Mokřady jablonNé: dobrá praxe mokřadního parku ve městě
Manuál dobré praxe a inspirace, jak vybudovat či revitalizovat a pečovat o mokřady, ve kterých to žije, také ve vašem městě, obci nebo regionu Projekt „Mokřady ve městě: budoucnost rozvíjíme společně“ je podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce. Project “Wetlands in town: developing future together“ is supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union.
Město
Jablonné v Podještědí
Pro koho je manuál určen
Manuál dobré praxe a inspirace, jak vybudovat či revitalizovat a pečovat o mokřadní multifunkční areál, využijí představitelé místních samospráv, odborníci na ochrany a tvorbu krajiny, zástupci neziskových i zájmových organizací a aktivní jednotlivci ve svých místních komunitách - tedy všichni lidé, kteří se chtějí inspirovat, jak je možné přispět k regeneraci, správné péči a využívání mokřadů ve volné krajině, nebo dokonce, v tom nejlepším případě, přímo ve vaší obci či městě.
Dobrá praxe, kterou manuál popisuje
Tento inspirační manuál popisuje mokřady, jejich význam krajině, klíčové zásady, jak co nejlépe iniciovat regeneraci a zapojit místní komunitu do jejich obnovy a využívání. To vše je ilustrováno na konkrétním příkladu dobré praxe revitalizace mokřadních ploch nacházejících se přímo ve městě Jablonné v Podještědí. Na okraji městečka v krajině mezi Lužickými horami a Ještědským hřbetem, vytvořila nezisková organizace Čmelák – Společnost přátel přírody mokřadní areál nazvaný Mokřady Jablonné. Z degradované zarostlé plochy s černými skládkami vzniklo malebné místo pro lidi i pro přírodu. Útočiště zde nalezly chráněné rostliny i živočichové, zároveň je tento mokřadní park vyhledávaným místem k rekreaci a odpočinku. Dnes se zde nachází soustava tůní, dřevěné chodníky, mola, lavičky, naučné cedule popisující široké spektrum rozmanitých biotopů na poměrně malé ploše. Čmelák od roku 2005 proměnu připravil a realizoval s podporou sponzorů, nadací, místní komunity a mnoha dobrovolníků. Právě výkupy podobně poškozených lokalit s vysokým potenciálem pro ochrany přírody a krajiny a jejich přeměna na hodnotná místa pro lidi i pro přírodu, patří mezi hlavní činnosti Čmeláka – Společnosti přítel přírody. Kromě ukázkové revitalizace Mokřadů Jablonné je dlouhodobým záměrem Čmeláka i osvěta. Cílem je, aby návštěvníci pochopili obrovský pozitivní význam mokřadů a přijali je jako přirozenou součást krajiny. Proto jsou součástí areálu různé prvky, které slouží k poznání lokality i odpočinku. V Mokřadech Jablonné tak najdete informační cedule, dřevěné chodníky, kamenná a dřevěná mola v tůních, lavičky, úkryty pro živočichy jako např. hadník, netopýří a soví budky a mnoho dalšího.
Mokřady Jablonné – základní údaje: GPS souřadnice: 50°45‘35“N, 14°45‘14“E
Parcelní vymezení: 868, k. ú. Jablonné v Podještědí, 1036/2, 1036/3, 1040, 1043/1, 1043/2, 1044, 1045, 1070, k. ú. Česká Ves v Podještědí Vlastník: Čmelák – Společnost přátel přírody, z. s. Rozloha a nadmořská výška: 6 ha, 300 m. n. m. Charakteristika: původně zanedbaná rákosina a mokřad s lužním lesem a několika potoky na okraji města Jablonné v Podještědí a u zámku Nový Falkenburk. V roce 2013 zde bylo vybudováno 8 tůní, v r. 2015 dokončena revitalizace podstatné části lokality, základní návštěvnická infrastruktura a osvětové prvky pro veřejnost i školní kolektivy. Význam území: Mokřadní biocentrum 1139 U Aleje (regionální biocentrum, součást regionálního biokoridoru územního systému ekologické stability). Biocentrum těsně přiléhá k evropsky významné lokalitě v nivě Panenského potoka. V územním plánu města se jedná o vymezenou plochu urbanizované zeleně. Dostupnost: samotná mokřadní lokalita je dostupná několika trasami pro pěší/cyklisty. Nachází se cca 12 minut pěšky od nádraží a cca 7 minut od centra města. 2
Obsah 1. Mokřady – důležité pro lidi a přírodu
1.1. Mokřady a jejich význam 1.2. Lidé jako faktor obnovy a oživení mokřadů 1.3. Mokřady jako rekreační a vzdělávací prostor 1.4. Mokřady jako adaptační opatření na změnu klimatu
2. Mokřady Jablonné – historie a stav před revitalizací 2.1. Historie lokality 2.2. Charakteristika místa před zahájením obnovy mokřadů
3. Koncept, etapy revitalizace a financování záměru
3.1. Plánování a projektová příprava záměru, zajištění financování 3.2. Fyzická revitalizace území 3.3 Mokřady jsou vytvořeny, příroda se vrací. Tak co ještě schází? 3.4. Přehled zdrojů financování, náklady na péči
4. Rozvíjíme mokřady pro budoucnost
4.1. Souhrn a cíle projektu 4.2. Představení aktivit projektu 4.3. Inspirační ohlédnutí za výstupy a jejich šířením 4.4. Další zajímavé aktivity v mokřadech
5. Vyhodnocení revitalizace a využívání areálu
5.1. Průzkum mezi významnými aktéry využívání mokřadů 5.2. Průběh průzkumu a výsledky hodnocení 5.3. Celkové zhodnocení přínosů revitalizace
6. Závěrem
3
Úvodem
Mokřady, neboli místa v přírodě, kde se setkává voda se souší, a kde je proto neustále více či méně „mokro“, jsou pestrou mozaikou různých stanovišť. Je to nadmíru důležitá a současně pozoruhodná součást naší krajiny. Oplývají pestrostí života, často ve formách lidem zdánlivě neužitečných. Ovšem tento typ přírodního prostředí patří mezi základní stavební kameny přírodní rovnováhy, přesněji řečeno ekologické stability krajiny. O důležitosti mokřadů se můžeme snadno přesvědčit například v obdobích sucha, kdy se mohou stát doslova „oázami života“ ve vyprahlé krajině (nebo také v rozpáleném betonovém a asfaltovém městě). Význam mokřadů ve středoevropské krajině 21. století narůstá z řady důvodů. Jejich množství v minulém století významně pokleslo, což nepříznivě ovlivnilo „zdravotní stav“ české krajiny. Mokřadní lokality v minulosti často trpěly nebo zcela mizely neuváženými zásahy a změnami v obhospodařování krajiny, nebo byly dokonce záměrně likvidovány a rušeny kvůli nezájmu, nepochopení jejich významu nebo snaze vzít si z krajiny více, než je dlouhodobě udržitelné. Proto je stále více aktuální potřeba o tato přírodní stanoviště řádně pečovat, chránit je před neuváženými změnami hospodaření v okolní krajině a na vhodných místech je také obnovovat či i nově zakládat. Na to reaguje konkrétní příklad obnovy a oživení mokřadů na vzorové lokalitě „Mokřady Jablonné“, včetně související osvěty a popularizace u veřejnosti. Tento dlouhodobý záměr se v letech 2015-2016 stal také předmětem projektu Mokřady ve městě: budoucnost rozvíjíme společně, který byl podpořen z Fondu environmentální odbornosti v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce. Čmelák – Společnost přátel přírody patří mezi přední české neziskové organizace, které se věnují tomuto tématu. V tomto manuálu proto předkládáme shrnutí zkušeností a poznatků, které za více než 10 let projektový tým a odborní pracovníci Čmeláka v oblasti obnovy mokřadů nashromáždili. 4
1. Mokřady – důležité pro lidi a přírodu 1.1. Mokřady a jejich význam
Mokřady jsou odborně charakterizovány jako přechodové prostředí mezi vodními a suchozemskými ekosystémy. Lidově řečeno je můžeme popsat jako místa, kde je trvale přítomna voda a současně se zde daří také vegetaci a vůbec rozmanitosti života jako celku (rostlinám i živočichům). Může to být tedy zamokřená louka, nebo mělká oblast nivy potoka, například v místě, kde se jeho koryto rozšiřuje na přítoku do rybníka. Stejně tak je ale mokřadem prameniště, tůň v místě vývratu mohutného starého stromu v lese, obecněji zaplavené terénní prohlubně (přírodního nebo umělého původu). V krajině je tedy potkáme jako vlhké louky, nivy potoků a řek, podmáčené okraje rybníků či jezer, močály, rašeliniště, slatiny a další. Mokřady jsou domovem pro mnoho živočišných a rostlinných druhů, které ke svému životu vyžadují prostředí nasycené vodou. Mokřady navíc poskytují důležité ekosystémové služby jako je např. produkce kyslíku, podpora krátkého vodního cyklu, jsou zásobárnou vody, transformují povodňovou vlnu či mají klimatizační účinek. Běžná veřejnost však stále vnímá mokřady spíše jako močály, které k životu nepotřebujeme, a kterým je lepší se obloukem vyhnout – zde navíc stále ještě rezonuje i dědictví kolektivizace zemědělství, kdy byly velké plochy mokřadů zničeny či odstraněny jako nepotřebné. Mokřadní stanoviště mají velký význam pro přírodu, ale stabilizují rovněž kulturní krajinu, což je důležité také pro člověka a hospodaření v krajině. Mokřady dnes patří k nejohroženějším a zároveň i ekologicky nejcennějším ekosystémům na světě. O významu mokřadů na jedné straně a jejich kritickém ohrožení na straně druhé svědčí i mezinárodní úmluva na ochranu mokřadů, tzv. Ramsarská úmluva.
Co nám přinášejí? Mokřady jsou významné, protože: • jsou domovem pro celou řadu vzácných rostlin, živočichů a dalších organismů • mají značnou schopnost zadržování vody a tlumení povodní rozléváním vody do plochy • jsou přirozenou zásobárnou vody v krajině, kterou v období sucha postupně uvolňují • přispívají k vyrovnávání teplotních rozdílů v krajině, mají klimatizační efekt • patří mezi 3 biotopy s největší biologickou aktivitou (hned po deštných pralesech a korálových útesech).
Mokřady jsou tedy významný, a přesto docela vzácný druh stanovišť v české krajině. Význam tohoto ekosystému pro krajinu i člověka roste z několika důvodů. Tím prvním byly zkušenosti s opakovanými rozsáhlými povodněmi, které zejména od roku 2002 s nezvyklou silou a frekvencí zasáhly velkou část území České republiky, a to po mnoha desítkách let „povodňového klidu“. Při pátrání po příčinách přišlo uvědomění lidí (shoda odborníků, správců krajiny, ale i velké části široké veřejnosti), že česká krajina dokáže zadržet podstatně méně vody, než tomu bylo před kolektivizací zemědělství v 50. letech 20. století. V zemědělské krajině od té doby výrazně ubylo rozptýlené zeleně, zamokřených ploch i mokřadů samotných. a snížila se I schopnost samotné půdy zadržovat vodu.
