Možnosti spolupráce s „nespolupracujícími klienty“ – přístup zaměřený na řešení Harry Korman, M.D. Olomouc 12. - 13. 4. 2010 „Pokud se ně nějaká jaká myš myšlenka zpoč zpočátku nejeví nejeví absurdně absurdně, pak nemá nemá nadě naději.“ ji.“ (Albert Einstein) 1
Co dává životu jeho hodnotu Přemýšlejte o něčem, co se vám dnes od chvíle kdy jste vstali stalo – jakýkoli malý zážitek, možná něco, v čem je zapojený další člověk – jde o nějakou drobnou událost či zážitek které ukazují, že život stojí za to.
2
1
Dokážu si představit, že jste ten typ člověka, který je dobrý v …(2 - 3 komplimenty)
3
Důvěrnost Klienti dali souhlas s prezentací videonahrávek s tím, že každý, kdo nahrávky uvidí souhlasí s tím, že bude chránit jejich důvěrnost a nebude s nikým hovořit o tom, co viděl, způsobem, který by mohl vést k odhalení totožnosti klienta. Může se stát, že někdo z účastníků někoho z klientů pozná – měli by mě o tom neprodleně informovat. 4
2
Steve de Shazer a Insoo Kim Berg
5
Nic nového pod sluncem „Snaž Snažil jsem se zapomenout vš všechno, co jsem se nauč naučil od Freuda a Adlera a radě raději jsem prostě prostě poslouchal, co vš všechno mi říkali moji klienti. A obč občas jsem naš našel ně nějaké jaké sebeuzdravujicí sebeuzdravujicí mechanismy, které které pro ně ně byly dostupné dostupné. Např Například bych se mohl zeptat: „Jak je mož možné, že jste bě během pouhé pouhého týdne př překonal váš intenzivní í strach z pobytu venku a na intenzivn veř zkušenostech veřejných mí místech?“ stech?“ Viktor Frankl o svých zkuš zač začínají najícího psychoterapeuta v roce 1932
6
3
Lidé přicházejí Protože si sami myslí, že mají problém nebo proto, že někdo v jejich okolí – s dostatečným vlivem - si myslí, že mají problém; a zároveň… Oni (nebo ti druzí) chtějí, aby se něco zlepšilo: – Buď Buď aby zač začali dě dělat ně něco, o čem si myslí myslí, že to nedoká nedokážou udě udělat – Anebo aby př přestali dě dělat ně něco, co dě dělají lají 7
Řečeno jinými slovy… Pro jakoukoli terapii je ústřední myšlenka, že věci mohou být lepší.
8
4
Zaměření
9
Vysvětlivky k předchozímu obrázku Expert knowledge – vědění experta (odborní (odborníka) Cause – příčina (skrytá (skrytá, v principu není není zná známa ani klientovi) Action – akce (intervence), klí klíčové ové jsou dovednosti terapeuta (therapist (therapist skills) skills) Local and private knowledge – místní stní a soukromé soukromé vědění Goal – cíl What and how? how? – Co a jak? Klí Klíčové ové jsou dovednosti klienta (client (client skills) skills) 10
5
Ústřední filosofie Pravidlo první první: Když Když něco funguje → dělejte toho víc Pravidlo druhé druhé: Když Když něco nefunguje → dělejte něco jiné jiného Pravidlo tř třetí etí: Když Když něco není není rozbité rozbité → nespravujte to Ten kdo rozhoduje, zda ně něco funguje, je klient Ten, kdo rozhoduje, jestli ně něco je nebo není není rozbité rozbité (porouchané (porouchané, pokaž pokažené ené) je klient. 11
Čtvrté pravidlo Když se věci posunují pomalu, pak zpomalte.
