MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ
5.3.6.2 str. 1
Mzdy a platy
5.3.6.2 Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy
Srážky ze mzdy je možné provádět jen do výše pohledávky s příslušenstvím. Příslušenstvím se rozumí úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu. Způsob provádění srážek stanoví § 276 a násl. OSŘ a nařízení vlády č. 595/2006 Sb. a vztahuje se na všechny prováděné srážky ze mzdy prováděné na základě vykonatelného rozhodnutí. Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy a též z příjmů, s nimiž se zachází jako se mzdou. Jedná se o nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství, důchody, stipendium, podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, vrácená daň vyplývající z ročního zúčtování, popřípadě další příjmy (viz kap. 5.3.6). Srážky se provádějí i z odměny poskytnuté zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti. Srážky ze mzdy nelze provádět z náhrad cestovních výdajů nebo obdobných náhrad (náhrada za opotřebení vlastního nářadí).
Čistá mzda
Čistou mzdou rozumíme hrubou mzdu sníženou o daň a pojistné na sociální a zdravotní pojištění
Daňový bonus
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 1
22.4.2014 8:29:02
5.3.6.2 str. 2
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Mzdy a platy
a zálohy na důchodové spoření. Dle judikátu číslo jednací 3 VSOL 852/2011-A-10 vydaného Vrchním soudem v Olomouci dne 11. 5. 2012 není daňový bonus součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem a výpočet čisté mzdy (pro srážky ze mzdy) neovlivňuje. Zcela jiný závěr je uveden v judikátu Krajského soudu v Ostravě KSOS 25 INS 13945/2011-B5 ze dne 16. 2. 2012 a stanovisku Generálního finančního ředitelství ze dne 2. 4. 2012. Ani jedno z citovaných usnesení nebylo zveřejněno ve Sbírce judikatury a je tedy otázkou, zda vůbec, případně kterému přikládat větší důležitost a při výpočtu srážek se jím řídit. Nadále není výkladová praxe v této oblasti jednoznačná. K uvedené problematice se na dotaz některých soudních exekutorů vyjádřilo v roce 2012 i Ministerstvo spravedlnosti ČR s tím, že daňový bonus součástí čisté mzdy i přes shora citované rozhodnutí VS v Olomouci být má, když říká: „.... pokud přiznáním daňového bonusu fakticky dochází ke zvýšení čisté mzdy, lze s touto částkou kalkulovat jako základem pro výpočet srážek ze mzdy, když ochrana osob vyživovaných povinným je zajištěna institutem nezabavitelné částky.“ Nezabavitelná částka
Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., která se vyplácí povinnému. Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena ➣ ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 2
22.4.2014 8:29:16
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ
5.3.6.2 str. 3
Mzdy a platy
➣ z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel. Nařízením vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2014 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení ze stávající částky 5 687 Kč na 5 873 Kč. Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení = = částka životního minima + náklady na bydlení Nejvyšší výše třetin činí
Nezabavitelná částka na osobu povinného činí Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné (dále jen dílčí nezabavitelná částka), činí
3 410 + 5 873 = 9 283 Kč 9 283 Kč se sníží na dělitelnost třemi, sníží se o 1 Kč, 9 282 : 3 = 3 094 Kč 2/3 z částky 9 283 Kč, tj. 6 188,67 Kč 1/4 z částky 6 188,67 Kč, tj. 1 547,17 Kč
Při výpočtu nezabavitelné částky se započte dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje zákon o rodině. Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní, a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.
Vyživovací povinnost
Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo
Zápočet dílčí nezabavitelné částky
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 3
22.4.2014 8:29:16
5.3.6.2 str. 4
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Mzdy a platy
registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem nebo se jedná o dohodu mezi rodiči uzavřenou před rokem 2014 podle § 551 zákona 40/1964 Sb. (ObčZ). V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte. Zokrouhlení nezabavitelné částky
Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru. Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2014, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2014, tedy ve výplatním termínu v únoru 2014. Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 4
22.4.2014 8:29:16
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Mzdy a platy
5.3.6.2 str. 5
nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich. Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj. od 1. 1. 2014 se porovná s částkou 9 283 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 9 283 Kč nebo je nižší než tato částka, sníží se tento zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v roce 2014: ➣ 9 283 – 1 = 9 282 Kč, ➣ 9 282 : 3 = 3 094 Kč.
