Vezmeme to tentokrát od...!!!!

číslo 8 – ročník 2009

8 / 2009

1

Obsah: Editorial Rozhovor s Ing. Františkem Fárou, CSc. Nové znění normy ČSN 74 4505 Podlahy – společná ustanovení Bezespárá podlahová deska z drátkobetonu v objektu Panattoni Dobrovíz III

Vezmeme to tentokrát od ........ !!!! Ale ne, to by bylo moc jednoduché. Vezmeme to tentokrát od začátku, a proto začneme hádankou, docela jednoduchou hádankou. Co je to? Může to být hliněné, ale může to být i skleněné, nebo kovové, dřevěné, keramické, betonové i z organických pryskyřic. Kryté textilem, PVC, korkem. Může to být uděláno ze Sorelova cementu, anhydritu, sírobetonu, čediče, žuly, pískovce, vápence i z malých oblázků. Různobarevné, šedé, poskládané ze vzácných dřev i barevných keramických střípků. Může to být hladké i drsné, lesklé i matné. Prašné i neprašné. Může to být vyhřívané i chlazené, odolné obrusu, kyselinám i zásadám, olejům i ropným produktům. Může to vrzat i praskat (to nejčastěji), může to být rovné i nerovné (to také často), udělat to dobře je zdánlivě jednoduché, ve skutečnosti se to dělá spíše složitě a vyžaduje to velkou pečlivost i dovednost. Je to mnohdy to jediné, co zbývá a zůstává i po staletích a tisíciletích z měst i chrámů, (kdo z Vás navštívil například Kartágo, ví o čem mluvím). Že už to víte? A když prozradím, že se o „tom“ konají konference, že je „to“ předmětem neustálého vývoje a zlepšování, kdo „to“ chce udělat opravdu dobře, se musí řídit nejen normami, ale mít i potřebné zkušenosti a vybavení, musí se neustále učit, aby předešel tomu, že se „to“ stane předmětem reklamace, pak je odpověď už určitě nasnadě.

Ano tentokrát to vezmeme od podlahy. K tradičnímu rozhovoru nejen o podlahách jsme pozvali Ing. Františka Fáru z firmy COMING s.r.o., odborníka, který se podlahám (zejména pryskyřičným) věnuje po desetiletí. Vypravíme se také pro podrobný komentář za autory novelizované ČSN 74 4505, Doc. Ing. Jiřím Dohnálkem, CSc. a Ing. Petrem Tůmou, Ph.D. Připojíme pozvánku na konferenci PODLAHY 2009 a pokud zůstane prostor, podíváme se i na nějakou vydařenou opravu podlahové konstrukce. Ing. Václav Pumpr, CSc.

Asfaltová teraca v budovách pozemního stavitelství Práce kvapná, … Pozvání na konferenci Podlahy 2009

SANAČNÍ NOVINY Čtvrtletník Číslo 8 – 2009; vydáno 25. 6 .2009 ISSN 1803 – 7119 Vydává BETOSAN s.r.o. Na Dolinách 28 147 00 Praha 4 IČ: 48028177

Ing. František Fára, CSc. Tradičně začínáme rozhovory do Sanačních novin výletem do historie. Nedá mi to i ve Vašem případě začít malým ohlédnutím. Vy jste byl jedním z průkopníků praktického používání organických pryskyřic ve stavebnictví v bývalém Československu. Kdy a jak, a možná i proč, se začaly organické pryskyřice v československém stavebnictví používat? (SN) S aplikací organických syntetických pryskyřičných hmot v oblasti povrchových úprav a sanací betonových podkladů jsem se kontaktoval zhruba v počátku 60tých let, kdy jsem pak v této oblasti následně v roce 1966 natrvalo zakotvil tehdy ve výzkumné a vývojové základně n. p. Armabeton. 60. léta jsou počátkem používání tuzemských vodných disperzí syntetických pryskyřičných hmot např. – Duvilax, Slovilax – později Sokrat. V rámci řešení výzkumných úkolů bylo řešeno použití disperzí k ochraně a sanaci betonového pláště chladících věží, k provedení penetračních a spojovacích vrstev čerstvých a starých betonů, jako přísad do cementových potěrů a vrstev s očekáváním zlepšení adheze k podkladu, pružnosti a trvanlivosti úprav a provádění podlah v náročných provozech. Z vlastních zkušeností musím konstatovat, že tehdejší očekávání nebyla potvrzena přesto, že byly postupně ověřovány i všechny dostupné kvalitní zahraniční typy. Podstatnou částí průmyslových staveb realizovaných tehdy Armabetonem byly průmyslové podlahy a povrchové úpravy na bázi organických syntetických pryskyřic. N. p. Armabeton byl v té době největším realizátorem syntetických bezespárých podlahovin v RVHP a epoxidové podlahy byly realizovány v rozsahu kolem 120 000 m2 ročně, s aplikací nosného epoxidového typu Sicalit E. Polyesterové typy syntetických podlahovin ztrácely od rozšíření epoxidových typů na významu a jejich aplikace je v 90 letech již zanedbatelná. Od počátku 90tých let se pak zvyšuje v menším rozsahu použití bezespárých syntetických podlahovin na bázi polyuretanového pojiva.

