Mraky, mráčky, obláčky… Zeměpis – Ivana Zábranská
Oblak neboli mrak neboli mračno • Oblak je viditelná masa kapiček vody či krystalů ledu s/nebo jiné chemické látky v atmosféře. • Průměrná oblaková kapka nebo ledový krystalek má v průměru přibližně 0,01 mm • Studená oblaka, tvořící se ve velkých výškách, obsahují pouze ledové krystalky, nižší, teplejší oblaka, obsahují pouze vodní kapky. • Oblaka nejsou složena z vodní páry – ta je neviditelná bez ohledu na výšku a hustotu. Oblaka tedy mohou být pouze v kapalném nebo pevném skupenství. • Jen z některých typů oblaků padají pevné či kapalné srážky. • Za oblaka se někdy považují i přírodní nebo umělé viditelné útvary z malých částic, například mrak vzniklý po výbuchu sopky, z požáru, kondenzační stopy po přeletu letadla či atomový hřib.
Oblak neboli mrak neboli mračno • Oblaky se liší vzhledem, výškou, ve které vznikají, i vlastnostmi. => Mezinárodní systém klasifikace. • Název mraků se tvoří kombinací čtyř latinských slov: cirrus (řasa nebo kučera), stratus (vrstva nebo sloha), nimbus (déšť) anebo cumulus (kupa). • Klasifikace se skládá z: – 10 druhů – 14 tvarů – 9 odrůd – 9 zvláštostí • V jedné chvíli může mít jeden oblak jen jeden konkrétní tvar a jednu odrůdu.
Rozdělení mraků – rozdělení dle tvaru (morfologie) Rozdělení mraků Patro Vysoké oblaky
Latinsky Zkratka Česky Lidový pojem Cirrus Ci řasa Cirrocumulus Cc řasová kupa malé beránky Cirrostratus Cs řasová sloha Střední oblaky Altocumulus Ac vysoká kupa velké beránky Altostratus As vysoká sloha Nimbostratus Ns dešťová sloha Nízké oblaky Stratocumulus Sc slohová kupa Stratus St sloha Cumulus Cu kupa hrady / báby Oblaky vertikálního vývoje Cumulonimbus Cb dešťová kupa bouřkový oblak / bába
Přibližná nadmořská výška tropické pásmo mírné pásmo polární pásmo 6 - 18 km 5 - 13 km 3 - 8 km
2 - 8 km
2 - 7 km
2 - 4 km
do 2 km
do 2 km
do 2 km
Oblačnost • Oblačnost je mírou, jež udává stupeň pokrytí oblohy oblaky. • Oblačnost se může udávat v osminách nebo desetinách a vyjadřuje, jaký zlomek oblohy je přibližně oblaky přikrytý. • Například 0/10 nebo 0/8 znamená jasnou bezoblačnou oblohu, 10/10 nebo 8/8 znamená zcela zataženou oblohu. – 1/8 – jasno – 2/8 – skoro jasno – 3/8 – malá oblačnost – 4/8 – polojasno – 5/8 – oblačno – 6/8 – velká oblačnost – 7/8 – skoro zataženo – 8/8 – zataženo
Cirrus (Ci) – řasa • Tento oblak dosahuje nejvyšších výšek, zpravidla v létě nad 10 km. • Celý oblak je tvořen pouze ledovými částicemi (nachází se ve výšce, kde se teploty celoročně pohybují kolem -45/-70°C). • Je tvořen vzájemně oddělenými oblaky v podobě bílých jemných vláken, bílých plošek nebo úzkých pruhů. Někdy má také vzhled peříček nebo háčků. • Na severní polokouli se obvykle pohybuje od západu k východu a je předzvěstí pohybující se teplé fronty. • Cirrus je znakem aktuálního suchého počasí.
Cirrus (Ci) – řasa
Cirrocumulus (Cc) – řasová kupa • Poměrně tenký oblak tvořený souvislou vrstvu drobných obláčků složený z velmi malých oblačných částí v podobě zrn nebo vlnek nebo rybími šupinami apod. • Tato oblaka nevrhají na povrch žádný stín. • Většinou jsou jednotlivé části oblaků od sebe odděleny. • Patří mezi oblaka vysokého patra, který se skládá jen z ledových krystalků, ojediněle obsahuje přechlazené vodní kapičky. • Oblak může signalizovat pozvolný příchod nestálého počasí.
