1. SOUBOR PODZIMNÍCH JEŘMANICKÝCH ROZJÍMÁNÍ
Listopad 2005
na věčné časy zachyceno: Táňou Latschovou gramatická korektura: Radek Cop
Předslov Vždy na podzim se koná náš „babí slet“.
rok 2001 každá dostala naše znamení – čarodějnici bohužel z roku 2002 nemáme žadnou společnou fotku, museli jsme pro každou koupit nějakou hroznou blbinku (člověk by nevěřil jaký „kýčoviny“ mají na trhu – a ono se to kupuje hihihi)
rok 2003 každá musela vytvořit něco pro každou – no jsme všechny šikulky!!
rok 2004 musely všechny něco namalovat – sledujte ty naše večerní ručně vytvořené róby! 2
rok 2005 Tento rok jsme si vymysleli něco specialního – poetický večer.
Tématem byl suchý záchod. Zde je vidět, jak už se všechny duševně připravují na tento umělecký výkon. Máme nové přírůstky do naší babské hromady – naše sousedy! Jak se to zdařilo, to si přečtete na příštích stránkách.
3
Radka Hniličková
Náš první příspěvek je od autorky, která ráda v poezii pracuje s používáním strohých, ale vše vyjadřujicích slov – nemá-li to něco společného s povely pro koníčky ? Kadiajnclik Na suchém záchodě je všechno v pohodě Daniel se ze zdi dívá pod náma je černá díra Kde kdo tam chodí rád ač mu fouká do varlat Pohoví si zdejši host uleví se mu tam dost Ta stavba prostá až k slzám dojimá mě když vše špatné odchází ze mě… do země
4
Romana Copová
Naše druhá autorka, není ještě dlouho ženou, ale v poezii se vyzná. Její příspěvek je půvabná pohádka, kterou by ani muž nemohl lépe vytvořit. O Kadibudce Byla jednou jedna budka, co má jméno kadibudka. Celá pěkně stavěná, dřevěná i vyzděná. Zrána kolem běží myška chaloupky si všimne, Že je celá osamělá, připadá jí divné. Budko malá kadibudko, pověz mi to zvolna, Jestli v tobě někdo kadí, nebo zda jsi volná? Kadibudka mlčí zcela a tak myška hned Zmizí v budce skoro celá hovínko jak med. 5
Kohopak tu zase máme? Beží zajíc ušáček Po jídle se trochu láme, už má plný zadeček. Budko malá kadibudko, řekni mi to rovno Zda-li v tobě někdo sere, mě už tlačí hovno. Zevnitř se hned ozve hlásek, tenký jako dětský vlásek Já myška Kakalka a kdo jsi ty? Já zajíček Čůráček, už mám plný močáček, Nechtěj se mě víc už ptát, navíc se mi chce i ..kakat. Tak pojď honem nad dírečku, Nestůj venku jako kůl, Ulevíš si za chvilečku, Nebuď jako starý ...býk. Po obědě od lesíka, Ozývá se bum a bum, Podívejme na medvídka, Otřásá se kadidům. Budko malá kadibudko, řekni mi to hned, rád bych se tu v tobě vysral, může za to med. Tak se tě ptám na rovinu, Kdopak v tobě je? Jestlipak já dovnitř mohu? Anebo snad ne? Jsem tu já myšička Kakalka. A já zajíček Čůráček. A kdo jsi ty? Já jsem medvěd všechno sněd, Vyblinkám snad všechno hned. Tak pojď honem mezi nás, Nadešel tvůj pravý čas.
6
Medvěd se hned do vnitř dere, u dveří za kliku bere. Budka je však pro něj malá, Není pevná jako skála. Najednou se k zemi kácí, Rozpadá se v minutě. Zajíčka tu trámek bací, Myška vrazí do latě. Hrozná zkáza, Velký zmar, Budka leží, A co dál? Zvířátka jsou šikovná, Hned si vědí rady. Práce se jim nezajídá, Nestojí k ní zády. A tak není vůbec divu, Stačí jenom malinko, Nežli slunko vyjde znovu, Můžou složit hovínko.
