E V R O PA / M O L D A V S K O
Moldavsko
M
oldavská ekonomika je po roce 2010 charakteristická značnými výkyvy své výkonnosti. Zatímco v roce 2013 rostla tempem 9,4 %, tak v roce 2015 rostla tempem –1,1 %. Pro rok 2016 se očekává růst 0,5 %. V dalších letech by pak měla ekonomika růst tempem mezi 2,5–3,4 %. Míra inflace se v roce 2014 zvýšila na 5,1 %, v roce 2015 to bylo 9,6 % a na rok 2016 se předpokládá inflace 9,8 %. V zemi žije 3,5 mil. obyvatel, přičemž HDP na obyvatele se v roce 2015 snížilo na 1 804 USD. Pro rok 2016 se pak očekává výše HDP přibližně 1 700 USD na obyvatele. Nezaměstnanost se dlouhodobě pohybuje kolem 4,9 % a v následujících letech by měla podle oficiálních statistik dále klesat. Běžný účet je téměř vyrovnaný.
Ukazatel
2013
Růst HDP (%)
2014
2015
2016
2017
2018
9,4
4,8
–1,1
0,5
2,5
3,4
2 243
2 244
1 804
1 712
1 805
1 889
Míra inflace (%)
4,6
5,1
9,6
9,8
7,4
6,1
Nezaměstnanost (%)
5,1
3,9
4,9
4,8
4,7
4,4
Bilance běžného účtu (mld. USD)
–0,4
–0,3
–0,4
−0,2
–0,3
−0,3
3,5
3,5
3,5
3,5
3,5
3,5
89/148
82/144
84/140
—
—
—
7/7
7/7
7/7
—
—
—
HDP/obyv. (USD)
Populace (mil.) Konkurenceschopnost Exportní riziko OECD Odhad Mezinárodního měnového fondu
Zdroj: MMF, OECD, WEF
▶ Evropská unie uzavřela s Moldavskem asociační dohodu, jejíž součástí je i zóna volného obchodu. ▶ Exportní riziko podle OECD je: 7/7.
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
511
E V R O PA / M O L D A V S K O
○
Vývoz ČR do Moldavska 2015 (2014), hlavní sektory
Kód zboží
Název zboží
8703
Osobní auta aj. motorová vozidla pro přepravu osob
8517
Stat. hodnota 2015 CZK (tis.)
Podíl z celku (%)
Stat. hodnota 2014 CZK (tis.)
Meziroční nárust (%)
231 167
19,8
260 690
–11,3
Přístroje telefonní, ost. přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat jinde neuv.
79 160
6,8
73 934
7,1
8471
Stroje pro automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap.
65 455
5,6
89 509
–26,9
1701
Cukr třtinový, řepný, sacharoza chemicky čistá
45 277
3,9
3 492
1196,6
3901
Polymery, ethyleny v primárních formách
38 968
3,3
54 490
–28,5
8507
Akumulátory elektrické, vč. separátorů
34 762
3,0
29 178
19,1
3917
Trouby, trubky, hadice, příslušenství, z plastů
29 876
2,6
36 052
–17,1
8438
Stroje pro prům. přípravu, výrobu potravin aj.
29 276
2,5
10 216
186,6
4802
Papír, karton, lepenka k popisování
24 065
2,1
21092
14,1
8528
Monitory, projektory bez TV; přijímače televizní
22 528
1,9
38703
–41,8
600 534
51,4
617 356
–2,7
1 217 656
–4,0
Celkem TOP 10 Celkem vývoz
1 168 706
zdroj: ČSÚ
○
ºDovoz ČR z Moldavska 2015 (2014), hlavní sektory
Kód zboží
Název zboží
9401
Sedadla, ne lékařská apod., i proměnitelná v lůžka
391 168
46,3
362 822
7,8
2204
Víno z čerstvých hroznů, mošt vinný jiný
203 783
24,1
159 360
27,9
2007
Zavařeniny, želé, kaše ovocné aj., pasty slazené
39 682
4,7
26 183
51,6
5208
Tkaniny bavlněné nad 85% do 200 g.m–2
37 585
4,4
29 255
28,5
7213
Tyče, pruty ostatní, ze železa, oceli nelegované
27 630
3,3
63 994
–56,8
3921
Desky, listy, folie, filmy, pruhy apod. ost., z plastů
24 504
2,9
27176
–9,8
1206
Semena slunečnicová, i drcená
18 441
2,2
26388
–30,1
0409
Med přírodní
8 917
1,1
5590
59,5
7326
Výrobky ostatní ze železa, oceli
8 291
1,0
6
138083,3
0813
Ovoce sušené, ne ořechy, banány, citrusy, fíky ap.
