Možnosti rozvoje jednotlivých záchranných. služeb v rámci rodících se euroregionů

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Atestační práce

Možnosti rozvoje jednotlivých záchranných služeb v rámci rodících se euroregionů MUDr Jiří Lojda


Evropu nelze vytvořit najednou. Bude vybudována na základě konkrétních opatření.Nejprve musí být vytvořena skutečná „solidarita činu". / Schumanova deklarace z 9.května 1950, jak ji navrhl Jean Monnet se svými spolupracovníky./


Oponentský posudek atestační práce: MUDr. Jiřího Lojdy: MOŽNOSTI ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH ZÁCHRANNÝCH SLUŽEB V RÁMCI RODÍCÍCH SE EUROREGIONŮ Předložená atestační práce se zabývá problematikou, která je dnes velmi aktuální a to především ze dvou hledisek: především je to probíhající vytváření nových krajů, při čemž v tomto procesu existuje stále mnoho nejasností a nedořešených otázek. Za druhé to je náš blížící se vstup do EU a s tím se rodící užší mezinárodní spolupráce a vznik euroregionů. Práce zpracovává vymezenou tématiku z obou těchto hledisek. Po výstižné charakteristice okresu Semily analyzuje autor nové krajské uspořádání zdravotnické záchranné služby a upozorňuje na nedořešené organizační a kompetenční problémy. Podrobně pak rozebírá program pomoci Evropského společenství, problematiku Euroregionů a specielně pak problémy Euroregionu Nisa. Upozorňuje na některé administrativní či jiné potíže s takovou spoluprací spojené. Jako příklad dobré spolupráce a využití prostředků Phare podrobněji uvádí zkušenosti s výstavbou Budovy Integrovaného záchranného systému okresu Teplice - Centra tísňového volání a projektu budovy záchranné služby v České Lípě. Předložený materiál účelně doplněn mapami a schématy projektu. Závěr: Práce je zpracována přehledně, systematicky a na dobré odborné úrovni. Odpovídá nárokům, které jsou kladeny na závěrečné atestační práce. Doporučují práci přijmout a hodnotím ji jako kvalitní. 22. února 2002


Obsah práce

Charakteristika okresu Semily......................................1 str. Nové krajské uspořádání zdravotnické záchranné služby..........................................................8 str. Program pomoci Evropského společenství..... ............10 str. Co jsou euroregiony a Euroregion Nisa.......................l4 str. Euroregiony a Phare.....................................................l7 str. Budova nového záchranného systému okresu Teplice-Centrum tísňového volání,budova záchranné služby v České Lípě....................................23 str. Vhodná lokalita............................................................26 str. Pár slov na závěr...........................................................28 str. Seznam použité literatury............................................29 str. Přílohy: Příloha č.l Příloha č.2 Příloha č.3 Příloha č.4

Mapa Okresu Semily Mapa Euroregionu Nisa Užitečné adresy Budova Integrovaného záchranného systému Okresu Teplice Příloha č.5 a, b, c, d, Projekt záchranné služby Česká Lípa Příloha č.6 a, b, Harrachov a okolí


Charakteristika okresu Semily Okresní zdravotnická záchranná služba Semily poskytuje přednemocniční neodkladnou lékařskou péči v okrese , který se rozprostírá ve východní části Libereckého kraje.Na severu je okres ohraničen státní hranicí s Polskou republikou,se kterou jej spojuje hraniční přechod v Harrachově.Rozlohou 699 km2, zaujímá 22% plochy Libereckého kraje. Patří tedy k nejmenším okresům v České republice. V okrese k 1. 3. 2001 žilo 75 723 obyvatel, počtem obyvatel 107,7 na jeden km2, se řadí k méně zalidněným okresům v republice /příloha č. l/. V okrese je 65 obcí, v devíti městských sídlech žije 60% obyvatel.Věková struktura obyvatel je relativně nepříznivá,podíl obyvatel v produktivním věku činí 22%,v obcích do l tisíce obyvatel dosahuje 30-40 %.Počet obyvatel se mírně snižuje, tento úbytek se částečně kompenzuje migračním přírůstkem. Oblast patří na území naší republiky k místům se stabilizovaným osídlením a malým vystěhovalectvím, pohyb přes hranice okresu činí ročně necelá 2 %. Správním městem celého okresu je město Semily 78000 obyvatel/, leží na úpatí hory Kozákov a na soutoku řek Jizery a Olešky.Něj větším městem s téměř 20 000 obyvateli je Turnov,hospodářské a kulturní středisko Českého ráje.K známým městům spojených hlavně s provozováním zimní rekreace, patří Harrachov /2000 obyvatel/, v těsné jeho blízkosti ležící


-2Rokytnice nad Jizerou a Jablonec nad Jizerou / dohromady 4000 obyvatel/, Vysoké nad Jizerou 72000 obyvatel/, jižněji Jilemnice /6000 obyvatel/, V jižní části okresu pak leží Lomnice nad Popelkou /6500 obyvatel/, a Rovensko pod Troskami /l500 obyvatel/. Území okresu je členěno do třech odlišných pásem. Severní horské pásmo tvoří západní část Krkonoš, střední část pahorkatina /Podkrkonoší a Pojizeří/, která na jihu regionu přechází zvolna do mírně zvlněné v

až nížinné oblasti Českého ráje. Domovní fond Semilská je výrazně starší než v jiných územích, významnou součást představují tzv. objekty individuální rekreace, které nejsou součástí trvale obydlených domů. Podíl bytů ve vlastním domě činí 53%. Bytová výstavba je soustředěna hlavně do větším měst, kde je vyšší zastoupení bytů první kategorie. Výrazný nárůst zaznamenal počet domácností jednotlivců Území okresu patří k regionům s nejvyšší mírou podnikatelské aktivity dle počtu vydaných živnostenských oprávnění. Hospodářskou strukturu tvoří především malé a střední podniky,největší podíl mají podniky do 10 zaměstnanců a malé podniky do 100 zaměstnanců. Ekonomickým charakterem patří okres Semily mezi průmyslově zaměřené okresy, s menším rozsahem zemědělské výroby. Zaměstnanost v tradičních průmyslových


