Česká ekonomika rok po oslabení koruny

Česká ekonomika rok po oslabení koruny Tomáš Holub

ředitel sekce měnové a statistiky Treasury seminář 2014 UniCredit Bank

listopad 2014

Plán prezentace

• Kurz koruny od vyhlášení závazku ČNB • Stav české ekonomiky nyní a před rokem • Obrat v ekonomickém vývoji a jeho faktory • Inflace a dopady oslabení kurzu • Prognóza ČNB • Shrnutí 2

Plán prezentace


Vývoj kurzu od vyhlášení závazku ČNB 28.0 27.5 27.0 26.5 26.0 25.5 25.0 24.5 24.0 23.5 1/12

7/12

1/13 CZK/EUR

7/13

1/14

7/14

Hranice 27 CZK/EUR

• Kurz rychle oslabil k hranici 27 CZK/EUR, následně se stabilizoval mírně nad ní; intervence probíhaly jen v prvních dnech. • Od té doby ČNB do vývoje kurzu v souladu s jednostranných charakterem svého závazku přímo nezasahuje. 4

Plán prezentace


Česká ekonomika v číslech: nyní a před rokem

Hrubý domácí produkt (s.o.) Výdaje domácností na konečnou spotřebu (s.o.) Tvorba hrubého kapitálu (s.o.) Index spotřebitelských cen Měnověpolitická inflace Obecná míra nezaměstnanosti - věk 15-64 let (s.o., v %) Zaměstnanost Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře Počet volných pracovních míst Hrubý provozní přebytek nefinančních podniků Souhrnný indikátor důvěry (index) Tržby v maloobchodě vč. motoristického segmentu (s.o.)

meziročně v % Dostupné k Dostupné k 7.11.2013 6.11.2014 II/13 -1,3 II/14 2,5 II/13 0,0 II/14 1,9 II/13 -14,0 II/14 6,3 9/13 1,0 9/14 0,7 9/13 0,2 9/14 0,6 III/13 7,1 III/14 6,0 III/13 0,7 III/14 0,8 II/13 1,1 II/14 2,5 9/13 39 040 9/14 56 600 II/13 1,3 II/14 13,4 10/13 88,9 10/14 94,1 9/13 0,3 9/14 4,4

• Klíčové ukazatele se letos vyvíjejí podstatně lépe než do listopadu 2013. Ekonomika se odpoutala od hrany deflace. HDP výrazně roste, což se příznivě projevuje na trhu práce a ve zvýšené důvěře domácností i firem. • Makroekonomické údaje tak ukazují, že oslabení kurzu splnilo svůj účel. 6

Mezinárodní srovnání: ekonomický vývoj a sentiment Meziroční růst reálného HDP (v %)

Indikátor ekonomického sentimentu (dlouhodobý průměr = 100)

10

120

8

110

6 4

100

2

90

0 -2

80

-4 -6

70

-8 -10 2008Q1

60 2009Q1

Česká republika

2010Q1 Německo

2011Q1 Rakousko

2012Q1 Maďarsko

2013Q1 Polsko

2014Q1 Slovensko

1/10

1/11

1/12

1/13

1/14

ČR Německo Evropská unie

• Do loňska zažívala ČR největší útlum ve srovnání s ostatními zeměmi regionu (v rámci EU jsme byli z hlediska vývoje HDP mezi nejhoršími 10 zeměmi). • Vnější i vnitřní faktory vleklé recese byly zesíleny špatnou ekonomickou náladou českých firem a domácností. • Nyní je situace zcela jiná: z hlediska růstu HDP patří ČR mezi 10 nejlepších 7 zemí EU a sentiment se zvýšil na úroveň průměru EU resp. Německa.

