Úvod…
Na začátek Autor:Bona Tak Vás vítám při pročítání již 2.čísla klubového časopisu Šepot koní.Popravdě řečeno vůbec jsem nedoufala, že by mohl vycházet pravidelně. Ale je to tak. Netřeba děkovat lidem, oni ví kdo se podíleli a budou podílet na časopisu, že jim ten velký dík patří. I po upozornění, že do časopisu můžete přispět i vy, se toho moc nesešlo, ale je toho více jak v 1.čísle. Časem určitě budou další rubriky přibývat.(Že Drizzdte,neslíbil si náhodou napsat něco o VJKKS?;) ) Tak a vzhůru do čtení! Zaměstnání
Vše o práci Stájník Autor:Adushka Stájník, moje nejoblíbenější zaměstnání, proto ho mám taky na starost:) No ale k věci. O co se vlastně Ti stájníci starají ? Přeci o koníky z VJKKS. Hledají týrané koníky, jejich jména pak píší do výkonu povolání, no a já už je posílám do adopce, kde si najdou nové a milující majitele. Jak asi vypadá týraný koník si povíme teď. Týraný koník * Nikdo se o něj nestará déle jak 720h (tj. přesně měsíc) * Má jednoslovné starání (např. Péče - spí Zzzzz , nebo výběh , apod..) * Nemá vůbec vyplněné starání Péče Trénink Vycházka * Ve starání má sprostá slova, a že těch případů je dost :( * Ježděné hříbě , to chápete ne ? V roce Vám přece nebude hříbátko pod sedlem skákat , chudinka .. * Kůň bez majitele Tak přesně takovéhle koníky hledají naši stajníci :) Pro uživatele Pokud jste našli týraného koníka , či uživatele, který se o své miláčky nestará či vykazuje jednu z výše uvedených známek týraní neváhejte a pište adminovi a to jakémukoliv. Koníkům tím pomůžete a Vy budete mít dobrý pocit, ale nejen to nám tím moc pomáháte a mi to vidíme :)) Téma čísla
Chci být admin/event! Autor:bona
Každý den přijde někomu z aminů( a mnohdy i ne jednou!) žádost a prosba o to, jak se vlastně stal dotyčný aminem/eventem a jestli by i on nemohl jím být. Jednoduchá odpověď. Nemohl, nevíme co umíš. Admin. Pod tímto slovem si mnoho členů klubu představí osobu velmi váženou,jinými členy obdivovanou, práci plnou zábavy, legrace a pohody. Tak takový člověk ani aminem být nemůže. Admin není to, co jsem před chvílí vyjmenovala. Kdo teda jsme? Jsme dříči. Každý den uděláme velký kus práce. Který mnohdy ani nevidíte nebo nechcete vidět. Každý den mažeme kradené fotky, hledáme koníky do adopce, hodnotíme a vymýšlíme akce, odpovídáme na vzkazy, které patří instruktorům nováčků a aby toho nebylo málo máme ještě udržovat v pořádku trh a závody. Uznejte-haldy a haldy práce! Zkuste si u počítače sedět 2 hodinky a jen a jen se věnovat koňskému snu, aniž byste si povídali s lidmi na icq. Co to kecám? Holou pravdu. Takhle to totiž mnohdy dopadá, když jsou 4 dobře pracující admini a zbytek udělá jen „kolem sebe“ a potom nic. Ti 4 admini musí hlídat trh,hledat ony kradené fotky,dávat pokuty,promazávat pokec,hledat koně bez majitele nebo koně týrané a pokud je mezi adminy i jeden, který na to opravdu kašle musí po něm kontrolovat i závody jestli je dobře vyhodnotil apod. S tím nejhorším nám pomáhají eventi.Pokud jste schopný event a zvládáte si kolem svých akcí a závodů udělat pořádek a ještě máte čas,pomáháte aminům. A to je velká pomoc i klubu. Mnohdy je úkol natolik obtížný, že se dělá kolektivně. Například adminské brigády. Pořádají se pouze párkrát, ale výsledky stojí za to. O co jde? Jde o to, že se domluví pár adminů a eventů a společně dělají nějaký úkol. Např. koně do adopce a spolu s tím souvisí i hledání kradených fotek. Za takovéto akce jsou odměny. Říkáte si, že tohle všechno byste zmákli levou zadní? Tak čtěte dál. EVENT Jak jsme už řekli, event je velká pomoc adminů. Event může dělat akce, vytvářet závody a vymýšlet nové testy.Dále potom pomáhá již adminovi. CO KDYŽ EVENT NESTAČÍ…JÁ CHCI BÝT ADMINEM! Aminem se stane jen poctivý, pracovitý a schopný event. Adminem se nestane jen tak každý, proto to je jen pro ty nejlepší. Tak se snažte=) Poezie
Samota Autor:Tareene Po louce prohání se kůň, na proti stojí velká tůň. Koník velkou žízeň má avšak nikdo napít mu již nedá. "Kde je můj pán?" ptá se dál odpovědi se však nedočkal. Tak po louce běhá dál a dál a tiše bloumá, co bude dál.
