VI.
Cechmistr dohledy a
Na pedním míst
pi
jurisdikce.
byly to dohledy
nichž cechmisti od starodávna \'lastn
živnostensko-policejní,
mli
úkol od konšel
tm
dohledm vázáni na sebe penesený. I v století XVI. byli k cechmisti všech emesel, nejpísnji však cechmisti ži\'ností potravináských nebo také tch emesel, jež pracovala na vývoz, aby totiž zboží bylo ,,k pochvale msta". Výrobky cechmistr Kontrola ccchohledávali obyejn dva z obecních mistr. misterská zaínala se nkdy již pi materiálu. Takž u soukenník zaasté ohledávána jakost vlny a její pímsky, prohlížena píze. ezníkovi ohledáváno dobyte jakmile je pivedl k porážce. Doma bíti nesml. Zlatnický materiál prohlížen a .pruhován" ped užitím i na hotové práci. Cechmisti byli povinni prby zapisovati.^) Dosti nebezpená vc cechmistrum, ml-li na stlueném zlat nebo stíbe rozeznati, je-li kradeno a schváln stlueno, i je-li svobodno.^) Cechmisti kováští v Kutné Hoe mli zabraovati, aby žádný ková nedlal ze železa císaem cejchovaného, to jest z hor stíbrných ukradeného. ,
Tož tedy prohlídka týkala
se
nejen kvality materiálu, ale
též jiných okolností.
Za
zvláštnost
a koželuhy v Hradci
ševc
sluší
položiti,
Jindichov
ohledávati a cejchovati
r.
kže
jestliže
smlu\'0u
koželuhm.^)
2)
Arch. v Jindr. Hradci. Manuál radní z r. 1615. Arch. praž. . 991, 7. Doklad z r. 1502.
')
Origin. v arch. hradcck.
^)
mezi
Šcvci
1592 byli oprávnni cechmisti
Pro ševe byly 4.
Dohled na
dílo.
129
kže ovšem materiálem. Ráz prae\^entÍA-ní nese v sob také naízení v cechu malostranských zedníkv a kamenník, aby každý mistr, projednav dílo k stavení, starším mistrm po\dnen byl ped
takového díla
rejsování
škod, co se
mnoho
jeho
poetím ukázati
,,pro
ujití
stává. "i)
Dležitjší a astjší byly cechmisterské dohledy k jakosti práce. Nkteí cechmisti ohledávali dílo v dílnách. Jmenovit cehmistrm sladovnickým bývalo ukládáno choditi po sladovnách, aby postihli, zdali náležit se slady dlají zvlášt mli picházeti v tu chvíli, když se beka na chmel pouští, což pi ;
vaení moment rozhodný.^) U soúkenník cechmisti prohlíželi pi osnov, pak jakýms želízkem"^) vyšetovali sukno, až když bylo napjaté na rám. Tu teprve cejchem nebo peetí oznaovali kvalitu práce. Trest byl tomu mistru, jenž sukno sal dív, neopovdv se. Kontrola prací v jiných emeslech dla se leckdy teprve na trhu, když pedloženy ke koupi. Proto v XVL století obecnji, než bývalo prve, misti musili na svou práci dávati znamení (cejch) své, vetkávati do suken marky" své nebo tepati a vypalovati ,,ráz", aby se i u pekupníka poznalo, z které dílny pochází vc*) Dohled k práci stavební v Praze, tuším, nenechán cehmistrm,; aspo r. 1539 vstaveno do pražského ádu zedníkv a kamenník, aby k dohledu k dílm byla v každém mst Pražském volena osoba, která by dohledala „v asech jistých".^) V živnosti lazebnické byl dohled naízen práci
,,
,,
statuty (1594, 1615) tak,
v
lázni
isto,
že cechmisti
mli
šetívati,
zdali je
má-li lazebník dostatek mastí, náplastí
má-li dostatek pušadel,
obvazk, a
;
bradý
nástroje jsou-li isté a ostré.^)
Pi dohledech svých tkadlcovští, soukennití a beváští cechmisti mli šetiti toho, zdali výrobek mistr jest poízen na vzornou míru, je-li plátno a sukno zdláno na stejná brda, je-li plátno dláno dle železa na to ustanoveného, aby mlo u všech 1)
Ruk. knihov. Lobkovic, v Praze .
