Nadnárodní společnosti a jejich fungování v dnešním světě

AC Innovation s.r.o. Projekt: Praktický průvodce ekonomikou aneb My se trhu nebojíme! Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.34/02.0039

Pracovní sešit – teoretická část Vzdělávací oblast:

Nadnárodní společnosti a jejich fungování v dnešním světě Ing. Vilém Kunz, Ph.D.

Ústecký kraj

Ústecký kraj

NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI A JEJICH FUNGOVÁNÍ V DNEŠNÍM SVĚTĚ

OBSAH 1. VYMEZENÍ NADNÁRODNÍCH SPOLEČNOSTÍ....................................................................................................................................5 2. ARGUMENTY PRO A PROTI NADNÁRODNÍM SPOLEČNOSTEM............................................................................................6 3. DŮVODY VZNIKU NADNÁRODNÍCH SPOLEČNOSTÍ.....................................................................................................................7 4. VÝVOJOVÉ TRENDY V OBLASTI NADNÁRODNÍCH SPOLEČNOSTÍ......................................................................................8 5. NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI V ČESKEM EKONOMICKÉM PROSTŘEDÍ..........................................................................10 6. ROLE NADNÁRODNÍCH SPOLEČNOSTÍ V PROBLEMATICE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE......................11

6.1 VYMEZENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE......................................................................................................................................11

6.2 ZÁKLADNÍ PRINCIPY A INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE............................................................................12

6.3 ZÁKLADNÍ PRINCIPY UDRŽITELNÉ VÝKONNOSTI MODERNÍHO PODNIKU.....................................................14

6.4 SOUČASNÝ STAV A MODERNÍ TRENDY V OBLASTI FIREMNÍHO REPORTOVÁNÍ O UDRŽITELNOSTI .................................................................................................................16 7. LITERATURA..........................................................................................................................................................................................................18

| 3 |

Pracovní sešit – teoretická část

Ústecký kraj



| 4 |

Ústecký kraj


1. VYMEZENÍ NADNÁRODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Definice nadnárodních společností není v odborné literatuře stále zcela ustálena. Nejčastěji bývá za nadnárodní společnost považovaná každá organizace, která má své sídlo v jedné zemi a vyvíjí stálou činnost pod svou kontrolou minimálně ve dvou dalších zemích. Někdy i s dalším upřesněním, že v nich realizuje alespoň 10 % svého obratu. Poměrně frekventované je i vymezení nadnárodní společnosti jako podniku, který má moc koordinovat a ovládat provoz poboček ve více než jedné zemi, dokonce i v případě, že tyto pobočky nevlastní. O definování nadnárodních společností (podniků) se pokouší i celá řada významných mezinárodních organizací. Např. Organizace pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (OECD) definovala v roce 1977 nadnárodní společnosti jako: „Podniky nebo jiné organizační jednotky zřízené ve více než jedné zemi, které jsou vzájemně tak provázány, že mohou různým způsobem koordinovat svoji činnost. Jedna, nebo více z těchto organizačních jednotek mohou významným způsobem ovlivňovat aktivity ostatních, a to zvláště v souvislosti s využíváním znalostí a zdrojů, přičemž jejich stupeň autonomie (nezávislosti) uvnitř nadnárodních společností může být odlišný v té či oné nadnárodní společnosti. Vlastnictví může být soukromé, státní nebo smíšené.“(1) O definování nadnárodních společností se snaží i další významné mezinárodní organizace jako je např. Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund)(2) či Světová obchodní organizace (World Trade Organization)(3). Termín nadnárodní společnost se snaží vymezit i řada odborných publikací od zahraničních i tuzemských autorů. Např. Koontz s Weihrichem ve své knize Management, jejíž překlad vyšel i v České republice, jej vymezují takto: Nadnárodní společnosti mají své ředitelství v jedné zemi, jejich operace však zasahují do mnoha zemí.(4) Nývltová definuje nadnárodní společnost jako „podnik, který se zabývá výrobou a prodejem zboží ve vice než jedné zemi. Od ostatních podniků se liší tím, že provádí hospodářské operace přes hranice státu.“(5) (Nývltová, 2010)

(1) (2) (3) (4) (5)

Ministerstvo financí České republiky. [online]. 27. června 2000 [cit. 2013-03-20]. Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti. EU a zahraničí. Mezinárodní organizace. Dostupné z www: . Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund) je mezinárodní organizace přidružená k OSN, se sídlem ve Washingtonu, která byla založená v roce 1944. MMF si klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, které zažívají hospodářské potíže. Organizace, která vznikla v roce 1995 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu, je organizace (GATT) a má své sídlo v Ženevě. WTO zakládá pravidla mezinárodního obchodu prostřednictvím konsenzu mezi jeho členskými státy a řeší mezinárodní obchodní spory mezi členskými státy. Koontz, H., Weihrich, H., Management. Praha: Victoria Publishing, 1. vyd. 1993. Nývltová, R., České „nadnárodní“ podniky a jejich zahraniční investice [online]. [cit. 5. 4. 2013]. Dostupné z www: http://www.fce.vutbr.cz/ veda/dk2004texty/pdf/05_Ekonomika%20a%20rizeni%20stavebnictvi/5_01_Ekonomika%20investic/Nyvltova_Romana.pdf.

