Možnosti práce s romštinou na českých základních školách Metodika kurzů romštiny a použité materiály
1
OBSAH 1. Metodika kurzů romštiny realizovaných v rámci projektu .................................................... 3 1. HODINA ............................................................................................................................ 3 2. HODINA ............................................................................................................................ 4 3.HODINA ............................................................................................................................. 6 4. HODINA ............................................................................................................................ 7 5. HODINA ............................................................................................................................ 8 6. HODINA ............................................................................................................................ 9 7. HODINA .......................................................................................................................... 10 8. HODINA .......................................................................................................................... 11 2. Použité materiály z kurzů realizovaných v rámci projektu .................................................. 12
2
1. Metodika kurzů romštiny realizovaných v rámci projektu
1. HODINA Hlavní téma Jazykové zaměření Procvičované schopnosti
seznámení s kurzem, zprávy poslech s porozuměním, čtení nahlas, psaní
náslech - poslech videonahrávky s vyprávěním Richarda Samka v romštině (jeho vztah k romštině, romština v ČT), kontrola porozumění slyšeného formou testu - hodnocení: za každou správnou odpověď 1 bod. čtení nahlas (hra na TV moderátora) - na lavici se umístí nápis „Roma(d)nes“ jako logo TV zpráv v romštině. Žáci čtou postupně každý po jedné zprávě v češtině a v romštině - test základní úrovně konkrétních žáků ve čtení v češtině a v romštině; bodové ohodnocení 0-3-6 bodů dle úrovně čtení. psaní / náslech - na předtištěný arch s hlavičkou Roma(d)nes a čtyřmi fotografiemi žáci zapisují zprávy diktované učitelem - každou zprávu musí přiřadit ke správné fotografii DÚ – písemný projev - domyslet zprávy hodící se k fotografiím na předtištěném archu a zapsat je.
POMŮCKY 1. cd (audio, video) + test 2. logo novin + vytištěné zprávy ke čtení (roj, čj) 3. zprávy k diktování, arch pro zápis zpráv s fotografiemi 4. arch pro DU s 2 fotografiemi
s. 13 s. 14 - 15 s. 16
3
2. HODINA Hlavní téma hodiny Jazykové zaměření hodiny Procvičované schopnosti
Komiks pravopis, abeceda, aspirované hlásky, překlad čj-roj čtení, psaní, překlad
kontrola DU - čtení - žáci přečtou nahlas zprávy, které vytvořili za domácí úkol. Hlasují o nejvydařenější zprávě, její autor dostává prémiové body. pravopis romštiny – seznámení s abecedou - učitel rozdá každému z žáků tabulku s porovnáním české a romské abecedy. Obě abecedy jsou psány souběžně v dvouřádku, hvězdička * značí chybějící písmena v jedné nebo druhé abecedě. Učitel zároveň vyvěsí zvětšenou verzi tohoto porovnání ve třídě. Žáci mají za úkol identifikovat rozdíly v obou abecedách. Debatu o abecedě může učitel navodit otázkou, zda romština má svou abecedu. pravopis – aspirované hlásky - učitel ještě před hodinou rozmístí po třídě kartičky s natištěnými slovy, která mají nebo nemají obsahovat aspirovanou hlásku – všechna slova jsou ovšem zapsána bez aspirace (čaj namísto čhaj - „dívka“, tulo namísto thulo -„tlustý“ ale také keres „děláš“, které aspiraci neobsahuje). Kartičky mají tři barvy. Učitel rozdělí žáky na tři skupiny a každé skupině dá obálku s písmeny „H“. Každá skupina nejprve sesbírá kartičky svojí barvy, poté doplní aspiraci (písmena „H“) tam, kam podle nich patří. Za každé správné doplnění získávají bod, za každé chybné doplnění/nedoplnění bod ztrácí. komiks – překlad z češtiny do romštiny, psaní - žáci pracují jednotlivě, případně ve dvojicích – dle počtu žáků dostane každá dvojice dva až čtyři za sebou následující obrázky z komiksu, s prázdnými bublinami1. Text rozhovor se přepsán vždy pod obrázkem v češtině. Úkol: české věty přeložit do romštiny a zapsat do bublin v obrázku - po splnění úkolu společná kontrola překladu a pravopisu – správnou verzi promluv zapisuje učitel/žáci do archu s celým překládaným komiksovým příběhem, ten potom vyvěsí ve třídě DÚ – slova s aspirovanými hláskami - na předtištěný arch zapsat ke každé aspirované hlásce (čh, kh, ph, th) co nejvíce slov, která ji obsahují
1
S laskavým svolením byl použit úvodní příběh komiksu Drom. Komiks o romské historii vydalo v roce 2008 občanské sdružení R-Mosty. V případě zájmu o komiks, kontaktujte prosím R-Mosty, o.s. www.r-mosty.cz
4
POMŮCKY 1. archy s porovnáním abeced s. 17 2. kartičky se slovy zapsaných bez aspirace + obálky s písmeny H s. 18 - 24 3. archy s jednotlivými obrázky z komiksu s českou verzí promluv zapsanou pod obrázky, arch s celým komiksovým příběhem s. 25 - 31 4. arch pro DU (čtyři pole, každé pro jednu aspirovanou hlásku) s. 32
5
3.HODINA Hlavní téma hodiny Jazykové zaměření hodiny Procvičované schopnosti
hudba pravopis, slovní zásoba čtení, psaní, překlad