ROZ HOVOR

8 / 2009

2

Co se v uplynulých letech změnilo, dostupnost produktů, šíře nabídky jistě, změnila se i informovanost širší veřejnosti nebo zůstávají organické pryskyřice specializací úzkého kruhu „zasvěcených“? (SN) Oproti dlouhému počátečnímu období rozvoje oblasti aplikace syntetických pryskyřic byla od 90tých let obrovskou změnou dostupnost dříve nedostižných hmot k formulaci systémů podlahovin povrchových úprav a sanací. Na trhu se objevila řada renomovaných a dalších zahraničních firem s nabídkou produktů špičkové i podprůměrné kvality, nových technologií a systémů, často včetně technické pomoci k  jejich aplikaci. Informace a technické podklady nově dostupných hmot deklarují vždy pozitivní vlastnosti a bez aktivního zjištění dalších podrobnějších informací o bázi, formulaci a skladbě není možné posoudit skutečnou technickou úroveň a kvalitu. Ze standardních nabídek propagačních a technických podkladů nemůže ani specialista bezpečně posoudit skutečnou kvalitu a vhodnost aplikace systému zejména z hlediska funkční bezpečnosti a trvanlivosti. Dostupnost vhodných materiálů a informací umožnila vznik nových aplikačních firem, odkázaných pak částečně na technickou pomoc dodávajících firem, bez dostatečných teoretických znalostí i praktických zkušeností v oboru aplikace syntetických úprav. Absence zodpovědnosti, nepodložená suverenita a podcenění problematiky vztahu úprav, jejich skladby a kombinace různých typů vrstev s návazností na podklad a prostředí, vede ve více případech k  předkládání podceněných nefundovaných nabídek nevhodně formulovaných systémů nezaručujících funkční bezpečnost, k nekvalitnímu provedení a následnému vzniku poruch. Jednou z oblastí, do které se vkládaly v souvislosti s organickými pryskyřicemi velké naděje, byla oblast sanací. Řada oprav však v poměrně krátkém době selhala, připomeňme za všechny opravu vzdušného líce přehradní hráze Slapy. Myslíte si, že mají polymermalty či polymerbetony své místo v oblasti sanací i dnes? (SN) Sanaci v interiéru za standardních podmínek lze v naprosté většině případů realizovat za použití speciálních epoxidových polymermalt a polymerbetonů s použitím vhodných úprav povrchu podkladu, injektáží, zmonolitnění trhlin a spar, sponování i lokálních pružných mezivrstev a osvědčených elastifikovaných polymerbetonů. Sanace v exteriéru je specifickou, náročnou oblastí zejména z důvodu problematiky zajištění dostatečného trvalého spojení sanační hmoty s povrchem sanovaného podkladu. Vlastní sanační hmota není nebo neměla by být problémem z hlediska její trvanlivosti v exteriéru – pokud je, je chyba v návrhu vhodného kompozitního materiálu a jeho vlastnostech. Podle vlastních dlouhodobých zkušeností odolává vhodná sanační hmota báze syntetických pryskyřic bezpečně vlivům povětrnosti v  případě neuzavřeného povrchu obdobně jako kvalitní lícová cihla nebo i nasákavá šamotová cihla komínu. Problematika vzniká většinou vložením nevhodné penetrační, anebo spojovací vrstvy, která zajišťuje

ROZ HOVOR

8 / 2009

3

dostatečnou adhezi k sanovanému podkladu. Pro sanace v exteriéru nelze krátkou informací popsat optimální řešení, které se liší pro jednotlivé případy a podmínky. Jinak a jiný přístup je třeba volit u sanace železobetonové inženýrské stavby, jiný u vnějšího povrchu pláště chladících věží s vnitřní vlhkostí a teplotním spádem k sanovanému povrchu, jiný u sanace balkonů a teras, nebo u betonové plochy dálnice atd. Jednou z hlavních příčin problematiky jsou napjatosti vzniklé v důsledku rozdílných objemových změn sanačních hmot a podkladu, kde se jeví nové možnosti ověření při použití nové, společností COMING řešené, zkušební metodiky. Z mého hlediska chybí i informace o zkušenostech s ověřováním nové generace vodných disperzí epoxidových a polyuretanových. Sanaci je nutno posuzovat vždy komplexně jakožto systém v interakci s podkladem a prostředím podle jednotlivých podmínek realizace a funkce s uvažováním vlivu vlhkosti, teplotního spádu, vnitřní kondenzace, osmotických účinků a napjatosti, vzniklé v důsledku rozdílných vlastností sanační hmoty a nositele. Jsou z Vašeho pohledu srovnatelné užitné parametry tzv. vsypových podlah s podlahami, jejichž nášlapná vrstva je realizována buď nátěrem či stěrkovou vrstvou na bázi organických pryskyřic? (SN) V  častých případech, i tam kdy dříve byla betonová podlaha standardem, dochází k tomu, že povrch betonové podlahy, včetně vsypového povrchu nevyhovuje uvažovanému provozu nebo zvýšeným nárokům stávajících provozů. Důvodem jsou některé nepříznivé vlastnosti a nevýhody betonové podlahy, jako jsou: horší mechanické vlastnosti, zejména nízká tahová pevnost, křehkost, prašnost, malá chemická odolnost zejména vůči kyselému namáhaní, nasákavost a porézní struktura, špatná čistitelnost, tvorba trhlin a mikrotrhlin při tvrdnutí a dotvarování, hygienická a bakteriální nevhodnost, v některých případech i estetický vzhled podlahy. Aplikace syntetických tenkovrstvých pryskyřičných nátěrových nebo stěrkových podlahovin na povrch betonového, případně i vsypového bezprašným otryskáním upraveného podkladu, je řešení, které oproti vsypovému povrchu zajišťuje: dostatečnou mechanickou

