Monitoring programů VaVaI pro zapojení českých subjektů do evropského výzkumného prostoru. Česká společnost pro nové materiály

Monitoring programů VaVaI pro zapojení českých subjektů do evropského výzkumného prostoru

Česká společnost pro nové materiály

Praha 2014

Česká společnost pro nové materiály Monitoring programů VaVaI pro zapojení českých subjektů do evropského výzkumného prostoru

Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................................................ 2

2.

SPIRE (Sustainable Process Industries and Resource Efficiency).................................................... 4

3.

Factories of the Future PPP ............................................................................................................. 6

4.

Energy – efficient Buildings PPP ...................................................................................................... 8

5.

Evropská iniciativa pro zelená vozidla (European Green Vehicles Initiative EGVI) ...................... 11

6.

Fotonika (Photonics)...................................................................................................................... 13

7.

Robotika ........................................................................................................................................ 16

8.

High Performance Computing ....................................................................................................... 18

9.

Advanced 56 Networks for the Future Internet ............................................................................ 19

10.

Závěr .......................................................................................................................................... 21

11.

Příloha........................................................................................................................................ 23

1


1. Úvod Na základě objednávky České technologické platformy strojírenství o.s. byla vypracována studie, jejímž cílem je monitoring programů VaVaI pro zapojení českých subjektů do evropského výzkumného prostoru. Tato studie doplňuje každoročně vydávanou publikaci „Průvodce systémem veřejné podpory výzkumu, vývoje inovací v České republice [1.1] o aktivity, které jsou v uvedené publikaci zmíněny jen okrajově. Jedná se zejména o aktivity Contractual Public Private Partnership (cPPPs) v programu Horizon 2020. V současné době jsou aktuální: SPIRE

(Sustainable Process Industries and Resource Efficiency)

EeB

(Energy-efficient Buildings)

EGVI

(European Green Vehicle Initiative)

FoF

(Factories of the Future)

Photonic PPP Robotic PPP High Performance Computing Advanced 5G Networks for the Future Internet Jsou popsány hlavní cíle jednotlivých aktivit, v přílohách dokumentu nezbytné informační zdroje. Přehledný úvod do zpracovávané problematiky je zveřejněn v časopisu ECHO č. 1-2, 2014, str. 4-7, autorka Jitka Kubátová TC AV ČR [1.2]. Ucelený přehled o současných trendech v prioritních oblastech rozvoje Evropského výzkumného prostorou obsahuje publikace „Česká republika v ERA v roce 2012 [1.3]. TC AV ČR vydalo další dokument „Rozvoj podpůrné informační infrastruktury pro zapojení českých týmů do mezinárodní výzkumné spolupráce [1.4]. Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) a Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace (CZELO) vydaly informační brožuru, která představuje souhrn evropských programů pro VaVaI v letech 2014-2020 [1.5]. Popis situace a význam vznikajících velkých infrastruktur pro VaVaI v rámci ČR i ERA je obsažen v publikaci „Cestovní mapa velkých infrastruktur pro VaVaI [1.6]. Priority VaVaI – návrh na období do roku 2030 jsou popsány v dokumentu [1.7]. Další pohled na ČR v evropském výzkumném prostoru zpracovalo MŠMT a MZV [1.8]. Kolektiv autorů Národního informačního centra TC AV ČR připravil stručnou brožuru obsahující základní strukturu programu H 2020. Průběžné aktualizace lze nalézt na www.fp7.cz/cs/horizon-2020 . Situaci kovodělného průmyslu a odvětví výroby kovových výrobků monitoruje zpráva evropské komise Podnikání a průmysl. Zde jsou uvedeny základní statistické údaje, silné a slabé stránky, konkurenční postavení, iniciativy, které je třeba využít, dostupné služby a finanční prostředky [1.9].

2


Reference [1.1] Blažka M. a kol.: Průvodce systémem veřejné podpory VaVaI v ČR – 2014 [1.2] Kubátová J.: Výzkumná PPP partnerství v 7. RP a H 2020. ECHO, 1-2/2014 [1.3] Klusáček K. a kol.: ČR v ERA v roce 2012, TC AV ČR 2013 [1.4] Pokorný O., Pazour M.: Rozvoj podpůrné informační infrastruktury pro zapojení českých týmů do mezinárodní výzkumné spolupráce, TC AV ČR, 2012 [1.5] CZELO a CEBRE: Evropské programy na podporu VaVaI, podnikání, infrastruktury a odborného vzdělávání v letech 2014-2020 [1.6] Cestovní mapa ČR velkých infrastruktur pro VaVaI [1.7] Marková K.: Národní priority orientovaného VaVaI [1.8] Křenek P. a kol.: ČR v evropském výzkumném prostoru MŠMT, MZV [1.9] EK Podnikání a průmysl: Jaká je situace v „neviditelném“ odvětví Evropy?

3


2. SPIRE (Sustainable Process Industries and Resource Efficiency) Jedná se o aktivitu v oblasti udržitelného zpracovatelského průmyslu; hlavně sektorů chemického průmyslu, stavebnictví, ocelářství, nekovových materiálů a vodního hospodářství. Cílem je inovovat zpracovatelský průmysl ve smyslu zajištění udržitelnosti, zvýšení efektivity a dosažení konkurenceschopnosti ve světovém měřítku. Měřítkem je snížení energetické spotřeby o 30% a snížení neobnovitelných zdrojů materiálu o 20% ve srovnání se současným stavem. Další aktivity směřují k vytváření nových pracovních příležitostí a rozvíjení „čistých průmyslových technologií“. Ve „SPIRE ROADMAP“ [2.1] je určeno 6 klíčových komponent, a to: a) FEED (zdroje) - zvýšit udržitelnost a kvalitu existujících zdrojů - využívat odpady a recyklaci materiálů jako nových zdrojů - optimální nakládání se zdroji vody - posílit roli biomasy jako průmyslového surového materiálu b) odpady jako nové zdroje materiálů a energií - porozumět hodnotám toku odpadů - technologie pro separaci, extrakci, třídění plynů, kapalin i tuhých látek, - technologie pro recyklaci, - hodnotový řetězec, schémata množství recyklací a modely podnikání c) procesy - pokročilé energetické procesy - skladování energie - řízení, monitorování a optimalizace - efektivnější systémy a zařízení - nové manažerské koncepty d) aplikace - vývoj nových materiálů - jejich aplikace v širokém rozsahu e) horizontální aktivity - identifikace, benchmarking a transfer dobrých řešení - metodologie a nástroje pro nová řešení - vývoj vzdělávacích programů f) výstupy - analýzy a jejich diseminace pro praxi - sociální udržitelnost pro zpracovatelský průmysl 4


