ZPRAVODAJ MĚSTA PLZNĚ ROČNÍK XX květen 2015
Rekonstrukce
Sokolovna
Thálie
strana 2
strana 5
strana 7
Borské ulice ovlivňuje dopravu
v Doubravce oslaví 80 let od vzniku
získali tři divadelní umělci z Plzně
Město rozdělilo přebytek rozpočtu
Peníze poslouží na opravu tramvajové trati i na novou lávku přes Mži Třetí etapa rekonstrukce tramvajové trati v Karlovarské ulici za 35 milionů korun je největší akcí, do níž směřují finance z přebytku rozpočtu města Plzně. Ten činí 277 milionů korun. Devět milionů korun je určeno na vybudování lávky přes řeku Mži u zoologické a botanické zahrady, na výkupy pozemků pro západní okruh bylo vyčleněno šest milionů korun. Peníze poslouží také na projektovou přípravu lokality Plac, kterou chce město začít postupně revitalizovat a zklidnit, přičemž už v letošním roce budou čtyři miliony korun použity na rekonstrukci bytů v jednom ze vchodů v této lokalitě. Částku 1,2 milionu korun radnice použije na projektovou přípravu komunitního domu pro seniory v ulici U Jam, kde plánuje vybudovat 16 bytů.
Přímo na Magistrát města Plzně vychází přebytek ve výši přibližně 174 milionů korun. Z něj část peněz poputuje do fondu určeného na dotované akce města, část do fondu rezerv a rozvoje a část bude rozdělena mezi řadu dalších projektů. Přebytek magistrátu vznikl nejen tím, že se zlepšil příjem z daní, a to o 77 milionů korun, pomohly také vyšší vratky nadměrných odpočtů daně z přidané hodnoty ve výši 24 milionů korun. Dále je dán úsporami výdajů, v případě běžných výdajů činila úspora 15 milionů korun. U správy městského majetku se podařilo ušetřit devět milionů korun, částku 49 milionů korun činí úspora na stavebních investicích. Uspořená částka související s pořízením budov a pozemků je šest milionů korun. Co se týká rozdělení, vrátí město necelých 87 milionů korun ze 174 milionové-
ho přebytku do Fondu pro kofinancování dotovaných projektů města Plzně. Je to fond, z něhož bere radnice veškeré finanční prostředky na dotované akce, a to včetně DPH. „Další část prostředků, necelých 20 milionů korun, půjde do Fondu rezerv a rozvoje města Plzně. Jsou v něm peníze například na financování fotbalové akademie, která nyní vzniká v Plzni díky spolupráci Fotbalové asociace České republiky, Plzeňského kraje, města Plzeň a FC Viktoria Plzeň,“ uvádí ředitelka Ekonomického úřadu Magistrátu města Plzně Hana Kuglerová. Přebytek městských obvodů ve výši 103 milionů korun se bude schvalovat až spolu se závěrečným účtem města. Ten musí být v zastupitelstvu projednán nejpozději do 30. června. (red)
Američtí veteráni se těší na Čechy a plzeňský pivovar Co očekávají od návštěvy Plzně v letošním roce? A nač se těší? Takové otázky položila americkým veteránům, kteří v letošním roce přijedou do Plzně na Slavnosti svobody, Patricia Kraftová, koordinátorka programu pro veterány a hosty. „Je mi ctí, že se po několikáté, tedy i v letošním roce, podílím na přípravě Slavností svobody a programu pro naše americké přátele - veterány a jejich rodiny, potomky našich osvoboditelů a všech těch, kteří se stanou součástí velkolepých oslav ve jménu 70. výročí osvobození naší milované Plzně. Bohužel jsou tací, kterým zdravotní stav nedovolí cestovat, ti zasílají své srdečné pozdravy. Budou nám tu také chybět ti, kteří nás v uplynulých letech bohužel opustili,“ říká Patricia Kraftová.
George Thompson, veterán a dlouholetý prezident 16. obrněné divize, očekává, že se setká s novým velvyslancem USA, s novým primátorem a že dá spoustu autogramů báječným lidem z Plzně. Doufá, že bude více času na návštěvu vojenských kempů, má totiž v plánu poděkovat všem chlapcům za jejich úsilí. Těší se na jízdu v konvoji, kterou si užívá nejvíc, a na nesčetná podání rukou se staršími lidmi i dětmi. Richard Pieper, veterán 97. pěší divize, se nemůže dočkat, až uvidí své české přátele. Patří k nim například Josef Jahn, který je horlivým stoupencem 97. pěší divize. „Všichni jsou vždy tak laskaví a vítají nás, že se opravdu moc těším na návštěvu vaší země,“ říká. Je rád, že uvidí plzeňský pivovar, protože se mu vybavuje hodně vzpomínek. „Bylo to vlastně první místo,
kam jsem dorazil z Teplé, když skončila válka. Tehdy mi tam lidé dali soudky s pivem, abych je dovezl všem vojákům divize. Věřím, že bude přítomen i vnuk generála Pattona, George Patton Waters, protože si s ním pokaždé dobře popovídám a mám ho moc rád,“ svěřuje se. Karl Lindquist, veterán 26. pěší divize, se také těší do Plzně na oslavy, které připomenou historické události z konce 2. světové války. Uvědomuje si totiž, jak vřele ho Plzeňáci přijali před pěti lety, a tak se již nemůže dočkat. Je přesvědčen, že nebude zklamán. Posledních pět let se sem v myšlenkách často vracel a bylo mu dobře u srdce při vzpomínce na úsilí vložené do Slavností svobody a všechna báječná nová přátelství. Pokračování na straně 2
Letošní Slavnosti svobody, které připomenou 70. výročí osvobození Plzně americkou armádou, začínají už 30. dubna. Na snímku jsou zleva George Patton Waters a Marion Kirgham, kteří opět letos přijedou. Foto: Zdeněk Vaiz
Vážení čtenáři,
ROZHOVOR
květnové číslo Radničních listů vám tentokrát přináší i speciální přílohu u příležitostí Slavností svobody Plzeň 2015. Věříme, že hlavní i doprovodný program, o kterém se v tomto vydání dočtete, vás zaujme a přijdete s námi oslavit 70. výročí konce 2. světové války. Přehled akcí v jednotlivých dnech oslav, mapu s vyznačenými lokalitami i nutná dopravní opatření pro vás připravil Odbor prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně. Vezměte si s sebou vložený list přílohy třeba už ve čtvrtek 30. dubna do Borského parku na setkání Plzeňanů u májky. A tam v předvečer Slavností svobody naplánujte, co byste chtěli v průběhu šesti následujících dnů zažít. Těšíme se na vás a věříme, že si všichni letošní jubilejní a především výjimečné oslavy užijeme. (red)
Robert Gilbert: Plakal jsem, že nám nedovolili osvobodit i Prahu Stoleté narozeniny oslaví Robert Gilbert ze Spojených států amerických letos v červnu. Špatně vidí i slyší, ale květnové Slavnosti svobody v Plzni, kterou před 70 lety osvobozoval, si nechce nechat ujít ani letos. „Je to jeho nejupřímnější přání,“ říká Robert Gilbert junior, který byl v Plzni už osmkrát od sametové revoluce a letos svého otce bude doprovázet také. Válečný veterán, jenž osvobozoval Plzeň s 2. pěší divizí, když mu bylo 29 let, tak podstoupí mnohahodinový let ze zámoří. Těší se, že se setká s lidmi, které tehdy poznal. Jak jste před 70 lety vnímal atmosféru v Plzni? Nemrzelo vás, že jste nepostupovali osvobodit Prahu? Je to asi nejvíce hořká vzpomínka z války a skutečnost, které jsem vždy velmi litoval. Plakal jsem, když jsem slyšel v rozhlaso-
Na snímku Robert Gilbert. Foto: R. Muchka
vém vysílání Čechy, kteří naléhavě žádali o pomoc americkou armádu, aby osvobodila Prahu, ale jak sami víte, zastavila nás demarkační linie a hanebná dohoda přenechat Prahu Rudé armádě. To bylo pro mne velkým zklamáním, nicméně jsem velmi rád, že jsme osvobodili Plzeň. Kde jste tehdy žil? Přímo v Plzni v lokalitě Hradiště. Vzpomenete si na nějaký zajímavý moment z vašeho pobytu v Plzni? Například, když jsem šel na koncert Plzeňské filharmonie. Bylo to velmi příjemné. A také na průvod za osvobození České republiky. Poskytli jsme čestnou stráž ruskému generálovi, kterého do Plzně pozval náš velicí generál. Jak dlouho jste v Plzni zůstali? Strávili jsme tu celý měsíc. A našel jsem
tady spoustu přátel, s nimiž jsem byl v kontaktu i po návratu do své vlasti. Do Plzně jsem se vrátil až po sametové revoluci. Co jste dělal po návratu domů z války? Získal jsem titul Ph.D. a učil jsem na různých školách ve Spojených státech amerických. Vyrážíte na dalekou cestu přes moře, abyste mohl být na Slavnostech svobody. Nač se těšíte? Na záplavu vzpomínek. Na setkání se svými přáteli. Bude nádherné být na oslavě s lidmi, kteří nám vzdávají hold za osvobození. S kým dorazíte do Plzně? Co budete o městě povídat? Přijedu se svým synem. Budu mu říkat, jak moc se mi Plzeň líbí a jak jsem rád se svými českými přáteli. (an)
S T R ANA 2 / květen 2015
Oprava Borské ulice způsobí změny v dopravě S dopravními omezeními musí nově počítat řidiči kvůli rekonstrukci Borské ulice v Plzni. V těchto dnech začala druhá etapa projektu nazvaného Rekonstrukce Borská s křižovatkou Belánka v Plzni, doprava je proto odkloněna přes okolní komunikace. Objízdná trasa vede pro osobní vozidla ulicemi Hálkova, Břeňkova, Thámova a pro nákladní automobily ulicemi Klatovská třída, Sukova a Folmavská. Rekonstrukce Borské ulice je letošní největší investiční akcí magistrátního odboru investic na území města Plzně a vyžádá si téměř 39 milionů korun včetně DPH. Rozdělena byla do šesti etap, první z nich je již skončena a nyní probíhá druhá. Úpravy ovlivňující dopravu potrvají do prosince 2015. V rámci stavebních prací se rozšíří komunikace v Borské ulici, budou také upraveny navazující křižovatky, zrekonstruovány chodníky včetně přeložek dotčených inženýrských sítí. Nově bude vybudováno trolejové vedení v Borské ulici, konkrétně v úseku Klatovská až Koperníkova. Všechny majitele přilehlých nemovitostí představitelé města prosí o trpělivost, stejně jako další občany Plzně i mimoplzeňské, zejména pak řidiče.
