Multimédia ve vzdělávání

Multimédia ve vzdělávání Ingrid, Nagyová1, Aleš Oujezdský2, David Grobelný3

Abstrakt Výuka práce s multimédii má na Katedře informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě již svoji tradici. Studenti však měli původně možnost seznámit se pouze se zpracováváním obrazových informací. V současné době mají studenti v rámci multimediálních předmětů možnost získat znalosti a dovednosti ve všech oblastech – v práci s obrazem, animacemi, zvukem i videem. Vzdělávací technologie představují nejenom technické prostředky, využitelné ve výuce, ale zahrnují i metody a postupy využitelné ve vzdělávacím procesu. Předmět Vzdělávací technologie jsme se proto v návaznosti na znalosti a dovednosti studentů v oblasti multimédií snažili koncipovat jako přípravu multimediální výukové jednotky. Příspěvek naznačuje teoretická východiska výuky předmětu Vzdělávací technologie a seznamuje s prvními zkušenostmi s touto výukou.

Klíčová slova Multimédia, animace, zvuk, video, vzdělávání.

1 ÚVOD Multimédia se stávají neoddělitelnou součástí všech oblastí života a světa kolem nás. Kráčejíce tímto světem se snažíme vnímat a pozorovat vše svými smysly. Díváme se, nasloucháme, cítíme a hmatáme, čicháme apod. A právě multimédia nám svými vlastnostmi a možnostmi umožňují zachytit a následně zprostředkovat všechny tyto vjemy v pozdějším čase, na jiném místě, za jiným účelem. Naučili jsme se pracovat s digitální fotografií, používat multimediální elektronické učebnice, přehráváme filmy na DVD, využíváme všech multimediálních vlastností počítače.

1

RNDr. Ingrid Nagyová, Katedra informačních a komunikačních technologií, Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, Ostrava 2 Ing. Aleš Oujezdský, Katedra informačních a komunikačních technologií, Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, Ostrava 3 Ing. David Grobelný, Katedra informačních a komunikačních technologií, Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, Ostrava

Multimédia úzce souvisí s digitální technikou. Digitální fotoaparáty, kamery, digitální videa, MP3 přehrávače a další a další technika je všude kolem nás a její vývoj jde velice rychle kupředu. S vývojem digitální techniky se vyvíjí i potřebný software – vyvíjí se stále nové algoritmy pro kompresi digitálních dat, vznikají nové formáty a standardy, vyvíjí se nové programy pro zpracování obrazu, zvuku, videa apod. Naznačený vývoj má zpětně vliv na cenu multimédií a multimediálního vybavení, které se tak stává stále dostupnějším a dostává do domácností i do škol. V dnešní době je zcela nezbytné umět s těmito technickými a programovými prostředky zacházet. Uživatelé těchto prostředků musí mít v povědomí základní parametry digitální techniky, způsob a možnosti jejího nastavení, formáty ukládání digitálního zvuku, videa a obrazu. Potřebují znát vhodný software pro práci s jednotlivými zdroji médií a umět jej nastavit a efektivně využívat. Tyto znalosti mohou následně uplatnit při vytváření multimediálních děl. Pokusíme se stručně naznačit, jakým způsobem probíhá výuka práce s multimédií u studentů Pedagogické fakulty OU. Jak již bylo naznačeno, není smyslem této výuky pouze seznámení studentů s multimédii, ale také snaha naučit je efektivně využívat počítač při tvorbě a zpracování multimediálních projektů a ukázat jim, že tato práce může být zábavou a potěšením. Protože se jedná o studenty, budoucí učitele, snažíme se v další návaznosti vést studenty k využívání multimédií v oblasti vzdělávání – k tvorbě projektů využitelných ve výuce, jako i k přímé přípravě na výuku.

2 TÉMATA VÝUKY Pokud chceme vyučovat práci s multimédií, je nutné nejprve věnovat pozornost samostatně jednotlivým dílčím oblastem (obrazu, animacím, zvuku, videu apod.). Rozsah získaných znalostí pak tvoří jednotlivé části, které vhodným vzájemným propojením vytvoří souhrn potřebných znalostí a dovedností. Výuka v oblasti multimédií je rozdělena do třech semestrů: – v prvním semestru se vyučují základní předměty Zvuk a počítač a Digitální fotografie; – ve druhém semestru se vyučují předměty Video na počítači a Tvorba animací; – ve třetím semestru se vyučuje Tvorba multimediálních aplikací. Všechny získané dovednosti a znalosti využije student při tvorbě závěrečného multimediálního projektu.

