PROGRAMY PODPORY ROZVOJE ÚZEMÍ V PŘESHRANIČNÍCH REGIONECH ČESKO-POLSKO: EUROREGION SILESIA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Petr HOLEČEK

PROGRAMY PODPORY ROZVOJE ÚZEMÍ V PŘESHRANIČNÍCH REGIONECH ČESKO-POLSKO: EUROREGION SILESIA

Bakalářská práce

Vedoucí práce: RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D.

Olomouc 2006

Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci řešil sám a že jsem uvedl veškerou použitou literaturu Olomouc 28. 5. 2006

........................................... Podpis

Děkuji tímto panu RNDr. Zdeňkovi Szczyrbovi, Ph.D. za cenné rady a kritické připomínky, které mi poskytoval během řešení této bakalářské práce.

Obsah: 1. Úvod.............................................................................................................................. 6 2. Cíle práce ...................................................................................................................... 7 3. Metody zpracování ....................................................................................................... 8 4. Rešerše základní literatury o euroregionech a přeshraniční spolupráci...................... 9 5. Evropská unie a přeshraniční spolupráce na území České republiky ......................... 12 5.1. Program přeshraniční spolupráce Phare .............................................................. 13 5.2. Iniciativa INTERREG IIIA.................................................................................. 17 5.3. Programy Phare CBC a INTERREG IIIA pro česko-polskou část ..................... 20 5.4. Vývoj česko-polské hranice a hraniční přechody ................................................ 20 6. Charakteristika Euroregionu Silesia ........................................................................... 22 6.1. Vymezení oblasti Euroregionu ............................................................................ 22 6.2. Fyzickogeografická charakteristika ..................................................................... 25 6.2.1. Česká část ..................................................................................................... 25 6.2.2 Polská část...................................................................................................... 28 6.3. Socioekonomická charakteristika ........................................................................ 30 6.3.1. Česká část ..................................................................................................... 30 6.3.2. Polská část..................................................................................................... 34 6.4. SWOT analýza euroregionu................................................................................. 37 7. Organizační a funkční struktura Euroregionu Silesia ................................................. 40 8. Programy rozvoje na území Euroregionu Silesia ....................................................... 42 8.1. Phare CBC ........................................................................................................... 42 8.2. INTERREG IIIA.................................................................................................. 42 8.3. Překračování hranice v Euroregionu Silesia........................................................ 43 9. Dotazníkové šetření mezi obyvatelstvem Euroregionu .............................................. 46 9.1. Shrnutí výsledků dotazníkového šetření .............................................................. 52 10. Závěr ......................................................................................................................... 53 11. Summary................................................................................................................... 55 Seznam literatury ............................................................................................................ 56 Přílohy............................................................................................................................. 59

1. Úvod Euroregiony jsou nadnárodním typem svazků či sdružení měst a obcí zaměřené na přeshraniční spolupráci. V zemích západní Evropy tento typ spolupráce existuje už desítky let. První integrační uskupení pro přeshraniční spolupráce vzniklo v roce 1958 na německonizozemské hranici. Po vzoru západní Evropy začala v průběhu devadesátých let vznikat první regionální sdružení, která navazovala přeshraniční spolupráci s obdobnými svazky na druhé straně hranice. Prvním z euroregionů na našem území se stal v roce 1991 Euroregion Nisa, který zformoval na styku německého, českého a polského území. V následujících letech bylo v České republice vyhlášeno v pohraničních regionech se zahraničními partnery celkem 12 dalších euroregionů. Jedním z nich se v roce 1998 stal Euroregion Silesia, který spojuje kolem půl milionu obyvatel na česko-polské hranici. Po vstupu České republiky a Polska do Evropské unie získaly pohraniční oblasti nový impuls rozvoje. Integrační uskupení euroregionů umožňuje na základě principu přeshraniční spolupráce zlepšit ekonomickou situaci na obou stranách území a tím odstranit nevýhodu plynoucí z periferního postavení těchto oblastí. Důležité je také zlepšení vzájemných kontaktů obou komunit, které mají mnoho společného, a vytvoření podmínek pro dlouhodobý pozitivní vývoj. Celé české pohraničí je rozděleno mezi jednotlivé euroregiony. Posiluje se tím tak jeden z hlavních principu Evropské unie, a to vysoká úroveň integrace evropského prostoru. Hranice by tedy neměla působit jako bariéra, ale spíše jako most spojující po léta rozdělené komunity v pohraničních oblastech.

6

2. Cíle práce Hlavním cílem práce je představit programy podpory rozvoje území Euroregionu Silesia a principy přeshraniční spolupráce mezi českou a polskou částí Euroregionu. Popsány by neměly být jen teoretické základy spolupráce, ale také vnímání situace obyvatelstvem. V první fázi byla provedena komplexní geografická analýza zaměřena na fyzickogeografické a socioekonomické podmínky. Součástí je také SWOT analýza, která má charakterizovat situaci v oblasti z hlediska důležitých jevů a problematik, které podmiňují následný rozvoj území. Druhá část práce je zaměřena na organizační strukturu Euroregionu a hlavně na programy podpory přeshraniční spolupráce, které mají za úkol odstranit negativní vliv hranice a jsou jednou z forem podpory Evropské unie zaostávajícím oblastem. Důležitou součástí je empirický výzkum ve formě dotazníkového šetření pro obyvatele v české i polské části. Hlavním motivem bylo zjistit úroveň vzájemných česko-polských občanských vztahů, frekvenci a důvody cest přes hranici a hlavně vnímání přeshraniční spolupráce. Tento dotazník byl koncipován jako standardizovaný zdroj poznatků pro celou část česko-polského pohraničí jako součást projektu „Analýza přeshraniční spolupráce v euroregionálních strukturách na česko-polském pohraničí“ řešeného na katedře geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jejímž zadavatelem je Ministerstvo zahraničních věcí ČR. S tímto řešeným projektem úzce souvisí i projekt „Potenciální zaměření přeshraniční spolupráce s polskými a slovenskými regiony v novém plánovacím období Evropské unie“ grantově podporovaný Ministerstvem pro místní rozvoj.

7

3. Metody zpracování Pro zpracování bakalářské práce bylo díky obsáhlé problematice nutno prostudovat velké množství literatury. Kapitola o fyzickogeografických podmínkách byla zpracována pro českou část ze zeměpisných lexikonů a dalších publikací o dané problematice. Popis polské části byl problematičtější. Informační zdroje byly převzaty zejména z internetových stránek jednotlivých okresů (powiatů) a gmin. Publikace o fyzickogeografických podmínkách polských regionů nebyly dostupné. Údaje o socioekonomické charakteristice byly získány ze stránek Crossborder databáze, Českého statistického úřadu a polského Hlavního statistického úřadu. Hlavním pramenem pro českou část byly údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001. Informace týkající se přímo Euroregionu byly převzaty z jeho oficiální internetové stránky. Problémy působila často rozdílná metodika zpracování statistických charakteristik. Nebylo tedy v mnoha případech možno hodnoty porovnat. Z důvodu nekomplexnosti a nedostupnosti některých údajů byly vynechány charakteristiky průmyslu a zemědělství polské části. Veškeré údaje pro českou část byly přepočteny na stávající územní strukturu. V některých případech však nebylo možné získat veškeré údaje ze SLDB 1991 pro nové územní rozdělení, což způsobuje problémy při srovnání s nejnovějšími hodnotami. V textu či tabulkách je k toto zdůrazněno. SWOT analýza byla zpracována pomocí již zpracovaných rozvojových dokumentů, které jsou podrobně uvedeny přímo v kapitole týkající se analýzy. Pro potřeby bakalářské prác byl použit dotazník určený obyvatelům Euroregionu Silesia, jehož kopie je uvedena v příloze. Šetření proběhlo v dubnu roku 2006 v Opavě, Sudici, Ratiborzi a Kietrzi na celkovém vzorku 50 respondentů pro obě části Euroregionu Silesia. Získané informace byly zpracovány v programu Microsoft Excel ve formě sloupkových grafů. Tabulky v textu a přílohách byly vytvořeny v programu Microsoft Word. U některých otázek v dotaznících byly pro větší názornost použity grafy či tabulky. V bakalářské práci bylo nutno stanovit postupy u případných přepisů polských názvů do češtiny. V literatuře se neobjevují jednotné principy, byly tedy stanoveny ty, které se objevují nejčastěji a navíc respektují jazykový a typologický charakter názvů ve srovnání s názvy českými. Obecné názvy územních jednotek powiat a województwo byly přeloženy jako okres a vojvodství. Název gmina (obec) byl ponechám v původním znění v polštině, zejména z důvodu nejednotnosti obou pojmů. Pojem gmina má daleko rozsáhlejší význam (konotaci). Lze jej totiž použít pro obce I. až III. stupně. Vlastní jména polských názvů byly zachovány u pojmenování gmin a okresů. Názvy vojvodství byly naopak přeloženy do češtiny, tato forma se totiž objevuje ve většině literatury.

8

4. Rešerše základní literatury o euroregionech a přeshraniční spolupráci Literatura o regionálním rozvoji, pohraničí, příhraniční spolupráci či euroregionech je velmi obsáhlá, a to nejen geografického druhu, ale také sociologického nebo politologického. Významnou část zaujímá také historická (historicko-geografická) část, která je stále velmi aktuální, zejména s ohledem na změny v pohraničních oblastech po druhé světové válce. Literaturu je možné rozdělit podle instituce, která vydání publikace iniciovala. Lze jmenovat především různá univerzitní pracoviště, Českou geografickou společnost, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a další. Pro oblast česko-polského prostoru jsou nejčastějšími iniciátory vydání příspěvků o pohraničí univerzity v Opavě a Ostravě. Na polské straně Instytut Śląski a Opolská univerzita v Opolí. S tím souvisí i rozdělení podle jednotlivých příhraničních oblastí. Nejvíce literatury existuje všeobecně o česko-německém pohraničí. Důvodem je nejdelší hranice s Německem, největší počet euroregionů a také velký počet projektů v česko-bavorském či česko-saském prostoru. Pokud se jedná o česko-polské pohraničí velkou část publikační činnosti zastupují sborníky z konferencí. Zejména konference Opolské a opavské Slezsko ve směru evropských standardů1, střídavě od roku 2001 konané na polské a české straně. Otázce pohraničí bylo v roce 2000 věnováno monotématické číslo sborníku Geografie, který vydává Česká geografická společnost. Literaturu lze také rozdělit podle tématického zaměření příspěvků. A to obecného zaměření a dále články nebo publikace na konkrétní specifické téma jednotlivých pohraničních oblastí či přímo euroregionů. Cenným zdrojem je publikace Cezraničné väzby, cezhraničná spolupráca (Halás 2005). Závěry autor prezentuje na příkladě slovensko-českého příhraničí, samozřejmě s důrazem na slovenskou část. V teoretické části spojuje výzkumy jiných autorů (např. Dokoupil, Chromý, Šindler a další) a tím vytvořil ucelený názorový přehled jednotlivých kapitol z problematiky chápaní a vymezení pojmů hranice, příhraniční region, příhraniční spolupráce či integrační procesy mezi příhraničními regiony. Jiným uceleným zdrojem geografických informací o problematice českého pohraničí je publikace České pohraničí - bariéra nebo prostor zprostředkování? (Jeřábek a kol., 2004). Obsahuje základní teoretická východiska o hranici, vymezení pohraničí či přeshraniční spolupráci. Hlavní část obsahuje kapitoly o regionálním rozvoji českého pohraničí z hlediska národního hlediska, evropské integrace či analýzy situace pomocí obsáhlého tabulkového materiálu či rozmanitých dotazníkových šetření, která nejčastěji vyjadřují názory obyvatelstva přímo v hraničních oblastech.

1

Śląsk Opolski i Opawski w kierunku standardów europejskich

9

Mnohokrát citovaným tématem 2 je vymezení pohraničí a různé postupy při jeho definování. Z mnoha článků je zajímavý názor Chromého (2000, 2004), který se zabývá historicko-geografickými aspekty a upozorňuje na absenci tohoto pohledu u většiny autorů. Hranice

podle

něho

by

totiž

měla

být

vnímána

také

z pohledu

vývoje

v čase

a ve vztahu ke změnám Tento postup je pozorovatelný také na našem území, a to vzhledem k mnoha změnám (funkce, etnicity atd.), kterými velká část našeho pohraničí prošla. Nejdůležitějším je bezesporu odsun sudetských Němců po druhé světové válce. Dalším z četných autorů, kteří se zabývají problémem pohraničí, je Hampl (2000). Snaží se nejen o vymezení českého pohraničí podle různých hledisek (funkčního, administrativního), ale také o zhodnocení výhod a nevýhod vlastní polohy pohraničních oblastí, a to jak vzhledem k jádrové oblasti, tak k sousednímu státu. Velmi frekventovanými jsou články s ekonomickým tématem. Mnohé oblasti se musí totiž potýkat s ekonomickými problémy a zapojením do globální ekonomiky. Jejich autoři3 se snaží poukázat na slabé stránky, stanovit postupy na zlepšení situace a vytvořit podmínky k větší konkurenceschopnosti. Sborník VI. Mezinárodního kolokvia o regionálních vědách je monotématickou publikací zabývající se faktory efektivnosti ekonomického vývoje oblastí České republiky a uvádí nástroje ke zlepšení situace rozvoje regionů, včetně českého pohraničí. Regiony českopolského pohraničí by měly výrazně zvýšit efektivnost spolupráce a vytvořit podmínky k větší konkurenceschopnosti (Milerski 2003). Další příspěvek „Hodnocení proměn na česko-polském příhraničí v letech 1990 až 2001“ (Blecha, Bensch 2002) popisuje zásadní změny (privatizace, rozvoj drobného podnikání) realizované v průběhu devadesátých let. Autoři kladou důraz na nepříliš úspěšné ekonomické reformy uskutečněné po revoluci a také částečně kritizují nové vyšší územně správní celky, které do jisté míry deformují rozhodovací pravomoce a následně i regionální rozvoj, zejména z hlediska dlouhého trvání prosazení této reformy a následné možnosti přeshraničního styku (Janák 2003). Jiným tématickým okruhem v otázce pohraničí je akceptace odlišností na straně demografických charakteristik příhraničních oblastí, které mají často specifický charakter a v mnohém se mohou lišit od vnitrozemských regionů. Nejobsáhlejší je publikace Kluczowe problemy demograficzno-osadnicze obsarów prygranicznych Polska-Czechy (Heffner 1998). Snaží se popsat demografické změny, které proběhly v pohraničí zejména v druhé polovině dvacátého století.

2 3

Např. Dokoupil (2000), Hampl (2000), Heffner (1998), Chromý (2000, 2004) Např. Blecha, Bensch (2002), Burda, Chromý (2000), Malinovký (2000), Milerski (2003)

10

Jedním z hlavních informačních zdrojů o pohraničí a přeshraniční spolupráci jsou internetové stránky. Výrazným zdrojem statistických informací je Crossborder database4, která byla společně vytvořena Českým statistickým úřadem, Zemským statistickým úřadem Svobodného státu Sasko a Hlavním statistickým úřadem ve Wroclawi, pobočka v Jelení Hoře. Data jsou dostupná pro všechny správní jednotky České republiky, Polska a Spolkové země Sasko. V roce 2004 zavedlo Centrum pro regionální rozvoj České republiky Integrovaný regionální informační systém5, který je obsáhlou databází regionálních informací. Součástí je také mapový server 6 územních jednotek (mikroregiony, euroregiony, turistické regiony, rozvojové plochy) nacházejících se v ČR. Programy podpory rozvoje Evropské unie jsou dostupné na několika internetových adresách. Ministerstvo pro místní rozvoj spravuje informační server7, který obsahuje celkový přehled o dostupných fondech Evropské unie pomáhajících snížit rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů. Zde jsou i odkazy na stránky podpory přeshraniční spolupráce iniciativy INTERREG IIIA pro jednotlivé úseky státní hranice.

4

http://www.crossborderdatabase.de http://www.iriscrr.cz 6 http://tms.iriscrr.cz 7 http://www.strukturalni-fondy.cz 5

11

5. Evropská unie a přeshraniční spolupráce na území České republiky Euroregiony jsou nadnárodním typem svazků či sdružení měst a obcí zaměřené na přeshraniční spolupráci. Hlavním důvodem zakládání takovýchto svazků je odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice. Spolupráce zasahuje do všech oblastí života občanů na kulturní, sociální, hospodářské a infrastrukturní úrovni. V zemích západní Evropy tento typ spolupráce existuje už desítky let. První integrační uskupení pro přeshraniční spolupráce vzniklo v roce 1958 na německo-nizozemské hranici, a to Euroregion Gronau (také Rhine-Ems-Ijssel) tehdy pod názvem Euroregio. Tato organizace se stala modelem pro další podobné iniciativy, a proto také její označení převzaly nově vznikající hraniční oblasti tohoto druhu. Po vzoru západní Evropy začala v průběhu devadesátých let vznikat první regionální sdružení, která navazovala přeshraniční spolupráci s obdobnými svazky na druhé straně hranice. Prvním z euroregionů na našem území se stal v roce 1991 Euroregion Nisa, který se zformoval na styku německého, českého a polského území. V následujících letech bylo v České republice vyhlášeno v pohraničních regionech se zahraničními partnery celkem 12 dalších euroregionů. Pět z nich je založeno na trilaterální spolupráci (viz tabulka 1). Na území česko-polské hranice vzniklo šest euroregionů - Nisa, Praděd, Glacensis, Silesia, Těšínské Slezsko a Beskydy. Euroregiony postupně navázaly spolupráci s Asociací evropských hraničních regionů, která zaštiťuje více než 170 hraničních oblastí po celé Evropě. V roce 2004 byla založena Asociace euroregionů v ČR, která vznikla z potřeb vzájemné spolupráce také v rámci České republiky.8 Tabulka 1 Euroregiony v České republice Název euroregionu Nisa Elbe/Labe Krušnohoří Egrensis Šumava Glacensis Pomoraví Praděd Těšínské Slezsko Silesia Beskydy Bílé Karpaty Silva-Nortica

Datum vzniku 21.12.1991 24.6.1992 18.12.1992 3.2.1993 20.9.1993 5.12.1996 23.6.1999 2.7.1997 22.4.1998 20.9.1998 9.6.2000 30.7.2000 28.5.2002

Sousedící stát Polsko, Německo Německo Německo Německo Německo, Rakousko Polsko Rakousko, Slovensko Polsko Slovensko, Polsko Polsko Slovensko, Polsko Slovensko Rakousko

zdroj: www.crr.cz

8

Novotná-Galuszková, Jana: Euroregiony v ČR a jejich role v přeshraniční spolupráci. In: Zapletalová, Jana, Peková Jitka: Euroregiony, státní správa a samospráva. VŠE, Praha, 2005, s. 60

12

Obrázek 1 Euroregiony v České republice (zdroj: www.crr.cz)

5.1. Program přeshraniční spolupráce Phare Program podpory Phare byl zahájen v roce 1990 jako předvstupní program Evropské unie na pomoc regionům střední a východní Evropy. Původně však byl zamýšlen pouze pro Polsko a Maďarsko. Z tohoto vychází také původní název Phare - Poland and Hungary Assistance to the Restructuring of the Economy (Pomoc při hospodářské restrukturalizaci v Polsku a Maďarsku). Byl však postupně rozšířen na celý region a nakonec se do programu zapojilo 13 států (Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko). V letech 1990-2000 bylo pro Českou republiku z programu Phare vyčleněno více než 750 mil. EUR, což představuje přibližně 28 mld. Kč. Program byl ukončen v roce 2003 a od roku 2004 byl nahrazen programovou iniciativou INTERREG IIIA.

Phare CBC Program Phare CBC byl zahájen v roce 1994. Podporuje přeshraniční spolupráci se sousedními státy v příhraničních regionech České republiky. Zprvu byl určen na spolupráci jen se státy Evropské unie, tedy Německem a Rakouskem. Teprve od roku 1999 byl rozšířen i na spolupráci pohraničí kandidátských zemí (česko-polské, česko-rakouské).

13

Základním cílem programu bylo potlačit negativní vliv hranice, zlepšit vzájemné kontakty obyvatel a vytvořit podmínky pro další rozvoj na obou stranách hranice.9 Podrobnější definování cílů: -

podporu hospodářského rozvoje příhraničních regionů posilováním stávajících struktur, posilováním konkurenceschopnosti českých podniků a celkové oživování hospodářství na obou stranách společných hranic

-

překonávání problémů zatěžujících regiony na obou stranách hranic, jako jsou problémy se znečišťováním životního prostředí a nedostatečnou infrastrukturou

-

snižování periferního charakteru těchto oblastí a tím zvyšování životní úrovně obyvatel

-

prohlubování spolupráce mezi občany hraničních regionů10 Program měl v prvních letech pomoci České republice v transformaci hospodářství

a podpoře soukromého sektoru. Velká část se uskutečňovala ve formě poskytování rad a informací. Poté co se stala ČR kandidátskou zemí, podpora programu Phare se zaměřila více na plnění podmínek pro přijetí naší země do EU. Program věcně spadá pod pravomoc Ministerstva pro místní rozvoj, které v roce 1998 založila Centrum pro regionální rozvoj České republiky, které jako implementační agentura zodpovídá za realizaci všech projektů programu přeshraniční spolupráce CBC Phare a zajišťuje procedury spojené s programováním a výběrem projektů. Program se řídí nařízeními Evropské komise a pro čerpání podpory musí stát splnit veškeré stanovené podmínky a finančním memorandem11 se zavazuje využít prostředky ročního programu za stanovených podmínek a na vybrané projekty. Pro získání prostředků v dalších programových letech je podmínkou získání prostředků zpracování Společného programového dokumentu, který slouží programovému sladění priorit a cílů příhraniční oblasti obou sousedních zemí.12 V období let 1994-1999 bylo vymezeno území, na které se vztahovaly programy přeshraniční spolupráce. Území kopírovalo vymezení Euroregionů na česko-německé hranici (Nisa, Labe, Krušnohoří, Egrensis a Šumava); příhraničního pásu okresů na česko-polské hranici v Euroregionech Nisa, Glacensis, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko; Výborů pro spolupráci na česko-rakouské hranici a příhraničního pásu okresů na česko-slovenské hranici. Pro třístrannou spolupráci byla vymezena oblast Euroregionu Nisa (česko-polskoněmecká oblast) a okresy Hodonín, Břeclav a Brno-město (česko-slovensko-rakouská oblast).

