MĚSÍČNÍK SMÍCHOVSKÉ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÉ ŠKOLY

MĚSÍČNÍK SMÍCHOVSKÉ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÉ ŠKOLY

Dobrý den v adventním čase .....................................................................................................................4 ZÁPIS Z KONFERENCE RADY RODIČŮ, ÚTERÝ 9. 11. 2011 .............................................................5 Virtualní škola ..........................................................................................................................................5 Přístupový systém do Studentského klubu .................................................................................................6 ECDL Advanced .......................................................................................................................................7 NOTEBOOKY VE VÝUCE – ANO, TOTO PODPORUJI! ......................................................................8 Anketa o využití notebooků ve výuce ........................................................................................................9 Otázka k zamyšlení (dobrovolná úvaha) .................................................................................................. 11 Bobřík informatiky 2011 ......................................................................................................................... 16 Augustin Bubník ..................................................................................................................................... 17 Beseda s panem Bubníkem ...................................................................................................................... 18 Rozhovor s Augustinem Bubníkem ......................................................................................................... 18 Anketa o návykových látkách. ................................................................................................................. 21 Beseda o HIV a AIDS v kině Světozor .................................................................................................... 22 Exkurze v Lidicích .................................................................................................................................. 22 Výlet do Lidic 16. 11. 2011 ..................................................................................................................... 23 Na Petřín za zrcadly .............................................................................................................................. 24 Rozdíl mezi základní a střední školou...................................................................................................... 25 Prokopův příběh...................................................................................................................................... 26 Pražská potopa ...................................................................................................................................... 27 PŘÍBĚH PÍSK, PÍSK .............................................................................................................................. 27 Přednáška na Karlově Universitě ............................................................................................................. 28 Pověst o SSPŠ......................................................................................................................................... 28 Theatre performance ............................................................................................................................... 29 English Theatre Performance .................................................................................................................. 30 The History of Great Britain .................................................................................................................... 30 Rozhovor našich studentů na FB ............................................................................................................. 30 Rozhovor našich absolventů z Facebooku ............................................................................................... 31 CO TO JE PARKOUR NEBO FREERUNNING..................................................................................... 32 Bojové sporty: MMA .............................................................................................................................. 35 Lyžařský kurz ......................................................................................................................................... 36 Florbal .................................................................................................................................................... 37 Rubrika zajímaví sportovci na naší škole ................................................................................................. 38 Středoškolská florbalová liga ................................................................................................................... 39

2 PRESÍK Prosinec 2011

SLOVO ŠEFREDAKTORA Milí studenti, milé studentky Jak jste si jistě všimli, náš školní časopis prošel omlazovací kůrou. Přípravu tohoto časopisu mám na starosti již čtyři roky a po takto dlouhé době jsem usoudil, že je třeba udělat změnu. Doufám, že se Vám všem bude líbit a s novým vzhledem budete spokojeni. Budu rád za každý váš ohlas.

Nově je časopis graficky oddělen do sekcí. Název dané sekce se dozvíte v levém rohu zápatí. Nová je také grafická stránka portrétových obrázků. Toto je první číslo v novém vzhledu. Buďte k němu tedy prosím shovívaví. Všichni se s ním teprve učíme, poznáváme ho. Mohou se v něm proto objevit malé nedostatky, které se jistě včas odstraní.

Děkuji za pochopení a přeji příjemné čtení!

Toto číslo sestavil: Vojtěch Povolný

Šablonu vytvořili:

Daniel Šlahař, Vojtěch Povolný


DOBRÝ DEN V ADVENTNÍM ČASE „Čekají nás vánoční prázdniny. Věřím, že to bude čas oddechu, klidu a pohody.“

J

e tady prosinec, adventní čas a konec prvního pololetí je nadosah. Naše škola se prezentovala na výstavě středních škol Schola Pragensis v Kongresovém centru. Děkuji vybraným studentům 4. L, pánům Pavlů a Šilhavému a slečně Laštovičkové, 3. L pánům Pařízkovi, Ansorgemu, Červeňákovi, Gemperlemu a Fialovi a 3. A slečně Vlčkové a panu Karafiátovi za výborně odvedenou práci v Kongresovém centru a výbornou reprezentaci školy. Máme za sebou první den otevřených dveří. Když píši tyto řádky, neznám jeho výsledek. Ale mnoho nám napoví. Čekají nás další Dny otevřených dveří. Nejbližší ve čtvrtek 15. prosince. Dny otevřených dveří jsou základní kameny pro případný úspěch v přijímacím řízení do prvního ročníku pro příští školní rok a naplnění našich tříd kvalitními žáky. Druhé ročníky zažily velmi zajímavou besedu s Augustinem Bubníkem. Byla přínosná jak po stránce sportovní historie, tak po stránce připomenutí si zrůdných činů totalitních systémů. Čekají nás vánoční prázdniny. Věřím, že to bude čas oddechu, klidu a pohody. Nezapomeňte také dohonit, co jste zameškali! Po vánočních prázdninách již pojedeme z kopce, od úterý 3. ledna 2012 nás čeká závěr prvního pololetí, další termíny dnů otevřených dveří, vysvědčení, pololetní prázdniny, na které navazují prázdniny jarní. Přeji krásný a úspěšný prosinec 2011 a stejný nebo ještě lepší rok 2012.

Program na prosinec 2011, leden a únor 2012: (změna vyhrazena) PROSINEC 2011 15. 12. (čtvrtek) 22. 12. (čtvrtek) 23. 12. – 2. 1. 2012

2. den otevřených dveří SSPŠ ukončení výuky v roce 2011 vánoční prázdniny

LEDEN 2012 3. 1. (úterý) zahájení výuky v roce 2012 10. 1. (úterý) 3. den otevřených dveří SSPŠ 20. 1. (pátek) uzavření klasifikace za 1. pololetí 25. 1. (středa) pedagogická porada – hodnocení 1. pololetí 30. 1. (pondělí) 4. den otevřených dveří SSPŠ 31. 1. (úterý) ukončení 1. pololetí ÚNOR 2012 1. 2. (středa) maturitní ples v Lucerně 3. 2. (pátek) pololetní prázdniny 6. – 12. 2. jarní prázdniny

Mgr. Zbyšek Nechanický 4 PRESÍK Prosinec 2011

ZÁPIS Z KONFERENCE RADY RODIČŮ, ÚTERÝ 9. 11. 2011

P

řítomni: p. ředitel Ing. Radko Sáblík, pí. Káranská Eva, výbor RR (4 členové) p. Kubec, p. Hromádka, pí. Melzerová, p. Nerad, zástupce SK p. Hartman, + 10 rodičů Schůzku vedl p. Kubec 1. stav účtu – 454 000,- Kč Informace ředitele školy: 1. kalendář maturitních zkoušek pro rok 2011/20122 2. jednání Školské radyT 3. účast na poradě ředitelů ZŠ Prahy 6 4. 18.111.2011 uděleno ředitelské volno 5. výběr příspěvků na RR 6. granty podané ve výzvě zřizovatele MHMP 7. listopadové vydání Presíku 8. koncepce dalšího rozvoje Virtuální školy 9. řešení stížnosti studentů na chování prof. Petráška Informace SK • informace o nákupu schválených investic do SK Další: 1. návrh pana Kubce o rozšíření výboru o dalšího člena • hlasování: pro – 14, proti – 0, zdržel se – 0 2. stav účtu 454 000,- Kč 3. lístky na maturitní ples jsou objednané 4. dotaz z řad rodičů: jak se prokazují studenti, kteří nechtějí využívat ISIC kartu? – těmto studentům bude umožněno zakoupit v kanceláři školy Studentský průkaz Další konference RR se uskuteční 13. 12. 2011 v 17:00 hodin Zapsala Ing. Monika Melzerová

VIRTUALNÍ ŠKOLA

M

ůj názor na Virtuální školu Unicorn je velmi oboustranný. Tento komplexní virtuální systém má velice výhod a nevýhod. Začnu tedy nejdříve tou světlejší stránkou – výhodami.

Virtuální škola jako taková je velice skvělý doplněk pro každou školu, ať se jedná o základní, střední či vysokou. Samozřejmě žáci, kteří vstupují poprvé do 1. stupně by většinu prvků tohoto systému nevyužili. Jedině nadaní a šikovní nadšenci, ale to už trochu


vybočuji. Já, jako student střední školy, jsem velice nadšený, že mohu tento systém s mými spolustudenty používat. Už se nemusím strachovat o to, že bych mohl se svou neopatrností a nepozorností ztratit svůj ”žákovský” tedy spíše ”studentský” doklad s mými známkami a důležitými informacemi ztratit nebo zničit. Teď klidně i s menší znalostí počítače a po pár kliknutí myši se mohu dostat na stránky mého profilu na virtuální škole se všemi informacemi, které potřebuji, známkami, na které se rodiče mohou kdykoli podívat a kontaktem na mé spolužáky. Už se nemusím strachovat o zmeškané hodiny a absenci zápisu a tzv. pocitu ”být pozadu”. Na virtuální škole mohu najít kontakt na mé spolustudenty, studijní materiály, domácí úkoly z předešlé hodiny a další informace potřebné k dobré klasifikaci. Také nesmím zapomenout na pocit svobody a dospívání, který student z virtuální školy má. Závisí na studentovi samému, jestli si daný materiál stáhne nebo ne atd.

Ale tento systém má jistě také pár drobných nevýhod.(Nic není dokonalé ) Ale já bych vytknul jen jeden malý kousíček této tmavší strany stránky. Chybí mi virtuální omlouvání absence žáků. Tyto omluvenky by mohli, samozřejmě posílat jen rodiče ze svých kódů a profilů. Samozřejmě nesmím zapomenout na rodiče bez přístupu na internet, tento problém by se mohl vyřešit pomocí omluvného listu, který má každý student, ale zároveň by existoval i tento elektronický omluvný list, nesmí se také zapomenout na zabezpečení tohoto listu, aby zkušení studenti nenabourali tento systém. Celkově, abych tento výhodný a užitečný systém, s kterým jsem se setkal tento rok poprvé a né snad také naposled, s více výhodami než nevýhodami shrnul, je to prostě další technologický posun v komunikaci mezi školou, rodiči a studenty 21. století a já ho doporučuji každému studentovi používat, jak doma tak i ve škole.

Vojtěch Srb, 1. C

Vojtěch Srb, 1. C

PŘÍSTUPOVÝ SYSTÉM DO STUDENTSKÉHO KLUBU Doufáme, že se Vám nový systém přístupu do Studentského klubu líbí a ulehčí Vám studentský život na naší průmyslovce

Z

dravím studenti! Jak asi víte, máme ve Studentském klubu další novinku. Většinu z Vás asi už delší dobu trápilo, že když jste chtěli do klubu, museli jste si na vrátnici školy dojít půjčit klíč, což často znamenalo několik poschodí dolů a zpět nahoru. Nyní je vše jinak a do klubu můžete kdykoli půjdete okolo. Jediné co je k tomu potřeba je RFID klíčenka, kterou všem studentům se zaplaceným příspěvkem Radě rodičů ráda vydá p. Karanská oproti vratné záloze 50Kč. Není tedy problém do klubu zajít třeba i o přestávce, což bylo dříve velmi komplikované. Doufáme, že se Vám nový systém přístupu do Studentského klubu líbí a ulehčí Vám studentský život na naší průmyslovce. Na konec bych rád dodal, že pokud máte nějaké vlastní návrhy, co by šlo v klubu zlepšit, pak je vřele přivítáme například formou emailu ([email protected]).

