MĚSÍČNÍK SMÍCHOVSKÉ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÉ ŠKOLY

MĚSÍČNÍK SMÍCHOVSKÉ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÉ ŠKOLY

SLOVO ŠÉFREDAKTORA kolní rok se již přehoupl přes třetí čt vrtletí a s tím nás opustily čtvrté ročníky, kterým tímto za sebe a za celý nový t ým přeju hodně štěstí u maturit. S odchodem ,,Čtvrťáků“ je zároveň spojeno střídání na mí stech redaktorů , kteří se budou starat o časopis po další dlouhá léta. V tomto čísle tedy najdete nejen rozhovory s našimi úspěšnými studenty, kteří získali certifikáty Cisco Academy, ale i reportáže o významných návštěvách, jenž poctily naší školu svou přítomností a mnoho d alšího, jak se na Presík sluší a patří, zároveň s tím doufáme, že se vám bude nové číslo líbit.

Š

Za nový tým redaktorů Presíku Marek Bělohoubek

Toto číslo připravil

Obálku navrhl

Marek Bělohoubek

Daniel Vrána

Str.2

Obsah Co si přečtete v novém čísle? Dobrý den v květnu!

4

Návštěva pana primátora na naší škole

5

Návštěva paní radní na naší škole

7

Otázky pro oceněnou Cisco Academy

8

Rozhovory s úspěšnými absolventy Cisco Academy

10

Zkratky kibi, mebi, gibi, tebi, pebi, ebi a zebi?

15

Choroba, která geneticky modifikuje své oběti

16

Představení History of England

16

Soutěž Creativity & Innovation Challenge

17

Soutěž Junior Achievement

18

Ředitelská anketa – Váš názor na českou společnost, Jak se zbavit beznaděje

19

Maturitní projekt „Dálkově ovládaný robot“ – RAB

26

F1 ve Školách

28

Ježíš Kristus Slavné chybné technologické předpovědi

31 32

Juniorský maratón 2012 – Běžíme pro Evropu

32

POPRASK – TURNAJ V BADMINTONU

34

Str.3

Dobrý den v květnu! Mgr. Zbyšek Nechanický, zástupce ředitele školy Konec druhého pololetí se přiblížil! Probíhají obhajoby maturitních prací a ústní zkoušky společné a profilové části maturitní zkoušky. Druhé a třetí ročníky se (s výjimkou 2. L) chystají na praxe (28. 5. – 8. 6.). První ročníky se chystají na sportovně turistický kurz do Machova mlýna (28. 5. – 1. 6.). Připravuje se malá návštěva družební školy z Dubnice nad Váhom. Plánuje se další ročník Smíchovské míle (28. 6.). 22. 4. se uskutečnilo přijímací řízení do prvního ročníku. Otevřeme opět čtyři třídy informatiků a jednu třídu technického lycea. Zápisové lístky máme a musím konstatovat, že se vyplatila každá dobrá p ropagace naší školy. Ti, kteří budou v druhém pololetí nehodnoceni z nějakého předmětu, se zúčastní dodatečných zkoušek před vydáním vysvědčení v červnu. Není to tak daleko, jak se to zdá! Hodně úspěchů v písemkách a u ústního zkoušení, ať se vysvědčení lí bí i rodičům.

Fotografie z ústních obhajob maturitních prací

Str.4

NÁVŠTĚVA PANA PRIMÁTORA PRAHY NA NAŠÍ ŠKOLE Ing. Radko Sáblík, ředitel školy Ve čtvrtek 19. dubna 2012 se uskutečnila návštěva pana primátora Prahy doc. MUDr. Bohuslava Svobody CSc. na naší škole. Od 9.30 do 10.00 hodin proběhl rozhovor pana primátora s ředitelem školy, kde byla probrána situace v pražském školství, ředitel seznámil pana primátora se školou, ukázal mu některé maturitní projekty i jejich vytváření pomocí Virtuální školy. Od 10.00 do 10.30 hodin se uskutečnila prohlídka školy. Na té pana primátora a ředitele doprovázeli studenti Hartman (správce Studentského klubu) a Plíva (předseda Studentské rady). Během prohlídky školy dostali značný prostor oba studenti, kteří panu primátorovi sami vysvětlili využití učeben či zařízení v nich. Během této prohlídky školy se pan primátor seznámil s dalšími zdařilými maturitními projekty i vybavením školy. Od 10.35 do 11.35 se uskutečnila v tělocvičně beseda pana primátora se studenty čtvrtých ročníků. Tu moderoval ředitel. Po počátečních rozpacích se studenti projevili velmi dobře a rozproudila se velmi zdařilá diskuse, kdy studenti pokládali zajímavé otázky a pokud třeba nebyli zcela spokojeni s odpovědí, byli schopni položit doplňující otázky či vyjádřit svůj názor na daný problém. Otázky studenti pokládali ze širokého spektra problémů, studenty zaujímal názor pana primátora na Věci veřejné, na rozpočtové určení daní, vjezd automobilů do Prahy, otázky mýtného, výměny turniketů v metru, problém bezdomovců v metru, přijímání úplatků na magistrátu, jeho postoj ke kmotrům v ODS, exekucím, romské problematice, ke státním maturitám. Nakonec musela pracovnice sekretariátu upozornit ředitele, že je čas pouze na poslední dvě otázky, neboť pan primátor musel odjet na další akci. Pana primátora i jeho doprovod velmi zaujaly maturitní projekty, jejich úroveň i systém jejich zpracování pomocí Virtuální školy, stejně tak vybavení školy, prostory Studentského klubu, včetně jeho části s názvem Audio video studio. Rovněž všichni velmi kladně hodnotili komunikační dovednosti doprovázejících studentů i úroveň besedy, okruh položených otázek i jejich sofistikovaná formulace. Na začátku besedy pan primátor konstatoval, že takto si představuje školu pro 21. století a že studenti mohou být jistě rádi, že zde mohou studovat. Zároveň ocenil, co vše musí jako IT odborníci absolvovat a umět.

Str.5

Zhodnocení besedy s primátorem Prahy Martin Košťák, 4.L Cením si toho, že si pan primátor Prahy našel chvilku času a navštívil naši školu. Beseda uskutečněná v tělocvičně s panem primátorem byla velmi zajímavá a poučná. Studenti čtvrtých ročníků dostali velký prostor pro dotazy a o to byla celá beseda zajímavější. Studenti pokládali otázky z různých oblastí. Všechny dotazy od studentů byly zajímavé a formulované na vysoké úrovni, některé dotazy byly natolik vtipné, že rozesmály studenty v tělocvičně i samotného pana primátora. Diskuze probíhala na velmi vysoké úrovni a myslím si, že se zdařila. Některé položené dotazy byly dosti odvážné (např. jestli si vzal pan primátor někdy nějaký úplatek nebo kmotři v ODS atd.). No musím říci, že nevím, jestli bych sebral odvahu položit takovýto dotaz vůči panu primátorovi, ale na druhou stranu se člověk nemá ničeho bát, neboť kdo se bojí, nesmí do lesa.

Návštěva primátora Prahy Michal Hartman, 4. L Mnozí z Vás jistě zaregistrovali, kdo navštívil naší školu. Ano - byl to primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda. Nejprve pana primátora uvítal ředitel školy a seznámil ho se základními fakty o naší škole. Dále následovala prohlídka školy, která se dle mého názoru panu Svobodovi líbila. Jistě uznal, že nejsme jen jedna z mnoha škol, ale v řadě věcí jsme nadstandardní. O tom ostatně svědčila i následná debata, kterou primátor vedl se studenty 4. ročníku v tělocvičně školy. Padaly věcné dotazy a pak primátor na ně reagoval. Dotazy obsáhly široké spektrum témat - od nedostatku peněz, přes daně až po korupci. Myslím, že naše škola ho zaujala.

ŘEDITELÉ A JEJICH FUNKČNÍ OBDOBÍ Na svém zasedání 24. dubna 2012 projednala Rada HMP vyhlášení konkursů na školy zřizované Hlavním městem Prahou a potvrzení pracovního poměru současných ředitelů, kteří jsou již ve funkci déle než šest let. Ze 141 ředitelů bylo 118 potvrzeno ve funkci na období od 1. srpna 2012 do 31. července 2018. Na místa 23 ředitelů byl vypsán konkurs. Ředitel Smíchovské střední průmyslové školy je v usnesení Rady HMP, zveřejněném na www stránkách Prahy, uveden mezi 118 řediteli, kterým byl potvrzen pracovní poměr na další funkční období. Dle informací z médií a vyjádření paní radní Prahy pro školství, byli všichni ředitelé podrobeni hodnocení, které funguje již několik let a kde jsou hodnotící kritéria jako stížnosti na školu, naplněnost tříd nebo jak se vedení školy stará o svěřený areál školy

Str.6

NÁVŠTEVA PANÍ RADNÍ NA NAŠÍ ŠKOLE Ing. Radko Sáblík, ředitel školy Ve středu 25. dubna 2012 se uskutečnila návštěva paní radní Prahy pro oblast školství. JUDr. Chudomelové. Paní radní dorazila v doprovodu paní ředitelky Odboru školství, mládeže a tělovýchovy MHMP Mgr. Němcové. Od 9.00 do 9.30 hodin proběhla diskuse v ředitelně školy, kde návštěvu přijal ředitel školy v doprovodu předsedy Studentské rady pana Plívy ze 3.B a správce Studentského klubu pana Hartmana ze 4.L. Během diskuse v ředitelně byla probrána finanční situace v pražském školství, poté se seznámila paní radní s ukázkami některých letošních maturitních projektů a jejich systémem zadávání a tvorby. Následovalo představení systému Virtuální školy, vše toto paní radní zaujalo. Položené otázky zodpověděl ředitel či přítomní studenti, kterým ředitel velmi děkuje za jejich dobrou reprezentaci školy. Od 9.30 do 10.15 hodin proběhla prohlídka školy, často s výkladem doprovázejících studentů. Paní radní se seznámila s vybavením školy, úspěchy jednotlivých akademií, maturitních zkoušek a dalšími zdařilými maturitními projekty. Celá návštěva probíhala ve velmi přátelské atmosféře. Fotodokumentaci pořizoval student Fiala ze 3.L.

Návštěva zástupců zřizovatele školy Michal Hartman, 4. L Uplynulo jen pár dní od přítomnosti pana primátora Prahy a opět jsme byli cílem návštěvy. Tentokrát šlo přímo o zástupce zřizovatele školy, jenž má mimochodem na starost přidělování prostředků na provoz škol. Dostavila se paní radní pro školství a paní ředitelka odboru školství. Bylo tedy v zájmu školy a všech studentů i pedagogů zástupce zřizovatele přesvědčit, že stojí za to investovat do naší školy. Prohlídka školy probíhala obdobně jako v případě pana primátora, jen s tím rozdílem, že nebyla ukončena debatou se studenty. Rovněž v tomto případě si myslím, že je naše škola zaujala - však také má co nabídnout. To ale sami víme nejlépe.

Str.7

Otázky pro oceněnou Cisco Academy Mgr. Ivona Spurná, vyučující Cisco Academy Naše Cisco akademie v letošním roce získala ocenění jako nejlepší Cisco Academy v kategorii Academy Growth v oblasti střední Evropy, Ruska a Společenství nezávislých států. Byla jsem jako zástupce Cisco akademie vyzvána zodpovědět formou interview několik otázek, které si můžete sami pročíst, budete-li chtít. Interview se konalo formou webexu – internetové technologie, v angličtině.

Questions for Academy Recognition Award and Best Practices Interviews 

What is your name and position at the Cisco Networking Academy? My name is Ivona Spurna, I am an instructor and now I have a role of Success Lead.



What is the name and location (city/country) of your academy? Our Cisco Academy is Smichovska stredni prumyslova škola (Secondary Technical School), and its location is in Prague in the Czech Republic.



How long has your academy been providing NetAcad courses? Our academy has been providing NetAcad courses since its beginning, since the year 2004. What NetAcad curriculum does your academy teach? We have three kinds of courses – Exploration 1 through 4, Cisco Security, and IT Essentials.

 

How many students are there at your academy? There are about 600 students.



How many instructors are there at your academy? In our academy there are about 7 active instructors.



What is the education level of your students? It is a secondary technical school. Students remain at school for four years. They are evaluated continuously and in the fourth year they must pass the final examination. After that they can go to university or they can find a job.