práce s textem – Jan Ačo Slepčík: Tvistigen (zpracováno na základě textu publikovaného v časopise Romano voďi 4/2008) - žáci obdrží text vyprávění J. Slepčíka rozdělený do tří na sebe nenavazujících částí – mají za úkol po přečtení seřadit jednotlivé části do správného pořadí (bodové ohodnocení pro toho/tu skupinu, který příběh správně složí); následně žáci domyslí titul vyprávění; zkouška porozumění textu – test (ABCD) náslech, práce s textem - žáci obdrží přepsaný text písně J. Slepčíka „Na dikhav tut ňikaj“ s různými druhy pravopisných chyb, jejich úkolem je během poslechu písně co nevíce chyb odhalit a opravit (bodové ohodnocení za každou nalezenou a správně opravenou chybu); - žáci obdrží správný přepis textu stejné písně – debata nad neznámými sovy a výrazy; poté znovu společně text přečtou, případně zpívají - správný text i s překladem spolu s gramatickým komentářem vyvěsí učitel ve třídě čtení s porozuměním, slovní zásoba - žáci se rozdělí do skupin, každá skupinka obdrží jinou fotografii (romští hudebníci) a kartičky s texty: úkolem je vybrat z kartiček ty, které k fotce patří (6 vět, různý počet slov); bodové ohodnocení: za správně přiřazenou kartičku bod, mínus jeden bod na nesprávně přiřazenou DÚ -
každý ze žáků si vylosuje kartu s hádankou v romštině, kterou má uhodnout
POMŮCKY 1. text povídky Tvistigen; test 2. nahrávka písně „Na dikhav tut ňikaj“ a její chybný a správný romský přepis . (Píseň z alba J. A. Slepčíka „Gipsy songs“) 3. fotografie s romskými hudebníky, kartičky s romskými texty 4. karty s hádankami
s. 33 - 34 s. 35 – 37 s. 38 – 40
6
4. HODINA Hlavní téma hodiny Jazykové zaměření hodiny Procvičované schopnosti
historie: předválečné romské komunity na Slovensku pravopis, slovní zásoba poslech, čtení s porozuměním
náslech - vzpomínka Ladislava Gorala - náslech nahrávky (vzpomínky L. Gorala na dětství v romské osadě na Slovensku), kontrola porozumění – testu: hodnocení: za každou správnou odpověď 1 bod. práce s textem – čtení s porozuměním (ve skupinách): - každá skupina obdrží arch se stejnými třemi fotkami ilustrující nějakou z vyslechnutých historek a obálku s texty, které se k jednotlivým fotografiím vztahují – úkol: přiřadit správný text ke správné fotografii (bodové ohodnocení za každý správně přiřazený text, stržení bodů za chybně přiřazený text; společná oprava
DU – historie vlastní rodiny - předtištěný arch s návodnými otázkami, žáci mají za úkol napsat krátký text o svých prarodičích; otázky: Khatar pochadzinel (te pes uľiľas pre Slovensko, kana avľas te bešel pro Čechi)? So předžiďiľas? Savi buťi kerelas? So pherasutno pes pal leste abo pal late vakerel? (Odkud pochází tvůj děda/ tvoje babička? Pokud se narodil/a na Slovensku – kdy přišla bydlet do Čech? Co prožil/a? Jakou prací se živil/a? Co veselého se o něm/ní vypráví?) POMŮCKY: 1. CD (audio) – vyprávění L. Gorala; kontrolní test 2. arch se třemi fotografiemi; texty k fotografiím 3. arch pro DU
s. 41 (přepis nahrávky) s. 42 - 48 s. 49
7
5. HODINA Hlavní téma hodiny Jazykové zaměření hodiny Procvičované schopnosti
historie: předválečné romské komunity na Slovensku, řemesla slovní zásoba čtení nahlas, čtení s porozuměním, vlastní písemný projev
čtení, psaní: rodinné historie (nad DU) - na schématické mapě Česka a Slovenska (vyznačeny pouze relevantní města) společně žáci a učitel identifikují místo narození prarodičů – k místu žáci nalepí papírovou figurku symbolizující jejich prarodiče; k ní umístí kartičku s přepsanými informacemi, které o prarodičích zapsali (co prožili, čím se živili); k současnému městu pobytu přilepí kartičku s letopočtem (příchod do Čech) a dalšími informacemi, včetně krátké historky; všechny informace vztahující se k prarodičům žáci nahlas přečtou čtení s porozuměním: romská tradiční řemesla - žáci se rozdělí do skupin: každá skupina obdrží fotografii znázorňující jiné tradičné romské řemeslo (kovářství, hudební produkce, výroba nepálených cihel) + soubor romských textů, které se vztahují ke všem těmto řemeslům, úkolem žáků je vybrat ty texty, které se vztahují k řemeslu na jejich fotografii - společná kontrola a hodnocení: žáci postupně čtou vybrané texty (bodové ohodnocení za každý správný texty, bodová srážka za nesprávné texty), učitel doplňuje ke zvětšeným kopiím fotografií, zkompletované fotografie a texty vyvěsí ve třídě číslovky - úvodní debata na téma počítání v romštině - každý z žáků obdrží arch s romskými číslovkami, stejný arch vyvěsí učitel ve třídě; vysvětlení principu tvoření číslovek v romštině - procvičování číslovek: losování číslic z klobouku – úkol: přečíst číslovku v romštině; učitel řekne číslo - žák to, které následuje; spojování kartiček s číslicemi a kartiček s číslovkami rozepsanými písemně DU – vlastní písemný projev na předtištěný arch napsat popis místa ve městě tak, aby spolužáci mohli hádat, o jaké místo jde (návodné otázky: So odoj hin? So pes odoj kerel? Ko odoj phirel? - Co tam je? Co se tam dělá? Kdo tam chodí?) POMŮCKY: 1. Schématická mapa Česka a Slovenska; papírové figurky; kartičky ve tvaru komiksových bublin 2. 3 fotografie znázorňující jiné tradiční romské řemeslo (kovářství, hudební produkce, výroba nepálených cihel; fotografie např. z knihy E. Davidové Cesty Romů) + soubor romských textů, které se k nim vztahují s. 50 – 51 3. arch s romskými číslovkami; kartičky s číslicemi a číslovkami rozepsanými písemně s. 52 - 54 4. předtištěný arch DU s. 55
8
6. HODINA Hlavní téma hodiny Jazykové zaměření hodiny Procvičované schopnosti
současné město slovní zásoba, demonstrace gramatiky (časování sloves), historie jazyka čtení nahlas, vlastní písemný projev
