MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC, o.p.s. Ústav managementu a marketingu
Radka Fraňková
Řízení a hodnocení pracovních rizik ve společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. Management and Assessment of Occupational Risks in the Company VODÁRNA PLZEŇ Inc.
Bakalářská práce
Vedoucí práce: RNDr. Ing. Miroslav R ö s s l e r, CSc., MBA
Olomouc 2013
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila pouze informační zdroje uvedené v soupisu literatury a pramenů.
Olomouc, 29. 3. 2013
Radka Fraňková
Děkuji RNDr. Ing. Miroslavu R ö s s l e r o v i, CSc., MBA za odborné vedení bakalářské práce a cenné rady při jejím zpracování. Poděkování patří rovněž vedení společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. za možnost použít pro potřeby této bakalářské práce informace a interní data společnosti.
OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................... 6 I.
TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................... 8
1
RIZIKA A PROCES JEJICH ŘÍZENÍ ................................................................ 8
1.1 Definice, související pojmy, členění rizik ........................................................... 8 1.2 Změna a riziko ................................................................................................... 10 1.3 Měření rizik........................................................................................................ 11 1.4 Řízení rizik ......................................................................................................... 12 1.4.1
Obecné přístupy k řízení rizik ................................................................... 13
1.4.2
Odpovědnost ............................................................................................. 13
1.5 Cíl procesu řízení rizik a jeho nástroje .............................................................. 14 1.6 Bezpečnost práce a rizika .................................................................................. 15 1.6.1
Historie a současnost BOZP...................................................................... 16
1.6.2
Význam zajištění BOZP z ekonomického pohledu .................................. 16
1.6.3
EU a státní politika ČR v oblasti BOZP.................................................... 19
1.6.4
Legislativa ................................................................................................. 19
1.6.5
BOZP jako součást řízení podniku ............................................................ 20
1.6.6
Řízení pracovních rizik a pracovní úrazy.................................................. 22
1.6.7
Manažerské přístupy k řízení pracovních rizik ......................................... 23
II.
METODICKÁ ČÁST ........................................................................................ 26
2
METODIKA ŘÍZENÍ PRACOVNÍCH RIZIK, VYHLEDÁNÍ PRACOVNÍCH
RIZIK V PĚTI KROCÍCH ......................................................................................... 26 2.1 Kvalitativní výzkum a sběr informací .................................................................. 27 2.1.1
Analýza ..................................................................................................... 28
2.1.2
Rozhovor ................................................................................................... 28
2.1.3
Pozorování................................................................................................. 29
2.1.4
Dokumenty ................................................................................................ 30
2.2 Identifikace pracovních rizik ............................................................................. 31 2.2.1
Obecně....................................................................................................... 31
2.2.2
Metody vyhledání pracovních rizik .......................................................... 33
2.2.3
Hodnocení pracovních rizik ...................................................................... 34
2.2.4
Stanovení opatření k odstranění nebo snížení rizik.................................. 36
4
2.2.5
Dokumentace............................................................................................. 37
2.2.6
Monitoring................................................................................................. 38
III. PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................... 39 3
ŘÍZENÍ RIZIK VE SPOLEČNOSTI VODÁRNA PLZEŇ A.S. ...................... 39
3.1 Představení společnosti ...................................................................................... 39 3.2 BOZP ve společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. ................................................. 39 3.3 Řízení rizik ve společnosti VP ........................................................................... 41 3.1.1
Přestavení oddělení, Analýza stávajícího stavu ........................................ 42
3.1.2
Komentář k některým identifikovaným slabým stránkám ........................ 44
3.1.3
Stanovení priorit ........................................................................................ 45
3.1.4
Stanovení strategie .................................................................................. 45
3.1.5
Realizace a hodnocení .............................................................................. 47
ZÁVĚR ...................................................................................................................... 54 ANOTACE ................................................................................................................. 55 LITERATURA A PRAMENY .................................................................................. 56 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................... 59 SEZNAM TABULEK ................................................................................................ 60 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................... 61 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ........................................................................ 62 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................... 63 PŘÍLOHY…………..……………………………….…………………………..…. 64
5
ÚVOD Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci včetně řízení pracovních rizik musí být nedílnou součástí řízení firmy. Ze strany zaměstnanců na všech stupních organizační struktury musí být k této oblasti přistupováno systémově nikoli pouze formálně nebo nahodile v závislosti na výsledku ekonomického hospodaření firmy v daném období případně, pokud místně příslušný kontrolní orgán ohlásí záměr provést kontrolu. Výdaje vynaložené na vytvoření a udržení bezpečného prostředí na pracovištích všech typů a úrovní by neměly být považovány za nákladové položky, ale za investici, jejímž přínosem nebude v přímém důsledku navýšení hodnoty podnikových aktiv, ale produktivita zaměstnanců. Je totiž nesporné, že úroveň funkčnosti systému bezpečnosti práce dokáže ovlivnit výši dosaženého zisku organizace, neboť zdravý zaměstnanec pracující v bezpečném pracovním prostředí vykazuje vyšší produktivitu. Tato bakalářská práce si klade za cíl formou deskripce vyzdvihnout, a to zejména ve své praktické části, přínos aktivního a neformálního přístupu k řízení pracovních rizik pro organizaci s akcentem nejen na důležitost volby vhodné metody a dodržení postupu při jejich posuzování, ale i formu zpracování a následného vedení registru pracovních rizik. Obsah práce se sestává ze tří základních částí dále členěných do samostatných kapitol a podkapitol. Úvodní a teoretická část se zaměřuje na objasnění procesu řízení rizik primárně v obecné rovině, následně přechází do oblasti bezpečnosti práce a s ohledem na zaměření této práce se pak detailněji věnuje pracovním rizikům. Druhá, metodická, část práce popisuje proces řízení a posuzování pracovních rizik, konkrétně metody využívané ke sběru dat a identifikaci rizik, způsob jejich vyhodnocení
včetně
kriterií,
na
jejichž
základě
je
rozhodováno
o
jejich
akceptovatelnosti nebo neakceptovatelnosti. V obou zmíněných částech práce bylo vycházeno především ze studia odborné literatury, platné legislativy a tematicky souvisejících norem, nejen českých, ale i evropských. Seznam použité literatury je uveden v závěru práce. Třetí část demonstruje proces řízení rizik od jeho samého počátku a poskytuje tak ucelený náhled na realizaci tohoto náročného procesu v konkrétní společnosti a v konkrétní situaci, což bezpochyby usnadňuje pochopení metodické části. Důležitým
6
prvkem začleněným do praktické části je SWOT analýza výchozího stavu řízení pracovních rizik, z jejíchž výsledků se pak celá praktická část odvíjí. Při tvorbě praktické části práce bylo čerpáno z vlastních zkušeností autora práce, zároveň byly použity interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
7
I.
TEORETICKÁ ČÁST
1
Rizika a proces jejich řízení Teoretickou část této práce zahájí a aktuálnost zvoleného tématu zdůrazní citát
převzatý z knihy Vladimíra Smejkala: „Každému hrozí riziko.“1 Působení tohoto faktoru je denně vystaven každý, ať už jako jedinec nebo součást skupiny, pracovního teamu, společnosti nebo celku. Samotné rizikové faktory se pak odvíjejí od konaných činností, aktivit, zvolených metod a prostředí. Řízení rizik je pak logickým vyústěním jejich existence.
1.1
Definice, související pojmy, členění rizik Pojem riziko pochází z italštiny a poprvé se objevuje v 17. století v souvislosti
s lodní dopravou. Výraz „risico“ v originále označoval útes nebo skálu. Odtud plyne původní význam slova tzn. ohrožení, vystavení se nepříznivým okolnostem s jediným možným řešením, a to riziku se vyhnout. Teprve v pozdější době se význam slova rozšiřuje o možnost ztráty a vznik škody.2 Odborná literatura pak definuje riziko jako: „Pravděpodobnost či možnost vzniku ztráty, obecně nezdaru“ nebo „Možnost, že specifická hrozba využije specifickou zranitelnost systému.“3 Mezi klíčové termíny, které se v procesu řízení rizik objevují, lze zařadit Zbytkové riziko: Riziko s tak malou hodnotou, že není nutné podnikat opatření k jeho snížení, do okamžiku překročení referenční úrovně nepodléhá řízení rizik.4 Referenční úroveň: Referenční úrovní rozumíme takovou hodnotu rizika, jejímž prostřednictvím je možno určit, zda se jedná o riziko zbytkové nebo nikoli. Podstatným aspektem při stanovení této hranice je možnost zanedbatelnosti rizika. Stanovení referenční úrovně probíhá na základě výsledků analýzy rizik. 5 Úroveň rizika: je dána kombinací několika faktorů. U podnikatelských rizik je to hodnota a zranitelnost aktiva a úroveň hrozby. U pracovních rizik je to četnost událostí obdobného charakteru v minulosti a předpokládaná závažnost poranění. Úroveň rizika lze snižovat prostřednictvím určitých opatření nebo metod, jimž je věnován čl. 2.4.3 této práce. Výjimku tvoří zbytková rizika, která jsou akceptována v původní hodnotě, podléhají však pravidelné 1
SMEJKAL, V., Řízení rizik., s. 17. Srov. tamtéž s. 78. 3 Srov. tamtéž s. 78. 4 Srov. tamtéž s. 84. 5 Srov. tamtéž s. 84. 2
8
kontrole, aby došlo včas k odhalení případné změny. Úroveň rizika lze vnímat v několika rovinách. Jednak jako indikátor úspěšnosti procesu řízení rizik (úroveň rizika na
jeho
závěru)
nebo
jako
vstupní
údaj
na
jeho
počátku
či
jako
spouštěcí mechanismus dalších procesů. V rámci řízení rizik jsou pro management firmy podstatné dvě kategorie rizik tzv. přijatelné (akceptovatelné) a nepřijatelné riziko. Přijatelným rizikem se rozumí takové riziko, jehož existence může být managementem společnosti tolerováno a akceptováno s ohledem na stanovenou firemní strategii a cíle, což platí nejen pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na níž především je tato práce zaměřena. Pokud hodnota rizika překročí mezník zvaný bod zvratu, rizika se stávají nepřijatelnými, nastává krize a proces řízení rizik původně zaměřený především na prevenci, monitoring a ovlivňování nebezpečí se mění na proces řízení krizí cílený především na procesy redukce vzniklých škod, minimalizace doby trvání krize a zahájení procesů obnovy.6 Pokud jsou přijatá opatření úspěšná, dochází v místě bodu zvratu k eskalaci hodnoty míry rizika a následně k její stagnaci případně poklesu.
Riziko KRIZE –NEPŘIJATELNÁ ÚROVEŇ RIZIKA
Přijatelná úroveň rizika Bod zvratu Křivka rizika RIZIKO PŘIJATELNÉ ÚROVNĚ ŘÍZENÍ RIZIKReferenční úroveń rizika ZBYTKOVÁ RIZIKA
Rovina vzniku rizika Obr. 1 - Grafické znázornění členění rizik a jejich úrovní
6
Srov. RÖSSLER, M., Přednáška MVŠO - Management
9
Obrázek 1 graficky znázorňuje obsah předchozích odstavců. Vývoj křivky rizika do okamžiku dosažení bodu zvratu. V tomto okamžiku nejpozději nastupuje proces řízení daného rizika, kdy správným vyhodnocením rizika a realizací opatření k jeho eliminaci dochází k poklesu hodnoty rizika, kdy v ideálním případě pokles dosáhne minimální hodnoty zbytkového rizika.7 Jak je uvedeno v úvodu textu, rizika dělíme podle možnosti je ovlivnit na rizika:8
neovlivnitelná z pohledu manažera: o politická a teritoriální rizika o ekonomická rizika o bezpečnostní rizika o právní rizika
ovlivnitelná z pohledu manažera: o pracovní rizika o manažerská rizika o investiční, inovační, odbytová rizika
Členění podléhají i samotné zdroje rizik:9
dynamické zdroje (nacházejí se ve vnějším prostředí firmy [ekonomika, politika, konkurence])
statické zdroje (přírodní katastrofy, nepoctivé jednání jednotlivce; díky určité periodicitě výskytu lze lépe předvídat výskyt statických zdrojů v porovnání s dynamickými)
čisté zdroje (výsledkem je pouze vznik nebo absence ztráty, činnosti nejsou konány za účelem zisku)
1.2
spekulativní zdroje (podnikání, hazardní hry)
Změna a riziko V podnikatelské oblasti je míra úspěchu firmy závislá na schopnosti
managementu včas odhadnout, správně vyhodnotit, odstranit a případně snížit existující rizika. Změny (včetně změn řízených, které by měly vždy převládat nad těmi neřízenými) přinášejí riziko a rizika přinášejí nutnost změny. Je proto nezbytné změny a s ní související rizika řídit. 7
Srov. SMEJKAL, V., Řízení rizik., s. 84. a RÖSSLER, M. Přednáška MVŠO - Management Srov. SMEJKAL, V., Řízení rizik., s. 79. 9 Srov. tamtéž, s. 105-107. 8
10
V souvislosti s obsahem předchozího odstavce se nabízí myšlenka: „Žádná změna = žádné riziko“. Je snadno prokazatelné, že uvedená rovnice neplatí, neboť již samotná akceptace rozhodnutí jakékoli změny odmítat podněcuje vznik rizika v podobě stagnace provázené omezenou životností výrobku či služby v důsledku poklesu poptávky ze strany zákazníka. Dalším neméně závažným rizikem spojeným s odmítáním změn v prostředí neustále se vyvíjejícího trhu je vznik určité setrvačnosti doprovázený snížením aktivit při vyhledávání nových podnikatelských příležitostí a uplatnění na trhu. Tento přístup může být pro firmu likvidační.10
1.3
Měření rizik Nejen podnikatelské riziko, jež je z jedné části tvořeno právě rizikem pracovním
a kterému je především tato bakalářská práce věnována, vzniká na základě kombinací vnějších faktorů, faktorů vnějšího prostředí, ve kterém se subjekt nachází. Vzhledem k tomu, že riziko samotné je charakteristické právě pravděpodobností svého vzniku, je pro efektivní rozhodování manažera podstatným nástrojem měření právě míry (pravděpodobnosti vzniku) rizika. Jedním z efektivních nástrojů pro měření rizika používaného v oblasti investičních rizik je tzv. směrodatná odchylka. Investor má prostřednictvím této veličiny číselně vyjádřit hodnotu rizika spojeného s konkrétní investicí. Čím vyšší číselné hodnoty směrodatná odchylka dosahuje, tím vyšší riziko je s investicí spojeno. Směrodatná odchylka je druhou odmocninou rozptylu vyjádřeného tímto matematickým vzorcem:11 2
„σ
Legenda: Pi….pravděpodobnost dosažení výnosu Ri… očekávaný výnos R…předpokládaný dosažený výnos
10 11
Srov. SMEJKAL, V., Řízení rizik., s. 61. BAČÍK, P., Přednáška MVŠO - Základy firemních financí
11
“
Výsledkem měření a hodnocení rizik je poskytnutí dostatečného množství relevantních informací potřebných pro zvládání rizik s ohledem na plnění stanovených firemních cílů a vizí.
1.4
Řízení rizik Ačkoliv existuje velká škála oblastí, s nimiž jsou rizika spjata a problematika
řízení rizik je tak značně různorodá, existují určité obecné zásady procesu řízení, které jsou společné pro všechny typy a jimž je věnována právě tato část práce. V textu již zmíněné publikace Řízení rizik je pojem řízení rizik vysvětlen jako: „…proces, při němž se subjekt řízení snaží zamezit působení již existujících i budoucích faktorů a navrhuje řešení, která pomáhají eliminovat účinek nežádoucích vlivů…“12 Další definici, která v porovnání s předchozí již nastiňuje i dílčí operace procesu, pak nabízí s tématem související norma, která říká: „Řízení rizika je proces rozhodování pro zvládnutí a nebo snížení rizika; realizace rozhodnutí, jeho prosazení a občasné opakované hodnocení s použitím výsledků posuzování rizika jako vstupních údajů.“13 Z obou definic je zřejmé, že řízení rizik lze popsat jako přístup k řešení určitého problému, který je založen na jeho identifikaci, stanovení hodnoty a navrhování takových opatření, která rizika odstraní, případně eliminují.
