Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci

Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci

Ing. Pavel Holubec, Ph.D. Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze U3V – 21. 10. 2016

Veřejné prostory a prostranství: kruh, agora, fórum, starořecká polis, starověký Řím, masová média, moderní národní stát

4

„Prostor není věc, ale sada vztahů mezi věcmi (objekty a produkty).“ Henri Lefebvre: Produkce prostoru

Prostor

Sociálni prostor utváříme svojí činností a tím, že ho předpokládáme. Každá společnost si vytváří své vlastní sociální prostory.

Evoluce forem  

evoluce urbánní formy evoluce sociální formy

metafora chůze po dvou nohách: 1. evoluce (jedna forma stabilní, 2. se mění) 2. regrese (návrat ke starším formám) 3. stagnace (obě formy stabilní) 4. koevoluce (obě formy se mění, chaotické)

Sociální formy   



egalitářské (rovnostářské) hierarchické (nerovné) konkrétní společenství (založené na osobních vztazích: rodina, kmen, sociální síť) abstraktní společnost (neosobní vztahy: náboženské, profesní, národní, zájmové)

Formy vlády Politika je praxe a teorie ovlivňování druhých lidí. Dle Aristotela:  vláda mnoha (demokracie)  vláda několika (oligarchie, aristokracie, plutokracie)  vláda jednoho (tyranie, monarchie)

Veřejný prostor je spojen s demokratickou formou vlády, která je (podle Václava Bělohradského) podmíněna:   

marginalizací konfliktů produktivním veřejným prostorem hegemonií kultury rovnosti a empatie

Veřejný prostor je spojen s demokratickou formou vlády, která je (podle Václava Bělohradského) podmíněna:   

marginalizací konfliktů produktivním veřejným prostorem hegemonií kultury rovnosti a empatie nesamozřejmost jeho existence

Veřejný prostor 





je principiálně otevřený komukoli a čemukoli je sociální formou sebereference, tj. vztahu společenství či společnosti k sobě samé je prázdnem, z něhož se může zrodit něco nového („tao společnosti“)

Formy veřejného prostoru   

komunikace v kruhu agora / fórum / náměstí veřejná média (noviny, rozhlas, televize, internet)

Komunikace v kruhu

Agora

Masová média

Veřejná prostranství 





jsou prostory a místa, přístupné komukoli bez omezení (ulice, náměstí, parky, veřejné budovy) jsou elementem urbánní formy, který podporuje demokratickou komunikaci ve veřejném prostoru zatímco veřejný prostor je součástí sociální formy, veřejná prostranství jsou součástí urbánní formy

Antika – historický rámec 

 



cca 12. stol. př.n.l.: civilizační kolaps na konci doby bronzové, temný věk cca 8.-7. stol př.n.l.: archaické období (kmenový vládce, král, řecká kolonizace) 510 př.n.l.: v Aténách svržen tyran Hippias, 508 Kleisténovy reformy (ústava) - počátek Aténské demokracie 509 př.n.l: v Římě svržen král Tarquinius Superbus, ustavena Římská republika

Antika: stabilizovaná urbánní forma (Řecko), Hippodamus

Antika: stabilizovaná urbánní forma (Řím), castrum

Antika – evoluce sociální formy 



1. artikulace: klasické Řecko – otázka uspořádání společnosti je vždy otevřená (ústavu lze změnit, diverzita ústav různých polis – obcí) 2. artikulace: Římská říše – organizace společnosti skrze stabilizovanou formu (i za cenu předstírání, vyprázdnění formy)

Aténská agora

Aténská agora

Aténská agora – chrám Hefaista

Sdílená kultura polis: divadlo

Polis (obec)    



 

autonomie, veřejný politický život agora (sociální a ekonomické centrum) akropole (chrám nahradil palác) městské plánování, architektura (veřejná, náboženská, soukromá), úzký vztah se zázemím (řada občanů na venkově) patron polis, vlastní festivaly a zvyky (politické náboženství), kněží netvoří samostatnou skupinu (běžní občané) gymnasia, divadla, hradby mince, kolonie