odvětvích,jako textilním,strojírenském,potravinářském průmyslu,sklářství poklesla,naopak velký rozvoj zaznamenal sektor služeb.Nejvíce jsou zastoupeny aktivity v oblasti obchodu,řemeslné výroby,stavebnictví a poskytování služeb v cestovním ruchu.Nezaměstnanost se pohybuje v rozmezí 6-7 %. Tím patří okres Semily k okresům s průměrnou mírou nezaměstnanosti. Hospodářský rozvoj Semilská stojí především na podpoře malého a středního podnikání a v rozvoji aktivit v oblasti cestovního ruchu. V okrese existuje dostatečný potenciál vhodných oblastí pro podnikání / Benešov, Bozkov,Košťálov,Lomnice nad Popelkou, Martinice v Krkonoších,Mírová pod Kozákovem, Rovensko pod Troskami,Semily, Tatobity, Vyskeř/.Další část vhodných oblastí k podnikání leží v exponovaných územích v rekreačních oblastech, navíc v blízkosti nadregionálních dopravních koridorů. Jsou to oblasti v blízkosti Harrachova, Turnova,Jilemnice, Olešnice,Studence, Daliměřic,Přepeř. Podíl zemědělské půdy činí 53 %,lesní půdy 37 %,z celkové rozlohy okresu. Zemědělství a lesnictví je důležitou produkční oblastí, typickou pro venkovské oblasti, zvláště ty řídce osídlené. Přesto vzhledem k horskému a podhorskému charakteru značné části Semilská a k současným problémům v zemědělské výrobě, nelze očekávat, že by se zaměstnanost v zemědělství zvyšovala.Většího významu bude pravděpodobně nabývat ekologická zemědělská produkce -produkty zdravé výživy a vyhledávání


nových způsobů uplatnění na trhu. Zde s rostoucím cestovním ruchem lze očekávat nové způsoby uplatnění, ať již přímým prodejem zemědělských produktů,výrobou krajových specialit nebo rozvojem místní dřevovýroby.

Území okresu Semily má výrazný kulturní potenciál,který tvoří velké množství movitých i nemovitých historických památek,muzeí a divadel. /Zámky: Hrubá Skála, Hrubý Rohozec. Hrady a zříceniny: Valdštejn, Trosky, Kumburk,Roštejn . Dvě městské památkové zóny vyhlášené v roce 1990 Jilemnice a Turnov, 2 vesnické památkové rezervace,vyhlášené v roce 1995 Horní Stěpanice a Karlov - Lomnice nad Popelkou.Pravidelně se konají kulturní akce Krakonošův divadelní podzim, Pasecké kulturní slavnosti , Turnovské babí léto, Jazz pod Kozákovem,Lomnické kulturní léto, Jilemnické kulturní léto,atd./. Z hlediska cestovního ruchu patří území okresu díky svým přírodním atraktivitám Krkonoš,Českého ráje a Pojizeří,k oblastem velice zajímavým. Hodnotu regionu zvyšuje dobrá kvalita životního prostředí.Území je využíváno pro letní a zimní rekreaci.Cestovní ruch se soustřeďuje do významných středisek jako jsou Harrachov, Turnov,Rokytnice nad Jizerou, Benecko, Vysoké nad Jizerou, Paseky nad Jizerou, Horní Mísečky a řady dalších.Příznačná je vysoká koncentrace objektů pro individuální rekreaci jako jsou chaty a chalupy.


Na území okresu Semily se nacházejí dvě velkoplošná chráněná území. Krkonošský národní park / KRNAP/,který představuje včetně ochranného pásma 361 km 2.Další chráněná krajinná oblast je Český ráj o rozloze 92km2.

Stejně rozmanitá, jako popis okresu, je i situace ve zdravotnictví. V okrese existuje celkem 5 lůžkových zařízení. Tři nestátní nemocnice.Masarykova městská nemocnice v Jilemnici / 204 lůžek akutní péče/,Městská nemocnice Turnov /144 lůžek akutní a 36 lůžek následné péče/,Městská nemocnice Semily 7141 lůžek akutní péče/.Dále zde působí vyhlášený Ústav chirurgie a plastické chirurgie ruky Vysoké nad Jizerou 752 lůžek/,je třeba se rovněž zmínit o Léčebně dlouhodobě nemocných v Lomnici nad Popelkou s celkovou kapacitou 59 lůžek. Poslední dvě zařízení existují jako státní zdravotnická zařízení. Jejich zřizovatel je Okresní úřad Semily. Další příspěvková organizace,v podobě státního zdravotnického zařízení nelůžkového typu je Okresní zdravotnická záchranná služba Semily s ředitelstvím v Turnově.Byla zřízena okresním úřadem ke dni 1.1. roku 2000. V současné době má tři výjezdová stanoviště s celkem čtyřmi kompletními posádkami rychlé lékařské pomoci /lékař, sestra, řidič/přes den a třemi kompletními posádkami a navíc s jednou redukovanou posádkou /tvořenou týmem sestra a řidič záchranného vozu/, po čas pohotovostních služeb.


