MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, Ostrava. Rozhodnutí

*KUMSX01EXNOS*

KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava

Čj: Sp. zn.: Vyřizuje: Odbor: Telefon: Fax: E-mail: Datum:

MSK 77935/2014 ŽPZ/17584/2014/Hyb 245.1 V5 Ing. Radmila Hybnerová Odbor životního prostředí a zemědělství 595 622 927 595 622 396 [email protected] 2014-10-13

Rozhodnutí Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále „krajský úřad“), jako věcně a místně příslušný správní orgán podle § 29 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 27 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o ochraně ovzduší“), po provedení správního řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „správní řád“), rozhodl takto: Právnické osobě W.P.E., a.s., se sídlem Areál VÚ Běchovice 10a, Praha – Běchovice, PSČ 190 11, IČO 25709151 (účastník řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu), se vydává povolení provozu stacionárního zdroje podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší, umístěného na adrese Středulinského 696, Ostrava: „neutralizační stanice odpadních vod z galvanovny“ – stacionární zdroj uvedený pod kódem 2.6. přílohy č.2 zákona o ochraně ovzduší. Neutralizační stanice s likvidací odpadních vod z provozu galvanického zinkování a fosfátování a KTL lakování. Závazné podmínky povolení provozu dle § 12 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší: Provozní řád: Stacionární zdroj bude provozován v souladu s provozním řádem č. součástí výrokové části tohoto rozhodnutí.

77935/2014 jehož text je nedílnou

Odůvodnění Krajský úřad obdržel dne 5. 6. 2014 žádost právnické osoby W.P.E., a.s., se sídlem Areál VÚ Běchovice 10a, Praha – Běchovice, PSČ 190 11, IČO 25709151, o vydání povolení provozu stacionárního zdroje podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší nazvaného „neutralizační stanice odpadních vod z galvanovny“. Dne 1. 7. 2014 byla žádost doplněna o návrh provozního řádu. Dnem obdržení tohoto podání bylo u krajského úřadu zahájeno správní řízení ve věci vydání povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně

Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu tel.: 595 622 222 fax: 595 622 126 ID DS: 8x6bxsd

IČ: 70890692 Bankovní spojení: Česká spořitelna, a. s. – centrála Praha DIČ: CZ70890692 č. účtu: 1650676349/0800 Úřední hodiny Po a St 9.00–17.00; Út, Čt 9.00–14:30; Pá 9.00–13:00

www.kr-moravskoslezsky.cz

Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

ovzduší. Jako podklad pro vydání povolení byla předložena žádost obsahující všechny relevantní údaje vyžadované přílohou č. 7 zákona o ochraně ovzduší a návrh provozního řádu. Vzhledem k tomu, že žádost nesplňovala všechny náležitosti podání, krajský úřad výzvou č. j. MSK 87146/2014 ze dne 26. 6. 2014, v souladu s § 37 odst. 3 správního řádu, vyzval k doplnění požadovaných podkladů. Krajský úřad současně usnesením č. j. MSK 87147/2014 ze dne 26. 6. 2014, v souladu s § 45 odst. 2 správního řádu, předmětné řízení přerušil. Dne 1. 7. 2014 byla žádost doplněna o návrh provozního řádu. Tímto dnem krajský úřad v řízení pokračoval. Dopisem č. j. MSK 93818/2014 ze dne 8. 7. 2014 požádal krajský úřad Českou inspekci životního prostředí (dále „inspekce“) o vyjádření, jakožto dotčený orgán státní správy ve smyslu § 12 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší. Dne 30. 7. 2014 bylo krajskému úřadu doručeno vyjádření inspekce zn. ČIŽP/49/OOO/1411569.002/14/VDK ze dne 29. 7. 2014. Inspekce ve svém vyjádření sdělila, že požaduje přepracovat předložený provozní řád v souladu s přílohou č. 12 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na požadavek inspekce krajský úřad prodloužil lhůtu k odstranění nedostatků, a to usnesením č.j. MSK 110944/2014 ze dne 15. 8. 2014. Dne 12. 9. 2014 byl krajskému úřadu předložen přepracovaný provozní řád. Dopisem č. j. MSK 124868/2014 ze dne 19. 9. 2014 znovu požádal krajský úřad Českou inspekci životního prostředí (dále „inspekce“) o vyjádření, jakožto dotčený orgán státní správy ve smyslu § 12 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší. Dne 13. 10. 2014 bylo krajskému úřadu doručeno vyjádření inspekce zn. ČIŽP/49/OOO/1411569.004/14/VDK ze dne 13. 10. 2014. Inspekce ve svém vyjádření konstatovala, že nemá připomínky k vydání povolení provozu zdroje. Vzhledem k tomu, že pro stacionární zdroje označené ve sloupci C v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší, je text předmětného provozního řádu nedílnou součástí tohoto rozhodnutí. Další závazné podmínky dle § 12 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší krajský úřad nestanovil, neboť nejsou relevantní vzhledem k typu stacionárního zdroje a množství znečišťujících látek vnášených do ovzduší, případně vyplývají z právních předpisů (a tudíž je bezpředmětné je stanovovat tímto rozhodnutím) nebo nejsou právními předpisy vyžadovány. Vzhledem k tomu, že krajský úřad žádosti právnické osoby W.P.E., a.s., se sídlem Areál VÚ Běchovice 10a, Praha – Běchovice, PSČ 190 11, IČO 25709151, o vydání povolení provozu stacionárního zdroje podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší v plném rozsahu vyhověl, nebyla účastníku řízení, ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním.

Poučení Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat k Ministerstvu životního prostředí podáním učiněným u zdejšího krajského úřadu, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení (§ 83 odst. 1 správního řádu) v souladu

2/21 tel.: 595 622 222 fax: 595 622 126 ID DS: 8x6bxsd



Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

s ustanovením § 82 odst. 2 správního řádu. Podané odvolání má v souladu s § 85 odst. 1 správního řádu odkladný účinek. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.

otisk úředního razítka Ing. Marek Bruštík vedoucí oddělení ochrany ovzduší a integrované prevence

Rozdělovník 1. Účastníci řízení: W.P.E., a.s., Areál VÚ Běchovice 10a, Praha – Běchovice, PSČ 190 11 2. Dotčené orgány: Česká inspekce životního prostředí OI Ostrava, oddělení ochrany ovzduší, Valchařská 15, 702 00 Ostrava (po nabytí právní moci)




Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

č. 77935/2014

PROVOZNÍ ŘÁD podle zákona č. 201/2012 Sb.




Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

1.

Identifikace stacionárního zdroje (stacionárních zdrojů) a provozovny, ve které je stacionární zdroj umístěn, provozovatele, případně majitele stacionárního zdroje.

1.1.

Identifikace provozovatele Identifikační číslo provozovatele: Obchodní jméno: Právní forma: Sídlo společnosti:

1.2.

Identifikace provozovny Identifikační číslo provozovny: Název zdroje: Umístění zdroje: Katastrální území: Obec: Kraj:

1.3.

257 09 151 W.P.E. a.s. akciová společnost Praha 9 - Běchovice, Podnikatelská 565, PSČ 190 11

01140942 Čistírna odpadních vod Ostrava-Vítkovice, Středulinského 966/26, PSČ 703 00 Vítkovice (okres Ostrava-město);714071 Ostrava (okres Ostrava-město);554821 Moravskoslezský

Odpovědná osoba provozovny Odpovědná osoba: Telefon: E-mail:

Ing. Josef Bukovský +420 736 630 949 [email protected]

2.

Podrobný popis stacionárního zdroje a dále popis technologií ke snižování emisí a jejich funkce. Číslování stacionárního zdroje je shodné s provozní evidencí stacionárního zdroje a v jednoznačné návaznosti na platné provozní a technologické předpisy provozovatele.

2.1.

Popis použité technologie a technologického zařízení Objekt čistírny trubním propojením souvisí přímo s provozem povrchových úprav, což je výhodné z hlediska záchytu možných úniků při čerpání neupravených vod do čistírny. Čistírna je navržena na základě modulárního systému plastových jímek a reaktorů, což je zárukou dlouhodobé životnosti a těsnosti jímek. Vlastní provoz je vybaven měřením pH a hladin, což umožňuje automatický provoz s kontrolou vždy dokončeného kroku úpravy odpadních vod. Tento systém prakticky vylučuje vypuštění neupravené odpadní vody či její náhodný únik do areálové kanalizace.

2.2.1. Popis strojního zařízení čistírny sběrné nádrže - jsou řešeny jako kompletní polypropylenové jímky, osazené hladinoměry a čerpadly v chemicky odolném provedení. Prostor jímek a reaktorů je zajištěn bezodtokou jímkou s možností sčerpávání vod do zvolené nádrže. Sběrné nádrže jsou oddělené pro oplachové vody, kyselé koncentráty a alkalické koncentráty. řídicí systém - plastový rozvaděč systému RATMATIK Nsr s automatickým provozem s pH a Redox měřením. 5/21 tel.: 595 622 222 fax: 595 622 126 ID DS: 8x6bxsd



Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

dávkování činidel - celoplastové nádrže s víkem, z vysokohustotního polypropylenu. Jsou osazeny patřičnými čidly na indikaci výšky hladiny. dávkovací čerpadla - jsou použita celoplastová membránová čerpadla s vzduchovým pohonem. průtočný reaktor s následným lamelovým separátorem – je řešen formou dvou kompaktních polypropylenových nádrží, první s míchadlem, měřením pH a dávkováním příslušných činidel. Na reaktory je bezprostředně napojen lamelový separátor, do kterého zpracovávaná suspenze přepadá samospádem. Separátor je vybaven kalovým prostorem s odtahem kalů do kalové jímky. řídicí systém - plastový rozvaděč systému RATMATIK Ns s automatickým provozem s pH měřením. kalolis KL 400 celkem 3 kusy - je vybaven hydraulickým uzavíráním desek a dosoušením kalového koláče tlakovým vzduchem. kalová jímka - plastová kruhová jímka s víkem, vybavená hladinoměrem a připojená na plnící čerpadlo kalolisu. kontrolní jímka s měřením – plastová jímka o objemu 150 litrů, vybavená registračním měřením pH a registračním průtokoměrem. dočišťovací jednotka – je tvořena čerpací jímkou, mechanickým filtrem u alkalicko-kyselých vod. Dočištění u vod s obsahem komplexotvorných látek je tvořeno filtrem s aktivním uhlím a iontoměničovou kolonou s náplní specifického iontoměniče Lewatit TP 207. Kolona je vybavena na vstupu a výstupu pH statem, pro optimalizaci separace zbytkových koncentrací těžkých kovů a dále zásobníky a čerpadly regeneračního a kondicionačního činidla. Stavba čistírny je koncipována jako modulární systém umožňující dostavbu a rozšíření v případě potřeby. Stejně tak je možno přizpůsobit čistírnu případným technologickým změnám ve výrobě. 2.1.2. Seznam hlavních zařízení čistírny 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14)

Jímka oplachů a koncentrátů vybavená hladinoměry a čerpáním 6 ks Přečerpávací jímka s čerpadlem a hladinoměry Kalová jímka 2,2 (5 m3) Reaktor - oplachů , průtočný dvoukomorový reaktor Lamelový separátor 4 Ks Reaktor vod s obsahem komplexů 1 ks Čerpací nádrž 2 ks Kalolis - KL40/33- 3 ks Dávkovací zásobníky 8 ks Dávkovací čerpadla 10 ks Kontrolní jímka s registračním měřením pH a průtoku Řídicí systém RATMATIK NS Dočišťovací jednotka tvořená mechanickým filtrem 1 ks Dočišťovací jednotka tvořená mechanickým filtrem filtrem s aktivním uhlím, dvěma pH-staty (montovány na základě výsledků zkušebního provozu) a regenerační jednotkou iontoměniče 1 ks 15) Šroubový kompresor 1 ks