čtení, vlastní písemný projev (kontrola DU) - vytvořený popis místa ve městě žáci přepíší po kontrole pravopisu na kartičku; karty učitel vybere, žáci si je znovu rozlosují – úkol: uhádnout o jaké místo ve městě jde - žák popis na kartičce přečte nahlas, řekne, o jaké místo jde (bodové ohodnocení správných odpovědí), místo s pomocí učitele přibližně lokalizuje na mapě města, kartičku připevní na mapu a s daným místem spojí linkou gramatika – časování sloves - úvodní otázka: jaká jsou pravidla romské gramatiky?; během debaty ústní demonstrace časování sloves v budoucím, přítomném, minulé nedokonavém i dokonavém čase pro osvětlení pravidel – na předtištěný arch učitel se žáky ke každému času zapíše příklad časování vybraného slovesa, s rozlišením kořenu slova a osobních koncovek - samostatná práce: každý z žáků obdrží obálku s barevnými kartičkami – každá kartička představuje různé typy předpon, kořenů sloves a koncovek, úkol: v určitém čase sestavit z kartiček co největší počet co nejdelších slov (bodové ohodnocení počtu slov i počtu slov nejdelších) - debata nad sestavenými slovesy: překlad a jejich přiřazení ke správnému času; vytvořená slova učitel s žáky postupně připevňuje na arch s příklady časování, ten pak učitel vyvěsí ve třídě DU – příběh o objevení indického původu romštiny - učitel žákům převypráví příběh o Š. Valim, který jako první v 18. století upozornil na možný indický původ romštiny (nechal svými indickými spolu-studenty sestavit seznam slov, který potom nechal přeložit Romům ve svém rodném městě) - žáci obdrží přetištěný arch s hindskými slovy zapsanými v dévanágarí, s přepisem do latinky, jejich úkolem je pokusit se doplnit romské ekvivalenty těchto slov POMŮCKY - tabulka s paradigmaty slovesných časů - slova rozdělená na jednotlivé morfémy a barevná nápověda k jejich složení - arch DÚ
s. 56 s. 57-60 s. 61
9
7. HODINA Hlavní téma hodiny Jazykové zaměření hodiny Procvičované schopnosti
jazykový pas, postoje k jazykům neologismy čtení s porozuměním, čtení nahlas
jazykový pas: jazyková vybavenost - žáci mají za úkol vyplnit předtištěný arch, odpovídají na otázky: 1. jaké jazyky umíš? 2. jak mluvíš s prarodiči / rodiči / kamarády - debata nad jednotlivými odpověďmi jazykový pas: jazykové postoje - každý žák obdrží arch papíru, který je rozdělen do tří částí - každá část patří jinému jazyku (romština, čeština, angličtina), a soubor samolepek s předtištěnými vyjádřeními – ta, která se žáku k danému jazyku hodí, nalepí do příslušné části archu; u některých vyjádření zatrhne dle svého uvážení pozitivní/negativní variantu vyjádření kadi čhib ke mande pasinel -------------------------------kadi čhib ke mande na pasinel
kadi čhib pes mange pačisaľol -------------------------------kadi čhib pes mange na pačisaľol
kadi čhib bi kamavas feder te džanel
tento jazyk ke mě pasuje / tento jazyk ke mě nepasuje kadi čhib kampel te džanel -------------------------------kadi čhib na kampel te džanel
tento jazyk se mi líbí / tento jazyk se mi nelíbí kadi čhib phari -------------------------kadi čhib loki (lehko)
tento jazyk bych chtěl(a) umět lépe
tento jazyk je potřeba umět / tento jazyk není potřeba umět
tento jazky je lehký / tento jazyk je těžký
kala čhibaha vakerav but
kadi čhib miri
tímto jazykem mluvím hodně
toto je můj jazyk
kadi čhib bi kamavas te sikhľol andre škola
tento jazyk bych se chtěl(a) učit ve škole
čtení s porozuměním, čtení nahlas, jazykové postoje - práce s fiktivní anketou na téma romština (tři anketní otázky se třemi odpověďmi): žáci pracují ve skupině, každá skupina obdrží tři související odpovědi, za úkol mají domyslet, jak asi zněla otázka; každá skupina odpovědi přečte nahlas, otázku doplní; následuje debata o jejich názoru na anketní otázky a odpovědi DU - neologismy - žáci obdrží předtištěný arch s dvěma úkoly zaměřenými na tvorbu nových pojmenování: nejprve hodnotí překlad několika slov (z daných variant překladu vyberou ten, který jim přijde nejvhodnější), a dále samostatně vytvoří několik neologismů (téma: prostředí školy)
POMŮCKY: 1. předtištěný arch jazykového pasu + samolepící štítky s hodnocením 2. kartičky a anketními odpověďmi 3. předtištěný arch pro tvorbu neologismů
s. 62 - 67 s. 68 - 69
10
8. HODINA Hlavní téma hodiny Jazykové zaměření hodiny Procvičované schopnosti
vyhodnocení hodin neologismy čtení s porozuměním, čtení nahlas
neologismy – kontrola DU - společná kontrola testové části úkolu, debata nad jednotlivými odpověďmi - kontrola samostatně vytvořených neologismů, debata nad nimi (bodové ohodnocení návrhů. které žáci označí jako nejlepší), debata nad případnými návrhy učitele čtení nahlas (hra na TV moderátora) - (viz stejná aktivita z 1. hodiny): žáci čtou postupně každý po jedné zprávě v češtině a v romštině - test možného posunu základní úrovně žáků ve čtení v češtině a v romštině; bodové ohodnocení 0-3-6 bodů dle úrovně čtení vyhodnocení kurzu - debata s žáky nad odpověďmi týkajících se jejich postojů k romštině, češtině a angličtině - debata s žáky nad náplní kurzu: co jste se v kurzu dozvěděli, co vás nejvíce bavilo, co byste se chtěli dozvědět více - po sečtení všech bodů vyhlášení vítězů celého soutěže
POMŮCKY: 1. logo novin + vytištěné zprávy ke čtení (roj, čj)
11
2. Použité materiály z kurzů realizovaných v rámci projektu
12
Roma(D)nes hiri kheral the pal o svetos 13
1. Lačho ďives Romale, lačho ďives tumenge savorenge. 2. The adaďives tumenge phenaha, so nevo pes ačhiľas. 3. Andre tovarňa Taboriste demaďa bari jag. 4. Čori Romňi Vilbachatar khelďa avri jekh milionos andre loterija. 5. Pal o prazdňini o čhave pale gejle andre škola. 6. E porota andre Superstar vakerel džungales - o ďivaka peske sťažinen. 7. But romane čhave imar na džanen te vakerel romanes. 8. O Petris gejľas pro budaris u imar na aviľas pale. 9. Přerovoste raťi dikhle le ufonen - hin oda čačo? 10. O Jackson obdžiďiľas, aľe imar na kamel te giľavel. 11. Amare hiri imar hine pro agor, paľikeras, hoj dikhenas pre amende. 12. Ma bisteren te dikhel the tajsa.
nádhradní věty: Buter sar jekh milionos džene peske mušinen te čerinel o voďičaki O čhave džanen feder te kerel pro počitača sar phureder džene. O chaben ela aver berš kučeder, aľe o motora avena lacneder. E vlada kamel te bičhavel le čhaven andre škola the sombatone. Prahate has baro romano festivaľis. Bašavenas odoj buter sar deš bandi. Agor junoske avľa andro Čechiko them baro paňi. Jako diktát: Andre tovarňa Taboriste demaďa bari jag. Čori Romňi Vilbachatar khelďa avri jekh milionos andre loterija. O Petris gejľas pro budaris u imar na aviľas pale. O Jackson obdžiďiľas, aľe imar na kamel te giľavel
14
Roma(D)nes hiri kheral the pal o svetos
15
Roma(D)nes hiri kheral the pal o svetos
So pes ačhiľas?