5
Další významnou potřebou pro ochrany a tvorby mokřadů, resp. globální změna klimatu. Její projevy již můžeme pociťovat také v České republice jako častější přívalové deště, bleskové povodně a také období sucha. Vlny horka a sucha rovněž prověřují schopnost krajiny hospodařit s vodou, jen z opačné strany, než je tomu u povodní. Mokřady, jako biologicky aktivní plocha, vedle funkce přímého ochlazování zejména slouží jako přirozená zásobárna vody, která se v období sucha stává v krajině tím nejvzácnějším přírodním zdrojem.
Termosnímek lokality Mokřady Jablonné ve slunečním dni ukazuje teplotní rozdíly mezi vodními plochami, okolní vegetací, budovami a zpevněnou cestou
1.2. Lidé jako faktor obnovy a oživení mokřadů
Vzhledem k uvedeným trendům a ekosystémovým službám, které mokřady poskytují také člověku, má velký smysl zapojit se na místní úrovni, ve městech a obcích, šířeji do aktivit, které mohou napomoci zadržovat vodu v krajině. Zejména je účelné regenerovat plochy, které mají potenciál stát se novými mokřady, nebo plochy na místech, kde mokřady už v minulosti byly. Autoři konceptu „mokřadního parku“ v Jablonném na dalších stránkách předkládají získané nápady, náměty a zejména zkušenost, že „bez lidí to nepůjde“ – a to v širším smyslu slova, než je technická stránka celé věci, jako je získání stavebního povolení, dotace, hloubení či svahování tůní, dosázení mokřadními rostlinami a následně ta „správná“ odborná péče. Tento rozměr realizace mokřadů byl již mnohokrát popsán a řada projektantů má potřebné znalosti a dovednosti pro zpracování technického projektu a „správných“ parametrů úpravy a podoby mokřadních ploch. V dalších kapitolách je proto ukázáno všestranné zapojení zejména místních aktérů do oživení mokřadů, což se obecně ukazuje jako velmi důležité až klíčové pro budoucnost revitalizované lokality. Zejména to však platí vzhledem ke konkrétní situaci Mokřadů Jablonné, ležících přímo ve městě.
Pro potřebu zapojení místní komunity do obnovy Mokřadů Jablonné byly určující zejména tyto skutečnosti: • místní situace, kdy občané a samospráva neznali, „neviděli“ možnosti a přínosy, které revitalizace lokality do podoby přírodního parku může přinést • poloha mokřadů v blízkosti centra města (což přináší dobrý předpoklad pro rekreační využití místními obyvateli i potenciál pro osvětové působení a šetrný cestovní ruch) • pozice vlastníka (nezisková organizace, která není místním spolkem), který lokalitu výkupem zachránil před zánikem chystanou urbanizací a proto potřeboval podporu a pomoc místních lidí při přípravě záměru a samotné revitalizaci Zapojení lidí, a to v prvé řadě místní komunity, má dvě navazující etapy. Podstatné je zapojení obyvatel města či obce od počátku do plánování a diskusí s odborníky o možné podobě areálu mokřadů. Jen tímto postupem, společně se souběžnou osvětou a dostatečnou průběžnou informovaností, zvýšíme na maximum pravděpodobnost, že místní vezmou tuto lokalitu jako „svoje místo“, na němž budou rádi pobývat a tak o ně také pečovat. Lidé budou tedy považovat lokalitu jako součást svého domova, což zajistí i přirozenou sociální kontrolu nad tím, co se zde děje. Bude tak dosaženo „přijetí“ i přes možné původní předsudky (viz box níže) či zkreslené informace o mokřadech, které mohou působit nepochopení smyslu až nedůvěru k nově vznikající přírodní lokalitě přímo „za humny“. 6
Druhá etapa, která znamená trvalé oživení a podporu vhodného využívání nově regenerované lokality lidmi včetně jejího zapojení do místního volnočasového i kulturního života, je významná zejména u lokalit nacházejících se v urbanizovaných oblastech. Potenciál, možnosti a přínosy využívání lokality místní komunitou jsou stručně popsány v kapitole 1.3.
Předsudky a fakta o mokřadech
Mokřady jsou pro člověka zcela neužitečné.
Mokřady mají pro člověka nezastupitelný přínos (viz dále).
Mokřady jsou zdrojem nákaz kvůli přemnoženým komárům.
Ve zdravých mokřadech mají larvy komárů dostatek predátorů, a tak nedochází k jejich přemnožení.
V létě se v nich voda přehřívá a kazí.
Takové situaci se dá předejít, vysadíme-li na jižním břehu vyšší rostliny a ve vodě rostliny s většími listy. Tak vodu přirozeně zastíníme, a tím ji ochladíme.
Do tůní v mokřadech patří ryby.
Tůně poskytují prostor pro život obojživelníků pouze v případě, že nedojde k jejich přerybnění, Ryby jsou totiž potravními konkurenty nebo predátory pro vajíčka a pulce žab a larvy čolků. Přerybněnou vodní plochu poznáme dle bahnitě zakalené vody (kaprovité ryby při hledání potravy ryjí ve dně, a víří tak bahno). Podrobnější přehled omylů a mýtů při budování a obnově mokřadů je možné najít např. na: http://www.mokrady.wbs.cz/Nejcastejsi-omyly-a-myty.html
1.3. Mokřady jako rekreační a vzdělávací prostor
Realizací záměru revitalizace mokřadů, jako je areál v Jablonném, může dojít k propojení všech funkcí území v jedinečné podobě přírodního, osvětového a volnočasového parku. Širokým zapojením samosprávy a dalších aktérů komunitního života města do přípravy a realizace záměru bude i po jeho dokončení zajištěno, že multifunkční využívání areálu a jeho přínos pro místní komunitu (město, obec) i její spádové okolí, bude v řadě ohledů již trvalý. Takový záměr, v případě zahrnutí informačně-naučných prvků a osvětových akcí či programů, bude mít vzhledem k obsahu těchto aktivit mnohem širší dopad v rámci osvěty o důležitosti mokřadů i vodě v krajině pro širokou veřejnost a přenosu dobré praxe dalším obcím v širším měřítku (mikroregionu až kraje, a v lokalitách důležitých z pohledu cestovního ruchu může jít i o nadregionální význam). Mokřadní park, při jehož vytváření či oživení je pamatováno na vytvoření nabídky volnočasových, osvětových a vzdělávacích možností, bude plnit řadu významných, vzájemně navazujících funkcí. V takovém prostoru najdou místo pro procházky i pozorování přírody občané města, prostor pro tematické programy pak vzdělávací i volnočasové organizace v místě i spádovém regionu. Vytvořené programy a související vybavení jako např. pomůcky či metodické materiály poslouží pro realizaci osvětových a vzdělávacích aktivit a projektů škol i neziskových organizací v rámci regionu.
7
Naučné prvky, a zejména samotnou faunu, flóru a mokřadní biotopy, ocení zájemci o přírodní krásy, individuální návštěvníci města i jejich organizované skupiny. Celou nabídku funkcí a prvků, či příležitost zapojit se do péče o takový areál také využijí dobrovolníci, pedagogové a odborná veřejnost z regionu, ale podle místní situace (a celkové atraktivity lokality) také z dalších částí České republiky. V případě realizace konkrétních osvětových aktivit (a/nebo vzdělávacích programů) může revitalizace mokřadních lokalit také rozšířit „mokřadní“ nabídku možností a témat pro související volnočasové aktivity místních obyvatel. Širokou paletou vzájemně propojených a podporujících se aktivit a také zapojením lidí, jejichž názor je v místní komunitě respektován, změní minimálně aktivní a zapojená část veřejnosti své vnímání významu mokřadů i šířeji divoké přírody ve městě. Aktivitami zaměřenými na zapojování veřejnosti tak můžeme dosáhnout i změny postojů a pozitivního naladění lidí, tedy že si místní občané vytvoří ke svým mokřadům osobní vztah a budou pak různými způsoby přispívat k jejich ochraně a péči.
1.4. Mokřady jako adaptační opatření na změnu klimatu Adaptace, tedy přizpůsobení se probíhajícím a očekávaným dopadům změny klimatu ve městech, hrají klíčovou roli pro zajištění udržitelného rozvoje měst. Ekosystémově založené přístupy k adaptacím (jako jsou např. podpora a rozvoj zelených ploch, zeleně na budovách či udržitelné hospodaření s vodou) jsou klíčovým faktorem pro zvýšení odolnosti urbánních oblastí vůči změnám klimatu. Tato opatření upřednostňují přírodě blízká řešení a oproti šedým (technickým, „betonovým“) opatřením kromě vlastní adaptace, často poskytují i další přínosy. Mezi ekosystémová opatření patří především využití zelené a modré infrastruktury. Příkladem první skupiny jsou zelené střechy či zdi budov (kromě adaptace na vlny veder zároveň zvyšují izolační schopnosti staveb a jejich energetickou efektivnost) či zeleň na veřejných prostranstvích. Do skupiny modré infrastruktury spadají opatření na zvyšování zadržování vody a propustnosti terénu ve městech, či využití vodních ploch ve městě (stojatých i tekoucích), a to i v jejich přírodě blízké podobě, jako jsou právě mokřady. Ekosystémově založené přístupy k adaptacím jsou snadno dostupná a nákladově efektivní řešení. Poskytují široké spektrum výhod jako je snížení povodňového rizika, snížení eroze půdy, lepší kvalitu vody a ovzduší a současně snížení efektu městských tepelných ostrovů. Tyto přístupy k adaptacím jsou podporovány ve Strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu (2013).
Proč řešit adaptace na změnu klimatu na místní úrovni Zatímco změna klimatu je globálním jevem, adaptace na ni, a tedy realizace opatření na přizpůsobení se změně klimatu, je lokální záležitostí. V prvé řadě jsou města velmi zranitelná z hlediska projevů změn klimatu. Je to vlivem velké koncentrace obyvatelstva, ekonomických aktivit a negativních ekologických jevů, jako je znečištěné ovzduší, zvýšená hlučnost či vyšší spotřeba zdrojů. Projevy změny klimatu se budou ve velké míře projevovat zejména ve městech. Na druhou stranu lze adaptační opatření nejefektivněji naplánovat a realizovat právě na místní úrovni. Místní samosprávy znají území, které spravují, nejlépe a mají řadu možností, jak projevy změny klimatu mírnit. Východiskem pro řešení těchto otázek je proto zpracování adaptační strategie města. Viktor Třebický, klimatický expert CI2, o. p. s.
