Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
MOŽNOSTI VYUŽITÍ MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ PRO REALIZACI ZPEVNĚNÝCH PLOCH V ZAHRADNÍCH ÚPRAVÁCH Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Lednice 2007
Vypracovala Jarmila Hájková
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma MOŽNOSTI VYUŽITÍ MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ PRO REALIZACI ZPEVNĚNÝCH PLOCH V ZAHRADNÍCH ÚPRAVÁCH vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne 10. 7. 2007 Podpis ……………………..
Děkuji vedoucímu své bakalářské práce doc. Ing. Pavlovi Zemánkovi, Ph.D. za jeho pomoc, rady a trpělivost při vypracování této práce a také všem členům Ústavu zahradnické techniky za ochotu a pomoc při získávání potřebných informací.
OBSAH
1. ÚVOD
1
2. CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
2
3. LITERÁRNÍ ČÁST
3
3.1.Charakteristika zpevněných ploch z hlediska jejich významu a funkce 3.1.1. Význam chodníků v zahradě, zásady pro návrh 3.1.2. Základní tvary chodníků 3.1.3. Výběr materiálu pro zpevněné plochy a cesty 3.1.4. Úprava okrajů zpevněných ploch a dlažby 3.2. Přehled hlavních pracovních postupu a operací při jejich realizaci 3.2.1. Přípravné operace 3.2.2. Vyčištění pozemku 3.2.3. Rozrývání pozemku 3.2.4. Základní operace – modelace terénu 3.2.5. Položení inženýrských sítí 3.2.6. Pracovní operace – tvorba nosných vrstev 3.2.7. Manipulační operace 3.2.8. Údržbové operace chodníků
3 4 5 6 7 11 11 11 11 11 11 12 12 13
4. PŘEHLED POUŽÍVANÝCH STROJŮ PŘI REALIZACI ZPEVNĚNÝCH PLOCH 15 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5.
Mechanizační prostředky pro úpravu reliéfu a urovnání terénu 15 Mechanizační prostředky pro přesun a manipulaci materiálu 15 Mechanizační prostředky pro urovnání terénu a zhutnění povrchu 18 Manipulátory – pokladače dlažby 24 Mechanizační prostředky pro čištění ploch, letní a zimní údržba 26 zpevněných ploch
5. ZÁVĚR
28
6. SOURH
29
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
30
8. PŘÍLOHY
31
1. ÚVOD
Bez zpevněných ploch je zahrada použitelná pouze omezeně. Trávník jako plocha pro pohyb a odpočinek „nestačí“ především při špatném počasí a nepříznivých půdních podmínkách. Ať již v čistě rostlinné zahradě bez trávníku, nebo v zahradě s rostlinami a užitkovými plochami jsou nutné chodníky kvůli přístupu na určitá místa zahrady a rovněž k členění zahrady a vytvoření struktury jednotlivých ploch. Zahrada situovaná ve svahu je bez chodníků zcela nepřístupná. Kromě komunikační funkce představuje dlažební materiál chodníků v zahradě důležitý výtvarný prvek, působící prostřednictvím povrchové struktury, linií spár a barevného odstínu. Totéž samozřejmě platí také pro zpevněné plochy určené k umístění sedacího nábytku. Proto by se nemělo začínat s jejich stavbou bez promyšleného návrhu. Každá činnost, která směřuje k realizaci určitých cílů, daných např. projektem, může být označena jako pracovní postup. Je to vlastně uspořádaný sled činností (operací), které na sebe navazují časově nebo podmínkami provedení. Pracovní postup představuje tedy sled pracovních operací vedoucí ke konečnému efektu v daných přírodních, ekonomických příp .agrotechnických podmínkách. Operace, jako přesně specifikovaná činnost, označuje jednotlivé působení na zpracovaný materiál, kde výsledkem je dílčí změna jeho stavu, vlastnosti nebo místa. Jednotlivé operace mohou být prováděny ručně nebo mechanizovaně. Na mechanizované operace se podílí energetický prostředek (traktor, motor, pomocný motor) a vlastní stroj – vzniká tak pracovní souprava. Některé stroje jsou z různých důvodů často konstrukčně řešeny jako samojízdné, nebo převozné s pomocným motorem. Termínem mechanizační prostředek se označuje každé zařízení využívané pro provádění
dané
dokončovací).
pracovní
operace
(přípravné,
základní,
pracovní,
dopravní,
2. CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je pojednání o možnostech využití mechanizačních prostředků pro realizaci zpevněných ploch v zahradních úpravách. Při budování zpevněných ploch byly použity jen malé stroje – malá mechanizace. V návaznosti na tyto operace bude zpracován tabulkový přehled strojů, uvádějící jejich základní technicko – ekonomické parametry.
3. Literární část 3.1. Charakteristika zpevněných ploch z hlediska jejich významu a funkce
Hlavní funkcí zpevněných ploch je propojení mezi ulicí a domem a v zahradě vzájemné propojení různých zahradních zařízení a propojení, nebo oddělení různých druhů výsadby a travnatých ploch. V zahradě zcela bez chodníků, což je docela dobře možné u písčité půdy, chybí však důležitý členící prvek, který vnáší do mnohotvárného a barevného světa rostlin řád. Přímočaré chodníky v zahradě mohou vyznačovat jasný řád zahrady, chodníky vedené v oblých liniích vybízejí k poklidné chůzi, všechny pak mají i praktickou funkci – slouží k usnadnění péče o zahradu. Chodníky mohou ohraničovat jednotlivé plochy, aniž by je násilně oddělovaly, a podílejí se na vytváření charakteru zahrady (WITRH, 2004). Chodníky v zahradě mohou vypadat různě. Od často používaných hlavních cest, až po uzoučké stezky. Od nepropustně vydlážděných povrchů, až po nášlapné desky. Podle konkrétní potřeby existuje nepřeberné množství možností. Existují rovněž dlažby, kterými může prorůstat tráva, je to například zatravňovací betonová dlažba, děrované mrazuvzdorné cihly nebo dlažební kostky s širokými spárami. Všechny jsou běžně na trhu a všechny mají své kouzlo. Je také třeba dbát na bezpečnost chůze při dešti, sněhu a náledí. Záleží jak na spádu chodníku, tak na drsnosti jeho povrchu. Velmi důležité je to především u celoročně používaných přístupových chodníků k domu, méně se to týká chodníků používaných v zahradě jen při pěkném počasí. Navrhovaný tvar chodníků je důležitý pro pozdější volbu materiálu. Velké pravoúhlé desky se hodí pro přímé chodníky, zatímco malými pravoúhlými dlažebními kostkami lze bez velkého přesahu vydláždit chodníky vedené v oblých křivkách. Dlažby vyskládané z malých dílů mají také tu výhodu, že lze chodník nebo plochu bez problému rozšířit nebo zúžit, pokud se časem ukáže, že je to nutné. Při přestavbách zahrad se může materiál stávajících chodníků rozebrat a znovu použít. Důležitou roli hraje také počet chodníků. Příliš mnoho cest zbytečně rozkouskuje plochu zahrady a zbaví ji klidného vzhledu. Důležitá je především příjezdová cesta,
většinou ke garáži, ale případně také cesta vedoucí dále na pozemek nebo odstavná plocha pro parkování dalších automobilů. Tato cesta by neměla mít charakter ulice s vysokými obrubníky a nepropustným černým asfaltovým povrchem. Je vhodné přizpůsobit materiál celkové koncepci zpevněných ploch. Důležitým předpokladem příjezdové komunikace je stabilita při zatížení automobily. Záleží na dobrém zpevnění podkladu a na výběru dlažby. Vhodný je druh s menšími, méně lámavými prvky (WIRTH, 2004).