Soutěž nazvaná Stavba roku Plzeňského kraje vstoupila letos už do 12. ročníku. O titul se uchází novostavby a rekonstrukce budov, dopravní a inženýrské stavby, sportovní a volnočasové stavby a veřejná prostranství dokončená v roce 2014. Letos soutěží 39 objektů, z nichž 15 je plzeňských. Od 27. dubna do 17. května lze na internetových stránkách www.stavbarokupk. cz dát hlas jedné ze staveb nominovaných odbornou porotou a posunout ji k získání letošní Ceny veřejnosti. (kj)
Rekonstrukce Borské ulice, která skončí za rok, bude stát téměř 39 milionů korun. První etapa začala v březnu, její součástí byla rekonstrukce vodovodu v úseku mezi Klatovskou a Němejcovou ulicí. V souvislosti s těmito pracemi byla zrušena parkovací stání v místě pásu přiléhajícím k železniční trati, jinak ale úpravy dopravu v oblasti neovlivnily. Součástí druhé etapy, jež odstartovala 13. dubna a potrvá do 15. května, je obnova kanalizace, připojení vodovodu i práce na dotčené komunikaci.
Plzni věnují pozornost zahraniční média
ReiseMagazin, prestižní rakouský časopis o cestování, který vychází v nákladu 49 tisíc kusů a má 91 tisíc čtenářů, informoval o Plzni velmi obsáhle. Foto: archiv Značnou pozornost u zahraničních médii vzbuzuje Plzeň, která je letos Evropským hlavním městem kultury. Celostránkové články i několikaminutové reportáže o ní přinesla a stále přináší řada prestižních titulů, například německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung s nákladem 382 tisíc kusů a čteností 1,8 milionu lidí, britské The Guardian i The Independent, španělský El Pais a další významné tiskoviny. Reklamu v takovém rozsahu, jež ukazuje západočeskou metropoli jako atraktivní turistickou a kulturní destinaci a oslovuje obrovské množství lidí, by si Plzeň nikdy nemohla dovolit zaplatit. „Spektrum zahraničních mediálních výstupů je široké, od článků na regionálních webových serverech po prezentaci města v prestižních denících světového významu v hodnotách desítek tisíc euro. Jen pro představu, například ceníková cena inzerce na stranu A3 ve Frankfurter Allgemiene Zeitung stojí 65 tisíc eur, tedy asi 1,8 milionu korun. Nám vyšel článek nejen v deníku, ale i v jeho on-line verzi,“ uvádí Zuzana Koubíková, ředitelka městské
Hledá se nejlepší stavba, hlasujte!
organizace Plzeň – Turismus, která má prezentaci města na starost. Na stránky i obrazovky světových médií se daří městu pronikat zejména prostřednictvím takzvaných press tripů, tedy organizovaných návštěv pro novináře. Ty pořádá Plzeň – Turismus ve spolupráci se společností Plzeň 2015 a českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism. „Cíleně zveme novináře zabývající se cestovatelskou tématikou, chceme, aby zprostředkovali jako zástupci daných médií dojmy z návštěvy Plzně coby Evropského hlavního města kultury svým čtenářům,“ vysvětluje Zuzana Koubíková. Od ledna 2014 do konce března 2015 bylo zorganizováno na 50 individuálních a skupinových press tripů pro více než 150 novinářů. Nejvíce žurnalistů přijelo z Německa, dále z Rakouska, Velké Británie, Francie, Itálie, Polska, Beneluxu, Švédska a Dánska. Z vůbec největší dálky do města dorazil novinář z Jižní Koreje. Velkou reklamu Plzni udělali také novináři, kteří přijeli na slavnostní zahájení projektu 17. ledna, celkem jich bylo přes 240. (red)
Uzavřen je úsek od Klatovské po Němejcovu ulici, doprava byla odvedena na objízdné trasy. V těchto dnech začíná frézování vozovky. „Co se týká linek MHD, tato etapa se jich téměř nedotkne, jen je o zhruba 100 metrů posunuta jedna trolejbusová zastávka ve směru na Borská pole. Uzavírka ale ovlivnila meziměstské linky, ty na Centrální autobusové nádraží nepojedou ulicemi U Trati a Borskou, ale za mostem Milénia odbočí Prokopovou
Foto: Martin Pecuch ulicí, poté Americkou a Tylovou,“ uvádí David Malán z odboru investic magistrátu. Další etapy budou následovat. Třetí je v plánu od 16. května do 30. června, čtvrtá od 1. července do 24. srpna. V té bude pro individuální dopravu uzavřena klíčová křižovatka v oblasti Němejcova - Koperníkova - Borská. Pracovat se bude i na úseku mezi Němejcovou a Chelčického ulicí, tedy ve směru k Techmania Science Center. (red)
Univerzita hostí workshop Současný dům očima mladých architektů se jmenuje workshop, který se koná od 13. do 16. května na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Podílí se také na přípravě a realizaci následné mezinárodní výstavy. Vzešla ze soutěže, které se účastnili studenti architektury z České republiky, Maďarska, Polska, Slovinska a Slovenska. (red)
Američtí veteráni se těší na Čechy a plzeňský pivovar Pokračování ze strany 1 Ví, že mu znovu budou lidé mnohokrát děkovat. „Využiji příležitosti na oplátku poděkovat českým lidem za jejich vděčnou vzpomínku po celé ty roky. Zahřívá mne jejich vděčnost za úsilí mé a mých kamarádů ve zbrani, kteří neměli takové štěstí a nemohou tu být, aby sami zažili srdečná poděkování za osvobození od nacistické tyranie,“ říká. Těší se rovněž na setkání s nejmladší generací svobodu milujících Čechů. James Duncan, veterán 2. pěší divize, očekává, že bude pokračovat ohromující uvítání a láska, kterou Češi vyjadřují Americe a jejímu lidu. A také se těší na vzpomínky těch, kteří pamatují osvobození své vlasti na konci 2. světové války. „To vše je hluboko v mých myšlenkách uloženo ze dne, kdy jsem jako 19letý poprvé stanul na české půdě,“ vzpomíná. Srdečné pozdravy a radost se dotkla jeho i kolegů vojáků z divize. Stále dosud myslí na to, že byli donuceni opustit Československo ještě předtím, než mohli dokončit ochranu naší vlasti, neboť měli všichni ještě povinnost přemoci Japonsko v Pacifiku. Osobně je vděčný, že během uplynu-
lých osmi návštěv České republiky zjistil, že i o 70 let později lidé chápou význam toho, co znamenala jeho povinnost vůči naší vlasti a našim spojencům celého světa poté, co pomohli k osvobození Evropy. Nynější návštěvu chápe jako další příležitost, aby mohl vyjádřit hluboké politování nad utrpením lidí během nacistické okupace. A stejně tak nad podobnou mnohaletou kontrolou životů českých lidí v minulém režimu. „Ale všichni se stále učíme, že svoboda není zadarmo. A musí být vykoupena, příliš často velmi ztěžka, dalšími generacemi,“ uzavírá. George Patton Waters, vnuk generála George S. Pattona, doufá v posílení starých přátelství a vytvoření nových. Také chce přinést požehnání od amerických občanů obyvatelům České republiky. Žádná jiná země na světě si tolik neváží závazků a obětí, které učinily Spojené státy americké pro osvobození od nacistického režimu a jeho zničení. „Považujeme za povinnost vracet se na vaši půdu, abychom vyřkli ‚Thank you Pilsen‘ - díky za lásku a přátelství, které nám navracíš - všem těm, kteří přišli a bojovali za svobodu. Těším se
na usměvavé tváře, vřelá objetí a laskavost obyvatel nejen Plzně, ale i přilehlých obcí. Není lepšího pocitu, než když se člověku dostane něžného objetí a poděkování od vašich krásných žen, upřímného sevření upracovaných dlaní a pevného objetí českého muže, který ve své řeči říká ‚děkuji ti‘,“ uvádí. Sdílení přátelství s každou vesničkou, chutné chlebíčky, vynikající plzeňské pivo, Pattonův ležák, natřásání se v džípech a procházky mezi lidmi jsou největší zdroj energie, který američtí chlapci mohou mít. „Vaši obyvatelé a vláda zachovávají víru v Ameriku a já se modlím, aby i nadále platilo, že Amerika je tu pro vás stejně tak, jako vy pro nás,“ zdůrazňuje. Herman Geist, veterán 2. pěší divize, se nemůže dočkat lásky a nadšení, které „Amíkům“ vždy Plzeň dává. Těší se, že každého obejme. Earl Ingram očekává, že znovu rozjitří zážitky z května 1945. „Tehdy jsem potkal ty nejšťastnější a nejvděčnější lidi, které jsem kdy viděl. Letos se těším, až se setkám se stejnými lidmi i jejich potomky a opět zažiji jejich vděčnost, srdečnou lásku a ryzí přátelství,“ říká. (red)
Krajská metropole bude poprvé olympijským městem Na jeden červnový týden se Plzeň promění ve veliké sportovní centrum. Od 14. do 19. června se totiž na území západočeské metropole uskuteční Hry VII. letní olympiády dětí a mládeže. Za svoji dosavadní historii si už akce, která je jedním z hlavních projektů Českého olympijského výboru, získala velkou prestiž. „Do Plzně se na čtyři soutěžní dny chystá zhruba tři tisíce mladých sportovců, kteří se utkají o více než 150 sad medailí v 18 sportovních disciplínách,“ říká za organizátory Zdeněk Hůrka. Úplně poprvé v historii tohoto projektu se veškeré sportovní zápolení soustředí do jediného města, kterým je právě Plzeň a její sportoviště. Kromě sportů, jež jsou k vidění na klasické olympiádě, se bude závodit i v méně tradičních disciplínách, mezi něž patří například psaní na klávesnici. Podpořit mladé závodníky mohou lidé přijít na všechna sportoviště zcela zdar-
ma. Veřejnosti budou přístupné i medailové ceremoniály, které se uskuteční každý den po skončení závodů střídavě na plzeňském náměstí, v Techmanii či v amfiteátru za obchodním centrem Plaza. Právě Techmania Science Center se po dobu konání akce promění v olympijský dům.
