Na Zelenou úsporám 2 půjde více peněz

m ě s í č n í k p r o f i r m y a  v e ř e j n o u s p r á v u  

 

l i s t o pa d 2 0 1 2

www.moravskehospodarstvi.cz

2

Kde mají energetické úspory smysl?

6

Základní registry: Zlepšení má přijít do konce roku

9

Rozhovor s náměstkem ministra vnitra Ondřejem Veselským

Na Zelenou úsporám 2 půjde více peněz Peněz na Energetické úspory bude napřesrok více než doposud. Alespoň podle úředníků z ministerstva životního prostředí. Ti za několik málo týdnů představí dotační program, který naváže na oblíbenou Zelenou úsporám. Jan Pacas Zelená úsporám se blíží do cílové rovinky. Z  necelých jednadvaceti miliard korun, které byly v programu k dispozici, vyčerpali žadatelé už přes osmnáct miliard. Zbývá tedy proplatit necelé tři miliardy. Kolik peněz nabídne

zájemcům o  zateplování navazující program, však zatím není možné přesně předpovědět. Podle mluvčího ministerstva životního prostředí Matyáše Vitíka ale půjde na nástupnický program více, než šlo na Zelenou úsporám. „Žádosti o  dotace začneme přijímat v  druhé polovině roku 2013. Program bude financován z  prodeje emisních povolenek. Vzhledem k  tomu, že se povolenky budou dražit, nelze jejich cenu dopředu odhadnout,“ vysvětlil Vitík. Cena povolenek na  trhu se mění, ale ve  hře je odhadem 50 až 110 miliard. Polovina peněz, které z prodeje povolenek Česká republika získá, půjde na  zlepšení oblasti životního prostředí. V  rámci těchto opatření půjdou od roku 2013 do roku 2020 z celkové částky určené na zkvalitnění životního prostředí přibližně dvě třetiny financí na energetické úspory u konečných spotřebitelů, a to stejným dílem na domácnosti a veřejné budovy. Pokračování na straně 2

Festival světla a domy plné příběhů VZÁŘÍ – festival světla a videomappingu v Olomouci – letos přinesl devět videomappingových projekcí. Na olomouckém Horním náměstí je sledovalo kolem dvanácti tisíc lidí, kteří ocenili projekce týmů z Holandska i zemí Visegrádu – Maďarska, Slovenska i České republiky. Mezinárodní soutěžní přehlídka určená pro evropské světelné designery proměnila fasády olomouckým domů v jeviště, bohatý doprovodný program nabídl nejrůznější formy světla pro odbornou i širokou veřejnost.  FOTO: Matěj Slezák

Stožáry veřejného osvětlení jsou přestárlé, korodují a padají V Brně stojí přibližně třiatřicet tisíc stožárů veřejného osvětlení a průměrně jsou přes pětatřicet let staré. Technické služby za tento rok zrekonstruovaly čtyři sta, necelou polovinu, než je ve skutečnosti potřeba k zásadnímu zlepšení stavu. Ostatní moravská města řeší stejný problém. Zkorodované sloupy dokonce nekontrolovatelně padají. Na jejich obnovu ale nejsou v městských rozpočtech peníze. „Měli bychom v nejbližší době vyměnit dvaadvacet tisíc stožárů. Splácíme

Pasivní dům pro seniory i školicí středisko Zatím jich na Moravě stojí jen několik, veřejných pasivních budov ale přibývá. Administrativní budova v Ostravě, školicí středisko v Hostětíně, brněnský projekt Otevřená zahrada nebo dům pro seniory v Modřicích – nechte se inspirovat. Více na straně 4

ale půlmiliardový účet za úsporná opatření veřejného osvětlení,“ uvedl generální ředitel společnosti Technické sítě Brno Jaromír Machálek. Rekonstrukci až šesti set stožárů ročně si tak můžou dovolit až v roce 2017. Magistrát nyní hledá finanční rezervu, ve hře jsou i dotace. Špatný stav stožárů řeší také v Olomouci. Přes třicet let staré sloupy mají podle vedoucího provozovny veřejné osvětlení olomouckých technických služeb Jiřího Nakládala po životnosti. „Pravidelně je kontrolujeme hlavně na hlavních silnicích, zkorodované vyměňujeme.

Obce nemohou omezovat hazard, kvůli nařízení ministerstva Obce chtějí bojovat proti hazardu, v cestě jim ale paradoxně stojí ministerstvo financí. To je vybízí, aby proti zvyšujícímu počtu automatů zakročily. Ministerstvo přitom vyhlásilo tříletou ochrannou lhůtu, během které mohou být v provozu všechna hrací zařízení, která v minulosti povolilo. Více na straně 8

Rekonstruujeme stožáry postupně ve všech ulicích. Na výměnu všech ale nemáme peníze,“ popsal situaci v Olomouci Nakládal. Připustil, že několikrát zkorodovaný sloup spadl. „Do stožáru bohužel nevidíme. Když během kontrol zjistíme, že některý uhnívá, uřízneme ho,“ nastínil Nakládal. Dodal, že v Olomouci je dvanáct tisíc stožárů veřejného osvětlení. Rekonstrukci potřebují sloupy i v Ostravě. „V rámci údržby zkorodované stožáry sneseme, letos jsme vyměnili asi čtyřicet kusů. Mají v průměru přes třicet let,“ sdělila Petra Zatloukalová z oddělení správy veřejného osvětlení ostravských komunikací.

Pokračování na straně 10

Krajské volby: Nejsilnější ČSSD, druzí komunisté

Velké příležitosti i rizika ukrajinského trhu

Oranžová Morava i většina republiky. Tak vypadají výsledky letošních krajských voleb. ČSSD nedosáhla na první místo jen ve čtyřech z třinácti krajů. Druhou nejsilnější stranou voleb se stali komunisté. Levice dominovala i volbám senátním. Více na straně 13

Bývalá obilnice Sovětského svazu, dnes rozvíjející se a atraktivní zahraniční trh. Se svými bezmála padesáti miliony obyvatel představuje Ukrajina lákavé odbytiště pro české firmy. Ty tam vyváží stále více, vzájemný obchod se za posledních dvacet let zdesetinásobil.  Více na straně 14

Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský

více na www.moravskehospodarstvi.cz

2

energetické úspory

Zelená úsporám? Pomocník i strašák

jsou pro nás jakékoliv provozní úspory velmi důležité,“ říká starosta Uherského Brodu Patrik Kunčar. Přesvědčují jej zejména peníze, které město díky programu ušetřilo. „Jenom v  případě městské nemocnice s  poliklinikou činí úspory energií 42 procent, což je v současných cenách více než 1,3 milionu korun ročně. S programem Zelená úsporám jsem tedy velmi spokojen a  nezbývá než doufat, že bude zachován i nadále,“ dodává Kunčar. Podobně je spokojen i  starosta Bojkovic Petr Viceník. „Z  programu jsme zateplili základní i  mateřskou školu. V blízké době nás čeká výměna otopného systému v  základní škole a  domě s  pečovatelskou službou. i  tam čekáme na  vypsání smysluplné dotace,“ vysvětluje. Zelená úsporám ale přináší starostům i  určité potíže. „Co k  tomu říct,“ komentuje program se zjevnými rozpaky starosta Osové Bítýšky Josef Mach. „Jako obce se nás týká Zelená úsporám pro veřejné budovy. Žádost jsme podali v  červenci 2010 a  zatím pořád nemáme vyjádření. Nicméně stále doufáme. Vypadá to, že ke  konci roku bychom mohli něco do-

Výborná myšlenka, pokulháVající realizace. tak by se dal shrnout postoj starostů k programu, který by měl obcím pomáhat šetřit. názory na zelenou úsporám se mezi starosty Výrazně liší. Ladislav Koubek „Jsem moc rád, že tento dotační program existuje a věřím, že se nám s  podanými žádostmi podaří uspět i  tentokrát. Vzhledem k neustále rostoucím cenám energií a  přetrvávající hospodářsko-ekonomické krizi

na zelenou úsporám 2 půjde více peněz Dokončení ze strany 1

„Obce tuto variantu, kterou nyní rozpracováváme, vítají, protože podobné nástroje jim usnadňují shánění financí na  energetické úspory. Čerpat z něho budou moci i soukromí žadatelé,“ říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Zbývající třetinu pak dostane ministerstvo průmyslu a  obchodu. „V  rámci resortu ministerstva budou prostředky z  prodeje emisních povolenek směřovat především do  oblasti energetických úspor v průmyslu a teplárenství,“ vyjádřil se Tomáš Paták z odboru komunikace ministerstva průmyslu a obchodu. Rozdělení peněz však kritizují lidé z iniciativy Šance pro budovy, která sdružuje na 180 firem z oblasti energeticky úsporného stavebnictví. Příspěvky na  programy typu Zelená úsporám sice schvalují, ale na zateplování budov by podle nich mohly být efektivně využity veškeré zisky z  prodeje povolenek. Podle analýzy, kterou pro iniciativu

vypracoval tým známého ekonoma a  člena NERV Miroslava Zámečníka, se totiž státu nový program na podporu energeticky úsporných domů a  renovací mnohonásobně vyplatí.

 Konkurenční programy „Absorpční kapacita programu typu Zelená úsporám činí 10 až 12 miliard ročně. Pokud bude vložena do  podpory úsporných budov pouze část výnosů z povolenek, je nutné předpokládanou kapacitu sektoru doplnit z  Evropských fondů. Takto nastavený program pak může zaměstnat zhruba 30 tisíc lidí rovnoměrně napříč celou republikou a  znamenal by výrazný stimul zatím stále klesajícímu stavebnímu sektoru a  tím i  české ekonomice,“ řekl koordinátor iniciativy Šance pro budovy Petr Holub. Podle ředitele Teplárenského sdružení Martina Hájka se ale

l i s t o pa d 2 0 1 2 stat. Administrace je však velmi zdlouhavá,“ dodává Mach.

 Nedokončené projekty Osová Bítýška přitom není výjimkou. Potíže s  programem potvrzují i  velká města jako například Zlín. „Město v  současnosti nerealizuje žádnou akci v  rámci programu Zelená úsporám. V minulosti, ve dvou případech, se nepodařilo rozpracované projekty v  rámci programu Zelená úsporám dotáhnout do  úspěšného konce,“ varuje před optimismem primátor Miroslav Adámek. Program Zelená úsporám tak jako tak neumožňuje podávání nových žádostí. Pozastavení příjmu žádostí se týká všech oblastí podpory z  programu Zelená úsporám a současně všech typů žadatelů. Ministerstvo životního prostředí ale připravuje nový program, který by měl být více zacílený právě na města a obce. Zda bude nový program opravdu otevřen a  zda bude flexibilnější, než byla Zelená úsporám, může ukázat už příští rok.

termovize odhalí úniky tepla i zasypané šachty dražby emisních povolenek odrazí na cenách tepla a je tak jen fér, že část peněz budě zpětně investována do tepelných rozvodů. „Kde ty peníze z  povolenek vznikají? V  teplárnách, které si je musí kupovat. Takže to celé zaplatí lidé, kteří jsou napojeni na centrální teplo,“ postěžoval si Hájek a  dodal, že ekonomické dopady investic do  teplárenství jsou ještě lepší než u  zateplování. Navíc podle něj v Česku vznikají dva konkurenční programy na  zateplování, které si budou zájemce o  dotace přetahovat. Druhý program chystá ministerstvo pro místní rozvoj a plánuje jej financovat z Evropských fondů. „Připravujeme úvěrový program, tzv. Panel 2013 plus. Ten je na  základě deklarované spolupráce ministerstva pro místní rozvoj a  ministerstva životního prostředí rozšířen o  prvky pro zateplení a  snižování energetické náročnosti,“ potvrdil mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Marek Ženkl.

Kde z domu uniká teplo nebo kudy vede pod zemí potrubí, umí odhalit termovize. Používá se při ní speciální kamera, která zaznamenává rozdíly v  teplotách na  povrchu sledovaných objektů. Vznikne tak termograf, tedy jakýsi snímek, na kterém jsou teplejší a  chladnější místa označena různými barvami. „Principů termovize se využívá hlavně pro sledování projevů teplotních kontrastů,“ řekl Michal Sýkora, sales manager společnosti GEODiS, která službu termovize poskytuje. Podle něj mají o technologii největší zájem města a teplárny. „My jsme termografii dělali například pro města Vsetín, Dvůr Králové nad Labem a pro Havlíčkobrodskou teplárnu. V zahraničí například ve městě Montbeliárd,“ vyjmenoval Sýkora. Jeden z  největších projektů s  využítím termovize ale odstartoval v  Hradci Králové. Tamní teplárna si spolu s  hradeckým magistrátem objednala termovizní snímkování u firmy ARGUS GEO SYSTÉM, dceřinné společnosti GEODiSu. Fotilo se ze vzduchu

 využití  vyhledávání produktovodů uložených pod i nad povrchem  diagnostika, detekce poruch a tepelných ztrát u budov  pro archeology i správce vodních toků a  vznikla tak teplotní mapa, pomocí které mohli zaměstnanci teplárny odhalit, kudy vedou staré teplovody nebo zasypané kontrolní šachty. „Termomapu jsme využili i ke globální diagnostice stavu teplovodních sítí a při první etapě snímkování jsme díky zvýšenému úniku tepla odhalili i hrozící havárii,“ prozradil investiční náměstek Tepelného hospodářství Hradec Králové (THHK) Petr Juránek. Hradeckou teplotní mapu si ale mohou prohlédnout na webových stránkách i občané a podívat se, jestli jim přes střechu neuniká z  domu příliš mnoho

tepla. „Od  zveřejnění prvních map jsme s občany řešili několik desítek dotazů ohledně stavební termiky na  domech a  majitelům některých objektů tak pomohli identifikovat místa úniků tepla. Tato služba je přidanou hodnotou projektu pro občany města, který primárně zjišťuje závady a diagnostikuje globální stav teplovodů,“ vysvětlil ředitel THHK Jiří Seidler. A  o  mapu je zájem. Vidělo ji už několik tisíc lidí. Hradecký projekt je v  tuzemsku svým rozsahem ojedinělý. Termovize se ale používá i na Moravě. Místo z  letadla nebo z  balónu se však kamerou fotí z  auta nebo z  ruky. „Termovizní snímkování využíváme dlouhodobě, a to hlavně u objektů ve vlastnictví města. Hodí se při rekonstrukcích a  pro kontrolu zateplovacích prací,“ řekla ostravská mluvčí Andrea Vojkovská. Kameru zaznamenávající teplo používají i v brněnských teplárnách. Dokonce si pořídili vlastní. „Monitorujeme s  její pomocí potrubí a  tepelné úniky,“ dodala mluvčí Tepláren Brno Michaela Gáliková. (jp)

inzerce

PODROBNÁ PASPORTIZACE JAKO NÁSTROJ PRO EFEKTIVNÍ SPRÁVU MAJETKU PASPORTIZACE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ

DALŠÍ ŘEŠENÍ: KOMPLETNÍ INVENTARIZACE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ + určení polohy jednotlivých světelných zdrojů + zpracování do mapové aplikace nebo technické mapy + přehledné a aktuální informace o vašem majetku + analýzy stávající dokumentace

LETECKÁ TERMOGRAFIE

PIXOVIEW®

ORTOCITY ČR

+ vyhodnocení úniků tepla ze střech budov

MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ, PLOCH A VÝŠEK NA OBJEKTECH

ORTOFOTOMAPA MĚST

+ identifikace porušení izolací z produktovodů

+ šikmé snímkování

+ rozlišení od 3 cm/pixel

+ kontrola realizovaných akcí na úsporu vytápění

+ fasády, napojení vchodů na okolní infrastrukturu

+ proškolení vašich lidí na vyhodnocování termografických snímků

+ vysoké rozlišení (od 5 cm/pixel)

+ zřetelnější vlastnické vztahy

S VYSOKÝM ROZLIŠENÍM + vyhodnocení zdravotního stavu zeleně + mapování, měření, analýzy

+ pohledy do vnitrobloků + propojení s GIS

+ digitalizace dat + aktualizace fotodokumentace

Pro více informací kontaktujte našeho obchodního manažera: MICHAL SÝKORA M +420 724 013 047 · T +420 538 702 326 · [email protected] Geodis · Lazaretní 11a · 615 00 Brno · Česká republika · www.geodis.cz

GEODIS – NEJVĚTŠÍ DODAVATEL SLUŽEB V OBLASTI GEOINFORMACÍ VE STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPĚ

02-mh12-11.indd 2

5.11.12 18:37

l i s t o pa d 2 0 1 2 „ anketa Jaké máte zkušenosti s energetickými úsporami? Patrik Kunčar

3

úspory energií

Energetické úspory mají smysl, shodují se starostové

starosta Uherského Brodu

Jedním slovem bohaté. V minulých letech se nám podařilo realizovat energeticky úsporná opatření na dvanácti budovách - školy, školky, městská nemocnice s poliklinikou, sportovní hala, dům kultury. Dále se nám z programu Zelená úsporám podařilo zateplit jeden bytový dům a letos jsme podali další tři žádosti na celkem čtyři městské budovy.

Roman Onderka primátor Brna

Brno se vždy aktivně zajímalo o všechna opatření vedoucí k energetickým úsporám. V Brně má dlouhou tradici kombinovaná výroba elektrické energie a tepla, kterou již od roku 1930 zajišťuje brněnská teplárna. Z důvodu dosažení úspor energie jsme přistoupili v roce 2010 k zahájení postupné rekonstrukce rozvodných tepelných sítí v historickém jádru města a přebudování parní sítě na horkovodní. Zároveň nyní město Brno, jako centrální zadavatel, připravuje veřejnou zakázku na dodávky elektrické energie a zemního plynu na období jednoho roku pro vybrané objekty města Brna, jeho městských částí, příspěvkových organizací. Další úspory přináší také možnost spolufinancovat zateplování školských zařízení z Operačního programu Životní prostředí.