ROZ HOVOR

8 / 2009

4

odolnost a požadované vlastnosti povrchu včetně možnosti strukturního nekluzného, ale ještě velmi dobře čistitelného povrchu, uzavřený a nenasákavý povrch, ochranu betonové konstrukce proti mechanickým a chemickým poškozením, hygienické vlastnosti a nezávadnost, velmi dobré vzhledové vlastnosti. Je zjevné, že užitné parametry v tomto případě s užitnými parametry neupraveného betonového povrchu srovnatelné nejsou. Musím však konstatovat, že pro provozy s menšími nároky na specifickou kvalitu povrchu, zejména skladové prostory a některé výrobní prostory, kde je podstatná pevnost povrchu s odolností vůči pojezdu vysokozdvižných vozíků s pneumatikami nebo pryžovými koly, bez vyšších nároků na čistotu podlahy a prostředí, jsou užitné parametry vsypových podlah dostatečné a aplikace syntetické pryskyřičné podlahoviny není podstatným přínosem. V provozech s vysokým mechanickým namáháním stávající vsypové podlahy může provedení následné povrchové úpravy syntetickými pryskyřicemi prodloužit životnost podlahy, která může být jinak snížena vznikem poruch povrchu v důsledku vytvořené husté sítě povrchových trhlin. Jinak můj osobní dojem z odsouhlasení častého porušení povrchu některých typů vsypových podlah hustou sítí trhlin, patrného zejména při namočení nebo penetrování povrchu, jako standardní vlastnosti tohoto typu je rozpačitý a domnívám se, že použití novodobých silikátových směsí a pojiv ze smrštění kompenzujících betonů SCC by mělo být pro budoucnost řešením obdobně jako některé kvalitní připravené omítkové směsi, u kterých se tvorba trhlin nevyskytuje. Drobné trhliny v povrchu vsypových podlah nejsou sice konstrukční, ale zvyšují riziko vzniku četných lokálních poruch celistvosti povrchu vzhledem ke snížené mechanické odolnosti podlahy u hran, trhlinami přerušené betonové plochy. Podstatnou výhodou vsypových podlah je v některých případech komplexní zhotovení podlahy, včetně povrchové finální vrstvy, bez nutnosti technologické přestávky na tvrdnutí betonu a vytvoření podmínek pro aplikaci syntetických povrchových úprav. Na druhou stranu provedení kvalitní bezrozpouštědlové epoxidové nízkoviskózní penetrační úpravy „zalije“ stávající poruchy, zmonolitní betonový povrch a zamezí nebo ztíží iniciaci a vytvoření poruch ze zbytkových objemových změn betonu. V  každém případě finančně nejméně náročná penetrační a nátěrová povrchová úprava provozované vsypové podlahy houževnatým epoxidovým systémem se jeví jako ekonomický přínos už jen tím, že prodlouží funkční životnost podlahy. Děkujeme za rozhovor. (SN) Rozhovor byl vzhledem ke svému rozsahu zkrácen. Plné znění naleznete na http://noviny betosan.wz.cz. Více o firmě COMING Plus a.s. na http://www.coming.cz.

