MOŽNOSTI A MEZE VYUŽITÍ MEZIPODNIKOVÉ SPOLUPRÁCE KE ZVÝŠENÍ KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI PODNIKU

Masarykova univerzita Ekonomicko - správní fakulta Studijní obor: Ekonomika a management

MOŽNOSTI A MEZE VYUŽITÍ MEZIPODNIKOVÉ SPOLUPRÁCE KE ZVÝŠENÍ KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI PODNIKU Opportunities and limits to intercompany cooperation as means of increasing competitive advantage of a company Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Petr Smutný

Věra Koukalová

Brno, červen 2007

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2006/2007

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

K O U K A L O V Á Věra, DiS.

Obor:

Management

Název tématu:

Možnosti a meze využití mezipodnikové spolupráce ke zvýšení konkurenční schopnosti podniku. Opportunities and limits to intercompany cooperation as means of increasing competitive advantage of a company. Zásady pro vypracování :

Zásady pro vypracování: Bakalářská práce bude mít dvě části. V první – teoretické části – bude charakterizována dosažená úroveň poznání a bude zejména provedeno kritické zhodnocení teoretických konceptů relevantních pro řešení vybraného praktického úkolu. V druhé – praktické části práce – bude provedena analýza tržního postavení vybraného konkrétního podniku v ČR a zejména dosud používaných forem mezipodnikové spolupráce. Tato analýza bude základem pro návrhy konkrétních zlepšení v oblasti spolupráce s jinými podniky, s cílem posílit konkurenční postavení analyzovaného podniku. Problémová oblast: Spolupráce mezi podniky v podmínkách ČR, možnosti a meze jejího využití s cílem zvýšení konkurenční schopnosti konkrétního podniku. Cíl práce: Cílem práce bude analýza dosud používaných forem mezipodnikové spolupráce a následně návrhy konkrétních zlepšení v oblasti spolupráce s jinými podniky, s cílem posílit konkurenční postavení analyzovaného podniku. 2

Postup práce a použité metody: Studium doporučené a jiné relevantní odborné literatury, vymezení problému a identifikace hlavních faktorů úspěšnosti přechodu na týmově orientovanou organizační strukturu. Analýza situace ve vybraném podniku v ČR a návrh doporučení pro účinný přechod na týmově orientovanou organizační strukturu ve vybraném podniku.

Rozsah grafických prací:

Předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

35–40 stran

Seznam odborné literatury: BLAŽEK, L. Úspěšnost podniku ve smyslu stakeholderského pojetí. In Úspěšnost podniků 2003. Brno : Masarykova univerzita, 2003, 29 – 34. ISBN 80-210-3100-X. KARLSSON, C. a kol. Industrial Clusters and Inter-Firm Network. Cheltenham : Edward Edgar, 2005. ISBN 1-84542-010-1. PORTER, M. E. Konkurenční strategie : metody pro analýzu odvětví a konkurentů. Praha : Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-85605-11-2. PORTER, M. E. Konkurenční výhoda : (jak vytvořit a udržet si nadprůměrný výkon). Praha : Victoria Publishing, 1993. ISBN 80-85605-12-0. SKOKAN, K. Industry Clusters v regionálním rozvoji. („Odvětvová uskupení firem“). In Ekonomická revue. Technická univerzita, Ostrava, vol. 5, No. 2, 2002. s. 50-60. Vedoucí diplomové práce:

Ing. Petr Smutný

Datum zadání bakalářské práce:

24. 11. 2006

Datum odevzdání bakalářské práce:

25. 5. 2007

…………………………………… vedoucí katedry

………………………………………… děkan

V B r ně dne: 24. 11. 2006 3

J mén o a př íj me ní autor a: N ázev bakalář s ké pr áce: N ázev pr áce v ang ličt ině: K ated r a: Ved oucí dip lomové pr áce: R o k obhaj ob y:

Věra Koukalová Možnosti a meze využití mezipodnikové spolupráce ke zvýšení konkurenční schopnosti podniku Opportunities and limits to intercompany cooperation as means of increasing competitive advantage of a company podnikového hospodářství Ing. Petr Smutný 2007

Anotace Předmětem bakalářské práce „Možnosti a meze využití mezipodnikové spolupráce ke zvýšení konkurenční schopnosti podniku“ je analyzovat stávající formy mezipodnikové spolupráce a přínosy této spolupráce pro jednotlivé subjekty. První část je zaměřena na faktory ovlivňující konkurenceschopnost firem, organizační formy spolupracujících podniků a efekty plynoucí z tohoto spojení. Hlavní důraz bude přitom kladen na klastrové iniciativy.V druhé části je pak nastíněna přínosnost případného zapojení firmy podnikající v dřevařském průmyslu do Moravskoslezského dřevařského klastru, efekty této spolupráce a její perspektivy do budoucna.

Annotation The goal of the submitted thesis “Opportunities and limits to intercompany cooperation as means of increasing competitive advantage of a company” is to analyze existing forms of the intercompany cooperation and contribution of this cooperation for each subject involved. The first part is focused on factors affecting companies competitiveness, organization forms of the cooperating companies and effects resulting from this connection. The main emphasis is on clusters. In the second part there will be outlined contribution of possible connection of the company operating in wooden industry into Moravian Silesian wooden cluster, effects of this cooperation and its perspective for the future.

Klíčová slova Mezipodniková spolupráce, konkurenceschopnost, formy spolupráce, klastry, SWOT analýza

Keywords Intercompany cooperation, competitiveness, forms of the cooperation, clusters, SWOT analysis

4

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Možnosti a meze využití mezipodnikové spolupráce ke zvýšení konkurenční schopnosti podniku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Smutného a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 20. června 2007 vlastnoruční podpis autora

5

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Smutnému za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji Blance Stávkové za poskytnuté informace a materiály týkající se Moravskoslezského dřevařského klastru.

6

Obsah

ÚVOD.......................................................................................................................................................8 TEORETICKÁ ČÁST.........................................................................................................................10 1 Mezipodniková spolupráce...........................................................................................................10 1.1 Konkurence a konkurenceschopnost...........................................................................................10 1.2 Formy spolupráce....................................................................................................................... 13 1.2.1 Průmyslové okrsky – Industrial districts............................................................................. 14 1.2.2 Sítě podniků – Business networks....................................................................................... 14 1.2.3 Klastry ….............................................................................................................................15 2 Klastry...….....................................................................................................................................16 2.1 Vznik a rozvoj klastru….............................................................................................................16 2.1.1 Založení klastru …..............................................................................................................17 2.1.2 Rozvoj a růst klastru ….......................................................................................................18 2.2 Členění klastrů …........................................................................................................................21 2.3 Financování klastrů….................................................................................................................22 2.4 SWOT analýza klastrů …...........................................................................................................24 2.5 Přínosy klastrů …........................................................................................................................25 PRAKTICKÁ ČÁST ….......................................................................................................................27 3 Moravskoslezský dřevařský klastr .............................................................................................27 3.1 Financování klastru …...............................................................................................................28 3.2 Cíle klastru ….............................................................................................................................29 3.3 Analýza firmySWN Moravia......................................................................................................30 3.3.1 Představení firmy ….........................…...............................................................................30 3.3.2 Finanční analýza firmy........................................................................................................ 31 3.3.3 SWOT analýza…....................................................................................................….........35 ZÁVĚR .................................................................................................................................................41 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY …............................................................................................42 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ.................................................................................................44 PŘÍLOHA Č. 1 ….................................................................................................................................45 PŘÍLOHA Č. 2 ….................................................................................................................................49 PŘÍLOHA Č. 3 ….................................................................................................................................57

7

ÚVOD Proces globalizace je spojen s rozvojem nadnárodních společností, jež v současné době zásobují trh více jak čtvrtinou světové produkce. Jejich vznik a rozvoj je dán konkurenční výhodou vyplývající z jejich celosvětové sítě výroby a distribuce, neboť si mohou výhodně zajišťovat suroviny a polotovary a prostřednictvím svých dceřinných společností pak i lépe hájit své monopolní postavení.Tlak na snižování nákladů nutí výrobce ve vyspělých zemích k masivnímu nahrazování lidské práce technikou či přesunům výroby do zemí s levnější pracovní silou. Trend nahrazování práce lidí počítači je zřejmý v mnoha oblastech. Určujícím prvkem pro lokalizaci toho, kam nadnárodní společnost umístí svoji výrobu je kvalifikace pracovní síly, její cena, náklady na suroviny, materiál, energie, úroveň infrastruktury, míra zdanění, investiční pobídky vlád či stabilita prostředí dané země. Dalším běžným jevem je převádění zisku, daní či nákladových položek z jedné země do druhé prostřednictvím poboček nadnárodních společností, což způsobuje nerovnoprávné postavení podniků na trhu. Ekonomická úspěšnost nezávisí jenom na hmotném, nehmotném a finančním kapitálu, ale také na informacích, zaměstnancích společnosti a jejich znalostech. V době velkých technologických změn je ekonomika firem ve velké míře závislá právě na znalostech a výměně informací. Znalosti jsou jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí a jsou významnou konkureční výhodou podniku. Úspěch podniku je dán nejen intelektuálním kapitálem, ale čím dál více je ovlivněn i jeho vztahy vůči okolí, a to jak ve vztazích dodavatelsko-odběratelských, ale i vztazích vůči dodavatelům kapitálu, věřitelům a vůči orgánům veřejné správy. Rovněž malé a střední podniky pociťují důsledky globalizace. Oproti nadnárodním společnostem jsou však v jisté nevýhodě – nemohou využívat výhod z rozsahu produkce, málokterá společnost si může dovolit platit dostatečně kompetentní manažery, kteří by společnost úspěšně řídili a prováděli potřebné změny, obvykle nedisponují dostatkem finančních prostředků potřebných k dalšímu rozvoji firmy, vzdělávání pracovníků či financemi na výzkum a vývoj nových produktů a propagaci firmy. V této situaci jediným způsobem jak malé a střední firmy mohou úspěšně konkurovat nadnárodním společnostem je zaměřit se na nové formy podnikání a jejich podporu. V praxi došlo k přehodnocení názoru na konkurenci, již není považována za nepřítele, ale naopak právě spolupráce s konkurencí je

8

jedním z nástrojů jak dosáhnout podnikatelského úspěchu. Předmětem mé práce „Možnosti a meze využití mezipodnikové spolupráce ke zvýšení konkurenční schopnosti podniku“ je analýza existujících forem vzájemné spolupráce podnikatelských jednotek s důrazem na klastrové iniciativy. V případě nadnárodních společností je výhoda dána rozsahem jejich produkce a celosvětovou působností, přesto i tyto společnosti spolupracují s ostatními podniky. Chtěla bych se zaměřit hlavně na spolupráci malých a středních firem, jimž právě mezipodniková spolupráce napomáhá v jejich dalším rozvoji. V úvodu teoretické části bych ráda uvedla nejčastěji použivané formy podnikové spolupráce a důvody vedoucí firmy k vzájemné spolupráci. Dále bych se zaměřila na spolupráci podniků a institucí v podobě klastrů, definovala je, uvedla jejich typologii, způsoby vzniku a možnosti jejich rozvoje a zmínila přínosy spolupráce pro zúčastněné subjekty zapojené do klastru. V druhé části mé bakalářské práce bych pak tyto údaje ověřovala na příkladu konkrétního klastru – Moravskoslezského dřevařského klastru. Cílem této práce je zodpovědět otázku zda je pro Moravskoslezský dřevařský klastr výhodné zapojení firmy podnikající v dřevozpracujícím odvětví, jaké výhody toto zapojení může přinést stávajícím členům klastru, jaká rizika s sebou tato účast může nést, případně proč by účast dané firmy měla být pro klastr nevýhodná. Použitou metodou stanovení výhod plynoucích klastru ze zapojení firmy do Moravskoslezského dřevařského klastru, možná rizika která by v budoucnu mohla nastat, nevýhody tohoto zapojení a budoucí příležitosti budou určeny SWOT analýzou.

9

TEORETICKÁ ČÁST 1 Mezipodniková spolupráce Schopnost firmy uspět na světových či místních trzích je dána konkurenční výhodou, kterou podnik získá způsobem výroby a jeho působením na trhu ve srovnání s ostatními podniky. Zejména menší podniky musí vynaložit zvýšené úsilí, aby obstály v konkurenci velkých nadnárodních společností. Mezi

slabé stránky menších podniků patří

především malá

možnost shromažďování výroby a objednávek materiálu ve velkém množství a tím získání množstevních slev, nedostatek finančních prostředků na reklamu, výzkum a vývoj, vzdělávání pracovníků a špatný přístup k informacím, novým technologiím, úvěrům. Na druhou stranu jsou oproti nadnárodním koncernům schopni pružně reagovat na změny prostředí, požadavky zákazníka, lidé jsou zpravidla více zainteresovaní na výsledcích své práci, jejich specializace je na vyšší úrovni. Právě znalost silných a slabých stránek podniku a analýza faktorů ovlivňujících

konkurenční prostředí napomáhá zlepšovat postavení malých podniku v

konkurenčním boji s velkými podniky.

1.1 Konkurence a konkurenceschopnost Konkurenceschopnost podniku je určena trvalým růstem pracovních sil a růstem jeho produktivity, vyjadřuje potenciál firmy. Každá firma vstupující na trh musí zohledňovat při svých krocích prostředí ve kterém se pohybuje a subjekty pohybující se v tomto prostředí, tj. konkurenci. Pojem konkurence zahrnuje výsledek aktivity firmy. Z pohledu mikroekonomie je konkurenceschopnost firmy chápána jako podíl na trhu a konkurence pak

jako rivalita mezi prodejci či kupujícími daného výrobku.1 Formy

konkurence jsou následující:2 1) konkurence napříč trhem – tj. konkurence mezi nabídkou a poptávkou 2) konkurence na straně poptávky 3) konkurence na straně nabídky: a) cenová konkurence necenová konkurence b) dokonalá konkurence nedokonalá konkurence – monopolní konkurence 1 Zdroj: MIKOLÁŠ, Z. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku. s. 65 2 Zdroj: MIKOLÁŠ, Z. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku. s. 66

10

- oligopol - monopol Z pohledu marketingu lze konkurenci definovat prostřednictvím teorie konkurenčních sil Michaela E. Portera. Tato teorie stanoví úroveň konkurence v odvětví na základě vlivu pěti konkurenčních sil a jejich souhrnné působení určuje dosažení konečného zisku v odvětví.3 Je nezbytné, aby podnik dosáhl takového postavení, kdy bude schopen nejlépe čelit konkurenci ostatních podniků.