Petr Viceník starosta Bojkovic

Energetické úspory jsme v Bojkovicích realizovali formou redukce odběrných míst, snížením jističů a zejména přechodem na jiného dodavatele. Co nás trápí nejvíce, je stav veřejného osvětlení, jehož oprava by generovala úsporu v řádu třiceti čtyřiceti procent z položky veřejného osvětlení.

Vlastimil Gabrhel starosta Znojma

Již v roce 2004 byla zpracována energetická koncepce města Znojma. Město tím nakročilo k praktikování zásad energetického managementu se systematickým shromažďováním dat a cíleným využíváním výsledků k docílení úspor v energetickém hospodářství města, příspěvkových organizací a Znojemské tepelné společnosti. Vedení města nechalo zpracovat energetické audity objektů škol ve vlastnictví města a dalších budov s návrhem opatření k úsporám energií. K drastickému útlumu aktivit došlo v tomto směru během roku 2006 a 2007. Nyní uvažujeme o obnovení energetického managementu i systém PREMMI, což je „Program Energetického Monitoringu a Managementu po Internetu“.

Daniel Žídek náměstek primátora Opavy V současnosti zpracováváme materiál, který posuzuje vhodnost realizace energeticky úsporných opatření na 12 vybraných objektech v majetku Opavy s použitím metody EPC. Tato metoda přináší snížení spotřeby energie objektu a projeví se v úsporách provozních nákladů použitých na splacení původní investice. Dále se snažíme zateplovat budovy ve vlastnictví města a i za přispění finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie. Tímto způsobem se tak městu daří zateplit, resp. snížit energetickou náročnost především objektů školských zařízení. Obecně lze však říci, že o prvních výsledcích energetického managementu budeme moci hovořit v příštím roce. (lk)

03-mh12-11.indd 3

Rostoucí ceny eneRgií, nové technologie, dotační pRogRamy. to všechno ovlivňuje přístup měst a obcí k úsporám energií. situace je však pRo běžného staRostu často nepřehledná a není snadné se oRientovat v množství nabídek.

ladislav koubek Naprostá většina starostů je přesvědčena o  tom, že hledání úspor smysl má. „Samozřejmě, především z dlouhodobějšího hlediska. Z  hodnocení již zrealizovaných projektů zřetelně vyplývá, že výhody jednoznačně převažují nad nevýhodami,“ řekl Moravskému hospodářství primátor Brna Roman Onderka. Jedinou nevýhodou je podle něj snad jen okamžitá finanční náročnost. „Ovšem tu kompenzuje dlouhodobá návratnost vynaložených finančních prostředků. Jako příklad uvedu zateplování školních budov. Kromě finanční úspory ze snížení nákladů na vytá-

pění patří mezi další výhody také prodloužení životnosti budovy, snížení nákladů na  údržbu, zlepšení tepelně-technických vlastností obvodových konstrukcí a další. V  neposlední řadě nelze opomenout, že zlepšení vzhledu budovy přispívá také k  celkové pobytové pohodě,“ pokračuje Onderka.

„ Centrální nákupy energií Některá města mají dokonce svoje energetické koncepce. Patří

k  nim například Znojmo. „Energetickými úsporami je nutno se zabývat cíleně a  systematicky. Prostředky k dosažení úspor musíme volit v  celé komplexnosti a  provázanosti, nikoliv jako dílčí neúplná opatření. Ve  chvíli, kdy si investicemi snižujeme náklady na energii, musíme zvážit návratnost takové investice. Například návratnost zateplení školy v  Příměticích byla vypočítána na 25 let, což by bylo příkladem špatně či nerozvážně vynaložených finančních prostředků,“ říká starosta Znojma Vlastimil Gabrhel. Podobně strategicky uvažuje náměstek primátora Opavy Daniel Žídek.

„Systémové řešení problematiky úspor energií v  objektech města je v  současné době připravováno zavedením systému energetického managementu,“ říká. Důležité je vytvořit si přehled o tom, které budovy jsou vhodné pro zvažování úspor. Návratnost vložených prostředků je rozdílná. Roli hraje technologie stavby, její stáří, způsob vytápění, ale i  památkové hledisko. „Vedení města nechalo zpracovat energetické audity objektů škol ve  vlastnictví města a dalších budov s návrhem opatření k úsporám energií,“ říká Gabrhel. Mnoho měst hledá i další způsoby, jak ušetřit. „Náklady šetříme jak zateplováním budov, které jsou v našem vlastnictví, tak třeba nakupováním energií prostřednictvím e-aukcí,“ říká primátor Zlína Miroslav Adámek. Centrálním nákupem energií mohou obce a  města začít šetřit peníze takřka okamžitě. Například Ostrava s ním začala již před pěti lety. Velmi časté je řešení, kdy jedno výběrové řízení pro dodávku elektřiny či plynu vypisuje město společně s organizacemi, které zřizuje. Ostrava dokonce připravila a schválila motivační systém. Ten stanovuje možné odměny pro zaměstnance městských organizací podle úspor, kterých dosáhli nákupem za  ceny dosažené v  elektronických aukcích. Možností jsou i nákupy na komoditní burze. „Nákup na komo-

ditní burze se ukázal jako velmi efektivní cesta k pořízení energií. Kromě ceny bylo výhodou také to, že veškerá příprava i  nákup samotný, včetně podpisu smluv, představovaly pro účastníky obchodování skutečně minimální administrativní zátěž,“  vyjádřil se tajemník radnice v  Uherském Hradišti Josef Botek.

„ Úspornější osvětlení Pro mnohé obce je stále více zatěžující financovat veřejné osvětlení. I  zde je však možné ušetřit. „Naše společnost již delší dobu podniká taková opatření, která dlouhodobě drží náklady na městské osvětlení téměř na konstantní hodnotě, i když se navyšuje počet světelných bodů,“ říká jednatel Technických služeb Velká Bíteš Pavel Gaizura. „V  poslední době se dokonce podařilo tyto náklady postupně snižovat, a to i přes neustálý růst vstupních cen za dodané energie. Zásadní jsou přitom výměny zastaralých světelných bodů za nové s použitím úsporných zdrojů,“ pokračuje Gaizura. Ve  Velké Bíteši tak dosahují úspor i  v  řádu několika desítek procent a  investované prostředky navracejí v  krátkém horizontu dvou let.

inzerce

energetické úspory v památkově chráněných budovách? Zatímco panelák ze 70. let zateplíte snadno, secesní radnici asi těžko. A  jednoduché nejsou ani takové kroky jako výměna oken nebo instalace úsporného osvětlení. Památkově chráněné budovy často přináší při hledání energetických úspor velké komplikace.

„ Památkáři mají vždy přednost Střetů mezi památkáři a  zastánci úspor bychom tak napočítali dost. Národní památkový ústav  vyjádřil znepokojení už při vyhlášení programu Zelená úsporám v  roce 2009. Nelíbilo se mu, že podmínky předmětného programu nezohledňují specifika péče o architektonické dědictví. „Shodujeme se v  názoru, že snižování energetické náročnosti staveb a  zájem na  ochraně architektonického dědictví lze alespoň v některých případech skloubit. To však vyžaduje, aby pro specifickou oblast architektonického dědictví byly podmínky ‚ušity na míru‘. Neměly by být podporovány úpravy, které jsou ze své podstaty konfliktní, a  podpořena by naopak měla být ta opatření, kterými lze dosáhnout energetických úspor bez ohrožení kulturních hodnot,“ píše se ve společném prohlášení, které vydaly Česká komora architektů, Národní památkový ústav a Státní fond životního prostředí. V případě, že jsou energetické úspory v  rozporu s  památkovou

ochranou, pak mají památkáři přednost. „Není žádoucí, aby vlastníci byli motivováni k přípravě opatření, která by architektonické dědictví poškozovala a která by u  památkově chráněných staveb následně nemohla být povolena,“ uvádí zmíněné prohlášení.  To vede často k jednoduchému řešení: obce a města památkově chráněné objekty tolik neřeší a nezateplují. Tam, kde se do  podobných projektů pustí, záleží vždy na konkrétních podmínkách a dobré vůli. „Památkáři chrání své zájmy a my se snažíme realizovat své záměry. Nedochází k  excesům a  vždy se hledá kompromisní řešení tak, aby se zachovalo historické svědectví o činnosti našich předků a snoubilo se s  novými požadavky naší současnosti,“ vysvětluje náměstek opavského primátora Daniel Žídek. Komplikace někdy zažívají spíše soukromí vlastníci. „S  památkáři byla velmi těžká komunikace. Nečekali jsme od nich příliš aktivity, ovšem ve výsledku byl problém je  i  jen vytáhnout do  terénu, aby na místě viděli aktuální stav domu a prezentaci dodavatele, který měl výměnu provádět,“ říká k  tomu David Oplatek z brněnského Společenství pro dům na Bratislavské ulici. Ať je komunikace s  památkáři v  dané lokalitě jakákoli, nesmí vlastník měnit vnější vzhled staveb a  poškozovat historické konstrukce. Aby se to podařilo, musí uplatňovat velkou míru inovace a hledat řešení šitá na míru dané budově. (lk)

hodnocení spotřeby energie v budovách čekají od ledna 2013 velké změny! Od 1. ledna 2013 začíná platit rozsáhlá novela zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Připravovaná novela zákona bude mít velký dopad do  výstavby, provozování, prodeje i  pronájmu nemovitostí, kotelen, rozvodů tepla a  vůbec všech oblastí, kde se spotřebovává energie. Ne všechny novinky novely začínají platit už od začátku roku 2013, ale je určitě nutné vidět dopředu při přípravě projektů a budoucích investic. Většina změn, které zákon zavádí, se týká snižování energetické náročnosti při spotřebě energie, jinými slovy úspor energie. Cílem je postupnými kroky zavádět vyšší energetický standard nových budov. V případě rekonstrukcí se řídí heslem „když už něco děláte, dělejte to dobře“. Nevnucuje tedy rozsah, ale kvalitu rekonstruovaných částí budov.

„ Štítky u budov veřejného sektoru do července 2013 Díky průkazům energetické náročnosti umožní každému získat velmi podrobný přehled o nemovitosti, kterou provozuje nebo bude provozovat. JAKé NOVINKy SE TýKAJí MěST A OBCí? Nové budovy pouze nízkoenergetické a pasivní

„ Pokud chystáte stavbu nové školy nebo domova s  pečovatelskou službou, čekají na Vás velmi přísné podmínky na energetickou náročnost budovy. Stavební povolení od  1. ledna 2013 dostanou pouze nízkoenergetické domy. Přísnější požadavky na kvalitu rekonstrukce „ Stejně tak při rekonstrukcích dojde k  výrazným změnám. Neexistuje požadavek na  rozsah rekonstrukce, ale na energetickou kvalitu rekonstruovaných prvků. Pokud chcete vyměňovat okna, tak za kvalitní, ale zateplovat nemusíte. Energetický průkaz jako „techničák“ domu „ Průkaz energetické náročnosti, lidově „štítek“, se stane obdobou technického průkazu u  Vašeho auta. Budovy nad 500 m2 podlahové plochy jej musí mít vyvěšen u  vstupu do  budovy již do 1. července!

Povinné doložení průkazu při prodeji a pronájmu „ Průkaz bude od  1.  1. 2013 povinnou přílohou kupní či nájemní smlouvy k  nemovitosti. Očekává se výrazný dopad a rozvrstvení cen podle energetické náročnosti prodávaných a pronajímaných domů a bytů. Kdo bude plnění zákona kontrolovat? Plnění zákona již nyní kontroluje Státní energetická inspekce (SEI). V  případě výstavby nebo rekonstrukce budov bude její závazné stanovisko vyžadováno stavebním úřadem. Předpokládá se, že se údaje o  spotřebě dostanou na úroveň ocenění nemovitostí – budou tedy vyžadovány např. při žádosti o úvěr z banky či ocenění daně z nemovitosti. Jiří Cihlář Energetický auditor DEA Energetická agentura, s.r.o. www.dea.cz

5.11.12 18:37

4

pasivní domy

l i s t o pa d 2 0 1 2

Dům pro seniory či školicí středisko. Na Moravě vznikají pasivní veřejné budovy nám chybět prostory pro vlastní zaměstnance a také místo pro konání seminářů, proto jsme se rozhodli, že postavíme novou budovu,“ uvedla projektová manažerka a poradkyně pro ekologické a pasivní stavění Kateřina Fojtů z ekologického centra Veronica. Stavba je slepená z  různých stavebních materiálů, tři stěny jsou například vyzděné ze starých nepálených cihel. K ohřevu vody používají sluneční kolektory z moštárny.

ZatíM jich na Moravě stojí jen několik, nízkoenergetické domy MeZi investory ale už teď Získávají na číM dál větší popularitě. Můžou Za to předevšíM neustále se Zvyšující ceny energií. MajitelůM pasivní doMy ušetří až devadesát procent nákladů na vytápění a navíc jsou šetrné k životníMu prostředí. sloužit už Začínají také jako veřejné budovy.

 Desetkrát nižší spotřeba energie

veronika vindišová První pasivní dům sloužící jako administrativní budova postavila v roce 2011 v Ostravě firma Intoza, která se zabývá zateplováním a revitalizací staveb. První dvě patra slouží jako školicí středisko pro prezentaci služeb a  výrobků pro výstavbu energeticky pasivních domů. „Budova má tvar čtyřpodlažní-

vizualizace: Otevřená zahrada Nadace Partnerství ho podélného kvádru. Její stavba stála dvaatřicet milionů bez daně. Objekt jsme opatřili silným tepelným štítem a minimalizovali prosklené plochy. Otvíraná okna jsou spíše psychologickým prvkem,“ přiblížil vlastnosti stavby vedoucí obchodního oddělení firmy Intoza Jan Neuwirt. Plášť budovy je navíc navržený tak, že

eliminuje veškeré tepelné mosty, které způsobují únik energií. Jejím zdrojem je především sluneční energie, v  zimě doplněná teplovodním vytápěním. „Tepelné ztráty také minimalizujeme větráním s velmi účinnou rekuperací v  nejmodernějších větracích a  rekuperačních jednotkách,“ doplnil Neuwirt. Roční

spotřeba elektrické energie činila sto šestadvacet tisíc korun. Nízkoenergetický dům mají také v  Hostětíně na  Uherskohradišťsku. Ekologické projekty vznikají v  obci už od  devadesátých let. Do  obce se tak začali sjíždět zastupitelé z jiných obcí i lidé z vysokých škol. Chtěli vidět, jak ekologické projekty fungují. „Začaly

„Máme o něco vyšší spotřebu, než bylo vypočítané optimum. Dům totiž využíváme také k  rekreacím a  návštěvníci si často stěžují, že je jim zima. Proto přitápíme na  dvaadvacet stupňů celsia. Spotřebu energie máme až desetkrát nižší než u  klasického domu,“ nastínila Fojtů. Právě projektem v Hoštětíně se inspirovali v Modřících na Brněnsku, kde staví nové Seniorcentrum. Na pasivní dům za více než šedesát milionů korun přispěl téměř osmi a půl miliony korun Státní fond životního prostředí. Zbytek nákladů zaplatí město z úvěru. „Senioři budou měsíčně platit asi šest tisíc korun,“ informovala místostarostka Modřic Hana

Chybíková. Seniorcentrum bude rozděleno na  několik budov vybavených centrální rekuperační jednotkou, slunečními kolektory a  kotli na  peletky s  akumulačním zásobníkem. Předpokládaný termín dokončení je červenec příštího roku. V  centru nabídne obec pomoc v  podobě praní a žehlení prádla, zajištění nákupů a úklidu. Unikátní projekt, takzvanou Otevřenou zahradu, buduje od  roku 2007 v  samém centru Brna Nadace Partnerství. Pro vzdělání dětí i  dospělých bude sloužit část zpustlých měšťanských zahrad na  severním úpatí Špilberku. „Postavíme hravou zahradu pro vzdělávání, která obklopuje novou pasivní budovu environmentálního poradenského centra. Na  stavbu v  hodnotě přes osmdesát milionů korun jsme získali většinu finančních zdrojů z evropských fondů, zbytek jsme zaplatili z vlastních zdrojů,“ řekla Kateřina Urbanová z Nadace Partnerství. Nyní vrcholí poslední úpravy, na  zahradě instalují výtvarníci z Rozverného ateliéru hravé prvky s tématem čtyř živlů. Samotná budova má několik unikátních technologií. Podle Urbanové má nejnižší spotřebu primárních energií mezi administrativními stavbami v  České republice. „On-line data z  jejího provozu a spotřeby využijí studenti architektury i  stavebnictví pro svou výuku,“ doplnila Urbanová.

inzerce

U DK VÉ LÍ RO VY OH ZO DO : PR Í V U Ě A V B Š . A EN 4 NA IN STR EJT 85 z M 0 c AD V O NÁV 21 za. 5 to D JE 72 in OB 420 za@ + to in

SPECIALISTA NA PASIVNÍ A NÍZKOENERGETICKÉ STAVBY

„Stavba Moravskoslezského kraje 2011“ za první administrativní dům v pasivním standardu

E.ON Energy Globe Award ČR , 2. místo v kategorii Země za první energeticky pasivní administrativní budovu v ČR

Otazník -p standard rvní administr a u v ČR, 1260 m 2 tivní budova v pasivním užitné p lochy

Celkové náklady na provoz vytápění chlazení a osvětlení objektu

6 680 Kč měsíčně

5,5 Kč/m2 měsíčně

Dokáže tohle vaše budova? DŮLEŽITÉ! Skutečně funkční stavba v pasivním standardu vyžaduje komplexní, profesionální a systémové řešení. Realizaci pasivní stavby svěřte pouze do rukou zkušených profesionálů.