When did you begin working with your academy? I started working with the academy since its beginning.



What led you to teach at the academy? Our students wanted to learn networking, especially the Cisco Networking, and to have the possibility to gain Netacad certificates. Our headmaster decided to establish the Cisco Academy at our school. I was one of two instructors who started our instructors study.



How did your academy become involved with NetAcad? Our school contacted representatives of Netacad Academy in the Czech Republic and agreed on terms of existence. Two instructors started their lector’s study.



How is NetAcad part of your institution? Is it part of your official curricula or do you provide NetAcad courses on an extracurricular basis? Some courses are integrated, some partially. Courses Exploration 1 – 4 are fully integrated in our official curricula since 2008, course of Cisco Security can be chosen by students in the last year of study in the form of optional course, and the course of IT Essentials is partially integrated in the first year of study and it finishes with some extracurricular practical lessons in the second year of study.

Str.8



What elements at your academy do you think contribute the most to students’ positive outcomes / growth / learning opportunities. Can you share some of your Academy Success Dashboard metrics? Students want to be competitive in their life and in their jobs. Our school offers to our students many certificates, not only Netacad certificates. We also offer ECDL certification, Microsoft Office Specialist certification, Autocad certification, Oracle Academy certification, etc… Students are led to be educated, certified and competitive.



What do you think are some of your “secrets of success”? We just use the useful tools what Netacad program offers. We train students on Packet Tracer activities and they also practise on the real lab equipment. We positively motivate our students to make chapter tests but the certification is not required. If students are successful in gaining Netacad certificate, we positively reflect it in their grading. We help students to understand the essence of taught topics in the way we use our national language and some written materials also in our language. Some students are motivated in participation in some networking competitions.



Does the Success Dashboard help you to improve your performance? We did not use this tool very much, and I don’t think that statistical tool can change many things. We just bring some possibilities to our students, and we will go on in our way.



What are some of the challenges your academy has experienced? Our whole educational system is a big experience! For example we must find sources for buying Cisco equipment.



What aspects of NetAcad coursework do you think are the most important to the students? They must handle with studying in English, but after that they are more competent in that language, they can use it in positive way in their future jobs. They must practise on the real lab equipment and must deal with some problems the simulator doesn’t offer. It is a very good experience.



What aspects of NetAcad provide the most benefit to instructors in teaching their students? The system of Netacad certifications helps instructors in teaching, students are more motivated. And also the simulator Packet Tracer is very helpful tool.



What is your advice to other academies who are seeking to increase the number of students and the number of students taking additional coursework at the academy? It is good to begin with the course of IT Essentials. It is not so hard, students know many things covered in this course. Important for our students is to win over the foreign language. If they catch it, they can continue in other courses. Courses of Exploration 1 – 4 appropriately continue, and the course of Cisco Security or another course can be a bonus for the best students.



Can you provide a photo of your academy? A picture of a classroom or the sign in front of the academy? Yes, I can.



If you’d like you could provide a short video showcasing your academy. http://sspstv.ssps.cz/index.php?view=article&id=167

Str.9

ÚSPĚŠNÍ ABSOLVENTI CISCO ACADEMY ROZHOVOR S ŘEŽÁBEK Filip, student 4.A, obor Informační technologie Nejprve přijmi gratulaci k úspěšnému ukončení čtvrtého ročníku i absolvování čtyř semestrů Cisco Academy, včetně složení všech zkoušek a získání certifikátu. A hned přichází první otázka. Můžeš popsat, co jsi musel absolvovat, abys získal celkový certifikát? „Dobrý den, děkuji mockrát. Abych ho mohl získat, musel jsem mít všechny předchozí semestry úspěšně splněné, což se mi povedlo a jsem za to rád. První dva semestry se učí v rámci předmětu počítačových sítí (v novém modelu v nižších ročnících již všechny čtyři). Ovšem pro celkové splnění jsem si zvolil VOP sítě s certifikací. Každý semestr se skládá z řady kapitálových testů, cvičení v SBA, cvičného a závěrečného finál testu. Vše kromě finál testu se dělá doma. Tudíž se musí počítat s nějakým vynaloženým časem.“ Jak bylo studium z tvého pohledu náročné? Jak si zvládal angličtinu? „Díky paní profesorce Spurné, která má již dlouholeté zkušenosti, se to dalo zvládnout. Většinu věcí jsme si říkali v hodinách ovšem příprava na finál test se neobešla bez domácí průpravy. K tomu nám pomáhaly materiály z hodin nebo databáze netacadu. Angličtina byla problém ze začátku, ale časem jsem si doplnil slovní zásobu, ať už díky semináři technické angličtiny, kterým nás provedla PhD. Ing. Simona Nesvadbová a jsem rád, že jsem jej absolvoval, nebo z hodin s Mgr. Helenou Kaigerovou, která nás výborně připravovala celé čtyři roky.“ Školu si reprezentoval v Cisco Games. Mohl bys popsat svoje pocity z této soutěže? „Dle mého názoru byla soutěž dobře organizovaná. Dále se mi líbil způsob pojetí zadání. Zaujaly mě i přednášky společností, která mají co dočinění s profesionálním vybavením pro zasíťování společností. Byla to výborná zkušenost. Myslím, že se v tomto odvětví dá najít i budoucí uplatnění.“ Jak si byl spokojený s výukou sítí a co osobně si z tohoto předmětu odnášíš? „Byl jsem nadmíru spokojen, hodiny byly propracované, pracovali jsme v přátelském prostředí. Líbila se mi především kombinace teoretických a praktických znalostí na opravdových zařízeních. Naučili jsme se i kooperovat v týmu. Odnáším si 4 certifikáty :).“ Téma tvé celoroční maturitní práce, kterou budeš obhajovat před maturitní komisí, souviselo se studiem Cisco Academy. Mohl bys stručně vysvětlit, co bylo tématem tvého maturitního projektu a jak se ti ho podařilo dle tvého názoru zvládnout? „Mým úkolem bylo vypracovat 15 cvičení v programu Packet Tracer, který je od společnosti CISCO. Konkrétně byla zaměřena na Spanning Tree Protokol, Virtual LAN Trunking Protokol a základní bezpečnost na směrovačích a přepínačích. Cvičení budou sloužit studentům v dalších letech k přípravě, jak domácí tak ve škole formou testů. A jak se mi to podařilo zvládnout? Dle mého názoru dobře, termíny jsem dodržoval bez problémů a cvičení byla snad na dobré úrovni, ale to ať posoudí jiní.“

Str.10

Ve čtvrtém ročníku ve druhém pololetí jsi získal vyznamenání. Jak zpětně hodnotíš studium na naší škole? Které byly tvoje nejoblíbenější předměty a proč? „Tak určitě studium hodnotím kladně. Na škole je kvalitní profesorský sbor, který, když může, tak se nám snaží pomoci a vyjít vstříc. Mezi mé oblíbené předměty patřila angličtina díky přátelskému chování paní Kaigerové, ekonomika, kvůli získávání znalostí v tomto oboru a samozřejmě nesmím opomenout naší třídní učitelku Ing. Elenu Chládkovou, které chci tímto poděkovat, že s námi měla nervy, „žehlila“ za nás problémy a úspěšně nás dovedla až k maturitě. Samozřejmě sítě, důvody jsou snad jasné. Ve 4. ročníku jsem si oblíbil i matematiku, proto jsem z ní i maturoval. Dále pak technické vybavení, tělocvik kvůli fotbálku se spolužáky, který stál pokaždé za to . Vlastně s žádným předmětem jsem nemněl zásadní problém.“ Škola nabízí i jiné certifikáty, než Cisco. Jak hodnotíš tuto nabídku školy a získal si ty sám i nějaké jiné certifikáty? „Nabídka je opravdu široká. Je jich takové množství, že mi přijde i obtížné je stihnout udělat. Vlastním certifikáty z CCNA 1. až 4. Semestr, MOS z Wordu, Excelu, PowerPointu, Outlooku, AutoCad Inventor a certifikát z technické angličtiny. Dále bych si chtěl po maturitě dodělat ECDL a Cisco security.“ Zabýváš se thajským boxem. S trochou nadsázky se dá říci, že se tento sport na tobě nepodepsal, viz studijní úspěchy. Buď máš dost odolný mozek, nebo to s těmi údery do hlavy není tak vážné. Mohl bys to uvést na pravou míru? „Myslím, že od svých 9 let jsem už pár úderů inkasoval, ale nemyslím si, že by to mělo moc veliký vliv. Takže mozek mám asi odolný . Ale teď vážně, co mám zkušenosti, tak to zas takový vliv nemá. Na tréninky chodí řada kluků, co mají vystudované vysoké školy nebo na nich studují a záběr je opravdu široký od IT, před FTVS až k právům. Většinou se jedná o lidi, co to dělají téměř na profesionální úrovni. Je to tvrdý sport, a tedy není pro každého. Důležité je, že člověk má nějakou zálibu a hodně lidí v thai-boxu najde sebe sama.“

Str.11

Jaké jsou tvoje plány po maturitě? Kam se hlásíš na vysokou školu a proč sis vybral právě ji? „Tak chci studovat. Když se mi to povede, chtěl bych jít na VŠE fakulta informatiky a statistiky, dále jsem podal přihlášku na ČVUT na fakultu elektrotechniky. Důvodem je pokračování ve studiu IT.“ Máš už nějaké představy, čím by ses chtěl v budoucnu živit? „Rád bych využil svoje dosavadní znalosti. Líbilo by se mi něco okolo sítí. Uvidíme, jak se věci budou vyvíjet.“ Máš ještě nějaké další zájmy? „O prázdninách jezdím na dětské tábory jako vedoucí. Rád trávím čas s rodinou a přáteli. Mám rád motorky a rád bych si časem nějakou pořídil.“ Co bys řekl uchazeči o studium na naší škole, kdyby se tě zeptal, proč by měl na tuto školu nastoupit? „Možnost získání různých certifikátů, IT je dobrý a perspektivní obor, hodiny angličtiny a němčiny. Děkuji za rozhovor a jsem rád, že jsem si zvolil tuto školu.“ Děkujeme za rozhovor.

ROZHOVOR S BORECKÝ Jiří, student 4.B, obor Informační technologie Nejprve přijmi gratulaci k úspěšnému ukončení čtvrtého ročníku i k absolvování čtyř semestrů Cisco Academy, včetně složení všech zkoušek a získání certifikátu. A hned přichází první otázka. Můžeš popsat systém jednotlivých dílčích zkoušek a závěrečné zkoušky? „Děkuji, je to pro mě opravdu veliký úspěch dokončit toto dvouleté studium s takovými výsledky. Celé studium, jak již bylo řečeno, se skládá ze čtyř semestrů. Na konci každého semestru student skládá zkoušku, na kterou jsou, tuším, dva pokusy. Během semestru ještě každý student musí vypracovávat kapitolové testy (průměrně tak 8 10 testů). Tyto kapitolové testy nejsou až tak zásadní jako ten závěrečný. Paní profesorka Mgr. Spurná nám určila, že každý kapitolový test musíme mít hotový nad 80% (správně), aby nás připustila k tomu závěrečnému. Takže jsme dělali tyto testy tak dlouho, dokud jsme neměli 80%. Mě vždy stačily tak maximálně 2 – 3 pokusy na každý test.“ Jak jsou jednotlivé zkoušky hodnoceny a jakým způsobem se skládají? „Závěrečná zkouška obsahuje kolem 50 - 55 otázek a pro úspěšné zvládnutí potřebujeme mít správně nad 70% otázek. Zkoušky se skládají samozřejmě na počítači. Máme dostatek času si v klidu projít všechny otázky (asi 2 hodiny). Každá otázka má buď jednoznačnou odpověď (radioButton) nebo vybíráme z více možných odpovědí (checkbox), tím pádem jsou otázky různě hodnocené. Vše je v anglickém jazyce. Hodně lidí toto hned odradí, avšak není důvod, proč to alespoň nezkusit. Určitě je na začátku těžké číst skripta v angličtině, člověk si musí vše překládat, trvá to dlouho… Ale později jsem zjistil, že už si nepotřebuji překládat nejaká důležitá slovíčka, protože se tam pořád opakují.”