Obrázek 1: Hybné síly konkurence v odvětví dle M.E.Portera

Zdroj: MIKOLÁŠ, Z. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku. s. 69

Budoucí konkurenceschopnost firmy je tedy ovlivněna tím, jaké jsou možnosti vstupu nových firem do odvětví, existencí substitutů, vyjednávací silou zákazníků a dodavatelů a konkurencí mezi stávajícími firmami v odvětví. Kromě toho musí podnik brát v potaz faktory ovlivňující konkurenční prostředí. Kvalita podnikatelského prostředí je určena kvalitou vstupů dostupných firmám, pravidly řídícími konkurenci, strategii firem a soupeření, úrovní poptávky po kvalitních produktech, podmínkami příbuzných a podporujících odvětví a přítomností klastrů. 4 Model diamantu M.E. Portera aplikovaný v určitých podmínkách ukazuje seskupení firem, 3 Zdroj: MIKOLÁŠ, Z. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku. s. 66 4

Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji.s. 68 - 69

11

dodavatelů, zákazníků, univerzit, výzkumných ústavů a ostatních institucí. Jejich spolupráce napomáhá růstu produktivity a rozvoji inovací, a tím i zvyšování konkurenceschopnosti firem. Obrázek 2: Model diamantu M.E. Portera

Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s.70

Pokud firmy navzájem spolupracují, snadněji rozvíjí stávající technologie a zavádějí nové v blízkosti dalších dodavatelů. Dochází také ke stimulaci pracovní síly a rozvoji jejich znalostí. Spolupráce jednotlivých subjektů může mít různý charakter a rovněž intenzita těchto vazeb má odlišný charakter.

12

1.2 Formy spolupráce Zejména v posledních letech se mnohé podniky snaží nahradit negativní kooperaci spoluprací, neboť ve znalostní společnosti nabývají na významu informace, které jsou hlavním faktorem úspěchu. Je nutné získávat informace nejen od partnerů, ale i od konkurence, a vyměňovat si s nimi zkušenosti a učit se od nich. Těsnost spolupráce mezi jednotlivými podniky má různou intenzitu od minimálních a volných forem spolupráce, přes strategické aliance k joint ventures a těsným formám spolupráce. Vztahy mezi podniky mohou být klasifikovány na třech úrovních: –

konkurence – negativní kooperace

–

neutrální či žádná kooperace

–

pozitivní kooperace – spolupráce 5

Jednou z forem pozitivní kooperace je vytváření strategických aliancí, kterými se rozumí: „organizační forma, která pomáhá zajišťovat společnou kooperativní podnikatelskou činnost. Tvoří ji dvě či více vzájemně samostatných organizačních jednotek („strategičtí partneři“). Na základě společně stanovených strategických cílů a návazných cílů taktických („operačních“) pak strategická aliance působí jako relativně autonomní podnikatelská jednotka. Posláním této jednotky je aktivovat a zhodnocovat možné dodatečné efekty spolupráce („pozitivní kooperace“) strategických partnerů ve stanovené zájmové oblasti podnikatelské činnosti. K zajištění tohoto poslání disponuje strategická aliance vymezenými zdroji a má pravomoc i zodpovědnost jich účelně a účinně využívat. Má též vymezená práva realizovat rizikové podnikatelské operace a podílet se na jejich podnikatelských důsledcích (ziscích, ztrátách...).“6 Strategické aliance znamenají pro podnik významný nástroj k upevnění jeho konkurenční pozice na trhu. Právě spolupráce s konkurencí, schopnost komunikace, umění dělat kompromisy, pochopení konkurentových zájmů zvyšuje šanci na úspěch. Velká část strategických aliancí je založena na partnerství více podniků. Vedle firem jsou však v těchto aliancích zastoupeny i výzkumné ústavy a vysoké školy či jiné instituce. Vznikají sítě strategických aliancí s velmi členitým organizačním uspořádáním a vzájemnými vztahy . Vztahy mezi jednotlivými jednotkami zapojenými do síťových aliancí mohou být přímé či 5 Zdroj: MIKOLÁŠ, Z. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku. s. 144 6 Zdroj: VODÁČEK, L.; VODÁČKOVÁ, O. Strategické aliance se zahraničními partnery. s. 12

13

zprostředkované. Aliance mohou být podle základní podnikatelské činnosti jejich členů buď homogenní či heterogenní, přičemž právě heterogennost přináší těmto členům větší prospěch.7 Důležité jsou vazby s okolím podniku, ze spolupracujících jednotek se stávají sítě kdy se podniky navzájem propojují, dělí o výrobu, tržní umístění výrobků či přípravu výroby. Sítě vznikají i navazováním strategického partnerství s jiným podnikem. Dochází ke vzniku prvních průmyslových okrsků, později se rozvíjí především sítě podniků a klastry.

1.2.1 Průmyslové okrsky – Industrial districts Podle A. Marshalla je průmyslový okrsek: „geograficky lokalizovaná síť malých a středních firem, které vyrábějí určité výrobky na základě dělby práce, a mezi kterými existují dodavatelské, kooperační a informační vztahy. Služby, které přesahují vnitřní kapacitu jednotlivých firem, jsou organizovány společně.“

8

Průmyslové okrsky napomáhají dalšímu

vzdělávání zaměstnanců, výzkumu a vývoji, průzkumu trhu a propagaci v něm zapojených firem. Velkou roli sehrávají rozvojové agentury a instituce daného regionu. Mezi firmami v rámci okrsku je vysoká úroveň dělby práce, kvalifikace pracovníků a vysoká specializace výroby což usnadňuje zavádění nových technologií a zvyšuje ekonomickou nezávislost firem v této oblasti. Řešení problémů usnadňuje velký počet účastníků zapojených do jejich řešení. Zvyšuje se také míra informovanosti o nových odbytištích, surovinách či technologiích. Charakteristickým rysem průmyslových okrsků je kooperační chování firem, to je však podloženo pevnými vztahy a důvěrou mezi spolupracujícími firmami.9

1.2.2 Sítě podniků – Business networks Síť podniků je dle OECD definována jako: „skupina firem, které používají spojené zdroje ke kooperaci na společných projektech.“10 Sítí se pak rozumí propojení firem v různých formách a za různým účelem. Důležité jsou silné vazby mezi spolupracujícími podniky. Co do počtu zapojených firem jde o poměrně malá uskupení s omezeným členstvím firem. Jsou-li složeny z několika malých a středních podniků, jedná se o sítě horizontální. Vertikální sítě jsou tvořeny jedním dominantním či několika velkými podniky. Horizontální a vertikální sítě se mohou rozvíjet v rámci klastrů. 7 Zdroj: VODÁČEK, L.; VODÁČKOVÁ, O. Strategické aliance se zahraničními partnery. s. 17 - 19 8 Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 70 9 Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 100 - 101 10 Zdroj: MIKOLÁŠ, Z. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku. s. 69

14

Další typy podnikových sítí jsou: –

neformální sítě – založeny na rodinných vztazích či vztazích obchodních partnerů

–

formální sítě – kromě firem se do nich zapojují i profesionální poradci

–

měkké sítě – otevřené sítě co se týče členství, založeny na sdílení informací a zkušeností

–

tvrdé sítě – postaveny na smluvních vztazích, omezený počet firem

–

vertikální sítě soustředěné na dodavatelské řetězce

–

laterální sítě spojující firmy podobných velikostí11

1.2.3 Klastry Existuje celá řada formulací pro definici toho, co je klastr. M. E. Porter ve své knize Konkurenční výhoda národů definoval klastr jako „geografické soustředění vzájemně provázaných firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem v příbuzných odvětvích a přidružených institucí, jako jsou univerzity, agentury a obchodní asociace různých směrů, které soutěží, ale také spolupracují.“12 Dle definice Evropské komise jsou klastry „skupiny nezávislých firem a přidružených institucí, které spolupracují a soutěží, které jsou místně koncentrované v jednom či několika regionech, i když tyto klastry mohou mít globální rozsah, které jsou specializované v konkrétním průmyslovém odvětví provázaném společnými technologiemi a dovednostmi, a které jsou buď znalostní nebo tradiční.“13 Rozdíl mezi podnikovými sítěmi a klastry je zobrazen v následující tabulce: Tabulka 1: Sítě podniků a odvětvové klastry dle Rosenfelda Sítě podniků Přístup firem ke specializovaným službám Omezené členství Založeny na smluvních dohodách Usnadňují firmám podílet se na složitých výrobách Založeny na kooperacích Společné podnikatelské cíle

Průmyslové klastry Přitahují specializované služby do regionu Otevřené členství Postaveny na společenských hodnotách, důvěře, reciprocitě Generují poptávku pro firmy s podobným a příbuzným zaměřením Založeny na kooperacích a konkurenci Společné vize

Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 104 11 Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 102 - 103 12 Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 110 13 Zdroj: VÍTKOVÁ, R.; VOLKO, V.; VÁPENÍČEK, A. Konkurenceschopnost malých a středních podniků v aliancích (Clusters). s. 34 - 35

15

2 Klastry Zjednodušeně řečeno jde o firmy a instituce, které spolupracují v rámci určitého regionu a v daném průmyslovém odvětví za účelem zvýšení jejich konkurenční výhody. Za odvětví je považován specifický druh zboží či služeb. Zároveň si však tyto firmy i nadále konkurují. Jelikož řeší podobné problémy, jejich spolupráce jim umožňuje získat konkurenční výhodu.

Obrázek 3: Schéma klastru

Zdroj: Průvodce klastrem dostupný na www.czechinvest.org

2.1 Vznik a rozvoj klastru Klastr má svoje vývojové etapy kterými jsou vznik, růst, úpadek či jeho transformace. Jeho vznik je dán formováním prvních firem v určité oblasti na základě inovací, vynálezů, zdrojů či investic. Jakmile se vytvoří skupina dodavatelů a servisních firem, dojde ke snížení nákladů na sdílené vstupy firem. V další fázi se začne trh rozvíjet a dochází k růstu, vytváří se nové jednotky, tzv. spin-offs,

klastr přitahuje konkurenty, kvalifikovanou pracovní silu,

vznikají dobré podmínky pro růst nových firem, roste hustota klastru. Vytváří se netržní, neobchodní vztahy což zrychluje výměnu informací a znalostí právě vlivem osobních vztahů, důvěry. Ve fázi zralosti začnou být náklady klíčovou konkurenční výhodou. Poslední etapou je etapa úpadku klastru, výrobky začnou být nahrazovány, ať již vlivem nižších nákladů či jako

16

důsledek vzniku nových technologiích.14

2.1.1 Založení klastru Vznik klastru je dlouhodobá záležitost, proces začíná fází inicializace, kdy se analyzují místní či regionální

ekonomiky, mapují se potenciální klastry, jejich potenciál růstu i bariéry

rozvoje. Definuje se region, ve kterém se bude daný klastr formovat, firmy v tomto regionu a jejich případný přínos pro klastr, analyzuje se zaměstnanost v tomto regionu a odvětví. Poté se shromažďují údaje o klastru, identifikují se jeho klíčoví účastníci a je nutné je získat pro to, aby se klastru účastnili. Toto mapování by mělo především zjistit informace, zda klastr má potenciál pro vznik, identifikovat jeho cíle, členy a vazby mezi nimi (tzv. mapa klastru), přínos klastru pro členy. Ve fázi inkubace je vytvořena vedoucí skupina, která koordinuje činnosti klastru, počáteční fázi formování klastru může napomoci tzv. facilitátor, který by měl identifikovat a podněcovat možné příležitosti, jejich rozvoj, zprostředkovat spolupráci mezi potenciálními členy klastru, hledat možnosti propojení firem a zajišťovat již zmíněné činnosti v oblasti mapování. Měl by dovést tuto iniciativu do fáze založení klastru. Výhodou je jeho neutralita, což usnadňuje dialog mezi jednotlivými účastníky klastru – soukromými podniky, univerzitami, regionem, vládou, čímž vytváří pocit důvěry mezi zúčastněnými stranami. Musí umět motivovat klíčové účastníky klastru a získat je k tomu, aby se do této iniciativy zapojili, nutností je znalost těchto firem a jejich aktivit, umění budování dlouhodobých vztahů, využívání médií k prezentaci klastru, znalosti o procesu vytváření klastru a schopnost získávat zdroje na jejich podporu.

Je nutné navrhnout strukturu klastru, určit plán činností a projekty v blízké

budoucnosti, složení řídící skupiny, vizi budoucnosti klastru, jeho strategii a rozpočet. 15 Volba vhodné právní formy klastru závisí na zamýšleném předmětu činnosti klastru, rozdělení pravomocí, dosažitelnosti dotací, organizační a rozhodovací pružnosti či způsobu zapojení členů do chodu klastru. Možné právní formy jsou: –

sdružení podle občanského zákoníku - sdružení je právnickou osobou, má právní subjektivitu, členy mohou být pouze právnické osoby, zapisuje se do registru sdružení,

14 Zdroj: VÍTKOVÁ, R.; VOLKO, V.; VÁPENÍČEK, A. Konkurenceschopnost malých a středních podniků v aliancích (Clusters). s. 37 15 Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 130 - 131

17

–

obchodní společnost – klastr má právní subjektivitu, zapisuje se do obchodního rejstříku,

–

sdružení podle zákona o sdružování občanů – sdružení je právnickou osobou, členy mohou být právnické i fyzické osoby, vhodné zejména pro nepodnikající klastry,

–

volné sdružení (konsorcium) podle občanského zákoníku – založením nedochází ke vzniku samostatné právnické osoby, navenek nemůže samostatně jednat jako klastr, pověřený člen jedná jménem konsorcia a na jeho účet.16

2.1.2 Rozvoj a růst klastru Přechod od procesu formování klastru a jeho činností k jejich realizaci se nazývá fází implementace. Dochází k uskutečnění konkrétních programů, transferům informací a znalostí, podpoře vzniku nových podniků, prohlubování vzájemných vztahů. Klastr by měl dosahovat konkrétních výsledků. V průběhu všech těchto fázích je možné žádat o finanční podporu z veřejných zdrojů. Následuje etapa rozšiřování a zlepšování. Byla vytvořena kritická míra organizací a institucí, klastr by měl být schopen samostatně fungovat a být financován ze svých společných aktivit. Klastr si buduje vedoucí postavení na trhu, začleňuje místní komunitu do jeho podpory, partnerství mezi účastníky klastru se prohlubuje. 17 Obrázek 4: Proces rozvoje klastru

Zdroj: Průvodce klastrem dostupný na www.czechinvest.org 16 Zdroj: Průvodce klastrem dostupný na www.czechinvest.org 17 Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 131

18

Výkonnost klastru je měřena podle plnění jeho cílů, dle růstu klastru a v závislosti na inovacích a mezinárodní konkurenceschopnosti.18 Firmy se lokalizují tam, kde je to pro ně výhodné. Přežijí jen ty, které dosáhnou konkurenční výhody, samozřejmě s ohledem na to, jak se vyvíjí celé odvětví ve kterém podnikají. Vývoj celého klastru závisí na ekonomické situaci jednotlivých firem do něj zapojených a na konkurenci. Nezbytné je proto provést finanční analýzu firem před jejich zapojením do klastru, aby se tak eliminovalo riziko, že špatná finanční situace firmy ohrozí i ostatní podniky v klastru zapojené či samotný chod klastru. Rychlost zavádění inovací a růst jedné firmy způsobuje řetězový efekt, neboť roste poptávka i v ostatních příbuzných odvětvích, přínosy se pak přelévají mezi odvětvími v klastru. Konkurence mezi soupeřícími firmami povzbuzuje růst, nutí podniky k inovacím a zdokonalování technologií.19 Rozvoj klastrů je podmíněn faktory uvedenými v následující tabulce:

Tabulka 2: Faktory rozvoje klastrů Faktory podmiňující rozvoj klastrů 1. Blízkost trhů 2. Dostupnost kvalifikované pracovní síly 3. Blízkost jiných firem 4. Přístup k výzkumným institucím a zařízením 5. Image a pověst dané oblasti 6. Přístup k regionálním a mezinárodním dopravním a komunikačním sítím 7. Silná veřejná podpora 8. Dostupnost primárních surovin a vstupů 9. Přítomnost podpůrných zařízení a institucí

Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 123

Hlavní vliv na další rozvoj klastru tak má především strategie firem, struktura a soupeření, podmínky vstupních faktorů, podmínky poptávky a spřízněná a podporující odvětví.