Trh práce Ukazatele nezaměstnanosti

Zaměstnanost a mzdy

(v %, sezonně očištěné údaje, zdroj: MPSV, ČSÚ)

(meziroční změna v %)

5

8

4 3 2 7

1 0 -1 -2

6

-3 -4 I/10

I/11

I/12

I/13

I/14

5 I/10

I/11

I/12

I/13

I/14

Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře

Obecná míra nezaměstnanosti

Počet zaměstnaných osob

Podíl nezaměstnaných osob

Přepočtený počet zaměstnanců

• Ekonomický růst se projevuje viditelným zlepšováním situace na trhu práce. • Počet zaměstnaných osob je o 41 tisíc vyšší než před rokem, začala se zvyšovat i průměrná délka pracovního úvazku. • Počet nezaměstnaných je naopak o 57 tisíc nižší než loni touto dobou. • Po loňském poklesu se mzdy vrátily k růstu tempy přes 2 %. 8

Hospodaření nefinančních podniků Vybrané ukazatele podniků s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %)

30

15

20

10

10

5

0

0 -5

-10

-10

-20 I/10

I/11

I/12

I/13

I/14

Hrubý provozní přebytek (odpisy + zisk)

Účetní přidaná hodnota (pravá osa)

Výkony včetně obchodní marže (pravá osa)

Výkonová spotřeba (pravá osa)

Osobní náklady (pravá osa)

• Ukazatele provozního hospodaření podniků se výrazně zlepšily; dochází zejména k výraznému růstu přidané hodnoty a hrubého provozního přebytku. • Oslabení kurzu pomáhá prostřednictvím vyšších vývozních cen, rychlejšího reálného růstu vývozu i zvyšování domácí poptávky. 9

Plán prezentace


Ekonomické prostředí do listopadu 2013 Zahraniční poptávka

Měnové podmínky

Fiskální politika

Sentiment

• V letech 2012-2013 působila proti růstu HDP zahraniční poptávka, domácí konsolidace vládních rozpočtů i velmi slabý sentiment domácností a firem. • Uvolněné měnové podmínky ekonomiku podporovaly, ale ne dostatečně. Navíc hrozilo, že při nečinnosti ČNB by se mohly otočit do opačného směru (pokles inflačních očekávání a růst reálných sazeb, posílení kurzu koruny). 11

Ekonomické prostředí nyní Zahraniční poptávka Měnové podmínky

Sentiment Fiskální politika

• Nyní podporují růst ekonomiky prakticky všechny faktory. • U měnových podmínek to platí díky opatření ČNB ve výrazně zvýšené míře. • Pozitivní vliv zahraniční poptávky naopak od 2. čtvrtletí letošního roku „zadrhává“ vlivem zhoršení situace zejména v Německu. • Mírně kladný příspěvek fiskální politiky bude spojen zejména s EU fondy. 12

Oživení zahraniční poptávky 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 I/10

I/11

I/12

Hrubý domácí produkt ČR

I/13

I/14

Efektivní HDP eurozóny

• Vývoj poptávky v eurozóně nebyl schopen plně vysvětlit recesi české ekonomiky v letech 2012-2013. • Stejně tak nyní nevysvětluje zdaleka plně tempo hospodářského růstu v ČR. • Celkově bude letos růst efektivního HDP eurozóny jen o 0,5 procentního bodu rychlejší než loni (zvýšení z 0,5 % na 1,0 %). 13

Fiskální politika Saldo vládního sektoru

Reálná spotřeba vlády s.a (mzr. v %)

Strukturální saldo (ESCB)

v % HDP (ESA 2010)

6.0 4.0 2.3

2.1

1.7

2.0

2.0

0.4

0.0 -0.3 -1.0

-2.0

-1.3

-1.4

-1.9 -2.9

-4.0 -4.4

-2.6

-1.1 -2.0

-1.5

-1.8

-1.8

-2.9 -4.0

-4.3

-6.0 -8.0

2010

2011

2012

2013

• Zatímco v roce 2013 snížila fiskální konsolidace dynamiku HDP o 1 p.b., v letošním roce bude její příspěvek mírně kladný a v roce 2015 se dále zvýší. • Prorůstový fiskální impuls se bude realizovat zejména prostřednictvím vládních investic, a to zejména díky dočerpávání EU fondů.

