Plány péče o území ve správě pozemkových spolků
Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka
Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území „Na pramenech“ je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov Obec: Načeradec K.ú.: Horní Lhota 1.3. Výměra území a členění dle druhů pozemků Celková plocha území: 29 786m2 2
číslo parcely
výměra (m )
druh pozemku
skutečná funkce
915 916 917/1 918 919 921/1 922
4427 3550 3356 3287 2676 3129 4589
lesní půda lesní půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost
louka, rašeliniště louka, rašeliniště louka louka louka louka louka
775/1
4772
trvalý travní porost
louka
2. Současný stav území 2.1. Přírodní poměry 2.1.1.Geografická poloha a vymezení území Lokalita se nachází na západ od obce Horní Lhota, na sever od silnice Horní Lhota – Načeradec. Zahrnuje soustavu mokřadů vklíněnou v podobě pásu směru východ – západ do souvislého lesního celku. Lokalita se skládá ze dvou oddělených částí – části západní s rašeliništěm a části východní – větší – v podobě dlouhého pásu mokřadních luk. Obě části jsou odděleny pásem lesa, který celou lokalitu i obklopuje. Pouze ve východní části se lokalita napojuje na hospodářsky intenzivněji obhospodařované louky. 2.1.2. Hydrologické poměry Geologickým podkladem jsou pararuly moldanubika. Půdy jsou zamokřené, oglejené s přechody do rašelinných půd. Lokalita je pramennou oblastí místního drobného vodního
toku. Vlastní pramenná oblast v užším slova smyslu se nachází v západní části lokality. Tato část je dlouhodobě podmáčená, shromažďuje se zde voda i z okolního lesa. Zamokřená část přesahuje i do okolního lesa, zejména západním směrem. Voda dále poměrně úzkým pruhem lesa směřuje k louce ve východní části. Zde protéká mělkým korytem směrem na východ. V celé východní části jsou na louce drobné kanálky, které zásobují potok další vodou. Odtok vody z území je ve východní části lokality, kde pokračuje potok regulovanou částí. 2.1.3. Vymezení biotopů Západní část Mokřadní enkláva uprostřed lesa zahrnuje přechodové rašeliniště a vlhkou pcháčovou louku. Přechodové rašeliniště tvoří severovýchodní část plochy a je nejcennější částí lokality. Rašeliniště je tvořeno charakteristickými bulty rašeliníků a mechorostů. Bulty jsou tvořeny, ploníkem (Polytrichum comunne) a rašeliníky (Sphgnum sp.). Mezi bulty se drží voda. Na bultech roste i rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vytvářející populaci o cca 200 jedincích. Plocha je řídce porostlá nálety dřevin z okolního lesa – smrk, bříza, olše. Jihozápadní část plochy, je bez náletů a tvoří přechod k vlhkým pcháčovým loukám. Nacházíme zde tak druhy rašelinišť – přeslička poříční (Equisetum fluviatile), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a mechorosty, tak druhy mokřadních luk – skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), violka bahenní (Viola palustris), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), ostřice obecná (Carex nigra). Objevují se i přechody k vlhkým tužebníkovým ladům, kdy se objevuje tužebník jilmový (Filipendula ulmaria). V této části jsou vytvořeny i drobné periodické vodní plochy využívané hmyzem a obojživelníky. Z nejhojněji zastoupených druhů zde najdeme skokany zelené (Rana esculenta kl.). Východní část Celou východní část zahrnuje vlhkou pcháčovou louku svazu Calthion. Místy se ovšem (analogicky se západní částí lokality) vyskytují přechody k přechodovým rašeliništím s bulty a bohatým porostem mechorostů. Z lučních druhů jsou hojné skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), blatouch bahenní (Caltha palustris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), violka bahenní (Viola palustris) ke kterým v obtížně sekaných místech přistupuje tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). V přechodech k rašeliništím nacházíme celou řadu ostřic – ostřici šedavou (Carex canescens), ostřici obecnou (Carex nigra) a ostřici prosovou (Carex panicea), dále se vyskytuje suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), rašeliníky (Sphagnum sp.) a mechorosty. Velmi cennou vegetaci představují společenstva ostřice zobánkaté (Carex rostrata) a dalších ostřice, kde se také vyskytuje zábělník bahenní (Potentilla palustris). Na některých místech se vegetace blíží k biotopu vysokých ostřic, což indikuje i výskyt ostřice latnaté (Carex paniculata). V louce jsou ojedinělé náletové dřeviny – břízy, smrky, vrby. Části okrajů luk jsou zarostlé dřevinami a jsou v podstatě součástí sousedních porostů. V rámci lokality se jedná o zanedbatelné výměry. 2.1.4. Flóra Z rostlin zvláště chráněných se na lokalitě vyskytuje rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). K vzácnějším druhům se řadí zábělník bahenní (Potentilla palustris). 2.1.5. Fauna Fauna nebyla podrobněji zkoumána, předpokládá se výskyt fauny středoevropských lesů. Další sledování bude zaměřeno na hmyz, obojživelníky a ptáky, kde lze očekávat nálezy zajímavých druhů.