16
XXXXXX
XXXXXXXXXXXXXXX
XX
X XX
XX
A B C Č * D Ď * *… A B C Č ČH D Ď DZ DŽ E F G H CH I J K * L E F G H CH I J K KH L * M N Ň O P * Q R Ř S Ľ M N Ň O P PH Q R * S Š T * Ť U V W X Y Z Ž. Š T TH Ť U V * * * Z Ž XXXXXXXXXXXXXXX
XX
X XX
X
X
XXXXXXXXXXXXXXX
XX
X XX
X
X
XXXXXXXXXXXXXXX
XX
X XX
X
X
XXXXXX
XXXXXXXXXXXXXXX
XX
X X
XXX
17
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H 18
MA KER
PERAS PERAS TELE ANDRE JAMA AMARO AV ČA TE
Č A V O K E L E L! HIN BARO BUT CHAL, TA HIN
TULO
P E N MANGE VARESO
SO
RADO
K E R ES?
C A V MAS
JOJ HIŇI
KABŇI UŽAREL ČHAVORES
T O V E KUČI PRO SKAMIND
19
ODA HIN AMARO
K E R
K E R! VARESO, MA AV LEŇIVO!
O
HIN LEN
K A M ČAJORI ŠVICINEL
THE MURŠORO
T U V P A N D! ANDAL E JAG HIN TUT JOV HIN
O VUDAR
Č A Č O KUCARIS DŽANEL TE TAVEL MANGE
PARES PAL TUTE
J E K DUJ, TRIN ŠTAR...
20
LE TUKE O
T A V
T A V
MANGE VARESO! RADO PIJAV FURT ČA
T U D
U ZASIV ODA!
PIREL UPRE TELE
ME SOM
Č I V
BOKAĽI
LESKE TE CHAL ŇILAJE HAS BARO
PAŇI
MA
COĽAR
KE AMENDE AMARI BABA MA
TE NA CHUDEHA
P U R I Č U N G AR HIŇI
PRO SCHODI!
21
K
A
M
O
R
O
D I K E L Č A J P I
Š O T
Č O R O T A V Č O R E
L
22
P I R E L Č A V
O
P R A
L
K A V E J A T A T O K O R O T E
23
P U R O T A N K E L E L Č A R O T O V E R P E R A S K E R
24
- Mně se dneska do tý školy tak nechce - A první hodinu máme dějepis! Já se vůbec neučil, takže když mě učitelka vyvolá…
- Ty, Elen, co kdybychom … dneska … do tý školy … nešli? - Já nevím …
25
- Jednou se nic nestane… Pojď, ukážu ti jedno super místo. - Tak jo!
- Tak co tomu říkáš? - Krásný, tady jsem ještě nikdy nebyla!
26
- Je to tu trochu strašidelný, co? Honzo? - Co to bylo?
- Nějakej pták…
- Co tady děláte?
27
- Nemáte být ve škole? - Dneska škola nebyla, protože … - …odpadl nám dějepis.
- Aha … tak odpadl … NELŽETE!
28
- Dějepis je ale potřeba znát! Hned vám ukážu proč!
- Něco vám dám. Je to vzácná a taky nebezpečná věc, ale vy už budete vědět, co s tím dělat
- CHYTEJ!
29
- Co to je?
- Zmizel…
- Jaká vzácná věc… Nějaký starý budík je to - Zkus s tím zatočit!
30
-
- Co se to děje? Někam nás to odnáší!
- Nic nevidím! Taková rychlost
- Už se to jede pomaleji. - Není támhleto Indie? Komiks o romské historii vydalo v roce 2008 občanské sdružení R-Mosty. V případě zájmu o komiks, kontaktujte prosím R-Mosty, o.s. www.r-mosty.cz
31
Oproti češtině má romština některé další hlásky – čh, kh, ph, th. Slova s těmito hláskami patří mezi nejstarší romská slova (čhavo, khamoro, phabaj, thud…). Najdi co nejvíce slov, která obsahují hlásky čh, kh, ph nebo th.
čh
kh
ph
th
32
O Dilino pes čepo zagondolinďa, palis phenďa: „Te sikhľoha kadi giľi Tvistigen dži tajsa, ta tuke la dava hjaba. Akanakes beš kadaj anglal mande u dikh sar bašavav.“ O Dilino bašavelas vaj jekh ora, paľis thoďa e gitara le Jančuske andro O Jančus minďar chudľa te sikhľol te
vast. „Imar trin ori, mušinav te džal, avava tajsa, dikhaha, či tuke e gitara mukava.“
bašavel. Sikhľolas dži raťi, o angušta leske sas sa šuvle. Sar ušťiľa, iľa e gitara u pale sikhľolas.
O Dilino avľa pre dvora ko Jančus, bešle peske avri ko skamind pre lavkica. O Dilino chudľa te bašavel e giľi Tvistigen. Le Jančuske pes igen pačinelas le Diliniskeri gitara. „Dilino, na bikeneha mange kadi gitara?“ phučľa lestar.
Minďar pal o dilos avľa o Dilino: „Servus Janču, ta sikhaveha mange, so sikhľiľaľ?“ O Jančus chudľa te bašavel, o Dilino pre leste dikhelas sar dilino. „Ejha, Janču, sem tu imar bašaves maj avka sar me. Akanakestar e gitara tiri.“
33
Keci sikhľolas o Jančus te bašavel e giľi?
Keci sikhľolas o Jančus te bašavel e giľi?