Povídka na pokračování
Kůň jménem Artuš Autor:Jumping Byla jedna stáj jménem Relaxace. Tuto stáj vlastnila hodná paní Mcelistrová. Manžel jí zemřel při velkém závodu na koních, ale paní Mcelistrová neztratila důvěru ke koním. Paní Mcelistrová měla stáj s 50ti koňmi šampióni, na které byla úplně sama. Jednou se přišla do stáje podívat dívka, která se jmenovala Karolína. Karolína měla ráda koně, měla i nějaké medaile s klubem Minifarma. Tento klub se bohužel rozpadnul kvůli nedostatku peněz. Karolína toužila po svém koni, ale rodina ve které Karolína žila,byla chudá. Karolína zašla za paní Mcelistrová a nabídla se, že jí bude s koňmi pomáhat. Paní Mcelistrová souhlasila a domluvili se, že Karolína může chodit každý den a zadarmo. Po domluvě Karolína poděkovala a šla domů za maminkou, aby jí tuhle zprávu řekla. Maminka se pak zeptala kolik to stojí. ,,Nic to nestojí“,řekla Karolína. Maminka tedy souhlasila. Druhý den ráno Karolína vylítla z postele, honem se oblékla, nasnídala se a běžela do stáje. Naštěstí byla stáj hned vedle nich tak to měla Karolína blízko.Hned se šla ohlásit paní Mcelistrové,že už je tu.Šli tedy do stáje a paní Mcelistrová ukázala na koně které bude mít na starost Karolína. Měla jich 25 a paní Mcelistrová jich měla taky 25. Mezi koňmi, o které se starala Karolína byla jedna těhotná klisna jménem Jenifer. Byla to 6tiletá ryzka s lysinkou na čele. Karolíně se moc líbila. Paní Mcelistrová Karolíně řekla, že by měla porodit zítra. Po ukázce stáje se dali do práce.Karolína dala všechny koně do výběhu kromě Jenifer. Jenifer dala do kruhovky proto, aby jí ostatní koně třeba nekopli do břicha,což by znamenalo, že klisna porodí mrtvé hříbě. Karolína vykydala všech pětadvacet boxů, vymyla žlaby, nalila čerstvou vodu a připravila žrádlo na večer. U Jenifer podestlala 20ticentimetrovou podestýlkou. Pak zašla do výběhu pro koně. Jednotlivě je kontrovala a vyhřebelcovala. Všichni byly v pořádku .Zavedla je do boxů a dala jim mrkev. Karolína si šla pro kolečko, hrabičky a vidle . Dala nářadí do kolečka a šla do výběhu sebrat bobky. Paní Mcelistrová byla ráda, že jí někdo pomáhá. Když měla Karolína kolečko plné šla ho vysypat na hnůj. „Uff to byla dřina“, řekla Karolína. Pak si jí zavolala paní Mcelistrová a řekla, že se může jít projít s Jenifer po vesnici. Karolína přikývla a běžela pro ohlávku a vodítko na Jenifer… Sport
Drezúra Autor:Kačííísek ÚVODEM-Slovo drezůra je odvozena od francouzského slova "dresser" - cvičit, mimo jiné i jezdeckého, nebo tažného koně.Drezurní ježdění má mnoho stupňů obtížnosti(Z, L, S, ST, T, TT). CO TO VLASTNĚ DREZÚRA JE : jezdecká disciplína, která má za úkol ukázat, jaká je souhra mezi koněm a jezdcem. Historie drezúry sahá až do dob renesance, vyvíjela se během staletí.Cílem drezúry je harmonický rozvoj fyzického stavu a schopnosti koně.Výsledkem je klidný,poddaný kůň,uvolněný a přizpůsobivý,ale také důvěřivý,pozorný a snaživý...
