Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah

Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G

Obsah 1. Základní údaje o sledování ................................................................................ 2 2. Souhrnné výsledky šetření v roce 2009 ............................................................. 3 2.1 Výsledky zjištěné v předškolním vzdělávání ............................................... 3 2.2 Výsledky zjištěné v základním vzdělávání .................................................. 4 2.3 Výsledky zjištěné v základním vzdělávání v základních školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením ........................ 5 2.4 Výsledky zjištěné v gymnaziálním vzdělávání ............................................ 6 3. Doporučení vyplývající ze zjištěných výsledků šetření ...................................... 7


1.

VÚP, 2009

Základní údaje o sledování

Výzkumný ústav pedagogický v Praze sleduje postupné zavádění kurikulární reformy do škol. Situace ve školách je monitorována zejména s ohledem na výskyt případných problémů ve školách, aby bylo možné na zjištěné problémy z pozice MŠMT i VÚP reagovat. Z těchto důvodů zařadil VÚP do svého plánu činnosti pro roky 2008, 2009 úkol „Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v mateřských školách, základních školách, základních školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením a v gymnáziích“. Monitoring probíhal formou řízených rozhovorů v partnerských školách, na základě kterých vznikly podklady pro dotazníkové šetření, které se uskutečnilo v červnu roku 2009 ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání na vzorcích 400 (návratnost 204) mateřských škol, 376 (283) základních škol, 348 (230) základní škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením a 346 (226) gymnázií. Byl zaměřen především na zjišťování zkušeností pedagogů se školními vzdělávacími programy (dále jen ŠVP) po dvou letech výuky podle ŠVP (mateřské, základní školy). Řízené rozhovory a dotazníková šetření ve čtyřletých gymnáziích se zaměřily na situaci při dokončení ŠVP a zahájení výuky podle ŠVP. Tato zpráva přináší výsledky z monitorování problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy za rok 2009. Podrobné výsledky jsou součástí širšího materiálu a budou zveřejněny na stránkách VÚP.

2


2.

VÚP, 2009

Souhrnné výsledky šetření v roce 2009

2.1 Výsledky zjištěné v předškolním vzdělávání V roce 2009 z šetření vyplynulo, že v mateřských školách (MŠ) je práce se ŠVP a TVP na velmi dobré úrovni. Pedagogové rozumějí RVP PV a pozitivně vnímají, že mají ve svých dokumentech dostatek prostoru pro kreativní práci s dětmi. V dané fázi kurikulární reformy je potřeba se soustřeďovat na další vzdělávání pedagogů, především v oblasti autoevaluace, v práci s heterogenními kolektivy dětí a v metodách spolupráce s rodiči. Pedagogové uvádějí jako problém vysoký počet žáků ve třídách a obtížnou práci s věkově heterogenními kolektivy. Každá věková skupina vyžaduje aplikaci specifických didaktických postupů. Pro práci s heterogenními kolektivy chybí pedagogům metodická podpora. Pedagogové považují za velmi důležitou přípravu dítěte na vstup do školy ve spolupráci s 1. stupněm základních škol a upozorňují, že pro tuto přípravu je také nedostatečná metodická podpora. Hlavní zjištění z dotazníkového šetření (204 mateřských škol):  RVP PV bylo přijato pozitivně, pedagogům umožnilo zlepšit vlastní práci. Pedagogové jsou velmi spokojeni s možností práce podle ŠVP, oceňují zejména zvýšení pedagogické autonomie a možnost individuálního přístupu k dětem.  Z pohledu naplňování cílů RVP PV se jeví učitelům jako problematické současné podmínky, především počet dětí ve třídách.  Realizaci kurikulární reformy v předškolním vzdělávání brání nedostatečná proškolenost pedagogů. Jako velmi obtížné se jeví především téma autoevaluace.