9

Program přeshraniční spolupráce Phare v České republice. 2001, s. 18 Phare CBC. www.euroregion-silesia.cz 11 Finanční memorandum - dohody uzavřené mezi Evropskou unií a Českou republikou vymezují specifické cíle programů CBC Phare pro příslušné období a pohraničí, výši finančních prostředků, výši spolufinancování ze strany ČR, datum ukončení alokace a realizace programu apod. 12 Program přeshraniční spolupráce Phare v České republice. 2001, s. 20 10

14

Díky velké administrativní náročnosti byla podpora poskytnuta jen pro roky 1995 a 1996 a poté byl princip trilaterálních projektů zastaven.13 Zprvu byly podporovány zejména velké investiční projekty, které neměly striktní finanční ohraničení14, od roku 1995 jsou finanční prostředky poskytovány na menší projekty a od roku 1996 vzniká Fond malých projektů (FMP). Měl za úkol především decentralizovat rozhodování o přidělení podpory na malé projekty, které nejsou náročné na přípravu. Regiony mohou daleko pružněji reagovat na konkrétní potřeby oblasti. Jedná se o podporu aktivit a projektů z oblasti kultury, cestovního ruchu či školství zejména čistírny odpadních vod, plynofikace obcí a projekty cestovního ruchu (cyklostezky, informační centra) s maximálně možnou podporou do 50 tis. EUR. V programu na rok 1997 byly rovněž vyčleněny prostředky na opravu povodněmi poškozených staveb, či vybudování preventivních protipovodňových opatření. Specifický byl program roku 1998, který byl zaměřen především na řešení problematiky poškozených lesů, obnovy venkova a na FMP.15 Od roku 1999 se program rozšířil také na česko-polskou a česko-slovenskou hranici16. V tomto roce došlo k největšímu nárůstu finanční pomoci, kdy Evropská unie poskytla celkem 45 mil. EUR. Byla samozřejmě věnována pozornost klasickým investičním projektům, avšak výrazně vzrostla orientace na projekty menších rozsahů, směřující především ke vzdělávání, kultuře a k přípravě na vstup naší země do Evropské unie. Poprvé byla uplatněna pro investiční projekty dolní hranice příspěvku Phare, která činila 2 mil. EUR. Tabulka 2 Minimální a maximální výše podpory projektů Phare CBC od roku 1999 Typ projektu

Min. výše grantu v EUR

Max. výše grantu v EUR

2 000 000 50 000

300 000

1 000

50 000

velký investiční malý investiční malý neinvestiční zdroj: www.euroregion-silesia.cz

Zařazení projektů do programu přeshraniční spolupráce je podmíněno splněním základních podmínek. Projekt musí mít pozitivní dopad na dopad sousedního státu a zlepšit přeshraniční spolupráci. Zde lze podotknout, že u mnoha realizací investičních projektů není tento dopad zřetelný. Podle kritérií daných Evropskou komisí se projekty mohly realizovat celé na území jednoho států, ale měl zde být jasný vliv i na druhou stranu hranice. Mělo by se tedy rozlišovat mezi regionálním zájmem, který může být řešen v rámci státní či jiné regionální podpory, a zájmem přeshraničním, který by měl získat podporu právě z fondů přeshraniční 13

Program přeshraniční spolupráce Phare v České republice. 2001, s. 23 Teprve od roku 1999 jsou velké projekty ohraničeni dolní hranicí 2 mil EUR. 15 Program přeshraniční spolupráce Phare v České republice. 2001, s. 28 16 Pro česko-slovenskou část však projekty probíhaly pouze v roce 1999. 14

15

spolupráce. Princip daleko většího zaměření přímo na přeshraniční spolupráci a omezení možných jednostranných projektů zajistil pokračující program rozvoje přeshraniční spolupráce INTERREG IIIA, kde musel každý zájemce mít pro projekt partnera na druhé straně hranice. Na druhou stranu však nelze vždy stanovit jasnou hranici mezi projektem podporující přeshraniční spolupráci a programem, který má jen regionální dopad.Mohou být podporovány jednotlivé záměry jednak pomocí tzv. společných projektů (realizovaných na obou stranách hranice) nebo projektů s pozitivním přeshraničním účinkem, a to i když se nacházejí výhradně ve vymezeném území České republiky. Podporovány mohou být pouze projekty na území pohraničí, jak se souhlasem Evropské komise vymezila dotyčná země.17 V letech 1994–1999 bylo pro Českou republiku z programu Phare Phare vyčleněno přes 180 mil. EUR (cca 6,3 mld. Kč), což představuje roční podíl na celkové pomoci Phare poskytované České republice ve výši 40–50 %. Tabulka 3 Roční finanční alokace programu Phare CBC pro jednotlivé části pohraničí v letech 1994-1999 (v mil. EUR) Trilaterální Trilaterální ČR programy programy Rakousko ČR - SRN - ČR - SRN Polsko Polsko

ČR Polsko

ČR Slovensko

0,5

-

-

1,5

0,75

-

-

-

-

-

-

-

7

11,9

-

-

-

-

1999

29,4

10,6

-

-

3

2

Celkem

136,4

37,5

3

1,25

3

2

Rok

ČR SRN

1994 1995

25 25

6

1,5

1996

25

9

1997

25

1998

zdroj: www.euroregion-silesia.cz

Z tabulky je zřejmá převaha finanční podpory pro programy na česko-německém pohraničí. Ta je jednoznačně dána existencí euroregionů pouze na hranici s SRN v převážné většině financovaného období. Překvapující však mohou být výrazně vyšší alokace v roce 1999, kdy se programu Phare CBC účastnily i ostatní části českého pohraničí. Vysvětlení lze nalézt v malých zkušenostech nově vzniklých euroregionů. Jejich účast byla tedy brána spíše jako získávání zkušeností. Další období programu na léta 2000–2003 bylo charakteristické přibližováním programu k principům povstupního programu přeshraniční spolupráce INTERREG IIIA, zejména aplikace stejných postupů a pravidel. Byly vytvořeny společné struktury programování, monitoringu a hlavně definice stejných kritérií pro hodnocení a výběr projektů.

17

Program přeshraniční spolupráce Phare v České republice. Praha, 2001, s. 26

16

Programy let 2000–2003 jsou implementovány jak prostřednictvím velkých investičních projektů, tak prostřednictvím grantových schémat. Metoda grantových schémat je použita u Společných fondů malých projektů ve všech programech (česko německý, česko rakouský a česko polský). Grantová schémata pro menší projekty investičního charakteru s dotací do 300 tis. EUR jsou použita jen v programech let 2002 a 2003 na česko německém a česko rakouském příhraničí. Na česko polském příhraničí byly prostředky programu využity na podporu velkých investičních projektů. Na toto programové období má program Phare CBC roční alokaci 19 mil. EUR, celkově tedy může být rozděleno 76 mil. EUR. Tabulka 4 Roční finanční alokace programu Phare CBC pro jednotlivé části pohraničí v letech 2000-2003 Příhraničí

mil. EUR

%

Česko-německé Česko-polské

10,0 5,0

52,6 26,3

Česko-rakouské

4,0

21,1

zdroj: www.strukturalni-fondy.cz

5.2. Iniciativa INTERREG IIIA Stejně jako Program přeshraniční spolupráce Phare tak i Programová iniciativa INTERREG IIIA má za úkol podpořit oblasti, které jsou znevýhodněny svou periferní polohou při hranicích a jsou zároveň odloučeny od komunity na druhé straně hranice. Program INTERREG III se dělí v současném programovém období 2000–2006 na tři části: -

iniciativa A se týká přeshraniční spolupráce mezi sousedními regiony, která podporuje aktivity v sousedních příhraničních regionech a umožňuje tak realizovat skutečně společné projekty partnerských subjektů na obou stranách hranice

-

část B se týká nadnárodní spolupráce mezi ústředními, regionálními a místními orgány s cílem podpořit vyšší stupeň územní integrace a harmonický a vyrovnaný rozvoj v rámci Evropy

-

část C se týká meziregionální spolupráce vedoucí ke zlepšení efektivnosti politik, nástrojů regionálního rozvoje a soudržnosti na základě výměny informací a sdílením zkušeností s dalšími nesousedícími regiony. Iniciativa INTERREG IIIA navazuje na předchozí Program přeshraniční spolupráce

Phare, který byl u nás zahájen v roce 1994, pro česko-polskou část zahájen v roce 1999. Struktura programu je velmi podobná. Předvstupní iniciativa Phare CBC tedy sloužila také k přípravě na čerpání prostředků pro navazující období 2004–2006 z programu INTERREG IIIA. Hlavním cílem programu je zlepšení kvality životních podmínek a standardů v dotčených příhraničních oblastech prostřednictvím společných akcí skupin či organizací

17

z obou částí hranice. Dále je program rozčleněn na základní priority a následná opatření a naznačen jejich dopad. Priorita č. 1: Rozvoj a modernizace infrastruktury na zlepšení konkurenceschopnosti přeshraniční oblasti – investiční část Opatření: -

podpora infrastruktury přeshraničního významu - projekty by měly zahrnovat místní infrastrukturu skutečného přeshraničního významu např. výstavba či modernizace silnic k hraničním přechodům, modernizace železniční sítě či budování obchvatů na vhodných lokalitách, důležitá je i podpora dopravních služeb, které usnadňují kontakty firem na obou stranách hranice a zlepšují také ekonomiku příhraniční oblasti

-

infrastruktura zaměřená na ochranu životního prostředí a na prevenci proti povodním týká se zejména o prevenci přírodních katastrof a jejich monitorování a obnova krajiny

-

zajištění infrastruktury na podporu podnikání a cestovního ruchu - jedná se především o výstavbu a modernizace turistických stezek, cyklostezek, rozhleden, dále o výstavbu komunikačních, obchodních a rozvojových center a s tím související rozvoj moderních informačních technologií

Priorita č. 2: Rozvoj místní společnosti v přeshraniční oblasti – neinvestiční část Opatření: -

rozvoj cestovního ruchu – jedná se především o podporu společných turistických center, společné propagace oblastí cestovního ruchu a propagace pravidelných akcí či také tradičních produktů, dále také o podporu agroturistiky

-

podpora iniciativ místních komunit (Fond mikroprojektů) - tato forma podpory by měla zlepšit komunikaci a prohloubit sousedské vztahy zejména v kulturní, vzdělávací a sociální úrovni formou people to people, mělo by se jednat i o propagaci přeshraniční spolupráce, organizace kulturních a vzdělávacích akcí

-

rozvoj a podpora přeshraničních organizačních struktura a sítí – jde zejména o výměnu informací a znalostí mezi institucemi na obou stranách hranice, koordinování hromadné dopravy nebo společná cvičení záchranných služeb

Priorita č. 3: Technická asistence – tato část se netýká žadatelů, ale pouze technického zázemí fungování programu Opatření: -

řízení, provádění, monitorování a kontrola

-

propagace a hodnocení programu

18

Program je rozdělen na větší investiční/neinvestiční projekty, kde je doporučená výše nákladů do 300 tis. EUR a dále na fond mikroprojektů, kde je minimální částka 2 tis. a maximální 20 tis. EUR. Celý program je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje, který byl založen v 1974. Zabývá se financováním zaostávajících regionů Evropské unie a snaží se o snižování rozdílů meziregionálních nerovností. V České republice jsou z něj dále financovány operační programy Průmysl a podnikání, Infrastruktura a dále programy pro rozvoj oblastí spadajících pod Cíl 1 a 2 18 , dále iniciativa URBAN, která se zabývá hospodářskou a sociální obnovou upadajících městských oblastí. Celková finanční částka, která je dostupná za období 2004–2006 dosahuje 55 mil EUR pro celou ČR, pro česko-polské příhraničí je k dispozici 16,5 mil EUR, z toho 2 475 mil EUR (15%) je alokována do tzv. Fondu mikroprojektů určeného k financování malých neinvestičních projektů - pro region Silesia je to 372 463 EUR. Tabulka 5 Finanční alokace programu INTERREG IIIA na období 2004–2006 pro jednotlivé části příhraničí ČR Příhraničí

mil. EUR

%

Česko-polské Česko-rakouské

16,5 11,0

30,0 20,0

Česko-saské

9,9

18,0

Česko-bavorské

8,6

15,6

Česko-slovenské

9,0

16,4

zdroj: www.strukturalni-fondy.cz

Žádat o finanční podporu mohou obce, města, kraje; organizace zřízené nebo založené kraji či obcemi, které jsou ze 100% vlastněny těmito kraji či obcemi; nestátní neziskové organizace: občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby, nadace a nadační fondy; zájmová sdružení právnických osob; hospodářské a agrární komory; organizace zřízené státem. Výše podpory z programů EU na jednotlivé projekty může dosahovat maximálně 75 % celkových nákladů na jeho realizaci. Výběrem a schvalováním projektů je pověřen společný Řídící výbor, který je složen ze zástupců polských a českých euroregionů, regionálních orgánů, sociálních a hospodářských partnerů z přeshraniční oblasti a některých národních orgánů.

18

Podpora ze strukturálních fondů je rozdělena do tří prioritních cílů: Cíl 1 - Podpora rozvoje zaostávajících regionů Regiony s HDP pod hranicí 75% průměru EU se mohou těšit podpoře udržitelného rozvoje zejména prostřednictvím investic do výroby. Cíl 2 - Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací Všechny oblasti, které nespadají pod Cíl 1, a které dlouhodobě vykazují vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality, špatnou úroveň školství nebo životního prostředí. Cíl 3 - Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání Snížení nezaměstnanosti prostřednictvím rekvalifikace, vzdělávání a školení.

19

5.3. Programy Phare CBC a INTERREG IIIA pro česko-polskou část Program česko-polské spolupráce Phare CBC byl zahájen v roce 1999, ve snaze podpořit místní ekonomiku, zlepšit životní prostředí a podpořit rozvoj v sektoru lidských zdrojů. Území bylo vymezeno příhraničními okresy a městem Ostrava na české straně a polskými částmi euroregiony na straně druhé. Velmi nezvyklé je postavení Ostravy jako žadatele o podporu. Ostrava totiž není součástí žádného euroregionu a tím také neplatí žádné členské příspěvky do společné pokladny. Pro podporu z programu INTERREG IIIA na období 2004–2006 bylo způsobilých pět regionů na české straně: správní regiony NUTS III (kraje) Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský kraj a čtyři správní regiony NUTS III na straně polské: Jeleniogórsko-Wałbrzyski, Opolski, Rybnicko-Jastrzębski, Bielsko-Bialski. Hlavním zaměřením programu INTERREG IIIA Česká republika-Polsko je zvyšování ekonomické integrace česko-polské hranice, zlepšování podmínek pro hospodářský růst přeshraniční oblasti, zlepšování podmínek pro udržitelný rozvoj životního prostředí a regeneraci přeshraniční oblasti a v poslední řadě další sociální integrace česko-polské hranice.

5.4. Vývoj česko-polské hranice a hraniční přechody Jedním ze základních kamenů integračního uskupení euroregionů je potlačení vlivu hranice jako bariéry a naopak snaha o zvýšení kontaktní funkce, která vede ke snížení periferního efektu příhraničí a tím dochází k rozvoji přeshraničních vztahů. Tento princip by měl být výrazně podpořen vstupem České republiky a Polska do Schengenského prostoru, plánovaného na říjen 2007, kdy bude možno volně přecházet hranici mezi oběma státy bez celních kontrol. Hranice dnešního euroregionu s Polskem prošla v historii mnoha změnami a stále není vyřešeno konečné stanovení její polohy. 19 Velká část nynější hranice s Polskem, však byla do roku 1945 hranicí s Německem. Ztráta území Rakouska ve prospěch Pruska za slezských válek v 18. století znamenala utvoření hranice, která téměř kopíruje dnešní stav. Na Versailleské mírové konferenci v roce 1918 byly uznány historické nároky Československa na oblast Hlučínska a Hlubčicka, které však po plebiscitu v Horním Slezsku připadlo Německu. Po 2. světové válce se hranice s Polskem posunula na nové hraniční trojmezí na Lužické Nise u Hrádku nad Nisou. Průběh hraniční čáry se však nezměnil. Muselo však dojít k nutným redemarkacím, protože

19

Z polské strany se stále objevují hlasy na kompenzace části území pro polskou stranu (viz níže).

20

předmnichovské vyznačení bylo značně poničeno.20 V roce 1958 tak došlo k podpisu Smlouvy mezi ČSR a Polskou lidovou republikou o konečném vytýčení státních hranic.21 Přestože hranice s Polskem byla v průběhu dvacátého století relativně propustná (charakter částečně otevřené hranice, Polsko patřilo do bloku socialistických států), překračování hranice se omezilo na několik málo hraničních přechodů, kde se uskutečňovala výměna zboží a osob, celkově však zůstávala zachována identita, nezávislost a jistá izolace. Po roce 1989 se otevřela hranice pro pohyb lidí v rámci malého cestovního styku a obyvatele začali pociťovat nedostatečný počet a kapacitu hraničních přechodů. V roce 1992 tak byl rozšířen provoz na přechodu Krnov - Pietrowice o tzv. regionální nákladní dopravu a v roce 1993 byl dokončen klíčový hraniční přechod Sudice - Pietraszyn. V té době byly činné jen 3 z dřívějších 21 hospodářských přechodů pro malý pohraniční styk.22 Situace se zlepšila až přijetím česko-polských smluv o malém příhraničním styku a společné státní hranici 15. 1. 1995. Zde se projevila snaha o odbourání hranice jako bariéry, ale naopak o rozvoj a spolupráci obou států v rámci evropské integrace. Smlouva o malém pohraničním styku se týkala 415 obcí vzdálených maximálně 15 km od státní hranice. Na území euroregionu tak vzniklo několik nových přechodů.23 V dnešní době je na celém úseku česko-polské hranice celkem 112 hraničních přechodů. Z tohoto počtu je 28 silničních, 34 přechodů pro malý pohraniční styk a 50 turistických hraničních přechodů.24

20

Sovinský, Jaroslav: Statní hranice Československa a České republiky. Všehrd, Praha 2005, s. 132 Státní hranice byla co nejvíce napřímena, zhruba o 80 km. Celkově však Československo získalo území o ploše 368,54 ha. Tento zisk měl být vyřešen nikoliv územně, ale majetkově, a to převedením pozemků do vlastnictví Polska, které se nacházejí ve vlastnictví ČSR nebo jejich právnických či fyzických osob, ale jsou na svrchovaném území Polska. Polská vláda však neustále žádá územní kompenzace na území našeho státu. Což odporuje předchozí dohodě. Česko prostě neodolalo polskému odmítání původní smlouvy. Změna hranice je však v nedohlednu. Odpor starostů a složitost změny. 22 Janák, Dušan: Reforma veřejné správy v České republice a možnosti přeshraniční spolupráce. In: Śląsk Opolski i Opawski v kierunku standardów europejskich. Aktywność społeczna mieszkańców pogranicza. Uniwersytet Ślaski i Uniwersytet Opolski, Opava, 2003, s. 24 23 Smlouva o malém pohraničním styku mezi Českou republikou a Polskou republikou. 24 http://www.mvcr.cz/doprava/prechody/polsko 21

21

6. Charakteristika Euroregionu Silesia 6.1. Vymezení oblasti Euroregionu Převážná část území se nachází na území Slezska, podle kterého je euroregion nazván. Euroregion je dobrovolným svazkem obcí a měst česko-polského příhraničí. Zahrnuje na české straně velkou část území okresu Opava, části okresu Bruntál (Krnovsko) a Novojičínsko. Na polské straně euroregion zahrnuje powiaty (okresy) raciborski, glubczycki, wodzislawski a rybnicki, které se nacházejí na území dvou vojvodství - Opolského a Slezského. Důležitým bodem v procesu jeho vytváření byla česko-polsko-německá konferenci „Region Opava-Racibórz – historie a perspektivy v Evropské unii“, která se konala ve dnech 12.-13. září 1997 v Opavě. Podepsání smlouvy předcházela Deklarace o vytvoření polskočeského euroregionu podepsána 3.listopadu 1997 v Ratibórzu. K podpisu smlouvy o vytvoření euroregionu Silesia došlo 20.září 1998 v Opavě.25 Členy české části euroregionu, sdružení s názvem Euroregion Silesia-CZ, je v současné době 58 obcí a měst a 3 přidružené organizace - Matice slezská, Hospodářská komora Opava a Slezská univerzita Opava. Polskou stranu euroregionu tvoří Sdružení obcí povodí Horní Odry (Stowarzyszenie Gmin Dorzecza Górnej Odry), jehož členy je v současnosti 19 polských měst a obcí. Z okresu Opava je součástí euroregionu 48 z celkového počtu 80 obcí okresu. Členy jsou všechny obce, které mají statut města - Opava, Dolní Benešov, Budišov nad Budišovkou, Hlučín, Hradec n. Moravicí, Kravaře, Vítkov. Z okresu Bruntál je členy osm obcí z počtu 71 obec, z toho Krnov a Horní Benešov mají status města. Zajímavostí je zastoupení v euroregionu obcí z okresu Nový Jičín, který nemá ani metr hranice z Polskem. Členství vzniklo na bázi kontaktů jednotlivých starostů. V euroregionu jsou v dnešní době zastoupena tři města – okresní město Nový Jičín, dále Fulnek a Odry. Během existence Euroregionu docházelo v české části k výrazným změnám v počtu členů. Před rokem 2001 bylo členy jen 24 českých obcí. Po změně ve vedení české části Euroregionu, a výraznější agitaci mezi starosty, se počet členů během roku 2001 zvýšil téměř 2,5krát. Z mírnými obměnami se počet ustálil na hodnotě 58. Mimo euroregionu Silesia vznikly na jeho území další menší svazky obcí – Sdružení obcí Hlučínska a mikroregiony Opavsko-severozápad, Matice Slezská, Moravice, Krnovsko, které reflektovaly tradiční historické vazby či jiné společenské aktivity a zájmy.