HODNOCENÍ: 0 = nebyl předveden 1 = velmi špatný 2 = špatný 3 = téměř špatný 4 = sotva dostatečný 5 = dostatečný 6 = uspokojivý 7 = dosti dobrý 8 = dobrý 9 = velmi dobrý 10 = vynikající NĚKTERÉ CVIKY DREZÚRY: Obrat kolem zádě,couvání,dovnitř plec,kontracval,piruety,piaf,levada,mezér,kapriola........ Plemeno
Fríský kůň Autor:Kačííísek Neboli Černá Perla. Původ:Nizozemí(Holandsko) Kohoutková výška:Mezi 155 cm a 160 cm. Zbarvení: Jsou vždy černí,jiné barvy a odznaky nejsou povoleny!Tento kůň je velmi elegantní,ochotný,pracovitý a věrný..Ocas i hříva jsou přirozeně vlnité.Má jemnou hlavu,dlouhý,vzpřímený a klenutý krk,nevýrazný kohoutek.Nohy jsou kratší,ale pevné s bohatými rousy na spěnkách.Kopyto je tmavé s namodralým nádechem.Nápadné je hrdé držení těla.Možnost využití:Je vhodný k práci pod sedlem,je to kůň vhodný pro vysokou drezurní školu. Historie Fríský kůň byl ve středověku oblíbený rytířský kůň kvůli své síle a vysoké, elegantní akci předních nohou. Byl často malován starými holandskými malíři, kteří ho vždy vyobrazovali jako hrdého koně. Později se křížili se španělskými koňmi, což jim dodalo jemnější rysy. Sami fríští koně se také podíleli na zušlechťování jiných plemen, například fellských a daleských ponyů, shirských koní, württemberských a oldenburských teplokrevníků. Během 15. a 16. století se využívali ve francouzské a španělské jezdecké škole. Povídka od Lucy12
Snít svůj sen Díl druhý:První krůčky ke stáji Druhý den jsem letěla ze školy neobvyklou rychlostí a snad jsem udělala svůj životní rekord v běhu ze školy domů. Doma jsem si vzala již přichystaný batůžek s věcmi, které mi Zuzka doporučila a také s pytlíkem nakrájených jablíček, které jsem včera utrhla z jabloně u výběhu. Den předtím jsem si i zprovoznila mamčino kolo, abych byla ve stájích dříve. Proto nebylo divu, že jsem stála před vraty, které mi včera ukázala Zuzka, o půl hodiny dříve.
Zazvonila jsem na zvonek a za pár minut mi přišla otevřít asi tak pětadvacetiletá dívka. „Ahoj, ty budeš asi Katka, že jo?“ zeptala se mě ta slečna. „Dobrý den, ano jsem,“ pozdravila jsem slušně. Ta slečna mě vyzvala dovnitř a vyšly jsme na dvůr. „Ty jsi nikdy nebyla u koní?“ zeptala se a já si byla jistá, že si všimla mojí plachosti. „Ne.“ „Je to poznat, tak mi prosím tě tykej, jo?“ „Dobře.“ „Jinak já jsem Zuzanina sestra. Bydlím tu s přítelem, celý areál je vlastně náš. Koně jsou většinou naši, ale máme tu dva soukromé koně a Celsius je Zuzky,“ řekla mi Zuzčina sestra a byla mi velmi sympatická. Ačkoliv byla špinavá, byla moc hezká. Líbilo se mi na ní, že je taková veselá. Ukázala mi šatnu pro jezdce, kde se mám převléct a řekla mi, že až se převleču, tak mám jít do stájí, tam jí prý najdu. Když jsem se převlékla, tak mi Zuzčina sestra ukázala, kde je sedlovna, stáje, výběhy, jízdárny a ostatní pozemky stájí. Pak přišla Zuzka a Zuzčina sestra jela na vyjížďku s jedním hřebcem. „Tak co, líbí se ti tu?“ zeptala se Zuzka. „Moc, je to tu úžasný!“ řekla jsem nadšeně. „To jsem ráda. Teď tu ukážu, jak se čistí kůň a sama si to vyzkoušíš. Vyčistíš támhle tu kobylku,“ Zuzka ukázala na velký prostorný box, ve kterém byla velmi tlustá kobylka. „Jmenuje se Benitka. Je březí a v červenci se má ten malý poklad narodit. Benitka už odpočívá, pouštíme jí vždycky na celé dopoledne ven a odpoledne ještě na dvě hodiny místo ježdění. Napase se a je spokojená,“ upřesnila Zuzka a šla do boxu k Celsiovi. Ukázala mi, co k čemu slouží a jak se kůň čistí. Vnímala jsem vše naprosto přesně. Když jsem čistila Benitku, byl to velmi příjemný pocit. Povídala jsem si s ní a pořád jsem opakovala, jaká je to krásná a hodná kobylka. Benitku jsem čistila asi tak dvacet minut, dala jsem si velmi záležet. Šla jsem za Zuzkou, co mám udělat za práci. „Hotovo?“ zeptala se a já přikývla. Zuzka pokračovala: „Takže k té ohlávce, co má Benitka na sobě, připni vodítko. Sem takhle,“ ukázala mi na Celsiově ohlávce, kam mám připnout vodítko. Přikývla jsem a šla za Benitkou. Připnula jsem vodítko a pak na mě Zuzka zavolala: „Vyveď jí a pojď za mnou, dáme jí do výběhu.“ Zuzka s sebou vzala i krásnou červenou ohlávku s koníky a s červeným vodítkem. Když jsem Benitku pustila do výběhu, tak Zuzka ukázala na menšího vraníka. „Na toho dneska půjdeš. Teď ti na něm ukážu, jak se nasazuje ohlávka a zkusíš si to sama. Pak ti na něm ukážu, jak se uzdí a sedlá,“ sdělila mi svoje plány Zuzka. Dozvěděla jsem se, že ten vraník se jmenuje Bonny, je to valach českého teplokrevníka (netušila jsem, co to je) a že je mu třináct let. Přesto ale ještě jezdí co druhý víkend na závody s jednou dívkou, která se jmenuje Tereza. Úplně ho zbožňuje, ale dneska nepřijde. Sedět na koňském hřbetě byl neuvěřitelný pocit! Ze začátku jsem se v sedle bála, ale pak jsem si začala ježdění užívat. Zuzka mě měla prvních deset minut na lonži, ale potom jsem chodila po jízdárně krokem sama. Zuzka mě moc chválila, jak mi to jde a byla si jistá, že jsem na koni určitě někdy už seděla. Tak tomu však nebylo. Pak si mě vzala na lonž a zkoušela se mnou klusat. Bylo to velmi obtížné a často jsem myslela, že spadnu. Netušila jsem, že je ježdění tak náročné.