-)
Winter,
72,
ád
pivovar, riakovnickém. Str. 18. postavy vohledávali." Soukenníci v Kostelci n. Orlicí.
^) ,, Želízko Arch. musej. *) I bednáii a kovái dávali na svoje výiobky v K. Hoe 1593 a 1594. 5) Arch. praž. . 1130, 338.
^)
Arch. minist. vnitra. IV. D.
Lumír 1858 Winter,
II.,
64.
O
7,
cejchy.
ád
jejich
FasCi.422. Opis v arch. zemsk. Též
1068.
eský prmysl
a obchod XVI.
století.
9
Kniha
130
mistr
stejnou
I.:
šíku
VI. Cechmistr dohledy a jurisdikce.
;
sudy
mají-li tu
míru objemu a obsahu, na
který ukazují.
Ze také váhy a lokty ohledávali, to zajisté. Cechmistii byli od starodávna povinni hledti také k tomu, aby výrobek byl za pimenou cenu odbýván. Arci toho ani v pedešlých dobách nebylo, aby cechmisti sázeli si ceny sami v emeslech potravinných. Tu obec vždy vysílala konšely nebo starší obecní, aby byli ,,sadci" nebo ,,sadii" cen. V Pražských
mstech zastupoval úad šestipanský konšely. Ti mívali slovo pi sazbách, majíce na mysli konsumenty, a cechmisti mívali
zájm
slovo, hájíce
misterských.
XVL vku
formy dohled a sazeb, nkdy potud liberálné, že nechávají cechmistrm alespo iniciativu, návrh. Takž na píklad ješt r. 1594 starší ezníci budjovití ,, mohli provádti sázení masa ,,na své písahy", ale v pítomnosti osob od purkmistra vyslaných.^) Jinde pipouštno i to, aby pekaští cechmisti dle dražších nebo lacinjších ceny sami v cechu posazovali, ale aby je pedkládali konšelm k stvrzení nebo k napravení. Ale po boui r. 1547 v tch vcech, jakož svrchu jinde vyloženo, vlivy konšelské jsou patrn vtší a pravomoc cechmistr menší v Praze pak, v sídle vlády, klesla moc cechmistr pi posazování cen a pi dohledu na nejníže. Cechmistrm se nedvuje. S Hradu rozkazováno pes tu chvíli, co za prodávati. Již r. 1563 naizoval císa, aby tyi osoby mšanské dohledaly k pekam, a policejní ády z r. 1576 a z r. 1605 stanovily, aby ke každému emeslu byli dohlédai zvláštní. K pekam mli dohledati dv osoby z rady a tyi z obce, ponvadž chleb k váze podle prby, od císae vydané, srovnati nechtli"; a nad to ješt mli mstští úedníci do kotc pekaských docházeti denn na ohledy usnesením tí mstských rad pražských r. 1589. Též na ezníky zízeny dohledy nkolika zvláštních osob mimo cechmistry. Jestli výjimkou nkde cechmisti osmlili se uiniti sazbu, jako na píklad mydlái lounští r. 1599, byli voláni na radnici, Jsou
sic
v
i
as
;
,,
vyslýcháni, káráni a trestáni.-)
Cechmisti mívali od starodávna také právo dohledati na zboží cizí do msta pivozované, zdali po všech stránkách vyRybikúv.
*)
Arch. mus. Opis
«)
Arch. lounsk. Registr, radni
z
i.
1596. D.
1.
Dohled na ceny, sazby, míry, na
cizí zboží.
131
Ratiboské hrníe napomíná ád, aby tu hlídku neinili Chodívali tedy cechmisti po trzích a v Praze nejedni spatovali cizí produkci již v ungelte pi cle.^) Cechmisti pražských zámeník krom dohledu nad mistry svými chodívali dvakrát v témdni ohledávat také tarmark, a sbírat tu klíe falešné a jiné nástroje rozliné k oklamání lidskému.-) K svým dohledm cechmisti pibírali nkteré z obecních mistr, patrn aby se kryli ped výitkami stranickosti.^) Zvláštní zpsob nalezl jsem v soukennickém r. 1541 v Mladé Boleslavi. Sukna na rámích spatovali nejprve zvláštní ohledavai, nad nimiž cechmisti byli instancí druhou. K nim voláno, když bylo sukno píliš zlé.*) Ustanovení, kdy a kolikrát cechmisti mají konati své obhlídky, ídí se povahou emesla a nebývá všude ani pi témž emesle stejné. Pochopi telno, že nejhustjší prohlídky bývaly pi pekaích a eznících. Nevím však, že by v XVI. století bylo eznickým cechmistrm ukládána obhlídka den co den, jako to hovuje.
se závistí (1579).