Str.12

Jak si byl spokojený s výukou sítí a co osobně si z tohoto předmětu odnášíš? „Zpočátku jsem byl trochu zaražený, kolik informací člověk musí najednou vstřebat. Nebylo to jednoduché, vyžadovalo to určitý chtíč a chuť se to naučit. Jsem velice spokojený s výukou sítí, protože paní profesorka Mgr. Spurná je velice svědomitá a opravdu se nás to snažila naučit. Ten, kdo chtěl, se to samozřejmě naučil. Určitě si z této výuky odnáším mnoho, protože bez paní profesorky by se certifikační zkoušky skládaly velice obtížně. Celý půlrok se v předmětu počítačové sítě učíme to samé co v Cisco akademii. Takže je skvělé, že se to učíme v češtině v tomto předmětu a zároveň si rozšiřujeme své znalosti v angličtině při studiu v Akademii.“ Téma tvé celoroční maturitní práce, kterou budeš obhajovat před maturitní komisí, souviselo se studiem Cisco Academy. Mohl bys stručně vysvětlit, co bylo tématem tvého maturitního projektu a jak se ti ho podařilo dle tvého názoru zvládnout? „Ano, téma mého maturitního projektu bylo: „Základní konfigurace routeru a protokolu RIP“. Resp. jsem měl vytvořit 15 cvičení v programu Cisco Packet Tracer na zadané téma. Každé cvičení je odlišné svou obtížností (od jednoduchých, které zabírají okolo 5 min., po složitější, na které si člověk musí vymezit třeba i 60 min). Některá cvičení byla vytvořena tak, že člověk musel vyřešit daný problém v síti (tzv. troubleshooting). Což je i pro řešitele zábavné, si myslím. Jsem velice spokojený s výsledkem mého projektu, protože některá cvičení jsou již využívána v předmětu počítačové sítě.“ Jsi na konci svého středoškolského studia. Jak zpětně hodnotíš studium na naší škole? Které byly tvoje nejoblíbenější předměty a proč? „Musím říct, že patřím mezi spokojené absolventy (ovšem ještě nejsem absolvent, zbývá mi ještě několik zkoušek z ústní maturity, avšak se za absolventa považuji. :D). Studium na naší škole je opravdu výborné pro lidi, kteří chtějí pokračovat v oboru IT. Myslím si, že svým programem je tato škola nejlepší. Mezi mé nejoblíbenější předměty patřilo technické vybavení s panem profesorem Ing. Rožumberským, programové vybavení (zvláště ve druhém ročníku, kdy jsme programovali v C# a tvořili webové stránky) s paní profesorkou Ing. Kopelukovou, dále 3D modelování v programu Cinema v předmětu PVY ve třetím ročníku, samozřejmě počítačové sítě a každopádně tělocvik s panem profesorem Mgr. Matouškem!“ Škola nabízí i jiné certifikáty, než Cisco. Jak hodnotíš tuto nabídku školy a získal si ty sám i nějaké jiné certifikáty? „Nabídka naší školy je opravdu nadstandardní a velice široká v tomto ohledu. Myslím si, že každý student by toho měl využít a odnést si nějaký ten certifikát. Před pár dny jsem byl na pohovoru a je opravdu mnohem příjemnější se prezentovat jako člověk, který alespoň nějaké certifikáty má, když už ne letitou praxi v oboru. Je fajn, že mám praxi jako brigádník v zahradnických pracích nebo komparzista v ČT.  Ale když už se zajímám o práci na částečný úvazek v oboru IT před absolvováním VŠ, je podle mého názoru nezbytně nutné se prokazovat několika certifikáty v tomto oboru, abychom snadněji získali pracovní pozici. Pak už samozřejmě jsou na řadě naše vědomosti a zkušenosti.

Str.13

Kromě certifikátu z Cisca jsem získal ještě MOS (Microsoft Office Specialist) z Wordu, Excelu, PowerPointu, Accessu.“ Zabýváš se hrou na bicí nástroje. Můžeš nám sdělit, jak jsi v tom úspěšný a v jaké kapele působíš? „Ano ano, bicí nástroje jsou můj velký koníček. Věnuji se jim asi dva roky a pořád mě to velice baví. Občas si zahraji i na jiný nástroj jako je třeba kytara, ukulele nebo piano. Ale prostě bicí jsou bicí. Momentálně hraji se dvěmi kapelami. Jmenují se Nesoulad a Theodor Franklin. V obou kapelách se snažíme hrát převážně rock… Avšak těžko říct, co z toho je.  S Nesouladem jsme teď v pátek 4.5. hráli na festivalu v Praze ve Stromovce – Majáles. Což je pro nás už takový úspěch tam vystoupit na 30 min., když tam hrají kapely jako např. Mig 21, Monkey Business, Wohnout atd..“ „Mé plány po maturitě jsou prosté, dále se budu věnovat svým zálibám a vzdělání. Hlásím se na ČVUT na Fakultu informačních technologií (FIT), na ČVUT - Fakulta elektrotechická, VŠE – Fakulta informatiky a statistiky, v Brně na VUT – FIT. Je toho dost, na všechny fakulty budu dělat přijímačky, tak uvidím, která vyjde. Nejraději bych šel na FIT v Praze, protože je mi zřejmě nejbližší a nejsympatičtější.“ Máš ještě nějaké další zájmy? „Samozřejmě. Mým dalším velkým koníčkem kromě muziky je sport. Hraji fotbal jednou týdně za tým FC Uroboros. Hrajeme jen zápasy, už nepotřebujeme trénovat. :D Dále rád běhám, plavu, jezdím na bruslích, vařím, fotím, zajímám se o auta… Je toho dost. “ Máš už nějaké představy, čím by ses chtěl v budoucnu živit? „Když jsem byl na prvním stupni základní školy, můj kamarád Fanda měl (stále má) staršího bratra, který pracoval v oboru IT. V té době byl zaměstnán jako IT manager v Komerční bance. S Fandou jsme hráli hry na počítači a vždy měl naprostý high-end, díky bratrovi, který si dokonce mohl dovolit ve svých 25 letech lítat po celém světě. Vyprávěl nám o svých výletech do Dominikánské republiky, Austrálie, Indonésie a mně se to velice líbilo... Neuvědomoval jsem si, kolik úsilí tomu musel věnovat, aby dosáhl tak rychle úspěchu, avšak mou velkou motivací byl on.

Str.14

Dále mě motivují další dva kamarádi „ajťáci“, jeden pracuje jako projektový manager, druhý jako správce sítí v několika podnicích. Projektový manager si nedávno koupil nového Opela Astru Sports Tourera, druhý jezdí v Roveru MG… Oba mají velice rádi automobily, tudíž věřím, že jsou šťastni. Chtěl bych se živit tím, co mě bude moc bavit, bude mít užitek, a co bude velice dobře odměněno.“ Co bys řekl uchazeči o studium na naší škole, kdyby se tě zeptal, proč by měl na tuto školu nastoupit? „Jestli chceš vědět něco víc o světě IT, není jiné řešení, než nastoupit sem. “ Děkujeme za rozhovor.

Choroba, která geneticky modifikuje své oběti Ing. Eva Vacková, vyučující chemie a fyziky Chagasova choroba je metlou Jižní a Střední Ameriky. Jejím původcem je cizopasný prvok Trypanosoma cruzi, kterého na člověka přenášejí ploštice – zákeřnice červené. DNA – kyselina deoxyribonukleová – patří mezi biopolymery (přírodní makromolekulární látky), zajišťuje a uchovává dědičné znaky. Už v roce 2004 upozornil brazilský biolog Antonio Teixeira na prapodivný fenomén spojený s Chagasovou chorobou. Nemocní mají v dědičné informaci zabudovány malé kousky dědičné informace parazita. Tyto úlomky DNA z parazita si přinášejí na svět i děti pacientů nakažených Chagasovou chorobou, které se sami prvokem nikdy nenakazily. To znamená, že cizopasník dokáže propašovat svou dědičnou informaci do pohlavních buněk obětí – do spermií mužů a vajíček žen! Dítě pak dědí zlomky dědičné informace Trypanosomy od rodičů. Brazilský biolog v poslední době uvedl další důkazy ze svého výzkumu. Jak Trypanosoma dokáže přenášet geny a k čemu je jí to dobré, není zatím vědcům jasné. (čerpáno z časopisu EKOfutura, obrázky z Wikipedie)

Str.15

Zkratky kibi, mebi, gibi, tebi, pebi, ebi a zebi? Ing. Josef Neumann V elektronice a fyzice jsme si zvykli používat jednotky velikosti typu kilo, mega, giga, tera, exa a peta, které mají i svou jednopísmenkovou zkratku. V komunikacích, elektronice a fyzice tyto jednotky představují násobky mocnin základu deset s rozsahem od 10 -24 do 10 24 a Mocnina Mocnina Jednotka Symbol krokem po tisíci. V IT 10 2 světě se používají též yoctoy 10-24 * -dvojkové mocniny od 210 do 280 s krokem velikosti 1 024, odpovídající 210, zeptoz 10-21 * -které představují nové jednotky velikosti kibi, attoa 10-18 * -mebi, gibi, tebi, ebi a zebi. femtof 10-15 * -Označení množství něčeho nebo jevů s použitím desítkových mocnin se používá převážně, zahrnuje picop 10-12 * -to frekvenci, hmotnost, sílu, energii, elektrické nanon 10-9 * -napětí a elektrický proud. Desítkové mocniny se požívají pro vyjádření binární datové rychlosti. microm 10-6 * -Např. 1 kbps představuje jeden kilobit per second, millim 10-3 * -tedy rovná se 103, tj. 1 000 bps. 1 Mbps pak jeden megabit per second se rovná 106, 1 000 000 bps. centic 10-2 * -Malé k pak představuje technicky správně kilo, decid 10-1 * -představující 103. Pro binární data uložená v paměti nebo pevná (žádný) -100 20 média např. pevný disk, disketa, ZIP disk, páska 1 dekaD 10 * -nebo CD-ROM se používají dvojkové násobky. hectoh 102 * -Velké K by se mělo použít pro kilo, které 3 10 představuje 210. Např. 1 KB - jeden kilobajt je 210 kilok or K 10 2 tj. 1 024 bajtů; 1 MB - jeden megabajt pak je 220, 6 20 megaM 10 2 tj. 1 048 576 bajtů. 9 30 Výběr jednotek pomocí desítkových nebo gigaG 10 2 dvojkových mocnin je sice volný, ale jsme zvyklí teraT 1012 240 vyjadřovat velikosti v bitech jako desítkové mocniny. Naopak velikost paměti vyjadřujeme v petaP 1015 250 bajtech, tedy použijeme dvojkovou mocninu, exaE 1018 * 260 důvodem je dvojková adresace. Jeden bajt zettaZ 1021 * 270 představuje nejmenší adresovatelnou jednotku paměti. Datové rychlosti se vyjadřují v bitech za yottaY 1024 * 280 sekundu, tedy jak již bylo zmíněno desítkovou * Nepoužívá se k rychlosti dat mocninou i jejich případný přepočet na bajty. Bit ve srovnání s bajtem představuje nejmenší jednotku, kterou umí počítač zpracovat.

Str.16

Představení History of England Jan Belšan 2.D Dne 13.4 2012 vybrané ročníky navštívily anglické divadelní představení s názvem History of England. Představení se konalo v divadle Reduta. Jak už název napovídá, dověděli jsme se zde vše o vzniku Anglie.Celým příběhem nás provázeli tři mladí herci. Byly nám vyloženy celé dějiny Anglie vtipným způsobem, a tak pozornost publika byla zaručena. Do divadla bylo zapojeno i samotné publikum, někteří si dokonce i zahráli. Ostatní se museli spokojit s odpovídáním na záludné otázky o anglických vědcích a jejich vynálezech. Divadlem jsme si znovu o trochu více osvojili anglický jazyk a naučili jsme se novým znalostem.