Michal Hartman, správce Studentského klubu


ECDL ADVANCED

S

kolegy jsem podstoupila velmi cenné školení na téma přípravy k testům ECDL Advanced. Následně jsem prošla testováním pro testera, které dopadlo dobře, a ze všech čtyř modulů Word, Excel, Powerpoint a Access získávám certifikát testera ECDL Advanced a celkový certifikát ECDL Expert. Kolegové testeři projdou svými testy v brzké době. Pro školu to znamená, že můžeme kromě základních (Core) modulů ECDL nabízet i tyto náročnější varianty. Za každý úspěšný test v úrovni Advanced získává uchazeč samostatný ECDL Advanced certifikát, a ve chvíli, kdy má všechny čtyři v úrovni Advanced, získává automaticky i certifikát ECDL Expert. Navíc pracujete-li na certifikátu ECDL, který se získává po úspěšně složených sedmi modulech, lze kombinovat úroveň Core s úrovní Advanced, tudíž není nutno třeba Word skládat v úrovni Core i Advanced, ale stačí v úrovni Advanced. Musím říci, že jako studenti máte zcela jistě bezproblémovou certifikaci ECDL v úrovni Core, ale pro úroveň Advanced, nejideálněji

Expert, se musíte připravit o dost více. Ale o to více by zase tyto certifikáty měly o svých držitelích vypovídat. Proč mít vlastně ECDL, ať už Core nebo Advanced, když jste třeba zvládli MOS v angličtině, nebo jste více zaměření na sítě, databáze, apod.? Odpověď je jednoduchá – nikdy nevíte, na jakého personalistu narazíte. Někdo si bude chtít primárně odškrtnout ECDL certifikát, který je již lety známý, jiný bude chtít po svých třeba školitelích mít papír na MOS, jiný přijímací síťaře bude chtít mít potvrzeno, že s počítači umíte obecně nakládat (i toto se našemu absolventu stalo, i když jeho budoucí práce měla od office daleko…). Každopádně máte na naší škole možnost se docela efektně vybavit, a zúročení je pak již na vás… Štěstí v životě a práci vám všem přeje vaše čerstvá ECDL Advanced testerka a vyučující…


Ivona Spurná

Ivona Spurná 

NOTEBOOKY VE VÝUCE – ANO, TOTO PODPORUJI! „Mám osobně zájem na vyšším využití notebooků ve výuce i na naší škole“

V

yužití notebooků či jiných jim podobných zařízení ve výuce, se na naší škole již delší dobu diskutuje a nepochybně oprávněně. I v besedách se studenty zaznívají připomínky, že se využívají málo, mnohde si je vyučující nepřejí, pak je vlastně skoro nemá smysl do školy nosit. Na druhé straně od pedagogů padají obdobně pravdivé argumenty, nevidíme, co studenti na notebookách dělají, mohou si dělat zápisky, ale také si prohlížet internet, pohybovat se na některé ze sociálních sítí. V MF Dnes 7. listopadu byly zveřejněny další informace na téma „Projekt Vzdělání21“, do něhož se zapojilo šest základních škol, každý žák má vlastní notebook, s nímž pracuje ve třídě i doma. Má v něm nahrané elektronické učebnice, do kterých mohou učitelé doplňovat vlastní kapitoly, videa, programy, obrázky i příklady. Další program umožňuje žálům vytvářet prezentace. Dle zkušeností jsou žáci klidnější, aktivnější, lépe se učí, mají lepší výsledky, méně opisují. Podobný program běží ale i na středních školách, o něm byly informace zveřejněny ve stejném deníku již dříve. Společným rysem na obou stupních vzdělání je snaha zvýšit zájem žáků či studentů o výuku, vtáhnout je do ní. Například počítají mocniny, hrají si s trojúhelníky, otáčejí je, porovnávají, přesouvají, odvozují Pythagorovu větu apod. Co říká na kompletní digitalizaci českých škol ministr školství Josef Dobeš?

„Je to správná vize a já chci elektroniku ve školách zavést. Zatím mohou ředitelé kupovat počítače pro školy a další techniku. Ale netbooky žákům? Zůstaňme na zemi, máme omezené finanční možnosti.“ A co říká Vít Beran, ředitel kunratické základní školy, kde tento systém využívají v jedné osmé třídě a kompletně v šestce a sedmičce? „Školství v budoucnu půjde touto cestou, nevěřím, že bychom se vraceli ke křídě a klasické tabuli.“ Mám osobně zájem na vyšším využití notebooků ve výuce i na naší škole. Chystám se o tom intenzivně diskutovat s pedagogy, především v pracovní skupině, která má za úkol stanovit priority a postupy pro „využívání informačních technologií ve výuce a v řízení školy“ a v níž kromě mé osoby očekávám zastoupení jednotlivých odborných předmětových komisí. Využívání notebooků ve výuce je jedním z prioritních bodů této pracovní skupiny. Mám zájem oslovit pedagogy a třídy, vytvořit pilotní program, na který by mohli navázat další pedagogové a třídy, po vyřešení některých problémů, na které se nepochybně narazí. Pochopitelně existuje mnoho otázek, na které je nutno hledat odpověď. Základem jsou peníze. Škola jich má sotva na základní provoz a udržování vlastní techniky, kupovat notebooky či jiné vhodné zařízení studentům si dovolit nemůže. Na druhé straně, pro


většinu rodin zakoupení notebooku či podobného vhodného zařízení, již není tak nedostupné a taková finanční „rána“ jako dříve. Mnoho studentů již svůj vlastní notebook navíc má. Je nutné také ošetřit využití notebooků v hodinách, najít a vytvořit takový program, aby student neměl čas ani důvod konat jiné věci. Aby se daly kontrolovat zápisky, které si pořídí a podobně. Očekávám v tomto součinnost jak s pedagogickým sborem, tak se Studentskou radou i Radou rodičů. Pokrok opravdu

zastavit nelze, musíme však hledat způsoby jeho vhodného využití. Tím jistě není hraní her během výuky, ale využití techniky pro její zpestření, zvýšení motivace studentů, názornější výklad, vytvoření vyššího prostoru pro tvůrčí práci pedagoga v hodině, který nebude muset nic diktovat, psát zbytečně na tabuli. Vždyť to jsou zbytečné prostoje, studenti čekají, než se něco vytvoří na tabuli a pedagog následně čeká, než si totéž studenti převedou do svých sešitů. Tyto ztracené minuty by mohly posloužit ke zopakovaní látky, dalšímu vysvětlování, procvičování.

Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

ANKETA O VYUŽITÍ NOTEBOOKŮ VE VÝUCE *V anketě hlasovalo celkem 80 studentů z 600 což je 13,333% všech studentů 1). Pokud by byla možnost intenzivně využívat notebooky v hodinách, jste schopni si přinést do školy notebook? 100% 80% 60% 40% 20%

0% Ano

Ne

Nevím

2). Co říkáte tomu, aby se používaly elektronické sešity místo papírových? Souhlasíte? 100% 80% 60%

40% 20% 0% Ano

Ne

Nevím


3). Otázkou je, jak by se s využíváním notebooků vypořádali učitelé? Na naší škole se zavedením virtuální školy učitelé moc nadšení nebyli. Budou mít dost odvahy, síly a hlavně náladu se tyto nové věci učit? 100% 80% 60% 40% 20% 0% Ano

Ne

Nevím

4). Nemáte obavu, že byste v takovém případě seděli u počítače až příliš dlouho? 100% 80% 60% 40% 20% 0% Ano

Ne

Nevím

5). Myslíte si, že by využití notebooků ve výuce pomohlo k jejímu lepšímu pochopení a zajímavosti?

Matematika

Český Jazyk

100%

100%

80%

80%

60%

60%

40%

40%

20%

20%

0%

0% Ano

Ne

Nevím

Ano

Technické kreslení 100%

80%

80%

60%

60%

40%

40%

20%

20%

0%

0% Ne

Nevím

Cizí Jazyk

100%

Ano

Ne

Nevím

Ano


Ne

Nevím

Fyzika

Občanská výchova

100%

100%

80%

80%

60%

60%

40%

40%

20%

20%

0%

0%

Ano

Ne

Nevím

Ano

Ne

Nevím

Dějepis 100% 80% 60% 40% 20% 0% Ano

Ne

Nevím

Panský Jan, 4. A

OTÁZKA K ZAMYŠLENÍ (DOBROVOLNÁ ÚVAHA) Považujete tento elektronický systém výuky za vhodný? Studen 2. D tázka k zamyšlení je spíše téma úvahy. Je tím myšlen aktuální systém či systém prezentovaný v této anketě? Pokud se jedná o aktuální, pak je nedostatečný. Především humanitní předměty by měli povolit elektronické zápisky, především pro jejich možnost snadno je utřídit, poněvadž všichni víme, jak mohou být poznámky z těchto předmětů zmatené. Pokud se jedná o úvahu na téma prezentované podoby, pak by mělo být na každém, jestli si poznámky povede elektronicky nebo ručně, protože jsou tu i tací (například i já), kdo mají s ruční formou psaní vrozené problémy, které se nedají opakováním či učením změnit. Pochopitelně nelze notebooky použít všude, protože rýsování v matematice, náčrtky ve fyzice a další podobné to neumožňují. Je ale mnoho předmětů, kde se k takovému kroku ještě nepřistoupilo, což je chyba.

O


Studen 2. B ápad je to dobrý, ale musíte myslet na žáky. Baterie v notebooku vydrží tak 2 roky a když není možnost ve třídě si natáhnout prodlužovačku ( jako to mám já, učitelé si stěžují že ten kabel táhnu po celé třídě a nemohu si přesednout blíže, protože je u nás ve třídě více jak 2/3 lidí kteří mají notebooky) k sobě tak je vám notebook k ničemu. Chtělo by se zamyslet nad tím, aby každý student ve třídě, kdekoliv sedí, měl přístup k zásuvce.

N

Studen 4. D yslím, že tento styl výuky by byl vhodný. Informací je hodně, někteří studenti nestíhají zápisky. Myslím, že by se tento styl výuky využil ve většině případů. Myslím, že předměty jako matematika, fyzika by měla zůstat stále u papírové formy. U technického kreslení bych zachoval papírovou formu z jednoduchého důvodu. Manuální zručnost a šikovnost dnešní mládeže stále upadá. Tyto slova volím podle toho, že už tři roky trénuji děti od 6 do 15 let. A poslední dobou manuální zručnost upadá, stejně tak i morálka. Ještě k otázce č. 4. Myslím, že u počítače tráví většina lidí cca 2 hodiny denně i doma. Jestli mají problémy s tím, že sedí až moc dlouho u počítače, tak místo toho, až přijdou domů a zapnou Facebook nebo jiný žrout času, ať si jdou ven zahrát fotbal, nebo nějak jinak se aktivně hýbat.

M

Kočí Josef

O

sobně si myslím, že už dnes se ztrácí um psaní, lidé spíše píšou do počítače a tak si myslím, že škola je jedna z mála věcí, která nutí studenty psát. Navíc psaním výpisků do Notebooku si student nemůže zapamatovat látku tak, jako psaním ručně do sešitu. Pro ty, kteří školu přímo v lásce nemají a nebaví je učení, mohou v hodině polehávat, a buď je učitel napomene, a nebo je přehlíží, ale aspoň minimálně duševně přítomni jsou. Notebook bude ale svádět k zapínání Facebooku především a poté i jiných věcí. Už dnes si toho u pár spolužáků všímám. Notebook se spíše podle mého názoru hodí do předmětů, kde se využije, jako modelování, práce s Microsoft Office, programování a jiné. Jiné předměty mohou být zkvalitněny spíše interaktivní tabulí nebo projektory, ale využívání Notebooku by podle mého názoru svádělo k jiným aktivitám. Studen 4. L odle mě by bylo rozhodně lepší v některých předmětech přejít na elektronickou formu zaznamenávání poznámek. U předmětů jako je dějepis, občanka je to snad do nebe volající. Naopak si myslím, že u předmětů jako je fyzika, matematika a technické kreslení (to alespoň v podobě, jaké jsem ho mohl zažít), jsou poznámky do notebooku docela nevhodné vzhledem k např. rychlosti zapisování složitějších příkladů apod. Plusy jsou jednoznačné – čitelné poznámky i po rocích studia, větší přehlednost a sešity se zápisky není třeba schovávat do skříní, které tam akorát zabírají místo. Na disku zaberou místa minimum.

