Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí

Zahradníková J., Machovec J., Machovec J., Vašina V. 2011: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí. Opera Corcontica 48: 119–134

Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí Dendroflora of the castle park in Vrchlabí

Jitka Zahradníková1, Jaroslav Machovec2, Jan Machovec2 & Václav Vašina3 Správa Krkonošského národního parku, Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí, [email protected] Nádražní 20, 691 44 Lednice 3 U Lázní 444, 543 11 Vrchlabí 1 2

Abstrakt Práce seznamuje s 30 nejvýznamnějšími dřevinami nebo skupinami dřevin zámeckého parku ve Vrchlabí a uvádí soupis 155 perspektivních stromů a 22 významných skupin keřů. V druhové a kvalitativní analýze hodnotí veškerou dendrofloru parku. V diskusi porovnává její současný stav se stavem v roce 1996, v době před rozsáhlou rekonstrukcí zeleně, a navrhuje některé stromy i celý park k ochraně podle Zákona o ochraně přírody a krajiny. Klíčová slova:

zámecký park, dřeviny, dendroflora, Vrchlabí

Abstract The article introduces the 30 most important trees of the castle park in Vrchlabi, Czech Republic, and presents 155 prospective trees and 22 significant groups of shrubs. Evaluation of the whole park dendroflora is based on species and qualitative analysis. The current state is compared with the state in year 1996, before the large reconstruction of the greenery. Selected trees and the whole park are proposed for protection under the Law of Nature and Landscape Protection. Keywords:

castle park, wood species, dendroflora, Vrchlabí

Úvod Vrchlabský zámek byl spolu se zahradou založen v polovině 16. století. Oba prošly v průběhu více než čtyř set let mnohými změnami. Pro park nejvýznamnější se odehrály přibližně před 150 lety. Tehdy byly ne zcela rozvinuté barokní úpravy přetvořeny v přírodně krajinářském stylu. Na nevelké ploše osmi hektarů vznikla promyšlená, slohově čistá kompozice, která je v podstatě zachována dodnes. Park je ceněn pro čistotu výrazu, po stránce sadovnické i dendrologické. Od roku 1964 je zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Podrobně píše o historii parku Jaroslav Hofman v článku Historický vývoj zámecké zahrady ve Vrchlabí (Hofman 1966). Změny ve 20. století, především ty, ke kterým došlo po převzetí parku Správou KRNAP v roce 1964, jsou zachyceny např. ve Zprávách KRNAP a v časopisu Krkonoše (Vašina 1965 a 1996). Historický vývoj i dendrologické hodnoty jsou stručně popsány i v díle České zámecké parky a jejich dřeviny (Hieke 1984). Významnou událostí ve vývoji parku byla rekonstrukce zeleně realizovaná na přelomu tisíciletí (Zahradníková 1998). Cílem práce je vedle stručného zaznamenání událostí v letech 1996–2011 především zhodnotit park po stránce dendrologické, tj. popsat nejvýznamnější a perspektivní dřeviny. Dále pak analyzovat porosty z hlediska druhové a věkové struktury a porovnat je se stavem před patnácti lety, kdy se připravoval projekt obnovy zeleně. V neposlední řadě zaznamenat, jaké druhy a kultivary dřevin vysázených v rámci rekonstrukce porostů rostou v parku po více jak deseti letech.