25

Euroregiony na česko-polské hranici, s.37

22

Tabulka 6 Členská základna Euroregionu v roce 2006 Česká část okres Bruntál Horní Benešov Horní Životice Krnov Lichnov Sosnová Staré Heřmínovy Úvalno okres Nový Jičín Fulnek Nový Jičín Odry okres Opava Bolatice Brumovice Budišov nad Budišovkou Budišovice Čavisov Čermná ve Slezsku

23

Polská část okres Głubczycki Baborów Branice Głubczyce Kietrz okres Raciborski Kornowac Krzanowice Krzyżanowice Kuźnia Raciborska Nędza Pietrowice Wielkie Racibórz Rudnik okres Rybnicki Lyski okres Wodzisławski Gorzyce Lubomia

Dolní Benešov Dolní Lhota Dolní Životice Háj ve Slezsku Hať Hlavnice Hlubočec Hlučín Hněvošice Holasovice Horní Lhota Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Kobeřice Kozmice Kravaře Kyjovice Litultovice Ludgeřovice Melč Mikolajice Mokré Lazce Neplachovice Oldřišov Opava Píšť Pustá Polom Rohov Slavkov Služovice Stěbořice Strahovice Sudice Šilheřovice Štítina Těškovice Uhlířov Velká Polom Velké Heraltice Velké Hoštice Vítkov

Marklowice Mszana Pszów Wodzisław Śląski

zdroj: www.euroregion-silesia.cz

24

6.2. Fyzickogeografická charakteristika 6.2.1. Česká část 6.2.1.1. Reliéf Protože je česká část euroregionu rozdělena do tří okresů, lze ji velmi těžko jednoznačně vymezit. Zasahuje alespoň částečně do tří geomorfologických provincií. Největší část zaujímá Česká vysočina a to geomorfologickým celkem Nízkého Jeseníku. Nadmořské výšky vrcholů se pohybují okolo 500 m a klesají ve směru od západu k východu. Za nejvyšší vrchol euroregionu lze považovat Červenou horu v katastru obce Budišov n. Budišovkou vysokou 749 m n. m. Největší plochu euroregionu zabírá Vítkovská vrchovina. Celková plocha vrchoviny je 988 km2. Geologická skladba se vyznačuje hlavně výskytem spodnokarbonských břidlic a drob či denudační zbytky bádenských sedimentů. Má rozsáhlé zbytky zarovnaných povrchů a hlubokých údolí. Příznačné je také průlomové údolí řeky Opavy.26 Ta je ohraničena na severu Poopavskou nížinou s plochým periglaciálním reliéfem s širokými údolími, širokou údolní nivou řeky Opavy a výraznou zábřežskou terasou.27 Sousedí se Stěbořickou pahorkatinou, která je tvořena spodnokarbonskými horninami s převahou břidlic nad drobami. Na území jsou kerná k V sklánějící se údolí s rozsáhlými sprašovými hlínami. Ty jsou překryty plošinami a širokými hřbety.28 Středoevropská nížina je zastoupena Opavskou pahorkatinou. Na našem území je plošně totožná se Slezskou nížinou. Je převážně na pleistocénních sedimentech kontinentálního zalednění. Plochý periglaciální reliéf je z velké části pokryt sprašovými hlínami. Převládají především pole a louky.29 Jihovýchodně se nachází Hlučínská pahorkatina, která má příznačný denudační reliéf se suchými a asymetrickými údolími a četnými holocenními stržemi Bruntálská vrchovina je tvořena převážně devonskými a spodnokarbonskými břidlicemi a drobami. Kerná vrchovina má v jižní části mladá hluboce zaklesnutá údolí.30

6.2.1.2. Vodstvo Řeka Opava vzniká soutokem Černé a Střední Opavy ve Vrbně ve výšce 540 m n.m. a ústí zleva do Odry u Ostravy-Svinova v nadmořské výšce 210 m. Plocha povodí je 2088,8 km2, délka toku 118,6 km. Je to vodohospodářský významný tok se pstruhovou vodou na horním toku. Vodácky využívaná je řeka Opava na 112 km dlouhé části.

26

Demek, Jaromír: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, s.545 Demek, Jaromír: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, s. 415 28 Demek, Jaromír: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, s. 475 29 Demek, Jaromír: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, s. 386 30 Demek, Jaromír: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, s. 125 27

25

Další významný vodní tok Hvězdnice pramení JZ od Horního Benešova ve výšce 600 m n.m. a ústí zleva do Moravice u Kylešovic v nadmořské výšce 253 m. Plocha jejího povodí je 163,5 km2, délka toku je 34,1 km. Na celé délce toku se nachází pstruhová voda.31 Moravice, vodohospodářský významný tok se pstruhovou vodu na horním toku, pramení ve Velkém kotli na jihovýchodního svahu Vysoké hole ve výšce 1170 m n.m. a vlévá se zprava do Opavy v nadmořské výšce 240 m. Plocha povodí je 901 km2, délka toku 105,1 km. Moravice protéká Bruntálskou a Vítkovskou vrchovinou a do Opavy ústi v Pootavské nížině. Vodácky je tok využíván od ústí Koteckého potoka po jez do Břidličné. Na toku jsou dvě významné vodní nádrže – Kružberk a Slezská Harta.32

Kružberk Vodárenská nádrž na řece Moravici u Kružberka byla vybudována v letech 1948 až 1955 jako první údolní nádrž v povodí Odry. Původní záměr převážně energetického využití průtoků Moravice byl přes úvahu o nalepšení průtoků pro zásobení ostravského průmyslu vodou s ohledem na rostoucí potřeby pitné vody změněn na využití pro vodárenské účely. Po vybudování výše ležící nádrže Slezská Harta, s níž nádrž Kružberk úzce spolupracuje v kaskádě, plní následující úkoly: zajištění dodávky surové vody po vodárnu v Podhradí v dostatečném množství i kvalitě, zvýšení průtoků na Moravici, Opavě a Odře a vytvoření lepších podmínek pro život v tocích a umožnění průmyslových odběrů z nich.Celkový objem nádrže je 35,5 mil m3.33

Slezská Harta Výstavba údolní nádrže na Moravici u obce Slezská Harta byla realizována na základě úvah o nutnosti posílení níže ležícího vodárenského zdroje Kružberk. Postupně byl účel nádrže rozšířen i o příznivé ovlivnění jakosti surové vody pro vodárenské účely, nadlepšení průtoků na Moravici, Opavě i Odře, umožnění odběrů vody pro průmysl a o využití vodní energie.34 V roce 1986 byly vybudovány hlavní objekty staveniště a v roce 1987 výstavba nádrže Slezská Harta oficiálně začala. Dokončena byla v roce 1997 a napuštěna byla o rok později. Celkový objem nádrže je 218 mil m3. V oblasti se vyskytují také minerální prameny. Prameny železitých kyselek jsou ve Velkých Heralticích, v Mladecku vyvěrá kyselka v areálu nádraží, u Litultovic v trati “Nade vsí” do koryta řeky Moravice vyvěrají kyselky poblíž zříceniny Vikštejna, u Mokřinek a Zálužného.

31

Vlček, Vladimír a kol.: Zeměpisný lexikon ČSSR - vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 1984, s. 114 Vlček, Vladimír a kol.: Zeměpisný lexikon ČSSR - vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 1984, s. 182-183 33 http://www.povodiodry.cz/fr_prehrady.html 34 http://www.slezska-harta.cz 32

26

6.2.1.3. Klimatická charakteristika Hlavní rysy podnebí ovlivňuje poloha naší republiky v mírném pásu na pomezí vlivu oceánského a kontinentálního. Podnebí také ovlivňuje poloha euroregionu východně od masivu Hrubého Jeseníku a otevřená poloha do Slezské nížiny. Stav počasí tak bývá často velmi odlišný od ostatní části Moravy či Čech. V relativně rozlohou malém území euroregionu je však klima ovlivňováno především vertikální členitostí reliéfu, která ovlivňuje délku zimy i dobu vegetace. Dle Quitta (1975) je celá oblast rozložena v mírně teplé oblasti MT2-MT10. V severní části kolem Opavy se nachází klimatická oblast MT10. Tuto oblast úzkým pásem lemuje MT9. Největší rozlohu má klimat. oblast MT7, která zahrnuje hlavně oblast Vítkovské vrchoviny a zasahuje až ke Krnovu. Území kolem přehrady Kružberk a Budišova nad Budišovkou patří do MT3. Nejmenší plošné zastoupení má klimatická oblast MT2 zahrnující okolí Horního Benešova. Průměrná roční teplota v oblasti se pohybuje kolem 8 °C, nejteplejší měsíc je červenec s průměrnou teplotou 18,3 °C, nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -2,2 °C. Srážkové poměry jsou proměnlivé od severozápadu k jihovýchodu, existuje zde totiž tzv. opavsko-krnovský dešťový stín, který vzniká tím, že se převládající západní větry zbaví své vlhkosti na západní návětrné straně Hrubého Jeseníku a na závětrné straně se tak projevují již jako suché padavé větry. Průměrné roční srážky se pohybují kolem 620 mm. Nejdeštivějším měsícem je červenec. Nejmenší srážkové úhrny jsou nejčastěji v únoru. Sněhové srážky jsou v průměru 37 dní v roce a délka sněhové pokrývky je průměrně 54 dny. V oblasti převládají větry jihozápadní a západní, které tvoří téměř 40 % všech směrů větru v roce.35

6.2.1.4. Biogeografická charakteristika Území patří do dubovo-bukového a fragmentárně do bukového vegetačního stupně. V nejteplejších polohách se nachází ještě biocenózy bukovo-dubového vegetačního stupně. Nejchladnější místa oblasti naopak spadají do jedlovo-bukového stupně. Velká část oblasti je už odlesněna, ale v minulosti zde existoval rozsáhlý komplex zalesnění, který pokrýval celý Nízký Jeseník. To se však původně změnilo s velkým procesem kolonizace od 12. století. V dnešních lesích jsou převážně druhotné monokulturní smrčiny, které byly vysazovány od 19. století jako rychlý zdroj dřevní hmoty k uspokojení velké poptávky po dřevě. Z jehličnanů se objevují dále jedle, modřín a borovice. Z listnatých druhů jsou pak nejrozšířenější buk, dub, bříza, lípa či javor.36 35

Vích, Jaroslav: Kulturní krajiny okresu Opava. [Diplomová práce] Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, 1996, s. 32 36 Vích, Jaroslav: Kulturní krajiny okresu Opava. [Diplomová práce] Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, 1996, s. 38

27

Velkou roli při formování rostlinného krytu hrál na území euroregionu pevninský ledovec. Rostlinstvo mělo díky jeho vlivu tundrový charakter, který se z části dodnes uchoval na rašelinných a slatinných loukách. Díky postupu ledovce se zde také dostávali zástupci rostlinstva z jiných části jeho předchozího postupu. Zvířena oblasti je celkem bohatá a pestrá. Vyskytuje se lovná svěř včetně vzácné koroptve. Početné je i ptactvo zejména na rybnících ve východní části euroregionu. Mnoho živočichů je chráněno. Přírodní atraktivita území není z pohledu ostatních oblastí České republiky tak výjimečná. Euroregion také leží mezi dvěma daleko přírodně významnějšími lokalitami, a to Jeseníky a Beskydy. Nachází se tu však mnoho míst, která nabízejí vysokou přírodní hodnotu. Celkem je v regionu 21 maloplošných zvláště chráněných území a přírodní park Moravice. Ten patří zřejmě k nejhodnotnějším chráněným územím. Údolí řeky je v mnoha částech parku hluboce zaklesnuto do okolního terénu. Pod přehradní nádrží Kružberk teče Moravice 100–150 m pod úrovní okolní krajiny zaklesnutými meandry. Roste zde mnoho vzácných chráněných rostlinných prvků jak horského typu, tak rostlin nižších poloh. Pestrá je také fauna. Odborné průzkumy ukázaly, že v přírodním parku Moravice žije 15 druhů netopýrů, kteří zde nacházejí úkryty a zimní stanoviště.37

6.2.2 Polská část 6.2.2.1. Reliéf Oblast patří do geomorfologického makroregionu Slezské nížiny a Slezské vysočiny. Na území euroregionu jsou mezoregiony Glubčická vysočina, Ratibořská kotlina a Rybnická vysočina. Další významnou částí je údolí řeky Odry, které odděluje jednotlivé části. Glubčická vysočina má zvlněný reliéf a dosahuje průměrných nadmořských výšek kolem 200 m, s relativním převýšením pohybujícím se do 70 metrů. Vrcholy mají zaoblený tvar se sklonem kolem 5 %. Údolí jsou hluboce zařezaná do okolní krajiny. Svrchní části údolí mají neckovitý tvar, který postupně v dolních částech přechází do tvaru písmene V a má charakter strží. Jedním z dalších charakteristických morfologických útvarů v oblasti je údolí řeky Psiny, levostranného přítoku Odry. Z údolí řeky se do výšky 35 m tyčí sklaní stěna. Ratibořská kotlina se nachází v severní části euroregionu. Je rozsáhlou sníženinou se střední nadmořskou výškou okolo 200 m. Stálý plochý reliéf se mírně sklání v západním směrem k údolí Odry. Kotlina je přeťata v širokým korytem řeky Rudy, která je pravostranným přítokem Odry. Úroveň mezi dnem údolí a okolní krajinou často přesahuje několik metrů. Největší rozdíl dělá 16 m. Monotónní ráz Ratibořské kotliny narušují časté vydutě v terénu. 38

37 38

Chráněná území ČR, Ostravsko, svazek X. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 2004, s. Strategia Rozwoju Powiatu Raciborskiego, březen 2000, zpracoval Petex, Opole, s. 18

28

Rybnická vysočinu odděluje od Odry vysoká hrana z nánosů a sesuvů, které vznikají geodynamickými procesy. Zvlněný povrch vysočiny dosahuje výšky mezi 220–245 m n. m. Údolí Odry probíhá poledníkovým směrem a skládá se sytému teras - záplavových a nezáplavových. Šířka údolí z terasami dosahuje až tří kilometrů. Záplavová terasa vystupuje 3–4 m na úroveň řeky. Od nezáplavové terasy je oddělena okrajem vysokým dva metry. Nezáplavová terasa je ukloněna od osy údolí a je 5–15 m nad střední úrovní hladiny Odry.

6.2.2.2. Vodstvo Území se nachází v povodí Odry. Řeka je hydrogeografickou osou oblasti. Mezi hlavní přítoky patří levostranný přítok Psiny v délce 21,1 km a zprava ústí řeka Ruda o délce 10 km s přítokem Siminou o délce 9,3 km. Svůj tok na území oblasti začíná Odra v místě, kde se do ní vlévá Olza. V tomto místě řeka vstupuje do kotliny Kozielsko-Ratibořské, též údolí horní Odry, a má charakter nížinný s nevelkým spádem, silněji meadruje. Široké koryto Odry silně kontrastuje s okolím kotliny. Hydrografickou síť území doplňují toky nižšího řádu, většinou přeměněné v meliorační síť. Zvláštní místo v hydrologické charakteristice zaujímají vodní plochy vzniklé v prostorách po těžbě písků a štěrků. Nejvíce je jich v údolí Odry. Jejich plocha se zvětšuje s postupem dobývání.

6.2.2.3. Klimatická charakteristika Podle rozdělení Polska na klimatické regiony dle E. Romea se území nachází v tzv. Moravské Bráně. A patří mezi nejteplejší pásmo Polska. Roční průměrná teplota dosahuje 8,0°C, průměrná lednová teplota je -2,1°C a červencová 18,0°C. Počet mrazivých dnů je 100 – 110 a vegetační období čítá 220 dní. Průměr srážek za rok dosahuje 673 mm, počet dnů se srážkami je 170, v tom sněhové 45, a sněhová pokrývka trvá 60 dní. Průměrný sluneční svit je 1 400 hodin a 30 dní je se slunečním svitem nad 10 hodin. Maximálně zamračeno je v listopadu až lednu a minimálně v období srpna až září. V zimě a na podzim převažují větry jižní, na jaře a v létě severní. Průměrná rychlost větrů se pohybuje od 1,7 do 3,4 m/s. Na klimatické podmínky oblasti má vliv terén – nadmořská výška. Lokální klíma je vhodné pro zemědělství, ale ve srážkově chudých místech může rostlinstvo trpět nedostatkem vláhy. Široké a ploché údolí Odry má inverzní charakter, časté inverzní teploty nejsou příznivé pro osídlení. Celkové klimatické podmínky nejsou vhodné zvláště v nejníže položených místech. Další zhoršování klimatických podmínek způsobují i přírodní a umělé terénní bariéry napříč řeky Odry.

29

6.3. Socioekonomická charakteristika Demografické

charakteristiky

euroregionu

jsou

ovlivněny

mnohými

vlivy

-

ekonomickými, sociálními či politickými. Euroregion z velké části kopíruje celostátní tendence na obou stranách hranice. Počet obyvatel na území celého Euroregionu Sliesia byl k 31. 12. 2004 celkem 501 302.

6.3.1. Česká část 6.3.1.1. Obyvatelstvo Na české straně byl stav obyvatelstva 225 814. Oproti sčítání v roce 1991 ubylo v české části euroregionu 2473 obyvatel, což je 1,1 % celkového počtu obyvatelstva. Ve srovnání s Moravskoslezským krajem je úbytek více než dvojnásobně nižší, 1,1 % ku 2,4 %. Oproti celé republice však je změna počtu obyvatel mírně horší (o 0,3 %). Tabulka 7 Vývoj počtu obyvatelstva ve vybraných územních jednotkách v letech 1991-2004 Rok

Území

Změna 1991-2004

1991

2004

%

Silesia-česká část

228287

225814

-2473

-1,1

Moravskoslezský kraj

1287821

1257554

-30267

-2,4

Česká republika

10302215

10220577

-81638

-0,8

zdroj: SLDB 1991, Crossborder databáze

Údaje podle jednotlivých obcí jsou v příloze l.

Přirozený a migrační pohyb obyvatelstva Snížení počtu obyvatel souvisí s poklesem porodnosti a odkládání manželství a rodičovství do pozdějšího věku. Tento trend kopíruje celorepublikový vývoj. Největší absolutní populační ztráty zaznamenaly obce Opava, Nový Jičín a Hlučín. Nejvyšší reálný úbytek obyvatel však mají Staré Heřmínovy (9,2 %) a Těškovice (7,7 %). Největší reálný populační přírůstek byl v Dolních Životicích, Budišovicích a Horní Lhotě, ve kterých přibylo přes 20 % obyvatel, v Dolních Životicích dokonce téměř o třetinu. Všechny sledované obce mají zejména vysoce kladné migrační saldo, ale také přirozený přírůstek obyvatelstva. Největší úbytky mají zejména města, a to všech velikostních kategorií (výjimkou je Krnov). Toto lze vysvětlit oddělením nově vzniklých obcí v devadesátých letech, ale také absencí výraznější migrace z venkova do měst a stěhováním do ekonomicky silnějších regionů kraje či dokonce České republiky. Záporné migrační saldo mají všechna tři největší města Opava, Krnov i Nový Jičín, který má v roce 2004 úbytek migračního pohybu obyvatel 8,1 %. Údaje podle jednotlivých obcí jsou v příloze 2.

30

Věková struktura Věková struktura obyvatelstva má velmi nepříznivý vývoj39. Tento obecný trend souvisí s poklesem porodnosti a prodlužováním průměrného věku dožití. Stoupá podíl poproduktivního obyvatelstva a naopak klesá podíl předproduktivního. Přirozeně tedy ubývá obyvatel. Nejpříznivější věkovou strukturu z českých obcí Euroregionu vykazuje jednoznačně obec Čermná ve Slezsku, kde je téměř čtvrtina obyvatel (23,9 %) ve věku do 14 let. Nejnižší je také podíl poproduktivního obyvatelstva (7,2 %). Nejvyšší podíl produktivního populace má obec Hrabyně (76,2 %), kde je však tento vysoký poměr dán nejnižší hodnotou obyvatelstva do 14 let (10,7 %) v celé české části euroregionu. Hodnoty pro českou část Euroregionu jsou velmi podobné jako v Moravskoslezském kraji. Ve srovnání s celou Českou republikou je demografická struktura oblasti Euroregionu daleko příznivější. Tabulka 8 Věková struktura a index stáří obyvatel ve vybraných územních jednotkách v roce 2004 ( %) Území

do 14

15 - 64

65 a více

Index stáří


15,5

71,3

13,2

82,8


15,5

71,6

12,9

83,5

Česká republika

15,0

71,0

14,0

94,0

zdroj: Crossborder databáse

Údaje podle jednotlivých obcí jsou v příloze 3.

Vzdělanostní struktura Určuje se nejvyšší dokončené vzdělání pro obyvatelstvo starší 15 let. Údaje pro vzdělanostní strukturu nebyly ze sčítání v roce 1991 bohužel dostupné. Nelze tedy číselně porovnat změny, které bezesporu nastaly v průběhu devadesátých let dvacátého století. Tabulka 9 Nejvyšší ukončené vzdělání u obyvatelstva nad 15 let ve vybraných územních jednotkách ( %) v tom nejvyšší ukončené vzdělání základní a neukončené

vyučení a střední odborné bez maturity

úplné střední s maturitou

vyšší odborné a nástavbové


25,1

39,5

23,3

3,0

7,4

1,8


25,2

38,7

23,4

3,1

7,8

1,8

Česká republika

23,0

38,0

24,9

3,5

8,9

1,7

Oblast

vysokoškolské bez vč. vědecké vzdělání přípravy a nezjištěno

zdroj: SLDB 2001

Údaje podle jednotlivých obcí jsou v příloze 4.

39

Orientační srovnání bylo provedeno s údaji ze SLDB 1991. V tomto sčítání jsou však jinak rozděleny kategorie podle věku než dostupné údaje za rok 2004. Produktivní věk je dán pro muže v rozpětí 15-60 let, pro ženy 15-55 let. Na tyto věkové kategorie navazuje tedy také jiné rozdělení poproduktivního věku. Nebylo tedy objektivně možné tabulkově hodnoty srovnat.

31

Z celkového hodnocení je zřejmá velká podobnost vzdělanostní struktury v porovnání z Moravskoslezským krajem (dále jen kraj). V roce 2001 byl v Euroregionu Silesia oproti kraji a celé republice nadprůměrný počet vyučených a se středním vzděláním bez maturity. Jinak byla struktura nejvyššího dokončeného vzdělání u obyvatelstva ve srovnání s krajem velmi podobná. Naopak celá Česká republika vykazovala daleko lepší charakteristiky, zejména u podílu vysokoškolsky vzdělané části populace. V samotném

Euroregionu

byl

nejvyšší

podíl

vysokoškoláků

v Dolní

Lhotě

(11,6 %), Opavě a Háji ve Slezsku (obě obce 10,7 %). Nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel byl ve Starých Heřmínovech (0,5 %), kde se naopak vyskytoval nejvyšší poměr osob se základním či neukončeným vzděláním.