7
Jaroslava Volfová
Třetí příspěvek přichází od naší knihomolky – i v jejím basnění je to poznat, že by nejraději ležela celý den v knihách. Chladné potěšení Znám nejkrásnější chaloupku, Kde nejhlubší je les, Tam roste tmavé kapradí, A vůkol hnusný mech. Co to však cinká, co to šumí, To Táňa na suchém záchodě sedí. V mrazu a psotě, přemýšlí o svém vzdáleném domově. Sní o splachovacím záchodě, Který je jejím snem i v mrazivé pohodě. Sen se může splnit, neni však o co stát, Tato chladná romantika má své kouzlo i svůj pevný řád.
8
Klára Hniličková
I pro naši nejmladší autorku, která je s námi poprvé, je to hračkou napsat báseň na naše uvedené téma. Skřítek Bob Na suchém záchodě hačáme, vítr tam pěkne fouká A někdo se ze spodu na nás kouká. Hle! Je tam malý skřítek Bob A za ním je to dlouhý skok Stará se o naše hovínka, Pomáhá mu jeho maminka. Děti si tam rádi hrají S bobkama si kutálejí. Miss „suchý záchod“ manželka je, čistotná a pečlivá je. Když chaloupka je plná lidí, Bobova rodina radostí šílí.
9
Dana Hortová
Pátým členem našeho spolku je autorka, která má ze všeho nervy, ale vždy to perfektně zvládne. Rande Jedu k Táně na chalupu Bojím se však toho trošku Že až mě to popadne Tak mě záchod nemine. Pěkný je, o ne že ne Jednu chybu ovšem má Že se suchým nazývá. Když mě to však popadá, Tak se mi i milý zdá. Sedím a čtu na záchodě Padá hovno padá dolů. Mám dnes rande u záchodu. Smradu tu je dost až dosti Až mě s toho bolí kosti.
10
Funím - koukám, v tom však buch buch- rány na dveře Doufám, že to není Emil, který přišel na rande. Hledám hledám toaleťák, není – není, použiju ten svůj froťák To je ale patálie Froťák zůstal v batohu A já odsud nemohu. Velký vítr pomůže ti Odnese i velké smetí. To je ale nemilé Snad mě Emil omyje. Lepší sirky ve stohu Nežli froťák v batohu.
11
Dáša Paseková
Náš další dlouholetý člen, který ví jak rozproudit krev, nám přináší zase uplně jinou perspektivu na naše téma (prosím nečervenat). Boudička Kadilatscha Jsem boudička Kadilatscha Hezky se tu na mě hačá. Chodí na mě děti, chlapi, potom dámy Co mívají někdy krámy. To je potom pěkný krvák, Jako když mě kopne dřevák. Chlapi zase honěj péra To je potom plno séra. Když vylezou z pelechu Tak já lapám po dechu. Chodí jeden za druhým Pouští na mě rajský plyn Potom přijde velká sprška Za ní letí velká šiška.
12
Když to večer přeženou Poblijou mě - poserou Ještě, že mám bakterie Ty tu dělaj velký dryje. Jezdí v zimě Jezdí v létě Stahujou si u mě gatě Sleduju je vesele Malé, velké prdele. Stejně je mám všechny ráda Přesto, že mám mokrá záda V zimě, v létě čekám na ně Když přijedou mnu si dlaně Vrčí auto, kdo to je Ani Táňa ani Dani Pozor hovnocuc je tady Přijel na mě s velkým hadem Zase budu trpět hladem.