8
2. Mokřady Jablonné – historie a stav před revitalizací 2.1. Historie lokality
V první polovině 20. století se u zámku Nový Falkenburk rozprostíraly udržované louky patřící k jeho hospodářskému zázemí. Louky zde mohly být jen díky tomu, že pozemek byl odvodněn pomocí melioračního systému. Pravidelná péče o pozemky však byla přerušena a odvodňovací systém se zanesl. Začala se tu opět zdržovat voda a lokalita zarostla bujným porostem rákosin. Neudržované prostranství se rázem stalo místem živelného ukládání odpadu. V roce 2005 získala organizace Čmelák do svého Pozemkového spolku1 částečně zamokřené, zpustlé pozemky v povodí Panenského potoka u zámku Nový Falkenburk v Jablonném v Podještědí (dále také „Jablonné“). Sdružení se lokalitu rozhodlo odkoupit v rámci naplňování své dlouhodobé strategie získávat pozemky ve špatném stavu, ale s velkým potenciálem revitalizace přírodních biotopů. Začal tak sled událostí, které v současnosti asi nejlépe vystihují poslání ekologické organizace Čmelák, vyjádřené zkráceně sloganem „Pro lidi, pro přírodu“.
Nositel záměru revitalizace Čmelák - Společnost přátel přírody (dále také Čmelák) je největší severočeská ekologická organizace. Již od roku 1994 prakticky pečujeme o přírodu a obnovujeme harmonickou krajinu okolo nás. Na základě získaných zkušeností usilujeme o změnu přístupu k hospodaření v české krajině, což umožní obnovit schopnost krajiny zadržovat vodu i lépe plnit další ekologické funkce. Naší organizaci se již podařilo navrátit do krajiny přes 400 tisíc sazenic původních druhů dřevin, v rámci pozemkového spolku pečujeme o 20 přírodně cenných lokalit, provádíme terénní ekologickou výchovu a pořádáme akce pro veřejnost. Vytváříme tak prostor pro harmonickou krajinu a kvalitní život lidí. Více na www.cmelak.cz
Téměř všechny lokality, o které Čmelák pečuje v rámci svého Pozemkového spolku, patřícího k největším v ČR, leží ve volné přírodě. Některé z nich se dokonce nacházejí daleko v horách, jako např. nejznámější regenerační projekt Nový prales na Ještědském hřebeni. Na konkrétních lokalitách se soustředí na ochranářský management, zapojování dobrovolníků a doplňkově i osvětové a vzdělávací aktivity. Výjimkou je však právě mokřadní lokalita, nacházející se na okraji historického centra města Jablonné v Podještědí.
Stav prostoru dnešní centrální (velké) tůně po odkupu v roce 2005
1 Pozemkové spolky jsou jednou z aktivních forem ochrany přírody, kterou využívají nevládní neziskové organizace. Fungují na principu získávání věcných práv k pozemkům. Většina zájmových pozemků stojí mimo zájem státní ochrany přírody a činnost pozemkových spolků ji tak doplňuje. Důležitým znakem péče pozemkových spolků je dlouhodobost a regionálnost.
9
2.2. Charakteristika místa před zahájením obnovy mokřadů
Na začátku celého záměru revitalizace se jednalo o 6 ha částečně podmáčených pozemků přiléhajících k zámku Nový Falkenburk v sousedství města Jablonné v Podještědí. Z hlediska stanovišť a aktuální vegetace šlo o cca 2 ha lužního lesa, 1 ha rákosin a 3 ha částečně podmáčených luk s nálety stromů a keřů. Pozemkem prochází také alej pyramidálních dubů (kolem cesty vedoucí do zámku). Z pohledu parcel byl záměr navržen na pěti mokřadních pozemcích. Na předmětných pozemcích bylo vyhlášeno lokální biocentrum 1139/U aleje. Podél JV hranice pozemku protéká Mlýnský potok, který byl vymezen jako součást lokálního biokoridoru. Po odkoupení těchto zanedbaných pozemků v dražbě (finance na koupi organizace získala díky daru od významné osobnosti - podnikatele, kterého za tímto účelem oslovila) nastalo dlouhých 7 let příprav, vyjednávání, projednávání nejvhodnější podoby území, plánování dílčích projektů a získávání financí. Konečně na začátku roku 2013 se začalo s fyzickou revitalizací, při níž byla vyhloubena soustava tůní. Podrobněji jsou zvolený přístup, etapy a postup celé revitalizace popsány v následující kapitole.
Přehled biotopů na pozemcích (rok 2005) M1.1 Rákosiny eutrofních a stojatých vod M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů a stojatých vod M1.5 Pobřežní vegetace potoků L1 Mokřadní olšiny T1.3 Poháňkové pastviny T1.4 Aluviální psárkové louky T1.5 Vlhké pcháčové louky
10
3. Koncept, etapy revitalizace a financování záměru Celou revitalizaci mokřadů v Jablonném, což lze považovat za základní schéma pro každý obdobný záměr, můžeme z obsahového hlediska rozdělit na čtyři hlavní části: 1) Plánování a projektová příprava záměru, 2) Zajištění financování, 3) Fyzická revitalizace území, 4) Dotvoření lokality pro přírodu, osvětu i návštěvníky - nabídky biotopů pro faunu a flóru i zázemí pro návštěvníky, jako předpoklad pro kýžené oživení a „napojení“ nově vzniklého prostoru do okolní krajiny (a v našem případě také organismu města Jablonné).
3.1. Plánování a projektová příprava záměru, zajištění financování
Prvotní koncept revitalizace lokality Bylo zřejmé, že při přípravě regenerace přírodní lokality přímo ve městě, v blízkosti jeho historického centra, je potřebné zvolit odlišný přístup oproti regeneraci lokalit ve volné přírodě, které organizace Čmelák prováděla v minulosti. Přípravný tým proto pracoval se zvláštností tohoto prostoru, zejména jeho kulturně-historickou a rekreační hodnotou, jakož i se specifickým socioekonomickým prostředím malého města. Organizace mohla čerpat inspiraci také ze své nedávné zkušenosti se zajištěním regenerace několika zanedbaných míst veřejné zeleně v Liberci, kde se ovšem jednalo o pozemky ve vlastnictví města. 11
Celková koncepce revitalizace byla vytýčena hned na začátku celého procesu. Řešitelský tým byl složen z vedoucím představitelů organizace Čmelák, majících dlouhodobé zkušenosti s revitalizací mokřadních lokalit, doplněného externími odborníky a spolupracovníky. Prvotní filozofie navrhovala vytvořit „spolu s místními lidmi otevřenou přírodní „rezervaci – biocentrum“ propojenou s hřištěm a ukázat tak, že ochrana přírody a zájmy místních lidí nemusí být vždy v rozporu“. Dlouhodobým výsledkem záměru měla být celková revitalizace těchto šesti hektarů převážně zamokřených pozemků a to tak, aby na okraji Jablonného v Podještědí vznikl přírodní areál, který se stane jak vyhledávaným místem pro každodenní rekreaci místních obyvatel, tak i faktickým biocentrem s vysokou biodiverzitou v porovnání s okolní krajinou.
Jednalo se o náročný mezioborový úkol a jeho naplnění vyžadovalo realizaci řady dílčích projektů a zásahů, rozdělených do jednotlivých na sebe navazujících etap. Pro ilustraci uvádíme první dílčí cíle pro rok 2006, které byly takto zahrnuty do projektu se žádostí o dotaci z prostředků MŽP. Tyto cíle zahrnovaly první přípravné kroky: • představit projekt místní komunitě a zapojit ji do jeho přípravy • zajistit dobrou mediální propagaci projektu – regionální tisk, místní zpravodaj, letáček • zapojit do projektu místní samosprávu a další místní neziskové organizace • zahájit práce na přípravě komplexního projektu řešení tohoto území, který bude podkladem pro získání dalších potřebných zdrojů na následnou realizaci celého záměru • přírodovědecký průzkum území, příprava projektu se zapojením veřejnosti, připravení žádostí o dotace
Při přípravě konkrétního projektu na proměnu celého území tedy bylo také potřebné zajistit spolupráci řady lidí z různých oborů: architekta, botanika, zoologa, ekologů, zástupců místní samosprávy a dalších zájemců, zejména z řad místní veřejnosti. Důležitou součástí přípravné fáze bylo otevřené komunitní plánování projektu se zapojením místní laické veřejnosti, která bude v budoucnu areál využívat. Konečným výstupem revitalizace měla (podle původní představy z roku 2005) být otevřená přírodní rezervace s loukami, skupinami stromů, rákosinami a vodními plochami (potok, tůně), kde naleznou své místo vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů. Mimo to bude část pozemku vyhrazena pro rekreaci a sport všedního dne pro místní lidi, zejména mládež a děti, včetně těch z přilehlého dětského domova. Lavičky, přírodní hřiště, upravené cesty či altánek učiní toto místo zajímavým pro trávení volného času. Při zpětném ohlédnutí z roku 2016, a porovnání současného stavu s představou podle této prvotní koncepce, je možné konstatovat, že původní základní koncepce revitalizace byla kompletně naplněna (kromě několika dílčích detailů upravených při dalším vývoji přípravy). Společně s vyhodnocením přínosů a zpětné vazby k revitalizaci lokality (v kapitole 5) je to také celkové potvrzení správnosti zvoleného postupu a konceptu celého záměru.
12
Přípravné kroky revitalizace lokality Vedle výše popsané přípravy celkového rámce revitalizace lokality a prvních dotačních žádostí na tuto činnost byly zahájeny také první praktické kroky a spolupráce s místní komunitou. Za pomoci dětí ze sousedního dětského domova, který sídlí v zámku Nový Falkenburk, odklidili pracovníci Čmeláka několik černých skládek v prostoru lokality. Současně došlo k zahájení vlastní přípravy na projekt revitalizace. Plánování nové podoby přírodního veřejného prostoru mokřadů s odborníky i místní komunitou probíhalo od r. 2007. Na jeho zajištění organizace Čmelák, také díky kvalitně vytýčenému záměru i zajímavosti řešené lokality, úspěšně získala několik grantů (zejména od Nadace Partnerství a Nadace Via), které byly podmíněny právě zapojením místní komunity.
Obecné zásady zakládání mokřadů 1. Výběr vhodného místa
2. Tvorba tůní
Vždy je nejprve nutné zjistit aktuální stav území, kde chceme mokřady založit. To proto, abychom nenapáchali více škody než užitku. Dokážete si odpovědět na následující otázky?