P


Nese to sebou i své zápory. Notebook je zařízení, které toho umí více a to je na jednu stranu i špatně. Obávám se, že i pro ty nejsoustředěnější studenty bude velmi těžké udržet pozornost na výuku, když mají v notebooku různé hry či přístup na internet. To samozřejmě svádí.

Pokud by byli všichni tak úžasní a této výhody nezneužívali, bylo by to, myslím, obrovské plus jak pro současnost, tak i do budoucna. Zkušenosti mi však bohužel říkají opak. Studen 4. A yslím si, že to není špatný nápad s těmi ntb ve výuce. Ve spoustě předmětů je již využíváme doma, tak není důvod je nepoužívat rovnou i ve škole – možná by nám to mohlo i usnadnit práci doma. Sice matiku je dobré si počítat i doma a v některých dalších předmětech je taky nutné pracovat s tužkou a kusem papíru, ale určitě by to šlo dohromady rozumně spojit. Vyžadovalo by to také jak ochotu od učitelů používat více informatiky ve své výuce (prezentace, atd…), tak ale i ze strany studentů, protože vytvoření elektronických materiálů k výuce by nebylo ze dne na den. Je to sice jen takové krátké shrnutí toho, co si o tom myslím, ale doufám, že dostatečně jasné.

M

Jan Bastl, 2. A Osobně systém používání notebooků za vhodný nepovažuji. Ano, je to pohodlnější, ale většinu pozitiv, které jsem slyšel, mohu stejně tak označit za negativa. Někteří učitelé používání notebooku v hodinách dovolují a tak mám možnost být svědkem rozhovorů studentů, kteří elektronické zápisy používají a klasické „Pošli mi tudle hodinu.“ se objevuje až moc často a prohlížení si internetových stránek v hodině je denní chleba. Dále bych rád uvedl pár bodů problematiky: „Já dávám pozor!“ Největší zápor je samozřejmě to, že student má snadný přístup k jiné aktivitě, než je věnování se výuce. Jen málo lidí dokáže odolat těmto svodům a koncentrace nejen jejich, ale i studentů, kteří sedí za nimi je drasticky degradována. „Je to pohodlnější!“ Ano je, ale každý, kdo se nad tím racionálně zamyslí, musí uznat, že psaní rukou má mnohem více výhod. Procvičení motoriky, psaného projevu (u počítače je snadné měnit text zpětně, při ručním psaní je potřeba mít myšlenku rovnou a ne vařit z vody) a gramatiky. „Pošli mi tudle hodinu!“ Musím souhlasit s argumentem, že opisování látky, kterou jsem zameškal je opravdu nudné. Ale pokud mi zápis někdo pošle, přečtu si ho alespoň? Nevěřím, že se na to ten dotyčný koukne a věnuje tomu alespoň čtvrt hodiny. Možná to zběžně proletí, ale nevezme si z toho téměř nic. „Stejně se to budu muset naučit.“ Tím jsem se dostal k poslednímu bodu, ve kterém se shrnou i předchozí body. Většina studentů si


neuvědomuje, že nejsnazší způsob, jak danou látku pochopit a naučit se jí, je dávat pozor při hodině a přemýšlet nad výkladem. Nejprve výklad slyšíte a pak si ho zapíšete - alespoň část vám v paměti utkví - a na tom se dá postavit zbytek učiva. Zároveň musíte přemýšlet, jak si látku zapíšete - stále spousta lidí nechápe, že když si poznámky vytvoří přehledně (toto je individuální, každému vyhovuje jiný systém), tak se pak to mnohem lépe a rychleji učí. A je třeba přemýšlet - Je toto důležité? Mám to podtrhnout nebo to je jen dílčí informace? Ano, podobné formátování lze aplikovat i v textových aplikacích, ale ne tak intuitivně. U tohoto jsem otevřen diskuzi, ať mi daný člověk ukáže, že si umí správně rozvrhnout prostor na monitoru. Ano, jsou studenti, kteří to udělají naprosto bez problému, ale i u těchto lidí jsem viděl papír s učivem pro opakování, který naprosto postrádal jakoukoli logiku formátování a pouze jim pletl hlavu. Přestože elektronické poznámky nepodporuji, protože vidím více škody než užitku, chápu, že někteří studenti (ať už ti, co ho budou používat správě k zadanému účelu, tak i ti, co si prostě chtějí o hodině dělat něco jiného) tuto myšlenku podporují. Zde se dá uplatnit známé pravidlo: „Pokud chceš použít tahák, tak si ho alespoň vytvoř sám.“ 

T.Bitter 2.C

N

epodporuji vytváření elektronického sešitu samotným žákem (někteří, podotýkám že pouze někteří žáci, namísto vytváření elektronického sešitu hrají hry, jsou na nějáké sociální síti, či dělají jinou ve vyučování nežádoucí činnost). Ovšem vyhovuje mi, když vede elektronický sešit a umísťuje ho na UU (sám si vedu fyzický sešit, ale v případě absence či nějákých nesrovnalostí se mohu podívat do sešitu vyučujícího a vše si doplnit nebo ověřit. Pokrok se nedá zastavit a dřív nebo později se rozšíří až do našeho školství. Notebooky otevřou všem studentům i učitelům nové možnosti. Studenti by mohli například psát rychleji přehledné a upravitelné poznámky, ze kterých by se mohli lépe učit a učitelé si například mohou připravovat prezentace namísto dlouhého psaní na papír a následné zapamatování podstatných věcí. A hlavně ze psaní na papír bolí ruka. Navíc se student nemůže vymluvit na psa, že mu sežral sešit, a tudíž se nemohl učit na test, nebo třeba někomu půjčil sešit na dopsání a dotyčný mu sešit ještě nevrátil. Pomocí informačních technologií by se poznámky mohli posílat přes internet. Už dnes mají učitelé možnost dát na internet skripta a výkladové příklady, tak proč to nerozšířit? Dokonce i v Indii se mají zavést Tablety pro studenty. A navíc je to i výhodnější z hlediska ekologického i ekonomického. Jeden sešit A4 se 40 stránkami stojí cca 25 Kč, to je cca 1 500 Kč za všechny sešity na 9 let základní školy, a to nepočítám učebnice a střední a vysoké školy. Za všechny tyto peníze se dá koupit mini notebook nebo netbook pro studenta vybavený ažaž. Alespoň mně a další lidi přestanou bolet záda z těžké brašny. A navíc se ušetří několik hektarů lesa. Dnes jsou počítače všude, v nemocnicích pro zápis diagnózy, v továrnách jako obsluha výrobních strojů a jednou se dostanou až do škol do každé lavice a je zbytečné to oddalovat. Zlepšili bychom naše školství a studenti by mohli dosáhnout lepšího vzdělání.


Studen 4. C evím, jestli se to vztahuje úplně k tématu projektu, ale rozhodně jsem pro zavedení více interaktivní výuky. Samozřejmě chápu, že je nedostatek takových učeben, nejedná se totiž o levnou záležitost takovou učebnu vybavit, ale pro určité předměty si myslím, že názorné ukázky, animace apod. by mohli sloužit k lepšímu zapamatování. A co se notebooků týká, jejich používání je dost ošemetné. V některých předmětech je mnohem lepší ručně psaná forma. Pro mě osobně jsou přínosnější ruční zápisky, než-li ty digitální.

N

Studen 4. C a tuto otázku je odpověď složitá, každá verze má svoje pro a proti. Notebook svádí k činnosti nesouvisející s výukou. Na druhou stranu je pak všechno zkompletované, nejsou problémy s nečitelností zápisků a existuje spousta programů, které mohou výuku zpestřit, či jí jinak pomoci. Myslím, že přichází nová doba a sešity budou v nejbližších letech tak jako tak nahrazeny, a tak by asi nebylo špatné jít lehce napřed a ukázat rodičům, že jsme pokrokoví. Jediným problémem tak zůstává to, že ne každý má svůj notebook. Na soukromých školách jsem viděl zapůjčování notebooků na dobu výuky, jestli je to možné i zde, to je otázka.

N

Považujete tento elektronický systém výuky za vhodný? Nepovažuji protože si nedovedu představit, že bych do Wordu musel například pořád vypisovat nějaké zlomky různé znaky do fyziky atd. Ale uvítal bych notebook na odborných předmětech, jako je výpočetka protože na notebooku nemám zakázaná uživatelská práva a můžu tam mít, co chci, stejně jako bych přivítal notebook na Hardware, Programování, Sítě, Programové vybavení počítačů a u podobných předmětu. Je to opravdu otázkou předmětu. Pokud bych například v dějepise chtěl vědět více o známém vojevůdci, mohl bych si jej např. vyhledat na Wikipedii, či jiných online zdrojích. Dalším faktem je ovšem to, že by notebooky mohli vést k nevyžádané distrakci studentů (např. Facebook, hry). Nemyslím si tedy, že by notebooky měli být potřebné k výuce, ale zároveň by neměli býti zakázané. Studen 1. D no, na základní škole jsme podobný pokus zkoušely a problémy nenastaly. V některých předmětech se dá notebook využívat plně, v některých jen jako doplněk (MAT, FYZ). Se spoustou interaktivních cvičení se látka lépe pamatuje a většině třídy se i zlepšila známka. Učitelům chvilku potrvá, než si zvyknou, ale pak zjistí, že jim to také usnadní práci!!!

A

Úvahy připravil Panský Jan, 4. A


BOBŘÍK INFORMATIKY 2011 Soutěž s názvem Bobřík informatiky vznikla v Litvě…

…v roce 2004 a má své mezinárodní stránky – www.bebras.org. V ČR ji organizuje katedra informatiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Web soutěže najdete na adrese www.ibobr.cz. Zde si můžete prohlédnout a vyzkoušet vš echny testy z minulých ročníků. Úlohy se liší svojí náročností, zaměřením a způsobem řešení. Tematicky je možné je rozdělit do kategorií:  fakta (historie, terminologie)  programování a algoritmizace (tvorba a analýza algoritmů, formální zápis)  porozumění informacím (hledání relevantních informací, třídění informací, modelování, reprezentace informací)  logika (logické hry, predikátová logika, argumentace a zdůvodňování)  praktické a technické otázky (kódování, generování, základní aplikace, formáty souborů, bezpečnost)  technologie v každodenním životě (technologie v jiných předmětech, sociální a etické otázky, autorská práva, globalizace)  matematické základy informatiky (kombinatorika, teorie grafů, vyhledávací stromy) Studenti naší školy se této soutěže zúčastnili hned v prvním ročníku v roce 2008:  V kategorii Junior obsadil David Riegert s 212 body 30. místo.  V kategorii Senior obsadil Dominik Ivaška se 178 body 93. místo. V roce 2009:  V kategorii Junior obsadil Pavel Tuzar se 170 body 118. místo  V kategorii Senior David Riegert s 224 body obsadil 17. místo. V roce 2010 jsme se soutěže nezúčastnili. A letošní výsledky?  V kategorii Junior obsadil Václav Kubernát se 163 body 515. místo  V kategorii Senior získal Jan Bastl 197 bodů a obsadil tak výborné 17. místo. V naší škole soutěžilo 30 studentů třídy 1. C. Alespoň 150 bodů dosáhli a úspěšnými řešiteli se stali 2 soutěžící. V národním kole této kategorie soutěžilo 4900 soutěžících, klasifikováno bylo 4341 soutěžících. Alespoň 150 bodů dosáhlo a úspěšnými řešiteli se stalo 758 soutěžících.