| 5 |


Ústecký kraj

NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI A JEJICH FUNGOVÁNÍ V DNEŠNÍM SVĚTĚ Ve světové odborné literatuře se v souvislosti s nadnárodními společnostmi setkáváme nejčastěji s termíny Transnational Corporations (TNC), Multinational Corporations (MNC) či Multinationals Enterprises (MNE). I když jsou tyto termíny velmi často používány jako synonyma (a to dokonce i v odborné literatuře), tak při jejich bližším zkoumání je možné vymezit určité nuance. O’Connell (1997, str. 211) definuje Multinational Corporation (MNC) jako akciovou společnost, která operuje v různých zemích světa. Obdobně vymezuje i termín Multionational Enterprise (MNE), jen s tím rozdílem, že podle něj nemusí mít nutně jen podobu akciové společnosti, z čehož plyne, že je možné sem zahrnout ještě větší počet společností.(6) UNCTAD(7) (2006, str. 293) používá k definování nadnárodní společnosti termín Transnational Corporation (TNC), přičemž ji vymezuje poměrně široce (kdy podle ní v podstatě stačí, aby korporace měla alespoň jednu svoji filiálku v zahraničí), a to jako „akciovou nebo ne akciovou společnost zahrnující mateřskou společnost a její zahraniční filiálky“.

2. ARGUMENTY PRO A PROTI NADNÁRODNÍM SPOLEČNOSTEM V souvislosti s rostoucí pozorností směrem k nadnárodním společnostem se vynořují argumenty pro a proti jejich existenci. Argumenty pro jsou podporovány zejména zdůrazňováním hlavních přínosů, které jsou s jejich fungováním spojeny. Mezi nejvíce vyzdvihované přínosy je možné řadit to, že nadnárodní společnosti: • Jsou významnými zaměstnavateli - největší nadnárodní korporace zaměstnávají až stovky tisíc lidí (např. Citigroup zaměstnává více než tři sta tisíc zaměstnanců v různých zemích světa). • Podle některých autorů přispívají k ekonomickému růstu a snižování chudob. • Mají výnosy srovnatelné s hrubým domácím produktem (HDP) některých menších zemí (týká se velkých nadnárodních společností). • Se prostorovou organizací podílí na formování globální ekonomické integrace. • Se vyznačují schopností využívat komparativních výhod jednotlivých ekonomik a trhů. • Dosahují úspory z jejich rozsahu působení. • Působí na odlišných národních trzích a vyznačují se značnou geografickou flexibilitou. • Iniciují a zavádějí technologické inovace - přinášejí pokročilé technologie do chudších zemí světa a přispívají k rozšiřování a rozvoji informačních a telekomunikačních technologií. • Přinášejí nízkonákladové výrobky do bohatších zemí. • Mezi hlavní argumenty proti existenci nadnárodních společností je možné řadit např.:

(6) (7)

O’Connell J. J. John: The Blackwell Encyclopedia of Management, Volume VII, International Management, Blackwell Business, UK, 1997. Konference OSN o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development, zkratka UNCTAD) je jednou z odborných organizací OSN. Byla ustanovena Valným shromážděním OSN v roce 1963. Programy UNCTAD jsou zaměřeny na rozvoj obchodu, obchodní a celní politiku, surovinovou politiku a rozmach rozvojových zemí a jejich ekonomickou integraci.


| 6 |

Ústecký kraj

NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI A JEJICH FUNGOVÁNÍ V DNEŠNÍM SVĚTĚ • Někteří odborníci považují nadnárodní společnosti za vykořisťovatele méně rozvinutých zemí, přičemž zdůrazňují také to, že nadnárodní společnosti vyváží pracovní místa hlavně do zemí s nízkými mzdami. Podle Jeníčka je ve většině případů tento názor přehnaný, což argumentuje i tím, že v 21. století činí pracovní náklady v průměru již jen 5-10 procent výrobních nákladů v zemích OECD oproti 25 procentům v 70. letech. Zároveň ale připouští, že v některých odvětvích to může být pravdivé tvrzení (textilní, elektronické firmy).(8) Mnozí kritici těchto názorů dále naproti tomu uvádí, že nadnárodní společnosti jsou významným zdrojem rozvoje produktivních sil. • Často vytváří tlak na vlády jednotlivých zemí, které se snaží přilákat investice těchto společností i za cenu různých ústupků, jako např. ústupky v ochraně životního prostředí, ústupky v ochraně zaměstnanců, daňové politice atd. V souvislosti s minulými skandály některých často i významných nadnárodních společností jsou někdy uváděny i některé sporné negativní vlivy nadnárodních společností jako např.: • lobbing, • korupce, • daňové úniky, • zneužívání levné pracovní síly, • využívání dětské práce, • znečištění životního prostředí, • mnohé další.

3. DŮVODY VZNIKU NADNÁRODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Vznik nadnárodních podniků je spojován s realizací částí výroby v zahraničních filiálkách. Tyto společnosti nelze proto spojovat pouze s prodejem v zahraničí. Zavádění výrob v zahraničí je motivováno například následujícími faktory:(9) • nasycením současných trhů a existujícími problémy se zvýšením podílu na trhu, • možností obejít celní bariéry, • možností lépe se přizpůsobit specifickým potřebám trhu využitím vhodných zdrojů, • zásobováním, • mírnější legislativou v oblasti ekologie (Synek, 2003). Dalším důvodem vzniku nadnárodních korporací může být i potřeba přizpůsobit se svým nadnárodním odběratelům. Mnoho firem dnes slouží dalším společnostem, nikoliv jen domácnostem (spotřebitelům). Je tedy pro ně výhodné se jim přizpůsobit a stát se také nadnárodní korporací.