3.1.1. Význam chodníků v zahradě, zásady pro návrh
Možností výběru různého vedení chodníku je v zahradě situované v rovině mnohem více než v zahradě ve svahu. Ve svažitém terénu se varianta s oblými liniemi jeví jako praktičtější. Nejlépe se totiž přizpůsobí stávajícímu terénu. U příjezdových cest je v této situaci použití serpentiny často jediným řešením, zatímco chodníky lze snadno propojit pomocí schodišť. Je nasnadě, že při navrhování průběhu chodníku záleží hlavně na tom, zda se má rychle dojít k cíli, nebo zda „sama cesta je cíl“.V předzahrádkách je nejdůležitější spojení mezi ulicí a domem a rovněž příjezd ke garáži. Kromě toho předzahrádky mívají malou plochu. V obytné zahradě je situace jiná. Zde se chodníky zakládají také k prodlévání a pozorování rostlin, a ne pouze k rychlému přístupu k sedacímu koutu nebo zeleninové zahrádce (WIRTH,2004). Je třeba se rozhodnout, kde se dlažba položí a k jaké atmosféře má přispívat. At´ jí umístí kamkoliv, například na terasu u domu nebo na nějaké slunné místo na zahradě, bude dotvářet celkový vzhled, proto musí být její provedení do detailu propracováno. Bude-li to jenom tvrdý povrch spojující bod A s bodem B nemusí být dekorativní. Přednost se dává jednoduchým typům dláždění, protože je neutrálním prostředím pro všechno, co na něm chceme umístit nebo kolem vysadit. Dláždění v blízkosti domu má i další úlohu – zvýrazňuje ho.
3.1.2. Základní tvary chodníků
1. rovný chodník s rovnoběžnými hranami 2. šikmý chodník s rovnoběžnými hranami 3. jednostranný rozšířený chodník 4. rovný chodník s jednou zvlněnou stranou 5. chodník v oblých tvarech s rovnoběžnými hranami 6. chodník v zaoblených tvarech s různou šířkou (WIRTH, 2004) Chodníky – doporučená šířka chodníků je pro vstupy do domu a hlavní chodníky v obytné zahradě 120 - 150 cm. Pro vedlejší chodníky stačí 40 – 80 cm. Málo frekventované stezky, vydlážděné pouze nášlapnými deskami, se navrhují v šířce 40 cm. Rozestupy mezi středy jednotlivých desek by měly být 65 cm.
Šířka cest: pro šířku cest a jejich spád existují určité orientační hodnoty, které usnadňují navrhování. Pro pokud možno pohodlnou chůzi musí být chodník pro jednu osobu široký 40 - 60 cm, pro dvě osoby 120 cm, pro 3 osoby 180 cm. Jestliže je využíván pro přístup k sušáku na prádlo nebo k místu pro kompost, postačí nášlapné desky. Chodník musí být po celé ploše zpevněný, jestliže se po něm bude jezdit s kolečkem. Důležitou roli hraje také velikost zahrady. Čím menší je zahrada, tím užší by měly být chodníky. Jestliže vede chodník kolem keřů, živých plotů nebo zídek, vyplatí se odsadit jej alespoň o 30 cm tak, aby vznikl dostatečný prostor pro pohyb rukou. Odstavná místa pro osobní automobily by měla být široká alespoň 230 cm a dlouhá 500 cm, přičemž postačí zpevněná plocha 450 cm, zbytek tvoří přesah automobilu. Jestliže se parkuje v řadách proti sobě, měla by být šířka příjezdové silnice alespoň 600 cm, aby bylo umožněno pohodlné zaparkování i výjezd. Pouze v případě, že jsou parkovací místa širší než 230 cm, lze příjezdovou cestu zúžit, a to o tolik, o kolik jsou parkovací místa rozšířena. Zvýšené obrubníky jako ochrana v zatáčkách by se v zahradách měly používat pouze za určitých předpokladů, jinak bude příliš zdůrazněn charakter ulice. Nemělo by se zapomenout na možnost pohodlného otáčení, abychom se
vyhnuli neustálému přeparkovávání. Pro pojízdné plochy, které by měly vypadat menší, se doporučuje zatravňovaná dlažba jako vhodné optické řešení. Spád: ve volném prostoru musí mít srážková voda možnost stékat ze zpevněné plochy v určitém směru, jinak se tvoří kaluže a v zimním období náledí - a to i v případě použití
vsakovacího
povrchu
(štěrk,
kamenná
drť
s propustným
podkladem
z kameniva). Pokud z terénní situace vyplývá podélný spád cesty, musí mít voda možnost v nejnižším bodě cesty odtékat. Spád by neměl být menší než 1 %, tedy výškový rozdíl 1 cm na 1 m délky, jinak voda na hrubé dlažbě nebude odtékat. Jestliže je spád prudší než 7 %, musí být navržen schodišťový stupeň. U příjezdových komunikací ve svahu s prudkým spádem v podélném směru nesmí být zapomenuto na dostatečné zaoblení, aby automobily nezachytávaly spodkem. U příjezdových komunikací je maximální přípustný spád 15 % snahou by mělo být dosáhnout 10 %. Jestliže cesta nemá podélný spád, navrhneme příčný spád alespoň 2 %, aby se srážková voda mohla vsakovat podél cesty. Chodníky budou navrženy v jedné úrovni s terénem tak, aby výška dlažby navazovala na výšku terénu. Zvýšené okraje chodníků budou zabraňovat vsakování vody. Případná dodatečná odvodňovací zařízení budou navrhnuta v nejnižším bodě terénu, kde hrozí hromadění vody a následné zaplavení, nebo v případě úředního nařízení, podle něhož voda ze soukromého pozemku nesmí odtékat na veřejné plochy. Nosné vrstvy: ty nejsou později pod dlažbou vidět, ale jsou rozhodující pro její pevnost. Dlažba nebude kladena jednoduše pouze na zeminu. Ani při stavbě chodníků nemůžete být vždy nosná vrstva vynechána. Je to možné výhradně u velkých desek, ale i ty se časem posunou. Dlažební kostky nebo povrchy z kamenné drti či štěrku se při zatížení zaboří do deštěm rozměklé půdy a zemina pronikne k povrchu mezi spárami nebo škvírami násypu. Klesají také starší dlažby s nedostatečnou podkladovou vrstvou – desky se viklají a zakopává se o ně. Úplné vynechání nosných pokladových vrstev v zahradě je vlastně možné pouze ve výhradně písčitých nebo štěrkových půdách bez podílu zeminy (WIRTH, 2004).