119

OC48GENTIANA.indb 119

29.7.11 11:29

Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí

Rekonstrukce zeleně 1996–2000 Projekt „Zámecký park ve Vrchlabí. Návrh prostorové a porostní rekonstrukce zeleně.“ zpracovali v roce 1996 Jaroslav a Jan Machovcovi (Machovec 1996). V rámci projektu provedená inventarizace zaregistrovala celkem 879 jednotlivě evidovaných stromů a 47 ploch keřů. Na základě zhodnocení současného stavu byla provedena druhová, věková a kvalitativní analýza porostů, ze které vyplynulo, že základ (kostru) parku tvořily buky, kleny, mléče, lípy a duby (51 % z celkového počtu stromů). Z cizích druhů byly nejpočetněji zastoupeny cypřišky, douglasky, jedle, jedlovce, jírovce a zmarličníky. Z významnějších exotů zde rostly Pinus strobus, Metasequoia glyptostroboides, Acer cappadocicum, Acer ginnala, Castanea sativa, Corylus colurna, Liriodendron tulipifera, Phellodendron amurense a Quercus rubra. Podíl domácích dřevin tvořil 80 %, podíl listnáčů 73 %. Polovina dřevin dosáhla věku 100 a více let. Největší problém představovaly přehoustlé obvodové clony. Celkově byl stav porostů shledán uspokojivým s předpokladem, že je reálné dostat jej postupnými a cílenými zásahy do velmi dobrého stavu. Navrhované řešení vyšlo ze zásady respektovat v kompozici i druhové skladbě podobu zahrady z poloviny 19. století. Programovou náplň zaměřilo na ukázky kultivarů domácích dřevin a doplnilo ji o ukázky horské krkonošské flóry. Atraktivní dřeviny cizího původu byly navrženy ojediněle pouze ve vnitřní části parku, byly zachovány základní volné plochy a průhledy, nezměnila se cestní síť. Bývalé alpinum bylo navrženo upravit srovnáním do měkké terénní vlny a přístup do parku časově vyhradit. K asanaci bylo určeno 269 stromů. K výsadbám pak 133 listnatých a jehličnatých stromů s balem, přes 1400 prostokořenných sazenic listnatých stromů a keřů a téměř 900 jehličnatých keřů. Realizaci projektu provedl v letech 1998 až 2000 pan Rudolf Müller ze Strádova. Dílo o celkové hodnotě 2 709 802 Kč bylo plně hrazeno ze Státního fondu životního prostředí ČR. Období let 2001–2010 Uplynulých deset let bylo obdobím stabilizace porostů po rekonstrukci a rozvoje nově vysázených dřevin. Došlo v něm k dalším probírkám dřevin, ať už plánovaným nebo v důsledku větrných kalamit. Za toto období bylo z bezpečnostních, zdravotních a pěstebních důvodů a v rámci větrných kalamit odstraněno více než 60 stromů. Téměř osm desítek stromů bylo ošetřeno zdravotním nebo bezpečnostním řezem. I realizované výsadby nových dřevin doznaly některých změn. Jen výjimečně zanikly v důsledku nevyhovujícího klimatu (pokryvné růže typu odrůdy ‘Max Graf ’ před zámkem, Cercis siliquastrum a Quercus robur ‘Pendula’), část z nich pak v důsledku zcizení nebo poškození vandaly. Některé byly dodatečně nahrazeny novými, případně s použitím vzrůstnějších forem (např. semenáče Taxus baccata namísto jeho kultivarů). Skupiny pěnišníků před zámkem byly doplněny o další keře (v roce 2003– 2004 zde bylo vysazeno 145 sazenic Rhododendron (velkokvětý stálezelený), 30 sazenic R. smirnowii, 140 sazenic Taxus baccata, Taxus b. ‘Repandens’ a T. cuspidata). V letech 2000–2001 byly v parku v rámci rekonstrukce zeleně i po ní vysázeny některé rostliny ze záchranných přenosů z Krkonoš, z míst zasažených výstavbou (silnice Hrabačov–Vítkovice) nebo těžbou (lom v Horním Lánově) a doplněné výpěstky z genofondové zahrady Správy KRNAP. Cílem bylo vytvořit základ k obohacení bylinného podrostu bučiny (bažanka vytrvalá, hrachor jarní, kapradina laločnatá, kokořík přeslenitý, konvalinka vonná, kopytník evropský, kyčelnice cibulkonosná, lýkovec jedovatý, plicník lékařský, měsíčnice vytrvalá, samorostlík klasnatý, svízel vonný) nebo zprostředkovat návštěvníkům ukázku podrostů dalších společenstev Krkonoš (smrčina a pásmo kosodřeviny). Od té doby je možné v parku vidět některé vzácné druhy rostlin (bříza karpatská, jeřáb ptačí olysalý, lilie zlatohlavá, mléčivec alpský, střemcha obecná skalní, úpolín evropský, vrba slezská). Správa KRNAP zajistila i technické práce a vybavení pro návštěvníky. V návaznosti na obnovu zeleně byly v areálu umístěny nové lavičky a odpadkové koše. V roce 2000 byl rekonstruován zámecký rybník. Kromě jeho odbahnění byla celkově obnovena hráz včetně bezpečnostního přelivu s balvanitým skluzem a upraven odtok. Narušené břehy byly zpevněny rovnaninou z kamene a místa častého přístupu byla vydlážděna kamenem. V roce 2004 Správa KRNAP obnovila oplocení oddělující park od prostoru náměstí odstraněné při výstavbě podzemních garáží v roce 1994, a tím napravila jedno desetiletí trvající narušení celistvosti parku. V roce 2007 se podařilo renovovat kamenný mostek osazením

120


29.7.11 11:29

Opera Corcontica 48/2011

kovového zábradlí a vydat na základě studentské práce sestavenou brožurku – průvodce po naučné stezce zámeckým parkem (Dlabová & Zahradníková 2007). Dále byla realizována řada drobných oprav, např. oprava částí ohradní zdi, oprava visuté lávky k hrobce Morzinů, rekonstrukce malého rybníku atd. V roce 2008 byla v prostoru bývalého alpina umístěna socha Ivana Šmilauera „Tušení souvislostí“, vytvořená na sochařském sympoziu u příležitosti 45. výročí založení Krkonošského národního parku.