• ANALÝZA = Identifikace ►Hodnocení ► Vyčáslení ztráty ► Ověření protiopatření • STANOVENÍ STRATEGIE A PROTIOPTAŘENÍ • ROZHODNUTÍ • IMPLEMENTACE • TESTOVÁNÍ PROTIOPATŘENÍ Obr. 2 - Schéma procesu řízení rizik 14
12
SMEJKAL, V., Řízení rizik., s. 98. Srov. ČSN IEC 300-3-9. Management spolehlivosti: Část 3: Návod k použití, Oddíl 9: Analýza rizika technologických systémů., s. 6. 14 Srov. SMEJKAL, V., Řízení rizik., s. 101-103. 13
12
1.4.1 Obecné přístupy k řízení rizik Aplikací základních principů řízení rizika by mělo být získání informací, na jejichž základě bude rozhodnuto o zadržení nebo nezadržení daného rizika. Autoři Smejkal a Rais pro ilustraci zmiňují tyto tři jednoduché metody:15
Riskovat pouze v rozmezí možné ztráty- tato první zásada je často spjata s riziky
určenými
k transferu.
Základem
je
komparace
stanovení
akceptovatelné hranice výše možné ztráty (případně nákladů, které budou z případné ztráty vyplývat) a hrozícího rizika
Brát v úvahu pravděpodobnost- určení pravděpodobnosti výskytu ztráty je faktorem, který může velmi výrazně ovlivnit rozhodování managementu o způsobu řešení rizika. Význam tohoto aspektu je zřejmý například při rozhodování o vhodnosti pojištění ztráty či nikoli, neboť při vysoké pravděpodobnosti výskytu rizika se pojištění stává velmi nákladným s tím, že může dojít k popření předchozí zásady
Riziko by mělo odpovídat míře zisku- tato zásada je rovněž založena na principu porovnání
1.4.2 Odpovědnost Obecně lze konstatovat, že největší možnost ovlivnit riziko (bez ohledu na jeho typ) má management firmy. Členové top managementu firmy musí disponovat znalostmi o specifikách a vhodnosti využití různých druhů metod vedoucích ke snížení nepříznivých důsledků rizika. Stejně je tomu i v oblasti péče o bezpečnost zaměstnanců, kdy nejenže odpovědnost za ochranu zdraví a bezpečnost pracovníků musí tvořit nedílnou součást výkonu každé vedoucí funkce, ale řízení rizik je v tomto případě uloženo zaměstnavateli § 102 zákoníku práce.16 Důležitou osobou, která celou oblast řízení pracovních rizik metodicky koordinuje je pak osoba odborně způsobilá v prevenci rizik (§ 9 a 10 zákona č. 309/2006 Sb.).17 Ta pracovní rizika identifikuje, hodnotí, zpracovává analýzy, posuzuje soulad mezi navrženými opatřeními k jejich eliminaci s platnou legislativou. I zde je vzájemná kooperace s vedoucími a řadovými pracovníky nejen výrobních provozů podmínkou úspěchu.
15
Srov. SMEJKAL, V., Řízení rizik., s. 108-110. Srov. Zákoník práce: Úplné znění., s. 32. 17 Srov. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: Úplné znění., s. 17. 16
13
Je na zaměstnavateli, zda osobu odborně způsobilou přijme do pracovního poměru s tím, že tato mu může zároveň zastřešovat a zajišťovat plnění všech úkolů v oblasti BOZP, či tuto záležitost vyřeší prostřednictvím outsourcingu. Cestou outsourcingu v oblasti BOZP se ve většině případů vydávají společnosti menšího rozsahu, samozřejmě z důvodů ekonomických. Tato forma naplnění zákonných požadavků s sebou sice přináší nižší náklady, často se tak ale děje na úkor kvality. Ve většině případů je předmět smlouvy o poskytování služeb vymezen pouze obecně a formálně, bez kriterií, jimiž lze měřit výkonnost dodavatele. Výsledkem pak je ten fakt, že dodavatelská firma poskytne dokumentaci pouze v obecné formě, což je v rozporu se základním požadavkem legislativy, kdy naopak je nutno kompletní dokumentaci, pracovní postupy, místní bezpečnostní předpisy včetně registru pracovních rizik tak zvaně „ušít na míru“ té které konkrétní organizaci. V „bezpečařině“ jednoznačně platí pravidlo: „Obecný předpis = žádný předpis.“ V praxi pak není neobvyklé, že zaměstnavateli je oblastním inspektorátem práce či hygienickou stanicí uložena nemalá pokuta za nedodržení předpisů a úkolů v oblasti BOZP. Pokud tedy zaměstnavatel nechce zajišťovat BOZP pouze formálně, znamená outsourcing pro zaměstnavatele, především jeho vedoucí zaměstnance, zapojení v širší míře, než při zajištění vlastním zaměstnancem. Poměrně jednoduchou, ale přesto efektivní, pomůcku, která poskytne zaměstnavateli informaci o rozsahu využití fondu pracovní doby osobou odborně způsobilou při výkonu kumulované funkce v oblasti BOZP, lze najít v pátém vydání odborného časopisu Bezpečnost a hygiena práce 2012. Vzorový výpočet aplikovaný na podmínky společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. je uveden v příloze 1.
1.5
Cíl procesu řízení rizik a jeho nástroje Definování cíle v oblasti řízení rizik managementem je základním předpokladem
jejich úspěšného a efektivního řízení. Cíl musí korespondovat se stanovenou podnikovou strategií a podnikovými (strategickými) cíli. Touto zásadou se musí management řídit nejen při zavádění, ale i udržování procesu řízení rizik. Základním úkolem managementu organizace v oblasti managementu rizik je zaměřit se a řídit taková rizika, která mohou podniku přinést značnou ztrátu případně ohrozit jeho existenci. S ohledem na své záměry musí organizace volit vhodné metody řízení a snižování rizik.
14
K dosažení stanovených cílů lze využít dílčí strategie spočívající v odstranění, snížení, retenci (zadržování) nebo transfer (přesun) jednotlivých rizik, a to v závislosti na míře dosažené pravděpodobnosti vzniku a tvrdosti postihu.18 Ne ve všech případech však lze zmíněné hodnotící ukazatele jednoznačně definovat. Pak je možné způsoby modifikace rizik korigovat a doplňovat pomocí úsudku nebo nabytých zkušeností. Retence rizik je založena na vědomém nebo nevědomém zadržování (neřešení) rizik. Pokud management analyzuje riziko v rozsahu vyžadujícím přijetí protiopatření a neučiní tak, jedná se o vědomé zadržování rizik, které se vzhledem k určité nenáročnosti může postupně stát jedinou strategií firmy v oblasti řízení rizik. Redukce rizik je v oblasti pracovních rizik nejčastěji používaným nástrojem jejich řízení. Její realizaci ovlivňují další dva procesy, a to analýza rizik a již zmíněný proces řízení rizik. Analýze rizik bude věnována pozornost v metodologické části této práce. Přesun (transfer) rizika na jiné podnikatelské subjekty je uplatňován při uzavíráních smluvních vztahů (odpovědnost za vady, reklamace), odkup pohledávek (faktoring, forfaiting, inkaso) nebo franšíza (možnost podnikat pod určitou obchodní značkou s využitím jejího know-how, image, marketingu, receptur). 19,20 Dalším možným nástrojem modifikace rizik s minimálními negativními dopady je prevence. Zástupcem tohoto přístupu k řízení rizik je ofenzivní řízení, které se vyznačuje správnou volbou a implementací rozvojové strategie ve firmě, rozvojem silných stránek firmy a flexibilitou, s níž firma reaguje na změny ve svém vnitřním a vnějším okolí. Podstatou této strategie je odstranění příčin rizika.21 Opomenuta by neměla být ani metoda zvaná diverzifikace, která bývá využívána nejen v oblasti investic. Její podstatou je rozložení rizika na co nejširší základnu. Ve výrobních podnicích bývá diverzifikace aplikována rozšířením firemního portfolia případně sjednáním pojištění.22
1.6
Bezpečnost práce a rizika Povinnost vytvářet podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci
v souladu s právními a ostatními předpisy ukládá všem zaměstnavatelům bez výjimky 18
Srov. SMEJKAL, V., Řízení rizik., s. 112. Srov. tamtéž, s. 115-127. 20 BAČÍK, P., Přednáška MVŠO - Základy firemních financí 21 Srov. SMEJKAL, V., Řízení rizik., s. 132, 137-138. 22 Srov. tamtéž, s. 114. 19
15
zákoník práce, zejména první částí odst. 3 §102 zákoníku práce: „Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění…“23 Naplňování citovaného ustanovení zákoníku práce položilo základy stěžejnímu pilíři bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Tím je řízení pracovních rizik, který se stává výchozím, nezbytným zdrojem informací a pojítkem jednotlivých subsystémů efektivního systému zajištění bezpečnosti práce na pracovištích. Jednoznačně prvořadým cílem řízení pracovních rizik je zvýšení bezpečnosti zaměstnanců s přirozeným následkem eliminace vážných pracovních úrazů. 1.6.1 Historie a současnost BOZP První zmínka o uvědomění si důležitosti dodržování zásad bezpečné práce a ochrany zdraví lze možno najít již ve starověkém Egyptě kolem roku 1800 před naším letopočtem.24 Připomeneme-li si vyspělost této starodávné civilizace s ohledem na dosud prokázané skutečnosti, je možno bezesporu konstatovat, že kladení důrazu na BOZP je projevem vyspělosti dané společnosti. Tento rys se zachoval napříč staletími až do současnosti, kdy většina významných společností domácích i nadnárodních si uvědomuje důležitost vytvoření podmínek umožňujících zaměstnancům bezpečný výkon práce. 1.6.2 Význam zajištění BOZP z ekonomického pohledu Je nesporné, že jedním z důvodů je i hlavní cíl firmy, kterým je dosažení zisku. I méně zdatný obchodník si dokáže vykalkulovat náklady, které musí vynaložit v souvislosti s pracovní neschopností svého zaměstnance. Řízení rizik je jednou z možností jak těmto nechtěným nákladům předejít případně je alespoň snížit. Z makroekonomického
hlediska
dosahují
finanční
náklady
vynaložené
v souvislosti s pracovními úrazy nebo nemocemi z povolání částky 27,5 miliardy Kč/ rok. Uvedená částka se skládá zejména z dávek poskytovaných v dobách nemoci, ztrát způsobených výpadky ve výrobě nebo nevytvořeného HDP.
25
Náklady zaměstnavatele
vynaložené v souvislosti s pracovní neschopností zaměstnance způsobené pracovním
23
Zákoník práce: Úplné znění., s. 32. Srov. VEBER, J. et al., Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce., s. 19. 25 Srov. PRÁCE A ZDRAVÍ.,
24
16
úrazem dokládá tabulka 1. Pro potřeby výpočtů byla uvažována průměrná hrubá mzda platná pro rok 2012, která činila 23.488,- Kč. 26 Tab.1- Vyčíslení nákladů zaměstnavatele na pracovní neschopnost 27 Denní vyměřovací základ
Zaměstnavatelem vyplacená náhrada mzdy po dobu trvání PN (do 21.dne) SSZ vyplacená částka (od 22. dne trvání PN)
Náklady zaměstnavatele na zajištění náhrady (přesčasy ostatních případně najmutí externí firmy po dobu záskoku)
průměrný hodinový výdělek (PHV) pro pracovně-právní účely (stejný se používá i pro výpočet náhrady za dovolenou) – 144,05 Kč (při průměrném počtu hodin v měsíci 163,05 hod/měsíc), poté redukce PHV pro výpočet náhrady mzdy na 90% – 129,645 Kč = denní redukovaný základ, poté ještě redukce na 60% = náhrada mzdy 77,787 Kč/hodina 7.001,- Kč (při 7,5 hod/směna, 37,5 hod/týden, 90 hodin náhrada mzdy) nemocenské 417,-Kč/kal.den (vyměřovací základ za předchozích 12 měs. – (12 x 23.488,-)/365 KD, poté redukce na 90% a další redukce na 60% = 417,- /den) hodinová mzda + příplatky (minimální tarify), při souběhu se příplatky sčítají: -
-
-
příplatek za přesčas - 25% PHV (pokud není mzda již sjednána s přihlédnutím k práci přesčas) příplatek za práci ve svátek – pokud není sjednáno náhradní volno, tak příplatek 100% PHV, jinak za dobu čerpání náhrad. volna náhrada mzdy ve výši 100% PHV noční práce – 10% PHV ztížené pracovní prostředí – 10% min. mzdy příplatek za práci v SO+NE – 10% PHV
Tabulka č. 2 pak porovnává výši náhrady mzdy, která je zaměstnanci vyplacena v souvislosti s pracovní neschopností způsobenou pracovním úrazem
s částkou,
vyplacenou zaměstnanci, který byl v pracovní neschopnosti následkem onemocnění. Vzniklý rozdíl ve výši téměř 20 tis. Kč je způsoben kompenzací náhrady ušlého výdělky vyplácené pojišťovnou v rámci sjednaného povinného úrazového pojištění. Povinnost uzavřít úrazové pojištění zaměstnanců ukládá zaměstnavateli zákon č. 266/2006 Sb. V srpnu 2012
Ministerstvo financí předložilo do připomínkového
řízení materiál „Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení“, který má být podkladem pro zpracování zákona o povinném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (zákon o povinném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele) a
26 27
Srov. KURZY,
. Vlastní práce autora s využitím interních materiálů společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
17
který bude zajisté podkladovým materiálem pro další diskuse nad osudem úrazového pojištění u nás. Tab. 2- Porovnání výše náhrady mzdy dle příčiny pracovní neschopnosti 28 Pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu 43
Doba trvání PN (v pracovních dnech)
Běžná pracovní neschopnost 43
Zaměstnavatelem vyplacená náhrada 7.323,- Kč mzdy za dobu trvání PN (do 21.dne) SSZ vyplacená částka (od 22. kal.dne 17.784,- Kč trvání PN) Dorovnání od pojišťovny 19.986,- Kč
7.323,- Kč
Částka vyplacená zaměstnanci
25.107,- Kč
17.784,- Kč 0
45.093,-Kč
Z provedené analýzy vývoje pracovní úrazovosti ve společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. vyplývá, že průměrná doba trvání pracovní neschopnosti na jeden pracovní úraz je v této společnosti 41 kalendářních dní.29 367
107
96
101 41
5
19
5
rok 2009
rok 2010 dny PN
32
22
počet PÚ
3
4
rok 2011
leden-květen 2012
průměrná délka PN
Graf 1 – Vývoj pracovní úrazovosti ve VP 30
28
Vlastní práce autora s využitím interních materiálů společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. Srov. Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. 30 Vlastní práce autora s využitím interních materiálů společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. 29
18
1.6.3 EU a státní politika ČR v oblasti BOZP Ani evropská unie nezůstává co se intervence státní politiky do záležitostí BOZP stranou. V roce 1987 je přijat zásadní dokument zvaný Jednotný evropský pakt obsahující závazek členských států přijímat směrnice obsahující minimální požadavky na zajištění BOZP. Následně byly zásady týkající se oblasti BOZP zahrnuty do Amsterodamské smlouvy, která vstoupila v platnost 1. května 1999. Další významnou mezinárodní organizací podporující rozvoj BOZP a poskytující poradenství je evropská agentura OSHA, jejímž prvořadým cílem je podpořit předávání a výměnu zkušeností a informací v oblasti BOZP mezi členy i kandidáty EU.31 Metodický pokyn k provedení hodnocení pracovních rizik zpracovaný touto agenturou byl použit jako jeden ze zdrojů praktické části této práce. V ČR je to pak Výzkumný ústav bezpečnosti práce, jednotlivé oblastní inspektoráty práce a garant těchto dvou organizací, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Opěrným bodem činností shora zmíněných státních institucí v ČR je Národní politika BOZP (přijata usnesením č. 475 z 19. 5. 2003), která jednoznačně preferuje preventivní opatření).