20

Determinanty rozvoje klastru jsou tedy shodné s faktory konkurenceschopnosti a faktory vstupů uvedených v Poterově diamantu.

18 Zdroj: Zelená kniha klastrových iniciativ dostupné na www.czechinvest.org 19 Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 121 20 Zdroj: VÍTKOVÁ, R.; VOLKO, V.; VÁPENÍČEK, A. Konkurenceschopnost malých a středních podniků v aliancích (Clusters). s. 44 - 45

19

Obrázek 5: Determinanty rozvoje klastru

Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 129

Kritickými faktory ovlivňujícími další rozvoj klastru je podnikatelské prostředí, politická situace, vhodné stanovení cílů klastru, jeho síla a způsob financování.21 Zohlednění těchto faktorů při rozhodování o další strategii může významným způsobem ovlivnit budoucí úspěch či neúspěch klastru. 21 Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 122

20

Tabulka 3: Kritické faktory rozvoje klastru Kritické faktory rozvoje klastrů 1. Silná vědecko-výzkumná základna 2. Podnikatelská kultura 3. Rostoucí firemní základna 4. Schopnost přitahovat klíčové zaměstnance 5. Dostupnost a schopnost financování 6. Infrastruktura, budovy, stavby 7. Služby na podporu podniků 8. Kvalifikovaná pracovní síla 9. Efektivní sítě spolupráce 10. Celkové podpůrné prostředí pro podnikání

Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 122

2.2 Členění klastrů Existují dva typy vazeb mezi účastníky klastru. Klastry založené na hodnotovém řetězci jsou typem vazeb vertikálních a představují vazby mezi dodavateli a zákazníkem. Dodavatelskoodběratelské vztahy jsou stimulem inovací. Druhý typ vazeb představují vazby horizontální založené na kompetencích. Jedná se o aplikaci znalostí a patří sem sdílení technologií, distribučních kanálů, dovednosti zaměstnanců, infrastruktura, znalosti, know-how.22 Podle vývojového stupně firemních seskupení se klastry člení na: 23 –

Vertikální výrobní řetězec – v tomto klastru na sebe navazují etapy výrobního řetězce od dodavatelů až po zákazníky

–

Seskupení propojených odvětví – jde o propojení výroby finálních výrobků, zařízení pro výrobu speciálních vstupů do výroby a navazujících služeb pro výrobu, jedná se o typ klastru velkého rozsahu

–

Regionální klastr – seskupení provázaných odvětví v rámci regionu

–

Průmyslový okrsek – koncentrace malých a středních firem specializujících se na jednotlivé etapy výrobního procesu, zahrnuje i firmy dodávající více výrobním procesům a závislých na velkých firmách

–

Sítě – vztahy mezi ekonomickými partnery jsou založeny na vzájemné kooperaci, nutností není lokalizace ve stejném regionu

–

Inovační prostředí – koncentrace odvětví typu high-tech vytvářejících inovační prostředí kde se vysokou rychlostí šíří znalosti a učení

22 Zdroj: Průvodce klastrem dostupný na www.czechinvest.org 23 Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 114

21

Typy jednotlivých seskupení se mohou vzájemně překrývat jelikož není snadné je oddělit. Rosenfeld rozlišuje klastry podle toho, v jaké etapě svého vývoje se klastry nachází a dle využívané strategie:24 –

Fungující klastry – klastr byl již identifikován, jednotliví členové produkují více než kdyby vyráběli samostatně

–

Latentní klastry – není ještě využíváno možných příležitostí

–

Potenciální klastry – podmínky pro existenci jsou již stanoveny, klastr postrádá některé vstupy a potřebné faktory

Další možná členění jsou podle vývojové etapy (vznikající klastr, klastr rychlého růstu či zralosti), podle geografického hlediska (klastr působící v daném městě, regionu, státě – lokální, regionální, národní, mezinárodní klastr) či podle základního odvětví daného klastru ( vinařský, strojírenský, nábytkářský klastr). Hloubka klastru se týká provázanosti odvětví v určitém klastru - hluboký klastr zahrnuje úplný dodavatelský řetězec, oproti tomu mělký klastr závisí na vstupech mimo určitý region. Těsné vertikální vztahy snižují náklady a rovněž i čas, čímž se zvyšuje šance na úspěch firem. Šířka klastru značí sílu klastru dle zásoby kvalifikovaných zaměstnanců, možnosti procesu učení se od konkurence, schopnosti nacházet nová řešení. Obě tyto dimenze určují potenciální sílu klastru a společně s výzkumem a vzděláním ve spolupráce s univerzitami pak představují bázi aktivit klastru. Hustota klastru je určena množstvím firem zapojených do daného klastru, přičemž platí že pravděpodobnost úspěchu roste s počtem firem v něm angažovaných.25

2.3 Financování klastrů Klastrové iniciativy jsou financovány buď soukromým sektorem, veřejným sektorem či kombinací obou sektorů. Soukromý sektor zahrnuje financování prostřednictvím firem zapojených do klastru formou členských příspěvků či financováním dohodnutých projektů. Firmy mohou využívat kromě vlastních finančních prostředků i bankovních úvěrů či formu sponzorství a marketingových partnerství. Financování veřejným sektorem je využíváno zpravidla v případě, kdy se vláda rozhodla podpořit rozvoj určitého regionu a odvětví. Jde 24 Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 115 25 Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 115 - 116

22

především o financování ze státního či krajského rozpočtu či rozpočtů samospráv a univerzit a státní fondy. Nejdůležitější složkou jsou strukturální fondy a ostatní zdroje Evropské unie neboť podpora vytváření sítí, výzkumu a vývoje regionů je zahrnuta v rámcovém programu EU.V neposlední řadě je možné využít i společného financování soukromým sektorem s využitím finanční podpory z veřejných zdrojů, a to převážně ze strukturálních fondů.26 Vynaložené náklady na toto financování by se měly projevit ve zvýšené výkonnosti firem zapojených do klastru. První přínosy se zpravidla očekávají v horizontu dvou let. V České republice jsou prostředky ze strukturálních fondů čerpány v rámci dvou programů. Správcem těchto programů je Ministerstvo průmyslu a obchodu a jeho příspěvková organizace Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Operační program Průmysl a podnikání27 byl schválen pro období let 2004 – 2006 a podporuje dva projekty rozvíjení klastrových iniciativ. První z nich se týká vyhledávání vhodných firem pro klastry, financování studíí životaschopnosti případného klastru a jeho příznivý efekt pro daný region a odvětví. Tuto podporu mohou získat kraje a jím určené organizace a vzdělávací a výzkumné instituce se sídlem na území České republiky. Druhá část podpory z tohoto programu se týká samotného založení a rozvoje klastru. Při splnění daných podmínek a schválení dotace klastr obdrží prostředky na úhradu uznatelných nákladů. Jejich výše v prvním roce dosahuje maximálně 75 %, v druhém roce 65 % a v třetím roce 55 % uznatelných nákladů a může činit 3 - 45 mil. Kč.

Vláda České republiky schválila usnesením nový Operační program

Podnikání a inovace28

pro období let 2007 – 2013. Tento program byl odeslán v březnu

letošního roku Evropské komisi k projednání a obsahuje 15 programů podpory malého a středního podnikání. Pokud bude tento program bez zásadních připomínek schválen, budou moci klastry získat finanční podporu na rozvoj kooperačních seskupení firem, krajských samospráv, vzdělávacích, výzkumných a dalších institucí. Definitivní verze programu však bude vyhlášena v polovině letošního roku. Podpůrné finanční prostředky od vlády a regionálních institucí hrají významnou roli v počáteční fázi. V pozdějších etapách roste význam členských příspěvků. Možnost získání dotací na financování činnosti klastru, rozvoj a jeho propagaci je velkým přínosem pro 26 Zdroj: Průvodce klastrem dostupný na www.czechinvest.org 27 Zdroj: Operační program průmysl a podnikání dostupné na www.czechinvest.org 28 Zdroj: Operační program podnikání a inovace dostupné na www.czechinvest.org

23

zapojené firmy.

2.4 SWOT analýza klastrů Hlavním efektem spolupráce firem je snížení nákladů, neboť firmy v klastru společně financují velké množství aktivit. Jde především o náklady na rozvoj lidských zdrojů a společné financování seminářů, školení či konferencí. Společné financování výzkumu a vývoje usnadňuje a zrychluje přístup k inovacím. Dochází i ke snížení nákladů na marketing a propagaci, převážně malým podnikům společné financování umožňuje účast na veletrzích, výstavách, školeních či jiných akcích. Dochází ke snižování nákladů na logistiku a nákup materiálu, surovin, služeb či informací. Zapojení odběratelů do klastru s sebou nese úsporu času a finančních prostředků. Tato úspora času pak vede ke zvýšení produktivity. Členstvím v klastru malé a střední podniky zvyšují svoji prestiž a celkovou pozici firmy na trhu. Silnější pozice pak zlepšuje možnosti v rámci lobbyingu. Spin-off efekt klastru vede k rozšiřování a vzniku nových pracovních míst a zvyšování zaměstnanosti v dané oblasti.

Tabulka 4: SWOT analýza Silné stránky - sdílení znalostí - zlepšení postavení vůči velkým podnikům - snadnější dostupnost úvěrů - zlepšení vyjednávací pozice při nákupu - zlepšení vyjednávací pozice při prodeji - kvalitnější zaměstnanci - sdílení nákladů na vývoj, propagaci, export - sdílení nákladů na distribuci a logistiku - snížení nákladů na jednotku produkce - lepší využití výrobních kapacit - větší zakázky - pružnost na požadavky trhu - pohyb pracovníků mezi firmami - rozvoj regionu - transfer technologií - rozšíření nabídky výrobků a služeb - sdílení informací - lepší vztahy s dodavateli a odběrateli - stimuluje inovace - lepší návratnost investic do vzdělávání - zvýšení výkonu pro zúčastněné podniky - vznik nových firem - přísun investic - zdroj konkurenční výhody

Slabé stránky - nízká informovanost o klastrech - řízení velkého počtu firem - lokalizace firem, náklady na dopravu - výběr firem do klastru - nová forma organizace - získání dotace podmíněno členstvím 15 firem - nedůvěra mezi podniky navzájem - nutnost přesvědčit firmy k účasti v klastru - komplikovaná administrativa - účast některého podniku může poškodit obraz celého klastru - nedostatek kvalifikovaných sil - podniky se brání utlumení části výroby po jejich začlenění do klastru - špatná spolupráce a konkurence mezi podniky vede ke snížení konkurenceschopnosti - zvýšení nákladů na internet a jiných komunikačních kanálů - nesourodost nástrojů, dokumentace

24

Příležitosti - spolupráce s VŠ a SŠ (věda a výzkum, praxe, průzkumy trhu, studie, výběr zaměstnanců) - dotace a podpory z evropských fondů - podpora regionální samosprávy - lobbying - specializace firem - spin-off efekt – vznik nových firem - spolupráce s jinými podniky - sdílení znalostí, informací a jejich výměna - snížení nákladů na výrobu - prosazení se na trhu - vznik nových firem a pracovních míst - investice - zlepšení image u zákazníků - semináře, schůze, workshopy - rozvoj a vzdělávání - vstup na nové trhy, zvýšení obchodního podílu - lepší dostupnost některých služeb - úspory z rozsahu - propagace a prezentace - zvýšení exportu - rozvoj kraje a regionu

Hrozby - odchod firem se silným postavením - spory členů - neloajálnost členů - špatné vedení klastru a podpora jeho rozvoje - nutnost integrace - boj s ostatními firmami a klastry - nesplnění požadavků k získání dotace - nutnost organizačních změn - zneužití informací - rozpad klastru a finanční vyrovnání - nedostatečná spolupráce firem - utajování informací - finanční náklady na provoz klastru - nesamostatnost podniků - snaha o dominantní postavení některých členů - obavy dělat rozhodnutí

Zdroj: VÍTKOVÁ, R.; VOLKO, V.; VÁPENÍČEK, A. Konkurenceschopnost malých a středních podniků v aliancích (Clusters). s. 46 – 51

2.5 Přínosy klastrů Konkurenceschopnost firem a jejich produktivita je dána mírou investic do inovací. Přičemž inovací se rozumí: „procesy, kterými firmy zvládají a do praxe uvádějí návrhy výrobků a výrobních procesů, které jsou pro ně nové bez ohledu na to, zda jsou nové jinde ve světě“29 Právě přítomnost firem, univerzit, výzkumných ústavů, specializovaných služeb a dalších institucí zapojených do klastru napomáhá vzniku podmínek pro vytváření inovací. Vzájemné propojení firem,

vazby na akademickou sféru a vztahy mezi nimi, lepší přístup ke

specializovaným dodavatelům, informacím, sdílení dovedností a zdokonalování výrobních procesů vede k vyšší produktivitě a tím i konkurenceschopnosti firem a klastru. Účast v klastru s sebou nese přínos pro všechny zapojené firmy a instituce. Jestliže je klastr úspěšný, přináší podniku zapojenému do klastru následující výhody: 30 29 Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 78 30 Zdroj: VÍTKOVÁ, R.; VOLKO, V.; VÁPENÍČEK, A. Konkurenceschopnost malých a středních podniků v aliancích (Clusters). s. 51 - 52

