Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní
Mzdová agenda – vybrané zúčtovací vztahy v účetní jednotce Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Eva Šmídová
Eva Kuchařová
Brno 2008
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Mzdová agenda – vybrané zúčtovací vztahy v účetní jednotce“ vypracovala samostatně, na základě pokynů vedoucí bakalářské práce a s použitím literatury, kterou cituji a uvádím v seznamu literatury.
V Brně, dne 4. 2. 2008
..........................................
PODĚKOVÁNÍ
Chtěla bych poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Evě Šmídové za cenné rady a připomínky ke zpracování bakalářské práce, Ing. Petrovi Fialovi za možnost spolupracovat se společností FROST-MARKET s. r. o. a dále jejich mzdové účetní, paní Malinkové, za poskytnuté informace a praktické rady.
V Brně dne 4. 2. 2008
............................................
ABSTRAKT
Kuchařová, E. Mzdová agenda – vybrané zúčtovací vztahy v účetní jednotce. Bakalářská práce. Brno: MZLU, 2007. Vedoucí práce: Ing. Eva Šmídová. Bakalářská práce se věnuje mzdové problematice, a to jak z hlediska účetního, tak i daňového. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou rozebrány základní pojmy vyskytující se v oblasti pracovního práva a mzdové problematiky, dále daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění. V praktické části jsou názorně vypočteny příklady zaměřené
na
výpočet
mezd
a
Cílem je posouzení výhod a nevýhod vybraného
daňové
povinnosti.
způsobu odměňování ve
společnosti a účetní zachycení vybraných vztahů této účetní jednotky ke svým zaměstnancům. Klíčová slova: mzda, daň z příjmů, zaměstnanec
ABSTRACT The bachelor work is specialise in assessment of wages from the point of view of accounting and taxation. It is divided into two parts- a theoreticl section and a practical section. In the teoretical section there is given the analysis of basic concepts concerning salaries area, labour law and personal income tax, social and health levies are mentioned. In the practical part of the work there are illustrative examples of wage calculation and the calculation of tax liability. The aim of this bachelor work is an assessment of advantages and disadvantages of selected remuneration methods from the company viewpoint and accounting registration of selected relations of this accounting entity in relation to its employees. Keywords: wage, income tax, employee
OBSAH 1
ÚVOD....................................................................... - 8 -
2
CÍL PRÁCE A METODIKA ....................................... - 10 -
3
ZÁKLADNÍ POJMY ..................................................- 11 3.1
Pracovní právo................................................................ - 11 -
3.2
Pracovně právní vztahy ................................................... - 11 -
3.3
Zaměstnavatel ................................................................ - 11 -
3.4
Zaměstnanec...................................................................- 12 -
3.4.1 Vznik pracovního poměru ...................................................................... - 12 3.4.2 Pracovní smlouva.................................................................................... - 12 3.4.3 Změny pracovního poměru..................................................................... - 13 3.4.4 Skončení pracovního poměru................................................................. - 14 3.4.5 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr .............................. - 14 3.4.5.1 Dohoda o pracovní činnosti............................................................ - 14 3.4.5.2 Dohoda o provedení práce.............................................................. - 15 -
3.5
Organizace......................................................................- 15 -
3.6
Mzda ...............................................................................- 15 -
3.7
Formy mzdy ....................................................................- 16 -
3.7.1 3.7.2
Základní mzda ........................................................................................ - 16 Příplatky.................................................................................................. - 17 -
3.8
Evidence mzdy ................................................................- 19 -
3.9
Minimální mzda..............................................................- 19 -
3.10 Plat .................................................................................- 19 3.11
4
Průměrný výdělek.......................................................... - 20 -
TEORETICKÁ ČÁST ................................................ - 21 4.1
Výpočet a výplata mzdy ...................................................- 21 -
4.1.1 Výpočet hrubé mzdy ............................................................................... - 21 4.1.1.1 Hrubá mzda .................................................................................... - 21 4.1.1.2 Základní mzda ................................................................................- 22 4.1.1.3 Odměna za pracovní pohotovost ....................................................- 22 4.1.1.4 Příplatky..........................................................................................- 22 4.1.1.5 Náhrady mzdy.................................................................................- 22 4.1.1.6 Další odměny ..................................................................................- 22 4.1.2 Výpočet čisté mzdy..................................................................................- 23 4.1.2.1 Čistá mzda.......................................................................................- 23 4.1.3 Výpočet mzdy k výplatě ..........................................................................- 23 4.1.3.1 Srážky ze mzdy................................................................................- 23 4.1.3.2 Nemocenské dávky .........................................................................- 24 -
4.2
Sociální zabezpečení ...................................................... - 24 -
4.2.1 Výpočet a odvod pojistného....................................................................- 25 4.2.1.1 Vyměřovací základ ..........................................................................- 25 -
4.3
Důchodové pojištění ...................................................... - 26 -
4.3.1
4.4
Druhy důchodů a jejich složky................................................................- 27 -
Nemocenské pojištění .................................................... - 27 -
4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4
4.5
Zdravotní pojištění ........................................................ - 29 -
4.5.1 4.5.2 4.5.3
4.6
Nemocenské........................................................................................... - 28 Podpora při ošetřování člena rodiny ..................................................... - 28 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ...................................- 29 Peněžitá pomoc v mateřství....................................................................- 29 Povinnosti zaměstnance .........................................................................- 29 Povinnosti zaměstnavatele .................................................................... - 30 Výše pojistného...................................................................................... - 30 -
Daň z příjmu FO ze závislé činn. a funkčních požitků ......- 31 -
4.6.1 Poplatník................................................................................................. - 31 4.6.2 Plátce....................................................................................................... - 31 4.6.3 Technika výběru daně a daňové režimy.................................................. - 31 4.6.3.1 Zdaňování příjmů srážkovou daní.................................................. - 31 4.6.3.2 Záloha na daň .................................................................................- 32 4.6.4 Výpočet zálohy na daň ............................................................................- 32 4.6.5 Nezdanitelná část základu daně .............................................................- 33 4.6.6 Slevy na dani ...........................................................................................- 34 4.6.7 Daňové zvýhodnění na vyživované dítě ..................................................- 34 4.6.8 Měsíční daňový bonus ............................................................................- 35 4.6.9 Roční zúčtování daně..............................................................................- 35 -
4.7
Účtování mezd a zúčtovací vztahy .................................. - 35 -
4.7.1 4.7.2 4.7.3 4.7.4 4.7.5
5
Účtování mezd zaměstnancům...............................................................- 35 Účtování ostatních závazků vůči zaměstnancům ...................................- 36 Pohledávky za zaměstnanci, účet 335.....................................................- 37 Účtování mezd společníkům.................................................................. - 38 Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdrav. pojištění ....... - 38 -
PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................- 39 5.1
Úvod .............................................................................. - 39 -
5.2
Profil společnosti FROST-MARKET ............................... - 39 -
5.2.1
5.3
Společnost s ručením omezeným........................................................... - 40 -
Role mzdové účetní ve firmě .......................................... - 40 -
5.3.1 5.3.2
5.4
Výpočet mzdy................................................................. - 42 -
5.4.1 5.4.2
5.5 5.5.1
5.6 5.6.1
5.7 5.7.1 5.7.2 5.7.3
Povinnosti mzdové účetní během roku ................................................. - 40 Povinnosti mzdové účetní ke konci kalendářního roku ......................... - 41 Porovnání výpočtu mzdy u jednotlivých zaměstnanců ..........................- 42 Závěr .......................................................................................................- 46 -
Vývoj mezd ve společnosti od roku 2005 ........................ - 46 Závěr .......................................................................................................- 47 -
Srovnání výpočtu mzdy v roce 2007 a 2008.................... - 48 Závěr .......................................................................................................- 49 -
Změny v roce 2008......................................................... - 49 Rovná daň z příjmů................................................................................ - 50 Superhrubá mzda................................................................................... - 50 Zvýšení slev a daňového zvýhodnění na dítě ......................................... - 50 -
5.7.4 5.7.5
Daňový bonus ......................................................................................... - 51 Změna výpočtu dávek nemocenského pojištění ..................................... - 51 -
6
Závěr ......................................................................- 52 -
7
Zdroje informací ....................................................- 53 7.1
Právní předpisy.............................................................. - 53 -
7.2
Odborná literatura......................................................... - 54 -
7.3
Internetové odkazy ........................................................ - 55 -
8
Seznam tabulek ......................................................- 56 -
9
Seznam grafů .........................................................- 56 -
10 Seznam příloh ......................................................... - 57 -
1 ÚVOD Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma týkající se mzdové agendy. O tuhle problematiku se velmi zajímám, protože si myslím, že se týká každého z nás a je stále aktuální. Právní otázky týkající se obchodu, cen a mezd nalezneme již v Chammurapiho zákoníku, který pochází přibližně z roku 1686 př. n. l. Odměna za práci měla formu zbožových peněz, například dobytek, kožešiny, sůl, kovy apod. Jednalo se o všeobecné ekvivalenty, které byly na přelomu 6. a 7. století nahrazeny kovovými mincemi. O mnoho let později, až v 17. století začínají prominentní bankovní domy vydávat nová platidla – bankovky. První moderní úpravu pracovních vztahů včetně odměňování práce nalezneme ve Všeobecném zákoníku občanském, který byl vydán v Rakousku v roce 1811. Součástí Ústavy České republiky je Listina základních práv a svobod, která ve čtvrté hlavě říká: „Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.“ Právo na odměnu za práci je tedy jedním ze základních práv všech občanů České republiky. Dalším důležitým právním předpisem upravujícím mzdovou problematiku je zákon o zaměstnanosti [7], který říká, že:“Občanovi nelze odepřít právo na zaměstnání z důvodů rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v politických stranách a jiných sdruženích, v politických hnutích i v odborových organizacích, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině.“ Právem na zaměstnání se rozumí právo občanů, kteří chtějí a mohou pracovat. Pracovní poměr je základním pracovněprávním vztahem. Vzniká nejčastěji pracovní smlouvou uzavřenou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Tato smlouva je dobrovolným právním aktem, pro který se jeho účastníci svobodně rozhodli. Povinností zaměstnavatele je za vykonanou práci vyplácet zaměstnanci mzdu, která se tak stává důležitým motivačním prostředkem. Proto by se mzdová problematika neměla v podniku podceňovat.
