258
9. funkční období
258 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu přijatá dne 10. června 2010 na Revizní konferenci Římského statutu v Kampale
2014
N á v r h
U S N E S E N Í Senátu Parlamentu České republiky k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu přijatá dne 10. června 2010 na Revizní konferenci Římského statutu v Kampale.
Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací změny čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu přijaté dne 10. června 2010 na Revizní konferenci Římského statutu v Kampale.
Předkládací zpráva pro Parlament k Návrhu na ratifikaci změny čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, Kampala, 10. června 2010 Římský statut Mezinárodního trestního soudu (dále též „ŘS“ či jen „Statut“), mezinárodní smlouva, která ustavuje Mezinárodní trestní soud (dále též „ICC“ či jen „Soud“) a určuje jeho jurisdikci a procesní pravidla, byl přijat a otevřen k podpisu na mezinárodní diplomatické konferenci v Římě dne 17. července 1998 a v platnost vstoupil dne 1. července 2002. Soud má stíhat nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva (genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a do budoucna i agresi), a to pouze tehdy, pokud je nechtějí či nemohou stíhat příslušné státy samy (princip komplementarity). K 1. květnu 2013 je smluvní stranou ŘS 122 států, stále chybí ratifikace tří stálých členů Rady bezpečnosti OSN, a to USA, Ruska a Číny.1 Z členů NATO neratifikovalo ŘS vedle USA pouze Turecko. ICC se naopak těší plné a aktivní podpoře ze strany Evropské unie a jejích členských států. ICC je teritoriálně příslušný pro zločiny, které byly spáchány na státním území smluvní strany ŘS, včetně na palubě jí registrovaných lodí a letadel (princip teritoriality)‚ nebo pokud byly spáchány občanem smluvní strany ŘS (princip aktivní personality). Výše uvedené principy se ovšem neuplatní, když o prošetření těchto zločinů požádá ICC Rada bezpečnosti OSN. V tomto případě má ICC jurisdikci nad výše vyjmenovanými zločiny, i pokud byly spáchány na území a občany států, které nejsou smluvními stranami ŘS. Zahájit vyšetřování konkrétních případů může pouze žalobce, a to: (i) na žádost smluvní strany; (ii) na žádost Rady bezpečnosti OSN jednající na základě kapitoly VII Charty OSN;2) (iii) sám z vlastní iniciativy, avšak v tomto případě musí mít souhlas přípravného senátu3. Jedním z výsledků revizní konference Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, která se uskutečnila v ugandské Kampale ve dnech 31. května až 11. června 2010 (dále jen „Revizní konference“), bylo přijetí změny Římského statutu, která rozšiřuje kategorie válečných zločinů spáchaných v době ozbrojeného konfliktu jiné než mezinárodní povahy [čl. 8 odst. 2 písm. e) ŘS] v důsledku používání určitých zakázaných prostředků (tzv. Belgický návrh). Tato změna ŘS rozšiřuje okruh zakázaných zbraní v době ozbrojeného konfliktu jiné než mezinárodní povahy o: 1) používání jedů nebo otravných zbraní; 2) používání dusivých, otravných nebo jiných plynů a všech obdobných kapalin, materiálů a zařízení; 3) používání střel, které se v lidském těle snadno rozpínají či zplošťují, například střel s tvrdým pláštěm, který zcela nezakrývá jádro nebo je perforován zářezy. Stíhání použití takovýchto zbraní je v současném znění ŘS v kompetenci Soudu pouze během mezinárodního ozbrojeného konfliktu. Definice skutkové podstaty kopíruje skutkovou podstatu tohoto zločinu 1
USA neodmítají samu myšlenku mezinárodní trestní spravedlnosti a soudnictví, naopak, patří k jejím iniciátorům. Zatímco za Clintonovy vlády Statut podepsaly, za Bushovy vlády svůj podpis odvolaly a za Obamovy vlády v některých aspektech s ICC spolupracují a jeho aktivity podporují. Přístup USA k ŘS se však v brzké době neočekává. Rusko ŘS podepsalo, ratifikaci však oddaluje. Čína ŘS ani nepodepsala. 2 Rada bezpečnosti již tuto svoji pravomoc využila dvakrát, a to v souvislosti se Súdánem [rezoluce RB č. 1593 (2005)] a s Libyí [rezoluce RB č. 1970 (2011)]. 3 Žalobce tuto svoji pravomoc využil v souvislosti se situací povolebního násilí z roku 2007 v Keni (2010) a v souvislosti s prezidentským soubojem v Pobřeží Slonoviny (2011).