04-mh12-11.indd 4

Intoza s.r.o. Varšavská 1583/99, Ostrava - Hulváky Tel: +420 596 100 300 Fax: +420 596 100 330 E-mail: [email protected] www.intoza.cz

Majitele domů čeká řada nových povinností Od  prvního ledna se na  domech začnou objevovat štítky informující o  jejich energetické náročnosti. Opatřit dům takzvaným energetickým štítkem je totiž jedna z  nových povinností, které pro majitele domů zavádí novela zákona o  hospodaření energií. Tu v polovině září schválili poslanci i přes předchozí prezidentovo veto. Prezident přitom novelu zařadil k těm nejhorším a svobodné společnosti nejškodlivějším zákonům, o jejichž podpis byl kdy požádán. Novela, která zapracovává do  českých zákonů evropskou směrnici z  roku 2010, začne platit od  začátku příštího roku. Majitelům domů přitom zavádí řadu povinností. „Novela upravuje požadavky na energetickou náročnost budov při výstavbě nebo větší změně budovy, povinnosti zajišťování průkazu energetické náročnosti budov i při prodeji nebo pronájmu nemovitosti. Upravuje pravidla pro kontrolu kotlů a klimatizačních systémů,“ vyjmenoval změny Tomáš Paták z odboru komunikace a  marketingu ministerstva průmyslu a  obchodu (MPO). Novela také upravuje záležitosti týkající se energetických auditů a  pravidla a  povinnosti energetických specialistů, kteří vydávají zmíněné průkazy, zpracovávají kontroly kotlů a  klimatizačních systémů nebo energetické audity. Podle prezidenta Václava Klause jsou však povinnosti, které vlastníkům domů novela ukládá, založeny na  nereálné a  blíže nedefinované terminologii. „Zákon zavádí také ener-

 výhody  snižování energetické náročnosti budov  snižování nákladů na energie související s provozem budov  větší kontrola energetických specialistů  větší přínos a více informací v nástrojích na snižování energetické náročnosti – průkazy, kontroly kotlů a klimatizačních systémů, energetické audity  ochrana tuzemských primárních zdrojů energie

getické audity a  posudky, kvůli nimž vzniknou nové funkce energetických specialistů a  tím nová administrativní zátěž uživatelů zákona i  státu,“ uvedl Klaus v odůvodnění svého veta a dodal, že hlavním smyslem zákona je donutit investory a vlastníky k výstavbě nových a rekonstrukci starších domů tak, aby měly téměř nulovou spotřebu energie. S  tím ale na  ministerstvu průmyslu a obchodu nesouhlasí. „Novela zákona nezavádí povinnost zateplování budov. Pouze v případě, když se vlastník budovy rozhodne k rekonstrukci, tak by k tomu mělo dojít efektivnějším a energeticky i ekonomicky možným způsobem,“ oponoval

Paták z  MPO. Novelu zákona o  hospodaření energií podpořila také řada odborníků. Ohradili se zejména proti zveličování nákladů na  pořízení energetických štítků. „Tolik diskutované náklady na  pořízení průkazu energetické náročnosti nejen že jsou zbytečně zveličené, ale hlavně ve  srovnání s  platbami za  nákup nebo pronájem představují nepatrnou cenu za velmi užitečnou informaci pro kupujícího či nájemce,“ vysvětlil Jaroslav Matoušek, ředitel společnosti SEVEn Energy a  předseda pracovní skupiny Hospodářské komory, která se novelou zabývala. Jeho slova potvrdil i  výkonný ředitel realitní kanceláře RE/MAX Hanuš Němeček. „Průkazy energetické náročnosti poslouží jako důležité informace pro kupující či nájemce. Ti snadno zjistí provozní náklady na  energie v  dané nemovitosti. Do  současnosti byli kupující odkázáni pouze na  informace od  prodejce a  existovala jen minimální možnost tyto skutečnosti ověřit. Mnohdy se tak stalo, že nájemce nebo nový majitel nemovitosti byl po  zaslání vyúčtování za  energie nemile překvapen. To se díky energetickým štítkům změní,“ doplnil Němeček. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby budou navíc rozpočty majitelů budov zatíženy pořízením energetického štítku pouze jednorázově a na cenu nájemného by neměly mít vliv. (jp)

5.11.12 18:36

l i s t o pa d 2 0 1 2

Programy zadarmo? Stát si raději připlatí V době, kdy stát hledá možnosti, kde ušetřit téměř Všude, se jako jedno z řešení může zdát Využití takzVaného open source softwaru. michal kárný Podle Martina Chlouby z OSS Alliance, která jako nezisková společnost využití open source softwaru podporuje, jsou to stovky milionů korun. „Konkrétně to jsou veškeré náklady na licence. Vždy však bude třeba zaplatit za  zavedení systému,“ uvedl Chlouba. Tyto programy, které jsou zdarma, však podle ministerstva vnitra skrývají různá úskalí. „Mezi největší nevýhody patří častá nekompatibilita souborů vytvořených v  open source a  posléze otevíraných v  Microsoft produktech,“ podotkl Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva. Dalším problémem je podle něj to, že většina zaměstnanců je zvyklá používat kancelářský software od společnosti Microsoft. Produkty od této firmy totiž pokrývají téměř sto procent koncových stanic úředníků. „Při přechodu na open source software by ministerstvo muselo zorganizovat pro tyto

5

informační technologie

Téměř sto procent úředníků je zvyklých používat kancelářský software  od společnosti Microsoft. Při přechodu na open source software by  ministerstvo muselo zorganizovat školení. zaměstnance školení,“ upozornil Korbel. Postup ministerstva podporuje i prezident ICT unie, tedy profesní asociace firem z oblasti informačních a  telekomunikačních technologií, Svatoslav Novák. „Využití open source software je ve veřejné správě dvojsečná zbraň. Na  jedné straně lze významně šetřit, ale na druhé straně právě informační systémy státu musí mít ten nejvyšší stupeň zabezpečení dat,“ podotkl Novák.

Na podobný problém upozorňuje i  mluvčí úřadu městského obvodu Ostrava-Jih Michael Kutty. Radnice v minulosti používala operační systém Linux. „Za společnou část informačního systému ale odpovídá město Ostrava, které provozuje aplikace pod systémem MS Windows, proto jsme systém v rámci sjednocení změnili,“ připomněl Kutty. Radnice i  přesto open source software využívá. „Máme například kancelářský balík Libre Office. Samostatnou

otázkou je ovšem garance za způsobené škody při nesprávném chování softwaru. V tomto případě se uživatel nemá na kom hojit,“ upozornil Kutty. Další výjimkou mezi úřady je například blanenská radnice, která programy zdarma využívá. „Řešili jsme to v době, kdy k nám přecházeli pracovníci z okresního úřadu a  zjistili jsme, že nemáme licence na Microsoft Office. Tehdy jsme vypočítali, že na  zabezpečení všech počítačů bychom potřebovali milion a  půl korun. Naši informatici proto navrhli využití Open Office. Navíc tehdejší ministerstvo informatiky využití open softwaru podporovalo, proto jsme předpokládali, že stejnou cestou půjde víc úřadů. To se ale nepotvrdilo,“ vysvětlil tajemník blanenského městského úřadu Josef Kupčík. Podle něj nejsou s  využitím open source softwaru větší potíže. „Například když nám někdo pošle něco nekorektně udělaného, třeba v  Excelu, převod neproběhne úplně ideálně. Takže na  některá pracoviště jsme museli koupit Microsoft Office, ale jinak je vnitřní fungování bez problémů,“ podotkl Kupčík. Využití těchto programů by na rozdíl od  ministerstva doporučil i  dalším úřadům. „Určitě se to vyplatí. Na programech se navíc stále pracuje. Je pravda, že první verze byly jednodušší, ale nyní už jde jenom o zvyk, že určité tlačítko je jinde,“ tvrdí Kupčík.

„ aktuálně

elektronická a papírová faktura si od nového roku budou rovny Od roku 2013 se díky novele zákona  o DPH dostanou elektronické doklady  na stejnou úroveň s listinnými. Je to  krok kupředu pro malé, střední i velké  firmy. Liší se však způsoby řešení  a jejich rozsah. Elektronická faktura neznamená  e-mailovou přílohu. Je to datová  zpráva, která obíhá bez zásahu  lidské ruky mezi informačními  systémy, ale lze se na ni v případě  potřeby podívat i lidským okem.  „V současnosti je u elektronických  faktur potřeba zaručený elektronický  podpis, elektronická značka nebo  elektronická výměna informací.  Nově bude nutné dodržet pouze  definované vlastnosti dokladu,  jako jsou věrohodnost původu  a neporušitelnost obsahu a čitelnosti.  Tyto vlastnosti musí mít doklad  od okamžiku vystavení do konce  lhůty uchování, ať je elektronický  nebo listinný,“ popisuje Jaroslav  Follprecht, ředitel společnosti   Aimtec.  Základní plus elektronických faktur  spočívá v odstranění neproduktivní  ruční práce s fakturami. Tím se ušetří  nejen na personálu, ale i poštovném,  tisku, obálkách či archivaci. Zabrání  se také ztrátám dokladů, pozitivem  je i rychlejší a snadnější přístup  k informacím.  „Každé řešení elektronické fakturace  a automatizace bude různě náročné  na implementaci a úpravu procesů.  Každá firma má jinou velikost, počet  faktur a obrat. Míra automatizace  je závislá i na vstupních nákladech.  Při správném výběru je elektronická  fakturace vhodná pro každou firmu,“  tvrdí Follprecht. 

Existují tak podle něj dvě cesty:  řešení na míru, kdy si firma zařídí  vlastní technickou infrastrukturu,  software, licence a datové úložiště.  Tento způsob je vhodný především  pro velké společnosti. Další možností  je outsourcing. Může být zajímavý  pro malé a střední společnosti, kde  by se vlastní řešení nevyplatilo.  Zde nastupuje provozovatel, který  provozuje celý systém včetně  hardwaru. 

„ Konzervativní účetní Účetní jsou však někdy podle  Follprechta příliš konzervativní. „Chtějí  mít nad vším kontrolu a uznávají  jen papírové doklady. Podklady  na papíře a v šanonu, to s novou  úpravou odpadá. Je to hlavně změna  myšlení. Fyzická podoba dokladu není  důležitá. Jde o věrné zachycení reality  a možnost ji doložit. Nejde příliš o to,  jestli to bude pomocí papírové faktury,  nebo elektronickým záznamem  splňujícím požadované náležitosti,“  říká Follprecht.  Zákon o účetnictví, zákon o dani  z příjmu i zákon o správě daní jsou  připraveny. Od příštího roku by  z pohledu DPH měla odpadnout  poslední překážka. K doložení  autenticity dokladu půjde použít  i auditní stopu, kontrolu procesů  nebo jiný vhodný způsob. Úřady  bude více než formality zajímat  podstata konkrétní transakce.  Na konkrétní výklad se zatím čeká,  to ale elektronické fakturaci v rozletu  nebrání.  (haa) 

inzerce

KB PT municipality bily 268x185 moravskehospodarstvi 05.indd 1

05-mh12-11.indd 5

29.10.12 17:29

5.11.12 20:12

6

informační technologie

l i s t o pa d 2 0 1 2

Základní registry: Zlepšení má přijít do konce roku Změna trvalého bydliště či sňatek? Ještě před letními práZdninami to pro člověka Znamenalo obíhání několika úřadů. od července Je situace Jednodušší, ovšem ne bez problémů. michal kárný Díky takzvaným základním registrům si úředníci najdou všechny nové údaje sami. Při změně bydliště tak nyní stačí, když člověk zajde na jeden úřad, kde jej příslušný pracovník zadá do  základního registru. Tato změna se pak on-line projeví na  všech úřadech v  České republice. To, co zní jako velký pokrok, má však jedno „ale“. Ani po  několika měsících od  spuštění registrů nefunguje vše tak, jak má. Největší problém je nefunkční napojení registru vozidel na  základní registry. „Nyní vše testujeme. Připojení provedeme až tehdy, když si budeme jistí, že to nezpůsobí problémy. Má to být do  konce letošního roku,“ uvedl Zdeněk Neusar z  tiskového oddělení ministerstva dopravy.

Problémy hlásí také finanční ředitelství. „Napojení na  registry je plně funkční. Problém je pouze v  počtu osob v  registru daňových subjektů, které je nutno nejdříve ztotožnit se základními registry. To děláme neustále od  spuštění registrů. V  současnosti jsme asi v  polovině. Předpokládáme ukončení do konce roku,“ vysvětlila mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Homolová.

 Ministerstvo je spokojené I  přesto je ministerstvo vnitra s  fungováním registrů spokojené. „Přestože systém základních registrů je nejsložitější a největší v dějinách informačních a komunikačních technologií ve  veřejné správě, jde v  podstatě o  šest informačních

počítačové firmy vyhlásily boj „superúředníkům“ Chceme superúředníky, nebo budou konečně prioritou informační a komunikační technologie? Touto otázkou začíná kampaň ICT unie, tedy profesní asociace firem z  oblasti informačních a  telekomunikačních technologií. Má upozornit na to, že právě tato oblast si zaslouží mnohem větší pozornost ze strany vládních představitelů i  vysoce postavených státních úředníků, než tomu momentálně je. „Kritizujeme nečinnost státu v jednotlivých oblastech, kde by tyto technologie významně přispěly – řízení země, ekonomika,

taci, připomínkuje návrhy zákonů, předkládá různá strategická doporučení a podobně. „Česká republika v  řadě aspektů zaostává nejen za  nejvyspělejšími zeměmi, ale i  za  průměrem EU.  Negativně se to odrazí ve  střednědobém horizontu v  mezinárodní konkurenceschopnosti země,“ varuje Novák. Podle něj je možné pochválit alespoň drobné  Česká republika kroky. „Třeba Czech POINTy zaostává nebo uvedení do  provozu čtyř základních registrů veřejné správy. Tento trend se ale nesmí Unie podle něj apeluje pozastavit,“ upozorňuje. (mk) na vládu a politickou reprezen-

školství, zdravotnictví, doprava a  samozřejmě i  bezpečnost. Proto kampaň Superúředník, jejímž prostřednictvím poukazujeme s jistou nadsázkou na to, kam až může tato přezíravost naši zemi dovést,“ vysvětluje prezident ICT unie Svatoslav Novák.

systémů, každý dodávaný jiným dodavatelem, od  svého spuštění nedošlo k žádným zásadním výpadkům a  systém funguje správně,“ tvrdí Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva vnitra. Dokládá to například tím, že už v  rámci základních registrů proběhlo přes čtyřiapadesát milionů transakcí. „Navíc z celkového počtu 6 700 orgánů veřejné moci mohou prakticky všechny

 registry Základní registry jsou čtyři:  registr obyvatel – v tomto registru jsou vedeny údaje o občanech Česka a cizincích, kteří mají povolen pobyt v České republice

úřady čerpat data ze základních registrů. A  to prostřednictvím vlastního informačního systému, přes Czech POINT či datové schránky,“ podotkl  registr osob – Korbel. informace o právnických Například tajemník městskéosobách a jejich ho úřadu Blansko Josef Kupčík také žádné větší problémy s běžorganizačních složkách, nou agendou nezaznamenal. podnikajících fyzických „Kromě problémů s  registrem osobách a orgánech vozidel je vše v pořádku. Propoveřejné moci jení přes Czech POINT funguje dobře,“ řekl Kupčík.  registr územní Zavádění čtyř základních reidentifikace gistrů stálo asi dvě a půl miliardy korun. Pětaosmdesát procent a nemovitostí – z  této částky pokryly evropské informace o adresách, fondy. „Oproti tomu se počítá parcelách a budovách s úsporou veřejné správy ve výši zhruba tří až čtyř miliard ko registr práv run ročně. Největší úspora však a povinností – bude v  čase, který zatím úředinformace pro řízení ník tráví ověřováním dat,“ dodal Korbel. přístupu k údajům Provoz bude zajišťovat Spráostatních základních va základních registrů. „Vláda registrů; zároveň v tomto souhlasila s  uvolněním částky registru vzniká základní maximálně 308 milionů korun přehled o agendách, na rok 2013 a rozhodla o zahájení výběrového řízení na zajiškteré orgány veřejné moci tění provozu základních registrů provádějí; o občanech na  celou dobu. Očekáváme, že a právnických osobách konečná cena za  provoz bude jsou v tomto registru za rok 2013 nakonec nižší a čavedeny informace sem se bude dále snižovat,“ vysvětlil Korbel. o rozhodnutích, která Do budoucna je navíc možvedla ke změně údajů né, že základní registry nebuv základních registrech dou využívat jen úřady. Mohou pomoci třeba bankám. „Zatím je využívat bohužel nemůžeme, nemáme do  nich přístup. ných subjektů možné,“ tvrdí Do  budoucna je ale připojení mluvčí Československé obchodvybraných dalších důvěryhod- ní banky Pavla Hávová.