Výsledková listina kategorie Junior (1. - 2. ročník SŠ) Pořadí na SSPŠ

Třída

1. 2.

1C 1C

Student Kubernát Václav Balciar Martin

Body

Pořadí v národním kole

163 158

515. 586.

V naší škole soutěžilo 93 studentů ze tříd 2.A, 2.D, 3.A, 3.B, 3.C, 4.C. Alespoň 150 bodů dosáhlo a úspěšnými řešiteli se stalo 13 soutěžících. (Mladší studenti mohou soutěžit ve starší kategorii.) V národním kole soutěžilo 2540 soutěžících, klasifikováno bylo 2368 soutěžících. Úspěšnými řešiteli se stalo 254 soutěžících.

Výsledková listina kategorie Senior (3. - 4. ročník SŠ) Pořadí na SSPŠ 1. 2. 3. 4. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 11.

Třída 2A 2A 2D 3A 3A 2D 3B 2A 3C 2A 3A 2A 2A

Student Bastl Jan Kramata Lukáš Kiefmann Karel Dostál Tomáš Nekovář František Havránek Jiří Kurucz Lukáš Chaloupka Petr Macho Martin Doležal Josef Moravec Jakub Dvořák Karel Grygar Robert

Body 197 180 168 164 164 162 160 157 156 153 152 150 150

Pořadí v národním kole 17. 38. 93. 114. 114. 129. 139. 170. 179. 208. 220. 246. 246.

Ing. Helena Brabcová, koordinátor školy

AUGUSTIN BUBNÍK

V

e středu 18. 11. 2011 se naše třída společně s ostatními druhými ročníky sešla na besedě, kde nám měl něco o svém životě a o dřívějším politickém režimu povědět bývalý hokejista Gustav Bubník. Poté co jsme shlédli krátký film o jeho mládí, hokejovém vítězství na mistrovství světa a o tom jak ho nakonec tehdejší vláda zavřela a poslala na 5 let do pracovního tábora, před nás nastoupil a začal nám popisovat jeho dřívější situaci. Vyprávěl nám o své slávě ale i

o utrpení, které si určitě těžce odnesl. Za svůj život stihl spousty věcí. Například se mu povedlo vytrénovat Finský reprezentační tým tak, že porazil dokonce i Československo na mistrovství ve Vídni a vyzkoušel si i místo předsedy podvýboru pro tělovýchovu za ODS v letech 1998-2002. Na konci besedy nám zodpověděl několik dotazů. Podle našeho názoru byla beseda zajímavá s tím, že pan Bubník určitě zasluhuje velký obdiv.

Matěj Zábranský 2.B 17 PRESÍK Prosinec 2011

BESEDA S PANEM BUBNÍKEM

B

eseda s panem Bubníkem měla za účel nás seznámit s dobou „ za komunismu“. Zhlédli jsme reportáž promítanou na plátno a poté začal pan Bubník vyprávět. V jeho věku má člověk mnoho zkušeností a zážitků a proto jsem si ho rád vyslechl, ačkoliv lehce utekl od původního tématu. Spíše než o komunismu jsem se tedy dozvěděl o hokeji u nás a ve světě, ale i to bylo zajímavé a přijal jsem to jako příjemnou změnu, od každodenního školního stereotypu.

Vojtěch Jelínek 2. A

ROZHOVOR S AUGUSTINEM BUBNÍKEM

J

aké bylo Vaše studium? Tak nejprve základní škola, měšťanka, po měšťance 2 roky veřejná obchodní škola a poté jsem dodělal obchodní akademii Santoška. A za německé doby jsem se naučil německy, poté anglicky a rusky. Finsky jsem se učil vlastně za pochodu až ve Finsku. Jaký jste byl žák? Jak s Vámi byli učitelé spokojeni? Tak žák jsem byl, dá se říci střední. Některé předměty jsem neměl rád, stále jsem se ochomýtal okolo toho sportu… A jaký předmět jste měl nejméně rád? Nejméně oblíbeným předmětem byla asi matematika. I když potom na obchodní akademii to bylo dobré. Záleželo na učiteli, jak to podal, jak dokázal daný předmět žáky naučit.


A co takový tělocvik? Tělocvik tak to jsem byl jednička, to jsem byl vůdčí element ve všem, ať už to bylo cokoliv. Když jsem dorůstal do dospělých let, tak jsem běhal přespolní běhy za Spartu Praha, hrál jsem tenis za LTC Praha, fotbal za Spartu za dorost, později jsem začal hrát i golf, ve kterém jsem byl také poměrně dobrý na hřišti v Motole, kde jsem později dělal i správce hřiště. Plavání moc ne, to jsme se spíš chodili koupat do Vltavy. Vy jste také vystřídal hodně povolání, co všechno jste dělal? Když mě pustili z kriminálu tak jsem šel do Brna, hrál jsem za Brno.Tam ale hráli 1. Ligu, to jsem nesměl, tak jsem musel přestoupit do Olomouce, tam hráli 3. Ligu, tam jsem hrál za Moravia Mariánské Údolí, kde se nachází firma Mora, tak tam jsem dělal pomocného dělníka, protože v té době jsem nemohl dělat nějakého úředníka v kanceláři, pouze jako pomocný dělník nebo dělník. Tam jsem byl rok. Po roce jsem přešel do Prahy, kde jsem byl zaměstnancem Motorletu Praha, závody Jana Švermy, kde jsem pracoval jako pomocný dělník na elektro-dílně. Tam jsem chodil po dílně pouze s takovou malou taštičkou s jedním šroubovákem a kleštěmi ještě s jedním pánem – mým mistrem, který mě zaučoval jak se co dělá, vyměňuje, opravuje, atd. A od nich jsem měl slíbený nový byt jako zaměstnanec. No ale když jsem ho po dvou letech nedostal, tak jsem přijal nabídku, která přišla ze Slovenska, z Bratislavy, a hned druhý den po podepsání přestupů jsem dostal 3 pokojový byt a mohl jsem se hned nastěhovat. Tak jsem tedy začal hrát za Bratislavu a bylo to moc krásné, na to rád vzpomínám. A jako trenér, to jsem dělal 42 let trenéra. Tady v republice jsem trénoval na desítky klubů, Praha, Brno, Karviná a další. Později jsem se dostal do Finska, kde jsem trénoval národní mužstvo, se kterým jsem v roce 1967 porazil tehdejší Československo, což byl ve Finsku asi můj největší úspěch. Ten se ovšem nelíbil soudruhům z Česka a z Finska jsem byl odvolán. Poté jsem byl také dva roky trenérem Holandska. Poté už jako důchodci mi dovolili být trenérem v Rakousku, v Grazu, dva roky a poté dva roky v Německu u Bodamského jezera


v Regensburgu. Na tyhle zahraniční angažmá strašně rád vzpomínám, žilo se nám docela dobře a rodina mohla také cestovat. Dneska když se mě ale někdo zeptá, kolik jsme brali za zápas, za výhru, tak já vždy říkám tak hele, plat jsem měl takový, jaký mi dali ve fabrice, byl to třeba trochu lepší plat, za utkání na mistrovství světa jsme dostali 180 Kč za výhru, no když jsme porazili všechny tak to bylo maximálně 7x 180, tak to moc nebylo. Od Tesly jsme třeba dostali rádia, fotoaparáty a tak. Pak se mě také ptají na auta a motorky. Tam to také bylo trochu jinak, slibovali nám Jawu 250 „pérák“,(to byla bomba), ale my jsme dostali jen poukazy, na tu motorku jsme museli doplácet 22 500Kčs! Nemuseli jsme tedy čekat v pořadníku, měli jsme přednostní odběr. A pak po roce 1949, po mistrovství nám slíbili, že si budeme moci vyzvednout Škodu Tudor. Když jsme ale přijeli do Boleslavi tak jsme zjistili, že budeme muset zase doplatit, tentokrát ale 215 000Kčs! To musel táta doplatit, abych já měl auto. Tak jsem měl auto. Když nás ale zavřeli, tak všechen majetek zkonfiskovali, medaile, poháry, včetně auta. A když nás převážely mezi kasárnami a vyšetřovnou, tak mě vozili v mém autě, které mi zabavili, aby toho pro mě nebylo málo! Kdo se Vám lépe trénoval, Češi nebo Fini? Dneska by pro mě asi bylo lepší trénovat Finy. Protože v tom Finsku mají mojí školu. Já jsem v hokejové síni slávy Finska a jsem tam uznávaný do dneška, protože Finové mě mají jako zakladatele hokeje, protože všichni trenéři přede mnou se nikam nedostali, všichni se jen taktak udržovali na předposledním místě. Teprve od mé doby se začali pohybovat v první čtyřce. Takže mě tam mají jako takového taťku hokeje a mně to dělá dobře. Na posledním mistrovství v Bratislavě za mnou přišel jejich trenér Jalonen a krásně jsme si popovídali. Na druhou stranu já se vždy rád něčemu naučil. Já se strašně moc naučil od ruských trenérů. Když jsem byl dva roky v Holandsku, tak tam jezdili Rusové trénovat. Tak já vždy někde z dálky pozoroval jejich trénink a všechno jsem si zaznamenával. Takže jsem pak pro svůj tým měl učební plány od Rusů, předtím od Finů a tak. Dodneška mám všechny ty plány schovaný jak co rozehrávat. Pak později, když přišlo video, tak jsem jim ukazoval všechny jejich chyby. Nebyli rádi, ale vydrželi to a postupně se zlepšovali. Děkuji Vám za krásný rozhovor a přeji mnoho dalších příjemných tréninkových dní! Také děkuji.


ANKETA O NÁVYKOVÝCH LÁTKÁCH. Prakticky kdekoliv je veřejně nabízena nelegální droga

V

měsíci září proběhla mezi studenty prvních ročníků již popáté anketa na téma: "Jak lidé začínají brát drogy". Zúčastnilo se jí 167 studentů, což je 98,24% všech “prváků”. S jakým názorem a s jakými zkušenostmi v užívání návykových látek přišli noví studenti na naši školu, vás nyní seznámím. Tabákové výrobky jsou u nás široce dostupné. Kuřáky neodsuzuje 77,84% studentů, z toho jedna třetina toleruje pravidelné kouření deseti a více cigaret denně. Alespoň jednu zkušenost s kouřením v životě má více než čtvrtina studentů prvních ročníků, 16 z nich kouří cigarety pravidelně. Také dostupnost alkoholu je v České republice snadná. Alkohol je sice legální, ale to nic nemění na tom, že je to droga jako každá jiná. Tolerance k jeho užívání je celospolečenská, rizika jsou často podceňována. Vypití jedné nebo dvou sklenek (sklenic) několikrát za rok schvaluje 71,26% studentů, pravidelné pití několikrát týdně toleruje 49,10% dotázaných. Jakoukoliv zkušenost s pitím alkoholu má 84,43% studentů, k pravidelné konzumaci se přiznalo 14 studentů! Prakticky kdekoliv je veřejně nabízena nelegální droga. Na ulici, na diskotéce, v rockovém klubu, na technopárty, ale i na sportovní akci a na koncertě. 68,86% studentů nikdy neužilo žádnou drogu. Vzniká

nebezpečný mýtus takzvaného “rekreačního užívání“ drog, vzniká tolerance ke kouření marihuany – 53,29% dotázaných. Je varující, že 51 studentů marihuanu zkusilo, i když to bylo třeba pouze jedenkrát! Drogu si většinou opatřili od vrstevníků a brali ji ve skupině přátel. Z jakého důvodu? 66,67% ze zvědavosti a 29,41% se chtělo dostat "do nálady". A rizika, že si lidé uškodí? Dnes je už zcela zřejmé, že alkohol a kouření tabákových výrobků či marihuany je startovací drogou k heroinu a pervitinu. A studenti jsou silně proti užití heroinu, pervitinu, cracku, kokainu. Klesá i tolerance při braní extáze či halucinogenních hub. Experimentování s čichacími látkami uvedl pouze jeden žák. Nikdo není imunní proti droze. Přes zvyšující se počty programů pro výměny injekčních stříkaček a jehel, nízkoprahová centra i substituční metadonové programy přibývá nemocných hepatitidou C, která je stejně smrtelnou nemocí jako HIV/AIDS. Krví se přenáší i onemocnění TBC. Během studia na SSPŠ projdou studenti rozsáhlou osvětou, kde se seznámí s nebezpečím závislosti na návykových látkách. Každá informace, rada i ta nejmenší, má cenu zlata. Ještě není pozdě. Přemýšlejte o této problematice, nechceteli se zařadit do velmi početné řady těch, kteří se zklamali ve svých známých, blízkých a možná i v sobě.