(8) (9)

Jeníček, V., Fundamental problems of developing countries. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012. Synek, Miloslav, Manažerská ekonomika. Praha: Grada, 2003, 466 s.

| 7 |


Ústecký kraj


4. VÝVOJOVÉ TRENDY V OBLASTI NADNÁRODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Vývojové trendy v oblasti nadnárodních byly poměrně zásadně ovlivněny také globalizačními a liberalizačními procesy, přičemž směřují v posledních letech zejména: • K růstu nadnárodních společností a posilováni jejich vlivu na ekonomiku hostitelských zemí. Např. P. Dembinski (2003) upozorňuje na skutečnost, že osm set největších nadnárodních společností se svou „přidanou hodnotou“ (VA - value added) podílí více než 10 % na tvorbě světového globálního produktu.(10) Zatímco na začátku sedmdesátých let dvacátého století bylo 15 nejbohatších států domovem pro sedm tisíc pět set nadnárodních společností, tak v roce 1997 se již toto číslo zvýšilo téměř na padesát tisíc nadnárodních společností. Spojené státy americké jsou domovskou zemí například pro Exxon Mobil, Apple, Chevron, Microsoft nebo General Electric. V západní Evropě sídlí například Royal Dutch Shell, Volkswagen, HSBS Holdings, Vodafone. V současnosti existuje ve světě více než osmdesát tisíc nadnárodních společností vlastnících přes osm set tisíc zahraničních poboček rozmístěných po celém světě. Roční obrat (tedy včetně nakupovaných vstupů) nadnárodních společností představuje v dnešní době téměř třetinu hrubého světového produktu. Stejně tak se odhaduje, že více než jedna třetina světové produkce je vyvíjena, vyráběna a nabízena pro globální trhy, ať se již jedná o letadla, automobily, počítače a počítačový software či Coca Colu nebo víno. • Zároveň dochází ke slučování nadnárodních společností, což vede k dalšímu zvětšování jejich ekonomické síly, přičemž již v současnosti jsou považovány za jedny z nejsilnějších aktérů světové ekonomiky. Největší nadnárodní společnosti se velkou měrou podílejí na celkové mezinárodní produkci všech nadnárodních společností, což dokumentují i následující statistické údaje. Např. v letech 2006-2008 se stovka největších nefinančních nadnárodních společností podílela 16 % na prodeji a 11 % na zaměstnanosti všech nadnárodních společností. • K rostoucí zaměstnanosti v nadnárodních společnostech - v roce 2011 zaměstnávaly téměř osmdesát milionů osob z různých částí světa. Je nutné zároveň zdůraznit, že toto číslo představuje v porovnání se situací na počátku osmdesátých let dvacátého století téměř čtyřnásobný nárůst! • Stále více nadnárodních společností si buduje své vlastní distribuční sítě k prodeji svých výrobků či servisu ke konečným uživatelům. • K rostoucímu počtu a roli nadnárodních společností poskytujících služby, které nalezneme zejména během posledních dvou dekád ve stále větší míře i mezi největšími a nejvýznamnější nadnárodními společnostmi. Jestliže ještě v roce 1991 bylo možné nalézt na seznamu sta největších světových nadnárodních korporací pouze čtrnáct poskytujících služby, tak v roce 2007 již jich bylo dvacet šest. V posledních letech např. významně narostl i počet nadnárodních společností, které působí v oblasti telekomunikací. • K postupnému růstu významu a silnější pozici nadnárodních společností z jihovýchodní Asie, a to především z Číny, které se objevují ve stále vyšší míře v žebříčku největších nadnárodních společností. Zde sice na nejvyšších místech stále ještě dominují nadnárodní společnosti ze Spojených států amerických, západní Evropy či Japonska, ale mezi v současnosti nejúspěšnějšími nadnárodními společnostmi je nožné najít také ty, které pochází z Číny, Malajsie či Hong Kongu. Přitom v první polovině devadesátých let dvacátého století nebylo ještě možné v žebříčku sta největších nadnárodních společností najít byť jen jedinou nadnárodní společnost původem z Číny či jiných nově industrializovaných zemí.

(10)

Dembinski, P. (ed.), Economic and Financial Globalization. Praha: Portál 2003, str.71-92.