Ředitelství okresní zdravotnické záchranné služby bylo umístěno do největšího města na okrese ,Turnova,další dvě stanoviště působí při nemocnicích v Semilech a v Jilemnici. Turnovské výjezdové stanoviště staví dvě kompletní posádky, ostatní stanoviště jednu.Druhá turnovská posádka slouží jako záloha pro potřeby okresu , případně k tzv. sekundárním transportům pacientů mezi okresními zdravotnickými zařízeními, rovněž k transportům pacientů mimo okres jako je k vyšetření magnetickou rezonancí v krajské nemocnice v Liberci, dále k transportům pacientů s koronárními příhodami na krajská pracoviště ke koronarografii,případně k urgentní angioplastice. Dalších k trasnsplantacím orgánů.Rovněž provádí převozy nedonesených dětí a komplikovaných porodů na specializovaná pracoviště. Celkem bylo takto v roce 2001 transportováno 333 pacientů. Primárních výjezdů /tedy výjezdů na tísňová volání/ bylo realizováno v roce 2001 celkem 4.641 /2.2S4 z Turnova, 1.131 ze Semil a 1.256 z Jilemnice/. Protože je povrch okresu velmi členitý, nadmořská výška okresu kolísá mezi 236 m.n.m.- 1.435 m.n.m., obhospodařuje ředitelství okresní záchranné služby pro snazší dostupnost lékařské péče další celkem 4 ordinace lékařské služby první pomoci. Ordinace jsou v Turnově, Semilech, Jilemnici a v Lomnici nad Popelkou. V Turnově a v Lomnici nad Popelkou,kde bývá tradičně ošetřeno nejvíce pacientů, jsou řádné ordinační hodiny .V Semilech a v Jilemnici jsou ordinační hodiny pro tuto službu redukovány.


Celkem všechny ordinace ošetřilyl4.924 pacientů v roce 2001/Turnov 4.864, Semily 4.540, Jilemnice 1.559, Lomnice nad Popelkou 3.9611. Při pohledu na mapu okresu / příloha č. l/ je jasné,že část výjezdů záchranné služby je realizována mimo okres Semily, zejména z turnovského výjezdového stanoviště, které leží na hranici tří okresů. Jsou to okresy Mladá Boleslav, Liberec / sem směřuje nejvíce výjezdů/ a Jablonec nad Nisou. Celkem bylo takto uskutečněno 523 výjezdů v roce 2001. Děje se tak po vzájemné dohodě, na základě smluv o vzájemné pomoci s ohledem na původní vyhlášku č. 434/1992 Sb.,která ukládá dojezdový čas posádky na místo tísňového volání 15 minut od obdržení výzvy na dispečinku záchranné služby.Semilský okres vítá takto rovněž pomoc výjezdového stanoviště záchranné služby Tanvald v okrese Jablonec nad Nisou pro oblast Harrachova, který je v předepsaných limitech zcela nedosažitelný ze základny v Jilemnici. V roce 2001 takto bylo vypomoženo tanvaldskou posádkou v 101 případech. Jak bylo uvedeno,situace v okrese není jednoduchá. Je komplikována povrchem okresu, množstvím zdravotnických zařízení, které se sebou nesou různorodé zájmy nestátních zdravotnických subjektů /nemocnic/, z hlediska boje o přežití v konkurenčním prostření. Celou situaci nyní částečně zhoršuje fakt nově vzniklých krajských územních správních celků a vědomí,že okresy,tak jak jsou v nynější podobě,zaniknou dnem31.12.2002.


Nové krajské uspořádání zdravotnické záchranné služby.

Nedá se říci, že by po stránce legislativní bylo jasno o dalším uspořádání záchranné služby v rámci vzniklých nových krajů. Otázky o tomto uspořádání nabývají na naléhavosti spolu s postupujícím časem. Faktem je, že okresní záchranné služby přejdou pod řízení z krajské úrovně. Totéž zřejmě postihne i územní záchranné služby, i když teoreticky existuje možnost zřizovatelské služby ministerstva zdravotnictví. Platným argumentem je existence letecké záchranné služby .Ředitelé územních záchranných služeb do této chvíle řídí pouze vlastní okresy,takže nikdo nemá zkušenost s řízením a potřebami celého teritoria.Není vyjasněna ani existence jediného operačního střediska, natož jeho podoba.Absence legislativy již dříve způsobila to, že každý okres budoval vlastní model záchranné služby,který funguje díky dokonalé znalosti místních poměrů, tyto systémy jsou tudíž při případné fúzi velmi labilní. Stávající legislativa neřeší ani normativy opotřebení přístrojového a automobilového vybavení, neřeší jeho jednotnost. Další velikým problémem je spojení. Protože každá záchranná služba v okrese budovala vlastní síť spojení, často jsou používána vzájemně nekompatibilní zařízení.Další věci k řešení jsou: nejednotnost odměnování, vytvoření jednotné zdravotnické dokumentace, naléhavým problémem se jeví


i problém majetku jednotlivých záchranných služeb, není vyřešen ani systém financování provozu záchranných služeb v rámci kraje. Situaci zpestřuje i fakt ,že každý ředitel okresní záchranné služby má uzavřeno plno smluv s ostatními zdravotnickými i jinými zařízeními / jako jsou zdravotní pojišťovny, banky,servisy, apod./. Vzniká tak problematická otázka nástupnické organizace,která by převzala tyto i jiné závazky jako jsou kolektivní smlouvy, půjčky, penzijní spoření, stravování. Nevznikne-li nástupnická organizace bude nutné, aby ředitel zanikající okresní záchranné služby, společně s kompetentními pracovníky okresního úřadu řešil, kromě výše uvedených problémů i otázku odstupného. Kapitolou samotnou je i otázka lékařské pohotovosti.Otázka uzavírání smluv údajně již obcemi, kde lékařská služba má být zachována. Krom hodinové mzdy lékařů, je další otázka, zda na to obce budou mít finanční prostředky. Celý problém se přenese záhy na kraj,protože lékař sloužící tuto službu je zároveň zálohou pro záchrannou službu,podle doposud platné legislativy. Z dosavadního výčtu problémů a rizik s nimi spojenými se zdá, že se problémy kupí,neřeší, že hrozí kolaps celého systému. I když tyto problémy nelze brát na lehkou váhu ,nelze se pod nimi ani hroutit.Plno z nich se vyřešení automaticky v nově zavedeném systému, některé přetrvají, nové další přibudou. Pracovníků na jejich řešení nebude méně,než těch, kteří si budou klást otázky nad dalším rozvojem záchranné služby a nad


hledáním nových perspektiv. Z celého nastínění problematiky vyplývá,že předpokladem možného krajského sloučení záchranných služeb je patrně, a za stávající situace možné, pouze postupné organizační sbližování /analogický proces kandidatury státu na členství v evropské unii/.Za této situace se jeví postavení příhraničních okresů částečně více výhodné, než těch vnitrozemských. Protože tyto okresy se mohou pokusit získat prostředky z rozvojových programů Phare, vypsaných Evropskou unií pro kandidátské země v rámci přeshraniční spolupráce v jednotlivých příhraničních Euroregionech.