Ing. Eva Vacková


BESEDA O HIV A AIDS V KINĚ SVĚTOZOR

V

pátek 11. listopadu jsme se měli zúčastnit besedy na téma HIV a AIDS v kině Světozor. Místo besedy jsme shlédli švédský film s českými titulky, který pojednával o ženě, která se ve Francii za mlada nakazila virem HIV. Neřekla o tom svému budoucímu manželovi a porodila dvě zdravé děti. Když se to její manžel dozvěděl, zažaloval jí a ona musela jít do vězení. Po návratu z vězení změnila celý svůj život a snažila se začlenit do normální společnosti.

Jan Schamberger, 2. C

V

kině Světozor nám promítli švédský film s českými titulky. Byl to dokumentární film, který pojednával o ženě, která se nakazila virem HIV. Po letech léčby bylo riziko nakažení minimální. Žena si našla manžela a měla dvě děti. Po porodu byla obviněna z pokusu o napadení. Byla odsouzena na 30 měsíců do vězení. Děti dostal do péče manžel. Po 20 měsících byla propuštěna do domácího vězení. Začala se navštěvovat s dětmi a manželem. Dnes již vídá děti pětkrát do měsíce. Beseda, která se měla konat po filmu, se z technických důvodů nekonala.

David Jelínek

P

RAHA - 11.11.2011- V jedničkový pátek končí druhým ročníkům vyučování již v 9:45 a podle pokynů se vydáváme do kina Světozor ve Vodičkově ulice, kde se máme zúčastnit jakéhosi preventivního programu zaměřeného na HIV a AIDS. Po deseti minutovém kochání se pasáží jsme vpuštěni do kina a směrováni do sálu. Promítání začíná. Film trvá něco málo přes hodinu a sleduje příběh švédské ženy, která se za mlada při dovolené ve Francii nakazila virem HIV. Po návratu do Švédska a zjištění diagnosy začne brát léky, po několika letech a smíření se s nemocí se vdá, avšak manželovi nemoc zatají. Nedlouho potom, co je tajemství odhaleno, manžel podá trestní oznámení a žena je odsouzena k vězení. Film končí propuštěním do domácího vězení. Po skončení promítání měla následovat diskuse, ale z technických důvodů se neuskutečnila.

Jakub Kolář

EXKURZE V LIDICÍCH „Akce byla celkem vydařená a přinesla nám mnoho nových poznatků“


D

ne 16. 11. 2011 se dvě třídy naší školy (3.D a 3.B) zůčastnily exkurze v lidicích v rámci projektu CEMACH, který má za úkol představit Izrael, jako moderní stát studentům středních škol. Celá akce začala v 9:00 odjezdem od školy, nicméně skutečný začátek exkurze na nás čekal až v Lidicích. V budově tamní galerie jsme absolvovali dvě velice zajímavé a obohacující přednášky. První přednáška trvala i s přestávkou přibližně dvě hodiny a jejím hlavním cílem bylo nás seznámit nás se státem Izrael. Dozvěděli jsme se spoustu informací z historie, kultury, školství, společnosti i momentálně napjatého politického dění v regionu. Po první přednášce přišel na řadu oběd, a poté druhá přednáška z oblasti webu i webových stránek a aplikací. V průběhu této přednášky nám byl vysvětlen i princip soutěže, které se můžeme zúčastnit. Soutěž se týká vytvoření webových stránek, nebo uměleckého díla o „Moderním Izraeli“. Po ukončení přednášky vyplynulo, že nás ve své podstatě připravova na tvorbu již zmíněných stránek. Akce byla celkem vydařená a přinesla nám mnoho nových poznatků o Izraeli. Po příjezdu ke škole jsme šli všichni domů.

Petr Staňo 3. D

VÝLET DO LIDIC 16. 11. 2011 „Většina lidí šla ještě před odjezdem okupovat bufet“

V

9:00 jsme měli sraz před školou. Venku byla zima, takže jsme udělali slezinu vevnitř. Většina lidí šla ještě před odjezdem okupovat bufet. Ti, co hlad neměli, jenom stáli a povídali si. Okolo 9:05 přijel autobus. Ačkoliv jsme byli venku pouhých 5 minut, všichni jsme byli zmrzlí a tak začal závod, kdo se dřív ohřeje v autobusu. Naše třída vyhrála (což dávalo smysl protože jediný kdo běžel, byla 3. B). Jelikož jsme vešli do autobusu první tak jsme

vybírali polohu kam, se usadíme. Výběr byl jasný. Úspěšně jsme obsadili záď autobusu. Hned potom co jsme vyjeli, měla naše třídní proslov. Ale jelikož jsme seděli vzadu, motor nebyl zrovna nejtišší a třídní mluvila bez mikrofonu, spíš to připomínalo pantomimu a my jsme se hádali, co nám vlastně chce říct. Když jsme konečně dorazili do Lidic, někteří


z nás zjistili velmi bolestivým způsobem, že chodník je namrzlý. Následovalo skupinové foto a hurá dovnitř. První asi dvouhodinová přednáška byla o Izraeli a tudíž nic moc. Pak byl čas na oběd. Dám vám radu. Jestli si někdy budete vybírat místo kam si sednete na oběd, nikdy si nesedejte ke stolu kde, sedí 3. B. K obědu byla skvělá „bílá“ polívka. Kterou jsme si všichni užili. A jako hlavní jídlo bylo obalované kuřecí maso s bramborem. Po jídle se strhla diskuze o fyzice. Tak jsem vytáhl své vypuklé zrcadlo, abych dokázal, že o nich vím víc než ostatní. Má pomůcka na fyziku mi byla ihned zabavena třídní… a s pohledem „Už by jsi se měl přestat učit“ odešla. Vrátili jsme se do sálu, na přednášku o stránkách www což už bylo o trochu více zajímavé. Po přednášce jsme opět obsadili záď autobusu, kde jsme po sobě házeli propisky, které jsme dostali zdarma. Bohužel autobus prudce zastavil a všechny propisky se někam ztratili (Nejspíše k někomu do baťohu). Dorazili jsme do Prahy živí a zdraví…

Jan Šereda – za trest, aby dostal zpět svou fyzikální pomůcku

NA PETŘÍN ZA ZRCADLY „Nepochybuji o tom, že někteří jedinci by svůj obraz v některých zrcadlech rádi zachovali“

F

yzika naštěstí není jenom o tom, sedět hodinu co hodinu v lavici a lámat si hlavu všemožnou látkou. Občas určitě není od věci něco z té látky vidět v praxi, a tak v pátek 4. listopadu vyrazila celá 3. C v doprovodu paní profesorky Zýkové na Petřín do proslulého zrcadlového bludiště. Vzhledem k tomu, že jde o vyhledávanou turistickou atrakci, nebyli jsme v bludišti sami, přesněji řečeno jsme byli s ostatními návštěvníky v neustálé tlačenici. I tak jsme ale všechno poměrně dobře viděli, a často se i zasmáli. V případě mnohých z nás totiž došlo díky různě prohnutým nebo natočeným zrcadlům k zajímavým proměnám. Nepochybuji o tom, že někteří jedinci by svůj obraz v některých zrcadlech rádi zachovali. Koneckonců, kdo už bludiště někdy navštívil,

dobře ví, o čem je řeč. Zkrátka, i když šlo místy o trochu hektickou podívanou, ve výsledku jsme si to všichni určitě užili, možná i leccos pochopili, a v neposle dní řadě šlo o zajímavé zpestření a ideální způsob, jak pro jednou zakončit páteční výuku.

Martin Cvrček


ROZDÍL MEZI ZÁKLADNÍ A STŘEDNÍ ŠKOLOU Podle mně je přechod na další stupeň vzdělání jedním z nejvýznamnějších kroků v životě

K

dyž mladistvý přestupuje ze základní na střední školu, obrátí se jeho život naruby. Proč? Důvod je jednoduchý blíží se k dospělosti a musí se sám rozhodnout, jakým směrem se bude dále ubírat. Je to velký krok v životě člověka, rád bych se tedy zeptal: Jaký je rozdíl mezi základními a středními školami? Prvním (a pravděpodobně nejdůležitějším) rozdílem je věc povinnosti školu absolvovat. Dokončení základní školy je povinností každého občana České Republiky, kdežto o studiu na škole střední se každý může svobodně rozhodnout. Z toho plyne i rozdíl v chování žáků. Žáci na základní škole vědí, že školu dokončit musí a že je ze školy nevyloučí, tudíž často pokouší trpělivost učitelů a porušují školní řád. Naproti tomu studenti střední školy vědí (nebo by alespoň vědět měli), že je v jejich vlastním zájmu, aby se učili, chodili včas, atd., protože pokud nebudou dodržovat školní řád, riskují vyhození ze školy, a těžké hledání jiné cesty životem. Dalším rozdílem, který souvisí s tím předchozím, je známkování. Zatímco na základní škole se díky neuvědomělosti

nezletilých žáků známkuje velmi mírně, na střední škole se známkování zpřísní. Protože sem nastupují dospívající žáci, kteří si jsou většinou jisti svým budoucím povoláním, k pětce lze přijít velice snadno. Často se také mění cesta do školy. Proč? Výskyt základních škol bývá hojný, zatímco středních škol není tolik. Do střední školy se většinou dojíždí na druhý konec města, či dokonce do města jiného. Sice se najdou v obou případech výjimky, ale to není zas tak časté. Důležitá je také změna kolektivu, neboli třídy, to někdy působí potíže. Tento problém se však většinou vyřeší adaptačním, nebo lyžařským kursem, díky společným aktivitám se žáci poznají. Podle mně je přechod na další stupeň vzdělání jedním z nejvýznamnějších kroků v životě. Přechod ze základní na střední školu je pro žáka, neboli studenta je ze začátku často doprovázen klopýtnutím, ale právě v této části života se toho hodně naučí a získá. Student se pomalu mění v dospělého člověka a již nikdy nebude tak bezstarostný jako na základní škole.

Jan Kučera 1. D


PAPOUŠKŮV POHŘEB

avel praštil papouška palicí po palici. Přijela policie. Píše protokol: Proč Pavel praštil papouška palicí po palici. Pavel pravil : Protože. Policie povolala pohřební povoz, poté pohřební povoz převezl papouška pryč. Pepa povídá panu profesorovi : Pavel praštil papouška palicí po palici při polední přestávce. Pan profesor Pštros promlouvá: Papoušek pošel. Pro Pavla přichystal pokárání. Pavel připravuje poslední proslov před papouškovým pohřbem, proběhne po pátečním poledni. Příjdou profesoři,policisté,pohřebáci, popeláři,poflakovači. Poté Pavel pronese proslov, protože praštil papouška palicí po palici.