Nezaměstnanost Nezaměstnanost byla v české části Euroregionu hodnocena podle okresů a vyšších územních jednotek. Od července 2004 začalo Ministerstvo práce a sociálních věcí vypočítávat nezaměstnanost podle nové metodiky ILO, která je obvyklá v zemích Evropské unie. Pro výpočet nezaměstnanosti nyní používá ministerstvo takzvané dosažitelné uchazeče o zaměstnání. Nepočítají se mezi ně lidé, kteří jsou v pracovní neschopnosti, ve výkonu trestu, na mateřské dovolené a uchazeči zařazení do rekvalifikace vykonávající krátkodobé zaměstnaní. Mezi uchazeče o zaměstnání se nově zahrnují i případní uchazeči ze zemí Evropského hospodářského prostoru, registrovaní na Úřadech práce v ČR. Většina oblastí Euroregionu má nižší míru registrované nezaměstnanosti než Moravskoslezský kraj. Výjimkou je okres Bruntál, který vykazuje dlouhodobě vysoké hodnoty. Z tabulky je zřejmý nárůst počtu nezaměstnaných až do roku 2004. Po zavedení nové metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti se hodnoty relativně snížily. V roce 2005 však nastal reálný pokles uchazečů o práci, zejména díky vysokému hospodářskému růstu našeho hospodářství. Tabulka 10 Vývoj nezaměstnanosti ve vybraných územních jednotkách v letech 2000-2005 k 31. 12. ( %) Území

2000

2001

2002

2003

2004

2005

okres Bruntál

17,2

16,5

16,7

18,2

17,5

15,9

okres Nový Jičín

12,4

12,8

13,4

15,0

12,6

10,9

okres Opava

10,7

11,3

11,7

12,1

11,3

11,5


15,1

15,1

15,9

16,8

15,7

14,2

Česká republika

8,8

8,9

9,8

10,3

9,5

8,9

zdroj: MPSV

32

6.3.1.2. Zemědělství Celá česká oblast má stále zemědělsko-průmyslový charakter a patří k jádrové oblasti zemědělské produkce kraje. Po roce 1989 procházelo zemědělství velkými strukturálními změnami, rozpadala se jednotná zemědělská družstva a státní statky a vznikaly menší společnosti či ve velkém počtu také samostatně hospodařící rolníci. Došlo tak téměř k zániku státního zemědělského sektoru. Výrazně se snížil (téměř o 30 %) objem zemědělské výroby. Příčinou mohou být změny ve výrobní struktuře a organizaci práce, ale především zrušení dotací cen potravin, ztráty východních trhů, liberalizace domácího trhu i zemědělského obchodu se zahraničím a minimalizace subvencí. Přestože se české zemědělské podniky celkem rychle adaptovaly na nové podmínky, situace mnoha zemědělců je stále tíživá. Zemědělství má v euroregionu celkem dobré vstupní přírodní podmínky vhledem k relativně kvalitní půdě, zejména v okolí Opavy. Podle SLDB 2001 je zaměstnanost ekonomicky aktivního obyvatelstva v zemědělství 4,3 %. Což je výrazně vyšší hodnota, než kterou má Moravskoslezský kraj (2,8 %). Potvrzuje se tak zemědělský charakter oblasti ve srovnání s krajem. Zaměstnanost obyvatelstva v zemědělství zaznamenala v průběhu devadesátých let výrazný pokles. V roce 1991 bylo v zemědělském sektoru zaměstnáno 12,2 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Za deset let (SLDB 2001) poklesl počet zaměstnanců o 7,9 procentního bodu. Toto snížení je ve srovnání s Moravskoslezským krajem (4,7 procentního bodu) a Českou republikou (7,1procentního bodu) větší. V absolutních číslech ubylo v zemědělství na území euroregionu za sledované období 9 413 ekonomicky aktivního obyvatelstva. Jednou z možností rozvoje zemědělství v oblasti je princip ekologického zemědělství, které zastává k přírodě šetrné postupy pěstování a chovu. Potřebuje ovšem daleko vyšší dotace než klasické intenzivní zemědělství. Mnoho zemědělců ovšem zůstává nadále konzervativními a poptávka po biopotravinách není u našeho obyvatelstva tak vysoká jako např. v Rakousku. Další forma rozvoje související okrajově se zemědělstvím je rozvoj agroturistiky. S tímto druhem rozvoje cestovního ruchu počítá např. Akční plán rozvoje cestovního ruchu na Opavsku.

6.3.1.3. Průmysl Průmysl v oblasti euroregionu je více diverzifikovaný než v Moravskoslezském kraji a měl tak lepší podmínky pro adaptaci v tržním prostředí. V mnoha oblastech se transformace podařila, některé oblasti (např. Krnovsko) však zaznamenaly stagnaci či pokles ekonomické úrovně, a to zejména v první polovině devadesátých let. Další rozvoj průmyslu výrazně ovlivnila také privatizace bývalých státních podniků. K nejdůležitějším privatizacím v Opavě patřila bezesporu privatizace s.p. Čokoládoven, Opava

33

Opavia (8.1.1992) do rukou firem BSN a NESTLÉ, které získaly 51% podíl. Dnes nesou název Danone Čokoládovny, a.s., Opavia Opava. Další důležitou privatizací byl prodej Galeny Komárov americké firmě IVAX Corporation.Dnes se jedná o stabilní firmy, které rozšiřují své aktivity, racionalizují výrobu a svými přístupy ovlivňují celý regionální trh práce. Z dalších významných zahraničních investic je akvizice americké firmy Visteon do novojičínské firmy Autopal, která vyrábí příslušenství pro automobily. Z významných podniků se dále nacházejí v Opavě Balakom (výrobce barev a laků), Brano (např. výroba zámků, zvedáků pro automobily) a Ostroj (výrobce důlních strojů, hydraulických jeřábů či lisovacích strojů). Velmi dynamickým rozvojem v posledních letech prochází krnovský výrobce nealkoholických nápojů Kofola, která se snaží budovat velmi atraktivní obchodní značku. Za významný podnik lze také považovat krnovského výrobce kotlů Dako, výrobce armatur MSA a Štěrkovny v Dolním Benešově. Zaměstnanost v průmyslu a stavebnictví oproti roku 1991 poklesla na území euroregionu o 6 procentních bodů, což souvisí s rozsáhlou restrukturalizací

v průběhu

devadesátých let. Největší pokles zaznamenaly obce Ludgeřovice (14,7 procentního bodu), Hrabyně (13,4 procentního bodu ) a Hlučín (13,1 procentního bodu). Naopak největší nárůst měla Hlavnice, kde se zvýšil počet pracujících v sekundárním sektoru o 31,8 procentního bodu. Významný pokles se objevuje i u průmyslových center Opavy, Nového Jičínu a Krnova, u všech přes 7 procentních bodů. Slabinou oblasti je nedostatek ploch připravených k investicím. Jediná dokončená průmyslová zóna je v Krnově-Červeném dole, která má plochu 48 ha, z toho je obsazeno 30 ha. Investují zde italské (STI, IVG holding) a české firmy (Elastex, Alu Krnov). Zlepšení situace by mělo napomoci budování další části výše zmíněné zóny a hlavně vytvoření dvou nových, v Novém Jičíně a Bolaticích. Údaje o ekonomické struktuře obyvatelstva podle obcí jsou v příloze 5.

6.3.2. Polská část Počet obyvatel na polské části euroregionu 275 488 (k 1. 7. 2004). Pro polskou část bohužel nebyly k dispozici údaje ze sčítání v roce 1988. Nebylo tedy možno srovnat vývoj některých demografických charakteristik ve stejném období jako u strany české. Jak už bylo uvedeno v kapitole metody zpracování práce, zpracování dat u polského a českého statistického úřadu se v mnohém liší a často není možné porovnání. To se týká zejména vzdělanosti. Struktura obyvatelstva podle národnosti a užívaného jazyka zase u polské části není dostupná pro jednotlivé gminy. Nelze tedy vytvořit statistiku těchto charakteristik pro polskou část Euroregionu.

Věková struktura V jednotlivých gminách Euroregionu má velmi příznivou věkovou strukturu Mszana, která má nejnižší nejvyšší podíl předproduktivního obyvatelstva (18,3 %). U Ratiborze se zase

34

objevuje nejnižší podíl obyvatel nad 65 let (12,0 %) Tato charakteristika je vzhledem k městskému charakteru gminy relativně překvapivá. Ratiborz má zároveň nejpočetnější produktivní složku (72,5 %). Naopak nejméně příznivé rozdělení obyvatelstva podle věku vykazují gminy Rudnik, kde nejvyšší podíl poproduktivních osob (16,7 %) a Krzanowice, kde je zase nejnižší poměr obyvatel do 14 let.

Ve srovnání s vyššími územními celky má

polská část Euroregionu velmi podobné ukazatele jako ve Slezském i Opolském vojvodství. Naopak při srovnání s celostátní průměrem Polska jsou charakteristiky mírně horší, zejména u obyvatelstva ve věku do 14 let. Tabulka 11 Věková struktura obyvatelstva a index stáří ve vybraných územních jednotkách v roce 2004 ( %) Území

do 14

15 - 64

65 a více

Index stáří

Silesia -polská část

16,1

70,7

13,2

81,6

Opolské vojvodství

15,7

71

13,3

84,7

Slezské vojvodství

15,1

72

12,9

84,9

Polsko

16,7

70,1

13,2

78,7

zdroj: Crossborder databáze

Údaje podle jednotlivých obcí jsou uvedeny v příloze 3.

Přirozený a migrační pohyb obyvatelstva Celkem ubylo za rok 2004 v polské části Euroregionu 851 obyvatel. Tento úbytek je však téměř z celé části dán záporným migračním saldem. Přirozený úbytek byl jen 1,2 % z celkové populační ztráty. Největší reálný úbytek obyvatelstva zaznamenala gmina Rudnik (13,1 %), kde je patrná vysoká migrace zejména mladé populace z gminy. Celkově lze konstatovat, že gminy, ve kterých se objevuje vysoké záporné saldo migrace, mají záporný přirozený přírůstek. Zajímavá je pozice Ratiborze jako centra oblasti. Zaznamenává relativně vysoký migrační úbytek (9,5 %, v absolutních číslech nejvyšší). Zároveň údaj o přirozeném přírůstku (1,1 %) koresponduje s celkem mladou věkovou strukturou gminy. Reálné přírůstky obyvatel zaznamenaly především gminy Kornowac a Mszana (celkové přírůstky 11,0 %, resp. 8,9 %). Nejvyšší přirozený přírůstek obyvatelstva měla Kietrz (1,8 %). Ve srovnání s vyššími územními celky mají gminy Euroregionu pozitivnější hodnoty u přirozeného přírůstku. Z tabulky 5 lze pozorovat vysokou míru migrace zejména z Opolského vojvodství a právě gmin Euroregionu. Slezské vojvodství jako průmyslová oblast má tyto hodnoty daleko příznivější. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem jsou charakteristiky ostatních sledovaných území výrazně horší.

35

Tabulka 12 Přirozený a migrační pohyb obyvatelstva ve vybraných územních jednotkách v roce 2004 Saldo (přírůstek +, úbytek -) celkového pohybu obyvatel

Saldo (přírůstek +, Saldo (přírůstek +, úbytek -) přirozeného úbytek -) migračního pohybu obyvatel pohybu obyvatel

celkem

na 1000 obyvatel

celkem

na 1000 obyvatel

celkem

na 1000 obyvatel

Silesia-polská část

-851

-3,1

-10

0

-841

-3,1


-4385

-4,1

-988

-0,9

-3397

-3,2


-14049

-3,0

-5457

-1,2

-8592

-1,8

Polsko

-16773

-0,4

-7391

-0,2

-9382

-0,2

Území

zdroj: Crossborder database

Údaje podle jednotlivých obcí jsou uvedeny v příloze 2.

Vzdělanostní struktura Určuje je se nejvyšší dokončené vzdělání pro obyvatelstvo starší 13 let. Z celkového hodnocení je zjevné nižší procentuální zastoupení vysokoškolsky i středoškolsky vzdělaného obyvatelstva v Euroregionu Silesia ve srovnání s ostatními srovnanými územními celky. To souvisí s absencí vysoké školy přímo na území polské části Euroregionu. Tabulka 13 Nejvyšší míra dosaženého vzdělání u obyvatelstva staršího 13 let ve vybraných územních jednotkách v roce 2002 (%) nejvyšší ukončené vzdělání střední

základní odborné

základní ukončené

základní neukončené a bez vzdělání

2,3

23,2

29,5

30,4

2,6

5,7

8,0

2,8

24,9

26,1

29,7

3,1

5,4


8,9

2,8

28,9

26,8

26,4

2,3

3,9

Polsko

9,9

3,2

28,3

23,2

29,8

3,6

2,0

vysokoškolské

vyšší odborné

Silesia-polská část

6,3


Území

nezjištěno


Údaje podle jednotlivých obcí jsou uvedeny v příloze 6. U samotných gmin v Euroregionu má nejvyšší podíl vysokoškoláků centrum Ratiborz (9,5 %). Nejnižší poměr této složky má gmina Krzanowice a Rudnik (2,7 %), tyto obce mají nejvyšší podíl obyvatelstva se základním vzděláním.

Nezaměstnanost Nezaměstnanost v polské části Euroregionu byla hodnocena podle okresů a vyšších územních jednotek. Kompletní údaje byly dostupné pouze za léta 2002 a 2004.

Vysoká míra nezaměstnanosti je v Polsku výrazným problémem. Ze statistik je zřejmé, že počet lidí bez práce neklesá, ale naopak stále stoupá. Výjimkou je jen okres 36

Ratiborz. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je v okres Glubczyce, kde už je téměř čtvrtina (22,8 %) ekonomicky aktivního obyvatel bez práce. Velmi vysokou nezaměstnanost má také okres Rybnik Tabulka 14 Míra nezaměstnanosti ve vybraných územních jednotkách k 31. 12. ( %) Území

2002

2004

Okres Głubczyce

20,6

22,8

Okres Raciborz

14,2

13,8

Okres Rybnik

18,8

21,1

Okres Wodzisław

15,7

17,5


19,4

20,0


16,5

16,9

Polsko

18,0

19,0


6.4. SWOT analýza euroregionu Cílem SWOT analýzy je porovnání důležitých jevů nebo problematik, které podmiňují či ovlivňují rozvoj zkoumaného území. Zjišťují se silné stránky (strenghts), slabé stránky (weaknesses), příležitosti (opportunities) a hrozby (threats). Výsledky by měly sloužit k vytýčení cílů, priorit, opatření na zlepšení dané situace. Zdrojovými materiály pro českou část byly: •

Akční plán rozvoje turistického ruchu na Opavsku

•

Program iniciativy společenství INTERREG IIIA Česká republika - Polsko

•

Program rozvoje Moravskoslezského kraje

•

Studie rozvoje českého příhraničí40

Zdrojovými materiály pro polskou část byly: •

Operační program Slezského vojvodství na léta 2000–2020 (Strategia Rozwoju Województwa Śląskiego na lata 2000–2020)

•

Strategie rozvoje Opolského vojvodství na léta 2000–2015 (Strategia Rozwoju Województwa Opolskiego na lata 2000–2015)

•

Strategie rozvoje okresu Racibórz (Strategia Rozwoju Powiatu Raciborskiego)

•

Lokální plán rozvoje okresu Wodzisław (Plan Rozwoju Lokalnego Powiatu Wodzisławskiego na lata 2005–2013)

40

Analýza pro česko-polské příhraničí byla v roce 2002 zadána Ministerstvem pro místní rozvoj.Výsledky analýzy by měly sloužit ke zlepšení dané situace a koordinaci společného postupu regionálních (kraj/vojvodství) či celostátních složek. In: Krajíček, Libor: Studie rozvoje českého příhraničí. In: Proměny středoevropského prostoru – příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, č. 1. Ústav územního rozvoje, Brno 2005, s. 25–30

37

SWOT analýza se samozřejmě v mnoha oblastech shoduje. To souvisí s podobným charakterem obou částí euroregionu a také s podobnými problémy, které musí řešit i oba státy. Česká i polská část má několik společných principů, které může ovlivnit samotná aktivita euroregionu či místní samosprávy. Jedná se především o rozvoj přeshraniční spolupráce a cestovního ruchu. Oblast má velký potencionál pro jeho rozvoj. Je to silná stránka, příležitost, ale i hrozba, pokud by se nepodařilo tento potencionál využít. Další slabé stránky a hrozby souvisí s negativními demografickými charakteristikami (hlavně stárnutím populace), rostoucí nezaměstnaností či nízkým objemem investic do oblasti. Jako nejslabší prvek, a také hrozba, je vnímán velmi špatný stav a rozvoj infrastruktury, a to jak místní, tak dálniční sítě. Polská část kvituje nadprůměrně dobrou spolupráci všech složek regionálních úřadů od úrovni gmin až po vojvodství. Obě strany také považují za silnou stránku dobré školství, ale s částečnou hrozbou nerespektování požadavků trhu práce. Tabulka 15 SWOT analýza

Česká část -

přírodně atraktivní území s možností rozvoje cestovního ruchu relativně nízká nezaměstnanost v porovnání s ostatními oblastmi Moravskoslezského kraje příznivá věková struktura z hlediska předproduktivního a produktivního věku obyvatelstva vazby na Ostravskou průmyslovou oblast dostatečná dostupnost vysokoškolských vzdělávacích zařízení rozvoj vazeb na obou stranách česko-polské hranice množství mikroregionů - aktivita samosprávy

Česká část -

Silné stránky -

výhodná geografická poloha, dobré přírodní podmínky, klima vysoký potenciál rozvoje cestovního ruchu blízkost potencionálně velkých trhů - Česko, Slezská průmyslová oblast intenzivní rozvoj přeshraničních vazeb aktivita obyvatelstva, vysoká pracovní mobilita velmi dobrá spolupráce úřadů gmin, powiatů a vojvodství dobrá kvalita a struktura školství

Slabé stránky

nedostatečně využitý potencionál cestovního ruchu absence napojení na dálniční síť a protahující se další projekty silniční sítě (přeložka silnice I/46 Sudice-Hněvošice) slabší průmyslová základna nedostatek přímých investic a připravených ploch k možným investicím nedostatečná kapacita hraničních přechodů pro nákladní dopravu rozdílné právní a podnikatelské prostředí v obou státech obsahové zaměření středních škol a odborných učilišť neodpovídá současným požadavkům trhu práce úbytek především mladého obyvatelstva ve vesnicích a okrajových oblastech

-

38

Polská část

Polská část

vysoká nezaměstnanost absence dálničního napojení - prodlužování výstavby dálnic A1 a A4 v samotné oblasti slabší průmyslová základna absence speciálních ekonomických zón v euroregionu nízký podíl zahraničních investic nerovnoměrná hustota a kvalita silniční sítě výrazný zemědělský charakter velmi vysoká rozdrobenost zemědělské půdy v některých částech velká odlehlost lékařské péče a dalších služeb

Česká část -

rozvinutí potencionálu cestovního ruchu, např. agroturistika zlepšení infrastruktury - dokončení rozpracovaných projektů (viz výše) obnova železničního propojení OpavaRatiborz, Chuchelná-Krzanowice výstavba průmyslových zón - Bolatice, Krnov, Nový Jičín podpora malého a středního podnikání rozvoj podnikání v moderních odvětvích s vysokou přidanou hodnotou koordinace přeshraničních vazeb a zvyšování integrace čerpání podpory z fondů evropské unie rozvoj dvojjazyčného školství

Česká část -

Příležitosti -

Hrozby

podcenění významu cestovního ruchu pokračující nepříznivý demografický vývoj zanedbání výstavby dopravních tahů zvyšování nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé pokračující nedostatek investic omezení dosavadních přeshraničních aktivit celková ztráta zájmu o území

-

39

Polská část

vhodné podmínky rozvoje turistiky a cestovního ruchu výstavba infrastruktury, zejména dálniční sítě, ale i lokálních komunikací podpora malého a středního podnikání a dostatečná diversifikace průmyslu přeshraniční spolupráce s českou stranou spolupráce se zahraničními partnerskými městy možnost čerpání podpory rozvoje příhraničních území z různých zdrojů aktivita úřadů snažících se o zlepšení situace rozvoj dvojjazyčného školství

Polská část konkurence jiných oblastí nepříznivý demografický vývoj obyvatelstva zanedbání nebo zpomalení výstavby dopravní a technické infrastruktury rostoucí nezaměstnanost odliv mozků do zahraničí nebo do jiných oblastí Polska pokračující nízký podíl přímých zahraničních investic

7. Organizační a funkční struktura Euroregionu Silesia Euroregion Silesia se skládá ze dvou sdružení, které iniciovaly jeho založení: Euroregion Silesia - CZ (dříve Regionální sdružení pro česko-polskou spolupráci opavského Slezska) se sídlem v Opavě a Sdružení obcí povodí Horní Odry (Stowarzyszenie gmin dorzecza Górnej Odry) se sídlem v Racibórzi. Struktura je stanovena ve Smlouvě o spolupráci pod názvem Euroregion Silesia uzavřená dne 20. září 1998 v Opavě. Členem Sdružení se mohou stát kraje, města, obce či sdružení obcí příhraničního regionu. Přidruženým členem Sdružení se mohou stát i jiné právnické osoby regionů. Členy sdružení zastupují jejich statutární zástupci nebo jiné pověřené osoby.

Obrázek 2 Organizační struktura Euroregionu (zdroj:www.euroregion-silesia.cz)

40

Rada Euroregionu Radu Euroregionu prezentují společná valná shromáždění členů Euroregionu. Je svolávána nejméně jednou do roka prezidiem Euroregionu, které svolává i mimořádná jednání rady na návrh jednoho člena euroregionu nebo revizní komise. Rada Euroregionu se seznamuje s informacemi, týkajícími se činnosti prezidia a revizní komise a s úkoly navrženými k realizaci, které byly zahrnuty do plánu činnosti Euroregionu.