2014

2015

Fiskální impulz a) z toho dopad skrze: spotřebu domácností soukromé investice vládní investice domácí vládní investice z EU fondů

2016

2013 2014 2015 2016 skut. progn. progn. progn. -1,0 0,3 0,5 -0,2 -0,7 0,0 -0,3 0,0

0,0 0,0 0,0 0,2

0,1 0,0 0,1 0,3

14

0,0 0,0 0,0 -0,3

Reálné exporty vs. zahraniční poptávka Tempo růstu reálného vývozu a zahraniční poptávky (meziroční změna. v %)

25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 -25

07/I

08/I

09/I

10/I

reálný vývoz

11/I

12/I

13/I

14/I

15/I

16/I

zahraniční poptávka

• Pozitivní dopad oslabení kurzu na ekonomický vývoj je nejsnáze viditelný v předstihu meziročního růstu vývozu před dynamikou zahraniční poptávky. • Jedná se o důsledek zvýšení cenové konkurenceschopnosti domácí produkce (svou roli hraje též dobrá výkonnost automobilového průmyslu). 15

Struktura ekonomického růstu Poptávková strana ekonomiky (příspěvky k růstu v p.b.)

6

Nabídková strana (tvorba přidané hodnoty) (příspěvky k růstu v p.b.)

6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3

4 2 0 -2

I/10

-4 -6 I/10

I/11

I/12

I/13

Spotřeba domácností Čistý vývoz Tvorba hrubého fixního kapitálu Spotřeba vlády

I/14

I/11

I/12

I/13

I/14

Zpracovatelský průmysl Peněžnictví a podnikatelské služby Obchod, pohostinství, doprava Ostatní služby Stavebnictví Těžba, výroba a rozvod energií Zemědělství, lesnictví a rybářství Hrubá přidaná hodnota v základních cenách (mzr. změny v %)

• Podstatné je, že růst ekonomiky je stále více tažen oživením domácí poptávky, což byl klíčový smysl opatření ČNB. • Velmi výrazně tedy zafungoval efekt očekávání, když firmy i domácnosti přestaly odkládat své výdaje. • Dobře začíná fungovat také přelévání růstu ze zpracovatelského průmyslu do zbytku ekonomiky. Růst se tak stává vyváženějším i na straně nabídky. 16

Rozklad jednotlivých faktorů změny vývoje HDP

+4,3 p.b.

+3,2 p.b.

• Dynamika HDP v letošním prvním pololetí byla o 4,3 p.b. vyšší než v prvním pololetí 2013. Z toho se jen polovina dá vysvětlit zahraničím a fiskální politikou. • Z pohledu celoroční prognózy se vývoj HDP zlepší o 3,2 p.b., přičemž vývoj v eurozóně a vládních rozpočtech vysvětluje jen asi 1,7 p.b. 17 • Na měnovou politiku (plus sentiment) tak zbývá 1,5-2,1 p. b.

Scénáře z listopadu 2013: připomenutí HDP (mzr. v %)

• V listopadu 2013 ČNB očekávala, že oslabení kurzu urychlí v roce 2014 růst zhruba o 1 procentní bod oproti situaci, kdy by měnová politika zůstala pasivní. • Pokud tedy skutečný vývoj překvapuje, tak mírně v pozitivním směru. 18

Plán prezentace


Vývoj inflace Celková a MP inflace (mzr. v %)

Struktura celkové inflace (příspěvky v p.b.)