2.1.3. Postup úpravy vod 6/21 tel.: 595 622 222 fax: 595 622 126 ID DS: 8x6bxsd



Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

Větev alkalicko-kyselých vod jsou jímány ve sběrné jímce oplachových vod, alkalické a kyselé koncentráty odděleně v samostatných jímkách a zpracovávány jsou postupným přídavkem k oplachovým vodám. V případě vyšší produkce mohou být i odváženy k externímu zpracovateli. Zpracování vod se děje v průtočné větvi čistírny vybavené čtyřmi lamelovými separátory kalu a reaktorem, kde probíhá vlastí proces koagulace. Proces koagulace je veden v alkalické oblasti pH za použití pomocného koagulantu na bázi železa a polyflokulantu pro lepší tvorbu vloček. Odseparované kaly se odvodňují na kalolisech, kalová voda se vrací zpět k dočištění do sběrné jímky oplachových vod. Vyčištěná voda se dočistí na mechanickém pískovém filtru a vypouští se přes kontrolní jímku s registrací průtoku a pH do kanalizace. Celý proces čištění je veden automaticky, čistírna pracuje na jmenovitý výkon, tj. 6 krychlových metrů za hodinu, pokud jsou vody v zásobnících nad minimální hladinou. Poté pak přechází do provozu s menším počtem činných modulů. Takto jsou udržovány volné jímací kapacity u zdrojů vod. Vybavení čtyřmi lamelovými separátory umožňuje v případě potřeby výkon po jednotlivých modulech snižovat odstavením separátorů, aniž by byla porušena hydraulická stabilita separátorů. Kaly po odvodnění budou skládkovány v souladu s vyhodnocením jejich nebezpečnosti a v souladu s platnou legislativou. Kalová koncovka je tvořena dvěmi kalolisy, odstraňování kalového koláče je řešeno přímo do vyvážecího kontejneru. Kontejner kalů je umístěn v zastřešeném prostoru, aby do kalu nenatékala srážková voda. Odkanalizování prostoru kontejnerů je do záchytné jímky kalové vody, která se vrací zpět k dočištění do větve alkalicko kyselých vod. Celková denní produkce kalů z této větve zpracování může činit cca 600 kg kalového koláče. Dávkování činidel se děje z centrální přípravny. Dávkovací čerpadla jsou membránová, hnaná tlakovým vzduchem. Větev vod s obsahem komplexotvorných látek: tyto vody jsou jímány a zpracovávány odděleně, včetně zpracování kalů a dočišťovací jednotky, vzhledem k obsahu komplexujících látek. Pro zpracování je použit odstavný systém koagulace za přídavku činidla schopného vysrážet i komplexně vázané těžké kovy. Odpadní vody se načerpají ze sběrné jímky do odstavného reaktoru vybaveného dvojstupňovým míchadlem, kde se za stálého míchání (rychlé otáčky) upraví nejprve pH na hodnotu pH cca 5 a poté je dávkováno srážecí činidlo na bázi dialkyldithiokarbamanů, po reakční prodlevě je dávkováno koagulační činidlo na bázi železa a po homogenizaci reakční směsi je upraveno pH do alkalické oblasti pH na hodnotu pH 8,5 – 9,5. Dávky činidel jsou řízeny měřením pH a redox potenciálu. Poté se sníží otáčky míchání a je nadávkován polyflokulant a reakční směs je vymíchána po dobu 10-ti minut. Vzniklé kaly se oddělí sedimentací a odvodní na kalolisu určeném pro tuto větev. Čirá voda se vypouští přes dočišťovací jednotku tvořenou pískovým filtrem, filtrem s aktivním uhlím a specifickým iontoměničem do společné kontrolní jímky a odtud do kanalizace. Celý proces čištění je veden automaticky, i tato větev čistírny pracuje na jmenovitý výkon, pokud jsou vody v zásobnících nad minimální hladinou. Takto jsou udržovány volné jímací kapacity u zdrojů vod. Kaly po odvodnění budou skládkovány v souladu s vyhodnocením jejich nebezpečnosti a v souladu s platnou legislativou. Kalová koncovka je tvořena kalolisem, odstraňování kalového koláče se děje za pomoci vyvážecího kontejneru v prostoru kalolisu.




Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

2.1.4. Schéma technologie Obr. č. 1 Schéma procesu čistění odpadních vod

3.

Údaj o funkci spalovacího stacionárního zdroje v přenosové soustavě nebo v soustavě zásobování tepelnou energií a údaj o tom, zda se jedná o záložní zdroj energie. Není pro tento zdroj relevantní.

4.

Vstupy do technologie - zpracovávané suroviny, paliva a odpady tepelně zpracovávané ve stacionárním zdroji.

4.1.

Zpracovávané odpadní vody 8/21

tel.: 595 622 222 fax: 595 622 126 ID DS: 8x6bxsd



Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

Zpracovávanými odpadními vodami jsou vody vznikající na lince povrchových úprav. Jsou to vody z procesu: chemického a elektrolytického odmaštění, moření železa v HCl, chemického niklování, stahování vadných povlaků z disků kol. Dle složení odpadních vod jsou použity odpovídající technologie zpracování odpadních vod v systému děleného vodního hospodářství. Pro dodržení optimálních postupů zpracování odpadních vod a účinnosti čištění je nutno dodržet následující podmínky: zachovat současný stav navržených postupů a nepoužívat ani v budoucnu komplexotvorné látky v galvanických procesech, tj. při případných změnách činidel přihlížet k jejich složení a případně k vodohospodářské testaci, dodržet oddělení jednotlivých toků koncentrátů. 4.2.

Produkce odpadních vod Předpokládaná produkce odpadních vod z celého provozu povrchových úprav činí: 2 l/s, ročně celkem 60 000 m3. Přičemž ve větvi alkalicko-kyselých je produkce cca 4 - 6 m3/h a ve větvi chemického niklování cca 0,4 – 1,2 m3/h.

4.3.

Složení odpadních vod Tab. č. 1 Průměrné složení alkalicko-kyselých odpadních vod: Ukazatel

Emisní limit (mg/l)

pH

1,5 – 7

NL

1000

RL

2 000

Zn

30

Cr celk.

0

Ni

15

Cu

15

Tab. č. 2 Průměrné složení odpadních vod z procesu chemického niklování: Ukazatel

Emisní limit (mg/l) 9/21




Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

pH

3–7

NL

1000

RL

2 000

P celk.

140

Ni

100

5.

Popis technologických operací prováděných ve stacionárních zdrojích se vstupními surovinami a s palivy, mechanismus reakcí včetně známých vedlejších reakcí, způsoby řízení a kontroly prováděných operací (detailní podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv, podmínky provozu technologií ke snižování emisí nebo dalších operací sloužících ke snižování emisí).

5.1.