Jedním z vrcholů soutěžního klání se stane zahajovací ceremoniál, který se odehraje v neděli 14. června od 19 hodin na zimním stadionu. Chybět nebude zapálení olympijského ohně, představení všech čtrnácti výprav a zajímavá show. A na které sporty se v rámci letošní plzeňské olympiády mohou lidé tě-
šit? Přijít fandit je možné na atletiku, badminton, basketbal, beachvolejbal, cyklistiku, fotbal, goalball, házenou, hokejbal, jachting, karate, nohejbal, orientační běh, plavání, sportovní aerobik, střelbu, tenis, triatlon či psaní na klávesnici. Olympiáda dětí a mládeže České republiky je soutěží krajských reprezentací v kategoriích mladších a starších žáků a žákyň. Sportovcům navozuje atmosféru opravdových olympijských her. Mladí účastníci nejsou ochuzeni o zapálení olympijského ohně, slavnostní ceremoniály, soužití v olympijské vesnici nebo složení olympijské přísahy. Pořadatelství olympiád se střídá mezi kraji v Česku každý rok, když v sudých letech je pořádána zimní olympiáda, v lichých letní. Plzeňský kraj se pořadatelství zhostí vůbec poprvé, navíc v roce, kdy je Plzeň oceněna titulem Evropské hlavní město kultury. (kk)
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
Plzeň investuje do zeleně miliony korun Do údržby zeleně město každoročně vynakládá částku zhruba 42 milionů korun. Tyto finance poskytuje prostřednictvím Správy veřejného statku města Plzně a úřadů jednotlivých městských obvodů. Správa veřejného statku zajišťuje údržbu ploch zeleně u nejvýznamnějších a rekreačních oblastí. O ostatní plochy se starají městské obvody. Největší částky si letos vyžádají úpravy divadelních teras a Lochotínského parku, obnovy alejí i dosadby jednotlivých stromů ve městě i v krajině. „Částka je vyšší než v jiných letech a to s ohledem na jmenované dvě velké stavby, které zahrnují založení větších ploch zeleně,“ upozorňuje Hana Hrdličková ze Správy veřejného statku města Plzně. Dodává, že v letošním roce správa rozšíří v pásech kolem komunikací letničkové záhony z výsevů. Budou tam použity směsi s nižšími letničkami. Nově vzniknou klasické květinové záhony kolem divadla, trvalkové záhony v Lochotínském parku. Stromy budou vysazovány jako dosadba za dožilé a vykácené, nové dvě aleje vzniknou pod Velkým divadlem, 130 kusů nových stromů přibude v Lochotínském parku. Zahradnické práce provádějí subdodavatelsky pracovníci soukromých firem na základě výsledků soutěží, které jsou
ePoradna slouží Plzeňanům už rok
V plzeňských sadech jsou nově vysázené macešky, narcisy a další květiny. vypisovány v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Pouze drobné práce na údržbě technických prvků či mobiliáře provádí pracovníci Správy veřejného statku. Zeleň vysazují i městské obvody. Z těch větších dá letos nejvíc peněz centrální obvod. Vysadí keře, stromy, letničky a macešky a chystá další práce za 1,5 milionu korun. Do půl milionu se vejdou ná-
klady na výsadby na sídlištích Severního Předměstí. Slovany vysázejí 40 nových stromů za 200 tisíc korun. „Budou také osázeny záhony, zajišťujeme nákup letniček a cibulovin za 260 tisíc korun,“ říká Lenka Klečková ze slovanské radnice. Doubravka má na výsadbu do 120 tisíc korun.
Foto: Michal Böhm
Statisícové sumy dají na zeleň i menší obvody. Například Litice sází 20 stromů ve své sakurové aleji. Měly by se vejít do 100 tisíc korun. Přibližně 200 tisíc korun má na zeleň připraven obvod Černice. Malesice počítají s 50 až 100 tisíci korun. Sadové úpravy za 43 tisíc korun, které budou součástí rekonstrukce návsi, plánuje Lhota. (an)
Koncepce bezpečnosti vymezí roli strážníků i vytipuje problémové lokality Plzeň bude mít do letošního podzimu návrh koncepce bezpečnosti. Vymezí roli a fungování městské policie, navrhne zajištění pořádku v městské hromadné dopravě, vytipuje lokality pro zvýšený dohled a podobně. Koncem roku dostanou první verzi obvody a pak o ní bude rozhodovat Zastupitelstvo města Plzně. „Koncepci připravují pracovní týmy z různých resortů plzeňského magistrátu i mimo něj. Materiál bude čerpat z už vyhotovených a také z aktuálně zpracovávaných analýz,“ říká vedoucí Odboru bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu města Plzně Aleš Průša. Pro městskou policii to bude ucelený materiál, jenž jí umožní dlouhodobě plánovat svou práci. Cílem bude pomáhat občanům, spolupracovat s nimi, připravuje se posílení pre-
VÝMĚNA PLZEŇSKÉ KARTY
Výměna karet pokračuje Držitelé plzeňských karet, které mají čísla od 10 000 do 14 999, si mohou podat žádost o výměnu ještě v měsíci květnu. V témže měsíci a v červnu si mohou podávat žádosti majitelé karet s čísly od 15 000 do 19 999. (red)
Osvobození Plzně připomene také mince
U příležitosti 70. výročí osvobození Plzně americkou armádou byla vydána pamětní mince v edici 10 tisíc kusů. K dostání bude v Turistickém informačním centru města Plzně na náměstí Republiky 41 nebo v prodejně společnosti TrustWorthy Invesment CZ. Cena mince je 70 korun, v prodeji je od 27. dubna. (red)
OKÉNKO SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
vence. „Chceme ze strážníka sejmout nálepku botičkáře a toho, kdo jen pokutuje,“ tvrdí Aleš Průša. Zpracovávat se bude analýza hospodaření městské policie, tipovat se budou i lokality, kam umístit služebny, jež už kapacitně nestačí. Záměr počítá se čtyřmi velkými služebnami ve čtyřech největších obvodech. Z nich by bylo možné obsluhovat obvody menší, v těch by ale mohly vzniknout i stanice. Nově by mělo být území města rozděleno na zhruba polovinu ze současných 62 okrsků, na každý bude dohlížet okrskový strážník. Zaměří se na stav veřejného pořádku v přidělené lokalitě, černé skládky, drobné krádeže a podobně. Informace o nich přenese přímo k vedení městských obvodů, ve vážnějších případech k Policii České republiky. Strážníkům odcházejí-
cím do důchodu by město mohlo nabídnout dohled nad sportovišti u základních škol. Koncepce zahrne také lokality, v nichž je třeba zvýšit dohled. Skupina nazvaná Plac se zabývá lokalitou vymezenou ulicemi Plachého a Korandova. „Už je zpracován materiál, jak tam investovat a dohlížet. Skupina je nepolitická, meziresortní, tvoří ji odborníci z neziskových organizací a složek magistrátu,“ uvádí Aleš Průša. Další lokalitou je Americká ulice, která se stává problémem zejména v nočních hodinách o víkendu. O zvýšení dohledu se jedná s dopravními podniky i státní policií. Speciální tým složený ze zástupců městského dopravního podniku, neziskových organizací i dalších odborníků řeší problém nepři-
způsobivých lidí, kteří znečišťují vozy a nerespektují přepravní řád. Revizoři už absolvovali školení. Odborníci řeší, jaké mají kompetence řidiči vozidel městské dopravy a jaké by jim ještě bylo možné dát. Podle Aleše Průši dostane novou podobu i projekt bezpečného města, a to včetně webového portálu a loga. „Náš odbor nyní vyhodnocuje pětileté fungování tohoto projektu, jeho plusy a minusy. Analýza bude hotová do léta,“ doplňuje Aleš Průša. Úkolem bude také nadále prohlubovat spolupráci se státní policií, již se město snaží podporovat i prostřednictvím každoročně vypisovaného dotačního titulu ve výši zhruba půl milionu korun. Aktuálně město podporuje aktivity plzeňské státní policie, která nyní kampaní oslovuje zájemce o práci. (red)
Děti z dětských domovů vystoupí na náměstí Republiky Nejmilejší koncert se jmenuje akce, na které děti z dětských domovů mohou ukázat před kamarády i před publikem z řad veřejnosti, co se naučily a co je baví, i talent v uměleckých oborech. Celostátní přehlídka nejlepších soutěžících se letos bude konat na plzeňském náměstí Republiky 29. května. „Děti vymýšlejí a nacvičují řadu týdnů a měsíců. Hledají inspiraci a radu, aby jejich taneční, pěvecké, hudební a recitační vystoupení bylo co nejlepší. Soutěž v krajských kolech je silná motivace,“ říká Mirka Homolková z Dětského domova Staňkov, která se svými svěřenci přijede do Plzně. Své umění na náměstí ukáže i jedenáctiletý Dominik. „V dětském domově jsem osm měsíců a k recitaci mě přivedl strýc Michal před Vánocemi. Nacvičovali jsme básničky a koledy, protože děti z našeho dětského domova jezdí vystupovat do penzionů pro seniory v Domažlicích a okolí. Moc se mi to líbilo a bavilo mě to,“ svěřuje se Dominik. Říká, že příprava na Nejmilejší koncert byla těžká. „Moje báseň je dlouhá, ale hezká. Hodně mi pomohla paní učitelka Andrea ze základní umělecké školy, která k nám jezdí. Dojmy z krajského Nejmilejšího koncertu mám obrovské. Zvítězil jsem, moc mě to překvapilo a dojalo, protože jsem první místo nikdy nevyhrál. Mám radost z cen. Třeba dort byl moc dobrý, samozřejmě jsem se ale rozdělil s ostatními dětmi,“ vzpomíná Dominik
na úspěch v krajském kole a těší se na další vystupování. Jana, které je 19 let, má s účinkováním na veřejnosti podstatně více zkušeností než Dominik. „Na Nejmilejším koncertu jsem vystupovala už jako malá. Nejdříve se sborovým zpěvem a později s přednesem a tancem, kamarádka hrála krásně na flétnu. Tento rok jsme vystupovaly s tancem, se zpěvem, recitací a hraním na klavír a byly jsme velmi úspěšné. Moc se na
celostátní přehlídku do Plzně těšíme,“ říká Jana, která stejně jako Dominik žije v Dětském domově ve Staňkově. Účastnila se více než deseti ročníků Nejmilejšího koncertu, který se letos koná už po třiadvacáté. „Hodně jsem se naučila, poznala kamarády z jiných dětských domovů. Tahle akce mi ukázala, že když něco chceme a baví nás to, tak si za tím máme jít. Nesmíme být líní. Myslím si, že je příkladem pro všechny děti,“ míní Jana. (red)
Snímek je z letošního krajského kola akce Nejmilejší koncert 2015. Foto: archiv Dětského domova Staňkov