Jak jsme byli v anglickém divadle Jan Ibl 4.B V pátek 13.4.2012 jsme díky iniciativě paní profesorky Zuzany Stuchlíkové a paní profesorky Martiny Němečkové zavítali do pražského divadla v Rock Café. Avšak nebylo to obyčejné divadlo, nýbrž divadlo anglické. Zpočátku jsem měl obavy, zda budu hercům rozumět a jestli vůbec pochopím, co se na pódiu bude dít. Ale nakonec se moje obavy nevyplnily a já rozuměl jak hercům, tak dějové linii. Nejsem si jist, zda to bylo díky tomu, že herci byli české krve a mluvili poměrně jednoduchou angličtinou nebo tím, že jeden z herců byla vlastně velice půvabná herečka. Herci byli celkem dva plus jedna rozkošná herečka, která si nejen svým vzhledem, ale i svým vystoupením získala celé publikum, které z 90% tvořili členové chlapeckého pohlaví. Nutno podotknout, že naprosto úžasní byli i oba dva kluci, zejména se mi pak líbil Tall John, který byl dlouhý jako týden. Co se programu týče - celé představení se točilo kolem anglických dějin a anglických velikánů jako byl například Charles Darwin. Dalo by se říct, že za cca hodinu nás tři zcela fenomenální herci vzali na extrémně vtipnou výpravu do anglické historie. Navíc celé představení bylo zpracováno interaktivní formou, respektive herci zapojovali do představení i diváky, takže se mi poštěstilo, že jsem si střihnul roli neohroženého pilota, který se stal hrdinou. Musím říct, že na to jak bylo divadlo skromně zařízeno, to byl opravdu krásný zážitek, za který děkuji našim skvělým angličtinářkám tedy Mgr. Zuzaně Stuchlíkové a Mgr. Martině Němečkové.

History of Britain Kočí Josef 4.B V pátek 13.4. jsme navštívili s učitelkami angličtiny Pražský klub Reduta, kde se konalo představení v anglickém jazyku. Představení znázorňovalo určité historické úseky z historie Velké Británie. Her bylo více a byly ve zjednodušeném a zábavném stylu. Místy se objevovala i nespisovná slova, která doplňovala humor a do představení byli na okamžik zapojení i Jan Ibl a Cyril Cejnar ze 4.B, kteří si zahráli na československé piloty. Ve vystoupení byl zahrnut i kvíz slavných osobností, které přispěly do historie významnými objevy. Obecenstvo pak mělo za úkol uhodnout, kterou věc vynalezl a jestli byl Skot či ne. Vystoupení bylo celkem dobré uvolnění na pátek. PS: Ti, kteří seděli vepředu, jistě dají za pravdu, že vystupující žena měla pořádný „ječák“ :-P

Str.17

Soutěž Creativity & Innovation Challenge Mgr. Ivona Spurná, vyučující Cisco Academy Soutěž se konala dne 3. 5. 2012 na půdě FEL ČVUT pod záštitou neziskové organizace Junior Achievement. Tato organizace pomáhá studentům při nacházení vazeb na profesionální sféru, ve spolupráci s ostatními studenty a podporuje kreativní a inovativní myšlení mladých lidí. Setkání bylo velmi podnětné po všech stránkách. Z naší školy se zúčastnilo 10 osob, 5 studentek a 5 studentů.          

Nela Táborská Tereza Hlaváčová Veronika Špačková Štěpánka Kaněrová Nikola Raisová Ondřej Novák Martin Macho František Flachs Jakub Moravec Jan Hanuš

Všichni zúčastnění byli výbornou profesionální podporou svým týmům, a i v následné prezentaci se snažili klidným a reprezentativním způsobem předvést své řešení zadaného problému. Nejlepší přednesená řešení byla odměněna příčkami vítězů. Všichni zúčastnění svým způsobem ale zvítězili nad možným strachem z vystoupení před přeplněnou aulou a vypořádali se výborně s problémem, kterým bylo vytvořit reklamu na ultrabook. Na prvním místě se umístil tým, ve kterém hrál svou nezastupitelnou úlohu Jan Hanuš ze 3.D, druhé místo získal tým, ve kterém se aktivně účastnila Nela Táborská z 1.A. Všem zúčastněným děkujeme za účast a věříme, že pro ně byla soutěž stejně tak inspirativní, jako pro pedagogický doprovod.

Soutěž Junior Achievement Jakub Moravec 3.A Včerejší soutěž od Junior Achievement? Prostě jedinečná akce. V půl deváté ráno jsme dorazili do budovy FELu a prakticky bez pátrání jsme našli slečny, u kterých jsme měli potvrdit prezenci. Odměnou za podpis byl každému lísteček s jedním zvířátkem. Já měl slona. Trošku infantilní, napadlo mě, ale to jsem ještě netušil, že budu nakonec za slona moc rád. Poté co se nakonec v posluchárně sešlo okolo stovky studentů, snad ze všech koutů republiky, se konečně mohlo začít s úvodem. Ze začátku jsme byli trošku suchaři a pravidelným potlesků při představování jednotlivých organizátorů a sponzorů jsme se spíše ušklíbali. Stejně tak ve chvíli, kdy jsme si měli všichni stoupnout a mávat do kamery. Musím ale říct, že kdyby se toto odehrálo na konci dne, vložili bychom do toho veškerou svou energii, protože nakonec to dokonale sedělo k úžasné atmosféře celého dne. Poté přišel první bod zlomu, rozdělení do týmů. Každý z teamleaderů (složených ze studentů vysokých škol) měl vést dvě skupiny soutěžících, skupiny se samozřejmě rozeznávali podle zvířátek,

Str.18

která jsme dostali na začátku. A to podle zvuků. Bohužel náš guru neuměl troubit a zůstával zticha, přestože měl i druhou skupinu – ryby. Po zjištění, že jsem skončil v týmu se třemi dívkami, se mi nálada zlepšila na „dokonalý den“ a nenašel jsem sílu lístek se slonem vyhodit. Co se týká samotného soutěžení, měli jsme za úkol vymyslet nějaký produkt, který by navazoval na nové technologie Ultrabooku od Intelu. Vedoucí týmů si odvedli své svěřence do učeben, kde jim vše vysvětlili a napomáhali jim. Tedy, ti ostatní. Náš vedoucí pocházející z dálného východu mluvil pouze slovensky, s lehkým čínským akcentem a tak jediné, co jsme mu rozuměli bylo: „Mě vzbudili v osm ráno, o tom zadání nic nevím“ (překlad J. Moravec). Pustili jsme se tedy do brainstormingu a po hodince jsme shledali jako nejlepší náš jediný nápad (podrobnosti samozřejmě nemůžu psát, jsme vázáni přísahou mlčenlivosti). Potom jsme v postupně narůstajícím časovém presu dokončovali všechny náležitosti práce, až najednou bylo půl páté a my měli jít prezentovat. Sotva jsme si stačili určit tematické okruhy toho, co bude kdo odříkávat, o nějakém nacvičeném monologu nemůže být ani řeč a tak jsme se s tepovkou 140 během oněch tří minut prezentace pořádně zapotili. Závěr večera tvořilo vyhlášení vítězů, resp. tří prvních týmů. Poražený ale nebyl nikdo. Navíc první dvě místa obsadili týmy s účastí našich studentů a tak jsme si i plácli s paní profesorkou Spurnou. Rozloučení členů týmu bylo stejně srdcervoucí jako závěr Titaniku (alespoň v některých týmech ) a potom už jsme se mohli odebrat na cestu domů. Něco málo po sedmé hodině večerní. Skvělý zážitek, skvělý den.

Zpráva ze soutěže pohledem našich dívčích soutěžících Nela Táborská, Veronika Špačková 1.A Určitě jste slyšeli o soutěži Creativity & Innovation Challenge, která se konala dne 3. 5. 2012 na ČVUT. Zúčastnily se jí dívky z prvních ročníků Tereza Hlaváčová, Štěpánka Kaněrová, Nikola Raisová, Veronika Špačková a Nela Táborská. Jednalo se o soutěž v kreativitě, které se naše škola zúčastnila prvním rokem. Probíhala od 8:30 do 20:00 i s vyhlášením vítězných týmů. Sešlo se tu přes 100 žáků různých krajů a oborů vzdělání. Letošním tématem byla otázka “Jak vylepšit Ultrabook z pohledu – designu, zabezpečení, výkonu nebo multimédia.“ Týmy byly rozděleny, tak aby se členové navzájem neznali. Jednalo se tedy o 4-5 žáků z různých škol, krajů a věků. Vzniklo celkem 18 týmů s tím, že jím byli uděleni konzultanti, kteří jim po celou dobu radili a pomáhali s nápady. Na přípravu jsme měli dohromady 5 hodin i s přípravou prezentace a řeči. Když už nápady byly sepsané do písemné formy, řeč i prezentace byly hotové, začala teprve ta správná nervozita a jednotlivé týmy po sobě chodili reprezentovat své nápady krutým porotcům a sponzorům pro Ultrabook. Po předvedení 18-ti prezentací byli všichni zmoženi, byl čas pro odpočinek a trochu toho jídla, zatímco porota šla do ústraní a rozhodovala se, kdo se umístí na prvních třech místech. Nervozita stoupala poté, co porota měla vybráno. Čekání bylo zničující, ale nakonec se dva z našich řad umístili na prvním a druhém místě. Z prvního ročníku Nela Táborská, na kterou jsme pyšni, že dokázala obhájit dívky v prvním ročníku. Dostala dárkový balíček od Intelu, který obsahoval triko Intel, flashku, klíčenku, dva blogy, dvoje karty dvě propisky od firmy Intel a certifikát o umístění. Ostatní dostali také certifikát za účast. Tato zkušenost byla velmi zábavná a i poučující. Proto se budeme těšit i na další soutěže s podobnou tématikou.

Str.19

Ředitelská anketa - Váš názor na českou společnost, - Jak se zbavit beznaděje Můj názor na českou společnost - Vojtěch Srb 1.C Nevím jestli jako 16ti letý student bez jakékoliv „znalosti“ či prozkoumání české společnosti mohu mít názor na naší společnost, ale pokusím se alespoň sdělit své názory a postřehy z okolí, médií a pohledů. Z mého pohledu je česká společnost dost rozladěná. Nemyslím tím, že se nemáme dobře, i když nechci mluvit za ostatní, ti ať si tam dají jiné synonymum či antonymum. Rozladěností české společnosti nebo-li špatnou náladou myslím, jak to máme s politikou, v médiích, televizí, dalo by se říct všeho kolem naší společnosti. Jak se u nás trestají zločinci a trestné činy, jak se chovají politici ve vládě nebo jak například, někteří lidé zachází s jinými lidmi, i na to ma česká společnost svůj dopad a vinu. Zkusím tedy porovnat naší společnost například s Indickou. Jedná se sice o zemi tzv. „třetího světa“, ale proč ne. Když si vememe jak se u nás chovají někteří lidé a jak se u nás v poslední době často krade a ubližuje, v Indii málokdy takové případy najdete. Lidé se starají o sebe, pomáhají si, hospodaří každý po svém a hledí si svého, samozřejmě kromě pár vyjímek, které se najdou všude. V Indii jsem byl před pár lety a vsadil bych se, že by nebyla vidět ani ta nejmenší změna k tomuto tématu. Je jisté, že chování zemí „třetího světa“ a „prvního, druhého světa“ nebude stejné, ale člověk by si řekl, že čím má člověk více pěnez, tím dá víc pokoj, ale bohužel to tak neni. Kéž by to bylo tak nějak mezi, kdy by se lidé chovali tak nějak nastejno, sobě rovni. Jsem sice velký snílek, že by nastal den kdy by se něco takovéto stalo, ale budu doufat dál, když mě omluvíte. Ale abych přešel zpátky k tématu, nechci říct, že za naší „rozladěnost“ mohou bohatí lidé v naší zemi, těch je malá skupina, ale já tím myslím, že za naše problémy či špatnou náladu může nevážení si toho čeho máme a naše nenažranost. Že potřebujeme čím dál víc a víc a hledáme různé cesty jak k tomu dojít co nejrychleji. Tyto cesty, ale pak vedou těmi horšími nebo zlými tunely a cestami, které k nám pak přivádí tu špatnou energii, kterou tu všichni kolo sebe cítíme v naší společnosti. Aby se naše společnost hodila zpátky do nálady a veselí, museli bychom na tom zapracovat všichni. Hlavně ti, kteří mají silná slova a nebojí se mít vlastní názor a říct ho veřejně a naplno. Já jeden z nich sice nejsem, ale pokud bych dostal nějakou příležitost určitě bych neváhal a pokusil se zpříjemnit život všem obyvatelům naší republiky, rozumnou a tou „hodnou“ cestou. Doufejme, že v každém tato snaha je a drží se pevně v každém člověku, každém z nás. Snad jednou nastane den, kdy se nebudou muset řešit konflikty přes zbraně čí násilné prostředky a budeme žít, jak se říká, v míru. Budeme moct každé ráno vstát v zemi, kde se nebudou „tunelovat“ či jakýmkoliv způsobem obcházet zákony nebo peníze. Všichni lidé na sebe budou zdvořilí, milí, hodní a budou se vzájemně respektovat bez ohledu na barvu pleti, vlasů, názorů a zájmů. Každý si bude hledět svého a nebude přerušovat a narušovat práci nebo život ostatních. Takovýto svět by se stal dokonalým světem pro všechny nadšence, vlastně pro všechny lidi na naší zeměkouli. A já doufám, že tento den někdy nastane a stvoří se svět bez násilí, válek, ničení a ubližovaní, ale na to si budeme muset ještě počkat. Ještě velmi dlouhou, hrbolatou, drsnou a bolestivou dobu. A právě proto se musíme snažit, aby tato doba byla nejkratší a byla co nejblíž dnešnímu datu. Snad se nám nebo budoucím generacím povede tento dokonalý svět a lepší budoucnost pro ostatní stvořit. Já v to pevně věřím.