Metodika Zámecký park se rozkládá na výměře osmi hektarů na p. p. č. 53, 55/5, 55/6, 59/3, 59/9, 1889/2 a části p. p. č. 54 v k.ú. Vrchlabí. Leží v nadmořské výšce 480 m a patří do chladné klimatické jednotky Ch 7 se srážkovým úhrnem 850–1000 mm. Průměrná teplota se zde pohybuje okolo 6,5 °C a délka vegetační doby je 144 dní (Quitt 1975). Analýza porostů byla sestavena na základě inventarizace dřevin provedené v roce 1996 v rámci projektu na rekonstrukci zeleně zámeckého parku (Machovec 1996) a její aktualizace k únoru 2011. Jako nejvýznamnější byly vybrány dřeviny posuzované v rámci inventarizace jako nadprůměrně hodnotné, dosahující stáří 100 a více let nebo význačné exotické solitéry. V příloze jsou pak uvedeny stromy a skupiny keřů vybrané z inventarizace 1996, hodnocené jako průměrné a nadprůměrné se sadovnickou hodnotou 3 a více (SH – celková hodnota jedince z pohledu zahradní a krajinářské tvorby vyplývající z jeho biologické podstaty, více Machovec 1996), které jsou perspektivní pro další rozvoj parku a neměly by být káceny. Plocha keřů byla odečtena z leteckých snímků. Výška stromů byla měřena pomocí výškoměru „Blume-Leiss“. V práci je použito botanické názvosloví dle Klíče ke květeně ČR (Kubát 2002), názvy kultivarů listnatých dřevin odpovídají Encyklopedii listnatých stromů a keřů (Horáček 2007).

Výsledky Analýza porostů Počet jednotlivě evidovaných stromů se pohybuje v současnosti okolo 550 jedinců. Kosterní dřeviny jsou zastoupené z 51 % (buk 21 %, javor 19 %, lípa 6 %, dub 5 %). Dále je přítomna bříza (3 %), jilm (2 %), jasan (2 %) a habr (2 %), v menší míře olše, vrba, jeřáb a třešeň. Celkový podíl listnatých dřevin je 70 %, domácích listnáčů je pak 63 %. Domácí dřeviny jsou přítomny ze 70 %. Poměrně početná je skupina exotických jehličnanů (23 %) s nejčastěji se vyskytujícími rody Chamaecyparis, Abies, Pinus a Tsuga. Je zde evidováno 22 významných skupin keřů o celkové ploše 6090 m2. Téměř 250 stromů (43 %) má věk 100 let nebo více. Průměrně až nadprůměrně hodnotných stromů (SH ≥ 3) je 155 (viz přílohu). Jsou to převážně domácí listnaté druhy rostoucí v obvodových clonách, v menší míře pak jehličnany cizího původu ve středních partiích parku (Pinus strobus, Pseudotsuga menziesii, Tsuga canadensis, Abies nordmanniana). K velmi starým patří i skupiny pěnišníků a tisů. V parku je evidováno 53 druhů stromů (týká se vzrostlých jednotlivě evidovaných stromů). V již zajištěných výsadbách, které jsou v souladu s celkovou koncepcí soustředěny především na kultivary domácích dřevin, přibylo osm nových druhů (Abies procera, Betula carpatica, Betula nigra, Pinus peuce, Q. cerris, Q. coccinea, Quercus palustris a Salix silesiaca). Druhová skladba keřů čítala 26 druhů, výsadbami se rozšířila o dalších sedm (Juniperus horizontalis, Spirea ×bumalda, S. ×cinerea, Rhododendron catawbiense, Viburnum ×pragense a V. rhytidophyllum). Nejvýznamnější solitery a skupiny Přehled nejvýznamnějších soliter a skupin je vyznačen na Obr. 1 a v Tab. 1 i s uvedením základních dendrometrických dat. Výběr z nich dokumentují Obr. 2–8. V současné době je nejvyšším stromem parku dub červený (Quercus rubra) s invetarizačním č. 464 (na Obr. 1 pod č. 17), jehož naměřená výška je

121


29.7.11 11:29


44 m. Strom s největším obvodem je javor klen (Acer pseudoplatanus) s inventarizačním č. 131 (na Obr. 1 pod č. 3), obvod jehož kmene ve výčetní výšce byl změřen na 475 cm. U patnácti stromů byl věk odhadnut na více než sto let, je pravděpodobné, že pocházejí z doby založení přírodně krajinářské úpravy parku v polovině 19. století. Z dřevin exotického původu vyniká vitalitou a estetickým působením především zmarličník japonský (Cercidyphyllum japonicum) s inventarizačními č. 742, 743 (na Obr. 1 č. 25), Tab. 1. Nejvýznamnější solitery a skupiny. The most significant trees and groups.