3.1.3. Výběr materiálů pro zpevněné plochy a cesty
Při výběru materiálu je rozhodující jednak funkce, jednak celkový vzhled. Kromě trvanlivosti, snadné údržby a dlouhodobého použití se musí materiál, jeho tvar a barva hodit k celkové úpravě zahrady (WIRTH, 2004).
Podle těchto kritérií se řídí následující přehled: Deskové dlažby: - kamenné desky, betonové desky Desky by se měly používat pokud možno pouze pro chodníky bez automobilového provozu. Jejich povrch by měl být mírně drsný. Pro zpevněné plochy určené k umístění sedacího koutu by se měly přednostně používat desky s hladkým povrchem a s menším množstvím spár. Dlažební kostky a mrazuvzdorné cihly s úzkými spárami: - kamenné dlažební kostky, betonová dlažba, mrazuvzdorné cihly. Tento materiál je použitelný i pro příjezdové cesty. Kamenná dlažba je pro vydláždění sedacích koutů často příliš křivá. Cesty z dlažebních kostek a zpevněné plochy z desek tvoří správnou kombinaci. Dřevěná dlažba a dřevěné rošty: - dřevěné dlažební dílce, dřevěné podlahy, dlažba z kulatiny – nepoužívat tuto dlažbu v celé zahradě, ale jen v blízkosti domu, a to z důvodu jejich možností.
Zatravněné spáry a zatravňovací dlažba: Jsou vhodné pro chodníky a cesty, které nemají ohraničovat travnaté plochy nebo pro velké rozlohy dlažeb, které nemají vypadat nudně nebo smutně. Trávník, štěrkový trávník: zelený trávník vhodný pouze tam, kde se nestoupá na stále stejná místa. Štěrkový trávník je výhodná alternativa, která je ovšem vhodná pouze pro pojízdné plochy. Sypané povrchy ze štěrku, kamenné drti nebo mulčovací kůry: - tento materiál je vhodný v případě, že majitel bude chtít „přírodní“ povrch a počítá s vyššími náklady na údržbu než u dlažby z dlažebních desek nebo kostek. Mulčovací kůra není vhodná pro trvanlivé povrchy, protože nevytvoří pevnou plochu jako štěrk nebo kamenná drť (DĚDEK, 2002).
3.1.4. Úprava okrajů zpevněných ploch a dlažby Při rozhodování o tom, zda budou sloužit zpevněné plochy pro chůzi nebo pojízdný povrch dlažby bude plynule navazovat na okolní terén, nebo zda bude ohraničen zvýšeným, dodatečně osazeným obrubníkem, záleží především na funkci dané komunikace. Z hlediska odvodnění je plynulé navázání na terén výhodnější, protože stékající srážková voda se může rychleji vsakovat. Další předností je snadnější údržba
trávníku. Kromě toho okraje chodníku časem zarostou okolní vegetací, takže zmizí přímočaré obrysy. Zvýšené okraje z dlažebních kostek nebo obrubníků způsobí, že voda nemůže stékat do stran a podle druhu dlažby a materiálu vsakuje velmi pomalu nebo stéká při podélném spádu do nejnižšího bodu dlažby. Druhý případ je výhodný pouze tehdy, jestliže se voda v nejnižším bodě může bez způsobení škody vsakovat, nebo je zde zabudován odtok připojený na kanalizaci. Zvýšený obrubník je vhodný u příkrého svahu, aby zabránil odplavování zeminy podél cesty vodou, která stéká z dlažby. Při mírném podélném sklonu toto nebezpečí nehrozí, takže zvýšené obrubníky mohou být vynechány. Dalším hlediskem při navrhování obrubníku je stabilizace dlažby vůči okolní zemině. Dlažební desky jsou díky velikosti své plochy uloženy bezpečně, stačí, aby nosná vrstva z boku o něco přečnívala. Nevyžadují tedy žádné dodatečné zpevnění. Dlažební prvky malých formátů mají naopak tendenci časem se na okraji rozestupovat. Tráva, která jimi prorůstá, jednotlivé kameny opět zpevňuje. Kdo si nepřeje zarůstání trávou, nezbývá mu, než zajistit okraj betonem. Buďto speciálně postaveným základovým pásem sahajícím až k rostlému terénu, na který se osadí řada dlažebních kostek nebo obrubníky – velmi trvanlivé řešení – nebo jednoduchým maltovým klínem podél hrany dlažby, který spočívá na nosné podkladové vrstvě. Toto řešení není příliš trvanlivé, zvláště když se okolní zemina často kypří a nevytvoří se pevné travní drny. U štěrku nebo kamenné drti, které tvoří tenkou povrchovou vrstvu, záleží přidání dodatečného ohraničení spíše na požadavcích na vzhled než na konstrukčních požadavcích. Při realizaci je třeba rozhodnout o tom, zda bude přísně ohraničená hrana, nebo zda může tráva prorůstat chodníkem tak daleko, dokud nebude vyšlapána. Černé asfaltové povrchy musí být vždy zajištěny obrubníkem osazeným do betonového základu, jinak by se v nich tvořily trhliny a okraje by se postupně drolily. Takové povrchy by se však v zahradě raději neměly používat. Jednolitý materiál se smutnou černou barvou se nehodí pro malé zpevněné plochy. Dodatečné opravy vypadají jako záplaty. Asfalt nelze při sedání rozebrat a znovu použít tak jako dlažební desky nebo kostky. Asfaltový povrch je také zcela nepropustný (WIRTH, 2004).