Zabavitelná část bez omezení
Určení třetin: 1. třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí, 2. třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi, 3. třetina se vyplatí vždy dlužníkovi. Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, tj. nad částku 9 283 Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.
Plně zabavitelná část
Příklad 1: Čistá mzda činí 23 895 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má 3 děti (s manželkou se jedná o 4 vyživované osoby).
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 5
22.4.2014 8:29:16
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ
5.3.6.2 str. 6
Mzdy a platy
Nezabavitelná částka činí
6 188,67+ (4 × 1 547,17) = = 12 377,35 Kč, zaokr. 12 378 Kč
Je nařízena přednostní exekuce ve výši 45 300 Kč, která byla doručena do datové schránky dne 10. 2. 2014. Nepřednostní exekuce ve výši 25 000 Kč byla doručena již v r. 2011, ale nebyla uhrazena plně a nesplacený zůstatek činí 18 600 Kč. Čistá mzda v daném měsíci snížená o nezabavitelnou částku Část mzdy zabavitelná bez omezení Snížení na dělitelnost třemi Výše třetin
23 895 – 12 378 = 11 517 Kč 11 517 – 9 283 = 2 234 Kč 9 283 – 1 = 9 282 Kč 9 282 : 3 = 3 094 Kč
Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve výši 3 094 Kč, protože má dřívější pořadí než přednostní pohledávka. V dalších měsících se uhradí zbytek. Ke druhé třetině se přičte část mzdy zabavitelné bez omezení 3 094 + 2 234 = 5 328 Kč a uhradí se přednostní pohledávka ve výši 5 328 Kč. Zaměstnanci se vyplatí
Kontrola
3 094 (třetí třetina) + 1 (snížení na dělitelnost třemi) + 12 378 (nezabavitelná částka) = = 15 473 Kč 3 094 + 5 328 + 15 473 = 23 895 Kč
Z první třetiny jsou uspokojovány všechny pohledávky (přednostní i ostatní) podle svého pořadí. Znamená to, že pohledávky, na které v důsledku jejich horšího pořadí nezbydou peníze, musejí vyčkat, až jim v následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již uhrazená pohledávka, nebo až je bude možné srazit díky vyššímu příjmu povinného.
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 6
22.4.2014 8:29:17
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Mzdy a platy
Je-li pro pořadí více pohledávek rozhodující stejný den, mají pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
5.3.6.2 str. 7
Uspokojování pohledávek
Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy – výhradně přednostní pohledávky, uspokojí se z ní nejprve bez zřetele na pořadí pohledávky výživného, resp. dlužného výživného, a teprve pak podle svého pořadí další přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Přednostními pohledávkami jsou: a) pohledávky výživného, b) pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví, c) pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy, d) pohledávky daní a poplatků, e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, g) pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, h) pohledávky na dávkách státní sociální podpory,
Přednostní pohledávky
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 7
22.4.2014 8:29:17
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ
5.3.6.2 str. 8
Mzdy a platy
i) pohledávky na dávkách podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění, k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Použití třetin k uspokojení pohledávek
K uspokojení nepřednostních pohledávek lze srazit první třetinu zbytku čisté mzdy, k uspokojení přednostních pohledávek lze srazit druhou i první třetinu zbytku čisté mzdy a třetí třetina zbytku čisté mzdy náleží vždy povinnému. Zbytek čisté mzdy přesahující částku 9 283 Kč se srazí bez omezení. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato zjištěná, plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině. Nemá-li dlužník přednostní pohledávky, použije se celý zbytek na úhradu nepřednostní pohledávky. Příklad 2: Zaměstnanec je osamělý a je povinen platit exekučně nařízené výživné na 2 děti ve výši 4 800 Kč. V daném měsíci činí jeho čistá mzda 14 500 Kč. Postup:
Zbytek čisté mzdy po odpočtu nezabavitelné částky
14 500 – 6 189 (nezabavitelná částka na povinného) = 8 311 Kč