Cirrocumulus (Cc) – řasová kupa
Cirrostratus (Cs) – řasová sloha • Je charakterizován jako průsvitný bělavý oblačný závoj vláknitého nebo hladkého vzhledu (bez struktury) tvořící vrstvu, která zakrývá často celou oblohu (ale nemusí). • Z tohoto oblaku srážky nevypadávají, je oblakem ledovým. • Na tomto oblaku se již často projevují halové jevy. • Je rovněž oblakem signalizujícím změnu počasí a blížící se teplou frontu. • Často ale také vzniká rozpadem plošně rozsáhlé bouřkové oblačnosti z minulého dne.
Cirrostratus (Cs) – řasová sloha
Altocumulus (Ac) – vysoká kupa • Na obloze je můžeme pozorovat jako jednotlivé skupiny nebo celé vrstvy oblačných chomáčů nebo valounů s vlastními stíny, uspořádaných do řad v jednom či dvou směrech. • Barva těchto chomáčů a valounů může být oslnivě bílá, ale také tmavošedá, zčásti stínovaná. • Mohou z nich vypadávat srážky, které se však většinou stačí vypařit v podoblačném vzduchu, a tak může často vznikat tzv. virga (= srážkový pruh). • Často signalizuje příchod studené fronty, vzniká ale transformaci jiných oblaků a může signalizovat rozpadávání oblačnosti nebo inverze.
Altocumulus (Ac) – vysoká kupa
Altocumulus (Ac) – vysoká kupa
Altostratus (As) – vysoká sloha • Oblak tvoří kompaktní šedavá nebo modravá oblačná plocha nebo vrstva s vláknitou či žebrovitou strukturou, popř. i bez patrné struktury. • Často pokrývá úplně nebo částečně oblohu. • Oblak bývá místy tak tenký, že jím prosvítá Slunce nebo Měsíc, ale předměty na zemi již nevrhají stíny. • Mohou z něj vypadávat srážky, které se však v letním období většinou vypaří předtím než dosáhnou povrchu. Pokud tyto srážky ale dosáhnou zemského povrchu, jde pak většinou o déšť, sníh nebo padání krupek trvalejšího charakteru. • Altostratus se vytváří zejména v oblačných systémech teplých front a studené fronty prvního druhu.
Altostratus (As) – vysoká sloha
Nimbostratus (Ns) – dešťová sloha • • • • •
Jde o dešťový oblak (Nimbus = déšť, Stratus = plocha, vrstva). Je tvořen hustou hrubou tmavou vrstvou s roztrhanou základnou. Je smíšený, skládá se z vodních kapek a ledových krystalků. Z oblaku vypadávají trvalé srážky. Obvykle pokrývá celou oblohu a horizontálně pokrývá tisíce kilometrů. • Díky své mohutnosti může zasahovat jak do vysokého, tak i do nízkého patra. • Skrz tento oblak není vidět Slunce. • Nachází se na teplých a okluzních frontách, také ale v oblasti nízkého tlaku vzduchu.
Nimbostratus (Ns) – dešťová sloha
Stratocumulus (Sc) – slohová kupa • Vzniká rozpadem jiného druhu oblaku (nejčastěji z typu cumulus) mícháním teplého vlhkého vzduchu s chladným suchým a jeho následným posunem pod tento teplý. Nese známky vertikálního vývoje. • Má podobu kupovitých valounů nebo peřin, často šedé barvy, kde chomáče se často spojují. • Základna se může vyskytovat již od 300 metrů. • Častý zejména v zimním období, přičemž i z tohoto oblaku mohou vypadávat slabé srážky. • Je složený většinou z vodních kapiček, někdy s příměsí ledových krystalků.