| 8 |

Ústecký kraj

NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI A JEJICH FUNGOVÁNÍ V DNEŠNÍM SVĚTĚ • Dále dochází k postupnému významnému vstupování nadnárodních společností, které pocházejí z rozvojových zemí, atˇ již je jejich mateřskou zemí Mexiko či další země. • Také z tabulky č. 1, která zachycuje dvacet největších nadnárodních společností na světě podle jmění pro rok 2011, je možné vysledovat také řadu zajímavých skutečností a trendů vzhledem k nadnárodním společnostem jako např.: • Výrazné zastoupení nadnárodních společností z těžebního průmyslu - celkem se jednalo o sedm nadnárodních společností z oblasti těžebního průmyslu (6 x těžba ropy + 1 x těžba minerálů) mezi dvaceti největšími nadnárodními společnostmi. • Také poměrně značné zastoupení nadnárodních společností z oblasti finančnictví - celkem se jednalo o pět nadnárodních společností z oblasti finančnictví (4 x bankovnictví, 1 x pojišťovnictví) mezi dvaceti největšími nadnárodními společnostmi. • Rostoucí roli informačních a komunikačních technologií projevující se i silnějším zastoupením nadnárodních společností z oblasti telekomunikací (2x) a také těch specializujících se na hardware a počítačové příslušenství, resp. software, a počítačový servis (3x) mezi dvaceti největšími nadnárodními společnostmi. • Stabilní pozici v popředí žebříčku největších nadnárodní společností si udržuje americká ropná společnost Exxon Mobil. • Stále nejvíce největších nadnárodních společností pocházelo ze Spojených států amerických (celkem byly zastoupeny 10x) a západní Evropy (celkem byly zastoupeny 3x), ale mezi dvaceti největšími nadnárodními společnostmi bylo možné najít také tři z Číny či po jedné z Brazílie, Austrálie, Ruska a Hong Kongu. • Mezi dvaceti největšími nadnárodními společnostmi není zastoupena žádná z oblasti zemědělství, významné místo ale obsazuje firma Nestlé z oblasti potravinářství. Tab. č. 1: Dvacet největších nadnárodních společností podle jmění pro rok 2011 Název společnosti

Země

Odvětví

Exxon Mobil

USA

Těžba ropy

Petro China

Čína

Těžba ropy

Apple

USA

Hardware a počítačové příslušenství

Industrial & Commercial Bank of China

Čína

Bankovnictví

Petrobas

Brazílie

Těžba ropy

BHP Billiton

Austrálie/VB

Těžba minerálů

China Construction Bank

Čína

Bankovnictví

Royal Dutch Shell

VB

Těžba ropy

Chevron

USA

Těžba ropy

Microsoft

USA

Software a počítačový servis

General Electric

USA

Více odvětví

Berkshire Hathaway

USA

Pojištění

Nestlé

Švýcarsko

Potravinářství

IBM

USA

Software a počítačový servis

Gazprom

Rusko

Těžba ropy

| 9 |


Ústecký kraj

NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI A JEJICH FUNGOVÁNÍ V DNEŠNÍM SVĚTĚ Název společnosti

Země

Odvětví

China Mobil

Hong Kong

Telekomunikace

JP Morgan Chase

USA

Bankovnictví

HSBC

VB

Bankovnictví

Wal-Mart Stores

USA

Prodej

AT & T

USA

Telekomunikace

5. NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI V ČESKEM EKONOMICKÉM PROSTŘEDÍ Také české ekonomické prostředí nezůstalo, stejně jako tomu bylo i v ostatních postkomunistických zemích po jejich přechodu na tržní hospodářství, nedotčeno vůči expanzi nadnárodních společností. I když bychom našli již na počátku devadesátých let 20. století celou řadu poměrně rozdílně úspěšných příkladů vstupů nadnárodních společností do českého prostředí (za ty úspěšné akvizice je možné jmenovat např. vstup výrobce osobních automobilů Škody Mlada Boleslav do společnosti Volkswagen), lze konstatovat, že vstup nadnárodních společností do českého ekonomického prostředí byl zákonitý a v převažující míře také prospěšný. Význam podniků pod zahraniční kontrolou, které jsou v převážné míře ve vlastnictví nadnárodních společnosti, vykazuje v podmínkách české ekonomiky od devadesátých let trvalý růst. Jestliže v roce 1996 činil podíl těchto podniků na hrubé přidané hodnotě celého národního hospodářství 6,3 %, tak v roce 2005 to bylo již 25,7 % . Z hlediska odvětvové struktury zaujímají velmi významné postaveni nadnárodní společnosti především v organizacích zaměřených na peněžnictví a pojišťovnictví (např. Raiffeisen bank, Allianz pojišťovna) 77 %, následuje zpracovatelský průmysl 48,4 %. Silné postavení zaujímají nadnárodní společnosti i v dalších odvětvích jako např.: a) v podnicích vyrábějících osobní automobily (Škoda Auto, a. s., Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech, s. r. o., Hyundai Motor Manufacturing Czech, s. r. o.), b) ve strojírenských podnicích (např. Siemens Group ČR, Bosch Rexroth, s. r. o.), c) v hutnictví (Mittal Steel Ostrava, a. s., aj.), d) ve zpracování a distribuci ropy a ropných produktů (Unipetrol, a. s.), e) v oblasti dodávek elektrické energie a plynu (E.ON Česka republika, s. r. o, RWE Transgas), f ) v oblasti obchodu (např. Ahold Czech Republic, a. s.), g) v pivovarnictví (např. Heineken Česka republika, a. s.).


| 10 |

Ústecký kraj

NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI A JEJICH FUNGOVÁNÍ V DNEŠNÍM SVĚTĚ Výrazný rozvoj je možné zaznamenat v posledních letech i: • v poradenských a auditorských službách (např. Pricewaterhouse - Coopers Česká republika), • v oblasti tvorby a aplikaci software (Microsoft, DHL aj.), • či ve společnostech zajišťujících personálni služby (např. Adecco, s. r. o.). Podíváme-li se také na aktuální žebříček největších podniků dle velikosti tržeb působících v České republice, zjistíme, že drtivá většina z podniků na čelních místech je součástí velkých nadnárodnich společnosti. Podle Kadeřábkové je důležité vyzdvihnout i to, že nadnárodní společnosti se vyznačují vyšší efektivností a produktivitou, což dokládají např. vyšší podíly podniků pod zahraniční kontrolou na přidané hodnotě a zisku ve srovnání s podílem na zaměstnanosti.(11)