32
Koordinací legislativní činnosti a zvýšením intenzity
spolupráce na úrovni orgánů státní správy je pověřena rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. 1.6.4 Legislativa Při řízení a prevenci pracovních rizik stejně jako při zpracování vlastních interních předpisů (směrnic) vychází zaměstnavatel z platných právních a ostatních předpisů. Mezi základní právní normativy v oblasti BOZP řadíme především:
zákon č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce)
zákon č. 309/2006 Sb. o dalších požadavcích BOZP
zákon č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
zákon č. 361/2007 Sb. o podmínkách ochrany zdraví při práci Nedílnou součástí BOZP na pracovištích je i požární ochrana, zde je základním
předpokladem pro určení a řízení rizik stanovení kategorií pracovišť v závislosti na míře
31
Srov.EVROPSKÁ AGENTURA PRO BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ PŘI PRÁCI.,
32
Srov. VEBER, J. et al., Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce., s. 24.
19
vyskytujícího
se
požárního
nebezpečí
dle
zákona
č.
133/1985
Sb.
o požární ochraně. 1.6.5 BOZP jako součást řízení podniku Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci musí být součástí řízení podniku, to znamená součástí strategických plánů, záměrů, cílů a denního provozu. Její izolace od každodenních úkolů či ignorace mohou ve svém důsledku negativně ovlivnit ekonomickou i provozní oblast firmy. Dlouhodobé pracovní neschopnosti zapříčiněné pracovními úrazy komplikují plnění stanovených plánů z hlediska disponibilní kapacity zaměstnanců, případná náhradní řešení bývají nákladná a mnohdy neefektivní. Řízení rizik ve shora uvedeném kontextu je nutno chápat jako definování a stanovení postupů k identifikaci nebezpečí, posouzení rizika a stanovení opatření k jejich snížení a vyhodnocení efektivnosti těchto opatření. Řízení rizik je nástrojem k zajištění a vytvoření bezpečného prostředí na pracovištích. Jeho nezbytnost dokládají výsledky analýzy pracovní úrazovosti provedené Výzkumným ústavem bezpečnosti práce a Českého statistického úřadu, kdy špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko ze strany zaměstnavatele bylo v jednotlivých kategoriích pracovních úrazů jednou z nejfrekventovanějších příčin pracovních úrazů, a to téměř v 78 procentech z celkového objemu pracovních úrazů evidovaných oblastními inspektoráty práce (viz graf 2).
19,30% 47,10%
77,70%
smrtelné pracovní úrazy
pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny
závažné pracovní úrazy
Graf 2 - Nedostatečně odhadnuté riziko jako příčina pracovního úrazu 33
33
Srov. BOZP INFO.,
20
Byť je pojem „riziko“ obecně chápáno a používáno jako zdroj našeho ohrožení, v oblasti BOZP, zejména při posuzování a hodnocení pracovních rizik, je nutno jej vnímat spíše jako ukazatel úrovně ohrožení. Velmi často dochází k zaměňování pojmů, které spolu nepochybně souvisí (Nebezpečí- Ohrožení-Riziko), ale jejich význam není totožný. Nelze totiž hovořit o ohrožení, tam kde neexistuje nebezpečí, nelze vyhodnotit riziko, které vyjadřuje stupeň ohrožení, pokud neexistuje ohrožení. 34 Definovat tyto tři základní pojmy lze rovněž takto:35
Nebezpečí je zdroj, který může způsobit poškození zdraví zaměstnance
(např. manipulované břemeno).
Ohrožení je stav, kdy je zdroj (nebezpečí) uveden v činnost. Osoba,
která se nachází pod vlivem působení nebezpečí, je pak vystavena ohrožení (např. samotná manipulace s břemenem).
Riziko vyjadřuje určitou míru pravděpodobnosti aktivace nebezpečí
s následkem vzniku poškození zdraví zaměstnance, neboli kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události a jejích následků (např. pravděpodobnost natažení zádového svalu s pracovní neschopností vyjádřená počtem těchto typů úrazů za určité období). V definování a chápání rizika pracovního dochází k mírné diferenciaci oproti rizikům podnikatelským. Společným základem je pro obě kategorie možnost vzniku určité události s danou pravděpodobností. Podnikatelské riziko na rozdíl od rizika pracovního však očekává, že nastalá událost bude odlišná od předpokládaného stavu nebo vývoje. U pracovních rizik je podstatou samotný vznik události včetně pravděpodobnosti vzniku, nikoli tedy míra odlišnosti od původního předpokladu. Dalším
snadno
hmatatelným
rozdílem
je
cíl
působení
hrozeb.
U podnikatelského rizika je to aktivum, v pracovních rizicích je to zaměstnanec.
36
Poměrně výstižnou a transparentní vizuální definici pracovního rizika, nebezpečí a opatření představuje příloha 2 této práce. Základním předpokladem pro řízení a omezování pracovních rizik je jejich identifikace. K těmto účelům slouží analýza rizik, cílem je podat odpovědi na otázky zda:37
riziko je nebo není přijatelné
34
Srov. BOZP INFO., Srov. NEUGEBAUER, T., Vyhledání a vyhodnocení rizik v praxi., s. 11. 36 Srov. SMEJKAL, V., Řízení rizik., s. 78, 86. 37 Srov. BOZP INFO., 35
21
co se může pokazit (identifikace nebezpečí)
s jakou pravděpodobností se tak stane (analýza četnosti)
jaké budou následky (analýza následků)
Pracovní rizika jsou aspektem, který ovlivňuje velkou škálu procesů a provozovaných činností. Jak dokládá obrázek č. 3 na následující stránce, pracovní rizika tvoří jakousi pomyslnou nit, která prochází všemi dílčími podskupinami oblasti BOZP. Z analýzy pracovních rizik respektive jejich registru vychází zaměstnavatel například při přidělování osobních ochranných pracovních prostředků nebo stanovení plánu a zaměření školení zaměstnanců. Velmi podstatnou úlohu mají pracovní rizika při zařazování jednotlivých pracovních činností do pracovních kategorií, z nichž se pak odvíjí případná doplňující opatření jako například zkrácení periody lékařských prohlídek či provedení měření výskytu některých rizikových faktorů jakými jsou například hluk nebo prach. Pracovní úrazy Osobní ochranné pracovní prostředky
Pracovně lékařské služby
Řízení pracovních rizik Pracovní prostředí
Investice
Kategorizace prací
Vzdělávání zaměstnanců
Obr. 3 - Přehled oblastí ovlivněných existencí pracovních rizik 1.6.6 Řízení pracovních rizik a pracovní úrazy Pracovní úraz-jeden z hlavních kriterií, jehož prostřednictvím zaměstnavatel hodnotí výkonnost systému BOZP v organizaci. Zákoník práce definuje paragrafem tři sta osmdesát pracovní úraz jako poškození zdraví, k němuž došlo v důsledku působení nenadálých a násilných okolností při plnění pracovních úkolů.38 Krom zmíněného
38
Srov. Zákoník práce: Úplné znění., s. 32.
22
právního dokumentu se způsobem evidence oznamování a řešení pracovních úrazů zabývá i Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Ačkoli ani sebelépe nastavený systém řízení rizik nedokáže zamezit a garantovat vymýcení pracovních úrazů na pracovišti, je možné prostřednictvím tohoto nástroje eliminovat jejich počet, lépe řečeno odstranit zdroje, které mohou být příčinou vážných pracovních úrazů vyžadujících hospitalizaci nebo dlouhodobou pracovní neschopnost. Vznik pracovního úrazu se samozřejmě musí projevit v řízení rizik. Pokud bylo příčinou riziko již identifikované a zahrnuté v pracovním registru rizik, pak dochází k
jeho zařazení do vyšší kategorie nebezpečnosti a přehodnocení uvedeného
nápravného opatření. Pokud bylo příčinou pracovního úrazu riziko zcela nové, dosud neidentifikované, je nutné jej podrobit procesu v celém rozsahu tzn. ANALÝZA RIZIKA- HODNOCENÍ RIZIKA- SNÍŽENÍ RIZIKA. Dílčí složky procesu jsou pak podrobněji popsány v metodologické části této práce. 1.6.7 Manažerské přístupy k řízení pracovních rizik Mezi v dnešní době nejčastěji používané přístupy managementu k oblasti BOZP patří program Bezpečný podnik a OHSAS 18001. Bezpečný podnik: Garantem programu Bezpečný podnik je Ministerstvo práce a sociálních věcí, které prostřednictvím místně příslušných inspektorátů práce monitoruje stav a úroveň BOZP ve firmách a napomáhá nastavit systém řízení v této oblasti. Cílem tohoto projektu je obecné zvýšení úrovně BOZP v České republice. V současné době je držitelem tohoto titulu celkem šedesát osm firem ze všech oblastí podnikání. Společnost VODÁRNA Plzeň a.s. je pak první vodárenskou společností, která tento program implementovala.39 OHSAS: Vzorem pro další možný přístup k řízení BOZP je norma OHSAS 18001. Vzhledem k faktu, že struktura této normy je blízká normám z řad ISO, konkrétně normám zabývajícím se systémy řízení kvality a životního prostředí, využívají organizace této skutečnosti a tento „trojlístek“ implementují v rámci integrovaného systému řízení. Záměrem autorů normy OHSAS 18001 bylo vytvoření dokumentu, který managementu organizace poskytne návod na vytvoření, zavedení a udržení systému BOZP prostřednictvím prokazování shody zavedeného systému s normativními požadavky. Článek 4. 3 normy organizaci jednoznačně ukládá
39
Srov. STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE.,
23
zaměstnavateli povinnost: „… vytvořit, implementovat a udržovat postupy pro průběžnou identifikaci nebezpečí, posuzování rizika a určení způsobu nezbytného řízení“.40 Jedná se o ojedinělý, a proto vítaný případ, kdy jsou konkrétněji stanoveny povinnosti organizace v rámci prevence rizik. Dalším z požadavků normy, které zvyšují výkonnost při práci s pracovními riziky s ohledem na stanovené strategické cíle organizace, v porovnání s předchozím přístupem, je transparentní požadavek na neustálé zlepšování v této oblasti.41 Mezi velmi často aplikované principy soustavného zdokonalování, které je možné použít i v rámci procesu řízení rizik, patří tzv. Demingův cyklus známý rovněž pod zkratkou PDCA tvořenou z počátečních písmen stěžejních činností: P(lan)-D(o)-Controll)-A(act) nebo Juranova spirála. Pokyn k realizaci opatření, které mají za následek zlepšování, vyplývá právě z posledního kroku Demingova cyklu, a to z pokynu: „Act (jednej).“ Podstatou a nespornou výhodou Juranovy spirály je možnost vstoupit kdykoli do kteréhokoli článku spirály (na sebe navazujících kroků) a činnosti, které následují, zlepšovat. Návrat do výchozího bodu (činnosti, z níž bylo vycházeno) je pak již v úrovni o stupeň vyšší a rozdíl mezi výstupní úrovní a úrovní návratu je pak nazýván stupněm inovace, mírou zlepšení.
42
Model systému řízení BOZP, v němž jsou
skloubeny oba uvedené principy, vytvořený právě pro potřeby ČSN OHSAS znázorňuje obrázek 4.
Obr. 4 - Propojení Demingova cyklu a Juranovy spirály 43 40
ČSN OHSAS 18001. Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: Požadavky., s. 16. Srov. tamtéž, s. 9. 42 Srov. JANEČEK, Z., Management jakosti., s. 71. 43 Srov. ČSN OHSAS 18001. Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: Požadavky., s. 9. 41
24
Oba popsané systémy řízení BOZP (Bezpečný podnik a OHSAS) jsou dobrovolné a vzájemně kompatibilní, založené na obdobné struktuře. Platnost vydaných certifikátů je časově omezena a je nutné po vypršení platnosti provést dozorové audity. Z hlediska ekonomického má určitou výhodu program BOZP, kdy certifikační audit prováděný pracovníky OIP je bezplatný na rozdíl od auditů dle normy OHSAS 18001prováděných akreditovanými certifikačními společnostmi. Implementace jednoho z uvedených systémů, případně obou, v oblasti řízení BOZP je nejen pro zaměstnance, ale i pro zákazníky nebo dodavatele signálem deklarujícím fakt, že organizace zvládá své výrobní procesy v souladu s legislativními požadavky. Společnosti, které se mohou prokázat certifikáty, tak obvykle činí prostřednictvím svým webových stránek případně hlaviček firemních dokumentů nebo formulářů apod. Dalším nesporným přínosem je zavedení určitého řádu v organizaci a jejích procesech a zapojení všech pracovníků organizace do procesu dodržování nastavených pravidel, nejen top managementu případně oborových specialistů. Pokyn a rozhodnutí o zavedení systémů musí vycházet z vrcholového managementu organizace. Jedná se o standardní rozhodnutí obsahující určení:
cíle souvisejícího se zavedením systému
termínů realizace dílčích implementačních kroků
zdrojů a odpovědností
Pomocným nástrojem prvotního zavádění systému je zpracování celkového harmonogramu v případě potřeby dílčích harmonogramů pro náročné výrobní procesy.
25
II.
METODICKÁ ČÁST
2
Metodika řízení pracovních rizik, Vyhledání pracovních
rizik v pěti krocích Tato část je věnována obecnému popisu a vysvětlení metod a strategií používaných v souvislosti s ústředním tématem této práce, a to s řízením a hodnocením pracovních rizik. V oblasti BOZP se vyskytují dvě skupiny rizik. Jednak rizika spojená s bezpečností zaměstnance, dále pak rizika spojená s ochranou zdraví při práci. Pro nastavení efektivního systému řízení pracovních rizik je vhodné posuzovat obě zmíněné oblasti. Obecně známým normativem zaměřeným právě na aplikaci technik posuzování rizik je CŠN EN 31010. Jejím účelem je napomoci při rozhodování založeném na výstupech analýzy rizik o tom, která rizika potřebují být ošetřena a stanovení priorit pro implementaci řešení. V odborné praxi často používaný manuál pro vyhledávání rizik vytvořila evropská agentura pro Bezpečnost a ochranu zdraví při práci European Agency for Safety nad Health at Work. Celý proces posuzování pracovních rizik je rozložen do pěti kroků a jedná se o velmi efektivní nástroj, který vzhledem ke své srozumitelnosti mohou bez problémů aplikovat nejen osoby odborně způsobilé v oblasti prevence rizik, ale i zaměstnanci na všech úrovních řízení. Tento materiál se stal výchozím dokumentem při zpracování této metodické části a jednotlivé kroky procesu posuzování pak znázorňuje obrázek na následující stránce. V porovnání s obrázkem č. 2 Schéma procesu řízení obecných rizik definuje Tomáš Neugebauer ve své publikaci proces řízení pracovních rizik poněkud jednodušeji, a to prostřednictvím tří operací: Vyhledání rizik Hodnocení (posuzování) rizik Stanovení opatření.44 To, že proces řízení rizik lze při pravidelných školeních BOZP pořádaných pro zaměstnance demonstrovat i odlehčenou a pro mnohé i snadněji vstřebatelnou formou, dokládá příloha č. 15 této práce. Norma ČSN EN 31010 pak za dílčí operace procesu hodnocení (posouzení) rizika označuje: Identifikaci rizik Analýzu rizik (určení následku, pravděpodobnosti a úrovně) Hodnocení rizik.45 Základním přínosem procesu hodnocení rizik, jakožto součásti procesu jejich řízení, je nejen pochopení rizika včetně jeho možného dopadu, 44 45
Srov. NEUGEBAUER, T., Vyhledání a vyhodnocení rizik v praxi., s. 83. Srov. ČSN EN 31010. Management rizik: Techniky posuzování rizik., s. 22.
26
poskytnutí informací managementu, který na jejich základě a porovnání s nastavenými kriterii vydává rozhodnutí o tom, zda riziko přijmout či nikoli.46
Analýza spolu
s hodnocením rizik slouží, jak bylo již několikrát řečeno, pro potřeby řízení a tvoří podklady pro rozhodovací proces.
STEP 1
• What information should I collect? How can I collect this information?
• How can I indetify hazards?
STEP 2
• How can I assess risk arising from a hazard?
STEP 3
STEP 4
• How can I plan actions to eliminate or reduce risk arising from hazard?
• How can I document my risk assessment?
STEP 5
Obr. 5 - Schéma procesu posuzování pracovních rizik 47
2.1 Kvalitativní výzkum a sběr informací Kvalitativní výzkum je definován jako: „Nenumerické šetření a interpretace sociální reality, přičemž odkrývá význam předkládaný sdělovaným informacím.“48 Kvalitativní výzkum je živý proces, jehož dílčí jednotlivé operace jsou finálně utvářeny v průběhu sběru dat. Jeho posláním je pak tvorba teorií a hypotéz.49 V rámci zpracování této práce byly použity zejména níže uvedené formy sběru informací potřebných k identifikaci a hodnocení rizik prostřednictvím metod kvalitativního výzkumu.