ROZ HOVOR

8 / 2009

5

NOVÉ ZNĚNÍ NORMY ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení V čísle Sanačních novin, věnovaném podlahám, není možné se nedotknout oblasti norem v tomto oboru. Dovolujeme si tedy publikovat článek autorů překladu a revize normy „ČSN 74 45 05 Podlahy – společná ustanovení“, Doc. Ing. Jiřího Dohnálka, CSc. a Ing. Petra Tůmy Ph.D. V článku je upozorněno zejména na změny, ke kterým v rámci revize došlo, a které by měli usnadnit projektantům i realizátorům orientaci v dané problematice. Celý příspěvek naleznete již tradičně na http://novinybetosan.wz.cz. Článek byl rovněž publikován na konferenci Podlahy 2008. Norma ČSN 74 4505 Podlahy - Společná ustanovení je v praxi velmi využívaná, avšak její znění z roku 1994 bylo již zastaralé a v některých pasážích dokonce nepoužitelné. Proto se Český normalizační institut rozhodl zařadit do plánu normalizace její revizi ve vztahu k základním ČSN a EN, technickým předpisům a současným technickým požadavkům. S žádostí o její vypracování nás proto v loňském roce oslovil. Naše práce na revizi navázaly na již provedený rozborový úkol, který analyzoval znění z  roku 1994, a to především ve vztahu k současným platným českým normám a k harmonizovaným normám evropským. Rozborový úkol byl řešen Ing. M. Jurajdovou z ITC Zlín. Kromě něj jsme vycházeli především z vlastních odborných zkušeností a dlouhodobých kontaktů s odborníky z oblasti podlah. Domníváme se, že nová norma významně posunuje možnosti projektantů i realizátorů navrhovat a provádět podlahové konstrukce podle nejaktuálnějších kritérií a s  minimem závad. Revidovány, resp. aktualizovány, byly i zkušební postupy, které jsou pro kontrolu kvality dokončených podlahových konstrukcí nezbytné. Provedená revize ČSN 74 4505 „Podlahy – Společná ustanovení“ se snažila promítnout do nového znění jak poznatky a zkušenosti zpracovatelů normy, tak i širokého spektra odborníků, kteří znění normy v jednotlivých fázích připomínkovali. Díky jednoduché emailové korespondenci dostalo příležitost vyjádřit své stanovisko více než 300 jednotlivců zastupujících široké spektrum dodavatelských i projekčních firem. Z pochopitelných důvodů norma nemohla zabíhat do podrobností např. pokud se týče cementových či anhydritových potěrů nebo podrobně rozebírat jednotlivé zkušební

metody. Norma si klade za cíl být obecným vodítkem pro projekční i dodavatelskou sféru tak, aby eliminovala nejpodstatnější pochybení při projektování a provádění podlahových konstrukcí. Zpracovatelé očekávají připomínky i konstruktivní kritiku a jsou připraveni po třech letech zpracovat revizi těch ustanovení, která se ukáží jako nepřesná nebo jejichž požadavky se ukáží jako příliš měkké či naopak přísné. V případě výhrad bychom velmi ocenili konkrétní modifikovanou formulaci příslušného ustanovení. Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Ing. Petr Tůma, Ph.D.

NOR M Y

8 / 2009

6

„Podlahové“ číslo Sanačních novin by nebylo úplné, kdybychom v něm nepoukázali na nějakou úspěšnou realizaci. Následující dva příspěvky stručně popisují dvě zajímavé a do jisté míry u nás málo frekventované technologie realizace podlahových konstrukcí. První z nich se zabývá výstavbou bezespáré průmyslové drátkobetonové podlahy velkého rozsahu. Druhý popisuje podlahovou konstrukci z asfaltového teraca. V případě zájmu je možné kontaktovat autory příspěvků a dotázat se na technologické podrobnosti daných aplikací.

Bezespárá podlahová deska z drátkobetonu v objektu Panattoni Dobrovíz III Generální dodavatel: Realizace podlahové desky: Statický výpočet, ocelová vlákna:

Goldbeck Techfloor ArcelorMittal

Podobně jako v  jiných průmyslových odvětvích, tak i oblasti staveb průmyslových podlah, se současná ekonomická situace projevila významným poklesem počtu zakázek. Tok investic se téměř zastavil zejména v  případě rozsáhlých objektů skladovacích hal. Světlou výjimkou je stavba třetí etapy logistického centra Panattoni Dobrovíz, která s  plochou cca 20.000 m2 představuje jednu z  největších staveb průmyslových podlah realizovaných v  roce 2009.

Půdorys haly, pohled na fasádu

Rozhodující zatížení podlahy tvoří systém regálů, které stojí zády k sobě. Jedna patka je zatížena silou 60 kN a osová vzdálenost dvou patek je 300 mm. Obsluhu skladu zajišťuje VZV s  maximálním zatížením na jedno kolo 34 kN. Podloží tvoří hutněná zemní plán s parametry Edef2 = 80 MPa, poměr Edef2/Edef1 ≤ 2,5 V případě podlah s podobně vysokým bodovým zatížením, je zpravidla technicky i ekonomicky výhodné realizovat podlahu bez řezaných spár (TAB-FloorTM). Při výpočtu bezespárých podlah se, na rozdíl od podlah se smršťovacími spárami, neposuzují zatěžovací stavy s osamělým břemenem na hraně, či v rohu jednotlivých řezaných desek, ale bodové zatížení se umísťuje pouze do středu desky. V důsledku toho se napětí od zatížení výrazně snižuje a díky tomu je možné snížit také tloušťku desky až o několik centimetrů. Jednotlivé dilatační celky jsou odděleny dvojitými ocelovými profily, které přenášejí posouvající síly, ale zároveň umožňují vodorovný posun desek v  obou směrech. Tyto ocelové profily zajišťují také ochranu pracovních spár, a ani při vysoké frekvenci pojezdu manipulační techniky nesmí docházet k jejich poruchám. Na základě statického výpočtu bylo navrženo následující řešení: - tloušťka drátkobetonové desky 170 mm - beton třídy C20/25 s recepturou vhodnou pro bezespáré podlahy - drátky ArcelorMittal HE 1/50 v dávce 40 kg/m3 - dilatační spáry v rastru do 44x44 m - dodatečná výztuž v místech sloupů, otvorů apod.