Lepší než vyhloubit jednu velkou tůň je realizovat soubor nebo komplex tůní různého charakteru. Jedna velká tůň
¬ Vyskytuje se tu dostatek vody? Podzemní/ povrchové/ dešťové? ¬ Žije tu něco vzácného? Nezlikvidujeme to naším dobře myšleným konáním? Proto je třeba začít biologickými průzkumy. Soustava tůní
¬ Nehrozí riziko jejich znečištění? Nebude znemožněno zdravé fungování mokřadů? ¬ Nehrozí poškození inženýrských sítí? Nevedou přes pozemek plyn, elektřina, telefonní kabely atd.? Mělké trvalé tůně
¬ Neztratíme odstraněním starých sedimentů jedinečné informace o historii lokality? Např. ze zakonzervovaného pylu z dané doby? ¬ Chceme mokřady založit na podporu určitého druhu? Pokud ano, jaké má tento druh nároky (např. čolek, …)? ¬ Jsme vlastníkem dotčeného pozemku? Pokud ne, získáme povolení vlastníka/nájemce?
Velké hlubší tůně
Periodická tůň
¬ Tůně by obecně měly být prostorově i hloubkově členité ¬ Tůně by měly mít co největší zónu s periodickým zaplavováním ¬ Ideální sklon břehů jsou 30 (na jeden metr zahloubení 20 m klesání)
Zóna pravidelného zaplavování zcela chybí Jarní úroveň vodní hladiny Podzimní úroveň vodní hladiny
¬ Co na náš záměr říkají odborníci na ochranu přírody? Např. odbor životního prostředí příslušného městského úřadu, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR? ¬ Budeme potřebovat povolení? Jaká? Např. stavební? (Záleží na rozloze, hloubce a účelu tůně a na tom, zda jsou neprůtočné/průtočné.) ¬ Seženeme finanční prostředky? Máme úspory, požádáme o dotace, vlastníme bagr?
Úzká zóna pravidelného zaplavování Jarní úroveň vodní hladiny Podzimní úroveň vodní hladiny
Široká zóna pravidelného zaplavování Jarní úroveň vodní hladiny Podzimní úroveň odní hladiny
13
V prvních fázích přípravy bylo třeba zpracovat podrobný průzkum lokality jako součást podkladů pro návrh projektu. V roce 2008 proběhl v rámci pořízení potřebných studií pro přípravu revitalizace také botanický a zoologický průzkum zájmového území mokřadů. V té době se jednalo o degradovanou lokalitu s rozsáhlými porosty rákosin. Při prvním komunitním plánování (rok 2007) byla navržena prostorová koncepce mokřadního parku, která byla později v terénu realizována. Principem je členění lokality na tři hlavní zóny: 1. centrum aktivit jako rušný prostor pro lidi a jejich kratochvíle, 2. prostor pro nerušenou přírodu a 3. přechodná zóna pro procházky a pozorování. V r. 2012 proběhlo v Jablonném navazující komunitní plánování, při němž jsme řešili společně s architekty a místními obyvateli podrobnější podobu fyzické revitalizace lokality.
3.2. Fyzická revitalizace území
Po zpracování projektových žádostí, získání potřebného povolení stavebního úřadu ke změně využití území a přiznání dotace z OP ŽP (podrobný popis technického projektu je uveden v boxu) byla v r. 2013 vyhloubena soustava 8 různě velkých tůní, které slouží jako biotop pro obojživelníky a další vodní a na vodu vázané živočichy a rostliny. Díky pomoci dobrovolníků byly osázeny břehy tůní, další investiční dotace pomohla položit základ jednoduché návštěvnické infrastruktury. 14
Popis technického projektu revitalizace Projekt „Vybudování tůní a obnova mokřadů v biocentru U Aleje – I. Etapa“, podpořený v rámci 6. prioritní osy Operačního programu Životní prostředí (období 2007-2013), byl realizován od července 2012 do února 2013. Předmětem projektu bylo: vytvoření tůní, likvidace dominantního rákosu, maliníku a invazivních rostlin, částečné vyřezání nevhodných náletových dřevin a posečení dlouhodobě neobhospodařované nivní louky včetně dosadeb stromů a keřů podél břehových partií EVL Panenský potok, který protéká v těsném sousedství. Podrobný popis dle odevzdané projektové žádosti: První část I. etapy spočívá ve vyřezání náletových dřevin, posekání porostů rákosu a maliní středně těžkou mechanizací na vybraných částech lokality. Na začátku vegetační sezóny budou podél břehu Mlýnského potoka dosazeny stanovištně původní druhy stromů a keřů s vyloučením dřevin nepůvodních. Ve vegetační sezóně bude rákos znovu posekán a na vybraných místech natřen herbicidem a to tak, aby se maximálně potlačil jeho další růst. Na části pozemku budou zlikvidovány porosty invazivní křídlatky japonské rozšířené zejména v nejzamokřenějších fragmentech. Dosud neudržovaná nivní louka bude posečena za účelem zvýšení biodiverzity. Na základě územního rozhodnutí stavebního úřadu bude ve druhé půlce roku na části pozemků vyhloubeno 12 tůní pomocí těžké mechanizace. Výkopek bude naložen, odvezen a deponován na pozemek soukromého vlastníka ve vzdálenosti 4 km od lokality. Po zásahu mechanizace bude urovnán porušený terén po celé délce transportu materiálu. Vzápětí po odsouhlasení podpory dojde ke znovuzaměření přístupové cesty, která se od skutečnosti odchyluje místy i o 10 metrů a tak zabraňuje odpovídajícímu rozsahu opatření. (…) Informace o obsahu a průběhu projektu zajistí 2 informační cedule umístěné na vstupu a v jádru lokality. Celková plocha obnovených a založených mokřadních biotopů: 10155 m2 Celkové výdaje projektu: 1.781 tis. (z toho samotná realizace stavebních prací 1.550 tis Kč)
V návaznosti na dokončení investičního projektu se podařilo systematickým zapojením skupin dobrovolníků dosázet břehy tůní mokřadními rostlinami. Dobrovolníci pocházeli z řad členů, podporovatelů a příznivců Čmeláka, ale také z několika firem, které si pro svůj „Dobrovolnický den“ vybraly právě lokalitu Mokřady Jablonné. V roce 2013 v revitalizované části lokality (v rámci širšího projektu financovaného ze sasko-českého přeshraničního operačního programu) došlo k úpravě páteřní cesty pro pěší návštěvníky mokřadů. V rámci tohoto projektu jsme pak dokázali ještě osadit u páteřní cesty několik laviček a instalovat první část haťového (povalového) chodníku budoucího naučného okruhu. Do dvou tůní jsme také umístili nášlapné kameny pro možnost pozorování života v nich z bezprostřední blízkosti.
15
3.3 Mokřady jsou vytvořeny, příroda se vrací. Tak co ještě schází?
V rámci této etapy, navazující na samotné vytvoření či obnovení mokřadů, je účelem doplnění nabídky biotopů (přírodních stanovišť) pro faunu a flóru, zázemí pro návštěvníky. Současně došlo k aktivizaci místní komunity ve vztahu k mokřadům, jako předpokladu pro zamýšlené trvalé oživení a „napojení“ nově vzniklého prostoru do okolní krajiny, a v našem konkrétním případě městských mokřadů také „organismu“ města Jablonné. V případně popisovaného příkladu mokřadů v Jablonném je tato etapa v podstatné části celého areálu (rok 2016) ve všech důležitých aspektech již realizována.
Dotvoření lokality pro přírodu, místní komunitu i osvětu Mokřadní park díky předchozí fyzické revitalizaci začal plnit účel krajinotvorný i estetický a od roku 2014 nově nabízel již také velký potenciál osvětový a ekovýchovný, a to nejen pro místní komunitu. Celková rozloha revitalizované centrální části mokřadů byla 3 ha, samotné tůně zaujímají dohromady přes 1 ha plochy. Jsou napájeny vodou podzemní a částečně vodou povrchovou. Díky jejich vyhloubení došlo také ke zvýšení retenční schopnosti lokality v době záplav. V návaznosti na tůně byly částečně zlikvidovány dominantní porosty rákosu, maliníku a invazivních rostlin. Byly provedeny sanitární prořezávky dřevin, část stromů byla ponechána pro doupné druhy ptactva a hmyz. Zároveň byly v rámci rekonstrukce původních lučních společenstev posečeny dlouhodobě neobhospodařované mokřadní louky, rozkládající se ve fragmentech na celém pozemku.
A co bylo třeba udělat dál? V době po provedené revitalizaci (tedy po roce 2013), kdy se stav Mokřadů Jablonné zásadně zlepšil a zvýšila se zde biologická rozmanitost, nebyly pro aktuální správný ochranářský management a další plánování revitalizace ostatních částí území využitelné odborné podklady - inventarizace fauny a flóry, která se v mokřadním území aktuálně vyskytuje (průzkum lokality z r. 2008 již nevyhovuje vzhledem k zásadní proměně a zvýšení pestrosti biotopů). Po úpravě páteřní cesty a osazení několika laviček si v r. 2014 do mokřadů začali sami nacházet cestu první návštěvníci – občané Jablonného a okolí. Avšak informovanost obyvatel o novém mokřadním parku, jeho účelu, významu a možnostem využívání byla zcela nedostatečná. Kvůli omezeným finančním i personálním kapacitám žadatele a související skutečnosti, že do péče a využívání mokřadů zatím nebyla systematicky zapojena místní samospráva ani další místní organizace, dosud neproběhla ve městě žádná akce ani informační kampaň zaměřená na popularizaci revitalizovaných mokřadů jako místa pro oddech i poučení k tématu jejich důležitosti a ochrany. Z uvedených důvodů bylo zřejmé, že pro završení této etapy bude potřeba připravit vhodné aktivity navazující na dosavadní kroky a etapy revitalizace. Proto byl v roce 2014 připraven komplexní projekt a příslušná dotační žádost, která byla předložena do 2. výzvy Fondu environmentální odbornosti Programu švýcarsko-české spolupráce. V rámci realizace tohoto projektu vznikl také manuál, který právě čtete. Pro inspiraci a představení spektra výstupů (a tedy různých možností, jak rozvíjet a oživit mokřadní park ve městě), je tento projekt Mokřady ve městě: budoucnost rozvíjíme společně podrobněji popsán v následující kapitole 4. 16
3.4. Přehled zdrojů financování, náklady na péči
Obnova Mokřadů Jablonné by nebyla možná bez široké podpory, celkem přispělo několika tisíc dárců, včetně českých a zahraničních nadací.
Zdroje financování revitalizace a péče o Mokřady Jablonné •
Granty a dotace - mezi hlavní zdroje patří prostředky z grantů a dotací ze státního rozpočtu ČR, krajských úřadů, evropských fondů a nadací. Prostředky z grantů jsou vázány na konkrétní projektové aktivity, Čmelák je však ve většině případů musel spolufinancovat vlastními prostředky. Od roku 2005 bylo na obnovu Mokřadů Jablonné podpořeno 13 projektů s celkovým rozpočtem 5,3 mil Kč.