Polis (obec) – sociální struktura 4 typy obyvatel:  občané s plnými zákonnými i politickými právy (svobodní muži, potomci občanů, povinnost sloužit ve válce)  občané pouze se zákonnými právy (příbuzné ženy a děti, jejichž politická práva a zájmy reprezentují dospělí muži)  občané jiných polis (plná politická práva mají v rodné polis, plná osobní a majetková práva, jsou zdaněni)  otroci (plně ve vlastnictví majitele)

Aténská polis

Budovy Aténské demokracie

Aténská agora – vývěska

Aténská agora – stoa

Starověké Atény: pnyx (shromaždiště)

Akropole: není to pevnost, spíš „památník války s Persií“

Sdílená kultura polis: gymnasium (sport, výuka)

Spolupráce: námořní spolek

Antika – historický rámec   



508-323: klasické Řecko (polis) 323-31 př.n.l. helénské období (od smrti Alexandra Velikého po bitvu u Actia) 27 př.n.l.-284 Římská říše (Imperium Romanum) – Principát (formální pokračování Římské republiky, císař „první mezi rovnými“) 284-476/565 Římská říše – Dominát: pán / otrok (poddaný) (Dioklecián – rozpad Západořímské říše / Justinián I.)

Starověký Řím

Římské comitium (otevřené shromaždiště) zeleně: 8.stol. př.n.l. červeně: 7.stol. př.n.l. černě tlustě: 600 př.n.l. modře: 52 př.n.l.

Římské fórum (forum romanum) v době Římské republiky cca 771 78

121

184 600

cca 771

497

cca 700 484

cca 771 - senát, pupek (střed) Říma cca 770 - chrám a dům Vestálek, královský palác 600 - vydlážděno veřejné shromaždiště 497 - Saturnův chrám 484 - chrám Castora a Polluxe 184, 179, 169, 121 – baziliky (soudy, obchody, vláda, banky) 78 - archív, městské úřady

Římské fórum (44 př.n.l.)

Římské fórum (za Cézara)

Římské fórum (za impéria)

Curia Julia (senát)

Římské fórum (dnes)

Augustovo fórum (2 př.n.l.)

•

uzavřený architektonický celek

Římské fórum, Palatin, koloseum

Flaviovský amfiteátr (Koloseum) – otevřeno 80 n.l.

Aténská agora – za Římské říše

Řecká vs. Římská výchova 

Řecko: všestranné rozvíjení osobnosti (sport, filosofie, umění) => individualismus (v rámci polis) => diverzita



Řím: disciplinární (vojenská) výchova => nadvláda / poslušnost => homogenizace, standardizace

Řecká vs. Římská sociální forma 



Řecko: forma slouží vyjádření substance (tj. řecké kultury, která se rozvíjela i po ztrátě politické samostatnosti r. 323 př.n.l. a za Římské říše) Řím: forma přetváří i původní substanci (římská politika se militarizuje, společnost se více rozděluje na pány a podřízené)

Veřejný prostor v antickém Řecku a Římě 



Řecko: demokratická komunikace ve veřejném prostoru utváří politiku, společnost a kulturu (provázaný celek, ale jen do určité velikosti) Řím: aristokraticko-oligarchická politika se utváří v senátu, ten je ale postupně podřízen autokratické moci vojevůdců (překročení Rubikonu, tj. bodu odkud není návratu)

Veřejný prostor v antickém Řecku a Římě 

  

Řím: velikost a komplexita společnosti přesáhla známé meze: jak ji komunikačně propojit? ve veřejném prostoru se čím dál více odehrávají pouze „chléb a hry“: z agory se stává tržiště z divadla, symbolizujícího svět, se stává koloseum: zábava pro uklidnění mas

