Možnosti modelování a řešení konfliktů v environmentálních dohodách

Možnosti modelování a řešení konfliktů v environmentálních dohodách

Co to je konflikt?  

Konflikt mezi firmami a občany patří mezi zásadní problémy současnosti Největším nebezpečím je zneužití této situace pro vlastní sobecké zájmy 



Rozpor mezi skutečností a A. Smithem

Exaktní je řešení opírající se o teorii her 

Nash, Von Neuman, Coase

Environmentální dohody v soudobé společnosti   

Přírodní i sociální realita jsou složité systémy Destabilizace vede k narušení rovnovážného stavu V případě nerovnováhy nutné zásahy státu

Sociologické koncepty společnosti 

Funkcionalistické pojetí – – – –

Lidé společně dokáží kontrolovat přírodní a sociální systém Všichni mají na tomto zájem Dobrovolná kontrola členy společnosti Není možno řešit konflikt, je jim nutno předcházet

Sociologické koncepty společnosti 

Konfliktní pojetí společnosti – –

Lidé nejsou ochotni kooperovat Aktivita spočívá v alokaci vzácných statků 

– – –

A. Smith

Existuje protiklad zájmů (Keller 1991) Konflikty jsou zdrojem dynamiky a vývoje systému (Coser 1956, Colins 1975) Konflikty nejsou nebezpečné, pokud existují pravidla řešení

Otázka k zamyšlení 

Převažuje dnes v české republice funkcionalistické pojetí společnosti nebo spíše konfliktní pojetí společnosti. Jde to vůbec dokázat?

Řešení   

Oba typy společnosti existují zároveň… Důkazem je svobodná ekonomická a společenská soutěž. Zvyšující se dynamika změn (globalizace) činí efektivní zpětnou vazbu obtížně zajistitelnou.  

Stát - Více prostoru předáváno z centra na menší celky Environment – to samé…

Teorie konfliktů     

Začátek vědy po 2 světové válce Původně zaměřeno na konflikty v podnikatelské sféře. Postupně řešení mezinárodních konfliktů Větší využití matematiky Zásadní otázka:  

Má to vůbec smysl? Mohou existovat obecné předpoklady?

Definice konfliktu    

Uvědomělý rozdíl zájmů, hodnot, potřeb (Rubin 1986, Pruitt 1981) Situace, v níž nastávají nekompatibilní aktivity (Morton 1978, Deutsch 1973) Kolize aktivit (Kahn 1991. Katz 1985) Aspekt ohrožující nebo porušující rovnováhu systému (Plamínek 2000)

Struktura konfliktu 

Subjekty konfliktu – – – –



Individuální konflikt Skupinový konflikt Dvoustranný konflikt Vícestranný konflikt

Nejčastěji podnik versus občané

Symetrický konflikt    

Obě strany disponují relativně stejnou mocí Může nastat i při uzavíraní envi dohod Podobné náklady na obou stranách Nejčastěji podnik versus stát

Asymetrický konflikt     

Nejčastější I zde existují náklady pro obě strany, bohužel ne stejné Silnější strana nemá na změně struktury zájem Těžko se nalézá řešení Řešit formou transformace

Transformace asymetrického konfliktu

Využití třetí strany pro řešení konfliktu

Moc v konfliktu a její podoby    

Schopnost donutit (tvrdá síla) Schopnost vyvolat spolupráci (měkká síla) Kompenzační síla (jak soft tak hard) Integrativní síla –

Společně můžeme udělat něco, co přinese prospěch nám oběma

Konflikt jako antagonistická a neantagonistická hra

Vyjednávání a řešení environmentálních konfliktů 



Řešení envi situací představuje typický příklad řešení konfliktu zájmu různých subjektů Teorie a praxe řešení konfliktů vyjednáváním tak může sloužit jako významné východisko uzavíraní dobrovolných environmentálních dohod

Výsledky envi jednání      

Zhroucení jednání Nedohoda Přerušení jednání Částečná dohoda Špatná dohoda Dobrá dohoda