P

Jan Doležálek, 1. A

PROKOPŮV PŘÍBĚH

P

arné poledne. Pardubice. Palírna petroleje. Pracovník Parma pokuřuje Petry. Podnikoví požárníci požívají pervitin. Pozorný prvňák Prokop platí pátý párek. Při platbě pokukuje po plné peněžence pošťačky Parkanové. Plápolající Petra pracovníka Parmy padá po překrytu plnícího poloautomatu plného petroleje. Petrolej plápolá. Parma poblouzněně pošeptává: ,,Poetické plameny.“ Pozorný prvňák Prokop pozoruje planoucí palírnu. ,, Pomoc! Požár!“ Překvapení požárníci pobíhají po pervitinem poseté podlaze. Palírna plápolá. Pomatení požárníci používají parostroj pro překažení pohromy. Procitnuvší Parma pokřikuje: ,,Parostrojem pohromě pomůžete! Plněn byl Plzeňskou patnáctkou!“ Plameny polykající Plzeň přeskakují po pardubických předměstích. Požár postoupil přes policejní stanici. Plápolá pardubický perník. Plápolá požární stanice. Plápolá parostroj. Plápolají požárníci. Plápolají Pardubice. Pozorný Prokop pozoroval požár přes periskop. ,,Pardubické Pompeje,“ pravil přikusujíc půlku Poličanu.

Marek Bělohoubek,


PRAŽSKÁ POTOPA

P

řehrada praskla, Prahu potopila. Pražané pokřikují: „Pomoc, pomoc! Plavte, plavte!" Postižení plavou pozadu. Plavčíci přikazují: ,,Plavte popředu!" Postižení plavou proti proudu. Pankráčtí povaleči, pobudové, penězokazci, padělatelé páchnoucích ponožek plus prohnilí policisté proplouvají prasklým pankráckým potrubím. Potápěči proplouvají pražským parkem. Perorální podání pilulek pomohlo potápěčům při pátrání po ponorce. Po půlhodinovém pátrání ponorku přepadli, posádku popravili, poklad popadli. Poslanci při přímém přenosu přednášeli povinnosti Pražanům. Poté přepnuli přenos. Přenos předali papeži: „Požehnán, pražský poklade. Pomozte policejním praktikantům přinést poklad panu prezidentovi. Pánbůh pomůže Pražanům." Příjem přerušen. Pražská paroplavba propůjčila parníky pro pomoc Praze. Převáží Pražany přes Prahu po proudu. Padesátikorunová pokuta přišla podnikateli půjčující pomalé parníky, protože parníky ponechával před prázdnými penziony. Pekelně pikantní předpověď počasí pro Prahu předpověděla prudkou průtrž. Potápěči přenesli poklad přes půjčovnu použitých pneumatik. Preclíky polo-přeplněná pekárna pekla pro pět set Pražanů příliš pomalu. Panikařili. Průtrž přetrvává pár pátků, pak přestává. Ptactvo přelétává přes pražskou potopu. Padlá peříčka plavou proti proudu. Povodeň přetrvává. Pražané pláčou. Prahu přesouvají. Písek, Plzeň, Pardubice. Pražanů pozdější pobyt. Peklo pro Písek, Pardubice plus Plzeň.

Pokračování příště Nela Táborská, 1.A

PŘÍBĚH PÍSK, PÍSK

P

etr praví panu profesorovi: „Pane profesore, Pavel píská.“ Pan profesor povídá: „Pavle, pískáš?“ „Pane profesore, pískám.“ „Proč pískáš?“ „Protože pískání prospívá puse.“ Pan profesor pokračuje. Pavel pokukuje po Pavle. „PÍSK!“ „Pavle, pokud pískneš, půjdeš pryč,“ povídá pan profesor. „Pane profesore, ‚PÍSK‘“. Přichází pomalu paní profesorka: „Prosím, Pavle, pojď.“ Pavel povstal, pozorně poslouchá. „Pojď, Pavle, půjdeme pryč.“ Pavel popochází pryč. Paní profesorka pošeptá Pavlovi: „Pohni!“ „Paní profesorko, půjdu, počkejte prosím.“ „Pavle, pojď.“ Pavel pomalinku popostupuje. Paní profesorka popadne pomeranč. „PLESK,“ Pavel piští. Paní


profesorka Pavlovi povídá: „Pavle, přestaň!“ Paní profesorka Pavlovi píše poznámku. „Paní profesorko, proč poznámku?“ „Pískals, proto poznámku.“ „Přepište prosím poznámku.“ „Přepíšu poznámku, pokud přestaneš pískat.“ Pavel přestal pískat. Paní profesorka přepisuje poznámku pravíc: „Pět, Pavle, pět.“ „Počkejte, paní profesorko, promiňte.“ „Pavle, provokovals, píšu pět!“ Pavel přišel před pana profesora. „Pane profesore, promiňte.“ „Pavle, patříš pedagogickému poradci,“ povídá pan profesor, proto pan profesor povolá pedagogického poradce. Pedagogický poradce poučil Pavla. Pavel přichází před pana profesora. „Petře, posaď prosím Pavla,“ povídá pan profesor. Pan profesor přeměřuje parametry počítače. „Pane profesore, pěkné pravítko,“ polichotí Pavel panu profesorovi. „Prosím, Pavle?“ „Petro, přines prosím papíry, píšeme pětiminutovku, pište: ‚pikola, pýchavka, pelyněk, plyš, pytel, píchat, přepych, pípa, pivo, pytlík, pípnout, pitva. Pavlíno, posbírej prosím papíry. Podepsané papíry!‘“ Pan profesor prohlíží písemky. „Pět, pět, pět,“ povídá Patricii. „Příští pondělí pokračujeme,“ povídá pan profesor. „Prosím přijďte příští pondělí.“ „Pěkné prázdniny!“ popřál. Převyprávěl prvňák počítačové průmyslovky Patrik. Pěkné poledne.

Patrik Faksa, 1.A

PŘEDNÁŠKA NA KARLOVĚ UNIVERSITĚ

M

atematicko-fyzikální fakulta UK pořádá každý rok sérii přednášek z moderní fyziky. Je určena zájemcům ze středních škol a široké veřejnosti. Přednášky mají vždy společné téma, které je pro daný rok významné. Letošním tématem je „Einsteinovo gravitační dědictví“, ke stému výročí Einsteinova působení v Praze. Každá přednáška popisuje jednu část Einsteinovy teorie. Obtížnost je odpovídající znalostem studentů středních škol. Doporučil bych návštěvu všem, kteří mají zájem o fyziku a moderní technologie. Přednášky se konají každých 14 dní ve čtvrtek od 18:00 v holešovickém areálu MFF. Potřebné informace lze získat na adrese http://www.mff.cuni.cz/verejnost/hrom/201108/pmf_2011.pdf

POVĚST O SSPŠ

N

yní je rok 2011 a já jsem se vám rozhodl vyprávět příběh o dávné historii naší slavné školy. Píše se rok 1628 a my se ocitáme ve známém a slavném městě Praha. Celý příběh se odehrává v ulici Preslova, kde nyní stojí naše významná škola Smíchovská Střední Průmyslová. V dávných dobách zde stála vcelku obyčejná budova, kde už dlouhou dobu nikdo nebydlel. To však není důvod, aby se zde neodehrávaly strašidelné a záhadné věci. Vždy večer po zatmění se všude rozlétla okna, a z budovy vycházelo smutné naříkání neznámého tvora. Když zas jednou takhle večer nastal každodenní rituál, šel okolo nebojácný chlapec, který tady tu situaci pozoroval už spoustu nocí. Rozhlédl se, aby se ujistil, že ho nikdo nesleduje a vrazil do velikých rozpadlých dveří. Překvapilo ho, jak je vnitřek udržovaný. Když stoupal po schodech nahoru a otevíral postupně dveře, které se táhly v dlouhých chodbách, došlo mu, že se jedná nejspíše o starobylou knihovnu. Čím výše stoupal, tím hlasitější sténání slyšel. Zastavil se. Stál přede


dveřmi, kde se celé drama odehrávalo. Párkrát se zhluboka nadechl, a pak vešel. Byl zaskočen. V místnosti se na zemi válelo spoustu nakousaných stránek a poházených knížek. V pravém rohu za stolem se někdo nebo něco krčil. Nebylo však nic vidět, tak chlapec nemohl rozeznat o koho či o co se jedná. Jakoby znenadání postavu osvítil měsíc. Byla to malá chlupatá obluda, která měla tlamu plnou písmen ze stránek, které spořádala. Dotyčné stvoření mělo velké smutné oči a vypadalo vystrašeně. Když na příšeru chlapec promluvil, zvíře otevřelo překvapením ústa. Myslelo si, že je jediné, kdo umí mluvit lidskou řečí. Když jí mladík vysvětlil, že v Praze umí mluvit podstatě každý, byla nadšená, že se bude moci podělit o své informace ze snědených knížek. Druhého dne přivedl chlapec do školy učené a moudré lidi, kteří uznali, že tvor je opravdu inteligentní a tak usoudili, že by nebylo na škodu, kdyby obluda učila novým věcem malé děti. Výměnou za to může v knihovně přespávat. Samozřejmě souhlasila, byla nadšená, že se podělí o své zkušenosti a navrhla výuku už druhého dne. Vše klapalo a po spoustu let se v této knihovně vyučovalo všem možným předmětům. Učili se dějiny, počítat, číst a spoustu dalšího. Od té doby se neříkalo knihovně knihovna, ale škola. A tak to zůstalo až do dnešní doby s rozdílem, že mě neučí zvláštní tvorové, ale kantoři. A co se stalo s bájnou postavou? To nikdo neví, jednoho dne odešla a už o ní nikdo neslyšel.

Pochop Roman, 4. B

THEATRE PERFORMANCE

O

n the Friday of November 11th, after the first two classes, my classmates and I left school and, based on our instructions, found our way to the theatre on National Avenue. Once there, we met our teachers Mrs Dlouha and Mrs Kaigerova, as well as slowly increasing number of the students from the classes of 4.L and 3.B who had grouped together at the front entrance of the theatre. The teachers accepted money from those who hadn't paid earlier, and after a short waiting period, we entered the building We were going into the Reduta theatre, which apparently was rather small, and somehow connected to some jazz club. We went through a rather narrow hall, and after a bit of crowded pushing, all managed to pass through the halls and several doors, finally getting into the hall of the theatre itself. The hall was rather small, plain, and filled with simple movable chairs. The two classes from our school, and quite a few more, apparently from other schools, quickly filled the whole room. The theatre was quite stuffed, but we still were able to fit relatively comfortably. The performance itself began with the introduction of an older man, as well as a rather short woman, whose small height was only further underlined by appearance of the third person- a very tall scrawny young man. They didn't waste much time, and got right to their performance. The aim of the performance, was to, through an amusing form, educate the audience about the history of England.


Their performance covered major events from the year 0 to the age of the Queen Elizabeth I. Through the play, they utilized simple costumes they wore, and in later part, simple figurines, or puppets, built using brooms, buckets, sheets of cloth and drawn cardboard faces. Each performer quickly swapped roles, as they had to fill in many characters. They were capable of quickly changing their costume behind the scene, and to quickly pull out more and more mannequins, always having only very short pauses for it. Although there were some technical problems, mainly with integrity of their gear, I admire their ability to improvise, and the finesse Theky handled their environment with. The play itself was rather dynamic, soaring through the history, one witty dialogue being followed by another. Their English was very clean and easy to understand, even when they played while showing rather simplistic, yet enjoyable emotion, in their characters. The dialogues were simple enough to be understood easily, even for the less skilled listeners, and the whole thing had quite intense pacing, I certainly didn't notice anybody being anywhere near falling asleep. What some of my peers reproached to the play was, that it seemed almou infantile, possibly originally aimed at younger audience. Personally, I found the simple humour and dialogues funny enough, as they were. I think that everyone present was mature enough to be able to laugh at the play, if for nothing more, for the hilarious antics the crew presented.