Prvního května uplyne přesně rok ode dne, kdy se Plzeňané mohli začít se svými starostmi a problémy obracet na Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně i prostřednictvím sociální ePoradny. Záměrem a cílem poradny je rychlá pomoc občanům města Plzně při řešení jejich nepříznivého sociálního stavu bez nutnosti osobního nebo telefonického kontaktu. Je určena rodinám s dětmi, seniorům, učitelům, výchovným poradcům a všem, kteří potřebují pomoci či nasměrovat k optimálnímu řešení zátěžové životní situace. „Za dobu svého fungování eviduje ePoradna téměř stovku dotazů, z nichž nejvíce směřuje z oblasti péče o seniora a péče o děti, všeobecně pak převládá dluhová problematika,“ upřesňuje analytička Karolína Vodičková ze zmíněného odboru, která je zároveň administrátorkou ePoradny. Na dotazy odpovídají erudovaní sociální pracovníci. Odpověď odbor garantuje do 36 hodin. Dotazy lze zasílat nonstop prostřednictvím jednoduchého formuláře uvedeného na webové adrese: www.plzen.eu/socialnisluzby/eporadna. (red)
Senioři pobaví seniory v Měšťanské besedě Už v sobotu 16. května 2015 se v 10 hodin otevře zahrada a Malý sál Měšťanské besedy aktivním seniorům, kteří předvedou své schopnosti, dovednosti a nadání v rámci 6. ročníku festivalu vitality a zábavy „Senioři (opět) baví seniory“. Akci organizuje magistrátní odbor sociálních služeb. (red)
Plzeň podpoří handicapované občany Finanční dar mohou získat zdravotně znevýhodnění občané města Plzně. Žádost o jeho poskytnutí například na doplatek na mechanický invalidní vozík, kompenzační pomůcky, peníze na rehabilitaci nehrazenou zdravotním pojištěním a podobně je možné podat v sekretariátu Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně. Obyvatelé mohou žádost také přinést či doručit do podatelny magistrátu, která je ve Škroupově ulici 5. Nebo je možné ji poslat poštou na adresu Magistrát města Plzně, Odbor sociálních služeb, Martinská 2, Plzeň, 306 32. Žádosti občanů jsou přijímány průběžně, nejpozději však do termínu 31. srpna 2015. Formulář pro poskytnutí finančního daru je Plzeňanům k dispozici na internetových stránkách města Plzně www.plzen.eu/socialnisluzby/dotace. Podrobnější informace podá Jarmila Srbková ze zmíněného odboru na e-mailové adrese
[email protected], telefonním čísle 37 803 3357 nebo mobilním telefonu 602 230 374. (red)
S T R ANA 4 / květen 2015
PLZEŇ 2015
Plzeň oslaví Evropský den sousedů
Akce se stala součástí projektu Evropské hlavní město kultury Plzeň se poslední víkend v květnu už podruhé připojí ke stovkám evropských měst a oslaví Evropský den sousedů, který se poprvé konal v Paříži v roce 1999. V letošním roce se tato akce, jež je jedním z hlavních bodů programu projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, uskuteční v průběhu posledních dvou květnových dnů. Organizátoři říkají: „Zastavte se, rozhlédněte a přijďte poznat příběhy z vašeho nejbližšího okolí a především ty, kteří v něm společně s vámi žijí.“ Na 13 místech budou Ohniska V sobotu 30. května se ve 14 hodin na 13 místech v Plzni otevřou takzvaná Ohniska, tedy místa, kde jednotlivá komunitní centra představí své aktivity a nabídnou pestrý kulturní program. „I letos chceme v rámci Evropského dne sousedů podpořit komunitní centra a jejich aktivity a pomoci tak k jejich zviditelnění pro případné návštěvníky také po zbytek roku,“ říká Soňa Rychlíková, manažerka projektu Evropské hlavní město kultury 2015. Program se odehraje na Mikulášském náměstí, Vinicích u dobrovolnického centra DoRA, ve Lhotě u Mušky, na Lochotíně v ulici Karolíny Světlé, na Bolevecké návsi, v komunitní zahradě Pod Vinicemi, v zámeckém parku v Křimicích, u Totemu v Bolevci, na borském nádraží Plzeň – Zastávka, na Městské plovárně u Radbuzy,
náměstí T. G. Masaryka a Husově náměstí, ale třeba i v centru Plzně na nové pěší zóně v Riegrově ulici. Pozvěte sousedy na večeři Do dne sousedů se mohou zapojit i obyvatelé Plzně. „Odhoďte stud a pozvěte v sobotu své sousedy na večeři a na kus řeči přímo před vaším domem, na dvorku nebo na hřišti vedle. Připravit pro ně od 17 hodin můžete pohoštění, ale i doprovodný program, soutěže, bazary, výstavy, závody, promítání, zpívání, kreativní dílny,“ zvou organizátoři. Stačí se do 15. května přihlásit na e-mailu
[email protected]. Do předmětu je třeba uvést své jméno, podtržítko, soused, tedy například Novák_soused, a ve zprávě pak celé jméno kontaktní osoby, telefon, e-mail a adresu, na které se má sousedská večeře uspořádat. Pokud budou mít přihlášení občané zájem, společnost Plzeň 2015 jejich úsilí podpoří dárkovým balíčkem se surovinami a drobnými propagačními předměty, kouzelnickou show nebo hudebním, tanečním či jiným vystoupením. Nedělní procházky po sousedství V neděli 31. května se v 10 nebo ve 14 hodin mohou lidé vydat na komentované Sousedské procházky, které představí historii i současnost vybraných lokalit. Poznají prostory, které běžný turista nemá šanci navští-
vit. Komunitní průvodci ukážou ze svého osobního pohledu město utvářené lidskými příběhy, vztahy a vzpomínkami. Vybírat lze z několika tras: Děti Bolevce, Zákulisí velkoměsta – Jak se žije na Place, Plzeň za první republiky a Centrum. Všechny trasy mají zhruba čtyři kilometry a procházka po nich trvá dvě až tři hodiny. Vstupenky na procházky budou k dispozici během května v předprodeji za 50 korun, na místě pak za 100 korun. Kapacita je podle organizátorů bohužel omezená, komentované procházky bývají vyprodané, takže je dobré zajistit si lístky na portálu Plzeňská vstupenka. Den sousedů má partnerské akce V pátek 29. května se koná Noc kostelů, kdy bude možné navštívit místa, kam běžně není přístup. Akce nabízí veřejnosti přiblížení se a seznámení se s křesťanstvím. V jejím rámci budou ve večerních a nočních hodinách zpřístupněny některé kostely různých církví, ve kterých se rovněž zdarma uskuteční koncerty, komentované prohlídky, workshopy či divadelní představení. A v sobotu 30. května od 8 hodin projede už 26. jízda historických vozidel okolím Plzně. Vyjíždět se bude z Bolevecké návsi v Plzni, kde mají občané jedinečnou možnost si všechny naleštěné plechové i dřevěné krasavce prohlédnout. Kompletní informace o programu zájemci naleznou na internetových stránkách www.evropskydensousedu.cz. (mr)
Plzeňské notování přinese Festival Khamoro představí i kapely neobvyklé techniky Největší romský festival na světě Khamo- ků. Budou si moci poslechnout také vyFestival sborového zpěvu, který již 6. rokem pořádá Smíšený pěvecký sbor Canticorum, pozve na konci května do Plzně pěvecké sbory z celé republiky i ze zahraničí. Nesoutěžní přehlídka nabízí příležitost především mladým či méně zkušeným sborům, které nemají možnost prezentovat se na velkých festivalech. Plzeňské notování zároveň představí i hudební stálice a zkušené sbory. Součástí přehlídky bude workshop, na němž účastníci nacvičí společnou píseň, jež zazní na závěrečném galakoncertu. Diváci během večera 30. května od 19 hodin v Měšťanské besedě uslyší klasickou hudbu, moderní styly i neobvyklé techniky jako například alikvotní zpěv. (red)
ro, který se v Praze koná už 17 let, se ve dnech 26. až 28. května objeví i v Plzni v rámci programu projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Po loňském ročníku v Plzni zažijí letos místní obyvatelé Světový romský festival Khamoro v celém jeho bohatství. Během tří dnů se představí široká škála aktivit, tradičních tanců, exhibice street dance, vyprávění romských pamětníků, výtvarných workshopů, přes živou instalaci šestisetkilogramového Dortu Mandala až po přehlídku nejlepších romských kapel z České republiky a zahraničí. Zájemce o romskou historii a tradice čeká komunitní den. U Branky se mohou seznámit například s výtvarnými a tanečními workshopy a výrobou šper-
právění romských pamětníků nazvaná O minulosti a současnosti jinak. Milovníci jazzu si nesmějí nechat ujít koncert jednoho z nejlepších gypsy jazzových kytaristů Angela Debarre, který vystoupí se svým kvartetem ve středu 27. května v klubu Buena Vista. Pro ty, kdo si chtějí zatancovat a užít velkolepou show, organizátoři připravili galakoncert, na kterém zahrají rokycanští Věra Bílá & Kale, Ilo z Ruska a nejslavnější romská rumunská kapela Mahal Rai Banda. Během festivalu se mimo jiné konají také přednášky o romských dějinách a jazyce na vybraných plzeňských školách. Další podrobné informace jsou pro občany k dispozici na internetových stránkách www. khamoro.cz. (red)
Sezona nového cirkusu pokračuje představením italského souboru MagdaClan, na kterém umělci spolupracovali s režisérem Petrem Formanem. K vidění bude od 13. května ve Chvojkových lomech. Diváci se mohou těšit na projekt nabitý mladou energií, silný příběh protkaný důmyslnými akrobatickými kousky a intimními gesty. Foto: Irena Vodáková
Výběr z programu květen 2015 • 5. 5. – 20. 9. Gottfried Lindauer, plzeňský malíř novozélandských Maorů, Západočeská galerie v Plzni • 6. 5. Spodní proudy: Říční plovárny, Městská plovárna • 6. 5. Koncert Světlo porozumění, Velká synagoga • 7. 5. Den Evropy, náměstí Republiky • 10. 5. Al Di Meola zahraje v Plzni skladby Beatles, Měšťanská beseda • 10., 17. 5. Sám mezi lidmi - repríza divadelní hry, kulturní dům Peklo • 13., 15. 5. – 18. 5. MagdaClan, Chvojkovy lomy • 13. 5. Noc literatury 2015, různá místa v Plzni • 14. 5. – 16. 5. Lidé - Cítění - Krajina - Řešení (mezinárodní konference), Měšťanská beseda • 15. 5. Otvírání plovárny, Městská plovárna • 16. 5. Zahajovací koncert na plovárně, Městská plovárna • 21. 5. Beze spěchu, kulturní dům Peklo • 21. 5. – 6. 8. Ladislav Sutnar: Venuše, Galerie města Plzně • 22. 5. – 24. 5. Fresh festival Plzeň 2015, Plaza Plzeň • 22. 5. Muzejní noc, Hlavní budova ZČM, Národopisné muzeum Plzeň, Muzeum loutek, Muzeum církevního umění, DEPO2015 • 23. 5. Perfectday na plovárně, Městská plovárna • 29. 5. Noc kostelů, různá místa v Plzni • 30. 5. Plzeňské notování, Měšťanská beseda • 30. 5. – 31.5. Evropský den sousedů Více informací je k dispozici na www.plzen2015.cz.