Manipulace s odpadními vodami

5.1.1. Alkalicko - kyselé odpadní vody Odpadní vody jsou jímány v záchytné jímce (v prostoru galvanovny), odkud jsou čerpány střídavě k úpravě do dvoustupňového reaktoru se separátorem kalů. Provoz reaktoru je řízen hladinoměrem a reaktor je zajištěn bezpečnostním přepadem zaústěným zpět do jímky odpadních vod. Vzhledem k objemové produkci vod je použito průtočného systému, kdy případné koncentráty alkalické či kyselé se přičerpávají v dávce max. 1 % k oplachovým vodám tak, aby bylo účelně využito jejich neutralizačních kapacit. Z jímky oplachových vod o objemu 15 m3, která má i homogenizační úlohu se vody čerpají do dvoukomorového reaktoru s odstupňovaným mícháním, kde v první sekci se dávkuje do nátoku koagulant a upraví se pH na hodnotu cca 9,5. Poté voda přepadá do druhé (pomalu míchané sekce) a je dávkován polyflokulant. Poté voda prochází lamelovým separátorem, kde se zachytí vzniklé kaly a čirá vrstva kapaliny přepadá do čerpací jímky a odtud přes mechanický filtr a měrnou jímku s registrací průtoku a pH je čerpána do kanalizace. Odseparované kaly z lamelového separátoru jsou přepouštěny do kalové jímky a odvodněny na kalolisu (střídavě pracující 2 ks) a předány oprávněné firmě k jejich uložení. Celý provoz této větve čistírny pracuje v automatickém cyklu. K odstavení dochází jen v případě poruchy. Nedostatek činidel je hlášen předem obsluze. 5.1.2. Vody s obsahem komplexotvorných látek Odpadní vody se načerpají ze sběrné jímky do odstavného reaktoru vybaveného dvojstupňovým míchadlem, kde se za stálého míchání (rychlé otáčky) upraví nejprve pH na hodnotu pH cca 5 a poté je dávkováno srážecí činidlo na bázi dialkyldithiokarbamanů, po reakční prodlevě je dávkováno koagulační činidlo na bázi železa a po homogenizaci reakční směsi je upraveno pH do alkalické oblasti pH na hodnotu pH 8,5 – 9,5. Dávky činidel jsou řízeny měřením pH a redox potenciálu. Poté se sníží otáčky míchání a je nadávkován polyflokulant a reakční směs je vymíchána po dobu 10-ti minut. Vzniklé kaly se oddělí sedimentací a odvodní na kalolisu určeném pro tuto větev. Čirá voda se vypouští




Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

přes dočišťovací jednotku tvořenou pískovým filtrem, filtrem s aktivním uhlím a specifickým iontoměničem do společné kontrolní jímky a odtud do kanalizace. Celý proces čištění je veden automaticky, i tato větev čistírny pracuje na jmenovitý výkon, pokud jsou vody v zásobnících nad minimální hladinou. Takto jsou udržovány volné jímací kapacity u zdrojů vod. Kaly po odvodnění budou skládkovány v souladu s vyhodnocením jejich nebezpečnosti a v souladu s platnou legislativou. Kalová koncovka je tvořena kalolisem, odstraňování kalového koláče se děje za pomoci vyvážecího kontejneru v prostoru kalolisu. 5.2.

Manipulace s přísadami a činidly

5.2.1. Příprava činidel Doplňování činidel do dávkovacích nádrží nesmí být prováděno současně při dávkování do reaktoru, aby byla zajištěna kontrola a homogennost dávkovaného množství činidla. Přípravu činidel provádí obsluhovatel čistící stanice, při čerpání koncentrovaných kyselin pak za pomoci druhého obsluhovatele, či řádně poučeného pracovníka. Při práci používá obsluhovatel ochranné pomůcky v souladu s požadavky bezpečnosti práce definovanými v bezpečnostních listech činidel. 5.2.2. Příprava polyflokulantu Předem odvážené množství polyflokulantu pro 0,5 % roztok (100 g na 100 l, tj. 1 g/l a je možno nahradit odměrkou kalibrovanou na odvážené množství) se nasype velmi pomalu do proudu natékající vody do dávkovací nádrže, která však musí být cca z 20 % plná buď zbývajícího roztoku polyflokulantu či napuštěné vody. Nádrž se naplní do 3/4 a důkladně rozmíchá. Po odstátí (alespoň 2 hod.) se obsah dávkovací nádrže opět promíchá, doplní vodou a opět dokonale promíchá, čímž je nádrž připravena k provozu. Poznámka: v případě náhodného předávkování polyflokulantu vzniká příliš viskózní roztok nevhodný pro dávkování, v tomto případě je nutno část roztoku odebrat a polyflokulant zředit, (je možno využít přípravné nádrže na polyflokulant, pokud je k dispozici volný prostor). 5.2.3. Příprava dávkovacího roztoku hydroxidu sodného Používá se cca 10 – 20 % roztok hydroxidu sodného v technické kvalitě (dodaný 50 % roztok ředit 1 díl NaOH + 2 díly vody, tj. 100 l NaOH a 200 l vody). Pro dávkování je koncentrovaný roztok ze zásobníku třeba ředit, děje se tak v dávkovací jímce, určené k tomuto účelu, vzhledem k vývinu značného množství tepla, které by mohlo poškodit polypropylenový zásobník u dávkovacího čerpadla, je třeba dodržet nastavené poměry mísení. Příprava roztoku je automatická a probíhá čerpáním koncentrátu do dávkovacího zásobníku současně s ředící vodou. Stejným postupem je pak připravován 5-10 % roztok pro regeneraci iontoměničů. Provoz je řízen pomocí hladinoměrů. 5.2.4. Dávkovací roztok kyseliny Používá se cca 10 – 40 % roztok kyseliny sírové v technické kvalitě (dodanou kyselinu cca 40 % zředit 1+1 tj. 100 l H2SO4 + 100 l vody). Pro dávkování je koncentrovaný roztok ze zásobníku třeba ředit, děje se tak v dávkovací jímce, určené k tomuto účelu, vzhledem k vývinu značného množství tepla, které by mohlo poškodit polypropylenový zásobník u dávkovacího čerpadla, je třeba dodržet nastavené 11/21 tel.: 595 622 222 fax: 595 622 126 ID DS: 8x6bxsd



Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

poměry mísení. Příprava roztoku je automatická a probíhá čerpáním koncentrátu do dávkovacího zásobníku současně s ředící vodou. Stejným postupem je pak připravován 5-10 % roztok pro regeneraci iontoměničů. Provoz je řízen pomocí hladinoměrů. Poznámka: Pro případ potřísnění kyselinou je vhodné mít na dostupném místě (u sprchy) připraven neutralizační roztok sody, která se aplikuje až po opláchnutí kyseliny vodou. 5.2.5. Příprava roztoku koagulantu Činidlo se připravuje ředěním dodávaného 40 % roztoku FeSO4 či Fe2(SO4)3, nebo koagulantu na bázi hlinitanů, tím způsobem, že dodaný roztok se čerpá ponorným čerpadlem do dávkovací nádrže s obsahem cca 20 – 30 % vody, či zbývajícího činidla a doplní se vodou na příslušné ředění tj. cca 1:1 objemově (1:1 tj. 100 l roztoku a 100 l vody). Obsah jímky se rozmíchá ručně pádlem a doplní vodou použitou k promytí čerpadla (čerpáním cca 20 l vody, stejným postupem, jako v případě čerpání H2SO4). Po rozmíchání činidla se roztok okyselí přídavkem 2 - 3 l zředěné kyseliny na 1 m3 připravovaného činidla z dávkovací nádrže kyselin /ručně vědrem), aby nedocházelo k hydrolýze a vločkování hydroxidů železa. 5.2.5. Příprava roztoku Purigalu Používá se přímo přípravek dodávaný výrobcem, bez jakýchkoli úprav. 5.3.

Systém měření a regulace procesů 5.3.1. Kontrola pH Mimo údajů přístrojů měřícího systému se provádí kontrola vypouštění odpadní vody ručním přenosným či laboratorním přístrojem, který je pravidelně kalibrován pomocí pufrů, které svým rozsahem odpovídají měřením rozsahu pH tj. cca 3 a pH 9. Kontrola stavu pH metru (elektrod) a kalibrace se provádí jedenkrát týdně.

5.3.2. Obsluha kalolisu Uzavření kalolisu Po sestavení všech kalolisových desek a kontrole plachetek zda nejsou na styčných plochách desek záhyby, které by mohly způsobit případné netěsnosti, se nasadí mezikus mezi hydrauliku a přítlačnou desku. Po utažení jehly na boku hydraulického agregátu napumpujeme tlak do hydraulického válce na hodnotu 18 MPa. Po dosažení tohoto tlaku utáhneme matici na mezikusu a povolíme jehlu hydraulického agregátu. Tím je celý lis uzavřen a desky jsou fixovány mechanicky bez namáhání hydraulických rozvodů. Plnění kalolisu Po uzavření kalolisu zapne obsluha plnící čerpadla kalolisu a regulací obtoku čerpadel nastaví na manometru příslušného lisu plnící tlak 0,3 MPa . Tento tlak se udržuje po dobu cca 5 min, aby bylo dosaženo rovnoměrného naplnění tlakových komor. Poté je možno tlak zvýšit na hodnotu 0.4 - 0.5 MPa a tuto hodnotu udržovat po celou dobu filtrace. Je-li kalolis zcela naplněn, dochází ke zvyšování tlaku bez viditelného zvýšení průtoku filtrátu. Plnění je možno vypnout a po uzavření plnícího ventilu otevřít ventil přívodu sušícího vzduchu. Po cca 50 minutách sušení je kalolis připraven k otevření. 12/21 tel.: 595 622 222 fax: 595 622 126 ID DS: 8x6bxsd



Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

Otevření a čištění kalolisu Po vysušení lze kalolis otevřít a vyčistit. Natlakujeme hydrauliku tak, aby bylo možno povolit jistící matici mezikusu a tlakovým ventilem přepneme tlak do hydraulického válce tak, aby válec zajížděl. Po dosažení prostoru pro vyjmutí mezikusu, tento vyjmeme a opatrně odsunujeme jednotlivé desky tak, aby kal vypadával do přistaveného kontejneru a ne na zem. V případě, že kal sám neodpadává od plachetky škrabkou, odstraníme filtrační koláč a jeho zbytky, aby plachetka zůstala čistá, zejména na styčných plochách desek. Po vyprázdnění celého kalového prostoru lis opět uzavřeme a je tímto připraven k dalšímu plnění. 5.3.3. Úkony při obsluze ionexové dočišťovací linky Vytěsnění kovů z ionexu se provede roztokem 10 % H2SO4 v množství 3 v/vo (3 litrů H2SO4 na 1 litr ionexu), rychlostí průtoku s = 3 l.l-1.h1 Získá se kyselý eluát s obsahem kovů, které se zpracují v alkalicko-kyselé větvi čistírny. Vymytí H2SO4 z vrstvy ionexu se po vytěsnění těžkých kovů se kyselina sírová z vrstvy ionexu vymyje vodou. Použije se celkový objem 5 v/vo. Nejprve pomalé vymytí objemem 1 v/vo rychlostí průtoku s = 3 l.l-1.h-1 a poté následuje rychlé vymytí objemem 4 v/vo rychlostí průtoku s = 6 l.l-1.h-1 (doba trvání 40 minut). Kondicionace ionexu roztokem 4 % NaOH v množství 1,5 až2 v/vo, rychlostí průtoku s = 6 l.l-1.h-1. Vymytí roztoku NaOH pomocí 5 v/vo vody (opět nejprve pomalu a poté rychle, stejně jako při vymytí H2SO4. PRACOVNÍ POSTUP REGENERACE TP – 207 (doporučené hodnoty dle pracovních podmínek čistírny odpadních vod): 1 - uvolnění vodou - protiproud

Q = 600 l.h-1, t = 20 min.

2 - regenerace kyselinou

t = 25 min., tj. 260 l kyseliny, 10 % H2SO4 Q = 500 l.h-1

3 - proplach vodou

150 - 180 min., voda Q = 600 l h-1

4 - kondicionace louhem 5 - proplach vodou

t = 25 - 30 min., tj. 170 l - 200 l roztoku hydroxidu, NaOH – 4 % Q = 400 l.h-1 t = 150 - 180 min., voda Q = 600 l.h-1

6 - provoz 5.3.4. Úkony při obsluze dalších typových technologických celků Při obsluze všech technických zařízení čistírny se obsluhovatel řídí provozními manuály dodanými dodavatelem jednotlivých zařízení, včetně zajištění předepsaných servisních a kontrolních úkonů. Řídící jednotka se obsluhuje rovněž dle manuálu dodaného instalační firmou, případné změny v programování je nutno vždy do manuálu zaznamenat.




Čj: MSK 77935/2014

6.