Str.20

Můj názor na českou společnost - Filip Kadlec 4. C V poslední době se čeští občané neustále hněvají na vládu České republiky. Nelíbí se jim její rozhodování, přístup k práci a to, jak se politici chovají. Všude se můžeme doslechnout, jak si téměř 80% obyvatelstva této země přeje, aby vláda odstoupila a vše se začalo měnit. Ale kdo z nás pro to vůbec něco dělá? Mám takový dojem, že spousta těch lidí, kteří se cítí nespokojeně, jen říkají, že je něco špatně, ale nic pro změnu neudělá. Pokud se již někdo rozhodne uspořádat demonstraci proti vládě, z 80% nespokojených občanů České republiky tam nepřijde ani půlka. Začne – li se sepisovat petice, málo z nich se pod ní podepíše. Jak tedy chtějí tito občané docílit změny? Myslí si snad, že pouhé plácání do větru, něčemu pomůže? Osobně bych řekl, že ne. Jestliže toužíme přeci po změně, měli bychom pro to udělat vše co je v našich silách, i když tato cesta má občas nějaké překážky, ale která ne? Stejný problém nastává i při volbách. Stěžujeme si, že ve vládě nejsou ti praví, ale pokud jsou volby, spousty občanů k volbám nejdou. Proč tomu, ale tak je? Proč si neustále jen stěžujeme, ale nic neuděláme pro to, aby ve vládě nebyli zloději, lidé, kteří uplácí a nechávají se uplácet, lidé, kteří podepisují jen takové zákony, které budou prospěšné pro ně, ale ne pro lid. Vždyť vláda se má starat o svůj lid a ne jen o svou slámu ve vlastním korytu a chlívku. Další věcí k zamyšlení jsou naši nepřizpůsobiví spoluobčané. Není snad týden, kdy by ve zprávách neproběhla jediná reportáž o tom, jak někde někoho opět přepadli, okradli či obtěžovali. Proč s tím ale někdo něco neudělá? Proč se o to opět vláda nepostará, alespoň formou zákonů? Pokud se totiž bude český občan těmto spoluobčanům bránit a v obraně mu zlomí například jen nos, bude označen za rasistu. Pokud se o tom někde někdo zmíní, že se mu toto chování jistých spoluobčanů nelíbí, bude opět označen za rasistu. Pokud si někdo bude stěžovat, že česká vláda dotuje tyto spoluobčany, aniž by museli hnout prstem, bude opět označen za rasistu. Ale jestliže cokoliv z toho udělají tito nepřizpůsobiví spoluobčané, je to v pořádku a rasisti nejsou. Kde je tedy chyba? A největším z problému jsou média, která nás všechny ovlivňují. Není snad k zamyšlení, že pokud již na výše zmíněnou demonstraci přijde dva tisíce lidí, v novinách nám řeknou, že se tam sešlo pár občanů. Jestliže se někde proslechne o korupci ve vládě, polici či v jakémkoliv jiném státním odvětví, v novinách nám o tom neřeknou nebo to naopak vyvrátí a ututlají. K čemu tedy takové noviny jsou? Řekl bych, že v našem státě je spousty problémů a každý si na ně jen stěžuje, ale nic neudělá pro to, aby se to změnilo. A já si myslel, že stát je pro lidi a o lidech. Je tedy smutné, že my lidé, žijící běžným životem v našem státě, si necháme takto sypat popel na hlavu.

Můj názor na českou společnost - Zbyšek Vacek 4.C Otázka s velmi nejasnou odpovědí. Kam lidstvo spěje? Tuto otázku si lidstvo zřejmě pokládalo od dob, kdy začala fungovat inteligentní lidská společenství a uskupení. Klade si tuto otázku a snaží se tak předvídat vlastní osud. A tím, alespoň dle mého názoru, dělá dobře. Díky tomu, že se lidstvo pravidelně snaží odhadnout svoji budoucnost a pozastavuje se nad tím, jak by mohlo skončit, se daří rozpoutávat diskuzi o aktuálně palčivých (často i nepříjemných) tématech, o kterých by jinak lidé nechtěli radši ani vědět. Je správné, že se o takových tématech mluví. Neříká se jen tak

Str.21

nadarmo, že uvědomit si problém je polovina řešení. V posledních letech mezi tato témata patří například: špatný stav životního prostředí, znečištění přírody a tání ledovců, ubývající zdroje nerostných surovin, hlavně ropy a uhlí, globalizace, úpadek západní civilizace, a také rychlý růst počtu obyvatel planety Země a s tím i vidina dlouhodobé neudržitelnosti stavu lidské populace. Těch témat (nebo snad lépe řečeno problémů?) je více než dost. A díky tomu, že se o nich mluví, začínají se i řešit. Pro firmy se vytvářejí ekologická pravidla, aby zbytečně neznečišťovala okolí, šetří se energiemi i surovinami. Motory mají stále lepší spalovací účinnost, domácí spotřebiče nižší spotřebu. Uskutečňují se akce a vytvářejí sdružení, často s podporou daných států, snažící se zlepšit mezilidské vztahy. Příkladem mezi různými náboženství či etnickými skupinami. U nás, v západní civilizaci, hlavně, ani ne tak mezi muslimy a křesťany, jako mezi radikálními muslimy a (bohužel) všemi obyvateli západního světa. To je obzvláště po událostech jedenáctého září velmi ožehavá věc a vydala by sama na vlastní úvahu. Nicméně i tento problém se diskutuje a je tu snaha najít řešení. Pohlížení se do budoucna a tím i potažmo otázka, kam spěje lidstvo, je pravděpodobně jeden z mnoha činitelů, který umožnil do nynějška lidstvu přežít. Ale i přes přínos této otázky, na ní stále schází konkrétní odpověď. Lidstvo je samozřejmě příliš komplexní a složité na to, aby se dalo, odhadnou, jak bude dále směřovat. Navíc my, lidé, máme problém správně odhadnout i zítřejší počasí. Můžeme se tak pokusit říci, zdali je, nebo spíše, zdali vidíme budoucnost lidstva optimisticky, nebo pesimisticky. Běžně lidé vše vidí více negativisticky a tak vidí i budoucnost negativně. Nechci tu být za přehnaného optimistu, ale myslím si, že budoucnost nemusí být tak děsivá, jak si ji většina lidí představuje. I přesto, nebo snad právě proto, že máme k dispozici nejsilnější zbraňový arzenál v historii planety a dokázali bychom ji několikrát zničit, panuje na planetě globálně (až na lokální roztržky) historicky nejdelší mír. Bojíme se přelidnění, i když již dnes se objevují každý den nové, revoluční objevy, zlepšující lidskou činnost ve všech směrech, včetně zemědělství. Co teprve až nás bude dvakrát tolik co teď? Proto bych na otázku, kam spěje lidstvo, odpověděl menší oklikou – nevím, ale ať bude budoucnost jakákoliv, lidstvo se na ní bude připravovat.

Můj názor na českou společnost - Tomáš Bitter 2.C Stav naší společnosti je opravdu špatný.Bohužel na většinu populace platí peníze, tudíž bohatý jakoby byl pánem světa. Každý chce co nejvíce peněz, a ti co jich mají hodně, tak chtějí ještě více. Krásným příkladem jsou naši politici. Sedí v parlamentu nebo se flákají doma a berou plat, který by si ani v této ekonomické krizi nesnížili na průměrnou mzdu. Snaží se udržet si své místo, svůj kopeček plný zlata, a udělají pro to vše, bez ohledu na lid. Oni si nahoře hodují a na nás, prosté občany, házejí kosti a nedojedené zbytky. A aby toho nebylo málo, tak si ještě přivydělávají korupcí. „Moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně.“ To vše se podepisuje na národu. Pár lidí si kupuje vily, další auta do garáží, a poměrně velká část je postižena chudobou. Tito lidé se stali obětmi zvyšování daní, snižování mezd, zavádění (h)různých poplatků a dalších nemilých věcí. K tomu jim ještě dopomohly nepochopitelné faktury, které v sobě skrývají různé částky, a obyčejný smrtelník se v tom nedokáže vyznat. Další věc, kterou zavedli bankéři a ekonomové, aby z lidí vytáhli ještě pár bankovek. Lidé se čím dál častěji dostávají do chudoby a jediným způsobem, jak se alespoň uživit, je kriminalita. Nebýt takto zřízené ekonomiky a kapitalismu, tak by byla společnost zbavena od tohoto dlouhotrvajícího problému. Tomu všemu by se dalo předejít tím, že by společnost nebyla rozdělena do několika vrstev podle majetku. Správně by všichni lidé měli mít svůj vlastní dům, své auto, každý den oběd a nikdo by nemusel žárlit na cizí majetek a krást jej.

Str.22

Kromě kriminality se dá také uživit pomocí sociálních dávek. Tato možnost je rozšířena převážně u Romů, a to je dalším problémem. Romové se k nám přistěhují, v jednom domě žijí tři rodiny, dělají hluk, jejich zanedbané děti se dostávají na ulici a stávají se z nich vandalové a pro cigaretu jsou schopni i zničit ledvinu bezbrannému chlapci. Není divu, že nacionalisté je tak moc nenávidí. Tyto dvě strany se k sobě opravdu nehodí, a když se náhodou potkají, tak to skončí rvačkou, zásahem policie a spáleným dětským pokojem. S tím vším se dá a musí něco udělat, jinak za chvíli budeme stát na páchnoucí ulici s posprejovanými budovami, vymlácenými okny a znečištěným okolím. Jediné zvuky, které budou denně slyšet, jsou výstřely ze zbraní, křik a policejní siréna. Večer budou město osvětlovat místo pouličních lamp požáry budov. Toto nejsou jediné problémy týkající se společnosti a je třeba je všechny řešit.