ROZHOVOR
Josef Mištera: Splnily se mi sny, které jsem ani neměl Ladislav Sutnar byl významný plzeňský rodák, všestranný designér, typograf, grafický designér, pedagog a malíř. Československá republika mu svěřila vytvoření designu světových výstav. Politické okolnosti ale ohrožovaly jeho existenci a úspěchy dosažené před rokem 1939. Nacistický režim ho zapsal na černou listinu kvůli otevření Českého pavilonu na Světové výstavě v roce 1939 v New Yorku, po roce 1948 jej vymazal z historie tehdejší režim kvůli protikomunistickým aktivitám. „Ve chvílích okupace váhal, zda odejít z republiky. K odchodu do New Yorku jej přesvědčoval bratranec. Ladislav už seděl v rychlíku do Paříže, ale pak vystoupil. Nakonec odjel do Spojených států amerických a až po válce ho následovala i rodina,“ přibližuje osud Ladislava Sutnara děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni a nadšený obdivovatel světoznámého umělce docent Josef Mištera. Dodává, že Ladislav Sutnar vytvářel grafiku pro protifašistický odboj a později spolupracoval s Pavlem Tigridem.
Kdy jste poprvé „objevil“ Ladislava Sutnara? Po sametové revoluci jsem nastoupil jako pedagog na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze do ateliéru ilustrace a grafiky Jiřího Šalamouna. Tam na katedře grafiky se o něm hodně mluvilo a setkal jsem se s jeho pracemi, okouzlil mne. A začal jsem přemýšlet, jak jeho osobu a jeho práce zpopularizovat, dostat ho mezi studenty, odbornou i laickou veřejnost. To se vám podařilo už jen názvem fakulty a galerie. Měl jsem pocit, že se Ladislavu Sutnarovi nemůžu přiblížit, že se ho chopí nějaká jiná instituce. Nakonec se mi podařilo zkontaktovat, mimo jiné díky bývalému americkému velvyslanci v České republice Williamu Cabanissovi, Sutnarova syna Radoslava, který je architektem a desítky let už buduje jako developer nové čtvrti v Los Angeles. Ten souhlasil, aby jméno jeho otce bylo v názvu fakulty i galerie. William Cabaniss mu tehdy z Alabamy poslal doporučení a Radoslava, který žije v Los Angeles, zaujalo, kdo mu píše z ta-
Docent Josef Mištera. Foto: archiv Josefa Mištery kového „venkova“, jako je Alabama. Podíval se, kdo jsme a co děláme na internetu, a nakonec osobně přijel. Jsem hrdý, že fakulta, kterou jsem v Plzni vybudoval, může nést jméno geniálního plzeňského rodáka. Název „Ladislav Sutnar Faculty of Design
and Art“ má jediná vysoká škola na světě, a to je právě ta naše. Často si říkám, že se mi plní v životě všechny sny, vybudování fakulty, postavení budovy, veliká a úspěšná mezinárodní letní škola ArtCamp a podobně. Splnily se mi ale i ty sny, které jsem ani neměl. Co si pod tím představit? V Radovi Sutnarovi jsem získal blízkého přítele, bratra, kterého jsem neměl. Zřejmě je to oboustranné, protože mě Rad rád představuje: „To je můj bratr - takový, jakého jsem si přál.“ Právě díky našemu přátelskému vztahu a hluboké vzájemné důvěře bylo možné realizovat řadu projektů, z nichž se mnohé uskuteční právě v letošním roce, ve kterém je Plzeň Evropským hlavním městem kultury. Pokračuje Radoslav Sutnar v práci svého otce? Je vynikajícím architektem, vystudoval Harward, kde se setkával s nejvýznamnějšími architekty světa, například i s Le Corbusiérem a dalšími, které najdete i v těch nejstručnějších dějinách umění. S otcem spolupracoval na některých projektech,
například Rad postavil obchodní centrum a otec pro něj vytvořil vizuální styl a orientační systém. Zasloužili jste se spolu i o faktický návrat Ladislava Sutnara do rodného města... Na jeho rodném domě je plaketa, která ho připomíná. Ale hlavně jsme se s Radem domluvili, že by se měly domů vrátit i jeho ostatky. Rad se mi svěřil, že chtějí, aby jeho a manželčin popel byl rozptýlen nad Tichým oceánem. Řešili jsme, co s otcovým hrobem. Napadlo mne, že by se mohl „přestěhovat“ do hrobu v Plzni a naše fakulta by o něj pečovala. Tehdejší primátor města souhlasil a bylo nám přiděleno kouzelné místo na Ústředním hřbitově. Ale i tak trvalo rok, než se vše zrealizovalo. V USA totiž musel rozhodnout soud, zda mohou ostatky Sutnara a jeho manželky jakožto Američanů opustit zem. Povolil to, ale vyvstal problém s přepravou uren. Nakonec přišly v balíku a na mém stole se ocitla papírová krabice s urnami Ladislava Sutnara a jeho manželky Františky, přezdívané Išky. Pokračování na straně 7
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5
Sokolovna v Doubravce oslaví 80 let od svého otevření
„Tatínek chodil na stavbu skoro každé odpoledne po práci,“ vzpomíná dvaadevadesátiletý Jaroslav Schmied Tělocvičná jednota Sokol Plzeň - Doubravka vznikla roku 1903 a v době založení měla 35 členů. Cvičilo se v hostinci, později ve škole, počet členů se zvyšoval, takže představitelé jednoty dospěli k závěru, že je nutné postavit sokolovnu. První práce začaly 7. května 1934 a o rok později, přesně 9. června 1935, sokolové svou budovu slavnostně otevřeli. Na stavbu tehdy chodilo pomáhat mnoho obyvatel Doubravky, která v té době byla samostatnou obcí. „Jednota sokolovnu stavěla hlavně svépomocí, platila například jednoho políra. Pomáhali členové a také nečlenové. Chodili dopoledne i odpoledne. Třeba můj tatínek. Pracoval na dráze v dílnách. Když přijel z práce, obvykle kolem půl třetí odpoledne, vyrazil na stavbu. Později se stal i členem jednoty, nesportoval, ale pomáhal organizačně například jako pořadatel různých akcí. Stejně tak to dělala moje maminka,“ vypráví dvaadevadesátiletý Jaroslav Schmied, který v Doubravce stále žije a v Sokole cvičil už od roku 1929. „Napřed jsem jako žáček chodil na základní tělesnou výchovu, pak jsem se věnoval odbíjené a od roku 1964 badmintonu, vedl jsem jej až do roku 1985. Třikrát jsem byl na sokolském
sletu, v roce 1932, 38 a 48, a dvakrát na spartakiádě,“ vzpomíná Jaroslav Schmied, který byl také deset let v Sokole starostou. „Největší rozkvět Sokol zaznamenal v letech 1945 až 1948, to měl tolik členů jako v současnosti. Zhruba osm set, ale dneska jsou tam z poloviny děti, tehdy převažovali dospělí cvičenci,“ říká vitální muž, jenž se pořád o dění v Sokole zajímá. Vždyť v něm má i následovníky, od mládí v něm cvičila jeho dcera Milada, která je v současnosti jednatelkou Sokola. „Dcera se potatila dokonale. Převzala vlastně moji práci,“ pochvaluje si Jaroslav Schmied, který podobně jako jeho otec pracoval na dráze. Milada Nováková, za svobodna Schmiedová, říká, že nyní má tělovýchovná jednota přesně 803 členů, z toho je 421 dospělých. „Naši cvičenci mají od dvou do 85 let. Zajímavé je, že mezi nimi převažují ženy. Mám pocit, že na rozdíl od mužů nejsou tolik líné cvičit. Pohybují se i ve starším věku. Ale například dvakrát týdně chodí cvičit Luboš Kopecký, který se narodil v roce 1934,“ uvádí Milada Nováková, která prací pro Sokol žije. „Máme nádhernou nadčasovou budovu, rozšiřujeme sportoviště. Máme
Na snímku je historická pohlednice, kterou dostal jeden ze členů Sokola v Doubravce na vojnu. Poslali mu ji kamarádi. Foto: Jára Wittmann
V sokolovně v Doubravce, která oslaví v červnu 80. výročí vzniku, funguje i restaurace. dvě beachová hřiště, tři antuková, travnatou plochu i třeba kurt na pétanque. Funguje tady restaurace. Pravdou je, že kdybychom ji neměli, už bychom tady možná necvičili,“ vypočítává Milada Nováková. A vzpomíná, že kdysi při sokolovně bývalo v zimě kluziště, které doubravečtí obyvatelé hojně využívali. Sama tam prý před padesáti lety ráda chodívala. „Sokolové kropili vodou tehdejší hřiště a vytvořili přírodní kluziště. Vybírali vstupné, ale stálo to za to. Hrála muzika a z kluziště se mohlo rovnou do ohřívárny,“ říká Milada Nováková, která má radost, že o cvičení v místním Sokole je velký zájem. Tělocvična a hřiště jsou plné malých i dospělých po celé dny. Připomíná, že stavba vypadá jinak, než se původně plánovalo. V jejím průběhu se totiž původní projekt změnil. Stavaři doporučili, že by byla velká škoda nevyužít místo pod foyer. Proto