Protože zbytek čisté mzdy po odpočtu nezabavitelné částky je nižší než částka, nad kterou se mzda
Pro ukázku zkráceno – řešení příkladu naleznete v příručce. leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 8
22.4.2014 8:29:17
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Nemocenské pojištění
7.3.1.1 str. 1
7.3.1.1 Vznik, trvání a zánik nemocenského pojištění
Pro všechny zaměstnance, s výjimkou zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, platí obecné podmínky účasti na nemocenském pojištění. Pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce platí zvláštní ustanovení (§ 7a ZNP) upravující podmínky účasti na nemocenském pojištění těchto zaměstnanců. Nemocenské pojištění nemůže vzniknout přede dnem vstupu do zaměstnání a nemůže trvat po skončení pracovního vztahu. Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje od 1. 1. 2008 také den před vstupem do zaměstnání, za který náležela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí. Příklad: Zaměstnanec uzavře pracovní poměr od úterý 1. 1., sjednaná mzda činí 20 000 Kč měsíčně. Do zaměstnání nastoupil 2. ledna. Mzda se mu za 1. leden nekrátí, je účasten nemocenského pojištění od 1. ledna. Pokud by při leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 1
22.4.2014 8:29:17
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ
7.3.1.1 str. 2
Nemocenské pojištění
cestě do zaměstnání dne 2. ledna utrpěl úraz a byl uznán práce neschopným až do června, měl by nárok na nemocenské. Denním vyměřovacím základem je předpokládaný příjem, který by činil jednu jednatřicetinu z 20 000 Kč. Dnem nástupu do zaměstnání je 1. leden. Příklad: Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od neděle 1. 1., do zaměstnání nastoupil 2. ledna. Sjednaná i zúčtovaná mzda činí 20 000 Kč. Pracovní doba je rozvržena na pondělí až pátek. Dnem nástupu do zaměstnání je 2. leden. Protože v lednu odpracoval všechny směny, mzda ve výši 20 000 Kč mu nemohla být krácena za svátek. Mzdu 20 000 Kč by totiž zaměstnanec obdržel i v případě, kdyby pracovní poměr byl sjednán od 2. ledna, protože v lednu odpracoval všechny pracovní směny. Zaměstnání na sebe navazující
Jestliže na sebe bezprostředně navazují dvě zaměstnání stejného druhu, například pracovní poměr na pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti na dohodu o pracovní činnosti, považují se takové vztahy pro účely sociálního zabezpečení za jeden vztah bez přerušení pojištění. Podmínkou pro to, aby oba tyto dva pracovní vztahy byly považovány za jeden pracovní vztah, je, aby žádný z nich nebyl zaměstnáním malého rozsahu a aby tímto vztahem nebyla dohoda o provedení práce.
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 2
22.4.2014 8:29:17
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Nemocenské pojištění
7.3.1.1 str. 3
Příklad: Zaměstnanci skončil pracovní poměr uzavřený na dobu určitou jednoho roku v pátek 31. května. S týmž zaměstnancem uzavřel zaměstnavatel pracovní poměr od soboty 1. června. Zaměstnanec začal pracovat v pondělí 3. června. Jestliže sjednaná částka měsíčního započitatelného příjmu činila u obou pracovních poměrů aspoň 2 500 Kč, je zaměstnanec nadále nepřetržitě účasten nemocenského pojištění, je tedy účasten nemocenského pojištění i v sobotu 1. a v neděli 2. června. Zaměstnavatel nepodává oznámení o skončení zaměstnání k 31. květnu a o nástupu do zaměstnání 3. června. Jestliže sjednaná částka měsíčního příjmu by činila u prvního zaměstnání například 10 000 Kč a u druhého zaměstnání 1 800 Kč, je druhé zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu. Zaměstnavatel musí oznámit OSSZ do 8. června skončení zaměstnání. Oznámit vstup zaměstnance do zaměstnání malého rozsahu musí zaměstnavatel do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bude poprvé účasten nemocenského pojištění. U druhého zaměstnání se zjistí až po uplynutí kalendářního měsíce září, zda zaměstnanec bude či nebude v září účasten nemocenského pojištění. Bude-li zaměstnanec v některém měsíci účasten nemocenského pojištění, vždy bude na tiskopise „Oznámení o nástupu do zaměstnání“ uvedeno datum 3. 6.