Můj názor na českou společnost - Kryštof Mašek 3.C Lidská společnost je nevypočitatelná a proto u ní nikdy neurčíme přesný směr. Krásným příkladem je život ve městech. Na malém městě, kde žije pár stovek lidí, můžete vidět krásný a dospělý vztah mezi lidmi. Vzájemně si pomáhají, respektují se a nijak si neubližují. Avšak ve větších městech můžeme vidět vzájemnou neúctu, ignoranci a aroganci, které vystupuje do nejvyšších výšek. Otázka je, jak se máme takovému povýšenému chování vyhnout. Přeci jen, lidé, žijící na vesnicích mají k sobě blíž, a to hlavně fyzicky, jelikož se častěji vídají. To je způsobené hlavně tím, že žijí v menší lokalitě obydlení. Každé ráno chodí pro měkké a čerstvé rohlíky do toho samého obchodu, protože jich vice v dané lokalitě není. Zažívají společně významné události jako jsou například dušičky nebo pálení čarodejnic. V podstatě můžeme říci, že tradice je vzájemně silně spojují. Za to ve velkých městech žije mnoho lidí, kteří se vzájemně neznají, protože ani nemohou. Takovým typickým příkladem, kde se lidé navzájem silně ignorují, je hromadná doprava. Na pár kusech metrů, které s nimi strávíte několik minut při cestě, spatříte několik stovek lidí, kteří na vás koukají různými pohledy, avšak nijak pozitivními. Nebo velké supermarkety, kde se mačkají desítky lidí, kvůli snížené ceně cukru. Každý doufá že zrovna on bude mít v košík nejvíce balení. Všechny tyto vlastnosti ovlivňuji pohled na společnost i její směr, A jak zní můj nápad? Důležité je, respektovat druhé, i když nás názorově nezaujmou. Neméně důležité je všímat si druhých lidí, které v životě potkáváme a vzájemně si pomáhat, pokud je potřeba. Kdyby jsme alespoň tyto tři zásady dodržovali, bylo by nám jistě na světě lépe a žilo se nám mnohem příjemněji. Při psaní této úvahy jsem si uvědomil, že společnost neovlivníme tím, když budeme poučovat druhé, ale hlavně tím, když se dokážeme naučit lepším mravům. které dokáží pomoci druhým. To je to nejtěžší. Najít na své osobnosti znaky a objektivně je posoudit. Ale ještě těžší je snažit se tyto chyby co možná nejvíc eliminovat a změnit je. To je ten první krok, který by měl každý z nás udělat. Kdyby se našlo takových lidí mnoho, jen sám bůh ví, jak by dnešní světě vypadal. Podle mého názoru by bylo na ulicích bezpečno a to tak, že by se nebála žádná matka svého syna či dceru nechat poletovat venku do desáté hodiny večerní. Přál bych si jednou zažít lidský mír na všech stranách svého bytí, ale obávám se že je to pouze malý naivní dětský sen, který se nemůže nikdy naplnit, avšak já dobro budu činit, protože vím jaké to je být někým, kdo vyčnívá, něčím, čím vyčnívat nechce. Je proto vhodné vtělit se myslí do člověka, který není 100% fyzický schopný dělat to, co je pro něj typické. Pak si teprve uvědomíte jak vlastně váš život mohl být těžký.

Str.23

Můj názor na českou společnost - Stanislav Veselý 4.C Těchto problému si všimne snad každý, kdo alespoň trochu vnímá s nadhledem realitu denního života a čas od času se zamyslím nad tím, co je vlastně špatně. Moc rád se nad těmito otázkami pozastavím a zamyslím, poněvadž touto dobou právě dostudovávám čtvrtý ročník střední školy, tudíž mne přechod ze života dítěte/studenta do skutečné reality zanedlouho čeká a rozhodně nemine. Prvním krokem bych rád sdělil svůj názor na současnou českou společnost, například z jakých skupin či sort se domnívám, že se skládá. Poté se zamyslím, jak si stojí český národ všeobecně a jestli se tedy utápí v nějaké beznaději či nikoliv. A s tím se pojí i následující a zároveň poslední otázka naší špatné nálady, protože si nemohu nevšimnout zapšklých výrazů na obličejích ostatních lidí, jedu-li MHD, či někam jdu, to je jedno. Určitě je třeba na začátek zmínit, že většina českých domácností, myslím, že to jsou skoro celé 2/3 žije od výplaty k výplatě. Není se proto čemu divit, že lidé nejsou šťastní, protože žijí v jakési stéle nejistotě. Je smutné, že se za posledních několik desetiletí změnily hodnoty pro člověka, nežli tomu bylo v minulosti. Je naprosto zřejmě, že v dnešní době se na jedné z prvních příček důležitých věcí pro lidi, dostávají peníze. Kdo má peníze, může prakticky všechno. Všichni jsme snad od svých rodičů slýchávali, že peníze nejsou důležité, hlavní zdraví, láska, přátelé atd. Samozřejmě, že ještě v současnosti soupeří o první příčku zdraví s penězi, ale do budoucna, se domnívám, že i to zdraví se bude dát za nějakou částku koupit. Přitom se dá položit otázka: Co jsou peníze? Proč jsou peníze? Asi tyto otázky zní hloupě, poněvadž to tu bylo prakticky odjakživa, akorát v jiných formách. Také se z toho dá usoudit, když si podíváme jak naše planeta pomalu, ale jistě zaplňuje, možná, že bude ubývat nejen místa, ale také peněz ne? Nemluvě o pitné vodě, potravinách a mnohé další. Rozhodně budoucnost nevypadá, bůh ví jak. V porovnání s většinou obyvatel si česká společnost nestojí zas tak špatně. Vezmeme-li v úvahu obyvatele rozvojových zemí v Asii a Africe, tak si tu žijeme jako prasata v žitě. Tam se naprostá většina bojí dalšího dne, jestli nějak přežijí tento měsíc. Samozřejmě si každý myslí, že bychom se mohli mít lépe, to je pravda. Ale na druhou stranu mnohem hůře. Ale celá zkažená společnost si neváží toho, co mají a jaké mají vlastně štěstí, a tudíž si pořád na něco stěžujeme. Byl snad svět někdy naprosto perfektní, v dokonalé rovnováze? Rozhodně ne. Takže na otázku, jak se zbavit beznaděje nemohu odpovědět, protože zkrátka si nemyslím, že naše česká společnost se utápí v nějaké beznaději. V porovnání tedy s ostatními. Jak již jsem zmínil, mohlo by to být lepší, ale i mnohem horší. Naše společnost by měla řešit jiné věci, než si pořád stěžovat, užívat si života a zamyslet se nad kulturní a morální stránkou chování sama sebe. Ze špatné nálady se půjde dostat velice těžko. Je třeba si srovnat, jaké mají být správné priority a zkusit neřešit špatné věci, ale podívat se a nalézt ty hezké, co nás obklopují. Napadá mne přísloví: „Za každým stínem se nachází světlo.“ To snad mluví za vše, zkusme přejít pro nás špatné věci a najít nějaké klady, ze kterých máme radost, které nás učiní spojenými a šťastnými. Závěrem bych snad jen rád shrnul to, nad čím jsem se zamýšlel. A to, nestěžujme si, situace by mohla být mnohem horší a děsivější. Radujme z maličkostí, které třeba půlka ostatního světa mít nemůže.

Můj názor na českou společnost – Jindra Richard 1. C Sice jsem ještě nezletilý student, ale nemůžu si nevšimnout nedokonalosti a také špatnosti naší vlády. Pevně věřím, že ne všichni politici a různí mocnáři jsou špatní, ale bohužel v naší zemi dochází už po několik desetiletí k rozkrádání českého státu. Jako příklad bych uvedl jednu náhodnou firmu, která staví silnice. Dálnice, co by u normální firmy, která má české vyučené dělníky, stála 18 milionů a byla by kvalitně postavena, ale stát najme firmu s romskými dělníky, která to postaví nekvalitně a za 30

Str.24

milionů. Nevím teda podle zákonu zachování hmotnosti: ty peníze se nikam nevytratí. Toto je jedna z věcí, na které bych chtěl poukázat. Další dlouho trvající aférou, která se u nás řeší je krize s „romy“. Nedokáži pochopit, proč (nemluvím o všech, ale převážné většině) ti, kteří nechodí do práce a do té práce chodit nechtějí, mají auto, pobírají sociální dávky, když rodině, která má auto, protože jeden člen je invalida a jinak ho nepřepraví, práci shání i matka v důchodu, příspěvky nedají, jelikož první,na co se na úřadě ptají je: „Vlastníte auto?“ při odpovědi: „Ano, jak jinak bychom invalidu přepravili.“ Vám jen odpoví: „Prodejte auto.“ A to, že máte v rodině invalidu je nezajímá mi opravdu přijde padlé na hlavu. Ještě se vrátím k těm „romům“. Již delší dobou se řeší případy, kdy nepřizpůsobivá menšina fyzicky napadá své bílé spoluobčany a potrestání nikde. Celkem mne mrzí, že se lidé bojí proti romům vzbouřit a postavit se jim čelem. Však nás je víc, takže kdybychom chtěli, srovnáme je do latě, bohužel není nikdo tak odvážný. Avšak stále jsem si jistý, že po nějaké době so takových problémů zbavíme, protože přijde někdo nebo něco nějaká událost nebo katastrofa a takoví lidé zkrátka vyhynou. Další problémem, na který bych chtěl poukázat, je mentalita lidí. Většina lidí co chodí do práce, dejme tomu na osm hodin, tak dělají svou práci a nestarají se, jestli to dělají poctivě, protože „proč bych měl makat pořádně osm hodin, když se můžu flákat osm hodin“. Myslím si, že by to mnělo být kolik toho za osm hodin udělám, tolik toho dostanu, protože bude platit oboustranná motivace. Budu se víc snažit, více dostanu, více toho udělám, firma na tom bude lépe, bude-li na tom firma lépe, tak dostanu přidáno, dostanu přidáno, budu se více snažit. Tak takhle vidím já, jak by měla vypadat naše budoucí mentalita ……

Můj názor na českou společnost - Ondřej Chmelka 3.A Dle mého názoru, je naše společnost čím dál tím horší a horší. Podle závěru ekonomů spěje naše populace k pomalu ale jistě k záhubě. Způsobuje to zejména korupce, prolínání kriminality do ekonomiky a politiky, naprostý nezájem vládních činitelů o potřeby většiny obyvatelů naší republiky a narůstající kriminalita a nečinnost soudů. To, co my jsme si nikdy nebo jen zřídka dovolili k ostatním studentům, učitelům nebo spoluobčanům je dnes na denním pořádku a nikdo si toho, jak je vidět, nevšímá a nesnaží se to napravit. Což se mi zdá hrozné. Dokonce se už i učitelé nebo učitelky bojí chodit do školy. Nějakou šikanu slabších spolužáků už nikdo neřeší, protože šikanováni začínají být už i učitelé, jak psychicky, tak někdy dokonce i fyzicky! Můžete to vidět v Českém filmu Bastardi (slyšel jsem, že je to podle skutečné události). Má na to vliv všude přítomná brutalita, násilí, krev, nechutnosti jak v televizi, tak i v kině. Nedostatečná pozornost rodičů při výchově svých dětí. Většinou zapříčiněnou tzv. honbou za penězi. Z těchto dětí se stávají tzv. Děti ulice, bez budoucnosti. Děti okolo 10-15 let kouří, berou různé drogy, pijí alkohol a kdo co ví ještě nedělají za zády svých rodičů. Toto se odráží i v dalším vývoji společnosti, kde se domnívám, že hlavním smyslem života naší současné společnosti je honba za penězi a kariérou. Myslím si, že celé to je o osobnosti člověka, jestli dokáže projevit svůj názor a být jedinečný v tím, že nebude fetovat a krást. Nebo se dokáže postavit zpátky na nohy. „Řeknu ti něco, co už víš. Svět není jen samý slunce a duha, je to hodně zlý a drsný místo. A i když jsi sebesilnější, srazí tě na kolena a nechá tě klečet, když to připustíš. Ani já, ani ty, nikdo nerozdává tak tvrdý rány jako život. Ale nejde o to jak inkasuješ. Tady jde o to, kolik ran uneseš a přesto se znovu zvedneš. Kolik ran dokážeš přijmout a nezastaví tě. JENOM TAK SE VÍTĚZÍ! Chce to znát svojí cenu a jít houževnatě za svým, ale musíš umět snášet rány, a ne si stěžovat, že nejsi tam kdes chtěl a ukazovat na toho nebo na toho, že to zavinili, to dělají zbabělci a to ty nejsi.“ JSI LEPŠÍ, PAMATUJ! Řeč z filmu Rocky Balboa (2006).

Str.25

Jak se zbavit beznaděje - Vítek 4.C Jak se zbavit pocitu beznaděje? Podle mě je beznaděj stejná jako každý jiný pocit. A dá se jí zbavit myšlením na jiné věci nebo vírou v něco vyššího. Ale kdy vlastně člověka může ovládnout beznaděj? Co třeba když člověk v něco věří a pak se ukáže že jde o podfuk? Nebo když o sobě člověk něco prohlašuje a drží se nějakých zásad, které sám pak poruší? Co třeba člověk, který je zapřísáhlý pacifista a celý život se tím pyšní, pak však jednoho dne prostě zabije jiného člověka, byť i jen hloupým nedopatřením. Tohoto člověk poté ovládne pocit beznaděje a jiné negativní pocity. Jak je pro něj asi těžké tyto pocity překonat a zbavit se jich? Myslím že hodně lidí se přes tyto pocity nedokáže přenést a proto se rozhodnou se z těchto pocitů vysvobodit ne vždy tou správnou cestou. Řekl bych, že v takovýchto situacích člověk potřebuje někoho nebo něco na co by se mohl obrátit, něco v co může dál věřit a zapomenout na to, v čem se doposud mýlil.