12
6
Základní předpoklady o klientech Klienti dě dělají lají to nejlepší nejlepší co umě umějí, aby spolupracovali Terapeuti mí mívají vají potí potíže př při spoluprá spolupráci s lidmi, kteř kteří přišli pro pomoc, a proto… proto… …potř potřebujeme tvrdě tvrdě pracovat na tom, abychom porozumě porozuměli tomu, co ná nám klienti říkají kají o svých cílech a řešení eních „Zná Známkou vzdě vzdělané lané mysli je schopnost vzí vzít v úvahu nějakou myš myšlenku, aniž aniž by s ní ní souhlasila.“ souhlasila.“ (Aristoteles)
13
Klienti a jejich rodiny dě dělají lají spoustu vě věcí, které které jsou pro ně ně dobré dobré Změ Změna je nevyhnutelná nevyhnutelná Změ Změny lze sná snáze dosá dosáhnout rozví rozvíjení jením zdrojů zdrojů než než nápravou nedostatků nedostatků Krok od vyprá vyprávěného (oč (očeká ekávané vaného) př příběhu o životě ě po zmizení í problé é mu ke skuteč č ivot zmizen probl skute nému životu je vě většinou mnohem menší menší,, než než se obvykle př předpoklá edpokládá „Kaž Každý pacient si sá sám v sobě sobě nese své svého lé lékař kaře. Pacienti k ná nám př přichá icházejí zejí a nevě nevědí o tom. Nejlepší Nejlepší,, co můžeme ůžeme udě udělat, je dá dát tomu lé lékař kaři, který v nich př přebývá ebývá, přílež ležitost, aby se ujal své své prá práce. (Albert Schweitzer) Schweitzer) 14
7
Smí Smích osvobozuje a efektivní efektivní terapie je často zábavná bavná Smí Smích lá láká ven zdroje
„Pokud se tomu nemůž ete smá ete to ani vzí nemůžete smát – nemůž nemůžete vzít vážně.“ (Anonym)
15
Klienti jsou vždy částí nějakého sociálního systému Změny se v sociálních systémech odehrávají neustále Změny se dějí stále a vždy jsou zaznamenány v interakcích s ostatními lidmi
16
8
Rozvíjení spolupráce Klienti jsou více než jen souhrn jejich problémů Problém je problém – a ne klient
17
Zjistěte, co klient chce Vezměte v úvahu možnost, že klient chce něco co nemá nic společného s tím, proč za vámi přišel Jasně rozlišujte mezi cíli klienta a cíli své organizace – nesměšujte je!
18
9
Držte se přesvědčení, že vždy existují výjimky, které lze nalézt Sledujte pozorně i malé změny Pracujte raději s částečnou schopností než s částečnou neschopností Je mnohem důležitější dávat pozor na to, co už klient vyzkoušel než na to, v čem uspěl Dávejte konstruktivní zpětnou vazbu 19
Uznejte omezení Uznejte trápení a nespravedlivé zacházení Sledujte, jak se lidé vypořádali nebo jak odolali nespravedlivému zacházení Naslouchejte zdrojům a schopnostem, které využili, aby přežili
20
10
Pracujte tak blízko jak je jen možné klientovu vidění světa a jeho pozici Pracujte zevnitř klientova jazyka a vzorce komunikace Používejte raději „ano a…“ než „ano, ale…“
21
Pokud to, co děláte, nefunguje – dělejte něco jiného. Neobviňujte klienta. Pohlížejte na motivaci jako na součást vašeho vztahu (a vaší organizace) s klientem, nikoli jako na něco, co je uvnitř klienta „Odpor je klientů klientův jedineč jedinečný způ způsob spoluprá spolupráce.“ ce.“ (Steve de Shazer) Shazer) 22
11
Naslouchání Nejužitečnější aspekt terapie je podle klientů pocit, že jim terapeut naslouchá a snaží se jim porozumět. (podle Hubble, Miller, Duncan – kniha Tle heart and soul of change, 1999)
23
Naslouchání a teorie Naslouchá Nasloucháme skrze filtry naší naší teorie. Teorie ná nám pomá pomáhá vybrat, co je dů důlež ležité ité. Odliš Odlišné teorie → odliš odlišná témata: – Psychodynamické Psychodynamické teorie – naslouchá nasloucháme ranným zážitků itkům a zkuš zkušenostem a př přenosovým zá zálež ležitostem. – Kognitivní Kognitivní teorie – naslouchá nasloucháme kognitivní kognitivním procesů procesům – Systemické ujeme se na vztahy Systemické teorie – zaměř zaměřujeme – Apod.