7

Z A J Í M AVÁ AP L I K ACE

8 / 2009

8 / 2009

Z A J Í MAVÁ AP L I K ACE

Jednou z hlavních výhod použití drátkobetonu je možnost použití strojního hlazení (laser screed), které umožňuje denní záběr až do 3000 m2. V současné době je realizace průmyslových podlah s plochami v řádu desítek tisíc m2 bez této technologie jen těžko představitelná.

Pohled na bezespárou podlahu, pomůcka pro měření dávkování drátků – dosometer

Strojní hlazení podlahy, schéma dodatečné výztuže u sloupů, otvorů apod.

Vzhledem k velikosti dilatačních celků, a s tím souvisejícímu napětí od smršťování, je velmi důležité, aby bylo bezpodmínečně dodrženo, statickým výpočtem předepsané dávkování drátků a aby byly drátky v  betonové směsi rozmíchány homogenně. Minimálně během prvních dnů realizace je proto vhodné provádět kontrolu množství drátků v  betonové směsi. Odebírají se zpravidla tři vzorky o objemu 10 l, ze dvou až tří autodomíchávačů, a to v průběhu jejich vyprazdňování (počátek, střed, konec). Naměřené dávkování by se mělo pohybovat v rozmezí ± 20%.

8

Při realizaci bezespárých podlah je nutné klást větší důraz na přesné dodržení technologického postupu a celý proces výstavby je, oproti standardním podlahám s řezanými smršťovacími spárami, relativně náročný. Výsledkem je však konstrukce s  vysokou estetickou i užitnou hodnotou, kterou je možno používat prakticky bez údržby po mnoho let.

Ing. Oldřich Vlasák, Ph.D. ArcelorMittal Wire Solutions Sales CZ s.r.o. Na Hradčanech 1 350 02 Cheb

Asfaltová teraca v budovách pozemního stavitelství Úvod Na konferencích „ Podlahy 2006 “ a „ Podlahy 2007“ jsem účastníky informoval o používání asfaltových terac v řadě budov v SRN a v Rakousku. V letošním roce dochází k první realizaci asfaltového teraca i v České republice na stavbě Národní technické knihovny (NTK) v Praze – Dejvicích. Po krátké všeobecné informaci o asfaltovém teracu následují informace o zvolené skladbě podlahové konstrukce při stavbě NTK. V závěru následují informace o některých stavbách provedných v posledních letech v SRN.

Pohled na stavbu Národní technické knihovny (NTK)

Asfaltová teraca – všeobecné informace Asfaltová teraca jsou diamantovými bruskami obroušené povrchy asfaltových mazanin s příměsí různých kameniv nebo i kovových granulátů podle volby architektů. Asfaltové mazaniny jsou za teploty 200 až 250 °C nanášené směsi z těžce prchavých bitumenů (7-10 váhových %) s  příměsí plniv z  minerální moučky pod 0,09 mm, písku o zrnitosti mezi 0,09 až do 2,0 mm a kamenné drti 2-11 mm (min. 50 %). Asfaltová teraca našla své uplatnění ve veřejných a průmyslových budovách, stejně jako v  bytové výstavbě a při sanaci starých budov. Například byla asfaltová teraca provedena v kancelářských budovách, bytech, koupelnách, restauracích, kavárnách, úřadech, muzeích, výstavních plochách, školách, schodištích, prodejnách automobilů, zemědělských stavbách

(kravíny), celé řadě fotbalových stadionů a dalších objektech. V  posledních létech byly provedeny desítky tisíc m2 asfaltového teraca a tento trend v používání pokračuje. Asfaltové teraco se v posledních létech výrazně rozšířilo v  SRN, Rakousku a Švýcarsku při provádění staveb nejen exkluzivního charakteru. Přednosti asfaltových mazanin a asfaltového teraca jsou jejich možnosti provádění ve velkých plochách bez smršťovacích spár, nepropustnost vůči vodě, odolnost proti působení většiny kyselin, louhů a posypových solí, plné zatížení položených ploch hned po vychladnutí potěru (cca. 3 h), možnosti provedení s  podlahovým vytápěním, variabilita příček ze sádrokartonů, nezávislost pokládání na vnějších teplotách a mimo jiné i možnost kreativní volby povrchů podlah architekty a investory.