Dobrá dohoda - charakteristika      

Jednoznačnost a srozumitelnost Realizovatelnost Počítá se všemi reprezentanty dotčených zájmů Respektuje dostupné informace a podmínky Je konsensuální Není uzavřena na úkor někoho, tedy neobsahuje nový potenciální konflikt

Kompetitivní vyjednávání  

  

Jinak označováno WIN – LOSS Uspět znamená získat v omezeném prostoru, vymezeném počátečními postoji protistrany co nejvíce Řešeno pomocí antagonistické hry Zisk jednoho znamená ztrátu druhého Výsledkem nejčastěji kompromis

Kooperativní vyjednávání    

Výhra – výhra (Win - Win) Uspět znamená výhodu pro obě strany konfliktu Usiluje se o výsledek, kde větší disponibilní užitek uspokojí obě strany. Výsledkem bývá konsensus, strany získávají podíl na užitku definovaném novou poptávkovou křivkou

Příprava na vyjednávání      

1. Etapa strategická 2. Etapa analytická 3. Vliv a moc 4. Věcná stránka 5. Etapa syntetická 6. Etapa taktická

Etapa strategická         

Má smysl a chceme vyjednávat? Jaké možné alternativy řešení konfliktu (věcné a institucionální) existují? Chceme případnou dohodu realizovat? Co uděláme, když se nedohodneme? Jaké vztahy s ostatními účastníky konfliktu chceme docílit? Jaký styl vyjednávání zvolíme? Chceme publicitu nebo ne? Může jednání ovlivnit náš image? Co víme z hlediska výše uvedených otázek o dalších účastnících?

Etapa analytická - Cíle a očekávání      

Jaké jsou naše zájmy? Existují na naší straně různé zájmy? Jaké cíle je možné odvodit z našich zájmů? Jak jsou jednotlivé zájmy (cíle) pro nás důležité? Kdy můžeme říci, že jsou zájmy (cíle) uspokojeny? Jaké jsou zájmy (cíle) ostatních účastníků (zainteresovaných subjektů)? Existují styčné body našich zájmů (cílů) a zájmů (cílů) ostatních účastníků?

Etapa analytická - Vliv a moc           

Kdo má moc? V čem spočívá? Jsou naše zájmy legitimní? Jsou legální? Kdo nás podporuje? Kdo podporuje protistranu? Můžeme změnit jejich postoje? Neohrozíme tím podporu našich přívrženců? Kdo je pasivní? Kdo je proti všem? Co s tím můžeme udělat? Jak se na věc dívají media? Koho podporují? Můžeme je získat? SWOT analýza. Máme spojence? Kde je můžeme získat? Máme dostatek zdrojů? Kde je můžeme získat? Máme dostatek informací? Kde je můžeme získat? Co o nás ví druhá strana? Koho všeho se výsledek jednání dotkne?

Etapa analytická - Věcná stránka  

Jak spolehlivé jsou naše informace? Jsou prokazatelné? Jsou věrohodné? Nezaměňujeme fakta za jejich interpretaci?

Etapa syntetická   

Třídění informací o situaci. Možná řešení konfliktu. Alternativní scénáře řešení.

Etapa taktická    

Personální úvahy. Procesní otázky. Parametry dohody. Organizační záležitosti.

Modelování a analýza konfliktů     

1. Kolik stran je v konfliktu zapojeno? 2. Jsou strany konfliktu vnitřně homegenní? 3. Jedná se o jednorázový konflikt nebo opakující se konflikt? 4. Musíme při vyjednávání brát v úvahu jiné konflikty nebo dohody 5. Týká se konflikt jednoho problému nebo více problémů

Modelování a analýza konfliktů    

6. Je nutné se dohodnout? 7. Musí dohodu někdo odsouhlasit nebo potvrdit? 8. Je možné při vyjednávání použít nátlaku? 9. Je vyjednávání časově limitováno nebo je jeho delší čas trvání spojen s dodatečnými náklady jedné z zúčastněných stran?

Modelování a analýza konfliktu    

10. Bude dohoda dosažená při vyjednávání závazná? 11. Probíhá vyjednávání veřejně nebo neveřejně? 12. Jaké vzorce chování mají zúčastněné strany? 13. Je možné, aby do jednání vstoupila třetí strana?