2.2. Stav a podmínky ochrany přírody a krajiny Území nepožívá žádný stupeň zákonné ochrany, je součástí lokálního biokoridoru a biocentra. 2.3. Vlastnické a uživatelské vztahy Katastrální území:
Kód k.ú.:
typ číslo Listu výměra číslo 2 (m ) parcely evidence vlastnictví
Horní Lhota
643262
915
PK
254
4427
Horní Lhota
643262
916
PK
219
3550
Horní Lhota
643262
917/1
PK
254
3356
Horní Lhota
643262
918
PK
10001
3287
Horní Lhota
643262
919
PK
10001
2676
Horní Lhota
643262
921/1
PK
79
3129
Horní Lhota
643262
922
PK
74
4589
Horní Lhota
643262
775/1
PK
74
4772
právní vztah majitel ÚVR ČSOP, výpůjčka 02/09 ZO ČSOP Vlašim dlouhodobý písemný souhlas vlastníka s obhospodařováním majitel ÚVR ČSOP, výpůjčka 02/09 ZO ČSOP Vlašim písemný souhlas vlastníka s obhospodařováním písemný souhlas vlastníka s obhospodařováním písemný souhlas vlastníka s obhospodařováním písemný souhlas vlastníka s obhospodařováním písemný souhlas vlastníka s obhospodařováním
2.4. Plány a související právní předpisy, vztah k územně-plánovací dokumentaci Lokalita je zahrnuta do místního ÚSES jako součást biokoridoru a biocentra. Pozemky v západní části jsou vedeny jako lesní půda (součást PUPFL) a platí pro ně lesní zákon. Zároveň se na ně vztahuje příslušná LHO. LHO vymezuje v západní lokality 2 porosty: pozemek porost 915 666Am2 916 666Ag2 Bližší údaje jsou uvedeny v příloze č.5 - Lesnická mapa hospodářská a údaje LHO. Plocha vedená jako les je ve skutečnosti bezlesím – loukou. Pro dosažení právního stavu je nutné usilovat o vynětí pozemků z PUFPL. 2.5. Socioekonomické poměry (využívání území a jeho okolí) ovlivňující území v minulosti a současnosti, pozitivní a negativní faktory 2.5.1. Zemědělství, lesnictví Západní část lokality jako lesní půda byla v minulosti zalesňována, nicméně vzhledem ke značnému zamokření se střídavým výsledkem. Zamokřená plocha při nemožnosti lesního využití byla kosena a tráva využívána. V místě rašeliniště byl zřejmě řídký porost nebo bylo bez dřevin. V současnosti je rašeliniště odlesněno, nicméně hrozí zalesnění z důvodu dosažení právního stavu.je nutné učinit opatření, aby se plocha nemusela zalesnit. Východní část byly pravidelně kosené louky soukromých vlastníků, příp. obecní. S příchodem intenzifikace zemědělství bylo kosení louky střídavé, odvodňovací práce se této louce vyhly. V devadesátých letech 20.století s rozpadem kolektivního zemědělství kosení louky na čas ustalo. 2.5.2. Ochrana přírody V roce 2004 byla louka v západní části a převážná část (vyjma poz. č. 921) louky ve východní části pokosena lehkou mechanizací, příp. ručně vedenou sekačkou.
V roce 2005 bylo kosení opakováno, na jaře 2005 bylo provedeno prosvětlení části rašeliniště v západní části lokality pro zlepšení podmínek populace rosnatky. 2.5.3. Využití vody Voda není v lokalitě jímána, odvodňovací opatření jsou pouze ve formě mělkých stružek. Jímací zařízení pro obec Horní Lhota jsou na louce na okraji lesa na sever od řešené lokality. 3. Hodnocení 3.1.Ekologické hodnocení Hlavním předmětem ochrany je významný výskyt rosnatky okrouhlolisté. Populace druhu na lokalitě je vitální s předpoklady pro udržení do budoucnosti, při dodržení podmínky zachování stávajícího vodního režimu. Mokřadní louky na lokalitě jsou významné jako příklad luk, kterým se vyhly odvodˇnovací opatření a dosévání nevhodnou travní směsí. V regionu jsou zbytky pestrých, druhově bohatých luk poměrně vzácné a tento komplex patří k plošně větším. 3.2. Socioekonomické hodnocení Lokalita je významná také jako určitý prvek „paměti krajiny“ kdy louky tvoří enklávu bezlesí, dříve (a nyní znovu) kosenou, kterou se les stále znovu snaží obsazovat nálety dřevin. Lze identifikovat tyto vazby na skupiny obyvatel: • místní obyvatelé, hospodáři mohou spolupracovat na sečení, odebírat pokosenou hmotu pro hospodářské účely • místní obyvatelé mají k lokalitě „místní“ vazbu danou historickým obhospodařováním a vlastnickými vztahy k pozemkům. • lokalita je turisticky využitelná pro propagaci přírodě blízkých forem hospodaření. Turismus musí být usměrněn, neboť zvýšený pohyb lidí v rašeliništi by mohl narušit vodní a půdní poměry. 4. Cíle a opatření 4.1. Strategické cíle na dosažení příznivého stavu 1. Zachovat populaci rosnatky okrouhlolisté na rašeliništi v příznivém stavu. 2. Zachovat mokřadní louky na lokalitě v příznivém stavu, případně zvýšit jejich reprezentativnost. 3. Zvýšit povědomí o lokalitě u místních obyvatel a u obyvatel regionu 4.2. Limitující a modifikující faktory a jejich zhodnocení Vnitřní faktory: • plocha vhodná pro růst rosnatky je omezená • vzhledem k tomu, že území je obklopeno lesem, budou louky neustále ohrožovány nálety dřevin a sukcesí k lesu • pokud ustane kosení, širokolisté byliny neobstojí v konkurenci vyšších trav a dřevin • ZO ČSOP Vlašim má s kosením mokřadních luk bohaté zkušenosti • ZO ČSOP Vlašim disponuje zázemím jak odborným, tak technicko-materiálním Vnější faktory: • Při masivním odlesnění okolních pozemků by mohlo dojít k změně vodních, světelných a teplotních poměrů. Vzhledem ke stávající legislativě je tento stav nepravděpodobný. • Zdroje financování kosení.