Když jsem slezla, sotva jsem pletla nohama. A to mě ještě čekala spousta práce ve stáji! Zuzka mě naučila odsedlat a oduzdit koně, pak mi přikázala, abych vybrala koním z boxů koblížky, ukázala mi, jak se promazává sedlo a uzdečka a pak jsem musela namazat pět uzdeček a dvě sedla. Mezitím si Zuzka připravila Celsia a šla s ním na jízdárnu skákat. Při skákání jí asistovala jedna dívka, která mezitím přišla a jejich podkoní Jana. Se mnou byla ve stáji ještě jedna dívka, Jitka a pak se i vrátila Zuzčina sestra (jak jsem se dozvěděla od Zuzky, tak se jmenuje Simona a dělá modelku).. Potom přišla jedna majitelka soukromého koně, se kterým ihned vyjela ven na vyjížďku. Všichni se spolu otevřeně bavili, byli veselí, povídali si a já jsem mezi ně zapadala. Byla jsem opravdu šťastná, že se mi povedlo najít takové prostředí. Pak jsem se šla podívat na Zuzku, jak jezdí s Celsiem a opravdu jim to spolu slušelo. Celsius rytmicky cválal a skákat přes překážky vysoké metr třicet. Celsius Zuzce naprosto rozuměl a Zuzka si byla jistá tím, co dělá. „Katko? Prosím tě, řekni Jitce, ať si připraví Petronela a ty mi prosím vyčisti Kalienu. To je ta krásná kobylka, co se ti tak líbila včera u ohrady, jo?“ zavolala na mě Zuzka. Já jsem jen přikývla a šla jsem směrem ke stájím. Když jsem čistila Kalienu, nemohla jsem z ní spustit oči. Byla tak nádherná! Neustále jsem si s ní povídala a dopovala jí jablíčky. Ve stájích jsem našla i tvrdý chleba, který jsem jí také dala. Kaliena si očividně čištění užívala. Zjistila jsem, že miluje drbání za ušima. Když jsem jí tam drbala, slastně přivírala oči. Představovala jsem si, jak uháníme společně s Kalienou nekončícími loukami. Jsme jako jedno tělo a obě si to užíváme. Ze snění mě vytrhla Zuzka: „Ty to s ní teda umíš!“ řekla obdivně a položila na držák od sedla sedlo a pověsila k němu i krásnou černou uzdečku. „Je tak úžasná!“ vyhrkla jsem. „Jo, to je. Obvykle na ní jezdí Simona, ale poslední dobou jí svěřuje mě a pár holkám, co sem chodí. Až na ní někdy půjdeš, tak zjistíš, že drezúra není otrava, ale zábava. Taky zjistíš to, že celé ježdění není jen o skákání výš a výš, ale o souladu jezdce a koně. Poznáš to, co jsem poznala já u Celsia. Mám ho hrozně ráda a nikdy nebudu žádného koně milovat tolik co jeho,“ vyprávěla mi Zuzka, zatímco uzdila Kalienu. Myslela jsem že sním-vážně řekla slova: „Až na ní někdy pojedeš“? Slavní koně
Arva Autor:verdik07 (17.3.1985 - 1998) 17. března 1874 se v Maďarku narodila klisna Kincsem. Klisna, která si poradila s klisnami a hřebci nejslavnější klisna, která kdy na dostihové dráze běžela. Všichni si mysleli, že žádná klisna již nebude tak dobrá, jako ona, ale stalo se. Po 111 letech později, 17. března 1985 se narodila zrzavá klisnička Arva. Z Napajedel do Topoľčianek. Kobylka dostala jméno Arva. Matkou jí byla tmavá hnědka Armika a otcem rovněj tmaví hnědák Scottish Rifle. 2. října 1986 se v Napajedlech konala dražba ročků, a jelikož hřebčín slavil sto let od založení, bylo jasné, že se budou nabízet jen ti nejlepší koně, mezi kterými byla i Arva. Za