Jelikož je mzdová problematika značně komplikovaná (jedná se o proces neustálé aktualizace a stále se měnících norem a předpisů), mzdová účetní musí mít značné množství vědomostí z oblasti pracovního práva, předpisů sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění, daňových zákonů a účetnictví. V zájmu každého vrcholového podniku je mít ve funkci mzdové účetní vysoce kvalifikovaného pracovníka, který je schopen metodicky, věcně a zejména prakticky zvládnout širokou bázi předpisů souvisejících se zaměstnáváním zaměstnanců. Cílem každého zaměstnavatele je tedy optimalizovat mzdové náklady a neustále zvyšovat a zlepšovat produktivitu práce jeho zaměstnanců. Hlavním cílem všech podnikatelských subjektů je maximalizovat zisk. Toho může účetní jednotka dosáhnout především minimalizací nákladů. Proto je velice důležité věnovat mzdové agendě v podniku dostatečnou pozornost. Zaměstnávání zaměstnanců je spojeno s mnoha povinnostmi zaměstnavatele vůči státním orgánům, jako jsou například finanční úřady, správa sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny. Vedení mzdového účetnictví zahrnuje kompletní zpracování mzdové agendy plně v souladu se souvisejícími českými předpisy. Od 1. ledna 2007 je účinný nový právní předpis upravující jedny z nejčastějších právních vztahů, které v soukromém sektoru vznikají. Jde o zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce. Dalším důležitým předpisem je zákon č.2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů a zákon o mzdě.
2 CÍL PRÁCE A METODIKA Hlavním cílem mé bakalářské práce je zhodnotit vývoj mezd ve vybrané účetní jednotce
v tříletém
horizontu,
posoudit
výhody
a
nevýhody
způsobu
odměňování zaměstnanců a vysvětlit základní pojmy vyskytující se v oblasti mzdové problematiky. Postupovat budu podle zákonů platných k 1. 1. 2007. V závěru bakalářské práce chci také shrnout změny, které se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů od roku 2008, kdy vstoupí v platnost daňová reforma. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části vycházím z platných zákonů v ČR. Nejdříve zde charakterizuji základní pojmy vyskytující se v oblasti mzdové problematiky a pracovního práva. Věnuji se postupům účtování mezd a výpočtu mzdy metodou deskripce. Dále vymezuji druhy odměn za práci, srážky ze mzdy a jejich výpočty. Zabývám se také problematikou sociálního a zdravotního pojištění, zdaňováním příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků. V praktické
části,
která
je
zaměřená
na
konkrétní
společnost,
analyzuji názorně vypočtené příklady zaměřené na hrubou i čistou mzdu a
výpočet
daňové
povinnosti.
Zachycuji
vybrané
zúčtovací
vztahy
k zaměstnancům a vybraným orgánům společnosti včetně zaúčtování účetních případů s nimi spojených.
Následně metodou syntéze zhodnotím celkové
mzdové zatížení podniku a také vývoj mezd v horizontu předchozích tří let (2005 – 2007). V závěru bakalářské práce shrnuji dosažené výsledky a hodnotím splnění stanovených cílů.
3 ZÁKLADNÍ POJMY 3.1 Pracovní právo Soubor
právních
norem
upravujících
pracovněprávní
vztahy
mezi
zaměstnavatelem a zaměstnancem, jakož i vztahy mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi. Právním předpisem, kterým se upravují a řídí vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce s účinností od 1. 1. 2007, a na něj navazující předpisy.
3.2 Pracovně právní vztahy Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Vznikají na základě
zákoníku
práce
[8]
mezi
zaměstnavatelem
a
zaměstnancem.
Pracovní poměr může vzniknout na základě následujících právních skutečností: • •
jmenováním dohodou
3.3 Zaměstnavatel Zaměstnavatelem podle zákoníku práce [8] rozumíme jak fyzické, tak právnické osoby, které zaměstnávají fyzické osoby v pracovněprávních vztazích. Vystupují svým jménem a mají odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Dle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění [6] je zaměstnavatelem fyzická
nebo
právnická
osoba,
která
zaměstnává
zaměstnance
a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Dělení zaměstnavatelů dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti [5]: •
organizace (nad 25 zaměstnanců)
•
malé organizace (méně jak 25 zaměstnanců)
3.4 Zaměstnanec Zaměstnanec může být podle
zákoníku práce [8] pouze fyzická osoba.
Pracovněprávní způsobilost vzniká dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku. Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni ukončení povinné školní docházky. Dohodu o hmotné odpovědnosti může zaměstnanec uzavřít nejdříve v den, kdy dosáhne 18 let věku. Dle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění [6] pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považují osoby, které jsou dány zákonem o veřejném zdravotním pojištění a to pouze tehdy, pokud jim z pracovněprávního nebo jiného vztahu plyne účast na nemocenském pojištění. Dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti [5] se pro účely odvodu pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnance považují osoby vykonávající výdělečnou činnost a jsou účastny nemocenského pojištění. 3.4.1 Vznik pracovního poměru Zákoník práce [8] definuje dva způsoby vzniku pracovního poměru: •
jmenováním (vyjímečně)
•
uzavřením pracovní smlouvy
3.4.2 Pracovní smlouva K uzavření pracovní smlouvy dle Janků [9] dojde, jakmile se účastníci shodnou na celém jejím obsahu. Obsah pracovní smlouvy tvoří podstatné a další náležitosti. Podstatné náležitosti pracovní smlouvy musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout a musí být v pracovní smlouvě obsaženy, jinak je neplatná. Jedná se o: •
druh práce
•
místo výkonu práce
•
den nástupu do práce
Mezi další náležitosti, které si účastníci v pracovní smlouvě dohodli, patří [9]: •
zkušební doba
•
ujednání o pracovní době
•
ujednání o mzdě
•
konkurenční doložka zaměstnavatele
jedná se o zákaz vykonávat pro jiného
nebo na vlastní účet činnost, které je předmětem
činnosti zaměstnavatele •
doba trvání
3.4.3 Změny pracovního poměru Změny v obsahu pracovní smlouvy jsou možné jen se souhlasem obou smluvních stran. Pouze v určitých případech je možné převést zaměstnance na jinou práci. Důvody pro toto převedení jsou následující: •
zdravotní
•
trestněprávní
•
objektivní překážky
Za zdravotní důvody považujeme situace, kdy na základě lékařského potvrzení pracovník pozbyl způsobilost konat dosavadní práce. Jedná se například o případy, kdy zaměstnanec není způsobilý konat noční práci, dále případy ochrany zdraví před nákazou, těhotenství ženy nebo ženy pečující o dítě do devíti měsíců jeho věku. Trestněprávní důvody jsou takové, kdy bylo zahájeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním, kdy zaměstnavatel dává výpověď pro porušení pracovní kázně či pro neuspokojivé pracovní výsledky a dále případy, kdy soud stanovil vedlejší trest, např. zákaz určité činnosti aj. Mezi objektivní překážky patří nepříznivé povětrnostní vlivy, živelné pohromy a události, prostoje aj. V těchto případech může být zaměstnanec krátkodobě převeden na jinou práci [17].
3.4.4 Skončení pracovního poměru Pracovní poměr může dle zákoníku práce [8] skončit: •
dohodou
•
výpovědí
•
okamžitým zrušením
•
zrušením ve zkušební době
Pracovní poměr rovněž zaniká v následujících případech: •
uplynutím sjednané doby u pracovního poměru na dobu určitou
•
dnem skončení pobytu cizince nebo osoby bez státní příslušnosti na území České republiky
podle vykonavatelného rozhodnutí o odnětí
povolení k pobytu •
dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti trest vyhoštění z území republiky.
•
smrtí zaměstnance
3.4.5 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Ve smyslu zákoníku práce [8] může zaměstnavatel pro plnění některých úkolů nebo zabezpečení potřeb uzavírat také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jedná se o dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Za vykonanou práci zaměstnanci náleží odměna.
3.4.5.1 Dohoda o pracovní činnosti Tento typ dohody se zpravidla využívá k plnění opakujících se úkolů. Sjednaný rozsah pracovní doby nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přitom se do tohoto rozsahu nezapočítává doba případné pracovní pohotovosti.
Musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná a musí obsahovat podstatné náležitosti: •
sjednané práce
•
sjednaná odměna za vykonanou práci
•
sjednaný rozsah pracovní doby
•
doba, na kterou se dohoda uzavírá
Zaměstnanec na základě této dohody odvádí daň ve formě záloh na daň i sociální a zdravotní pojištění. 3.4.5.2 Dohoda o provedení práce Tento typ dohody může zaměstnavatel uzavřít, pokud předpokládaný rozsah práce nepřesáhne 150 hodin za kalendářní rok. Uzavírá se písemně nebo ústně. Většinou se využívá k výkonu jednorázových prací. Na základě této dohody zaměstnanec odvádí srážkovou daň v minimální výši 15%. Neodvádí ani sociální, ani zdravotní pojištění.
3.5 Organizace Dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení [5] se pro účely sociálního zabezpečení organizací rozumí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců nebo méně (malá organizace), avšak evidenci mezd pro ni vede jiná fyzická nebo právnická osoba, která je považována za organizaci (zaměstnává tedy více než 25 zaměstnanců).
3.6 Mzda Podle zákona o mzdě [3] se mzdou rozumí peněžité i nepeněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci. Sjednává se v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě. Nesmí být nižší než minimální mzda. Je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku, pokud nebylo sjednáno kratší než měsíční období splatnosti mzdy.
Zaměstnavatel je povinen vést mzdovou evidenci a při měsíčním vyúčtování mzdy vydat pracovníkovi doklad o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách ze mzdy.