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

Výstupy z technologie - znečišťující látky a jejich vlastnosti, množství a způsob zacházení s nimi, místa výstupu znečišťujících látek ze stacionárního zdroje do vnějšího ovzduší. Při čištění odpadních vod mohou vznikat emise pachových látek, tyto však nejsou nuceně odváděny mimo objekt čistírny odpadních vod. Druh a množství emisí znečišťujících látek nelze stanovit. Čistírna odpadních vod není vybavena samostatným výduchem.

7.

Popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a popis měřícího místa, včetně postupu sledování provozu stacionárního zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí (např. sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH). V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, popis provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot. Není pro tento zdroj relevantní.

8.

Popis měřícího místa pro jednorázové měření emisí. Není pro tento zdroj relevantní.

9.

Druh, odhadované množství a vlastnosti znečišťujících látek, u kterých může dojít, v případě poruchy nebo havárie stacionárního zdroje nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu. Čistírny odpadních vod jsou obecně zdrojem emisí pachových látek, jejich množství však není možno jednoznačně určit, protože se jedná o celou řadu látek, jejichž druh a množství je závislé na složení odpadních vod. Vliv na množství emisí mají také nájezdy technologie po odstávce nebo přerušení výroby (např. z důvodu změny složení kontaminovaných vod, poruch anebo provádění oprav a údržby na lince) a jakékoli další nerovnoměrnosti provozu (např. přerušování provozu linky). Tyto nerovnoměrnosti jsou ošetřeny kontrolním a řídicím systémem a při správné funkci a obsluze nebude znamenat zvýšení pachových látek. Provoz zdrojů znečišťování ovzduší se řídí jak obecnými podmínkami dle požadavků zákona o ovzduší v platném znění, tak dále požadavky na provoz stanovených pro obsluhu v provozních manuálech jednotlivých zařízení pro provoz čistírny odpadních vod. Obsluha je povinna dodržovat stanovené pracovní postupy pro provoz jednotlivých zařízení a doprovodných technologií a dodržovat předepsanou kontrolní a revizní činnost.




Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

10.

Vymezení stavů uvádění stacionárního zdroje do provozu a jeho odstavování.

10.1.

Uvedení stacionárního zdroje do provozu Uvedení zdroje do provozu je vždy po pravidelných odstávkách, revizích a pravidelné údržbové činnosti. Zařízení je možné uvést do provozu až po úplném ukončení montáže a vykonaní provozních a tlakových zkoušek. Obsluhu a spouštění zařízení mohou vykonávat pouze osoby pověřené, zaškolené a starší 18 –ti let.

10.2.

Odstavování zdroje z provozu Odstavení zdroje z provozu je prováděno v případě provádění pravidelné odstávky, údržby, revize zdroje a při poruchových a havarijních stavech. Odstavení čistírny odpadních vod z provozu provádí obsluha zdroje na pokyn odpovědné osoby. Odstavování technologie z provozu je v případě pravidelné revizní činnosti pouze po ukončení čistícího cyklu.

11.

Aktuální spojení na příslušný orgán ochrany ovzduší, způsob podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší a veřejnosti, odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích.

11.1.

Spojení na příslušný orgán ochrany ovzduší Odpovědnost za splnění ohlašovací povinnosti při vzniku nebezpečných stavů v provozu zdroje ohrožujících kvalitu ovzduší a při vážném nebo bezprostředním ohrožení zdraví z důvodu nadměrné koncentrace znečišťujících látek v ovzduší má provozovatel případně osoba ho zastupující nebo jím pověřená. Tab. č. 3 Spojení na příslušný orgán ochrany ovzduší státní správy: Adresy a spojení na Adresa správní úřady

11.2.

Telefonické spojení

Česká inspekce životního prostředí, oddělení ochrany ovzduší, vod a odpadů

Valchařská 15 702 00 Ostrava

Provozní doba: Po - Pá od 07:00 hod do 15:30 hod +420 595 134 111 Trvalá dosažitelnost mimo pracovní dobu: +420 731 405 301 E-mail: [email protected]

Krajský úřad Moravskoslezského kraje

28. října 2771/117 702 00 Moravská Ostrava

+420 595 622 222

Způsob a rozsah podávání hlášení o havárii 15/21




Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

Havárie provozu zdroje je nenadálý nebo neočekávaný stav jeho provozu, při němž je vážně nebo bezprostředně ohrožena nebo zhoršena kvalita ovzduší. Provozovatel stacionárního zdroje je povinen podle zákona č. 201/2012 Sb., § 17 odst. 3 písm. f) podat hlášení o výskytu stavu ohrožujícího přípustnou úroveň znečištění (havárii) nejpozději do 24 hodin příslušnému krajskému úřadu a české inspekci životního prostředí a podle písm. g) je provozovatel povinen informovat krajský úřad a inspekci o technické závadě (poruše) nejpozději do 48 hodin od jejího vzniku. Hlášení obsahuje: Název zařízení a určení místa a času vzniku havárie, pravděpodobnou příčinu havárie a předpokládanou dobu trvání. Druh emisí znečišťujících látek a jejich pravděpodobné množství. Opatření přijatá z hlediska ochrany ovzduší, zda byla havárie řešena vlastními silami, zda byl zdroj odstaven, povoláním složky integrovaného záchranného systému a další doplňující informace.

12.

Způsob předcházení haváriím a poruchám; opatření, která jsou nebo budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků havárií a poruch a uvedení postupů provozovatele při zmáhání havárií a odstraňování poruch včetně režimů omezování nebo zastavování provozu stacionárního zdroje. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nejvýše přípustné doby pro jakékoli technicky nezamezitelné odstávky, poruchy nebo závady technologického zařízení sloužícího ke snižování emisí nebo měřicích přístrojů, během kterých může koncentrace znečišťujících látek překročit stanovené hodnoty emisních limitů.

Předcházení poruchám a haváriím

12.1.