1
v mezinárodním ozbrojeném konfliktu. Tato změna ŘS je obsažena v rezoluci Revizní konference RC/Res.5. K rezoluci jsou připojeny dvě přílohy. Příloha I obsahuje změnu čl. 8, příloha II obsahuje skutkové znaky zločinů (které jsou v souladu s čl. 9 ŘS samostatným právním předpisem). Zákaz používání jedů nebo otravných zbraní během ozbrojeného konfliktu je jedním z nejstarších pravidel mezinárodního práva a má obyčejovou povahu jak v mezinárodním konfliktu, tak v době ozbrojeného konfliktu jiného než mezinárodní povahy.4 Zákaz používání dusivých, jedovatých a jiných plynů a všech obdobných tekutin a materiálů terminologicky vychází z Protokolu o zákazu užívat ve válce dusivých, otravných nebo podobných plynů a prostředků bakteriologických, podepsaného v Ženevě dne 17. června 1925.5 Pojem „plyn“ kopíruje závazky plynoucí z Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení z roku 1993.6 Toto pravidlo má obyčejovou povahu jak v mezinárodním konfliktu, tak v době ozbrojeného konfliktu jiné než mezinárodní povahy.7 Zákaz používání střel, které se v lidském těle snadno rozpínají či zplošťují, například střel s tvrdým pláštěm, který zcela nezakrývá jádro nebo je perforován zářezy, vychází z Petrohradské deklarace (1868) a z Řádu pozemní války (1907). Toto pravidlo má obyčejovou povahu jak v mezinárodním konfliktu, tak v době ozbrojeného konfliktu jiné než mezinárodní povahy.8 Pro konkrétní stát vstoupí tato změna Římského statutu v platnost podle čl. 121 odst. 5 ŘS jeden rok poté, co uloží ratifikační listinu nebo listinu o přístupu. Soud nebude moci vykonávat jurisdikci nad tímto zločinem spáchaným na území nebo občany státu, který tuto změnu ŘS nepřijal. Dané pravidlo se však neuplatní na situaci, kdy o prošetření požádá Rada bezpečnosti OSN na základě kapitoly VII Charty OSN. Doposud tuto změnu ŘS ratifikovalo 16 států (např. Německo, Estonsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Samoa, Trinidad a Tobago, San Marino, Slovinsko, Belgie). Některé státy jsou v pokročilém stádiu ratifikačního procesu (např. Rakousko, Finsko, Nizozemí). Další státy ratifikační proces chystají nebo zvažují (např. Polsko). Česká republika myšlenku vzniku ICC vždy plně podporovala a patřila ke státům, které se aktivně podílely na formulaci ŘS. ČR je smluvní stranou ŘS od 1. října 2009 (č. 84/2009 Sb.m.s.). Na volební období 2012 až 2021 byl soudcem ICC zvolen i český soudce Robert Fremr. ČR podpořila přijetí Belgického návrhu na Revizní konferenci za podmínky, že se dané ustanovení nedotkne používání nábojů, které se jednoduše v lidském těle rozpínají nebo zplošťují, stejně jako nábojů s tvrdým pláštěm, který nezcela zakrývá jádro nebo je porušen zářezy, v rámci činností policejního charakteru při zvládání vnitřních nepokojů a napětí, jako jsou vzpoury, izolované a sporadické násilné činy a ostatní činy podobné povahy, které se nepovažují za ozbrojené konflikty. 4
Pravidlo 72 Studie ICRC, Jean-Marie Henckaerts, Louise Doswald – Beck, Customary International Humanitarian Law, Vol. I: Rules, Cambridge University Press, 2005, s. 250 – 254. 5 ČR, resp. Československo je smluvní stranou Protokolu od roku 1938 (viz č. 173/1938 Sb.). 6 ČR je smluvní stranou úmluvy od roku 1997 (viz sdělení č. 14/2009 Sb.m.s.). 7 Pravidlo 74 Studie ICRC, Jean-Marie Henckaerts, Louise Doswald – Beck, Customary International Humanitarian Law, Vol. I: Rules, Cambridge University Press, 2005, s. 259 – 263. 8 Pravidlo 77 Studie ICRC, Jean-Marie Henckaerts, Louise Doswald – Beck, Customary International Humanitarian Law, Vol. I: Rules, Cambridge University Press, 2005, s. 268 – 271.