3.7 Formy mzdy Formy mzdy představují podle Kocourka [13] soubor pravidel, metod a prostředků, kterými se utváří závislost mzdy zaměstnanců na výsledcích práce a na jejich osobním přínosu k těmto výsledkům. Kocourek [13] dále říká, že: “Podnik opakovaně stojí před rozhodováním o tom, zda náklady vkládané do fungování propracovaného a strukturovaného systému forem mzdy se vyplatí z hlediska efektu pro celopodnikové výsledky, nebo zda jednoduchý a paušální, tedy nákladově nenáročný postup při poskytování mezd není vhodnější. „ Podle Vybíhala [17] lze za mzdu považovat: •
základní mzdu
•
smluvní plat
•
základní plat
•
osobní ohodnocení
•
prémie
•
naturální mzdu
•
příplatky
•
doplatky
•
odměny (kromě odměn za pracovní pohotovost)
3.7.1 Základní mzda a) časová mzda – mzda, jejíž výše závisí na množství odpracovaného času a na mzdovém tarifu za práci dané kvalifikace, není bezprostředně spojena s konkrétním pracovním výkonem. Protože časová mzda sama o sobě nemá výrazně
pobídkový
charakter,
stimuluje
doplňkovými formami (prémie, odměny)
se
pracovní
výkon
zpravidla
b) úkolová mzda – mzda, u níž je výše výdělku určena mírou plnění stanoveného úkolu, tj. normy výkonu, které může být dána množstvím vyrobených výrobků, vykonaných operací či celých pracovních postupů. Má pobídkový charakter, neboť je závislá na pracovním výkonu. c) podílová mzda – tento typ mzdy je závislý na podílu z tržby d) provizní mzda – mzda pracovníka je zčásti závislá na prodaném množství nebo poskytnutých službách. Zaměstnanec má garantovaný základní plat a k němu dostává provizi. e) osobní mzda – uplatňuje se u pracovníků, kteří mají po delší dobu stabilní pracovní tempo a požadovanou kvalitu práce.
3.7.2 Příplatky Zákon o mzdě [3] stanovuje jako závazné čtyři druhy příplatků, které jsou zaměstnavatelem vypláceny povinně a v předpisech je stanovena jejich minimální výše. Jedná se o: a) mzda za práci přesčas Podle zákona o mzdě [3] přísluší zaměstnanci za práci přesčas mzda, na kterou mu vznikl nárok za tuto dobu a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas. b) mzda za práci ve ztíženém pracovním prostředí Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy, což je pro rok 2007 nejméně 4,81 Kč za hodinu. c) mzda a náhrady mzdy za svátek Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu náhradního volna má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na
poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku (100 %) namísto náhradního volna s tím, že přednost má náhradní volno. Jestliže zaměstnanec v důsledku svátku, který připadl na jeho obvyklý pracovní den, nepracuje, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pro lepší pochopení problematiky svátků je důležité znát strukturu nominálního fondu pracovní doby, který je uveden v plánovacím kalendáři. Najdeme zde: •
pracovní dny
•
dny pracovního volna
•
dny pracovního klidu
•
svátky
Aby bylo možné správně vypočítat mzdu za svátek je důležité znát skutečnost, zda zaměstnanec pracoval či nikoli: 1. Pracoval Na prvním místě přísluší zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu náhradního volna má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě namísto náhradního volna.
2. Nepracoval Pokud v důsledku svátku zaměstnanec nepracuje, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku při splnění následujících podmínek: •
svátek připadl na všední pracovní den
•
mzda zaměstnanci v jeho důsledku ušla
d) mzda za práci v noci Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak. Do konce roku 2006 byla výše příplatku stanovena nejméně 6 Kč, v současnosti je tak příplatek u různých zaměstnanců rozdílný, neboť je odvozován z jejich průměrného hodinového výdělku.
3.8 Evidence mzdy •
potvrzení o zaměstnání – zápočtový list
•
mzdové listy
•
odvody sociálních dávek
•
evidenční list důchodového pojištění
3.9 Minimální mzda Minimální mzdou se rozumí nejnižší peněžité plnění, které je povinen podle zákoníku práce [8] poskytovat zaměstnavatel zaměstnanci za vykonanou práci v pracovním poměru. Mzda tedy nesmí být nižší než minimální ( a v případě, kdy není uzavřena kolektivní smlouva nebo mzda není v kolektivní smlouvě sjednána, nesmí být mzda nižší než příslušný minimální mzdový tarif). Do mzdy se pro tyto účely zahrnují všechny složky mzdy, nezapočítává se však mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek a příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí a za práci v noci. Výše minimální mzdy je v České republice pro rok 2007 i 2008 stanovena na úrovni 8000 Kč za měsíc pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou resp. 48,10 Kč za každou odpracovanou hodinu pro pracovníky odměňované mzdou hodinovou.
3.10 Plat Platem se podle zákoníku práce [8] rozumí peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci pro zaměstnavatele, kterým je: •
stát
•
územní samosprávný celek
•
státní fond
•
příspěvková organizace (dle zvláštních předpisů)
•
školská právnická osoba
Poskytuje se podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Zákon přikazuje, aby za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty příslušel všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejný plat. Rovněž platí, že plat nesmí být nižší než minimální mzda. Výši platů určuje zařazení zaměstnance do platového tarifu. Ten se skládá z platové třídy a platového stupně. V současné době existuje 16 platových tříd a 12 platových stupňů.
3.11 Průměrný výdělek Pro stanovení a následné vyplácení náhrady mzdy je důležité správné určení tzv. průměrného výdělku. Ten se používá pro výpočet různých příplatků a náhrad mezd. Průměrný výdělek (PV) se zjišťuje pro pracovněprávní účely, pro účely jiné byl tento pojem nahrazen pojmem „vyměřovací základ“. Zjišťuje se z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Za rozhodné období se považuje předchozí kalendářní čtvrtletí (bezprostředně předcházející).
4 TEORETICKÁ ČÁST 4.1 Výpočet a výplata mzdy Mzda je podle zákoníku práce [8] splatná po vykonání práce, a to nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku. Zaměstnavatel je povinen určit pravidelný termín výplaty, pokud není sjednán v kolektivní smlouvě. Výplata mzdy se provádí v zákonných penězích, v pracovní době a na pracovišti (nebylo-li dohodnuto jinak).Mzda se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výpočet mzdy můžeme rozdělit do dvou následujících kroků1: •
výpočet nárokových složek mzdy
•
odpočet srážkových složek – zákonných
4.1.1 Výpočet hrubé mzdy 4.1.1.1 Hrubá mzda Hrubá mzda je součet veškerých položek, které připadají zaměstnanci za práci odvedenou v příslušném kalendářním měsíci. Skládá se ze základní mzdy, příplatků, odměn náhrad mzdy a dalších plnění2. Tabulka 1: Výpočet hrubé mzdy Základní mzda + odměna za pracovní pohotovost + příplatky + náhrady mzdy + další odměny + další plnění = HRUBÁ MZDA
Zdroj: Vlastní zpracování
1 2
http://www.vyplata.cz/vyplatamzdy/postupprivypoctuvyplaty.php http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/vypocty
4.1.1.2 Základní mzda Tento pojem je vysvětlen v kapitole 3 (3.7.1 Základní mzda). 4.1.1.3 Odměna za pracovní pohotovost Pracovní pohotovost je podle zákoníku práce [8] doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce. Po dobu pracovní pohotovosti nepřísluší zaměstnanci mzda (nejedná se o výkon práce), ale odměna za pracovní pohotovost a to nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak. Výkon práce v rámci pracovní pohotovosti je prací přesčas, pokud výkon práce přesahuje stanovenou týdenní pracovní dobu, a zahrnuje se do limitů práce přesčas. 4.1.1.4 Příplatky Zákon o mzdě [3] vymezuje pouze příplatky povinné, taxativní, které jsou zaměstnavatelem vypláceny povinně (pokud na ně zaměstnanci připadl nárok) v jejich minimální výši. Někteří zaměstnavatelé využívají možnosti poskytovat příplatky fakultativní (nepovinné), jak uvádí Voříšek [16]. Jejich výše je dána dohodou zaměstnavatele s odborovým orgánem nebo přímo s jednotlivými zaměstnanci a jedná se například o příplatek za práci o víkendu. 4.1.1.5 Náhrady mzdy Náhrady mzdy řeší zákoník práce [8] jako náhrady mzdy v případech, kdy zaměstnanec práci konat nemůže a nemá tím pádem nárok na mzdu. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci v zájmu jeho hmotného zabezpečení náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. 4.1.1.6 Další odměny Odměny jsou podle Voříška [16] nenárokovou složkou, přesto je jejich používání velmi rozšířené. Nejčastější jsou zejména odměny při významných pracovních a životních jubileích, při splnění mimořádného pracovního úkolu či při skončení pracovního poměru.
4.1.2 Výpočet čisté mzdy 4.1.2.1 Čistá mzda Čistou mzdou rozumíme hrubou mzdu sníženou o částky sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění a zálohy na daň. Používá se pro výpočet mzdy k výplatě. Tabulka 2: Výpočet čisté mzdy Hrubá mzda - sociální zabezpečení zaměstnance 8 % - zdravotní pojištění zaměstnance 4,5 % = ČISTÁ MZDA Zdroj: Vlastní zpracování
4.1.3 Výpočet mzdy k výplatě Mzdou k výplatě rozumíme skutečně vyplacenou mzdu zaměstnanci. Jedná se o čistou mzdu sníženou o srážky ze mzdy a zvýšenou o nemocenské dávky. Tabulka 3: Výpočet mzdy k výplatě
Čistá mzda - srážky ze mzdy + nemocenské dávky = Mzda k výplatě Zdroj: Vlastní zpracování
4.1.3.1 Srážky ze mzdy Jedná se o fakultativní srážky ze mzdy, které je podle zákoníku práce [8] oprávněn zaměstnavatel srazit pouze na základě dohody se zaměstnancem. Jedná se například o spoření nebo výživné.