46
Srov. ČSN EN 31010. Management rizik: Techniky posuzování rizik., s. 10. Srov. GUIDANCE ON RISK ASSESSMENT AT WORK. Health < http://www. osha.europa.eu/en/topics/riskassessment/> 48 DISMAN, M., Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele., s. 285. 49 Srov. ŠIROKÝ, J., Tvoříme a publikujeme odborné texty., s. 71. 47
27
amd
Safety.,
2.1.1 Analýza Počátečním úkonem a součástí procesu řízení a snižování rizik obecně je analýza. Známým a často používaným zástupcem této metody je, vzhledem k jednoduchosti své aplikace, tzv. SWOT a SLEPT ANALÝZA, které prostřednictvím stanovení slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb souvisejících s danou problematikou, poskytnou ucelený přehled o možných alternativách řešení, dalších krocích nebo cílech. SWOT analýzu aplikují organizace v rámci obou stupňů řízení, strategického i operativního. Své uplatnění nalezne i v oblasti bezpečnosti práce, zejména při provádění auditů stávající úrovně BOZP v organizaci, následném stanovování cílů a potřebné strategie managementem nebo při rozhodování o nutnosti změn technologie, vybavení pracovišť s ohledem na pracovní rizika apod.
Strategická analýza výchozího stavu organizace
Vnitřní analýza
Silné stránky
Slabé stránky
Vnější analýza
Příležitosti
Hrozby
Matice SWOT
Možnost využití matice jako: Podklad pro definování vize organizace
Možnost využití matice pro: Generování alternativní strategie
Podklad pro definování strategických cílů
Identifikace kritických oblastí organizace
Obr. 6 - Základní rámec SWOT analýzy50
2.1.2 Rozhovor Jednou z metod získávání potřebných dat je rozhovor, zástupce kvalitativního výzkumu, jehož výsledky nejsou na rozdíl od kvantitativního výzkumu založeny na 50
GRASSEOVÁ, M., DUBEC, R. a HORÁK., R., Procesní řízení ve veřejném sektoru: teoretická východiska a praktické příklady., s. 18.
28
statistických metodách. Rozeznáváme několik typů rozhovorů (strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami, rozhovor pomocí návodu, neformální rozhovor, narativní rozhovor). Jejich volba pak závisí na konkrétní situaci a přednostech nebo slabinách zvolené techniky.51 Obecně existuje 6 druhů dotazů užívaných v rámci rozhovoru a velmi záleží na způsobu jejich řazení. Rozhovor je obvykle zahajován dotazy k bezproblémovým skutečnostem, následně se tazatel snaží získat informace o názorech, zkušenostech. Tuto fázi, v níž dochází ke vzniku určité vzájemné důvěry, následují dotazy zaměřené na dovednosti a znalosti.52 V oblasti BOZP například při šetření vzniku pracovních úrazů se často používá strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami, při provádění bezpečnostních prověrek pak rozhovor dle návodu. A právě tento typ je na základě své charakteristiky vhodný i pro vedení rozhovoru k identifikaci pracovních rizik. Základním předpokladem pro vedení rozhovoru dle návodu vyplývá již ze samotného názvu. Je jím příprava seznamu dotazů, které nesmí být v rámci interview opomenuty. Soupis provede tazatel, který rovněž určuje jednotlivé dotazy a jejich pořadí s cílem získat potřebné informace. Předností tohoto typu interview je efektivní využití času a pomáhá udržet směr rozhovoru k danému tématu. Při tvorbě seznamu dotazů může tazatel čerpat i z níže uvedených check- listů, případně jimi vedený rozhovor doplnit. V případě potřeby je vhodné použít příbuznou variantu, a to problémově zaměřený rozhovor. Zejména v situacích, kdy je nutné vyhledat určitou, již zakotvenou, teorii, je tedy nutné mít již určité znalosti a utvářet poměrně specifické otázky.53 2.1.3 Pozorování Podstatou pozorování je snaha o zjištění skutečnosti, o zjištění toho, jak se co děje. Mezi pozorování a rozhovorem existuje určitá spojitost, neboť prostřednictvím pozorování lze potvrdit, případně vyvrátit, výsledky rozhovoru. Pozorování, nástroj provádění kvalitativního výzkumu, se dělí na:54
Skryté nebo otevřené (v závislosti na tom, zda pozorovatel informuje účastníky o své pozorovatelské činnosti)
51
Srov. HENDL, J., Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace., s. 166-180. Srov. tamtéž, s. 172. 53 Srov. tamtéž, s. 174. 54 Srov. tamtéž, s. 191. 52
29
Zúčastněné nebo nezúčastněné (dle míry s jako se pozorovatel podílí na dění)
Strukturované nebo nestrukturované (dle toho, zda je prováděno na základě předem připraveného podkladu)
Sebe samého nebo jiného účastníka
Samotný pozorovatel může zastávat případně v průběhu rozhovoru i měnit několik různých rolí:55
Úplný účastník (členové skupiny nejsou informováni o totožnosti pozorovatele, který se zapojí do činnosti skupiny)
Účastník jako pozorovatel (členové skupiny jsou informováni o totožnosti pozorovatele)
Pozorovatel jako účastník (nepodílí se na dění ve skupině, provádí pozorování)
Úplný pozorovatel (účastníci nevědí, že jsou pozorováni)
V rámci BOZP například při získávání informací potřebných k identifikaci a hodnocení pracovních rizik, zpracování pracovních postupů či kontrolní činnosti využívají zejména bezpečnostní technici role pozorovatele jako účastníka v převážně nezúčastněném pozorování. Základní charakteristikou tohoto způsobu pozorování jsou odstup a neutrální přístup pozorovatele spolu s minimálním narušení pozorovaných činností přítomností pozorovatele.56 2.1.4 Dokumenty Tento zdroj informací je využíván jak kvantitativním, tak i kvalitativním výzkumem. Za dokumenty se obecně dle Hendla považuje vše, co je zapsané nebo zaznamenané. Postup při práci s dokumenty znázorňuje obrázek 7. Dokumenty se dělí na dokumenty úřední, osobní, archivní, virtuální data a výstupy z medií.57 Tento způsob sběru informací se obvykle používá v případech, kdy nelze použít metody uvedené v odstavcích 3. 1 a 3. 2. Je ovšem možné všechny tyto metody vzájemně kombinovat případně jimi doplnit pozorování případně rozhovor. V oblasti řízení pracovních rizik je práce s dokumenty velmi často využívaným nástrojem (zejména návody výrobců k obsluze, právní a ostatní předpisy atd.). Velkou
55
Srov. HENDL, J., Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace., s. 191. Srov. tamtéž, s. 202. 57 Srov. tamtéž, s. 204. 56
30
předností této metody sběru informací je poměrná nenáročnost na složitou přípravu případně výpočty.
• Definice výzkumné otázky • Definice toho, co bude pro účely výzkumu považováno za dokument • Posouzení dokumentů • Interpretace dokumentů se zaměření na krok 1 • Zpracování zrávy
Obr. 7 - Postup při práci s dokumenty 58
2.2
Identifikace pracovních rizik
2.2.1 Obecně V rámci procesu vyhledávání rizik by mělo dojít k nastavení určitého souladu mezi skutečným stavem a stavem, který je považován za optimální (bezpečný), ať už s ohledem na parametry, které si v rámci řízení rizik nastaví sama organizace nebo na požadavky legislativy. Vyhledávání rizik je procesem značně individuálním. Vhledem k tomu, že neexistují dvě naprosto totožná pracoviště, nelze zpracovat žádný jednotný soupis identifikovaných rizik, který by mohl být následně aplikován i na zbývajících pracovištích firmy. Vyhledání rizik proto musí být provedeno vždy na všech pracovištích, obvykle bývá zahajováno na pracovištích, kde jsou realizovány jednoduché procesy za jasně stanovených pravidel. Vyhledávat rizika je pracovní povinností, jak bylo dříve řečeno, všech zaměstnanců, osoby odborně způsobilé mohou čerpat, a často tak činí, z databází rizik, které obvykle bývají součástí softwarů používaných v oblasti BOZP. Je ovšem naprosto
58
Srov. HENDL, J., Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace., s. 132.
31
nepřijatelné, aby tento obecný seznam nebyl konfrontován s realitou daného provozu a doplněn s ohledem na jeho místní a provozní podmínky. Významným aspektem úspěšného vyhledávání rizik je komunikace, vzájemná interakce mezi zaměstnanci a osobou odborně způsobilou a povědomí pracovníků zejména středního managementu a řadových pracovníků a významu procesu hodnocení rizik včetně důležitosti jejich vyhledávání. Účinným nástrojem k naplnění tohoto úkolu jsou pravidelná školení BOZP pořádaná zaměstnavatelem v souladu se zákoníkem práce. Podle Tomáše Neugebauera by proces vyhledávání rizik měl být založen zejména na pozorování:59
pracoviště (vybavení, pracovní podmínky, rozsah prováděné činnosti)
realizace činností, dodržování pracovních postupů
přístupu zaměstnanců a jejich nadřízených k zajištění bezpečnosti na pracovištích
Při vyhledávání rizik musí být zohledněna i rizika plynoucí z nedostatečné odborné a zdravotní kvalifikace zaměstnance nebo ostatních subjektů pohybujících se souběžně na jednom pracovišti (zákazník, dodavatel služeb či zboží, kontrolní orgány apod.). Dalším faktorem, který je zároveň i možným zdrojem rizika, jsou i psychologické aspekty a nelze je tedy při procesu identifikace ignorovat. Proces vyhledávání rizik prochází napříč celou organizací a nelze jej označit za určitou výsadu výrobních provozů, jak je mnohdy zejména ze strany vedení organizací stále vnímán. Osoba odborně způsobilá, která koordinuje jeho efektivní průběh, by měla být z titulu postavení v organizační struktuře oprávněna zadávat úkoly a mít přístupy k potřebným údajům napříč spektrem firmy. Samotnému procesu identifikace rizik by měla předcházet důkladná příprava spočívající především v prvotním sběru dat, které by měly poskytnut základní údaje o hodnoceném pracovišti. Jedná se zejména o záznamy pracovních úrazů případně nemocí z povolání, výstupy z provedených prověrek BOZP, doklady prokazující bezpečnost provozovaných zařízení (především vyhrazených) a v neposlední řadě interní předpisy popisující například systému BOZP v organizaci nebo provozní řády či místní jiné provozní bezpečnostní předpisy (řád skladu, pokyny k manipulaci s tlakovými nádobami na přepravu plynů, řád sila, systém bezpečné práce se zdvihacími zařízeními apod.). Velmi užitečným zdrojem potřebných informací jsou již
59
Srov. NEUGEBAUER, T., Vyhledání a vyhodnocení rizik v praxi., s. 19.
32
vyhodnocená rizika za účelem naplnění litery zákona například pro zařazení jednotlivých činností do pracovních kategorií, poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, zařazení pracovišť do kategorií s ohledem na požární nebezpečí, bezpečnostní listy k chemickým látkám
a
směsím,
s nimiž
je
na
pracovišti
manipulováno apod. 2.2.2 Metody vyhledání pracovních rizik Volbu vhodné metody vyhledání pracovních rizik musí provést individuálně každý zaměstnavatel respektive osoba odborně způsobilá v prevenci rizik, a to s přihlédnutím ke všem aspektům činnosti podniku a dvěma hlavním zásadám: Identifikaci rizika zahájit otázkou, zda je možné ho přijetím určitého opatření zcela odstranit Pamatovat na všechny potencionální zdroje rizik, nepodceňovat na první pohled málo zřejmé faktory (například psychologické aspekty, odbornost zaměstnanců) Některé z metod jsou vhodné k identifikaci reálných rizik při práci, kdy dochází k porovnání skutečného stavu s optimálním, jiné metody jsou používány k identifikaci hypotetických rizik například spojených s provozem technických zařízení, kdy během jejich provozu může dojít k určité odchylce. Za velmi vhodnou z hlediska obsažení maximálního množství zdrojů rizik se proto považuje kombinace těchto metod a zdrojů. Následující text předkládá stručný komentář k několika vybraným metodám vhodným právě pro vyhledávání rizik práce.60 Detailní popis níže uvedených metod včetně potřebných vstupů, jednotlivých kroků procesu a výstupů vyhledávání nabízí ČSN 310110. Metoda „Co se stane, když…?“ Jedná se o velmi dobře použitelnou metodu, jejíž podstatou je analýza toho, co nastane, dojde-li k určité situaci. Tato technika je rovněž známa pod zkratkou „SWIFT“, jejíž název je vytvořen z počátečních písmen slov v anglickém originále (Structured „What-if“ Technique). Je založena na týmové práci, kdy účastníci skupiny jsou k diskuzi neustále podněcováni pobídkou: „Co se stane, když…?“ Podmínkou efektivního výsledku této metody je zkušený facilitátor a obeznámenost účastníků skupiny s předmětem studia. Předností této metody je nenáročnost přípravy a použitelnost v širokém spektru situací, činností nebo procesů.
60
Srov. ČSN EN 31010. Management rizik: Techniky posuzování rizik., s. 22-36.
33
Check – List (kontrolní seznam) je postup založený na zodpovězení seznamu otázek (formou ANO – NE) vztahujících se k prověřovanému procesu či činnosti. Hodnotitel používající tuto formu využívá ke sběru informací, na jejichž základě pak odpovídá na dotazy Check-listu, zejména pozorování, čímž může dojít k opomenutí zdrojů rizik, které nejsou na první pohled viditelné. Tato metoda je vhodná i pro neodborníky. Jeden z check-listů používaných v rámci řízení BOZP ve společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. je uveden v příloze 3. Jeho využití je zmíněno v praktické části práce. Strom chyb je metodou, která na rozdíl od většiny ostatních, vychází z důsledku (poruchy, pracovního úrazu, skoronehody apod.) a od něho pak postupuje k příčinám. Je velmi účinná při identifikaci příčiny a zdroje rizika u pracovních úrazů. Vzhledem k tomu, že každá příčina je vlastně nějakého předchozího úkonu, dochází při této metodě k postupnému větvení a rozrůstání se původních příčin. Výstupem této metody je grafické znázornění cest vedoucích k vrcholové události (důsledku). Pro lepší přehlednost grafického vyjádření se používají odlišné symboly, jejichž prostřednictvím je snadno zřejmé, zda je pro vznik události nutná pouze jedna příčina nebo jich musí být splněno více. V příloze 4 této práce je uvedena názorná ukázka aplikace metody při identifikaci možných příčin a zdrojů rizik v souvislosti s konkrétním pracovním úrazem. 2.2.3 Hodnocení pracovních rizik Podstatou hodnocení, nejen, pracovních rizik je jejich rozdělení na rizika, která vyžadují ošetření a na ta, která ošetření nevyžadují. Stanovení hranice mezi těmito dvěma skupinami provádí management firmy na základě etických, právních a finančních informací. Se zmíněným základním členěním pak souvisí i další separace první skupiny rizik, a to na riziko, které je pro organizaci:
nepřijatelné a je nutné ošetřit jej bez ohlednu na výši vynaložených nákladů
akceptovatelné, jeho ošetření je realizováno s ohledem na poměr mezi vynaloženými náklady a přínosy
Toto členění je již částečně zmíněno článkem 1. 2. této práce a vhodným nástrojem k hodnocení rizika je opět norma ČSN 31010 s přehledem a objasněním efektivních metod. Pro hodnocení je možno i některé z metod uvedených v předchozím článku, velmi vhodnou se pro tyto účely jeví metoda „Co se stane, když?“ 61
61
Srov. ČSN EN 13101. Stupadla pro podzemní vstupní šachty: Požadavky, označování, zkoušení a hodnocení shody., s. 17, 22.