ád
v století ped tím. 5) týdn, k sobotnímu trhu.
bylo
(z
ezníkm obyejn Pekai
1580) obhlídku dvakrát
r.
mívali
v témdni;
dle
nkde
ohledáváno bylo ádu pražského sladovníci pravi-
deln jednou v témdni spatovali mletí slad, jinde jednou ve 4 nedlích, nad to pak nepravideln picházeli k varu piva. Uvedeni budtež z jiných emesel krejí s dohledy týdenními, pernikái pražští dokonce jen s dohledy tvrtroními. Patrn to byly zvyky, jichž
dvod
nesnadno
se dopíditi.
Nejobyejnjší dohled byl týdenní, a
bevá,
pražský mistr vilegia
to o trhu.
Žaluje
r.
1605
že cechmisti neohledávají nádobí dle pri-
na svobodném rynku (to
trhy), ale teprve ve
dvou ne-
dlích, až se rozeschne, a potom obtžují mistry.^) Misti, když cechmisti pišli na ohledy,
byli
povinni za-
nim vážnost, pod pokutou. U soukenník kouimských byla na hanní cechmistr pi dohlídce stanovena pokuta ty chovati k
1)
Na p.
i
ád
r.
punochái.
ád
z
r.
1612. Arch. Praž.
.
994,
184.
v Praze. Rukop. . 72, rád 74. 3) V Rakovníce pibrali sladovnití cechmisti k sob 4 z mistr mladších na ohledy slad. Winter, O rakov. pivovarství. 18. *) Arch. mus. zem. Kundrata z Krajku. List pergam. ^) Gross, Vstn. U. Spole. 1906, VII.. 10. 2)
z
1612. Knihov. Lobkovic,
ád
«)
Arch. praž.
.
1289, 120.
9*
Kniha
132
I.:
VI. Cechmistr dohledy a jurisdikce.
vosku (1578). Na to také byly vysazeny pokuty, kdyby cechmisti dohled initi zanedbávali. U týchž práv psaných soukenník ml nedbalý cechmistr platiti dv libry vosku.^) V jiných ádech hrozily za nedbu cechmisterskou penžité po-
liber
kuty.
V msteku Hoeno vsi
groš
hrozil,
kdyby
r.
1592
starší nešel
ád
eznický až
pl
kopou
ohledovat.
cechmistr nedbalých stran dohledání zapsáno v pramenech nebývá, le v dob zmatk po boui r. 1547, když mnozí nevdli, jsou-li cechy v platnosti i nic. Na píklad r. 1548 ponovom_stský soukenní ci, pro dlají sukna voláni jsou na radní špatná. Odpovdli cechmisti, že prve, když postav se ml nabíjeti, opovídal se a cechmisti ohledali, nyní svévoln žádný neopovídá. K tomu v odvet cechmistry obvinil jeden z mistr tvrd, že sami nedávají dobrého píkladu, vozí cizí sukna a dlají doma, co chtí. Napomenuti jsou obojí, aby drželi poádek, král prý ne cechy, Oznámiti
jest, že
dm
schze zapovdti ráil. 2) Spíš nežli nedbu nacházíš v knihách XVI. vku pípady, že cechmisti v horlivosti své pemrštili. Tak pro píklad r. 1583 sebrali starší mydlái v ungelte komusi nežlázovaný lj ten pak musili zaplatiti, ponvadž v ungelte ne jim, ale podle dekretu císaského osobám radním ohledávání loj náleželo.^) Nejastji ale
;
se provinili
cechmisti tím, že pobrali dílo bez intervence
poli-
úadu, bez rychtáe nebo jeho písae. Cechmisti pepražských, kteí bez ,,ouedník" vzali r. 1513 pekai Klenovskému mazance a chleby olejové, vyvázli z pokuty jen tím, že Klenovský a žena jeho ccchmistrm vynadali, ,,dotejkajíce cejního
ka
jich zlodjst\'ím a lúpežem."*) sili,
Tenkrát konšelé za právo
poberou-li cechmisti co bez
zaplatiti.