V závěru SPIRE ROADMAP jsou definovány očekávané postupy (klíčové identifikátory) pro podávané projekty. Pro administraci a řízení byla založena v roce 2012 asociace „A. SPIREaisbl“. Aktuální výzvy budou zveřejňovány na webu www.spire2030.eu. 21. října 2014 proběhly v Bruselu informační dny. Zároveň se uskuteční „brokerage and networking event“ pro možnost zapojení do nově iniciovaných projektů. Následně potom v prosinci (16.–14.12.) budou vyhodnoceny informace ze „SPIRE Brokerage session“; uvedena databáze prezentací navrhovaných projektů a záznamy prezentací z plenárního jednání i ze dvou paralelních sekcí. Kontaktní místo: A. SPIREaisbl Avenue E. van Nieuwenhuyse, 4 box 1 B 1160 Brussels e-mail: [email protected]

Zdroj: SPIRE PPP- Sustainable Process Industries through Resource & Energy Efficiency – K.H Sommer 2013

Reference [2.1] Kol.: SPIRE ROADMAP [2.2] SPIRE PPP topics in H 2020 Work Programmes 2014-2015 [2.3] HORIZON 2020 Work Programme 2014-2015 “Leadership in enabling and industrial technologies“ [2.4] A. SPIRE Application form [2.5] Memorandum of understanding [2.6] A. SPIRE Statutes [2.7] Sustainable Process Industry 5


3. Factories of the Future PPP Průmyslová výroba představuje cca 16% evropského HDP a je představitelem inovací, produktivity, růstu a vytváření pracovních míst. Aktivita PPP Factories of the Future vznikla v roce 2008. V rámci 7RP bylo řešeno cca 150 projektů na vysoké úrovni. V rámci programu H 2020 bude tato aktivita pokračovat. Základním dokumentem je „FoF multi-annual roadmap for the years 2014–2020. Cílem je přispět k výrobě s vysokou přidanou hodnotou, šetrnou k životnímu prostředí, udržení sociálního smíru [3.1]. V tomto dokumentu jsou uvedeny strategické vize do roku 2030, výzkumné a inovační strategie, klíčové technologie. Mezi priority patří zejména: - výroba nových materiálů a struktur - pružné, rekonfigurovatelné struktury - nové metody podnikání - adaptivní a „chytré“ výrobní systémy - pokročilá automatizace a řízení - diagnostika Dále jsou uvedeny očekávané dopady v průmyslu i ve společnosti. Významnou organizací je EFFRA (European Factory of the Future Research Association), která reprezentuje soukromou sféru v PPP, tvoří výzkumné priority, organizuje workshopy, klastrová setkání, poskytuje konzultace. Důležitým počinem je databáze o projektech, ideových návrzích projektů, řešitelských kolektivech a výsledcích řešení. Specifické cíle výzkumu a vývoje: - „High-Tech“ výroba, obsahující Additive Manufacturing (3D tisk), mikro a nano struktury - adaptivní systémy obsahující prvky mechatroniky, robotiky a fotoniky - efektivnost využitých zdrojů materiálu a energií - spolupracující podniky, efektivní dodavatelské řetězce - výroba s ohledem na potřeby zaměstnanců - výroba s ohledem na potřeby zákazníků - vyhledávání nových trhl a uspokojování potřeb v globálním měřítku - optimalizace zdrojů s ohledem na odpady (recyklace) - zvýšení investic do perspektivních zařízení, podpora inovací - vytváření atraktivních pracovních míst a vyhledávání nových talentů

Aktuální informace jsou na: www.ec.europa.eu/research/industrial_technologies/factories-of-the-future_eu.html www.effra.eu V rámci iniciativy FoF jsou pořádány každoročně konference a workshopy, informační dny atd. Dále je uveden přehled několika aktuálních akcí: 6


-

WMF (World Manufacturing Forum 2014) 1. - 2. July 2014, Milano, Italy Prezentace jsou k dispozici na www.worldmanufacturingforum.org

-

MANUFUTURE 2013, Vilnius, Lithuania Prezentace jsou k dispozici na www.manufuture2013.org

-

Industrial Technologies 2014, Athens Prezentace a další informace jsou k dispozici na www.industrialtechnologies2014.eu

Další informace o aktivitách FoF lze získat ze zasedání -

HLG (High Level Group)

-

NRTP (Národní a regionální technologické platformy)

-

Members Workshop: Work Programme 2016/2017 (Brusel 14.11.2014)

Zdroj: Manufuture 2013 EFFRA Roadmap & Horizon 2020 – M. Mattucci 2013

Reference [3.1] Factories of the Future – Multiannual roadmap for the contractual PPP under H 2020 [3.2] EFFRA Brochure [3.3] EFFRA Project [3.4] Mattuci M.: FoF and Horizon 2020 (prezentace)

7


4. Energy – efficient Buildings PPP Stavební sektor je důležitý pro ovlivnění životního prostředí a energetické spotřeby. Budovy obecně spotřebují cca 40% celkové spotřeby energie a generují cca 36% skleníkových plynů. Stavební sektor má tedy příležitost podstatně změnit tato data. EeB je partnerství mezi Evropskou komisí a soukromým sektorem, reprezentovaným asociací E2BA a „European Construction Technology Platform“. „Multiannual Roadmap“ obsahuje výzkumné a inovační priority jako vstupy do návrhů projektů. Jsou očekávány následující benefity: -

vytváření řešení ke snížení energetické spotřeby a redukce GHG emisí (ve spolupráci se strojírenstvím)

-

inovovat stavebnictví do znalostně udržitelného podnikání s vysokou produktivitou a vzdělanými zaměstnanci

-

vyvíjet činnost pro „Green Buildings“ a konkurenceschopnost stavebního průmyslu EU

zelené

regiony

s cílem

zvýšit

Rozvoj stavebnictví je v současné době multidisciplinární obor. Strojírenství, elektrotechnika a automatizace zasahuje jak do návrhu nových i recyklovaných budov i regionů. Nejvýznamnější jsou následující dvě oblasti: 

Energie – využívání obnovitelných zdrojů, efektivní osvětlení, HVAC systémy (teplo, ventilace, air – conditioning). V konceptech „Smart Cities“ se jedná o komplexní přístup; výroba, dodávka, uchování energií, interakce mezi energií a mobilitou, voda, odpady, s cílem zvýšení kvality životního prostředí. Výzkum a vývoj v této oblasti je koordinován EERA (European Energy Research Alliance). Modelování a simulace je rozvíjeno v asociaci IBPSA (International Building Performance Simulation Association). V Anglii existuje BIM ACADEMY, která kombinuje zkušenosti z průmyslu s výzkumem na univerzitách. Aktivně pracuje centrum excelence BIM (Building Information Modelling). Další aktivitou v rámci EU je „Virtual Construction Platform“ a síť ENCORD (European Network of construction companies for RandD).