6. ROLE NADNÁRODNÍCH SPOLEČNOSTÍ V PROBLEMATICE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE 6.1 Vymezení udržitelného rozvoje Problematika udržitelného rozvoje (z anglického „sustainable development“) se stala v posledních letech předmětem zájmu nejen ochránců přírody, ale i řady mezinárodních i národních organizací, politiků, zástupců podnikatelského i veřejného sektoru, akademické sféry, legislativců, zástupců médií i široké veřejnosti. Z hlediska geneze chápání udržitelného rozvoje je zřejmé, že zatímco původně byl tento termín používán v souvislosti se vztahem mezi hospodářským rozvojem a minimalizací jeho dopadu na životní prostředí, resp. s environmentálními limity hospodářského růstu, tak později došlo k mnohem širšímu nazírání a chápání tohoto pojmu. Udržitelný rozvoj představuje v současném pojetí takový způsob rozvoje lidské společnosti, který je pevně spojen i se společenským pokrokem, se současnou snahou o zachování životního prostředí. Z výše uvedeného je patrný integrovaný trojdimenzální pohled na udržitelný rozvoj, při snaze respektovat soulad mezi ekonomickou, environmentální i sociální dimenzí tohoto rozvoje. Koncepce udržitelného rozvoje (trvale udržitelného rozvoje) představuje zároveň určitý alternativní model vývoje lidské společnosti oproti dominující industriální ekonomicezaložené pouze na hospodářském růstu.(12)

(11) (12)

Kadeřábková, A. a kol. (2007): Růst, stabilita a konkurenceschopnost III. Česká republika v globalizované a znalostní ekonomice. Praha, Linde, 2007. Environmentální politika a nástroje: Udržitelný rozvoj. Ministerstvo životního prostředí. [online]. 2012 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http:// www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj.

| 11 |


Ústecký kraj

NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI A JEJICH FUNGOVÁNÍ V DNEŠNÍM SVĚTĚ Původní a také v dnešní době nejcitovanější definici udržitelného rozvoje je možné najít ve zprávě Komise Organizace spojených národů pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987, s titulem „Naše společná budoucnost“ (tzv. zpráva Brundtlandové). Podle této zprávy: „udržitelný rozvoj představuje takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích a aniž by se to dělo na úkor jiných národů.“(13) Vedle toho se o definování udržitelného rozvoje snažila i řada dalších významných mezinárodních i národních organizací. Velmi známou a uznávanou je například definice Western Cape Education Department (WCED), podle níž je trvale udržitelný rozvoj: “takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím.“(14) Také Evropská unie se již od počátku 90. let 20. století významně zabývá problematikou udržitelnéh rozvoje a již v Maastrichtské smlouvě, či později v tzv. Lisabonské smlouvě, zařadila udržitelný rozvoj mezi své hlavní cíle. Na počátku 21. století (2001) přijala Evropská unie také svoji “Strategii udržitelného rozvoje” (A Sustainable Europe for a Better Strategy for Sustainable Development), ve které si vytýčila šest hlavních priorit, na něž bude zejména zaměřovat svoji pozornost v budoucnu. Mezi těchto šest základních priorit patřilo: • změna klimatu a prosazování čistá energie, • ochrana veřejného zdraví, • efektivní hospodaření s přírodními zdroji a zachování biodiverzity, • boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, • řešit otázky spojené se stárnutím populace a demografie, • mobilita využití území a územní rozvoj. Stejně tak i v České republice je možné najít vymezení udržitelného rozvoje v Zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, kde je definován jako: „takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby, přitom nesnižobat rozmanitost přírody a zachovávat přirozené funkce ekosystémů.“(15)

6.2 Základní principy a indikátory udržitelného rozvoje Koncept udržitelného rozvoje se opírá o respektování a přijetí základních principů udržitelnosti, mezi které je možné řadit především: • snahu o dosahování co nejvyšší udržitelné kvality života ve všech jeho dimenzích (včetně společenské, duchovní či kulturní), (13) (14) (15)

World Commission on Environment and Development. Our Common Future. Oxford Paperbacks, 1987. Prskavcová, M., Problematika Corporate Social Responsibility se zaměřením na lidský kapitál, Gender Studies a enviromentální management. Liberec: Technická univerzita, 2007. Str. 17. ZÁKON č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb., par. 6.