6 886
0,8
4 151
65,9
Celkem TOP 10
766 887
90,7
704 925
8,8
Celkem dovoz
845 411
816 541
3,5
Stat. hodnota 2015 CZK (tis.)
Podíl z celku (%)
Stat. hodnota 2014 CZK (tis.)
Meziroční nárust (%)
zdroj: ČSÚ
512
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
E V R O PA / M O L D AV S K O
○
Příležitosti pro český export
▶ Automobilový průmysl, plasty a gumárenský průmysl Automobilový sektor představuje pro Českou republiku dlouhodobě největší položku na straně vývozů do Moldavska. V roce 2015 byl podíl vývozu aut a jiných motorových vozidel na přepravu osob na celkovém vývozu 19,8 % a s očekávaným rozvojem zemědělství a snahou výšit konkurenceschopnost sektoru se otevírá prostor i pro export traktorů, motorových vozidel pro zvláštní účely, přívěsů a návěsů i jejich částí a součástek, včetně polymerů a dalších příslušenství z plastů pro automobilový průmysl. ▶ Energetický průmysl, kovozpracovatelský průmysl Na trhu se již úspěšně prosazují plynové kotle na vytápění. V posledním roce nicméně byl registrován zájem o technologie na využití biomasy a zařízení na zpracování bioplynu, zejména z odpadů produkovaných na farmách v živočišné výrobě. České společnosti projevily také zájem o modernizaci dvou tepláren v Kišiněvě a o výstavbu spalovny odpadů s využití technologie plazmy. Soustředit pozornosti na tento sektor má význam především kvůli zájmu moldavské strany zvyšovat energetickou efektivitu a nezávislost, kde příslušné státní agentury využívají finanční podporu EBRD a EU. Moldavská vláda již delší dobu zvažuje modernizaci tepláren a elektráren v Kišiněvě a Balti na severu země. Jedná se o modernizaci menšího rozsahu CET-Nord v Balti a restrukturalizaci a modernizaci CET-1, CET-2 a Termocom v Kišiněvě. Výsledkem této restrukturalizace by mělo být sloučení tří uvedených společností do jedné. Prostředky na modernizaci poskytují mezinárodní donoři. V souvislosti s modernizací a výstavbou elektráren a spaloven se otevírá příležitost i pro výrobky kovozpracovatelského průmyslu. ▶ Dopravní průmysl a infrastruktura Specifickou otázkou zůstává účast ČR v tendrech na budování infrastruktury, které jsou financovány EBRD, EIB a EU, případně v rámci amerického fondu Millenium Challenge Account Moldova. Výše přislíbených prostředků dosahuje cca 1 mld. EUR. Lze očekávat další tendery na rekonstrukci silnic v Kišiněvě i v celém Moldavsku. ▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl V roce 2015 se připravuje vyhlášení tenderu na rekonstrukci systému zásobování vodou a řešení systému odpadních vod Kišiněva. V kritickém stavu je také infrastruktura čističek odpadu a kanalizace v jiných městech a investice se plánují i do rozvodů vody. ▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl Mezi prioritní odvětví pro ČR patří v Moldavsku také zdravotnický průmysl, který v Moldavsku v posledních letech prochází výraznou modernizací, přičemž ještě před pár lety prakticky neexistovala preventivní zdravotní péče. Lze také očekávat další restrukturalizaci nemocniční péče a optimalizace vytíženosti jednotlivých lůžek v rámci nově zavedeného systému. I nadále se pracuje na nových chirurgických centrech, stále však chybí potřebné kapacity, což vytváří prostor pro investice českých exportérů.