ho podsklepili a udělali tak prostornou suterénní místnost. Původní projekt také řešil předložený balkon. Nejen, že by se tím zmenšil sál, ale zůstalo by nevyužité místo nad foyer. Proto bylo rozhodnuto vybudovat balkon nad ním a oddělit jej dřevěnými pohyblivými přepážkami od tělocvičného sálu. Plány a rozpočty také nepočítaly s vodovodem a ústředním topením. Stavební odbor nabyl přesvědčení, že moderní sokolovna se bez těchto zařízení neobejde, a dodatečně je navrhl zařadit do projektu. Také bylo prohloubeno schodiště pod jevištěm a jeviště samo zvýšeno. Rovná střecha nad restaurací získala zábradlí a dlažbu, aby se zde v letních měsících dalo posedět. „Sokolovna tedy byla otevřena a sokolská činnost se mohla rozvíjet ne v provizorních podmínkách, ale ve vlastním objektu, na který byli pyšní všichni,“ uzavírá Milada Nováková. (an)
Foto: Alena Nová
Stavební materiál stál necelých sto tisíc Na stavbu sokolovny v Doubravce se před 80 lety spotřebovalo asi 200 tisíc cihel, 430 kubíků písku, 15 kubíků kamene, čtyři vagony vápna, přes 11 vagonů cementu. Celkové náklady činily 575 877 korun, z toho například mzdy dělníků a zedníků dělaly 122 829 korun a stavební dozor 21 756 korun. Materiál včetně cementu, vápna a železa si vyžádal necelých 95 tisíc korun, střecha celkem 13 tisíc korun, truhlářské práce zhruba 28 tisíc korun, tesařské včetně materiálu zhruba 48 tisíc korun. Malířské a lakýrnické práce stály 12 tisíc korun. Většina prací byla účtována za režijní ceny. (red)
V Malesicích se místní spolky snaží, nabízí lidem sport, zábavu i zájmové kroužky Radniční listy na návštěvě Finančním darem přispěli obyvatelé Malesic těžce zdravotně handicapované Kamilce Havlové z Plzně. Věnovali jí totiž část výtěžku Třetího malesického bálu, který pořádalo občanské sdružení Plzeň9 za přispění místního sboru dobrovolných hasičů. Občanské sdružení Plzeň9 před čtyřmi roky založila skupina mladých obyvatel Malesic, kteří se do tohoto rychle se rozrůstajícího a věkovým složením nejmladšího městského obvodu stěhují. „Cílem našeho sdružení je sbližovat místní lidi a posilovat dobré sousedské vztahy mezi námi, abychom zde pouze anonymně nežili vedle sebe, ale trávili spolu i část volného času a společně se bavili, sportovali nebo se i vzdělávali,“ říkají zakladatelé sdružení. To má nyní už ke třem stovkám členů nejen z řad nových obyvatel, ale i starousedlíků, a více než polovina z nich je mládež. Právě pro děti je většina akcí pořádaných sdružením určena, ať už jsou to různé zájmové kroužky, angličtina, výtvarný kroužek nebo každoročně se opakující akce, jako jsou maškarní karneval, drakiáda, lampionový průvod, pálení čarodějnic, pohádkový les, velikonoční či vánoční tvoření. Letos poprvé, v sobotu 16. květ-
Děti se baví na maškarním plese, který se konal v březnu. Foto: Občanské sdružení Plzeň9 na, uspořádá občanské sdružení Plzeň9 malesické Merkurování, celodenní tvůrčí dílnu zaměřenou na práci se známou stavebnicí.
Zřejmě největší akcí roku v Malesicích pak bude v polovině září už třetí ročník malesického Jarmarčení, při němž ožívají stará řemesla a děti i dospělí si je mohou
při bohatém programu na zdejší návsi vyzkoušet. Pod Městský obvod Plzeň 9 spadají Malesice a Dolní Vlkýš. Kromě zmíněného občanského sdružení Plzeň9 zde aktivně pracuje a zapojuje se do činností obvodu i několik dalších spolků. Jednotka Sboru dobrovolných hasičů v Malesicích, která je financovaná přímo obvodním úřadem, má 14 členů. Podílí se na podnicích pořádaných nebo vyhlašovaných Hasičským záchranným sborem Plzeňského kraje, ale také samostatně na akcích úřadu nebo spolků v Malesicích. Funguje zde myslivecké sdružení, které má 10 členů. Pomáhají stejně jako hasiči, například na dětských dnech, májce nebo při osazování vánočního stromu. Místní organizace Českého červeného kříže, která má 20 členů, zase sdružuje zejména malesické ženy. Spolupracují třeba na akcích zaměřených především pro seniory v obci, na oslavách Dne matek, příchodu Velikonoc či Vánoc. Místní se shodují, že nejdéle pracující organizací v obvodu je Tělovýchovná jednota Sokol Malesice. Funguje už 70 let a má 80 členů. Sdružuje dva oddíly, fotbalový a turistický. Fotbalový oddíl se pravidelně účastní soutěží organizovaných Českomoravským fotbalovým svazem. Turisté pořádají pravidelné jednorázové pěší akce za poznáním především památek a přírody
• Pod Městský obvod Plzeň 9 spadají Malesice a Dolní Vlkýš. •K atastrální výměra obvodu je 903,34 hektarů. • Počet obyvatel činí 802. • Plzeň 9 má 22 ulic a 227 domů. •O vsi Malesice jsou doloženy první písemné zmínky z roku 1239, kdy ji držel ve vlastnictví Zdeslav, syn Ratmírův.
západních Čech. Nejmladší je místní organizace Asociace TOM, tedy Turistických oddílů mládeže, s asi 20 členy. Připravuje výchovnou a poznávací činnost především pro nejmladší obyvatele v Malesicích, Dolním Vlkýši a okolí. Malesice se také mohou pochlubit poměrně architektonicky cenným kostelem sv. Jiří. S jeho opravou Římskokatolické farnosti Plzeň-západ pomáhá město Plzeň. Městská rada totiž odsouhlasila poskytnutí dotace v celkové výši 240 tisíc korun na poslední etapu oprav vnějších omítek lodi kostela. Památka je původně gotickou stavbou, z tohoto období pochází presbytář včetně jeho křížové klenby. V období renesance pak byla přistavěna atypická mohutná hranolová věž, kterou lze označit za unikátní. (red )
S T R ANA 6 / květen 2015F OT OS T R A N A
Farmářské trhy, které se pravidelně od jara do podzimu konají na náměstí Republiky, přitahují stále více lidí. V současné době mají jejich návštěvníci velký zájem o koupi sazenic květin a zeleniny. Lze na nich pořídit kvalitní místní potraviny vyráběné s ohledem k životnímu prostředí, krajině, zvířatům i lidem. Organizátoři uvítají i prodejce originálních rukodělných výrobků. Foto: Eva Kriegerová
Tramvajová trať ze Slovan do Bolevce začala fungovat 26. května 1990. Oslaví tedy 25 let. Jako první se po ní oficiálně projela tramvaj Křižík. Na snímku tramvaj T3, která vozila veřejnost později. Foto: archiv PMDP
Na druhý jarní den připravila Správa veřejného statku města Plzně, úsek lesů, zeleně a vodního hospodářství ve spolupráci se Skautským střediskem Stopa a Lesní školkou Medvíďata procházku kolem boleveckých rybníků. Slunečné počasí přilákalo zhruba 300 zájemců, především rodiny s dětmi, které měly o zábavu postaráno. Čekalo je celkem šest stanovišť, kde plnily různé úkoly, například sázení stromků a jejich poznávání. Foto: Eva Kriegerová
Rekonstrukce teras pod Velkým divadlem už je téměř dokončena. Začala v březnu loňského roku a oficiálně je plánovaná do konce letošního dubna. Program na terasách se stane součástí Slavností svobody, protože na nich bude 1. května odhalen pomník zobrazující generála Pattona. Foto: Eva Kriegerová
Interiéry Brummelova domu, které navrhl proslulý vídeňský architekt Adolf Loos, už si mohla prohlédnout veřejnost. Objekt, jenž je kulturní památkou, zachránil jeho majitel Michal Brummel. Interiér je vybavený originálním nábytkem, který navozuje iluzi, že obyvatelé pouze odešli a vše zůstalo v původním stavu. Dům je považován za nejzachovalejší Loosovo dílo v Plzni. Foto: Martin Pecuch
Významný francouzský dramatik Albert Camus napsal Caligulu v roce 1938 jako protest proti znetvořujícím jevům doby. Hra filozofická a současně zábavná je inspirována historickou osobností římského císaře Gaia Caesara Caliguly, který žil v letech 12-41 našeho letopočtu. Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni ji uvedlo 28. března 2015 v premiéře. Titulní roli ztvárnil Martin Stránský. Foto: Klára Žitňanská
kulturní dění
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7