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 3
22.4.2014 8:29:17
7.3.1.1 str. 4
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Nemocenské pojištění
Z hlediska vzniku účasti na nemocenském pojištění a jejího trvání se zaměstnání, která nejsou vykonávána na základě dohody o provedení práce, rozdělují od 1. 1. 2014 do dvou skupin: ➣ na zaměstnání malého rozsahu a ➣ na zaměstnání ostatní. Účast trvá po celou dobu pracovněprávního vztahu
Do druhé skupiny patří zaměstnání, u nichž vzniká zaměstnanci účast na nemocenském pojištění dnem vstupu do zaměstnání a trvá po celou dobu trvání pracovního vztahu bez ohledu na to, zda je či není zaměstnání nadále vykonáváno, a bez ohledu na to, jaká výše započitatelného příjmu mu byla v kalendářním měsíci zúčtována. Do této skupiny patří zaměstnanci, jejichž zaměstnání není považováno za zaměstnání malého rozsahu a do 31. 12. 2013 též za krátkodobé zaměstnání.
Zaměstnání malého rozsahu
U zaměstnání malého rozsahu (první skupina) buď je sjednán měsíční příjem, který nedosahuje výše 2 500 Kč, nebo není sjednán měsíční příjem. Ze zaměstnání malého rozsahu vzniká zaměstnanci účast na nemocenském pojištění nejdříve dnem vstupu do zaměstnání; splnění podmínek účasti se posuzuje v každém kalendářním měsíci zvlášť. Takový zaměstnanec je pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 2 500 Kč. Tato částka se nesnižuje, i když zaměstnání netrvalo celý měsíc nebo v měsíci trvaly důvody, pro které zaměstnanec nemohl pracovat, například pracovní neschopnost. I když zaměstnanec nastoupí do zaměstnání malého rozsahu 20. dubna, je od 20. do 30. dubna účasten nemocenského pojištění pouze v případě, že do dubna bude zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň 2 500 Kč. Za započitatelný příjem se považuje částka, která je v daném kalendářním měsíci u takového zaměstnance vyměřovacím základem pro odvod pojistného.
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 4
22.4.2014 8:29:17
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Nemocenské pojištění
7.3.1.1 str. 5
Příklad: Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr na dobu neurčitou a na plný úvazek od 1. 1., začal pracovat 4. 1., za 1. leden mu nenáležela náhrada mzdy. Od 8. 1. do 31. 3. mu zaměstnavatel poskytl „neplacenou dovolenou“. Do ledna byla zúčtována mzda 2 400 Kč. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od 4. 1. až do skončení pracovního poměru. Jeho zaměstnání není zaměstnáním malého rozsahu. Účast vzniká dnem nástupu do zaměstnání (4. 1.) a trvá po celou dobu trvání pracovního poměru. Sjednaný měsíční příjem musí činit alespoň 8 500 Kč (alespoň minimální mzdu). Příklad: Zaměstnanec uzavřel od 1. 1. do 31. 12. dohodu o pracovní činnosti. Zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, nebyl sjednán měsíční příjem. V lednu pracoval jen dne 9., odměna za práci činila 800 Kč. Zaměstnanec není od 9. do 31. 1. účasten nemocenského pojištění, protože příjem zúčtovaný do ledna byl nižší než 2 500 Kč. Z 800 Kč se neplatí pojistné na sociální zabezpečení. V únoru pracoval dne 20. až 24., odměna činila 2 500 Kč. Zaměstnanec je v únoru účasten nemocenského pojištění od 1. do 28., poněvadž započitatelný příjem činí aspoň 2 500 Kč. Do zaměstnání vstoupil v lednu, v dalších měsících již do zaměstnání „nevstupuje“, proto je v únoru účasten nemocenského pojištění od 1. února, i když začal pracovat až 20. února. Do 20. března musí zaměstnavatel oznámit vstup zaměstnance do zaměstnání, daleden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 5
22.4.2014 8:29:17
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ
7.3.1.1 str. 6
Nemocenské pojištění
tum nástupu do zaměstnání je 9. leden. Oznámení o skončení zaměstnání musí být podáno do 8. ledna příštího roku (do 8 dnů po skončení zaměstnání). V průběhu trvání zaměstnání zaměstnavatel OSSZ neoznamuje, zda je či není v jednotlivých kalendářních měsících zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. V červenci nepracoval, ale do července mu byla zúčtována prémie 2 800 Kč. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od 1. do 31. července. Neoznamuje se OSSZ, že je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, oznamuje se pouze nástup do zaměstnání, tento údaj byl již oznámen v březnu. Příklad: Člen družstva je v družstvu zaměstnán v pracovním poměru jako ekonom za odměnu 20 000 Kč měsíčně. Zároveň je členem představenstva družstva. Členská schůze odsouhlasila výši odměny členům představenstva v částce 2 500 Kč měsíčně. Tento člen družstva je považován za zaměstnance jak v pracovním poměru, tak z členství v představenstvu. Odměna byla sjednána ve výši 2 500 Kč, zaměstnání není zaměstnáním malého rozsahu, je účasten nemocenského pojištění po celou dobu členství v představenstvu. Družstvo muselo oznámit OSSZ nástup člena družstva do zaměstnání samostatně na dvou tiskopisech. Vykonává-li zaměstnanec pro téhož zaměstnavatele zároveň více zaměstnání malého rozsahu, je v kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění ze všech těchto zaměstnání, pokud úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání činí aspoň 2 500 Kč. leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 6
22.4.2014 8:29:17
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Nemocenské pojištění
7.3.1.1 str. 7
Příklad: Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr od 1. 1. 2014, sjednaná mzda činí 2 400 Kč a v této výši je také měsíčně zúčtovávána. Od 16. dubna uzavře s týmž zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti, sjednaná odměna činí 2 000 Kč měsíčně. V dubnu byla z této dohody zúčtována odměna 1 000 Kč. V dubnu je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění z obou pracovněprávních vztahů, neboť úhrn zúčtovaných započitatelných příjmů činí 3 000 Kč. Zaměstnavatel je povinen oznámit do 20. května 2014 nástup zaměstnance do zaměstnání v pracovním poměru v měsíci lednu a nástup v dubnu tohoto zaměstnance do zaměstnání vykonávaného na základě dohody o pracovní činnosti. Z 2 000 Kč a z 1 000 Kč musí být odvedeno pojistné. Od 1. 1. 2014 již neplatí pro zaměstnání, které netrvalo a ani nemělo trvat déle než 14 dnů, zvláštní úprava pro účast na nemocenském pojištění zaměstnance z takového zaměstnání. Takové zaměstnání se stává buď zaměstnáním malého rozsahu, nebo ostatním.
Zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce (§ 7a ZNP) Pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce (dále jen „DPP“) platí tyto zásady pro účast na nemocenském pojištění: ➣ splnění podmínek účasti na nemocenském pojištění se posuzuje v každém kalendářním měsíci zvlášť,
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 7
22.4.2014 8:29:17
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ
7.3.1.1 str. 8
Nemocenské pojištění
➣ zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění v tom kalendářním měsíci, do něhož mu byla zúčtována odměna (započitatelný příjem) v částce vyšší než 10 000 Kč, ➣ účast na nemocenském pojištění může vzniknout nejdříve ode dne vstupu do zaměstnání a může trvat jen v době, v níž DPP trvala, ➣ započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž již DPP netrvala, se považuje za příjem zúčtovaný do posledního měsíce, v němž DPP ještě trvala, ➣ trvá-li v kalendářním měsíci více DPP u téhož zaměstnavatele, je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění ve všech dnech, v nichž DPP trvaly, pokud úhrn započitatelných příjmů činí více než 10 000 Kč, ➣ zaměstnavatel je povinen oznámit nástup do zaměstnání do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zaměstnanec poprvé účasten nemocenského pojištění. Příklady: 1.
DPP je uzavřena od 1. 1. do 31. 12. Do všech 12 měsíců je zúčtovávána odměna ve výši 10 000 Kč. Zaměstnanec není v žádném měsíci účasten nemocenského pojištění, zaměstnavateli nevznikla oznamovací povinnost, pojistné se ze 120 000 Kč zúčtovaných do tohoto roku neplatí.
Pro ukázku zkráceno
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 8
22.4.2014 8:29:17
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Příjmy ze závislé činnosti
9.3.3 str. 1
9.3.3 Dohoda o provedení práce – měsíční příjem do 10 000 Kč
Významný dopad má změna od 1. 1. 2014 ve zdaňování nízkých příjmů. Nově je možnost uplatnění srážkové daně dána pouze u příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce. Od roku 2014 je tedy potřebné změnit systém zdanění nízkých příjmů dosažených mimo dohodu o provedení práce.
Uplatnění srážkové daně
S účinností od 1. 1. 2014 je v případě dohod o provedení práce zvýšena hranice pro uplatnění srážkové daně poplatníků bez podepsaného Prohlášení k dani z částky 5 000 Kč na částku 10 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že odměna z dohody o provedení práce nepodléhá odvodům pojistného, nebude základ daně zvyšován podle ust. § 6 odst. 12 ZDPř.