3


VÚP, 2009

2.2 Výsledky zjištěné v základním vzdělávání Sledování v základních školách (ZŠ) ukázalo, že i když se neobjevily zásadní problémy s postupným zaváděním výuky podle ŠVP, činí učitelům určité problémy porozumění klíčovým kompetencím, průřezovým tématům, výchovným a vzdělávacím strategiím i očekávaným výstupům některých vzdělávacích oborů. Za hlavní přínosy práce se ŠVP považují pedagogové ZŠ především spolupráci s ostatními pedagogy ve sboru, uplatňování mezipředmětových vazeb. Ve školách se díky práci se ŠVP začaly využívat nové metody a formy práce i další metody hodnocení, především sebehodnocení žáků na základě konkrétních kritérií, což umožňuje učit žáky dívat se na vlastní práci a práci jiných kriticky i objektivně. Je však třeba nadále sledovat, jak kritéria vznikají a jak efektivně se s nimi pracuje. Častěji školy využívají i formativní slovní hodnocení (zejména na 1. stupni ZŠ), protože umožňuje hodnotit motivačně. Prakticky všechny školy už přistoupily k vyhodnocení a úpravám ŠVP. I nadále je třeba sledovat, čeho se úpravy týkají a na základě jakých zkušeností se k nim přistupuje. Pedagogové ZŠ se shodují, že je třeba vzdělávat učitele pro práci s klíčovými kompetencemi, zejména rozvíjet jejich dovednosti propojovat klíčové kompetence s očekávanými výstupy vzdělávacích oborů a hodnotit je. Podobně se klade důraz na vzdělávání pedagogů v oblasti průřezových témat a výchovných a vzdělávacích strategií. Jako problematické pro realizaci kurikulární reformy vnímají školy především velmi omezené možnosti odměňování pedagogů za kvalitní práci a personální zabezpečení výuky (aprobovanost pedagogů). Přetrvávají problémy v nízké kvalitě učebnic a v nadměrné administrativě. Rizika školy vidí v přechodu absolventů 9. ročníků na střední školy, které nadále kladou větší důraz na vědomosti než na komplexní dovednosti žáků. Hlavní zjištění z dotazníkového šetření (283 základních škol):  Organizační problémy se zaváděním ŠVP většina škol nepocítila, vyskytly se jen jednotlivě, a to především v malých školách s menšími pedagogickými sbory.  Školy již přistoupily k revizím původních ŠVP. Vyhodnocení ŠVP prováděly školy nejčastěji na konci roku a úpravy ŠVP se na základě prvních zkušeností s výukou týkaly především učebního plánu a učebních osnov, vzdělávacího obsahu (přesuny mezi ročníky, hledání optimálnějších mezipředmětových vazeb).  Jako jednu z nejvýraznějších změn souvisejících se zavedením ŠVP školy uváděly častější využívání nových metod nebo zvýšení počtu projektů realizovaných ve školách.  Školy se shodují v názoru, že žáci i jejich rodiče mají být seznámeni s pravidly a kritérii hodnocení.  Přesto, že RVP ZV nabízí různé způsoby realizace průřezových témat, řešily školy tuto otázku nejčastěji formou integrace do vzdělávacích oborů.  Jako negativní hodnotí školy fakt, že výuka podle ŠVP je ovlivněna nedostatečným materiálním vybavením škol.  Školy mají zájem o další vzdělávání pedagogů, především v oblasti metod autoevaluace, metod hodnocení žáků, v problematice klíčových kompetencí a průřezových témat. Dále usilují o vzdělávání v oblasti práce s rodiči problémových žáků.

4


2.3

VÚP, 2009

Výsledky zjištěné v základním vzdělávání v základních školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením

Situace v základních školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením je v mnoha ukazatelích velmi podobná jako v základních školách běžného typu – v souvislosti s kurikulární reformou učitelé pozitivně hodnotí zlepšení spolupráce mezi pedagogy, především u paralelních tříd a mezi 1. a 2. stupněm. Rozšířilo se využívání nových metod práce a projektů i zaměření na motivující hodnocení a sebehodnocení žáků. V návaznosti na rozšiřování mezipředmětových vazeb a integraci předmětů speciálně pedagogické péče se školám více daří zapojovat do výuky rodiče. Společná je i potřeba další metodické podpory. Jako problematický vnímají školy zejména nárůst administrativy, nedostatečné vybavení škol (především PC), kvalitu učebnic, málo příležitostí pro pracovní setkávání pedagogů pracujících s podobně handicapovanými žáky. Rizika školy vidí v nedostatku kvalifikovaných pedagogů, v nedostatečné připravenosti absolventů VŠ a v kvalitě jejich praktické přípravy. Pedagogové mají zájem o další vzdělávání především v oblasti hodnocení klíčových kompetencí a také o konference specificky zaměřené na jednotlivé druhy postižení. Hlavní zjištění z dotazníkového šetření (230 škol):  S ohledem na kurikulární reformu pedagogové také považují za přínosné mezipředmětové propojování učiva a zařazení více předmětů speciálně pedagogické péče.  Předměty speciálně pedagogické péče školy nejčastěji integrují do ostatních předmětů.  V souvislosti se zaváděním ŠVP školy nepociťují žádné organizační problémy.  Úpravy ŠVP provádělo dosud pouze několik jednotlivých škol, a to především v učebním plánu.  Průřezová témata jsou oproti vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu začleňována nejčastěji formou projektů.  Školy preferují hodnocení klasifikací a kombinací klasifikace a slovního hodnocení.  Školy se shodují v tom, že se osvědčuje vést žáky k sebehodnocení.  Pedagogové sledovaných škol mají zájem o další vzdělávání, nejvíce v oblastech autoevaluace a klíčových kompetencí.