Materiály – zde se jedná o vývoj nových materiálů s novými vlastnosti, a to hlavně - izolační materiály - samoopravitelné materiály - plasty, povlaky - moderní oceli - materiály na bázi bio a nano - nové materiály kombinující několik vlastností /struktura, teplotní odolnost, malá hmotnost - recyklovatelnost, separace, odpady Další informace se zaměřením na materiály: 8


-

ECTP Focus on Materials www.ectp.org/documentation/FA-MATERIALS-Vision2030-and-SRA-Version1-200509-02.pdf

-

Roadmap EEB-PPP 2013 www.ectp.org/cws/params/ectp/download:files/36D2981v1_Eeb_cPPP_Roadmap_u nder.pdf

-

SET plan 2011, SEC (2011) 1609 final http://setis.ec.europa.eu/activities/materials-roadmap

-

Nanofuture Roadmap 2012 www.nanofutures.info/sites/default/files/NANOfutures_Roadmap%20july%202012_ 0.pdf

V ČR existuje NLP (National Liaison Point) pro E2B Network – Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. (www.tzus.cz). Dalším zdrojem informací je Technologické centrum AV ČR (NCP ICT, NCP Energetika a NCP NMP).

Zdroj: ECTP conference Brusel 2014 – M. Lévy

9


Reference [4.1] Energy efficient buildings – Multiannual roadmap for the contractual PPP under H 2020 [4.2] ECTP Conference Session 2014 [4.3] eeb-ppp-project-review 2010, 2011, 2012 [4.4] ECTP Conference 2011 - Presentations

10


5. Evropská iniciativa pro zelená vozidla (European Green Vehicles Initiative EGVI) Mezi klíčové aktivity této iniciativy patří vývoj energeticky efektivních vozidel s využitím alternativních pohonů s cílem zvýšení konkurenceschopnosti automobilního průmyslu. Automobilní průmysl je dominantní sektor pro Evropu s 12 miliony přímých pracovních míst a cca 500 bil. EUR ročním obratem. EGVI je reprezentována asociací EGVIA (European Green Vehicles Initiative Association). Strategické cíle EGVI: - zvýšení efektivity transportních systémů na 50% od 2010 do 2030, obsahuje 80% městská vozidla a 40% dálková doprava - rozvoj alternativních pohonů, elektrických a „plug in hybrid“ technologií - 5 milionů elektrických a hybridních vozidel v EU do roku 2020 - zdvojnásobit trvanlivost a hustotu energie v bateriích V ČR jsou relevantní následující instituce: - Elektrotechnické a strojní fakulty technických univerzit - Pracovní komise pro elektromobilou v rámci SDP (Sdružení dopravních podniků ČR) - Portál „Proelektrotechniky.cz“ - Národní spolek pro elektromobilitu - Fórum Unie Elektromobility - Asociace elektromobilového průmyslu (ASEP) V České republice je v současné době (10/2014) registrováno 30 elektromobilů TESLA S, vozů s elektrickým pohonem asi 300. Většímu rozšíření brání hlavně vysoká pořizovací cena. Společnost Research and Markets uvádí ve své studii odhad na cca 7,5 milionů elektrických aut v roce 2020. Na světě je zhruba miliarda motorových vozidel na klasická paliva. Jim konkuruje cca 0,5 milionů elektromobilů (0,5‰). V ČR je 5 miliónů aut, z toho cca 300 elektromobilů (0,06‰). Nejvíce se rozšiřuje trh v USA a Číně. V rámci informačních zdrojů k tématu existuje celá řada publikací. Uvádíme některé: -

Electric vehicle realities versus consumer expectation (zpráva Deloitte) Pozornost je věnována dojezdu, času nabíjení, cenám, efektivnosti provozu.

-

European Green Cars Initiative PPP, Multiannual roadmap and long term strategy Roadmap se věnuje elektrifikaci obecně, dálkovému transportu, logistice atd.

-

Multiannual Roadmap PPP EGVI V tomto dokumentu se vychází ze strategických dokumentů asociací ERTRAC, EPoSS, Smart Grids. Pozornost je věnována systémům skladování energie, pohonům, integraci ve vozidlech i v celém dopravním systému, gridovým systémům a bezpečnosti.

11


Feedback loop of programme consultations in the PPP

Zdroj: Multiannual Roadmap for the Contractual Public Private Partnership European Green Vehicles Initiative, September 2013

Reference [5.1] Electric vehicle realities versus consumer expectation (zpráva Deloitte) [5.2] European Green Cars Initiative PPP (Roadmap) [5.3] Multiannual Roadmap EGVI (2013) [5.4] Prezentace k E-mobilitě (soubor prezentací a dalších informací z období 2013-2014)