3

4 2

3

1

2 1

0

0

-1 1/13

-1 1/10

1/11

1/12

1/13

Měnověpolitická inflace Spotřebitelské ceny

1/14

3

5

7

9

11

1/14

3

5

7

9

Korigovaná inflace bez PH a potravin Regulované ceny Nepřímé daně v neregulovaných cenách Ceny potravin (včetně alkoholických nápojů a tabáku) Ceny pohonných hmot (PH) Meziroční růst spotřebitelských cen (v %)

• Celková i měnověpolitická inflace se ve třetím čtvrtletí 2014 odpoutaly od blízkosti nulových hodnot, stále se však nacházely pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB (tj. pod 1 %). • Ke stále nízké inflaci přispívá pokles regulovaných cen a oproti minulým letům mírnější zvyšování nepřímých daní i růst cen potravin, naopak „jádrová“ inflace se po více než pěti letech vrátila do kladných hodnot. 20

Inflace v mezinárodním srovnání (HICP)

Pramen: Eurostat

• Aktuálně je inflace v ČR podobná Německu a dalším zemím EU, kterým se daří relativně dobře. • Bez zásahu ČNB bychom pravděpodobně byli v „sousedství“ Řecka. 21

Ceny výrobců Meziročně (v %) 8

40

6

30

4

20

2

10

0

0 -10

-2 -4

-20

Zpracovatelský průmysl Ceny tržních služeb

-6

-30

Ceny stavebních prací -8

-40

Ceny zemědělských výrobců (pravá osa)

-50

-10 1/10

7

1/11

7

1/12

7

1/13

7

1/14

7

• S výjimkou zemědělství se ceny ve všech klíčových odvětvích vrátily do mírného meziročního růstu. 22

Plán prezentace


Vývoj a výhledy v eurozóně: nyní vs. v listopadu 2013

• Oživení HDP v eurozóně probíhalo do 1. čtvrtletí 2014 dle předpokladů, ale poslední dobou se „zadrhává“ a ke zrychlení by mělo dojít až během roku 2015. • Cenový vývoj je výrazně utlumenější u CPI i PPI. 24

Prognóza celkové inflace Meziročně (v %)

6

Horizont měnové politiky

5 4 3 Inflační cíl 2 1 0 -1 IV/12 I/13

II

III 90%

IV 70%

I/14

II

50%

III

IV

I/15

II

III

IV

I/16

II

30% interval spolehlivosti

• Celková inflace se bude zvyšovat především vlivem rostoucí ekonomické aktivity a zrychlujícího růstu mezd, naopak proinflační působení dovozních cen odezní vlivem utlumeného cenového vývoje v zahraničí při stabilním kurzu koruny. • Na počátku roku 2016 překročí inflace dvouprocentní cíl. 25

Prognóza HDP Meziročně (v %)

10 8 6 4 2 0 -2 -4 IV/12 I/13

II

III 90%

IV 70%

I/14

II

50%

III

IV

I/15

II

III

IV

I/16

II


• V důsledku zvýšené zahraniční poptávky, uvolněných domácích měnových podmínek a zvýšení vládních investic vzroste HDP letos i příští rok o 2,5 %, v roce 2016 pak růst mírně zrychlí. 26

Struktura růstu ekonomiky Spotřeba domácností (%, mzr.) 2

10

1

5

0

0

-1

7.SZ 2014

-2 I/10

Hrubá tvorba kapitálu (%, mzr.)

I/11

I/12

I/13

I/14

I/15

I/16

-5 I/10

I/11

Vývozy (%, mzr.)

I/13

I/14

I/15

I/16

Dovozy (%, mzr.)

15

15

10

10

5

5

0 -5 I/10

I/12

0 I/11

I/12

I/13

I/14

I/15

I/16

-5 I/10

I/11

I/12

I/13

I/14

I/15

I/16

• Růst spotřeby domácností zrychlí ke 2 % díky zvyšujícím se reálným příjmům. • Bude pokračovat růst fixních investic podniků a v letech 2014-2015 dojde i ke zvýšení vládních investic. • Vývozy a dovozy budou reagovat na dočasné zpomalení zahraniční poptávky. 27

Prognóza inflace a HDP: nyní vs. v listopadu 2013 Celková inflace (meziročně v %)

HDP (meziročně v %)

• Inflace je oproti alternativnímu scénáři z listopadu 2013 nižší aktuálně i na výhledu, a to vlivem více deflačního vývoje cen výrobců v eurozóně a hlubšího propadu domácích regulovaných cen. • Naproti tomu oživení ekonomiky bylo zatím o něco rychlejší, i když na přelomu let 2014 a 2015 zpomalí vlivem zvolnění růstu v eurozóně.