Prestižní Ceny Thálie získali tři plzeňští divadelní umělci
Z ocenění se radovali pěvkyně Ivana Veberová, autorka her Blanka Josephová-Luňáková a tanečník Richard Ševčík Mimořádného úspěchu dosáhla plzeňská divadla. Prestižní Cenu Thálie totiž v závěru března převzali na scéně Národního divadla v Praze tři umělci - Ivana Veberová, sólistka opery Divadla Josefa Kajetána Tyla, Richard Ševčík, sólista baletu ze stejného divadla, a Blanka Josephová-Luňáková z Divadla Alfa. „Pro nás všechny v divadle je to ocenění kvality interpretů, kteří v Plzni působí, jsou tu doma a získali nejprestižnější cenu za práci na naší scéně. Všichni si uvědo-
Blanka Josephová-Luňáková na plzeňské radnici. Foto: Martin Pecuch
mujeme význam této ceny. Myslím, že je to i dobrý vzkaz našim občanům, divákům, že můžeme být na tyto osobnosti právem hrdi. Je to potvrzení kvality našich souborů, neboť ty tvoří jednotlivci,“ říká ředitel Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni Martin Otava. Přeje si, aby takových jednotlivců měli v kolektivu co nejvíce. „A mě zvlášť těší, že oba držitelé Thálie jsou úžasní, skromní a poctiví lidé a že všichni pracovníci divadla jim to přejí, jako kdyby cenu dostali i oni,“ uvádí Martin Otava. Ivana Veberová získala Cenu Thálie za roli Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě, jejíž premiéra se konala v červnu 2014. Pěvkyně se svěřila, že doma v jižních Čechách měli na oslavu rodinnou sešlost nad kávou a bábovkou. Mařenka byla první role, kterou kdysi vytvořila na jevišti a již má moc ráda. Richard Ševčík dostal Cenu Thálie za ztvárnění Spartaka ve stejnojmenném baletním představení, které Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni uvedlo loni na podzim. Vzápětí po převzetí ceny mu kolegové, jak uvedl, poslali mnoho krásných textových zpráv a hodně gratulací měl i na facebooku. Blanka Josephová-Luňáková obdržela Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla. S plzeňským Divadlem Alfa je spojena více než třicet
Pěvkyně Ivana Veberová a tanečník Richard Ševčík s Tháliemi, které převzali na scéně Národního divadla. Foto: Hana Smejkalová let. Z její současné tvorby stojí za povšimnutí divadelní představení Sám mezi lidmi, které nastudovali nehrající cizinci žijící
u nás. S nápadem se obrátila na organizační tým projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Premiéra se uskuteč-
nila v březnu a v měsíci květnu jsou připraveny dvě reprízy. „Myslím, že projekty, ve kterých divadlo hraje sociální roli, jsou velmi důležité,“ dodává ke své tvorbě divadelní lektorka. Martin Otava míní, že žádné velké oslavy nebyly a nebudou. „Říká se, že divadlo je bohéma, samý večírek. Ale my letos máme tolik práce, uvádíme mnoho premiér a repríz jako nikdy předtím. Zkoušíme, hrajeme, na oslavy nemáme čas,“ vysvětluje Martin Otava. A tak je spolu s kolegy rád, že všichni tři umělci s doprovodem byli v polovině dubna přijati na plzeňské radnici. „Ale žádný večírek to nebyl. Po hodinovém setkání jsme běželi zpátky na zkoušky. Čeká nás Libuše, přímý televizní přenos premiéry 9. května. Tak ať nám Thálie žehná,“ přeje si Martin Otava. Chtěl by ale umožnit divákům, aby se s držiteli Thálie mohli setkat. „V současnosti hledáme termín na Malé scéně. Mělo by to být setkání s letošními nominovanými na Thálii i s předchozími. Zkrátka Večer s Thálií. Diváci by měli možnost vidět umělce z bezprostřední blízkosti, zeptat se na jejich profesi, soukromí. Rád bych, aby to bylo někdy koncem sezony. Nebo tímto večerem naopak zahájíme novou sezonu na Malé scéně,“ uzavírá Martin Otava. (red)
V Besedě vystoupí americký kytarista Letnice umělců nabízí Středomořské rytmy zazní v ulicích a klubech Hudební program projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 obohatí kromě koncertů Lynyrd Skynyrd či Deep Purple vystoupení dalších známých jmen světové hudby. 10. května v Měšťanské besedě zahraje americký kytarista a čtyřnásobný vítěz ankety časopisu Guitar Player Magazine Al Di Meola se svým kvartetem skladby Beatles v rámci nového koncertního pořadu Beatles & More. Al Di Meola se více než třicet let suverénně pohybuje ve světě jazzové fúze, ale také akustické latinsko – americké hudby. Raketový vzestup zaznamenal v sedmdesátých letech díky hraní ve skupině Return to Forever.
Jako člen tria McLaughlin – De Lucia –Di Meola nahrál jedno z nejprodávanějších live alb v historii „Friday Night in San Francisco“. V posledních letech se věnoval víc akustickým projektům a nejinak tomu bude i na plzeňském koncertě. Jádro jeho programu budou tvořit skladby z posledního alba All Your Life: A Tribute to The Beatles Recorded at Abbey Road Studios, London (2013). Al Di Meola se přearanžováním skladeb Beatles vrátil do svého mládí, kdy Beatles byly jeho oblíbenou skupinou. Koncertu bude dominovat jiskřivý zvuk kytary držitele Grammy Award, který v sobě nezapře latinsko – americké a španělské vlivy. (red)
koncerty i přednášky Už pátý ročník festivalu duchovní kultury „Letnice umělců“ tentokrát s názvem Moudrost a krása Bible se koná od začátku dubna do konce května v Plzni. Tématem letošních Letnic umělců jsou kniha Genezis a Zvony. Návštěvníci Plzně se mohou těšit na výstavy obrazů a soch, koncerty, odborné přednášky, expozice, autorská čtení a hudbu. Hlavními místy dění budou katedrála sv. Bartoloměje, kostel sv. Jana Nepomuckého, Západočeské muzeum, Muzeum církevního umění, kostelík u Ježíška a také Západočeská galerie. (red)
Atmosféra Středomoří povane od 12. do 24. května v plzeňských ulicích a klubech. Festival Mediterránea přiblíží kulturu a krásu středomořských zemí zejména Španělska a Francie. Díky Centru španělské kultury a vzdělávání dostanou obyvatelé Plzně možnost ochutnat francouzské filmové „delikatesy“ na přehlídce francouzských filmů Creme de la creme. Podle organizátorů festivalu se návštěvníci budou moci pokochat na mezinárodní taneční soutěži Flamencopa, která do západočeské metropole přiláká tanečníky a příznivce španělské kultury ze všech zemí Evropy. Je to už 4. ročník mezinárodní taneční soutěže ve flamengu.
Letošním podtitulem doprovodných akcí festivalu je „Žena“ ve všech svých podobách a životních rolích. Součástí kulturního podniku jsou oblíbené gastronomické radovánky, například degustace vín, příprava paelly nebo ochutnávky kávy. Chybět nebude také výstava fotografií katalánského autora Jaume Herrero Ortellse, který se zabývá důsledky globalizace a multikulturality na začátku 21. století a postupným opouštěním zemědělských oblastí Španělska. Milovníci módy si přijdou na své při přehlídce barcelonské značky Desigual. Podrobný program zájemci najdou na internetových stránkách www.cskv.cz. (red)
ROZHOVOR
Josef Mištera: Splnily se mi sny, které jsem ani neměl Pokračování ze strany 4 Loni v listopadu byly ostatky obřadně uloženy do čestného hrobu. Rad Sutnar tehdy česky řekl: „Maminko a tatínku, vítám vás doma a představuji vám vaši novou rodinu – Josefa Mišteru a město Plzeň. Amen.“ Všechny nás těmi slovy dojal. Vraťme se však k projektu, který se významnému plzeňskému rodákovi věnuje. Je to projekt nazvaný „Návrat Ladislava Sutnara“ a zahrnuje řadu aktivit, takže během roku 2015 zaplní centrum Plzně Sutnarovy práce. V polovině března už začala v Galerii Ladislava Sutnara výstava jeho knižní tvorby. Na ni naváže prezentace jeho užité tvorby v Západočeském muzeu v Plzni. V Galerii města Plzně bude výstava jeho slavných Venuší s výstavou Inspirace Sutnarem studentů fakulty, nesoucí jeho jméno. Rad městu věnoval originál obrazu z cyklu Venuše, původně se jmenovala Venuše s havraními vlasy, ale Rad ji přejmenoval na Venuše/Plzeň je žena. Ta také bude k vidění v galerii, která se nalézá v rodném domě Sutnara. Je to tedy návrat díla do míst, kde se narodil.