2
Z textu rezoluce9 Revizní konference RC/Res. 5 plyne záměr smluvních stran interpretovat zákaz používání střel, které se v lidském těle snadno rozpínají či zplošťují, například střel s tvrdým pláštěm, který zcela nezakrývá jádro nebo je perforován zářezy tak, že se použití těchto střel netýká policejních operací v případě vnitřních nepokojů a napětí, jako jsou vzpoury, izolované a sporadické násilné činy a ostatní činy podobné povahy, které se nepovažují za ozbrojené konflikty. Rezoluce v posledním preambulárním odstavci navíc odkazuje na podmínku (znak skutkové podstaty) úmyslu pachatele způsobit nadměrné utrpení nebo ranivé účinky. V kontextu prosazování konceptu vlády práva jako základní hodnoty mezinárodních vztahů předkládá vláda tuto změnu Římského statutu Parlamentu s návrhem na vyslovení souhlasu s její ratifikací. V souladu s principem komplementarity je ČR schopna sama stíhat zločin podle Belgického návrhu [jako trestný čin použití bojového prostředku a nedovoleného vedení boje podle § 411 odst. 1 trestního zákoníku; vzhledem k tomu, že ustanovení § 411 odst. 1 trestního zákoníku je tzv. „blanketním“ ustanovením, které odkazuje (slovem „zakázaného“) na zákazy obsažené v jiných právních normách, včetně norem mezinárodního práva, pokud jsou pro ČR závazné, není v souvislosti s ratifikací této změny ŘS zapotřebí ani měnit vnitrostátní právo], a proto by vlastní jurisdikce Soudu ve vztahu k občanům ČR nastoupila pouze tehdy, došlo-li by k rozvratu státního zřízení či se ČR dobrovolně rozhodla předat konkrétní osobu k trestnímu stíhání před ICC. Změna ŘS týkající se čl. 8 Římského statutu je mezinárodní smlouvou prezidentské povahy. Vzhledem k tomu, že ŘS byl schvalován podle čl. 10a Ústavy a že změnou čl. 8 ŘS dochází k rozšíření přenosu (byť podmíněnému eventuální neschopností ČR jednání popsané v Belgickém návrhu sama v praxi postihovat) pravomoci orgánů ČR na ICC, k vyslovení souhlasu Parlamentu s ratifikací této změny ŘS, je třeba v souladu s čl. 39 odst. 4 Ústavy ústavní většiny. Závazky plynoucí z této změny ŘS jsou v souladu s vnitrostátním právem ČR, jehož nedílnou součástí jsou i mezinárodněprávní závazky ČR a právo EU. Stane-li se ČR smluvní stranou této změny, nebude to představovat žádné dodatečné náklady nad stávající příspěvek, který je ČR povinna každoročně do rozpočtu ICC platit, ani to nebude spojeno s žádným jiným zvýšením výdajů ze státního rozpočtu. K této změně ŘS nelze činit výhrady. K této změně bude učiněno prohlášení, které reflektuje pozici, kterou ČR zastávala na Revizní konferenci, následujícího znění: ´ Česká republika interpretuje změny čl. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (Kampala, 10. června 2010) následovně: (i) zákaz použití plynů a všech obdobných kapalin, materiálů a zařízení v bodě 2 ve smyslu závazků plynoucích z Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení z roku 1993;
9
Rezoluce slouží jako součást travaux préparatoires (přípravné práce), tj. jako jeden z nástrojů pro interpretaci mezinárodních smluv.
3
(ii) zákaz používání střel, které se v lidském těle snadno rozpínají či zplošťují, například střel s tvrdým pláštěm, který zcela nezakrývá jádro nebo je perforován zářezy, se netýká použití těchto nábojů při činnostech policejního charakteru v rámci vynucování práva a zajišťování veřejné bezpečnosti, které nezakládají přímou účast v ozbrojeném konfliktu, jako je například záchrana rukojmích a zneškodnění únosců civilních letadel.