č. na Obr. 1/ # in Fig. 1

in. č./in. #.

taxon

výška (m)/ height (m)

obvod (cm),*plocha (m2)/ perimeter (cm), *area (m2)

věk/age

1

22

líska turecká Corylus colurna

20

200

40–60

2

33

korkovník amurský Phellodendron amurense

5,5

×

40–60

3

131

javor klen Acer pseudoplatanus

35

475

100+

4

136

buk lesní Fagus sylvatica

26

186

60–100

5

155

lípa srdčitá Tilia cordata

36

252

60–100 60–100

6

237

buk lesní Fagus sylvatica ‘Atropunicea’

32

235

7

277

javor klen Acer pseudoplatanus

30

257

100+

8

286

douglaska tisolistá sivá Pseudotsuga menziesii var. glauca

19

183

60–100

9

331

modřín opadavý Larix decidua

34

275

100+

10

337

cypřišek hrachonosný Chamaecyparis pisifera ‘Filifera’

18

112, 163

60–100

11

380

kaštanovník jedlý Castanea sativa

15

187, 153, 104

40–60

12

384


33

247

60–100

13

392, 393

31, 29

400, 325

100+

dub letní Quercus robur ‘Fastigiata’

14

394

jedlovec kanadský Tsuga canadensis

25

175

100+

15

395

liliovník tulipánokvětý Liriodendron tulipifera

20

236

100+ 40–60

16

454

metasekvoje čínská Metasequoia glyptostroboides

16,5

130

17

464

dub červený Quercus rubra

44

438

100+

18

468

dub červený Quercus rubra

30

352

100+

19

484


35

374

100+

20

505


33

410

100+

21

606

buk lesní Fagus sylvatica ‘Atropunicea’

28

310

100+

22

648

jedle kavkazská Abies nordmanniana

34

300

60–100

23

682, 683, 684, 689, 691

borovice vejmutovka Pinus strobus

32

280–385

100+

javor kapadocký Acer cappadocicum

20

313

100+

zmarličník japonský Cercidiphyllum japonicum

20

×

100

22,5

274

100+

24

700

25

742, 743

26

774

27

847–864

32–37

172–300

100+

28

A1

pěnišník kavkazský Rhododendron caucasicum

0–5

1050*

60–100

29

F, H, Q1

pěnišník Smirnowův Rhododendron smirnowii

0–4

880*

60–100

30

A, B, E, B1, N1

tis červený Taxus baccata

0–8

1420*

60–100

buk lesní Fagus sylvatica ‘Asplenifolia’ dub letní Quercus robur

Vysvětlivky / Explanatory notes: in. č. – inventarizační číslo v projektu rekonstrukce zeleně (Machovec 1996) / inventory number in the project of the greenery reconstruction (Machovec 1996), obvod kmene – obvod kmene měřen ve výšce 1,3 m / perimeter – trunk perimeter measured 1.3 m above ground level, plocha – plocha keřů v m2 / area – bush area in m2.

122


29.7.11 11:29


Obr. 1. Letecký snímek se zákresem nejvýznamnějších soliter a skupin. Fig. 1 Orthophotomap with the most significant trees and groups.

123


29.7.11 11:29


Obr. 2. Korkovník amurský (Phellodendron amurense), inventarizační č. 33, na Obr. 1 pod č. 2. V domovině až 15 m vysoký strom. Zdejší 42 letý exemplář vyrostl jako pařezový výmladek původního stromu, který byl vyvrácen v roce 1967 v důsledku sněhové kalamity. Fig. 2 Phellodendron amurense, inventory No. 33, in Fig. 1 as No. 2. The 42-year-old specimen grew up as a sprout shoot from the original tree destroyed by heavy snow in 1967. Photo K. Antošová, October 19, 2006.

Obr. 3. Douglaska tisolistá sivá (Pseudotsuga menziesii var. glauca), inventarizační č. 286, na Obr. 1 pod č. 8. Jedinec s typickým vzhledem a výškou 19 m odpovídá průměrným stromům ve své domovině – Severní Americe. Fig. 3 Pseudotsuga menziesii var. glauca, inventory No. 286, in Fig. 1 as No. 8. The individual with a typical appearance and height of 19 m is similar to an average tree in his homeland – North America.

Obr. 4. Spontánní semenáč zmarličníku japonského (Cercidiphyllum japonicum) na ostrůvku v zámeckém parku. (barevný uprostřed). Foto dne 1. 10. 2009. Fig. 4 The spontaneous seedling of Cercidiphyllum japonicum grown on an island of the park pond. (the color one in the middle). Photo from October 1, 2009.

124


29.7.11 11:29


Obr. 5. Javor kapadocký (Acer cappadocicum), inventarizační č. 700, na Obr. 1 pod č. 24. Krásný exemplář javoru (původem z Asie), který je možné v českých parcích vidět jen zřídka, ztrácí v současné době vitalitu v důsledku napadení dřevokaznou houbou. Fig. 5 Acer cappadocicum, inventory No. 700, in Fig. 1 as No 24. Beautiful maple specimen (originated from Asia), seen in the Czech parks rarely, currently loses vitality as a result of wood-destroying fungus attack.