2.1 Zvuk a počítač Software: CDex, Audacity, Anvil Studio – vše volně dostupné. Hardware: zvuková zařízení připojitelná k počítači – mixážní pult, mikrofon, sluchátka. Studenti se naučí vytvářet (nahrávat) a zpracovávat zvukové soubory, upravovat je pomocí různých efektů, pracovat ve vícekanálovém editoru a mixovat výsledné zvukové stopy. Seznámí se s prací s 3D zvukem, vytvářejí 3D audio díla s využitím 5.1 aparatury. Dále vytváří rozhlasovou relaci a vyzkouší si také přípravu a realizaci karaoke show. Důraz je kladen na znalost současných audio formátů, které využívá moderní audio technika. V teoretické rovině se studenti naučí, jak se zvukové signály převádí z analogové formy do digitální. Seznámí se s principy ztrátových kompresí zvuku (MP3,OGG, AC3 apod.) a také s možnostmi bezeztrátových kompresí zvuku (flac, wave pack apod.), které mají v dnešní době – při využívání kolmého zápisu na disk – své opodstatnění.

2.2 Digitální fotografie Software: Gimp, Inkscape – vše volně dostupné. Hardware: digitální fotoaparát. Jednotlivá témata výuky se skládají z dílčích úkonů v průběhu celého semestru. Při pořizování digitálních snímků se studenti naučí pracovat s digitálním fotoaparátem, zvládnou základní principy stavby a kompozice obrazu. Při řešení konkrétních úkolů si prakticky procvičí úpravu fotografií na počítači a naučí se využívat speciální efekty. V rámci kurzu vytvoří celou řadu vizuálních děl. V teoretické části studenti získají znalosti o rastrové a vektorové grafice, o způsobech komprese obrázků a vhodnosti použití různých formátů grafických souborů z hlediska transparentnosti barev a zachování informace v obrazu (JPG, PNG, GIF, BMP, TIFF). Na závěr semestru studenti zpracují ve skupině rozsáhlejší projekt ve formě moderní pohádky nebo příběhu, kde využijí všechny získané dovednosti. (Oujezdský, 2006)

2.3 Tvorba animací Software: Animation Shop, Windows Movie Maker, Gimp, Imagine. Hardware: skener, digitální fotoaparát, mikrofon. Při tvorbě animací studenti pracují s nabytými znalostmi, které získali při práci se zvukem a digitálním obrazem. Naučí se vytvářet jednoduché animace bez použití zvuku, ale i

složitější projekty se scénářem a zapojením zvukových efektů. Animace mohou studenti následně použít do nejrůznějších projektů zaměřených do oblasti vzdělávání.

2.4 Video na počítači Software: Pinnacle Studio, DScaler, Windows Movie Maker. Hardware: digitální videokamera, střižna. Studenti se naučí základním pravidlům pro vytváření video pořadů – od námětu, přes scénář, vlastní filmování, až po zpracování video-sekvencí na počítači. Seznámí se také s pokročilými technikami zpracování videa, jako je klíčování obrazu či obraz v obraze. Náplní teoretické části je rozdělení kamer, využívání různých standardů (MPEG2, MPEG4), seznámení se s různými video kontejnery (avi, matroska) až po znalosti z oblastí kodeků (DivX, Xvid apod.).

2.5 Tvorba multimediálních aplikací Se získanými znalostmi se můžou studenti pustit do rozsáhlého multimediálního projektu. Studenti pracují v týmu, ve kterém si přidělují jednotlivé role a snaží se efektivně organizovat lidskou práci s cílem optimálního využití času a dosažení maximální kvality multimediálního projektu. Důraz je kladen nejen na kvalitu jednotlivých multimediálních objektů, ale také na jejich obsahovou stránku. Projekt se vyvíjí od námětu, scénáře až k vlastní realizaci.