9

Z A J Í M AVÁ AP L I K ACE

8 / 2009

Obrázek 02 – příprava vzorkových ploch asfaltového teraca

Normy Pro provádění asfaltových mazanin neexistují v ČR platné normy. Před jejich použitím v ČR je třeba pro smluvní výkony písemně předepsat dodržování platných DIN – norem, zejména: DIN 18560 - Estriche im Bauwesen (Potěry ve stavebnictví) - stav duben 2004,část 1-7. DIN 18354 - Gussasphaltarbeiten (Práce s litým asfaltem) – stav říjen 2006. DIN 18299 – Allgemeine technische Vertragsbedingungen für Bauleistungen, Allgemeine Regelungen für Bauleistungen jeder Art, (Všeobecné technické smluvní podmínky pro stavební práce, Všeobecná pravidla pro stavební práce všeho druhu).

Obrázek 03 – vzorek asfaltového teraca bez konečných povrchových úprav

DIN EN 13813 – Estrichmörtel, Estrichmassen und Estriche, Eigenschaften und Anforderungen an Estrichmörtel und Estrichmassen, (potěrové malty, potěrové hmoty a potěry, vlastnosti a požadavky na potěrové malty a potěrové hmoty). DIN EN 12697-20 – Asphalt – Prüfverfahren für Heißasphalt, Bestimmungen der Eindringtiefe an Würfeln oder Marshall – Probekörpern, (Asfalt – zkušební metody pro horký asfalt, hloubka vtlačení na krychlích nebo Marshallových zkušebních tělěsech). DIN 18202 – Masstoleranzen in Hochbau (Tolerance v pozemních stavbách).

Obrázek 04 – asfaltové teraco po položení

10

Z A J Í M AVÁ AP L I K ACE

8 / 2009

Obrázek 05 - Struktura povrchu po přebroušení, před nánosem stěrky

Obrázek 06 - Ruční broušení asfaltového teraca v okrajových plochách

Na předcházejích konferencích byly poskytnuty potřebé základní informace o technických vlastnostech, označeních, normovaných třídách, tloušťkách a různých možnostech použití afaltových mazanin a asfaltového teraca. Souhrn těchto informací v  českém jazyce, doplněný o výtahy z obsáhlé normy DIN 18560 – část 1,2,3,4 a 7, týkajících se asfaltových mazanin, je možno na přání zprostředkovat zájemcům, kteří uvažují o uplatnění těchto materiálů na stavbách. Vaše přání zašlete mailem na adresu ciganek@ volny.cz

Při obvyklém způsobu provádění v  SRN se zabudovávají měděné roury topných okruhů přímo do asfaltové mazaniny a tím se urychlují reakce topného systému podlahového vytápění na změny okolních teplot.

Skladba podlahové konstrukce NTK s podlahovým vytápěním a asfaltovým teracem: 1. asfaltové teraco 30 mm s příměsí bílého kameniva, 2. separační skelné rouno 2 x, 3. betonová mazanina s výztuží a topnými hady systému „Uponor“, 4. PE separační folie s lepenými přesahy, 5. desky tepené izolace (extrudovaný polystyrén 60 mm).

Obrázek čís. 07 – přebroušená plocha po nanesení stěrky

Asfaltové teraco na stavbě Národní techncké knihovny (NTK) v Praze-Dejvicích První nadzemní podlaží budovy cca. 5.000 m2 (hala, občerstvení, městská knihovna) s podlahovým vytápěním, je provedeno z asfaltového teraca IC 10, pokládaného na cementový potěr se zabudovaným  vytápěcím systémem z  topných rour z umělé hmoty.

Obrázek čís. 08 – Detail struktury povrchu

Autor: Ing. Cigánek Jindřich 13000 Praha 3, Písecká 2159 / 2 E-mail: [email protected] Tel. CZ – 272737497 Tel. SRN – 0049 8106 23368

11

Z A J Í M AVÁ AP L I K ACE

8 / 2009

Práce kvapná, málo platná!? Ale to nemusí být vůbec pravidlem! Opravy podlah, schodišť, nákladových ramp a podobných podlahových konstrukcí bývají limitovány velmi často rychlostí. Nutnost udržet provoz, omezit na minimum přerušení výroby či skladového a expedičního hospodářství vede při opravách velmi často k použití epoxidových pryskyřic. Cena těchto materiálů je sice vysoká, vyžadují „vyšší“ kvalifikaci, snad lépe řečeno pečlivost při zpracování, ale na druhou stranu jsou to právě „rychlé“ opravy, kde se epoxidové kompozity mimořádně osvědčují, které umožňují epoxidům „vyniknout“. Jako příklad zdařilé opravy s využitím epoxidové kompozice BETOLIT EP 0-1 DC může posloužit oprava nášlapných vrstev balkonů. Technologický postup popsaný dále není složitý a při elementární technologické kázni je při takovéto opravě možno dosáhnout nejen rychle mechanicky zatížitelného povrchu, ale především povrchu dlouhodobě odolného a jak dokumentují připojené fotografie, esteticky uspokojivého.