Můj názor na českou společnost - Vítek 4.C Co si myslím o české společnosti? Nevím, jestli se to zdá jen mně, ale zdá se mi, že nikoho nezajímá budoucnost našeho státu, myslím tím zejména lidi, kteří to tu dostali na starost. Nikdo zde nepřemýšlí o nás, jako o celku, každý myslí jen sám na sebe, a to nevím jestli je úplně dobře. Vědí vlastně lidi co se v naší společnosti děje? Podle mě nikdo nic moc neví, lidé z vyšších míst pečlivě zakrývají stopy po svých činech a zatímco my jsme oblbováni každodenním stereotypem a reklamou, kterou dostáváme až pod nos, oni rozkrádají náš majetek. Možná, že jsem jen paranoidní nebo jen čtu příliš mnoho konspiračních teorií, ale myslím že v naší společnosti se hodně věcí tutlá a sem tam nám něco málo prozradí. Ovšem je vůbec možné abychom všichni věděli všechno, co se děje a co nám hrozí? Nepropukla by v naší společnosti panika? Jestli tomu tak opravdu je, nevím jestli je to úplně vhodné, na druhou stranu by se dalo říct, že jsem si zvykl. A je-li to nezbytné, dávám přednost nevědomosti, asi bych ani nedokázal být jeden z těch, co o všem vědí a držet tato tajemství.

Jak se zbavit beznaděje - Langer Zdeněk 4.C Jak se zbavit beznaděje - myslím, že do beznadějného stavu se již dostal každý. Do stavu, kdy měl pocit, že již není jiné východisko, že nemá jinou možnost, jiné řešení, byl zoufalý, byl beznadějně ztracen. Ale nemůže si za beznaděj každý sám? Pokud uvážím často zmiňované téma dnešní doby, které se jako příklad hodí - půjčky a dluhy. Slýcháme a vídáme to ze všech stran, ať už v negativním světle či jako reklamu – senzační nabídku s drobným písmem dole. A přece těchto, často nevýhodných nabídek stále využívá velké množství lidí, a pokud se dostanou do problému, dříve či později se začínají ocitat ve stavu beznaděje. Půjčku kryjí jinou půjčkou, zacházejí do řešení, která by je dříve ani nenapadla, uvažují bez rozmyslu. A není právě to znak beznaděje? Nebo je nějaké řešení, jak z takové situace? Myslím, že nejlepší by bylo takové situaci, nebo obecně takovým situacím předcházet, myslím, že z každé situace je vždy východisko, které je přijatelné. Ano, přijatelné za podmínky, že se něčeho bude muset člověk vzdát. Ale jak předcházet stavu beznaděje nebo jak se jej zbavit? Často se tam můžeme dostat zcela

Str.26

náhodně, ani ne vlastním přičiněním. O to více jsme pak překvapeni a jednáme s ještě menším rozmyslem. Myslím, že v každém případě by bylo dobré se nad problém, nad svou beznaděj trochu povznést, jak se říká „nechat si to projít hlavou“.To, co se často zdá úplně beznadějné, zdaleka není, stačí se jen podívat „jinýma očima“.

Můj názor na českou společnost - Martin Gorner 3.A Myslím si, že dnes lidé příliš spoléhají na naší vládu a politiky a doufají, že změní něco k lepšímu. Avšak si neuvědomují, že dnes již vláda a politika naše životy nějak významně neovlivňuje. Měli by se snažit začít víc u sebe. Přestat si stěžovat a začít snažit. Dalším naším známou vlastností je slabost pro slevy, pokud řekne Čechovi, že někde může uspořit až 50%, tak tam hned musí být a koupí všechno, na čem si myslí, že uspoří. Takže v dnešním světě pro Čechy je SLEVA to nejlepší prodejní slovo, které na Čechy vždycky platí. Myslím že, pro starší generace tu přišlo v posledních letech určitě zklamání, kdy lidé po pádu komunismu u nás doufali v rozkvět a zlepšení kultury a společnosti v Česku v čele s Václavem Havlem a spousty slibů, které budou co nejdříve naplněni. Dnes již to u dvě desetiletí a žádná velké zlepšení se od té doby nestalo, naopak přenechali naší politiku ve většině případů zlodějům, kteří přišli do vlády jen proto, aby z Čech vytahali co nejvíce peněz a vydržet zde co nejdéle a pochybným celebritám, kteří o politice vůbec nic nevědí a neměli by zde vůbec být. Dnes v Čechách je tedy pravda, že se naše vláda opravdu o nic nestará, pouze si lobují peníze a snaží se zuby nehty udržet své místo ve vládě, i když tam vůbec nepatří. A jak jsem již psal, nemůžeme spoléhat na to, že nám vláda pomůže. Musíme se snažit sami něco udělat. Nejenom sedět a stěžovat si, že se politici o nic nestarají. Vláda nějak nezasahuje do našeho světa, a proto máme volnou ruku a jeto pouze na nás, co uděláme. Myslím si, že cesta, jak se dostat ze špatné společenské nálady, je opravdu se moc nestarat o naši politiku a nezatěžovat se tím. Naopak se snažit sám něco dělat.

Str.27

Maturitní projekt „Dálkově ovládaný robot“ – RAB Zdeněk Langer 4.C Na projektu jsem spolupracoval se spolužákem Davidem Vítkem, dokončili jsme jej úspěšně, dle zadání a navíc s mnoha rozšířeními. Náš „robot“ RAB je nyní schopen se bezdrátově pohybovat (ovládán pomocí Bluetooth) ideálně až na 150m, snímat obraz a zvuk, regulovat jas dvou sad na sobě nezávislých světel (LED diod), snímat vzdálenost až na pět metrů před sebou, snímat teplotu v rozmezí -40 až 100 ºC, vydávat zvuky pomocí pieza (různé tóny od nízkých po vysoké). Jeho pohyb je zajištěn dvěma stejnosměrnými motory, které jsou na sobě nezávislé – je tedy možné, aby se každý pás pohyboval jiným směrem a jinou rychlostí, kterou je možné definovat na stupnici od 0 do 255. Jelikož jej budeme prezentovat na akci StreTeech (6/2012) máme také připravenou řadu vylepšení, jako je např. úprava krytu, tak aby bylo možné přehledněji ukázat všechny komponenty, které uvnitř pracují (jako např. Arduino UNO, Ardumoto, Bluetooth modul a další), zprovoznění servo motoru pro náklon kamery, úprava programu, tak aby byl robot více autonomní a dodatečné úpravy aplikace pro počítač. Projekt bude nakonec sloužit při výuce RSY pro demonstraci. Názor na projekt našeho konzultanta Ing. Vladislava Štolby: V minulém školním roce, když studentům byly zadávány maturitní projekty, jsem byl pln očekávání po zvolení námětu na vytvoření projektu „Dálkově ovládaného pojízdného robota“, schopného dálkově měřit teplotu se zápisem do počítače. Dané téma si zvolili studenti ze 3.C - Zdeněk Langer a David Vítek. Od počátku se pustili aktivně do práce a velmi brzy se projevilo, že jsou zdatnými konstruktéry. Zvládli základní konstrukci, danou zadáním maturitního projektu a iniciativně rozšířili projekt o kamerový systém s ovládáním a piezoelektrickým ovládáním. Vše výtečně funguje a svým výtvorem dokázali, že naši studenti jsou schopni pracovat jako velmi dobří mechatronici. Proto jsem panu řediteli doporučil poslat studenty s prezentací na StreTeech na ČVUT

Str.28

F1 ve Školách Pavelka Filip, 4.L O soutěži Soutěž F1 ve školách je mezinárodní soutěž týmů středních škol, gymnázií a odborných učilišť, jejíž hlavní myšlenka je navrhnout, vyvinout a zkonstruovat model formule 1, schopný závodit na CO2 pohon. V pravidlech soutěže stojí, že tým bude tvořit 3-6 studentů ve věku 15-19 let. Soutěž probíhá v několika fázích. V České republice probíhají celkem tři kola, České, Moravské a celorepublikové. Vítězný tým se následně zúčastní celosvětového závodu F1 in schools.

Tým PressF1 Letošní rok jsme jediný tým na naší škole. Jsme skupina ze třídy 4.L tvořená třemi studenty a jednou studentkou. Jmenovitě je to Jan Kraus na pozici výrobního inženýra, Adam Šilhavý na pozici design inženýra, Barbora Laštovičková na pozici zástupkyně manažera a Filip Pavelka na pozici týmového manažera. K našemu týmu také neodmyslitelně patří naše zodpovědná osoba, kterou je pan Ing. Karel Fuksa.

Práce studentů Naše práce spočívá ve vymodelování zmenšeného modelu formulky, dle technických pravidel daných pořadatelem soutěže, v CAD programu. Následně model převedeme do obráběcího kódu a necháme vyrobit. Navrhneme grafickou úpravu, aplikujeme ji na model a poté ho otestujeme na dráze. Výroba modelu ovšem není jediný úkol, náš tým musí vytvořit technickou, konstrukční a výrobní výkresovou dokumentaci, webové stránky, reklamní předměty, týmové oblečení, výzdobu informačního stánku a verbální prezentaci. Každý tým má také za úkol sehnat sponzory, kteří by byli ochotni se finančně podílet na jejich projektu.

Str.29

Modelování formule Při vytváření modelu formule, jsme se rozhodli jít jiným směrem v otázkách aerodynamiky. Domluvili jsme se, že zkusíme vzduch proudící kolem modelu rozhánět do stran kolem formulky a ne nahoru jak bylo zvykem. Tímto jsme docílili krásného výsledku ve virtuálním aerodynamickém tunelu, který probíhal v programu SolidWorks.

Obrábění Ještě než došlo k samotnému obrábění z balsového dřeva, převedl se navržený model do CNC kódu v programu AlphaCam, pak již mohla začít výroba, která se uskutečnila v dílnách ČVUT. Tímto patří veliký dík panu Ing. Schmirlerovi, který se nám o modely postaral a se kterým jsme výrobu konzultovali.

Str.30

Testování Vyrobené a zkompletované formulky jsme museli otestovat. Vzhledem požkození testovací dráhy jsme museli jet testovat na Střední průmyslovou školu strojírenskou do Kolína. Výsledky jsme zaznamenali a byli jsme spokojeni s rychlostí naší formulky, která byla na 25 m dlouhé dráze asi 1,3 s.

1. kolo závodů - Uherské Hradiště Závody se konaly v Uherském Hradišti, kam náš tým odcestoval v brzkých ranních hodinách vlakem z Hlavního nádraží. Po příjezdu na místo jsme se pustili do zdobení týmového stánku a následně již začalo soutěžení a hodnocení porotci. Nejprve probíhala kontrola listu specifikací, který obsahoval naměřené rozměry a hodnoty modelu.V této části soutěže jsme obstáli, porotci nám nedokázali nic vytknout. Druhou částí byla ústní prezentace, ve které jsme představovali náš tým a veškerou vykonanou práci. Ač jsme se snažili a náš projev byl kladně ohodnocen, nedodrželi jsme vyhrazený časový limit 5 minut a byli jsme připraveni o body. Třetí částí probíhala u týmového stánku, kdy postupně přicházeli porotci a kladli nám cílené dotazy. Šlo zejména o oblast marketingu týmu a výrobu modelu. Poslední část se konala druhý den, v ní šlo pouze o závodění. Hodnotil se nejrychlejší čas formule, ke kterému se přičítal reakční čas našeho závodního jezdce, kterým se po testování v Kolíně stal Adam Šilhavý. Závěrem soutěže bylo vyhlášení postupujících týmů. Z 15 týmů postupovalo do Celorepublikového kola v Brně pouze 9 týmů. Náš tým se setkal s velmi pozitivním a neočekávaným výsledkem, umístili jsme se na 6. místě. Jako první tým z naší školy se účastníme finále a budeme bojovat o postup do Mezinárodního kola této soutěže.

2. kolo závodů – Brno Aby naše šance ve finále stouply, je nutností zdokonalit provedení některých dílčích úkolů. Například opravit technickou dokumentaci, povrchovou úpravu modelu, zajistit více propagačních materiálů a zviditelnění našeho týmu.

Poděkování Rádi bychom tímto článkem vyjádřili dík naší škole a panu řediteli Ing. Radku Sáblíkovi, že nás podpořil, umožnil nám pracovat na tomto zajímavém projektu a zrealizovat ho v rámci maturitních projektů. Zároveň bychom ho chtěli ujistit, že se budeme snažit reprezentovat naši školu a dělat jí dobré jméno i na Finálovém kole v Brně, které se koná v rámci veletrhu AUTOTEC.