•
Podpora města Jablonné v Podještědí – revitalizace a každoroční péče by nebyla možná bez podpory města, na jehož území se mokřady nacházejí. Město Jablonné v Podještědí pomáhá jak finančně, tak i nefinančně (podpora při propagaci, udržování bezpečnosti, předcházení vandalismu, podpora pořádaných akcí, pomoc s udržováním úklidu a další).
•
Individuální dárci – jsou klíčovým pravidelným zdrojem příjmů pro téměř každou větší neziskovou organizaci. Pravidelná podpora umožňuje dostatečně dopředu plánovat nezbytné aktivity a velmi pružně reagovat na nově vzniklé situace. Originální formou podpory jsou také Čmelákem v roce 2015 nově připravené darovací certifikáty patron Mokřadů Jablonné.
•
Sponzorské dary - sponzorské dary od firem jsou důležitým zdrojem financování. Patronem Mokřadů Jablonné je firma Wikov Industry a.s. v čele s panem Martinem Wichterlem, vnukem vynálezce kontaktních čoček. Seznam partnerů Mokřadů Jablonné, včetně organizací, jejichž pracovníci přispěli vlastní dobrovolnou prací, je však mnohem širší.
• Péče o Mokřady Jablonné by nebyla v současném rozsahu možná také bez práce mnoha dobrovolníků.
Náklady každoroční péče Minimální průměrné roční náklady na samotnou péči - údržbu přírodních stanovišť mokřadů Jablonné činí 150 tis. Kč, což zahrnují zejména: • Ruční kosení 45% (mozaikovitá seč, včetně likvidace biomasy) • Ruční vytrhávání orobince 50% (včetně likvidace biomasy) – důležitý předpoklad, aby nedocházelo k nadměrnému (rychlému) zazemňování tůní • Základní údržba 5% (kontrola lokality, úklid – počítáno bez oprav mobiliáře) 17
Budoucnost Základním cílem je udržet současný atraktivní stav Mokřadů Jablonné, tzn. • v pravidelně lokalitu pečovat a udržet její vysokou biodiverzitu a návštěvnost • pokračování v zapojování veřejnosti (pořádání exkurzí, dobrovolnických a ekovýchovných akcí) • udržovat vybavení pro návštěvníky, chránit lokalitu před vandalismem • nadále ukazovat Mokřady Jablonné jako příklad dobré praxe
Navíc existují dobré předpoklady a možnosti pro další rozvíjení mokřadního areálu, například: • provést revitalizaci protékajícího potoka • vylepšovat vybavení pro návštěvníky (plánována je např. kačírková pláž, hmatová stezka a další) • očekává se navrácení dalších vzácných druhů rostlin a živočichů • existuje šance rozšířit lokalitu o vhodné další (okolní) pozemky
18
4. Rozvíjíme mokřady pro budoucnost
Dále představený projekt Mokřady ve městě: budoucnost rozvíjíme společně, modelově propojuje moderní ochranářský management, osvětu i zapojení veřejnosti v ochraně přírody a nabídku volnočasových aktivit, možností oddechu a rekreace pro místní obyvatele. Celý poměrně obsáhlý projekt s řadou dílčích aktivit a akcí pro veřejnost probíhal od ledna 2015 do března 2016 a celkový rozpočet na realizaci činil 1,9 mil. Kč, z čehož 10% činí vlastní zdroje žadatele. Výdaje projektu byly určeny na osobní a materiálové náklady, v menší míře rovněž na studie, drobný mobiliář a administrativní/režijní náklady organizace vynaložené v souvislosti s projektem.
4.1. Souhrn a cíle projektu
Předložený projekt je na větší části lokality, zejména z pohledu návštěvníka a místní komunity, završením desetiletého úsilí ekologické organizace Čmelák o proměnu historicky významné, ale nedávno zpustlé přírodní lokality, na živý víceúčelový prostor pro lidi a pro přírodu. V Jablonném v Podještědí na hranici historického centra města, u zámku Nový Falkenburk, byl v r. 2014 realizací několika investičních projektů položen kvalitní základ pro ojedinělý veřejný, přírodně-rekreační prostor, formovaný podle principů udržitelného rozvoje (UR) a ukazující současně pestrou škálu mokřadních ekosystémů. Čmelák – Společnost přátel přírody jako žadatel o grant přizval ke spolupráci na realizaci projektu samosprávu - Město Jablonné v Podještědí, které souhlasilo s tímto partnerstvím. Uskutečnění projektu je přínosem zejména pro stav životního prostředí, rekreaci občanů města, výchovu a osvětu v esteticky i přírodně hodnotném prostředí, rozšíří nabídku akcí i volnočasových možností ve spádovém regionu města, pomůže udržitelnému cestovnímu ruchu a v souhrnu celkovému udržitelnému rozvoji města. 19
Mezi hlavní cíle projektu, které se následně promítly do jeho aktivit a výstupů, patřilo: • dokončit revitalizaci centrální části mokřadů v Jablonném na osvětově-rekreační přírodní mokřadní park v souladu s principy UR • ve spolupráci s odborníky, samosprávou a veřejností připravit kvalitní podklady pro ochranářský management a podobu druhé fáze regenerace areálu • vytvořit ucelenou nabídku aktivit environmentální výchovy a osvěty v areálu a v návaznosti na ni aktivizovat mladou generaci k ochraně mokřadů v krajině s dopadem regionálním i širším • využít potenciál lokality a přírodních podmínek okolí města pro podporu šetrného cestovního ruchu a v širším kontextu pro posílení povědomí o významu mokřadních biotopů pro udržitelné využívání krajiny • oživit areál aktivitami pro místní občany i návštěvníky a systematicky zapojit místní komunitu a samosprávu do dlouhodobé péče, využívání a rozvoj areálu • zajistit podmínky pro šíření dobré praxe modelové revitalizace multifunkčního mokřadního areálu ve městě pro lidi a pro přírodu
4.2. Představení aktivit projektu
V projektu byly realizovány čtyři základní tematické okruhy aktivit, které se vzájemně podporují, doplňují a propojují do jedinečného výsledného celku: 1. Podpora dlouhodobého managementu - zajištění odborných podkladů pro plán dalšího managementu ochrany přírody v mokřadním parku. Samostatným výstupem je projektová dokumentace s návrhem podoby revitalizace zbývajících částí mokřadních pozemků. Do plánování rozvoje lokality byli vedle expertů rovněž zapojeni zástupci místní veřejnosti a veřejné správy. 20
2. Ekologická výchova a osvěta - zahrnuje vybrané prvky návštěvnické infrastruktury a informační systém lokality (informační body v terénu, osvětová skládačka, mapa přírodních zajímavostí v okolí města, interaktivní web, questingová trasa ad.) vč. návaznosti na životní prostředí a cestovní ruch ve městě a jeho okolí. Jsou vytvořeny a otestovány 3 terénní výukové programy pro MŠ, ZŠ a SŠ vč. jejich manuálů pro lektory a pedagogy. Pro širší podporu osvěty k tématu vznikly originální aktivizační informační i výukové pomůcky nebo modelová exkurze se zážitkovým programem v mokřadech pro širokou veřejnost. 3. Navazující osvětové aktivity k ochraně přírody, udržitelnému rozvoji a zapojení veřejnosti s cílem oživení mokřadů umožnily systematickou komunikaci různými kanály s místní komunitou (sociální sítě, média, přímé akce…). K tomu byly uspořádány akce a soutěže pro občany města od dětí až po seniory, zapojení veřejnosti do řádné péče o mokřady formou dobrovolnických akcí, součástí byla také publicita projektu a vhodné propagační předměty. 4. Šíření a přenos realizované dobré praxe v propojování ochrany přírody, výchovy, osvěty a udržitelné rekreace v urbanizovaném prostoru - studijní cesta po dalších inspirativních příkladech dobré praxe, šíření osvětových výstupů do škol i dalších organizací v kraji i dalších regionech, prezentací na seminářích a exkurzích, podpora pedagogů a dalších nositelů EVVO ve spádovém regionu města a další.
4.3. Inspirační ohlédnutí za výstupy a jejich šířením
V rámci projektu vzniklo široké spektrum výstupů, které jsou stručně pojednány výše v popsaných aktivitách. Alespoň u některých, které nejsou zcela běžné pro inspiraci uvádíme příklady, jak lze s tématikou mokřadů pro osvětu, výchovu a zapojení místní komunity také pracovat: •
Osvětově-inspirační skládačka a audiostezka městem – mokřady byly ve spolupráci s místním „audiotýmem“ napojeny na audiostezku vedoucí městem a jeho okolím. Dále byla vydána kombinovaná osvětově–inspirační skládačka (její důležité části z pohledu tohoto manuálu – předsudky o mokřadech a obecné zasady zakládání mokřadů – jsou uvedeny v boxech v kapitole 1 a 3 tohoto manuálu).
•
Mapa přírodních zajímavostí města a okolí – pro podporu udržitelného cestovního ruchu byla vytvořena mapa přírodních zajímavostí města a okolí, s popisy míst pozoruhodných nejen z hlediska ochrany přírody, ale také historie a geologie zdejší krajiny, mapovým podkladem je turistická mapa 1:50 000. Podrobně zde byly představeny právě Mokřady Jablonné.
• Questingová trasa z města do mokřadů – byl zpracován grafický list pro absolvování trasy, která vede z centra města až do mokřadů. •
V rámci aktivity „Výchova a vzdělávání o vodě v krajině“ byly vytvořeny terénní výukové programy pro MŠ, ZŠ a SŠ v mokřadech. Proto byly připraveny a ověřeny 3 metodiky terénních výukových programů (pro MŠ, ZŠ, SŠ). K tomu proběhlo celkem 6 pilotních realizací terénních výukových programů (dvě pro každou věkovou skupinu). Témata: Mokřad místem dobrodružství (pro MŠ), Mokřad místem zkoumání (pro ZŠ) a Mokřad místem inspirace (pro SŠ). Doplňujícím výstupem je nabídkový list pro pedagogy, aby bylo možné tyto aktivity nabízet školám.
• Modelová exkurze a zážitkový program pro turisty – byla vytvořena a pilotně 3x realizována zážitková exkurze pro turisty, včetně manuálu pro lektory na základě zkušeností z proběhlých realizací. •
Celoroční tematické soutěže – ve spolupráci s Městskou knihovnou probíhala fotografická soutěž (zúčastnilo se 54 soutěžících a bylo zasláno 137 fotografií). V lednu 2016 proběhlo hlasování na FB a hodnocení odborné poroty. Na besedě s občany posléze byli vyhlášeni vítězové. Dále proběhla výtvarná soutěž pro děti z mateřských a základních škol v Jablonném v Podještědí. Vyhodnocení soutěže a předání cen proběhlo dne 30. 5. na Dni otevřených dveří v Mokřadech Jablonné. Poslední související soutěží bylo zapojení lokality a tématu mokřadů do Velké třídní soutěže o dort (na místní ZŠ).