Obr. 1 Úprava okrajů a dlažby
Obr. 2 Okraje zpevněných ploch
3.2. Přehled hlavních pracovních postupů a operací při jejich realizaci
3.2.1. Přípravné operace Každý, kdo se chystá něco stavět, chce nejprve vědět, kolik to bude stát. Pouze tak lze zvážit, jaké materiály se mohou použít a jaké jsou příliš drahé. Jakmile je nakreslen vhodný plánek pro určitou situaci, byl tím získán spolehlivý podklad pro výpočet nákladů. Nejprve je třeba zjistit množství materiálu, jestliže nejsou chodníky a zpevněné plochy stavěny svépomocí je vhodné si zjistit nabídky u více firem. Před vlastním dlážděním je nutné provést zemní práce. Zpravidla je zapotřebí zpracovat a urovnat půdu, která je rozryta po předchozích stavebních úpravách (WIRTH, 2004).
3.2.2 Vyčištění pozemku Odstranění stávajících porostů, odvoz stavebního odpadu, kořenů stromů. Kdykoliv to místní podmínky dovolí, měla by se raději uplatnit síla strojů – dobře zvážit, zda se má člověk pouštět do „ruční dřiny“, zda na ni opravdu stačí (VAŠUT, 2004). Existují například minibagry a malé buldozery, které projedou i malými vjezdy a během několika minut odstraní tolik zeminy, na kterou byste vybaveni jen svými svaly potřebovali několik hodin. (VAŠUT, 2004).
3.2.3. Rozrývání pozemku Při rozrývání pozemku jsou využívány stroje pro zemní práce – pro rozrývání a těžbu zemin ( rozrývače, rypadla, rýhovače). Rozrývače dělíme na:
nesené, návěsné,
přídavné. Rypadla dělíme na: mikro, mini, malá, střední, velká. Rýhovače dělíme na: korečkové, řetězové, frézové (BURG, 2005).
3.2.4. Základní operace – modelace terénu Dle projektu zahrady a umístění zpevněných ploch je prováděna modelace terénu. Sklon terénu, prohlubování pro uložení inženýrských sítí, případně jezírka, bazénu, návoz zeminy pro skalku. Pro tyto operace jsou používány mechanizační prostředky minirypadla.
3.2.5 Položení inženýrských sítí Dříve, než začne realizace zpevněných ploch, musí být ukončeny všechny velké zemní práce včetně uložení rozvodů inženýrských sítí, ať už jde o rozvody elektrických kabelů
pro zahradní osvětlení, filtrací vody v jezírku, pro pohon čerpadla v umělém potůčku nebo rozvodu závlahového systému. Elektrické rozvody se ukládají podél základů domovních zdí. Pokud to řešení vyžaduje, jsou vedeny
pod povrchem napříč
pozemkem v ochranných trubkách, ale hlouběji, aby nebyly porušeny
zahradním
nářadím. Uložení elektrického vedení je práce pro odborníka, proto svépomocné práce omezíme pouze na vykopání a zasypání rýh (ČURDA, 2004).
3.2.6. Pracovní operace – tvorba nosných vrstev Podklad pod vydlážděnou plochou musí splňovat dvě základní podmínky: musí být nosný a musí být vodopropustný. Proto ho tvoří sice zhuštěná, avšak porézní vrstva z hrubého kamenného materiálu. Aby se daly dlaždice přesně umístit, přijde na tuto nosnou vrstvu takzvané lože z písku nebo jemného štěrku. Podklad pod dlažbou musí mít tyto výšky Chodníky Půda Jílovitá písčitá Podloží 20 - 30 15 - 20 Lože 5 5
Terasy Jílovitá 30 - 40 5- 8
písčitá 20 - 30 5- 8
Příjezdy Jílovitá písčitá 35 - 40 20 - 40 5 5
Tato tabulka udává v centimetrech tloušťku podloží a lože v závislosti na kvalitě půdy a účelu využití dlážděné plochy. Nejjednodušší je položit dlaždice nebo desky na tenkou vrstvu písku přímo do půdy. U málo zatěžovaných zahradních chodníčků to většinou stačí. Má-li však profesionál odborně zhotovit podklad pod silně zatěžované dlážděné plochy, pak se musí podloží skládat z několika vrstev. Je třeba myslet na to, že podklad vždy musí přesahovat okraje budoucí dlažby o deset centimetrů, aby se zabránilo vyklápění dlaždic do stran. Hrubý písek, hrubý štěrk anebo dnes často používaný recyklační materiál se postupně nasypává po jednotlivých vrstvách a pak se důkladně zhustí pěchem. Tak se zabrání pozdějšímu sesedání dlažby (VAŠUT, 2004).
3.2.7. Manipulační operace K přemísťování materiálu, ať již zeminy nebo písku, štěrku a dlažby se mohou použít přepravní vozíky ruční nebo samojízdné, zvedací zařízení a manipulátory s pomocným motorem. V jejich konstrukci se pro vyvození zvedací síly zásadně uplatňuje hydraulika. Nejuniverzálnějšími stroji ale zůstávají samojízdné nakladače,
které se kromě nakládky využívají také pro jednodušší zemní práce, jako je urovnávání vrstev, rozhrnování materiálu či čištění terénu. Nejpoužívanější prostředky pro manipulaci a dopravu: - nakladače (lopatové čelní, lopatové otočné, jeřábové) - dopravní vozíky (plošinové, korbové, vysokozdvižné) - manipulační prostředky pro ložné operace (hydraulické ruky, teleskopické Manipulátory) (BURG, 2005). Obr. 3 Mininakladač BOBCAT
3.2.8. Údržbové operace chodníků Letní údržba zpevněných ploch Nejjednodušší údržba zpevněné plochy je zametáním. Při použití pouze zametacího kartáče není však řešen problém se sběrem smeteného materiálu. Doposud nepříliš rozšířeným způsobem údržby ploch je jejich vysávání. Hlavním požadavkem tohoto způsobu je silný a lehký zdroj energie – motor, dlouhý plastový vysávací nástavec a sběrný vak. Čištění se děje ve dvou režimech: - režim „foukání” - proud vzduchu je vyfukován a shromažďuje sklízený materiál na hromádky, - režim „sání” – sklízený materiál je nasáván do sběrného vaku. Dalším způsobem ploch je jejich umývání vysokým tlakem vody. Tento způsob je však velmi náročný na spotřebu vody, proto se většinou používá jako následná operace po zametání, aby ošetřovaná plocha byla dokonale vyčištěna.