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
513
E V R O PA / M O L D A V S K O
▶ Zemědělský a potravinářský průmysl Dle údajů Statistického úřadu MD došlo v prvním pololetí roku 2015 k růstu objemu zemědělské produkce o 2,8 % (ve srovnání se stejným obdobím roku 2014), především díky růstu v živočišné výrobě, a k růstu průmyslové produkce o 5,9 %. Ve světle podpisu AA/DCFTA a nutnosti zvýšit konkurenceschopnost sektoru, i očekávaných překážek v přístupu moldavské zemědělské produkce na ruský trh, moldavští představitelé hovoří o potřebě posílit skladovací a chladírenské kapacity. Připomenout lze rovněž podpis dohody mezi MD a Polskem o poskytnutí zvýhodněného úvěru ve výši 100 mil. EUR na posilování kapacit zemědělského sektoru. Příležitosti jsou i v dodávkách zemědělské techniky a mechanizace. ▶ Železniční a kolejová doprava Rozvoj dopravní infrastruktury patří k prioritním úkolům moldavské vlády a je také jednou z oblastí poměrně rozsáhlé podpory ze strany mezinárodních donorů. Hodnota projektů na modernizaci silnic a výstavbu dopravní infrastruktury přesahuje 600 mil. Vzhledem k předpokládané modernizaci moldavských železnic by bylo vhodné soustředit pozornost na kolejová vozidla, lokomotivy, traťová zařízení apod. (dle nomenklatury HS 86). V listopadu 2014 byla podepsána smlouva mezi moldavskou vládou a EBRD na poskytnutí půjčky ve výši přes 52 mil. EUR na modernizaci železniční sítě. Stejnou sumu přislíbila poskytnout také EIB.
Perspektivní sektor
Konkrétní příležitosti HS 7308 – Konstrukce, části, desky, tyče aj. ze železa n. oceli
Kovozpracovatelský průmysl
HS 7311 – Nádoby tlakové pro plyn ze železa, oceli HS 7321 – Kamna kotle vařiče aj. plynové ze železa, oceli HS 7322 – Radiátory, ohřívače ap. části ze železa, oceli HS 0208 – Maso a droby jedlé, čerstvé, chlazené nebo zmrazené HS 1207 – Semena, plody olejnaté ostatní, i drcené
Zemědělský a potravinářský průmysl
HS 1210 – Šištice chmelové, čerstvé, sušené apod., lupulin HS 2104 – Přípravky pro polévky, směsi přídavků potravin HS 2106 – Přípravky potravinové, jinde neuvedené ani nezahrnuté HS 8418 – Chladničky, boxy mrazicí aj., čerpadla tepelná HS 3002 – Krev lidská, živočišná, antiséra, látky očkovací HS 3004 – Léky odměřené, kromě krve, antisér apod., vaty aj. HS 9011 – Mikroskopy optické sdružené
Zdravotnický a farmaceutický průmysl
HS 9018 – Nástroje lékařské chirurgické, zubolékařské aj. HS 9019 – Přístr. pro mechanoterapii, masážní, dýchací aj. HS 9020 – Přístroje dýchací ostatní, masky plynové HS 9021 – Pomůcky přístr. ortopedické, pro nedoslýchavé aj.
514
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
E V R O PA / M O L D AV S K O
Perspektivní sektor
Konkrétní příležitosti HS 3901 – Polymery etyleny v primárních formách
Plasty a gumárenský průmysl
HS 3903 – Polymery styrenu v primárních formách HS 3917 – Trouby, trubky, hadice, příslušenství z plastů CPA 71.12.13 – Inženýrské služby týkající se energetických projektů
Energetický průmysl
HS 8501 – Elektrické motory a generátory HS 8406 – Turbíny na páru vodní nebo jinou HS 8504 – Transformátory, el. měniče, statické induktory HS 8601 – Lokomotivy, lokotraktory HS 8602 – Lokomotivy, lokotraktory ostatní, tendry HS 8603 – Železniční nebo tramvajové vozy s vlastním pohonem
Železniční a kolejová doprava
HS 8606 – Žel. nebo tram. nákl. vozy a vagony, bez vlastního pohonu HS 8607 – Části a součásti železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel HS 8604 – Vozidla pro údržbu železničních nebo tramvajových tratí HS 7302 – Materiál pro stavbu tratí železnič., tramvaj. HS 8701 – Traktory HS 8702 – Motorová vozidla pro veřejnou osobní dopravu
Automobilový průmysl
HS 8703 – Osobní auta aj. motorová vozidla pro přepravu osob HS 8705 – Motorová vozidla pro zvláštní účely HS 8708 – Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705 HS 8716 – Přívěsy a návěsy, ost. vozidla bez mech. pohonu vč. částí CPA 71 – Architektonické a inženýrské služby; technické zkoušky a analýzy
Dopravní průmysl a infrastruktura
HS 6810 – Výrobky z cementu, betonu, umělého kamene HS 6811 – Zboží osinkocementové, buničitocementové apod.