34
Oblast BOZP se od obecné roviny hodnocení rizik nikterak významně neliší. Hodnotitel se však musí vyvarovat dvou obvyklých pochybení- nadhodnocení nebo naopak podhodnocení. Oba dva extrémy nemají příznivý dopad pro organizaci, nadhodnocení s sebou nese vyšší náklady související s přijatými opatřeními a podhodnocení rizika je nebezpečné, protože dochází ke zvýšenému ohrožení zaměstnanců. V této fázi procesu řízení pracovních rizik je nezbytně nutné, aby se na hodnocení rizik podílel odborník (osoba odborně způsobilá v prevenci rizik). Již zmíněné rozčlenění rizik do skupin na základě stanovení hodnoty rizika je v oblasti řízení pracovních rizik nejčastěji prováděno prostřednictvím dvou kriterií (pravděpodobnost vzniku, existence rizika a závažnost následků zdroje rizika), která jsou bodována na stupnici v rozmezí čísel 1 až 5 (viz tabulky 3 a 4).62 Tab. 3 - Stupnice pravděpodobnosti vzniku rizika nebezpečné události Stupeň Pravděpodobnost
Frekvence vzniku
Doba působení Velmi krátká doba
1
Velmi nízká
Vznik je téměř vyloučen
2
Nízká
3
Střední
Vznik je málo pravděpodobný, Velmi krátká doba ale možný Jev vzniká jen někdy Velmi krátká doba
4
Vysoká
5
Velmi vysoká
Jev vznikne několikrát během Časově omezená životnosti zařízení Jev vzniká velmi často Nepřetržitá Tab. 4 - Stupnice závažnosti události
Stupeň Důsledek
Popis důsledku
1
Zanedbatelný
Drobné poranění
2
Málo významný Lehký úraz (pracovní neschopnost bez hospitalizace)
3
Významný
Závažnější úraz (krátkodobá hospitalizace)
4
Kritický
Těžký úraz (dlouhodobá hospitalizace)
5
Katastrofický
Smrtelný úraz
Určení hodnoty rizika je pak provedeno součinem obou kriterií nejvíce vystihujících danou situaci. Rizika jsou pak dle svých výsledných hodnot rozdělena do několika skupin (viz tabulka 5), kdy každé z nich odpovídá určitá kategorie opatření,
62
Srov. NEUGEBAUER, T., Vyhledání a vyhodnocení rizik v praxi., s. 44.
35
které musí zaměstnavatel přijmout a signalizuje, zda je dané riziko pro organizaci přijatelné či nikoli. Toto rozdělení je pak další činnosti v řízení rizik považováno za stěžejní a je možné jej využít v rámci neustálého zlepšování jako výchozí podklad a zdroj informací při stanovení cílů v oblasti BOZP (např. postupně odstraňovat rizika ve výsledném hodnocení definovaná jako nežádoucí). Tab. 5 - Rozčlenění rizika do skupin 63 Hodnota rizika 1-4
5-8
Posouzení přijatelnosti Riziko zanedbatelné Riziko akceptovatelné
9-12
Riziko mírné
13-20
Nežádoucí riziko
21-25
Riziko nepřijatelné
Kritéria pro zajištění bezpečnosti Systém je bezpečný Systém je bezpečný podmíněně-je nutná zvýšená pozornost a přijmout vhodná organizační opatření (např. proškolení obsluhy) Systém je nebezpečný, je nutno přijmout nápravná opatření Systém jenebezpečný, je nutné přijmout taková opatření, která riziko sníží Systém je nebezpečný, je nutno přijmout okamžitá opatření (např. zastavení provozu do doby odstranění rizika)
Pokud je hodnoceno riziko, které v minulosti bylo již zdrojem pracovního úrazu, je nutné přiřadit mu vyšší míru nebezpečnosti obvykle o jeden stupeň, čímž dojde ke zdůraznění jeho nebezpečnosti s ohledem na bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Pro tyto účely musí mít osoba odborně způsobilá (pokud není zaměstnancem) přístup do databáze pracovních úrazů organizace. 2.2.4 Stanovení opatření k odstranění nebo snížení rizik Stanovení a přijetí opatření k odstranění případně eliminaci rizik je důležitým krokem na cestě k dosažení cíle celého procesu řízení rizik, kterým je zvýšení bezpečnosti zaměstnanců při práci a snížení počtu pracovních úrazů v organizaci. Příslušná opatření předkládá managementu společnosti osoba odborně způsobilá v prevenci rizik ve spolupráci s vedoucími pracovníky konkrétního pracoviště, jejich schválení a vyhlášení je pak úkolem vrcholového managementu firmy. Stanovení efektivního způsobu je provedeno na základě výstupů ze dvou předchozích činností (identifikace a hodnocení pracovních rizik). Pokud je tedy riziko díky dosažené hodnotě při svém hodnocení označeno jinak než riziko zanedbatelné, je 63
Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s., Směrnice VP 15/2009., s. 14.
36
nezbytně nutné navrhnout a přijmout opatření k jeho odstranění nebo eliminaci, a to s upřednostněním nepodmíněné ochrany. Nepodmíněná ochrana plní svou funkci nezávisle na správném či nesprávném chování zaměstnance. Příkladem tohoto typu ochrany je například stroj, jehož uvedení do provozu je podmíněno správnou polohou ochranného zařízení stroje (například ochranný kryt). Při stanovování postupu způsobu řízení změn vedoucího k eliminaci rizika je vhodné dodržovat hierarchii dílčích kroků stanovenou normou ČSN 31 010 takto: Odstranění rizika Nahrazení nebezpečného bezpečným Technická opatření (bezpečnostní značení) Organizační opatření případně využití nástrojů k varování před rizikem Používání osobních ochranných pracovních prostředků.64 Vzhledem k finanční náročnosti opatření vedoucích k úplnému odstranění rizika (např. výměna původní staré technologie či strojního vybavení za novou), jsou v praxi nejvíce používána opatření organizační (například zvýšení počtu zaměstnanců-častější střídání, zkrácení
pracovní
směny,
školení
apod.),
technická
(upozornění
na
riziko
prostřednictvím bezpečnostního značení, úklid, oprava apod.) a vybavení pracovníků osobními ochrannými pracovními prostředky. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků je záměrně uvedeno až na posledním místě žebříčku způsobů ovlivnění mír rizika. Bývají totiž poskytovány až v případě, že zaměstnavatel nemůže zajistit BOZP při práci žádnými prostředky kolektivní technickými případně organizačními prostředky. 2.2.5 Dokumentace Povinnost vést o vyhledávání a hodnocení rizik dokumentaci ukládá organizacím zákoník práce §102 odst. 4.65 Ačkoli striktní rozsah či obsah požadované dokumentace není ve zmíněném zákonu uveden, lze odvodit, že se jedná o dokumenty, na jejichž základě bylo provedeno posouzení rizika včetně jeho výsledného hodnocení. Jedním ze stěžejních dokumentů je tak zvaný „ Registr pracovních rizik“. Jak vyplývá z jeho názvu, jedná se o sumář všech identifikovaných rizik včetně vyhodnocení jejich úrovně a opatření k jejich snížení. Tento dokument je nezbytný k stanovení cílů a sledování vývoje v oblasti řízení rizik, provádění školení zaměstnanců, prokazování splnění zákonné povinnosti při kontrolách vedených oblastními inspektoráty práce. Neméně důležitou roli pak hraje tento dokument při 64
Srov. ČSN OHSAS 18001. Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: Požadavky., s. 17. 65 Srov. Zákoník práce: podle stavu k 1. 10.2010. ZP, s. 32.
37
zpracování pravidelných zpráv o stavu BOZP v organizaci. Vytvoření zmíněného registru včetně jeho obsahové struktury a potřebných náležitostí je popsáno v praktické části práce, ukázka registru je pak uvedena v příloze. Co se týká formy zpracování registru, je tato ponechána zcela na zpracovateli, případně zadavateli. Lze samozřejmě vést registr rizik v elektronické podobě, je však nutné mít na zřeteli zajištění přístupu všech pracovníků k jeho obsahu to znamená i pracovníků, kteří nedisponují v rámci své práce počítačem či nemají přístup do vnitropodnikové databáze, v níž obvykle takovéto dokumenty bývají ukládány. Dle typového a skartačního rejstříku platí, že organizace je povinna dokumentaci související s řízením rizik uchovávat na pracovištích po dobu pěti let.66 V rámci naplnění požadavku normy OHSAS, musí organizace zpracované posouzení rizik aktualizovat, a to minimálně 1x ročně v rámci auditu systému řízení BOZP případně prověrek BOZP.67 2.2.6 Monitoring Nezanedbatelnou součástí efektivního řízení rizik, která přispívá k zachování výsledného stavu procesu, je následný monitoring identifikovaných rizik, dodržování stanovených a přijatých opatření.68 Tento monitoring lze začlenit do stávajících kontrolních procesů organizace případně jej nastavit jako samostatný proces s tím, že vedení společnosti definuje jeho poslání včetně odpovědností a personálního obsazení.
66
Srov. KOLEKTIV AUTORŮ ZE STÁTNÍCH ARCHIVŮ. Typový skartační rejstřík., s. 51. Srov. ČSN OHSAS 18001. Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: Požadavky., s. 18. 68 Srov. ČSN IEC 300-3-9. Management spolehlivosti: Část 3: Návod k použití, Oddíl 9: Analýza rizika technologických systémů., s. 32. 67
38
III. PRAKTICKÁ ČÁST 3
Řízení rizik ve společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
3.1
Představení společnosti Společnost VODÁRNA PLZEŇ a.s., člen nadnárodní skupiny VEOLIA VODA
Česká republika, je provozovatelem vodohospodářské infrastruktury na území města Plzně, v městech a obcích bývalých okresů Plzeň – sever a Plzeň – jih a prostřednictvím společnosti VODOSPOL s.r.o. Klatovy, jejímž je stoprocentním vlastníkem, pak i na Klatovsku. Nosnými činnostmi společnosti je provozování vodovodů a kanalizací a zkušební laboratoř.69 Společnost zajišťuje výrobu a dodávku pitné vody v objemu 14,8 mil. m3 ročně a čištění odpadních vod pro 230 tisíc obyvatel.70 V současné době zaměstnává společnost téměř 400 zaměstnanců a řadí se tak k výrazným zaměstnavatelům plzeňského regionu. Organizační uspořádání společnosti vytváří předpoklady pro plnění úkolů vyplývajících z předmětu podnikání. Společnost je rozdělena na samostatné organizační útvary, které nemají právní subjektivitu. Funkcionální struktura společnosti pak stanovuje odpovědnost a kompetence na jednotlivých úrovních řízení. Organizační schéma společnosti je uvedeno v příloze 5. Jak dokládá příloha 6 je společnost od roku 2009 držitelem „Zlatého certifikátu integrovaného systému řízení“ a od května 2012 i osvědčení „Bezpečný podnik“.
3.2
BOZP ve společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. Společnost VODÁRNA PLZEŇ a.s. patří k těm zaměstnavatelům, kteří si
uvědomují význam a naléhavost vytváření bezpečného pracovního prostředí pro své zaměstnance. Zvyšování úrovně
BOZP na pracovištích patří mezi prioritní cíle
společnosti, na jehož plnění se podílejí všichni zaměstnanci, členy vrcholového managementu počínaje a řadovými zaměstnanci konče. Jak je uvedeno v předchozím odstavci, má společnost zavedeny oba systémy řízení BOZP: OHSAS a od května 2012 pak Bezpečný podnik, které garantují naplnění zákonných a normových požadavků včetně funkčního systému řízení BOZP uvnitř podniku. BOZP respektive její zajišťování je řízeným procesem, který je pravidelně analyzován, kontrolován a uzpůsobován vývoji nejen v oblasti vodárenských 69 70
Srov. Administrativní registr ekonomických subjektů ARES, Srov. VODÁRNA PLZEŇ a.s., O společnosti, < http://www.vodarna.cz/o-spolecnosti.html>
39
technologických procesů, ale i v nabídce na trhu prostředků k zajištění bezpečnosti při práci. Zejména se jedná o ochranné pracovní prostředky, ať už jsou to pracovní oděvy nebo prostředky na evakuaci osob z podzemních prostor, prostředky proti pádu apod.
Generální ředitel společnosti
Technik BOZP a PO, Osoba odb. způsobilá v prevenci rizik
Vedoucí úseků, útvarů
Revizní technici (Externisté)
Vedoucí provozů
Řadoví zaměstnanci
Obr. 8 - Struktura řízení BOZP ve společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.71 Základním interním předpisem v oblasti BOZP, který vychází z platné legislativy, je interní směrnice společnosti popisující jednotlivé procesy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tento dokument nejen definuje a řeší dílčí úkoly a povinnosti jednotlivých kategorií zaměstnanců na úseku BOZP, periody kontrol, druhy záznamů o BOZP vč. způsobů jejich vedení, bezpečnost používaných strojních zařízení, poskytované pracovně lékařské služby, ale značnou část věnuje i řízení a prevenci pracovních rizik. Jak vyplývá z uvedeného schématu řízení, oblast BOZP metodicky řídí a odbornou spolupráci v rámci procesu vyhledávání a řízení rizik zajišťuje zaměstnanec společnosti s odbornou kvalifikací osoby odborně způsobilé v prevenci rizik, Technik BOZP a PO. Detailní popis pracovní náplně této pracovní pozice dokládá příloha 7.
71
Vlastní práce autora s využitím interních materiálů společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
40
Za účelem hodnocení výkonnosti BOZP ve společnosti zpracovává Technik BOZP a PO 1x ročně zprávu o stavu BOZP ve společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. Tato zpráva je předložena vedení společnosti, která řádně prostuduje její obsah včetně případných doporučení. Po jejím schválení pak stanoví cíle a úkoly na úseku bezpečnosti práce pro další období, obvykle následující kalendářní rok. Hodnocení výkonnosti probíhá na základě nastavených hodnotících kriterií, a to především počtu a charakteru pracovních úrazů v hodnoceném časovém úseku, objem rizikových činností, u nichž došlo ke snížení hodnoty rizika, výsledků prováděných prověrek BOZP, auditů integrovaného systému řízení a kontrol ze strany orgánů státní správy (oblastní inspektorát práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj, Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje).
3.3
Řízení rizik ve společnosti VP Celý proces řízení rizik ve společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s., zejména pak
analytická část tohoto procesu, vychází právě z důvodu jednoduchosti implementace, z postupů uvedených v metodické části této práce a díky nastavené několikastupňové kontrole vnímá a pružně reaguje na změny legislativy. Celý proces řízení rizik pak probíhá dle schématu vycházejícího z normy management spolehlivosti a znázorněného obrázkem.
• Sběr informací • Identifikace
Hodnocení • Stanovení hodnoty a úrovně rizika • Varianty
Analýza
• Výběr vhodné varianty • Realizace • Monitoring
Snížení
Obr. 9 - Proces řízení pracovních rizik ve společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. 72 S ohledem na značný důraz kladený vedením společnosti na prevenci vzniku pracovních úrazů a neustálému zlepšování na úseku BOZP, jsou v rámci procesu řízení 72
Srov. ČSN IEC 300-3-9. Management spolehlivosti: Část 3: Návod k použití, Oddíl 9: Analýza rizika technologických systémů., s. 17.
41
rizik sledovány a vyhodnocovány i tzv. „skoronehody“, kdy na základě získání základních údajů o jejich výskytu a příčině, dochází rovněž k určení její hodnoty a přijetí opatření, která zamezí jejich opakovanému vzniku. Skoronehodou je myšlena každá událost, která výhradně díky pozitivní souhře náhod neskončí úrazem. Předmětem praktické části bakalářské práce je demonstrace realizace jednotlivých operací tohoto procesu v celém svém rozsahu na konkrétním příkladu. Pro potřeby tohoto projektu bude posuzován aktuální stav jednoho z provozních útvarů společnosti, kterým je oddělení odečtové služby. 3.1.1 Přestavení oddělení, Analýza stávajícího stavu Oddělení odečtové služby tvořené celkem sedmi zaměstnanci (vedoucí oddělení, 2 techničtí pracovníci, 4 odečítači) je součástí zákaznického útvaru společnosti. Hlavním předmětem činnosti tohoto oddělení je provádění odečtů vodoměrů, inventarizace odběrných míst a příprava podkladů, na jejichž základě je zákazníkům společnosti VODÁRNA PLZEŃ a.s. fakturován odběr pitné vody z veřejného vodovodního řadu. V souvislosti se zmíněnou inventarizací je na tomto místě nutné zdůraznit, že společnost VODÁRNA PLZEŇ a.s. je pouze provozovatelem, nikoli vlastníkem těchto vodárenských zařízení. Z tohoto faktu pak vyplývají i její omezené možnosti ovlivnit jejich stav a záleží na finančních možnostech a přístupu vlastníků. Zaměstnanci oddělení musí v průběhu roku provést odečet na 18 309 odběrných místech na území města Plzně a 1536 odečtů v obcích Břasy, Stupno, Vranovice, Kříše, Ejpovice a Štěnovice. Analýza aktuálního stavu procesu řízení rizik v oddělení odečtové služby (viz tabulka 6) mapuje aktuální stav na počátku roku 2012 a je provedena v rámci jednoho
ze
stanovených
a
top
managementem
společnosti
přijatých
a vyhlášených cílů: „ Neustálé zvyšování výkonnosti v oblasti BOZP.“73 Výsledek níže uvedené analýzy definuje dosavadní přínosy zavedení procesu řízení rizik (viz silné stránky a příležitosti), ale zároveň i nedostatky, které ohrožují v případě jejich ignorace, nastavený systém zajištění bezpečnosti v organizaci. Je proto přirozené, že pozornost vedoucího odečtového oddělení bude zaměřena především na odhalené slabé stránky stávajícího stavu v oblasti pracovních rizik. Řešení zjištěných nedostatků bude prováděno v posloupnosti dané existujícím procesem managementu pracovních rizik.