Firmy šetří, lépe chladí Zhruba každá padesátá kilo- watthodina veškeré elektrické energie spotřebovaná na  světě je využita v  datových centrech. Společnosti proto řeší, jak v  této oblasti ušetřit. „Povědomí o tomto problému se výrazně zlepšilo. Pokud to před pěti lety byla pro firmy vcelku okrajová otázka, dnes je snížení spotřeby energie často jejich hlavní priorita při návrhu nového datového centra nebo rekonstrukci starého,“ potvrdil ředitel IT společnosti Schneider Electric CZ Ivan Habovčík. Podle něj tvoří spotřeba elektrické energie v datových centrech víc než padesát procent provozních nákladů. Jeho slova potvrzuje i  expert na datová centra z české pobočky

 PUE PUE (Power Usage Effectiveness)  indikátor toho, kolik z celkově spotřebované energie je přímo využito IT vybavením a kolik připadne na podpůrné systémy. Jde o poměr celkové spotřeby ku spotřebě IT vybavení (hardware)  ideální hodnota je 1.0, kdy je veškerá energie využita přímo na provoz samotného IT  moderní datová centra mají PUE obvykle na hodnotě kolem 1,2  největší podíl na zvyšování koeficientu PUE v datovém centru směrem k nižší efektivitě má chlazení, které je obvykle energeticky náročné Zdroj: wikipedie

bezpečnost dat? pomůže náhodný kód Jméno, příjmení, bydliště, informace o nemovitostech, podnikaní a další. Základní registry jsou plné citlivých dat. Podle ministerstva vnitra je zabezpečení osobních údajů dostatečné a není třeba se obávat jakýchkoli problémů či zneužití. „Zabezpečení a  ochrana dat díky základním registrům výrazně vzrostla. Bezpečnost osobních údajů se zásadně zvýší díky tomu, že místo rodného čísla bude systém využívat náhodně vygenerovaný bezvýznamový identifikátor,“ popsal základní bezpečnostní opatření Jiří Korbel z  tiskového odboru ministerstva vnitra.

06-mh12-11.indd 6

Rodné číslo je totiž podle něj snadno zneužitelné, protože díky němu je možné zjistit nejen pohlaví a  datum narození, ale i mnoho citlivých osobních údajů v různých dnes navzájem propojených databázích, kde jsou navíc údaje vedené pod skutečným jménem a příjmením osoby. „Nikdo, ani správci registrů bez příslušného oprávnění, nebude moci údaje zneužít. Úředník se dostane jen k agendě, o kterou se stará. V každém registru bude občan pod jiným číslem. Propojit toto číslo s konkrétním občanem bude moci jen Úřad pro ochranu osobních údajů,“ dodal Korbel. Tedy například úředník, který

Czech POINT poskytuje:

Výpis o využití údajů z registru obyvatel a z registru osob  kdo se na mě, kdy a za jakým účelem díval  je důležité si rozmyslet období, za které se výpis požaduje  tento výpis je poskytován ze zákona jednou ročně zdarma tomu, kdo má zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, a to za poslední kalendářní rok.   žadatel může získat výpis pouze na svoji osobu. V případě, že žádá o výpis na jinou osobu, musí doložit buď úředně ověřenou plnou moc, nebo doklad, který prokazuje vztah žadatele a osoby, na kterou je žádán výpis (platí pro registr obyvatel)  žadatelem může být podnikající fyzická osoba, o níž jsou údaje v registru vedeny, nebo statutární zástupce právnické osoby, o níž jsou údaje v registru vedeny (platí pro registr osob)

má na  starost agendu registru obyvatel, z  tohoto registru nezjistí, kde konkrétní osoba bydlí.

 Údaje vidí jen ten, kdo má na to právo „Údaj tedy musí získat z  registru adres, a  to prostřednictvím propojovacího informačního systému základních registrů. Teprve pokud tento systém vyhodnotí, že na  tento údaj má úředník právo, zpřístupní mu

firmy IBM Petr Synek. „Novým problémem datových center je rostoucí koncentrace spotřeby energie na jednotku plochy, čímž se v tradičních datových centrech zvyšuje neefektivnost provozu. Jednotlivé technologické skříně pak mají stále vyšší a vyšší spotřebu. Lze očekávat, že v dohledné době se bude dnešní běžná spotřeba ve výši dva až tři kilowatty zvyšovat až na pět až deset kilowattů,“ tvrdí Synek. Podle něj je důležité datová centra budovat postupně a  vždy jen s takovou kapacitou, jakou v daný čas společnost skutečně potřebuje. Další možností, jak ušetřit, je hlavně zlepšení systému chlazení datových center. „V  této oblasti je možné snížit náklady nejvíce. Může se jednat o dvacet až třicet procent nákladů na  elektrickou energii vůči dnes obvyklému stavu,“ tvrdí Habovčík. (mk)

ho. Pokud systém vyhodnotí, že se úředník snažil získat údaj, na který právo nemá, Správa základních registrů, která na  celé registry bude dohlížet, okamžitě informuje Úřad pro ochranu osobních údajů,“ vysvětlil Korbel. Lidé, které bude zajímat, kdo se díval na jejich údaje, mohou tento údaj zjistit na  pobočce Czech POINTu. „Mohou zažádat o výpisy o využití údajů z registru osob a z registru obyvatel,“ dodal Korbel. Počítačový expert z nevládní neziskové organizace na ochranu lidských práv Iuridicum Remedium Václav Novák ale tvrdí, že tato funkce zatím příliš nefunguje. „Může za to malá propojenost úřadů,“ tvrdí Novák. MICHAL KáRNý

5.11.12 18:38

l i s t o pa d 2 0 1 2

IBM EIS IT_268x374_Moravské hospodarstvi.indd 1

07-mh12-11.indd 7

inzerce

7

12.10.12 10:28

5.11.12 18:37

8

města a obce

L I S T O PA D 2 0 1 2

Obce nemohou omezovat hazard, kvůli nařízení ministerstva ze tří let na šest měsíců. Návrh schválila vláda a  v  tuto chvíli probíhá povinná notifikační procedura s  Evropskou komisí o tom, zda je tento návrh zákona slučitelný s právem Evropské unie,“ doplnil Jakob. Podle Matěje Hollana z  občanského sdružení Brnění, které bojuje proti hazardu, ministerstvo zájem o omezení automatů předstírá. „Dlouhodobě tvrdíme, že ministerští úředníci mohou být od  firem podplacení. Nemáme to ale jak dokázat,“ prohlásil.

OBCE CHTĚJÍ BOJOVAT PROTI HAZARDU. V CESTĚ JIM ALE PARADOXNĚ STOJÍ MINISTERSTVO FINANCÍ, KTERÉ JE VYBÍZÍ, ABY PROTI ZVYŠUJÍCÍMU SE POČTU VIDEOLOTERIJNÍCH TERMINÁLŮ ZAKROČILY.

Veronika Vindišová Přitom ale ministerstvo vyhlásilo tříletou ochrannou lhůtu, během které mohou být v  provozu všechna hrací zařízení, která v minulosti povolilo. Aktivisté tvrdí, že ministerstvo si jen na „bojovníka“ proti hazardu hraje a ve skutečnosti žádné terminály rušit nechce. Některé obce dokonce podaly proti nečinnosti ministerstva financí a  tříleté lhůtě v  loterijním zákonu stížnost k  ústavnímu soudu. Například v  Židlochovicích na  Brněnsku vydali vyhlášku zakazující hazard na celém území města ještě před ministerstvem vydanou

 Podplacení úředníci?

FOTO: Tomáš Škoda ochrannou lhůtou. Firmy ale provozují automaty dál. „Došlo nám oznámení z  ministerstva, že přezkoumávají naši vyhlášku,“ uvedl starosta Židlochovic Vlastimil Helma. Na  ústavní soud, který teprve o stížnostech rozhodne, se obrátily také Klatovy a České Velenice na Jindřichohradecku.

Soud už v minulosti postavil místní vyhlášku nad loterijní zákon. Ministerstvo se tím ale neřídí a  licence nechce zrušit. Obává se případných soudních sporů. „Tříletá ochranná lhůta je stanovena zákonem a  představuje kompromis zákonodárců, Svazu měst a obcí a provozova-

telů z  důvodu vyvážení ústavně zaručených práv dotčených stran,“ zdůvodnil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Připomněl, že dokonce čtyřletá ochranná lhůta platí také v  Rakousku. „Předložili nový návrh zákona o  provozování sázkových her, který obsahuje zkrácení přechodného období

Největší akce měst a obcí v roce 2012: Kam města letos nejvíc investovala?  Krnov

Prioritní investiční akcí města Krnova pro tento i příští rok je výstavba tělocvičny u základní školy na Janáčkově náměstí. Stavba začala v únoru a bude trvat do poloviny příštího roku. Po jejím ukončení již nebudou muset žáci cvičit v nevyhovujících prostorách a škola bude splňovat všechny požadavky na kvalitní výuku. Projekt přijde město na 45 milionů korun, z této částky letos proinvestuje 29 milionů korun.

 Brno

Město Brno zahájilo jednu z největších investic za poslední roky. Jedná se o dostavbu městské kanalizace v částech Tuřany, Žebětín, Ivanovice a Bohunice. Celková cena přesahuje 2 miliardy korun s termínem dokončení únor 2014. Město znovuotevřelo také vilu Tugendhat, náklady jejíž rekonstrukce dosáhly téměř 174 milionů korun, a nechalo v Žebětíně postavit novou školu za 143 milionů.

 Břeclav

Největšími investičními akcemi bylo zateplování městského úřadu (14 milionů) a domova seniorů (24 mil.). Z velké části však byly hrazené z evropských fondů.

 Valašské Klobouky

Město letos zahájilo realizaci souboru tří projektů, které mají zlepšit podmínky pro třídění odpadů a nakládání s odpady. Jednalo se o projekt k rozšíření separace bioodpadu, díky němuž byla pořízena nová svozová technika pro Valašskokloboucké služby a dále tři stovky kompostérů pro domácnosti ke zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Druhý projekt pak pomohl vybudovat komunitní kompostárnu a do třetice je připravována výstavba sběrného dvora. Projekty vyjdou celkem na 9 milionů korun.

 Bruntál

Byla dokončena další etapa výstavby nového pohřebiště na Uhlířském vrchu. Letos bylo do této stavby investováno dalších více než 6 milionů korun, za které byla postavena nová provozní budova, 5 milionů pokryla dotace Moravskoslezského kraje. Další významnou akcí je rekonstrukce části největšího bruntálského sídliště Dolní, kde žije zhruba třetina populace města. Investovány jsou prostředky do oprav chodníků, odpočinkových prostranství a revitalizace zeleně. Celková výše investice je 7 milionů korun.

Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů (SPELOS) však tvrdí, že Miroslav Kalousek je z  hlediska přístupu k  hernímu průmyslu nejhorším ministrem financí. „Tvrzení, že by nad tímto segmentem průmyslu držel ochrannou ruku, je zcela směšné,“ brání se SPELOS proti tvrzení Brnění, že ministerstvo hazard podporuje. Současné dění v oblasti loterního průmyslu vnímá například firma SYNOT, která provozuje

přibližně čtrnáct tisíc videloterijních terminálů po celé České republice, jako cílenou snahu některých jednotlivců i  zájmových skupin tohoto odvětví. „Jsme přesvědčeni o  tom, že v případě přehnané regulace na místo legálních podnikatelů nastoupí „hazardní mafie“. Hazard se bude nekontrolovatelně provozovat dál, a  to v  takzvaných černých hernách, což ostatně potvrzují zkušenosti z  okolních zemí, jako je Ukrajina nebo Polsko. Stát, obce, města ani neziskový sektor z něj však nebudou mít nic,“ uvedla mluvčí holdingu Synot Magda Pekařová. Přestože platí ochranná lhůta, některá města na Moravě vyhlášku plošně zakazující hazard schválila. „Až uplyne přechodné období, to je v  první polovině roku 2015, dojde k  úplnému zákazu výherních automatů a  dalších zařízení tohoto typu v  centru města. Ve  zbývajících částech Zlína budou herny fungovat pouze na  základě výjimek,“ řekl mluvčí Zlína Zdeněk Dvořák. Nově vyhlášku připravují v  Ostravě a  Olomouci. Desítky milionů korun vybraných z hazardu města na Moravě směřují do školství, sociální oblasti nebo kultury.

 Karviná

Město letos vložilo do investic cca 200 milionů korun, některé projekty byly dále dotovány z peněz EU – z těch největších to byla kompletní modernizace budovy městské policie za necelých 20 milionů korun, běží revitalizace Univerzitního parku, který mj. k budově v centru přiléhá, za asi 16 milionů korun. V Karviné digitalizovali kino a nyní tam běží vnitřní úpravy za více než 11 milionů korun, město modernizovalo také některé své místní komunikace a chodníky, spolupodílelo se na financování unikátní cyklotrasy podél řeky Olše, která spojuje Karvinou a Bohumínem a vede dále do Polska, desítky miliónů korun šly letos do projektů na revitalizaci zeleně – například na jednom z městských hřbitovů, v zámeckém parku a na dalších místech.

 Šlapanice

Město otevřelo mateřskou školu za 15 milionů korun, městská účast je poloviční. Další akcí je rekonstrukce a odlehčení kanalizace na ulici Brněnská za 7,2 milionu korun. Mimo to město provedlo několik drobných investic, jako je rozšíření komunikace, úpravy chodníků, nových přechodů pro chodce. Do konce roku bude ještě upraven prostor u Masarykova náměstí nákladem asi 750 tisíc korun. Jak jsou na tom další města? A kam chtějí investovat v roce 2013? Více na www.moravskehospodarstvi.cz

INZERCE

Web Moravského hospodářství: trefa do černého!

2012

Projektová manažerka JANA RAŠKOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz

odborná konference

MORAVSKÉ OBCE A MĚSTA 2012 14. listopadu 2012, 8.30–15.00 hod., hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Společenský večer 13. listopadu od 19 hodin

Konference se koná pod záštitou:

Hlavní partneři:

Partneři:

Mediální partner:

Konference účastníky seznámí s  aktuálními možnostmi financování v  roce 2013 a novinkami, které mohou přispět k  rozvoji obcí a  měst. Přednášející se zaměří na  legislativní a  daňové změny v nadcházejícím roce a představí plány ministerstev na  hospodaření s  veřejnými financemi. Přednášky nabídnou také široké spektrum témat, jejichž společným jmenovatelem je rozvoj obcí a měst. Půjde mimo jiné o optimalizace výdajů, elektronizace veřejné správy a  nové trendy ve  veřejném osvětlení. • Na konferenci zazní také právní hle-

diska zaměřená na  chod úřadu. Mezi přednášejícími se, tak jako v uplynulém roce, objeví zástupci ministerstev.  Společenský večer MOM 2012 Místo: Moravská chalupa Křížkovského 47, Brno Termín: 13. 11. 2012, od 19 hod Doprovodný program – Kuželky | Cimbálová muzika | Degustace vína Společenský večer bude uzavřenou společností pouze pro účastníky konference MOM 2012 a VIP partnery společnosti Magnus Regio.

Více na www.magnusregio.cz/konference.php

08-mh12-11.indd 8

Sledujte zpravodajství z regionů, veřejné správy i soukromého sektoru na www.moravskehospodarstvi.cz. Nyní v novém kabátu!

Jsme také na facebooku www.facebook.com/moravskehospodarstvi

5.11.12 18:36

l i s t o pa d 2 0 1 2

Stát nemá na to platit zbytečné agendy Příliš mnoho úřadů, malá efektivita úředníků. i tak vypadá nejen podle ministerstva vnitra současný stav veřejné správy. jak pokračuje její reforma? vzdálí se lidem úřady? a jak to ovlivní pověstnou českou byrokracii? v rozhovoru pro moravské hospodářství odpovídal ondřej veselský, náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu Plaťme za to, co se skutečně dělá. Dejme výkon vlastních životních situací do center, kde se skutečně využijí,  a archivnictví. i za cenu toho, že občan bude muset dojet nějaký ten kilometr navíc.   FOTO: Tomáš Škoda

hana nečasová Ministerstvo nechalo vytvořit mapu veřejné správy. Jaké z  ní máte výstupy? K  vytvoření tzv. mapy veřejné správy nám pomáhají základní registry, které byly v  červenci uvedeny do  ostrého provozu. Hlavní úlohu by měl hrát registr práv a povinností, který by v této souvislosti měl zmapovat jednotlivé agendy, jež vykonávají orgány veřejné moci. Právě z  tohoto registru budeme získávat informace, jakým způsobem se konkrétní agendy prakticky vykonávají. Jak? Každý úředník, který dnes pracuje se základními registry, za sebou zanechává elektronickou stopu, podle které zjistíme, jak často je agenda vykonávána, jak dlouho trvá, a jestli je tím pádem její výkon efektivní. S  tím pak souvisí

9

rozhovor měsíce

i projekt v gesci ministerstva vnitra, který se jmenuje procesní modelování agend. Na základě těchto výsledků bychom měli získat data, která nám řeknou přesný počet úkonů. Vliv to bude mít i na výpočet státního příspěvku na výkon přenesené působnosti. V současné době se vypočítává zpětně za dva roky, během kterých se na orgány veřejné moci, s tím jak jsou přijímány nové zákony, převádí další úkoly. Registr práv a  povinností a procesní modelování agend budou v podstatě směřovat k tomu, aby se platilo jen za to, co se skutečně udělá. Dříve ministerstvo takovou zpětnou vazbu nemělo? Nemohli jsme mít. Už přes rok jsme se i s ministerstvem financí snažili konkrétně vypočítat, kolik vlastně stojí přenesená působnost. A to proto, že ten výpočet je paušalizovaný a  úředník– vzhledem k tomu, že máme spojený model

veřejné správy – může dělat přenesenou působnost a pak pracovat na  agendě, která patří podle zákona do  samostatné působnosti. Díky elektronizaci bude odstraněna tato paušalizace, z  agendových informačních systémů i  ze základních registrů můžeme získat opravdu relevantní data, která řeknou, jakou dělal úředník práci a kolik u toho strávil času. Jak to ale ovlivní efektivitu veřejné správy? Efektivita je poměrně ošidné slovo. O tom, co to vlastně efektivita veřejné správy je, se ostatně vedou diskuze. Jedna skupina tvrdí – dělejme veřejnou správu efektivně, plaťme a  zajistěme agendu tam, kde je skutečně vykonávaná. Tam, kde je jen minimálně, tam ji redukujme. Druhá skupina říká, že efektivní veřejná správa je ta, která je připravená pro občana i  na  těchto místech, aniž by byla využitá.