4.1.3.2 Nemocenské dávky Problematiku nemocenských dávek upravuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců [1]. Ten říká, že nemocenské dávky náleží zaměstnanci v případech pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz nebo z důvodu karantény.
4.2 Sociální zabezpečení Jak uvádí Vybíhal [17], pojistné na sociální zabezpečení je z hlediska objemu zdrojů významným příjmem veřejných rozpočtů. V ČR činí zhruba 30 % příjmů státního rozpočtu. Výběr pojistného na sociální zabezpečení je prováděn především
z důvodu
realizace
principu
solidarity,
kdy
zaměstnanci,
zaměstnavatelé, OSVČ, případně osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění přispívají do systému v zákonem stanovené výši za účelem užití těchto zdrojů v rámci přerozdělování. Podle zákona o pojistném [5] jsou všechny osoby, které jsou účastny nemocenského a důchodového pojištění a mají příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, povinny platit pojistné. Poplatníci pojistného jsou: •
zaměstnavatelé
•
zaměstnanci
•
OSVČ
•
osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění
Osoby, které pojistné neplatí (např. studenti), jsou účastny nemocenského a důchodového pojištění, pokud jim trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění [17]. Zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění tehdy, pokud podle ujednání trvá nebo mělo trvat déle než 7 kalendářním dnů po sobě jdoucích a započitatelný příjem dosahuje alespoň 400 Kč za kalendářní měsíc. Nejedná se tedy o případy příležitostného zaměstnání. Účast na nemocenském pojištění nikdy nezakládá pracovněprávní vztah uzavřený na základě dohody o provedení práce, proto se z příjmu dosaženého z dohody o provedení práce pojistné neodvádí [8].
Pojistné zahrnuje: •
pojistné na důchodové pojištění
•
pojistné na nemocenské pojištění
•
pojistné na státní politiku zaměstnanosti
4.2.1 Výpočet a odvod pojistného Pojistné na sociální zabezpečení se vypočítává příslušnou procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného z rozhodného období, jak uvádí Janoušková [10]. Rozhodným obdobím je podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti [5] kalendářní měsíc, pouze pro OSVČ je to kalendářní rok. 4.2.1.1 Vyměřovací základ Vyměřovací
základ
tvoří
úhrn
příjmů
zaměstnance
zúčtovaných
mu
zaměstnavatelem, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou: •
náhrady výdajů, popř. jejich částí, které nepodléhají dani z příjmů fyzických osob
•
náhrady škody za ztrátu výdělku v době pracovní neschopnosti, náhrady za bolest, náhrady věcné škody aj.
•
odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích
•
hodnota poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob
Zúčtovaný příjem definuje Vybíhal [17] z hlediska sociálního zabezpečení jako příjem, který je zakotven v účetní evidenci zaměstnavatele. Tento příjem musí být zúčtován ve prospěch jeho zaměstnance, který patří mezi poplatníky pojistného. Do vyměřovacího základu se dále zahrnují příjmy zúčtované v souvislosti se zaměstnáním, a to [17]: •
náhrady mzdy
•
odměny za pracovní pohotovost
•
plnění poskytovaná k životnímu jubileu
•
plnění věrnostní nebo stabilizační povahy
Dále se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnuje i částka nepeněžního plnění (naturálního požitku), která podléhá zdanění, přičemž toto plnění musí být vázáno na výkon zaměstnání. Tabulka 4:Výše pojistného na sociální zabezpečení Zaměstnavatel
Zaměstnanec
Celkem
Nemocenské poj.
3,3
1,1
4,4
4,4
Důchodové poj.
21,5
6,5
28,0
28,0
Státní politika zaměstnanosti
1,2
0,4
1,6
1,6
26,0
8,0
34,0
34,0
Celkem
OSVČ
Zdroj: Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti Zaměstnavatel stanoví každému zaměstnanci pojistné ve výši 8 % a pojistné zaokrouhlí na celé Kč nahoru. Z úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců vypočítá pojistné ve výši 26 %. Částka pojistného úhrnem tedy zahrnuje pojistné sražené zaměstnancům (8 %) a pojistné jako daňově účinný náklad zaměstnavatele ( 26 %).
4.3 Důchodové pojištění Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení [2] ukládá organizacím povinnost vést záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení. Tyto podklady získává orgán státní správy z evidenčních listů důchodového pojištění. Ty se vedou pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok.
Pro účely důchodového pojištění se organizací rozumí nejen právnická osoba, ale i osoba fyzická, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níž jsou fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění [2]. 4.3.1 Druhy důchodů a jejich složky 1. přímé důchody: •
starobní
•
plný invalidní
•
částečný invalidní
2. nepřímé (odvozené) důchody: •
vdovský
•
vdovecký
•
sirotčí
Přímé důchody se vyměřují na základě doby pojištění a výše výdělku oprávněné osoby. Odvozené důchody se stanovují z přímého důchodu, který pobíral zemřelý nebo na který měl nárok [17].
4.4 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění patří vedle důchodového pojištění k významným instrumentům
sociálního
zabezpečení.
Odvedené
částky
nemocenského
pojištění jsou zdrojem příjmů státního rozpočtu a prostřednictvím něho jsou určeny pro výplatu dávek nemocenského pojištění [17]. Dávkami nemocenského pojištění jsou: •
nemocenské
•
podpora při ošetřování člena rodiny
•
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
•
peněžitá pomoc v mateřství
Povinně pojištěným zaměstnancům se vyplácejí všechny 4 nemocenské dávky. Studentům a žákům se vyplácí pouze peněžitá pomoc v mateřství.
4.4.1 Nemocenské Nemocenské náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání. Poskytuje se od prvního dne pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti nebo uznání plné nebo částečné invalidity, nejdéle však po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti. Stanovuje se z redukovaného denního vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je započitatelný příjem pro odvod pojistného na sociální zabezpečení. Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost. Nárok na nemocenské nemá [1], kdo si přivodil pracovní neschopnost: •
v úmyslu vylákat nemocenské
•
zaviněnou účastí ve rvačce
•
jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků
•
při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok
4.4.2 Podpora při ošetřování člena rodiny Podpora při ošetřování člena rodiny náleží zaměstnanci z důvodu péče o [1]: •
nemocné dítě mladší 10 let
•
zdravé dítě mladší 10 let z toho důvodu, že: a) dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, bylo uzavřeno b) dítěti byla nařízena karanténa c) osoba, která o dítě jinak pečuje, nemůže o dítě pečovat
•
jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou
Výše podpory za kalendářní den činí 69 % denního vyměřovacího základu. Poskytuje se nejvýše po dobu prvních devíti kalendářních dnů, pokud je
zaměstnanec osamělý se podpora poskytuje po dobu prvních 16 kalendářních dnů.
4.4.3 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Tento typ příspěvku náleží zaměstnankyni, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu. Poskytuje se za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci. 4.4.4 Peněžitá pomoc v mateřství Tato dávka náleží zaměstnankyni, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna alespoň 270 dnů nemocenského pojištění. Poskytuje se po dobu mateřské dovolené a její výše se stanovuje jako nemocenská a za kalendářní den činí 69 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou.
4.5 Zdravotní pojištění Zákon o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění [6] definuje plátce pojistného jako osobu, která: •
má na území České republiky trvalý pobyt (bez ohledu na občanství)
•
nemá na území České republiky trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má na území ČR sídlo
4.5.1 Povinnosti zaměstnance Pojištěnci veřejného zdravotního pojištění mají dvě základní povinnosti, a sice platit pojistné a oznamovací povinnost. Povinnost platit pojistné vzniká zaměstnanci dnem nástupu do zaměstnání s účastí na nemocenském pojištění. Odvodem pojistného je však povinen zaměstnavatel. V den nástupu do
zaměstnání má zaměstnanec povinnost sdělit zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn.
4.5.2 Povinnosti zaměstnavatele Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání s účastí na nemocenském pojištění a zaniká dnem skončení zaměstnání. Současně odvádí za zaměstnance část pojistného, které je povinen za ně hradit. Sražené pojistné odvádí příslušnému úřadu České správy sociálního zabezpečení [17]. Zaměstnavatel je dále povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se
oznamuje,
provést
oznámení
u
příslušné
zdravotní
pojišťovny.