A
mstského ouadu,
\'yhlá-
že to
musí
na tom pak vždy zstávalo.
pi revisích cechmisterských zle dopadenými zaXVI. v vku jako v dobách pedešlých. Obyejn posílány do špitala nebo do školy chudým žákm, nebo jsou nieny, topeny, páleny. Pi tom prakse nebyla ani v stejném emesle stejná. Nkdy je moudrá, jindy ne tak. Moude ustanoveno na píkladu pláten barví, že díla nehodná mají z ásti býti dána do špitálu S \'ýrobky
cházelo se
')
^)
3)
*)
Arch. zcmsk. mus. Cechy, Kouiim. Arch. praž. 1420. A. 10:5.
Tamž Tamž
1134, 344. 1128,
Ti.
6.
Proviny v dohledání; dílo nehodné. Ochrana mistr.
133
a též jinam nuzným lidem, jedna ást aby zstala Cechu. Chudí hdé mohh i nedobrého plátna užiti. Stejn tak, mli-li cechmisti kožešníkv a ševc v Roudnici dodávati pobrané zboží nehodné
do
špitala^)
I
toho mohli chudí
užiti.
i nehodné maso se mlo pokrumlovský (1539) moudeji naizoval, aby nehodné maso bylo dáváno do panského psince oham.^) V nkterých statutech teme, že nehodné dílo pobrané se vrátí, když mistr za zaplatí pokutu, nkde ani ne velikou na p. v Turnov dle ádu z r. 1533 mistr ml platiti za špatné boty pl groše, v eském Dab 2 (1590) od bot 2 groše.*) Ovšem, že zaplatil a Špatné boty pak prodal pec. Nkde cechmisti r-ebrali VŠ2 a nad to ješt uložili pokutu.^) Za živnostenské dohledy, které mohly býti zaasté mistrm velmi protivný, jako náhradou ády cechovní ukládaly cechmistrm od starodávna stejn piln ochraovati všech len cechovních pi výrob a odbytu. Cechmisti mívali péi, od konšel zvlášt pi emeslech potravinných podporovanou,^) aby misti mívali vždy dostatek surovin (ili forkafu) k práci. V XVI. vku vídáme astji než v dob pedchozí, že cechmisti kupují forkaf ,,na cech", ,,na špalek", to jest za cechovní peníze, a pak ho rozvrhují mezi mistry, aby se každému dostalo, jenž toho žádá.'^) Pi tom arci mli cechmisti také jiné úmysly sob uložené, šlo jim jednak o to, aby jeden mistr nad druhého produkce své nemohl zvýšiti a pece zvlášt v emeslech potravin, aby byla produkce dostatená, aby byla rovnováha mezi spotebou a výrobou. Cechmisti bývali na prvém miste odpovdni
Ale co
sílati
íká hygiena tomu, když
do špitál?^) To
ád
n
;
—
—
^)
Arch. mus. pergam.
2)
Takový
3)
Arch. Památ.
*) ^)
ád
i
u
listin,
ezník
XIX.
193.
z r.
1610.
vyšehradských
r.
1613.
Gross.
Z opis Šimákových a v arch. mus. zem. list. es. Dub. pražské knize pekaské . 1845, 3, z. r. 1661 poznáváme také
V
pokuty praktické: jeden pska musil pokutou koupiti ,, fakule", jiný perky tle", jiný ty k praporci. *) Konšelé nejedni sami také peovali o dostatek dobytka, obilí atd., ba sami kupovali suroviny a prodávali je emeslm. Nejastji železo a jiný forkaf. V Žlutících na p. mimo železo prodávala obsc i smlu poet smolaský" a ,,poet železník" mstských tam shledávám v kon^c XV I. stol. Opisy v zemsk. arch. Žlutíce. ') Bývalo tak všude. V Polšt viz Daszynské Uécie Solné. 151. ,,
;
,,
Kniha
134
za zásobování
dubickém trestáni,
I.:
VI.
Cechmistr dohledy a
msta, teba
peka
r.
mistrúm eznickým
zvýšili
každém iádé
(jako v par-
budou cechmisti od purkmistra
že
1608),^)
nedostatek.
bude-li
mistrm pímo
nestálo v
jurisdikce.