3 MULTIMÉDIA VE VZDĚLÁVÁNÍ Po zvládnutí práce s multimédii, využívají studenti získané znalosti a dovednosti k přímé přípravě výuky. Jedná se totiž zejména o studenty pedagogické fakulty, kteří se připravují na své budoucí působení na školách všech stupňů – jako učitelé nebo jako koordinátoři ICT. Studenti

se nejprve seznámí

s možnými

koncepcemi

výuky pomocí

počítače

(Nagyová, 2006): – Behavioristický model a teorie programového učení – počítač se zde uplatní jako neúnavný „generátor“ příkladů z násobilky, vyjmenovaných slov apod. – Kognitivní model – počítač jako zdroj informace prostředek na její zpracování. – Konstruktivistický model – počítač jako prostředek pro simulaci a modelování pojmů, vztahů a souvislostí ve výukových prostředích. Studující si pak v interakci s vytvořeným prostředím konstruuje své znalosti a dovednosti. Z pedagogiky dále studenti znají základní členění výukové jednotky (vyučovací hodiny) na jednotlivé fáze (Kurelová, 1999):

– Motivační fáze – představuje psychickou přípravu na učení, motivace k učení. – Expoziční fáze – osvojování si učiva, získávání nových vědomostí, dovedností a návyků, rozvoj zájmů a schopností, vytváření představ a pojmů, rozvoj poznávacích procesů (vnímání, pozornosti, paměti, fantazie, myšlení, tvořivosti apod.). – Fixační fáze – upevňování a prohlubování osvojovaných vědomostí, dovedností a návyků, používání osvojených poznatků a činností. – Diagnostická fáze – kontrola, hodnocení a klasifikace, prověřování výkonů studenta. – Aplikační fáze – aplikace a používání získaných vědomostí a dovedností v praxi. V rámci předmětu Vzdělávací technologie se pak studenti snaží o realizaci jedné výukové jednotky pomocí počítače s maximálním využitím multimediálních prostředků. Pro motivační fázi výuky připravují interaktivní výuková prostředí motivující studující k dalšímu studiu. Výukové prostředí je koncipováno jako výuková hra nebo zajímavá multimediální prezentace. Důraz je kladen na uplatnění konstruktivistických prvků. Pro expoziční fázi výuky studenti připravují výukový materiál v textové formě vhodně doplněný animacemi a video ukázkami. Fixační fáze pak představuje návrh a definici příkladů a úkolů k dalšímu procvičení. Příprava a zpracování této fáze výuky je pro studenty náročná zejména proto, že úkoly musí nejenom vymyslet, ale také vypracovat jejich vzorová řešení. Zde opět uplatňují znalosti z oblasti multimédii – vytváří animace a videa, která vhodně doplňují zvukem. Diagnostická a aplikační fáze je z hlediska přípravy do výuky jednodušší – studenti pouze navrhují jednoduchý test a promýšlí příklady praktického využití „probíraného“ učiva.

4 ZÁVĚR Naznačenou koncepci výuky práce s multimédii a využití získaných znalostí a dovedností při přípravě a realizaci výuky znázorňuje obrázek 1. Je jistě nepochybné, že multimédia se budou dále vyvíjet, a to jak technické, tak i programové prostředky potřebné pro práci s multimédii. Na druhé straně je nepochybné, že v oblasti možností a způsobů využití multimediálních prostředků v jednotlivých oblastech lidské činnosti lze očekávat vývoj ještě razantnější. Nejinak tomu bude i v oblasti vzdělávání. Předpokládáme proto, že naznačená koncepce výuky bude muset projít ještě mnoha změnami. Prozatím lze konstatovat, že se nám podařilo realizovat se studenty mnoho zajímavých a podnětných projektů – a to jak obecně multimediálních, tak také projektů využitelných ve vzdělávacím procesu. Věříme, že tomu tak bude i nadále.

Obr. 1 Koncepce výuky

LITERATURA Kurelová, M., Kantorková H., Kozelská, Z., Malach, J., Jurin, R.. PEDAGOGIKA II. Kapitoly z obecné didaktiky. Ostrava: Ostravská univerzita Ostrava, Pedagogická fakulta, 1999, s. 168. ISBN 80-7042-156-8 Nagyová, I. Praktické aplikace vzdělávacích technologií. Písemná práce k disertační zkoušce. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2006 Oujezdský, A., Kostolányová, K. Audiovizuální prostředky. In Pedagogický software. České Budějovice: 2006. ISBN 80-85645-56-4 Nagyová, I. – Oujezdský, A. Formy spolupráce ve výuce předmětu Vzdělávací technologie. In: Informatika XVII./2006. 16. 1. 2006-18. 1. 2006 Svratka. Brno: Ústav informatiky PEF MZLU v Brně, 2006