Keci sikhľolas o Jančus te bašavel e giľi?
a) Jekh rat
b) Maj jekh ďives
a) Jekh rat
b) Maj jekh ďives
a) Jekh rat
b) Maj jekh ďives
c) Buter sar jekh ďives
d) Maj jekh kurko
c) Buter sar jekh ďives
d) Maj jekh kurko
c) Buter sar jekh ďives
d) Maj jekh kurko
Keci diňas o Jančus vaš e gitara le Dilineske?
Keci diňas o Jančus vaš e gitara le Dilineske?
Keci diňas o Jančus vaš e gitara le Dilineske?
a) Jekh šel koruni
b) Duj šel koruni
a) Jekh šel koruni
b) Duj šel koruni
a) Jekh šel koruni
b) Duj šel koruni
c) Deš koruni
d) Ňič
c) Deš koruni
d) Ňič
c) Deš koruni
d) Ňič
34
Originál Na dikhav tut ňikhaj me tut igen kamav pal tute me džav na džanav kaj Miro jilo tuke dava u phenava Našťik raťi sovav, pre tut gondolinav
a) Špatný přepis Na dikav tut ľikha Me tutigen kamav Pal tute me dav Na džanav so Mirojilo tuke dava Aphenava Našťi raťi sova Pre tut me mišlinav
b) Špatný překlad Neslyším tě nikde Mám tě moc rád Půjdu za tebou Nevím kam Dám ti svoje játra A řeknu Můžu večer usnout Myslím na tebe
Kaj te rodav tut korkoro na džanav So me čoro, so me te kerav?
Kaj zarodav but Korkoro nadžanav So me čhoro So majinav te kerel
Kde tě mám najít Sám nevím Co já ubohý Kde si mám najít práci
Kamavas tut igen tu man omukľal avreha tut gejľal pre ma bisterďal. Marela tut o gulo Del, bajineha.
Kamavas la igen Tuman omukľal Avreha tut džalas Premabisterďal Mareha tut o dobro Del bajineha
Měla jsi mě ráda Já tě opustil Odešla jsi s jiným Na mě zapomněla Náš Bůh tě potrestá Budeš si hrát
Našťik raťi sovav Pre tu gondolinav Av, mri Rózi
Našťik raťi sovav Pre thud gondolinav Av, mri Rózi
Večer bych si pospal Na tebe myslím Přijď, moje Rózi
otázky Ko kas omukľas? Jov la abo joj les? Ko odgejľas avre dženeha?
35
Ján Ačo Slepčík – Na dikhav tut ňikhaj Na dikav tut ľikha, me tutigen kamav……………………………... Pal tute me dav, na džanav so……………………………………….. Mirojilo tuke dava aphenava………………………………………... Našťi raťi sova pre tut me mišlinav……………………………........
Kaj zarodav but korkoro nadžanav………………………………… So me čhoro so majinav te kerel………………………………..........
Kamavas la igen tuman omukľal……………………………………. Avreha tut džalas premabisterďal…………………………………... Mareha tut o dobro Del, bajineha……………………………………
Našťik raťi sovav, pre thud gondolinav……………………………. Av, mri Rózi…………………………………………………………...
36
Ján Ačo Slepčík – Na dikhav tut ňikhaj Na dikhav tut ňikhaj, me tut igen kamav
Neslyším tě nikde, mám tě moc rád………………………………………………………….
pal tute me džav, na džanav kaj
Půjdu za tebou, nevím kam…………………………………………………………………..
Miro jilo tuke dava, u phenava
Dám ti svoje játra a řeknu……………………………………………………………………
Našťik raťi sovav, pre tut gondolinav
Můžu večer usnout, myslím na tebe…………………………………………………………
Kaj te rodav tut, korkoro na džanav
Kde tě mám najít, sám nevím………………………………………......................................
So me čoro, so me te kerav?
Co já ubohý, kde si mám najít práci………………………………………………………...
Kamavas tut igen, tu man omukľal
Měla jsi mě ráda, Já tě opustil……………………………………………………………….
avreha tut gejľal, pre ma bisterďal.
Odešla jsi s jiným, na mě zapomněla………………………………………………………..
Marela tut o gulo Del, bajineha.
Náš Bůh tě potrestá, budeš si hrát…………………………………………………………...
Našťik raťi sovav, Pre tu gondolinav
Večer bych si pospal, na tebe myslím………………………………………………………..
Av, mri Rózi
Přijď, moje Rózi………………………………………………………………………………
37
Fotky – ke každé fotografii dostanou děti kompletní sadu (20 položek) vět a slov, ze kterých mají za úkol vybrat ty, které k fotce patří (6 vět, různý počet slov, celkem vždy 11 položek). Za každou správnou položku mají jeden bod, za každou nesprávnou minus jeden bod. Terne čhave (http://img.bluesalive.cz/pict/2007/about/TerneChave.JPG) 1. Andre kadi skupina bašavel buter sar efta džene. 2. Duj čhave bašaven pre gitara, jekh aver pre basgitara. 3. Jekh čhavo bašavel pro bubni. 4. Jekh čhavo bašavel pro bonga. 5. Trin džene giľaven (dikhen kas hin mikrofonos paš o muj). 6. Trin lavutara bešen, aver terďon. 13. bubni 15. gitara 16. huri 18. lavuta 17. vonos
Košický soubor (z knihy Černobílý život, Gallery 200, s. 102) 1. Andre kadi skupina bašavel buter sar efta džene. 3. Jekh čhavo bašavel pro bubni. 7. Andre kadi skupina bašaven ča cikne čhave. 8. But lavutara pre kadi fotka bašaven vonenca. 9. Jekh čhavo bašavel pre bugova. 10. Kadi banda bašavel varekaj avri. 13. bubni 14. bugova 16. huri 17. vonos 18. lavuta ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rompopová skupina 2. Duj čhave bašaven pre gitara, jekh aver pre basgitara. 5. Trin džene giľaven (dikhen kas hin mikrofonos paš o muj). 6. Trin lavutara bešen, aver terďon. 11. Jekh čhavo bašavel pro varhani/harvani. 10. Kadi banda bašavel varekaj avri. 12. E banda hiňi štaredženengri. 20. Ňiko lendar na bašavel vonoha. 13. bubni 15. gitara 16. huri 19. varhani / harvani
38
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Andre kadi skupina bašavel buter sar efta džene. Duj čhave bašaven pre gitara, jekh aver pre basgitara. Jekh čhavo bašavel pro bubni. Jekh čhavo bašavel pro bonga Trin džene giľaven (dikhen kas hin mikrofonos paš o muj) Trin lavutara bešen, aver terďon Andre kadi skupina bašaven ča cikne čhave. But lavutara pre kadi fotka bašaven vonenca. Jekh čhavo bašavel pre bugova. Kadi banda bašavel varekaj avri. Jekh čhavo bašavel pro varhani/harvani. E banda hiňi štaredženengri.