25

–

úspory z rozsahu a snížení nákladů, možnost získání nových kontaktů a trhů

–

zvyšující se specializace firem a snížení omezenosti firem menších umožňuje lépe konkurovat větším firmám

–

zvyšuje místní konkurenci a následně i globální konkurenční výhodu, rivalita podporuje inovaci, efektivnost a konkurenceschopnost firem

–

vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců prostřednictvím seminářů a workshopů

–

sdílení informací, databází a kontaktů

–

společný marketing a public relation, účast na veletrzích a výstavách

–

umožňuje rychlejší přenos informací a lepší spolupráci na vývoji nových technologií

–

benchmarking firem

–

stoupá moc menších firem díky networkingu a lobbingu

–

vládu podněcují k investicím do infrastruktury

–

partnerství firem a jejich vzájemné propojení, partnerství akademických institucí a firem

Přínosy pro vysoké školy spočívají ve spolupráci se skupinou podniků působících v klastru a napomáhají rozvoji inovací, přenosu znalostí, porozumění postupů a zdokonalení nových technologií. Tato spolupráce zdokonaluje připravenost absolventů vysokých škol pro jejich další praxi a budoucí kariéru, naopak umožňuje i uzpůsobení studijních plánů potřebám firem. Účast v klastrech přináší univerzitám:31 –

inovace

–

seznámení s potřebami firem a odvětví

–

uzpůsobení vzdělávání pro studenty a jejich lepší připravenost pro praxi

–

spolupráce na reálných projektech v oblasti výzkumu

–

přenos nových technologí do praxe

–

přístup k finančním zdrojům – granty, soukromé zdroje

Z působnosti klastru v dané oblasti těží i místní regiony a kraje. Zakládání klastrů výrazně ovlivňuje jejich rozvoj, neboť umožňuje setkávání a seznámení zástupců firem, kteří by se pravděpodobně jinak nesetkali, tyto prvotní kontakty pak zpravidla přerůstají v další spolupráci i na podnikové úrovni. S tím jak se klastr rozvíjí a šíří se jeho pověst, dochází k zakládání nových firem, neboť tento rozvoj přiláká do oblasti nové investory. 31 Zdroj: VÍTKOVÁ, R.; VOLKO, V.; VÁPENÍČEK, A. Konkurenceschopnost malých a středních podniků v aliancích (Clusters). s. 52

26

PRAKTICKÁ ČÁST 3 Moravskoslezský dřevařský klastr Moravskoslezský dřevařský klastr (MSDK) vznikl v roce 2005 společnou iniciativou Moravskoslezského kraje, společností podnikajících v oblasti lesnického a dřevozpracujícího průmyslu a pod patronací Sdružení pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje. Klastr byl registrován jako zájmové sdružení právnických a fyzických osob na základě zákona o sdružování občanů dne 10. 08. 2005. Jde o formu veřejno-soukromého partnerství - PublicPrivate-Partnership. Sídlem tohoto občanského sdružení je Mošnov. Orgány sdružení jsou valná hromada, výkonná rada a dozorčí rada. Výkonným manažerem klastru je Ing. Jan Poledník, prezidentem pak Ing. Jiří Pohloudek. V současné době

je do činnosti klastru zapojeno 26 firem lokalizovaných převážně v

severomoravském regionu a podnikajících v lesnickém a dřevozpracujícím průmyslu. V příloze č. 2 je uveden jejich seznam s uvedením předmětu činnosti podle klasifikace jejich ekonomické činnosti OKEČ, počtem zaměstnanců a dalších údajů. Z lesnického průmyslu se jedná o firmy, jejichž hlavní činností je poskytování služeb v oblasti lesnických prací, myslivosti, pěstební činnosti, impregnace dřeva, výroby substrátů a hnojiv, poradenství v oboru výživy rostlin,

těžby a přibližování dřeva. V návaznosti na tyto činnosti jsou

zastoupeny podniky zpracovávající dřevo – tj. pily, firmy zabývající se výrobou a sušením řeziva, výkupem kulatiny, zpracováním dřevní hmoty, prodejem biomasy na spalování, producenti lamel, palubek a řeziva. Dále jsou v tomto klastru z oblasti dřevozpracujícího průmyslu také firmy vyrábějící buničinu pro výrobu hygienických výrobků, obalů a grafického papíru, výrobce paletových přířezů, pilin, mulčovací kůry, papírenské štěpky a obchodní společnost prodávající celulózu, papír a suroviny pro textilní průmysl. Z oboru dřevostaveb jsou zde firmy zaměřené na investorsko-inženýrskou činnost s licencí na výrobu dřevěných konstrukcí, firmy provádějící drobné stavby konstrukcí, jejich změny a odstraňování, firma provádějící výstavbu montovaných rodinných domů a stavební společnost. Členy jsou i truhlářské a tesařské firmy - dodavatelé dřevěných vnitřních dveří pro rodinné domy a kanceláře, producenti lepených eurohranolů, dřevěných eurooken a dveří určených do obvodových stěn staveb a dále výrobci a designéři nábytku do interiérů. Vzdělávací instituci zastupuje Vysoká škola báňská technické univerzity v Ostravě, fakulta stavební – FAST, se kterou klastr spolufinancuje vznik laboratoře dřeva. 27

Dřevařský klastr má velmi dobré předpoklady dalšího rozvoje v Moravskoslezském kraji, neboť dřevozpracující průmysl má v tomto kraji početnou základnu. V oblasti zpracování dřeva, výroby, nábytku, buničiny a papíru je v tomto kraji v cca 700 firmách zaměstnáno kolem 8 tisíc lidí.32 Během posledních měsíců se Moravskoslezský dřevařský klastr dostává do širšího povědomí odborné veřejnosti a s jeho další propagací se může počet členů brzy zvýšit. Klastr je uskupením firem podnikajících v oblasti zpracování dřeva, jedná se tedy podle hlediska typu vazeb o klastr založený na hodnotovém řetězci. Tyto klastry jsou sítí dodavatelských vazeb a podporují inovace. Z hlediska etapy vývoje a využívané strategie ho lze začlenit mezi fungující klastry. Podle vývojového stupně firemních seskupení jde o typ vertikálního výrobního řetězce, kde na sebe navazují jednotlivé výrobní etapy. Většina firem je lokalizovaných v regionu severní Moravy a Slezska, podle geografického hlediska je regionálním klastrem. Podle odvětví specializace,

a jak ostatně

vyplývá i z názvu, je

klastrem dřevařským, tj. oborovým typem klastru.

3.1 Financování klastru Moravskoslezský dřevařský klastr je financován kombinací prostředků ze soukromých a veřejných zdrojů. Soukromé prostředky pochází od společností zapojených do klastrové iniciativy a jsou ve formě členských příspěvků. Neziskové organizace, občanská sdružení a firmy s obratem do 50 milionů korun platí 12.000,- Kč ročně. 30.000,- Kč je výše členského příspěvku pro firmy s obratem 50 - 500 milionů korun a společnost s obratem vyšším než 500 milionů zaplatí na členských příspěvcích 60.000,- Kč za rok. Jestliže se firma stane členem klastru po 1. červenci daného roku, je tento příspěvek snížen na polovinu. Každý člen získá vložením jedné koruny do rozpočtu klastru necelé dvě koruny formou reklamy v médiích, účastí na výstavě, veletrhu, semináři či dalších projektech. V současnosti je financování klastru ze strany členů klastru pouze ve výši 35 % uznatelných nákladů. Veřejné zdroje zahrnují jednak příspěvky Moravskoslezského kraje, a jednak

prostředky z Operačního

programu Průmysl a podnikání. Dřevařský klastr byl jedním ze tří klastrů v Moravskoslezském kraji (společně se strojírenským a automobilovým klastrem), který obdržel příspěvky z tohoto programu, a to na provoz klastru do roku 2008, tj. na úhradu uznatelných nákladů během prvních tří let jeho činnosti. V následujících třech letech obdrží 32 Zdroj: SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. s. 151

28

celkem 45 milionů korun, tyto prostředky by měly směrovat na rozvoj činností členů klastru a jejich propagaci. Operační program Podnikání a inovace pro období 2007 – 2013 nebyl zatím schválen a v současné době je projednáván Evropskou komisí. Podle předběžných odhadů by se maximální míra veřejné podpory pro Moravskoslezský region mohla pohybovat na 60 % uznatelných nákladů. V přístích letech by se měla postupně zvyšovat spoluúčast členů na financování provozu klastru.

3.2 Cíle klastru Hlavní vizí MSDK je vybudování růstového dřevozpracujícího sektoru v horizontu 5 let, který bude významným dodavatelem a exportérem dřevostaveb a komponentů pro dřevěné konstrukce a domy.33

Cílem je vytvoření významného sektoru zpracování dřeva v

Moravskoslezském regionu. Kromě toho si klastr klade za cíl: –

iniciaci, podporu

a

koordinaci

spolupráce

členů klastru

za účelem zvýšení

konkurenceschopnosti, ekonomického růstu, exportu a zvýšení počtu zaváděných inovací –

pořádání školení, seminářů a společných setkání

–

propagaci Moravskoslezského kraje, klastru a jeho členů

–

prosazovat využití dřeva ve stavebnictví

–

rozvíjet dřevařský průmysl v Moravskoslezském kraji

–

podporovat komunikaci mezi podnikatelskými, veřejnoprávními, samosprávnými a neziskovými organizacemi

–

nabízet poradenské služby svým členů, napomáhat členům klastru se získáváním podpor z veřejných zdrojů

–

optimalizaci hodnotového řetězce34

Vhodně stanovené cíle jsou předpokladem budoucí úspěšnosti klastru a také úspěšnosti firem, které jsou jeho členy. Podpora zavádění inovací a nových technologií, vzdělávání a podpora exportu velkou mírou ovlivňují zvýšení konkurenceschopnosti firem zapojených do MSDK. Cílem této bakalářské práce je zodpovědět otázku, zda je pro Moravskoslezský dřevařský klastr výhodné zapojení firmy podnikající v dřevozpracujícím odvětví, jaké výhody toto zapojení může přinést stávajícím členům klastru, jaká rizika s sebou tato účast může nést, 33 Zdroj: Vize MSDK dostupné na www.msdk.cz 34 Zdroj: Cíle klastru dostupné na www.msdk.cz

29

případně proč by účast dané firmy měla být pro klastr nevýhodná. Vzhledem k oborovému odvětví klastru a předmětu činnosti jednotlivých členů by MSDK uvítal zapojení firmy podnikající v oblasti lesnického a dřevozpracujícího průmyslu, a to především z oblasti pěstování lesa a těžby dřeva, pilařské výroby, impregnace dřeva, stavebně truhlářské a tesařské výroby, producenty dřevostaveb, interiérů, zpracování odpadů a obchodníky v tomto oboru. Analyzovanou firmou, kterou by klastr případně oslovil s nabídkou členství v klastru, je společnost SWN Moravia, s.r.o. Mladoňovice, která se zabývá obchodní činností a truhlářskou výrobou, zejména pak výrobou schodišť z masivu.

3.3 Analýza firmy SWN Moravia 3.3.1 Představení firmy Společnost SWN Moravia s.r.o. byla založena v roce 1996 dvěma společníky, kteří mají každý 50 % podíl ve společnosti. Základní jmění ve výši 1.000.000,- Kč bylo plně splaceno a je tvořeno finančními prostředky. SWN Moravia má rovněž obchodní podíl ve výši 100 % ve společnosti SWN Holzstiegen GmbH ve Vídni, z tohoto podílu byla zatím splacena polovina. Výrobní závod společnosti se nachází v Mladoňovicích v kraji Vysočina na ploše 3000 m². Sídlo společnosti je v Jemnici, kde má své obchodní oddělení, další jsou pak i v Brně a Praze, výstavní studia a autorizovaná obchodní zastoupení jsou po celé republice a své smluvní partnery má i v některých státech Evropské unie. V Moravskoslezském kraji má 4 obchodní zastoupení, v současné době je ve výstavbě výstavní studio v průmyslové zóně v Bolaticích. V v současné době má SWN Moravia 80 zaměstnanců. Nabídka výrobků zahrnuje schodiště vyrobená z mnoha druhů dřeva – buk, dub, jasan, javor, bříza, smrk, olše, borovice, ořech, třešeň nebo modřín, ale také v kombinaci s nerezovými prvky. Dřevo pro výrobu je vysušené ve vlastních počítačem řízených sušárnách. Sortiment zahrnuje mnoho typů schodišť – schodnicové schodiště

zadlabané, sedlové, vřetenové,

bezschodnicové, obklady schodišť a jejich příslušenství – madla, držáky, hlavice, sloupky, šprušle. Pro povrchovou úpravu je používán švédský parketový lak či impregnace tvrzeným parketovým voskem v odstínu požadovaným zákazníkem. SWN Moravia ročně vyrábí cca 1000 schodišť, jejich prodejní cena se pohybuje v rozmezí od 45.000,- do 110.000,- Kč. Část produkce je určena pro zahraniční zákazníky z Rakouska, Německa, Itálie, Anglie, Slovenska, Maďarska či Slovinska. 30

3.3.2 Finanční analýza firmy MSDK má zájem o zapojení nových firem z oblasti dřevozpracujícího průmyslu, mělo by se však jednat o stabilní společnost v dobré finanční situaci. Je proto třeba provést finanční analýzu vybraných ukazatelů firmy SWN pro vyloučení rizika, že pro další spolupráci bude osloven podnik, který by svojí špatnou finanční situací mohl ohrozit stávající členy klastru. Zvolené ukazatele finanční analýzy a jednotlivé vzorce jsou uvedeny v příloze č. 1 a jsou čerpány z dostupné odborné literatury. Výkazy společnosti SWN Moravia a potřebné výpočty jsou uvedeny také v této příloze. Rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohu účetní závěrky lze získat z obchodního rejstříku firem, neboť firmy jsou povinny dle zákona o účetnictví zveřejňovat tyto výkazy. Prvním krokem je provést finanční analýzu položek rozvahy dané firmy a její horizontální a vertikální

rozbor. Sledovaným obdobím je rok 2003 a 2004. Následující tabulka uvádí

přehled položek aktiv firmy SWN Moravia v tomto období, jejich meziroční vývoj a podíl jednotlivých rozvahových položek na celkových aktivech (vše v tis. Kč) Tabulka č. 5: Horizontální a vertikální rozbor aktiv Rozvahové položk y – v tis. Kč

2003

Podíl

Ak tiva

2004

v%

Podíl v%

M eziroční rozdíl v Kč

v%

A K T IV A CEL K EM

41 410 100,00

44 563 100,00

B. Stálá aktiva

27 369

66,09

25 010

56,12

-2 359

91,38

Samostatné movité věci a soubory mov. věcí

26 857

64,86

24 498

54,97

-2 359

91,22

512

1,24

512

1,15

0 100,00 3 346 124,44

Dlouhodobý finanční majetek-půjčky podnikům C. Oběžná aktiva

3 153 107,61

13 692

33,06

17 038

38,23

I. Materiál na skladě

8 567

20,69

9 457

21,22

890 110,39

III. Krátkodobé pohledávky

4 145

10,01

7 102

15,94

2 957 171,34

Pohledávky z obchodního styku

2 579 168,92

3 742

9,04

6 321

14,18

Stát - daňové pohledávky

403

0,97

781

1,75

IV. Finanční majetek

980

2,37

479

1,07

-501

48,88

Peníze v pokladně

607

1,47

51

0,11

-556

8,40

Bankovní účty

373

0,90

428

0,96

55 114,75

D. Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv

349

0,84

2 515

5,64

2 166 720,63

I. Časové rozlišení

349

0,84

1 787

4,01

1 438 512,03

Náklady příštích období

349

0,84

1 787

4,01

1 438 512,03

II. Dohadné účty aktivní

0

0,00

728

1,63

378 193,80

728

-

Zdroj: výpočty autora

Jelikož se jedná o výrobní společnost, je pochopitelné, že stálá aktiva mají velký podíl na celkových aktivech, neboť společnost pro svoji činnost pořizovala stroje a výrobní linky. Meziroční pokles hodnoty stálých aktiv může být pouze v důsledku odepisování majetku a 31

tedy vyjádřením opotřebení strojů. Podíl stálých aktiv meziročně mírně poklesl ve vztahu k celkovým aktivům, a to ve prospěch oběžných aktiv, které rostly nejen díky mírnému nárůstu materiálu na skladě, ale především díky krátkodobým pohledávkám z obchodního styku. Vzhledem k tomu, že pouze část pohledávek v roce 2004 tvoří pohledávky po splatnosti, značí to spíše pozitivní trend a zvyšování počtu zakázek firmy.