12


6. Fotonika (Photonics) Je označována jako jedna z klíčových technologií budoucí prosperity a základní prvek pronikající do mnoha dalších oborů. V evropském kontextu existuje platforma Photonic 21, která distribuuje mnoho informačních zdrojů pro budoucí rozvoj oboru. Mezi základní dokumenty patří „Photonic – Our Vision for a Key Enabling Technology of Europe.“ V tomto dokumentu jsou shrnuty základní oblasti využití FOTONIKY, a to ve výrobě v souvislosti s kvalitou, osvětlení, úspory energie, bezpečnost, metrologie, senzory, optika, vzdělávání atd. Další publikací je „TOWARDS 2020 – Photonic drive economic growth in Europe (2014 – 2020). V této cestovní mapě je popsán další postup VaV v jednotlivých pracovních skupinách: - informace a komunikace - výrobní sektor, kvalita - efektivní světelná technika - bezpečnost, senzory - konstrukce a výroba komponent a systémů - výzkum, vývoj, vzdělávání Publikace „The Leverage Effect of Photonics Technologies: the European Perspective“ monitoruje fotonický průmysl, sleduje hodnotové řetězce, trendy ve vývoji, hlavní náměty pro změny. S hlavním cíly platformy Photonics 21 seznamuje rozsáhlá publikace „A Photonics PPP in Horizon 2020“. Obsahuje vize, výzkumné a inovační strategie, očekávaní dopady, operační strukturu a procesy PPP. Se situací v Německu seznamuje „BRANCHEREPORT PHOTONIK 2013“. Podrobně popisuje vývoj aplikací v měřicí technice, IT, fotovoltaice, optice. Uvádí srovnání s dalšími regiony (Japonsko, Čína, Thaiwan, Korea, USA a Evropa). Mezi významné výzkumné organizace patří např.: - ELI (Unikátní laserové centrum - www.eli-beams.eu/cs) - XFEL (nově budované centrum – www.xfel.eu) - FRAUNHOFER IWS (D) - ILSA (USA) - LZH (Laser Zentrum Hannover) - CELAT (Centrum laserových a automatizačních technologií při NTC ZČU v Plzni) - PALS při AV ČR - Ústav foroniky a elektroniky AV ČR - ALISI – Ústav přístrojové techniky AV ČR (Aplikační laboratoře mikro a nanotechnologií)

13


Asociace v ČR: - AT ZK (Asociace pro tepelné zpracování kovů) - AVO (Asociace výzkumných organizací) - Česká a slovenská společnost pro fotoniku

Evropské regionální inovační klastry a národní technologické platformy se zameřením na photoniku

Výsledky a benefity očekávané v EU - zvětšení sdílení na globálním fotonickém trhu - zvětšení počtu MSP podílejících se na dodávkách a jejich konkurenceschopnost - upevnění pozic na stávajícím trhu a vyhledávání nových příležitostí - vytváření nového VaV prop podporu MSP - zvýšení počtu vysoce kvalifikovaných odborníků pro oblast fotoniky Reference [6.1] Photonics – Our Vision for a Key Enabling Technology of Europe (Photonics 21) [6.2] Photonics Strategy Multiannual (Roamap) [6.3] Towards 2020 – photonics Driving Economic growth in Europe (Roadmap 2014-2020) 14


[6.4] The Leverage Effect of Photonics Technologies: The European Perspective [6.5] Monitorování aplikací laserových technologií (publikace neveřejná ČTPS) [6.6] A Photonics PPP in Horizon 2020 [6.7] Photonik – Branchereport 2013 (Německo) [6.8] Prezentace

15


7. Robotika Základním tématem je vyvíjet novou generaci inteligentních robotů pro udržení konkurenceschopnosti evropské výrobní základny. Je potřeba zvýšit účast evropských výrobců robotiky na světových trzích na 35%. Hledat nová uplatnění v zemědělství, zdravotnictví, dopravě a bezpečnosti. Hlaví cíl PPP v robotice je rozšířit VaVaI, hlavně spoluprací akademické sféry a praxe. Významnou roli má asociace „European robotic community“ (http://www.eu-robotics.net), která sdružuje výrobce robotů a komponent, systémové integrátory, konečné uživatele, prodejce, výzkumné organizace, univerzity. Asociace má v současné době cca 150 členů. Užitečný link je na adrese PPP in robotics in the Digital Agenda euRoboties. V rámci veletrhu Automatica 2014 byl vyhlášen program civilní robotiky SPARC (www.eu-robotics.net/PPP/robotics-PPP). Za ČR je členem ČVUT Praha. Jsou k dispozici skupiny pro tvorbu a aktualizaci SRA a MAR (Multiannual Roadmap). Dále je uvedena organizace soukromého sektoru a ustavování partnerství. Mezi významné akce patří Týden evropské robotiky 24.–30.11.2014 napříč celou Evropou a Evropské fórum robotiky ve Vídni 11.–13.3.2015. Trendy VaV: - LBR iiwa (Leichtbau Roboter intelligent industrial work assistant), nová generace, bionická konstrukce, umožňuje přímou spolupráci člověka s robotem Aktivity v ČR: - server robotika.cz (amatérská i profesionální) - česká liga robotiky – soutěž připravovaná MŠMT - CIIRK (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky) - Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky při FST VUT Brno - Síťové centrum robotiky – organizuje setkání v univerzitních městech (od 15.7.2010). Na webu www.robotikacentrum.cz lze nalézt příspěvky z jednotlivých setkání. Významná aktivita centra je založení a fungování Klubu robotiky.

Zdoj: KUKA Roboter GmbH – LETS 2014

16


Reference [7.1] Strategie Research Agenda For Robotics in Europa 2014-2020 [7.2] Robotic 2020 Multiannual Roadmap Horizon 2020 [7.3] EU Robotics aisbl – Building the Future of European Robotics [7.4] Vosečková A.: Nové příležitosti pro evropské inovativní podniky, IPaTT č. 3/2014, str. 34, 35 [7.5] Lacko B.: Vývoj robotických systémů

17


8. High Performance Computing HPC je nová aktivita, která sdružuje hardware, software a služby spojené s řešením rozsáhlých a komplexních problémů ve vědě, technice a podnikání. HPC hraje prioritní roli v simulaci evropského ekonomického růstu. Byla založena ETP for High Performance Computing, která definuje priority ve výzkumu a vývoji. Podrobně viz www.etp4hpc.eu. Je stanoveno 7 pilířů s definicemi cílů, např. výzkum a inovace, vzdělávání, benefity pro Evropu, interoperabilitu atd. Významným projektem je PRÁCE (www.prace-ri.eu). V ČR je budováno v rámci OP VaVpI superpočítačové centrum IT4 Innovations při VŠB Ostrava.

Reference [8.1] Conclusions on „HPC“: Europe’s place in a Global Race [8.2] ETP4 HPC – Strategic Research Agenda [8.3] European Technology Platform for HPC [8.4] PRÁCE Research Infrastructure

18


9. Advanced 56 Networks for the Future Internet Jedná se o nové smluvní partnerství k rozvoji internetové infrastrukturní sítě pro zajištění moderních služeb ICT ve všech odvětvích a pro všechny uživatele. Ambice je vytvořit chytrou síť, která bude flexibilní, robustná a cenově efektivní. Mezi hlavní priority patří - bezdrátové sítě - internet of things - optické sítě - „Information centric network“ (ICN) - „Network of Clouds“ Asociace IEEE Computer Society uvedla třináct trendů rozvoje IT v roce 2013. Jedná se o následující: 

Internet of Things – připojení více zařízení, které neovládají přímo lidé, ale např. prvky z inteligentní domácnosti, automobilů, senzorických sítí atd.