Obr. 6. Kaštanovník jedlý (Castanea sativa), inventarizační č. 380, na Obr. 1 pod č. 11. Vícekmenný strom dosahující v dospělosti v domovině dvojnásobné výšky a věku i 500 let přináší v parku jedlé plody jen výjimečně. Ve Vrchlabí byl vysazen v roce 1965 původně jako součást celé skupiny. Fig. 6 Castanea sativa, inventory No. 380, in Fig. 1 as No. 11. Multi-stemmed tree is bringing edible fruits only rarely. It was planted in 1965 originally as a part of a group.

125


29.7.11 11:29


Obr. 7. Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), inventarizační č. 395, na Obr. 1 pod č. 15. Dřevina původem ze Severní Ameriky je atraktivní především svými květy tvaru tulipánu. Fig. 7 Liriodendron tulipifera, inventory No. 395, in Fig. 1 as No. 15. Tree species from North America is attractive particularly because their tulip-shaped blooms.

Obr. 8. Cypřišek hrachonosný ‘Filifera’ (Chamaecyparis pisifera ‘Filifera’), inventarizační č. 337, na Obr. 1 pod č. 10. Urostlý solitérní exemplář o výšce 18 m skrývá pod typicky hustým jemným větvením koruny dva kmeny. Fig. 8 Chamaecyparis pisifera ‘Filifera’, inventory No. 337, in Fig. 1 as No. 10. Burly solitary specimen of height of 18 m covers two trunks under a typically thick fine branching top.

126


29.7.11 11:29


jehož potomci napěstovaní i spontánní rostou i na dalších místech parku. Současný stav dřevin vysázených v rámci rekonstrukce zeleně 1998–2000 Z výsadeb provedených v rámci rekonstrukce zeleně 1998–2000 v současné době rostou a prospívají tyto dřeviny: Abies alba 3 ks, Abies balsamea 1 ks, Abies koreana 3 ks, Abies procera 1 ks, Acer platanoides (‘Deborah‘ 2 ks, ‘Drummondii‘ 1 ks, ‘Erectum‘ 2 ks, ‘Schwedleri‘ 1 ks), Acer pseudoplatanus (‘Atropurpureum‘ 3 ks, ‘Erectum‘ 3 ks), Betula carpatica 3 ks, Betula ermanii 1 ks, Betula nigra 2 ks, Betula pendula (‘Fastigiata‘ 2 ks, ‘Tristis‘ 2 ks), Carpinus betulus (‘Fastigiata‘ 2 ks, ‘Frans Fontaine‘ 2 ks), Cercidiphyllum japonicum 5 ks, Fagus sylvatica (‘Asplenifolia‘ 2 ks, ‘Dawyck‘ 2 ks, ‘Pendula‘ 4 ks, ‘Zlatia‘ 2 ks), Juniperus horizontalis skupina Glauca – 70 m2, Larix decidua 3 ks, (‘Pendula‘ 3 ks), Larix kaempferi 2 ks, Liriodendron tulipifera 1 ks, Picea abies – krkonošský typ 7 ks, Pinus peuce 3 ks, Pinus mugo 24 m2, Quercus coccinea 2 ks, Quercus palustris 2 ks, Quercus robur (‘Cupressoides‘ 3 ks), Quercus rubra 4 ks, Salix silesiaca 3 ks, Sorbus aucuparia var. glabrata 3 ks, Spiraea ×bumalda – 180 m2, Spiraea ×cinerea ‘Grefsheim‘ – 15 m2, Tilia cordata 1 ks, Tilia ×euchlora 3 ks, Taxus sp. (T. baccata ‘Dovastoniana‘, ‘Repandens‘ ‘Semperaurea‘, a T. ×media ‘Hicksii‘) – 450 m2, Viburnum ×pragense a V. rhytidophyllum – 270 m2.