4.3. Operativní cíle na dosažení příznivého stavu I. Zachovat populaci rosnatky okrouhlolisté ve stávající početnosti nebo početnost zvýšit. II. Zachovat mokřadní louky v jejich současné druhové bohatosti, event. počet druhů zvýšit vhodnými zásahy. III. Propagovat lokalitu na místní i regionální úrovni různými formami oslovení veřejnosti. 4.4. Navrhovaná opatření a regulativy s určeným termínem, náklady a zodpovědností za realizaci Terénní opatření: T1. Plocha č.1 Smýcení dřevin za účelem prosvětlení a zlepšení podmínek pro populaci rosnatky. - jednorázový zásah - jaro 2006 - náklady: 12000,- Kč T3. Plocha č.2 Sečení 1x ročně lehkou mechanizací nebo ručně. - opakované sečení - každoročně v červenci - náklady: 8000,- Kč ročně T4. Plocha č.3 Sečení 1x ročně lehkou mechanizací nebo ručně. - opakované sečení - každoročně v červenci - náklady: 37000,- Kč ročně Pracovní plochy jsou vymezeny v příloze č.6 – Mapa pracovních ploch Další opatření: D1. Instalace 2 informačních tabulí na přístupových cestách - jednorázové opatření - náklady: 10000,- Kč D2. Uspořádání exkurze na lokalitu - jednorázově i opakovaně - náklady: 2000,- za akci D3. Vydání propagační pohlednice - jednorázové opatření - náklady: 6000,- Kč D4. Vynětí lesních pozemků 915 a 916 (oba PK) z pozemků určených k plnění funkcí lesa dle lesního zákona. - projednání s orgány ochrany přírody a orgánem státní správy lesů - nutné pro dosažení právního stavu - náklady: 10000,- Kč – odvod za vynětí pozemku
5. Způsob vyhodnocení managementového plánu Struktura plánu péče
Objektivně ověřitelný indikátor
Strategický cíl Zachovat populaci rosnatky
Operativní cíl Zachovat početnost
Opatření T1, D4
Zachovat mokřadní louky
Zachovat druhovou rozmanitost
T2, T3
Počet druhů
Zvýšit povědomí o lokalitě
Propagovat lokalitu
D1
Tabule
D2
Exkurze
D3
Pohlednice
Početnost populace
Způsob ověření
Zjištění početnosti populace 1x ročně, zjištění počtu kvetoucích rostlin Založení trvalé plochy a 1x ročně zaznamenání fytocenologického snímku Umístění tabulí
Uspořádání exkurze Vydání pohlednice
6. Závěrečné údaje 6.1.Bibliografie a zdroje informací Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů české republiky. AOPK ČR, Praha Culek M. (eds.) (1995): Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha. Culek M. (eds.) (2005): Biogeografické členění České republiky. II.díl. AOPK ČR, Praha. Daphne: Plán starostlivosti o územia v správe pozemkových spolkov. Pracovní verze metodiky zpracování plánů péče pro pozemkové spolky. LHO 2001 – 2010, LHC Vlašim Petříček V. (eds.) (1999): Péče o chráněná území Díl I. Nelesní společenstva. AOPK ČR, Praha. Vlastní šetření v letech 2004 a 2005
7. Přílohy Příloha č.1 – Orientační mapa lokality Na pramenech Příloha č.2 – Mapa biotopů Příloha č.3 – Mapa pozemkového katastru Příloha č.4 – Mapa katastru nemovitostí (srovnání s ortofoto) Příloha č.5 – Lesnická mapa hospodářská a údaje LHO Příloha č.6 – Mapa pracovních ploch
Příloha č.5 – Lesnická mapa hospodářská a údaje LHO