Počítačová bezpečnost Očekává se vývoj a aplikace nových nástrojů bezpečnosti ve spolupráci akademiků, komerční i veřejné sféry.



Big Data Jeden z nejdůležitějších informatických problémů současnosti. Vyvíjí se netradiční přístupy pro efektivní zpracování a využití velkých datových objemů.



Cloud Jedná se o pronájem služeb, platforem či infrastruktury. Očekává se rozšíření do oblasti vědy, výzkumu a průmyslu.



Spojení internetu, cloudu a mobilních technologií. Očekává se další proces této integrace



3D vizualizace Nové metody 3D zobrazování se přesouvají do dalších oblastí, např. architektura, lékařství, inženýrské discipliny. (Zpracováno podle článku M. Černého ze 7.1.2013 na serveru LUPA CZ)



23.10.2014 se konal v Bruselu „Info Day“ v oblastech - LOW Power Computing - Internet of Things and platforms for smart objects - ICT in Factories of the Future Podrobnější údaje jsou v elektronické formě v příloze dokumentu

19


Zdroj: The Futurium—a Foresight Platform for Evidence-Based and Participatory Policymaking, F. Accordino, Philos. Technol. - Springer 2013

Reference [9.1] The Futurium – a Foresight Platform [9.2] Industry Proposal 56 Network Future Internet

20


10.

Závěr

Cílem předkládané publikace je monitorování programů/projektů v rámci ERA se zaměřením na Contractual PPP. Jsou popsány hlavní záměry 8 vyhlášených oblastí, uvedeny aktuální výzvy a ukázky řešených projektů ev. strategií. V článku Jitky Kubátové (TC AV ČR) v bulletinu ECHO 1-2/2014 jsou odkazy na řešitele uvedených projektů z ČR, kde lze získat podrobnější informace o požadavcích na aktivní účast. Pro přehlednost uvádíme zjednodušený přehled:  FoF

Nisaform, s.r.o. ČVUT Praha Škoda Power, s.r.o. (Doosan) Komix, s.r.o. Strojírna Tyc, s.r.o. Fyzikální ústav AV ČR

 EeB

Imprima Construction, a.s. Technický a zkušební ústav stavební, s.p. Amires, s.r.o. IRS Servis, s.r.o. Fenix TNT, s.r.o. Honeywell, s.r.o.

 GC-ICT

Škoda Auto, a.s. ČVUT Praha Ústav makromolekulární chemie AV ČR

V rámci evropských i světových aktivit v oblasti IT se stále častěji objevuje termín Internet věcí (IoT) jako nová dimenze vývoje výrobků. Příčinou rozvoje je přeskupení tržních impulzů souběžně s rostoucí dostupností nových technologií. Tři základní prvky, zveřejněné společností AV Engineering v časopisu Konstruktér 2/2014, autor K. Helusová, jsou: - chytré a propojené výrobky provázané senzory, procesory, SW a připojením do komunikační sítě - komunikační infrastruktura - výpočetní infrastruktura Mezi první technologické společnosti, které reagují na nástup IoT je americká Parametric Technology Corporation (PTC). Firma definovala sedm klíčových oblastí, které by mohly směřovat k rozvoji konkurenčních výhod výrobních společností. Očekává se tzv. „nápor velkých dat“, který IoT přinese. Zvládnutí analýzy těchto dat může přinést profity, poptávku po odbornících na „velká data“. V odborném tisku se objevují informace o nástupu 4. Průmyslové revoluce (cloud, big data, IoT). Výrobek by měl již od počátku procesu jeho výroby nést digitální paměť a komunikovat se svým prostředím v každém stádiu výroby. Výrobek se tak stává tzv. „kyber-fyzikálním systémem (CPS)“, který umožňuje propojit virtuální svět s realitou. Aktuální informace o vyhlašovaných výzvách jsou dostupné na mnoha místech; zde uvádíme některá: 21


-

kancelář CZELO Brusel TC AV ČR Research Participant Portal EFFRA Innovation Portal (pro členy EFFRA)

22


11.

Příloha

Záznam kanceláře CZELO

(Anna Vosečková, Michaela Vlková) (Info Day)

23


Informační den k výzkumným partnerstvím veřejného a soukromého sektoru (Research PPPs): Továrny budoucnosti (Factories of the Future, FoF), Energeticky účinné budovy (Energy-efficient Buildings, EeB), Zelená vozidla (Green Vehicles, GV) a Udržitelný zpracovatelský průmysl (Sustainable Process Industry, SPIRE) Brusel, 21. října 2014

Záznam kanceláře CZELO (Anna Vosečková, část k EeB Michaela Vlková) Zahájení – Clara de la Torre, ředitelka pro klíčové průmyslové technologie, DG RTD PPPs jsou nyní v pátém roce implementace. Potěšil ji obrovský zájem o dnešní infoden, nejen osobní účastí (800), ale i přes online přenos. Hlavním tématem dnešního dne bude 2. kolo výzev na r. 2015 a poskytnuty budou příležitosti k vytváření partnerství a konsorcií návrhů projektů rámci partnerské burzy. Minulý rok v prosinci byly podepsány dokumenty ke smluvním PPPs (cPPPs). Bude představeno, jak probíhal první rok jejich implementace. Do 1. výzvy bylo předloženo celkem 400 uznatelných návrhů, negociace grantových smluv probíhají hladce - validační proces byl sice poněkud zdlouhavý, ale k podpisu smluv dojde v průběhu listopadu, takže projekty mohou být zahájeny počátkem r. 2015 (EeB mělo pozdější uzávěrku výzvy, proto projekty budou zahajovány až příští květen nebo červen). Pro 2. výzvu se předpokládá zahájení projektů koncem 2015 (výzvy se uzavřou v únoru 2015, s výjimkou EeB). Rudolf Strohmeier, zástupce generálního ředitele DG RTD (odpovědný za výzkumné programy), DG RTD Velká účast demonstruje velký zájem o zapojení do projektů cPPPs. Pochválil průmyslové partnery za jejich angažovanost. Cílem dnešního dne je usnadnit přípravu návrhů do výzev 2015. Prioritou nové EK je konkurenceschopnost evropského průmyslu a vytváření nových pracovních míst. cPPPs zapadají do tohoto konceptu. H2020 podporuje co nejvyšší propojení různých tematických oblastí. Tři PPPs vznikly v r. 2008 jako součást Plánu ekonomické obnovy, jejich dopad byl obrovský. Existují početné úspěšné příklady. Minulý rok bylo zahájeno 8 cPPPs. A minulý týden podepsáno nové cPPP k velkoobjemovým datům. cPPPs vycházejí z Víceletých cestovních map. Zoran Stančič, zástupce generálního ředitele DG CONNECT Podařilo se navázat úzkou spolupráci mezi akademickou obcí a průmyslem. PPPs jsou hlavní hnací silou zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu, ať již se jedná o cPPP nebo institucionalizované společné podniky (JUs). Téměř 30 % rozpočtu jde malým a středním podnikům (MSP). Snaží se najít i témata, která jsou společná dvěma či vícero PPPs a provázat tak jejich aktivity. Růst a pracovní místa jsou vysoko na politické agendě nové EK. Silné vazby s průmyslem jsou prioritou i pro členské státy (např. iniciativa Industry 4.0 vyhlášená pro Německo kancléřkou A. Merkelovou minulý týden). Veřejným sektorem se 24