Programy pomoci Evropského společenství. Jako součást přípravy na členství v Evropském společenství má Česká republika společně s ostatními kandidátskými zeměmi možnost účastnit se programů Evropského společenství, které financují projekty v členských zemích.Jsou to mimo jiné i programy poskytující finance na studentské vzdělávací projekty jako je Leonardo da Vinci, Socrates a Mládež, dále programy pro malé a střední podniky, program SAVE pro úsporu energie, LIFE pro ochranu životního prostředí a další.Často se o těchto programech hovoří jako o programech komunitárních. Příspěvek do těchto programů může být částečně poskytován i z Phare / viz dále v textu/ a činil v roce


2000 celkem 10,78 mil. euro. Mezi komunitami programy patří i zdravotnické programy jak Drug Dependence, Health Promotion, AIDS Prevention. Pro naše pojednání se však příliš nehodí. Další programy podporují naopak rozsáhlé projekty .V první řadě je to program ISPA, zahájený v roce 2000, poskytuje finanční prostředky na rozsáhlé projekty v oblasti životního prostředí a dopravní infrastruktury. Vyhrazené prostředky na rok 2002 zde činí 72,8 mil. euro. Minimální výše rozpočtu projektu pro čerpání z tohoto fondu činí 5 mil. euro. Fond zanikne po našem vstupu do Evropské unie /EU/. Program SAPARD poskytuje investice do oblasti zemědělství. Dohoda podepsaná v roce 2001 umožňuje čerpání prostředků do konce roku 2002 ve výši 22,44 mil. euro. I tento program zanikne po našem vstupu do EU. Zaniklou funkci programů ISPA a SAPARD převezmou v unii Kohezní fond společně s Evropským zemědělským usměrňovacím a záručním fondem. Program Phare. Tento program představuje hlavní kanál finanční a technické spolupráce s cílem pomoci zemím střední a východní Evropy v přípravě na jejich vstup do EU. Program Phare vznikl v roce 1989 pro podporu reforem v Polsku a Maďarsku / Poland and Hungary Action for Reconstruction of the Economy/. Od roku 1994 se Phare zaměřuje na podporu kandidátských zemí v jejich snahách o členství v EU. Program Phare


byl navržen jako podpůrný program pro přechod kandidátských zemí k demokracii a tržní ekonomice, ale jeho úloha se lety mění a vyvíjí spolu s potřebami kandidátských zemí. Phare tedy nyní podporuje projekty sociální a ekonomické soudržnosti, jejichž cílem je zvýšit úroveň v nejchudších regionech. Po přistoupení k EU tento program rovněž zanikne a jeho úkoly převezmou Evropský regionální rozvojový fond a Evropský sociální fond. Jako výkonný orgán v EU je za fondy Phare zodpovědná Evropská komise společně s vládami příslušných zemí. Rozpočet programu Phare na období 1989-2000 činil pro kandidátské země 12 miliard euro / okolo 420 miliard Kč/,pro naši zemi v letech 1990-2000 to bylo 813,51 mil. euro. Hlavní oblasti pro podporu v těchto letech byly: posilování demokracie / lidských práv a menšin/, hospodářské a sociální soudržnosti /rozvoj lidských zdrojů a rozvoj infrastruktury,posílení soukromého sektoru, urychlení regionálního rozvoje/.Dále podpora institucím při jejich budování, částečně finančnímu sektoru / bankám a celní správě/.V neposlední řadě podpora obnovy životního prostředí, zemědělství, soudnictví a organizací ministerstva vnitra. Část prostředků šla též na podporu výše zmíněných komunitárních programů, malá část prostředků byla užita na podporu řízení samotného programu Phare. A nyní se dostáváme k jednomu stěžejnímu programu Phare a to je jeho program přeshraniční spolupráce - CBC program / Cross - Border- Cooperation/.


Tento jest samostatným programem v rámci Phare s určenými finančními prostředky na podporu příhraničních Euroregionů. Program byl zahájen roce 1994 na podporu aktivit přeshraniční spolupráce v regionech zemí střední a východní Evropy se sousedícími zeměmi EU. Je zaměřen na pomoc příhraničním regionům při překonávání specifických problémů jejich rozvoje.Zejména jsou podporovány investiční projekty do infrastruktury. Obecné cíle programu jsou: podpora hospodářského rozvoje příhraničních regionů, posilováním stávajících struktur, dále posilování konkurenceschopnosti českých podniků a celkové oživování hospodářství na obou stranách hranic,překonávání problémů zatěžujících regiony na obou stranách hranic, jako je znečištění životního prostředí,dále snižování periferního charakteru těchto oblastí a tím zvyšování životní úrovně obyvatel, prohlubování spolupráce mezi občany hraničních regionů. Program CBC pro ČR se od roku 1994 realizuje s Německem, od roku 1995 i s Rakouskem. Programy pro spolupráci s Polskem a Slovenskem byly zahájeny až v roce 1999 a to na základě rozhodnutí Evropského parlamentu z roku 1998,umožňujícího programy CBC mezi kandidátskými zeměmi navzájem.Vzhledem k zatím nízké finanční podpoře je tato spolupráce zaměřena především na přípravu programů v následujících letech. I tato nízká finanční podpora však umožňuje rozvoj vzájemné