21
Zkušenosti s nově vytvořenou zážitkovou exkurzí Zážitková forma exkurze se velmi osvědčila. Přitáhla pozornost k mokřadnímu prostředí i u lidí, kteří by se jinak o ochranu přírody zajímali jen průměrně. Exkurze představila mokřad, jako místo plné nečekaných výzev a v některých chvílích umožnila pohled, pro mnoho lidí do té doby z neviděné perspektivy. Její hlavní přínos však spatřujeme v tom, že díky naplánovaným aktivitám (které přesně kopírují skutečný proces od výběru lokality, přes realizaci úprav až po propagaci hotového parku) otevírá v závěrečné diskusi mnoho obecnějších témat: ochrana přírody, zapojování veřejnosti do péče o přírodu, financování nestátní ochrany přírody, náklady na údržbu veřejných lokalit... Účastníci získávají úplně jiný vztah k místu než běžní návštěvníci. Je to umožněno díky mnoha pozitivním emocím z týmového ducha ve hře i následném odpočinku a společném občerstvení uprostřed přírody. Věříme, že se na lokalitu budou vracet a sledovat její další osudy. hodnocení autorů exkurze
• Dobrovolnické dny se sloganem Obyvatelé Jablonného pomáhají mokřadům – takto proběhl dobrovolnický den pro veřejnost a dobrovolnický den pro děti • Tematické akce s veřejností – jednalo se např. o společné plánování dalšího rozvoje mokřadů s odborníky, terénní populárně naučný seminář o životě v mokřadu nebo Den otevřených dveří v Mokřadech Jablonné. • V rámci šíření výstupů a zkušeností pracovníkům v ekologické výchově (EVVO ) proběhlo setkání Co se děje v Jablonném?, kterého se zúčastnili pracovníci dalších pracovišť EVVO, učitelé a studenti environmentální výchovy z Technické univerzity v Liberci. Byla představena lokalita a její možnosti pro EVVO před vlastními realizacemi programů EVVO. Byly zaznamenány náměty účastníků, jak rozvinout její potenciál, a sdíleny zkušenosti z dosavadních programů. • Terénní workshop pro pedagogy – na základě zkušeností z proběhlých programů byl realizován terénní seminář s ukázkami konkrétních aktivit, ale i teoretickým základem pro tvorbu programů na obdobných lokalitách.
Snímek profilu mokřadů Jablonné na Facebooku
Ukázka propagace fotosoutěže pro místní obyvatele na Facebooku
Komunikace a propagace Komunikace aktuálního dění v mokřadech, akcí a aktivit v rámci projektu byla stěžejním předpokladem pro široké a trvalé uvědomění a zapojení místní komunity ve vztahu k mokřadům. Proto bylo pro šíření informací o mokřadech, projektu a pořádaných akcích využito široké spektrum kanálů: webové stránky www.cmelak. cz, FB Čmeláka, newslettery Čmeláka, zprávy na webu města Jablonné v Podještědí a na webu městské knihovny. Pozvánky na akce byly distribuovány také formou plakátů na výlepových plochách v Jablonném a okolí. Informace byly rovněž zveřejňovány v elektronickém a zároveň tištěném zpravodaji města. 22
Pro on-line komunikaci byla vytvořena nová Facebooková stránka Mokřady Jablonné (https://www. facebook.com/mokradyjablonne?ref=hl) a zcela nové, částečně interaktivní webové stránky mokřadního parku (http://www.mokradyjablonne.cz). Byly vydány 3 tiskové zprávy i následně i publikovány zajímavé články v regionálních médiích o děních v mokřadech. Některé vzniklé výstupy pro EVVO byly rozeslány koordinátorům EVVO na školách (například metodiky a výukové puzzle), další (jako je základní propagační leták, list pro questingovou trasu, mapa přírodních zajímavostí) jsou k dispozici v Městském informačním centru.
Zhodnocení Realizace projektu umožnila dosáhnout širší, systematické zapojení obyvatel a místní správy do tvorby, oživení a ochrany přírodního prostředí, zejména „našich“ mokřadů ve svém bydlišti. Bez osvěty a pochopení obyvatel města, proč a jak mokřady chráníme a pečujeme o ně, vzbuzení jejich zájmu o využívání i další budoucnost lokality a následného společného a konkrétního zapojení veřejnosti a odborníků do ochrany ohrožených druhů mokřadní flóry a fauny, by potenciál místa i již realizované investice pro místní udržitelný rozvoj (UR) zůstal do značné míry nevyužit.
4.4. Další zajímavé aktivity v mokřadech
Vedle realizace komplexního projektu, představeného na předchozích stranách, probíhají v mokřadech Jablonné přirozeně i další aktivity. Pravidelnou činností je zejména biologický monitoring a každoroční údržba mokřadů. Do údržby se pravidelně zapojují také dobrovolníci včetně firemních skupin. A tradičně každoročně v srpnu probíhá na přírodních lokalitách Čmeláka, včetně prací v mokřadech Jablonné, mezinárodní workcamp (ve spolupráci s organizací INEX-SDA) s účastníky z řady zemí celého světa. Využívání mokřadního areálu se týkají i další konkrétní akce či projekty. Slavnostní akce, na kterou byli přizváni hlavní partneři, zástupci veřejné správy z regionu, donátoři obnovy mokřadů, a také zástupci médií, se konala na jaře v roce 2014, po dokončení jedné z etap fyzické revitalizace. Šlo o slavnostní otevření mokřadů spojené s poznávacími aktivitami pro děti a komentovanou exkurzí pro dospělé. Lokalita samotná, a tím i širší osvěta k tématu mokřadů, byla propagována také na dalších místech či při jiných vhodných příležitostech. Například v rámci Festivalu jurt, konaném v roce 2015 v sousední obci Brniště, bylo ústřední téma „Voda je život“. Čmelák tu představil postupující revitalizaci Mokřadů Jablonné a na děti čekala hra oslavující nalezení prvního čolka obecného právě v tůni na této lokalitě. Jiným příkladem inspirativní aktivity je vybudování kontaktního vodního mola vč. naučné cedulky osvětlující užitečnost mokřadů pro člověka. Součástí jednoho z menších projektů bylo totiž krátké dřevěné molo, které zavede návštěvníka přímo nad hladinu jedné z tůní. Tam je možné třeba vleže sledovat život a dění v tůni z bezprostřední blízkosti. Park ekosystémových služeb Mokřad je rovněž ideální multifunkční biotop, na kterém lze vysvětlit problematiku ekosystémových služeb a jejich finančního hodnocení, což je mezi českou veřejností téma nepříliš známé. Tuto tématiku tedy názorně přibližuje nově vytvořený park ekosystémových služeb v prostoru mokřadního areálu. Vybrali jsme proto 4 základní ekosystémové služby a pro každou z nich realizovali interaktivní stanoviště. Stanoviště biodiverzita reprezentují stopy různých zvířat vyskytujících se v mokřadu, návštěvník může jít po stopě až k obrázku dotyčného zvířete. Stanoviště s tematikou protipovodňová ochrana představují dva dřevěné modely. Narovnaným i přirozeně meandrujícím korytem mohou návštěvníci prolévat vodu a sledovat, co se děje s vesnicí v nivě řeky. Transpirace je přírodní děj, který si mohou účastníci vyzkoušet na modelu stromu. Pomocí pumpování ženou vodu kmenem až k horní trysce, která droboučkými kapičkami vodu rozstřikuje. Teplotní rozdíly v krajině zachycuje tabule s termosnímkem Mokřadů Jablonné a jejich okolí. Úkolem hráčů je odhadnout (a podle správného řešení si zkontrolovat), která místa v krajině dobře chladí a která jsou naopak nepříjemně rozpálená. Ke každému stanovišti byl vytvořen také pracovní list, ve kterém si návštěvníci mohou nové poznatky zaznamenat. Park ekosystémových služeb může využívat jak široká veřejnost při vlastní návštěvě, tak i účastníci čmeláčích akcí pro veřejnost a výukových programů na lokalitě. 23
5. Vyhodnocení revitalizace a využívání areálu
5.1. Průzkum mezi významnými aktéry využívání mokřadů
Pro komplexnější zhodnocení rozsahu naplnění cílů regenerace Mokřadů Jablonné proběhl průzkum mezi vybranými stakeholders, kteří znají původní podobu tohoto území i nový stav po proběhlé revitalizaci a o toto území pečují a/nebo organizují aktivity pro jeho využívání. Tato zpětná vazba může sloužit nejen jako praktické vyhodnocení, jak je revitalizace vnímána na místní úrovni, ale také pro načerpání další inspirace k přínosům a možnostem využívání mokřadů. Za účelem širší a kvalitnější zpětné vazby proto byli osloveni důležití aktéři přípravy a realizace regenerace mokřadního areálu, jakož i koordinátoři a lektoři organizovaného využívání parku. Jednalo se zejména o zástupce místní samosprávy, zájmových a vzdělávacích organizací v Jablonném a také vybrané odborníky ze Čmeláka - pracovníky zajišťující revitalizaci a management přírodních stanovišť, správu a přípravu konkrétních možností, akcí a programů pro návštěvníky areálu. Zkušenosti týkající se znovuoživení mokřadů byly zajištěny formou tematického interview a získaných konkrétních odpovědí od jednotlivých oslovených členů popsaného souboru respondentů, a také několika jimi doporučených dalších klíčových aktérů. Jednalo se o soubor otázek týkajících se vyhodnocení přínosu revitalizace mokřadů Jablonné a konkrétních zkušeností s jejich využíváním.