Ladislav Sutnar v New Yorku Foto: archiv
Důležité je, že v červnu bude otevřena sice komorní, ale jediná stálá expozice Sutnarovy tvorby v Evropě. Bude umístěna v Západočeském muzeu v Plzni. Projekt Návrat Ladislava Sutnara zahrnuje také mezinárodní soutěžní studentskou výstavu Hommage á Sutnar/Evropa – kultura, vydání souboru knih, natočení dokumentu věnovaného projektu a instalace pomníku v centru města. V plánu je výroba několika stovek kopií jeho slavné dětské stavebnice Postav si město – Build theTown. Slyšela jsem, že objekty inspirované stavebnicí budou i v Riegrově ulici před Galerií Ladislava Sutnara. Ano. Budou to kompozice zvětšených kostek z betonu, hranoly, krychle v bílé, žluté a červené barvě. Nebudou to sochy, na které si nesmíte sáhnout, naopak na tyto krásné objekty si bude možné například sednout. Vyjít se sklenkou v ruce při vernisáži před galerii, posadit se a popovídat si. Pěší zóna v Riegrově ulici tak určitě vizuálně ožije. Zapojují se také studenti? Naše fakulta uvítá od 8. do 29. května mezinárodní soutěžní a putovní výstavu, na níž studenti vysokých uměleckých škol prostřednictvím plakátové
tvorby vzdávají hold Sutnarovi typografovi, grafickému designérovi, tvůrci plakátů, teoretikovi, pedagogovi a člověku, který věřil, že umění a design mají moc lidstvo a svět proměňovat a dělat lepším. Zároveň se zamýšlejí nad otázkou kulturních hodnot v současné Evropě. Projekt realizujeme ve spolupráci s profesorem Míškem z Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem za účasti Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě a Akademie výtvarných umění ve Varšavě. Až skončí výstava u nás, představí se na podzim na Letišti Václava Havla v Praze. Ovšem nejúčinnějším krokem k Sutnarovu návratu bylo zařazení Ladislava Sutnara mezi státnicové otázky. Studenti budou mít jedinečnou možnost připravit se na ni při obchůzce galeriemi v centru Plzně. Nechci si přisvojovat zásluhy jiných a být nevděčný. K tomu všemu, co zde bylo řečeno, dlužno dodat, že by absolutně nic nebylo bez Radoslava Sutnara, vehementní podpory města Plzně a společnosti Plzeň 2015. Chystá se i vydání řady publikací. V květnu vyjde útlá brožura přibližující život a práci Ladislava Sutnara, pak
podstatně výpravnější kniha. Chystá se také publikace o Sutnarově malířské tvorbě, ale i vydání pop-up knihy pro děti. Autorem textů je renomovaný americký teoretik grafického designu a publicista Steven Heller. Připravuje se televizní dokument, pásmo pro rozhlas a mnoho dalších aktivit. (an)
Ladislav Sutnar se proslavil v Americe Ladislav Sutnar se narodil v roce 1897 v Plzni a zemřel v roce 1976 v New Yorku. V České republice je dosud známý hlavně v profesních kruzích a mezi studenty designu. Ve Spojených státech amerických se po své emigraci proslavil a je dodnes vnímán jako jeden z nejvýraznějších poválečných designérů. Výrazně modernizoval design hraček, výrobků ze skla, porcelánu, kovů, textilií, výstavnictví a grafický design, založil obor design informací. Je považován za předchůdce informačních řešení internetu. (red)
S T R ANA 8 / květen
PSALO SE PŘED 26 LETY
Senzace se nekonala Dne 7. května 1989 přinesla plzeňská Pravda pomlouvačný článek o shromáždění, které se předchozího dne odehrálo na náměstí Míru v Plzni. Demonstraci k 44. výročí osvobození Plzně americkou armádou zorganizovaly plzeňské nezávislé iniciativy, které také její plánované konání včas ohlásily příslušnému úřadu – Národnímu výboru města Plzně. Den před avizovanou demonstrací byli její oznamovatelé, Jan Rampich a Jiří Šašek, předvoláni na národní výbor, kde se jim zprvu úředníci pokoušeli demonstraci rozmluvit, po bezvýsledném jednání ji však nakonec zakázali. V den jejího konání byl ve městě zvýšen počet příslušníků bezpečnosti i pohotovostních pluků ministerstva vnitra, přesto se však na náměstí Míru sešlo 300 až 400 lidí. Organizátoři ani účastníci se v dalších dnech nevyhnuli postihu, ať už peněžním pokutám, nebo pronásledování na svém pracovišti. Adam Skála Archiv města Plzně
Výstava nabídne i vřesovištní rostliny Skalničky, keře, konifery, trpasličí jehličnany, rododendrony, vřesovištní rostliny, osázené alpinum a umělecké předměty z keramiky a kameniny budou k vidění na zahradě gymnázia na Mikulášském náměstí na už tradiční výstavě „Jaro v Alpinu 2015“. Akci pořádá Alpinum klub Plzeň. Výstava bude otevřena od 6. do 15. května od 9 do 19 hodin, 16. května je vstup zdarma a od 9 do 12 hodin mohou lidé alpinky nakupovat. Během výstavy se uskuteční soutěž o hodnotné rostliny. Zájemci, kteří se chtějí tomuto koníčku věnovat, se mohou přímo na místě přihlásit do klubu. (red)
P R O V OL N Ý Č A S
Známí i zapomenutí lidé plzeňské opery Vybíráme zajímavosti z Archivu města Plzně Mořic Stanislav Anger se narodil 12. března 1844 v Sušici jako syn poštmistra Johanna Angera. Dětství a mládí prožil v rodném městě, kde navštěvoval gymnázium. V roce 1856 odešel na „reálku“ do Písku a později do Vídně. Po šesti letech se vrátil do Čech a začal studovat na Polytechnickém ústavu v Praze. Touha po hudbě však byla silnější, studia nedokončil a začal se naplno věnovat hudební kariéře. V Praze studoval hru na housle u Josefa Řebíčka a skladbu u Josefa Bohuslava Foerstera. Brzy se stal členem orchestru Prozatímního divadla, který v té době řídil Bedřich Smetana. Právě na jeho doporučení přišel Anger v roce 1868 do Plzně jako dirigent nově se rodícího zpěvoherního souboru Švandovy divadelní společnosti. Brzy se mu podařilo sestavit orchestr o 24 členech a malý operní sbor s osmi ženskými a 11 mužskými hlasy. V souboru měl i několik zkušených sólistů, a tak hned v první divadelní sezoně 1868 až 1869 mohl nastudovat Verdiho Troubadoura a Ernani, Donizettiho Lucii z Lammermooru a Lucrezii Borgiu, Meyerbeerovy Hugenoty, Belfého Cikánku, Helévyho Židovku a Gounodova Fausta a Markétku. V druhé divadelní sezoně přibylo několik dalších titulů, včetně Škroupovy zpěvohry Dráteník a Smetanovy Prodané nevěsty, tím bylo na repertoáru plzeňského zpěvoherního souboru celkem 13 oper. Kromě toho soubor uvá-
Mořic Anger jako kapelník městského divadla. Foto: Archiv města Plzně děl i operety, například Offenbachova Orfea v podsvětí. Sám Mořic Anger se projevoval jako nadmíru zodpovědný. Meyerbeerově opeře Hugenoti věnoval 22 zkoušek a mimoto osm orchestrálních, což tehdy nebylo v divadelní praxi běžné. V lednu 1870 se však ostře střetl s prvním houslistou Vavřínkem pro jeho neukázněnost a tento rozpor byl pravděpodobně důvodem
toho, že v Plzni Anger svoji činnost ukončil. V letech 1870 až 1881 působil jako kapelník německých divadel v Salzburku, Bad Ischlu, ve vídeňské Komické opeře, v Olomouci a Štýrském Hradci. 1. května 1881 se vrátil k českému divadlu jako druhý dirigent Národního divadla v Praze. Na plzeňské divadlo ale nezapomněl a doporučoval tehdejšímu řediteli plzeňského divadla Vendelínu Budilovi několik adeptek do operního souboru. Pokoušel se i o komponování. V roce 1872 rozpracoval operu Viola, která zůstala nedokončená, v roce 1879 napsal operu Die Wächter der Moral. V českém překladu byla uvedena v Prozatímním divadle v roce 1882 jako Záletníci. Byl autorem operet Čertíci a Hadrián a baletů Kouzelný fagot (1870), České posvícení (1884) a Štědrovečerní sen (1886). Z orchestrálních skladeb si zaslouží pozornost Pocta Bedřichu Smetanovi (1895). Komponoval také hudbu k činohrám, například Josefa Kajetána Tyla, Ladislava Stroupežnického a Julia Zeyera, a řadu písní a sborů. V letech 1888 až 1901 byl kromě svých povinností v Národním divadle ředitelem kůru v křížovnickém chrámu sv. Františka na Starém Městě. Odtud se datují i jeho četné chrámové skladby. V Národním divadle zůstal v angažmá až do své náhlé smrti 2. května 1905. Štěpánka Pflegerová, Archiv města Plzně
H R A J E M E SI S PL ZNÍ ( 5.) V minulých Radničních listech hledali naši nejmenší čtenáři pět rozdílů mezi obrázky Hlavního nádraží v Plzni od kreslíře a ilustrátora Vhrsti. Mohou hledat až do 27. května. Vzhledem k tomu, že toto číslo Radničních listů přinášíme čtenářům dříve kvůli Slavnostem svobody, budou výherci čtvrtého a pátého dílu soutěže oznámeni až v červnovém čísle. Získají po čtyřech vstupenkách do zoologické zahrady a další zajímavé ceny. Pro děti jsou tentokrát určeny obrázky
Velké synagogy. Poslouží nejen jako omalovánky, ale opět je mezi nimi pět rozdílů. Pokud je malí čtenáři najdou, mohou jejich seznam poslat s pomocí dospělých do 27. května na adresu redakce. K dispozici je také e-mail
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Hrajeme si s Plzní, jméno, věk dítěte a adresu. Pokud se dětem podaří vybarvit všech deset obrázků, budou automaticky zařazeny do speciálního slosování o zajímavou cenu. Posílat je mohou do redakce postupně
nebo najednou s poslední kresbou na konci letošního roku. Velká synagoga, která je motivem dnešní soutěže, je největší synagogou v Česku a zároveň druhou největší synagogou v Evropě a třetí největší na světě. V roce 1992 byla prohlášena kulturní památkou České republiky. Je postavena v novorománském slohu s maurskými prvky podle plánů vídeňského architekta Maxe Fleischera, přepracovaných plzeňským stavitelem Emanuelem Klotzem, a její stavba se konala v letech 1888 až 1892. (red)
V íme , ku d y cho d íme ? ( 5 . ) Soutěž inspirovaná názvy plzeňských ulici dnes pokračuje další čtveřicí. • Barákova – Josef Barák byl mladočeský novinář, politik a spisovatel. Žil v letech 1833 až 1883. Jako novinář se podílel na založení Národních listů, krátkodobě zasáhl do vývoje českého dělnického hnutí i jako spoluzakladatel Dělnických listů. • Čermákova – Jaroslav Čermák, český malíř poloviny minulého století, žil v letech 1830 až 1878. Je autorem historických výjevů Čechy po Bílé hoře a Husité pod Naumburgem, hlavní náplní jeho díla byly romantické scény a lidé z Černé Hory. • Dagmařina – Dagmar, původním jménem Markéta, žila v letech 1186 až 1213. Byla dcera Přemysla Otakara I. a manželka Valdemara II. Velmi oblíbená dánská královna vymohla pro lid úlevy na daních a povinných platbách. • Sedlákova – Václav Sedlák, škodovácký účastník protifašistického odboje, žil v letech 1918 až 1945. Po odhalení odbojové činnosti byl zatčen, vězněn a na pochodu smrti zastřelen. SOUTĚŽ: Výherce čtvrté části soutěžních otázek ještě není vylosován. Vzhledem k tomuto číslu Radničních listů, které čtenářům přinášíme dříve kvůli Slavnostem svobody, budou výherci čtvrté a páté části soutěže oznámeni až v červnovém čísle. Oba získají fotografickou publikaci Libora Sváčka Plzeň. Pátá soutěžní otázka je spojena s Boettingerovou ulicí. Víte, po kom je pojmenovaná? Odpovědi lze posílat do 27. května na adresu redakce. K dispozici je také e-mail RadnicniListy@plzen. eu, nezapomeňte připsat heslo Víme, kudy chodíme?, své jméno a adresu. Zdroj: Encyklopedie ulic západních Čech „Víte, kde bydlíte?“ od Markéty Čekanové.
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 20 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail:
[email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v informační kanceláři radnice • Archiv Radničních listů je k dispozici na www.plzen.eu • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 29. dubna 2015