Prezidium Euroregionu Tvoří ho tři zástupci správních výborů euroregionu. Předseda je volen každoročně členy prezidia. Funkci předsedy prezidia zastávají střídavě zástupci z české a polské strany. Základní činnosti prezidia jsou např.: •

reprezentace Euroregionu navenek

•

vytyčení směrů činnosti Euroregionu

•

schvalování finančních plánů, týkajících se společných záměrů

•

svolávání zasedání rady Euroregionu

•

řízení sekretariátu Euroregionu

•

jmenování pracovních skupin

•

stanovení výše členských příspěvků

Revizní komise Je kontrolním orgánem Euroregionu a tvoří ji tři členové revizních komisí Sdružení, jež jsou členy euroregionu. Předseda je opět volen každoročně členy komise a střídavě ji vykonává polský a český reprezentant

Pracovní skupiny Pracovní skupiny vypracovávají koncepce společných projektů a realizují úkoly, jimiž je pověřilo prezidium Euroregionu.

Sekretariát Běžnou agendu činnosti Euroregionu zajišťuje sekretariát, který reprezentují dvě kanceláře v Opavě a Ratiboři. Kanceláře sekretariátu plní zejména koordinační a administrativní úkoly, zajišťuje tiskovou a informační službu, pokladní a účetní služby, statistiku a další úkoly související s činností jednotlivých Sdružení jako právnických osob.

41

8. Programy rozvoje na území Euroregionu Silesia Programy rozvoje Evropské unie na území Euroregionu existují od roku 1999, kdy byl na česko-polskou hranici rozšířen program Phare CBC. Od roku 2004 byl nahrazen povstupní programovou iniciativou INTERREG IIIA. V dnešní době probíhá příprava operačního programu česko-polské přeshraniční spolupráce pro období 2007–2013.

8.1. Phare CBC Celkové finanční náklady, které byly investovány v rámci programu Phare CBC pro oblast Euroregionu přesáhly 5,5 mil EUR. Seznam projektů je uveden v příloze 7. Tabulka 16 Výše finanční podpory z Phare CBC u Společného fondu malých projektů pro celé financované období (v EUR) 1999

2000

2001

2002

2003

Česká část

84099,0

304158,0

71407,0

114421,0

79500,0

Polská část

-

169808,0

122286,2

92877,2

85374,7

zdroj: www.euroregion-silesia.cz, www.euroregion-silesia.pl

Velká část projektů realizovaných na území Euroregionu byla zaměřena na zlepšení spolupráce a vzájemných vztahů obou komunit. Ty reprezentují neinvestiční část realizovaných projektů, které ovšem koncentrují menší část dostupných prostředků. V Euroregionu Silesia se uskutečniny dva velké investiční projekty, a to rekonstrukce kanalizace v Horním Benešově dosahující finanční podpory 2,25 mil. EUR a modernizace komunikačního systému ve směru hraničních přechodů Pietraszyn - Sudice a Chalupki – Bohumín s finanční dotací 2,2 mil EUR. Program přeshraniční spolupráce CBC Phare pomáhal zlepšovat situaci v příhraničních oblastech jak v České republice, tak na druhé straně hranice. Zkušenosti s finančními prostředky poskytovanými tímto programem rovněž připravily místní aktéry na možnosti čerpání a lepšího nakládání s prostředky Evropské unie v dalším programovém období.

8.2. INTERREG IIIA Na léta 2004–2006 byly schváleny pro českou část Euroregionu Silesia projekty v celkové výši 1,3 mil. EUR na větší projekty a částka 161 tis. EUR pro Fond mikroprojektů (v obou kolech výběru) a pro polskou část 258 tis. EUR na větší projekty a částka 274 tis. EUR pro Fond mikroprojektů pro polskou část. Ze seznamu programů (příloha 8) je velmi zřetelný přeshraniční dopad. Každý projekt musí mít totiž partnera na druhé straně hranice a podepsat společnou smlouvu, která svým způsobem garantuje dopad na obou stranách hranice. Celkový princip programu je v souladu s evropským principem směřování k vyšší úrovni spolupráce a integrace. Konečným cílem polsko-české příhraniční oblasti by měla být vysoká úroveň integrace. Bylo by však nereálné očekávat, že takového pokroku lze dosáhnout během počátečního krátkého období INTERREG na této hranici, třebaže by společné projekty měly nevyhnutelně vést k vyšší úrovni integrace.

42

Na konci roku 2005 a začátkem roku 2006 začala příprava na programové období 2007–2013. Celková částka, kterou může získat Česká republika z fondů evropské unie se pro toto období výrazně zvýšila. Částka, která bude vyčleněna na program přeshraniční spolupráce zatím není známa. Lze však předpokládat, že bude také několikanásobně vyšší. V průběhu práce byl starostům členských obcí v elektronické verzi rozeslán dotazník, který měl zhodnotit dosavadní zkušenosti přímých aktérů přeshraniční spolupráce s programy podpory. Celkem bylo osloveno 38 starostů. Všichni starostové gmin na straně polské, tedy 19, a stejný počet na straně české. Bohužel odpověděly jen tři obce, a to Bolatice, Hlučín a Wodzisław Śląski. Přesto byly alespoň názory těchto tří představitelů obcí zpracovány (vzor dotazníku je v příloze 10). Obce shodně vstupovaly do Euroregionu z důvodu navázání bližší spolupráce s partnery na druhé straně hranice a za účelem následné realizace konkrétních projektů. Podle starostů bylo také pozitivem vstup obou států do Evropské unie, kdy se hlavně urychlily a ulehčily některé společné procesy. Rozšířila se také oblast příhraničí, z které může být partner pro projekty financované z Fondu mikroprojektů. Starosta z Bolatic však kritizuje jistou liknavost státních úředníků v řešení problémů pohraničí. Starostové celkově hodnotí projekty na území Euroregionu Silesia jako smysluplné a přínosné. Podle nich vedou k výraznějšímu rozvoji oblasti a zlepšení vidí také do budoucna. Své přeshraniční partnery v projektech hodnotí kladně Problém může nastat v tom, že některé obce často mnoho let kooperují s partnerskými 41

obcemi , které nejsou členy Euroregionu Silesia, proto se může méně rozvíjejí spolupráce s členskými obcemi Euroregionu. To je zřetelné na příkladu obce Wodzisław Śląski, která má partnerské město Karvinou, realizují několik menších společných projektů ročně a starosta tak připouští už menší spolupráci s členskými obcemi.

8.3. Překračování hranice v Euroregionu Silesia Jedním z významných projektů realizovaných na území Euroregionu je návrh nových míst pro překračování česko-polské hranice, od roku 2004 jsou totiž oba státy členy Evropské unie a zjednodušil se tak systém odbavování na hraničních přechodech zrušením celních kontrol. Po přistoupení obou států k Schengenské dohodě bude umožněn volný pohyb osob i zboží na území celé Evropské unie. Proto Euroregion Silesia, Moravskoslezský kraj a Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57 zadali modelovou studii Border crossing v Euroregionu Silesia. V první etapě této studie se vyhodnocoval stávající stav hraničních přechodů a zjištění potřeby realizace nových míst na překračování hranice v oblasti česko-polského příhraničí. Ve druhé etapě se vyjadřovaly samotné obce podle potřeb v souvislosti s požadovaným druhem 41

Např. z české strany u Dolního Benešova, Kravař, Hlučína či Ludgeřovic

43

převáděné dopravy na základě příslušného modelu. Rozhodujícím kritériem pro návrh technických opatření byly požadavky dotyčných obcí.42 Cílem této studie bylo vytvoření jednotného podkladu pro mezivládní dohodu a žádost o čerpání ze strukturálních fondů Evropské unie. Před návrhy jednotlivých technických opatření byl vytvořen model dopravy, který počítá se stavbami k novým místům překračování hranice. Cílovým rokem pro návrh byl stanoven rok 2030. Úpravami by měly projít téměř všechny dosavadní hraniční přechody. Měl by se především zlepšit stav pozemní infrastruktury vedoucí k nim a tím rozšířit druhy převáděné dopravy.43 Tato studie je jedním z projektů rozvoje přeshraniční spolupráce a spolu s modelovou studií pro území Těšínského Slezska řeší problematiku překračování hranice s Polskou republikou v Moravskoslezském kraji. Hlavním motivem je zjednodušení vzájemných kontaktů mezi oběma částmi a tak zlepšení možné spolupráce a integrace české i polské komunity. V dnešní době je v oblasti euroregionu celkem 21 hraničních přechodů. Z toho je 15 přechodů pro malý pohraniční styk, 3 jsou silniční a 3 turistické hraniční přechody. Vzhledem k rychlému zvyšování počtu obcí je překvapivé, že členy euroregionu nejsou Třebom a Chuchelná, kde se nacházejí čtyři hraniční přechody a dva přechody na turistických stezkách.

Obrázek 3 Mapa hraničních přechodů na území Euroregionu Silesia

42 43

Textová část studie, s. 4–5 Celý projekt je dostupný na stánkách města Opavy. http://www.opava-city.cz

44

Tabulka 17 Přechody pro malý pohraniční styk Číslo na přechod MPS mapě Chomýž – Chomiaża 1 Úvalno – Branice 5 Vávrovice - Wiechowice 9 Opava – Pilszcz 10 Hněvošice – Ściborzyce Wielkie 12 Rohov - Ściborzyce Wielkie 14 Třebom – Kiertz 17 Třebom – Gródczanki 18 Strahovice - Krzanowice 21 Chuchelná - Krzanowice 22 Chuchelná – Borucin 23 Pišť – Boleslav 24 Hať – Tworków 26 Hať – Rudyszwald 27 Šilheřovice – Chalupki 28

rozsah dopravy

provozní doba

P, C P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M, OA, ZT

denně (6 - 22 hod.) denně (6 - 22 hod.) denně (6 - 22 hod.) denně (6 - 22 hod.) denně (6 - 22 hod.) denně (6 - 22 hod.) denně (6 - 22 hod.) denně (6 - 22 hod.) denně (6 - 22 hod.) denně (6 - 22 hod.) denně (6 - 22 hod.) denně (6 - 22 hod.) denně (6 - 22 hod.) denně (6 - 22 hod.) nepřetržitě

zdroj: www.euroregion-silesia.cz, upraveno

Druhy dopravy: P - pěší, C - cyklisté, M - motocykly, OA - osobní automobily, ZT - zemědělská vozidla.

Tabulka 18 Silniční hraniční přechody Číslo na mapě 2 19 25

přechod

rozsah dopravy

provozní doba

Krnov - Pietrowice Sudice - Pietraszyn Píšť - Owsiszcze

P,C,M, OA, B, N1 P,C,M, OA, B, N P,C,M, OA

nepřetržitě nepřetržitě N - do 20t nepřetržitě

zdroj: www.euroregion-silesia.cz, upraveno

Druhy dopravy: P - pěší, C - cyklisté, M - motocykly, OA - osobní automobily, B - autobusy, N nákladní doprava, N1 - nákladní vozidla evidovaná v ČR a PR do hmotnosti 3,5 t (s výjimkou přeprav nebezpečných nákladů)

Tabulka 19 Nově navržená místa překračování hranice Číslo na místo překračování hranice mapě 3 4 6

Krnov - Ciermięcice Krnov - Blisczyce Skrochovice - Boboluszki

7

Holasovice - Wysoka

8 11 13

Držkovice - Dzierzkowice Oldřišov - Pilczcz Hněvošice - Ściborzyce Wielkie

15

Sudice - Ściborzyce Wielkie

16 20

Třebom - Ściborzyce Wielkie Rohov – Krzanowice

návrh druhu převáděné dopravy P, C P, C P, C, M, OA, ZT Varianta A: P, C, M, OA, ZT Varianta B: P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M, OA, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P,C,M, OA, B, N Varianta A: P, C, M do 50 ccm, ZT Varianta B: P, C, M, OA, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT P, C, M do 50 ccm, ZT

zdroj: Border crossing v Euroregionu Silesia, upraveno

45

9. Dotazníkové šetření mezi obyvatelstvem Euroregionu Dotazníkové šetření bylo prováděno na vzorku padesáti respondentů z každé části Euroregionu. Při vyhodnocování dotazníků bylo vybráno zcela záměrně rozdělení podle věku. Objevují se zde totiž nejčastěji rozdíly. K ostatním kategoriím bylo přihlédnuto v případě výraznějšího vychýlení odpovědí v porovnání s jinými. Celkově se však nepotvrdila rozdílnost odpovědí podle vzdělání či pohlaví. Vzor dotazníku je uveden v příloze 9. Otázka č. 1 Jak dlouho bydlíte v této obci? Z vybraného vzorku dotázaných obyvatel mírně převažuje skutečnost, že se do zkoumaných obci přistěhovali. Tato skutečnost se přibližně stejně vyskytuje ve všech věkových kategoriích v obcích Česka i Polska. Tabulka 20 Jak dlouho bydlíte v této obci ( % odpovědí) část česká polská

stále od narození

od narození s přestávkami

přistěhoval/a jsem se

36,0

14,0

50,0

38,0

16,0

46,0

Otázka č. 2 Řekl/a byste, že obec, ve které bydlíte je pohraničí? V polské části regionu jsou sledované obce jednoznačně chápány jako pohraniční, a to zejména u starších obyvatel. Jiný pohled se objevuje mezi dotazovanými v Opavě, kde se k tomuto názoru kloní jen 50 % z celkového počtu odpovědí, pohraničím jsou zde podle názoru dotazovaných vnímány obce přímo u hranice a pohraničí je chápáno jako zaostalá oblast, což Opava i podle odpovědí na následné otázky není. Graf 1Řekl/a byste, že obec, ve které bydlíte je pohraničí? ( % odpovědí) %

90 80 70

česká část

60

polská část

50 40 30 20 10 0 ano, zcela souhlasím

souhlasímzčásti

46

ne, nesouhlasím

Otázka č. 3 Jak hodnotíte místo Vašeho bydliště? Při hodnocení bydliště vyplynulo, že pro dotazované je velmi důležitý vztah ke svému bydlišti. Obzvláště Opava je hodnocena velmi kladně. V tomto je shodné hodnocení v české i polské části. Ekonomicky aktivní věkové skupiny rovněž kladou velký důraz na to, že zde mají práci. To je výrazné hlavně v pozdějším věku, kdy se objevuje obava ze ztráty práce díky vysoké nezaměstnanosti. Z odpovědí obyvatel příhraničních obcí také vyplývá, že většina z nich dojíždí za prací mimo obec. Otázka č.4. Uvažujete o tom, že byste se z obce Vašeho současného bydliště odstěhoval? S ohledem na velmi kladný vztah

ke svému bydlišti uvažuje minimální počet

o přestěhování, zejména na české straně (70 % odpovědí), u polské části se tento názor objevuje u 48 %. Zajímavý je vysoký počet dotazovaných, kteří v polské části odpověděli, že dosud neví (24 %). Vysvětlení není jednoznačné, zejména díky relativně kladnému hodnocení bydliště v předchozích otázkách. Důvodem může být migrace za prací, která je v Polsku daleko výraznější než v České republice. Nejvíce o možnosti stěhování uvažují mladší lidé, zejména věková kategorie 20-29 let, kde se může právě projevit snaha osamostatnit se či nalézt práci. Ta může být rozhodujícím důvodem k přestěhování také u nezaměstnaných. Otázka č.5. Zajímáte se o to, co se děje u vašich nejbližších zahraničních sousedů? Zájem o dění v sousední zemí se výrazně liší v Česku a v Polsku. U Čechů je zájem průměrný, 30 % respondentů odpovědělo, že je dění u sousedů prakticky nezajímá, na polské straně takto odpověděly pouze 4 %. Že se o dění v sousedním státě zajímá velmi přiznalo 32 % dotazovaných Poláků, na české straně takto odpovědělo 18 %. Přibližně stejný podíl odpovědí na obou stranách je u hodnocení, že se o dění zajímají jen částečně, na české straně 52 % , na polské 64 %. Nejmenší zájem projevují mladší věkové skupiny 15–19 a 20–29 let. Větší informovanost a zájem o českou stranu polského obyvatelstva se projevuje i v následných otázkách. Otázka č. 6. Z jakých zdrojů jste informován o dění v sousedním státě? Jako zdroj informací o dění v sousedním státě byla nejčastěji uváděna televize, potom noviny a rozhlas, u mladších lidí i internet. Toto je shodné v obou státech. Poláci, zejména důchodového věku, navíc často uváděli i osobní kontakty, cestování a nákupy.

47

Graf 2 Z jakých zdrojů informován o dění v sousedním státě? ( % odpovědí) % 50 45 40 35

česká část

30

polská část

25 20 15 10 5 0 noviny

rozhlas

televize

osobní kontakty

cestování

jiné

Otázka č. 7. Jak často se setkáváte s Poláky/Čechy (ve smyslu komunikace)? Četnost setkání s občany sousedního státu ve smyslu komunikace je v obou oblastech nejčastěji uváděna několikrát za rok, na české straně takto odpovědělo 44 %, na straně polské 32 % dotazovaných. Na české straně se víc jak jedna třetina (40 %) vyjádřila, že se nesetkávají skoro vůbec, v Sudicích takto odpověděla dokonce polovina dotazovaných. Na straně polské se odpověď, že se skoro s Čechy skoro nesetkávají vyskytla u pětiny dotázaných (22 %). České obyvatelstvo projevilo celkově nižší zájem o komunikaci s polským obyvatelstvem. Otázka č. 8. Jak podle Vás ohodnotit současné česko-polské občanské vztahy? Česko-polské vztahy jsou pozitivněji hodnoceny Poláky, téměř se nevyskytl názor, že jsou vztahy špatné 44 % odpovědí znělo, že jsou velmi dobré, na české straně to je pouze 8 %. U více jak jedné poloviny (56 %) dotázaných Čechů jsou sice považovány vzájemné vztahy jako celkem dobré, ale docela často se vyskytl názor, že nejsou ani dobré ani špatné (22 %), zejména u věková kategorie 30-39 let, a dokonce se v jednom případě i názor, že jsou velmi špatné (žena se středním vzděláním v kategorii 20-29 let).

48

Graf 3 Jak podle Vás lze ohodnotit současné česko-polské občanské vztahy? ( % odpovědí) %

60 50 40 česká část polská část

30 20 10 0 velmi dobré

celkem dobré

ani dobré, ani špatné

spíše špatné

velmi špatné

nevím

Otázka č.9. Jaké jsou Vaše kontakty a vztahy s lidmi v Polsku? Nejčastějším vzájemným kontaktem jsou v Polsku uváděny setkání se známými a přáteli a z jiných cestování a nákupy (možnost odpovědi „jiné“, zejména věková kategorie (30-39 a nad 60 let). U Čechů se nejvíce vyskytl kontakt přes aktivity známých a velký počet z dotázaných uvedlo, že nemá kontakty žádné (36 %). Osobní setkání však obecně nejsou příliš častá, vyskytují se spíše formy neosobního kontaktu jako cestování a nakupování. Zdejší obyvatelstvo pohraničí není téměř provázáno rodinnými vazbami jako např. na Těšínsku. Otázka č. 10. Ve srovnání se situací před rokem 1989 navštěvujete Polsko/Česko: Názor na četnost návštěv sousední země ve srovnání s dobou před r. 1989 se různí v české a polské části. Dotázaní obyvatelé Polska odpovídali, že jejich návštěvy jsou častější než před sedmnácti lety (60 %). V Česku sdílí tento názor 48 % dotázaných, ve srovnání s Poláky je vyšší podíl odpovědí (36 %), že navštěvují sousední stát stejně, Poláci takto odpověděli ve 30 %. Otázka č. 11. Které z následujících důvodů Vašich cest do Polska/Česka jsou nejčastější? Nejčastějším kontaktem se sousedy byly uváděny na obou stranách nákupy, následovalo využití volného času, výletů a rekrace. V menší míře (v obou částech okolo 10 %) byly uváděny návštěvy přátel a příbuzných. U Čechů se opět objevuje určitá lhostejnost ve vztahu k Polákům a návštěvě přeshraničních sousedů. Což také vyplývá z toho, že v menší míře uváděli více důvodů cest do Polska než respondenti na straně polské (70/88 odpovědím)

49

Graf 4Které z následujících důvodů Vašich cest do Polska/Česka jsou nejčastější? ( % odpovědí) % 40

35 30 česká část

25

polská část

20 15 10 5 0 nákupy

volný čas, výlet, rekreace

práce, studium

návštěva tranzit (cíl přátel, cesty jinde) příbuzných

jiný

Otázka č. 12. Jsou zde nějaké důvody, které Vás od cest do Polska/Česka odrazují? Poláci nenacházejí žádný reálný důvod k neuskutečnění cesty do ČR, jenom dva se vyjádřili záporně s důvodem existence rozdílných měn. Na české straně se u 10 respondentů se objevil reálný důvod, proč návštěvu Polska neuskuteční, těm patří dle jejich sdělení zejména špatné cesty, drahota či lidé. Otázka č. 13. V současné době existuje řada akcí přeshraniční spolupráce s Polskem. Víte o některých takových aktivitách a akcích? A pokud ano, v jakém oboru? Většina dotazovaných věděla o existenci určitého druhu přeshraniční spolupráce, větší znalost projevili respondenti na polské straně (66 %) než na straně české (58 %). Přestože je nejvíce velkých projektů přeshraniční spolupráce v Euroregionu realizována v oblasti infrastruktury, nejčastěji uváděnými oblastmi této spolupráce byly uváděny kultura (na české straně 22 % a na straně polské 26 %), rozvoj měst a obcí (19 % odpovědí Čechů a 22 % odpovědí Poláků), dále zejména u Poláků životní prostředí (18 % odpovědí). Lidé totiž spíše vnímají projekty společných kulturních a společenských akcí a hlavně vlastní zkušenost s nimi. Nejvíce je vnímána spolupráce v dotazovaných příhraničních obcích, kde na polské straně o různých formách spolupráce vědělo 82 % a na české straně 60 % dotázaných. Projevily se také znalosti rodičů o aktivitách na školách, které získávají prostřednictvím svých potomků. Nejmenší přehled o přeshraniční spolupráci měly na české straně věkové skupiny 20-29 a 30-39, naopak na straně polské tyto věkové kategorie prokázaly v tomto směru velmi dobrý přehled. Předpoklad, že větší přehled o této problematice přeshraniční spolupráce budou mít vzdělanější složky obyvatelstva se nepotvrdil.