39
13 14
bubni bugova
15 16
gitara huri
17 18 19
20
vonos lavuta varhani / harvani
Ňiko lendar na bašavel vonoha.
VÝSLEDKY KAŽDÁ SKUPINA ZAPÍŠE (MŮŽE ZAPSAT) DO TABULKY; UČITEL JE TAK RYCHLEJI VYHODNOTÍ.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 celkem
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 celkem
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 celkem
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 celkem
40
Ladislav Goral – přepis nahrávky O papus has ajso manuš, kaj leste ňiko našťi phenelas: „Oda na džal.!“ „Sar hoj na džal!? Akor na džanes!“ Zaprve has igen lačho lavutaris, has bračošis, a džanelas, hoj leskre phrala bašaven kodoj the odoj, ta jov has igen važimen manuš, no a paš oda mek pomožinlas te kerel ande šmikňa. Džanes so hin šmikňa – ande kovarňa, kaj pes keren o petala. Odoj pomožinlas, ta o vasta has les, man hin bare vasta, ale les has kajse bare vasta, jekh sar man duj. A jov has ajso - te ginel na žanelas, aňi te irinel, aľe kinlas peske novini. Novini peske cinlas a ginelas, avka bi te džanelas čačes te ginel. A jekhvar miro bratrancos, has vaj trin berš phureder, mek andro škola phirlas a mro papuske cinďas novini a phenel leske koda o čhavo o Kalmano: „Bači, o novinki tumenge visa…“ „Aľe tu na džanes ňič!“ Ode peske previsarďas. A koda šaj tumenge predstavines, savo has maškar o, maškar o ňipi, hoj les o džene te džanen savone hin inteligentno, ta kerlas pestar, že novini peske kinlas a te ginel na džanelas. Miro, miri fajta, o pheňa o phrala so has man, amen samas dešutrin džene, o dad has šikovno romoro, ta savore amen uľiľam, uľiľam Ihráčiste. Oda gavoro has, oda na has baro gav, ode has vaď ezeros gadže a phenava biš tranda Roma, ta oda na has baro, ale akor ola gadže phenenas „amare Roma“. Ode na has Roma kajse „cigáni“ vaj so – „amare Roma“. Lebo kola Roma, kas na has buťi, ta kernas ko gadže, pomožinlas le gadženge. A o papus, mre dadeskro dad jov ehas tiš charťas, o dad, ta jon kernas vaš o gadže a na denas love aľe o chaben. Chaben denas, ta k´amende ňigda na has bokh. O dad vareso kerlas ta denas či gruľi, či jaro, či mas, či koda, savoro sa. A te vareso o gadže murdarenas ta phenenas „site mukhas amare Romenge,“ a le Romen vičinenas a denas len.
41
42
43
44
O papus te ginel na džanelas, aňi te irinel, aľe kinlas peske novini.
A jekhvar miro bratrancos mre papuske cinďas novini a phenel leske: „Bači, o novinki tumenge visa…“ „Aľe tu na džanes ňič!“ phenlas leske o papus a o novini peske previsarďas.
Novini peske cinlas a ginelas, sar te bi džanelas čačes te ginel. Kerlas pestar, kaj o ňipi te džanen savo hino inteligentno.
45
Mro papus has igen lačho lavutaris, has bračošis, peskre phralenca bašavelas kodoj the odoj.
Paš o bašaviben mek pomožinlas te kerel andre šmikňa, džanes kaj, sar pes kerel trasteha, o petala kerlas.
Andre kovarňa pomožinlas, ta o vasta has les kajse bare, jekh sar man duj.
46
Amen samas dešutrin džene, o pheňa o phrala, savore amen uľiľam Ihračiste.
Oda has gavoro, oda na has baro gav, ode has vaď ezeros gadže a phenava biš tranda Roma.
O Roma odoj kernas ko gadže. Jon na denas love aľe o chaben. Te o gadže vareso murdarenas, ta phenenas: „Site mukhas amare Romenge,“ a le Romen vičinenas.
47
Varekana bi kamavas te avel kajso sar miro papus, aľe oda našťi – ňiko našťi avel kopija avreske.
Savo has le Laďuskero papus? Pisinen so nekbuter lava!
Pisinen adaj o lava, save na džanenas!
48
Imar šunďal but pal o Ladislav Goral, džanes, khatar hino, savo has leskro papus u savi buťi akanakes kerel. Pisin pre kada ľil (aľe šaj pisines the buter) pal tiro papus abo pal tiri baba. Khatar pochadzinel (te pes uľiľas pre Slovensko, kana avľas te bešel pro Čechi)? So předžiďiľas? Savi buťi kerelas?
......................................................................................................................
......................................................................................................................
......................................................................................................................
..................................................................................................................... .
.....................................................................................................................
So pherasutno pes pal leste abo pal late vakerel?.......................................
.....................................................................................................................
.....................................................................................................................
.....................................................................................................................
.....................................................................................................................
49
Čirla romane charťa kerenas bešindos. Has len ča cikňi kovadlina, svirind/čokanos the silavis. Miro dad sas charťas, amen o čhave leske savore mušinahas te pomožinel imar sar samas cikne. Mire cikne phrala le dadeske hordinenas o kašta, o phureder phrala leha imar marenas pre kovinca, u me, sar e čhaj, phurdavas o pišot. O gadže avenas pal miro dad te lenge kampelas karfi, lanci, petala the motiki. Avenas pal leste až andro kher, mangenas lestar, kaj lenge te kerel u anenas leske balevas, gruľi, ciral, u varekana the panenka. Kale štar lavutara peske bašaven khere, aľe avka sar but aver Roma akor bašavenas tiš vaš o love – najbuter le gadženge pro bijava. Akor peske o gadže aňi na vičinenas aver sar romane lavutaren. Duj lendar bašaven pro lavuti, jekh pre brača u ole muršes so bašavel bešindos hin e harmoňija andro vasta. Akana pes imar pre kajse nastroja but na bašavel. Dičhol oda, hoj bašaven varesavo čardašis, bo asan paš o bašaviben. Varekaj the akana ačhaven o khera valkendar. Hin oda tuňeder, bo o valki tuke šaj keres korkoro čikatar the phusatar. O Roma kerenas valki tiš avre dženenge u avka peske vareso zarodenas. O valki kampel te šuťarel pro kham te aven zorale. Paťav, hoj adaďives na dela brišind. Šaj keres tuke o kher valkendar, aľe feder te na ačhavel oda kher varekaj paš o paňi – te aviľahas baro paňi, ňič bi tuke na ačhiľahas. Oda Rom, so les hin kalapa pro šero, morel pro bar o čhura, nožňički the aver veci. Vareko tiž phenel „te šlajfinel“ o čhura u odolestar ole Romen vičinenas „šlajfira“.