24
12
„Cokoli terapeut udělá a řekne a co neudělá a neřekne je intevencí, která může být terapeutická, neterapeutická nebo protiterapeutická.“ (Karl Tomm)
25
Naslouchání a zaměření na řešení Naslouchat, co klient chce Naslouchat vodítkům, že je možné pro klienta se tam dostat: – Naslouchat výjimká výjimkám (kdy se to, co klient chce, již již stalo) – Naslouchat zná známká mkám sí síly – Naslouchat zdrojů zdrojům – Naslouchat schopnostem – Naslouchat úspě spěchů chům 26
13
Základní oblasti prvního sezení
27
Společný projekt „Co by se po dnešním sezení pro vás muselo změnit – i něco malého – abyste mohl/a říci, že vám to povídání se mnou pomohlo?“ (lze doplnit: „…navzdory skutečnosti, že to nebyl váš nápad sem přijít“) Alternativní otázka: „Co nejlepšího pro vás by se v tomto sezení mohlo stát?“ 28
14
Tato otá otázka př připravuje pů půdu pro zá zázrač zračnou otá otázku (nebo jinou otá otázku, která která pracuje s preferovanou budoucností budoucností) Minimá Minimální lní pož požadavek pro zá zázrač zračnou otá otázku je, že klient řekne, že věř věříí, že vě věci se mohou změ změnit. Klient můž e říci, že nevěř může nevěříí, že by se vě věci mohly nějak zlepš zlepšit; to znamená znamená, že je to teď teď nejlepší nejlepší jak to lze (za daných okolností okolností) mí mít, a pak je nesmyslné nesmyslné klá klást zá zázrač zračnou otá otázku nebo ně nějaké jaké otá ené é na cí e otázky zaměř zaměřen cíle a terapie ani nemůž nemůže zač začít… 29
Společný projekt Významný a důležitý pro klienta Možný v klientově současné životní situaci Etický
30
15
31
Komentář k předchozímu obrázku Feelings – pocity, thoughts – myšlenky Behavior – chování Other people – jiní lidé Friends – přátelé Drugs and alcohol – drogy a alkohol Tennis – tenis School – škola (teachers – učitelé, schoolmates – spolužáci) Family – rodina (children – děti)
32
16
Popis „skvělé budoucnosti“ (bez problému) by měl být přinejmenším stejně podrobný a barvitý jako popis problému. „Pokud neví nevíte, kam jdete, pak pravdě pravděpodobně podobně skonč skončíte někde jinde.“ jinde.“ (Anonym) „Pokud je váš váš vlak na špatné patné trati, pak kaž každá stanice, na níž dorazí dorazíte, bude špatná patná stanice.“ stanice.“ (Bernard Malmud) Malmud) „Pokud chcete žít šťastný život, upně upněte jej na ně nějaký cí cíl. Ne na lidi nebo na vě věci.“ ci.“ (Albert Einstein) „Musí Musíte vě vědět, co chcete nají najít dř dříve, než než se to vydá vydáte hledat.“ hledat.“ (Kniha moudrosti medví medvídka Pú) 33
Užitečné cíle Významné Významné pro klienta Malé Malé radě raději než než velké velké Něco, co klient prož prožívá jako výzvu (bude to dřina) Realistické Realistické a dosaž dosažitelné itelné v kontextu klientovy aktuá aktuální lní životní ivotní situace Popsané ných Popsané jako konkré konkrétní tní chová chování v běž běžných denní denních aktivitá aktivitách Popisují eho spíš e než Popisují zač začátek něč něčeho spíše než konec něčeho ěčeho Popisují eho spíš e než Popisují přítomnost něč něčeho spíše než to, co nebude 34
17
Zázračná otázka „Mohu se zeptat na trochu zvláš tníí otá zvláštn otázku? Bude to vyž vyžadovat př představivost…“ edstavivost…“ Přesuň esuňte rozhovor z terapeutické terapeutické místnosti do klientova svě světa tí tím, že řeknete: „Po naš našem rozhovoru bude váš váš den pokrač pokračovat tak, jak obvykle pokrač pokračuje… uje…přijdete domů domů, nají najíte se, budete se dí dívat na televizi… televizi… (pokrač (pokračujte, dokud klient př přikyvuje) potom budete unavený, půjdete spá spát a usnete… usnete… (pauza) pak bě během noci, zatí zatímco spí spíte, se stane zá zázrak (pauza) a není není to ledajaký zá zázrak, ten zá zázrak způ způsobí sobí, že problé é m, který vá á s př ř ivedl do terapie je probl v p pryč pryč…takto (luskne prsty), ale protož protože jste spal, neví nevíte, že se zá zázrak stal…“ stal…“ 35
Rozvíjející otázky Podle čeho poznáte, že se něco změnilo? Co bude první věc, které si po probuzení všimnete? Co jiného pro vás bude znamením, že se ten zázrak stal? Co ještě budete dělat, co jste předtím nedělal? Co ještě? A co ještě?... 36