4
Rezoluce RC/Res.5 Přijatá na 12. plenárním zasedání dne 10. června konsensem RC/Res.5 Změny článku 8 Římského statutu Revizní konference, Berouc na vědomí čl. 123 odst. 1 Římského statutu Mezinárodního trestního Soudu, jenž požaduje po generálním tajemníkovi Organizace spojených národů svolat revizní konferenci za účelem projednání změn Statutu sedm let po jeho vstupu v platnost, Berouc na vědomí čl. 121 odst. 5 Statutu, který stanoví, že změna čl. 5, 6, 7 a 8 Statutu vstupuje v platnost pro ty smluvní státy, které změnu přijaly, jeden rok od uložení jejich listin o ratifikaci či přijetí, a ve vztahu ke smluvní straně, jež tuto změnu nepřijala, nebude Soud vykonávat jurisdikci nad zločinem, kterého se tato změna týká, pokud je tento zločin spáchán státními občany této smluvní strany či na jejím území, a potvrzujíc své porozumění, že ve vztahu k této změně stejný princip, který platí pro smluvní stranu, která nepřijala tuto změnu, platí také pro státy, které nejsou smluvními stranami Statutu, Potvrzujíc, že v souladu s ustanovením čl. 40 odst. 5 Vídeňské úmluvy o smluvním právu státy, které se staly později smluvními stranami Statutu, se budou moci rozhodnout, zda přijmou změnu obsaženou v této rezoluci při ratifikaci, přijetí nebo schválení, nebo přístupu ke Statutu, Berouc na vědomí čl. 9 Statutu týkající se znaků skutkových podstat zločinů, který stanoví, že tyto znaky budou pomáhat Soudu při výkladu a provádění ustanovení týkajících se zločinů v rámci jurisdikce Soudu, Berouc náležitě v úvahu skutečnost, že zločiny používání jedů nebo otravných zbraní, používání dusivých, jedovatých nebo jiných plynů a všech obdobných tekutin, materiálů nebo prostředků, používání střel, které se v lidském těle snadno rozpínají či zplošťují, například střel s tvrdým pláštěm, který zcela nezakrývá jádro nebo je perforován zářezy, již spadají do pravomoci Soudu podle čl. 8 odst. 2 písm. b) jako závažná porušení zákonů a obyčejů platných v mezinárodním ozbrojeném konfliktu, Berouc na vědomí příslušné znaky skutkových podstat v rámci Znaků skutkových podstat zločinů přijatých Shromážděním smluvních stran již dne 9. září 2000, Vzhledem k tomu, že výše uvedené znaky skutkových podstat zločinů mohou také pomoci při výkladu ustanovení týkajících se těchto zločinů a jejich provádění v ozbrojeném konfliktu jiném než mezinárodní povahy tím, že mimo jiné upřesňují, že se jednání konala v kontextu a ve spojení se situací ozbrojeného konfliktu, což v důsledku toho potvrzuje vyloučení činností k vynucování práva z pravomoci Soudu, Vzhledem k tomu, že zločiny navržené v čl. 8 odst. 2 písm. e) bodu xiii (používání jedů nebo otravných zbraní) a v čl. 8 odst. 2 písm. e) bodu xiv (používání dusivých, jedovatých nebo jiných plynů a všech obdobných tekutin, materiálů nebo prostředků) jsou
5
závažná porušení zákonů a obyčejů platných v ozbrojeném konfliktu jiném než mezinárodní povahy, v souladu s mezinárodním obyčejovým právem, Vzhledem k tomu, že zločin navržený v čl. 8 odst. 2 písm. e) bodu xv (používání střel, které se v lidském těle snadno rozpínají či zplošťují) je také závažným porušením zákonů a obyčejů platných v ozbrojeném konfliktu jiném než mezinárodní povahy, a porozumění, že tento zločin je spáchán pouze tehdy, pokud pachatel používá střely, aby zbytečně zhoršil utrpení nebo způsobil nadměrné zranění na cíl takových střel, v souladu s mezinárodním obyčejovým právem, 1.
se rozhodla přijmout s výhradou ratifikace nebo přijetí změnu čl. 8 odst. 2 písm. e) Římského statutu Mezinárodního trestního soudu uvedenou v příloze I této rezoluce, která vstoupí v platnost v souladu s čl. 121 odst. 5 Statutu;
2.
se rozhodla přijmout příslušné znaky skutkových podstat zločinů, které se doplňují do Znaků skutkových podstat zločinů, jak jsou uvedeny v příloze II této rezoluce.