530 tisíc korun jí koupili plemenáři z Topoľčianek. To ale ještě nevěděli že se ve dvou letech stane na dráze královnou Československého trumfu. Slibné začátky. Po dražbě putovala Arva do Popoľčainek, kde si jí před Vánoci odvezl do tréninkového střediska v Lysé nad Labem Františku Vítkovi, kterému se kobylka zalíbila stejně jako věhlasnému žokeji Vlastimilu Smolíkovi. Tito při utvořili "partu". Klisna svůj první dostih prohrála, ale trenér jí dával naději. V druhém dostihu proti dalším sedmi klisnám vyhrála, a tak to začalo. 3. srpna v dostihu dlouhém 1200 metrů, v ceně Masise si Arva poradila s osmi hřebci a vyhrála o délku a půl. Klisna začala být sledována odborníky. Další dostih, kde startovala, vyhrála o fous před hřebcem Laurem. Nyní se běžela 11. března cenu Zimní královny na 1600 metrů, kde vyhrála s náskokem ¾ délky. Tak skončila její letošní veleúspěšná kariéra. Spanilá jízda. Před nadcházející sezónou 1988 Arvu ne výběhu kopla jiná klisna do plece, ale díky rychlému veterinárnímu zákroku se vrátila na trať přesně. První dostih po zranění, Velkou jarní cenu na 1600 metrů, kde běžela proti jedenácti hřebcům vyhrála o čtyři a půl délky. Vyhrála pro sebe první klasický dostih a dostala tím první díl trojkoruny. Klisna byla dále poslána na mezinárodní dostih dlouhý 2000 metrů.. Po dvou kolizích nakonec porazila ruské koně, téměř o cvaloví skok.. 26. července se běželo Československé derby, 2400 metrů. Na start dostihu se postavilo šestnáct koní. Arva měla v průběhu závodu dvě kolize, kdy si šla takřka dokolen. V závodu se účastnil hřebec Latén, též od trenéra Vítka. Arva dobíhala, a téměř o hlavu vyhrála..!! Arvě zbývalo již jenom jedno vítězství, a vyhrála by trojkorunu, zbýval ještě jeden závod – Sain Lendger na 2800 metrů.. Arva se účastnila dalšího dostihu v Lysé nad Labem, před důležitým dostihem, kde vyhrála jako horká favoritka. Zbytečná prohra. 24. srpna se konal v polské Varšavě důležitý dostih – Cena Prahy na 2400 metrů.. Arva byla horká favoritka, ale v dostihu si zahrála na vodičku klisny Silisry, a doběhla tak druhá. Silestra doběhla poslední – šestá..! Královna trumfu Před důležitým dostihem Sain Lendger jela Arva ještě jeden dostih, Cena Československého trumfu na 2400 metrů, kde vyhrála. 16. řjnka 1988 v 15:40 v boxech přešlapovalo sedm neklidných koní. Všichni očekávali start Sain Lendger. Arva měla 5 velkých nepřátel. Klisna byla na konci závodu unavená, a doháněla jí favoritka, a žokej Smolík vytáhl na Arvu porpvé v životě bič, a klisna vyhrála o celou délku, čímž získala klasickou Trojkorunu !! Klisna ještě zvítězila v jednom klasickém závodě – Oaks. Ovšem zisk klaciské trojkorun vyzdvihl Arvu na zcela výjimečné místo trumfu, stala se totiž hned po nepřekonatelné maďarské Kinsem jedinou klisnou, která dokázala trojkorunu získat ! Odchod do chovu Se svími dostihovími fanoušky se Arva rozkoučila 6. listopadu 1988. na chuchelském závodišti tehdy naposled proběhla s žokejem Smolíkem a pak ozdobena přikrývkou s nápisem Kůň roku 1988 nastoupila do přepravníku, který jí naposledy odvezl do tréninkového centra v Lysé nad Labem a odtud do domácích Topoľčianek. Arva se však v Topoľčiankách dlouho neohřála. Uvažovalo se o jejím dalším chovatelském využití. Velký zájem o ryzku projevil rodný hřebčín Napajedla, nakonec na jaře následujícího roku odešla do německého Ostenhofu. Celkem dala sedm hříbat, z čehož první, kobylka, uhynula. Úspěchy jako Arva neměli.