Milan Troller 4.L

ENGLISH THEATRE PERFORMANCE THE HISTORY OF GREAT BRITAIN

O

n Friday 11th November we (class of 3.B) and 4.L went to Reduta Jazz Club to see the performance about the history of the United Kingdom, accompanied by Mrs. Kaigerová and Mrs. Dlouhá. During the whole duration of the performance (which took about an hour) there were three actors representing all the great persons of UK history. What I appreciated most was the interaction with the audience (us). Whatsmore, thanks to their great accent I'd say that everyone could understand perfectly. I personally have learned quite a bunch of things I didn't know and memorized them thanks to the entertaining way the facts were presented to us. In my opinion the performance was really enjoyable.

Martin Endršt, 3B

ROZHOVOR NAŠICH STUDENTŮ NA FB 16 listopad 2011 v 19:55 Student A Na zítřejší kroužek čtení odborné literatury v ruštině, pořádané u Havlíka, jedem já, Trueman, Méri, Xirel v 9:30 středoevropského času ze stanice Budějovická. Kdo chce jet s náma, ať se nám ozve přes komunikační program se jménem Skype.


Student B :D Student C doufám že tam bude hodně ,,knih" !! =D Student D :D jedu v 2 odpoledne :D Student A to už budou některé knihy přečtené, ale stále bude PI tná VO da na osvěžení :D Student E A máte i nějaké archivní kousky? Student B samé ročníky 2011 :D Student E Noo ten ročník nebyl na spisovatele sice nejlepší ale tak literatura je literatura :) Člověk se musí vzdělávat :D Student D ja privezu specialne archivni kousek .. myslim ze kniha se jmenuje Napoleon .. a pise tam jak se vyrabi whisky :D Student F tu o whiskey si taky přečtu ;) Student F jo btw lidi... jakmile nestihnem ten bus v 9:30 tak můžem vyrazit pěšky...další jede až ve 12:30 :D Student G na to si přišel kde? o.O Student F že je zítra svátek a jezdí to jako v neděli ;).... a nechci přestupovat tkže to beru jako trasu jednim busem :D Student G já beru taky zajímaví kousek, je to o námořníkovi, který plul do karibiku :D kdo by nevěděl tak se ta kniha jsenuje Capitain a napsal jí Morgan Student F hej tu znám.... já zas beru zajímavý knížky o egypťanech, resp. o jejich tabákových plantážích ;) Student G pěkné :) Student G zabijárna :D já zase přispívám jedné charitativní organizaci, která vydává knížky o výrobě chmele :) Student H Já jakožto kritik tyto knihy budu pozorně zkoumat! :) Student D :D:D todle me zabiji :D Student G :D zajímavé počtení :D Student D zítra se stávám knihomolem :D Student B sme to ale vzorná třída! Student G nene, to je poviná četba :D Student G *povinná Student D příprava na maturitu Vtipná kamufláž, protože studenti vědí, že jim třídní (já) čte zeď. PS: Je to skupina třídy a přidali si mě dobrovolně!!! :-P

Ing. Olga Kaiferová

ROZHOVOR NAŠICH ABSOLVENTŮ Z FACEBOOKU aaa Tak jako dneska ta matematika,to je dobrej omyl:D Naivne sem si myslel,ze mi to k necemu bude:D Mozna by pro zacatek nebylo spatny si pripomenout,co to vlastne kurva sou ty derivace a logaritmy bbb Ještě že jsem tam nešla...


aaa Doufam ze sem nevyhodil mat sesit ze stredni,jinak sem solidne v riti:D ccc hele,my děláme derivace a logaritmy a celkem v poho :) (sešit ze střední je taky dobrej - to jo!) aaa ccc, ty ten sesit mas? ccc ano,mám! :D já věděl,že asi k něčemu je :D aaa Ja se bojim ze sem ho slavnostne scartoval:D Ze mi ho kdyztak oskenujes? :D ccc hele..ale já bych řek,že jedinej,kdo se v tom sešitu vyzná,sem já :D:D aaa Hele ze neprectu....porad lepsi nez tahle prednaska:D ddd to delate teprv derivace?.. my delali limity, derivace, lpgaritmy, goniometrii hned druhej tejden... ted je to integrace, lineární šestidimenzionální prostor a takovýhle kraviny aaa Tak my tu matiku mame omylem tak se nesmis divit ddd u nas je spis naschval :D ccc matika je vždycky naschvál,i když je omylem :D aaa To je fakt :D

Ing. Olga Kaiferová

CO TO JE PARKOUR NEBO FREERUNNING ROZHOVOR S DVOŘÁK Adam, student oboru Informační technologie, třída 2. B

Z

abýváš se možná ne zcela známým, ale nepochybně zajímavým a svým způsobem i riskantním sportem. Někteří dokonce vaši činnost za sport nepovažují, berou ji spíše jako hazardování se zdravím, se životem, považují ji za svým způsobem nevhodnou exhibici. Můžeš nám vysvětlit, co znamenají pojmy „parkour“ a „freerunning“? „Parkour a freeruning jsou v podstatě dva názvy pro jednu disciplínu. Je to o tom naučit se dokonale ovládat svoje tělo a mysl ve všech směrech, ale hlavní náplní našeho tréninku je plynulý, rychlý a kreativní pohyb složitým prostředím, což může být městská zástavba s řadou zdí a


zábradlí nebo třeba lesy a skály. Nebereme to jako sport, nýbrž je to pro nás jakýsi styl života, protože pořád vlastně překonáváme překážky ať už fyzické nebo psychické venku nebo v práci. Co se týče nebezpečí. Je parkour nebezpečný tak, jak ho člověk udělá nebezpečným. Pokud hned na začátku skáčete přes baráky ve výškách a nemáte dostatečný trénink, je to nebezpečné, ale když trénujete a posilujete postupně od nízkých obrubníků až po vyšší zdi, víte co děláte a dokážete se soustředit na přítomnost a na ten daný okamžik, jste schopní kontrolovat a ovládat svoje tělo, tak dokážete věci, které ostatní nechápou a často je berou za velmi nebezpečné.“ Jsi členem komerční skupiny, která pořádá vystoupení a získává za to odměnu. Můžeš nám svoji skupinu představit a vysvětlit, co pro diváky nabízíte? „Členové našeho teamu jsou plně oddáni tréningu parkouru a v minulosti i teď se aktivně podílejí na rozvoji parkouru v Praze. Nabízíme exhibice a workshopy, kde na překážkách demonstrujeme překonání překážky, plynulost pohybui nějaké to líbivé salto. Myslím že je to pěkné zpestření nějaké oslavy, firemního večírku či festivalu, kde diváci mohou žasnout nad možnostmi lidského těla. Lidé nás mohou kontaktovat přes web www.inmotionteam.cz.“ Jak jste ve své činnosti úspěšní a jak vám to vynáší? „Zúčastnili jsme se mnoha festivalů a kulturních akcí, kde jsme měli exhibice a workshopy, a také jsme se účastnilú několika reportáží a reklam do televize, rozhovorů do rádií a časopisů, natáčení dokumentů a hudebních klipů. Občas si přivyděláme nějaké peníze, které se nám jako studentům hodí a proč si nepřivydělat něčím, co nás baví .“ Tento sport vypadá dost nebezpečně. Jak často dochází ke zraněním a jakého jsou nejčastěji druhu? „Nejčastější zranění jsou naraženiny a různé odřeniny, takže většinou to není nic vážného a za celou dobu tréninku jsme žádná vážnější zranění při tréninku nebo vystoupení nezaznamenali.“ Byl jsi ty sám zraněný? „Při tréninku jsem si naštěstí nikdy nic vážného neudělal až na občasné odřeniny či naraženiny, ale jednou při cestě ze školy jsem si hrál chvíli na zábradlí a při seskoku z něj jsem zapadl do zakryté díry v trávě a měl jsem vyvrknutý kotník a zlomené asi dva články prstů na noze. Ale při tréninku nebo větších skocích se člověk opravdu soustředí a naštěstí


jsem si nikdy nic vážného neudělal.“ Jaké sporty jsi dělal či děláš a proč sis vybral nakonec parkour? „Od bojových sportů jako Judo a Shao-lin kung-fu až po fotbal, florbal, mě nakonec uchvátil parkour tím, že člověk je svobodný v tom co dělá, svými rozsáhlými možnostmi, můžete trénovat kdykoli a kdekoli. Parkour mi opravdu změnil život a není to pro mě jen skákání či prostředek na vydělávání peněz, ale je to náplň a styl mého života, něco, co mě opravdu baví a dokáži při tom vypnout a plně se odreagovat.“ K tomu, aby někdo mohl být v parkouru úspěšný, potřebuje mít dobré pohybové schopnosti, ale také asi dostatečně vypracované svaly, sílu. Jak často posiluješ a kde? Jaké partie je nutné nejvíce posilovat a co musí mít po tělesné stránce dobrý závodník, aby se prosadil a omezil nebezpečí zranění? „Nenazýval bych se závodníkem ale traceurem (člověk, který dělá parkour), protože s nikým nezávodíme o to, kdo je lepší. Posiluji buď ve školní posilovně nebo venku při tréninku, takže posiluju, dá se říct, 4 až 5krát týdně. Nejlepší je posilovat všechny partie těla (ruce, nohy, záda, ramena apod.) s vlastní váhou (kliky, shyby, sklapovačky apod.), aby člověk zesílil a zároveň neztratil pružnost ani mrštnost vlivem velkého množství svalové hmoty.“ Tento sport je asi laickou veřejností nejvíce spojován s trochu šílenými mladými muži, kteří se snaží více či méně úspěšně zranit či zabít. Jaká je realita? Věnují se vašemu sportu i dívky, a pokud ano, jak jsou úspěšné? „Realita je taková, že v dnešní době díky reportážím v televizi a vystoupením lidé už trochu ví, že nejsme žádní vandalové či blázni, ale svým způsobem vlastně umělci, kteří svoje pocity a styl svého umění vyjadřují skrze pohyb. Lidé nám většinou tleskají a chválí nás, ale najdou se i tací, kteří na nás nadávají, že ničíme zdi apod. Pár dívek, které usilovně trénují a opravdu jim to jde, se mezi námi najde a můžeme jen doufat, že časem se jich k nám přidá vice.“ Máte nějaké své mistrovství republiky, Evropy či světa? Jak můžete své dovednosti porovnávat? „Ne! Parkour není braný jako soutěž, protože všichni trénujeme pro sebe a pro to, abychom byli nápomocní sobě a svému okolí. Soutěžení a různá mistrovství by rozbila hlavní myšlenku parkouru. Akorát Red Bull pořádá jednou za čas exhibici art of motion, kde se sejdou traceuři z celého světa, kteří si předávají zkušenosti a trénují spolu. Poslední Art of Motion se konalo na Santorinu, kde se traceuři proháněli po střechách tohoto města. “ Jaké máš ty osobní plány, co bys chtěl v parkouru dosáhnout? „Chci dosáhnout toho, abych jednou mohl


promluvit k široké veřejnosti a vysvětlil jim, proč to vlastně dělám a dokázal jim, že nejsme takoví, jak nás občas prezentují média. Pak jsou tu cíle, jako setkat se a promluvit si s známými traceury o jejich vztahu k parkouru a podívat se do Francie, kde se parkour zrodil a setkat se se zakladatelem parkouru Davidem Bellem.“ Jak se ti daří ve studium na naší škole a co bys chtěl dělat po maturitě? „Myslím, že studium zatím zvládám dobře a opravdu se mi na této škole líbí. O tom, co bude po maturitě jsem ještě moc nepřemýšlel, protože budoucnost je ještě daleko, tak proč si tím lámat hlavu , ale když se zamyslím, tak bych rád šel na vysokou a přitom se dál věnoval parkouru.“ Chceš ještě něco dodat čtenářům Presíku, na co nepadla otázka a ty považuješ za zajímavé? „Chtěl bych závěrem dodat, že parkour, pokud se mu oddáte a plně pochopíte jeho filosofii, není jako fotbal, který nebudete v nějakém věku už moci dělat. Já vím, že parkour budu dělat do konce života i když se nebudu moci hýbat .“ Děkuji za rozhovor Děkujeme za rozhovor.