6
Příloha I Změna článku 8 Doplnit čl. 8 odst. 2 písm. e) následovně: „(xiii) používání jedů nebo otravných zbraní; (xiv) používání dusivých, jedovatých nebo jiných plynů a všech obdobných tekutin, materiálů nebo prostředků; (xv) používání střel, které se v lidském těle snadno rozpínají či zplošťují, například střel s tvrdým pláštěm, který zcela nezakrývá jádro nebo je perforován zářezy.“
7
Příloha II Znaky skutkové podstaty zločinů Doplnit následující znaky skutkové podstaty zločinů: Čl. 8 odst. 2 písm. e) bod xiii Válečný zločin používání jedů nebo otravných zbraní Znaky 1. Pachatel použil látku nebo zbraň, která takovou látku v důsledku svého použití uvolňuje. 2. Látka byla takového charakteru složení, že způsobuje smrt nebo vážné poškození zdraví za normálního běhu okolností prostřednictvím svých toxických vlastností. 3. Jednání se odehrálo v kontextu a ve spojení se situací ozbrojeného konfliktu jiné než mezinárodní povahy. 4. Pachatel si byl vědom faktických okolností, které zakládají existenci ozbrojeného konfliktu. Čl. 8 odst. 2 písm. e) bod xiv Válečný zločin používání zakázaných plynů, tekutin, materiálů nebo prostředků Znaky 1. Pachatel použil plyn nebo jinou obdobnou látku nebo prostředky. 2. Plyn, látka nebo prostředek byl takové povahy, že způsobuje smrt nebo vážné poškození zdraví za normálního běhu okolností prostřednictvím svých dusivých nebo toxických vlastností.10 3. Jednání se odehrálo v kontextu a ve spojení se situací ozbrojeného konfliktu jiné než mezinárodní povahy. 4. Pachatel si byl vědom faktických okolností, které zakládají existenci ozbrojeného konfliktu. Čl. 8 odst. 2 písm. e) bod xv Válečný zločin použití zakázaných střel Znaky 1. Pachatel použil určité střely. 2. Střely byly takové povahy, že jejich použití porušilo mezinárodní právo ozbrojených konfliktů z důvodu toho, že se v lidském těle snadno rozpínají či zplošťují. 3. Pachatel si byl vědom toho, že povaha těchto střel byla taková, že jejich použití zvyšuje zbytečné utrpení nebo způsobuje nadměrné zranění.
10
Nic v této skutkové podstatě nebude vykládáno tak, že by omezovalo nebo bylo na újmu stávajícím nebo rozvíjejícím se pravidlům mezinárodního práva s ohledem na rozvoj, výrobu, ukládání a použití chemických zbraní.
8
4. Jednání se odehrálo v kontextu a bylo spojeno s ozbrojeným konfliktem jiné než mezinárodní povahy. 5. Pachatel si byl vědom faktických okolností, které zakládají existenci ozbrojeného konfliktu.
V Praze dne 26. března 2014
předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.
9
Římský statut Mezinárodního trestního soudu Řím, 17. července 1998
Změna Římského statutu Mezinárodního trestního soudu Kampala, 10. června 2010 Přijetí změny článku 8 Generální tajemník OSN z pozice depozitáře oznamuje následující: Dne 10. června 2010 přijaly smluvní strany na revizní konferenci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, která se konala v Kampale v Ugandě ve dnech 31. května až 11. června, v souladu s čl. 121 odst. 3 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu změnu čl. 8 Statutu obsaženou v rezoluci RC/Res.5. Na základě čl. 121 odst. 5 Statutu „změna čl. 5, 6, 7 a 8 tohoto Statutu vstoupí v platnost pro ty smluvní strany, které tuto změnu přijaly, jeden rok od uložení jejich listin o ratifikaci či přijetí“. Kopie textu změny čl. 8 v arabském, čínském, anglickém, francouzském, ruském a španělském jazyce se tímto připojují. 29. listopadu 2010
Změna článku 8 Čl. 8 odst. 2 písm. e) se doplňuje následovně: „(xiii) používání jedů nebo otravných zbraní; (xiv) používání dusivých, jedovatých nebo jiných plynů a všech obdobných tekutin, materiálů nebo prostředků; (xv) používání střel, které se v lidském těle snadno rozpínají či zplošťují, například střel s tvrdým pláštěm, který zcela nezakrývá jádro nebo je perforován zářezy.“
