Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci
Ing. Pavel Holubec, Ph.D. Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze U3V – 30. 9. 2016
Organizace kurzu
12 přednášek: každý pátek 10:0011:45 + výjimky a co s nimi prezentace budou na www.uzemi.eu doporučená literatura
způsob ukončení: 1) rozprava o přednášených tématech 2) tematicky zaměřená esej 3) diskuse nad knihou (dohodnout se nad kterou)
Inspirativní počítačová hra
Sid Meier‘s Civilization IV + mod Rhye‘s and Fall of Civilization http://rhye.civfanatics.net/pages/civ4-menu.php
Něco o mě Vzdělání 2007-2014 doktorské studium: ČVUT v Praze - Fakulta stavební; Katedra urbanismu a územního plánování; téma doktorské práce: Proces modernity a jeho artikulace v prostorové struktuře území 2012 NCKU, Tainan, Čínská Republika (Taiwan) Krátkodobé výzkumné stipendium (6 měsíců), udělené Ministerstvem školství Čínské republiky na Taiwanu 2000-2007 magisterské studium: ČVUT v Praze - Fakulta stavební, studijní program: Pozemní stavby a konstrukce; modul: Územní plánování; téma diplomové práce: Urbanistická studie městské části Praha-Řeporyje 2003-2004 zahraniční studijní stáž (Erasmus, 10 months): KTH Stockholm (Švédsko), Environmental engineering and sustainable infrastructure
Něco o mě Pracovní zkušenosti 2013-2016 ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra urbanismu a územního plánování – výuka urbanismu, správa webu, řešitel výzkumných grantů v týmu doktorandů, pořádání odborných konferencí (editor sborníku z konference ČSÚP), výzkum měst jakožto komplexních systémů 2007-dosud Architektonická kancelář Foglar architects + spolupráce s Ing. arch. Marií Horváthovou – projektant územních plánů (obce ve Středočeském a Královéhradeckém kraji
2004-2008 Ing. arch. Miloš Černý – tvorba dokumentace rodinných domů pro stavební povolení (kresličské práce)
Úvod: největší města v dějinách, historie zvrstvená, zjizvená i sešívaná, geohistorie,
1
Než se zrodila města...
...lidé už leccos uměli.
Evoluce druhu Homo Sapiens
350-150 000 př.n.l. – vznik řeči 160 000 př.n.l. – anatomicky moderní člověk 85 000 př.n.l. – úspěšná migrace z Afriky na další kontinenty 50 000 př.n.l. – kognitivně moderní člověk (uměl by žít v současnosti) 9 600 př.n.l. – konec doby ledové, začátek holocénu, první stavby
Pravěká migrace Homo Sapiens
postupné osídlení všech kontinentů moderním člověkem postup migrace rekonstruován na základě analýzy DNA v současné populaci většina populace se příliš nestěhovala a žila v lokalitách, které osídlili jejich předci ještě před poslední dobou ledovou http://www.bradshawfoundation.com/journey/
Růst světové populace
Milníky v historii urbanizace neolit – mladší doba kamenná první trvalá sídla
doba bronzová, první města
zrod modernity, fosilní paliva doba železná, antika
Největší města v dějinách 3000 př. n.l.: Uruk (cca 40.000 obyv.) – Mezopotámie Memfis (cca 40.000) – Egypt 2100 př. n.l.: Ur (100.000) – Mezopotámie 1700 př. n.l: Babylón (60.000) – Mezopotámie 1600 př. n.l.: Avaris (až 100.000) – Egypt 1400 př. n.l: Théby (až 100.000) – Egypt 1000 př. n.l: Haojing (> 55.000) – Čína Théby (> 50.000) Memfis (> 50.000) Babylón (100.000) 650 př. n.l: Ninive (120.000) – Mezopotámie 430 př. n.l.: Babylón (200-250 tis) 320 př. n.l.: Alexandrie (300 tis) – Egypt 200 př. n.l: Pataliputra (350 tis) – Indie Alexandrie (300-600 tis) Chang'an (400 tis) – Čína 1 n.l.: Řím (650 tis – 1 milión) – Itálie 361: Konstantinopol (300-350 tis) – Turecko 500: Konstantinopol (400-500 tis) 700: Chang'an = dnešní Si-an (800 tis – 1 milión) – Čína