spolupráce v rámci jednotlivých Euroregionů / i pro jednotlivé záchranné služby v těchto oblastech /více, než bychom si patrně zde uvědomili. Uvažuje se však o velké finanční podpoře v rámci těchto programů. Co to jsou euroregiony a Euroregion Nisa Euroregiony jsou nadnárodním typem svazků - sdružením obcí a měst. Cílem euroregionu - mezinárodního sdružení měst a obcí, je především podpora a realizace projektů, předem stanovených forem spolupráce, mezi smluvními stranami. Hlavním motivem sdružených měst a obcí, které jsou zde zastoupeny svými představiteli veřejné správy, je odstraňování nerovností mezi regiony a jejich postupná integrace do evropských struk-tur,jak bylo uvedeno již výše.Spolupráce v Euroregionech,tak jak je míněna,má zasahovat do všech kulturních, sociálních, hospodářských oblastí života občanů. Na území České republiky začaly vznikat první projekty příhraniční spolupráce počátkem 90.1et / tzv.„výbory pro spolupráci" na česko-rakouské hranici/. S dalším rozvojem spolupráce pak vnikaly paralelně v celé republice regionální rozvojové agentury, mající za cíl toto úsilí koordinovat a sladit s integračními snahami EU a umožnit tak i finanční pomoc,která by směřovala do těchto regionů. Euroregionů ,do kterých je zapojena naše republika formou přeshraniční spolupráceje celkem 12. V každém z těchto


regionů působí na naší straně hranic minimálně jedna rozvojová agentura. Důležité je, že euroregionální sdružení měst a obcí v příhraničních částech je zaměřeno,i když často jen částečně, na plánováni a přípravu konkrétních projektů pro„oživení tohoto území"podporovaným mimo jiné Evropským společenstvím a jejími programy finanční pomoci,tedy i programem Phare. Kontakty na sdružení měst a obcí v euroregionu jsou k dispozici v každé rozvojové agentuře, je vhodné agentury kontaktovat, stejně jako klíčové zastupitele sdružení měst a obcí, při přípravě jednotlivých projektů. Protože oni mají možnost, krom přípravy návrhu projektů,též konzultačního poradenství,zajištění přeshraniční náležitosti návrhu projektů, spolupráci s regionálním výborem pro výběr projektů daného programu a po rozhodnutí o financování,mohou pomoci se zajištěním při realizaci projektu.Důležité pro nás je rovněž zjištění, že,aktivity euroregionu/ krom rozvoje cestovního ruchu a spolupráce mezi školami,podpory hospodářství a obchodu/ mají rozvíjet i spolupráci záchranných systémů v území. Výčet euroregionů , jejich mapy,informace o nich a o jejich rozvojových agenturách je možné získat nejlépe na internetové adrese www.crr.cz . Jsou to internetové stránky Centra pro regionální rozvoj české republiky. Jak z úvodu práce vyplývá, okres Semily, který splyne s Libereckým krajem v novém správním celku, byl již dříve začleněn, díky své poloze, do euroregionu Neisse- Nisa -Nysa /viz příloha č. 2 /.


Euroregion Nisa, který byl založen v roce 1991. Jak první název ukazuje, vznikl z příhraničních oblastí tří sousedních zemí. Spolkové republiky Německa, Polské republiky, České republiky .Jeho celková rozloha je 13.600 km2.Polská část zaujímá 6.927 km2,česká 3.455 km2,německá pak 3.136 km2.Oblast obývá celkem 1,6 mil. obyvatel. Nejlidnatější je část německá 560.000 obyvatel, dále polská část 545.000 obyvatel, česká část 480.000 obyvatel.Největší město je Liberec s 102.000 obyvateli. Nejvýznamnější řeka Nisa dala celému území své jméno / více informací viz adresa www.euroregion-nisa.cz /. Jako výkone orgány euroregionu fungují zde rozvojové agentury v Žitavě, Liberci a Jelení Hoře. Pro činnost všech orgánů platí základní principy: parita, rotace, konsensus. Vrcholnými orgány euroregionu Nisa jsou Rada a Presidium. Obsazení probíhá volbou z jednotlivých komunálních svazů, které se opět skládají ze zvolených zástupců na každé straně euroregionu. Rada je třicetičlenná, přičemž každá ze stran má deset volených zástupců, ců. Presidium je tvořeno třemi členy Rady v paritním zastoupení z každé části euroregionu. Činnost agentur je bezprostředně řízena Presidiem. Funkci společného sekretariátu vykonává sekretariát v Žitavě,kde se pravidelně schází trojstranné konsilium národních sekretářů coby Sekretariát Euroregionu Nissa. Tento zajišťuje veškerou administrativu,včetně činnosti


pracovních skupin, které jsou budovány jako personální reprezentace kokomunálních subjektů euroregionu a jsou založeny na odborné bázi. Jedna z nich pracuje i jako ochrana před katastrofami. Euroregiony a Phare Program Phare jako jeden z programů pomoci Evropských společenství byl v předchozím textu již stručně uveden. Zde nás bude zajímat jeho část týkající se přeshraniční spolupráce, již uvedená v předchozím textu jako CBC /Cross- Border -Cooperation / a z ní pak fond malých a velkých projektů. Směrnice pro fondy malých projektů vypracovává Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky společně s Centrem pro regionální rozvoj České republiky. V těchto směrnicích je určen objem finančních částek do jednotlivých euroregionů, stejně tak jsou určeny oblasti, kterých se spolupráce týká. V euroregionech, které vznikají spojením správních celků tří států je navíc určeno,kterých přeshraničních oblastí /česko-německé, česko- polské,/se spolupráce bude týkat. Směrnice pro žadatele jsou rozesílány na jednotlivé regionální agentury v druhé polovině kalendářního roku .Fondy malých projektů se týkají lidských přeshraničních aktivit jako jsou kulturní výměny, dále akcí, které pomáhají při vytváření a prohlubování dovedností organizačních struktur v rámci místní i regionální


