Možnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu Arnošt Svoboda Univerzita Palackého v Olomouci
Sociologické rozhledy, rozvahy, rozpravy, FF UK v Olomouci, 21.10.2016
Subkultury a sport •
•
•
Subkultury jako běžný koncept pro popis a analýzu specifických skupin Sportovní pole: zejména studium sportů alternativních, extrémních, lifestylových Toto pojetí vychází z klasické Donnellyho definice (1985): identifikovatelná v rámci větší skupiny – sdílení distinktivních znaků, dominantních v životě jejích aktérů
Proměny studia subkultur Chicago school: •
•
od 20. let 20. stol. - městské subkultury (R.E. Park – The City) Primárně empirické zaměření, deviantní rysy
•
Nikoliv dominantní oddělení od majority
•
Becker: hip X squares
Proměny studia subkultur II Birminghamská škola (CCCS): •
Od 50. let; levicoví filosofové (Gramsci, Althusser)
•
Třídní rozvrstvení – kulturní, politická rezistence
•
Výrazné styly – hudba, oblečení, účesy, jazyk
Kritika: metodologické zkreslení – opomíjené sociální skupiny, třídy, gender, etnicita •
Sarah Thornton: Subkulturní kapitál – vliv Beckera (status) i Bourdieuho (koncept kapitálu); bez důrazu na rezistenci •
•
Role médií – reprodukce kapitálu
•
Důraz na prezentaci stylotvorných prvků - autenticita
Proměny studia subkultur III Post-subkulturální studia: Konec 90. let – reakce na postmoderní směry v uvažování – kritika předchozích směrů subkulturálních studií •
Zpochybnění samotného konceptu subkultury – minimálně jako životaschopného analytického konceptu; odmítání strukturálního determinismu •
Individualismus, nestálost subkulturních formací, mizející hranice (subkultura – mainstream), spíše souhrn individualizovaných praktik a životních stylů •
Kritika „post-“ pojetí: opomíjení sociální struktury, odlišností, moci, tříd •
Souhlas s mizejícími hranicemi mezi alternativou a mainstreamem – potřeba najít nový analytický nástroj? •
Subkultury ve sportu • •
•
•
•
Belinda Wheaton, Becky Beal – „being real“ Pomezí post-subkulturálního přístupu a tradičních směrů Využití subkulturního kapitálů (Thornton, Bourdieu) – distinktivní vlastnost aktérů subkultur – „core members“ Základem jsou různé druhy kapitálu (kulturní, sociální, ekonomický) – zejména však jejich transformace v kapitál symbolický Vnitřně konzistentní, autentické sportovní praktiky – bez utilitárních, vnějších vlivů
Subkulturní (sportovní) kapitál •
•
•
Teoretický zdroj: Pierre Bourdieu – sociální pole je definováno specifickou formou symbolického kapitálu jeho aktérů – sportovní/subkulturní kapitál Lze rozlišit jednotlivá sub-pole: části obecného pole sportovního (disciplíny, kluby atd.) – charakterizuje je míra relativní autonomie a symbolické střety s dominantními sportovními sub-poli a poli okolními (ekonomické, mediální, politické) Je tvořen různými typy kapitálu – akumulované činnosti, vztahy, znalosti – tyto jsou zvýznamňovány skrze praktiky aktérů
Symbolický kapitál jako nástroj •
•
•
•
Symbolický kapitál – zde aplikována jako subkulturní, sportovní kapitál Důraz na dominantní hodnoty daného pole/sub-pole – s. kapitál tyto hodnoty zachycuje a reprezentuje Méně viditelné, symbolické faktory – ortodoxní v rámci daného pole – autentické jednání (ideální kombinace různých druhů kapitálů) Překonává kritiku post-subkulturalistů – nehledá přesné vymezení subkultur – důraz na konkrétní praktiky a soupeření o autonomii
Případová studie - specifika •
Studie v prostředí vrcholového plaveckého sportu – brněnská Kometa (SPKP Kometa Brno): 2011-2014
•
Klíčový informátor, sněhová koule
•
Plavci, trenéři, rodiče-diváci, „podpůrné“ profese
•
Žáci i muži/ženy
•
Rozhovory, pozorování, studium dokumentů
•
Klub: omezená profesionalizace i mediální zájem
•
Vnímán jako elitní prostředí v plaveckém sportu
Faktory subkulturního/sportovního kapitálu •
Distinktivní vlastnosti – vnímány a uznány jako autentické – transformace v symbolický kapitál
•
Sociální vztahy (rodina, ostatní plavci - vzory)
•
Výsledky na oceňovaných soutěžích
•
•
•
Zaměření na výkon, fyzickou námahu v přípravě – „culture of commitment“ (Wheaton 2000) Vztah k médiím, sponzorům – přílišné využívání, prezentace v médiích (bulváru) vnímáno jako neautentické „čistý sport“, bez dominantního vlivu ekonomických zájmů – de facto autentický
Možné objekty subkulturálních studií – alternativa X mainstream •
Běžný zájem subkulturálních studií – alternativní, extrémní, lifestylové sporty – neformální, nízký stupeň organizace, řízené samotnými sportovci X
•
•
•
Formalizovaný, vysoce organizovaný, vrcholový sport Přesto uzavřená komunita, aktivně konstruované symbolické hranice (vymezování se oproti médiím, finančním zájmům, rekreačním plavcům), sdílené hodnoty (fair-play, amatérismus, touha po výhře, oddanost sportovní činnosti – bez jistoty budoucího profi uplatnění „core member“ – aktér s vysokou mírou akumulovaného subkulturního kapitálu
Klasický X Post-subkulturální přístup? •
Subkultura jako více méně stabilní formace
•
Méně důrazu na „spektakulární“ formy, znaky
•
•
•
Spíše symbolická obrana vlastní komunity – méně důrazu na otevřenou, politickou rezistenci – kreativní využití externích vlivů Koncept subkultury jako stále životaschopný nástroj pro analýzu sportovního prostředí – dlouhodobá přítomnost aktérů – illusio (Bourdieu) Obrat v subkulturálním výzkumu zpět k některým tezím CCCS nebo Chicago school, resp. na ně navazující generaci (Thornton, Wheaton atd.)
Děkuji za pozornost Arnošt Svoboda
[email protected] Univerzita Palackého v Olomouci, Česká republika