nemyslí pouze evropská úroveň (EK), ale národní veřejné sektory. Výzkumné a inovační strategie pro chytrou specializaci: EK je většinou zklamána malými ambicemi ČS a vrací jim je k přepracování. Zde je prostor pro vstupy ze strany národních i regionálních podniků. Maurizio Gattiglio, Výkonný místopředseda PRIMA INDUSTRIE: cPPP Továrny budoucnosti (Factories of the Future, FoF) http://www.effra.eu/ Evropské výzkumné sdružení Továrny budoucnosti (EFFRA) reprezentuje FoF, bylo založeno Evropskou technologickou platformou ManuFuture. Podpůrným nástrojem EFFRA je Inovační portál, který nabízí databázi partnerů, online burzu návrhů projektů, atd. V rámci FoF bylo v 7. RP řešeno partnery EFFRA 151 projektů. EFFRA má přes 1000 členů, mezi niimž je více než 200 MSP. Má silné vazby na DG RTD, CONNECT, DG ENTR i DG EAC. Ve výzvě 2015 je k dispozici 145 mil. eur. FoF spolupracuje s dalším cPPPs i s evropskými i národními iniciativami. K budoucím prioritám patří: inovativní MSO, nulová poruchovost, vše bude usnadněno Internetem věcí (Internet of Things), továrny budou blíže zákazníkům, snaha o energetickou účinnost a šetrné zacházení se zdroji. Paul Cartuyvels, ředitel evropských záležitostí v BOUYGUES: cPPP Energeticky účinné budovy (Energy-efficient Buildings, EeB) http://www.e2b-ei.eu/ V úvodu zmínil zakládání Evropských technologických platforem (ETPs) v r. 2004, dodnes dělají důležitou práci. Stavebnictví vytváří 9,6 % HDP EU. Klíčové oblasti: renovace, interkonektivita, správa po celou dobu životnosti. Vize: vytvořit udržitelnou energeticky efektivní ekonomiku do 2020. EEnergetická účinnost již v současnosti představuje obchodní model (což je velký úspěch). Významná je rovněž skutečnost, že inovace překračují limity dané zákonnými normami – to se týká hlavně výstavby nových budov (ty však představují pouze 1-2 % veškeré zástavby). Pokrok jde rychle dopředu, budovy EK Charlemagne a Berlaymont již jsou dnes zastaralé. Historický vývoj: od matriálů přes individuální budovy k chytrým městským částem a celým městům. Spolupráce napříč EK, dále jsou aktivní ve Skupině na vysoké úrovni ke klíčovým průmyslovým technologiím (KETs HLG), v Evropském inovačním partnerství pro chytrá města (EIP Smart cities), v SET pánu, pozornost věnují fondům kohezní politiky. Zmínil nový politický rámec, který představuje sdělení EK k energetické účinnosti a sdělení k oběhové ekonomice (no waste policy). Jean-Luc di Paola Galloni, místopředseda VALEO: cPPP Evropská iniciativa pro zelená vozidla (European Green Vehicles Initiative, EGVI) http://www.egvi.eu/ EGVI byla spuštěna v prosinci 2013 a je následkyní Zelených aut (GC v letech 2009 – 13). V 7. RP bylo zahájeno více než 120 kolaborativních projektů. Sdružuje tři ETPs – ERTRAC. EPoSS a SmartGrids. Mobilní trh je celosvětovou problematikou. EGVI pokrývá všechny typy přepravních silničních vozidel. Příklady témat: elektrifikace a hybridizace, adaptace na obnovitelná paliva, snižování celkové váhy a komplexnosti, řízení tepelných a dalších energetických toků vozidel. Očekávané dopady – snížit spotřebu energií o 50 % (od 2010 do 2030) - pro městská vozidla o 80 %, pro dálkovou přepravu o 40%, dále využití 25