Křesťanství Veřejný prostor v antickém projevem Řecku a Římě 

  

sociální Řím: velikost a komplexita kritiky: společnosti přesáhla známé meze: Kristus vyhání jak ji komunikačně propojit? trhovce ve veřejném prostoru se zčím dál více chrámu odehrávají pouze „chléb (El a hry“: Greco 1576) z agory se stává tržiště z divadla, symbolizujícího svět, se stává koloseum: zábava pro uklidnění mas

Rozpad veřejného prostoru v imperiálním Římě 





sociální forma je stále strnulejší – tj. méně schopná reagovat na měnící se podmínky, méně schopná vnitřní obrody interní problémy z narůstající sociální komplexity zakrývá vojenská expanze a později už jen obrana před vnějším nepřítelem (barbary) budování infrastruktury (silnice, vodovody, velké veřejné stavby – veřejné práce), tj. upevňování (vnější) urbánní formy

impérium

Řím středověká Evropa

decentralizace (rozpad) = zjednodušení

Středověká Evropa  

 

drobky z trosek řecko-římské civilizace postupně skládány dohromady Evropu propojuje kultura jednoho příběhu: o Ježíši Kristu – právě ve vztahu s ním, resp. k sobě samému, jsou si totiž všichni (křesťané) rovni veřejný prostor je rozdělen na sakrální (kostel) a profánní (tržiště): univerzalita víry + univerzalita obstarávání materiálního zajištění

Evropská renesance Započala v Italských městských státech:  Florencie  Benátky  Janov  Bologna  Milán  Řím

Evropská renesance spojnice mezi antikou a modernitou  1346-53: pandemie moru (zemřelo 30-60% evropské populace)  1440: knihtisk (Gutenberg)  1453: pád Konstantinopole  1492: Kolumbus doplul do Ameriky  1517: reformace (Luther)  1543-1648: vědecká revoluce (Koperník, Galileo, Newton)

Počátek modernity Transformace sociální formy, chápaná teorií komplexity jakožto diferenciace samostatných funkčních systémů:     

ekonomie (týká se peněz) politika (týká se moci) právo (týká se spravedlnosti) věda (týká se pravdy) umění, státní správa, vzdělávání, zdravotnictví, doprava, sport, územní plánování, ochrana přírody, masmédia…

Modernita = novověk Po osamostatnění těchto sociálních systémů dochází k jejich stabilizaci a relativně odděleném rozvoji  



1602: založena holandská Východoindická společnost = vznik burzy 1648: Vestfálský mír = počátek moderního politického uspořádání (suverenita teritoriálních států) romantismus (od cca 1800) = počátek moderní rodiny + rozvoj individualismu + zrod národní kultury (vznik národů)

Veřejný prostor národního státu K propojení těchto systémů do relativně samostatných funkčních celků došlo ve formě národních států:  národ je kulturně definovaná sociální forma: utváří ho příběhy, které spolu sdílíme => je to tedy společenství, existující v našich představách  národ považujme za moderní obdobu antické polis (též Olympiáda!)

Veřejný prostor národního státu 





národu vlastní veřejný prostor existuje v knihách, novinách, rádiu, tv tato masmédia formují naší představu o světě tím, že zprávy z konkrétních míst (parlamentu, náměstí, divadel, měst) přinášejí do naší blízkosti určující je rozlišení na zprávy „z domova“ a „ze světa“ (blízko/daleko)

Mapa světa: tvořená národními státy

Území ale není všechno: HDP jednotlivých států v roce 2009

Mapa světa: spolupráce národů

Globální veřejný prostor?   



národní rámce se rozvolňují (další evoluce sociální formy?) opět je na stole, a to v mnoha podobách, otázka rovnosti vztah veřejného prostoru a veřejných prostranství (témata dopravy, práva, ekonomie) hledá se forma propojení prostoru virtuálního a hmotného