O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Na žádost příslušné pojišťovny je pak povinen předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného. 4.5.3 Výše pojistného Dle zákona [5] se pojistné na veřejné zdravotní pojištění stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období. Tím je pro zaměstnance i zaměstnavatele kalendářní měsíc. Zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Základní pravidla pro určení vyměřovacího základu jsou dle Janouškové [10] stejná jako u sociálního zabezpečení, platí zde však minimální vyměřovací základ. Ten je dán minimální mzdou a zaměstnanec jej může použít pouze u jednoho zaměstnavatele. Tabulka č. 5: Výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění
Zaměstnanec
4,5 %
Zaměstnavatel
9,0 %
Celkem
13,50 %
Zdroj: Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
4.6 Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Problematiku
daně
z příjmů
fyzických
osob
ze
závislé
činnosti
a funkčních požitků upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů [4]. Poplatníci daně z příjmů jsou fyzické osoby, zaměstnanci. Příjmy, které nejsou předmětem daně nebo které jsou od daně osvobozeny stanoví zákon. 4.6.1 Poplatník Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků je fyzická osoba, jejíž příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky jsou podrobeny dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků [17]. 4.6.2 Plátce Plátcem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků je fyzická nebo právnická osoba, která má povinnost vybírat nebo srážet daň nebo zálohy na daň z příjmu vyplaceného poplatníkovi [17]. 4.6.3 Technika výběru daně a daňové režimy U příjmů ze závislé činnosti se uplatňuje technika výběru daně spočívající v odvodu daně prostřednictvím plátce daně, který pod svou majetkovou odpovědností srazí daň nebo zálohu na daň poplatníkovi a odvede ji správci daně. Uplatňují se 2 daňové režimy: •
zdaňování příjmů srážkovou daní ze samostatného základu daně
•
zdaňování příjmů na základě stanovení zálohy na daň
4.6.3.1 Zdaňování příjmů srážkovou daní Zvláštní
sazbou
daně
se
zdaňují
příjmy
zúčtované
nebo
vyplacené
zaměstnavatelem: •
jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5 000 Kč
•
nepodepsal-li zaměstnanec u zaměstnavatele prohlášení k dani [11]
Jak Jaroš dále uvádí [11], příjmy, ze kterých je sražena daň zvláštní sazbou daně, nevstupují do ročního zúčtování záloh na daň ani je poplatník neuvádí v daňovém přiznání. Pokud poplatník nepodepsal prohlášení a jeho měsíční příjem přesahuje 5 000 Kč, srazí mu zaměstnavatel zálohu na daň nejméně ve výši 20 % zdanitelné mzdy. Pokud poplatník nepodepsal a jeho měsíční příjem nedosahuje částky 5 000 Kč, uplatňuje se režim zdanění zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně ve výši 15 %. 4.6.3.2 Záloha na daň Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, snížených o [17]: •
částky, které jsou od daně osvobozeny
•
částky sražené na pojistné na sociální a zdravotní pojištění
4.6.4 Výpočet zálohy na daň Záloha na daň se vypočte ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného na 100 Kč nahoru dle následující tabulky (§ 38 h Zákona o dani z příjmu [4]): Tabulka 6: Měsíční sazby pro výpočet zálohy na daň v roce 2007 Základ pro výpočet zálohy Záloha
Ze základu přesahujícího
od Kč
do Kč
0
10 100
12 %
10 100
18 200
1 212 Kč + 19 %
10 100 Kč
18 200
27 600
2 751 Kč + 25 %
18 200 Kč
27600
a více
5 101 Kč + 32 %
27 600 Kč
Zdroj: Zákon o daních z příjmů
Z měsíčního příjmu sníženého o pojistné provádí zaměstnavatel propočet daňové zálohy podle toho, má-li u něj zaměstnanec předloženo a podepsáno prohlášení pro uplatnění nezdanitelných částek či nikoliv, jak uvádí Pelech [14]. Předložením prohlášení zaměstnavateli vyjadřuje zaměstnanec skutečnost, že právě u tohoto zaměstnavatele uplatňuje pro výpočet měsíčních daňových záloh nezdanitelné částky, a současně potvrdí, že v témže měsíci neuplatňuje slevy u jiného zaměstnavatele. Tabulka 7: Výpočet zálohy na daň v roce 2007 Hrubá mzda - zdravotní pojištění sražené zaměstnanci - sociální zabezpečení sražené zaměstnanci = Základ daně pro výpočet zálohy na daň = Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru = Záloha na daň vypočtená - měsíční slevy na dani = Záloha na daň snížená o měsíční slevy na dani - měsíční daňové zvýhodnění formou slevy na dani = Skutečně sražená záloha na daň + měsíční daňový bonus. = Záloha na daň upravená o slevu na dani nebo daňový bonus Zdroj: Zpracováno autorkou dle platných daňových zákonů
4.6.5 Nezdanitelná část základu daně O nezdanitelné částky, uvedené v § 15 zákona o daních z příjmů [4], snižuje poplatník základ daně před výpočtem daňové povinnosti z příjmů za zdaňovací období. Zaměstnanec uplatní odečet nezdanitelných částek ze základu daně v ročním zúčtování.
Jedná se například o: •
odečet darů
•
odečet úroků z úvěru
•
odečet částek příspěvků na penzijní připojištění
•
odečet zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění
•
odečet zaplacených členských příspěvků člena odborové organizace
4.6.6 Slevy na dani Vypočtená daň, respektive záloha na daň, se sníží o poplatníkem uplatněné slevy na dani dle § 35ba zákona o dani z příjmu [4]. Zaměstnanci mohou v roce 2007 uplatnit slevy na dani v této výši: •
7 200 Kč na poplatníka
•
4 200 Kč na manželku, pokud nemá vlastní příjem přesahující částku 38 040 Kč ročně
•
1 500 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod
•
3 000 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod
•
9 600 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P
•
400 Kč, je-li poplatník osobou soustavně se připravující na své povolání studiem nebo předepsaným výcvikem
4.6.7 Daňové zvýhodnění na vyživované dítě Poskytuje se ve výši 500 Kč měsíčně ve třech formách, a to jako sleva na dani, daňový bonus, kombinace slevy na dani a daňového bonusu. V případě, že částka vypočtené daně je vyšší než částka daňového zvýhodnění, uplatní poplatník celou částku daňového zvýhodnění jako slevu na dani. Je-li částka vypočtené daně nižší
než částka daňového zvýhodnění, pak do výše daně
uplatňuje poplatník slevu na dani, zbylou část daňového zvýhodnění uplatní jako daňový bonus. Daňové zvýhodnění se poskytuje na každé vyživované dítě (maximálně na 5 dětí).
4.6.8 Měsíční daňový bonus Podle zákona o daních z příjmu bude poplatníkovi vyplacen daňový bonus v případě, že je jeho výše zálohy na daň snížená o měsíční slevu na dani nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však 2 500 Kč měsíčně.
4.6.9 Roční zúčtování daně Pelech [14] říká, že roční zúčtování daně je institutem určeným pro poplatníky pouze s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky, kteří po skončení roku nejsou povinni a ani sami dobrovolně nebudou podávat daňové přiznání. V ročním zúčtování může poplatník dodatečně uplatnit nárok na odečet nezdanitelných částek, slev na dani a daňového zvýhodnění, které neuplatnil v průběhu
zdaňovacího
období.
Při
ročním
zúčtování
počítá
plátce
(zaměstnavatel), provádějící zúčtování, celoroční daň z úhrnu zdanitelných příjmů, daňových základů a daňových záloh.
4.7 Účtování mezd a zúčtovací vztahy Dle Vybíhala [17] slouží k zachycení vztahů mezi organizací a zaměstnanci účtová skupina 33.
Prostřednictvím této účtové skupiny se provádí také
zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění. Jedná se zejména o následující účty: •
331 Zaměstnanci
•
333 Ostatní závazky vůči zaměstnancům
•
335 Pohledávky za zaměstnanci
•
336 Zúčtování s institucemi SZ a ZP
4.7.1 Účtování mezd zaměstnancům Pro zaúčtování hrubých mezd zaměstnance používáme účet 521 Mzdové náklady, který z hlediska účetních předpisů patří mezi osobní náklady a souvztažně
použijeme účet 331 Zaměstnanci. Zde zaúčtujeme mzdy v jejich hrubé výši. Srážky ze mzdy účtujeme na vrub účtu 331 a ve prospěch účtů například 342, jedná-li se o zálohu na daň, 379 jde-li o spoření či výživné. Pro výplatu sociálních dávek nebo doplatku mzdy použijeme účet 211 Pokladna (případně 221 Běžný bankovní účet). Další účetní případy, které mohou vzniknout v souvislosti s účtováním mezd, uvádím v následující tabulce. Zúčtování se provádí na základě zúčtovací a výplatní listiny [12] . Tabulka č. 8: Schéma účtování mezd a souvisejících účetních případů Účetní případ
MD
DAL
Zúčtování hrubých mezd
521
331
Zúčtování zálohy na daň
331
342
Příspěvek zaměstnance na SZ a ZP
331
336
Zúčtování nároku na sociální dávky
336
331
Srážky ze mzdy za manka a škody
331
648
Srážky z mezd (výživné, spoření...)
331
379
Výplata doplatku mezd
331
211
Výplata sociálních dávek
331
211
Zdroj: Václav Vybíhal, Mzdové účetnictví 2006
4.7.2 Účtování ostatních závazků vůči zaměstnancům Dle Vybíhala [17] se na účet 333 Ostatní závazky vůči zaměstnancům účtují takové závazky, které nejsou z titulu mzdy, nezachycují se tedy ve výplatní listině. Většinou se jedná o závazky z titulu zúčtování služebních cest, různých krátkodobých zápůjček od zaměstnanců atd. Další případy účtování na účet 333 zachycuje následující tabulka.
Tabulka č. 9: Účtování na účtu 333 Ostatní závazky vůči zaměstnancům Účetní případ
MD
DAL
Odstupné poskytnuté zaměstnanci
588
333
Věrnostní přídavky dle zvláštních předpisů
527
333
Dividendy ze zaměstnaneckých akcií
431
333
Stipendia a studijní příspěvky
528
333
Náhrady škody zaměstnanci
548
333
Úhrada (ve všech případech)
333
211
Zdroj: Vybíhal Václav, Mzdové účetnictví 2006
4.7.3 Pohledávky za zaměstnanci, účet 335 Jak říká Vybíhal [17], tento účet je obsahovou náplní podobný účtu 333, avšak v obráceném významu. Nejčastěji se používá pro zaúčtování služebních cest či uplatnění náhrady za zaměstnanci.
Tabulka č. 10: Účtování na účtu 335 Pohledávky za zaměstnanci Účetní případ
MD
DAL
Vyplacená záloha na služební cestu
335
211
Zúčtování služební cesty
512
335
Vrácení zbytku zálohy do pokladny
211
335
Doplatek výdajů na služební cestu z pokladny
335
211
Zúčtování doplatku jako závazku vůči zaměstnanci 335
333
Zdroj: Vybíhal Václav, Mzdové účetnictví 2006
4.7.4 Účtování mezd společníkům Při účtování mezd společníků s. r. o. se postupuje téměř shodně, jako při účtování zaměstnanců, říká Vybíhal [17]. Namísto účtu 521 však použijeme účet 522 Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti a účet 331 nahradíme účtem 366 Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti.