18
Jak váš nejbližší přítel pozná, že se ten zázrak stal, aniž byste mu to řekl? Jak si toho všimne vaše manželka /manžel /dcera /matka…? Jak na nich poznáte, že si všimli té změny u vás? Co dalšího bude jiné v různých oblastech vašeho života v tom dni po zázraku? A co ještě? A co ještě?... 37
Bohatý popis Čím bohatší a podrobnější, tím lepší, tím snazší je pak zjistit, jak se tam dostat Odolejte pokuš pokušení ení říct klientovi, co by mě měl udě udělat pro to, aby se zá zázrak uskuteč uskutečnil!!! Odolejte pokuš pokušení ení zeptat se klienta na to, co by měl udě udělat pro to, aby se zá zázrak uskuteč uskutečnil!!! Pokud nedoká nedokážete odolat jednomu nebo druhé druhému, zeptejte se ho, co by mu poradila jeho matka… matka…
38
19
Rozvíjení zázračné otázky „Co budete cí cítit/ dě dělat, když když nebudete cí cítit/ dě dělat X?“ X?“ Klienti často hovoř hovoří příliš liš o pocitech a vnitř vnitřních stavech; můž e být už může užiteč itečné se zeptat: „Když Když budete cí cítit …, co pak budete dě dělat?“ lat?“ a/nebo: „Jak N pozná pozná, že se cí cítíte …?“ „Kdybych byl muš muška na stě stěně – jaké jakého rozdí rozdílu bych si mohl vš všimnout?“ imnout?“ Nejdů Nejdůlež ležitě itější: ší: „Co ješ ještě?“ a „Jak na to budou druzí druzí reagovat?“ reagovat?“ „Jak se pak změ změní?“ 39
Zázračná škála „Stávají se občas části toho zázraku – třeba jen malé kousíčky – alespoň na krátkou chvíli?“ „Pokud 10 znamená situaci ve dni po zázraku a 0 znamená situaci, kdy jste se rozhodl vyhledat pomoc – kde na škále jste dnes?“ Poté se vyptávejte na podrobnosti co přimělo klienta umístit se někam jinam než na 0: 40
20
„Co děláte nyní na X a co jste nedělal na 0?“ Dotazujte se na podrobnosti a pak se ptejte: Kam by významní blízcí umístili na škále klienta a co na klientovi pozorují, že ho nedávají na 0?
41
Přidejte další otázky ohledně: Co a jak klient udělal, aby se tyto věci mohly stát? Potom si ujasněte, co by bylo pro klienta známkou, že se posunul o malý krůček výš na škále: „Podle čeho byste poznal, že jste se posunul na…?“ 42
21
Pamatujte na propojení myšlení, cítění, chování a interakcí Obecná teorie systémů v každodenním životě
43
Čtyři důvody, proč klást zázračnou otázku Vědět, kdy skončit terapii Žít zázrak Připravit se na výjimky Vytvořit pocit, že věci se již uvedly do pohybu
44
22
Výjimky Výjimky se dějí, když se stanou věci, které jsou spíš spojené s cílem než se stížností klienta
45
Zaměření na výjimky Výjimky vytvářejí naději – Díky zaměř eníí se na to, co je mož zaměřen možné
Výjimky zmenšují problém – Vytvá Vytváření ením jemných rozdí rozdílů
Výjimky předpokládají a ukazují schopnosti a možnosti klienta – Pokud už e to udě už klient ně něco udě udělal, můž může udělat znovu 46
23
Výjimky Vždycky existují výjimky I malé výjimky jsou užitečné Každá výjimka obsahuje klíč k řešení Příběhy založené na výjimkách mají výhodu, že jsou založené na něčem, co klient již skutečně udělal – Když Když se to skuteč skutečně stalo, musí musí to být brá bráno vážně 47
Dva druhy výjimek Záměrné výjimky – Klient je můž e udě může udělat, kdykoli bude chtí chtít
Spontánní výjimky – Dějí se nenadá nenadále… le… záhady? Nejsou pod vědomou kontrolou klienta.
48
24
Jak to poznáte, když máte dobrý den? Jak druzí lidé poznají, že je to dobrý den? Co vy a druzí lidé děláte v dobrých dnech jinak než ve špatných dnech?
49
Ptejte se na podrobnosti Co? Kde? Kdy? S kým? Kdo si toho vš všimnul? Jak? A co ješ ještě? (detaily… (detaily…) Jak se vá vám podař podařilo, že jste to udě udělal? Jak se to stalo? Kde se vzal ten ná nápad udě udělat to prá právě takto? Kdo vá vám nejví nejvíc pomohl? Čím vá vám pomohl? Co ješ ještě vám pomohlo? A co ješ ještě? 50
25
Využití škál/ stupnic Škály jsou nástroje, které nám umožňují podrobněji hovořit o: – Preferované Preferované budoucnosti/ cí cílech – Výjimká Výjimkách – Zvlá Zvládání
51
Škály ujasňují vágní a nejasné věci. Škály ještě víc ujasňují to, co je jasné. Škály vedou ke zdrojům.