Zimní údržba ploch Při zimní údržbě ploch musí být zajištěno zejména odklizení sněhu z těchto ploch a musí následovat jejich ošetření vhodným posypovým materiálem, aby se zajistil bezpečný pohyb osob či mechanizačních prostředků. Nejjednodušší způsob odklizení sněhu je pomocí radlice, připevněné na malotraktor nebo nosič nářadí. Tento způsob je však energeticky velmi náročný a pro malou mechanizaci ne úplně vhodný. Proto je odklizení sněhu řešeno pomocí sněhových fréz vyráběných v široké výkonnostní řadě. Frézy odklízejí sníh daleko kvalitněji (tzv. až na pevný podklad) než sněhové pluhy. Požadavek „schůdnosti”, resp. „sjízdnosti” odklizených ploch je třeba zajistit vhodným posypem písku, štěrku apod. K tomu jsou používány mechanismy – sypače, které v kategorii malá mechanizace jsou víceúčelové – v letním období slouží k rozmetání hnojiv a v zimním období právě k rozhozu posypového materiálu (JELÍNEK a kolektiv, Malá mechanizace, 2000).
4. Přehled používaných strojů při realizaci zpevněných ploch 4.1. Mechanizační prostředky pro úpravu reliéfu a urovnání terénu Jsou charakterizovány velkým silovým působením na rozrušovaný horizont, velký podíl jejich činnosti tvoří těžba a nakládka zeminy. Do této skupiny zařazujeme rozrývače, rypadla a rýhovače (BURG, 2005).
Tab.1 Mechanizační prostředky pro úpravu reliéfu a urovnání terénu Výrobce
TYP
minirypadla
Hmotnost
Výkon
Rypací
Pojezdová
Poznámka
(kg)
(kW/HP/ot.min)
síla
.rychlost
Šířka
(na lopatě)
(km/h)
YANMAR
B 15-3
1600/1500
10,3/14/2400
1525 kgf
2,3/4,5
1000 mm
YANMAR
B 15-3EX
1750/1650
10,3/14/2400
1525 kgf
2,3/4,5
1000/1320
YANMAR
VI010
1135
8,6/11,7/2000
1400 kgf
2,1
830/1000
YANMAR
B08-3
980
6,8/9,3-2400
10100 kgf
2,0
680/840
BOBCAT
316
1,5 t
10 kW
900/1360/2157
Kobelco
Sk35-2SR
3550
107 kW
440/1700/2510
4.2. Stroje pro přesun a manipulaci materiálu (VAŇEK, 1999) Nejpoužívanější prostředky pro přesun a manipulaci dělíme na: - nakladače (lopatové čelní, lopatové otočné, jeřábové) - manipulační prostředky pro ložné operace (hydraulické ruky, teleskopické manipulátory) Čelní lopatové nakladače přesouvají větší množství materiálu (zemina, stavební materiály, stavební suť, odpady apod). Pracují zpravidla cyklicky – nabírání materiálu, zdvižení lopaty a její vyklopení. Otočné lopatkové nakladače - označovány termínem HON – hydraulicky otočný nakladač.
Čelní kolové mininakladače – bývají označovány zkratkou UNC – univerzální nakladač čelní. Řada modelů umožňuje použití adaptérů místo nakládací lopaty (BOBCAT). Čelní pásové mininakladače – pásy levé a pravé části jsou poháněny nezávislými hydraulickými okruhy, což umožňuje jednoduchou reverzaci. Pásový podvozek, nejčastěji typu DELTA, umožňuje manipulaci v náročných terénech. Čelní kolové nakladače (UKN) – nejrozšířenější skupina strojů pro zemní práce. Stroje jsou nejčastěji opatřeny tzv. lámavým podvozkem, u menších strojů se lze rovněž setkat s natáčením kol, nebo alespoň jedné nápravy. Pohon kol je řešen hydrodynamicky, ovládání ramene výložníku hydrostaticky. Na výložníku je umístěna lopata případně některý z adaptérů jako např. drapák, vidle, jeřábová ruka apod. Ovládání stroje je řešeno z kabiny, která je vybavena automatizačními prvky, jako jsou např. omezovače (zajištění stability stroje, zamezení jeho překlopení). Čelní pásové nakladače – díky pásovým podvozkům, kterými jsou tyto stroje vybaveny, jsou určeny pro práci v těžkých terénních podmínkách. Nevýhodou je nižší pojezdová rychlost a jejich přeprava na podvalníku (riziko poškození pozemních komunikací). Výhodou jsou naopak lepší adhezní vlastnosti ve srovnání s kolovými podvozky. Tyto stroje mohou nahrazovat i buldozery s přednosti nakládky shrnutého materiálu. Jeřábové nakladače – na podvozku jeřábového nakladače je umístěn otočný sloup nebo otočná nástavba s výložníkem. Otáčení kolem vertikální osy a velký dosah výložníku umožňují práci nakladače bez stálého přemísťování. V pracovní poloze je nakladač zajištěn hydraulicky ovládanými podpěrami, také ovládání výložníku je hydraulické. Na konec výložníku lze namontovat širokou škálu pracovního nářadí. Tab. 2 Mechanizační prostředky pro přesun a manipulaci materiálu
Výrobce
TYP
kg
Nakladače Novotný
Hmotnost
B-761
3120
kN/hnací,zdvi.