Dlouhodobý hmotný a

nehmotný majetek je ve vlastnictví společnosti a jeho pořízení bylo financováno prostřednictvím dlouhodobého bankovního úvěru. Částka úvěru se meziročně snížila téměř o polovinu, společnost tedy nemá problém s jeho splácením. Úroky z tohoto úvěru jsou spláceny prostřednictvím dotace od Českomoravské záruční a rozvojové banky a jejího programu „Start“. Tabulka č. 6: Horizontální a vertikální rozbor pasiv Rozvahové položk y – v tis. Kč

2003

Pasiva

Podíl

2004

Podíl

v%

v%

M eziroční rozdíl v Kč

v%

PA S IV A CEL K EM

41 411 100,00

44 563 100,00

3 152 107,61

A. Vlastní kapitál

12 630

16 052

3 422 127,09

30,50

36,02

Základní jmění

1 000

2,41

1 000

2,24

Nerozdělený zisk minulých let

5 864

14,16

11 630

26,10

Výsledek +/- hospodaření běžného úč. období

0

0,00

5 766 198,33

5 766

13,92

3 422

7,68

27 664

66,80

28 412

63,76

9 625

23,24

9 250

20,76

11 634

28,09

15 621

35,05

3 987 134,27

3 294

7,95

6 083

13,65

2 789 184,67

Závazky k zaměstnancům

767

1,85

816

1,83

49 106,39

Závazky ze sociálního zabezpečení

390

0,94

499

1,12

109 127,95

1 413

3,41

84

0,19

-1 329

5,94

227

0,55

0

0,00

-227

0,00

Jiné závazky

5 543

13,39

8 139

18,26

IV. Bankovní úvěry a výpomoci

6 405

15,47

3 541

7,95

-2 864

55,28

Bankovní úvěry

6 405

15,47

3 541

7,95

-2 864

55,28

C. Ostatní pasiva - přechodné účty pasív

1 117

2,70

99

0,22

-1 018

8,86

II. Dohadné účty pasív

1 117

2,70

99

0,22

-1 018

8,86

B. Cizí zdroje I. Zákonné rezervy III. Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku

Stát - daňové závazky a dotace Odložený daňový závazek

-2 344

59,35

748 102,70 -375

96,10

2 596 146,83

Zdroj: výpočty autora

Na základě údajů uvedených v tabulce č. 6 lze říci, že by neměl nastat problém se splacením úvěru (pokud nenastanou neočekávané události), neboť rozvaha vykazuje značnou část nerozděleného zisku minulých let, která ve sledovaných letech dále rostla, a to téměř dvojnásobně, a mohla by případně pokrýt splátku zbytku úvěru. Meziročně však došlo k značnému nárůstu závazků z obchodního styku, jejich nárůst kopíruje nárůst pohledávek z obchodního styku, a lze to přičíst na vrub rostoucího počtu zakázek a tedy i pořizování

32

materiálu na výrobu schodišť. Velký podíl na cizích zdrojích mají jiné závazky, které se v daných letech zvýšily a zahrnují půjčku od fyzické osoby z Ruska. Cizí zdroje přitom tvoří více než 60 % hodnoty pasiv a dále se tento podíl zvyšuje. Horizontálním rozborem výkazu zisků a ztrát (tabulka č. 7 ) lze zjistit, že v uvedených letech došlo k poklesu hospodářského výsledku. Zisk v roce 2004 se snížil na 59,31 % hodnoty roku 2003, především díky nárůstu nákladů na pořízení materiálu, energií a služeb a ostatních provozních nákladů. Rovněž finanční výsledek hospodaření poklesl, a to na 77,56 % hodnoty předchozího roku.

Celkový pokles výsledku hospodaření je ovlivněn především běžnou

činností podniku. Výsledek hospodaření z mimořádné činnosti podniku sice velmi vzrostl, došlo k výraznému nárůstu zisku z mimořádné činnosti, ale hodnoty mimořádných nákladů a výnosů jsou v poměru k ostatním částkám zanedbatelné. Zda není společnost předlužena a zda se jedná o stabilní společnost s dobrou likviditou je možné zjistit prostřednictvím dalších finančních ukazatelů. Tabulka č. 7: Horizontální rozbor výkazu zisků a ztrát 2003 Kč

Položk y výk azu zis k ů a ztrát – v tis . Kč

2004 Kč

Rozdíl Kč

Rozdíl %

II 1 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

56764

66732

9968

117,56

B1 Spotřeba materiálu a energie

24233

37886

13653

156,34

8328

13331

5003

160,07

+ Přidaná hodnota

24203

15515

-8688

64,10

C1 Osobní náklady

13945

15193

1248

108,95

B2 Služby

D Daně a poplatky

74

81

7

109,46

E Odpisy dlouh.nehmotného a hmotného majetku

5303

5820

517

109,75

IV Zúčtování rezerv a čas. Rozlišení prov.výnosů

3920

0

-3920

0,00

G Tvorba rezerv a čas.rozlišení provoz. nákladů

4625

-375

-5000

-8,11

VI Ostatní provozní výnosy

4430

11185

6755

0,00

561

1378

817

245,63

8045

4603

-3442

57,22

VII. Finanční výnosy

1173

795

-378

67,77

J. Finanční náklady

821

522

-299

63,58

* Finanční výsledek hospodaření

352

273

-79

77,56

S Daň z příjmů za běžnou činnost

2591

1739

-852

0,00

** Výsledek hospodaření za běžnou činnost

5806

3137

-2669

54,03

0

438

438

40

155

115

387,50

I Ostatní provozní náklady *

Provozní výsledek hospodaření

XVII Mimořádné výnosy T Mimořádné náklady *

Mimořádný výsledek hospodaření

*** VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ

-

-40

283

323

-707,50

5766

3420

-2346

59,31

Zdroj: výpočty autora

Ukazatel stability stanoví jak je společnost schopna krýt své závazky vlastními zdroji. 33

Koeficient samofinancování, tj. kvóta vlastního kapitálu se určí jako poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv a vypovídá o kapitálové síle a finanční stabilitě společnosti. Tabulka č. 8: Koeficient samofinancování Aktiva

41410,00

44563,00

Vlastní kapitál

12630,00

16052,00

0,30

0,36

Kvóta VK = VK / Aktiva

Zdroj: výpočty autora

Společnost SWN Moravia

dosahuje se svými 30 %, resp. 36 % výborného hodnocení,

neměla by tedy být ohrožena insolvencí.

Jelikož má firma vysoký podíl závazků z

obchodního styku, bude nás zajímat i hodnota ukazatele doby splácení dluhu. V prvním roce dosahuje hodnota splácení dluhu 1,36 roku, tj. asi 16 měsíců, což je výborný výsledek. V roce 2004 se tato hodnota pohybovala mírně nad 3 lety (38 měsíců), i přes značné prodloužení doby splatnosti závazků je to stále považováno za dobrý výsledek. Tabulka č. 9: Doba splácení dluhu Celkové závazky

11 634,00

15 621,00

Finanční majetek

980,00

479,00

9246,00

5085,00

1,36

3,17

Bilanční CF Doba splácení dluhu=Závazky+Majetek/CF

Zdroj: výpočty autora

Ukazatele platební schopnosti v tabulce č. 10 hodnotí schopnost podniku splácet své závazky a zahrnují ukazatele likvidity prvního a druhého stupně: Tabulka č. 10: Ukazatele platební schopnosti Oběžná likvidní aktiva

981,00

478,00

Krátkodobá pasiva

11634

15621

0,08

0,03

4145,00

7102,00

0,44

0,49

Běžná likvidita Krátkodobé pohledávky Krátkodobá likvidita

Zdroj: výpočty autora

Doporučená hodnota běžné likvidity je alespoň 0,2, podnik ve sledovaných letech dosahuje horší hodnoty ( 0,8 a 0,3) , pozitivní je, že toto číslo je alespoň kladné. Rovněž hodnoty 34

krátkodobé likvidity nedosahují doporučované hodnoty kolem čísla 1, ale jsou poloviční. Firma by se mohla ocitnout v problémech se splácením právě splatných závazků. Rozbor rozvahy a výkazu zisků a ztráty a hodnoty sledovaných finančních ukazatelů vykazují uspokojivé údaje o stabilitě a finanční situaci společnosti. Rozhodnutí, zda pro klastr bude přínosné zapojení této firmy do dřevařského klastru však nezávisí pouze na těchto ukazatelích, důležité je, zda by členství firmy SWN Moravia bylo pro klastr a jeho členy výhodné. Provedením SWOT analýzy si klastr definuje slabé a silné stránky tohoto zapojení a možné příležitosti a hrozby plynoucí z účasti firmy SWN Moravia v MSDK.

3.3.3 SWOT analýza Členem klastru je společnost Lesostavby Frýdek-Místek, která se zabývá pěstební činností, těžbou, zpracováním a prodejem dřeva. Na výrobu schodnicového 1 x ¼ lomeného schodiště o 10 stupních vyrobeného v kombinaci z bukového a borovicového masivu (viz. nákres v příloze č. 3), a s jednoduchým provedením zábradlí je obvyklá spotřeba 0,551 m³ bukového dřeva a 0,375 m³ borovicového dřeva – jedná se o čistou spotřebu dřeva na konstrukci schodiště. Tento nákres byl převzat od jiné společnosti používající stejný typ strojů jako firma SWN Moravia – CNC stroje, nicméně spotřeba dřeva by se pro uvedený typ schodiště neměla výrazně odlišovat. Je však nutné počítat ještě s technologicky nutným odpadem. Budeme-li uvažovat, že společnost bude vyrábět pouze tento typ schodiště a vyrobí-li ročně 1000 schodišť, představuje to spotřebu 551 m³ bukového dřeva a 375 m³ borovicového dřeva, tj. celkem 926 m³ dřeva. Na 1000 vyrobených schodišť je tedy potřeba cca 1000 m³ dřeva. Následující tabulka uvádí srovnání vybraných druhů cen dříví od společnosti Lesostavby Frýdek-Místek a průměrných cen surového dříví v ČR:

Tabulka č. 11: Srovnání cen dříví Vybrané druhy dříví

Sm rk

Borovice

M odřín

Buk

Dub

Ceny dříví firmy Lesostavby

3 800,-

3 100,-

3 700,-

2 850,-

4 000,-

Průměrné ceny dříví v ČR

4 211,-

3 724,-

3 648,-

3 050,-

5 603,-

411,-

624,-

-52,-

200,-

1 603,-

Rozdíl – úspora nákladů na 1m³

Zdroj: Ceník dříví firmy Lesostavby a Průměrné ceny dříví v ČR dle ČSÚ

35

Dle dostupných údajů o průměrných cenách surového dříví v jednotlivých krajích ČR podle Českého statistického úřadu jsou průměrné ceny dříví na Vysočině o cca 5 – 10 % vyšší než v kraji Moravskoslezském, oproti celostátním průměrným cenám jsou na Vysočině ceny vyšší o cca 5 %.35 Výjimku tvoří modřín, ten však nepatří k nejpoužívanějším materiálům na výrobu schodišť. Standartní sortiment výrobků firmy SWN Moravia zahrnuje schodiště z různých druhů dříví, největší zastoupení mají však schodiště vyrobená z buku a dubu. U tohoto druhu dříví by nákup od společnosti Lesostavby Frýdek-Místek (v porovnání s celostátními průměrnými cenami) přinesl úsporu nákladů na pořízení surovin na výrobu schodišť 200,resp. 1603,- Kč na 1m³. Pokud by společnost SWN Moravia nakupovala materiál od firmy Lesostavby Frýdek-Místek, která je členem MSDK, úspory nákladů u jednotlivých druhů dříví na výrobu 1000 ks schodišť by byly následující: Tabulka č. 12: Náklady na výrobu 1000 ks schodišť Náklady na výrobu 1000 k s schodiš ť

Sm rk

Borovice

Modřín

Buk

Dub

Ceny dříví firmy Lesostavby

3 800,-

3 100,-

3 700,-

2 850,-

4 000,-

Průměrné ceny dříví v ČR

4 211,-

3 724,-

3 648,-

3 050,-

5 603,-

Náklady – nákup od firmy Lesostavby

3,8 mil.

3,1 mil.

3,7 mil.

2,85 mil.

4 mil.

Náklady při průměrných cenách ČR

4,2 mil.

3,7 mil.

3,6 mil.

3,05 mil.

5,6 mil.