Jakou cestu razíte vy? Plaťme za  to, co se skutečně dělá. Dejme výkon vlastních životních situací do  center, kde se skutečně využijí, i  za  cenu toho, že občan bude muset dojet nějaký ten kilometr navíc. Ano, naráží to na odpor některých starostů, kteří se nechtějí zbavovat některých agend, ale samozřejmě budeme chtít, aby se při poskytování veřejných služeb akcentovala například i  dopravní obslužnost a  dostupnost. Dojet dvacet kilometrů v Jihomoravském kraji nebo na  Vysočině je samozřejmě rozdíl, který chceme zohlednit. Trendem tedy bude centralizace? Složité agendy by se rozhodně měly centralizovat. V  souvislosti s  elektronizací jsou na  pracovníky kladeny vysoké nároky, a  ne každý člověk je dokáže zvládnout. Hlavní roli by podle mého názoru měly hrát obce s  rozšířenou pů-

sobností, tzv. trojkové obce, které by měly dělat ty nejsložitější věci. Ale „centralizací“ bych to rozhodně nenazýval. Obcí s  rozšířenou působností je dnes 205, to je daleko více, než kdy bylo okresních úřadů. Nebude to tedy znamenat, že budou mít lidé k úřadům dál? Doufáme, že ne. Starosta ale bude moct být ve funkci manažera - pokud bude chtít agendu udržet, může ji zaplatit, například ze samostatné působnosti. Na druhou stranu se musí stanovit pravidla, odkdy se bude platit. Stát každopádně nemá v  současnosti tolik prostředků, aby saturoval všechny. Nikdo ale neříká, že například obec dvojkového typu, jejichž rušení se dnes všichni bojí, si nemůže danou agendu ponechat nebo že to nemůže být detašované pracoviště obcí s rozšířenou působností. Bude to znamenat i  redukci počtu úředníků? V  návaznosti na  to to samozřejmě bude mít ten efekt i na redukci úředníků, pokud se zjistí, že dělají zbytnou činnost. Předpokládám, že ta redukce půjde zespodu… Ano, to řeší materiál, který jsme předložili vládě. Mělo by dojít k  dokončení druhé fáze reformy veřejné správy, kdy zde zanikly okresní úřady a vznikly obce s rozšířenou působností. Musíme se vypořádat s fenoménem existence pověřených obecních úřadů, obcí druhého typu. Říci, jaký základní výkon existence spojeného modelu by měl zůstat na obcích prvního typu, například volby nebo krizové řízení, a co s  duálním územním členěním státu. Pořád existují staré kraje podle zákona z  roku 1960 a taktéž okresy, které s okresními úřady nezanikly. A  musí se rozhodnout také o  tom, kdo by měl odpovídat za  tzv. třetí fázi reformy veřejné správy, tzn. za reformu ústředních správních úřadů. Změní tato reforma to, co trápí obyvatele i podniky nejvíc a co snižuje mezinárodní rating? Tedy byrokratickou zátěž a  korupci? Zavedení základních registrů bych asi úplně nenazval ryzím protikorupčním opatřením, nicméně úředníci teď za sebou zanechávají elektronickou stopu, která jasně říká, co kdo dělá. Ano, elek-

tronizace možná přinese v  prvé fázi administrativní zátěž pro starosty, primátory, hejtmany, ale v  konečném důsledku umožňuje využívání nástrojů, které umožňují transparentnost, například zveřejňování údajů elektronickou formou. V jaké fázi je dnes hodně diskutovaný zákon o úřednících? Je to příklad toho, jak zadání vlády, ale názory připomínkových míst mohou diametrálně obrátit pohled na  budoucí právní úpravu úředníků. Vláda loni schválila věcný záměr zákona o úřednících i  teze k  paragrafovému znění na  soukromoprávním základě, nicméně když jsme materiál připravili a  rozeslali do  mezirezortního připomínkového řízení, dostali jsme spoustu protichůdných připomínek. Ty právě směřují zejména k  tomu, aby právní úprava byla veřejnoprávní, přestože zadání vlády, jak jsem již řekl, bylo soukromoprávní. A  na  jeho základě máme vytvořit jednotnou právní úpravu úředníků veřejné správy, tzn. státní správy a samosprávy. Vzhledem ke  spojenému modelu, vzhledem k  tomu, že nemůžeme formou státní služby nebo formou služebního poměru upravit úředníky územních samosprávních celků, ale pouze úředníky státu, musíme jít soukromoprávní cestou.

 kdo je Mgr. Ondřej  Veselský náměstek   ministra vnitra

Od 1. května 2011 působí jako  náměstek ministra vnitra pro  veřejnou správu, legislativu  a archivnictví. Do té doby  řídil odbor Evropské unie  a mezinárodního práva, kde  odpovídal zejména za koordinaci  evropských záležitostí  a sjednávání mezinárodních smluv  na ministerstvu vnitra. V minulosti  působil i na ministerstvu  zdravotnictví, kde také koordinoval  aktivity související s členstvím  České republiky v Evropské  unii a připravoval čerpání ze  strukturálních fondů pro oblast  zdravotnictví pro léta 2007–2013.  Je absolventem Právnické fakulty  Univerzity Karlovy v Praze.

inzerce

nenechme si ujít příležitost a šetřeme náklady na veřejné osvětlení! veřejné osvětlení je v drtivé většině našich měst a obcí v takovém technickém stavu, že zlepšení kvality jeho světelnětechnických parametrů a snížení nákladů na jeho provoz se neobejde bez rychlé a masivní investice, kterou může cizí společnost na rozdíl od např. městské akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným zajistit bez jakékoliv účasti radnice.

 výhody a přínosy Výhody a přínosy pro obec:   Spravovaná zařízení zůstávají majetkem  obce/města   Okamžité zlepšení technického stavu celkového  systému veřejného osvětlení   Zhotovení pasportizace veřejného osvětlení   Bezplatné vypracování konceptu VO a světelného  auditu   Okamžité snížení nákladů na el. energii a údržbu   Financování obnovy VO s možností rozložení  vstupní investice po dobu smluvního vztahu  (rozmezí 5 až 15 let)

Bc. marek kittel Jednou z možností, jak poměrně rychle a bez zvýšených nákladů dostat veřejné osvětlení na evropskou úroveň, je komunální projekt typu PPP (Private-Public Partnership), který se nazývá Přenesená správa. Jedná se o  dlouhodobý smluvní vztah, který spočívá v přenesení správy, obnovy, provozu a  údržby veřejného, popř. slavnostního osvětlení na smluvního partnera.

09-mh12-11.indd 9

Tematické osvětlení kostela sv. Josefa – Žulová

ELTODO-CITELUM, s.r.o. Novodvorská 1010/14 142 01 Praha 4 tel.: 261 341 145, e-mail: [email protected]

5.11.12 18:39

10

veřejné osvětlení

l i s t o pa d 2 0 1 2

Obce investují do veřejného osvětlení, chtějí ušetřit za elektřinu Moravské obce postupně rekonstruují veřejné osvětlení. klasická svítidla vyMěňují za úspornější led světla. věří, že se jiM investice běheM několika let vrátí. odborníci ale upozorňují, že pojeM „úspora“ je v současné době až příliš přeceňovaný. veronika vindišová Do modernizace osvětlení se pustili například v Otrokovicích na Zlínsku. Od začátku minulého roku vyměnili z  celkových 1900 svítidel 160, a  to za  půl milionu korun. „Dosáhli jsme roční

Stožáry veřejného osvětlení jsou přestárlé, korodují a padají Dokončení ze strany 1 Sloupy kontrolují podle technického stavu vždy jednou za jeden až dva roky. „Přeměřujeme šířku a tloušťku kovu v místě vetknutí,“ přiblížila Zatloukalová. V Přerově mají železobetonové sloupy, takže na nich stáří podle ředitele Technických služeb Radka Koněvalíka není příliš znát. „Ale zase když se poškodí třeba při dopravní nehodě, je na vyhození,“ podotkl Koněvalík. V letošním roce jeden ze sloupů spadl, byl asi patnáct let starý. „Byl totálně zkorodovaný pod paticí a spadl v noci. Pamatuji si, že byla bouřka a foukal silný vítr, nikdo se nezranil,“ popsal situaci Koněvalík. Také v Přerově mají přesný harmonogram kontrol. „Zákon nám nepřikazuje, za jaké období máme sloupy měnit,“ připomněl. Stožárů je v Přerově přes tři a půl tisíce. Rychlejší zrezavění stožárů způsobuje solení v zimě a psí moč. „Od roku 1995 proto instalujeme pozinkované sloupy. Těch bez povrchového ošetření ubývá,“ uvedla například Zatloukalová z Ostravských komunikací. (vvi)

10-mh12-11.indd 10

úspory ve  výši sto padesáti tisíc korun,“ informovala mluvčí Otrokovic Lenka Krupková. Před výměnou svítidel platila radnice za  spotřebovanou elektrickou energii ročně dva a  půl milionu korun. Radnice také pořídila regulátory napětí, které jsou instalovány vedle stávajících rozvaděčů veřejného osvětlení. „Mezi desátou hodinou večer a pátou hodinou ráno snižují napětí v osvětlovací soustavě na úroveň 180 až 190 voltů. Tím se sníží spotřeba elektrické energie o  třicet procent,“ přiblížila další způsob šetření energie Krupková. Na konci minulého roku pořídila radnice ještě šest regulátorů za téměř osm set tisíc korun, letos dalších pět. „Snížili jsme tak roční náklady o  dalších čtyři sta tisíc korun,“ podotkla Krupková. Radnice podle ní počítá s návratností investice během několika let. Téměř sto čtyřicet svítidel z  celkových 1034 vyměnili v  Lipníku nad Bečvou na  Přerovsku. Skoro dvoumilionovou investici bude město splácet osm

přednesou Monitorovacímu výboru OPŽP na příštím zasedání na konci letošního listopadu. „Prozatím ale stále probíhají jednání mezi Evropskou komisí a  ministerstvem,“ doplnila mluvčí Státního fondu životního prostředí Jarmila Krebsová s  tím, že jejich výsledek zatím není možné odhadnout. Zatímco čeští úředníci vyjednávají o  dotacích s  těmi evropskými, v obcích na peníze na veřejné osvětlení netrpělivě čekají. „V  současné době město Olomouc připravuje projekty, se kterými by se o  získání dotací na veřejné osvětlení mohlo ucházet. Známé v tuto chvíli ale nejsou ani přesné podmínky výzvy. Ve hře je proto několik verzí. Jsme si vědomi toho, že ve městě existují lokality, kde by si veřejné osvětlení  zasloužilo kompletní výměnu svítidel včetně stožá-

rů. Seznam míst, kde je veřejné osvětlení v zastaralém stavu, proto nyní zpracovávají Technické služby města Olomouce. Stejně tak  pracují na  vytipování  lokalit, kde by stačila pouze výměna stávajících svítidel za výkonnější a  zároveň úspornější. Přípravy těchto konkrétních projektů závisí samozřejmě na podmínkách dotace i na sestavování rozpočtu  pro příští rok,“ řekla mluvčí města Olomouce Radka Štědrá. Možností, jak osvětlení modernizovat, se přitom nabízí dost. „Velmi výhodné jsou například dvouhořákové sodíkové výbojky se životností až šedesát tisíc hodin, které svítí méně v  době sníženého provozu, a  tím šetří elektřinu,“ řekl Ondřej Chládek z firmy Ekosvětlo. Na dotace na tato nová světla si ale obce ještě počkají. (jp)

„ Stotisícové úspory

FOTO: Tomáš Škoda

Ministerstvo životního prostředí chce dotovat veřejné osvětlení Dlouhotrvající sucho mezi dotačními programy na veřejné osvětlení možná skončí. Ministerstvo životního prostředí totiž jedná s  Evropskou komisí o  možnosti vyčlenit na  nové pouliční lampy půl druhé miliardy z  evropského Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Pokud budou jednání zdárně pokračovat, odstartuje program v  prvním čtvrtletí příštího roku. „Možností získat podporu na modernizaci veřejného osvětlení bylo zatím velmi málo. Výjimkou je program Efekt vyhlašovaný ministerstvem průmyslu

Svítidla mají řídicí jednotku, která snižuje příkon od  půlnoci do čtyř hodin ráno. „Také máme regulátory napětí u  třech rozvaděčů ze čtyřiadvaceti. Tady zatím nelze úsporu vyčíslit, protože nemáme porovnatelné hodnoty spotřeby z  minulosti, kdy platbu elektrické energie zajišťovalo město a my jsme zařízení pouze udržovali,“ doplnil ještě Coufalík. Výměnu svítidel v  hlavním průtahu obcí nově schválili zastupitelé v Březové nad Svitavou. Počítají s roční úsporou elektrické energie ve  výši přibližně sto deset tisíc korun. „V  listopadu vyměníme osmdesát svítidel.

Nyní máme nainstalována světla stará přes třicet let. Investice by se nám měla vrátit do  čtyř let,“ nastínil místní starosta Martin Kiss. Od srpna rekonstruují veřejné osvětlení i  v  Moravské Třebové na Svitavsku. Z celkového počtu 680 už vyměnili 520. „Současně jsme nainstalovali také rozvaděče s  obousměrnou komunikací s  dispečinkem a  možností ovládat příkon svítidel,“ přiblížil místostarosta Moravské Třebové Pavel Brettschneider. Instalaci dokončí město do  konce roku. „Ročně zaplatíme za provoz svítidel přes dva miliony sedm set tisíc korun, po kompletní rekonstrukci milion sto tisíc korun,“ doplnil ještě místostarosta. Podle Tomáše Bartoše z  firmy Artechnic-Schréder, která LED svítidla prodává a instaluje, je pojem úspora až moc zneužívaný v  reklamě. „Starostové si potom myslí, že vymění svítidla a ušetří. Jenže si neuvědomují, že kromě světel stárnou také kabely a  stožáry, které musí vyměnit,“ uzavřel.

let z  uspořených peněz za  elektrickou energii. „Spotřeba po výměně svítidel klesla o  přibližně dvacet procent,“ sdělil ředitel Technických služeb Lipníka nad Bečvou Daniel Coufalík.

a  obchodu. Částka vyčleněná na  tento program, přibližně 30 milionů korun ročně, je však zcela nesrovnatelná se zamýšlenou alokací z  OPŽP,“ přiblížil mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík důvody, které vedly k  zahájení jednání o dotacích na veřejné osvětlení. „Modernizace veřejného osvětlení by navíc přinesla snížení spotřeby elektrické energie a tím i snížení spotřeby fosilních paliv, které se na  výrobě elektrické energie značnou měrou podílejí,“ dodal Vitík. Záměr zahrnout modernizaci veřejného osvětlení do OPŽP

představili úředníci ministerstva na zasedání Monitorovacího výboru už letos v červnu.

„ Ministerstvo jedná s Komisí „O  záměru se nehlasovalo, členové Monitorovacího výboru a  především zástupci Evropské komise si vyžádali doplňující informace,“ vysvětlil Vitík. Ty zaslali ministerští úředníci zástupcům Evropské komise už v  polovině října a  návrh znovu

když v německu fouká, česku hrozí blackout Příliš mnoho elektřiny proudí skrz českou rozvodnou síť z Německa na jih Evropy. Kvůli těmto takzvaným přetokům řeší dispečeři ze společnosti ČEPS, která českou přenosovou soustavu spravuje, stále více kritických situací. Ty hrozí až totálním výpadkem elektrického proudu, nebo-li blackoutem. „Blackout je stav, který si nikdo z  nás nedokáže pořádně představit. Nefungují počítače, telefony, televize, ledničky – zkrátka nic, co ke svému provozu potřebuje elektrickou energii. I  když tento jev od  vzniku České republiky nikdy nenastal, je jeho hrozba v současnosti reálná a  může souhrou několika faktorů nastat,“ varoval Tomáš Paták z  ministerstva průmyslu a obchodu. Jedním z faktorů zvyšujících riziko blackoutu jsou neplánované tranzitní toky elektřiny, které jsou přirozeným důsledkem propojení přenosových soustav. Právě ty v poslední době přetěžují tuzemskou přenosovou síť

„Takové toky elektřiny nejsou plánované a  přesahují hodnoty, za  kterých přenosová soustava bezpečně funguje. Přetížení systému by tak při výpadku některého zařízení soustavy mohlo vést až k blackoutu,“ vysvětlila mluvčí ČEPSu Tereza Soukupová. Situaci ještě umocňuje odstavení první skupiny jaderných elektráren na severu a jihu Německa.

„ Hlavní je výpadku předejít

a často v ní způsobují problémy. Na  vině je zejména Německo. Když pořádně fouká, německé

větrné elektrárny vyrobí příliš mnoho elektřiny, a tu pak posílají přes české dráty na jih Evropy.