50

Graf 5 Znalosti o akcích česko-polské přeshraniční spolupráce % 45 40 35

česká část

30

polská část

25 20 15 10 5 0 hospodářství

doprava, komunikace

rozvoj měst a kultura, život. obcí sport, prostředí a vzdělávání ochr. přírody

jiné

Otázka č. 14. Víte o tom, že bydlíte na území jednoho z česko-polských euroregionů? Pokud ano, dokážete uvést správně název? Více jak polovina z dotazovaných na obou stranách, (58 % v české a 54 % v polské části) věděla, že bydlí na území jednoho z česko-polských regionů, ale výjimečně znali jeho název (v obou částech 18 % dotazovaných). Je zajímavé, že 7 respondentů na každé straně o existenci euroregionu vědělo, ale v předchozí otázce odpovídali záporně. Neuvědomují si zřejmě hlavní poslání Euroregionu, tj. realizovat přeshraniční spolupráci. Otázka č. 15. Přispěl podle Vás nedávný vstup Česka a Polska do Evropské unie k rozvoji česko-polských přeshraničních kontaktů a spolupráce? Přínos vstupu obou států do EU na přeshraniční spolupráci byl hodnocen rozdílně. Na české straně byla tato skutečnost hodnocena průměrně, rozhodně ano bylo zodpovězeno pouze v deseti případech (20 %), často se vyskytovala odpověď „nevím, neumím posoudit“. Na polské straně byl přínos hodnocen kladněji, většina se přiklonila k pozitivnímu zhodnocení otázky. Tabulka 21 Hodnocení vstupu Česka a Polska do EU na rozvoj česko-polských vztahů ( % odpovědí)

část česká polská

rozhodně ano

spíše ano

nevím, neumím posoudit

spíše ne

rozhodně ne

20,0

32,0

42,0

4,0

2,0

40,0

46,0

12,0

0,0

2,0

51

9.1. Shrnutí výsledků dotazníkového šetření Výsledky dotazníkového šetření potvrdily, že v této oblasti není častá provázanost rodin na české a polské straně – minimum dotázaných uvedlo, že mají rodinné příslušníky v sousedním státě. Většina je také s bydlištěm spokojena a nemá zájem se stěhovat. Důvody možného stěhování, zejména v polské části je snaha o nalezení práce díky vysoké nezaměstnanosti. Vztahy mezi Poláky a Čechy jsou hodnoceny spíše kladně, ale obě komunity nejeví příliš velký zájem o přeshraniční sousedy, a to hlavně v české části. Kontakty se omezují na nákupy a cestovní ruch, které uskutečňuje z větší části polská část obyvatelstva. Bezesporu to souvisí z vyšší atraktivitou české části a také vyrovnáním cen v obou oblastech, které způsobilo, že Čechům se již nevyplatí cesta za nákupy jako před lety. Přestože je zkoumaná oblast členem Euroregionu Silesia už osm let, respondenti jen v několika málo případech věděli přesný název euroregionu. Vnímaní existence přeshraniční spolupráce je už daleko výraznější, ale opět větší znalost projevili dotazováni v polské části, kteří uváděli i rozsáhlejší počet oborů spolupráce. Povědomí respondentů je patrné u kulturních a společenských akcí, které dotazovaní např. sami navštívili. Přestože největší projekty jsou realizovány v oblasti infrastruktury, tento obor přeshraniční spolupráce nebyl mnohokrát uváděn.

52

10. Závěr Euroregion Silesia je dobrovolné sdružení obcí, které má za cíl zlepšení situace v dané oblasti, díky přeshraniční spolupráci těchto obcí. Tohoto mohou dosáhnout pomocí programů podpory přeshraniční spolupráce, které poskytují Strukturální fondy Evropské unie. Byl založen v roce 1998 a sdružuje 58 českých a 19 polských měst a obcí, které se nacházejí v českých okresech Opava, Bruntál, Nový Jičín a polských okresech Glubczyce (Opolské vojvodství), Racibórz, Rybniky a Wodzisław Śląski (Slezské vojvodství). Analýza oblasti byla srovnávána s Moravskoslezským krajem, Slezský a Opolských vojvodstvím a nakonec s Českou a Polskou republikou. Celá oblast má průmyslově-zemědělský charakter, který je v kontrastu s oblastmi těžkého průmyslu na Ostravsku na straně české a Slezské aglomerace na straně polské. Tyto podmínky však mohou být vnímány také jako výhoda. Průmysl je v oblasti více diverzifikován, což snižuje jeho náchylnost na výkyvy v jednotlivých odvětvích průmyslu a usnadnilo transformaci v devadesátých letech. Území Euroregionu však trpní nedostatkem přímých zahraničních investic a hlavně velmi vysokou nezaměstnaností na polské straně. Euroregion Silesia ve velké míře kopíruje celostátní tendence populačního vývoje a demografických charakteristik. Polská část má ve srovnání s částí českou lepší věkovou strukturu obyvatelstva, nižší poměr poproduktivního a naopak vyšší poměr předproduktivního. Ve srovnání s celorepublikovými průměry má však polská část horší demografické charakteristiky, u české části Euroregionu je stav opačný. Ze SWOT analýzy je zřejmý problém v dopravní infrastruktuře. Potíže působí nejen technický stav komunikací, ale hlavně dálniční napojení oblasti. Od

roku

1999

jsou pro

rozvoj Euroregionu

dostupné

programy

podpory

ze Strukturálních fondů Evropské unie. Předvstupní podporou byl Program přeshraniční spolupráce Phare (Phare CBC). Ten byl ukončen v roce 2004 a nahrazen po vstupu obou zemí do Evropské unie programovou iniciativou INTERREG IIIA. Přestože se uskutečnilo jen několik velkých investičních projektů, jejich přínos pro území je nepopiratelný. Daleko důležitější jsou však menší neinvestiční projekty, které mají za úkol spojovat obě komunity přes hranici a zvyšovat frekvenci vzájemných kontaktů. Ty jsou zejména charakteru kulturních, společenských a sportovních akcí. Projekty z programové iniciativy INTERREG IIIA mají již zřetelnější dlouhodobý charakter. Ale do budoucna by se měly více zaměřit na jazykové sblížení (např. vznik dvojjazyčných škol), společné instituce na podporu drobného podnikání a hlavně rozvíjet masově (v médiích) povědomí o „sousedovi“ z druhé strany hranice. I z dotazníkového šetření je zřejmé, že obyvatelstvo zatím nejeví příliš velký zájem o setkávání se sousedy z druhé strany hranice a výjezdy se omezují na nákupy či cestování. Příčina může být také v tom, že zdejší obyvatelé nespojují přeshraniční rodinné vazby jako např. na Těšínsku. Po roce 1945 byla

53

totiž většina místní německé populace odsunuta a nahrazena přistěhovalci odjinud. Vzájemné vztahy tak zase nejsou ovlivněny nějakými negativními historickými reminiscencemi. To také potvrzuje relativně dobré hodnocení česko-polských vztahů v dotazníkovém šetření. Euroregion Silesia existuje pouze osm let, přesto již přispívá ke zlepšení přeshraniční spolupráce a vzájemnému poznávání obyvatel. Důležitou oblastí je jeho poradenská činnost při financování projektů z programů podpory Evropské unie v zájmu získání maximální výše prostředků pro rozvoj oblasti a tím postupné odstraňování zaostávání českého a polského pohraničí. Využité podklady i průzkum mezi obyvateli Euroregionu potvrzují, že euroregiony mají v rozvoji přeshraniční spolupráce nazastupitelné místo. Jejich velkou výhodou je zejména to že mohou přímo v centru oblasti lépe reagovat na potřeby a zájmy obyvatelstva, než je tomu z pozice orgánů státní správy.

54

11. Summary Euroregion Silesia is one of the integrative assosiciation, which surround whole Czech borderland. Euroregions represent a supranational type of unions, or associations, of municipalities. Euroregions aim at the support and implementation of projects reflecting all forms of cooperation between contracting parties. The Czech area includes major part of the region of Opava and some villages of the regions Nový Jičín and Bruntál. Now, the it includes 58 villiges and towns. The centre of czech part is Opava. The Polish area of Euroregion includes powiats (regions) raciborski, glubczycki, wodzislawski a rybnicki, which are situated on the area of the two regions - Opolské and Slezské, whose members are 19 gmins. The centre is Ratiborz. Complete geographic analysis of the Euroregion was discussed in this work. The part of this work was also SWOT analysis, which characterizes strengths, weaknesses, opportunities and threats. This analysis is important for identification of these issues, which condition the development of the area. The programmes of support have been realized in Czech - Polish border since 1999, when the area was involved in the Phare CBC programme (Cross-border cooperation). But after the entrance into European Union in 2004 it was replaced by INTERREG IIIA programme. The support is divided into small and large projects, which must have clear influence over-border. Every project then must have a partner on the other side of the border with whom it has to sign mutual contract, which, in a way, guarantee positive influence on the both sides of the border. Due to Phare CBC programme projects in Euroregion are financed in amount more than 3 mil. Euros and due to INTERREG IIIA programme the projects for the period between 2004 and 2006 were given in a total amount of 2 mil. Euros. The important part of this work are interviews among the inhabitants of Euroregion Silesia. In the sample of 50 interviewees from every part of the Euroregion were describing the mutual relationships between Czech and Polish inhabitants and especially their knowledge of Czech - Polish cross-border cooperation. As results show, the inhabitants are sensible of cultural and social festivities of the two communities, which are held regularly during the year and are often visited by them. In spite of large amount of projects on improving of traffic and technological infrastructure, people have only little knowledge of them. Whole principle of functioning of Euroregion should lead to high integration between Czech and Polish part.

55

Seznam literatury Akční plán rozvoje cestovního ruchu na Opavsku. 30. 5. 2005, zpracoval Enterprise plc, s.r.o., Ostrava, 163 s. Blecha, Lubomír, Bensch, Michal: Hodnocení proměn na polské-českém pohraničí v letech 1990–2001. In Vstup České republiky a Polska do EU z pohledu euroregionů na česko-polském příhraničí. Slezská univerzita a Opolská univerzita, Opava, 2002, s. 21–25 Demek, Jaromír a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, 584 s. Dokoupil, Jaroslav: Teoretické přístupy k problematice pohraničí s aplikací v česko-bavorském prostoru. Geografie-sborník České geografické společnosti, vol. 1, 2000, Praha, s. 10–18 Duber, Bogumila: Preference turystycze mieszkańców Opolszczyzny i ich uwarunkowania. Studia i monografie z.137, Polytechnika Opolska, Opole, 2003, 125 s. Euroregiony na česko-polské hranici. ČSÚ, Krajská reprezentace, Liberec, 2003, 118 s. Novotná-Galuszková, Jana: Euroregiony v ČR a jejich role v přeshraniční spolupráci. In: Zapletalová, Jana, Peková Jitka: Euroregiony, státní správa a samospráva. VŠE, Praha, 2005, s. 59–62 Halás, Marián, Cezhraničné väzby, cezhraničná spolupráca. Univerzita Komenského, Bratislava, 2005, 152 s. Hampl, Martin: Pohraniční regiony České republiky: současné tendence rozvojové diferenciace. Geografie- sborník České geografické společnosti, vol. 3, 2000, s. 10–18 Heffner, Krystian: Kluczowe problemy demograficzno-osadnicze obsarów prygranicznych Polska-Czechy. PIN-Instytut Ślaski, Opole, 1998, 144 s. Chráněná území ČR, Ostravsko, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2004, s. 152 Chromý, Pavel: Historickogeografické aspekty vymezování pohraničí jako součást geografické analýzy. Geografie-sborník České geografické společnosti, vol.1, 2000, Praha, s. 63–76 Janák, Dušan: Reforma veřejné správy v České republice a možnosti přeshraniční spolupráce. In: Śląsk Opolski i Opawski v kierunku standardów europejskich. Aktywność społeczna mieszkańców pogranicza. Uniwersytet Ślaski i Uniwersytet Opolski, Opava, 2003, s. 19–27 Jeřábek, Milan a kol.: České pohraničí-bariéra nebo prostor zprostředkování. Academia, Praha, 2004, 296 s. Krajíček, Libor: Studie rozvoje česko-polského pohraničí. In: Proměny středoevropského prostoru-příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, č.1. Ústav územního rozvoje, Brno, 2005, s. 25–30 Milerski, Osvald: Česko-polská spolupráce příhraničních regionů v integrující se Evropě. In: Viturka, Milan, Vystoupil, Jiří: VI. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2003, s. 117–125

56

Plan Rozwoju Lokalnego Powiatu Wodzisławskiego na lata 2005–2013. 20. 1. 2005, zpracovala Rada Powiatu Wodzisławskiego, Wodzisław Śląski, 67 s. Program Iniciativy Společenství INTERREG IIIA Česká republika-Polsko, finální verze 27. 8. 2004, 68 s. Program přeshraniční spolupráce Phare v České republice. Praha, 2001, 72 s. Sčítání lidu, domů a bytů k 3. 3. 1991 za okres Bruntál. Okresní statistická správa, Bruntál, 1992, 94 s. Sčítání lidu, domů a bytů k 3. 3. 1991 za okres Nový Jičín. Okresní statistická správa, Nový Jičín, 1992, 110 s. Sčítání lidu, domů a bytů k 3. 3. 1991 za okres Opava, Okresní statistická správa, Opava, 1992, 74 s. Sovinský, Jaroslav: Statní hranice Československa a České republiky. Všehrd, Praha 2005, 310 s. Statistický lexikon obcí 1992. Podle správního rozdělení k 31. 12. 1992 a výsledků sčítání lidu, domů a bytů ke 3. 3. 1991. SEVT, Praha, 1994, 895 s. Strategia Rozwoju Powiatu Raciborskiego, březen 2000, zpracoval Petex, Opole, 283 s. Strategia Rozwoju Województwa Opolskiego na lata 2000–2015, 30. 5. 2000, zpracoval Urząd Marszałkowski Województwa Opolskiego, Opole, 122 s. Strategia Rozwoju Województwa Śląskiego na lata 2000–2020,. 4. 7. 2005, zpracoval Urząd Marszałkowski Województwa Śląskiego, Katowice, 136 s. Vích, Jaroslav: Kulturní krajiny okresu Opava. [Diplomová práce] Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, 1996, 112 s. Vlček, Vladimír a kol.: Zeměpisný lexikon ČSSR - vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 1984, 316 s. Elektronické zdroje Statistický úřad v Katowicích. 2006 (cit. 5. 5. 2006) http://www.stat.gov.pl/urzedy/katow/index.htm Statistický úřad v Opoli. 2006 (cit.5. 5. 2006) http://www.stat.gov.pl/urzedy/opole/index.htm Portál Ministerstva práce a sociálních věcí. 2006 (cit. 12. 5. 2006) http://portal.mpsv.cz/nez Český statistický úřad. 2006 (cit. 12. 5. 2006) http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/vysledky_sldb_2001_za_okres_opava http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/vysledky_sldb_2001_za_okres_bruntal http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/vysledky_sldb_2001_za_okres_novy_jicin Úřad Opolského vojvodství. 2006 (28. 4. 2006) http://umwo.opole.pl/serwis/index.php?id=203 Slezské vojvodství. 2006 (cit. 28. 4. 2006) http://www.silesiaregion.pl/gosp.php?kat=0_06_07&katrodzic=0_06

57

Sdružení obcí povodí Horní Odry. (cit. 12. 4. 2006) http://www.euroregionsilesia.pl/program/pliki.php Program iniciativy společenství INTERREG IIIA Česká republika - Polsko http://www.interreg3a.cz/ Crossborder database. 2006 (cit. 19. 5. 2006) http://www.crossborderdatabase.de/CBFDSite/cz/BegruessungCZ.htm Fondy Evropské unie. 2006 (cit. 24. 5. 2006) http://www.strukturalni-fondy.cz/ Euroregion Silesia. 2006 (cit. 25. 5. 2006) http://www.euroregion-silesia.cz/ Phare CBC. Centrum pro regionální rozvoj České republiky. 2004 (cit. 23. 5. 2006) http://www.crr.cz/index.php?lsel=65 T-MapServer. 2006 (cit. 20. 5. 2006) http://tms.iriscrr.cz/tms/isr/html/isr/index.php?client_type=map_html&client_lang=cz_win Bordur Crossing v Euroregionu Silesia. Statutární město Opava. 2006 (cit. 21. 2. 2006) http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=1652

58

Přílohy Příloha 1 Vývoj počtu obyvatel v obcích české části Euroregionu Silesia, Moravskoslezském kraji a České republice v letech 1991–2004 Rok

Obec

Bruntál Horní Benešov Horní Životice Krnov Lichnov Sosnová Staré Heřminovy Úvalno Nový Jičín Fulnek Nový Jičín Odry Opava Bolatice Brumovice Budišov n. Budišovkou Budišovice Čavisov Čermná ve Slezsku Dolní Benešov Dolní Lhota Dolní Životice Háj ve Slezsku Hať Hlavnice Hlubočec Hlučín Hněvošice Holasovice Horní Lhota Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Kobeřice Kozmice Kravaře Kyjovice Litultovice Ludgeřovice Melč Mikolajice Mokré Lazce Neplachovice Oldřišov

Změna 1991-2004

1991

2004

30962 2602 327 25436 1049 409 262 877

30872 2450 321 25442 1072 424 238 925 39754 6087 26331 7336 155188 4221 1462 3149 519 448 318 4268 1340 1141 3332 2554 604 541 14195 1021 1381 615 1194 5225 1074 3219 1800 6818 825 771 4625 616 247 1112 891 1306

40379 6225 26460 7694 156946 4177 1429

3340 417 418 281 4368 1236 871 3299 2474 568 554 14390 957 1324 500 1173

4973 1049 3125 1815 6560 826 742 4505 645 234 1035 826 1238

-90 -152 -6 6 23 15 -24 48 -625 -138 -129 -358 -1758 44 33 -191 102 30 37 -100 104 270 33 80 36 -13 -195 64 57 115 21 252 25 94 -15 258 -1 29 120 -29 13 77 65 68

-0,3 -5,8 -1,8 0,0 2,2 3,7 -9,2 5,5 -1,5 -2,2 -0,5 -4,7 -1,1 1,1 2,3 -5,7 24,5 7,2 13,2 -2,3 8,4 31,0 1,0 3,2 6,3 -2,3 -1,4 6,7 4,3 23,0 1,8 5,1 2,4 3,0 -0,8 3,9 -0,1 3,9 2,7 -4,5 5,6 7,4 7,9 5,5

Opava Píšť Pustá Polom Rohov Slavkov Služovice Stěbořice Strahovice Sudice Šilheřovice Štítina Těškovice Uhlířov Velká Polom Velké Heraltice Velké Hoštice

63464 2094 1304 592 1544 766

Vítkov

1607 1613

59843 2098 1422 618 1735 809 1336 893 655 1548 1162 815 356 1581 1577 1704

-3621 4 118 26 191 43 26 22 59 -6 -2 -68 20 58 -30 91

-5,7 0,2 9,0 4,4 12,4 5,6 2,0 2,5 9,9 -0,4 -0,2 -7,7 6,0 3,8 -1,9 5,6

6376

6204

-172

-2,7

228287 1287821

225814

-2473

-1,1


1257554

-30267

-2,4

Česká republika

10302215

10220577

-81638

-0,8

Silesia - Celkem

1310 871 596 1554

1164 883 336 1523

Příloha 2 Přirozený a migrační pohyb obyvatelstva v Euroregionu Silesia a vybraných územních jednotkách v roce 2004

Okres

Obec

Bruntál Horní Benešov Horní Životice Krnov Lichnov Sosnová Staré Heřminovy Úvalno Nový Jičín Fulnek Nový Jičín Odry Opava Bolatice Brumovice Budišov nad Budišovkou Budišovice Čavisov Čermná ve Slezsku Dolní Benešov Dolní Lhota Dolní Životice Háj ve Slezsku Hať Hlavnice Hlubočec Hlučín Hněvošice Holasovice Horní Lhota Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Kobeřice Kozmice Kravaře Kyjovice Litultovice Ludgeřovice Melč Mikolajice Mokré Lazce Neplachovice

Saldo (přírůstek +, úbytek -) celkového pohybu obyvatel

Saldo (přírůstek +, úbytek -) přirozeného pohybu obyvatel

Saldo (přírůstek +, úbytek -) migračního pohybu obyvatel

celkem

na 1 000 obyvatel

celkem

na 1 000 obyvatel

celkem

na 1 000 obyvatel

-122 -10 0 -105 -16 12 10 -13 -295 -20 -216 -59 -217 35 -2 -10 16 0 -4 -46 32 -2 10 15 9 -4 -33 -7 15 23 10 27 6 -9 -8 31 2 10 -10 -5 1 27 15

4,9 -4,1 0 -4,1 -14,8 28,8 42,2 -13,9 -6,5 -3,3 -8,2 -8 3,4 8,3 -1,4 -3,2 31,7 0 -12,6 -10,7 24,4 -1,7 3 5,9 15,1 -7,4 -2,3 -6,8 10,9 37,9 8,4 5,2 5,6 -2,8 -4,4 4,6 2,4 13,1 -2,2 -8 4,1 24,6 17,1

-31 -3 -1 -24 -6 0 1 2 11 9 -2 4 -76 11 -1 -6 3 1 1 -8 6 -4 -18 -6 4 0 -8 0 -4 -3 -14 6 0 14 -2 -3 -24 0 -30 0 -2 -1 -1

-0,6 -1,2 -3,1 -0,9 -5,6 0 4,2 2,1 0,6 1,5 -0,1 0,5 -0,4 2,6 -0,7 -1,9 6 2,3 3,2 -1,9 4,6 -3,5 -5,4 -2,4 6,7 0 -0,6 0 -2,9 -4,9 -11,7 1,2 0 4,3 -1,1 -0,4 -29 0 -6,5 0 -8,1 -0,9 -1,1

-91 -7 1 -81 -10 12 9 -15 -306 -29 -214 -63 -141 24 -1 -4 13 -1 -5 -38 26 2 28 21 5 -4 -25 -7 19 26 24 21 6 -23 -6 34 26 10 20 -5 3 28 16

5,5 -2,8 3,1 -3,2 -9,3 28,8 38 -16 -7,1 -4,8 -8,1 -8,5 3,8 5,7 -0,7 -1,3 25,8 -2,3 -15,8 -8,9 19,8 1,7 8,4 8,2 8,4 -7,4 -1,8 -6,8 13,8 42,8 20,1 4 5,6 -7,1 -3,3 5 31,4 13,1 4,3 -8 12,2 25,5 18,2