13
Šárka Novotná
Tato naše básnířka je autorkou, která ráda zkouší nové netradiční styly a to je vidět i na její básni, neboli hádance (bohužel se nedaly zachytit ty mimické vložky – pardon). Hádanka Pro tuhle chvíli, pro tuhle babskou sebranku Vymyslela jsem hádanku Co to je, co to je
? přemýšlej ty popleto
! Hádanka je těžká viď Nápovědu 1. chyť Ďoura velká jako řiť
Co to je, co to je
? přemýšlej ty popleto
! 14
Hádanka je těžká viď Nápovědu 2. chyť Ďoura velká jako řiť
Můžeš se tam posadit
Co to je, co to je
? přemýšlej ty popleto
! Hádanka je těžká viď Nápovědu 3. chyť Ďoura velká jako řiť
Můžeš se tam posadit
Můžeš si tam ulevit
Co to je, co to je
? přemýšlej ty popleto !
Už to víš, ty popleto – nevíš, nevíš, jen se šklebíš 15
Hádanka je těžká viď Nápovědu 4. chyť Ďoura velká jako řiť
Můžeš se tam posadit
Můžeš si tam ulevit
jenom jedno nemusíš tahat za špagát, vodou zalévat
?
Co je to Zas nevíš ty popleto Nemáš tuchy
16
Zuzka Paseková
Naše osmá autorka nás vždy potěší dobrým papáním, protože je dobrá kuchařka, ale i svou poezií nám zahřeje jak srdíčka, tak i bříška. Kadibudka V Jeřmanicích na chalupě, když přijede Táňa, tak to lupe. Copak ale, hola,hola, kadibudka ta nás volá. Všichni do ní zvrací, i když má být srací. Kadibudka, to je bouda, sem tam spadne tvrdá hrouda. Někdy to jde na řídko, když se zblázní kadítko Máme jí však všichni rádi, velmi dobře se v ní kadí. I když je tam smradu moře, bez ní by to bylo hoře. A tak budem zakrátko, používat Jeřmanické kaďátko. 17
Jitka Prknová
Předposlední je naše mladá maminka, která nejen ví co mininka, ale i dospělí potřebují. Rozjímání Tam v jeřmanickém lese Za vysokým chvojím, Tam v chaloupce roubené Kadibudka stojí. Tam když v zimě tlačit máš, Mráz tě rychle honí. Tam se v létě nestaráš, Kdo jak pěkně voní. Tam prkénko studené je, Až ti chlupy stojí. Tam u jímky hluboké, Mouchy se tam rojí.
18
Táňa Latschová
Poslední báseň jsem napsala sama, za tichých večerů, když se mi po vás všech a našem opěvovaném objektu moc stýskalo. Óda na suchý záchod Za devatero horami a devatero řekami, u chaloupky přilepený, stojí hovňák pokaděný. Okénko to malé má, prkénko to hnědé má, Toť kadibudka naše je, to se tam člověk poměje. Sedneš si tam na chviličku tichou, A oni tě hned ty mrchy mouchy štípou. Sedneš si tam k velkému ulehčení, A oni tě tam pavouci pavučinama omotají. Upadne-li ti tam šiška veliká, Hezky ti to u prdýlky zašplíchá. Vypustíš-li tam hudebního ducha, Sousedům to hned účes rozcuchá. Proč bychom si jinou kadibudku přáti chtěli, Voní krásně ve všední den i na neděli Tou svou výjimečnou vůní Pro kterou se nám tam tak pěkně trůní. A tady je mé básně už rychlý to konec Sejdeme se tam všichni na po...kec.
19
Doslov Škoda, že papír neumí mluvit, aby Vám přesně zachytil ty nezapomenutelné okamžiky našeho večera, ale já doufám, že náš soubor k té „věčnosti“ malinko přispěje. Příští rok se náš slet bude zase na podzim konat, ale tentokrát se nebude básnit, ale pilně tvořit – pokrývku hlavy. Jenom je škoda, že Jana s námi nemohla tento rok být. Přejeme jí a Fandovi, aby se vše obratilo k dobrému a abychom se příští rok všichni ve zdraví sešli.
Už se moc těším na naše výkony či výplody
☺
Tak už přemyšlej a idee dobrý měj pá, pá
20