veřejné správy, výměnných návštěv,přípravy projektů, výměny know-how, projektů cestovního ruchu, školících akcí / označovaných jsou jako projekty people to people/. Jsou sem však i zahrnuty malé infrastrukturální projekty sloužící pro dostavbu,případně rekonstrukci již stávajícíh zařízení. Zároveň s těmito okruhy jsou vypisovány podmínky pro vhodného uchazeče / př.neziskové organizace se zřejmým dopadem přeshraniční spolupráce,apod./,rovněž jsou zde uvedeny výše grantu, kterými jsou projekty kryty . Projekty neinvestiční povahy je možno krýti maximálně 90% z prostředků Phare, zbývajících 10 % jest nutno krýt z vlastních zdrojů. Projekty investiční povahy mohou být kryty maximálně 75% z prostředků Phare, 25 % musí být financováno z vlastních zdrojů. V obou případech musí každý příjemce předat 5% z celkové přidělené částky na pokrytí administrativních výloh regionálního sekretariátu. Praktický příklad průběhu řízení: v Euroregionu Nisa probíhá nyní z fondu malých projektů kolo českoněmecké spolupráce.Směrnice pro něj byly vydány v listopadu roku 2001. Uzavírka pro podané projekty je stanovena na 25.2. 2002. Celková částka , která je poskytována do tohoto regionu z programu Phare je 1 163.500 euro. Na malé projekty neinvestiční povahy je v tomto kole vyčleněno 395.600 euro,

na malé infrastrukturální projekty pak 767.900 euro. Po uplynutí doby k předložení projektu bude mít regionální agentura


v Liberci zhruba měsíc čas na vyhodnocení projektů,posléze je postoupí na Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Toto je bude zhruba opět jeden měsíc vyhodnocovat, takže úspěšní uchazeči budou podepisovat kontrakt na finanční krytí svých návrhů patrně v květnu roku 2002. Důležité pro předkládání návrhu projektu je mít přeshraničního partnera, který jasně dokazuje svou způsobilost ke zdárnému zakončení projektu. Způsobilost žadatele je podmínkou automatickou. Velice nadějným typem na takový projekt je přeshraniční setkání pracovníků záchranných služeb, ať již formou nějakého sympozia,nebo případně formou společného tematického cvičení, buď izolovaně,nebo v rámci celého integrovaného záchranného systému /policie, hasiči, záchranná služba/. Tato spolupráce může být prvním krokem k rozvíjení dalších společných aktivit v regionu, které posléze, rovněž mohou upozornit na fakt ,že jste schopni vy i váš zahraniční partner garantovat mnohem víc,tedy že jste schopni realizace velkého projektu. Velké projekty Phare, které poskytují možnost dotovat investiční celky celkovou částkou až 2,5 mil euro, probíhají složitěji. Požadují již značnou připravenost při zadávání jednotlivých tematických okruhů,které vypisuje Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky v červenci nebo v srpnu. Po zveřejnění témat je možno požádat o osnovou přílohu pro zpracování projektu pro CBC spolupráci. Tento formulář jest možno vyplněný vrátit


na ministerstvo pro místní rozvoj společně se zasláním návrhu projektu, většinou do konce října. Základní podmínky pro zařazení projektu do dalšího řízení jsou: přímý a kvantitativně doložitelný přeshraniční dopad projektu, musí být přiložena odborná stanoviska partnerských zahraničních institucí a příslušných euroregionálních organizací rovněž z partnerské země. Přednost bývá někdy dávána tzv. zrcadlovým projektům,které jsou navrhovány na obou stranách hranice. To již vyžaduje skutečně značnou připravenost projektu, krom výkresové dokumentace,kde je lokalizace projektu,případně územní rozhodnutí,též podrobné zdůvodnění realizace /vyjmenování podpůrných momentů projektu, nezbytně nutný je též popis technického řešení projektu,provozní řešení objektu, návrh počítačových sítí,včetně popisu propojení dislokovaných pracovišť,popis síťového operačního systému,popis záznamo-zařízení včetně způsobu přehrávání záznamu,popis radiospojení/. Zde je třeba podotknout,že dokumentace musí být před tím přeložena do úředního jazyka partnerského státu,protože bez tohoto překladu nelze získat důvěryhodné ,fundované vyjádření z partnerské strany. Předem musí být jasno o spolufinancování projektu ,stejně jako u malých investičních projektů i zde jest možno počítat s maximální dotací ze strany Phare, v případě kladného posouzení, maximálně 75% z celkové částky rozpočtu předloženého projektu. Jest tedy nutno zabezpečit již


dopředu 25% z celkového finančního objemu projektu vlastními zdroji. V této fázi projektu je tedy nutné předložit usnesení okresního,pří-padně obecního zastupitelstva,potvrzení o zařazení projektu do státního v

rozpočtu České republiky . Při více zdrojovém financování je třeba uvést všechny zdroje financování včetně procentuálního rozdělení. Bez prokazatelného spolufinancování je i ten nejlepší projekt předem ztracen. Dále je třeba vypracovat studii proveditelnosti /Feasibility Study/, ta musí prokázat realizovatelnost projektu,musí zhodnotit navrhované technické řešení projektu s přihlédnutím na ekonomické,územní a technické podmínky,musí analyzovat současný a předpokládaný stav i možná rizika. Je třeba rovněž uvést dopad na životní prostředí a to osobou ,která je k tomu způsobilá osvědčením ministerstva životního prostředí. Veškeré předložené projektované návrhy musí být projednány a písemně doporučeny radami euroregionů /viz výše/ v dalším termínu,který je většinou na konci prosince téhož roku.Na začátku dalšího kalendářního roku je třeba předložit již definitivní technické náležitosti projektových návrhů. Není třeba připomínat,že procedura schvalování je velmi složitá,proto při nedodržení termínů je projekt vyřazen. Je třeba tedy dodržovat harmonogram ,aby mohl proběhnout schvalovací proces i na partnerské straně dále,aby návrh mohl být projednán a schválen programovou komisí / složenou ze zástupců jednotlivých euroregionů,dále