411

624

-52

200

1 603

Úspora nákladů v tis. Kč

Zdroj: výpočty autora

U nejrozšířenějšího bukového a dubového schodiště by to znamenalo úsporu nákladů 200 tisíc a 1603 tisíc korun. Pochopitelně mnoho zákazníků si pořizuje schodiště složitějšího provedení, vyrobená z dražších materiálů a s více stupni (běžnější jsou schodiště o 16 stupních), kde stoupá i množství spotřebovaného materiálu na jeho výrobu, úspora nákladů by tedy byla vyšší. Uvedené náklady na nákup dříví od firmy Lesostavby Frýdek-Místek by na druhou stranu znamenaly pro firmu Lesostavby tržby za prodané dříví . Částky jsou pouze hrubým minimálním odhadem tržeb, které by člen klastr mohl získat. Kromě toho by to znamenalo pro Lesostavby získání stálého odběratele dřeva. Ceny jsou pouze základní, je možné nabídnout firmě SWN Moravia slevy podle nasmlouvaného a skutečně odebraného množství. Velkou nevýhodou je však lokalizace firmy SWN Moravia, která sídlí v Mladoňovicích 35 Zdroj: Průměrné ceny surového dříví dle krajů v roce 2007 dostupné na www.czso.cz

36

vzdálených cca 270 km od Frýdku-Místku. SWN Moravia má sice obchodní zastoupení v Moravskoslezském kraji a MSDK se nebrání členství firem z jiného regionu, ale tato vzdálenost by značně prodražila dopravu dříví do 270km vzdáleného výrobního závodu firmy SWN Moravia. Lesostavby Frýdek-Místek nabízí svým zákazníkům dopravu v ceně 20,- Kč včetně DPH za 1 km, nákladní automobil má kapacitu cca 30 – 35 m³. Doprava 30 – 35 m³ dříví by tedy stála 5400,- Kč, k přepravě 1000m³ dříví by bylo potřeba asi 30 jízd. Náklady na přepravu 1000m³ dříví by byly tedy cca 162000,- Kč, což představuje dodatečné náklady na 1m³ dřeva v částce 162,- Kč. U bukového dříví by tedy úspora nákladů na jeho pořízení poklesla z 200,- Kč na 48,- Kč za 1m³, u ostatních druhů dříví by však tato úspora byla mnohem vyšší, a bylo by tedy mnohem výhodnější tyto druhy z Moravskoslezského kraje i přes náklady na jeho dopravu. Pokud by SWN Moravia využila možnosti dopravy dřeva touto společností , znamenalo by to další tržby pro Lesostavby Frýdek-Místek. Firma SWN Moravia dodává své výrobky zákazníkům po celé ČR a také do zahraničí, a nabízí jejich dopravu v částce 8,- Kč/km. Tato doprava se uskutečňuje dle dohody se zákazníkem a na jeho náklady. V případě zákazníků z Moravskoslezského kraje by bylo možné využít automobilů společnosti Lesostavby Frýdek-Místek (která by jim dovážela dříví) k přepravě hotových výrobků. Lesostavby Frýdek-Místek mají v ceně dopravy zakalkulovánu i zpáteční cestu prázdného automobilu, jeho využítí k přepravě hotových výrobků SWN Moravia by vedlo ke sdílení nákladů na přepravu a tedy i jejich celkovému snižování, zároveň by se zvýšila vytíženost automobilů. Nákup dřeva od firmy z Moravskoslezského, jeho odvoz do výrobního závodu v Mladoňovicích a zpětné zásobování partnerských obchodů SWN Moravia v severomoravském regionu by mohl napomoci plnému vytížení nákladních automobilů, ať již se bude jednat přímo o automobily dodavatele dřeva firmy Lesostavby či externího přepravce. Dalšími členy klastru jsou společnosti RD Rýmařov a Kasard. RD Rýmařov je největším realizátorem montovaných domů ve střední Evropě. Firma Kasard je dceřinnou společností firmy RD Rýmařov a vyrábí dřevěné vnitřní dveře pro rodinné domy a kanceláře a zabývá se také výrobou schodišť. Zároveň je dodavatelem schodišť pro domy vyrobené firmou RD Rýmařov, tato schodiště patří k základnímu standartnímu vybavení těchto montovaných domů. Jen v České republice RD Rýmařov postaví ročně přes 130 domů, ještě více jich však dodává pro klienty z Německa, Rakouska, Švýcarska, Řecka či Slovenska. Kasard má ve své nabídce schodiště vyrobená z buku, dubu, jasanu, javoru a třešně. Téměř polovinu své celkové produkce exportuje do zahraničí. Výroba schodišť představuje menší část produkce firmy 37

Kasard, hlavní činností je výroba vnitřních dveří.

Jelikož RD Rýmařov je mateřskou

společností firmy Kasard, je pochopitelné, že bude mít eminentní zájem na tom, že dodavatelem schodišť bude právě její dceřinná společnost. Platební podmínky SWN Moravia jsou 50 % jako záloha předem, druhá část se platí při dodání. Termín dodání je 4-6 týdnů od potvrzení objednávky. Tyto podmínky mohou jen stěží konkurovat platebním a dodacím podmínkám mezi mateřskou a dceřinnou společností, kde spolupráce probíhá spíše na bázi důvěry než na bázi smluvních vztahů. Nicméně termín dodání od společnosti Kasard je dán momentálními výrobními kapacitami. Bude tedy nutné přesvědčit firmu RD Rýmařov, aby jako dodavatele schodišť pro své montované domy využívala, byť jen částečně, i firmu SWN Moravia.

Spolupráce s SWN Moravia by vedla k

rozšíření nabídky RD Rýmařova o

schodiště vyrobená z materiálů, které Kasard při své výrobě nepoužívá, tj. např. smrk, borovice, modřín či bříza.

SWN Moravia využívá pro opracování dřeva pětiosé CNC

obráběcí centrum, dřevo je vysoušeno v počítačem řízených moderních sušárnách, návrh schodišť je realizován speciálním softwarem. Rovněž firma Kasard by společným sdílením znalostí a nákladů na vývoj se společností SWN Moravia získala možnost přístupu k novým technologiím, což by vedlo k rozšíření stávající nabídky výrobků. Předpokladem by však bylo odstranění nedůvěry mezi oběma společnostmi vzhledem k totožnému předmětu podnikání a snaha o spolupráci na bázi partnerství. Dalším efektem případného členství SWN Moravia v klastru by byl členský poplatek plynoucí do rozpočtu klastru. Vzhledem k tomu, že společnost SWN Moravia dosáhla podle zveřejněných údajů za rok 2004 obratu 79 milionů korun , členský poplatek by činil 30.000,Kč, což by znamenalo další příjem do rozpočtu klastru. Jedná se sice o zanedbatelnou částku ročně, nicméně s tím, jak se bude zvyšovat samofinancování klastru v příštích letech, bude se zvyšovat i význam členských příspěvků. Firma SWN Moravia by případným členstvím v klastru neohrozila stávající podmínky pro čerpání dotací z veřejných zdrojů, tak jak jsou definovány v Programu OPPP. Cenným přínosem by mohly být kontakty SWN Moravia pro ostatní členy klastru. Společnost má svá obchodní zastoupení v Anglii, Rakousku, Německu, Itálii, Maďarsku, Slovinsku, Rusku a na Slovensku, kam dodává své výrobky. S pomocí těchto obchodních partnerů by mohlo dojít ke zlepšení povědomí o Moravskoslezském dřevařském klastru, jeho členech a propagaci jejich činností. MSDK by tedy mohl rozšířit svoji databázi o kontakty získané od 38

firmy SWN Moravia, členové klastru by tím získali možnost zprostředkování poptávek a nabídek zahraničních obchodních partnerů získaných prostřednictvím této firmy a jejich obchodních zastoupení a tím zvýšili své šance proniknout na zahraniční trhy a navýšili export svých výrobků. Klastr má svoji databázi firem podnikajících v oblasti lesnického a dřevozpracujícího průmyslu. Slouží tedy svým členům jako informační platforma a datábaze informací, které se k nim dostanou snadněji než je tomu v případě izolovaných firem, rychle a zdarma. Poskytování a sdílení informací funguje v obou směrech. SWN Moravia by naopak mohla získat přístup k této databázi. Klastr se snaží o zvýšení povědomí o občanském sdružení MSDK, propagaci této značky a prezentaci jeho členů prostřednictvím internetu, veřejných portálů, reklamy v odborných časopisech či účastí na veletrzích. SWN Moravia má s účastí na veletrzích bohaté zkušenosti, pravidelně se účastní mnoha veletrhů, jako jsou např. Mezinárodní stavební veletrh IBF v Brně, FOR ARCH v Praze, Bauen+Energie ve Vídni, Mosbild v Moskvě, Bau v Mnichově či Coneco v Bratislavě. V případě, že se SWN Moravia bude prezentovat na některém z veletrhů, na němž by nebyl MSDK zastoupen, bylo by možné využít této účasti také k propagaci činnosti klastru. Tím by se zvýšilo povědomí nejen o klastru samotném, ale také o jeho členech a sortimentu jejich výrobků a služeb. V důsledku získaných kontaktů, poptávek a prezentací na tuzemských a zahraničních akcích by mohlo dojít

ke zvýšení tržeb z

realizované produkce u ostatních členů klastru. Většina výše uvedených skutečností by znamenala přínosy pro klastr a jeho členskou základnu. Dalšími by mohla být např. účast SWN Moravia na seminářích a workshopech které jsou

přístupné jednak odborné, ale také široké veřejnosti. Organizace a zaměření

odborných seminářů jsou v souladu s aktuálními požadavky členů klastru, což umožňuje zvýšení odborné specializace zaměstnanců firem zapojených do MSDK. Tyto semináře jsou organizovány samotným klastrem ve spolupráci s odborníky z praxe či zástupci univerzit a jednotlivých firem. SWN Moravia a jejich speciálně proškolení zaměstnanci využívající moderní zařízení by mohli prezentovat své odborné znalosti na některém ze seminářů pořádaných MSDK a sdílet tyto zkušenosti s odborníky z jiných firem zapojených do klastru či externími účastníky těchto seminářů či workshopů. Nevýhodou je lokalizace SWN Moravia na Vysočině vzdálené více než 250 km od sídel firem většiny členů klastru. Společnost má však 4 obchodní zastoupení v Moravskoslezském kraji, která by mohla napomáhat v rychlejší 39

komunikaci mezi jednotlivými členy MSDK a firmou SWN Moravia.

Většina firem

zapojených do klastru působí nejen v celé České republice, ale i v zahraničí, velká vzdálenost by tedy neměla být hlavním důvodem hovořícím proti zapojení této firmy do MSDK. Silné stránky zapojení firmy SWN Moravia do MSDK spočívají hlavně v možnosti odbytu dřeva společnosti Lesostavby Frýdek-Místek a růstu jejich tržeb, dále ve zkušenostech SWN Moravia

s využitím moderních technologií, jejich obchodními kontakty, účastí na

mezinárodních veletrzích, jejich stabilní finanční situací a přínosech v podobě členským příspěvků, které by klastr jejím zapojením získal. Možné příležitosti jsou především sdílení znalostí a informací, zprostředkování poptávek a nabídek stávajícím členům klastru, spolupráce na vývoji nových technologií a výrobků se společností Kasard, rozšíření nabídky schodišť v montovaných domech společnosti RD Rýmařov, aktivní účast na seminářích a workshopech, sdílení nákladů na přepravu v případě firmy Lesostavby. K slabým stránkám této spolupráce lze zařadit případnou spolupráci s firmou Kasard a RD Rýmařov, a to v případě, že tyto společnosti budou vnímat zapojení firmy SWN Moravia jako konkurenci, která by mohla ohrozit jejich postavení na trhu a nebudou mít zájem na spolupráci s touto firmou. Nutným předpokladem k odstranění této slabiny je změnit myšlení zástupců těchto firem tak, aby členství firmy SWN Moravia vnímali jako příležitost k jejich vlastnímu rozvoji, růstu, inovacím, získání vlastního prospěchu.

Jistou nevýhodou je i lokalizace mimo

Moravskoslezský kraj a zvýšené náklady na přepravu surovin. Současné ceny surového dříví od společnosti Lesostavby Frýdek-Místek včetně nákladů na přepravu však vychází stále levněji než je celorepublikový průměr cen surového dříví. Změny těchto cen by však mohly ohrozit budoucí spolupráci firem Lesostavby a SWN Moravia. Rovněž rivalita mezi firmami Kasard, RD Rýmařov a SWN Moravia by se mohla stát hrozbou pro spolupráci těchto firem, případné protěžování propojených firem v neprospěch firmy SWN Moravia by mohlo vést k neshodám mezi těmito spolupracujícími firmami.

40

ZÁVĚR V současné době tedy jednoznačně převažují přínosy plynoucí z případné účasti této firmy v dřevařském klastru nad negativy. Odpověď na otázku, zda je pro klastr výhodné zapojení firmy podnikající v dřevozpracujícím odvětví do MSDK, by tedy byla kladná. Výhody tohoto zapojení by byly dány především zajištěním odbytu dřeva a tím i vyšších tržeb pro společnost Lesostavby Frýdek-Místek, rozšířením nabídky schodišť u dodavatele montovaných domů společnosti RD Rýmařov a spoluprací s firmou Kasard, která je rovněž výrobcem dřevěných schodišť. Spolupráce mezi těmito firmami by mohla vést v budoucnu ke spolupráci na vývoji nových výrobků, technologií a tím podporovat inovace, což je jedním z cílů a poslání MSDK. Obchodní zastoupení SWN Moravia v zahraničí, jejich účast na veletrzích, a kontakty v tuzemsku i zahraničí mohou vést k nárůstu obchodních příležitostí a exportu, a tím i růstu tržeb u ostatních členů klastru, financování vývoje nových výrobků a zvýšení konkurenceschopnosti firem zapojených do Moravskoslezského dřevařského klastru. V souvislosti se stále měnícími se podmínkami na světových trzích, technologickými změnami a rychlou výměnou informací je pro malé a střední podniky mezipodniková spolupráce hlavním předpokladem toho, jak čelit konkurenci velkých nadnárodní společností, jež

těží z výhod daných rozsahem produkce a jejich celosvětovou působností. Rovněž

představitelé členských států Evropské unie si uvědomují nutnost podpory rozvoje svých regionů a investic do prostředí napomáhájícímu vzniku nových technologií, inovací, výzkumu a

podpoře vzdělávání s cílem dosáhnout toho, aby se Evropa v budoucnu stala

nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa. Jednou s cest je právě podpora mezipodnikové spolupráce, včetně podpory vzniku a rozvoje klastrových iniciativ. Vznik a rozvoj klastrů nabývá na významu, což dokládá i nárůst jejich počtu v České republice v posledních letech. Jsou si toho vědomi i firmy, neboť jejich účastí v klastrech se zvyšují šance na to, jak dosáhnout konkurenční výhody založené na znalostech, inovacích a nových technologiích. Malé a střední podniky působící v malých zemích, jakou je i Česká republika, jsou hlavním faktorem ekonomického rozvoje země a jejich význam pro národní hospodářství je značný. Prioritou vlády by tedy měla být jejich podpora a podpora mezipodnikových forem spolupráce, kam patří i klastrové iniciativy.