Zařízení je nutné provozovat v souladu s provozními předpisy, provozními předpisy výrobců zařízení a návody k obsluze instalovaných zařízení. Pravidelně provádět inspekce, údržbové a opravářské práce na zařízení. Provozovatel je povinen zajistit pravidelné revize tlakového a elektrického zařízení odborně způsobilou osobou. Vést záznamy o revizích instalovaných zařízení. Pravidelně sledovat a vyhodnocovat provozní veličiny zařízení. Ověřovat a přezkušovat zabezpečovací zařízení, provádět zkušební chody zařízení, zjišťovat poruchy a nepravidelnosti. Tyto činnosti musí provádět pouze odborně způsobilé osoby. Vyhodnocovat opravy zařízení a přijímat odpovídající preventivní opatření. V prostoru zdroje je přísný zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm a nesmí zde být umístěn žádný jiný zdroj iniciace. Provoz musí být vybaven vhodnými hasicími přístroji a tyto musí být pravidelně kontrolovány a udržovány v provozuschopném stavu. Do provozovny je zakázán vstup nepovolaným osobám. Je zakázáno používat zdroj k jiným účelům, než je uvedeno v Provozním řádu. 16/21 tel.: 595 622 222 fax: 595 622 126 ID DS: 8x6bxsd



Čj: MSK 77935/2014

12.3.

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

Činnosti při poruchách a haváriích Provozovatel je povinen podle § 17 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb. bezodkladně odstraňovat v provozu zdroje nebezpečné stavy ohrožující kvalitu ovzduší a činit opatření k předcházení havárií. Bezodkladně odstraňovat v provozu stacionárních zdrojů nebezpečné stavy ohrožující kvalitu ovzduší a činit opatření k předcházení havárií; v případě výskytu takového stavu podat o něm zprávu orgánu ochrany ovzduší nejpozději do 24 hodin; v případě poruchy, za kterou se považuje odchylka od normálního provozu zdroje v důsledku technické závady a při které u zdroje nemohou být dodrženy emisní limity, bezodkladně odstavit zdroj z provozu. Při vážném nebo bezprostředním ohrožení zdraví z důvodu nadměrné koncentrace znečišťujících látek bezodkladně zastavit nebo omezit provoz stacionárního zdroje, jeho části nebo jinou činnost, která je příčinou ohrožení nebo snížení kvality ovzduší, neprodleně informovat inspekci a správní úřady a plnit jejich pokyny ke zjednání nápravy; současně informovat veřejnost o následcích poruchy nebo jiné příčiny, která vedla ke vzniku této situace. Umožnit osobám pověřeným orgány ochrany ovzduší a inspekci přístup ke stacionárnímu zdroji za účelem zjištění množství znečišťujících látek, kontroly provozu a technického stavu tohoto zdroje, na požádání zpřístupnit veřejnosti informaci o znečišťování ovzduší ze stacionárního zdroje a o opatřeních k omezení tohoto znečišťování. Obecné povinnosti při zmáhání požáru: Zaměstnanec, který zpozoruje požár na pracovišti, je povinen pokusit se požár ihned uhasit pomocí vhodných a dostupných hasicích prostředků. Těmito prostředky jsou zpravidla ruční hasicí přístroje, požární hydranty, voda, písek, hasící deky. Není-li hasební zákrok účinný, je povinností osob neprodleně přivolat pomoc na telefonním čísle 150 s hlášením kde hoří, co hoří a kdo volá, ohlásit z jakého čísla je voláno a sečká na zpětné dotázání u telefonu. Provozovatel je povinen ohlásit požár HZS. Při vyhlášení požárního poplachu zaměstnanec, který zpozoruje požár, vyhlásí požární poplach voláním "HOŘÍ" a řídit se pokyny požárního plánu. Vedení provozního deníku

12.2.

Provozní deník vede obsluha čistící stanice a zaznamenává v něm veškeré úpravy prováděné na čistírně odpadních vod. V deníku se uvádí datum, jméno obsluhy, doplňování či příprava činidel, postup zpracování reaktorů tj. dávky činidel, pH, výsledky provozní analytické kontroly (sešit u jímek), vypouštění vyčištěných odpadních vod, kontrola funkcí čistírny a dodržování postupu úpravy vod. Provozní deník kontroluje vedoucí provozu, případně jím pověřená osoba. Současně se zaznamenává úprava dávek činidel, případně další změny v provozu - děje se tak zápisem do provozního deníku. Do provozního deníku se zapisují:

provedené kontroly a revize včetně zjištěných závad a nedostatků,

provedené měření včetně naměřených hodnot,

provedené čištění, mazání,




Čj: MSK 77935/2014

provádění drobné a běžné údržby,

zjištěné závady a nedostatky, havárie,

odstranění závad,

další jiné hodnoty dle potřeby provozu.

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

Provozní deník musí obsahovat tyto údaje:

pořadové číslo strany,

datum,

jméno obsluhovatele, případně pracovníka, který provedl zásah, kontrolu, prohlídku, opravu na zařízení čistírny,

zjištěný stav prohlídkou, kontrolou včetně popisu závad, nedostatků, naměřených hodnot apod.,

popis, jak budou závady odstraněny,

podpis pracovníka, který závady odstranil, datum,

další jiné hodnoty dle potřeby provozu.

Provozní deník je uložen v místnosti obsluhy čistírny.

13.

Způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce kontinuálního měřícího systému při výpadku kontinuálního měření emisí, z důvodů poruchy nebo údržby systému, překračujícím 10 dní v kalendářním roce. Neplatným dnem z hlediska kontinuálního měření emisí se rozumí den, ve kterém jsou více než 3 průměrné hodinové hodnoty z důvodu poruchy nebo údržby kontinuálního měření neplatné. V případě vyhodnocování půlhodinových intervalů tvoří neplatnou hodinovou hodnotu dvě neplatné půlhodinové průměrné hodnoty v rámci jedné hodiny. Není pro tento zdroj relevantní.

14.

Vymezení doby uvádění spalovacích stacionárních zdrojů do provozu a jejich odstavování z provozu. Není pro tento zdroj relevantní.

15.

Termíny kontrol, revizí a údržby technologických zařízení sloužících ke snižování emisí. Uvedení způsobu proškolení obsluh a odpovědných osob. Termíny kontrol a revizí zařízení čistírny odpadních vod: 1 x denně vizuální kontrola po příchodu obsluhy zařízení na pracoviště, 1 x za 3 roky revize elektrozařízení,




Čj: MSK 77935/2014

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

Technicko-bezpečnostní kontrola dle ČSN 75 65 55 v rozsahu bodu 130. 16.

Definice poruch a havárií s dopadem na vnější ovzduší a jejich odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii stacionární zdroje a podmínky odstavení stacionárního zdroje z provozu.

16.1.