Diskuse Inventarizace v roce 1996 evidovala 879 jednotlivých stromů, v roce 2011 jich v parku roste přibližně 550. Z porovnání let 1996 a 2011 vyplývá, že podíl kosterních dřevin (buk, javor, lípa, dub) zůstal zachován, v obou případech činil 51 %. Jen mírně (o 3 %) poklesl podíl listnáčů (ze 73 % na 70 %). Poněkud se snížilo zastoupení domácích dřevin, jejich podíl klesl z 80 % na 70 %. Tato změna byla způsobena především nutnými stabilizačními probírkami příliš hustých obvodových clon tvořených domácími druhy. Projekt (Machovec 1996) počítal s tím, že probírkami dojde ke zlepšení indexu překryvnosti (poměrné číslo, které udává, jaká část průmětů korun se vzájemně překrývá) z hodnot 2,23–2,69 na 1,39–1,53. Na dosažené hladině indexu se nepřekrývá 50–80 % plochy průmětu korun. Tím byly vytvořeny podmínky pro rozvoj ponechaných sadovnicky hodnotných stromů a pro zlepšení věkové a prostorové rozrůzněnosti v obvodových clonách. K dalšímu rozvolnění porostu přispěly i vývraty a zlomy v důsledku silného větru v lednu roku 2007 (orkán Kyril) a v červenci roku 2009. Poškozeny byly především duby v jižní cloně, kde bylo asanováno pět sto a víceletých jedinců. V zámeckém parku ve Vrchlabí roste řada významných, ať už exotických nebo domácích dřevin výjimečných velikostí a stářím. Řadu z nich by bylo žádoucí vyhlásit za památné dle Zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/92 Sb., v platném znění. Je to především javor klen in. č. 131, modřín opadavý in. č. 331, buk lesní ‘Atropunicea’ in. č. 606 a buk lesní ‘Asplenifolia’ in. č. 656 (viz poznámka v příloze). Park je cenný i po stránce zoologické. Mají zde svá rozmnožovací a potravní teritoria stromové druhy netopýrů, další druhy sem přilétají za potravou. Z ostatních zvláště chráněných druhů zde pravidelně hnízdí kavka obecná a lejsek šedý, občas holub doupňák a žije zde veverka obecná. Během tahu se krátkodobě vyskytují i jiné vzácné druhy ptáků (J. Flousek, pís. sdělení). K podpoře biologické rozmanitosti jsou na místě ponechávána provozně bezpečná torza starých stromů. Celý park požívá ochrany jako nemovitá kulturní památka. Pro svoje přírodní hodnoty je však vhodným kandidátem i na ochranu podle Zákona o ochraně přírody a krajiny, např. jako významný krajinný prvek.

127


29.7.11 11:29


Literatura Dlabová K. & Zahradníková J. 2007: Zámecký park ve Vrchlabí. MŽP Praha. Fanta J. & Vašina V. 1967: Zmarličník japonský v zámecké zahradě ve Vrchlabí. Zprávy, Arboretum Nový Dvůr u Opavy, 5: 7–8. Hieke K. 1984: České zámecké parky a jejich dřeviny. Státní zemědělské nakladatelství, Praha. Hofman J. 1966: Historický vývoj zámecké zahrady ve Vrchlabí. Opera Corcontica 3: 133–158. Horáček P. 2007: Encyklopedie listnatých stromů a keřů. Computer Press, Brno. Kubát K. et al. 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Machovec J. & Machovec J. 1996: Park ve Vrchlabí. Návrh prostorové a porostní rekonstrukce zeleně. Projektová dokumentace, Lednice. Quitt E. 1975: Klimatické oblasti ČSR 1:500 000. Geografický Ústav, Brno. Vašina V. 1965: Rekonstrukce zámeckého parku. Zprávy KRNAP 2: 6–7 Vašina V. 1996: Svědek dávných časů. Krkonoše 7, 8: 4–5, 28–29. Zahradníková J. 1998: Probíhá obnova zámeckého parku ve Vrchlabí. Štursa J. & Marková J. (eds), Ročenka Správy KRNAP: 34–37.

128


29.7.11 11:29


Příloha Jednotlivě evidované perspektivní stromy a významné skupiny keřů. Individually registered prospective trees and significant groups of shrubs. in.č./ stromy/trees in. #

průměr kmene /trunk diameter

věk /age

SH

lokalizace /location

2

Aesculus hippocastanum

80–100

60–100

3

S

5

Alnus glutinosa

60–80

60–100

3

S

13

Fagus sylvatica

60–80

60–100

3

S

14

Fagus sylvatica

60–80

60–100

3

S

15

Fagus sylvatica

80–100

60–100

3

S

24

Fagus sylvatica ‘Atropurpurea’