Oldřišov Opava Píšť Pustá Polom Rohov Slavkov Služovice Stěbořice Strahovice Sudice Šilheřovice Štítina Těškovice Uhlířov Velká Polom Velké Heraltice Velké Hoštice Vítkov Głubczycki Baborów Branice Głubczyce Kietrz Raciborski Kornowac Krzanowice Krzyżanowice Kuźnia Raciborska Nędza Pietrowice Wielkie Racibórz Rudnik Rybnicki Lyski Wodzisławski Gorzyce Lubomia Marklowice Mszana Pszów

0 -409 2 28 4 49 4 6 -2 3 14 -11 -24 -4 -16 -36 29 2 -222 -73 -28 -88 -33 -615 52 -51 11 -46 -23 -3 -487 -68 76 76 -90 88 6 -9 62 -44

0 -6,8 1 19,9 6,5 28,6 4,9 4,5 -2,2 4,6 9,1 -9,4 -29,1 -11,2 -10 -22,5 17,2 0,3 -4,4 -10,9 -3,6 -3,6 -2,8 -5,5 11 -8,4 1 -3,7 -3,2 -0,4 -8,4 -13,1 8,5 8,5 -0,9 4,5 0,7 -1,8 8,9 -3,2

Wodzisław Śląski

-193

-3,9

-634 -851 -1485 -4385 -14049 -16773 -2723

-2,8 -3,1 -3,0 -4,1 -3 -0,4 -2,2

9122

0,9

-9513

Česká část Polská část Celkem Silesia Opolské vojvodství Slezské vojvodství Polsko Moravskoslezský kraj

Česká republika

9 -28 -6 2 5 6 6 8 5 2 5 -3 -1 -2 -5 0 10 0 -78 -19 -23 -58 22 17 8 -18 -4 -17 -5 2 65 -14 4 4 47 7 9 5 2 -43

6,9 -0,5 -2,9 1,4 8,2 3,5 7,4 6 5,6 3,1 3,2 -2,6 -1,2 -5,6 -3,1 0 5,9 0 -1,5 -2,8 -3 -2,4 1,8 0,2 1,7 -3 -0,3 -1,4 -0,7 0,3 1,1 -2,7 0,4 0,4 0,5 0,4 1,1 1 0,3 -3,1

-9 -381 8 26 -1 43 -2 -2 -7 1 9 -8 -23 -2 -11 -36 19 2 -144 -54 -5 -30 -55 -632 44 -33 15 -29 -18 -5 -552 -54 72 72 -137 81 -3 -14 60 -1

-6,9 -6,3 3,8 18,5 -1,6 25,1 -2,5 -1,5 -7,8 1,5 5,8 -6,8 -27,9 -5,6 -6,9 -22,5 11,3 0,3 2,9 -8,1 -0,6 -1,2 -4,6 -5,7 9,3 -5,4 1,3 -2,4 -2,5 -0,7 -9,5 -10,4 8,1 8,1 -1,4 4,1 -0,4 -2,8 8,6 -0,1

67

1,4

-260

-5,2

-96 -10 -106 -988 -5457 -7391 -1220

-0,4 0 -0,2 -0,9 -1,2 -0,2 -1

-538 -841 -1379 -3397 -8592 -9382 -1503

-2,4 -3,1 -2,8 -3,2 -1,8 -0,2 -1,2

-0,9

18635

1,8

Příloha 3 Věková struktura a index stáří obyvatelstva v Euroregionu Silesia, Moravskoslezském kraji a České republice v roce 2004 (%) Okres

Obec (gmina) Bruntál Horní Benešov Horní Životice Krnov Lichnov Sosnová Staré Heřminovy Úvalno Nový Jičín Fulnek Nový Jičín Odry Opava Bolatice Brumovice Budišov n. Budišovkou Budišovice Čavisov Čermná ve Slezsku Dolní Benešov Dolní Lhota Dolní Životice Háj ve Slezsku Hať Hlavnice Hlubočec Hlučín Hněvošice Holasovice Horní Lhota Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Kobeřice Kozmice Kravaře Kyjovice Litultovice Ludgeřovice Melč Mikolajice Mokré Lazce Neplachovice Oldřišov Opava Píšť Pustá Polom

celkem 30 872 2 450 321 25 442 1 072 424 238 925 39 754 6 087 26 331 7 336 155 188 4 221 1 462 3 149 519 448 318 4 268 1 340 1 141 3 332 2 554 604 541 14 195 1 021 1 381 615 1 194 5 225 1 074 3 219 1 800 6 818 825 771 4 625 616 247 1 112 891 1 306 59 843 2 098 1 422

věková struktura (%) 65 a do 14 15 - 64 více 16,2 17,3 19,0 15,8 19,1 18,9 16,8 16,6 16,2 16,3 16,0 16,8 15,2 14,7 15,4 15,8 17,9 17,2 23,9 15,7 15,7 15,8 14,4 15,7 18,2 16,1 15,0 15,7 16,1 14,8 10,7 16,1 16,4 17,1 14,6 15,8 13,7 16,0 13,4 15,7 16,2 14,0 15,4 17,2 14,7 15,1 17,3

71,2 70,5 72,3 71,2 72,2 69,3 67,6 72,9 71,7 71,3 72,1 70,8 71,3 72,9 73,9 72,1 68,6 70,5 68,9 71,2 70,3 71,1 68,9 70,8 72,4 70,1 71,7 70,6 68,7 70,9 76,2 70,9 69,4 70,5 70,5 70,5 65,2 70,9 70,0 71,6 69,2 71,6 72,4 70,8 71,8 69,2 67,5

12,7 12,2 8,7 13,0 8,7 11,8 15,5 10,5 12,1 12,4 12,0 12,4 13,5 12,4 10,7 12,1 13,5 12,3 7,2 13,1 14,0 13,1 16,7 13,5 9,4 13,9 13,3 13,7 15,2 14,3 13,1 13,0 14,2 12,3 14,9 13,6 21,1 13,1 16,6 12,7 14,6 14,4 12,2 11,9 13,5 15,7 15,2

index stáří 78,3 70,3 45,9 82,1 45,4 62,5 92,5 63,0 75,0 76,1 74,9 74,2 88,7 84,8 69,3 76,2 75,3 71,4 30,3 83,3 88,6 83,3 116,1 86,3 51,8 86,2 88,2 87,5 94,6 96,7 121,9 80,7 86,9 71,7 101,9 86,0 154,0 82,1 124,3 80,4 90,0 102,6 79,6 69,3 91,5 103,8 87,8

Rohov Slavkov Služovice Stěbořice Strahovice Sudice Šilheřovice Štítina Těškovice Uhlířov Velká Polom Velké Heraltice Velké Hoštice Vítkov Głubczycki Baborów Branice Głubczyce Kietrz Raciborski Kornowac Krzanowice Krzyżanowice Kuźnia Raciborska Nędza Pietrowice Wielkie Racibórz Rudnik Rybnicki Lyski Wodzisławski Gorzyce Lubomia Marklowice Mszana Pszów Wodzisław Śląski Česká část Polská část Silesia celkem Moravskoslezský kraj Opolské vojvodství Slezské vojvodství Česká republika Polsko

618 1 735 809 1 336 893 655 1 548 1 162 815 356 1 581 1 577 1 704 6 204 50868 6 695 7 791 24 428 11 954 112570 4 707 6 086 11 492 12 283 7 282 7 203 58 310 5 207 8 904 8 904 103146 19 523 8 014 5 057 6 960 14 035 49 557 225 814 275 488 501 302 1 257 554 1 051 531 4 700 771 10 220 577 38 173 835

16,7 17,7 14,7 18,2 19,5 17,1 16,4 14,3 16,0 18,0 13,0 15,9 16,1 15,9 16,4 16,7 15,4 16,4 17,2 15,6 16,8 15,0 15,3 15,3 15,4 16,2 15,5 15,7 17,5 17,5 17,0 16,9 16,6 17,6 18,3 16,8 16,0 16,2 16,4

70,6 71,6 73,5 69,0 67,7 71,1 70,1 72,4 68,8 69,1 71,4 70,6 71,6 70,7 69,3 69,4 69,5 69,6 68,5 70,2 70,6 69,3 70,2 71,5 70,5 69,5 72,5 67,6 69,4 69,4 70,1 69,8 70,5 69,0 69,4 70,4 71,5 70,7 69,9

12,8 10,7 11,7 12,8 12,8 11,8 13,5 13,3 15,2 12,9 15,6 13,4 12,3 13,4 14,3 13,8 15,0 14,0 14,3 14,2 12,6 15,7 14,5 13,2 14,2 14,3 12,0 16,7 13,0 13,0 12,9 13,3 12,9 13,4 12,3 12,8 12,5 13,1 13,7

76,7 60,3 79,8 70,4 65,5 68,8 82,3 93,4 95,4 71,9 119,4 84,5 76,6 84,5 87,1 82,8 97,3 85,6 82,9 90,8 74,8 105,3 94,6 86,6 92,1 88,5 77,5 106,7 74,2 74,2 75,7 78,6 77,9 76,3 67,2 76,2 78,1 82,8 83,8

15,5 15,7 15,2 14,9 16,7

71,6 71,0 72,0 71,0 70,1

12,9 13,3 12,9 14,0 13,1

83,2 84,7 84,9 94,0 78,7

Příloha 4 Nejvyšší ukončení vzdělání obyvatelstva staršího 15 let v české části Euroregionu Silesia a vybraných územních jednotkách ze SLDB 2001 (%) v tom nejvyšší ukončené vzdělání

Obec

Okres Bruntál Horní Benešov Horní Životice Krnov Lichnov Sosnová Staré Heřminovy Úvalno Okres Nový Jičín Fulnek Nový Jičín Odry Okres Opava Bolatice Brumovice Budišov nad Budišovkou Budišovice Čavisov Čermná ve Slezsku Dolní Benešov Dolní Lhota Dolní Životice Háj ve Slezsku Hať Hlavnice Hlubočec Hlučín Hněvošice Holasovice

Horní Lhota Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Kobeřice Kozmice Kravaře Kyjovice Litultovice Ludgeřovice Melč Mikolajice

Mokré Lazce Neplachovice

základní a neukončené

vyučení a střední odborné bez maturity

úplné střední s maturitou

30,7 32,4 23,8 34,0 39,3 44,9 26,3

43,8 45,4 37,5 43,2 43,2 36,9 48,0

18,1 11,5 26,4 16,5 14,1 12,8 19,0

1,4 2,3 3,6 1,6 1,5 2,1 2,8

3,8 5,0 7,1 3,9 1,2 0,5 2,9

2,1 3,5 1,7 0,7 0,6 2,7 1,1

30,3 22,6 30,9

42,9 37,1 39,7

18,4 25,6 19,5

2,3 3,8 2,9

4,5 8,9 5,5

1,7 1,9 1,5

28,7 26,0 32,3 28,9 25,5 46,4 26,3 20,8 26,4 22,8 34,2 26,1 26,7 27,1 27,9 26,1 25,2 30,4 26,4 29,4 28,1 28,4

45,6 49,1 43,7 39,5 45,3 38,7 44,3 33,8 39,9 33,2 43,3 49,5 42,8 41,0 48,1 45,0 43,2 33,7 40,4 49,5 46,2 44,6

19,1 19,2 17,8 18,8 20,9 7,7 22,4 30,0 17,2 29,1 16,6 19,5 19,4 20,5 17,8 20,4 25,4 23,8 23,2 14,6 19,0 19,7

2,1 1,8 1,5 4,1 2,6 0,0 1,7 3,6 2,4 3,7 2,0 1,7 3,0 2,5 1,1 2,0 1,3 2,5 2,6 1,5 1,2 1,8

3,8 3,2 2,9 6,5 4,3 1,4 4,5 11,6 4,0 10,7 2,8 3,2 6,8 6,2 3,8 4,8 4,2 7,6 6,8 2,3 4,7 4,4

0,6 0,9 1,8 2,2 1,4 5,9 0,8 0,2 10,1 0,6 1,1 0,0 1,4 2,7 1,5 1,7 0,8 2,0 0,7 2,8 0,7 1,0

26,4 33,1 26,5 28,7 32,4 25,7 21,8 23,1

46,0 37,0 43,8 40,4 45,7 52,0 39,0 47,8

18,9 21,7 21,7 21,0 14,6 17,3 27,0 22,5

1,9 1,5 3,3 2,6 1,7 2,5 3,2 2,2

4,5 4,9 4,5 6,4 3,1 2,0 8,7 4,2

2,3 1,8 0,4 0,9 2,5 0,5 0,3 0,2

vyšší vysokoškolské odborné a vč. vědecké nástavbové přípravy

bez vzdělání a nezjištěno

Oldřišov Opava Píšť Pustá Polom Rohov Slavkov Služovice Stěbořice Strahovice Sudice Šilheřovice Štítina Těškovice Uhlířov Velká Polom Velké Heraltice Velké Hoštice Vítkov

28,5 21,2 30,8 25,4 31,0 22,7 28,6 22,0 29,1 29,1 33,5 21,7 25,3 29,0 23,5 30,6 26,3 28,8

49,2 35,9 44,3 41,7 49,5 42,3 45,6 46,4 46,7 49,1 44,2 38,8 46,2 47,7 36,6 44,7 45,3 39,3

15,8 26,4 17,9 23,3 16,0 25,4 19,4 24,3 18,6 15,6 14,6 27,7 19,5 19,8 26,7 16,2 20,5 20,9

2,0 3,6 1,9 2,4 1,4 2,5 0,9 2,0 2,0 2,0 1,4 3,2 3,1 0,7 2,6 1,8 2,8 3,1

3,0 10,7 3,3 6,4 0,8 6,2 3,5 4,2 2,4 4,1 5,1 7,5 4,1 1,8 9,8 4,2 4,3 5,5

1,5 2,0 1,8 0,8 1,2 1,0 1,8 1,1 1,3 0,2 1,3 1,1 1,7 1,1 0,9 2,5 0,8 2,5

Silesia - česká část Moravskoslezský kraj

25,1 25,2

39,5 38,7

23,3 23,4

3,0 3,1

7,4 7,8

1,8 1,8

Česká republika

23,0

38,0

24,9

3,5

8,9

1,7

Příloha 5 Ekonomická struktura obyvatel české části Euroregionu Silesia a vybraných územních jednotek v letech 1991–2001 (%) Sektor odvětví (%)

Obec

Okres Bruntál Horní Benešov Horní Životice Krnov Lichnov Sosnová Staré Heřminovy Úvalno Okres Nový Jičín Fulnek Nový Jičín Odry Okres Opava Bolatice Brumovice Budišov n. Budišovkou Budišovice Čavisov Čermná ve Slezsku Dolní Benešov Dolní Lhota Dolní Životice Háj ve Slezsku Hať Hlavnice Hlubočec Hlučín Hněvošice Holasovice Horní Lhota

Ekonomicky aktivní Změna 19911991 2001 2001

zemědělství, lesnictví a rybolov Změna 19911991 2001 2001

průmysl a stavebnictví Změna 19911991 2001 2001

služby, vč. nezjištěných Změna 19911991 2001 2001

1341 157 13400 521 198 132 466

1 216 154 13 111 557 202 90 477

-125 -3 -289 36 4 -42 11

11,0 38,2 6,4 32,6 30,3 40,9 29,4

3,1 11,0 2,0 11,5 11,4 16,7 10,5

-7,8 -27,2 -4,4 -21,1 -18,9 -24,2 -18,9

60,3 41,4 48,6 38,4 40,4 36,4 39,9

54,7 41,6 40,0 42,5 53,0 47,8 42,3

-5,6 0,2 -8,6 4,1 12,6 11,4 2,4

28,7 20,4 45,0 29,0 29,3 22,7 30,7

42,2 47,4 58,1 46,0 35,6 35,6 47,2

13,5 27,0 13,1 17,0 6,3 12,9 16,5

3220 13980 3912

2 977 14 136 3 648

-243 156 -264

18,4 6,2 16,5

7,7 2,4 6,5

-10,7 -3,8 -10,0

55,0 48,7 53,6

48,6 40,6 45,4

-6,4 -8,1 -8,2

24,6 44,5 28,4

43,7 57,1 48,1

19,1 12,6 19,7

2127 731 1723 204 213 148 2339 593 445 1607 1231 301 281 7556 467 660 267

2 132 766 1 616 218 218 154 2 201 635 487 1 587 1 175 309 253 7 013 508 667 292

5 35 -107 14 5 6 -138 42 42 -20 -56 8 -28 -543 41 7 25

9,4 44,7 22,8 24,5 21,6 50,0 8,0 4,4 31,7 8,3 11,5 73,1 27,8 4,2 20,8 33,9 11,6

3,8 16,6 12,4 4,6 4,1 20,8 2,1 1,3 10,3 4,7 3,9 20,4 12,3 1,6 6,3 12,4 4,8

-5,7 -28,2 -10,4 -19,9 -17,5 -29,2 -5,9 -3,1 -21,4 -3,6 -7,6 -52,7 -15,5 -2,6 -14,5 -21,5 -6,8

62,9 31,7 44,6 39,2 39,9 29,1 66,8 52,1 33,0 45,7 55,9 9,6 42,3 50,6 42,0 28,2 50,2

59,4 40,7 45,6 39,9 41,7 47,4 54,2 41,9 39,2 36,9 45,0 41,4 34,0 37,5 47,0 42,6 37,3

-3,5 9,0 1,0 0,7 1,8 18,3 -12,6 -10,2 6,2 -8,8 -10,9 31,8 -8,3 -13,1 5,0 14,4 -12,9

27,6 23,5 30,0 36,3 38,5 20,9 25,2 43,5 35,3 46,0 32,6 17,3 29,9 45,2 37,3 37,9 38,2

36,8 42,7 42,0 55,5 54,1 31,8 43,7 56,9 50,5 58,3 51,1 38,2 53,8 60,9 46,7 45,0 57,9

9,2 19,2 12,0 19,2 15,6 10,9 18,5 13,4 15,2 12,3 18,5 20,9 23,9 15,7 9,4 7,1 19,7

Hrabyně Hradec n. Moravicí Chlebičov Kobeřice Kozmice Kravaře Kyjovice Litultovice Ludgeřovice Melč Mikolajice Mokré Lazce Neplachovice Oldřišov Opava Píšť Pustá Polom Rohov Slavkov Služovice Stěbořice Strahovice Sudice Šilheřovice Štítina Těškovice Uhlířov Velká Polom Velké Heraltice Velké Hoštice Vítkov Celkem Moravskoslezský kraj Česká republika

577 2546 563 1560 923 3271 368 379 2266 297 121 469 431 614 32891 1058 693 297 788 387 721 436 303 805 569 463 164 790 808 802 3351 117931 661739 5421102

541 2 543 514 1 554 874 3 192 363 401 2 190 311 125 524 443 676 31 533 1 023 665 297 869 403 637 415 331 762 588 422 183 778 810 820 3 243 114829 630 679 4766463

-36 -3 -49 -6 -49 -79 -5 22 -76 14 4 55 12 62 -1 358 -35 -28 0 81 16 -84 -21 28 -43 19 -41 19 -12 2 18 -108 -3 102 -31 060 -654 639

7,6 16,6 17,8 16,2 10,4 12,8 22,6 35,9 3,2 26,3 41,3 9,4 32,9 29,5 8,4 10,2 18,2 26,6 21,1 22,2 41,9 17,9 22,8 12,8 14,2 21,0 47,6 14,4 45,9 14,3 17,4 12,2 7,5 11,6

5,0 7,1 6,8 5,7 2,5 2,8 6,9 14,0 1,8 11,3 15,2 2,7 18,5 10,7 3,0 4,4 5,3 8,1 7,7 8,7 16,6 6,5 3,9 5,1 4,6 6,9 27,3 4,2 19,6 5,0 7,2 4,3 2,8 4,5

-2,6 -9,5 -11,0 -10,5 -7,9 -10,0 -15,7 -21,9 -1,4 -15,0 -26,1 -6,7 -14,4 -18,8 -5,4 -5,8 -12,9 -18,5 -13,4 -13,5 -25,2 -11,4 -18,8 -7,7 -9,6 -14,1 -20,2 -10,2 -26,3 -9,3 -10,2 -7,9 -4,7 -7,1

údaje nejsou díky absenci dat přepočteny na území strukturu platnou k roku 2001

43,5 50,8 47,8 56,8 54,1 46,7 47,0 22,7 56,3 33,7 30,6 49,9 28,3 36,8 41,9 56,4 46,6 47,5 34,4 42,9 27,4 61,2 44,2 47,6 49,3 49,7 26,8 47,8 23,3 50,0 27,0 46,5 52,0 44,9

30,1 47,9 49,0 55,5 43,0 49,2 42,7 40,6 41,6 36,7 41,6 43,7 32,5 41,4 34,7 52,6 37,9 59,3 33,6 47,6 38,6 54,7 45,3 39,2 42,3 46,2 35,0 40,9 35,8 52,0 28,2 40,5 40,2 38,7

-13,4 -2,9 1,2 -1,3 -11,1 2,5 -4,3 17,9 -14,7 3,0 11,0 -6,2 4,2 4,6 -7,2 -3,8 -8,7 11,8 -0,8 4,7 11,2 -6,5 1,1 -8,4 -7,0 -3,5 8,2 -6,9 12,5 2,0 1,2 -6,0 -11,8 -6,2

48,9 32,0 34,5 27,1 35,5 40,5 30,4 41,4 40,5 40,1 28,1 40,7 38,7 33,7 49,7 33,4 35,2 25,9 44,5 34,9 31,8 20,9 33,0 39,6 37,3 29,4 25,6 37,7 31,2 35,7 55,6 41,6 40,5 43,5

64,9 45,1 44,2 38,9 54,5 48,0 50,4 45,4 56,6 52,1 43,2 53,6 49,0 47,9 62,3 43,0 56,8 32,7 58,7 43,7 44,7 38,8 50,8 55,6 53,1 46,9 37,7 54,9 44,6 43,0 64,6 55,2 57,0 56,9

16,0 13,1 9,7 11,8 19,0 7,5 20,0 4,0 16,1 12,0 15,1 12,9 10,3 14,2 12,6 9,6 21,6 6,8 14,2 8,8 12,9 17,9 17,8 16,0 15,8 17,5 12,1 17,2 13,4 7,3 9,0 14,3 16,5 13,4

Příloha 6 Nejvyšší ukončení vzdělání obyvatelstva staršího 13 let v polské části Euroregionu Silesia a vybraných územních jednotkách v roce 2002 Nejvyšší ukončené vzdělání (%)