Hlavní snahou provozovatelů tuzemské přenosové sítě je totálnímu výpadku elektřiny předejít. Zatím se to daří. Existují totiž dispečerské nástroje, kterými lze nečekané problémy v  přenosové soustavě okamžitě řešit. „Jejich kombinace zatím vždy fungovala, a  proto k  žádným výpadkům elektřiny nedo-

šlo. V případě, že by však taková situace nastala, existují havarijní plány, které mají za úkol reagovat na  vzniklou situaci a  uvést do  provozu celou elektrizační soustavu v co nejkratším čase,“ řekl Paták. Zmírnit následky případného blackoutu mohou například teplárny, které dokáží vytvořit takzvaný ostrovní systém. „Když se rozpadne přenosová soustava, může rozpadová automatika vystřihnout ze sítě ostrov, který teplárna utáhne,“ popsal ostrovní systém ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Teplárny u  větších měst by tak mohly pokrýt alespoň kritickou infrastrukturu, jako jsou dodávky tepla a  vody. Je však třeba, aby měly distribuční společnosti připravený krizový plán a nakoupeny zmíněné rozpadové automatiky. „Jde to udělat i  ručně, kdy teplárna zásobuje elektřinou nejdříve sama sebe a  postupně se na ni začnou navěšovat další odběratelé. Trvá to ale déle,“ dodal Hájek. Investice do rozpadových automatik podle něj navíc není otázkou nezvladatelných výdajů. (jp)

5.11.12 18:39

L I S T O PA D 2 0 1 2

11

inzerce

Osvětlování přechodů a chodců PŘECHODY JSOU MÍSTEM, KDE JE VYSOKÉ NEBEZPEČÍ STŘETU CHODCE S VOZIDLEM. V MNOHÝCH PŘÍPADECH SE VŠAK ZAMĚŇUJE PŘECHOD S PŘECHÁZEJÍCÍM CHODCEM. I KDYŽ SE ROVINA PŘECHODU NASVÍTÍ SEBEVÍC, NENÍ TO ZÁRUKOU, ŽE BUDE VIDĚT CHODEC. PROTO SE MUSÍ ZAJISTIT, ABY SVĚTLO DOPADALO NA CHODCE Z BOKU Z POHLEDU PŘIJÍŽDĚJÍCÍHO ŘIDIČE. JEN TAK SE ZAJISTÍ, ŽE BUDE CHODEC BEZPEČNĚ VIDITELNÝ. V TEXTU BUDOU POPSÁNA SPRÁVNÁ ŘEŠENÍ OSVĚTLENÍ CHODCŮ NA PŘECHODECH A UKÁZÁNO, JAKÁ ŘEŠENÍ JSOU ŠPATNÁ – A PROČ JSOU ŠPATNÁ. V poslední době se v obcích budují přechody pro chodce a v krajině pak množství cest určených pro cyklisty. V obou případech se z  hlediska osvětlování postupuje často živelně. Někdy je výsledný efekt až nebezpečný a lepší by bylo uvedená místa raději neosvětlovat. V případě přechodů pro chodce se zapomíná, že smyslem osvětlení není osvětlit zebru tak, aby chodec viděl kam (nebo do čeho) šlape. Smyslem je, aby byl viděn řidičem. Pokud tedy světlo na  chodce dopadá shora, nebo dokonce ze strany odvrácené přijíždějícímu vozidlu, pak se může stát, že dokonce nebude vidět vůbec. Chodec se musí osvětlit ze směru pohledu řidiče (obr. 1, 2). Pak bude jeho postava jasnější než pozadí. V ostatních případech bude splývat s  pozadím. Aby byl chodec dostatečně osvětlen, pak se umisťuje svítidlo před přechod. Jeho polohu je nutné přesně stanovit výpočtem. Obvykle to bývá v  rozmezí 1–2 metry před přechodem. Většina přechodů je

5 Dobře osvětlený přechod (včetně „ukázněných“ chodců) – Siteco SQ 200. I za soumraku svítí také svítidla veřejného osvětlení. FOTO: Archiv Siteco Lighting, spol. s r. o.

Siteco Lighting, spol. s r. o.

osvětlována špatně, když je sloup umístěn na hraně zebry.

Historie společnosti Siteco začala před stoletím a  půl.  Roku 1862 pánové Siemens a  Halske zahájili v Berlíně výrobu obloukovek.  V roce 1949 byla v Traunreutu zahájena výroba svítidel.  Před patnácti lety se osamostatnila – vznikla společnost Siteco.  Naleznete ji po  celém světě, od roku 2004 i u nás.  V minulém roce bylo Siteco zakoupeno společností Osram.

 Výběr svítidla Samozřejmě, že je nutné použít speciální svítidla určená pro přisvětlování chodců na přechodech. Ta vyzařují světlo asymetricky – maximum směrem k  přechodu, minimum ve směru k přijíždějícímu vozidlu (obr. 3). Nejvhodnější jsou svítidla s  plochým sklem. Je to jeden z  mála případů, kdy jsou jednoznačně nejvhodnější z  hlediska omezení oslnění i  omezení rušivých účinků světla (tzv. „světelné znečištění“). Jinde jsou svítidla s plochými skly ve většině případů nevhodná, dokonce neekologická a  mnohdy i  zdrojem větší zátěže nočního prostředí. Tato problematika, žel, přesahuje prostor vymezený tomuto textu. Mimochodem, unijní Nařízení Komise (ES) č.

245/2009 svítidla s plochými skly nepřímo nedoporučuje. Ještě jeden zvyk je prospěšný pro zvýšení bezpečnosti. Použití světelného zdroje, které vyzařuje světlo jiného barevného tónu, než jakým je osvětleno okolí přechodu. V současnosti je převažujícím světelným zdrojem vysokotlaká sodíková výbojka, která vyzařuje naoranžovělé světlo (tzv. teple bílé). Pak se pro osvětlení přechodu použije například halogenidová výbojka (bílá až studeně bílá). Řidič je tak zdálky upozorněn, že

se blíží k něčemu nestandardnímu (a nemusí to být jen přechod, ale třeba osvětlení staveniště). Svítidlo nemusí být označeno „zebrou“. Naopak! Příliš informací odpoutá pozornost řidiče. Proto nejsou vhodné ani módní blikače umístěné ve  vozovce. Zejména je nutné považovat za  velmi (až životu) nebezpečné ty, které reagují na  přítomnost chodce. Buď tím, že změní barvu nebo se rozblikají. V  obou případech hrozí to, že místní řidič si na  tuto signalizaci navykne. Když nastane porucha

a nedojde k indikaci chodce, šofér má za  to, že se nic neděje a  jeho pozornost poleví. Pokud místem projíždí někdo neznalý místních poměrů, tak je z  blikajících nebo (a) různobarevných přechodů přinejmenším zmaten. Oba typy řidičů však mohou věnovat pozornost jinému přechodu, než na  kterém se právě nacházejí. To tehdy, když se blíží k jednomu a vzdálenější se rozbliká nebo změní barvu, protože na  něj vstoupil chodec. Oko se podvědomě stáčí za  změnou. Pak hrozí nebezpečí, že řidič nepostřehne chodce, který mu vstupuje do cesty.

 Chybovat je lidské Pokud je na  rovném úseku několik přechodů za  sebou, pak se musí osvětlovat všechny, nebo žádný. Důvod je podobný jako v případě popsaném v předešlém

odstavci. Nasvětlený přechod přitahuje zrak řidiče a vjíždí-li na neosvětlený, tak mu ani nevěnuje pozornost. Pokud je neosvětlený přechod za  osvětleným, pak opět zaniká, šofér očekává, že přechody jsou osvětleny. Jinou chybou, která je poměrně častá, je provozování osvětlení přechodů nezávisle na  veřejném osvětlení – tedy obvykle se zapínají dříve než ostatní soustavy. To sice zdůrazní přechod již za soumraku, pokud se ovšem správně nenačasuje zapnutí zbytku osvětlení, pak dochází k tomu, že přechody záři v temném prostoru. Řidič nemá šanci spatřit chodce, který se rozhodne přejít za přechodem. A pokud jsou nepříznivé povětrnostní podmínky (déšť, mlha, sněžení) nebo je okno vozidla zašpiněno, pak nemá šanci ani tu nejmenší. Dojde k  tzv. závojovému oslnění. Přes osvětlené sklo (špinavé, vlhké) není možné rozlišit překážku v  tmavém úseku vozovky. Odpovídajícím trestem za neukázněnost (přecházení mimo místo k tomu určené) je pokuta, rozhodně ne zranění nebo něco horšího. Ještě jeden problém nastává v  případě širokých komunikací, kdy není možné ani nejkvalitnějšími svítidly dostatečně osvětlit celou délku přechodu. Pak jsou k dispozici dvě možná řešení. Lepší – přechod nějakým způsobem zkrátit – ostrůvek, ochranné bloky. Nebo umístit další svítidlo na druhou stranu přechodu. Pak musí mít obrácenou charakteristiku vyzařování – svítit na chodce, nikoli na  stranu odvrácenou přechodu (obr. 2 vpravo). Samozřejmě, že je možné, aby byl přechod osvětlován tzv. negativním kontrastem. To znamená, že je chodec tmavší než pozadí. Potom se ovšem nemůže umístit svítidlo v  bezprostřední blízkosti přechodu. Musí být v  dostatečné vzdálenosti za  ním, aby povrch vozovky, kam se promítá silueta chodce, byl jasnější. Tak, aby vznikl dostatečný kontrast. Obvykle je v takovém případě vzdálenost svítidla od osy přechodu stejná jako jeho výška nad vozovkou. Zpravidla tedy osm a více metrů. Osvětlování chodců na  přechodech je významné z  hlediska bezpečnosti. To tehdy, když je osvětlení navrženo dobře – dobře zdůrazňuji. Nastávají i situace, kdy je vhodnější a pro chodce bezpečnější, když se přechod neosvětlí vůbec. O tam zda, jak a čím, může rozhodnout jen kvalifikovaný světelný technik. Vyplatí se do něho investovat. TOMÁŠ MAIXNER Siteco Lighting, spol. s r.o.

2 Osvětlení přechodu – vlevo běžná šířka komunikace, vpravo vícepruhová

1 Správné umístění svítidla před přechodem – Siteco SR 200

11-mh12-11.indd 11

3 Optika svítidla pro přechody – Siteco SQ 200

4 Sloupkové svítidlo – má mnohá uplatnění, ale osvětlování přechodů k nim nepatří – Siteco CityLight – v provedení s LED modulem

6 I svítidla se světelnými diodami (LED) je možné použít pro osvětlení přechodů – Siteco SL mini

5.11.12 18:40

12

veřejná správa

l i s t o pa d 2 0 1 2

Evropské dotace přispívají k budování. Někdy i zbytečností Budování zBytečných polních cest, cyklostezek vedoucích odnikud nikam, soukromých hotelů či v horším případě investice do drahých propagačních čokolád neBo nákup prezervativů. Ladislav koubek To všechno jsou reálné příklady věcí, které se v Česku pořídily z evropských dotací. Přispívají dotace z evropských fondů opravdu k budování zbytečností? Kritikům částečně dává zapravdu starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska. „Při podání žádosti o  dotaci záleží na rozhodnutí příslušných samospráv. Měly by se projevit priority potřeb občanů a  ekonomic-

ká únosnost. V  době masivního přílivu financí z  EU roste počet nezodpovědných, kteří s  vidinou zisku financí ztrácí soudnost.“ I  přesto ale většina starostů neztrácí selský rozum. „V  Kraji Vysočina nevím o  žádném případu, kdy by to obec tzv. přepálila. Naše město bylo v  minulém období velkým příjemcem dotačních peněz, a  to jak z  programů odvětvových, tak z ROPu. Každý projekt byl posuzován radou a zastupitelstvem města Bystřice nad Pernštejnem z hlediska efektivity vynaložených prostředků a  spolufinancování,“ upřesňuje jedním dechem Pačiska. Velmi podstatná je schopnost měst a  obcí spolufinancovat dotované projekty. Většina starostů právě spolufinancování vnímá jako možný důvod i pro zadlužení. Ti prozíravější jsou však připraveni. „Naše město se mohlo opřít o  dřívější úspory a  také velmi dobře rozjetou hospodářskou činnost města. Ještě v současné době máme prostředky, které bychom mohli v případě potřeby zapojit,“ komentuje Pačiska. Podle něj se Bystřice nad Pernštejnem s  pomocí dotací neuvěřitelně zvedla

o legislativních novinkách ve veřejné správě se diskutovalo v prostějově Zákonu o  veřejných zakázkách a  novému občanskému zákonu se věnoval první ročník dvoudenní konference „Právo ve veřejné správě 2012“, kterou v Prostějově uspořádala společnost ATLAS consulting. Účastníky konference byli například Karel Eliáš, hlavní autor nového občanského zákoníku, který se věnoval věcným

právům, nebo František Korbel, náměstek ministra pro místní rozvoj, který se zabýval implementací nového soukromého práva do právního řádu. Novinky v  zákoně o  veřejných zakázkách představil Jan Sixta, náměstek ministra pro místní rozvoj pro veřejné investování a  legislativu. „Novela je sice účinná od dubna, ale až teď

30  budov, zejména základních a mateřských škol,“ říká primátor Roman Onderka. Zejména menší obce mohou být výrazně omezeny velmi složitou administrativou při vyřizování dotací. Komplikovaná struktura jednotlivých programů je jedním z důvodů, proč se prostředky mnohdy daří čerpat pomaleji, než bychom si přáli.

„ Část peněz se musí vrátit

a  skokem dostala mezi atraktivní území pro bydlení. Výhodou Bystřice je i skutečnost, že město si ponechalo akcie energetických firem i  městské byty. Z  nich má nyní dostatečné příjmy. Že se dají prostředky využít smysluplně, potvrzuje i  příklad z Brna. „Úspory nám přináší mož-

se skutečně zadavatelé a  dodavatelé začínají zaobírat změnami, které přináší,“ uvedl Jan Sixta. Neznalost zákona pak podle něj pak vede k chybám a často i  k  nehospodárnému vynakládání veřejných peněz. Pozor by si podle něj měli zadavatelé dát hlavně na novinky v odůvodňování a uveřejňování. Připravovanému zákonu o úřednících se věnoval náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu a  archivnictví Ondřej Veselský, který hovořil o  rozporuplném pohledu na  právní úpravu úředníků. „Připomínky z  mezirezortního řízení směřují k  tomu, aby právní úprava byla veřejnoprávní, přestože zadání vlády bylo na soukromoprávním základu,“ popsal Veselský.

nost spolufinancovat zateplování školských zařízení z  Operačního programu Životní prostředí. S nástupem programovacího období 2007-2013 město neváhalo a  tuto šanci maximálně využilo. V současnosti jsme již zrealizovali či realizujeme projekty na  snížení energetické náročnosti u  asi

„Dnes jsme v situaci, kdy je jisté, že Česko bude muset EU část prostředků vracet. A to z oblastí, které jsou dlouhodobě rozpočtově poddimenzované, jako je oblast vědy, výzkumu a školství – minimálně 5 miliard korun, dopravy a životního prostředí – odhadem 20 miliard korun, či oblast podpory podnikání – to budou asi 2 miliardy korun,“ stěžuje si poslanec Petr Hulinský. Existují ale i  způsoby, jak je možné čerpání usnadnit. Jeden takový našlo ministerstvo školství,

mládeže a  tělovýchovy. V  rámci snahy o  co nejjednodušší administrativu vytvořilo ministerstvo unikátní systém tzv. „šablon“, díky nimž bylo vyplňování žádostí o dotace pro školy snadnou záležitostí. Právě díky jednoduchým šablonám tak do  konce září letošního roku podalo žádost o dotaci 97,7 % mimopražských základních škol – jednalo se o  3811 z celkových 3901 základních škol. Objem podaných žádostí činí 4,2 miliardy korun. „Jsem velmi rád, že základní školy nepodcenily situaci a zažádaly si o dotace z evropských fondů. Přispěly tak ke zvýšení kvality výuky našich dětí. Suma přes čtyři miliardy korun je skutečně významnou finanční injekcí do rozpočtu základních škol,“  uvedl k tomu ministr školství Petr Fiala. Jak využití evropských dotací bude tedy efektivní, závisí na promyšlenosti záměru, který je v rukách žadatele, i  srozumitelnosti a transparentnosti procesu přidělování prostředků. Teprve jsou-li obě podmínky splněny, mohou evropské dotace opravdu plnit svůj účel.

„ hlasujte „ hlasujte „ hlasujte „ hlasujte „ Soutěž o „Nejkrásnější  dětské hřiště“ 2012  je ve fiNále! Vyberte to nejlepší na webových stránkách Moravského hospodářství Téměř šedesát přihlášek od měst, obcí i mateřských a základních škol dorazilo do redakce Moravského hospodářství. Ty nejzajímavější projekty do finále vybírala pětičlenná porota – architekt Petr Hrůša, vedoucí pedagogického oddělení brněnského magistrátu Marie Klusoňová, bezpečnostní technik Luděk Simonides, Marie Římanová z Nadace Partnerství a za děti šestiletý Kryštof Rus.

O tom, kdo se stanem vítězem celé soutěže, ale rozhodne od 7.–16. listopadu veřejnost v internetovém hlasování. Sledujte www.moravskehospodarstvi.cz a rozhodněte o tom nejlepším!

inzerce

dálkové teplo zdražuje, dalkia zůstává stále pod průměrem rostoucích cen

Teplárny by do  budoucna mohly hrát další roli - jednou z možností, jak zmírnit následky možného blackoutu jsou ostrovní systémy, jejichž základním zdrojem elektřiny by mohly být právě dnešní teplárny. Jak se na to díváte? Od počátku roku 2012 hrozila ČR možnost blackoutu, zejména z  důvodu přetoku elektrické energie z  větrných elektráren vybudovaných na severu Německa. Blackout může hrozit i při výpadku významné energetické kapacity v  ČR. Tuto situaci by mohlo pomoci vyřešit zavedení ostrovního systému s pomocí významných tepláren. Bylo by nutné instalovat do tohoto „ostrova“ rozpadové automaty, které v  případě problémů odpojí nedůležité spotřebiče a naopak zachovají dávku elektrické energie do důležitých spotřebičů. Dalkia na území Moravy disponuje několika zdroji vhodnými pro toto zajištění v Ostravě, Přerově, Olomouci, Karviné, atd., nicméně pro realizaci tohoto záměru je nutné zajistit finanční zdroje k uhrazení potřebného technického vybavení.

proč Byla společnost dalkia česká repuBlika zvolena nejlepším zaměstnavatelem v zemi? kolik zaplatí její zákazníci příští rok? a mohou teplárny zaBránit Blackoutům? ptali jsme se country manažera skupiny dalkia v čr laurenta Barrieux. Teplárny budou od  příštího roku pravděpodobně opět zvyšovat ceny tepla. Jak se projeví předpokládané zvýšení DPH a emisní povolenky na cenách společnosti Dalkia? Cena dálkového tepla se v průběhu posledních deseti let zvýšila nejméně ve srovnání s plynem nebo jiným palivem. Tento nárůst souvisí především se změnou DPH z  5 na  14 % mezi roky 2001 a 2012 a s ekologickou spotřební daní na paliva zavedenou v roce 2008. Konečná cena pro zákazníka závisí na  mnoha faktorech, jako jsou ceny paliv a  dalších nákladových položek včetně cen distribučních společností. Emisní povolenky a zvýšení sazby DPH na teplo se odrazí i v našich cenách, nicméně v celorepublikovém měřítku se ceny Dalkie nachází převážně pod průměrem a neustálými investicemi do ekologizace, modernizace a zvýšením účinnosti našich i svěřených zařízení dosahujeme významných energetických úspor.