40–60

60–100

3

S

25


40–60

60–100

3

S

26


40–60

60–100

3

S

94

Acer pseudoplatanus

60–80

100+

3

S

103

Acer pseudoplatanus

20–40

60–100

3

S

104

Acer pseudoplatanus

40–60

100+

3

S

109

Acer platanoides

20–40

60–100

3

S

110

Acer pseudoplatanus

40–60

100+

3

S

118

Acer pseudoplatanus

60–80

100+

3

S

126

Fagus sylvatica

20–40

60–100

3

S

129

Acer platanoides

40–60

100+

3

S

130

Fagus sylvatica

131

Acer pseudoplatanus

136 146

poznámka /note

60–80

100+

3

S

160–180

100+

3–4

Z

Fagus sylvatica

40–60

60–100

3–4

Z

Tilia cordata

40–60

100+

3

Z

150

Tilia cordata

40–60

100+

3

Z

155

Tilia cordata

40–60

60–100

3–4

Z

156

Tilia cordata

40–60

100+

3

Z

158

Fagus sylvatica

20–40

60–100

3

Z

163

Tilia cordata

20–40 až 60–80

100+

3

Z

5 kmen

168

Acer pseudoplatanus

20–40, 40–60

100+

3–4

Z

2 kmen

173

Tilia cordata

40–60

100+

3

Z

177

Tilia cordata

40–60

100+

3

Z

181

Carpinus betulus

40–60

60–100

3

Z

185

Fagus sylvatica

40–60

100+

3

Z

197

Fagus sylvatica

40–60

60–100

3

Z

200

Carpinus betulus

20–40

60–100

3

Z

206

Tilia cordata

40–60

100+

3

Z

návrh PS

2 kmen

129


29.7.11 11:29


in.č./ stromy/trees in. #


věk /age

SH


poznámka /note 2 kmen

210

Fagus sylvatica

20–40, 60–80

100+

3

Z

212

Fagus sylvatica

60–80

100+

3

Z

217

Fagus sylvatica ‘Atropunicea’

60–80

100+

3

Z

221

Acer platanoides

40–60

100+

3

Z

222

Fagus sylvatica

40–60

100+

3

Z

231

Fagus sylvatica

40–60

60–100

3

Z

234


40–60

60–100

3

Z

337


40–60

60–100

3–4

Z

241

Fagus sylvatica

40–60

100+

3

Z

246

Fagus sylvatica

60–80

100+

3

Z

252

Fagus sylvatica

60–80

100+

3

Z

254

Fagus sylvatica

40–60

60–100

3

Z

260

Fagus sylvatica

40–60

60–100

3

Z

261

Fagus sylvatica

40–60

60–100

3

Z

269

Fagus sylvatica

40–60

60–100

3

Z

275

Tsuga canadensis

40–60

60–100

3

Z

277

Acer platanoides

60–80

100+

3–4

J

279


60–80

100+

3

J

286

Pseudotsuga menziesii

20–40

100+

3–4

C

323

Quercus robur

60–80

100+

3

J

331

Larix decidua

337

Chamaecyparis pisifera ‘Filifera’

343 354

80–100

100+

3–4

C

návrh PS

20–40, 40–60

60–100

3–4

C

2 kmen

Pseudotsuga menziesii

40–60

100+

3

C

Quercus robur

40–60

100+

3

J

357

Carpinus betulus

40–60

60–100

3

J

359

Acer platanoides

40–60

60–100

3

J

361

Picea abies

20–40

60–100

3

J

366

Acer platanoides

40–60

60–100

3

J

371

Acer platanoides

60–80

100+

3

J

379

Tsuga canadensis

20–40, 40–60

100+

3

J

2 kmen

380

Castanea sativa

20–40

40–60

3–4

C

2 kmen

384

Fagus sylvatica

60–80

100+

3

C

388

Acer pseudoplatanus

40–60

100+

3

C

390

Tsuga canadensis

20–40

100+

3

C

392

Quercus robur ‘Fastigiata’