| 12 |

Ústecký kraj

NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI A JEJICH FUNGOVÁNÍ V DNEŠNÍM SVĚTĚ • respektování vnitrogenerační i mezigenerační rovnosti (včetně rasové, genderové, věkové a jiné rovnosti), • podporu demokratických procesů - jako významného předpokladu k rozvoji občanské společnosti, • uvědomění si možných pozitivních i negativních dopadů vlivu globalizace na lokální protředí (a naopak), • společné spolupodílení (zemí, regionů, vlád, veřejného či soukromého sektoru) se na hledání odpovědných a udržitelných řešení, zlepšování sociálních podmínek a podpoře sociální spravedlnosti - včetně aktivního zapojení nadnárodních firem, • proaktivní přístupy a prevenentivní opatření - je mnohem racionálnější a efektivnější cestou problémům předcházet, než následná řešení možných dopadů, • předběžnou opatrnost - dlouhodobé důsledky některých našich činností zejména na oblast životního prostředí nejsou ještě vždy zcela známé, o to větší musí být opatrnost všech aktérů, včetně zástupců firemního sektoru, • dlouhodobou perspektivu - rozhodovací procesy (hlavně ty strategické) musí zohledňovat hlediska dlouhodobých dopadů, • respektování omezené kapacity životního prostředí - nejen jeho zdrojů, ale i jeho absorbčních schopností, • integrovaný rovnovážný přístup ke všem třem základním pilířům udržitelnosti - ekonomickému, sociálnímu a ekologickému pilíři.(16) Zatímco v makroekonomii využívají ekonomové k měření a vyjádření ekonomické výkonnosti jednotlivých ekonomik ukazatel hrubého domácího produktu (HDP), tak koncepce udržitelného rozvoje se snaží prostřednictvím indikátorů udržitelného rozvoje o komplexnější vyjádření a postihnutí úrovně vypělosti jednotlivých ekonomik včetně kvality lidského života v jednotlivých ekonomikách. Od 80. let bylo za tímto účelem vytvořeno několik indikátorů udržitelného rozvoje, z nichž jedním z nejuznávanějších se stal tzv. Index lidského rozvoje (HDI). Tento agregovaný index zohledňuje tři základní oblasti lidského rozvoje, kterými jsou: • hmotná životní úroveň, • délka života obyvatelstva a zdraví obyvatel, • vzdělanostní úroveň obyvatestva, Kromě tohoto indexu je využíváno i mnoho dalších indikátorů udržitelného rozvoje jako např.: • Index blahobytu (Well-being index - WI). • Index environmentální udržitelnosti (Environmental sustainability index - ESI). • Ekologická stopa (Ecological footprint - EF). • Index živoucí planety (Libiny planet index - LPI).(17)

(16) (17)

Cenia. Udržitelný rozvoj. [online]. c2005. [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: . Kunz, Vilém, Společenská odpovědnost firem a její uplatňování v ČR, VŠE, disertační práce, 2008.

| 13 |


Ústecký kraj


6.3 Základní principy udržitelné výkonnosti moderního podniku I když cesta k udržitelném rozvoji se odvíjí od přijetí individuální odpovědnosti každého z nás, tak klíčová je zejména role velkých vyspělých ekonomik i velkých nadnárodních společností, které produkují souhrnně více než jednu čtvrtinu celkové světové produkce. Pro zástupce nadnárodních společností to však znamená nahlížet na jejich firemní udržitelnost znamená daleko komplexnějším způsobem, než na pouhé vytvoření a efektivní uplatňování environmentální politiky podniku. Nadnárodní společnosti musí do svých firemních strategií trvale zahrnout integrovaný trojdimenzální přístup k udržitelosti, který je opřen nejen o pilíř ekonomický, ale zároveň i o pilíř sociální i environmentální včetně respektování nových hledisek, která berou v úvahu udržitelný rozvoj. Vytvoření konceptu tzv. firemní udržitelnosti ovlivnilo množství účetních skandálů významných světových firem na začátku 21. století i propuknutí celosvětové finační krize (2007-2009). Jednalo se o události, které velmi silně otřásly důvěrou široké veřejnosti v řadu představitelů podnikatelského sektoru (včetně finančního a bankovního sektoru), respektive v celý podnikatelský sektor. Koncept firemní udržitelnosti se opírá o pět základních dimenzí, kterými jsou: • ekonomická oblast, • řídící oblast, • společenská oblast, • etická oblast, • environmentální oblast. M. J. Epstein(18) v souvislosti s konceptem udržitelnosti zmiňuje devět principů udržitelné výkonnosti, o jejichž dodržování by se měl při svém každodenním fungování moderní podnik snažit. Těchto devět fundamentálních principů udržitelné výkonnosti moderního podniku shrnuje níže přiložená tabulka.

(18)

EPSTEIN, Marc J., Making Sustainability Work: Best Practices in Managing and Measuring Corporate Social, Environmental and Economic Impacts. Sheffield: Greenleaf Publishing Limited, 2008. ISBN: 9781906093051, s. 36-37.


| 14 |

Ústecký kraj

NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI A JEJICH FUNGOVÁNÍ V DNEŠNÍM SVĚTĚ Tabulka č. 2: Devět hlavních principů udržitelné výkonnosti moderního podniku Etika a etické řízení

Podnik se snaží nejen implementovat do firemního řízení prinicipy etického řízení (včetně např. etických kodexů), ale také je trvale udržovat a systematicky monitorovat (např. prostřednictvím etických auditů), podnik usiluje o korektní a etické jednání se všemi firemními stakeholdery (včetně zaměstnanců firmy).

Firemní řízení a management

Podnik se snaží o dosahování zisku poctivým způsobem, včetně zodpovědného a svědomitého řízení podniku jeho managemnetem při respektování očekávání a zájmů firemních stakeholder.