52
26
Mohou být užitečné pro klienty, kteří: – Použ Použijí ijí škály k rozhodnutí rozhodnutí, zda to co dě dělají lají, dělají lají dobř dobře – Použ Použijí ijí škály k rozhodnutí rozhodnutí, zda jsou jim sezení sezení užiteč itečná
53
Škály mohou být užitečné pro terapeuty, kteří: – Chtě Chtějí pomoci s rozhodnutí rozhodnutí, zda jsou klientů klientům užiteč iteční – Chtě Chtějí pomoci s rozhodnutí rozhodnutím, zda je klienti ješ ještě stá stále potř potřebují ebují
Užitečné otázky: – Jak dobré dobré to je? – Nakolik klient věř e pokrač věříí, že můž může pokračovat v tom, co funguje? 54
27
Škály – přání a odhodlání Na škále od 0 do 10, kde 10 znamená … a 0 znamená …, kde se nacházíte teď? Jaká je šance, že … se stane? Jak velké úsilí jste ochoten vynaložit na…? Na škále 0 znamená, že budete sedět na zadku a čekat až se stane zázrak a 10 znamená, že uděláte co je ve vašich silách. 55
Škály – sebedůvěra a sebevědomí Na škále 10 znamená, že máte sebedůvěru jako každý druhý, 0 je opak. Kde se na této škále nacházíte? Čím to, že jste dal X a ne 0? A co ještě?
56
28
Často užitečné další škály Jak důležitý je tento vztah? Jakou šanci tomuto vztahu dáváte? Jak velké úsilí jste připraven vynaložit, aby tento vztah fungoval?
57
Škály pro situace, kdy je to velmi těžké 10 znamená, že jste tu situaci (událost) zvládnul tak, jak by to mohl zvládnout kdokoli jiný a 0 je opak. Kde se nacházíte na této škále?
58
29
Škály, když se situace zlepšila 10 znamená, že věříte, že se udržíte na X (nebo se vrátíte na X) a 0 je opak. Kde jste na této škále dnes? Co se musí stát nebo co musíte být schopen udělat, abyste cítil, že tomu věříte o jeden stupeň víc?
59
Škály 1 Pokud 0 znamená situaci, kdy jste se rozhodl vyhledat pomoc a 10 den po zázraku (kdy už nepotřebujete terapii), kam byste se dnes umístil mezi 0 a 10?
60
30
Škály 2 Co dě děláte na X a nedě nedělal jste na 0? – A co ješ ještě děláte?
Kam by vá vás umí umístil váš váš nejlepší nejlepší přítel? Co vidí vidí? – A co ješ ještě?
Co jste dě dělal, že vá vám to pomohlo dostat se z 0 na X? A co ješ ještě? A co dě dělali jiní jiní lidé lidé? Co bude zná známkou, že jste se posunul o ½ stupně stupně výš výš? – Jak to pozná pozná váš nejlepší nejlepší přítel? – Čeho ješ ještě si vš všimne? 61
Škály – čeho je třeba se vyvarovat Nesnažte se nikoho posouvat (tlačit) na škále – Akceptujte odpověď odpověď klienta – Snaž Snažte se jíjí porozumě porozumět
Nesnažte se vytvářet popisy „zlepšení“ příliš rychle – Většinou je konstruktivně konstruktivnější pracovat s měřen ěřeníím „důvěry v to, že se udrž udrží na X“ X“ 62
31
Další příklady škálovacích otázek Pokud 100 je váš váš ideá ideál dokonalé dokonalého člově lověka, jak blí blízko jste tomu dnes? Pokud 0 znamená znamená situaci, kdy to bylo nejhorší nejhorší ve vaš vašem životě ivotě a 10 den po zá zázraku, kde jste na škále dnes? Pokud 0 znamená znamená, že jste na tom tak špatně patně jako když když jste se rozhodl vyhledat terapii a 10 znamená znamená, že jste úspě spěšně ukonč ukončil terapii, kde se nachá á z í te teď ď ? nach te – Poč Počet mož možných variant otá otázek je omezen jen představivostí edstavivostí terapeuta 63
Možnosti pro navazující otázky Když Když bych se zeptal vaší vaší manž manželky (rodičů (rodičů,, dětí…) í…) kde jste na té této škále, co by mi řekli? – Co myslí myslíte, že vidí vidí a vy nevidí nevidíte? (pokud klient hodnotí hodnotí sám sebe ní níž než než oni) – Co vidí vidíte a oni nevidí nevidí? (pokud klient hodnotí hodnotí sám sebe výš š e než ž oni) vý ne