Max.vysýp.
trhací síla)
výška
24/19,2/16
2 600 mm
Rychlost
Poznámka
km/h 12
Kč Pojezdová hydraulika
ATLAS-
AR 55
4500
WEYHAUSEN BOBCAT
39kW
3 932 mm
12
(40,5/46,3) 463
660
22kW(30HP)
Kloubové nakladače
900 mm
10,5
Š.s.l.2555 mm
NEUMEIER
N 30
350/750/
21,2kW/
2 980 mm
10,5
Cena
1470 mm
GmbH
2450
28,8 PS
8182
90,5/121
Čelní kolové JCB
412 STD
3500
40
kW/koně
6140x2272 X2928 mm
Pro manipulaci a přesun materiálu můžete použít dopravní vozíky, které se člení na: -
plošinové ruční
-
plošinové motorové
-
korbové (sklopné)
-
nízkozdvižné
-
vysokozdvižné
Nejjednodušší konstrukci představují lehké ruční vozíky, případně vozíky s pomocným motorem (spalovací, elektromotor), které jsou určeny k pohybu po rovinných zpevněných plochách. Těžší vozíky s vlastním spalovacím motorem jsou určeny pro pohyb ve ztížených podmínkách (např. staveniště). Tab. 3 Mechanizační prostředky - dopravní vozíky pro manipulaci materiálu Výrobce
Tažený VARI, a.s.
TYP
Délka (mm)
šířka (mm)
Vnitřní délka korby (mm)
Vnitřní šířka kol (mm)
Rozměr pneumatik
Nosnost (kg)
brzděný
vozík
ANV – 35OU
2 850
1 390
1500
1 000
155 R 13
350
VKV – 1,2
2 630
1 600
1250
1 050
5,2-13
350
HV 220
2 250
1 000
1270
950
4,00-8v25
220
HV- 350 - 5
2 470
1 300
1370
1 040
145-70-8
355
MULA – korba
720
640
150
MULA- ložná
800
630
150
660
650
plocha MULA - rám
470
Samojízdný korbou na
vozík tlačený s přepravky
Výkon motoru
GIBEL SRN
CAT MAN
8 kW
Max prac. rych. 12 km/h
Samojízdný
vozík tlačený
s korbou
na
sypké
hmoty
LEIBER oHG SRN Universální
MOTORKIRPER vozík na
14 kw
20 km/h
600-750 l
1,9 m
pásovém
podvoz
Ložná
ku
plocha
C26 (š.7,5)
Poloměr otáčení poznámka
150
ISEKI SRN
XL 400 F
3,8 kW
Samojízdný
čtyřkolový
vozík
TORO USA
Workman 4300-D
16,4-20 kW
1,3 do 5,8 km/h Hmo.n.
700 kg
1200x900 x210 mm
Dva zpětné chody
1100 kg
Pohon z.kol
Hyd.brzd y
Přip.záv. nářadí
4.3. Mechanizační prostředky pro urovnání a zhutnění povrchu
Cílem zhutňovacích operací je dosáhnout takových změn objemové hmotnosti, aby materiál nepodléhal dalšímu sesedání. Principem je tedy umělé zvýšení objemové hmotnosti působením statického nebo dynamického zatížení. Operace se provádí opakovaně. Volbu zhutňovacího zařízení ovlivní materiál, tloušťka vrstev, druh konstrukce a druh účinku (VANĚK,1999). Zhutňovací účinky Tlak – nejčastěji s využitím válce, účinek vyvozen hmotností stroje s přídavných závaží (voda, písek). Hloubka účinku 150 - 200 mm u válců hladkých, 300
- 400 mm u
válců segmentových a 200 - 600 mm u válců pneumatikových. Vibrace – zhutňující účinek je 4 - 6násobně vyšší než při působení tlaku. Účinky působení jsou odvozeny od hmotnosti a cyklických rázů, jimiž dojde k rozkmitání částic materiálu, které se do sebe zaklíní a lépe vyplní prostor. Tyto účinky ovlivňuje počet kmitů za 1 sekundu a amplituda (odskočení desky). Oscilace – u těchto strojů válec nevibruje, ale osciluje. Oscilace spočívá v cyklických změnách tlaku na povrch vrstvy v určitém rozmezí. Zařízení je tvořeno dvěma výstředníky uvnitř válce, které vyvíjejí tlakové pulsy, které se šíří i v podélném směru. Dostatečný účinek je tak vyvolán již při jediném přejezdu, což umožňuje zkrácení celého procesu. Tyto stroje lze využít i při hutnění tenkých ( živičných) vrstev bez rizika poškození.
Obr. 4 – Zhutňovací účinky
Rozdělení zhutňovacích strojů Podle principu a tvaru pracovních orgánů: válce, dusadla, vibrační pěchy a desky. Podle konstrukce a pohonu: - přenosné se samostatným motorem (pěchy, desky) - převozné se samostatným motorem (válce, dusadla) - návěsné (traktorové vibrační válce) - samojízdné (válce motorové) s profily hladkými, profilovými, pneumatikovými
VÁLCE Pracovním orgánem těchto strojů je válec (běhoun) nebo válcová kola. Povrch běhounu je hladký nebo profilový. Válce jsou nejčastěji provedeny jako: - převozné, ručně vedené - traktorové návěsné - motorové samojízdné Dále se válce dělí podle povrchu běhounu: - hladké - s ohledem na nižší tlak je nutné 4 - 6 přejezdů
- segmentové – jednotlivé segmenty vytvářejí smykové napětí působící všemi směry, pracovní tlak je vyšší - pneumatikové – vyvolávají účinek hnětení a vyšší tlak. Pracovní rychlost se u válců pohybuje v rozmezí 2 - 10 km. h −1 v závislosti na reliéfu a druhu zhutňovaného materiálu
Obr.5 – Druhy válců
Tab. 4 Mechanizační prostředky pro urovnání a zhutnění pozemku - válce TYP
Stroj
Hmotnost
Pracovní
Motor
(kg)
šířka
výkon(kW)
Vibrační
Tandemové
válce
malé
BOMAG
BT 60/4
62
BPR 30/38
232
Rychlost
Poznámka
Kč
čtyřtakt 580 mm
2,9 diesl
Cena
65 000 22
130tis.
m/min AMMANN
Ručně
AV 12-2
AR
1450
700/720
65 cm
65 cm
Yanmar
13-16
Frek.61/67
diesl
kN
Hz
Hatz
13/18
Ruční start
kN
Elektro.