BOJOVÉ SPORTY: MMA Dobrý den, v tomto článku vám chci přiblížit bojový sport MMA je to víceméně moderní sport, který se dostává do popředí v posledních letech.

T

edy MMA či jinak Vale-tudo, je fenomén posledních dvou desetiletí, ovšem jeho počátky sahají až do 7. stol. př. n. l. kdy

Řekové zavedli na Olympijských hrách Pankration, drsnou směs starověkého boxu a zápasu, ve které byly povolené všechny údery a zápasnické techniky (včetně lámání končetin, vypichování očí a úderů na genitálie), které by vedly k poražení soupeře. Zápasy trvaly často několik hodin a nezřídka

končily smrtí. Pankratisty využíval pro jejich legendární schopnosti např. Alexandr Veliký při svých taženích. Tento způsob boje přetrval v Řecku dodnes, ovšem s jasnými a bezpečnými pravidly chránícími oba zápasníky. Zápasníci jsou připravovaní ve všech třech úrovních boje: v postoji, zápas a boj na zemi, protože v MMA nemá, byť dobrý, ale


jednostranný bojovník šanci. Existuje několik elitních profesionálních soutěží, jako je například americká UFC , bývalá japonská PRIDE nebo STRIKEFORCE . Vedle toho je samozřejmě bezpočet soutěží. V profesionálních bojích se bojuje na omezený počet kol s přesně daným časovým limitem, povinné chrániče tvoří pouze speciální rukavice a chránič zubů. Je několik způsobů, jak dosáhnout vítězství- K.O.,

vzdáním soupeře (submission) nebo zastavení rozhodčím (T.K.O). Tento sport bych vám chtěl doporučit. Pokud chcete začít chodit, stačí si vzít tričko, kraťasy a láhev na pití a vyrazit do gymu. Jeden je hned blízko naší školy v centru Anděl ve Zborovské ulici. Doufám, že vás tento sport zaujal a třeba se jednou potkáme v tělocvičně.

Martin Gorner

LYŽAŘSKÝ KURZ Já jsem prozkoušel širokou škálu všemožných lyží různých značek a udělal si svůj osobní žebříček

Z

ima se nezadržitelně blíží a my lyžaři pomalu začínáme bystřit smysly a probírat se z letního ukolébání. Sám za sebe musím říct, že při posledním lyžování na začátku jara smutně přemítám, jak dlouho budu muset vydržet…než zase bude sníh. Nikdy nepočítám dál než do konce října, protože právě touhle dobou se obvykle vypravím poprvé vyzkoušet, jestli jsem přes léto náhodou lyžovat nezapomněl. Nutno dodat, že pokaždé, když poprvé v sezóně sjedu kopec, tak si uvědomím, že za prvé se lyžovat nezapomíná (stejně jako třeba plavat, ufff) a za druhé, že je to největší paráda. Letos jsem se vypravil na „zkoušku“ na rakouský ledovec Stubai, kde probíhalo testování lyží. Tato akce je pro nadšence přímo stvořená. Ve velkém stanu na sjezdovce je naskládáno neuvěřitelné množství různých modelů lyží, které si můžete libovolně zkoušet, vyměňovat, hodnotit a všemožně testovat. Je jenom na Vás, jestli si jeden typ oblíbíte a jezdíte na něm půl dne anebo se po každé jízdě či dvou vrátíte a naskočíte do jiných. Já jsem prozkoušel širokou škálu všemožných lyží různých značek a udělal si svůj osobní žebříček. Sportovnějším, zkušenějším lyžařům, vyhovují lyže tvrdší a rychlejší. Tedy takové lyže, kde jízda z kopce dolů není jen svezení, ale i trochu boj s živly. Klidnější, rekreační lyžaři si zase oblíbí lyže měkčí, kratší, které se jim snadno ovládají a nekladou odpor. Účast


na takové sportovní akci je výborná zejména proto, že každá jízda vám poskytne zcela jiný zážitek a zároveň můžete sledovat, jak které lyže reagují na měnící se kvalitu sněhu nebo na upravenost či neupravenost sjezdovky. Všem, kteří milují lyžování, bych vřele doporučil tenhle lyžařský maratón absolvovat. Já jsem si odvezl spoustu zážitků a taky inspiraci pro Ježíška. Doufám, že jsem tímto článkem alespoň trochu navnadil všechny účastníky lyžařských kurzů a mimochodem jim připomenul, že by se měli vypravit se svým náčiním do servisu. Seřídit vázání, nabrousit hrany a vyprat podvlékačky! Skol! A kdybyste si nevěděli rady s výběrem servisu, měli problémy s vybavením na lyžařský kurz, doporučuji www.lyzegohome.cz/. Bližší informace a slevy v kabinetě TEV112.

Vladislav Kašpar, vyučující tělesné výchovy

FLORBAL Pro psaní tohoto článku jsem se rozhodl poměrně rychle, je to totiž sport, kterým žiji, a tak bych se rád podělil s ostatními, co od něj můžou čekat

P

ro začátek něco málo z historie. Historie florbalu začala v USA na konci padesátých let 20. století. Hrálo se v halách s hokejkami a lehkým plastovým pukem. Po příchodu do Evropy byl puk brzy nahrazen míčkem z umělé hmoty. Na začátku 70 let se ještě hrálo na malé branky bez brankáře. První mezinárodní utkání bylo odehráno v roce 1985, a to mezi Švédskem a Finskem. Mistrovství světa je organizováno každoročně, v sudých letech pro muže a v lichých pro ženy. Florbal je už šest let po sobě nejrychleji rozvíjejícím se sportem v republice. Registrační horečku si drží zhruba tři roky. 29. listopadu 2002 překročil počet registrovaných florbalistů 20 000 hráčů. Jak se vůbec florbal dostal k nám? Vůbec první setkání s florbalem v České republice se pravděpodobně událo díky výměnnému pobytu studentů VŠE v Praze se studenty helsinské univerzity KY v roce 1984. Na svém zájezdu do Čech Finové přivezli sadu florbalových hokejek a malá tělocvična na VŠE byla svědkem prvního historického zápasu mezi Finy a Čechy. Po odjezdu nám Finové hokejky zanechali a tak se s nimi hrálo až do doby než se zničily. A jaké že jsou pravidla? Hraje se v halách na hřištích velikosti 40 x 20 metrů, hřiště je ohraničeno po celém obvodu mantinely vysokými 50 cm, branka má rozměry 160 x 115 cm. Hrací čas je 3 x 20 minut s 10 minutovými přestávkami. Na hřišti má každé družstvo 5 hráčů a jednoho brankáře, brankář nemá hokejku. Utkání řídí dva rozhodčí s rovnocennou autoritou. Hokejky i míček jsou vyrobeny z plastových materiálů. Ve florbalu je především zakázán tvrdý kontakt s protihráčem, blokování, sekání, nebo kopání do soupeřovy hokejky. Nehraje se rukou ani hlavou, není povolena hra hokejkou nad úrovní kolen.


A jak ve světě? Ve Švýcarsku šli svou cestou. Hlavním rozdílem bylo to, že brankář měl hokejku, jako má brankář v hokeji. Ve Švýcarsku hrají „velký florbal“ (Grossfeld) pouze v nejvyšších soutěžích. V nižších soutěžích se hraje tzv. Kleinfeld – malý florbal, kde v poli hrají pouze 3 hráči (plus brankář). Tak a teď něco málo o mistrovství světa. Konalo se již osm ročníků mistrovství světa, přičemž šestkrát vybojovalo vítězství Švédsko, ale při posledním mistrovství v roce 2008 v České republice je sesadilo z trůnu Finsko. To titul obhájilo na vlastní půdě v roce 2010. Češi na domácí půdě obsadili čtvrté místo, ve Finsku získali bronz, když porazili tým Švýcarska jasným rozdílem 9:3. Pro tým Česka to byla historicky druhá medaile. Na závěr bych rád řekl, že člověk, který celý život nic nedělal, a chce to změnit, by měl zkusit tohle. Když to vezmu z vlastního pohledu, mně osobně to dodává energii, zabaví mě to, poznám spoustu nových lidí, při zápase je to něco, co nikdo nepozná, pokud to nezkusí…

Pochop Roman, 4. B

RUBRIKA ZAJÍMAVÍ SPORTOVCI NA NAŠÍ ŠKOLE Rozhovor s Markem Dvořákem

A

hoj vítám tě u dnešního rozhovoru, mohl by ses nám pro začátek trochu představit? Jmenuji se Marek Dvořák jsem studentem 4.ročníku,je mi 19 let. Co tě přivedlo k veslování a v kolika letech jsi se k němu dostal? Vyzkoušel jsem hodně sportů,ale žádný mě neuspokojil tak,jak jsem očekával.Až jsem se dostal k veslování,které dělám od svých 14 let. Máš nějaké zajímavé úspěchy? Za úspěchy považuji 5.místo na pražských velice známých primátorkách a 3.místo na MČR 2010. Jak stíháš skloubit sport a školu? Vzhledem k tomu,že čas tréninku je variabilní je jedno jestli odtrénuju 2hodiny nebo třeba 6hodin,záleží jen na mně.Takže se to skloubit lze. A co tvé plány do budoucna? Rád bych pokračoval dále s veslováním a se studiem samozřejmě taky. Co jsi si vybral za maturitní projekt a jak jsi s ním spokojen? Jako maturitní projekt jsem si vybral webové stránky veterinární ordinace.Mám velice rád zvířata,takže s výběrem jsem nadmíru spokojen. Za jaký klub vesluješ? Za veslařský klub ze Smíchova se základnou na Lihovaru. A ještě poslední otázka, co by si poradil novým studentům na naší škole? Aby chodili do školy a nezatahovali, nemá to cenu a ničemu tím nepomůžou. Děkuji za rozhovor

Pochop Roman, 4. B


STŘEDOŠKOLSKÁ FLORBALOVÁ LIGA

N

aši florbalisté se po prvních dvou úspěšných zápasech prestižní florbalové ligy před třemi týdny usadili na 2.místě tabulky o skóre za vedoucím gymnáziem Voděradská. Tentokrát měli za soupeře papírového outsidera skupiny obchodní akademii Holešovice,která v úvodních duelech nezískala jedinný bod.Utkání se ovšem od začátku nevyvíjelo v náš prospěch soupeř využil naší nekoncentrovanosti a ujal se rychlého vedení 2:0 ovšem naši hráči se postupem času dokázali dostat do své typické hry a dokázali průběh zápasu otočit v posledních minutách na konečných 8:7 v náš prospěch ikdyž po nečekaně těžkém průběhu.V posledním zápase skupiny jsme se utkali s Gymnáziem Voděradská o 1.místo ve skupině C.Utkání začala fantasticky ,když jsme se ujali po pár minutách vedení 2:0 v náš prospěch,které jsme vinou zbytečných chyb v zadních řadách ztratili.Skóre po poločase bylo 3:2 v náš prospěch což vzhledem k situaci na hřišti byl velice příznivý výsledek.Druhý poločas už se skóre přelývalo ze strany na stranu a poslední slovo měli naši borci když dokázali srovnat na konečných 6:6.Což znamená,že jsme si zajistili postup ze druhého místa do čtvrtfinálové skupiny. Smíchovská 8:7 OA Holešovice: Branky:Setinský,4xPochop,Recht,Malec,Maxa Asistence:2xRecht,3xPochop,Setinský Smíchovská 6:6 Voděradská: Branky:2xPochop,Setinský,Recht,Lubenský,Malec Asistence:Recht,Setinský,Pochop

Pochop Roman, 4. B



MĚSÍČNÍK SMÍCHOVSKÉ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÉ ŠKOLY

Recommend Documents