41

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: 1) VODÁČEK, L.; VODÁČKOVÁ, O. Strategické aliance se zahraničními partnery. 1. vyd. Praha: Management Press, 2002. 140 s. ISBN 80-7261-058-9. 2) SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. 1. vyd. Ostrava: Repronis, 2004. 160 s. ISBN 80-7329-059-6. 3) MIKOLÁŠ, Z. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 200 s. ISBN 80-247-1277-6. 4) VÍTKOVÁ, R.; VOLKO, V.; VÁPENÍČEK, A. Konkurenceschopnost malých a středních podniků v aliancích (Clusters).1. vyd. Praha: Národní informační středisko pro podporu jakosti, 2005. 115 s. ISBN 80-02-01772-2. 5) SUCHÁNEK, P. Podnikohospodářská analýza. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 110 s. ISBN 80-2103-985-X. 6) Vize Moravskoslezského dřevařského klastru [online]. MSDK. [cit. 2007-04-25]. Dostupný na WWW: 7) Cíle Moravskoslezského dřevařského klastru [online]. MSDK. [cit. 2007-04-25]. Dostupný na WWW: 8) Klastry v Moravskoslezském kraji - přehled [online]. Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. [cit. 2007-04-25]. Dostupný na WWW: 9) Registr ekonomických subjektů - OKEČ.[online]. Český statistický úřad. [cit. 2007-04-25]. Dostupný na WWW: 10) Průvodce klastrem [online]. CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic. [cit. 2007-04-25]. Dostupný na WWW: 11) Zelená kniha klastrových iniciativ. [online]. CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic. [cit. 2007-04-25]. Dostupný na WWW: 12) Operační program podnikání a inovace. [online]. CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic. [cit. 2007-04-25]. Dostupný na WWW: 13) Operační program průmysl a podnikání. [online]. CzechInvest, Agentura pro podporu 42

podnikání a investic. [cit. 2007-04-25]. Dostupný na WWW: 14) Výkazy firmy SWN Moravia. [online].Obchodní rejstřík, Sbírka listin. [cit. 2007-05-25]. Dostupný na WWW: 15) Ceník sortimentů. [online]. Lesostavby Frýdek-Místek. [cit. 2007-05-25]. Dostupný na WWW: 16) NUTSCH, W.; EHRMANN, W. Dřevěná schodiště. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles cz, 2002. 116 s. ISBN 80-86706-01-X. 17) SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera. 2. vyd. Praha: Computer Press, 2001. 219 s. ISBN 80-7226-562-8. 18) Průměrné ceny surového dříví v ČR. [online]. Český statistický úřad. [cit. 2007-06-19]. Dostupný na WWW:

43

SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ: Obrázek 1: Hybné síly konkurence v odvětví dle M.E.Portera..............................................................11 Obrázek 2: Model diamantu M. E. Portera.............................................................................................12 Tabulka 1: Sítě podniků a odvětvové klastry..........................................................................................15 Obrázek 3: Schéma klastru....................................................................................................................16 Obrázek 4: Proces rozvoje klastru..........................................................................................................18 Tabulka 2: Faktory rozvoje klastru.........................................................................................................19 Obrázek 5: Determinanty rozvoje klastru ..............................................................................................20 Tabulka 3: Kritické faktory rozvoje klastrů............................................................................................21 Tabulka 4: SWOT analýza......................................................................................................................24 Tabulka 5: Horizontální a vertikální rozbor aktiv ..................................................................................31 Tabulka 6: Horizontální a vertikální rozbor pasiv..................................................................................32 Tabulka 7: Horizontální rozbor výkazu zisků a ztrát..............................................................................33 Tabulka 8: Koeficient samofinancování.................................................................................................34 Tabulka 9: Doba splácení dluhu..............................................................................................................34 Tabulka 10: Ukazatele platební schopnosti.............................................................................................34 Tabulka 11: Srovnání cen dříví...............................................................................................................35 Tabulka 12: Náklady na výrobu 1000 ks schodišť ….............................................................................36

44

PŘÍLOHA Č. 1 Finanční analýza firmy SWN Moravia Tabulk a č. 1 - Rozvaha podniku - horizontální rozbor Rozvahové položk y – v tis. Kč

2003

2004

Ak tiva

Rozdíl

Rozdíl

v Kč

v%

A K T IV A CEL K EM

41 410,00

44 563,00

3 153,00

107,61

B. Stálá aktiva

27 369,00

25 010,00

-2 359,00

91,38

Samostatné movité věci a soubory mov. Věcí

26 857,00

24 498,00

-2 359,00

91,22

Dlouhodobý finanční majetek-půjčky podnikům

512,00

512,00

0,00

100,00

C. Oběžná aktiva

13 692,00

17 038,00

3 346,00

124,44

I. Materiál na skladě

8 567,00

9 457,00

890,00

110,39

III. Krátkodobé pohledávky

4 145,00

7 102,00

2 957,00

171,34

Pohledávky z obchodního styku

3 742,00

6 321,00

2 579,00

168,92

Stát - daňové pohledávky

403,00

781,00

378,00

193,80

IV. Finanční majetek

980,00

479,00

-501,00

48,88

Peníze v pokladně

607,00

51,00

-556,00

8,40

Bankovní účty

373,00

428,00

55,00

114,75

D. Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv

349,00

2 515,00

2 166,00

720,63

I. Časové rozlišení

349,00

1 787,00

1 438,00

512,03

Náklady příštích období

349,00

1 787,00

1 438,00

512,03

II. Dohadné účty aktivní

0,00

728,00

728,00

PA S IV A CEL K EM

41 411,00

44 563,00

3 152,00

107,61

A. Vlastní kapitál

12 630,00

16 052,00

3 422,00

127,09

Základní jmění

1 000,00

1 000,00

0,00

0,00

Nerozdělený zisk minulých let

5 864,00

11 630,00

5 766,00

198,33

Výsledek +/- hospodaření běžného úč. Období

5 766,00

3 422,00

-2 344,00

59,35

27 664,00

28 412,00

748,00

102,70

9 625,00

9 250,00

-375,00

96,10

11 634,00

15 621,00

3 987,00

134,27

3 294,00

6 083,00

2 789,00

184,67

767,00

816,00

49,00

106,39

-

Pasiva

B. Cizí zdroje I. Zákonné rezervy III. Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení

390,00

499,00

109,00

127,95

1 413,00

84,00

-1 329,00

5,94

227,00

0,00

-227,00

0,00

Jiné závazky

5 543,00

8 139,00

2 596,00

146,83

IV. Bankovní úvěry a výpomoci

6 405,00

3 541,00

-2 864,00

55,28

Bankovní úvěry

6 405,00

3 541,00

-2 864,00

55,28

C. Ostatní pasiva - přechodné účty pasív

1 117,00

99,00

-1 018,00

8,86

II. Dohadné účty pasív

1 117,00

99,00

-1 018,00

8,86

Stát - daňové závazky a dotace Odložený daňový závazek

Zdroj: výpočty autora

45

Tabulk a č. 2 - Rozvaha podnik u – vertikální rozbor Rozvahové položky – v tis. Kč

2003

Podíl v %

2004

Podíl v %

A K TIV A CEL K EM

41 410,00

100,00

44 563,00

100,00

B. Stálá aktiva

27 369,00

66,09

25 010,00

56,12

Samostatné movité věci a soubory mov. Věcí

26 857,00

64,86

24 498,00

54,97

Dlouhodobý finanční majetek-půjčky podnikům

512,00

1,24

512,00

1,15

13 692,00

33,06

17 038,00

38,23

I. Materiál na skladě

8 567,00

20,69

9 457,00

21,22

III. Krátkodobé pohledávky

4 145,00

10,01

7 102,00

15,94

Pohledávky z obchodního styku

3 742,00

9,04

6 321,00

14,18

Stát - daňové pohledávky

403,00

0,97

781,00

1,75

IV. Finanční majetek

980,00

2,37

479,00

1,07

Peníze v pokladně

607,00

1,47

51,00

0,11

Bankovní účty

373,00

0,90

428,00

0,96

D. Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv

349,00

0,84

2 515,00

5,64

I. Časové rozlišení

349,00

0,84

1 787,00

4,01

Náklady příštích období

349,00

0,84

1 787,00

4,01

II. Dohadné účty aktivní

0,00

0,00

728,00

1,63

Ak tiva

C. Oběžná aktiva

Pasiva

2003

Podíl v %

2004

Podíl v %

PA S IV A CEL K EM

41 411,00

100,00

44 563,00

100,00

A. Vlastní kapitál

12 630,00

30,50

16 052,00

36,02

Základní jmění

1 000,00

2,41

1 000,00

2,24

Nerozdělený zisk minulých let

5 864,00

14,16

11 630,00

26,10

Výsledek +/- hospodaření běžného úč. Období B. Cizí zdroje I. Zákonné rezervy III. Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku

5 766,00

13,92

3 422,00

7,68

27 664,00

66,80

28 412,00

63,76

9 625,00

23,24

9 250,00

20,76

11 634,00

28,09

15 621,00

35,05

3 294,00

7,95

6 083,00

13,65

Závazky k zaměstnancům

767,00

1,85

816,00

1,83

Závazky ze sociálního zabezpečení

390,00

0,94

499,00

1,12

1 413,00

3,41

84,00

0,19

227,00

0,55

0,00

0,00

Jiné závazky

5 543,00

13,39

8 139,00

18,26

IV. Bankovní úvěry a výpomoci

6 405,00

15,47

3 541,00

7,95

Bankovní úvěry

6 405,00

15,47

3 541,00

7,95

C. Ostatní pasiva - přechodné účty pasív

1 117,00

2,70

99,00

0,22

II. Dohadné účty pasív

1 117,00

2,70

99,00

0,22

Stát - daňové závazky a dotace Odložený daňový závazek

Zdroj: výpočty autora

46

Tabulk a č. 3: Horizontální rozbor výkazu zisk ů a ztrát

2003 Kč

Položk y výk azu zis ků a ztrát – v tis . Kč

2004 Kč

Rozdíl Kč

Rozdíl %

II 1 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

56764,00

66732,00

9968,00

117,56

B1 Spotřeba materiálu a energie

24233,00

37886,00

13653,00

156,34 160,07

B2 Služby

8328,00

13331,00

5003,00

+ Přidaná hodnota

24203,00

15515,00

-8688,00

64,10

C1 Osobní náklady

13945,00

15193,00

1248,00

108,95

D Daně a poplatky

74,00

81,00

7,00

109,46

E Odpisy dlouh.nehmotného a hmotného majetku

5303,00

5820,00

517,00

109,75

IV Zúčtování rezerv a čas. Rozlišení prov.výnosů

3920,00

0,00

-3920,00

0,00

G Tvorba rezerv a čas.rozlišení provoz. nákladů

4625,00

-375,00

-5000,00

-8,11

VI Ostatní provozní výnosy

4430,00

11185,00

6755,00

0,00

561,00

1378,00

817,00

245,63

I Ostatní provozní náklady *

8045,00

4603,00

-3442,00

57,22

VII. Finanční výnosy

Provozní výsledek hospodaření

1173,00

795,00

-378,00

67,77

J. Finanční náklady

821,00

522,00

-299,00

63,58

* Finanční výsledek hospodaření

352,00

273,00

-79,00

77,56

S Daň z příjmů za běžnou činnost

2591,00

1739,00

-852,00

0,00

** Výsledek hospodaření za běžnou činnost

5806,00

3137,00

-2669,00

54,03

0,00

438,00

438,00

XVII Mimořádné výnosy T Mimořádné náklady *

Mimořádný výsledek hospodaření

*** VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ

40,00

155,00

115,00

387,50

-40,00

283,00

323,00

-707,50

5766,00

3420,00

-2346,00

59,31

Zdroj: výpočty autora

Rychlý test (Quick test): 36 Kvóta vlastního kapitálu = vlastní kapitál / celková aktiva Doba splácení dluhu = (Závazky + Majetek) / Bilanční CF Bilanční CF = Hospodařský výsledek – daň z příjmu + odpisy - přechodné účty aktiv + přechodné účty pasiv

36 Zdroj: SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera. s. 125

47

-

Tabulk a č. 4: Quick test Ukazatele

2003

2004

Aktiva

41 410,00

44 562,00

Vlastní kapitál

12 630,00

16 052,00

Kvóta VK = vl.kapitál / aktiva Celkové závazky

0,30

0,36

11 634,00

15 621,00

Finanční majetek

980,00

479,00

Výsledek hospodaření běžného období

5 766,00

3420,00

- Daň z příjmů

2 591,00

1739,00

+ Odpisy dlouh.nehmotného a hmotného majetku

5 303,00

5820,00

349,00

2 515,00

- Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv + Ostatní pasiva - přechodné účty pasív

1 117,00

99,00

Bilanční CF

9246,00

5085,00

1,36

3,17

Doba splácení dluhu=Závazky+Majetek/CF Zdroj: výpočty autora

Stupnice hodnocení ukazatelů: 37 Ukazate l

Výborný

Velm i dobrý

Dobrý

Špatný

Ohrože n ins olve ncí

Kvóta vlastního kapitálu

> 30 %

> 20 %

> 10 %

>0%

Negativní

Doba splácení dluhu

< 3 roky

< 5 let

< 12 let

> 12 let

> 30 let

Ukazatele platební schopnosti:38 Ukazatel likvidity prvního stupně: Běžná likvidita = oběžná likvidní aktiva / krátkodobá pasiva Ukazatel likvidity druhého stupně: Krátkodobá likvidita = (likvidní aktiva + krátkodobé pohledávky) / krátkodobá pasiva Tabulk a č. 5: Ukazate le plate bní schopnosti Ukazate le

2003

2004

Oběžná likvidní aktiva

981,00

478,00

Krátkodobá pasiva

11634

15621

Běžná likvidita Krátkodobé pohledávky Krátkodobá likvidita Zdroj: výpočty autora

37 Zdroj: SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera. s. 126 38 Zdroj: SUCHÁNEK, P. Podnikohospodářská analýza. s. 33

48

0,08

0,03

4145,00

7102,00

0,44

0,49

PŘÍLOHA Č. 2 Seznam firem zapojených do Moravskoslezského dřevařského klastru

Obchodní firma:

ABEX Substráty a.s.