82 kN
Ov.dál.man.
vedený Výko.válec
Jež.A.RW1504
1480
63/85
Hatz2G40
cm
VIBRAČNÍ DESKY Zhutňující účinek je vyvolán působením vibrací pracovní desky plochého tvaru. Vibrace se od budiče kmitů (nejčastěji s využitím excentrů) přes pryžové bloky přenášejí na plochu desky. Konstrukce umožňuje dosáhnout jednosměrného nebo obousměrného pohybu. Tyto stroje jsou ideální pro zásypy, násypy pod dlažby, srovnávání dlažeb a jsou vhodné zejména pro nesourodé materiály.
Obr.6 – Vibrační pěch a vibrační deska
Tab.5 Mechanizační prostředky pro urovnání a zhutnění pozemku – vibrační desky Vibrační
AMMANN
54
330 mm
Honda
10,5 kN
Lehká
desky
AVP 1033
jednosměrné
AVP 1850
100
400 mm
Honda
18 kN
všestranná
SF 460
80
460 mm
H.GX160
18 kN
pro obtížný
Cena
deska
33 990
terén
obousměrné
PCX 450
86
450 mm
Honda
16,5 kN
AVP 1250
70
500 mm
Honda
12 kN
na asfalty
AVP 1240
70
400 mm
H.GX 120
12 kN
všestranná
Rever.Weber
500
600 mm
Lombardini
60kN
prodl .na
CR 7 AMMANN
AVP 222
die. 100
400 mm
H.GX120
výkonná
38990
247900
800 mm 22 kN
univerzální
VIBRAČNÍ PĚCHY Hutnící účinek těchto strojů je vyvozen sloučením vibrace a tlaku.Výsledný efekt závisí na frekvenci odskoků a amplitudě. Konstrukční princip je obdobný jako u dusadel s výrazně jemnějším hutnícím účinkem. Pracovní ústrojí tvoří klikový mechanizmus spojený se soustavou pružin a pracovní patkou pěchu. Ráz je měkčí a celkový účinek je jemnější. Při naklonění stroje je vlivem rázů směřujících pod úhlem vyvozen posuv. Pěchy nacházejí nejlepší uplatnění u nesoudržných materiálů (sypkých) jako např. zeminy, písky nebo štěrky. Mohou být využívány i v prostorově omezených prostorách jako např. úzkých výkopech, dnech základů, patek apod. (BURG,ZEMÁNEK,2005). Podle hmotnosti rozlišujeme pěchy: - lehké (50 - 65 kg) - střední ( 70 - 110 kg) - těžké ( 120 - 170 kg)
Tab. 6 Mechanizační prostředky pro urovnání a zhutnění pozemku – vibrační pěchy Vibrační
TYP
Hmotnost
Pracovní
Motor
Hutnící
(kg)
šířka
Výkon(kW)
energie
pěchy
Poznámka
Cena
59900
AVS 68/4
68
28 cm
H.GX 100
95 J
v.h.výkon
ADS 70
83
28 cm
Yanmar di.
100 J
Vz.motor nafta
4.4. Manipulátory – pokladače dlažby
Další kategorií mechanizačních prostředků představují manipulátory označované často jako pokladače. Jsou využívány při realizaci dlážděných ploch, ať již u operací spojených s uložením podkladních vrstev (vrstvení, urovnání, hutnění), s provedením okrajů (pokládání obrubníků, zpevňování) nebo při finálním pokládání dlažby. Všechny tyto operace se vyznačují velkou pracností s vysokým podílem ruční práce. Proto je zde snaha o jejich maximální ulehčení pomocí mechanizačních prostředků. Ve finální fázi pokládání se používají různé konstrukce manipulátorů, které výrazně racionalizují pokládání finální vrstvy dlažby a snižují potřebu ruční práce i námahu. Technicky jsou řešeny jako otočné hydraulické ruky umístěné na podvozku. Jsou doplněny zařízením (kleště) pro uchopení celé vrstvy dlažby např. z palety nebo korby dopravního prostředku. To umožní pohodlně uložit celou vrstvu na připravený urovnaný a zhutnělý povrch. Manipulační hlava bývá provedena jako mechanická (princip kleští) nebo pneumatická (deska s podtlakovými hrdly) nebo pneumatická (deska s podtlakovými hrdly), ovládání zabezpečuje obsluha.
Tab. 7 Mechanizační prostředky – manipulátory - pokladače Teleskopické
TYP
manipulátory
TEREX
GENIE
Výkon
Užitkové
motoru
zatížení
90-140
2,5-4,9 t
Dosah
Rychlost km/h
6-20 m
HP
20,0-
Montáž
40,0
zad.TBZPTO
KramerAllrad
4009
74,9/102
1.000 kg
9m
20,0
Bobcat
T3571
Komatsu
WH
8 660
3,5 t
7,1 m
20 - 40
8 660kg
9m
40,0
Ele.systém řazení
609
EGS Manitou
MT
7 250
145 Mh
732
Obr. 7 Manipulátor - pokladač
7m
20 - 40
Paletizační vidle
960tis.
Obr. 8 Manipulátor s ovládáním obsluhou
4.5. Mechanizační prostředky pro čištění zpevněných ploch, letní a zimní údržba zpevněných ploch
Do této skupiny řadíme zahradní vysavače pro letní údržbu a pro zimní údržbu sněhové frézy. Tlakové myčky je možné použít na čištění chodníků, jsou úspornější než použití zahradní hadice, ale i ekonomicky výhodnější. Oproti běžnému mytí zahradní hadicí s rozstřikovačem ušetříte při použití tlakové myčky dokonce až 80 % vody. Výkonné sněhové frézy jsou neocenitelnými pomocníky úklidu sněhu hojně je využívají majitelé rodinných domů. Při výběru vhodné sněhové frézy je důležité nejprve zvážit: velikost odklizené plochy, charakter podkladu (dlažba, štěrk atd.), předpokládanou frekvenci použití (MOUNFIELD, 2007).
Tab.8 Mechanizační prostředky pro čištění zpevněných ploch a údržbu
stroj
typ
Hmo tnost (kg)
Typ motoru
Rychlost vzduchu
Objem průtok vzduchu
Běžná cena Kč
Maximální
Průtok
pracovní
1/min
tlak
zahradní
LS 1800
3,3
elektric.
180
vysavače
ULTRA TORO BV 126 ERGO
3,3
elektric.