alternativních hnacích jednotek (elektrické a hybridní technologie). Také mají úzké vztahy s DG RTD, MOVE, CONNECT. EGVI spravuje nové Sdružení pro EGVI (EGVIA) : hlavní cíle jsou popsány v cestovní mapě, která poskytuje témata do výzev. Ke dnešku 75 členů (z ČR je tam ČVUT). Lionel Platteuw, ředitel EUnited: cPPP Udržitelný zpracovatelský průmysl (Sustainable Process Industry, SPIRE) http://www.spire2030.eu/ Je to nejmladší cPPP, mají 120 členů. Výzvou je různorodost členů, kteří dosud nebyli zvyklí spolupracovat. Zdůraznil provázanost s dalšími cPPPs – energetická účinnost a šetrné zacházení se zdroji jsou pro zpracovatelský průmysl klíčovými podmínkami pro jejich úspěšnost. Vítají i větší spolupráci v rámci různých GŘ EK. Připravili cestovní mapu, měli velmi úspěšnou výzvu, zorganizovali dvě úspěšné partnerské burzy. Mají 6 pracovních skupin k 6 klíčových prvkům: přísun materiálu, zpracování, aplikace, zdroje z odpadu, průřezové aktivity a vnější dimenze. José-Lorenzo Vallés, vedoucí oddělení pro vyspělé výrobní systémy a biotechnologie, DG RTD: Implementace čtyř smluvních PPPs v programu Horizont 2020 Nově designovaný předseda EK Juncker oznámil priority EK na dalších 5 let: zvýšená podpora pracovním místům, růstu a investicím. Důraz na propojený jednotný trh a hlubší a spravedlivější vnitřní trh s posílenou průmyslovou základnou. Pak představil H2020 a vyšší zapojení průmyslových partnerů prostřednictvím PPPs - lepší řešit problémy společně s průmyslem a posílit tak vedoucí postavení evropského průmyslu. Jsou dva typy PPPs: smluvní (cPPP) – dostávají rozpočet na roční bázi prostřednictvím výzev H2020, připravují víceleté cestovní mapy, řídí se pravidly účasti H2020; JTIs – mají rozpočet na 7 let, vyhlašují své vlastní výzvy, mohou mít výjimky z pravidel účasti H2020, připravují Strategické výzkumné agendy. Čl. 25 ustavující dokumentu H2020 popisuje zakládání vznik PPPs. Poté popsal vznik PPPs – na základě ETPs identifikovala EK s pomocí veřejné konzultace možné oblasti, relevantní hráči pak připravili návrh PPP. V prosinci 2013 podepsalo osm cPPPs smluvní dokumenty s EK. Představil přehled JTIs, kterých je celkem 7 (ke dvěma nejnovějším patří BBI a Shift2Rail) a přehled cPPPs, kterých je celkem 9 (nad rámec FoF, EeB, GV a 5G je pět nových: SPIRE, Robotics, Photonics, HPC a Big Data). Detailněji pak popsal 4 cPPPs spadající pod DG RTD: FoF, EeB, GV, SPIRE. EK vytvořila Koordinační síť pro vedoucí struktury devíti cPPPs, proběhly již 3 schůzky – únor, duben, říjen 2014. Mimo jiné byl projednán harmonizovaný přístup. Dále představil správu jednotlivých cPPPs. Dále mají Rady pro partnerství – proběhly např. 3 schůzky pro FoF, EeB a SPIRE a 1 pro GV. Také organizují semináře k dopadům a partnerské burzy. Zdůraznil, že pro projekty cPPPs platí pravidla účasti programu H2020. Nemohl ještě představit souhrnné statistické výsledky prvních výzev, neboť cPPPs měly různé uzávěrky. Indikativní rozpočet na výzvy 2015: celkem 331,9 mil. eur. 26


dotaz na znalostní rozměr těchto platforem, který je jejich společným prvkem: jak to ošetří EK? odpověď: např. ty dopadové semináře, kde jsou představovány úspěšné příklady společného zájmu, také zvažují zahájení klastrových aktivit mezi cPPPs.

dotaz: výzvy H2020 přilákaly hodně pozornosti vědců, ale pouze málo jich uspělo, některé ČS i regiony by rády finančně podpořily tyto neúspěšné, ale výborné projekty, co s tím udělá EK? odpověď: nemohou dělat nic, musí pracovat s rozpočtem, který je k dispozici. Je možnost předložit návrh znovu, ale témata nebudou totožná, proto bude nutné návrh modifikovat. Samozřejmě je možnost jít na národní úroveň. Ale to jde jenom u individuálních grantů, ne u kolaborativních projektů.

dotaz: jaká zvláštní opatření jsou v cPPPs k přilákání MSP? odpověď: MSP jsou vítány, v květnu minulý rok bylo závěrečné vyhodnocení PPPs v Plánu ekonomické obnovy, účast MSP v FoF překročila 30%. Snaží se identifikovat témata, která jsou atraktivní pro inovativní MSP.

Paralelní zasedání – cPPP Továrny budoucnosti moderoval José-Lorenzo Vallés, vedoucí oddělení pro vyspělé výrobní systémy a biotechnologie, DG RTD Max Lemke, zástupce vedoucího oddělení pro komplexní systémy a vyspělé počítání, DG CONNECT Digitální průmyslová výroba nabývá na významu, je nutné inovovat s pomocí ICT. Prvním rozměrem je inovace výrobků (bude tam čím dál více ICT), druhým rozměrem pak transformace procesů v továrnách (robotika, automatizace, aditivní výroba) a třetím rozměrem radikální rušivé změny v obchodních modelech. Je nutné více využít potenciál digitálních technologií. Zmínil rovněž německou iniciativu Industry 4.0. Nutné více spolupracovat např. s evropskými iniciativami i napříč regionálními iniciativami členských států (DG CONNECT bude iniciovat schůzku koncem roku na téma synergie v digitální výrobě). Zmínil Centra pro kyber-fyzikální systémy a Internet věcí (CPS IOT Centres) a jejich propojování, rovněž s ekosystémy v regionech. Dne 17. 12. 201 bude v Bruselu info den k ICT + k ICT v FoF https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/news/horizon-2020-calls-info-day-lowpower-computing-internet-things-and-platforms-smart-objects-ict Rikardo Bueno, TECNALIA, spolupředseda Partnerské rady FoF: Aktuální stav implementace Víceleté cestovní mapy FoF 27