Epilog Dříve než jaro převzalo vládu nad zimou, v únoru roku 1998, si na křídlech Pegase pro Arvu přišla smrt. Poselství od Kincsem, které jednoho březnového dne k malé ryzé klisničce seslala v podobě slunečního paprsku, se však naplnilo. Arva se stala vyvolenou. Nyní již stojí po boku nejslavnější z nejslavnějších. Možná právě i Arva nyní přemýšlí, ke komu na jaře pošle své poselství. Třeba se letos v březnu narodila další vyvolená... •
Její starty: 12 startů: 10x první, 2x druhá, výhry: 685 000 Kčs + 100 000 zlotých
Úvaha
Kůň očima Kačíííska Když se řekne kůň,tak si mnozí lidé představí zvíře,které má 4nohy a udělá „všechnu“ práci za nás.Mnozí lidé si myslí,že vědí co to vlastně kůň je,ale není tomu tak.Proto se v tomhle článku seznamte se zvířetem,který se jmenuje kůň. Koně jsou ušlechtilými,ochotnými a trpělivými společníky lidí již tisíce let.Jezdíme na nich,zapřaháme je do vozů,dříve za nás tahali těžké náklady a orali baše pole a na jejich hřbetech jsme se vydávali do bitev. Jsou nesmírně silní, a přesto něžní, nechají se od nás ovládat, a proto jim můžeme říkat,co mají dělat. Po celá staletí byli jediným dopravním prostředkem. Dnes používáme koně a ponye hlavně pro zábavu. Jsme jim za mnohé vděční, a proto bychom se o nich měli naučit co nejvíce, pokusit se je pochopit a zacházet s nimi laskavě… Výcvik jezdce
Výcvik skákání Autor:Verdik07 Skákání je uspokojující zábava, ale měl by jí provádět jen jezdec, který má bezpečný a jistý sed na rovině. Musí být zcela vyvážený, schopnost koně řídit a ovládat, stejně tak musíte umět zatáčení a kruhy…. Základní skákání Z počátku je to možná těžké, protože když se kůň odrazí, vyvede vás to z rovnováhy. To někdy vede k chybě, že se opíráte o krk koně. Když kůň skočí přes překážku, jezdec se chybně vzepře vzhůru tah, že se opře palcem nebo dlaní o bázi koňského krku. Nejenže si tak můžete zlomit palce, ale omezujete skok koně, a zvlášť při větší překážce. Pět fází skoku. Skok lze rozdělit do pěti fází a všechny je nutno zvládnout správně, aby byl správný i skok. Jsou následující: Nájezd na skok, odskok, vlastní skok, dopad a podsazení. Nájezd. Při základním skákání nováčka musíte navést koně na přímí střed překážky. Zkušenější jezdci jsou schopni skákat z ostrých obratů a v různých úhlech, ale nováček musí zůstat na přímé dráze. Musíte se také dívat, jak směřujete k překážce, aby byl kůň vyvážen. Musíte být vzpřímení a řídit koně nohama. Přibližování k překážce musí být vyvážené a rytmické, ne cupitání. Nejlepší parkurové skákání probíhá tehdy, když na koni téměř není vidět, že
v průběhu pěti fází skoku změní krok. Při nájezdu sledujte trasu předsedou a odhadněte si, kde se kůň odrazí. Měli byste si sednou mírně dopředu, a nepřehnat to a prošlápnutím paty. Nájezd na skok je velice důležitý; špatný nájezd vede ke špatnému skoku. Odskok ( odraz ). …. Je založen na dobrém nájezdu. Než se kůň odrazí, zvedne hlavu a zkrátí krk, aby si pomohl zvednou přední nohy do vzduchu. V této fázi se vyskytují dvě běžné chyby. První je, že se zvednete dříve než kůň – jdete před pohybem -.To znamená, že máte skokovou pozici dřív, než se kůň odrazí. Způsobuje to nedostatek rovnováhy a zatížení předních končetin koně, které se snaží zvednout. Druhou běžnou chybou je, že zůstanete za koněm pozadu. Je to tehdy, když se kůň odrazí do vzduchu a jezdcova hmotnost zůstává pozadu za pohybem koně. Má to často následek na poranění koňovi huby. Podstatou skákání je správné načasování fází skoku. Doskok ( dopad ). Kůň se připraví na doskok tak, že natáhne přední končetiny dopředu a dolů. Jedna končetina se dotkne dřív, než druhá. Pak kůň opět zvedne hlavu a krk, aby se vyvážil, a nakonec dopadnou na zem zadní končetiny. Když kůň doskočí, jezdec by se měl postupně vyrovnávat, stále má však váhu nad hřbetem koně. Chybou je, že jezdec neudrží rovnováhu a přepadne koni na krk, nebo do strany, což může v obou případech vyvést koně z rovnováhy. Vyrovnání. Vyrovnání těla při doskoku je velmi důležité, protože v mnoha soutěžích se po dopadu ihned předchází do nájezdu na další skok. Když kůň dopadne na zem, má hlezna pod tělem a pohybuje se ve směru překážky. Je důležité co nejrychleji získat vyvážený pohyb. Jezdec se musí napřímit, tedy zaujmout polohu pro další nájezd. Tak doufám, že vám článek aspoň trochu napověděl, pomohl, či ukázal, co a jak :)) Čerpáno z: Velká encyklopedie koní a poníků – text upraven Soutěž
Nové knížky Autor:Bona Jak už možná víte z vašeho knihkupectví, vychází nová edice knížek pro děti.Nakladatelství je stejné jako u knížek Dívky v sedlech. Úkolem je zjistit kdo napsal tyto knížky a co má každá knížka v pravém dolním rohu. 10 z Vás vylosovaných obdrží 10 000 k ☺ (odpovědi boně do vzkazů)
Vybavení