Proto také nékde konšelé cech-
pravomoc o
to,
aby v nouzi smli
rozkazovat, co dobytka poraziti musí. 2)
Cechmistrm náleželo dohledáním na trzích chrániti spolumistrv od všelijakých pekupníku pi nákupu surovin; dbávali též, aby
emeslo, o témž materiálu pracující (nap. jirchái a kožešv trhu neskoupilo všeho na újmu emesla jejich. Aby misti ani zákazníci nebyli poškozováni, cechmisti pomáhali pi smlouvách obecenstva se zlatníky a jinými emeslníky. I koové chodili se smlouvami o koup koní a voz k svým cechmistrm, aby sjednání osvdili a zapsali.^) Smlouvy o krámy eznické, o jejich koup, prodeje, zástavy dly se ped cechmistry. R. 1617 vyzývají spoluleny, že v tom rádi ,,popracují."^) Kdo dlouho zstával mistru za dílo dlužen, toho cechmisti upomínali i k soudu hnali. Proti stolím (fušerm) sic vždy rázn cechmisti vystupovali, zájmy cechu chráníce, ale v XVI. vku, jakož svrchu naznaeno, bylo jejich zakroování hustší, horlivjší, ba až nervosné, ponvadž stolí v tom vku bývalo nepomrn víc než v asech minulých. Naproti tomu práv pro tu horlivost byli cechmisti \' tom vku od konšel víc obmezováni pi pronásledování stolí, než bývalo ped tím. Arci na to, aby stolí byl zaten a práce jeho pobrána, vždy cechmisti musili míti na pomoc mstskou policii, ale v XVI. vku bez povolení mstského i bez jeho povdomosti vbec nic nesmli podnikati, le jen to, že po stolíích slídili v i v okolních všech. I piházelo se, že postižený stolí utekl, než se cechmisti rychtáe dovolali. Cechmisti malíští v Praze postihli r. 1563 Mikuláše PíŠka škdce svého", že maloval Mart Bílkové strop. Když pak pišli s rychtáem, byl stolí pry; cechmisti vnikli do pokoje a pobrali jen malíské nádobí a lišty malované. Pak žalovali, že jakýs truhlá jiné
níci),
úad
mst
,,
')
Rukop. univ. knih. pibyslavský z
^)
Arch. praž.
')
ád
mistrm platiti po Pi skládání pcnz
.
17. r.
A. 21. 1607.
1761. Arci ne zadarmo.
Z occnéní
kon
15 groších a od procenní vozu z každé
bylo dáti
cechmistrm
z
kopy
2 gr. mís.
dluh prodáno, to vepíše se v knihy a písai dáti jest 4 ') Kniha eznic, v arch. zem. z r. 1616, 13.
gr.
kopy
bylo cech2 gr. mis.
Kdyby
bylo na
Ochrana
proti
pekupníkm
a
stolím.
135
toho stolíe „vystihl"; proti tomu Bilková žalovala cechmistry, že dopustili se pychu, vzavše lišty, z jejího ,,lesa" (deva) urobené.
cechmisti nepoídili nic^) O bezohledné horlivosti cechr. 1576 chudá vdova, Anna Burkhartka nucena brandýsskýna krejím, kteí jí pobrali šaty, zapsati se na radnici, že bude šíti jen sob a svým dtem a to šití že vždy
V soud
mistr svdí, když
oznamií
2\
cechmisti krejovští
Pražští
Hesa, jenž tvrdil, že
je
neštítili
svým pánem a
že
se k zniení stolíe ho nesndí, užiti de-
nad jiné hanebnjší. Udali ho r. 1560, že pedešle, když barvu dlali proti J. M. Císaské" (t. j. když šili Šaty k slavnému vjezdu Ferdinandovu r. 1558), že divné posmíšky inil a jiné posazoval, aby se posmívali.^) Byl proti stolím pro jich lacinou práci hnv u emeslník organisovaných až nepíetný. R. 1597 chystalo se až i k zabíjení. Zlatníci pražští ten rok vymohli si u císae proti stolím majestát, a když hned nkteré pipravili do vazby, uinili prý sekati". ostatní stolíi vyhržku, že budou mistry a tovaryše Na to slovo strhla se boue: ,,do sta" tovaryš zlatnických sebhlo se na rynk se zbraní, že budou stolíe zabíjet a konšelé musili vše úsilí na to naložiti, aby rozvzteklené emeslníky nunciace, ,,
,,
uklidnili.*)
mstech Pražských cechmisti všech Na tch právech usazovali se esvobodní", na které cechmisti nemohli, ponvadž je
S postranními právy v
emesel mívali meslníci
,,
stálé soužení.