24
5.2. Průběh průzkumu a výsledky hodnocení
Osoby do tohoto výběrového průzkumu byly osloveny v prosinci 2015 až lednu 2016. Celkem bylo osloveno 15 osob, z nichž 12 poskytlo své odpovědi, expertní hodnocení a vlastní zkušenosti. Zaznamenané odpovědi a hodnocení se proto vztahují k situaci (rozsahu revitalizace, stavu území a úrovni využívání), která byla na lokalitě dosažena na konci vegetační sezóny roku 2015. Proto se do výsledků již promítly ve významné míře také uskutečněné výstupy a posun ve využívání lokality dosažený realizací podstatné části projektu Mokřady ve městě: budoucnost rozvíjíme společně. Možnosti využití lokality pro veřejný život v Jablonném První z otázek zjišťovala, nakolik se po revitalizaci zlepšily možnosti využití lokality pro veřejný život ve městě, ve dvou hlavních tématech: 1) organizované aktivity a 2) individuální využití občany – např. individuální rekreace, jako jsou procházky, oddech apod. Dotázaní hodnotili jednotlivé dílčí oblasti využití na stupnici 0-10 bodů (0 – žádné až 10 – maximálně možné využití) a to samostatně pro: • rozsah možností využívání v minulosti • konkrétní úroveň současného využití (rok 2015) • aktuální maximální možnosti využití (za současného fyzického stavu území) • potenciál pro další pokračování revitalizace a navazující širší využívání v budoucnosti Graf 1 přehledně ukazuje dosažená hodnocení respondentů pro obě hlavní témata v čase. Klíčovým a na první pohled zřetelným výsledkem je několikanásobný nárůst možností aktuálního využívání lokality oproti jejímu stavu před revitalizací – pěti až desetinásobně! Současně ještě existuje rezerva (dosud nevyužitý potenciál), kterou znamenají současné možnosti využívání místními občany. Obecně jsou o něco lépe (o 0,1-0,8 bodu) hodnoceny možnosti individuálního využívání lokality oproti organizovaným aktivitám. Velmi vysoké (téměř maximální) úrovně pak dosahuje celkový potenciál budoucích příležitostí aktivit pro místní občany v Mokřadech Jablonné. Jestliže maximální úroveň 10 bodů znamená jakýsi ideál, jak by mohl potenciálně tento typ mokřadního areálu být prospěšný místní komunitě, Mokřady Jablonné dosáhly téměř nejvyšší možné hodnocení svého potenciálu (na úrovni 9,6 a 9,7 bodu).
G R A F 1 : JAK HODNOTÍTE OBECNÉ MOŽNOSTI VYUŽITÍ LOKALITY
PRO VEŘEJNÝ ŽIVOT VE MĚSTĚ ( O R G A N I Z O V A N É A K T I V I T Y A INDIVIDUÁLNÍ VYUŽITÍ MÍSTNÍMI OBYVATELI, STUPNICE 0 -10) ?
9,6 9,7
Příležitosti do budoucna (maximální potenciál)
Současné možnosti využívání (aktuální potenciál)
7,6 7,8
5,0
Reálný rozsah využívání po revitalizaci (2015)
5,8
0,4 1,1
Možnosti před revitalizací 0,0
organizované využívání
2,0
4,0
6,0
8,0
10,0
individuální využívání
Celkové možnosti a přínos lokality pro vzdělávání a osvětu o ochraně přírody
25
Celkové možnosti a přínos lokality pro vzdělávání a osvětu o ochraně přírody Další otázka zkoumala tematické využití lokality všemi návštěvníky (nejen místními) po proběhlé revitalizaci pro výchovné, naučné a vzdělávací účely v oblasti ochrany přírody a životního prostředí. Dotazovaní opět hodnotili jednotlivé dílčí oblasti využití na stupnici 0-10 bodů (0 – žádné až 10 – maximálně možné využití). Znovu byly samostatně zaznamenány odpovědi pro rozsah možností využívání v minulosti a konkrétní úroveň současného využití (rok 2015), dále aktuální maximální možnosti využití (za současného fyzického stavu území) a nakonec i potenciál pro rozšíření využívání v budoucnosti. Tabulka 1 ukazuje výsledky pro všechny oblasti možností využívání v minulosti, současnosti i budoucnosti. Zřejmě nejvýznamnějším faktem je řádový nárůst možností i reálného využívání lokality oproti stavu před revitalizací – pěti až dvacetinásobně! Současně ještě existuje aktuální nevyužitý potenciál ve výši 1020%, který nabízí současný stav pro další růst využívání. Nejlépe byl hodnocen budoucí potenciál využití pro terénní EVVO pro MŠ a ZŠ. Aktuálně je areál nejvíce využíván pro odborné exkurze a ukázky dobré praxe regenerace mokřadů (uvedených 70% znamená téměř devět desetin aktuálních možností využívání areálu). Nejméně byl v r. 2015 využíván areál pro poznávací a zážitkové programy včetně dobrovolnických, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že tyto aktivity byly v r. 2015 teprve připravovány a pilotně testovány. Velmi vysoké úrovně (blížící se maximální možné hodnotě 100%) pak dosahuje celkový potenciál budoucích příležitostí pro osvětu a vzdělávání. Přesahuje 90 % téměř u všech druhů aktivit, i nejnižší hodnota (86% pro terénní EVVO pro SŠ a VŠ) je stále velmi vysoká. Ze srovnání hodnot posledních dvou sloupců, tedy možností současných a budoucího potenciálu, vyplývá, že existuje zajímavý prostor pro další vylepšení a opatření hodnota (86% pro terénní EVVO pro SŠ a VŠ) je stále velmi vysoká. Ze srovnání hodnot posledních (fyzické revitalizace, prvků vybavení apod.) ve výši 10-20% pro všechny ze sledovaných druhů využití. dvou sloupců, tedy možností současných a budoucího potenciálu, vyplývá, že existuje zajímavý prostor pro další vylepšení a opatření (fyzické revitalizace, prvků vybavení apod.) ve výši 10-20% pro všechny ze sledovaných druhů využití.
Tabulka 1: Komplexní vyhodnocení možností areálu pro osvětu aareálu vzdělávání Tabulka 1: Komplexní vyhodnocení možností pro osvětu a vzdělávání Hodnocení využití všemi návštěvníky Mokřadů Jablonné pro výchovné, naučné a vzdělávací účely v oblasti ochrany přírody a životního prostředí
Možnosti před revitalizací
Současná úroveň využívání
Současné možnosti areálu
Příležitosti (budoucí potenciál)
Terénní EVVO pro MŠ a ZŠ
4,4%
58,6%
77,8%
94,3%
Terénní EVVO pro SŠ a VŠ
10,0%
54,0%
70,0%
86,0%
Populárně-naučné (dospělí, rodiny)
4,4%
53,3%
72,2%
93,8%
Odborné exkurze a ukázky dobré praxe regenerace mokřadů
3,3%
70,0%
81,3%
93,8%
Poznávací/zážitkové programy včetně dobrovolnických
5,7%
47,1%
66,3%
87,5%
Průměrné hodnocení
5,6%
56,6%
73,5%
91,1%
Pozn. Stupnice odpovědí respondentů byla 0-10 bodů, převedeno na podíly k maximu 100%
Další oblastí, kterou hodnotili důležití aktéři využívání a správy areálu, byl celkový přínos lokality v oblasti osvěty o významu ochrany životního prostředí (opět na stupnici 0 až 10). Výsledky jsou zachyceny v grafu 2. Nejvyššího hodnocení dosáhly exkurze a další naučné akce pro dospělé (8,5 b.), jen nepatrně nižší, kterou ale stále velmi vysoký přínos znamená lokalita pro školní EVVO v terénu (8,3 b). byl celkový přínos lokality v oblasti Další oblastí, hodnotili důležití aktéři využívání a správy areálu, Nejmenší o přínos v oblasti osvěty nabízíživotního lokalita pro dobrovolnické dospělých skupin s výsledkem osvěty významu ochrany prostředíakce (opět na stupnici 0 až 10). Výsledky jsou zachyceny v grafu 5,7 b.
2. Nejvyššího hodnocení dosáhly exkurze a další naučné akce pro dospělé (8,5 b.), jen nepatrně nižší, ale stále velmi vysoký přínos znamená lokalita pro školní EVVO v terénu (8,3 b). Nejmenší přínos v oblasti osvěty nabízí lokalita pro dobrovolnické akce dospělých skupin s výsledkem 5,7 b.
26
GRAF 2:
J AK
HODNOTÍTE CELKOVÝ PŘÍNOS LOKALITY V OBLASTI
OSVĚTY O VÝZNAMU OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
( STUPNICE 0-10)? 8,3
8,5 7,6
7,5 6,2
5,7
Šetrný cestovní Šetrný cestovní Terénní EVVO pro ruch (neorganiz. ruch (organizované školy využití) využití)
Exkurze a další Dobrovolnické akce Dobrovolnické akce naučné akce pro pro skupiny ze škol dospělých skupin dospělé
Přínosy a problémy revitalizace, slovní hodnocení možností využívání
Přínosy a problémy revitalizace, slovní hodnocení možností využívání
Součástí průzkumu byla dále řada otázek, které měly otevřené odpovědi, aby bylo možné zachytit kvalitativní aspekt zkušeností a postřehů správců a klíčových organizátorů využívání areálu. Součástí průzkumu byla dále řada otázek, které měly otevřené odpovědi, aby bylo možné zachytit kvalitativní U otázky na jiné vhodné využití či potenciálu pro další, výše neuvedené aktivity, většina aspekt zkušeností a postřehů správců a klíčových organizátorů využívání areálu. respondentů neuvedla žádnou odpověď, což svědčí o tom, že už současné spektrum aktivit je
opravdu velmina široké. uvedené možnosti využití patřily např. U otázky jinéMezi vhodné využitídalšího či potenciálu pro skautské další, víkendovky, výše neuvedené aktivity, většina respondentů volnočasové venkovní aktivity dětských spolků, organizované večerní posezení obyvatel města. Byl neuvedla žádnou odpověď, což svědčí o tom, že už současné spektrum aktivit je opravdu velmi široké. Mezi také uváděn potenciál pro širší spolupráci s místními spolky a větší provázanost s místními občany. uvedené možnosti dalšího využití patřily víkendovky, volnočasové venkovní aktivity dětských Další námětem jsou současné akce v Mokřadech doplněnénapř. o dalšískautské zajímavé aktivity: např. herpetologická exkurze, botanická exkurze, organizovaná noční procházka. spolků, organizované večerní posezení obyvatel města. Byl také uváděn potenciál pro širší spolupráci s místními spolky a větší provázanost s místními občany. Další Anámětem BOX: PŘÍNOSY A POZITIVNÍ EFEKTY REVITALIZACE (ODPOVĚDI UŽIVATELŮ SPRÁVCŮ) jsou současné akce v Mokřadech doplněné o další zajímavé aktivity: např. herpetologická exkurze, botanická exkurze, organizovaná noční procházka. Otázka: Víte o nově vzniklých kvalitách po revitalizaci, synergiích, zaujaly Vás neočekávané pozitivní efekty?
Odpověď: Překvapil mě velký zájem o mokřady z řad škol a pracovníků pracujících s mládeží. Potěšilo mě, že právě tito lidé vidí a využívají komplexní potenciální přínos lokality pro děti a mládež (děti se seznámí s mokřady jako takovými, získají zážitky v přírodě, sami přidají ruku k dílu a zkusí si manuální práci, sami prozkoumají mokřady, získají pozitivní vztah k místu, kde žijí atd..).
