Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci
Ing. Pavel Holubec, Ph.D. Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze U3V – 7. 10. 2016
Evoluce urbánní formy I: od prvních sídel po vrcholný středověk
2
Göbekli Tepe - první kamenné stavby
Teoretický úvod Evoluci
chápu jako vzájemně propletený proces diferenciace forem a funkcí Dvojitá artikulace: 1. artikulace z dané látky vybírá substance, které uspořádává do forem; 2. artikulace stabilizuje formy a transformuje substance
Teoretický úvod - příklad látka
= hlína + dřevo funkce = svislá + vodorovná konstrukce forma = zeď + střecha 1. artikulace: hliněné zdi, vyztužené kmeny + povalový strop 2. artikulace: pálené cihly, dřevěné trámy, latě a šindele (stabilizované formy, transformované substance)
Teoretický úvod - příklad
Teoretický úvod - příklad
Teoretický úvod - příklad
Teoretický úvod: výzkumné otázky Jakým
způsobem se městská forma v daných podmínkách (tj. místě a době) artikuluje? Jaké funkce v daných podmínkách městská forma plní?
pohled do historie
Evoluce urbánní formy 12 „archetypů“ měst: - šíří se světem jako druhy organismů [koncept složeniny-asembláže] - kontinuální vývoj + skokové mutace, ko-evoluce s vývojem společnosti počátek? 1. artikulace [0] populační a obchodní centrum [Çatal Hüyük – Mohendžodaro- Jericho] starověk 1 starověké ekonomické centrum / městský stát [Uruk] 2 centrum starověké říše [Memfis – Babylón] 3 starověká obchodní metropole [Atény – Kartágo] 2. artikulace 4 starověká imperiální metropole [Řím] středověk 5 středověký městský stát / feudální město [Siena – Lübeck – Basilej] novověk 1. artikulace 6 novověká obchodní metropole [Benátky – Amsterdam] 7 novověká koloniální metropole [Londýn] [8] industriální region [Manchester – Porůří – Keihanshin – Kladensko] 9 novověká národní metropole [Paříž – Vídeň – Berlín – Moskva] 10 novověká obchodně-industriální metropole [New York – Chicago] 11 post-industriální metropole [Los Angels] 2. artikulace [12]mega-urbánní koridor [Tokio-Tokaidó, Bosh-Wash]
0: proto-města [0]: populační a obchodní centrum Çatal Hüyük [čatal höjyk] 7500-5700 př. n.l., Turecko 5-10 tis obyvatel pouze nakupení domácností (domů), žádné ulice, žádné zřejmé veřejné budovy Mohendžodaro 2600 př. n.l., Indie cca 40 tis obyvatel pravoúhlé ulice, veřejné lázně, centrální tržiště se společnou studnou, kanalizace, shromažďovací haly Lze je vůbec považovat za města?
Jericho
8000 př. n.l., Izrael 2000-3000 obyvatel nejstarší hradba (obranná či protipovodňová, výška 4-5m, tloušťka 2m), okrouhlé domy z nepálených cihel, žádné plánování ulic
Çatal Hüyük
proto-města na „špatných místech“?
1a: Uruk
starověké ekonomické centrum založeno cca 3800 př.n.l., území 20 ha centrum urbanizace Mezopotámie v letech 3300-3000 př.n.l cca 40 000 obyvatel kontrola ekonomické aktivity sítě měst (nejstarší tabulky s klínovým písmem jsou účetní záznamy)
Uruk
Územní diferenciace
vztah město-zázemí:
město-zástavba: intenzivní využití území, velká hustota obyvatel a aktivit, větší sociální diferenciace zázemí-zemědělství: extenzivní využití území, malá sociální diferenciace
předpokládá síť dalších měst a míst, s nimiž obchoduje → vztahy kooperace i konkurence
zázemí
město
Vynález zemědělství dva příběhy o vynálezu zemědělství (Taylor 2012): „evolučně-přírůstkový“ (Gordon Childe) dočasné tábořiště lovců a sběračů ↓ zemědělský tábor → zemědělská vesnice → město → velké město (zemědělská revoluce) (městská revoluce) >>> zvyšování zemědělských výnosů >>>
„sítově-komunikační“ (Jane Jacobs)
obchodní stanice lovců a sběračů (součást dočasné obchodní sítě) ↓ obchodní a produkční → komplexní → zemědělské → závislá místa města vesnice města (trvalá obchodní síť) (síť měst) (zázemí) (hierarchie) >>> ekonomická expanze >>>
1b: Uruk starověký městský stát sídlo legendárního Gilgameše (epos datován cca 2100 př.n.l.) ten dle eposu utlačoval obyvatele aby vystavěli hradby, což indikuje formování státu a vojenské soupeření mezi městy na vrcholu slávy (cca 2900 př.n.l.) měl 50-80 tisíc obyvatel, žijících na cca 6 km2 území ohrazeném hradbami
2: Memfis - Babylón
centrum starověké říše hierarchické územní i sociální vztahy centralizovaná správa armáda zajišťuje podřízení většiny populace monumentální stavby (např. pyramidy, citadely)
Memfis
založeno cca 3100 př.n.l. hlavní město Staré říše (Egypt) 6 000 – 50 000 obyvatel (dle různých odhadů) známé též jako Inbu-hedj [Bílé hradby] a Men-nefer v sousedství pyramidy v Gíze (cca 2650-2500 př.n.l)
Babylón
založen cca 2300 př.n.l. (Sargon) za Chammurapiho (1792-1750), který nakrátko ovládl jižní část Mezopotámie a vytvořil království, zde žilo cca 60 000 obyvatel