4.7.5 Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Zúčtování s institucemi SZ a ZP zachycuje následující tabulka: Tabulka č. 11: Schéma účtování na účtu 336 Účetní případ
MD DAL
Závazky zaměstnanců – srážka ZP
331
336.01
Závazky zaměstnanců – srážka SP
331
336.02
Zúčtování nároku na sociální dávky
336
331
Závazky společníků s. r. o. ze závislé činnosti – ZP 366
336.01
Závazky společníků s. r. o. ze závislé činnosti – SP
366
336.02
Pojištění hrazené zaměstnavatelem (dle zákona)
524
336
Ostatní sociální pojištění (nad rámec zákona)
525
336
Úhrada závazku vůči institucím SZ a ZP
336
221
Zdroj: Vybíhal Václav, Mzdové účetnictví 2006
5 PRAKTICKÁ ČÁST 5.1 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala společnost FROST-MARKET s. r. o. Hlavním důvodem byly dobré zkušenosti z předchozí praxe, kterou jsem zde mohla vykonávat a také blízká dostupnost podniku. Nejvíce jsem spolupracovala s účetní paní Malinkovou, která mi ochotně poskytovala potřebné informace a doklady. V praktické části se zabývám pouze těmi případy, které se společnosti FROST-MARKET týkají.
5.2 Profil společnosti FROST-MARKET Společnost FROST-MARKET je společností s ručením omezeným, sídlící v Hustopečích u Brna. Společnost byla založena v roce 1995 společníky Miroslavem a Věrou Fialovými. Předmětem činnosti je maloobchodní i velkoobchodní prodej elektrospotřebičů, elektroniky a elektroinstalačního materiálu. Společnost dále zajišťuje záruční a pozáruční servis k nabízenému zboží. Základní kapitál společnosti činí 200 000 Kč a v roce 2007 společnost hospodařila s obratem 25 000 000 Kč. FROST-MARKET
od
svého
založení
provozuje
2
provozovny,
jednu
v Hustopečích a druhou v Židlochovicích. V současné době zaměstnává osm stálých zaměstnanců. Na každé provozovně pracuje jeden vedoucí a dva prodavači,
v kanceláři
s ředitelem
sedí
účetní-ekonomka
a
dalším
zaměstnancem společnosti je servisní technik, spadající pod hustopečskou provozovnu. Každý zaměstnanec pracující v obchodě (prodavač a vedoucí), musí při nástupu do zaměstnání podepsat dohodu o hmotné odpovědnosti a také převzetí klíčů. Jednatelem a zároveň ředitelem společnosti je jeden ze společníků, pan Miroslav Fiala.
5.2.1 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je obchodní kapitálovou společností. Vytváří povinně základní kapitál předem stanovenými vklady společníků. Základní kapitál činí minimálně 200 000,-, přičemž minimální hodnota jednoho vkladu musí činit 20 000,Může být založena jedinou právnickou či fyzickou osobou, maximální počet společníků je 50. Vzniká zápisem do obchodního rejstříku, a to dnem, kdy toto usnesení soudu nabývá právní moci. Jménem společnosti vystupuje jednatel, jehož jednání je i jednáním společnosti. Osoba jednatele je k této společnosti ve vztahu obchodněprávním, a to buď podle mandátní smlouvy nebo podle smlouvy o výkonu funkce. Základními orgány ve společnosti s ručením omezeným jsou: •
valná hromada
•
jednatel
•
dozorčí rada
5.3 Role mzdové účetní ve firmě Mzdová účetní, stejně jako celý podnik, pracuje a účtuje v programu POHODA Premium, kde eviduje karty pro všechny zaměstnance. Jsou zde uvedeny všechny údaje potřebné pro následný výpočet mzdy a jejích srážek. Vzhledem k tomu, že se jedná o organizaci do 25 zaměstnanců, nemocenské dávky vyplácí a vypočítává okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). 5.3.1 Povinnosti mzdové účetní během roku Na základě docházkové knihy každého zaměstnance vede mzdová účetní evidenci pracovní doby. Z ní potom každý měsíc vypočítává mzdy, zjišťuje kolik dní měl který zaměstnanec dovolené a provádí srážky sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Nejpozději ve výplatním termínu musí na okresní správu sociálního zabezpečení odvést pojistné a zaslat přehled o vyměřovacích
základech a výši pojistného, které je organizace povinna odvádět. Na zdravotní pojišťovny je povinna odvést pojistné a odeslat přehled o platbě pojistného zaměstnavatele jednotlivým zdravotním pojišťovnám. Na účet správce daně (finančnímu úřadu) provede odvod zálohy na daň do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohu na daň vznikla. Při přijímání nového zaměstnance musí každý vyplnit dotazník, podepsat pracovní smlouvu a platový výměr, popřípadě převzetí klíčů. Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 8 dnů oznámit tuto skutečnost u příslušné zdravotní pojišťovny a na předepsaném tiskopise také u příslušné OSSZ, vést záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení. Při odchodu zaměstnance vystaví zápočtový list (potvrzení o zaměstnání) a do 8 dnů provede odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ. 5.3.2 Povinnosti mzdové účetní ke konci kalendářního roku Ke konci kalendářního období musí mzdová účetní vyplnit evidenční listy důchodového pojištění pro každého zaměstnance ve třech vyhotoveních. Jeden zašle na OSSZ, druhý si ponechá a třetí předá zaměstnancům. Za každý rok je nutné vyhotovit nový evidenční list. Pokud zaměstnanec požádá o roční zúčtování daně, je povinna toto provést. Zaměstnanec musí o roční zúčtování požádat písemně vyplněním Prohlášení k dani nejpozději do 15. 2. po skončení roku. Dále musí předložit Potvrzení o výši vyplaceného nebo obdrženého příjmu a sražených zálohách od předchozího plátce ve zdaňovacím období. Mzdová účetní je povinna provést roční zúčtování daně nejpozději do 31. 3. Přeplatek vyšší než 50 Kč vrátí plátce nejpozději se zúčtováním mzdy za březen. O vrácený přeplatek plátce sníží nejbližší odvody záloh správci daně. Případný nedoplatek se poplatníkovi nesráží. Další povinností mzdové účetní spojenou s koncem roku je vyplnění výkazu vyúčtování daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, který je povinna zaslat příslušnému finančnímu úřadu s přílohou o počtu zaměstnanců k 31. 12.
5.4 Výpočet mzdy Výpočet a výplata mzdy patří ke stěžejním povinnostem každé mzdové účetní. Výpočet mzdy se provádí na základě evidence docházky každého zaměstnance. Od 1. 1. 2008 platí povinnost vyplatit mzdu a odvést srážky ze mzdy do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém vznikl nárok na mzdu. Výše mezd zaměstnanců ve společnosti FROST-MARKET se různí podle jejich pracovního zařazení. U zaměstnanců pracujících v obchodě tvoří značnou část hrubých mezd prémie, které se vypočítávají z dosažených tržeb v daném kalendářním měsíci. U servisních pracovníků je hrubá mzda tvořena podílem na dosažených tržbách za práci vykázanou v rámci opravárenské činnosti. Společným motivačním prvkem všech pracovníků je příspěvek na stravné v podobě stravenek v hodnotě 60 Kč za každý odpracovaný den v kalendářním měsíci. Všichni zaměstnanci společnosti pracují na hlavní pracovní poměr a odměňováni jsou časovou mzdou. 5.4.1 Porovnání výpočtu mzdy u jednotlivých zaměstnanců Na následujících příkladech výpočtu mzdy a jejích složek chci ukázat rozdílné uplatňování odpočtů, slev či srážek ze mzdy. Všechny účetní případy také zaúčtuji. Pracovat budu s účtovou osnovou, kterou při účtování používá účetní společnosti FROST-MARKET. Př. 1: Výpočet mzdy a daňové povinnosti za měsíc prosinec 2007 Paní Nová pracuje ve společnosti jako prodavačka. Základní mzdu má 6 762 Kč, náhrady za svátek 1 712 Kč, za dovolenou 1 141 Kč, příplatky za práci přesčas 249,69 a prémie 6 222 Kč. Výpočet: Hrubá mzda: 6762 + 1712 + 1141 + 249,69 + 6222 = 16 087 Sociální pojištění: 16 087 * 0,08 = 1 287 Zdravotní pojištění: 16 087 * 0,45 = 724 Základ daně pro výpočet zálohy = 16 087 – 1 287 – 724 = 14 076
Základ daně zaokrouhlený = 14 100 Záloha na daň: (14 100 – 10 100) *0,19 + 1 212 = 1 972 Sleva na poplatníka = 600 Záloha na daň po slevě = 1 372 Čistá mzda = 12 704 Mzda k výplatě = 12 704 Paní Nová zaplatí zálohu na daň 1 372 Kč. Náleží jí čistá mzda ve výši 12 704 Kč. Na zákonném odvodu sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatel odvede: Sociální = 16 087*0,26 = 4 183 Zdravotní = 16 087 * 0,09 =1 448 Celkem = 5 631 Kč Tabulka č.12: Zaúčtování mzdy a jejích složek (paní Nová) Účetní případ
Kč
MD
DAL
Hrubá mzda
16 087 521100
331100
1 287 331100
336101
724 331100
336102
Zúčtování zálohy na daň
1 372 331100
342101
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem
4 183 524100
336101
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem
1 448 524100
336102
12 704 331100
325903
Sociální pojištění placené zaměstnancem Zdravotní pojištění placené zaměstnancem
Výplata mzdy (sporožiro) Zdroj: Vlastní zpracování
Př. 2: Výpočet mzdy a daňové povinnosti za měsíc leden 2007 Pan Kopřiva pracuje ve společnosti jako mechanik-servisní technik. Jeho základní mzda se odvíjí od množství vykonané práce a v měsíci lednu dosáhla výše 13 595 Kč. Náhrada za dovolenou činí 1 296 Kč, náhrada za svátek 648 Kč. Uplatňuje daňové zvýhodnění na jedno dítě a slevu na poplatníka.