28

Mzdy Tempo růstu nom. mezd v podnikatelském sektoru (%, mzr.) 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 I/10

Oficiální Upravené I/11

I/12

I/13

I/14

I/15

I/16

• Vykazovaná časová řada nominálních mezd je stále výrazně ovlivněna efektem daňové optimalizace z přelomu let 2012 a 2013. • Dynamika mezd očištěná o uvedený vliv od druhého pololetí 2013 postupně zrychluje, a tento trend bude v důsledku růstu ekonomiky i inflace pokračovat. • Růst mezd dosáhne v letech 2014, 2015 a 2016 hodnot 3,2 %, 3,9 % a 4,8 %. 29

Trh práce Obecná míra nezaměstnanosti (v %, s.o.) 8

Zaměstnanci přepočtení na plné úvazky (meziročně v%) 4

2

7 0

-2

6 Skutečnost III/14

-4 I/10

5 I/10

I/11

I/12

I/13

I/14

I/15

Obecná míra nezaměstnanosti podle VŠPS

I/16

I/11

I/12

I/13

I/14

I/15

I/16

Zaměstnanci Úvazek na zaměstnance Zaměstnanci přepočtení na plné úvazky

• Míra nezaměstnanosti bude dále postupně klesat (již ve 3. čtvrtletí 2014 se překvapivě snížila až na 6 %). • Růst ekonomiky se projeví pokračujícím zvyšováním počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky. Postupně v něm začne převažovat zvyšování počtu zaměstnanců nad prodlužováním průměrného úvazku. 30

Předpoklady prognózy o měnové politice 4

3M PRIBOR (v %)

3

2

1

0 IV/12 I/13

II

III 90%

IV 70%

I/14

II 50%

III

IV

I/15

II

III

IV

I/16

II


• Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do 1. čtvrtletí 2016. • Následný návrat do standardního režimu měnové politiky nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před zahájením intervencí ČNB. 31

Jak bude vypadat ukončení používání kurzu („exit“)? • Přistoupení k využívání kurzu jako nástroje měnové politiky bylo transparentní a stejný bude i exit. • Exit může být realizován jednorázově i v sérii kroků. • Exit by měl být sametový, i když jednorázové šoky nikdo nemůže vyloučit. Případné výkyvy ale bude ČNB vyhlazovat. • Klíčové je správné načasování exitu. Existuje přitom dilema mezi hladkým průběhem exitu a pravděpodobností vyhnutí se návratu k nulové dolní hranici úrokových sazeb: − dřívější exit = hladší průběh (postupné zpřísňování MP, menší riziko, že se inflace dostane nad cíl) − pozdější exit = více jistoty, že nedojde k návratu k nulové spodní hranici úrokových sazeb

32

Plán prezentace


Shrnutí • Oslabení kurzu jednoznačně přispělo k odvrácení reálné hrozby deflace a k urychlení oživení ekonomiky. • Faktory předchozí recese odezněly a některé přispívají k růstu (oživení v zahraničí – jak bude robustní?, konec domácí fiskální konsolidace, zlepšená nálada firem i domácností). • Ekonomické oživení je taženo zejména fixními investicemi, k růstu přispívá také spotřeba domácností i vlády. • Růst vývozu předstihuje dynamiku zahraniční poptávky, mj. díky oslabení kurzu. • Ekonomické oživení se projevuje na trhu práce (roste počet volných pracovních míst a délka pracovních úvazků, nezaměstnanost postupně klesá, růst mezd v podnikatelské sféře oživil). • Bankovní rada opakovaně konstatovala, že ČNB neukončí režim používání kurzu dříve než v roce 2016. 34

Děkuji za pozornost

www.cnb.cz http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2014/2014_IV/index.html (Plné znění Zprávy o inflaci IV/2014 bude zveřejněno v pátek 14.11.)

[email protected]

Česká ekonomika rok po oslabení koruny

Recommend Documents