Přínosy a pozitivní efekty revitalizace (odpovědi uživatelů a správců) Otázka: Víte o nově vzniklých kvalitách po revitalizaci, synergiích, zaujaly Vás neočekávané pozitivní efekty? Odpověď:
Odpověď: Překvapil měkolem velký zájem o mokřady z řad škol a pracovníků pracujících s mládeží. Potěšilo mě, - sdružení lidí se zájmem mokřadů - lokalita i v pondělí že právě titopřístupná lidé vidí a využívají komplexní potenciální přínos lokality pro děti a mládež (děti se seznámí - samovolné přistěhování nových živočichů s mokřady jako takovými, získají zážitky v přírodě, sami přidají ruku k dílu a zkusí si manuální práci, sami - mohu při své práci s dětmi jim prakticky ukázat ochranu přírody prozkoumají mokřady, získají pozitiněco, vní co vztah místu, kde žijí atd..). - pocit výjimečnosti místních lidí (máme nikde k není) - rozšířená podpora samosprávy (atraktivní prostředí zvýšilo snahu dále pomoci) Odpověď: Jaké je hlavní využití a přínoskolem revitalizace lokality pro životní prostředí města? -Otázka: sdružení lidí se zájmem mokřadů - lokalita přístupná i v pondělí - samovolné přistěhování nových živočichů - mohu při své práci s dětmi jim prakticky ukázat ochranu přírody - pocit výjimečnosti místních lidí (máme něco, co nikde není) - rozšířená podpora samosprávy (atraktivní prostředí zvýšilo snahu dále pomoci) Otázka: Jaké je hlavní využití a přínos revitalizace lokality pro životní prostředí města? Odpověď: Široké využití pro vzdělávání dětí ze základních škol, mateřských škol, akce pro děti organizované v terénu, např. místní knihovnou i dalšími organizacemi. Děti mají možnost se vzdělávat v oblasti biologie a ekologie a prozkoumávat jací živočichové a rostliny v mokřadu žijí a jak jsou k jeho podmínkám přizpůsobeni. Odpověď: V oblasti životního prostředí města mokřady přispívají k vyrovnávání teplotních rozdílů, tlumí a zpomalují povodně. Jsou přirozenou zásobárnou vody a kyslíku a v období sucha naopak postupně vodu uvolňují. V Jablonném revitalizace lokality přinesla zvelebení krajiny, která nebyla udržovaná. Nyní ji občané z Jablonného využívají převážně k procházkám v krásné přírodě. (vybráno z odpovědí lektorů, koordinátorů aktivit v mokřadech a zástupce samosprávy města)
27
V oblasti přínosů provedené revitalizace lokality pro ekonomiku a rozvoj města bylo uváděno zejména rozšíření nabídky pro turisty – vzniklo nové „pěkné místo“, lokalita je vhodným cílem pro jednodenní/půldenní výlet, návštěvníci tak během výletu ve městě jen rychle neprojedou, ale zůstanou i déle a přitom vynaloží v rámci pobytu ve městě také finanční prostředky za potřebné služby. Na otázku rozsahu, v němž může revitalizovaná lokalita sloužit jako příklad dobré praxe revitalizace a využití mokřadů přímo ve městě, se většina odpovědí shodla na měřítku dobré praxe v rámci České republiky (60%), popřípadě jako nadregionální příklad dobré praxe – tedy pro několik krajů (30%). Ostatní považují lokalitu Mokřadů Jablonné jako dobrý příklad na úrovni regionu či mikroregionu. Jednou z otázek bylo také pojmenování hlavních problémů, které se vyskytly v procesu revitalizace i při péči a provozu areálu po dokončení hlavní etapy fyzické revitalizace. Jedním ze specifických problémů z pohledu odborné péče je otázka, jak naložit s přebytečnou biomasou z tůní. Další pojmenované problémy obecnějšího charakteru shrnuje box níže.
Hlavní problémy při a po revitalizaci (hodnocení uživatelů a správců) • Při revitalizaci: po vybagrování tůní (rozsáhlý, viditelný zásah) vypadá lokalita po řadu týdnů „děsivě“, než břehy zarostou opět vegetací • Aktuální velký problém: vandalismus – lokalita svojí atraktivností „přitáhla“ také skupinky problémových občanů (zejména mládež), kteří zde, zejména po setmění, popíjejí alkohol, dělají nepořádek, ničí vybavení a tak odrazují místní obyvatele od návštěvy. Řešeno nyní ve spolupráci s místní samosprávou. • Dlouhodobě: finanční zajištění udržování a obnovy (také proto, že vlastníkem je nezisková organizace)
5.3. Celkové zhodnocení přínosů revitalizace
Z uvedených výsledků průzkumu vyplývá, že v souhrnu byla hodnocena provedená revitalizace lokality a její oživení velmi pozitivně. Důležití aktéři a správci přitom hodnotili obnovu a úroveň využívání Mokřadů Jablonné v řadě dílčích aspektů. Z výsledků, které shrnuje graf 3, jednoznačně vyplývá, že lokalita opravdu znamená velký přínos nejen pro přírodu, ale také „pro lidi“, protože více než tři čtvrtiny respondentů vidí lokalitu jako
Poslední otázka v průzkumu se přínosem proto zaměřila na shrnující, atraktivní prostor pro položená občany města. Velmi významným je pro dvě třetiny oslovených celkové vyhodnocení hlavních přínosů stakeholders i nabídkalokality možností pro - lokalita tedy rovněž jako „živá neboli co je klíčové pro místní úroveň revitalizované provzdělávání město,a osvětu v němž se slouží mokřady nacházejí, pro vzdělávání Třetí oblastí, na níž se shodla než polovina dotázaných, aučebnice“ zapojení do životav přírodě. ve městě. Respondenti mělivíceoznačit tři podle nichje nejdůležitější oblasti přínosů. zkvalitnění životního prostředí ve městě.
GRAF 3: NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PŘÍNOSY REVITALIZOVANÉ LOKALITY MOKŘADŮ
PRO MĚSTO JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ
Unikátní území, jímž se město může prezentovat Místo pro komunitní akce a aktivity
22% 11%
Živá učebnice pro vzdělávání v přírodě
67%
Atraktivní prostor pro občany města
78%
Přínos pro turistický ruch a ekonomiku Opatření pro adaptaci na změnu klimatu Zkvalitnění životního prostředí ve městě
33% 11% 56%
Z výsledků, které shrnuje graf 3, jednoznačně vyplývá, že lokalita opravdu znamená velký přínos nejen pro přírodu, ale také „pro lidi“, protože více než tři čtvrtiny respondentů vidí lokalitu jako atraktivní prostor pro občany města. Velmi významným přínosem je pro dvě třetiny oslovených stakeholders i nabídka možností pro vzdělávání a osvětu - lokalita slouží tedy rovněž jako „živá učebnice“ pro vzdělávání v přírodě. Třetí oblastí, na níž se shodla více než polovina dotázaných, je zkvalitnění životního prostředí ve městě. 28
6. Závěrem
V dosavadním výsledku velmi úspěšná, systematická revitalizace zanedbaných mokřadních ploch, situovaných přímo ve městě, byla umožněna dobrou souhrou více faktorů. Dlouhodobé úsilí jejího iniciátora, organizace Čmelák - Společnost přátel přírody, bylo podpořeno dotačními projekty, soukromými dárci a zapojením místní samosprávy i aktivních lidí z Jablonného. Díky vytvořenému mokřadnímu parku a jeho multifunkčnímu charakteru v Jablonném vznikla příjemná, netradiční a zároveň i naučná klidová zóna. Nedaleko centra města tak nyní existuje klidné místo, které perfektně spojuje pozitivní efekty pro lidi i pro přírodu a ukazuje, že se pozitivní efekty pro obě strany nemusí vylučovat, ale naopak se mohou posilovat. Vedle podrobněji popsaných přínosů pro přírodu i obyvatele z blízkého okolí mají Mokřady Jablonné přínos i pro místní ekonomiku. Lokalita je vhodným cílem pro jednodenní/půldenní výlet, návštěvníci tak zpravidla během pobytu ve městě využijí místní služby (a tedy utratí peníze). Díky pořádaným akcím a nabídce možností pro individuální návštěvníky do lokality zavítají i lidé, kteří by město jinak třeba ani nenavštívili. Koncept mokřadního areálu, který byl aplikován v Mokřadech Jablonné, ukazuje vedle samotného významu a konkrétního postupu vytváření, resp. obnovy atraktivních mokřadů, také důležitost zapojení místních lidí. Zaujmout a přitáhnout k oživení lokality místní komunitu, která je prvořadým uživatelem všech benefitů (ale i zrcadlem možných problémů, které se mohou při proměně takového území vyskytnout), považujeme za nejlepší cestu k dlouhodobému oživení a „prosperitě“ mokřadních ekosystémů ve městě. V takovém případě je tedy samotná technická regenerace (obnova, či nové vytvoření) přírodě blízkých mokřadních ploch v optimálním případě jen první částí úkolu, který před týmem lidí, usilujících o komplexní oživení mokřadní lokality, stojí. V případě mokřadů Jablonné se tedy jednalo nejen o „umělé“ obnovení samotných mokřadních stanovišť a v návaznosti na ně přístupových cest či informačních prvků. Je to nekončící výzva k zajištění trvalé péče a využití potenciálu unikátní lokality, která poskytuje řadu možností pro zvyšování biodiverzity, stejně jako pro zapojení do života místní komunity. Kvalitní a trvalé propojení se svým okolím a životem lidí ve městě předpokládá zejména využívání souvisejících místních iniciativ - jako příležitostí, jak mokřady a dění v nich propojit tkanivem vztahů, akcí, aktivit, prostorových návazností a dalších událostí a jevů, díky nimž se vytváří a formuje vztah zejména místních lidí k určitému místu. Přestože tento manuál obsahuje řadu informací, námětů a příkladů, jaké postupy, aktivity a součásti areálu mohou oživit mokřadní park, teprve vlastní návštěva Jablonného v Podještědí a poznání samotné lokality umožní utvořit si celkový, reálný obrázek o této vzorové lokalitě. Proto na závěr sdílení zkušeností s revitalizací Mokřadů Jablonné přijměte naše srdečné pozvání k vyzkoušení si některé z dostupných aktivit a popsaných možností na vlastní kůži – přímo v tomto areálu. Těšíme se proto třeba někdy i osobně na viděnou, ať už na exkurzi, či jiné organizované akci, nebo jen tak na procházce či poznávání přírody v tomto kouzelném zákoutí Jablonného v Podještědí, kam se my sami opakovaně a velmi rádi vracíme. Stejně, jako se sem díky příznivým podmínkám navrací divoká a vzácná příroda. I proto se zde cítí dobře místní obyvatelé, stejně jako správci lokality a autoři tohoto inspiračního manuálu. 29
Texty: Dagmar Najmanová, Adéla Kurková, Petr Pavelčík a Michal Řepík Koordinátor průzkumu využívání mokřadů, redakce textů: Petr Pavelčík Fotografie: archiv Čmeláka Grafická úprava: Chráněná grafická dílna Slunečnice ©Čmelák – Společnost přátel přírody 2016