Výpočet: Hrubá mzda: 13 595 + 1 296 + 648 = 15 539 Sociální pojištění: 15 539 * 0,08 = 1 244 Zdravotní pojištění: 15 539 * 0,45 = 700 Základ daně pro výpočet zálohy: 15 539 – 1 244 – 700 = 13 595 Základ daně zaokrouhlený = 13 600 Záloha na daň:(13 600 – 10 100)*0,19 + 1212 = 1 877 Sleva na poplatníka = 600 Daň po slevách = 1 277 Sleva na dítě = 500 Daň zálohová sražená = 777 Čistá mzda = 12 818 Mzda k výplatě = 12 818 Pan Kopřiva na dani odvede 777 Kč. Jeho čistá mzda činí 12 818 Kč. Zákonný odvod zaměstnavatele: Sociální pojištění = 15 539 * 0,26 = 4 041 Zdravotní pojištění = 15 539 * 0,09 = 1 399 Celkem = 5 440 Kč Tabulka č. 13: Zaúčtování mzdy a jejích složek (pan Kopřiva) Účetní případ Hrubá mzda
Kč
MD
DAL
15 539 521100
331100
1 244 331100
336101
Zdravotní pojištění placené zaměstnancem
700 331100
336102
Zúčtování zálohy na daň
777 331100
342101
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem
4 041 524100
336101
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem
1 398 524100
336102
12 818 331100
211000
Sociální pojištění placené zaměstnancem
Výplata mzdy v hotovosti Zdroj:Vlastní zpracování
Př. 3: Výpočet mzdy a daňové povinnosti za měsíc červen 2006 Pan Starý pracuje jako mechanik chladícího zařízení. Uplatňuje slevu pouze na poplatníka a každý měsíc platí výživné na dvě děti. V měsíci červnu měl základní mzdu 7 600 Kč. Výpočet: Hrubá mzda = 7 600 Sociální pojištění: 7 600 * 0,08 = 608 Zdravotní pojištění: 7 600 * 0,45 = 342 Základ daně pro výpočet zálohy: 7 600 -608 – 342 = 6 650 Základ daně zaokrouhlený = 6 700 Záloha na daň: 6 700 * 012 = 804 Sleva na poplatníka = 600 Daň po slevách = 204 Čistá mzda = 6 446 Výživné = 2 400 Mzda k výplatě = 4 046 Pan Starý zaplatí na dani 204 Kč. Mzda mu bude vyplacena ve výši 4 046 Kč. Zákonný odvod zaměstnavatele: Sociální pojištění = 7 600 * 0,26 = 1 976 Zdravotní pojištění = 7 600 * 0,09 = 684 Celkem = 2 660 Kč
Tabulka č.14: Zaúčtování mzdy a jejích složek (pan Starý)
Účetní případ
Kč
MD
DAL
Hrubá mzda
7 600
521100
331100
Sociální pojištění placené zaměstnancem
608
331100
336101
Zdravotní pojištění placené zaměstnancem
342
331100
336102
Zúčtování zálohy na daň
204
331100
342102
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem
1 976
524100
336101
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem
684
524100
336102
Sražené výživné
2 400
331100
379101
Výplata mzdy (sporožiro)
4 046
331100
325905
Zdroj: Vlastní práce
5.4.2 Závěr Na uvedených příkladech jsem chtěla ukázat, jak se výše vypočtené daňové povinnosti a mzdy různí dle uplatněných slev na dani. Paní Nová uplatňuje slevu pouze na poplatníka, proto platí poměrně vysokou daň. Pan Kopřiva díky slevě na dítě platí daň pouze 777 Kč přičemž jeho hrubá mzda dosahuje 15 539 Kč. Pan Starý má soudně stanovené srážky ve formě výživného, což znamená, že jsou mu strhávány i bez jeho souhlasu.
5.5 Vývoj mezd ve společnosti od roku 2005 do roku 2007 K porovnání vývoje celkových mzdových nákladů a průměrných hrubých mezd použiji údaje zjištěné z posledních tří let. Pro přehlednost je srovnám do tabulky: Tabulka č. 15: Vývoj celkových mzdových nákladů a hrubých mezd Mzdové náklady celkem
Průměrná hrubá mzda
Počet zaměstnanců
2005
1 051 968
10 958
8
2006
895 196
12 433
6
2007
1 278 852
13 321
8
Zdroj:Vlastní výpočty
Z tabulky a následných grafů je patrné, že celkové mzdové náklady byly nejnižší v roce 2006, což je způsobeno dočasně sníženým počtem zaměstnanců. Graf č. 1:Vývoj celkových mzdových nákladů v letech 2005-2007
Vývoj celkových mzdových nákladů
1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2005
2006
2007
Graf č.2: Vývoj průměrných hrubých mezd v letech 2005-2007
Vývoj průměrných hrubých mezd 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2005
2006
2007
5.5.1 Závěr Vývoj celkových mzdových nákladů v letech 2005 – 2007 úzce koresponduje s průměrným evidenčním počtem zaměstnanců v daných letech. Zatímco v roce 2005 se při průměrném počtu 8 zaměstnanců vyšplhaly mzdové náklady na
1 051 968 Kč, v roce následujícím se však společnost potýkala s nedostatkem zaměstnanců, což se odrazilo na snížení celkových mzdových nákladů o 156 772 Kč. V roce 2007 se počet zaměstnanců ustálil na optimálním počtu osmi zaměstnanců a celkové mzdové náklady vzrostly na 1 278 852 Kč. O vývoji průměrných hrubých mezd ve společnosti FROST-MARKET lze říci, že má rostoucí tendenci. Ve sledovaných letech můžeme sledovat rozdílné tempo růstu průměrné hrubé mzdy. Zatímco v roce 2006 se průměrná hrubá mzda zvýšila o 1 475 Kč (nárůst činil 13,5 %), v roce 2007 to byl nárůst o jen o 888 Kč (což činí 7 %). Zpomalení tempa růstu průměrné hrubé mzdy můžeme vysvětlit tím, že v roce 2007 společnost přijala nové zaměstnance, kterým po dobu trvaní zkušební doby nabídla pouze základní mzdu bez nároku na prémie. Po zapracování a skončení zkušební doby však lze očekávat zvýšení tempa růstu.
5.6 Srovnání výpočtu mzdy v roce 2007 a 2008 Ke srovnání výpočtu mzdy v roce 2007 a v roce 2008 použiji mechanika Kopřivu. Budu předpokládat, že v prosinci 2007 i v lednu 2008 dosáhl hrubé mzdy ve stejné výši. Zajistím si tak lepší podmínky pro srovnání dopadu změny zákona o daních z příjmu na čistou mzdu zaměstnance a výše jeho zálohy na daň. Př. 1: V prosinci 2007 dosáhl pan Kopřiva, stejně jako v lednu 2008 hrubé mzdy ve výši 14 066 Kč. Uplatňuje odpočet pouze na sebe. Výpočet:Prosinec 2007 Hrubá mzda = 14 066 Sociální pojištění placené zaměstnancem = 14 066 * 0,08 = 1 126 Zdravotní pojištění placené zaměstnancem = 14 066 * 0,45 = 633 Základ daně pro výpočet zálohy = 12 307 Základ daně zaokrouhlený = 12 400 Záloha na daň = (12 400 – 10 100)* 0,19 + 1 212 = 1 649 Sleva na dani = 600 Zálohová daň po slevě = 1 049 Čistá mzda = 11 258 Mzda k výplatě = 11 258 Kč
Výpočet: Leden 2008 Hrubá mzda = 14 066 Sociální pojištění placené zaměstnavatelem = 14 066 * 0,26 = 3 658 Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem = 14 066 * 0,09 = 1 266 Superhrubá mzda = 14 066 + 3 658 + 1 266 = 19 000 Záloha na daň = 19 000 * 15% = 2 850 Sleva na poplatníka = 2 070 Záloha po slevě = 780 Sociální pojištění zaměstnance = 14 066 * 0,08 = 1 126 Zdravotní pojištění zaměstnance = 14 066* 0,45 = 633 Čistá mzda = 14 066 – 780 – 1 126 – 633 = 11 527 Čistá mzda k výplatě = 11 527 Kč 5.6.1 Závěr Jak můžeme vidět, výpočet daňové zálohy probíhá od roku 2008 jiným způsobem. Základem daně z příjmů je nově pro zaměstnance tzv. superhrubá mzda. Jedná se o hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o částky sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem. Výše daně z příjmů fyzických osob je dána sazbou 15 %, pro rok 2009 to bude 12,5 %. Vrátíme-li se zpět k našemu příkladu, vidíme, že nový způsob výpočtu je pro zaměstnance jistě pozitivní. Přestože je základ daně pro výpočet zálohy na daň nově navýšen o 35 % hrubé mzdy v podobě pojistného na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem, dochází v konečném důsledku ke snížení zálohy na daň, respektive ke zvýšení čisté mzdy oproti roku 2007. Je to dáno především výrazným nárůstem slev na dani, zejména na poplatníka.
5.7 Změny v roce 2008 Novela zákona o daních z příjmů je součástí vládního reformního balíčku o stabilizaci veřejných rozpočtů (zákon č. 261/2007 Sb.). Kvůli ohledu na rozsah bakalářské práce se budu věnovat pouze změnám, které se týkají zaměstnanců a zaměstnavatele.