12-mh12-11.indd 12

za strategické palivo. V současné době tvoří biomasa přibližně 5 až 6 % v našem palivovém mixu a naším cílem je zvýšit do roku 2016 její podíl až na 20 %. V loňském roce skupina Dalkia ušetřila díky spalování biomasy téměř 140 000 tun CO2, čímž nahradila přes 1100 vagonů uhlí, což je pozitivní zpráva z hlediska životního prostředí.

Laurent Barrieux, country manažer skupiny Dalkia v ČR Budou se ceny lišit v jednotlivých městech a regionech? Dalkia garantuje vývoj cen tepla ve městech, kde působí, jelikož máme s našimi dodavateli uzavřeny dlouhodobé smlouvy. Zatímco ceny plynu se navyšují několikrát ročně, my upravujeme ceny tepla jen jednou za rok. Důležitým faktorem při porovnání cen tepla je palivo, které teplárna využívá. Výsledná cena se liší podle toho, zdali se jedná o uhlí, plyn či biomasu. Skupina Dalkia považuje biomasu

Společnost Dalkia ČR byla zvolena nejlepším zaměstnavatelem v naší zemi. Čím jste si toto ocenění zasloužili? Vítězství v  soutěži Zaměstnavatel roku 2012 nás velmi těší, jsme pyšní na to, že jsme vyhráli v tak silné konkurenci. Již potřetí v historii jsme získali také regionální ocenění Zaměstnavatel Moravskoslezského kraje. Obě prvenství svědčí o naší dlouhodobě kvalitní personální politice a mimořádném přístupu k zaměstnancům, kteří jsou nejcennější hodnotou naší společnosti. Těchto úspěchů jsme dosáhli díky zázemí silné nadnárodní společnosti, nadstandardní kolektivní smlouvě či mimořádným zaměstnaneckým benefitům. (haa)

5.11.12 18:55

L I S T O PA D 2 0 1 2

13

kraje

Nejsilnější je ČSSD, druzí byli komunisté. Tak vypadají výsledky letošních krajských voleb ORANŽOVÁ MORAVA I VĚTŠINA REPUBLIKY. TAK VYPADAJÍ MAPY S VÝSLEDKY LETOŠNÍCH KRAJSKÝCH VOLEB. ČSSD NEDOSÁHLA NA PRVNÍ MÍSTO POUZE VE ČTYŘECH Z TŘINÁCTI ČESKÝCH KRAJŮ.

a spolu s komunisty má v senátu ústavní většinu. „Slabé výsledky vládních stran je třeba v  polovině mandátu a po dlouhé předvolební pauze očekávat. Nahrála jim i minimální strategická příprava, neznámí kandidáti a  nulová mobilizační kampaň ze strany vládních stran,“ komentoval výsledky voleb polito-

log z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Michal Pink. Předseda vládní TOP 09 Karel Schwarzenberg ale vidí důvod slabých výsledků své strany jinde. Výhodu ve  volbách do  krajských zastupitelstev podle něj měly ty strany, které tam již byly, a mohly tak prokázat výsledky své práce. „My jsme v krajích nebyli zastou-

peni, takže nás lidé posuzují podle celostátní práce. Očekával jsem, že to dopadne podobně. Každý vítá, když se šetří, ale nemá rád, když se to dotkne právě jeho. Samozřejmě jsme také dělali chyby,“ přiznal Schwarzenberg. Podle kandidáta na  hejtmana za ODS v Moravskoslezském kraji Davida Sventka ztratila pravi-

Nezveřejňují databáze smluv ani faktury. Kraje nehospodaří transparentně Čtyři mínus. Takovou známku si vysloužil od hnutí Oživení Kraj Vysočina za transparentnost hospodaření s majetkem. Vysočina ale není jediným krajem, který v této oblasti pokulhává. Je totiž běžnou praxí, že kraje nezveřejňují databáze smluv, evidenci nemovitého majetku ani faktury či alespoň zjednodušené seznamy. Jejich hospodaření tak lze jen stěží označit za transparentní. „Oživení provádělo analýzu transparentnosti jednání krajů jako takovou s tím, že byla rozdělena na deset témat, která považu-

pravidel pro hospodaření s  movitým i  nemovitým majetkem. Zastupitelstvo kraje přijalo i Protikorupční strategii a etický kodex. „Jsem velmi rád, že jsme prvním z krajů, který přijal takovýto souhrnný dokument protikorupční strategie, kde jsou konkrétní návrhy, konkrétní opatření a  konkrétní lhůty a termíny. Rozhodně se nejedná o  pouhé slohové cvičení. Dokument počítá například s  tím, že v  první etapě zakázky nad 500 tisíc korun budou kraj i jeho příspěvkové organizace uveřejňovat vše na internetu,“ vyjádřil se hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. I  přesto ale dostal Jihomoravský kraj za transparentnost veřejných zakázek od Oživení trojku. Nejneprůhledněji hospodaří s majetkem na Vysočině. Od Oži-

vení dostal kraj čtyřku a před nedostatečnou ho zachránilo pouze uveřejňování záměrů na  prodej a  pronájem nemovitého majetku na  internetu. Mezery má kraj i  v  oblasti veřejných zakázek. „K veřejným zakázkám je bezpodmínečně nutné na  internetu zveřejňovat všechny dostupné dokumenty, zejména faktury a smlouvy s dodavateli, a to u všech zakázek bez výjimky. Kraj by měl také v  maximální možné míře využívat elektronické aukce. Ty jsou nejen transparentní, ale přinášejí výrazné finanční úspory, jak ukazují zkušenosti odjinud,“ poradil odborník na otevřenost a elektronizaci veřejné správy a člen krajské rady Strany zelených Michal Berg. Za veřejné zakázky přitom kraj dostal od Oživení chvalitebně. (jp)

 (Ne)účinné kampaně?

ČSSD ODS KSČM Starostové pro Liberecký kraj

Jan Pacas Na Plzeňsku a Liberecku zvítězila ODS a Starostové pro Liberecký kraj. Na Ústecku a Karlovarsku vyhráli komunisté. Ti se tak stali druhou nejsilnější stranou letošních krajských voleb. Levice ale dominovala i  volbám senátním. ČSSD získala bezmála polovinu senátorských křesel

Na  tom založila předvolební kampaň ČSSD, jejímž billboardům dominovalo téma církevních restitucí. Podle odborníků je však těžké hodnotit, jaký vliv měly na výsledek voleb právě kampaně politických stran. „Podle výzkumů vnímají Češi politickou kampaň zejména prostřednictvím televize. Což je paradoxně médium, které se v českých kampaních téměř nevyužívá. Napovídá to něco o účinnosti kampaní,“ zhodnotila odbornice na politický marketing

ce důvěru voličů. Odrazilo se to i  na  výsledcích voleb. Na  severu Moravy dosáhla ODS na historické minimum. „Je to způsobeno i tím, že lidé vlastně nevědí, jaký je rozdíl mezi krajskými volbami a sněmovními. Nevědí, jakou roli má kraj v jejich životě a co může a nemůže ovlivnit,“ dodal Sventek.

PRAHA

   

z  Masarykovy univerzity Anna Matušková. Jistější jsou si však odborníci v  tom, co stálo za  úspěchem komunistů. V krajských volbách jim měla nahrát především nízká volební účast. „Nízká volební účast pomohla jak komunistům, tak i KDU-ČSL. Ta také dosáhla dobrých volebních výsledků,“ doplnil Pink. Disciplinovaní voliči komunistické strany totiž přijdou k volbám téměř vždy, zatímco ostatní často zůstávají doma. „Voliči levice navíc volí buď ČSSD, nebo komunisty. To pravice se tříští a její voliči často odchází k  regionálním politickým uskupením,“ dodala Matušková. Zatímco se diskutuje o výsledcích voleb, vítězové na  krajích vedou jednání o  složení zastupitelstev. V  některých krajích už je jasno. „Po  velmi složitých jednáních jsme začali hovořit o různých formách koalic a  nakonec jsme došli k závěru, i když možná překvapivému. Ukázalo se, že ČSSD nejlépe naplní svůj volební program i závazek vůči voličům v koalici s ODS a KDU-ČSL, ve které bude mít většinu,“ popsal jednání zlínský hejtman Stanislav Mišák. O  spolupráci s  křesťanskými demokraty jedná ČSSD i na jihu Moravy. „S lidovci jsme začali jednat jako s prvními proto, že je to náš dosavadní koaliční partner. Já sám za  sebe říkám, že ta koalice fungovala velmi dobře. Byl jsem jako hejtman s  její prací velmi spokojen,“ vysvětlil hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

jeme z hlediska široké působnosti krajů za klíčová. Dvě z těchto oblastí tvoří také hospodaření s majetkem a veřejné zakázky,“ popsal projekt hnutí Oživení Vít Sochovský, jeden z  lidí zodpovědných za webové stránky hodnocenikraju.cz. Na nich dostávají jednotlivé kraje za  transparentnost svého hospodaření známky jako ve škole. A jedniček na tomto vysvědčení moc není, zato trojkami i čtyřkami se to jen hemží. „Pouze dva kraje mají na svých stránkách zveřejněnou databázi smluv. Jelikož jsou smlouvy zá-

 sledujeme          

přístup k informacím veřejné zakázky hospodaření s majetkem příspěvkové organizace a obchodní společnosti s majetkovou účastí kraje rozpočet dotace a granty etika a střet zájmů účast veřejnosti na rozhodování mediální politika územní plánování

kladním zdrojem informací o hospodaření samospráv, tvoří jejich zveřejňování podstatu transparentnosti nakládání s  majetkem. Přesto se stále 12 krajů, mezi které patří i  všechny moravské, zatím neodhodlalo k  jejich plošnému zveřejňování,“ kritizoval hospodaření krajů Sochovský. Zarážející podle něj je, že mnohé z krajů mají databáze zřízeny. Fungují ale jen pro interní účely. Například Jihomoravský kraj dostal za hospodaření s majetkem trojku. Kladné body si vysloužil zejména stanovením vnitřních

INZERCE

Svatomartinské jinak! Máme Radost, že čtete tuto reklamu, která Vám nabízí Štěstí a Pohodu.

Vína řady Classic

a Maidenburg na trhu

2011

Ochutnejte speciální řadu mladých vín ročníku 2012 Vinařství Volařík Mikulov. Zkuste, jakou jiskru má Radost, jak voní Štěstí a jak chutná Pohoda.

Vína ročníku 2011 jsou již naadjustována a připravena dobývat vaše smysly a potěšit vaše srdce. Přestože byl loňský ročník 2010 svým způsobem výjimečný, "dvatisícejedenáctka" vás překvapí vynikajícími vlastnostmi typickými pro naše špičkové polohy a zejména svěže šťavnatým charakterem.

w w w. re is te n . n e t

13-mh12-11.indd 13

VINAŘ ROKU 2011 ČESKÁ REPUBLIKA

Vinařství Volařík

Bezručova 703/30 692 01 Mikulov Tel.: +420 519 513 553

5.11.12 18:53

14

firmy v pohybu

l i s t o pa d 2 0 1 2

Velké příležitosti i rizika. Takový je ukrajinský trh

„ Rizika politického situace Viktor Baloha. Modernirozhodnutí

Bývalá oBilnice rozpadlého sovětského svazu, dnes rozvíjející se a atraktivní zahraniční trh. se svými Bezmála padesáti miliony oByvatel představuje Ukrajina lákavé odbytiště pro české firmy. jan pacas Ty na  Ukrajinu vyváží stále více a udělaly z ní tak zemi pro svůj byznys. „Vzájemný obchod se za posledních dvacet let zdesetinásobil a v letošním roce může poprvé překročit hranici tří miliard amerických dolarů, Ukrajina se tak pro české firmy stává stále perspektivnějším trhem,“ řekl Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu. To zařadilo Ukrajinu mezi prioritní země Exportní strategie pro dalších osm let. Čeští podnikatelé o ni mají totiž veliký zájem.

Modernizující se ukrajinská ekonomika představuje rozjíždějící se vlak, do kterého mohou české firmy naskočit. Mají navíc výhodu. Českou produkci považují Ukrajinci za mimořádně kvalitní a přitom poměrně levnou. „Perspektivou dalšího rozvoje česko-ukrajinských ekonomických vztahů je potřeba

modernizace ukrajinské ekonomiky, zejména v  oblastech průmyslové výroby, dopravy

a  energetiky,“ vyjmenoval perspektivní exportní oblasti ukrajinský ministr pro mimořádné

softwarová firma i mlýn. Firma roku už má své regionální finalisty Soutěž Firma roku již zná vítěze krajských kol. Čtrnáct vítězných firem z  jednotlivých krajů se utká v  celorepublikovém finále, mezi nimi i pět firem z Moravy. První místo v  Jihomoravském kraji vybojovala softwarová společnost AVG Technologies CZ. Tu založili v Brně pod názvem Grisoft dva počítačoví nadšenci. Začínali doslova na koleně a dnes se akcie společnosti kotují na newyorské burze. „Na burzu jsme se dostali na začátku roku 2012. Jsme vděční našim více než 120 milionům aktivních uživatelů na  celém světě za  podporu našich produktů, díky nim můžeme stále

nery je také nutné oprášit ruštinu. Na  úrovni managementu se člověk sice domluví anglicky, ale u nákupčích nebo techniků je třeba připravit se na ruštinu.

růst a  rozvíjet se,“ uvedla pro Moravské hospodářství Miriam Madrová, PR manažerka AVG Technologies. Podle ní vítězství v kraji pro firmu znamená na jedné straně očekávání, na  druhé závazek. „AVG bude viděna jako jedna z  nejlepších firem v  republice, což posílí naši pozici na českém trhu. Věříme také, že se nám bude dařit i na trhu práce přilákat ještě více talentů než dosud,“ řekla Miriam Madrová. Za kraj Vysočina bude v celorepublikovém finále bojovat První brněnská strojírna Velká Bíteš. V  současné době firma vyváží naprostou většinu své produkce do  zahraničí. Hlav-

Egap_inz_268_90a_Sestava 1 10/9/12 1:47 PM Stránka 1

ně do  Ruska, Číny, Německa. Proniká i na další trhy dálného východu. Hlavním důvodem úspěchu firmy je podle Jarmily Veverkové, vedoucí personálního útvaru První brněnské strojírny, to, že se nebáli jít cestou vlastního vývoje. „Také jsme se v  době před více než deseti lety začali prosazovat na  čínském trhu, i  když bylo mnoho informací a  signálů, které nás od toho zrazovaly. Dnes máme na  čínském trhu velmi dobré jméno,“ říká Jarmila Veverková. Ve  Zlínském kraji vyhrála titul Firma roku 2012 společnost Elko EP z Holešova, která vyrábí modulové elektronické přístroje. Na  slavnostním vy-

hlášení převzal ocenění majitel firmy Jiří Konečný.