5


VÚP, 2009

2.4 Výsledky zjištěné v gymnaziálním vzdělávání Čtyřletá gymnázia (G) jsou zatím na počátku práce se ŠVP. Ze sledování v roce 2009 vyplynulo, že pedagogové škol pozitivně hodnotí vzájemnou spolupráci mezi pedagogy zahájenou při tvorbě ŠVP (společné vzdělávací aktivity pro pedagogické sbory), zaměření na nové metody a způsoby práce, využití hospitací jako prvku motivace a vzájemné diskuse nad didaktickými problémy. Za důležitý prvek vzdělání považují rozvoj klíčových kompetencí. Podobně jako základní školy vidí problémy právě v utváření a hodnocení klíčových kompetencí a průřezových témat a také v realizaci autoevaluace školy. Při tvorbě ŠVP se objevovaly problémy se sestavením učebních plánů. Hlavní zjištění z dotazníkového šetření (226 gymnázií):  Za největší přínos tvorby ŠVP pedagogové považují širší promýšlení obsahu vzdělávání a procesu výuky. To je umožněno vyšším důrazem na týmovou spolupráci sboru. Vnitřní provázanost celého ŠVP považují pedagogové za velmi podstatnou.  Nejobtížnější pro zpracování do ŠVP je pro školy autoevaluace a zařazení průřezových témat.  Při tvorbě ŠVP hledali pedagogové nejčastěji pomoc v otázkách určení vztahu státní maturity a ŠVP.  Jako přínosný nástroj hodnocení i motivace pedagogů byly označeny vzájemné hospitace.  Úpravy ŠVP gymnázia zatím neprovádějí. Vzhledem k časové náročnosti obsahu ovšem očekávají změny v jeho rozvržení.  Rizikem podle respondentů je, že ne všichni pedagogové pochopili, že učivo není cílem výuky, ale prostředkem pro dosažení komplexních cílů vzdělávání.  Pedagogové gymnázií mají zájem o další vzdělávání, zejména v oblasti nových a efektivních metod.

6


3.

VÚP, 2009

Doporučení vyplývající ze zjištěných výsledků šetření

Ze zjištění je patrné, že se některé problémy opakují napříč jednotlivými typy škol, což svědčí o jejich naléhavosti a o tom, že je třeba jim věnovat zvýšenou pozornost. Na základě výsledků monitoringu implementace kurikulární reformy, který prováděl VÚP v Praze v roce 2009, lze (i s přihlédnutím k velikosti vzorků škol a k dalším omezením zjišťovacích metod) navrhnout tato doporučení: Doporučení pro oblast předškolního vzdělávání:  Podporovat školy pro práci s heterogenními kolektivy.  Provádět kroky vedoucí k optimalizaci počtu žáků ve třídách.  Zjednodušovat procesy tzv. „podpůrných činností“, snižovat administrativu, která nadměrně zatěžuje pedagogy v mateřských školách (zjednodušit požadavky na školní a třídní vzdělávací programy).  Zajišťovat koordinované další vzdělávání pedagogů, které by operativně reagovalo na problémy pedagogů a nabízelo cílenou podporu a pomoc při jejich práci. Doporučení pro oblast základního vzdělávání:  Urychleně zajistit odborné řešení problematiky klíčových kompetencí a dalších prvků vzdělávání směřujících ke zvyšování konkurenceschopnosti. Metodicky podporovat školy v propojování klíčových kompetencí s očekávanými výstupy jednotlivých vzdělávacích oborů (a to i s pomocí projektů financovaných z prostředků ESF). Bez intenzivního a systémového řešení daných oblastí budou problémy se zaváděním moderně pojatého obsahu vzdělávání ve školách nadále přetrvávat.  Nabízet další vzdělávání pedagogů a intenzivní metodickou podporu pro realizaci ŠVP.  Zlepšovat materiální vybavení škol a personální podmínky v souladu s naplňováním cílů kurikulární reformy, a dosahovat tak vyšší kvality vzdělání u žáků.  V budoucí revizi RVP ZV se zaměřit i na problémy týkající se očekávaných výstupů některých oborů a propojení výstupů s klíčovými kompetencemi v návaznosti na odborné aktivity.  Zaměřit se v dalším období na kvalitativní sledování výuky podle ŠVP za účelem získání dalších dat, která by konkrétněji postihla, jak probíhá výuka v souladu s kurikulární reformou. Doporučení pro oblast základního vzdělávání ve školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením:  Nabízet intenzivní metodickou podporu především pro realizaci aktivizujících metod výuky, kriteriální hodnocení žáků, předměty speciální péče, spolupráci s rodiči.  Zlepšovat v daných školách podmínky pro realizaci výuky v pojetí RVP ZV a jeho přílohy. Doporučení pro oblast gymnaziálního vzdělávání:  Využít výsledků realizovaných projektů pro rozvoj dovedností pedagogů pracovat s klíčovými kompetencemi a s konkrétními metodami autoevaluace.  Nadále sledovat problémy se zaváděním výuky podle ŠVP a využít k tomu především projekt Kurikulum G.  Nabízet pedagogům gymnázií v maximální možné míře další vzdělávání a metodickou podporu, a to i s ohledem na zjištěné problémy tohoto typu škol.

7

Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah

Recommend Documents