Vodohospodářský a odpadní průmysl
+
HS 8421 – Odstředivky, přístroje k filtrování, čištění
Příležitosti pro rozvojovou spolupráci
Kategorie vyspělosti země: MDC Klíčovým rozvojovým strategickým dokumenem moldavské vlády je „Moldova 2020: National Development Strategy: 7 Solutions for Economic Growth and Poverty Reduction“ schválená Parlamentem v červnu 2012. Mezi priority moldavské vlády, které dokument zmiňuje, patří podpora vzdělávání a zvýšení zaměstnanosti a produktivity pracovního trhu, investice do dopravní infrastruktury, podpora bankovního sektoru a budování podnikatelského prostředí, podpora obnovitelných zdrojů, reforma penzijního systému a posilování právního státu a řádné správy věcí veřejných.
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
515
E V R O PA / M O L D A V S K O
▶ Sektor zemědělství V rámci zemědělství proběhla úspěšná realizace programu podnikatelského partnerství zaměřená na organickou produkci. Vedle této intervence realizuje ČRA s partnery několik souvisejících projektů. Vedle vzdělávání producentů to je podpora institucionálního rámce organického zemědělství v Moldavsku. Tyto aktivity spolu s DCFTA a s realitou vzrůstající poptávky po čisté zemědělské produkci v ČR i dalších zemích EU vytváří vhodné prostředí pro další investice CZ subjektů v moldavském zemědělství. Podobným způsobem uvažují francouzské i holandské společnosti. ČR má komparativní výhodu díky rozvojové spolupráci. V rámci konvenčního i organického zemědělství má jistý potenciál import sadebního materiálu, hnojiv a postřiků. ▶ Sektor sociální infrastruktury a služeb Moldavský sektor sociální ochrany prochází zásadními reformami zaměřenými na transformaci sociální asistence s cílem zvýšit efektivitu celého systému. Poskytování sociálních služeb se přesouvá z institucionální péče na péči komunitní, sociální infrastruktura však není zatím na tyto změny připravena. Reformy jsou v počátečním stádiu, závislé na pomoci mezinárodních donorů. Státní rozpočet na tento sektor není dostatečný a jeho výše má vzhledem k celkové ekonomické situaci sestupnou tendenci. Bude tedy pravděpodobně docházet k zužování prioritních oblastí stanovených vládou. Akční plán Ministerstva pro práci, sociální ochranu a rodinu stanovil v říjnu 2016 tato prioritní témata: pracovní síla a zaměstnanost, migrace, sociální asistence, zdravotně postižení a lidská práva, inkluze a lidská práva, genderová rovnoprávnost a postavení žen, demografie. ▶ Sektor vody a sanitace Vládním rozhodnutím 199 z března 2014 byla představena „Water supply and sanitation strategy“ pro období 2014–2028. Jako hlavní priority Moldavska v této oblasti definuje nutnost změn politického, institucionálního a právního rámce a kritický stav technické infrastruktury (neuspokojivý technický stav systému čističek odpadních vod, kanalizace a rozvodů vody a nízké procento obyvatel s přístupem k těmto službám). ▶ Sektor ochrany životního prostředí Strategie pro ochranu životního prostředí pro období 2014–2023 včetně Akčního plánu pro její implementaci byla schválena Vládním rozhodnutím č. 301 z dubna 2014. Strategie stanoví především tyto cíle: zajištění efektivního institucionálního a právního rámce pro ochranu životního prostředí (harmonizace legislativy s EU, důraz na strategické plánování, institucionální reforma); zajištění ochrany životního prostředí, udržitelného rozvoje a adaptace na klimatické změny; zvýšení úrovně veřejného povědomí o ochraně životního prostředí (o 50 % do r. 2023) a zajištění přístupu veřejnosti k souvisejícím informacím; snížení negativních dopadů ekonomických aktivit na životní prostředí a přijetí opatření k prevenci jeho znečištění; vytvoření integrovaného monitorovacího a kontrolního systému kvality životního prostředí; zlepšení kvality povrchových vod (o 50 %); zajištění přístupu k pitné vodě (min. 80 % populace) a přístupu k sanitárním službám (min. 65 % populace), zlepšení kvality půdy a ochrana nerostných zdrojů, zvýšení plochy zalesněných ploch (na 15 % území) a státem chráněných území (na 8 %); zajištění ochrany přírodních ekosystémů; snížení emisí (o 30 %) a zřízení integrovaného systému odpadového hospodářství. Zdroj dat: http://www.worldbank.org/en/country
516
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