Gmina

Okres Głubczycki Baborów Branice Głubczyce Kietrz Okres Raciborski Kornowac Krzanowice Krzyżanowice Kuźnia Raciborska Nędza Pietrowice Wielkie Racibórz Rudnik Okres Rybnicki Lyski Okres Wodzisławski Gorzyce Lubomia Marklowice Mszana Pszów

vysokoškol ské

vyšší odborné

střední

základní odborné

základní ukončené

základní neukončené a bez vzdělání

nezjištěno

3,9 4,2 7,3 4,7

2,0 3,6 3,2 2,9

22,1 19,4 27,4 19,5

27,2 24,4 21,3 30,1

37,8 39,9 35,4 37,4

4,6 4,1 3,8 4,0

2,4 4,4 1,5 1,3

4,0 2,7 3,4 4,6 3,4 3,3 9,5 2,7

1,5 0,9 1,3 1,7 1,1 1,3 3,0 0,9

19,8 15,1 18,2 20,1 18,0 17,0 26,8 12,7

37,8 28,6 38,7 30,6 26,6 28,7 24,0 25,6

32,8 31,1 28,9 27,9 27,9 30,1 24,9 35,1

2,2 1,7 5,0 2,0 1,9 1,9 2,2 3,1

1,8 20,0 4,6 13,2 21,0 17,7 9,7 19,8

4,6

1,5

19,3

39,2

32,1

1,7

1,7

5,2 3,4 4,7 3,3 5,9

1,7 1,7 2,0 1,3 2,2

21,9 17,1 21,2 18,2 22,4

34,4 38,2 37,8 40,2 36,0

31,2 37,1 31,7 34,5 30,8

2,2 1,4 1,5 1,5 1,7

3,3 1,0 1,2 0,9 1,0

Wodzisław Śląski

7,6

2,6

28,0

30,1

28,5

2,5

0,6

Celkem Opolské vojvodství Slezské vojvodství

6,3 8,0 8,9

2,3 2,8 2,8

23,2 24,9 28,9

29,5 26,1 26,8

30,4 29,7 26,4

2,6 3,1 2,3

5,7 5,4 3,9

Polsko

9,9

3,2

28,3

23,2

29,8

3,6

2,0

Příloha 7 Seznam projektů ze SFMP z Programu Phare CBC za období 1999–2003 Název žadatele

Název projektu

rok 1999 Malé neinvestiční projekty

Město Horní Benešov Obec Velké Hoštice

Otevírání jara a turistické sezóny v příhraniční oblasti Silesia Školní výlety dětí z Baborowa do Hradce n/M. škola v přírodě Dny kultury města Horní Benešov a města Pszów Značení cykloturistické trasy

Ŕímskokatolická farnost v OpavěKateřinkách

Spolupráce s Klubem katolické inteligence v Ratiboři

Město Hradec n/Moravicí Město Kravaře NATURA Opava-Czech Republic Statutární město Opava

Společné kroky do Evropy (projekt ZŠ) Umělecká spolupráce Kravaře-Racibórz Příroda bez hranic Kulturní výměny Opava-Ratiboř Studie proveditelnosti nadnárodního bakalářského programu "Evropská studia" pro studenty z ČR a PR Česko-polské studentské fórum o vstupu ČR a PR do EU Kulturní festival Memoriál Františka Halašky Čermná - Czermna setkání obcí

Město Hradec n/Moravicí


Slezská univerzita Opava


Obec Úvalno Obec Úvalno Obec Čermná ve Slezsku

Moravskoslezské sdružení - Přehlídka mladého tance Krnov

Obec Bolatice

Gymnázium Hlučín Základní škola Mokré Lazce Správa sportovně rekreačního areálu Hlučín



Ostravská univerzita

Obchodní akademie Ostrava-Poruba

Centrum pro komunitní práci Ostrava Společnost pro kulturu a umění v Ostravě Sdružení pro obnovu a rozvoj severní Moravy a Slezska Klub přátel Hornického muzea OKD Ostrava

Moravskoslezské taneční slavnosti

Prohloubení spolupráce občanů a spolků družebních vesnic Gymnazisté se poznávají Partnerstvím k ochraně životního prostředí

Podpora cestovního ruchu a sportu

Moravskoslezský pohár mažoretkových skupin pro Mistrovství Evropy ve velké Británii ve spolupráci s městem Baborów Česko-polský dětský den Zapojení vysokých škol ČR a PR do přeshraniční spolupráce Výměnné akce k podpoře rozvoje demokracie v ČR a Polsku Třetí sektor na pomezí Festival městských folklorních souborů s mezinárodní účastí

Mezinárodní konference TRANSPORT 2001

Společná historie slezského hornictví

Galerie Magna Ostrava

Pracovní pobyt polských výtvarných umělců a studentů

Česko-polská smíšená obchodní komora Ostrava

Euroregionální semináře pro podnikatele

TJ NH Ostrava - Klub stolního tenisu

Mezinárodní turnaj ve stolním tenise

Občanské sdružení KLUB - Cesty rytmu Ostrava

Silesia Forum - hudbou i slovem

Centrum kultury a vzdělávání Ostrava

Hudba přes hranici

Rok 2000

Výše grantu v EUR

1673

5400 2220 2309

1238 1575 1558 4008 1082

1799

1355 3031 1238 2205

3031

4178 2165 2150

2886

2882 1684

2500

1812 3123

7038

5773

1457

2560

3464 2886

2055 1764

Malé neinvestiční projekty Česko-polská smíšená obchodní komora Ostrava

Databáze obchodních příležitostí

Česko-polská smíšená obchodní komora Ostrava

Jazykový kurz pro manažery

Galerie Magna Ostrava Město Krnov Statutární město Opava Ostravská univerzita v Ostravě Základní škola Sudice

Kontakty II Krnovské hudební slavnosti Mapový fond Euroregionu Silesia Paradoxy života ve vodách hornické krajiny Poznáváme život v našem regionu

10124 6893 7100 5045 8846 2028

Statutární město Opava

Přípravná dokumentace cyklistické stezky č. 55 Krnov-Úvalno-Opava-Velké Hoštice

12109

Občanské sdružení Klub cesty rytmu Ostrava

Silesia Forum

Obchodní akademie Ostrava-Poruba

Kulturní centrum Hlučín

Výměnné akce k podpoře demokracie v ČR a Polsku Zámecké slavnosti na Hlučínsku

8751

4983

1091 10030

Malé investiční projekty Město Krnov Město Krnov

Kanalizační řad Krnov Rekonstrukce lesní cesty Dolní

208221 18937

rok 2001 Malé neinvestiční projekty Centrum pro komunitní práci Moravskoslezský kraj

Třetí sektor na pomezí II

Galerie Magna Ostrava Kulturní centrum Hlučín

Kontakty III Racibórz-Hlučín -Čtvero ročních období v kultuře Prezentace historie a současnosti příhraničních Obec Šilheřovice obcí Okresní ústav sociálních služeb Opava Pro přátele nejsou hranice Statutární město Opava Akční plán rozvoje turistického ruchu na Opavsku Statutární město Opava Den Ratiboře v Opavě 2004 Rozvojový plán využití rekreační oblasti "Stříbrné Statutární město Opava jezero" Základní škola Ostrava-Poruba Most

9000 8274 12952

9211 13631 7443 2500

4277 4119

Rok 2002 Malé neinvestiční projekty Galerie Magna Ostrava

Vysoká škola báňská-TU Ostrava

Občanské sdružení Mládežnická dechová hudba při SOU strojírenském a OU v Ostravě- Hrabůvce Církevní střední varhanická škola Opava Obchodní akademie Ostrava-Poruba Integrovaná střední škola a COP Opava Statutární město Opava


Občanské sdružení FIDES Ostrava


Dvě města - dvě univerzity na hranici Možnosti energetického využití biomasy v regionu Slezsko

Rozvoj velkých dechových hudeb v příhraničních regionech České a Polské republiky

Duchovní hudba v době adventu

Společně v Evropě Euroregion Silesia-domov dobrých sousedů a přátel Border Crossing v Euroregionu Silesia - II.etapa

Kurz obchodní polštiny ve Vzdělávacím centru Slezské univerzity v Krnově

Ruku v ruce Podpora česko-polské spolupráce ve veřejné správě

8553

18761

7560

4229 2963

2785 24757

6430 29748

8635

Rok 2003 Malé neinvestiční projekty Obec Hať

Hudební obraz česko-polského pohraničí

1107

Galerie Magna Ostrava

Obec Bolatice

Statutární město Opava Základní škola Vrchní, Opava

Střední průmyslová škola a Střední uměleckoprůmyslová škola Opava

Město Hradec nad Moravicí

Mateřská škola křesťanská Opava

Galerie 2005 Propagace družebních vesnic Bolatice a Rudy a jejich okolí Od arboreta k arboretu Hudba, tanec a sport spojuje naše krajiny

Česko-polská spolupráce bez hranic

Společně v Evropě Společnou cestou "krok za krokem" celým církevním rokem

7975

4108 12148 9616

19375 7671

17500

Polská část

Rok 2000 Gymnázium Pietrowice Wielkie

Gymnázium č. 3 Raciborz Sdružení ekonomických škol v Racibórzu Centrum kultury Racibórz Sdružení technických škol v Racibórzu Město Racibórz Město Wodzislaw Slaski Gymnázium v Krzanowicach Centrum kultury Wodzisław Śląski Gymnázium č. 2 Racibórz Město Wodzisław Śląski Gymnázium č. 2 Racibórz Caritas Racibórz Centrum kultury a sportu Kuznia Raciborska Základní škola v Racibórzu Centrum kultury Wodzisław Śląski

Sdružení technických škol ve Wodzisławiu Śląskim Zemská hudební škola Glubczyce Rok 2001 Sdružení kultury Racibórz Muzeum ve Wodzisławiu Śląskim

Osvěta, kultura, sport a turistika v Krzyżanowicach

Sdružení technických škol w Wodzisławiu Śląskim Centrum kultury v Wodzisławiu Śląskim Dobrovolní hasiči Krzyżkowice

Gymnázium v Raciborzu

„PRO EUROPA”

Město Pszów

Město Pszów

Gmina Krzyżanowice

Knihovna v Racibórzu

Tři kultury v jedné 2. vydání knihy Společné raciborsko-opavské dědictví

4440

Mládež budoucností Euroregionu Provincie Společná slezská minulost a budoucnost Představení hospodářsví Euroregionu Silesia Mezinárodní setkání podnikatelů Poznejme blíže své sousedy Tradice a folklór, bohatstvím malých otčin Přeshraniční škola slova i obrazu Cyklistická stezka Wodzisław Śląski-Karviná Sport bez hranic Být pohyblivý

3 273 40 687 8 800 12 927 4 486 5 593 9 192 4 933 5 627 4 570 4 083

Na obou stranách hranice Společné kořeny, společná budoucnost Příhraniční taneční slavnosti

22 927 7 031 5 276

Společně se učíme a poznáváme Mezinárodní festival mladých pianistů

Chránit před zapomněním Malé formy sakrální architektury.

Jednota malých otčin v jednotné Evropě

Spolupracujeme bez hranic

Tanec spojuje přátele

Závody hasičů a partnerská spolupráce

Po stopách raciborskiego historika Augustyna Weltzla a opavského historika Vincenta Praska. Pozvednutí hospodářství Euroregionu Silesia v sektoru malých a středních firem. Strategie a pomoc. Soubor informací o partnerských městech: Pszów - Horní Benešov. Výměna představitelů měst Pszów – Horní Benešov. Prezentace historie a současnosti partnerských obcí v pohraničí Blíže sebe i knih - knihovny ve společné Evropě

5625

4 884 8 920

5037 7498,05 6677,63

4350

8457,19

2440 3000

35100

1346

1300

1334,51

12821,7

Sdružení diabetiků v Wodzisławiu Śląskim

Město Głubczyce

Město Wodzisław Śląski Gymnázium v Racibórzu Město Wodzisław Śląski Rok 2002 Sdružení technických škol v Wodzisławiu Śląskim

Sdružení všeobecných škol v Tworkowie Osvěta, kultura, sport a turistika v Krzyżanowicach

PC společnost.

Region głubczycko–krnovský. Historie. Turistika. Hospodářství Polské a české podnikání před vstupem do EU Portrét Evropana Polské a české podnikání v EU

Spoloupráce bez hranic

Spolupráce nás sbližuje

Hudební obrazy polsko českého pohraničí

Městský úřad v Kietrzu Sdružení mateřských škol v Raciborzu Gmina Mszana Centrum Kultury v Głubczycach Centrum Kultury v Głubczycach

Sport garantuje koexistenci v Evropě. Integrace bez hranic. Jsme tady – sousedé, rodáci, předkové Festival hornoslezský.

Středisko kultury i rekreace v Połomi Město Wodzisławia Śląskiego Gymnázium v Marklowicach

Lidové obrazy pohraničí v akvarelech. Společná historie, kultura Pomoc školní mládeži pohraničí k evropské integraci.

Místní středisko Kultury v Głubczycach Místní a okresní knihovna v Raciborzu

Městské kulturní středisko v Kietrzu Město Kuźni Raciborskiej Rok 2003

Taneční setkání Euroregionu Silesia "SilesiaDance" Głubczyce 2005.

I polsko-české fotografické dílny.

6747,69 5764,5 6747,69

3577,5

3318

11490,48

5104 2959,2 6034,27 5402,8 6832

5063,5 8824,5 9710,4

5876,5

7230

Polsko-české umělecké dílny- hudba 2005 Setkáme se znovu

7404 4050

Gmina v Gorzycach Město Raciborz Město Wodzisławia Śląskiego Gymnázium č. 2 v Raciborzu Město Kuźni Raciborskiej Sdružení Kultury země i Raciborskiej Gmina Mszana

Turistika v Euroregionu Silesia – vydání publikace o Opavsko a Ratibořsko. Legendy regionu wodzisławskiego i regionu karvińskiego. Poklady přírody pohraničí – knižní publikace MCI v internětě Evropský den Karviné v Wodzisławiu Śląskim. Již vím,čím jsem. Spolupráce Bolatic a Ratiboře - časopis S kulturou Slezska ve společné Evropě. Přeshraniční požární ochrana.

Město Kietrz

Společné kořeny – společná Evropa.

Okresní Centrum vzdělávání

10037,36

Čistě, zdravě, svědomitě v jednotné Evropě, vědomosti regionální a ekologické.

Integrovaná Základní škola 1 Hudba, zvyky, tanec a sport kraje. Centrum rehabilitace postižených osob Tradice, klultura bez hranic Turistický průvodce poraničí WodzisławskoOkresní úřad ve Wodzisławiu Śląskim Karvinského. Úřad Gminy v Gorzycach Polsko-cčeské rozvojové turistické projekty Úřad Gminy Krzyżanowice Cyklo stezky

Okresní úřad v Raciborzu

3626,87

6981,23 9400,5 2860,5

1875 6375 11360,25

3512,07

2055 6232,5 7592,4 4173 4410 5254,5 4792,5 8500,28

Příloha 8 Fond mikroprojektů programu INTERREG IIIA pro období 2004–2006 Česká část Projekty vybrané v prvním kole výběru

Projekty vybrané v druhém kole

Polská část Název žadatele

Projekty vybrané v prvním kole Město Racibórz Město Rydultowy

Název projektu

Výše grantu v EUR

Pěšky i na kole po Opavsku Dvě města společně

6616 8721

Regionální sdružení osvěty zdraví Rybnik

Zdraví bez hranic

8407

MOK centrum Wodzisław Śląski

Příhraniční hudební hry Gitariada

2635

Město Rybnk

Dny Karviné a Rybniku. Kulturní a sportovní výměna

7420

Gmina Pietrowice Wielkie

Přeložení internetové strany gminy Pietrowice Wielkie a vytvoření přeshraniční databáze firem

2498

Město Krzanowice

Monografie gminy Krzanowice a Sudice

8976

Sdružení škol v Pietrowicach Wielkich

Tři kultury v jedné

5650

Město Wodzisław Śląski Město Rydultowy Gmina Gorzyce Gmina Baborow Gmina Gorzyce Gmina Kietrz Gymnázium v Raciborzi

Evropské dědictví Grand Prix MTB Rydultowy-Orlová 2006 Vinice v Horním Slezsku Společně v Evropě Na kole po Slezsku Polsko-česká liga hasičů Kietrz 2006 Sport cesta do společné Evropy

Město Racibórz

Účast měst Opavy a Raciborzu na veletrhu cestovního ruchu v Opolu a Jablonci nad Nisou

3930

Dům kultury Gorzyce

Turistické informační centrum

4252


Představení místních podnikatelů mládeži z česko-polského pohraničí

2776

Mezinárodní setkání podnikatelů

4590

Kultura a sport sbližuje národy

3899

Gmina Lubomia Projekty vybrané ve druhém kole Gymnázium Marklowice

7153 4133 5367 11105 12033 3178 4680

GZOKSIT Krzyzanowice

Tradice a podobnost v kultuře českopolského pohraničí

ZSM Raciborz

Euroregion Silesia-společný domov sousedů a přátel

6793

Sdružení mateřských škol Nasiedlo

První kroky k přátelům

3120

Komise vzdělání národů Raciborz

Lekce herectví jako způsob překonání komunikačních bariér

2441

Kuznia Raciborska

Znovu společně

7248


Organizace tradičního velikonočního průvodu

4864

Sdružení kultury Země Raciborskiej

Kulturní spolupráce SKZR "Pramen", Artistické školy v Kravařích a mažoretek "Krokodýl" z Ostravy

8195

Gmina Glubczyce Město Pszow

Polsko-české podnikatelské veletrhy Česko-polské dny

Sdružení škol v Krzanowicach

Blíže sebe - integrace studentů a obyvatel pohraničí

9497

Gmina Kietrz

Vypracování strategie rozvoje pohraničních obcí na léta 2007-2013

5909

Centrum práce Rydultowy

Polsko-česká královská hra

5473

16233

7650 10468

GZOKiS Baborow

Přátelství otevírá hranice


Organizace EKO výstavy "Teplo šetrné přírodě"

4633

15861

ZST Wodzislaw Slaski Gmina Mszana Gmina Krzyzanowice

Jsme rádi společně Malé mistrovství našeho světa ve fotbale Mapy společné historie pohraničí

3986 11432 10247

Město Raciborz

Prezentace cestovního ruchu v partnerských městech Raciborz a Opava

5767

Město Rydultowy Gmina Rudnik Gmina Rudnik

Poznejme se 1. Olympiáda obcí Sanssouci

4879 4767 6213

Gmina Krzyzanowice

Cyklostezky - II. etapa

17247

8

8

Příloha 10 Dotazník pro starosty obcí

ČESKO-POLSKÉ EUROREGIONY A ČESKO-POLSKÁ PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE DOTAZNÍK PRO STAROSTY OBCÍ A MĚST Vážená paní starostko, vážený pane starosto, v roce 2005 získala Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci grant Ministerstva zahraniční věcí České republiky zaměřený na česko-polské euroregiony a otázky přeshraniční spolupráce. Smyslem projektu je pochopit v celé šíři problematiku česko-polské přeshraniční spolupráce a její dopady do území euroregionů. Projekt čerpá z různých informačních zdrojů, a to jak z veřejně dostupných (statistické, rozvojové dokumenty apod.), tak i z těch, které nelze zjistit jinak než přímým kontaktem se zúčastněnými aktéry výše uvedené přeshraniční spolupráce, tj. se zástupci samosprávy z řad starostů obcí a měst a zástupců krajů, které tvoří organizační a funkční strukturu euroregionů. Jelikož není v našich silách osobně navštívit všechny zájmové obce – vždy 10 na každé straně euroregionu (tj. celkem 20 x 6) a diskutovat se starosty obcí okruhy přeshraniční spolupráce, dovolujeme si Vám předložit několik otevřených otázek, na které bychom rádi znali odpověď. Věříme, že Vaše odpovědi významně napomohou tvorbě závěrečné studie, jejímž hlavním smyslem je nejen poznání rozsahu a kvality dosavadní českopolské přeshraniční spolupráce na území euroregionů, ale také lépe formulovat priority v otázce podpory česko-polských vztahů ze strany Ministerstva zahraničních věcí ČR. Předem děkujeme za odpovědi. Odpovědi můžete, prosím, odeslat poštou nebo e-mailem na níže uvedenou kontaktní adresu: Dr. Zdeněk Szczyrba Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta UP, tř. Svobody 26, Olomouc, 771 46 e-mail: [email protected] telefon: +421585634511-12, +420775772316

Obec: Kraj: Euroregion: Dotazník vyplnil: Otázka č. 1: Proč a s jakými představami vstoupila Vaše obec do euroregionu?

Otázka č. 2: Jak hodnotíte dosavadní přeshraniční spolupráci z pohledu Vaší obce v rámci euroregionu? Uveďte, prosím jak klady, tak i případné zápory: Klady: Zápory:

Otázka č. 3: Jak se projevil vstup České republiky a Polska do Evropské unie na přeshraniční spolupráci? Uveďte, prosím jak klady, tak i případné zápory: Klady: Zápory:

Otázka. 4: Jak Vy osobně, z pohledu Vaší obce a ve vztahu k euroregionu, vidíte budoucnost česko-polské spolupráce?

Otázka č. 5: Jak a do jaké míry Vaše aktivity přeshraniční spolupráce ovlivňují: Státní instituce? Krajská samospráva? Jiné instituce?.

Otázka č. 6: Uveďte, prosím, Vaše partnerské obce v rámci přeshraniční spolupráce a vyberte 5 konkrétních projektů, které Vy osobně považujete za nejdůležitější pro naplnění Vašich cílů přeshraniční spolupráce:

Otázka č. 7: Uveďte, prosím, jak na základě dosavadních zkušeností vnímáte: Partnera po druhé straně hranice: Partnerství s Namyslowem je aktivní a realizuje se řada akcí. Někdy dochází k drobným problémů v komunikaci. V některých otázkách a konkrétních situacích bývá polský partner nespolehlivý. Samotnou česko-polskou hranici: Česko-polské vztahy: dobré, přátelské.

Ještě jednou velmi děkujeme za odpovědi.

PROGRAMY PODPORY ROZVOJE ÚZEMÍ V PŘESHRANIČNÍCH REGIONECH ČESKO-POLSKO: EUROREGION SILESIA

Recommend Documents