Podle čeho vaš vaše manž manželka (rodič (rodiče, dě děti… ti…) pozná pozná, že jste o stupí stupínek výš výš na škále? – Kdo si toho vš všimne první první? – Co pak udě udělá nebo řekne? 64
32
Škálovací otázky pro ujasnění přání a odhodlání Jak dů důlež ležitý je pro vá vás tento vztah na škále 0 – 10? Když Když 10 znamená znamená, že jste př připraven udě udělat cokoli, abyste ten problé problém vyř vyřešil a 0 znamená znamená opak, kde jste teď ď ? te Pokud 100% znamená znamená, že jste si jistý, že doká dokážete vyř vyřešit i zbytek toho problé problému a 0 je opak, kde jste dnes? Co byste potř il, potřeboval cí cítit (myslet), abyste věř věřil, že se zvlá zvládnete posunout o půlstupeň lstupeň výš výš na škále? Máte ně nějaký ná nápad co by vá vám mohlo pomoci se posunout o půlstupeň lstupeň nahoru na škále? 65
Nejasnost a škály Vágní stížnosti, problémy, cíle… Škály jsou jediný (?) způsob, jak můžete dělat krátkou terapii
66
33
Škály a zpomalení Pamatujte, že než se budete pídit po tom, co znamená posun výše na škále, měli byste strávit spoustu času zjišťováním, co klienta přimělo, že se umístil na X a ne na 0 a nezapomeňte se zeptat, jak se dostal tam, kam se dostal Takto se dostanete ke všem užitečným zdrojům a schopnostem 67
Otázky na zvládání Když Když pracujete s chronickými situacemi, např například s chronickým onemocně onemocněním, nebo s akutní akutní a vá vážnou kritickou situací situací, pak se otá otázky na cí cíle a výjimky vě většinou nehodí nehodí. Existují Existují situace, kdy nelze použ použít slovo „zlepš zlepšení“ ení“.. Někteř kteří rodič rodiče jsou extré extrémně mně zaujatí zaujatí sebedestruktivní sebedestruktivním chová chováním svých dě dětí (drogy, anorexie atd.) a trá á pení í m, které é jim to tr pen kter způ způsobuje. Takoví Takoví rodič rodiče mohou mí mít – přinejmenší m zpoč inejmenším zpočátku - potí potíže př přemýš emýšlet dopř ené é dopředu. V takových situací situacích otá otázky zaměř zaměřen na budoucnost a na změ změnu nebudou vhodné vhodné a mohou naruš š it spoluprá á ci. naru spolupr 68
34
Otázky na zvládání Akutní Akutní krize, terminá terminální lní stá stádium apod. Zaměř ujíí rozhovor na konstruktivní Zaměřuj konstruktivní a už užiteč itečné věci, které které klienti dě dělají lají bez zlehč zlehčová ování Zjiš Zjišťují ují zdroje a schopnosti – – – – –
Jak jste se vyrovnal s tou situací situací? Jak jste tu situaci zvlá zvládnul? Jak se vá vám podař podařilo vstá vstát z postele? Co jste dě dělal, abyste to př přežil? Kde jste naš našel sí sílu?
69
Jak vytvářet intervence Souhlasit s klientem – Klient má má vždycky pravdu!
Souhlasit s klientovým cí cílem – Zopakujte část dobř dobře zformulované zformulovaného cí cíle
Použ Používejte jazyk klienta – Dávejte pozor na zvláš tnosti zvláštnosti – Použ Používejte jazyk klienta a zakomponujte do „poselství“ poselství“ jeho pohled na svě svět
Jak př předá edávat „poselství“ poselství“ klientovi – Zpomalte! Př Přizpů izpůsobte se klientovým reakcí reakcím – Vytvoř Vytvořte nastavení nastavení klienta na souhlas (yes (yes--set) 70
35
Dejte ocenění – Co klient dě dělá pro sebe dobré dobrého? – Co klient dě dělá takové takového, že mu to pomá pomáhá posunovat se smě směrem ke svým cí cílům?