pracovníků ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí/.Pakliže návrh projde až sem, má naději, že bude schválen Evropskou komisí a úspěšný předkladatel bude vyzván k podpisu přípravné fáze Finančního memoranda. Toto značné úsilí potřebuje i finanční krytí,které se bude týkat vypracování projektu. Předpokládá znalost regionu, kontakty s důvěrným zahraničním partnerem v euroregionu, hodně času a přiměřené nadšení. Pokusím se zde alespoň několika větami nadlehčit toto těžké téma velkých projektů. S přípravou se musí začít v euroregionu. Mám-li jasno o lokalitě, které je vhodná pro náš investiční projekt je to dobře.Vím-li co tam bude vhodné postavit,další plus pro mne. Vhodné je myšlenku sdílet s někým z regionální agentury. Je vhodné znát schéma agentury, orgány euroregionu, pracovní skupiny. Znám- li několik lidí z orgánů euroregionu, pracovních skupin, další pus. Pokusím se získat přeshraničního partnera. Mohu začít v protilehlé regionální agentuře, stejně se tam budu muset vypravit a před tím kontaktuji někoho z university z nejbližšího města na protilehlé straně. Pokusím se jej získat pro myšlenku projektu. Česká část euroregionu má svého poslance, senátora. Je-li myšlenka nosná, je vhodné je kontaktovat. Jejich pomoc jistě ocením při získávání části peněz ze státního rozpočtu. Navíc tyto osoby jsou ve styku s regionální kanceláří. Integrace do Evropy


má, podle mého názoru, budoucnost. Do budoucna se bude podporovat myšlenka většího množství projektů s menšími finančními náklady.Tím se může šance na prosazení projektu i zvýšit. Další poměrně méně známá skutečnost je,že peníze, které nejsou v rámci projektů přiděleny prostě propadají. V tom je možno spatřovat i lehký hnací mechanismus v celé záležitosti. Vhodný vlastní nápad, je nejlepší vklad do projektu. Toto chce čas , vyšetřit jej musí každý sám. Peníze. Mohu se sice pokusit je získat z euroregionu cestou malých projektů,ale je to nejisté a zdlouhavé. Nejlepší je sponzor. Tento se mi rovněž jeví jako nejlepší nápad pro hrazení projektové a technické dokumentace, pakliže tuto nechci hradit z rozpočtu organizace nebo z příspěvku zřizovatele. Jak vyhotovit dokumentaci , kam se obrátit pro další informace poskytuje seznam dalších adres v příloze č. 3. Budova Integrovaného záchranného systému okresu Teplice - Centrum tísňového volání a projekt budovy záchranné služby v České Lípě Je to skutečně tak. První budova integrovaného záchranného systému z prostředků Phare na našem území, se skutečně staví / viz příloha č.4 /. Tady na místě samém, je také možno čerpat plno praktických poznatků. Některé z nich jsou poplatné době, kdy byl zpracováván prvotní projekt, přesto však tyto zkušenosti jsou neocenitelné pro toho kdo se „brodí" dobře míněnými informačními materiály regionálních kanceláří,pří-


pádně ministerstev. Budova je koncipována pro všechny tři složky integrovaného záchranného systému , tedy pro hasiče, policii,záchrannou službu. Projekt na budovu je pečlivě zpracován a každý, kdo uvažuje o podobné stavbě z něj jistě načerpá plno nepostradatelných rad. Budova je stavěna celkovým nákladem 3 496. 522,14 euro. Phare se na ní podílí částkou 2 695.239,50 euro, investor v podobě okresního úřadu v Teplicích, částkou 801.282,64 euro. Zdá se, že největší zkušenosti s podobným projektem, resp. s vypracováním technické dokumentace má projekční kancelář Arton PRO s.r.o.,Na Vyhlídce 53,Karlovy Vary / Ing. František Janeček/. Výhodou projektu byla skutečnost ,že byl koncipován komplexně pro všechny tři zmíněné složky. Projekt byl předem konsultován a již v projektu uvažován jako propojení se Záchranným centrem v Dippoldiswalde na německé straně Euroregionu Elbe, do kterého Teplice spadají. Zde se nabízí analogie zrcadlového projektu . Pro Teplice hovořila i skutečnost, že mají na hranice 6 km, zatímco kolegové na německé straně 16 km, dále hraniční přechod leží na silnici E55, která mimo jiné je známá i kamionovou přepravou. Dalším podpůrným momentem byl fakt, že celá oblast je silně průmyslová s chráněným územím lázeňských pramenů. Zcela jasný záměr našel silnou podporu na německé straně euroregionu. Tato podpora se dále ukázala jako klíčová,při prosazování návrhu jak na německé,tak ale i na naší straně. Zde je možno poukázat na skutečnost, nikoliv ojedinělou,