Dohody o provedení práce
V případě, že by příjem zaměstnance převýšil limit 10 000 Kč a zaměstnanec nepodepsal Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, musel by zaměstnavatel z uvedeného příjmu srazit zálohu, a to ve výši 15 %.
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 1
22.4.2014 8:29:17
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ
9.3.3 str. 2
Příjmy ze závislé činnosti
Příklad: Zaměstnavatel zaměstnal studenta na dohodu o provedení práce s odměnou ve výši 20 000 Kč. Student nepodepsal Prohlášení poplatníka. Zaměstnavatel mu srazil zálohu na dani a tu odvedl příslušnému finančnímu úřadu. Tento student nemá žádné další příjmy. Může student podat daňové přiznání za minulý rok a požádat finanční úřad o vrácení této daně? Po uplynutí zdaňovacího období může student podat daňové přiznání, do kterého na základě potvrzení zaměstnavatele uvede příjem ze závislé činnosti ve výši 20 000 Kč a také plátcem sraženou daň. Již při uplatnění slevy na poplatníka studentovi vznikne přeplatek na dani, který mu správce daně na základě žádosti vrátí. Příklad: Společnost a student vysoké školy uzavřeli dohodu o provedení práce, ve které sjednali měsíční odměnu ve výši 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že student nepodepsal tiskopis Prohlášení, zaměstnavatel z jeho příjmu odvedl srážkovou daň ve výši 15 %. Může student po uplynutí zdaňovacího období podat daňové přiznání? S účinností od roku 2014 může student po uplynutí zdaňovacího období podat daňové přiznání a v něm vypořádat svoji celoroční daňovou povinnost. Od takto vypočtené daně lze odečíst srážkovou daň odvedenou z dohody o provedení práce.
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 2
22.4.2014 8:29:17
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Příjmy ze závislé činnosti
9.3.3 str. 3
Příklad: Zaměstnavatel zaměstnal studenta na dohodu o pracovní činnosti se sjednanou odměnou ve výši 10 000 Kč měsíčně. Jak bude postupovat při zdanění tohoto příjmu? Částka ve výši 10 000 Kč se zvýší o povinné pojistné placené zaměstnavatelem, tj. o částku 34 % z 10 000, tedy o 3 400 Kč, a z výsledné částky 13 400 Kč se srazí daň podle § 36 odst. 2 ZDPř ve výši 15 %, tj. 2 010 Kč. Příklad: Pan Novák, který je daňovým rezidentem ČR, obdržel odměnu člena statutárního orgánu právnické osoby [§6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDPř] ve výši 4 000 Kč. Jak se příjem zdaní, když společník nepodepsal Prohlášení k dani? Z odměny člena statutárního orgánu ve výši 4 000 Kč musí zaměstnavatel, tedy společnost, srazit zálohu na daň ve výši 15 %, a to po jejím zvýšení o povinné pojistné. ZDPř v § 38d odst. 1 a 4 stanoví mimo jiné, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých zápůjček a z poskytnutých úvěrů, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o dluhu účtuje v souladu se zákonem o účetnictví. Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se podle § 38d odst. 4 považuje za splněnou řádným a včasným
Vybírání daně srážkou
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 3
22.4.2014 8:29:17
9.3.3 str. 4
MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Příjmy ze závislé činnosti
provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených v § 36 odst. 2, tj. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4, pokud poplatník ➣ podepíše za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 7), ➣ zahrne příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání podaného za zdaňovací období, ve kterém mu tyto příjmy plynou. Dodatečné prohlášení k dani
Podepíše-li poplatník nejpozději do 15. února následujícího roku dodatečně prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5 a prokáže-li skutečnosti pro poskytnutí nezdanitelných částek podle § 15, slev na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění podle § 35c, plátce dodatečně přihlédne k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Vyúčtování daně
Plátce daně je povinen podat místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Vyúčtování se podává po uplynutí zdaňovacího období v termínu stanoveném v § 137 DŘ, tedy do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku. Lhůtu stanovenou pro podání tohoto vyúčtování nelze prodloužit.
leden 2014
MU40-2014-Ukazka2.indb 4
22.4.2014 8:29:17