Vysvětlete úkol – Klient by mě měl rozumě rozumět tomu, proč proč chcete aby něco udě udělal – Např Například: „shodneme se, že…“ „protož protože…“ „část týmu si myslí myslí, že…“ 71
Když Když zvaž zvažujete, jaký úkol zadat: – – –
Vezmě Vezměte v úvahu jaký typ vztahu s klientem má máte Zdů Zdůrazně razněte, že to bude vyž vyžadovat „tvrdou prá práci“ ci“ Aplikujte klí í č ové é z á sady: kl ov Pokud je velmi dobř dobře popsaný zá zázrak: Pož Požádejte klienta, aby se pokusil jej uskuteč uskutečnit nebo aby př předstí edstíral, že se zá zázrak stal; pokud si klient př příliš liš nevěř nevěříí, že to doká dokáže, nechte jej hodit korunou a na základě kladě toho se rozhodnout, zda ten den to zkusí zkusí nebo ne. Obvykle stač stačí hodinu rá ráno a sledovat, jaké jaké rozdí rozdíly to způ způsobuje ve zbytku dne. Pokud jsou výjimky zá záměrné rné: pož požádejte klienta, aby je udě udělal a pozoroval rozdí rozdíly, které které to udě udělá. Pokud výjimky jsou spontá spontánní nní a typ vztahu je stí stížnost: pož požádejte klienta, aby dá dával pozor, když když se př přihodí ihodí a zjistil, jak se dě dějí Pokuj výjimky jsou spontá spontánní nní a typ vztahu je zaká zakázka: pož požádejte klienta, by se pokusil př předví edvídat, zda se stanou a př přemýš emýšlel o rozdí rozdílech Pokud cí cíl je vá vágní gní nebo nejasný: úkol první prvního sezení sezení Pokud je typ vztahu ná á v š t ě va: pouze ocenit n
–
Všechna pravidla lze nají najít v knize Steva de Shazera 72 „Clues“ Clues“
36
Tři užitečné úkoly (vycházející z tradice krátké terapie) Úkol první prvního sezení sezení (first session formula task): task): – Myslí Myslím, že by pro vá vás mohlo být už užiteč itečné se do příšt it na cokoli, co se ve vaš íštího setká setkání zaměř zaměřit vašem životě ivotě přihodí ihodí a co byste chtě chtěl, aby pokrač pokračovalo nadá nadále, až až bude problé problém vyř vyřešený
Úkol na př překoná ekonávání nutká nutkání – Myslí Myslím, že by pro vá vás mohlo být už užiteč itečné se do příšt it na situace, kdy se vá íštího setká setkání zaměř zaměřit vám podař podařilo př překonat nutká nutkání pít (vzí (vzít drogu, týrat se atd). atd). Udě Udělejte si pozná poznámky takovým způ způsobem, jaký vá vám vyhovuje, abyste mi to pak na př ř íšt t í m sezení í mohl p íš sezen popsat. 73
Úkol na psaní, čtení a pálení Udě Udělejte si na sebe 10 – 15 minut času kaž každý den, nastavte si budí budík a nachystejte si papí papír a tuž tužku. Liché é dny – napiš š te vš š echny myš š lenky, které Lich napi v my které vás trá trápí a kterými se budete po tu stanovenou dobu zaobí zaobírat Sudé Sudé dny – ve stejnou dobu a po stejný čas se zabývejte vaš vašimi pozná poznámkami z př předchozí edchozího dne. Podí Podívejte se na všechny vaš vaše myš myšlenky a rozdě rozdělte je do dvou skupin – v jedné jedné skupině skupině budou myš myšlenky, o kterých si myslí myslíte, že byste si je ješ ještě rád promyslel a ve druhé druhé myš myšlenky, o kterých byste chtě chtěl př přestat př přemýš emýšlet. Až Až zazvoní zazvoní budí budík, vezmě vezměte seznam myš myšlenek, o kterých chcete př přestat přemýš emýšlet a spalte ho. A velmi dů důlež ležitá itá věc – kdykoli vá vás př přes den napadne nějaká jaká myš myšlenka, řekně ekněte si: „Teď Teď ne, budu o tom přemýš emýšlet až až ve vyhrazené vyhrazeném čase.“ ase.“ 74
37
Pamatujte, že rozdíl mezi dobrovolným a nedobrovolným klientem je často velmi malý. Většinou je to jednoduše v tom, že lidé nemají rádi, když se jim říká, co mají dělat. Pomyslete na adolescenta, kterého když nutíte aby něco udělal, udělá tak málo, jak je jen možné… ale když dělá něco, co si sám zvolil, dělá maximum, co může. 75
Dojednávání cílů s nedobrovolným klientem Čí nápad to byl, že byste sem mě měl dnes př přijí ijít? Co si myslí myslíte, že X oč očeká ekává, že se změ změní v důsledku toho, že ho sem poslal? – Co by se muselo změ změnit po tomto sezení sezení – mož možná něco malé malého – aby si X řekl, že to byl dobrý ná nápad vás sem dnes poslat? – Co by se muselo změ změnit po tomto sezení sezení – mož možná něco malé malého – abyste si řekl, že to byl dobrý ná nápad sem př přijí ijít navzdory tomu, že to nebyl váš váš nápad (navzdory tomu, že jste byl př přinucen př přijí ijít)?