12

Z A J Í M AVÁ AP L I K ACE

8 / 2009

8 / 2009

13

Penetrace podkladu Betolitem KP Odstranit nesoudržný beton Odstranit prach z povrchu V PE kbelíku namíchat Betolit KP v poměru složek A, B 10:1 Nanést štětcem, válečkem nebo asfaltérským koštětem připravenou kompozici dle savosti podkladu v jedné nebo dvou vrstvách Nanesení plastbetonu provést po 24 hodinách

Nanášení plastbetonu Na horní hranu opravovaného schodu položit hranovou lištu. Aktivovanou kompozici po vysypání na penetrovaný podklad nejprve rozhrnout dřevěnou latí, poté pečlivě zhutnit a povrch utáhnout ocelovým hladítkem. Tloušťka nanesené vrstvy by neměla překročit 10 mm.

Příprava plastbetonu z pryskyřice Betolit EP 0-1 DC V PE kbelíku připravit v poměru složek A, B 2:1 Betolit EP 0-1 DC. Promísení směsi provést el. vrtačkou s míchacím nástavcem. Míchat takové množství, které lze během 0,5 hodiny zpracovat Do připravené kompozice vmíchat plnivo (křemenný písek) v poměru cca 5-10 hmot. dílů plniva : 1 hmot. dílu kompozice. Míchání probíhá tak dlouho, až je zřejmé, že pojivo smočilo veškeré plnivo a kompozice je homogenní.

Povrchová úprava Po 24 hodinách nanést připravenou kompozici Betolit EP 0-1 DC (bez plniva) v tloušťce cca 1 mm. Takto čerstvě položenou kompozici Betolit EP 0-1 DC posypat barevným pískem a zapracovat do roviny. Po 24 hodinách z  povrchu důkladně odstranit nepřikotvený písek Nanést uzavírací vrstvu kompozice Betolit EP 0-1 DC.

Opravovaný podklad by neměl obsahovat více než 4% vlhkosti. Teplota podkladu ani okolní atmosféry nesmí být nižší než +10 °C a vyšší než +30 °C. Pracovní pomůcky lze očistit přípravkem Betofil R.

Z A J Í M AVÁ AP L I K ACE

Postup při výrobě a pokládce plastbetonu

8 / 2009

14

Již čtvrtý ročník odborné konference PODLAHY 2009 se bude konat v termínu 17. a 18. září 2009 ve velkém sálu Kulturního centra Novodvorská v Praze. Letošní ročník konference s mezinárodní účastí chce jednak navázat na úspěchy minulých let, ale především si klade za cíl postihnout inovace v oblasti technického řešení podlahových konstrukcí a materiálů, upozornit na osvědčená řešení a současně ukázat příklady vad a možnosti, jak se jich vyvarovat. Účastníci konference tak získají komplexní přehled o problematice podlahových konstrukcí a naleznou v ní kontakty na řadu specialistů. Konference PODLAHY 2009 je akreditovaná u České komory autorizovaných inženýrů a techniků v programu celoživotního vzdělávání a hodnocena dvěma body. Podrobné informace a on-line přihlášky jsou uvedeny na webových stránkách www.konferencepodlahy.cz

SEZNAM PŘÍSPĚVKŮ

izolace podlah dutinovým systémem

1. sekce - Návrh podlahy, normalizace, věda a výzkum

Ing. Michael Balík, CSc.

orientační údaje o snížení hodnoty, nebo cen, v důsledku provedení poškozených nebo závadných podlahových ploch v srn

podlahy a podlahoviny z hlediska požární bezpečnosti

Ing. Pavel Neudert, CSc., Pavus a.s. inovace v podlahových materiálech

Ing. Jindřich Cigánek

Jiří Pavlíček, Henkel ČR spol. s r.o.

zkušenosti z řešení reklamací podlah

podlahová a nástěnná mozaika v pozdní antice

Ing. Ladislav Bukovský Připomínky k ČSN 74 4505 POdlahy – společná ustanovení po roce její platnosti

Ing. Petr Tůma, Ph.D., Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Betonconsult s.r.o.

Mgr. Vlastimil Drbal, Slovanský ústav AV ČR, Mgr. Helena Sekavová, Universita di Bologna navrhování podlah v rámci sanace vlhkého zdiva

Doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební

změny v technické normalizaci a dostupnosti norem v roce 2009

Ing. Ludmila Kratochvílová, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví 2. sekce – Betonové podlahové konstrukce včetně průmyslových podlah

5. sekce – Podlahy s dřevěnými nášlapnými vrstvami lepidla na dřevěné podlahoviny na bázi ms polymerů

Ing. Jaromír Dalík, Murexin, spol. s r.o. systémy rychlé pokládky dřevěných podlah v interiérech

materiály pro rychlé opravy podlahových konstrukcí

Ing. Otakar Macháček, Ing. Luboš Hrůz, Bona CZ, s.r.o.

Ing. Zdeněk Vávra, Ing. Václav Pumpr, CSc., Betosan, s.r.o.