„ Začátky v garáži „Začínal jsem v  garáži v  mém rodinném domě. Já se věnoval vývoji a společně s celou rodinou jsme potom vyráběli. Postupně jsme dávali práci celé ulici, která osazovala komponenty. Pájeli jsme to vlastně na  koleni a  jednou za  měsíc jsem vyjel hotové věci prodávat jako trhovec. Potom ode mě jeden můj kamarád, který vy-

zující se ukrajinská ekonomika tak představuje rozjíždějící se vlak, do  kterého mohou české firmy naskočit. Mají navíc výhodu. Českou produkci považují Ukrajinci za  mimořádně kvalitní a přitom poměrně levnou. „Česká produkce má v Ukrajině dobrý zvuk, ukrajinští partneři potvrzují, že česká výroba, technologie či služby jsou kvalitní a  obvykle představují finančně méně náročný, avšak kvalitativně plnohodnotný substitut produkci západní,“ potvrdila vedoucí ukrajinské pobočky CzechTrade Oksana Antonenko. Ukrajinský trh má však řadu specifik. Jedním z nich je i rozbujelá byrokracie. Rozsáhlá kontrola ze strany státu a  celní a finanční předpisy vyžadují od  obchodníků značnou dávku trpělivosti. Čekat se nemusí jen na  pomalé úředníky, ale často i  na  odpověď na  email nebo obchodní partnery. „U  ukrajinských partnerů je třeba počítat s  nedochvilností. Délka případného zpoždění se zpravidla pohybuje mezi deseti a dvaceti minutami. V  Kyjevě se často vymlouvají na dopravní těžkosti,“ vysvětlila Antonenko. Při jednání s  part-

Kritičtěji se na obchodní příležitosti na Ukrajině dívá tamní český velvyslanec Jan Erben. Podle Erbena se ve  vzájemné bilanci příležitostí a  rizik kloní „ručička vah“ spíše k  rizikům. „Ty souvisí nejen s  vývojem v oblasti vnějšího prostředí, ale především s vlivem některým subjektivních politických rozhodnutí současného vedení, které se nepříznivě promítají do  oblastí hospodářské politiky a  jejich příslušných aspektů včetně ekonomické legislativy a  především pak do  konkrétní hospodářské praxe, respektive praktické aplikace normativních aktů,“ přiblížil rizika ukrajinského trhu Erben. I přesto si však zástupci českých firem, které na  Ukrajinu vyvážejí, většinou nestěžují. „Na  Ukrajinu vyvážíme hlavně skladovací zařízení na  obilí. Zkušenosti s  tamním trhem máme jen ty nejlepší, lepší než s českým. Ukrajinci vám všechno zaplatí. A  včas,“ svěřil se se svými zkušenostmi Zdeněk Procházka ze  společnosti Prokop Invest, která vyrábí stroje pro mlýny, kafilérie a  obilní sila.

rábí elektrokotle, začal odebírat jednoduché časové relé a vznikl tak komerční produkt a prostor pro rozvoj firmy,“ vzpomíná Jiří Konečný. „I  když nám všichni říkali, že musíme být v  Praze, podniká se nám ve  Zlínském kraji dobře. Více než polovina výrobků jde na  export. Navíc, když je nyní dodělaná dálnice, nemáme tady nejmenší problém,“ dodává Konečný. Společnost Laski uspěla v  konkurenci 247 společností v  Olomouckém kraji. Firma podniká od roku 1992 ve výrobě a  prodeji komunální techniky. Jejími odběrateli jsou města a  obce, technické služby nebo třeba i  půjčovny. Vyrábí frézy na pařezy, drtiče dřevní hmoty či vysavače listí. Ve výrobě fréz na  pařezy patří Laski k  největším výrobcům na  evropském kontinentě. Tyto výrobky exportují do téměř padesáti zemí světa. „Jelikož více než 90 pro-

cent produkce exportujeme, jsme více známí v zahraničí než v tuzemsku. Proto doufáme, že úspěchy v  soutěži Firma roku, naši společnost více zviditelní v České republice,“ říká za Laski Ivana Urbanová. Vítězství v  Moravskoslezském kraji získal Mlýn Herber, který má dlouholetou tradici. Firma byla založena již v  roce 1876 a současní majitelé jsou již čtvrtou generací, která se o společnost stará. „Byl jsem naprosto překvapen, že mezi moderními firmami a  obory podnikání mohla uspět společnost zabývající se tak tradiční výrobou, jakou výroba mouky je,“ komentuje pro Moravské hospodářství jednatel společnost Aleš Ressler. „Je to pro nás potvrzením toho, že naše každodenní poctivá práce dává smysl a že je takto vnímána odbornou a snad i laickou veřejností,“ uzavírá Aleš Ressler. KAMILA FUCHSOVá

inzerce

již 20 let podporujeme český vývoz -

Praktický význam pojištění u EGAP: ochrana proti riziku nezaplacení ochrana investic v zahraničí kvalitní management pohledávek a cash flow jednodušší přístup k úvěrům podpora v mezinárodních soutěžích podpora mezinárodní kooperace Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Vodičkova 34/701, 111 21 Praha 1 Tel.: +420 222 841 111, E-mail: [email protected]

14-mh12-11.indd 14

5.11.12 19:04

L I S T O PA D 2 0 1 2

15

servis

Dar z galavečera pomůže pacientům se srdečními problémy VÝTĚŽEK STO PADESÁT TISÍC KORUN POPUTUJE Z GALAVEČERA SPOLEČNOSTI MAGNUS REGIO DO FAKULTNÍ NEMOCNICE U SV. ANNY V BRNĚ. PENÍZE BUDOU POMÁHAT NA I. KARDIOANGIOLOGICKÉ KLINICE.

Hana Nečasová Přístroj zvaný hemochron, který chce nemocnice za získané peníze nakoupit, bude monito-

rovat pacienty s akutními srdečními problémy. „Hemochron je přístroj, který v průběhu srdeční katetrizace měří adekvátní dávku protisrážlivých léků, podávaných během tohoto výkonu. Tím se vyloučí riziko vzniku krevních sraženin nebo naopak krvácení v průběhu srdeční katetrizace,“ vysvětlil náměstek pro léčebněpreventivní péči Petr Krifta. Přístroj monitoruje pacienta přímo u lůžka. „Je to další zkvalitnění péče o naše pacienty postižené kardiovaskulárními nemocemi. Umožní získat výsledky pro naše lékaře rychleji a  dostupněji,“ říká ředitel Fakultní nemocnice u  sv. Anny Petr Koška.

Kardioangiologická klinika je jedním ze specializovaných center v České republice. Pomáhá v léčbě pacientů se srdečními obtížemi z celé jižní Moravy i části Vysočiny. Právě na péči v oboru kardiovaskulárních onemocnění se bude soustředit nové centrum financované z evropských strukturálních fondů ICRC, jehož první část se minulý měsíc slavnostně otevřela. „Toto špičkové vědecko-výzkumné centrum do  budoucna změní také roli nemocnice u  sv.  Anny. Ta by se měla profilovat jen na  několik odborností, ve  kterých poskytne super-specializovanou péči a ve kterých bude schopná zajistit kvalitní klinický výzkum,“ dodal Koška.

Brno zná svých TOP 100 firem. Jednou z nich je i vydavatel Moravského hospodářství Kdo hýbe Brnem? Na  tuto otázku odpověděli organizátoři ankety Brno TOP 100 při vyhlášení vítězů jejího již 10. ročníku. Na  slavnostním galavečeru v  Městském divadle Brno tak ocenili sto nejvýznamnějších brněnských osobností, organizací a  firem. Jednou z  nich je i  vydavatel Moravského hospodářství, společnost Magnus Regio. „Anketa Brno TOP 100 odráží aktuální situaci v  našem městě.

Výsledky ankety jsou bezesporu zajímavým ukazatelem toho, jak obyvatelé města vnímají sebe samé a jaké osobnosti, společnosti či organizace považují za důležité pro ekonomický, politický, společenský, sociální, kulturní i sportovní život Brna,“ vysvětlil záměr ankety organizátor Tomáš Večeřa. O výsledcích ankety se hlasuje vždy ve  dvou kolech. V  prvním kole dostala příležitost nomino-

vat své kandidáty do  jednotlivých kategorií široká veřejnost. Lidé mohli hlasovat buď pomocí anketních lístků nebo na  internetových stránkách iBrno.cz. Do  druhého kola postoupilo v každé kategorii 250 kandidátů s největším počtem hlasů. Z  výsledků ankety je zřejmé, že lidé v Brně nevnímají jen bezprostřední dění ve městě, ale jsou si také vědomi, které osobnosti v minulosti utvářely jeho kultur-

Galavečer GALAVEČER Magnus Regia INZERCE

Pátek 30. 11. 2012

činohra Mahenova divadla Brno

CYRANO Z BERGERAKU Světově proslulá komedie o tajné lásce plná emocí a vášní Pozvěte své obchodní partnery na benefiční Galavečer s divadelním představením, občerstvením a bohatým rautem.

ní, společenské, podnikatelské i politické prostředí. Nezapomínají na  své rodáky a  osobnosti, které dnes Brno ovlivňují třeba jen na  dálku nebo dozvukem svého dřívějšího působení. Stejně tak na  osobnosti, které dnes již nejsou aktivní tolik jako dříve. Přesto se nezapomenutelným způsobem zapsaly do povědomí Brňanů, kteří o  výsledcích ankety rozhodují,“ dodal k  letošním výsledkům ankety manažer

časopisu Brno Business & Style Lukáš Grásgruber. Ve  druhém kole hlasují už jen postupující, které zvolila veřejnost v  kole úvodním. Anketa má mezi vítězi své stálice a každý rok i řadu nováčků. Za  deset let jejího trvání se 67 firmám, osobnostem a organizacím podařilo umístit v  každém ročníku. Mezi stálice brněnských firem patří například ALTA CZ, Pivovar Starobrno nebo stavební firma KALÁB. Mezi nováčky, kteří se letos v  anketě umístili vůbec poprvé, byl i  vydavatel Moravského hospodářství Magnus Regio. (jp)

REJSTŘÍK FIREM

Na galavečeru bude předán finanční dar Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně

Mezi zvanými hosty budou zástupci krajů a krajských měst na Moravě, zástupci Statutárního města Brna, Jihomoravského kraje a významných společností v Čechách a na Moravě.

Informace o prodeji vstupenek a o obchodních podmínkách získáte na emailu [email protected] nebo telefonicky 542 425 210 | 774 262 488

INZERCE

NA MOTIVY DÍLA FRANZE KAFKY

Aimtec – 5 ALTA CZ – 15 ARGUS GEO SYSTÉM – 2 Artechnic-Schréder – 10 ATLAS consulting – 12 AVG Technologies CZ – 14 ČEPS – 10 ČSOB – 6 Ekosvětlo – 10 Elko EP – 14 GEODIS – 2 Intoza – 4 KALÁB – 15

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK PROSINCOVÉ INZERCE: do 26. 11. 2012 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] www.magnusregio.cz

patří do Brno TOP 100

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] ASISTENTKA: Jana Kiršová, tel.: 542 425 210 gsm: 774 262 488 e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Hana Nečasová gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected] redaktoři: Ladislav Koubek, Jan Pacas, Michal Kárný, Veronika Vindišová, Kamila Fuchsová foto: Tomáš Škoda MARKETING a PRODUKCE: Bc. Jana Rašková tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: [email protected] OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel.: 542 425 239 gsm: 774 112 138 e-mail: [email protected] obchodní manažerky: Alexandra Janků, gsm: 725 006 094 e-mail: [email protected] Erika Hejčová, gsm: 774 010 540 e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno www.grafika-jonatan.cz TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchařská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

SEZNAM INZERENTŮ Laski – 14 Magnus Regio – 15 Microsoft – 5 Mlýn Herber – 14 Pivovar Starobrno – 15 Prokop Invest – 14 První brněnská strojírna – 14 RE/MAX – 4 SEVEn Energy – 4 Teplárny Brno – 2, 3 THHK – 2 Znojemská tepelná společnost – 3

Dalkia Česká republika, a.s. – str. 12 DEA Energetická agentura, s.r.o. – str. 3 ELTODO-CITELUM, s.r.o. – str. 9 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. – str. 14 E.ON Česká republika, s.r.o. – str. 16 GEODIS BRNO, spol. s r.o. – str. 2 IBM Česká republika, spol. s r.o. – str. 7 INTOZA s.r.o. – str. 4 Komerční banka, a. s. – str. 5 Národní divadlo Brno – str. 15 Reisten s. r. o. – str. 13 Siteco Lighting, spol. s r.o. – str. 11 Vinařství Volařík – str. 13

V příštím čísle Moravského hospodářství:     

Přečtete si, jak budou vypadat rozpočty měst a obcí v roce 2013 Přineseme přehled oborů dálkového studia pro veřejnou správu i management Dozvíte se, jaké jsou největší developerské projekty na Moravě Zjistíte, jak to vypadá s evropskými fondy a jejich čerpáním Sledujeme aktuality z měst a obcí, dění v krajích, mapujeme firmy v pohybu

Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Prosincové číslo Moravského hospodářství dostanete na váš stůl do 7. prosince 2012.

OSUD LEOŠ JANÁČEK (1854–1928) Dirigent: Jakub Klecker Režie: Ansgar Haag

PREMIÉRA 16. 11. 2012

15-mh12-11.indd 15

Režie: Daniel Špinar

JANÁČKOVO DIVADLO

Premiéra 2. 11. 2012 v 19 hodin v Divadle Reduta

Mezinárodní festival Janáček Brno 2012

5.11.12 18:41

16

inzerce

l i s t o pa d 2 0 1 2

Veřejné osvětlení se „soukromým“ rozumem „Vážená paní starostko, Vážený pane starosto, Ve Vaší obci proVedeme Výměnu sVítidel na stáVajících podpěrných bodech za stejný počet led sVětelných zdrojů. ušetříte 70 procent elektrické energie a náVratnost této inVestice se pohybuje kolem šesti let. žiVotnost led sVětelných zdrojů předpokládáme dVacet pět let a tento systém Veřejného osVětlení Vykazuje minimální nároky na proVoz a údržbu.“ Papír snese vše, toto je například argumentace mnoha firem, které se snaží těžit z neznalosti technických vlastností moderních technologií. E.ON Servisní také považuje LED svítidla za  perspektivní zdroje světla. V současné době se nacházíme v přelomovém období, kdy začínají být LED instalace z technického i  ekonomického hlediska v  určitých případech proveditelné, zejména díky technologickému pokroku a  úsporám z rozsahu u výrobců. O to více opatrnosti a  úsilí je nyní potřeba věnovat při výběru LED svítidel. Klasické sodíkové nebo halogenidové výbojky s bílým světlem zůstávají ve většině případů nejvhodnějším řešením. Vzpomínáte si na  dobu, kdy na  trh přicházely LED televizory? Tehdy bylo jasné, že se investice do LED televize v porovnání s  toho času klasickou plazmovou televizí nikdy nevrátí, i když byly úspory ve  spotřebě elek-

16-mh12-11.indd 16

trické energie u  LED televize v porovnání s plazmou výrazné. V  současné době jsou již LED televize cenově srovnatelné s televizemi plazmovými, při nižší spotřebě a  srovnatelné kvalitě obrazu. Ve  veřejném osvětlení je nebo ještě spíše bude situace podobná.

„ Složité s námi může být jednoduché Skutečná problematika veřejného osvětlování však není tak jednoduchá. Zkuste si položit jednu základní otázku. Bude ve  výše uvedeném případě zachována alespoň původní hladina osvětlenosti v  naší obci? S  největší pravděpodobností nebude, toto je poctivá odpověď. Kdyby byla, musel by příkon LED svítidel být nejméně

na  úrovni příkonu původních svítidel a žádné obrovské úspory elektrické energie nepřichází v  úvahu. To vyplývá z  fyzikální podstaty přeměny elektrické energie na světlo a LED svítidla nepřeměňují elektřinu na světlo s  vyšší účinností než sodíkové výbojky, mají menší měrný světelný výkon (lm/W). V  dnešní době se sice začínají objevovat první kvalitní svítidla LED, především v  nižších příkonových řadách, jejichž účinnost se blíží moderním efektivním výbojkovým svítidlům, nicméně to neplatí zdaleka pro všechna svítidla LED, která se na trhu vyskytují. Jak tedy vybrat správně a nenaletět nepoctivému obchodníkovi? E.ON Servisní má jako seriozní partner odlišný přístup a  proto jsme investovali prostředky do  výstavby technologického parku veřejného osvětlení v  sídle společnosti v  Brně na Hádech. V reálném prostředí si tam můžete prohlédnout nejnovější technologie z oblasti ve-

„ o společnosti Společnost E.ON Servisní, s.r.o. poskytuje komplexní služby v oblasti distribuce elektřiny a plynu, především výstavby, provozu a údržby energetických zařízení. Recepce E.ON Servisní Brno Hády 539 050 910 Ústředna skupiny E.ON 387 861 111 Sídlo společnosti E.ON Servisní, s.r.o. F. A. Gerstnera 2151/6 370 49 České Budějovice +420 387 861 111 E.ON Servisní, s.r.o. Hády 968/2 614 00 Brno +420 539 050 910

řejného osvětlení přímo v praxi a vše na jednom místě. Uvidíte ulice osvětlené několika typy svítidel s  různými světelnými zdroji – LED, sodíkové i  halogenidové výbojky, vše v různých výkonových řadách. Ověříte si, které světelné zdroje jsou Vám příjemné, ale i  jak vypadá různá hloubka regulace hladiny osvětlení v  praxi. Uvidíte ukázku slavnostního osvětlení budovy a vzorově osvětlený přechod pro chodce. Zorientujete se v  problematice rozvaděčů a  stožárů pro VO (umísťování svítidel na  podpěrné body distribuční sítě NN není také tak samozřejmé, jak se může zdát) Veřejné osvětlení je v  našem technologickém parku dálkově řízeno sofistikovaným systémem Philips CityTouch, přičemž kýžených efektů lze samozřejmě dosáhnout ve Vaší obci i svítidly s autonomní regulací. Osobně můžeme přímo na  místě diskutovat o  obsahu a  důležitosti pojmů, jako jsou

pasport veřejného osvětlení, světelně technický výpočet, elektroprojekt VO, výběr vhodné technologie VO, úspory plynoucí z  rekonstrukce VO, výstavba a financování VO.

„ Technologický park veřejného osvětlení Společnost E.ON Servisní, s.r.o. poskytuje obcím, městům i  soukromým subjektům ucelená řešení pro provozování, modernizaci a rekonstrukci soustav veřejného osvětlení. Jsme připraveni řešit jakékoliv záležitosti spojené s  veřejným osvětlením od standardního provozování až po plně přenesenou správu, kdy se naše společnost stará o všechny činnosti včetně plateb za elektrickou energii. Starosti a  povinnosti vyplývající z  provozování veřejného osvětlení jsou v  tomto případě pro vedení obce či města minimální. Připojte se k  řadě obcí, kterým dnes pomáháme s  pasportizací, světelným auditem a výběrem nejvhodnější technologie v závislosti na konkrétním stavu VO. Naše společnost se vyznačuje výraznou regionální přítomností, našich zhruba 400 montérů je rovnoměrně rozmístěno na  celém distribučním území E.ON. Máme kompletní know-how a  veškeré vybavení k  provozu a údržbě distribučních sítí, včetně rozvodů veřejného osvětlení. Naše reakční časy na  případné poruchy se díky nepřetržité pohotovosti pohybují v  řádech několika málo hodin. Vlastníme mnoho plošin pro bezpečnou práci ve  výškách a  šest kabelových měřicích vozů často používaných k dohledávání poruch na kabelových rozvodech veřejného osvětlení. Neváhejte a přijďte se k nám, do  technologického parku veřejného osvětlení, podívat. Jsme přesvědčeni, že Vám tato návštěva v  budoucnu výrazně napomůže v rozhodování o způsobu výstavby, provozu nebo rekonstrukce VO ve  Vašich obcích. Pokud máte o  návštěvu zájem, kontaktujte nás: Jaromír Uhde Business development M +420 737 241807 [email protected]

5.11.12 18:41