Co př přimě imělo X k tomu, že si myslí myslí, že sem potř potřebujete chodit? 76
38
Jaký je podle X důvod, že máte problém? Co předpokládáte, že by X řekl že je ta nejmenší věc, kterou musíte změnit? Co by muselo být jinak aby si X řekl, že už sem nepotřebujete chodit? – Kdy naposledy jste to udě udělal? – Co se tehdy ve vaš vašem životě ivotě změ změnilo? – Jak jste to doká dokázal? – Co myslí myslíte, že by X řekl že se tehdy u vá vás změ změnilo? – Co vá vám pomohlo s tí tím zač začít? 77
Co by pro vás byla první malá známka toho, že jste už začal? – Jaký by byl první první krok? – Nakolik věř věřííte tomu, že byste to, pokud byste chtě chtěl, doká dokázal? (š (škála) – Co by se muselo stá stát, abyste tomu věř věřilil o stupeň stupeň víc? – Jak by vá vás na té této škále hodnotil X? (pokud hodnotí hodnotí níže než než klient, je mož možné navá navázat: Co to o sobě sobě víte a X neví neví, co vá vám dá dává takovou důvěru? – Jaká Jaká je šance, že to udě uděláte? (š (škála) Jak by vás hodnotil X? 78
39
Čeho si X všimne, až to uděláte? Když byste to udělal, mělo by to vliv i na další oblasti vašeho života (škola, práce, rodina, přátelé, tenis, sex…)? – Pokud ano: Co? A co ješ ještě?
Jak byste poznal, že jste udělal už dost? – Kdo si toho vš všimne první první? – Jak se dotyč dotyčný změ změní ve vztahu k vá vám? – Co ješ ještě bude jinak?
Jak špatně to chcete udělat? 79
Druhé sezení
80
40
Udržování a sledování cílů Pamatujte na rozdíl mezi: – Co se zlepš zlepšilo? – Jak jste to doká dokázal? – Proč Proč jste to udě udělal? – Co ostatní ostatní lidé lidé udě udělali takové takového, že vá vám to pomohlo?
A pamatujte: Nikdy nevíte, na co jste se vlastně zeptali, dokud neslyšíte odpověď! 81
Nějaké otázky Co se zlepšilo? Co jste od našeho posledního setkání dělal pro sebe dobrého? Udělal v poslední době něco, čím vás překvapil? Co se od našeho posledního setkání dařilo dobře? Čím se minulý týden lišil od předchozích týdnů? Čím to, že předchozí týden byl lepší než ty dřívější? 82
41
Je to něco, co jste dělal i dřív? -Ne?!! Kde se vzal ten nápad, zkusit to dělat právě takto? Kolik dobrých dní jste měl od našeho posledního setkání? – Říkáte, že jen jeden. – Co jste ten den dělal pro vás dobrého? nebo Jak se vám podařilo mít jeden dobrý den? Co ještě se zlepšilo? 83
Jak jste to dokázal? – Jak se vá vám podař podařilo př přestat (dě (dělat, zů zůstat v klidu, myslet nejprve na… na…)? – Jak jste vě věděl, že toto je ta sprá správná vná věc, kterou má máte udě udělat? – Co myslí myslíte, že by manž manžel (kamará (kamarád, šéf šéf…) řekl, že jste dě dělal jinak a pomohlo vá vám to?
Jaký rozdíl to způsobilo? – Čím se tento relaps liš lišil od tě těch př předchozí edchozích? – Co nyní nyní o sobě sobě víte a př předtí edtím jste nevě nevěděl? 84
42
Co byste potřeboval vědět nebo umět? – Co by váš váš manž manžel (kamará (kamarád, šéf šéf…) řekl, že potř ř ebujte vě ě d ě t nebo umě ě t, abyste tuto pot v um změ změnu udrž udržel? – Co by to změ změnilo ve vaš vašem životě ivotě? – Nakolik věř věřííte tomu, že to doká dokážete udrž udržet? – Co o sobě uje se takto sobě víte, že vá vám to umožň umožňuje na škále dů důvěry ohodnotit? Co ješ ještě?
Co jste se díky tomu o sobě nového naučil? 85
Vztah Zákaznický vztah – Je zde stí stížnost nebo problé problém A ZÁ ZÁROVEŇ ROVEŇ s tí tím klient chce ně něco DĚ DĚLAT
Stí Stížnost – Existuje stí stížnost
Návštěva – Klient si na nic nestěž uje nestěžuje – Někdy s výjimkou toho, že byl př přinucen př přijí ijít (v takové takovém př případě padě se ale již již nejedná nejedná o ná návštěvu, ale o stí stížnost) 86
43
Ockahmova břitva „Entia non sunt multiplicanta praeter necessitatem.“ Neměli bychom předpokládat existenci více věcí, než je nezbytně nutné.
87
Citát: „Jednou z pouček historie je, že NIC je často dobrá věc, kterou lze udělat a vždycky chytrá věc, kterou lze říci.“ (Will Durant, 1885 – 1981, americký historik)
88
44