6. sekce – Dlažby včetně lepicích hmot

další závady na betonových podlahách

závady keramických nášlapných vrstev v důsledku objemových změn podkladu

Prof. Ing. Tomáš Vaněk, DrSc., Ing. Nicolas Saliba, Fakulta stavební ČVUT, katedra betonových a zděných konstrukcí čistitelnost betonových a plastových podlah

Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Betonconsult, s.r.o. požadavky platných norem na výrobce betonu, projektanty a zhotovitele podlahových konstrukcí v oblasti objemových změn betonu

Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult, s.r.o. technologie předepnutých bezesparých podlah

Ing. Pavel Smíšek, VSL SYSTÉMY (CZ), s.r.o. systemizace trhlin v průmyslových betonových podlahách se vsypovou úpravou jako předpoklad jejich úspěšné sanace

Ing. Lenka Bodnárová, Ph.D., Ing. Vladimír Tichomirov, CSc., Bc. Lukáš Mašta, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců vplyv vonkajšej a vnútornej klímy na „klimatický charakter pÔdy/podložia“ referenčnej priemyselnej budovy osadenej na rastlom teréne

Doc. Ing. Anna Sedláková, Ph.D., Ing. Róbert Rudišin, TU v Košiciach, Stavebná fakulta návrh a realizace podloží průmyslových podlah

Ing. Michal Doněk, Geostar spol. s r.o. w/c – nadbytečná voda v podlahových konstrukcích

Miroslav Havlík, Halldonn Company s.r.o. Údržba, čištění a revitalizace betonových podlah

Ing. Jarmila Novotná, Panbex s.r.o.

3. sekce – Podlahové potěry a mazaniny vývojové trendy cementových potěrů v evropě

Ing. Zbyněk Petr, CSc., Ing. Dalibor Petr, Petr’s Litý cementový potěr s omezeným smrštěním CEMFLOW

Ing. Robert Coufal, TBG Pražské malty lité potěry na bázi síranu vápenatého –výhody proti tradičním potěrům

Ing. Tomáš Vojta, CEMEX Czech Republic, k.s., Anhydritové podlahové směsi

Ing. Dominik Gazdič, VUT v Brně

4. sekce – Systémy suché výstavby Nové skladby podlah ze sádrovláknitých desek Rigidur

Doc. Ing. Jiří Dohnálek CSc., Betonconsult s.r.o. Netradiční dlažby na bázi skla se zvýšením obsahem druhotných surovin

Ing. Tomáš Melichar, Doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc., VUT v Brně, Fakulta stavební Vliv vlastností keramických obkladových prvků na kvalitu hotové dlažby.

Ing. Hana Kotorová, TZÚS s.p., pobočka Plzeň NAVRHOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A UŽÍVÁNÍ NÁŠLAPNÝCH VRSTEV Z DLAŽEB

Ing. Jiří Tokar, Dek a.s.

7. sekce – Elastické a textilní podlahoviny switchTech-nová technologie kladení podlahových krytin

Ing. Michal Bělohlávek, Ing. Emil Kroupa, Uzin s.r.o.

8. sekce – Syntetické podlahoviny – nátěry, plastbetony Praktická ekologická varianta moderních materiálů pro podlahy

Ing. Petr Ratajský, Ing. Petr Lacko, Rokospol a.s. antibakteriální epoxidový podlahový nátěr lena p 122 a

Ing. Michaela Vyhnánková, Lena Chemical s.r.o.

9. sekce – Tepelné a akustické izolace Možnosti uplatnění izolačních materiálů z technického konopí pro konstrukce plovoucích podlah

Ing. Jiří Zach, Ph.D., Ing. Bc. Jitka Hroudová, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců Nová lehká podkladní a výplňová hmota na bázi EPS betonu pro tuzemský trh

Doc.RNDr.Ing.Stanislav Šťastník,CSc., VUT Brno, FAST, ÚTHD, Ing. Miroslav Štenko, LB Cemix s.r.o. KOMPLEXNÉ MODELOVÉ RIEŠENIE VPLYVU TEPELNEJ IZOLÁCIE V CHARAKTERISTICKOM DETAILE SPODNEJ STAVBY NA PRIEBEH TEPLÔT NA POVRCHU PODLAHOVEJ KONŠTRuKCIE A NEZáMrZNU HĹBKU

Ing. Róbert Rudišin, Doc. Ing. Anna Sedláková, PhD., TU v Košiciach, Stavebná fakulta

Jiří Provázek, Rigips, s.r.o.

Výplňové hmoty do podlah na bázi technického konopí

navrhování suchých podlahových konstrukcí

Ing. Jaroslav Benák, Xella Trockenbau-Systeme GmbH

Ing. Šárka Keprdová, Doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc., VUT FAST ÚTHD Brno

Využití nových druhů umělých kameniv pro budování konstrukcí suchých podlah.

POŽADAVKY NA KONSTRUKCE PODLAH Z HLEDISKA TEPELNÉ TECHNIKY A AKUSTIKY

Ing. Václav Vachuška

Ing. Jiří Tokar, Dek a.s.

15

KO N F E R E N C E P OD L AHY 0 9

8 / 2009