50
Kampel mange e čhuri te morel – imar laha na čhinava aňi o čhil. Kana somas cikno, igen rado phiravas te dikhel sar pes ostrinen o čhura. O phuro Rom uštarelas pro pedalos, o bar so pre leste o čhura ostrinlas pes chudelas te bonďarel u la čhuratar džalas ajse iskri sar cikne čercheňa.
51
Číslovky 1
jekh
21
bišujekh
2
duj
22
bišuduj
3
trin
30
tranda
4
štar
34
trandatheštar
5
pandž
40
saranda
6
šov
45
sarandathepandž
7
efta
50
penda
8
ochto
56
pendathešov
9
eňa
60
šovardeš
10 deš
67
šovardeštheefta
11 dešujekh
77
eftavardeš
12 dešuduj
78
eftavardeštheochto
13 dešutrin
80
ochtovardeš
14 dešuštar
89
ochtovardeštheeňa
15 dešupandž
90
eňavardeš
16 dešušov
100
šel
17 dešefta
201
duj šel jekh
18 dešochto
411
štar šel dešujekh
19 dešeňa
1000 ezeros
20 biš
5111 pandž ezera šel the dešujekh 52
1
jekh
5
pandž
7
efta
9
eňa
10
deš
16
dešušov
18
d e š o ch t o
38
t r a n d a th e o ch t o
43
s a r a n d a th e t r i n
50
penda
62
š o v a r d e š th e d u j
165
š e l š o v a r d e š th e p a n d ž 53
2
4
5
7
8
9
10
11
13
14
15
16
24
26
27
31
35
38
63
75
81
112
121
115
54
Kaj rado phires ke tumende andro foros. Savo than hin tuke najpašeder kijo jilo? Pisin amenge čeporo pal oda. Aver ora tire spolužaka hadinena, pal savo than pisinďal. So odoj hin? ............................................................................................................. ............................................................................................................. ............................................................................................................. ............................................................................................................. ............................................................................................................. ............................................................................................................. So pes odoj kerel? ............................................................................................................. ............................................................................................................. ............................................................................................................. ............................................................................................................. ............................................................................................................. ............................................................................................................. Ko odoj phirel? .......................................................................................................................... .......................................................................................................................... .......................................................................................................................... ..........................................................................................................................
55
idž – včera: so kerďom
idž – včera: so keravas
(minulý dokonavý čas)
(minulý nedokonavý čas)
me kertu kerjoj/jov keramen kertumen kerjon ker-
me kertu kerjoj/jov keramen kertumen kerjon ker-
adaďives - dnes
tajsa - zítra
(přítomný čas)
(budoucí čas)
me kertu kerjoj/jov keramen kertumen kerjon ker-
me kertu kerjoj/jov keramen kertumen kerjon ker-
56
phen
av
našľ
uvav
om
ker
es
pašľ
os
al
tav
el
taď
ol
as
chud
as
terď
uvas
am
chuť
en
sikhľ
on
an
phir
en
čaľ
on
e
as
a
as
a
h
h
iľ
d/ď
ň
l/ľ
h
h
od
pri
pre
ob
h
h 57
1 2 3 4 5 58
6 7 8 9 10
59
ur
ď
om
za
bašav
as
as
h
h
a
60
नाक nák
....................
दे ख dekh!
....................
घर ghar
....................
दांत dánt
....................
पानी pání
....................
सांप sámp
....................
कान kán
....................
आग ág
....................
िचड़या čirijá ....................
जंघा džanghá....................
दवस divas ....................
उ च učč
....................
अंगूठा angúthá..................
डर dar
....................
एक ek
....................
बाल bál
....................
दख ु dukh
....................
तीन tín
....................
काली kálí
....................
लाज ládž
....................
गांव gámv
................... 61
ANKETA Ankety dětem představeny jako skutečné. 3 ankety, tři barvy papíru, každá anketa je vytištěna na jedné barvě – odpovědi jsou každá na jednom papírku; každé dítě si vylosuje jednu odpověď; děti si odpovědi přečtou, ve skupině podle barvy papíru budou odhadovat anketní otázku; za správný odhad 5 bodů každému členovi, je možné přidat bonus pro nejrychlejší skupinu; poté učitel přečtě otázku, každý ze skupiny pak svou vylosovanou odpověď; všechny děti budou o odpovědích debatovat (viz otázky k rozvíjení debaty)
Gondolinen, hoj pes vakerela romanes the pal o penda berš? Sára, 20 berš Oda bi kamavas, aľe na džanav. Romaňi čhib hin imar půlka čeština, půlka romština. Terne Roma kade imar romanes maškar peste but na vakeren. Teda amen khere tiš na, abych řekla pravdu, tak te na phirahas varekana ke baba, tak bi man aňi na has kaha te vakerel. František, 63 berš Sar te na! The pal o šel berš! Oda pes ňigda na našľola. Mire čhave džanen te vakerel. Lengre čhave imar avka na, aľe me lenca vakerav, khere oda čhib šunen, ta jekhvar the jon džanena feder. Jaroslav, 40 berš Kada mange jekh. Le Romen hin bareder problemi. Te na kamena te braňinel peskri duma, ta so... Kampel te džanel češťina, angličťina. A te vareko kamela te džanel romanes, ta šaj sikhľol mek paš oda romanes.
Otázky k rozvíjení debaty O František phenel, hoj pes romanes vakerela mindig, e Sára oleske na paťal, o Jaro phenel, hoj leske jekh a hoj oda zaležinel pro Roma. Kas hin čačo? Majinenas bi o romane čhave te džanel romanes? Šaj o čhavoro džanel buter čhiba lačhes?