4,3
benz. (kW) elektro
8
2 750
135-350
10,9
4 890
266
11,7
9 940
Mr.Clen 100
7
1,3
napětí sítě (V/Hz) 230/50
TKR Z 120
12
1,6
230/50
bajonet
4 990
120 bar
6,50
PW 120 C
12
1,6
230/50
závit
5 680
120 bar
6,00
EVENT 130 TSS
17
1,8
230/50
bajonet
6 810
130 bar
6,50
záběr (cm)
19 950
mechanicky
26 900 34 900
mechanicky mechanicky
tlakové myčky
výkon motoru
průtok 1/min
bajonet
2 990
100 bar
6,25
17
3,25 HP
41
max.dél. odhozu (m) 8
32 37
5 5
51 50
9 8
sněhové frézy CCR POWERLITE CCR 2450 HS 550 E
příslušenství
ovládání odhozu
5. ZÁVĚR Dnešní doba a s ní související způsob života vede k tomu, že lidé si upravují okolí svého domu hlavně k odpočinku a relaxaci ,uvědomují si
totiž přínos esteticky
působícího okolí. Nejdůležitější je přístup do zahrady u domu nebo chaty a potřebná je také cestička vedoucí k odpočinkovému koutu. Bez zpevněných ploch je zahrada použitelná pouze omezeně, proto je nutné si dobře určit, kde a čím bude budoucí zpevněná plocha provedena. Je důležité, aby zpevněné plochy byly řešeny věcně a efektivně, k tomu je zapotřebí věnovat dostatečnou pozornost výběru kvalitních strojů s odpovídajícím výkonem i záběrem pro danou operaci. Tato práce uvádí přehled hlavních zásad provedení zpevněných ploch v zahradách. Mezi tyto zásady patří vhodný materiál na zpevněné plochy, podmíněný výběr je nutno konzultovat s odborníky – projektanty – zahradními architekty. V návaznosti na tyto zásady byl zpracován přehled jednotlivých pracovních operací. Těmito operacemi jsou provedeny hlavní pracovní postupy, přípravné operace pozemku, vlastní provedení zpevněných ploch. Práce je rovněž zaměřena na technický popis jednotlivých skupin mechanizačních prostředků využívaných při těchto operacích. Důraz je kladen zejména na zpracování širokého přehledu strojů, které jsou nabízeny jednotlivými výrobci a prodejci na našem trhu. V poslední části je zpracován přehled moderních mechanizačních prostředků sestavených do přehledných tabulek s uvedením jejich nejdůležitějších technickoekonomických parametrů jako např. výkon, objem motoru, šířka záběru apod.
6. SOUHRN Tato práce zpracovává ucelený přehled hlavních zásad při využití mechanizačních prostředků při realizaci zpevněných ploch. Jednotlivé zásady a jim odpovídající pracovní operace jsou v práci seřazeny v chronologickém sledu. Jedná se o tyto operace: přípravné operace, vyčištění pozemku, rozrývání, modelace terénu, položení inženýrských sítí, tvorba nosných vrstev, manipulační operace, údržbové operace zpevněných ploch. Pro jednotlivé operace je zpracován přehled strojů doplněný o jejich konstrukční charakteristiky. V tabulkových přílohách jsou uvedeny základní technicko- ekonomické parametry těchto strojů (výkon motoru, rozměry, pořizovací cena a apod.), které jsou dostupné na našem trhu.
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BEST, 2007, prodejce. Dostupné na WWW:
BOBCAT, 2007. Dostupné na WWW:
ČURDA, M.: FLÓRA na zahradě, Praha, B.D.S. Press, s.r.o., 2004, č.5/2004, časopis DĚDEK, M., VOŠICKÝ, F. : Stavební materiály,Vydavatelství SOBOTALES, Praha 2002, ISBN 80-85920-90-5 JELÍNEK, A.: Malá mechanizace Praha, AGROSPOJ, 2000, 267 s, LUKEŠ, P. : FLÓRA na zahradě, Praha, B.D.S. Press, s.r.o., 2005, č.4/2005, časopis MOUNTFIELD a.s. Hlučín, Zahradní technika, bazény, volný čas. Mountfield 2007 katalog POPOV, A. : Zednické práce, Blesk Ostrava,1994,191 s. ISBN 80-85606-34-8 SACHARČUK, 2007. Dostupné na WWW:
Stavební stroje, minirypadla. Dostupné na WWW:
TAKEUCH, 2007. Dostupné na WWW:
TOKO, 2007. Dostupné na WWW:
VANĚK, A.: Strojní zařízení pro stavební práce. Vydavatelství SOBOTALES, Praha 1999, 300 s. ISBN 80-85950-61-1 VAŠUT, J. : Venkovní dlažby plánování a pokládka, Praha 8, Jan Vašut s.r.o. WIRTH, P.: Cestičky a posezení.Praha 7, Grada Publishing, a.s.2004, ZEMÁNEK, P., BURG, P. : Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro zakládání a údržbu okrasných porostů. Brno, MZLU, 2005, 169 s, ISBN 80-7157-919-X ZEMÁNEK, P.,VEVERKA, P.: Speciální mechanizace – malá mechanizace v zahradnictví, Brno, MZLU 2001, 99 s, ISBN 80-7157-511-9
Propagační
materiály
firem:
SACHARČUK,
ZEMĚDĚLSKÝ
TÝDENÍK,
MOUNFIELD, BOBCAT, ATLAS, AMMANN, BOMAG, YANMAR, NOVOTNÝ
8. PŘÍLOHY SEZNAM TABULEK Tab. 1
Mechanizační prostředky pro úpravu reliéfu a urovnání terénu
Tab. 2
Mechanizační prostředky pro přesun a manipulaci materiálu
Tab. 3
Mechanizační prostředky - dopravní vozíky pro manipulaci materiálu
Tab.. 4
Mechanizační prostředky pro urovnání a zhutnění pozemku - válce
Tab. 5
Mechanizační prostředky pro urovnání a zhutnění pozemku – vibrační desky
Tab. 6
Mechanizační prostředky pro urovnání a zhutnění pozemku – vibrační pěchy
Tab. 7
Mechanizační prostředky – manipulátory - pokladače
Tab. 8
Mechanizační prostředky pro čištění zpevněných ploch a údržbu
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr . 1
Úprava okrajů a dlažby
Obr. 2
Okraje zpevněných ploch
Obr. 3
Mininakladač BOBCAT
Obr. 4
Zhutňovací účinky
Obr. 5
Druhy válců
Obr. 6
Vibrační pěchy a vibrační desky
Obr. 7
Manipulátor pokladač
Obr. 8
Manipulátor s ovládáním obsluhou
Power pointová prezentace