73925 Žabeň Okres: Frýdek-Místek Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

121 Akciová společnost 22.07.1997 014100 Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených 900200 145000 748200 519000 524800 742000 743000

Počet zaměstnanců

ploch Sběr a zpracování ostatních odpadů Těžba a úprava ostatních nerostných surovin j. n. Balicí činnosti Ostatní velkoobchod Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách j. n. Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství Technické zkoušky a analýzy 25-49

Obchodní firma: Biocel Paskov a.s. 73921 Paskov Okres: Frýdek-Místek Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

Počet zaměstnanců

121 20.12.2000 702000 743000 741400 211000 742010 721000 722000 724000 752500 552000 804290 452100 742000 748500 900200 602400 211200 515300

Akciová společnost Pronájem vlastních nemovitostí Technické zkoušky a analýzy Poradenství v oblasti podnikání a řízení Výroba vlákniny, papíru a lepenky Architektonické a inženýrské činnosti (včetně projektování) Poradenství v oblasti hardwaru Publikování, dodávky a poradenství v oblasti softwaru Činnosti v oblasti databází Činnosti v oblasti protipožární ochrany a ostatní záchranné práce Kempy a jiná zařízení pro krátkodobé ubytování Ostatní vzdělávání j. n. Výstavba pozemních a inženýrských staveb Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství Sekretářské a překladatelské činnosti Sběr a zpracování ostatních odpadů Silniční nákladní doprava Výroba papíru a lepenky Velkoobchod se dřevem, stavebními materiály, nátěrovými hmotami a sanitárním zařízením 250-499

Obchodní firma: Dušan Panáček - INTER PAN Jméno fyzické osoby: Dušan Panáček 75621 Kateřinice Okres: Vsetín

49

Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

102 29.07.1991 602400 505000 020200 521000 524800 201000

Počet zaměstnanců

Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona zapsaná v obchodním rejstříku Silniční nákladní doprava Maloobchodní prodej pohonných hmot Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Maloobchod v nespecializovaných prodejnách Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách j. n. Výroba pilařská a impregnace dřeva 100-199

Obchodní firma: PROFINVESTIK s.r.o. 73801 Frýdek-Místek Okres: Frýdek-Místek Základní charakteristiky Právní forma: 112 Datum vzniku: 29.05.1992 Odvětvová klasifikace činnosti: 742010 452000 748700 521000 203000 Počet zaměstnanců

Společnost s ručením omezeným Architektonické a inženýrské činnosti (včetně projektování) Pozemní a inženýrské stavitelství Ostatní podnikatelské činnosti j. n. Maloobchod v nespecializovaných prodejnách Výroba stavebně truhlářská a tesařská 10-19

Obchodní firma: Jaromír Weiss PLUS Jméno fyzické osoby: Jaromír Weiss 72300 Martinov Okres: Ostrava-město Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ: Počet zaměstnanců

101

Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním

rejstříku 07.01.1991 286300 Výroba zámků a kování 203010 Výroba stavebně truhlářská 10-19

Obchodní firma: JEWA,s.r.o. 73995 Bystřice Okres: Frýdek-Místek Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ: Počet zaměstnanců

112 Společnost s ručením omezeným 17.02.1994 201000 Výroba pilařská a impregnace dřeva 521000 Maloobchod v nespecializovaných prodejnách 20-24

Obchodní firma: KATR a.s. 79343 Stará Ves Okres: Bruntál Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

121 31.12.2000 013000 748700 203010

Akciová společnost Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Ostatní podnikatelské činnosti j. n. Výroba stavebně truhlářská

50

201000 524800 519000 631000 511100

Výroba pilařská a impregnace dřeva Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách j. n. Ostatní velkoobchod Manipulace s nákladem a skladování Zprostředkování velkoobchodu se základními zemědělskými produkty, živými zvířaty,

714000 703100 020200 525000 454000 527000 748500 451000 505000 515100 515500 741200 502000 602400 020210 014000

textilními surovinami a polotovary Pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost j. n. Zprostředkovatelské činnosti realitních agentur Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Maloobchod s použitým zbožím provozovaný v prodejnách Dokončovací stavební činnosti Opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Sekretářské a překladatelské činnosti Příprava staveniště Maloobchodní prodej pohonných hmot Velkoobchod s pevnými, kapalnými a plynnými palivy a příbuznými výrobky Velkoobchod s chemickými výrobky Účetní a auditorské činnosti a jejich revize; daňové poradenství Opravy a údržba motorových vozidel (kromě motocyklů) Silniční nákladní doprava Činnosti související s pěstováním lesa Činnosti v rostlinné a živočišné výrobě kromě veterinárních činností; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch 200-249

Počet zaměstnanců

Obchodní firma: KASARD, s.r.o. 79501 Rýmařov Okres: Bruntál Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ: Počet zaměstnanců

112 Společnost s ručením omezeným 19.03.1996 521000 Maloobchod v nespecializovaných prodejnách 50-99

Obchodní firma: F.N.B. - FIRST NORTH BUSINESS, s.r.o. 73801 Frýdek-Místek Okres: Frýdek-Místek Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

112 27.04.2000 524000 741400 511000 602400 175400 175300

Počet zaměstnanců

Společnost s ručením omezeným Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách Poradenství v oblasti podnikání a řízení Zprostředkování velkoobchodu Silniční nákladní doprava Výroba jiných textilních výrobků Výroba netkaných textilií a výrobků z nich kromě oděvů 10-19

Obchodní firma: KARDE s.r.o. 79501 Rýmařov Okres: Bruntál Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

112 06.09.1994 203000 521000 251000

Společnost s ručením omezeným Výroba stavebně truhlářská a tesařská Maloobchod v nespecializovaných prodejnách Výroba pryžových výrobků

51

252000

Výroba plastových výrobků 100-199

Počet zaměstnanců

Obchodní firma: RD Rýmařov s. r. o. 79501 Rýmařov Okres: Bruntál Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

112 08.01.1992 203020 553000 521000 502000 286300 742010 452100 602400 505000 713000 703100 452000 454500 453100 453200 453300 454300 203000 451100

Počet zaměstnanců

Společnost s ručením omezeným Výroba tesařská a výroba dřevostaveb včetně prvků pro montované stavby Restaurace Maloobchod v nespecializovaných prodejnách Opravy a údržba motorových vozidel (kromě motocyklů) Výroba zámků a kování Architektonické a inženýrské činnosti (včetně projektování) Výstavba pozemních a inženýrských staveb Silniční nákladní doprava Maloobchodní prodej pohonných hmot Pronájem strojů a zařízení Zprostředkovatelské činnosti realitních agentur Pozemní a inženýrské stavitelství Ostatní dokončovací stavební činnosti Elektroinstalace Izolační práce (kromě hydroizolace) Instalatérské práce Pokládání podlahových krytin a obkládání stěn Výroba stavebně truhlářská a tesařská Demolice a zemní práce 250-499

Obchodní firma: FM PROLES CZ s.r.o. 73801 Frýdek-Místek Okres: Frýdek-Místek Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

112 Společnost s ručením omezeným 30.03.2005 519000 Ostatní velkoobchod 521100 Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných 511000 014100 201000 743000

Počet zaměstnanců

prodejnách Zprostředkování velkoobchodu Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Výroba pilařská a impregnace dřeva Technické zkoušky a analýzy 10-19

Obchodní firma: TIMBER PRODUCTION s.r.o. 75606 Velké Karlovice Okres: Vsetín Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

Počet zaměstnanců

112 28.02.1993 205100 521000 203000 748700 020120

Společnost s ručením omezeným Výroba jiných dřevařských výrobků kromě nábytku Maloobchod v nespecializovaných prodejnách Výroba stavebně truhlářská a tesařská Ostatní podnikatelské činnosti j. n. Těžba dřeva 50-99

52

Obchodní firma: TP EUROokna s.r.o. 75606 Velké Karlovice Okres: Vsetín Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ: Počet zaměstnanců

112 Společnost s ručením omezeným 29.11.1999 524800 Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách j. n. 454200 Stavební zámečnictví a stavebně truhlářské práce 25-49

Obchodní firma: Lesostavby Frýdek-Místek a. s. 73801 Frýdek-Místek Okres: Frýdek-Místek Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

121 Akciová společnost 01.07.1992 515100 Velkoobchod s pevnými, kapalnými a plynnými palivy a příbuznými výrobky 014100 Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených 742010 505000 923400 451100 602400 602300 714000 020200 452100 900200 011000 743000 014200 012000 020100 011230

Počet zaměstnanců

ploch Architektonické a inženýrské činnosti (včetně projektování) Maloobchodní prodej pohonných hmot Ostatní zábavní činnosti j. n. Demolice a zemní práce Silniční nákladní doprava Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava Pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost j. n. Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Výstavba pozemních a inženýrských staveb Sběr a zpracování ostatních odpadů Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Technické zkoušky a analýzy Činnosti v živočišné výrobě kromě veterinárních činností Živočišná výroba Pěstování lesa a těžba dřeva Pěstování květin a okrasných dřevin 250-499

Obchodní firma: OHL ŽS, a.s. 66002 Brno-střed Okres: Brno-město Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

121 31.03.1992 452500 452300 452120 742010 702000 741400 743000 451100 748500 552390 454420 748700 701200 631200 714000 741200

Akciová společnost Ostatní stavební činnosti zahrnující speciální řemesla Výstavba komunikací, letišť a sportovních areálů Výstavba budov j. n. Architektonické a inženýrské činnosti (včetně projektování) Pronájem vlastních nemovitostí Poradenství v oblasti podnikání a řízení Technické zkoušky a analýzy Demolice a zemní práce Sekretářské a překladatelské činnosti Ostatní zařízení pro krátkodobé ubytování j. n. Malířské a natěračské práce Ostatní podnikatelské činnosti j. n. Nákup a následný prodej vlastních nemovitostí Skladování Pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost j. n. Účetní a auditorské činnosti a jejich revize; daňové poradenství

53

361100 747000 343000 145000 321000 332000

Výroba sedacího nábytku Průmyslové čištění a všeobecný úklid Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů) a jejich motory Těžba a úprava ostatních nerostných surovin j. n. Výroba elektronek a jiných elektronických součástek Výroba měřicích, kontrolních, zkušebních, navigačních a jiných přístrojů a zařízení kromě

742000 632100 291000

zařízení pro řízení průmyslových procesů Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství Ostatní vedlejší činnosti v pozemní dopravě Výroba a opravy strojů pro výrobu a využití mechanické energie kromě motorů pro letadla,

602300 401300 515700 282200 926200 505000 322020 Počet zaměstnanců

automobily a motocykly Ostatní nepravidelná osobní pozemní doprava Rozvod elektřiny a obchod s elektřinou Velkoobchod s odpadem a šrotem Výroba topných těles a kotlů pro ústředního topení Ostatní sportovní činnosti Maloobchodní prodej pohonných hmot Výroba telefonních a dálnopisných přístrojů a ústředen 1500-1999

Obchodní firma: Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. 73943 Staříč Okres: Frýdek-Místek Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

112 02.10.2002 702000 201000 519000 524000 900200 743000 505000

Počet zaměstnanců

Společnost s ručením omezeným Pronájem vlastních nemovitostí Výroba pilařská a impregnace dřeva Ostatní velkoobchod Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách Sběr a zpracování ostatních odpadů Technické zkoušky a analýzy Maloobchodní prodej pohonných hmot 200-249

Obchodní firma: Opavská lesní a.s. 14000 Praha 4 Okres: Praha 4 Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

Počet zaměstnanců

121 01.07.1992 011000 020220 020210 050200 711000 203010 286300 241300 246100 930100 930200 020110 602400 552300 452100 741200

Akciová společnost Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Činnosti související s těžbou dřeva Činnosti související s pěstováním lesa Chov ryb a související činnosti Pronájem osobních a lehkých dodávkových automobilů do 3,5 tuny Výroba stavebně truhlářská Výroba zámků a kování Výroba jiných základních anorganických chemických látek Výroba výbušnin Praní a chemické čištění textilních, kožených a kožešinových výrobků Kadeřnické, kosmetické a podobné služby Pěstování lesa Silniční nákladní doprava Ostatní zařízení pro krátkodobé ubytování Výstavba pozemních a inženýrských staveb Účetní a auditorské činnosti a jejich revize; daňové poradenství 200-249

54

Obchodní firma: Pila MSK, a.s. 75606 Velké Karlovice Okres: Vsetín Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ: Počet zaměstnanců

121 Akciová společnost 19.12.1994 521200 Ostatní maloobchod v nespecializovaných prodejnách 50-99

Obchodní firma: Dřevěné konstrukce ŠOPÍK s.r.o. 79501 Rýmařov Okres: Bruntál Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ: Počet zaměstnanců

112 Společnost s ručením omezeným 22.09.2004 524800 Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách j. n. 452100 Výstavba pozemních a inženýrských staveb 1-5

Obchodní firma: Radek Blahuš 79323 Karlovice Okres: Bruntál Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

Počet zaměstnanců

101

Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním

rejstříku 11.04.1995 205100 Výroba jiných dřevařských výrobků kromě nábytku 521000 Maloobchod v nespecializovaných prodejnách 526300 Ostatní maloobchod provozovaný mimo prodejny 6-9

Obchodní firma: "RUBEZ", spol. s r.o. 74272 Mořkov Okres: Nový Jičín Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ: Počet zaměstnanců

112 Společnost s ručením omezeným 23.07.1991 521000 Maloobchod v nespecializovaných prodejnách 203010 Výroba stavebně truhlářská 10-19

Obchodní firma: LESY BESKYDY A.S. 73911 Frýdlant nad Ostravicí Okres: Frýdek-Místek Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

121 Akciová společnost 26.02.2003 014100 Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených 020200 526300 511000 748700 602400 020210

ploch Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Ostatní maloobchod provozovaný mimo prodejny Zprostředkování velkoobchodu Ostatní podnikatelské činnosti j. n. Silniční nákladní doprava Činnosti související s pěstováním lesa

55

Počet zaměstnanců

50-99

Obchodní firma: VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA 70800 Poruba Okres: Ostrava-město Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

601 01.01.1995 803020 452500 451100 451200

Počet zaměstnanců

Vysoká škola Vysokoškolské vzdělávání Ostatní stavební činnosti zahrnující speciální řemesla Demolice a zemní práce Průzkumné vrtné práce 1500-1999

Obchodní firma: NEZÁVISLÁ PŘEJÍMKA s.r.o. 16900 Praha 6 Okres: Praha 6 Základní charakteristiky Právní forma: Datum vzniku: OKEČ:

Počet zaměstnanců

112 23.12.1998 511000 519000 741400

Společnost s ručením omezeným Zprostředkování velkoobchodu Ostatní velkoobchod Poradenství v oblasti podnikání a řízení 25-49

56

PŘÍLOHA Č. 3 Rozpis spotřeby materiálu na výrobu schodiště

Zdroj: NUTSCH, W.; EHRMANN, W. Dřevěná schodiště. s. 96 57