73
Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. – Cíle ISŘ
42
Tab. 6 - SWOT analýza výchozího stavu oddělení odečtová služba Vnitřní prostředí (je ovlivnitelné firmou) Silné stránky
Slabé stránky
Nula pracovních úrazů s hospitalizací
Forma zpracování stávajícího registru pracovních rizik
Zájem o udržení si pracovní pozice ze strany zaměstnanců
Stagnace v oblasti řízení pracovních rizik
Nesprávně vyhodnocená rizika související se vstupem do vodoměrných šachet
Nenaplnění požadavků z. 309/2006 Sb.
Pouze částečné dodržování opatření stanovených k eliminaci rizik
Provádění kontrol dodržování zásad BOZP
Podpora BOZP ze strany zaměstnavatele
Povědomí zaměstnanců o BOZP
Definované pracovní odpovědnosti a popisy pracovních míst
Vnější prostředí (firma nedokáže ovlivnit) Příležitosti
Hrozby
Kredit společnosti s bezpečným pracovním prostředím zájem uchazečů
Neovlivnitelný lidský činitelnelze vyloučit vznik smrtelného pracovního úrazu
Zvýšení konkurenceschopnosti (nízká nepřítomnost na pracovišti)
Nárůst cen OOPP
Nedostatek financí na realizaci opatření
Přebujelá administrativa, nepřehlednost legislativy odklon od „skutečné“bezpečařiny
Snížení nákladů (charakter práce umožňuje zadat provádění odečtů externí firmě)
43
3.1.2 Komentář k některým identifikovaným slabým stránkám Tento odstavec komentuje a konkretizuje zjištěné slabé stránky ve vztahu k plnění legislativou stanovených požadavků v oblasti BOZP a strategie společnosti VODÁRNA PZEŇ a.s. Slabá stránka: „Forma zpracování stávajícího registru rizik“: Ze dvou stěžejních zákonů v oblasti BOZP, a to Zákoníku práce a Zákona 309/2006 Sb. nepochybně vyplývá v oblasti pracovních rizik požadavek na flexibilitu k nim vedené dokumentace. Rozpor mezi legislativním požadavkem a stávající formou zpracování registru pracovních rizik hodnoceného oddělení dokládají níže uvedená fakta:
Vyhodnocení rizik
(neboli
registr pracovních rizik) jednotlivých provozů
společnosti je vydáváno jako dokument podléhající před vydáním schválení nejvyššímu vedení společnosti. Tento aspekt způsobuje určitou časovou prodlevu mezi okamžikem identifikace a vyhodnocení rizika a okamžikem, kdy je tento dokument zástupci společnosti podepsán a nabývá tak své účinnosti.
Vedoucí provozů
mají nedostatečně nastavená přístupová práva (pouze ke
čtení) k centrálnímu registru pracovních rizik, což stejně jako následující nedostatek, znemožňuje provádění jakýchkoli úprav registru rizik
Centrální registr pracovních rizik oddělení je zaměstnancům oddělení k dispozici pouze ve formátu pdf, což znemožňuje provádění změn podle aktuálního stavu (viz příloha 8) Slabá stránka: „Stagnace v oblasti řízení pracovních rizik“: Řízení pracovních
rizik ve smyslu jejich řízeného a trvalého snižování nevykazuje žádný posun oproti stavu z roku 2009, kdy byla pracovní rizika smluvním dodavatelem vyhodnocena a zapracována do registru. Do doby provedení SWOT analýzy (v lednu roku 2012) nebyla vytvořena žádná strategie vycházející ze zmíněného registru, která by přispěla ke splnění rámcového cíle společnosti (Zvyšování výkonnosti v oblasti BOZP). Krom dlouhodobě neměnné úrovně rizika, jíž je zaměstnanec vystaven, znemožňuje absence cílových parametrů i provádění každoročního objektivního hodnocení výkonnosti oddělení na úseku bezpečnosti práce stejně jako samotnou eliminaci vyskytujících se rizik. Slabá stránka: „Nesprávně vyhodnocená rizika u činností souvisejících se vstupem do vodoměrných šachet“: Předložené hodnocení pracovních rizik oddělení odečtové služby provedené v roce 2009 externí osobou způsobilou, nedostatečně zvažuje úroveň následků. Důkazem je například stejné bodové hodnocení nebezpečí
44
spojeného s otevíráním šachty, při němž může dojít k lehkému poranění ruky například o zkorodovaný rám šachty a samotného sestupu do šachty. Obě tato nebezpečí jsou ohodnocena šesti body, ačkoli pád do šachty hluboké 5 m může s velkou pravděpodobností zapříčinit těžké následky případně smrt zaměstnance. Dalším důkazem nedostatečně vyhodnoceného respektive podhodnoceného rizika je například riziko udušení pracovníka v důsledku výskytu nebezpečných hořlavých plynů v šachtě s potencionální možností jejich výbuchu. I v tomto případě je dané riziko hodnoceno jako akceptovatelné. Jak vyplývá z předchozího textu, stávající způsob hodnocení rizik staví na stejnou úroveň rizika akceptovatelná s riziky nežádoucími, což je z hlediska bezpečnosti zaměstnanců nepřijatelné. Při hodnocení samotném je nutné pracovat krom zmíněné závažnosti následků i s pravděpodobností vzniku rizika. Pokud je pracovník vystaven nebezpečí pracovního úrazu s vážnými případně smrtelnými následky a nejsou učiněna taková opatření, která toto nebezpečí snižují, musí se tento faktor jednoznačně objevit i ve výsledném hodnocení míry rizika, aby byla zdůrazněna závažnost a nutnost přijetí bezprostředního opatření. 3.1.3 Stanovení priorit Vzhledem ke skutečnosti, že SWOT analýzou identifikované slabé stránky je možné, a z pohledu řízení rizik zcela nezbytné, považovat za rizika, neboť za vstupy do procesu řízení pracovních rizik jsou považovány výsledky nejen kontrol, ale i prováděných analýz, bylo nutné, aby vedoucí oddělení ve spolupráci s osobou odborně způsobilou v této fázi procesu rozhodli na základě skutečností uvedených v předchozím odstavci této práce, o míře akceptovatelnosti zjištěných rizik. Výsledkem bylo definování níže uvedeného pořadí, v němž budou pro každou slabou stránku zpracovány varianty řešení směřující k jejich eliminaci: 1. Nesprávně vyhodnocená rizika + Změna formy zpracování registru 2. Stagnace v oblasti řízení pracovních rizik 3. Pouze částečné dodržování opatření k eliminaci rizik 4. Neplnění požadavků Zákona č. 309/2006 Sb. 3.1.4 Stanovení strategie Předmětem této části práce je rámcové definování dílčích strategií k eliminaci zjištěných slabých stránek, které následovalo po seznámení se s výsledky provedené analýzy a stanovení priorit řešení. Není vyloučeno, že se nastíněné rámcové strategie se budou rozvíjet a konkretizovat v závislosti na zjišťovaných skutečnostech vyplývajících z realizace dílčích kroků, které tvoří jejich součást. Realizace stanovených strategií je
45
termínově stanovena převážně na první pololetí roku 2012. Na stanovení strategií se spolu s vedoucím zákaznického útvaru, oddělení odečtové služby bude podílet i osoba odborně způsobilá v prevenci rizik společnosti VP a.s. Ad 1 (Nesprávně vyhodnocená rizika + Forma zpracování registru pracovních rizik): K odstranění uvedených slabých stránek bude nutné provést přezkum stávající hodnoty identifikovaných pracovních rizik, a to osobou odborně způsobilou na základě detailního rozboru zjištěné slabé stránky. Výsledek přepracování pak bude zpracován v programu Microsoft Excel, který je k dispozici všem uživatelům počítačů, což umožní operativní doplňování registru kdykoli v případě potřeby kromě osoby odborně způsobilé v prevenci rizik i vedoucím jednotlivých provozů. Aktualizovaný registr bude ve zmíněném formátu zpřístupněn zaměstnancům společnosti (neboť se jedná o dokument veřejný) prostřednictvím podnikového informačního systému M/Team Bridge určeného k centralizované správě firemních dokumentů, komunikaci, evidenci a zpracování dílčích úkolů. S ohledem rychlost přenosu informací o novinkách v registru rizik bude považováno za dostačující, aby tento dokument svým podpisem garantoval vedoucí příslušného provozu spolu s osobou odborně způsobilou v prevenci rizik, nikoli již vedení společnosti. Toto doporučení bude projednáno na poradě vedení společnosti. Ad 2 (Stagnace v oblasti řízení pracovních rizik): Prvotně bude nutné, aby vedoucí zákaznického útvaru vyhlásil cíl, který bude garancí snižování hodnot identifikovaných rizik. V návaznosti na výsledek předchozího bodu tzn. provedeného přehodnocení stávajících pracovních rizik pak bude určena konkrétní strategie, jejímž prostřednictvím bude dosaženo redukce počtu činností s nejvyšší rizikovou hodnotou. Ad 3+4 (Pouze částečné dodržování opatření k eliminaci rizik + Neplnění Zákona 309/2006 Sb.) - Kontrola plnění stanovených opatření k eliminaci rizik bude provedena v rámci přezkumu registru rizik (ad 1). Ve spolupráci vedoucího oddělení a osoby odborně způsobilé bude zpracován pracovní postup definující hlavní zásady BOZP při provádění odečtů v podzemních vodoměrných šachtách, čímž bude naplněn požadavek zákona č. 309/2006 Sb.
46
3.1.5 Realizace a hodnocení Tento oddíl předkládá komentář k průběhu realizace stanovených strategií a opatření uvedených v čl. 3.1.4, a to po uplynutí lhůt stanovených k realizaci přijatých opatření. Ad 1 (Nesprávně vyhodnocená rizika + Forma zpracování registru): Prvotním a výchozím krokem realizovaným v lednu 2012 na základě získaných informací (rozhovor, pozorování pracovníka provádějícího odečet) bylo přehodnocení a opětovné posouzení pravděpodobnosti výskytu nebezpečí včetně přehodnocení míry
nebezpečnosti
možných
následků
posuzovaného
nebezpečí
u
činností
provádějících zaměstnanci oddělení. V porovnání s registrem rizik, posuzovaným v rámci SWOT analýzy, bylo do kategorie nežádoucího rizika zařazeno celkem pět nebezpečí, a to riziko pádu do šachty při sestupu nebo výstupu, udušení zaměstnance, výbuch některého z přítomných hořlavých plynů, prací prováděných osamoceným pracovníkem a provádění odečtů v podzemních kolektorech. V původním registru neměla tato kategorie žádné zastoupení, ačkoli zmíněná nebezpečí byla identifikována a posuzována. V rámci provedeného přehodnocení byla všechny rizika v registru byla seřazena dle míry své nebezpečnosti. Tento technicky nenáročný úkon pak poskytl svým uživatelům rychlou informaci o rizicích, která si
vyžadují
největší pozornost
a rychlé řešení. Tento vjem často bývá jedním ze zdrojů při stanovení cílů a plánování. Při zpracovávání dostupných údajů a informací v rámci prováděného přehodnocení bylo zjištěno, že stávající registr neidentifikoval veškerá rizika, jimž jsou pracovníci oddělení odečtové služby vystaveni. Jednalo se zejména o rizika plynoucí z řízení služebního vozidla v rámci plnění pracovních povinností, o rizika spojená s výkonem
administrativních
činností
nebo
výskytem
nebezpečného
plynu
v podzemních prostorách či kontaktem s elektrickými zařízeními. Chybějící rizika byla posouzena a do registru doplněna. Vedení společnosti schválilo doporučení osoby odpovědné v prevenci rizik a registry pracovních rizik již nebude nutné před svým zveřejněním předkládat v listinné formě vedení společnosti k podpisu. Za aktuálnost registru i nadále zodpovídá vedoucí odečtového oddělení, za správnost provedeného hodnocení pak osoba odborně způsobilá. Registr byl zpracován v programu MS Excel (viz příloha 9), který je dostupný na všech pracovních počítačích společnosti a v případě vzniku nového rizika případně změny podmínek, které vedou ke snížení (zvýšení) hodnoty rizika, může kterýkoli vedoucí pracovník provést aktualizaci registru ve smyslu jeho doplnění
47
(aktualizace). Umístění nového registru pracovních rizik na centrální elektronickou nástěnku společnosti prostřednictvím shora představené softwarové aplikace zvané M/TeamBridge přineslo výhodu okamžitého sdílení nově vložených informací ostatními účastníky. Změna ve způsobu zpracování a evidence registru pracovních rizik byla následně zapracován do související interní směrnice, výňatek je uveden v příloze 10. Ad 2 (Stagnace v oblasti řízení pracovních rizik) - Jak vyplynulo z aktualizovaného registru pracovních rizik odečtového oddělení (viz předchozí odstavec), nejvyššího stupně
dosáhla nebezpečí související s prováděním odečtů
měřidel umístěných ve vodoměrných podzemních šachtách nebo kolektorech. Pád zaměstnance do šachty, udušení pracovníka z důvodu výskytu nebezpečných plynů v podzemních prostorách či nutnost odečítat měřidla v kolektorech mají hodnotu rizika (pravděpodobnosti výskytu) natolik vysokou (velmi pravděpodobná existence nebezpečí s trvalými nebo smrtelnými následky ohrožení), že byla zařazena do skupiny nežádoucích rizik. Bylo proto nasnadě, že v únoru 2012 stanovený cíl obecně směřující k redukci rizik vyskytujících se ve skupině nežádoucích, musí být prioritně zaměřen právě na odečtovou činnost. Naplnění daného cíle bylo možné dosáhnout ve dvou rovinách, a to prostřednictvím prevence a redukce. Jednou z cest, po které bylo v oblasti prevence možné se vydat, bylo začlenění údajů o vyhovujícím technickém provedení vodoměrné šachty, respektive odkazu na předpis, který
kompletně řeší technické provedení šachet (ČSN 75 0748
a ČSN EN 13101), do stanovisek odboru technické dokumentace k vydávaných k žádostem o připojení nových odběrných míst. Tento záměr byl konzultován s technickým ředitelem společnosti, kterému je odbor technické dokumentace a vyjadřování podřízen a následně odsouhlasen. Dále byl ke zvážení předložen návrh na spolupráci s projektanty v oboru technického zařízení budov již ve fázi přípravy podkladů ke zpracování projektové dokumentace s cílem preferovat umístění měřidel přímo v objektech (technických místnostech, garážích a podobně). Ačkoli byl tento podnět vedením společnost akceptován, nebylo k datu zpracování této práce rozhodnuto o konkrétní formě realizování záměru. Vzhledem k tomu, že investorem a vlastníkem vodoměrné šachty, v níž je měřidlo umístěno, je zákazník nikoli společnost VODÁRNA PLZEŇ a.s., nebylo možno jinými než shora uvedenými způsoby ovlivnit způsob provedení těchto prvků. Ačkoliv je v současné době na trhu k dispozici značné množství vodoměrných šachet splňujících požadavky citovaných norem, nelze zabránit tomu, aby si zákazník
48