Co potřebuje jezdec? Autor:Lucy12 Jelikož již jezdím docela dlouho a poslední dobou i velmi často na koních, rozhodla jsem se pro vás připravit článek o vybavení jezdce. Ježdění je skvělá zábava, ale zároveň dřina. To mi potvrdí většina jezdců, kteří se ježdění věnují dlouhodobě anglickému ježdění. Za tvrdou práci ale ježdění opravdu stojí-koně jsou ta nejušlechtilejší a nejkrásnější zvířata na celé planetě a za to okamžiky strávené s nimi stojí. Teď zpátky. Dnes si probereme jezdeckou výstroj. Řekněme, že jste se byli podívat v jedné stáji, do které chcete začít chodit jezdit na koních, ale nevíte, co si vzít na sebe, aby vás na koně pustili. Začneme odspoda. Boty pro začátek stačí nějaké staré tenisky, nejlépe se sjetou podrážkou. Zapomeňte na boty, které mají podpatek nebo výraznou podrážku. Ty jsou naprosto nevhodné. Když se vám ježdění bude ježdění líbit a budete si jistí, že se ježdění budete věnovat, můžete si pořídit jezdecká perka a chapsy nebo vysoké jezdecké boty. Pokud doma nenajdete žádné vhodné boty na ježdění, ve spoustě stájích vám někdo může půjčit boty na ježdění. Ale není to podmínkou a nemusí mít vůbec vaše číslo nohy. Určitě si s sebou vezměte dlouhé kalhoty, doporučuji tepláky, nikde neškrtí a jsou pohodlné. Pokud jsou vám pohodlnější legíny, tak ty jsou také na ježdění vhodné. Pokud zvolíte tepláky, poproste ve stáji o zapůjčení minichapsů. Jsou to takové jakoby návleky, které chrání lýtko před odřením od sedla. V jezdeckých obchodech nebývají minichapsy moc drahé, koupí se do 500 Kč. Nespleťte si ale chapsy a minichapsy. Opravdové chapsy patří spíše k westernovému ježdění a jsou po celé noze. Kdežto minichapsy jsou pouze po délce lýtka. Když budete vybírat triko na ježdění, vyberte nějaké, které se může zničit, zašpinit či roztrhnout a i když bude vedro, tak si určitě vezměte triko s dlouhým rukávem. Při pádu se vám může ruka bolestivě poranit, říkám vám rovnou, že to není nic příjemného, zažila jsem to na vlastní kůži. Pokud bude zima, vezměte si i nějakou bundu či vestu. To je již na vás, ale opakuji, že všechno oblečení, které si ke koním vezmete může být ušpiněno, roztrženo či jinak zničeno. Ve většině stájí, kde provozují jezdecké hodiny či oddíl bývá k zapůjčení jezdecká čapka či helma, ale pro všechny případy si s sebou vezměte cyklistickou přilbu, která dokáže zastoupit jezdeckou čapku. Mě osobně je však nežli cyklistická přilba pohodlnější jezdecká helma. Na první hodinu je to však zbytečné kupovat, navíc kvalitní novou přilbu nekoupíte levněji než za 700 Kč. Pokud si budete po několika hodinách na 100% jistí, začněte si postupně kupovat vybavení. Moje první věc na ježdění byly chypsy, potom přilba, ochranná vesta, perka a rukavice, později rajtky a bičík. Doporučuji si mezi první výbavu koupit jezdeckou přilbu a boty, to je základ. Protože půjčovat si po někom propocenou helmu není nic příjemného a ani hygienického. A boty jsou velmi důležité, protože v nevyhovujících botách se nejen špatně jezdí, ale při pádu se vám může zaseknout noha ve třmenu a kůň vás může vláčet za sebou, případně i kopnout do hlavy. Pokud si koupíte vysoké boty, je po starosti a nemusíte si kupovat chapsy. Mě jsou mnohem pohodlnější perka (nízké jezdecké boty) a chapsy a vysoké boty si beru pouze na veřejné tréninky a závody. Pokud si tedy koupíte perka, kupte si i chapsy. Chapsy, jak jsem se již zmínila, koupíte v levných obchodech i do 500 Kč, raději si ale připravte větší částku. Potom bych určitě doporučila bezpečnostní vestu. Chrání páteř před poškozením, což zabraňuje před ochrnutím. Bývají velmi drahé, ale vyplatí se to. Pokud se vám nechce
kupovat drahou bezpečnostní vestu, můžete si koupit páteřní chránič třeba na snowboard či na motorku. Ovšem vesty mají výrazné plus, že chrání i prsa, hruď a břicho zepředu, což „páteřáky“ nedokáží. Jako další si kupte jezdecké rukavice s protiskluzovým povrchem. Není nic příjemného, když dostanete koně, který „zdrhá“ a máte pak od otěží orvané ruce do krve, to jsem si již sama vyzkoušela. V holých, zpocených rukách otěže kloužou a nejhorší je, když jsou i otěže gumové. To je pak nadlidský úkol. Rukavice nejsou drahé, za 150 Kč koupíte kvalitní rukavice. Samozřejmě si kupte i bičík, ale záleží na vaší stáji, kdy vám instruktor řekne, že byste měli bičík používat. Nekupujte ho předem, je to zbytečné. Pokud se budete věnovat drezurnímu ježdění, kupte si tzv. tušírku, což je o hodně delší bičík než na skokové ježdění. Na skokové ježdění se používá bičík s plácačkou, který je dlouhý do 75 centimetrů. Pak si kupte jezdecké kalhoty, neboli rajtky. Rajtky se prodávají v různých barvách a velikostech, velmi pohodlné jsou rajtky bavlny či ze syntetické kůže. Moje první rajtky byly ty nejlevnější z celého obchodu, zato vydržely mnohem déle než rajtky, které si koupila kamarádka o dva tisíce dražší. Rajtky nesmí škrtit a musí být pohodlné. A ostatní jezdecké vybavení je už na vás. Pokud budete jezdit závodně parkur, určitě si koupíte jezdeckou košili, vázanku, sako, někdy i šporny atd… Na drezurní ježdění je to podobné. Pokud si však budete chtít odborně zjistit, jaké vybavení na závody koupit, podívejte se na stránky České jezdecké federace, kde najdete vše a oficiálních závodech pořádných ČJF. Doufám, že jste všemu rozuměli a trochu se poučili.