Kamenas bi, kaj o čhave (romane the gadžikane) šaj sikhľonas romanes andre škola? Sára, 20 berš Hi, elas bi oda feder. Hin but čhave, so na džanen romanes peskra datar peskre dadestar. Te oda elas pro školi, the gadžikane čhave šaj rozuminenas čeporo feder le Romenge. František, 63 berš Soske, te kamena, sikhľona khere. Ko bi len sikhľarelas andre škola, o gadže? Sem adaj nane ňisave učiťeľa, so bi džanenas romanes. The gadžikane čhave – jon aňi na kamena pre kajso vareso te phirel. Jaroslav, 40 berš Amen pes tiš na sikhľuvahas romanes andre škola a džanas. Andre škola pes majinen te sikhľol aver čhiba. Romaňa čhibaha na dodžaha ňikaj, ta soske la te ispidel andro školi.
- 62 -
Otázky k rozvíjení debaty Kamenas bi romaňi čhib andre škola? Pre soste bi oda elas užitečno? Phirenas bi pre kajse ori romane čhave? Prindžaren ajsen, so bi phirenas? A prindžaren varesave gadžikane čhaven, so bi kamenas te džanel romanes? Phirenas bi te sikhľol romaňi čhib andre škola? Tumen bi phirenas? So bi kamenas mek te džanel?
So hin lačho the so hin nalačho pre romaňi čhib? Sára, 20 berš Lačho hin, hoj hiňi amari – te phenes vareso romanes, ta oda hin aver sar te oda phenehas česki. A so hin nalačho... Amen imar but použivinas gadžikane lava, kole purane lava pobisteras. František, 63 berš Bije amari čhib bi na elas romane giľa – našťi len giľaves gadžikanes. Amari čhib hiňi kajsi kovľi, na sar gadžikaňi. No aľe varesave lavutara imar giľaven a na džanen pal soste. Ta oda hin nalačho. Jaroslav, 40 berš Te vareko le Romendar vakerel džungales, ta šaj oda phenel romanes – aspoň o gadže na džanena, pal soste džal. Aľe varesave Roma vakeren romanes narokom, naschvál, kaj lenge te na rozuminen. Te zrovna na vakeren džungales, mi vakeren čechika. Oda hin lačho the nalačho pre romaňi čhib, hoj tuke o gadže na rozuminena.
Otázky k rozvíjení debaty E Sára phenel, hoj o Roma pobisteren purane romane lava? Hin oda čačo? Šaj phenen varesavo priklados? So te kerel, kaj te na bisterenas? So tumen gondolinen – šaj o ROma vakeren romanes maškar o gadže, oda hin cudze gadže? Abo oda hin neslušno?
- 63 -
Sára, 20 berš Oda bi kamavas, aľe na džanav. Romaňi čhib hin imar půlka čeština, půlka romština. Terne Roma kade imar romanes maškar peste but na vakeren. Teda amen khere tiš na, abych řekla pravdu, tak te na phirahas varekana ke baba, tak bi man aňi na has kaha te vakerel.
František, 63 berš Sar te na! The pal o šel berš! Oda pes ňigda na našľola. Mire čhave džanen te vakerel. Lengre čhave imar avka na, aľe me lenca vakerav, khere oda čhib šunen, ta jekhvar the jon džanena feder.
Jaroslav, 40 berš Kada mange jekh. Le Romen hin bareder problemi. Te na kamena te braňinel peskri duma, ta so... Kampel te džanel češťina, angličťina. A te vareko kamela te džanel romanes, ta šaj sikhľol mek paš oda romanes.
- 64 -
Sára, 20 berš Hi, elas bi oda feder. Hin but čhave, so na džanen romanes peskra datar peskre dadestar. Te oda elas pro školi, the gadžikane čhave šaj rozuminenas čeporo feder le Romenge.
František, 63 berš Soske, te kamena, sikhľona khere. Ko bi len sikhľarelas andre škola, o gadže? Sem adaj nane ňisave učiťeľa, so bi džanenas romanes. The gadžikane čhave – jon aňi na kamena pre kajso vareso te phirel.
Jaroslav, 40 berš Amen pes tiš na sikhľuvahas romanes andre škola a džanas. Andre škola pes majinen te sikhľol aver čhiba. Romaňa čhibaha na dodžaha ňikaj, ta soske la te ispidel andro školi.
- 65 -
Sára, 20 berš Lačho hin, hoj hiňi amari – te phenes vareso romanes, ta oda hin aver sar te oda phenehas česki. A so hin nalačho... Amen imar but použivinas gadžikane lava, kole purane lava pobisteras.
František, 63 berš Bije amari čhib bi na elas romane giľa – našťi len giľaves gadžikanes. Amari čhib hiňi kajsi kovľi, na sar gadžikaňi. No aľe varesave lavutara imar giľaven a na džanen pal soste. Ta oda hin nalačho.
Jaroslav, 40 berš Te vareko le Romendar vakerel džungales, ta šaj oda phenel romanes – aspoň o gadže na džanena, pal soste džal. Aľe varesave Roma vakeren romanes narokom, naschvál, kaj lenge te na rozuminen. Te zrovna na vakeren džungales, mi vakeren čechika. Oda hin lačho the nalačho pre romaňi čhib, hoj tuke o gadže na rozuminena.
- 66 -
Gondolinen, hoj pes vakerela romanes the pal o penda berš?
Kamenas bi, kaj o čhave (romane the gadžikane) šaj sikhľonas romanes andre škola?
So hin lačho the so hin nalačho pre romaňi čhib?
- 67 -
Kiden avri jekh lav, savo tumenge šunďol nekfeder romanes. Varesave amenge gondoľinďam avri, aľe varesave lava o Roma čačes phenen. 1 „zakroužkovat“ a) zakrouškinel b) kerekarel c) thovel andre kereka
2 „učit se“ a) sikhľol b) učinel pes c) školarel pes
3 „rozumět“ a) lel andre goďi b) achaľol c) rozuminel 4 „podtrhnout“ a) podtrhňinel b) podčhinel c) čhinel tele
5 „učebnice“ a) sikhľarďi b) učebňica c) sikhľarďi genďi
6 „ředitel“ a) direktoris b) řeďiteľis c) šeralo
- 68 -
Probinen avri te gondoľinel sar bi phenenas romanes: kniha...................................................................................
ředitelna.....................................................................
školní jídelna.............................................................
školník....................................................................................
sborovna.................................................................................... třída............................................................................................
69
70
71