Největší města v dějinách 932: Bagdád (1.1 mil) – Mezopotámie 1000: Kchaj-feng (1 milión) – Čína Kordóba (450 tis) – Španělsko 1300: Chang-čou (432 tis – 1.5 mil) – Čína Káhira (500 tis) – Egypt 1400: Nanking (500 tis – 1 mil) – Čína 1500: Peking (672 tis – 1 mil) – Čína 1650: Istanbul (700 tis) – Turecko Dillí (500 tis) – Indie 1684: Paříž (540 tis) – Francie 1700: Ayutthaya (1 mil) – Thajsko 1800: Peking (1.1 mil) 1825: Londýn (1.34 mil) – Velká Británie 1850: Londýn (2.32 mil) 1900: Londýn (6.48 mil) 1925: New York (7.77 mil) – USA 1950: New York (12.5 mil) 1965: Tokio (15 mil) – Japonsko 2000: Tokio (26.4 mil)
Megaměsta > 10 milionů obyvatel
Globální metropole
globální metropole zahrnuje termíny: global city (Saskia Sassen) metropolitan region (Manuel Castells) megacity (> milion / 10 milionů obyvatel) jde tedy o velké město, které je zároveň významným ekonomickým, politickým a kulturním centrem země či oblasti ohnisko, v němž je charakter moderní doby zhuštěn (a snad i vysvětlen)
Globální metropole → jeden svět
Počátek Antropocénu? 1945? 1800
Několik druhů času
čas rytmu čas trvání čas stávání se referenční (objektivní) čas
Několik druhů času
čas rytmu čas trvání čas stávání se
složenina v čase
Vrstvení složenin
„vyšší“ vrstva předpokládá existenci „nižší“ vrstvy (metafora Terryho Pratchetta: žijeme na Zeměploše, nesené na zádech 4 slonů, stojících na krunýři vesmírné želvy A‘tuin)
Vrstvení času
osobní životopis = můj příběh historie lidstva = jeho příběh (anglicky his story)
evoluce (příběh o zrodu a vývoji živých druhů) geohistorie (příběh Země) = její příběh (viz. film Home / Domov)
kosmologie (příběh o vzniku vesmíru)
Jizvy v čase
„díry“ v historii: nemáme žádné prameny ani doklady → co se dělo usuzujeme z toho, co předcházelo a co následovalo např.: stěhování národů a nejrůznější „temné“ věky či úseky dějin, obvykle související s civilizačními úpadky či kolapsy historické „podvědomí“ a „nevědomí“
Sešívání
tvorba mýtů (praotec Čech a další) vědecké rekonstrukce (příběhy ilustrující to, co lze vyčíst a usoudit z různých dochovaných fragmentů)
historické fikce (Egypťan Sinuhet, Jméno růže) osobní výpovědi, vzpomínky (nelze jim zcela věřit: paměť máme totiž zpravidla selektivní)
zahlazování stop (pálení knih, cílené mazání a přepisování historie)
Minulost jako sféra interpretace
o minulosti vypovídá mnoho, často vzájemně rozporuplných příběhů, záznamů a stop (např.: evoluce vs. stvoření) práce historiků a archeologů má často „detektivní“ charakter na redukci této mnohosti do jediného příběhu lze pohlížet jako na mocenskou praktiku („historii píší vítězové“)
Minulost jako sféra interpretace
svojí historii mají i ideje (myšlenky) či např. jazyky i na ně lze aplikovat „populační přístup“: ideje i jazyky se množí, šíří, vyvíjejí, bojují a zanikají minulost má vztah k přítomnosti: orientuje naše chování a rozhodování (tvoří jeho „pozadí“), rozšiřuje pole možností jak jednat či naopak nejednat
Minulost jako sféra interpretace
na příběhy a obrazy, které vám budu ukazovat, pohlížejte jako na mojí jedinečnou interpretaci a na mé filosofování nad různými knihami jejich cílem je inspirovat k otevřenému přístupu k minulosti, tj. „mohlo to být i jinak, než nám říkali“ jde mi o budoucnost a porozumění současnosti; jak jednat teď a tady: ukázat dveře tam, kde jiní vidí zeď
Rekonstrukce pravěké migrace