Plemeno
Arabský plnokrevník Autor:2ada2 PŮVOD:Arabský plnokrevník pochází ze severní Afriky a okolního Východu-zejména z Egypta.Arabským plnokrevníkem nazýváme pouze ty koně,kteří prokazatelně pocházejí z arabských koní importovaných z těchto oblastí HŮLKOVÁ VÝŠKA(kohoutková výška)-Průměrně mezi 1,40 až 1,50m. ZBARVENÍ-Arabští plnokrevníci jsou hnědáci,ryzáci nebo bělouši,vzácněji vraníci.Bílé odznaky na nohách a na hlavě jsou časté. EXTERIÉR-Hlava je nejnápadnější znak araba.Je poměrně krátká,široká v čele a úzká v nosní partii.Nozdry jsou široké,velmi jemné a citlivé,profil hlavy je konkávní.Hlava je díky této konkávní linii výborným příkladem takzvané štičí
hlavy.Malé a špičaté uši se skoro dotýkají,oči jsou široce otevřené a velmi expresivní.Charakteristický je také ladně klenutý krk a relativně široká hruď.Postoj nohou bývá někdy slabší stránkou.Arabští koně mají vysoko nasazený ocas,který nosí v nápadném vysokém oblouku.Přestože je arab dobře osvalený kůň,neváží více než 500kg. MOŽNOST VYUŽITÍ-Arabský plnokrevník je velmi elegantní jezdecký kůň a také výborný dostihový kůň.Mimo to se používá v chovu pro zušlechtění různých plemen.Arabský kůň byl důležitým zakladatelem chovu anglického plnokrevníka. CHODY-Arabský plnokrevník je známý svými elegantními pohyby,které vyniknou zejména ve cvalu.V klusu se arab pohybuje velmi harmonicky a uvolněně.Krok není zrovna nejsilnější stránkou tohoto plemene. ZAJÍMAVOST-Existenci arabského plemene zmiňují prameny staré více než pět tisíc let.Mnoho moderních teplokrevných plemen je často přes anglického plnokrevníka ovlivněno arabskou krví.Arabští koně se dnes chovají po celém světě.Tak.jak se dá předpokládat u plemene,které se po staletí vyvíjelo a udrželo v tvrdých podmínkách pouště,je arabský kůň velmi odolný a vytrvalý.Lidová pověst praví,že sám Alláh stvořil tohoto koně z jižního větru.Prorok Mohamed kázal udržet toto plemeno čisté.Staří Řekové byli přesvědčeni,že bůh moří Poseidon vykouzlil zvíře z mořských vln.Ať už to bylo jakkoliv,již od pradávna jsou lidé přesvědčeni o výjimečnosti arabského koně. Koncem…
Pár vět koncem… Autor:Bona Tak jako předtím i teď můžete do časopisu posílat vaše příspěvky.Jedinou podmínkou je, že jste je napsali vy sami. Při čerpání z jiných zdrojů, musíte uvést odkud jste čerpali. Časopis se o pár stránek rozrostl, ale s vaší pomocí může být ještě větší! Rozhodli jsme se zavést vaši rubriku. Chcete-li někomu poděkovat,poslat básničku, něco oznámit všem (prosím,ne semináře, tréninky apod.) klidně zašlete. Dále bude zavedena inzerce. Chcete-li zde mít svůj inzerát pište Boně do vzkazů.A co se do inzerátu dává? • Jméno koníka/věci • Fotografie(nemusí být) • Popis • Cena Na fotku musíte mít autorská práva (Výjimka fotek z galerie) . Za inzerát bez fotky se platí 5 000 k, s fotkou 7 500 k.
No a toto všechno podepsané mi pošlete na mail
[email protected] Těším se na další spolupráci!