že německý partner se ukazuje svojí solidností a důkladností být velice silným momentem . Jeho další předností je skutečnost, že je již začleněn do Evropského společenství,tedy jeho napojení na struktury v EU je přímočařejší . Stavba byla zahájena v květnu 2001 a její ukončení se předpokládá během příštího roku. Velice zajímavé je zjištění ,že původně v Teplicích roku 1994 uvažovali o rekonstrukci staré budovy hasičského záchranného sboru. V roce 1996 započala první jednání v euroregionu jak na naší, tak i německé straně. Průběžně byla připravována a aktualizována technická dokumentace, vzhledem k potřebám probíhajícího jednání o dotaci z Phare. První finanční příspěvek po vítězném výběrovém řízení přišel v roce 1999. Další velice zajímavý a podnětný návrh je od ředitele Okresní zdravotnické záchranné služby v České Lípě MUDr. Jaroslava Popelky. Návrh budovy okresní zdravotnické záchranné služby, zaujme svou koncepcí,propracovaností a funkčností /příloha 5 a,b,c,d/. Návrh je detailně rozpracován,včetně návrhu počítačové sítě. Původní návrh rozpočtu byl 2,56 mil. eur. Předpokládané datum realizace bylo v roce 2001 a 2002.I když návrh nakonec nebyl mezi dotovanými,zůstává nadále příkladem poctivé snahy s mnoha podněty pro každého budoucího předkladatele. Velké projekty Phare jsou projektovány na roky, jsou tedy během na dlouhé trati, ale jedno

latinské přísloví říká „ exempla trahunt".


Vhodná lokalita Z úvodního popisu poměrů v okresu Semily vyplývá,že se jedná o region s jasnou orientací ,vzhledem ke svému povrchu a kulturnímu bohatství, na turistiku a rekreaci. Turistickou atraktivnost podmiňuje skutečnost, že životní prostředí není předchozími výrobními aktivitami příliš dotčeno. To dává možnost následné ekologické zemědělské produkce,která vhodným způsobem doplňuje snahu drobných podnikatelů ,kteří se snaží přilákat do jednotlivých oblastí co nejvíce hostí, jak domácích , tak i zahraničních, výstavbou nových rekreačních zařízení zvětšováním a zkvalitňováním ubytovacích kapacit. Vylepšují se a zřizují nové sjezdovky, lanovky vleky, často i za cenu značného zadlužení. Z tohoto hlediska se jeví nejvíce exponovaná severní část okresu,kde se rozprostírá Krkonošský národní park se svou oblastí Harrachovska. Tato vysoce atraktivní oblast pojme při vhodných zimních rekreačních podmínkách 30-40 tisíc lidí, tedy počet obyvatel se zde zvětší rázem 15 krát až 20 krát. Harrachov pořádá rovněž špičkové sportovní podniky,kde počet lidí, v oblasti na přechodnou dobu, může být dokonce i značně vyšší. A to jen na naší straně hranice. Je zde plno hotelů, rekreačních chat,hraniční přechod do Polské republiky, frekventovaný silniční tah.S ambicemi oblasti je poněkud v rozporu zajištění lékařskou službou a špatná dosažitelnost oblasti pro případ větší


nehody,případně přírodní katastrofy, vždyť v oblasti působí pouze sbor dobrovolných hasičů a pár praktiků s omezenou ordinační dobou. Na polské straně je situace obdobná. Poláci přivedli k hraničnímu přechodu širokou novou silnici, opravují rekreační objekty, budují nové.Zcela jistě mají s oblastí jasný záměr co se týče jejího rekreačního využití. Řešení zde nabízí zbudování objektu poblíž státní hranice,kde by byly soustředěny všechny složky integrovaného záchranného systému, navíc ještě s členy horské služby, která rovněž na Harrachovsku působí. Posádky by mohly být smíšené česko-polské nebo české a polské a pro případ potřeby vyjíždět na tu či onu stranu hranice.Přitom by se nemuselo jednat ani o vybudování velkého objektu. Harrachov při pohledu na mapu k tomu skýtá ty nejlepší podmínky. Tedy myšlenka je tu. /příloha 6 a,b./

Pár slov na závěr Evropa se mění a my dnes, více než kdy před tím,cítíme sounáležitost s tímto celkem a dokážeme ocenit výhody procesů,které jsme ještě před pár lety neměli možnost ani postřehnout. S touhou a vírou v to lepší přichází vědomí nutnosti proměny uvnitř nás.Vstupujeme konečně do světa,kterému začínáme postupně rozumět a máme možnost jej měnit. Stejnou měrou jakou jsme schopni být bezpředmětní optimisté, jsme schopni předsudků individuálních i kolektivních. Tyto sdílíme často


z nevědomosti, pohodlnosti, a strachu hnáni jimi po vyjetých kolejích. Je třeba hledat nové formy spolupráce. Okresy zanikají, jsou vytyčeny vyšší územně správní celky. Přeměnu, leckde možná trochu bolestnou,nemá cenu zbytečně dramatizovat. Koneckonců čeká nás další integrace,která již započala a postupně proměňuje svět a život kolem nás. Úplná integrace do Evropského společenství se všemi povinnostmi, ale také právy.


Seznam použité literatury: Fontain, P.:Nová idea pro Evropu- Schumanova deklarace ISBN 80-238-7069-6 Barták,K.: Průvodce Evropskou unií Decibel production , Praha 2000, ISBN 80-85864-92-4 Finanční zdroje Evropské unie pro českou republiku Informační centrum Evropské unie,Praha 2001 Stefek ,O.:Programy pomoci Evropských společenství Phare,ISPA,SAPARD

Decibel production,Praha 2001,ISBN 80-86506-15-0 Kompendium přeshraničních projektů Euroregion Nisa,Liberec 2001 Konference 10 let Euroregionu NisaDokumantace přeshraniční spolupráce v Euroregionu Nisa Euroregion Nisa,Liberec 2001 Almanach 2001-Euroregion Nisa Euroregion Nisa,Liberec 2001 Hasík,J.: Zdravotnická záchranná služba v podmínkách krajského uspořádání Dále čerpáno z internetových adres: www.crr.cz www.arr-nisa.cz www.evropska-unie.cz www.europa.eu.int www.mzcr.cz www.mfcr.cz www.euroregion-nisa.cz



This projed ís supported by Euro Phare Programme Tento proje

10

20









Možnosti rozvoje jednotlivých záchranných. služeb v rámci rodících se euroregionů

Recommend Documents