vodoměrnou šachtu zbudoval svépomocí. S ohledem na průměrnou cenu hotových typizovaných šachet, která dosahuje částky kolem 11 tis. Kč DPH,74 se lze domnívat, že tak činí z ekonomických důvodů. Není pak výjimkou, že takto vystavěná šachta nesplňuje zmíněné bezpečnostní parametry a vstup do ní představuje pro zaměstnance společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. zvýšené riziko vzniku pracovního úrazu. Mezi nejčastější závady zjištěné při provádění prověrek BOZP je nejen rozměr stupadla a jeho chybějící povrchová protiskluzová úprava, ale i nedodržení vzdálenosti mezi jednotlivými stupadly (případně příčli žebříku) případně vzdálenost stupadla od stěny šachty. Jeden z příkladů vodoměrné šachty parametrově neodpovídající normě ČSN 75 0748 je uveden v příloze 11. Jedinou možnou ochranou pracovníků je pak upozornit na tento fakt zákazníka a požadovat provádění tzv. samoodečtů zákazníkem. Na význam vyhovujícího provedení vodoměrných šachet nejen z hlediska technického, ale i bezpečnostního, bylo v souvislosti s předchozími zjištěními upozorněno oddělení nákupu společnosti VP. To následně ve spolupráci s osobou odborně způsobilou provedlo monitoring parametrů u nakupovaných šachet. Jako normovým parametrům nejvíce vyhovující šachty se ukázaly výrobky společnosti BOCR Trading s.r.o. (viz příloha 12). Pokud si zákazník u společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. objedná kompletní realizaci stavby nové vodovodní přípojky včetně osazení vodoměrné šachty, jsou na tyto zakázky dodávány právě tyto typizované šachty. Stupadla případně žebříky uvnitř šachty jsou provedeny v plastu se vzorovaným povrchem, což snižuje riziko sesmeknutí chodidla při došlapu a zároveň je odstraněno riziko poškození stupadla korozí. Všechny tyto faktory výrazně zvyšují bezpečnost zaměstnanců sestupujících do šachet. Dalším, krom shora uvedených preventivních kroků, realizovaným opatřením směřujícím ke snížení stávající hodnoty určitých nebezpečí na hodnotu, která riziko dle schváleného klíče zařadí mezi rizika akceptovatelná, nikoli již mezi nežádoucí, byl monitoring odběrných míst (vodoměrných šachet). Účelem bylo získání potřebných údajů a následné rozdělení vodoměrných šachet dle kategorie nebezpečnosti, což poskytne potřebné informace ještě před samotným vstupem do šachty a upozorní pracovníky na vyskytující se nebezpečí. Vzhledem k tomu, že pracovníci odečtové služby provedli v průběhu roku 2011 jen na území města Plzně 25 tisíc odečtů a stejný objem byl očekáván i v roce 2012, rozhodl vedoucí zákaznického úseku o rozdělení
74
Srov. BOCRTrading.,
49
tohoto projektu do dvou etap. V rámci první etapy, realizované v roce 2012, budou monitorovány šachty na území města Plzně, ve druhé etapě v roce 2013 pak v obcích mimo Plzeň. Realizace první etapy monitoringu šachet byla zahájena počátkem měsíce února 2012 studiem údajů potřebných pro rozčlenění šachet. K těmto údajům byla využita databáze zákaznického informačního systému. Prostřednictvím rizikových kriterií (umístění, hloubka šachty, technický stav stupadel a hmotnost poklopu šachty) a informací dostupných ve zmíněném informačním systému zpracovala osoba odborně způsobilá návrh na vytvoření celkem pěti kategorií vodoměrných šachet v závislosti na míře nebezpečí (viz příloha 15). Šestou samostatnou kategorii tvoří podzemní kolektory, které vykazují skutečně značnou rizikovost ve vztahu k osobám v nich se pohybujícím. Za nejméně rizikové vodoměrné šachty byly vyhodnoceny šachty označené kódem 1. Návrh byl osobou odborně způsobilou v prevenci rizik předložen a projednán s vedoucími zákaznického útvaru a oddělení odečtové služby, po jeho odsouhlasení doplnili pracovníci odečtového oddělení a zákaznického centra příslušný druh kategorie vodoměrné šachty dle zpracované kategorizace k odběrným místům v databázi. Výsledek této činnosti uvádí příloha 16. Výstupem provedeného monitoringu bylo získání přehledu o množství šachet zařazených do jednotlivých skupin. Počet měřidel umístěných v šachtách rizikového typu nebo v kolektoru dosahoval 400 kusů. Dalším přínosem kategorizace odběrných míst bylo jasné definování pracovního teamu pro provádění odečtů stavů měřidel. Odečet prováděný osamoceným zaměstnancem společnosti je možný výhradně v šachtě typu A1, v ostatních je zjištěné riziko natolik závažné, že pracovníci se musí pohybovat ve dvojicích. Posílení pracovních skupin s ohledem na charaktery odečítaných odběrných míst si nevyžádalo zvyšování počtu zaměstnanců, neboť další níže uvedená přijatá technická opatření přispěla k vytvoření určité časové rezervy v pracovním vytížení odečítačů a vhodnou organizací práce bylo možné pro vytváření pracovních dvojic v případě potřeby čerpat právě z těchto rezerv. V souvislosti s kategorizací odběrných míst bylo nutné vyřešit otázku přenosu údajů o kategorii té které šachty v přehledné formě samotným odečítačům, a to nejen v kanceláři při rozdělování denních úkolů, ale i na trase v případě změny plánované odečtové trasy. Možnost seznámit se s nebezpečím (= kategorií šachty) v určitém časovém předstihu při rozdělování denních úkolů umožňuje odečítači a jeho nadřízenému předejít pracovnímu úrazu například vybavením se potřebnými
50
osobními ochrannými pracovními prostředky, případně zmíněným posílením pracovní skupiny. Vzhledem k tomu, že skupina odečítačů provede na území města měsíčně cca 2400
odečtů,75 ustoupila listinná forma předávání potřebných informací formě
elektronické. Vedoucí oddělení inicioval proto jednání s dodavatelem stávajících odečtových strojků a ve spolupráci s ním zajistil upgrade stávajícího softwaru, který umožnil doplnění údajů o kategorii nebezpečnosti místa umístění měřidla. Již částečně v předcházejícím textu zmíněnou podstatnou informací, která byla na základě provedeného monitoringu provozovaných šachet zjištěna a z níž bylo nutno v souladu se stanoveným záměrem snížit hodnotu identifikovaných rizika vycházet, bylo množství
šachet zařazených do rizikových kategorií A2,3 a B 2. Jedním ze
způsobů, jak eliminovat množství tzv. „ručních“ odečtů, tj. odečtů prováděných zaměstnanci a vystavování těchto pracovníků zvýšenému riziku, se ukázal být tzv. dálkový odečet. Podstatou, a z hlediska bezpečnosti přínosem, tohoto způsobu provádění odečtů je možnost provést odečet stavu měřidla umístěného ve vodoměrné šachtě nebo kolektoru z povrchu bez nutnosti sestupovat do nebezpečných podzemních prostor. Samotný sběr údajů a jejich přenos probíhá pomocí radiových signálů nebo datového přenosu prostřednictvím zbudované pevné sítě analogových telefonních linek a modemu do koncového zařízení, počítače. Pro implementaci tohoto bezpečného způsobu odečtů do praxe bylo vedoucím odečtové služby na základě provedené kategorizace šachet vytipováno cca 300 nejrizikovějších odběrných míst v lokalitě Plzeň-Vinice s umístěním měřidel v podzemních kolektorech. Vedení společnosti v rámci vstřícného přístupu k zvyšování bezpečného pracovního prostředí tento podnět přijalo a na jeho realizaci vyčlenilo v rámci investice z vlastních zdrojů částku 850 tis. Kč. Zprovoznění dálkového snímání stavu vodoměrů prostřednictvím datového přenosu údajů tzv. metody M-Bus se uskutečnilo na sklonku druhého čtvrtletí roku 2012. Metoda dálkových odečtů je jednoznačně účinným a efektivním nástrojem, jehož prostřednictvím došlo nejen k rapidnímu snížení počtu rizikových sestupů do šachet a úplnému odstranění vstupu do kolektorů, ale zároveň přinesla i podstatné zvýšení produktivity pracovníků, neboť prostřednictvím metody M-Bus je pracovník obsluhující koncovou stanici schopen získat údaje ze všech napojených odběrných míst (v současné době se jedná o 300 OM) během krátkého časového úseku i několikrát
75
Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
51
denně, radiový přenos pak při plném pokrytí odečítané lokality umožní provést odečty i na téměř dvou tisících odběrných místech měsíčně jedním pracovníkem, což je téměř dvojnásobek množství odečtů prováděných fyzicky. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je rozšiřování dálkových odečtů, konkrétně prostřednictvím radiových vln i na další odběrná místa na území města plánováno i v následujících letech. Do konce roku 2014 plánuje vedení společnosti vyčlenit na realizaci tohoto záměru částku ve výši 2,2 mil. Kč, což umožní pokrytí dalších 1200 odběrných míst.
Obr. 10 - Radiový přenos stavu vodoměrů76 Ad 3 + 4 (Nákup detektorů + Zpracování pracovních postupů): Jedním z mnoha přínosných výstupů provedeného přezkumu výchozího registru rizik bylo i zjištění, že opatření ukládající odečítačům provést před vstupem do šachty detekci výskytu zdraví ohrožujících plynů, není pracovníky realizováno, neboť ne všichni potřebnými detektory disponují. Vzhledem k tomu, že vodoměrné šachty nejsou vybaveny přirozeným odvětráním, nelze vyloučit výskyt nebezpečných plynů vznikajících například rozkladem organických sloučenin nebo vytěsňováním kyslíku vzlínající vodní hladinou a nedostatečný počet indikátorů nezávadného ovzduší stávající hodnotu rizika nijak nesnižuje. S ohledem na tuto skutečnost vedoucí zákaznického útvaru předložil vedení společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. požadavek na nákup detektorů identifikujících všechny nejčastěji se vyskytující plyny: metan (CH4), sirovodík (H2S), kysličník 76
Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
52
uhelnatý (CO) a kyslík (O2). Vybavení pracovníků potřebnými detektory bylo odsouhlaseno a v průběhu 2. čtvrtletí roku 2012 bylo zakoupeno 6 ks čtyřsložkových detektorů plynu. Jedním z výběrových kriterií byl fakt, že zařízení má vnitřní paměť pro záznam dat a událostí, které je možno dále zpracovávat případně archivovat do počítače. O každém zjištěném výskytu nevyhovujících hodnot bude u příslušného odběrného místa v databázi učiněn záznam a tím na zvýšené riziko výskytu nebezpečí upozorní příslušného pracovníka před každým dalším vstupem do rizikového prostředí. Všichni zaměstnanci oddělení, byli s návodem k použití zakoupených zařízení seznámeni a spolehlivost měření byla zajištěna pravidelnou kalibrací na základě zařazení detektorů do evidence měřidel. Posledním opatřením snižujícím riziko spojené se vstupem do šachet bylo zpracování závazného pracovního postupu pro tuto činnost. S uvedenými zásadami stejně jako s aktuální verzí registru pracovních rizik byli zaměstnanci oddělení seznámeni a oba tyto dokumenty byly zahrnuty do osnovy periodických školení BOZP. Vytvořený pracovní postup je uveden v příloze 13. Krokem, který uzavřel veškerá shora uvedená opatření, bylo provedení aktualizace registru pracovních rizik oddělení odečtové služby s ohledem na veškeré změny vyvolané rozhodnutími a úkony popsanými v článcích 3.1.4 a 3.1.5 (viz příloha 14).
53
ZÁVĚR Z obsahu práce, zejména pak z její praktické části, je zřejmé, že řízení pracovních rizik je ve svém principu systematické a důsledné přemýšlení o tom: „Co se může stát - kde se to může stát - kdy se to může stát - jak se to může stát - jaké to bude mít důsledky - jaké další děje nastanou?“ Aplikace tohoto přístupu přispěla ve společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. k přijetí a realizaci řady efektivních kroků (jejich komplexní přehled včetně dílčích přínosů poskytuje příloha 19), čímž došlo ke zvýšení celkové úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Provedením zmíněných preventivních a technických opatření za plné podpory vedení společnosti podařilo zcela odstranit jednu, z hlediska ohrožení zdraví a bezpečnosti pracovníků, nejrizikovější činnost, a to provádění odečtů v podzemních kolektorech. Dalším neméně významným přínosem implementace procesu řízení pracovních rizik tentokrát v oblasti ekonomické bylo vytvoření rezerv v pracovní náplni odečítačů v důsledku zavedení dálkových odečtů. Díky tomuto kroku nebylo nutné zvyšovat kapacitu oddělení a vynakládat tak další mzdové náklady. Komparace výchozího a finálního stavu tak potvrzuje dosažení cíle stanoveného v úvodu této práce, a to prokázat přínos řízení pracovních rizik pro organizaci prostřednictvím snížení pracovních rizik na akceptovatelnou úroveň. Jednoznačným ukazatelem dokládajícím předchozí text je hodnota nevyššího evidovaného rizika, která po provedení všech opatření zmíněných především v čl. 4.1.5 praktické části práce dosahuje stupně 12 (mírné riziko), v porovnání s původní hodnotou 20 (nepřijatelné riziko) stanovenou před realizací procesu řízeného snižování pracovních rizik. S ohledem na stále silnější důraz kladený na roli a význam prevence v oblasti BOZP spatřuje autor této práce značné a dosud nevyužité rezervy v absenci problematiky bezpečnosti práce v právních předpisech, které se oblasti vodárenství dotýkají přímo (zákon č. 254/2001 Sb. Vodní zákon) případně s ní úzce souvisí (zákon č. 183/2006 Sb. Stavební zákon).
54
ANOTACE Jméno a příjmení:
Radka Fraňková
Instituce:
Moravská vysoká škola Olomouc
Název práce v českém jazyce:
Řízení a hodnocení pracovních rizik ve společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
Název práce v anglickém jazyce: Management and Assessment of Occupational Risks in the Company VODÁRNA PLZEŇ Inc. Vedoucí práce:
RNDr. Ing. Miroslav R ö s s l e r, CSc., MBA
Počet stran:
83
Počet příloh:
19
Rok obhajoby:
2013
Klíčová slova v českém jazyce:
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, pracovní rizika, řízení rizik, eliminace rizik
Klíčová slova v anglickém jazyce: Health and safety at work, labor risks, risk management, risk elimination Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat proces řízení pracovních rizik včetně jeho aplikace a přínosu ve společnosti ve společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s. V teoretické části jsou popsány základní pojmy a přístupy k řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Metodická část se pak zabývá metodami posuzování a hodnocení pracovních rizik včetně SWOT analýzy výchozího stavu a způsobů sběru informací potřebných k realizaci procesu řízení rizik. Praktická část popisuje implementaci teoretické části do praxe včetně přínosu procesu. This thesis aims to describe the process of management of occupational risks, including its applications and benefits in society at VODÁRNA PLZEŇ a.s. The theoretical part describes the basic concepts and approaches to the management of health and safety at work. The methodological part is concerned with methods of assessment and evaluation of occupational hazards, including SWOT analysis of the initial situation and ways to collect the information needed to implement the risk management process. The practical part describes an implementation of the theoretical into practice including the contribution process.
55
LITERATURA A PRAMENY Bezpečnost a hygiena práce: BHP. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, č. 5. ISSN 0006-0453. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 80-246-0139-7. GRASSEOVÁ, M., Radek DUBEC a R. HORÁK. Procesní řízení ve veřejném sektoru: teoretická východiska a praktické příklady. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, v, 266 s. ISBN 978-80-251-1987-7. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. JANEČEK, Z. Management jakosti. 2. vyd. V Plzni: Západočeská univerzita, 2007, ii, 143 s. ISBN 978-80-7043-621-9. KOLEKTIV AUTORŮ ZE STÁTNÍCH ARCHIVŮ. Typový skartační rejstřík. noveliz.vyd. Ostrava: Montanex, 2002., 183 s. ISBN 80-7225-086-8. NEUGEBAUER, T. Vyhledání a vyhodnocení rizik v praxi. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 84 s. Bezpečnost práce v praxi. ISBN 978-807-3573-560. SMEJKAL, V. Řízení ISBN 80-247-0198-7.
rizik.
1.
vyd.
Praha:
Grada,
2003,
270
s.