Str.31

Ježíš Kristus - úvaha Martin Kotek 4.C Ježíš Kristus je bez pochyby nejznámější, nejdiskutovanější a zároveň nejtajuplnější osobou v dějinách celého lidstva. Je křesťany považován za Božího Syna, který se stal člověkem, žil mezi lidmi a nakonec byl ukřižován. Po třech dnech vstal z mrtvých, byl vzkříšen a tato zázračná událost přináší všem jeho následovníkům spásu. Jeho život a působení je středem křesťanské víry. Křesťané ho považují za zakladatele křesťanské víry. Je pro ně očekávaným Mesiášem, Spasitelem, Bohem, který lidem přinesl spásu. Je jediným prostředníkem mezi Bohem a lidmi, je vyvrcholením Božího zjevení. Veškeré dějiny spásy mají v něm svůj střed - o něm hovořili proroci a celý Starý zákon, k němu a k jeho království směřují dějiny. Jsou o něm ovšem také známy jeho vazby na ostatní náboženství. Například Islamisté Ježíše považují za jednoho ze čtyř proroků (Abrahám, Jákob, Mojžíš, Ježíš), kteří předcházeli poslednímu a největšímu poslu Božímu, Muhammadovi. Muslimové nevěří, že byl Ježíš ukřižován, ani že sňal hříchy světa, ani že by po své smrti byl vzkříšen. Stejně tak odmítají názor, že by mohl být božím synem, což považují za rouhání proti jedinosti a jedinečnosti boží. Některé aspekty společné s křesťanstvím však muslimové uznávají, např. narození z panny. Věří rovněž, že se právě Ježíš před dnem soudu navrátí na zem, obnoví spravedlnost a porazí "falešného proroka". Ježíš je předmětem úcty muslimů, stejně jako jeho matka Marie. Jméno Ježíš je česká podoba řeckého Iésús, které vzniklo helénizací vlastního jména Jehošua nebo Ješua, což je židovská forma jeho jména. Přívlastek „Kristus“ je taktéž řeckého původu christos a je doslovným překladem hebrejského mašíach, jež znamená „pomazaný“, „mesiáš“, tedy Židy očekávaný vykupitel Izraele. To vše je ovšem pohled z náboženského hlediska. Jaký byl tedy Ježíš po historické stránce?

Historický Ježíš Ježíš Kristus z Nazareta se narodil mezi lety 7-1 př. n. l. a zemřel mezi 29-33 n. l. Podle jeho, byť nepřesně vypočítaného narození je také tradičně odvozován námi používaný křesťanský letopočet. Nejpravděpodobněji žil Ježíš na území galilejského Nazaretu, odkud dostává přídomek „Nazaretský“. Navzdory starověkým svědectvím, jak křesťanským, tak nekřesťanským, někteří historikové samotnou existenci Ježíšovy osobnosti zpochybňují. Benjamin Urrutia na základě Flaviova vyprávění tvrdí, že historickým Ježíšem byl ve skutečnosti rabín Ješua bar Aba, který vedl úspěšný nenásilný odpor proti Pilátovu plánu umístit na Chrámové hoře v Jeruzalémě římské orly. Angličan John Allegro pak dokonce tvrdí, že Ježíš bylo jméno pro halucinogenní houbu. Jsou to však zcela okrajová stanoviska, které odmítá drtivá většina historiků. Až někdy ve věku třiceti let začal kázat a mnohým svým konáním narušoval dobové a náboženské konvence (vzhledem k tehdejší židovské společnosti např. sbírání klasů v sobotu, odstup od své rodiny). Jako důvod jeho odsouzení k smrti může být bráno hned několik činů. Zejména pak učení o Ježíšově těle coby pokrmu („přijímání těla a krve Páně“), nebo hlásání božího království nebeského. Po ukřižování bylo jeho uloženo do hrobu, ze kterého ovšem po třech dnech zmizelo. Církev od počátku tento prázdný hrob vysvětlovala Ježíšovým vzkříšením. A to je okamžik, kdy začínají dějiny církve.

Str.32

SLAVNÉ CHYBNÉ TECHNOLOGICKÉ PŘEDPOVĚDI Ing. Radko Sáblík, ředitel školy Motto : „Chybovat je v povaze člověka, ale jen hlupák na svém omylu setrvává.“ – Marcus Tullius Cicero „Vše, co bylo možno objevit, již bylo objeveno.“ – šéf patentového úřadu USA Charles Duell, 1899 „Jízda vlakem vysokou rychlostí není možná, protože cestující nebudou moci dýchat a zemřou na udušení.“ – Dionysys Larder, irský profesor přírodních věd a astronomie, žil 1793 až 1859 „Nemyslím si, že by na světovém trhu byla poptávka po více než pěti počítačích.“ – Thomas J. Watson, IBM, 1943 „Počítače by v budoucnu mohly vážit i méně než 1,5 tuny.“ – redaktor časopisu Mechanics, 1949 „Není žádný důvod, proč by lidé měli mít svůj vlastní počítač doma.“ – Ken Olsen, DEC, 1977

JUNIORSKÝ MARATÓN 2012 – Běžíme pro Evropu Mgr. Liboslav Matoušek – učitel TEV Tento nádherný, ale náročný závod, se stává v naší republice velice populární. A nejen mezi mládeží. Letos se konal již 16. ročník (mimochodem naše Smíchovská míle je 6 let starší). Po celé republice se konají krajská kola (bylo jich 14), kterých se letos zúčastnilo 153 středoškolských štafet. Pravidla jsou všude stejná. Školní štafetu tvoří 10 závodníků (na úsecích 3, 5, 7 běží povinně dívky). 9 krát se běží 4km, jeden borec musí zvládnout 6125 m. Nejlepší týmy pak reprezentují svůj kraj, svoji školu, na Mezinárodním maratónském víkendu v Praze, kde startují společně s největšími maratónci světa. Pražské krajské kolo se konalo ve čtvrtek 26.4. před Výstavištěm v Holešovicích. 2 km okruh vedl do Stromovky. Bylo nádherné, letní počasí. Na běh, až moc velké vedro. Naše škola nechybí již potřetí v řadě. Neděláme si v tomto závodě moc velké ambice. Nepatříme mezi favority, díky malému počtu studentek, z kterých vybíráme tři nejlepší. Chodíme si však pro zážitky. A když se někdy zadaří, je z toho neskutečné čtvrté místo, jako loni. Letos jsme si věřili na zlatý střed. Pánské úseky jsme měli obsazené z těch nejlepších běžců školy, na dámské se obětovaly Anička, Lucka a Verča – připravena ještě Kačka (všem patří obrovský dík). Záleželo především na holkách, jak budeme úspěšní, o kluky jsme strach neměli. Naší štafetu rozbíhal Lukáš Lojka,

Str.33

hokejista s tvrdými lokty, a předával florbalistovi Jardovi Malcovi v první desítce. Ten výborné umístění ještě o kousek vylepšil. Pak se však vydala trápit Anička. Závod dokončila vyčerpaná kolem 25 místa. Odhodlání Lukáše Hodbodě nám dávalo naděje na dobré umístění. Běžel, přesto že je sprinter, výborně. Předával Lucce na 16 místě. Ta se s tratí poprala se ctí. Na „profesionálky“ však neměla. Jirka Kubík (stolní tenista) bojoval. S dlouhou trasou, vedrem i sám se sebou. Následoval tragický sedmý úsek. Verča v září zvládla přespolní běh výborně, tentokrát jí to nesedlo. První kolo dokončila zcela vyčerpaná, do druhého se vydala „pěšky“, pod dohledem pana Matouška a Crosbyho. Po pár metrech byl však konec. Museli jsme vzdát a přivolat raději „záchranku“. Ke cti ostatních, závod jsme dokončili (mimo soutěž) a nikdo nic Verče nevyčítal(po odborném vyšetření a infuzi byla v pořádku). Michal Šesták, Ondra Kuklík i finišující Jirka Stráněl (odskočil si zazávodit a reprezentovat během „svaťáku) běželi skvěle. Velká škoda této smůly. Nevyhráli bychom, ale umístění okolo 12. místa bylo reálné. To je však sport. I takovéto situace k němu patří. Slova, která zazněla na závěr: „ v orienťáku jim to vrátíme“, mne jen utvrzují, že máme výborné studenty. Nevzdávají se, bojují a je s nimi sranda. Rád s nimi pracuji a pevně věřím, že POHÁR

PRIMÁTORA budou přebírat opět „Preslováci“. Všem díky. Reprezentovali: Lukáš Lojka 1.L (0:14:27), Jaromír Malec 1.L (0:14:28), Anna Dřevíkovská 2.A (0:23:22), Lukáš Hodboď 1.D (0:14:16), Lucka Salabová 2.L (0:22:51), Jiří Kubík 3.L (0:16:06), Veronika Vejmělková 1.A (nedoběhla), Michal Šesták 2.L (0:13:53), Ondra Kuklík 2.L (0:13:29), Jirka Stráněl 4.A (0:22:55 … 6km), Kateřina Pilná 2.A (náhradnice, foto), Jan Hodouš 4.A (divák), Ondra Výravský alias Crosby 2.A (náhradník, který ač neběžel, naběhal nejvíc … na trati povzbuzoval, podával nápoje, povzbuzoval, doprovázel, podával nápoje – pořád dokola, skvělý nedocenitelný výkon).

Str.34

POPRASK – TURNAJ V BADMINTONU Mgr. Liboslav Matoušek, učitel TEV Další dílek do mozaiky zvané POHÁR PRIMÁTORA jsme vložili ve čtvrtek 12.4. v badmintonové hale ve Štěrboholích. A vcelku úspěšně. Všechny konkurenční školy se tentokráte turnaje zúčastnili, proto bylo důležité zabojovat o co nejlepší umístění. Pánská sestava byla stejná jako loni (Petr Petrilak 2.C, Tomáš Ulrych 2.A, Jakub Kaufmann 4.D), doplněná Lukášem Mérim 3.B a nehrajícím náhradníkem (fotografem) Tobiášem Pikartem 2.A. Dívčí se změnila celá. O překvapení se chtěly pokusit Katka Pilná 2.A, Veronika Vejmělková a Štěpánka Kaněrová 1.A, vedené pomocným kaučem Ondrou Havazíkem 3.B. Turnaj byl rozlosován do kvalifikačních skupin, podle umístění v nich se pak hrálo o konečné umístění. Hrálo se systémem každý s každým, zápas začínal čtyřhrou, následovaly dvouhry, až do zisku 4 vítězství (u dívek 3). Z časového důvodu se hrála zkrácená varianta, tedy na jeden set do 21 bodů. Děvčata to měla velice těžké, nastupovala proti nim silná družstva, složená z „profesionálek“. Naše snaha a bojovnost na ně nestačila. A tak jim za 11. místo (nebyly poslední) musíme poblahopřát. Kluci si naopak na los stěžovat nemohli. Nečekal je žádný „super“ tým, s kterým by se nedalo hrát (OA Heroldovy sady – loni 4., se odhlásila). První zápas proti Gymnáziu Oty Pavla jsme zvládli úspěšně. Zvítězili jsme 4:1, ale okamžitě, bez odpočinku, nás čekal další soupeř. S Gymnáziem E. Krásnohorské jsme se utkali o prvenství ve skupině. Byla to velice vyrovnaná bitva, byť konečné skóre 1 : 4 v náš neprospěch, na to nevypadá. Stačilo, aby Petr svoji dobře rozehranou dvouhru dotáhl do vítězného konce a celé utkání mohlo skončit naším vítězstvím 4 : 3. Ale to je kdyby, které ve sportu nefunguje, a tak jsme pokračovali ve skupině o 5. – 8. místo. Tam jsme absolvovali další tři náročná utkání. Gymnázium Arabská jsme hladce přehráli (hurá-náš velký konkurent), s Opatovem prohráli a Voděradskou smetli z kurtu. To znamenalo konečné 6. místo a pěkných 9 bodů do Poháru primátora. Všem reprezentantům školy děkujeme za vzorné vystupování i za sportovní výsledky.

Uzávěrka dalšího čísla je v pondělí 11. června Str.35

Str.36