právo postranní chránilo. Jen když jim takový ,,stolí" z postranního práva zabloudil do msta na trh se svým výrobkem, pak ho arci dali zatknouti. Tu nezbývalo, než smlouvati se s vrchností postranního práva.
krejovským a
r.
1609
i
r.
1589
a
punochám
Františku^) smlouvy, že
1)
Arch. praž.
Brandýsská knih. pamt. 240.
3)
Arch. praž.
*)
Tamž
1286,
.
ale že
1235, 325, 356.
1231, 113.
2.
Postranní ta jurisdikce vznikla emfyteutickým prodejem grunt na nichž pak vznikly domy a domky. Právo sv. Anežky trvalo 1850. Teige, Almanach Prahy, Í903, 91.
^)
r.
nebudou na práv trpti stolí,
-)
klášterních,
do
.
Tou píinou podailo se cechmistrm cechmistrm ševc na Starém mst uiniti s pevory práva sv. Anežky na
Kniha
ISn
každý emeslník
T.:
VI. Gechmistr dohlech' a jurisdikce.
jejich
musí vstoupiti do organisace staromstské.
V list, který o té koncessi dává klášter sv. te
a klášterem
nevle a
neláska,
Anežky krejím
od nkolika
že trvala pro ty stolíe
se,
i
vrchnosti
i
(r.
1589)
mezi cechmistry císa že byli pro to
let
mnohokráte zaneprázdnni; že tedy klášter povoluje., aby cechmisti v každý as smli na gruntech kláštera stolíe honiti. Ale aby brali k tomu rychtáe klášterského. Pozdjší klášterské vrchnosti ty listy po svém nastoupení cechmistrm staromstským znovu stvrzovaly.^) Tu cechmisti dobyli sob o své emeslo zásluhu
zajisté.
Cechmisti pražští mívali práci i soužení se stolíi židovCechmisti eznití honili dosti asto jakožto stolíe i humplíe židovské ezníky z Libn. Ob as vymohli na rychtái a úadu šestipanském, že s cechmistry vyšli do židovské ulice a pobrali libeským masam maso, jež poslali do špitál a do vzení. 2) Že tím humplístvo nezastavili, to jisto, židé pražští, majíce právo šlachtaty masaské, umli libeské pátele bráti pod svj pláš. Ješt pochybnjší bývala námaha cechmistr jiných emesel. Židm zastavovány nejrznjší výrobky, a když nebyly vyplaceny vas, žid je sml prodati, ale prodal je pomocí stolíe emeslného zlepšené, spravené, tudíž s výdlkem. A toho zlepšení cechmisti židovi nedokázali snadno. R. 1592 cechmisti skýrhi.
meí
viní židy, že kupují staré
skrze
stolíe
mee
á kordy, že
je
vymoují a
spravují
Konšelé nemohli nic jiného uiniti,
a prodávají.
nežli jen zakazovati.^)
JMimo
dohledy
misti mívali na
technické
živnostenské,
a
obchodní
cech-
sob odedávna dohledy morální. Sami majíce mli dbáti na mravné chování spolumistr.
býti lidé ctní a hodní,
V
ád
pražských sladovník položeno i o trestu za cizoložstvo. Cechmisti dohledati mli, aby misti nepracovali v nedli. Sve-" cení nedle naizují pod pokutami snad všechny ády cechovní; nkteré však, jako na p. rád malostranských ková (1608), ád nnidnických kožešník (1610), ády rožmberské (hrníi teboští již 1555) nad to naizují processí (katolická) a úastenství
») Arch. v .Mmanachu 2) Arch. ') Arch.
praž. 2242,
4,
m. Prahy
190.3,
praž. týž,
. 476, . 1140,
7,
8,
10,
11.
D.
100.
103.
201.
R.k
H5I.5.
z
tch
li-itin
vytiskl dr. Teig3