5.7.1 Rovná daň z příjmů Od nového roku se místo progresivní sazby daně (12 – 32 %) nově zavádí rovná daň z příjmů fyzických osob, a to ve výši 15 % pro rok 2008 a ve výši 12,5 % od roku 2009. Z hlediska rovné daně si pohorší nejnižší příjmová skupina, u níž daň vzroste z 12 % na 15 %. Uvedené zvýšení by měly kompenzovat zvýšené slevy na dani na poplatníka. Na druhé straně si z hlediska daně z příjmů výrazně polepší vyšší příjmové kategorie, nejvíce pak dosavadní nejvyšší příjmová skupina se základem daně 331 200 Kč a více, u kterých dojde k poklesu daňové povinnosti z 32 % na 15 %. 3 5.7.2 Superhrubá mzda Základem pro výpočet daně z příjmů bude nadále tzv. superhrubá mzda, která v podstatě odpovídá dosavadním mzdovým nákladům zaměstnavatele na zaměstnance. Znamená to, že se daň bude vypočítávat z hrubých příjmů zvýšených o částku pojistného na sociální zabezpečení, o příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a o částku pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Ze superhrubé mzdy budou těžit převážně zaměstnanci s dětmi. Ti by měli obzvláště při nízkých a naopak vysokých platech „ušetřit“ na dani z příjmu několik stovek korun. Kdybychom nebrali v potaz daňové úlevy na děti, tedy porovnávali bezdětné zaměstnance před reformou a po reformě - ze superhrubé mzdy by profitovali až poplatníci, kteří zdaňují své příjmy alespoň v 25% pásmu zdanění. 5.7.3 Zvýšení slev a daňového zvýhodnění na dítě Zvýšení slev na dani z příjmů poplatníka by měly u nižších příjmových skupin kompenzovat zvýšení daně z příjmů z 12 % na 15 %. V roce 2009 však budou některé slevy opět nižší v souvislosti s plánovaným opětovným poklesem rovné daně na 12,5 %. 4
3 4
http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/reforma-2008/superhruba-mzda/ http://reforma.podnikatel.cz/pd-fyzicke-osoby/
V roce 2008 jsou částky slev následující:5 Tabulka č. 16: Slevy na dani v roce 2008 Slevy na dani
Roční
Měsíční
Na poplatníka
24 840
2 070
Na poplatníka - důchodce
24 840
2 070
U příjemce částečného invalidního důchodu
2 520
210
U příjemce plného invalidního důchodu
5 040
420
U držitele průkazu ZTP-P
16 140
1 345
Na druhého z manželů (bez vlastních příjmů)
24 840
2 070
Na druhého z manželů s průkazem ZTP-P
24 840
2 070
4 020
335
U poplatníka soustavně se připravujícího na budoucí povolání
Zdroj:http://www.dumfinanci.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob
5.7.4 Daňový bonus Již současný zákon umožňuje fyzickým osobám uplatňujícím daňové zvýhodnění získat na děti daňový bonus. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost poplatníka, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Nově dochází ke zvýšení maximálního limitu pro vyplácení daňového bonusu ze současných 30 000 Kč na 52 200 Kč a také ke zvýšení samotného daňového bonusu, a to na 890 Kč měsíčně, respektive 10 680 Kč ročně. 6 5.7.5 Změna výpočtu dávek nemocenského pojištění Podle daňové reformy 2008 nebude zaměstnancům vyplácena nemocenská od prvního dne, jak tomu bylo doposud, ale až od čtvrtého dne. Odpadá tedy druhý redukovaný vyměřovací základ. Od 4. do 30. dne náleží zaměstnanci 60 % denního vyměřovacího základu, od 31. do 60. dne je to 66 % a od 61. dne 72 %. Změnila se také výše ochranné lhůty pro čerpání nemocenské. Ta dříve činila 42 kalendářních dní, nyní je to 7 kalendářních dní od skončení zaměstnání.
5 6
www.vyplata.cz/vyplatamzdy/zdaneni-mzdy-2.php http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/reforma-2008/dan-z%20prijmu-fyzicke-osoby/
6 Závěr V závěru bakalářské práce bych chtěla zhodnotit splnění stanovených cílů a shrnout vypočtené výsledky, ze kterých pak případně vyvodit nějaká doporučení pro společnost FROST-MARKET. V bakalářské práci jsem chtěla zhodnotit vývoj mezd ve společnosti v předchozích třech letech. Z grafu vývoje hrubých mezd, který uvádím v kapitole 5.5 Vývoj mezd ve společnosti, je patrné, že tento ukazatel má stoupající tendenci. Pokud budeme předpokládat, že společnost zůstane u stávajícího počtu osmi zaměstnanců, mohl by ukazatel tempa růstu mít stoupající tendenci i nadále. Nově přijatí zaměstnanci dostanou po uplynutí zkušební doby a po zapracování vyšší základní mzdu a prémie. Společnosti bych jednoznačně doporučila tento ukazatel sledovat a snažit se, aby se jeho hodnota pohybovala v optimálním rozmezí 5 % - 10 %. Jelikož je společnost dlouhodobě zisková a v roce 2007 hospodařila s obratem 25 milionů korun, může si dovolit každým rokem svým zaměstnancům mzdy zvyšovat, čímž je bude mimo jiné také motivovat k lepším pracovním výsledkům a dosáhne tím i vyšší produktivity práce. Dalším úkolem, který jsem si na začátku bakalářské práce stanovila, bylo posoudit způsob odměňování ve společnosti. Mzdovou politiku společnosti FROST-MARKET bych zhodnotila jako velmi motivační. Zaměstnanci dostávají základní mzdu, která však není nijak vysoká. Významnou složku hrubé mzdy tvoří prémie, které mnohdy dosahují 100 % základní mzdy. Jako poslední cíl, který jsem si při psaní bakalářské práce stanovila, bylo shrnout, jaké dopady bude mít novela o stabilizaci veřejných rozpočtů. Z vypočtených příkladů a analyzovaných změn je patrné, že pozitivní dopad bude mít na nižší příjmovou skupinu, kterým se sice zvedne daň o 3 % (ze 12 % na 15 %), ale toto zvýšení bude vykompenzováno zvýšením slev na dani, zejména na poplatníka. V konečném důsledku tak poplatník zaplatí méně. Asi nejvíce si polepší lidé s nejvyššími příjmy, kterým se daňová povinnost naopak sníží (ze 32 % na 15 %). Zvýší se také limit daňového bonusu. Pro zaměstnavatele nastala jistě pozitivní změna v počtu dní ochranné lhůty pro čerpání nemocenské, která nyní činí 7 kalendářních dní.
7 Zdroje informací 7.1 Právní předpisy [1]
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů
[2]
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
[3]
Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů
[4]
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
[5]
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
[6]
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
[7]
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
[8]
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce s účinností od 1. 1. 2007, a na něj navazující předpisy
7.2 Odborná literatura [9]
Janků, M. a kolektiv. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult,
2. přepracované a doplněné vydání, Praha:C.H.Beck, 2006, 642 s. ISBN 80-7179-499-6 [10]
Janoušková, J. a kolektiv. Účetnictví a daně České republiky v kontextu
vstupu ČR do Evropské unie. 1. vydání. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2004, 148 s. ISBN 807248-272-6. [11]
Jaroš, T. Daně z příjmů 2003/2004 praktický průvodce. Praha: GRADA
Publishing a. s., 2004. 328 s. ISBN 80-247-0749-7 [12]
Kocmanová, A. ÚČETNICTVÍ Podvojné účetnictví v aplikaci a příkladech.
Brno: 2002 228 s. ISBN 80-214-2348-X [13]
Kocourek , J., Trylč, L. Mzda, plat a jiné formy odměňování za práci v ČR.
Olomouc: ANAG, 2001. ISBN 80-7263-039-3. [14]
Pelech, P. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti
v roce 2000. Olomouc: ANAG, 2000. 8. vydání. ISBN 80-7263-026-1 [15]
Šubrt, B. a kolektiv. Abeceda mzdové účetní 2007. 17. vydání. Olomouc:
ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-373-9. [16]
Voříšek, V. a kolektiv. Mzdová účtárna akutálně. Praha: Verlag Dashöfer
s. r. o., 2004-2005. ISBN 80-86229-86-6. [17]
Vybíhal, V. a kolektiv. Mzdové účetnictví 2006 praktický průvodce. 9.
vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2006. 364 s. ISBN 80-247-1478-7
7.3 Internetové odkazy [18]
www.dumfinanci.cz/dane/dan-z-prijmu-fyzickych-osob
[19]
www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/reforma-2008/danz%20prijmu-fyzicke-osoby/
[20]
www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/reforma-2008/superhrubamzda/
[21]
www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/vypocty/
[22]
www.vyplata.cz/vyplatamzdy/postupprivypoctuvyplaty.php
[23]
www.vyplata.cz/vyplatamzdy/zdaneni-mzdy-2.php
8 Seznam tabulek [1]
Tabulka 1: Výpočet hrubé mzdy
[2]
Tabulka 2: Výpočet čisté mzdy
[3]
Tabulka 3: Výpočet mzdy k výplatě
[4]
Tabulka 4: Výše pojistného na sociální zabezpečení
[5]
Tabulka 5: Výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění
[6]
Tabulka 6: Měsíční sazby pro výpočet zálohy na daň v roce 2007
[7]
Tabulka 7: Výpočet zálohy na daň v roce 2007
[8]
Tabulka 8: Schéma účtování mezd a souvisejících účetních případů
[9]
Tabulka 9: Účtování na účtu 333 Ostatní závazky vůči zaměstnancům
[10]
Tabulka 10: Účtování na účtu 335 Pohledávky za zaměstnanci
[11]
Tabulka 11: Schéma účtování na účtu 336
[12]
Tabulka 12: Zaúčtování mzdy a jejích složek (paní Nová)
[13]
Tabulka 13: Zaúčtování mzdy a jejích složek (pan Kopřiva)
[14]
Tabulka 14: Zaúčtování mzdy a jejích složek (pan Starý)
[15]
Tabulka 15: Vývoj celkových mzdových nákladů a hrubých mezd
[16]
Tabulka 16: Slevy na dani v roce 2008
9 Seznam grafů [1]
Graf 1: Vývoj celkových mzdových nákladů v letech 2005 - 2007
[2]
Graf 2: Vývoj průměrných hrubých mezd v letech 2005 - 2007
10 Seznam příloh Příloha č. 1: Evidenční list důchodového pojištění Příloha č. 2: Hromadné oznámení zaměstnavatele Příloha č. 3: Mzdový list zaměstnance Příloha č. 4: Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků Příloha č. 5: Výplatní list zaměstnance