3: Atény - Kartágo starověká obchodní metropole vzniká na okraji větších sociálních celků (typů 0, 1, 2), anebo zprostředkovává vztahy mezi nimi prosperuje díky obchodu útočiště pro lidi a činnosti, vyloučené z větších a homogennějších celků velká diverzita na malém území centrum sítě kolonií, propojených námořní dopravou
Řecké a Fénické kolonie
Starověké Řecko: historický rámec
cca 12. stol. př.n.l.: civilizační kolaps na konci doby bronzové, temný věk cca 8.-7. stol př.n.l.: archaické období (kmenový vládce, král, řecká kolonizace) 510 př.n.l.: v Aténách svržen tyran Hippias, 508 Kleisténovy reformy (ústava) - počátek Aténské demokracie 508-323: klasické Řecko (polis) 323-31 př.n.l. helénské období (od smrti Alexandra Velikého po bitvu u Actia)
Řecké kolonie (archaické období)
Starověké Atény
Aténská agora
Akropole: není to pevnost, spíš „památník války s Persií“
Starověké Řecko: stabilizovaná urbánní forma, Hippodamus
4: Řím starověká imperiální metropole integruje charakteristiky předchozích typů mocenské centrum, bod subjektivace, „střed světa“ vztahy jádro-periferie závislost na importu zboží každodenní potřeby (výrazně nerovná směna) → potřebuje ke svému fungování „celé impérium“ impérium pomocí abstraktní formy (práva), podpořené vojenskou a ekonomickou mocí, propojuje různorodé elementy do jednotného, leč vnitřně diferencovaného celku
Starověký Řím: historický rámec
509 př.n.l: v Římě svržen král Tarquinius Superbus, ustavena Římská republika 27 př.n.l.-284 Římská říše (Imperium Romanum) – Principát (formální pokračování Římské republiky, císař „první mezi rovnými“) 284-476/565 Římská říše – Dominát: pán / otrok (poddaný) (Dioklecián – rozpad Západořímské říše / Justinián I.)
Starověký Řím
Římské fórum (44 př.n.l.)
Římské impérium za Hadriána
Římské fórum (za impéria)
Augustovo fórum (2 př.n.l.)
•
uzavřený architektonický celek
Římské fórum (dnes)
Starověký Řím: stabilizovaná urbánní forma – castrum
Římské kolonie
Chang'an = Si'an
název = „Trvalý mír“ nejstarší ze 4 velkých starověkých hlavních měst Číny založeno 202 př.n.l. krátce po prvním sjednocení Číny na vrcholu slávy, cca 750 n.l. uvnitř hradeb žilo 800 tis – 1 milion obyvatel výchozí bod hedvábné stezky
Velký kanál
stavba zahájena r. 486 př.n.l. (střední část) propojuje několik velkých čínských řek obrázek zachycuje stav kolem roku 600 n.l.
„Věci postupují a znaky se šíří prostřednictvím rozkladu. Panika, to je tvorba.“ Deleuze a Guattari: Tisíc plošin
impérium
Řím středověká Evropa
decentralizace (rozpad) = zjednodušení
5: Siena – Pisa – Lübeck – Magdeburg – Basilej – Köln středověký městský stát / feudální město rozpad imperiální moci → decentralizace, přetrval však všeobecný sociální kód univerzalistického náboženství (křesťanství), stejně jako mnohé abstraktní (právní) formy regionální soběstačnost + město uzavřeným celkem specifická právní forma (městské právo) → umožnila vznik veřejného prostoru (královská města) zárodky nových forem sociální organizace (kláštery, šlechtické paláce, cechy, obchodní domy)
Pisa Köln
Hanzovní města
Hanzovní města: Lübeck
Evoluce urbánní formy 12 „archetypů“ měst: - šíří se světem jako druhy organismů [koncept složeniny-asembláže] - kontinuální vývoj + skokové mutace, ko-evoluce s vývojem společnosti počátek? 1. artikulace [0] populační a obchodní centrum [Çatal Hüyük – Mohendžodaro- Jericho] starověk 1 starověké ekonomické centrum / městský stát [Uruk] 2 centrum starověké říše [Memfis – Babylón] 3 starověká obchodní metropole [Atény – Kartágo] 2. artikulace 4 starověká imperiální metropole [Řím] středověk 5 středověký městský stát / feudální město [Siena – Lübeck – Basilej] novověk 1. artikulace 6 novověká obchodní metropole [Benátky – Amsterdam] 7 novověká koloniální metropole [Londýn] [8] industriální region [Manchester – Porůří – Keihanshin – Kladensko] 9 novověká národní metropole [Paříž – Vídeň – Berlín – Moskva] 10 novověká obchodně-industriální metropole [New York – Chicago] 11 post-industriální metropole [Los Angels] 2. artikulace [12]mega-urbánní koridor [Tokio-Tokaidó, Bosh-Wash]
Teoretický úvod Evoluci
chápu jako vzájemně propletený proces diferenciace forem a funkcí Dvojitá artikulace: 1. artikulace z dané látky vybírá substance, které uspořádává do forem; 2. artikulace stabilizuje formy a transformuje substance
Hypotéza: Město
je formou společnosti, jejíž funkcí je její transformace: z konkrétního (kmenového) společenství v abstraktní společnost. Nejprve se hledá forma a experimentuje se s ní [0,1,2]. Když se forma stabilizuje [4,5], snáze se šíří světem a zároveň přetváří původní substanci (což je její funkce).
Hypotéza: I
kmeny ale chápu jako výsledek obdobného formování: skrze jazyk. Jazyk chápu jako formu komunikace, jejíž funkcí je transformace populace ve společenství.