Komunikace a transparentnost

Podnik komplexně se snahou o maximální transparentnost a aktuálnost informuje stakeholdery a širokou veřejnost o své činnosti, včetně jejího dopadu na životní prostředí. Využívá k tomu široké spektrum nástrojů včetně vydávání tzv. komplexních auditovaných Zpráv o udržitelnosti.

Obchodní vztahy a praktiky

Podnik si vybírá seriózní a odpovědné obchodní parnetry, přičemž se všemi svými obchodními partnery jedná poctivě se snahou o rozvoj, resp. vytváření dlouhodobých vztahů s nimi.

Finanční návratnost

Podnik kompenzuje poskytovatele kapitálu zajišťováním návratnosti z investic a ochrany firemních aktiv.

Napomáhání rozvoji regionu a místních komunit

Podnik s snaží dlouhodobě napomáhat rozvoji regionu, ve kterém působí, neboť si uvědomuje, že je jeho nedílnou součástí. I prostřednictvím otevřeného dialogu monitoruje potřeby okolních komunit a snaží se je též pomoci naplňovat.

Maximalizace hodnoty výrobků a služeb

Podnik zjišťuje očekávání, potřeby a přání svých zákazníků (včetně tzv. klíčových zákazníků), snaží se jim nabízet výrobky a služby nejvyšší kvality s maximální přidanou hodnotou.

Zaměstnanecká politika a praktiky

Podnik chce být vnímán a respektován jako odpovědný zaměstnavatel, využívá moderní nástroje v oblasti řízení lidských zdrojů (např. diverzity managementu, outplacement, work-lie balance) s cílem mít maximálně spokojené a loajální zaměstnance.

Respektování a ochrana životního prostředí

Podnik se je vědom možných dopadů své činnosti na okolní životní prostředí, snaží se tyto negativní dopady minimalizovat např. investováním do efektivních moderních technologií i podněcováním pozitivního přístupu a chování v environmentální oblasti u svých zaměstnanců a obchodních partnerů.

Zdroj: Vlastní zpracování dle Epsteina, ref. 88, s. 37. Z výše uvedených devíti základních Epsteinových principů udržitelné výkonnosti moderního podniku je patrné, že podniky v dnešní znalostní společnosti by se měly soustředit nejen na ekonomickou oblast svého podnikání, ale zároveň by měly věnovat pozornost i oblasti sociální (včetně interní i externí dimenze) a environmentální. Stejně tak okruh osob, na které podnik soustředí svoji pozornost, resp. nepřetržitě monitoruje jejich očekávání a komplexně je informuje o své činnosti včetně případných dopadů jeho činnosti, je mnohem širší. Jednou z klíčových výchozích aktivit moderního podniku se stává právě identifikace tzv. klíčových firemních | 15 |


Ústecký kraj

NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI A JEJICH FUNGOVÁNÍ V DNEŠNÍM SVĚTĚ stakeholderů, resp. jejich očekávání a potřeb. Při jejich uspokojování se snaží moderní podnik sát co nejpevněji na všech třech základních pilířích udržitelného podnikání (tzv. tripple bottom line zahrnující ekonomický, sociální a environmentální pilíř) a uplatňovat principy vycházející z tzv. teorie stakeholderů včetně vytváření situací “win to win”. Velmi zajímavá výzkumná sonda k problematice udržitelného podnikání byla realizována renomovanou výzkumnou společností GfK Czech. V rámci tohoto průzkumu byli osloveni vybraní významní zástupci z řad vyššího a středního managementu firem (včetně zástupců nadnárodních společností), které působí v českém podnikatelském prostředí. Z výzkumu vyplynula řada poměrně velmi zajímavých a pozitivních závěrů. Za stěžejní je možné označit to, že více než dvě třetiny oslovených firem (71 % oslovených firem) má dlouhodobou strategii v oblasti udržitelného podnikání a rozvoje, respektující základní principy udržitelnosti v celé řadě fiemních činností. Mezi hlavními důvody pro zařazení udržitelnosti do podnikání, které oslovení zástupci uvedli, bylo možné najít zejména: • růst konkurenceschopnosti jejich firem, • rostoucí ceny surovin, • omezenost neobnovitelných zdrojů energie, • sílící poždavky ze strany zákazníků, dodavatelů či dalších firemních stakeholderů, • existence zákonů, směrnic a nařízení dotýkajících se řady oblastí udržitelnosti, • tlak ze strany médií a široké veřejnosti, • daňové výhody.(19)

6.4 Současný stav a moderní trendy v oblasti firemního reportování o udržitelnosti Současný stav v oblasti reportování firem o udržitelnosti (s klíčovou rolí právě nadnárodních podniků) dokreslují i výsledky výzkumu realizovaného celosvětově v prosinci 2013 významnou poradenskou společností KPMG s názvem “KPMG Survey of Corporate Responsibility Reporting 2013”. Výzkum ukázal, že k reportingu o udžitelnosti přistupuje stále více podniků, a to zejména podniků nadnárodních (71 % firem již vydává reporty o udržitelnosti), přičemž ale jsou patrné stále poměrně značné regionální (kontinentální) diferenciace v přístupech a míře reportování. Leadrem na poli reportování o udržitelnosti jsou podniky na americkém kontinentě (reporty zveřejňuje 76 % firem), které následují podniky v Evropě (73 % firem reportuje) a Asie (71 % firem).