ŠIROKÝ, J. Tvoříme a publikujeme odborné texty. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 208 s. ISBN 978-80-251-3510-5. VEBER, J. et al. Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce. 1. vydání. Praha: Management Press, s.r.o., 2006, 358 s. ISBN 80-7261-146-1. VODÁRNA PLZEŇ a. s., interní materiály společnosti
56
LEGISLATIVA, NORMY Zákoník
práce:
Úplné
znění.
Ostrava:
Sagit,
2009,
sv.
ÚZ,
123
s.,
ISBN 978-80-7208-780-8. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: Úplné znění. Ostrava: Sagit, 2009, 351 s., ISBN 978-80-7208-668-9. ČSN EN 31010. Management rizik: Techniky posuzování rizik. Praha: Český normalizační institut, leden 2011, 80 s. ČSN EN 13101. Stupadla pro podzemní vstupní šachty: Požadavky, označování,zkoušení a hodnocení shody. Praha: Český normalizační institut, 2003. ČSN OHSAS 18001. Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: Požadavky. Praha: Český normalizační institut, 2008. ČSN 75 0748. Žebříky pevně zabudované v objektech vodovodů a kanalizací. Praha: Český normalizační institut, 2007. ČSN IEC 300-3-9. Management spolehlivosti: Část 3: Návod k použití, Oddíl 9: Analýza rizika technologických systémů. Praha: ČESKÝ NORMALIZAČNÍ INSTITUT, 1997.
57
INTERNETOVÉ ZDROJE ARES - Administrativní registr ekonomických subjektů [online]. 2010 [cit. 2012-09-03]. Dostupné na WWW: BOCR
TRADING
[online].
2012
[cit.
2012-08-19].
Dostupné
na
WWW:
na
WWW:
BOZP INFO [online]. 2012 <.http://www.bozpinfo.cz/ >
[cit.
2012-07-04].
Dostupné
GUIDANCE ON RISK ASSESSMENT AT WORK. Health amd Safety. Luxembourg: Office for Publications of the European Communities [online]. 1996 [cit. 2012-08-03]. Dostupné na WWW: . STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE [online]. 2012 [cit. 2012-08-02]. Dostupné na WWW:
KURZY
[online].
2011
[cit. 2012-07-24].
Dostupné
na
WWW:
PRÁCE A ZDRAVÍ [online]. 2011 [cit. 2012-08-03]. Dostupné na WWW: < http://www.praceazdravi.cz/>
VODÁRNA PLZEŇ a.s. [online]. 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné na WWW: .
58
SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr. 1 – Grafické znázornění členění rizik a jejich úrovní
9
Obr. 2 – Schéma procesu řízení rizik
12
Obr. 3 – Přehled oblastí ovlivněných existencí pracovních rizik
22
Obr. 4 – Propojení Demingova cyklu a Juranovy spirály
24
Obr. 5 – Schéma procesu posuzování pracovních rizik
27
Obr. 6 – Základní rámec SWOT analýzy
28
Obr. 7 – Postup při práci s dokumenty
31
Obr. 8 – Struktura řízení oblasti BOZP ve VP
40
Obr. 9 – Proces řízení pracovních rizik ve společnosti VP
41
Obr. 10 – Znázornění principu radiového přenosu
52
59
SEZNAM TABULEK: Tab. 1 – Vyčíslení nákladů zaměstnavatele na prac. neschopnost
17
Tab. 2 – Porovnání výše náhrady mzdy dle příčiny prac. neschopnosti
18
Tab. 3 – Stupnice pravděpodobnosti vzniku rizika nebezpečné události
35
Tab. 4 – Stupnice závažnosti události
35
Tab. 5 – Rozčlenění rizika do skupin
36
Tab. 6 – SWOT analýza výchozího stavu
43
60
SEZNAM GRAFŮ: Graf 1 – Vývoj pracovní úrazovosti ve VP
18
Graf 2 – Nedostatečně odhadnuté riziko jako příčina pracovního úrazu
20
61
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK: VP
VODÁRNA PLZEŇ a.s.
BOZP
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
PO
Požární ochrana
OZO
Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik
EU
Evropská unie
ČR
Česká republika
MTB
M-Team Bridge – Sdílení interní dokumentace a procesů
OM
Odběrné místo
OIP
Oblastní inspektorát práce
ZIS
Zákaznický informační systém
62
SEZNAM PŘÍLOH: Příl. 1 – Výpočet vytížení osoby odborně způsobilé
65
Příl. 2 – Vizuální znázornění rizika, nebezpečí a opatření
66
Příl. 3 – Vzorový check – list
67
Příl. 4 – Využití metody „strom chyb“ – názorná ukázka
68
Příl. 5 – Organizační schéma společnosti VP
69
Příl. 6 – Certifikáty
70
Příl. 7 – Popis kumulovaného pracovního místa
71
Příl. 8 – MTB- registr pracovních rizik ve formátu „pdf“
72
Příl. 9 – MTB –registr pracovních rizik ve formátu MS Excel
73
Příl. 10 – Výňatek ze směrnice
74
Příl. 11 – Příklad nevyhovující vodoměrné šachty
75
Příl. 12 – Typizovaná vodoměrná šachta
76
Příl. 13 – Pracovní postup
77
Příl. 14 – Ukázka finálního registru rizik (MS Excel)
78
Příl. 15 – Rozdělení vodoměrných šachet do kategorií
79
Příl. 16 – Proces posuzování rizik
80
Příl. 17 – Dostupnost údajů o kategorii šachty v ZISu
81
Příl. 18 – Působnost VP na území Plzeňského kraje
82
Příl. 19 – Přehled dílčích přínosů práce
83
63
PŘÍLOHY
64
Příl. 1 – Výpočet vytížení osoby odborně způsobilé Počet zaměstnanců společnosti VODÁRNA PLZEŇ
a.s. na plný pracovní úvazek
v roce 2012 (stav k 31.7.2012)………………………………….
384 zaměstnanců
Pro výkon OZO je počítáno ………………………………….
90 min. /zaměstnance
Nepřítomnost z důvodu dovolené ……………………………...
20 dní
Nepřítomnost z důvodu nemoci ……………………………...
12 dní
Úkony v oblasti BOZP, PO, ekologie a krizové řízení jsou vykonávány v poměru 8:5:5:2
BOZP: 384 * 90 =
34 560 minut
PO:
21 600 minut
Envi:
21 600 minut
KŘ:
8 640 minut
Celkem
86 400 minut
86 400 minut = 180 dní +20 + 12 = 212 dní, tj. 84% ročního fondu pracovní doby věnuje osoba odborně způsobilá činnostem souvisejícím se zajištěním agendy BOZP ve společnosti VP. Závěr: Zaměstnávat tuto osobu na plný pracovní úvazek je pro společnost efektivní.
Zdroj: Bezpečnost a hygiena práce: BHP., s. 25.
65
Příl. 2 – Vizuální znázornění rizika, nebezpečí a opatření
Opatření (používání postroje při sestupu do šachty; používání OOPP; detektor plynů)
Riziko (pravděpodobnost udušení v důsledku výskytu nebezpečných plynů
Nebezpečí (stupadla ve vodoměrné šachtě)
Zdroj rizika (kluzký povrch stupadla; chybějící stupadlo)
Zdroj: Vlastní práce autora
66
Příloha č. 3 – Vzorový Check – list
Zdroj: Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
67
Příl. 4 - Využití metody „strom chyb“ – názorná ukázka
ÚRAZ (uříznuté bříško prstu) Vadná kce
ÚRAZ Holý rotující (uříznuté bříško prstu) kotouč
Chybí kryt
Nebyl kryt
Vadný kryt
Špatná koordinace
Vadná konstrukce Odstraněn eno
Pohyb ruky do kotouče
Pohyb materiálu
Strčení
Uklouznutí
Zvednut
Zakopnutí Poleno
Odhozeno
Pád
Odloženo
Pohyb
Upadlo
Nepořádnost Vadná kce
Legenda: Nutnost působení několika příčin
Konec operace
Ke vzniku následku postačí působení jedné nebo druhé příčiny
Zdroj: Srov. NEUGEBAUER, Tomáš. Vyhledání a vyhodnocení rizik v praxi., s. 37.
68
Příl. 5 – Organizační schéma společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
Zdroj: Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
69
Příl. 6 – Certifikace VODÁRNA PLZEŃ a.s.
Zdroj: Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
70
Příl. 7 – Popis kumulovaného pracovního místa
Zdroj: Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
71
Příl. 8 – MTB, Registr pracovních rizik ve formátu pdf
Zdroj: Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
72
Příl. 9 – MTB, Registr pracovních rizik ve formátu MS Excel
Zdroj: Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
73
Příl. 10 – Výňatek ze směrnice
Zdroj: Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
74
Příl. 11 – Příklad nevyhovující vodoměrné šachty
Nevyhovující šířka stupadla (méně než 12 cm)
Nevyhovující vzdálenost stupadel (více než 30 cm)
Zdroj: Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
75
Příl. 12 – Typizovaná vodoměrná šachta
Zdroj: BOCR TRADING [online]. 2012 [cit. 2012-08-19]. Dostupné na WWW:
76
Příl. 13- Pracovní postup
Zdroj: Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
77
Příl. 14 – Ukázka finálního registru rizik (MS Excel) Provoz: Hodnocený objekt: Identifikovanými riziky ohrožená skupina:
Subsystém
šachta typu A1: soukromý pozemek
veřejné prostranství ostré hrany, zkorodovaný povrch kovových částí šachty
manipulace s poklopem
Oddělení odečtové služby Provádění odečtů vodoměrných šachet zaměstnanci + odečítači, vedoucí a techničtí pracovníci oddělení
Identifikace nebezpečí
*napadení psem *pád cizí osoby do otevřené šachty *řeznéporanění *přetížení, namožení,pád poklopu na nohu *přiskřípnutí prstů
Vyhodnoce ní závažnosti rizika s opatřeními P N R
2
2
4
2
4
8
2
2
4
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
4
8↓
1
5
5↓
1
5
5↓
3
2
6
1
5
5↓
*zakopnutí o poklop
stupadla (nezávadný stav)
*sklouznutí pracovníka s následkem pádu do šachty
*udušení výskyt nebezpečných plynů *výbuch povrch dna šachty osamocený pracovník
kontakt s nebezpečnými biolog. činitely (tlející organismy, kaly) šachta typu A2 a A3: soukromý pozemek veřejné prostranství
*uklouznutí *podvrknutí nohy *neposkytnutí první pomoci v případě náhlé zdravotní indispozice
*přenos infekční choroby
2
*napadení psem *pád cizí osoby do otevřené šachty
2
4
Bezpečnostní opatření
*nevstupovat na pozemek bez souhlasu majitele *požádat a vyčkat uvázání zvířete *přítomnost další osoby(např. majitele odb.místa) na povrchu šachty *opatrnost při vstupu do šachty a manipulaci s poklopem *ochranný oděv, pracovní rukavice *seznámení pracovníků se zásadami bezpečné manipulace s břemeny * použití ochranných rukavic *uchopení poklopu za držadlo *uložení poklopu min 50 cm od hrany šachty *poklop uložit na jinou sotranu, než jsou stupadla či žebřík v šachtě *zvýšená opatrnost *odstranění nečistot z podrážky obuvi před vstupem na stupadlo *dodržování ppokynů uvedených v pracovním postupu pro sestup do šachet *použití detektoru plynu před vstupem do šachty *pravidelná kalibrace zařízení *zákaz manipulace s otevřeným ohněm v blízkosti šachty *použití pracovní obuvi *zvýšená opatrnost při pohybu v šachtě *očištění obuvi před zahájením sestupu *přítomnost další osoby na povrchu *kontrola stavu baterie (dobití) mobilního telefonu před odchodem z kanceláře do terénu *nastavení zrychlené volby k přivolání pomoci v případě obtíží *používání ochranných oděvů *používání pracovních rukavic *očkování proti žloutence typu A
*přítomnost druhého z dvojice pracovníků na povrchu *zajištění prostoru v okolí otevřené šachty zábranami
Zdroj: Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
78
Příl. 15 – Rozdělení vodoměrných šachet do kategorií dle míry ohrožení pracovníků A1 hloubka:
<5m
umístění:
soukromý pozemek, veřejné prostranství
poklop: stupadla (žebřík):
do 50 kg žádné nechybí a v dobrém technickém stavu
počet pracovníků:
1 (2 pracovníci v případě nezajištění osoby na povrchu)
jištění prostředky proti pádu:
NENÍ nutno, pokud bude na povrchu zajištěn dozor 3.osobou (např. majitelem OM), který v případě potřeby přivolá pomoc nebo dohlíží na otevřený poklop na povrchu
A2 hloubka:
>5m
umístění:
veř.prostranství, soukromý pozemek
poklop:
není podstatné
stupadla (žebřík):
není podstatné
počet pracovníků: jištění prostředky proti pádu:
min. 2 ANO není podstatná
A3 hloubka: umístění:
soukromý pozemek, veřejné prostranství
poklop:
není podstatné
stupadla (žebřík):
poškozená případně chybějící
počet pracovníků: jištění prostředky proti pádu:
min.2
B1 hloubka:
ANO <5m
umístění:
komunikace
poklop:
není podstatné
stupadla (žebřík):
bez závad
počet pracovníků: jištění prostředky proti pádu:
min. 2
B2 hloubka:
NE >5m
umístění:
komunikace
poklop:
není podstatné
stupadla (žebřík):
není podstatné
počet pracovníků: jištění prostředky proti pádu:
min. 2 ANO
Zpracoval:Radka Fraňková Datum: 7/2012
Zdroj: Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s.
79
Příl. 16 - Proces posuzování rizik
Zdroj: Propagační a vzdělávací materiály společnosti VODÁRNA PLZEŃ a.s.
80
Příl. 17 – Dostupnost údajů o kategorii šachty v zákaznickém informačním systému
Zdroj: Přenos dat s využitím sw aplikace Zákaznický informační systém společnosti VP
81
Příl. 18 – Působnost VP na území Plzeňského kraje
Zdroj: Interní materiály společnosti VODÁRNA PLZEŃ a.s.
82
Příl. 19 – Přehled dílčích přínosů práce
Slabá stránka
Strateg. cíl
Forma stávajícího registru rizik
Změna formátu (z formátu pdf do MS Excel) Provést přezkum stávajících rizik
Nesprávné vyhodnocení rizik
Stagnace v oblasti řízení rizik
Stanovení cíle – Redukce pracovních rizik
Období realizace
Stručný popis realizace
Dílčí přínos - přístupné všem + snadná orientace v míře nebezpečnosti rizika
leden 2012
Zpracováno v Excelu+ rizika seřazena dle stupně nebezpečnosti Přezkum komplexnosti identifikovaných rizik+ posouzení pravděpodobnosti jejich výskytu. Zjištěno podhodnocení u 5 rizik + chybějící rizika Odkaz na příslušný normativ definující technické parametry vodoměrné šachty zahrnut do stanovisek odboru tech.vyjadřování + validace vodárnou instalovaných šachet+ oslovení projektantů TZB Monitoring: vytvoření kategorií dle nebezpečnosti + rozdělení odberných míst do příslušných kategorií
Podchyceno celkem 5 rizik zařazených do kategorie nepřijatelné+doplnění rizika osamoceného zaměstnance, řízení vozidel a administrativní činnosti
leden 2012
únor – duben 2012
únorbřezen 2012 dubenčerven 20112 Částečná implementace opatření k eliminaci rizik do praxe Nenaplnění požadavků z. 309/2006 Sb.
Instalace dálkových odečtů
Kontrola plnění stanovenýc h opatření
únorduben 2012
Zpracování chybějících pracovních postupů
3. čtvrtletí 2012
V rámci kontroly bylo zjištěno, že chybí detektory výskytu nebezpečných plynů NÁKUP 6 ks detektorů v dubnu 2012, Zpracován pracovní postup pro sestup do šachty
Zdroj: Vlastní práce autora
83
Zvýšení počtů OM s typizovanými šachtami + instalace měřidel do technických místnosti přímo v objektu (eliminace využívání šachet)
Přehled o rizikovosti jednotlivých míst +dostupnost informace o stupni rizika odběrného místa z hlediska bezpečnosti kdykoli+ snížení odečtů prováděných osamoceně Odstranění rizika odečtů v kolektorech + snížení objemu vstupů do šachet Maximální eliminace rizika udušení a výbuchu
Eliminace rizika vzniku pracovního úrazu při sestupu do šachty