V úvodu představil sdružení EFFRA, které má v současnosti 145 členů. Úspěchem je, že projekty finančně podpořené ze 7. RP vygenerovaly spin-offy, jako je např. Femtoprinter. Většina projektů zahrnuje demonstrační aktivity. Co bude nového: důraz na transfer technologií, propojit se s chytrými specializacemi, vyšší úrovně TRL (Technology Readiness Level), vzdělávání a podnikavost (spolupracují při přípravě budoucího KICu EIT pro Added Value Manufacturing). Byla vypracována nová cestovní mapa na období 2014 – 2020. Obsahuje 6 výzkumných priorit: Advanced manufacturing processes, Adaptive and smart manufacturing systems, Digital, virtual and resource-efficient factories, Collaborative and mobile enterprises, Human-centred manufacturing, a Customer-focused manufacturing. Dále představil opět Inovační portál, kde jsou umístěny návrhy projektů a nabídky ke spolupráci. Výstupy z 1. výzvy 2014 – podali 73 návrhů do tématu Manufacturing processes for komplex structures and geometrics … - předpokládá se, že 28 projektů bude finančně podpořeno a zahájeno (20 v oblasti NMP – z toho 2 CSA, 8 v oblasti ICT – z toho 1 CSA). Nyní definují strategický výhled na 2016 – 17, byla veřejná konzultace, která vyvolala velký ohlas průmyslu. Na tomto základě identifikovali hlavní stimuly a předali EK. Jak zvýšit dopad projektů - tomu se bude věnovat 5 projektů (typ CSA), které budou zahájeny v r. 2015 - např. FoF-Impact, EFFECTIVE, Co-FACTORS atd. Společná prezentace úředníků DG RTD a DG CONNECT k příležitostem ve výzvách na rok 2015 (obsaženy v Pracovním programu 2014 – 15) Moderátor Erastos Filos, oddělení Vyspělá výroba a biotechnologie, DG RTD, v úvodu uvedl, že výzvy FoF mají stejné cíle jako v 2014 – reindustrializace a konkurenceschopnější výroba více přátelská životnímu prostředí. Výzkum a inovace mají sloužit k integrování a demonstracím inovativních výrobních technologií – a toto je vhodné (a žádoucí) zmínit v návrzích projektů, tj., jak k tomuto cíli projekt přispěje. Jednotlivé výzvy FoF: FoF 8 (ICT) – 2015: ICT-enabled modelling, simulation, analytics and forecasting technologies, uzávěrka 4. 2. 2015 Rolf Riemenschneider, Oddělení pro komplexní systémy a vyspělé počítání, DG CONNECT Obsahem výzvy je: laser-based manufacturing, cyber-physical system process (chain) optimisation, Robotics, Modelling and simulation, analytics. Přímý příspěvek pro FoF 2014 – 2015: 102 m. eur, celkem v H2020 450 m eur. Data budou zásadním tématem výzvy v r. 2015 – data jako nový stimul, deep learning, transformace dat do informací a znalostí. CAx. Digitální továrna. Poté představil jednotlivá podtémata. Nezapomínat na důkladný popis očekávaného dopadu projektu – má hodnotu 4 bodů. Také musí obsahovat návrh plánu na využití výstupů (exploitation plan). http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/h2020/topics/2 187-fof-08-2015.html 28


FoF 9 – 2015 (ICT): ICT Innovation for Manufacturing SMEs (I4MS), uzávěrka 4. 2. 2015 Rolf Riemenschneider, Oddělení pro komplexní systémy a vyspělé počítání, DG CONNECT Jedná se již o 2. fázi o I4MS (Innovation for Manufacturing SMEs) – princip je stejný jako pro fázi 1 informace o 1. fázi jsou dostupné na http://cordis.europa.eu/fp7/ict/computing/home-i4ms_en.html, ale není to omezené pouze na MSP. Jsou 3 témata: Robotika, HPC Cloud a CPS models, Jedná se o projekty typu IA Innovation Action) – velké projekty 5-8 mil. eur. Očekávaný dopad je rozveden do 4 bodů. Výzva zahrnuje také jednu Support Action. Detailněji bude vše vysvětleno na indo dni 17. 12. 2014. http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/h2020/topics/2 188-fof-09-2015.html FoF 10 – 2015: Manufactuirng of Custom Made parts for personalized products, uzávěrka 4. 2. 2015 Roberta Salonna, oddělení Vyspělá výroba a biotechnologie, DG RTD Tři hlavní aspekty, které nesmí chybět v návrhu – výroba nových personalizovaných dílů (integrace designu a výrobních technologií), vývoj nových strojů a procesů (integrování vyspělých materiálů do výroby personalizovaných dílů a výrobků), rychlá výroba a dodávky, cystom made parts (integrace dat a metodologie a nástroje pro správu hodnotových řetězců až po prodej – obchod nebo přímo zákazník). Očekávaný dopad – 3 body. Typ projektů - RIA, rozpočet mezi 3 – 6 mil. eur. http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/h2020/topics/2 189-fof-10-2015.html FoF 11 – 2015: Flexible Production Systems Based on Integrated Tools for Rapid reconfiguration of Machinery and Robots, uzávěrka 4. 2. 2015 Jan Ramboer, oddělení Vyspělá výroba a biotechnologie, DG RTD Specifický cíl: rychle přestavitelné stroje a roboty. Návrh musí zahrnout všechna 4 témata uvedená v části Scope. Jedná se o IA. Věnovat pozornost očekávanému dopadu (má hodnotu 4 bodů). Návrh musí obsahovat náčrt využití výstupů a obchodní plán. TRL 5 – 7. Vítané je většinové zapojení MSP. http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/h2020/topics/2 190-fof-11-2015.html FoF 12 – 2015: Industrial Technologies for Advanced Joining and Assembly processes for multi-materials, uzávěrka 4. 2. 2015

29


Anouk Petain, oddělení Vyspělá výroba a biotechnologie, DG RTD: Demonstrační aktivity musí pokrýt všechny tři priority uvedené ve výzvě. Typ projektu: IA a TRL 5-7. MSP by měly tvořit většinu partnerů konsorcia. Očekávaný dopad bude hodnocen 4 body a musí pokrýt všechny tři odrážky ve výzvě. Rozpočet projektů by se měl pohybovat mezi č – 7 mil. eur. http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/h2020/topics/2 191-fof-12-2015.html FoF 13 – 2015: Re-use and re-manufactuirng technologies and equipment for sustainable product lifecycle management, uzávěrka 4. 2. 2015 Neophytos Neophytou, oddělení Vyspělá výroba a biotechnologie, DG RTD Doporučil prostudovat cestovní mapu EFFRA. Specifickým cílem je manufacture added-value products with fewer resources. Návrh porjektu musí zahrnout všechny oblasti v části Scope. Typ projektu je RIA a TRL 4 - 6. Vhodné pro zapojení partnerů z celého světa (hlavně členů IMS). Očekávaný dopad – nutné pořádně prostudovat a vše zahrnout, rovněž nesmí chybět plán k využití výstupů. Indikativní rozpočet: 3 - 6 mil. eur. http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/h2020/topics/2 192-fof-13-2015.html FoF 14 – 2015: Integrated design and management of production machinery and processes, uzávěrka 4. 2. 2015 Erastos Filos, oddělení Vyspělá výroba a biotechnologie, DG RTD Návrh musí zahrnout všechny 3 oblasti uvedené v části Scope. Typ projektu je RIA a TRL 4-6. Věnovat pozornost očekávanému dopadu, který by měl pokrýt 3 uvedená témata, a má hodnotu 4 body. Indikativní rozpočet projektů je 3 – 6 mil. eur. http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/h2020/topics/2 193-fof-14-2015.html

30

Monitoring programů VaVaI pro zapojení českých subjektů do evropského výzkumného prostoru. Česká společnost pro nové materiály

Recommend Documents