(19)

CSR fórum: Časopis o společenské odpovědnosti. Hradešín: Agentura Publicon, 2012, VI., č. 3. ISSN 0862-9315.


| 16 |

Ústecký kraj

NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI A JEJICH FUNGOVÁNÍ V DNEŠNÍM SVĚTĚ Výzkum KPMG hodnotil zároveň i kvalitu reportů o udržitelnosti u podniků v jednotlivých odvětvích a ukázal, že nejkvalitnější reporty o udržitelnosti vydávjí podniky, které se zabývají elektronickým a technologickým průmyslem (75 bodů ze 100), na druhém místě skončily podniky z oblasti těžebního průmyslu. Poměrně pozitivní vývoj v oblasti CSR reportování ve světě je doprovázen a pozitivně ovlivněn i některými novými trendy a nástroji, ke kterým je v souvislosti s reportováním přistupováno. Mezi nejvýznamnější z nich je možné zařadit např.:(20) • Mnohostrannější využití možností internetu - reporty o udržitelnosti jsou v dnešní době vydávány nejen v tištěných formách, ale jsou zároveň umísťovány nejčastěji ve formátech HTML, PDF, či dokonce v interaktivní podobě na internetové stránky podniků a jsou tak široce on-line dostupné firemním stakeholderům a široké veřejnosti. Vedle toho tyto formáty umožňují podnikům uspořit náklady na vydávání tištěných reportů a také dávají možnost využití několika jazykových mutací při prezentování firemních reportů. • Vytváření tzv. Integrovaných reportů o udržitelnosti - v roce 2010 vznikla z iniciativy prince z Walesu organizace International Integrated Reporting Council (IIRC), jenž si dala za cíl vytvoření globálně přijímaného integrovaného reportingového rámce a pomoci tak k vyřešení řady problémů, se kterými se oblast reportování o udržitlnosti, i díky existenci značného množství reportovacích metodik, stále potýká. • Ověřování reportů o udržitelnosti třetí nezávislou stranou - jedním z dlouhodobých problémů v oblasti reportování o udržitelnosti zůstává otázka důvěryhodnosti a serióznosti reportů. Stále panující nedůvěru u části veřejnosti by mohlo rozptýlit i využívání ověřování reportů třetí nezávislou stranou. Mezi nejznámější auditory, využívané celosvětově pro tuto oblast, je možné zařadit zejména společnosti tzv. “velké auditorské čtyřky”, tedy KPMG, Ernst & Young, PricewaterhouseCoopers a Deloitte. • Podmínka pro vstup na řadu veřejných finančních (akciových) trhů - v některých zemích (např. Švédsko) musí firmy, které chtějí být kótovány na burzovním trhu, dlouhodobě vydávat firemní reporty o udržitelnosti (ověřené třetí nezávislou stranou).(21)

(20) (21)

KUNZ, V., KAŠPAROVÁ, K., Moderní přístupy ke společenské odpovědnosti podniku a CSR reportování. Praha: Grada Publishing, 2013, 160 str. KUNZ, V., Společenská odpovědnost firem. Praha: Grada Publishing, 2012, 180 str.

| 17 |


Ústecký kraj


7. LITERATURA −− BRUNDTLANDOVÁ, G. H. a kol., Naše společná budoucnost. Praha, 1992. −− Dembinski, P. (ed.), Economic and Financial Globalization. Praha: Portál 2003, str.71-92, ISBN 80-87076-01-X. −− EPSTEIN, Marc J., Making Sustainability Work: Best Practices in Managing and Measuring Corporate Social, Environmental and Economic Impacts. Sheffield: Greenleaf Publishing Limited, 2008. ISBN: 9781906093051. −− Kadeřábková, A. a kol. (2007), Růst, stabilita a konkurenceschopnost III. Česká republika v globalizované a znalostní ekonomice. Praha, Linde, 2007. ISBN 978-8086131-71-9. −− Koontz, H., Weihrich, H., Management. Praha: Victoria Publishing, 1. vyd. 1993, ISBN 80-85605-45-71. −− KUNZ, V., Společenská odpovědnost firem a její uplatňování v ČR. Disertační práce Praha: VŠE, 2008, 178 str. −− KUNZ, V. Společenská odpovědnost firem. Praha: Grada Publishing, 2012, 180 str. −− KUNZ, V. KAŠPAROVÁ, K., Moderní přístupy ke společenské odpovědnosti podniku a CSR reportování. Praha: Grada Publishing, 2013, 160 str., ISBN 978-80-247-4480-3. −− Nývltová, R., České „nadnárodní“ podniky a jejich zahraniční investice. [online]. [cit. 5. 4. 2013]. Dostupné z www: http://www.fce.vutbr.cz/veda/dk2004texty/pdf/05_Ekonomika%20a%20rizeni%20stavebnictvi/5_01_Ekonomika%20 investic/Nyvltova_Romana.pdf. −− O’Connell J. J. John, The Blackwell Encyclopedia of Management, Volume VII, International Management, Blackwell Business, UK, 1997. −− Synek, Miloslav, Manažerská ekonomika. Praha: Grada, 2003. 466 s. ISBN 80- 247-0515-X. −− Trnková, J., Společenská odpovědnost firem - kompletní průvodce tématem & závěry z průzkumu ČR. Praha: Business Leaders Forum, 2004.


| 18 |

Nadnárodní společnosti a jejich fungování v dnešním světě

Recommend Documents