Definice poruch a havárií na zdroji Havárií zdroje je nenadálý nebo neočekávaný stav, při němž bezprostředně a výrazně vzrostou emise znečišťujících látek a zdroj nelze zpravidla regulovat ani zastavit běžnými technickými prostředky. Poruchou se rozumí odchylka od normálního provozu zdroje, která vznikla v důsledku technické závady, a při které u zdroje nemohou být dodrženy emisní limity. Poruchou se rozumí odchylka od normálního provozu zdroje v důsledku technické závady, při které u zdroje nemohou být dodrženy emisní limity. Povinností obsluhy je bezodkladně odstavit zdroj z provozu, není-li ji možno odstranit do 24 hodin od jejího vzniku. V případě zjištění poruchy je obsluha povinna provést stanovená opatření ke snížení důsledků poruchy na prostředí a postupovat v souladu s tímto provozním řádem a podle charakteru poruchy ukončit činnost mající za následek zvýšení emisí škodlivin. Tyto poruchy na zdroji znečišťování nesmí, za provozu zdroje, překročit celkovou dobu trvání poruch v úhrnu 120 hodin za kalendářní rok. Při provozu je možno předpokládat tyto poruchy na zdrojích znečišťování ovzduší: poruchy na zařízení zdroje spojené s únikem závadných látek do prostředí (např. poškození integrity zásobníků, poškození rozvodů), vznik a následně únik enormního množství pachových látek, přívod většího množství znečištění k čištění na ČOV, poruchy přípravy, anebo dávkování činidel, poruchy na filtračním zařízeních. V případě poruchy na zařízení ke snižování emisí nesmí doba trvání poruchy překročit 120 hodin za kalendářní rok.

16.2.

Pokyny pro mimořádné situace 1) Pokud obsluha čistírny zjistí závadu na zařízení (netěsnosti, nefunkčnost členů aj.) neprodleně informuje vedoucího pracoviště, který zajistí další postup při řešení vzniklé situace a informuje dotčené provozy a příslušné pracovníky. 2) V případě poruchy vzniklé v procesu úpravy odpadních vod obsluha úpravu přeruší, stanici odstaví na ruční ovládání a ihned uvědomí vedoucího pracoviště, případně odebere vzorky pro laboratoř. 3) V případě přeplnění jímek, či reaktorů je nutno opět přepnutím na ruční provoz blokovat vypouštění vod, ihned zastavit provoz galvanovny a uvědomit vedoucího pracoviště, který určí postup řešení hrozící havárie. 4) V případě nedostatku činidel (chybějící chemikálie) je nutno čistírnu odstavit, přerušit provoz galvanovny a uvědomit vedoucího pracoviště, který určí další postup, případně uvolní záložní zásoby chemikálií. O vzniklé situaci se provede zápis v provozním deníku, včetně termínu zajištění dodávky činidel. 19/21




Čj: MSK 77935/2014

16.3.

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

Zásoby chemikálií V prostoru neutralizační stanice (čistírny odpadních vod) musí být zachována tzv. nedotknutelná zásoba chemikálií pro cca 5 -ti denní provoz, která je současně využívána jako havarijní zásoba - v provozu tedy nesmí klesnout zásoby pod toto stanovené minimum.

16.4.

Požár Obecné povinnosti při zmáhání požáru:

Zaměstnanec, který zpozoruje požár na pracovišti, je povinen pokusit se požár ihned uhasit pomocí vhodných a dostupných hasicích prostředků. Těmito prostředky jsou zpravidla ruční hasicí přístroje, požární hydranty, voda, písek, hasící deky.

Není-li hasební zákrok účinný, je povinností osob neprodleně přivolat pomoc na telefonním čísle 150 s hlášením kde hoří, co hoří a kdo volá, ohlásit z jakého čísla je voláno a sečká na zpětné dotázání u telefonu. Provozovatel je povinen ohlásit požár HZS. Při vyhlášení požárního poplachu zaměstnanec, který zpozoruje požár, vyhlásí požární poplach voláním "HOŘÍ" a řídit se pokyny požárního plánu.

17.

Způsob a četnost seřizování spalovacích stacionárních zdrojů. Není pro tento zdroj relevantní.

18.

Výjimečné situace - odůvodnění neplnění stanovených emisních limitů v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po stanovenou dobu, při seřizování technologií. Uvedou se pracovní a kontrolní postupy pro zamezení úniků znečišťujících látek při opravách, najíždění nebo odstavování stacionárního zdroje. Při poruše nebo havárii, která by měla za následek zvýšené emise pachových lýtek než při obvyklém provozu, je zdroj odstaven z provozu. Zdroj je mimo provoz po dobu do odstranění závady. V souvislosti s běžnými servisními pracemi je naplánována odstávka zdroje, případně takový režim provozu zdroje, který nezpůsobí zvýšené množství emisí v souvislosti s odstávkou zařízení. Po předání prací včetně odzkoušení zařízení je zdroj uveden do běžného provozu.

19.

Provozovatel chovu hospodářských zvířat dále uvede: a) b) c)

způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských zvířat, způsob odvádění amoniaku do ovzduší, referenční nebo snižující technologie podle Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí „Stanovení kategorie a uplatnění snižujících technologií u zemědělských zdrojů" 20/21




Čj: MSK 77935/2014

d)

Sp. zn.: ŽPZ/17584/2014/Hyb

pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pozemek, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do ovzduší, a které budou v rámci plánu u stacionárního zdroje instalovány, nebo jiné technologie snižující emise amoniaku, další související technickoorganizační opatření.

Není pro tento zdroj relevantní.

20.

Provozovatel stacionárního zdroje vypouštějící fugitivní emise tuhých znečišťujících látek, nebo provozovatel stacionárního zdroje, jehož součástí je výroba, zpracování, úprava, doprava, nakládka, vykládka a skladování prašných materiálů uvede v provozním řádu technická a provozní opatření k omezení tuhých znečišťujících látek a resuspenze prachu. Není pro tento zdroj relevantní.

21.

Provozovatel stacionárního zdroje emitujícího znečišťující látky obtěžující zápachem, zejména kategorie 2.3, 2.4, 2.6, 7.8, 7.9, 7.10, 7.11, 7.12, 7.16 a 8 přílohy č. 2 k zákonu, uvede v provozním řádu technická a provozní opatření k omezení emisí těchto látek. Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod, dodržováním technologické kázně.

22.

Podpis provozovatele nebo v případě právnické osoby jejího statutárního zástupce nebo jím pověřené osoby. V Ostravě dne 9.9.2014 Ing. Tomáš Fuka




MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, Ostrava. Rozhodnutí

Recommend Documents