Stratocumulus (Sc) – slohová kupa
Stratocumulus (Sc) – slohová kupa
Stratus (St) – sloha • Obvykle šedá jednolitá vrstva oblačnosti s nízkou základnou (cca 600 – 1.000 m), takže často zakrývá vrcholy kopců nebo vyšších staveb. • Příliš se neliší od mlhy. • Vzniká často pod výškovými inverzemi teploty vzduchu nebo v důsledku prochlazení vzduchu od zemského povrchu (noční radiace). Další podmínkou je stabilním prostředí s minimální turbulencí, tj. vzduch se nemíchá s horní nebo dolní vrstvou. • V případě nočního vzniku se oblačnost brzo ráno opět rozpadá. • Slunce může touto oblačností slabě prosvítat. • Z tohoto oblaku můžou srážky vypadávat v podobě mrholení, ledových jehliček nebo sněhových zrn.
Stratus (St) – sloha
Cumulus (Cu) – kupa • Je tvořen osamocenými osamocené oblaky s kyprým a hustým vzhledem s ostře ohraničenými obrysy, vyvíjecí se směrem vzhůru v podobě kup, kopolí a věží. • Je-li ozářen Sluncem, je až zářivě bílý, základna oblaku však může být i velmi tmavá, obvykle však šedá a téměř vždy vodorovná. Na zem vrhá silné stíny. • Je oblakem vodním, při velkém vertikálním rozsahu může být smíšený. • Jedná se ale o nesrážkový oblak, v tropech mohou vypadávat srážky v podobě krátkých přeháněk. • Dalším vývojem Cumulu směrem vzhůru může vzniknou bouřkový oblak Cumulonimbus (Cb). • Cumulus je vyhledávaným typem oblaku pro bezmotorové létání, neboť je-li aktivní, je pod ním vzestupný proud vzduchu. Pro ostatní formy letectví může být vnímán naopak nelibě, neboť vzestupné proudy vzduchu představují jeden ze zdrojů turbulencí.
Cumulus (Cu) – kupa
Cumulonimbus (Cb) – dešťová kupa • Bouřkový mrak, obzvláště v létě charakteristický velmi výrazným vertikálním vývojem, jehož vrcholky můžou dosahovat až tropopausy (v tropech až nad 20 km, u nás 7 – 9 km, zaznamenáno i 16 km) s velmi tmavou základnou a v podobě hor nebo obrovských věží. • Na oblak jsou vázány bouřky, centrum záporného náboje soustřeďuje v dolní části oblaku a v horní části je naopak kladný náboj. • Působí často ponurým, hrozivým a strach vzbuzujícím dojmem, zvláště když je spojen se silným hřměním, blesky a intenzívními srážkami. • Intenzita srážek může být velice intenzívní až k intenzitě průtrže mračen, která je vázána pouze na tento typ oblačnosti. Dále je průvodcem krupobití, nárazový vítr (až síla vichřice). • Velké nebezpečí pro leteckou dopravu (nárazový vítr, intenzivní turbolence, námraza, elektrické výboje, kroupy). • Vrchní části tohoto oblaku se projevují velice nízkými teplotami, které můžou při protržení troposféry klesnout v ojedinělých případech až k neuvěřitelným -80°C. • Cumulonimbus se také vyskytuje v tropických cyklónách, hurikánech, blizzardech apod.
Cumulonimbus (Cb) – dešťová kupa
Zajímavosti z oblaků • • • •
Morning Glory (válcovitá oblaka) – Carpentarský záliv, Austrálie 300 – 1.000 km délky 1 – 2 km výšky až 60 km/h od moře k pevnině
Přírodní či umělá oblaka z jiných částic • Pyrocumulus z lesního požáru v Yellowstonském národním parku
Přírodní či umělá oblaka z jiných částic • Pyrocumulus z lesních požárů v okolí Los Angeles
Přírodní či umělá oblaka z jiných částic • Kondenzační stopy (contrails) za letadly
Přírodní či umělá oblaka z jiných částic • Atomový / vodíkový výbuch
Děkuji za pozornost • www.google.com/pictures • http://ipriroda.wz.cz/mraky.htm • http://www.euromarina.cz/pocasi/meteorologie/formovanioblacnosti.htm • http://en.wikipedia.org/wiki/Cloud • http://cs.wikipedia.org/wiki/Oblak • http://www.skystef.be/clasclouds.htm • http://www.wmo.int • http://cloudappreciationsociety.org/