80–100

100+

3

C

394

Tsuga canadensis

60–80

100+

4

J

130


29.7.11 11:29




věk /age

SH


401

Acer platanoides

20–40

60–100

3

J

406

Acer pseudoplatanus

20–40

60–100

3

J

411

Acer pseudoplatanus

40–60

60–100

3

J

413

Acer pseudoplatanus

40–60

100+

3

J

415

Acer pseudoplatanus

40–60

100+

3

J

418

Tilia cordata

40–60

100+

3

J

420

Acer platanoides

20–40

60–100

3

J

432

Fagus sylvatica

80–100

100+

3

V

435

Quercus robur

60–80

100+

3

V

437

Fagus sylvatica

20–40

60–100

3

V

440

Acer platanoides

60–80

100+

3

V

441

Fagus sylvatica

20–40

60–100

3

V

444

Fagus sylvatica

20–40

60–100

3

V

446

Acer platanoides

20–40

60–100

3

V

448

Acer platanoides

60–80

100+

3

V

449

Fagus sylvatica

60–80

100+

3

V

464

Quercus rubra

100–120

100+

3–4

C

468

Quercus rubra

100–120

100+

4

C

476

Fagus sylvatica

60–80

60–100

3

V

481

Acer platanoides

20–40

60–100

3

V

482

Acer platanoides

40–60

100+

3

V

484

Fagus sylvatica

100–120

100+

3–4

V

493

Fagus sylvatica

80–100

100+

3

V

494

Tilia cordata

20–40

60–100

3

V

497


40–60

60–100

3

V

500


40–60

60–100

3

V

505

Fagus sylvatica

100–120

100+

3–4

V

507

Tsuga canadensis

20–40

60–100

3

V

513

Fagus sylvatica

100–120

100+

3

V

519

Acer platanoides

20–40

60–100

3

V

523

Fagus sylvatica

80–100

100+

3

V

524

Acer platanoides

20–40

60–100

3

V

525

Fraxinus excelsior

40–60

100+

3

V

527

Tilia cordata

80–100

100+

3

V

544

Fagus sylvatica

100–120

100+

3

V

545

Tilia cordata

60–80

100+

3

V

poznámka /note

131


29.7.11 11:29




věk /age

SH


546

Tilia cordata

80–100

100+

3

V

549

Acer pseudoplatanus

60–80

100+

3

V

552

Quercus robur

40–60

100+

3

V

553

Quercus robur

80–100

100+

3

V

555

Fagus sylvatica

40–60

60–100

3

V

557


40–60

60–100

3

V

563

Acer platanoides

60–80

100+

3

V

565

Acer platanoides

40–60

100+

3

V

570

Acer platanoides

40–60

60–100

3

V

583

Acer platanoides

40–60

60–100

3

V

592

Acer platanoides

40–60

60–100

3

V

594

Acer platanoides

60–80

60–100

3

V

606


80–100

100+

3–4

C

607


40–60

100+

3

C

608


80–100

100+

3

C

610

Tilia platyphyllos

60–80

100+

3

C

611


60–80

100+

3

C

612

Acer pseudoplatanus

100–120

100+

3

C

613

Acer pseudoplatanus

100–120

100+

3

C

615

Acer platanoides

40–60

60–100

3

C

616

Acer platanoides

60–80

100+

3

C

629

Pinus strobus

60–80

100+

3

C

632

Pinus strobus

80–100

100+

3

C

634

Picea abies

60–80

60–100

3

C

636

Taxus baccata

20–40

60–100

3

C

641

Tilia cordata

80–100

100+

3

C

643

Tilia cordata

80–100

100+

3

C

656

Fagus sylvatica ‘Asplenifolia’

60–80

100+

3

C

658

Fagus sylvatica

663

Tilia cordata

669

Quercus robur

678 682

poznámka /note

návrh PS

vícekmen

návrh PS

80–100

100+

3

C

10–20 až 40–60

60–100

3

C

6 kmen

40–60

60–100

3

C

2 kmen


120–140

100+

4

C

torzo

Pinus strobus

120–140

100+

3

C

683

Pinus strobus

80–100

100+

3

C

684

Pinus strobus

60–80

100+

3

C

689

Pinus strobus

60–80

100+

3

C

132


29.7.11 11:29




věk /age

SH


707

Fagus sylvatica

80–100

100+

3

C

737

Tilia cordata

60–80

100+

3

C

739

Tilia cordata

742

Cercidiphyllum japonicum

774 826

60–80

100+

3

C

10–20 až 40–60

100+

3

C

Fagus sylvatica ‘Asplenifolia’

80–100

100+

3

C

Acer platanoides

60–80

100+

3

S

837

Acer pseudoplatanus

60–80

100+

3

S

841

Acer pseudoplatanus

60–80

100+

3

S

845

Acer pseudoplatanus

60–80

100+

3

S

846

Acer pseudoplatanus

60–80

100+

3

S

849

Quercus robur

40–60

100+

3

K

850

Quercus robur

60–80

100+

3

K

864

Quercus robur

80–100

100+

3

K

plocha/area (m2)

věk/ age

keře/shrubs

SH

lokalizace/ localization

A

Taxus baccata

320

3

S

B

Taxus baccata

170

3

S

C

Cotoneaster dammeri ‘Skogholm’

410

poznámka /note

3 kmen

poznámka/ note

C

Enkianthus sp. Philadelphus coronarius Rhododendron smirnowii Taxus baccata D

Cornus alba

220

3

C

E

Taxus baccata

120

3

C

Rhododendron smirnowii

360

3

C

160

3

S

F

Rhododendreon sp. G

Acer tataricum Acer ginnala

H

Rhododendreon smirnowii

280

3

S

O

Taxus baccata

130

3

S

P

Taxus baccata

280

3

J

U

Taxus baccata

130

3

V

X

Taxus baccata

130

3

V

100

3

V

Ulmus laevis Z

Rhododendreon smirnowii

133


29.7.11 11:29


keře/shrubs

plocha/area (m2)

věk/ age

SH

lokalizace/ localization

A1

Rhododendron caucasicum

1050

3

C

B1

Taxus baccata

140

3

C

I1

Pyracantha coccinea

20

3

C

J1

Berberis thunbergii

40

3

C

Cornus alba

100

3

C

M1

poznámka/ note

Viburnum opulus N1

Taxus baccata

130

3

C

O1

Juniperus virginiana ‘Tripartita’

190

3

C

Q1

Rhododendron smirnowii

140

3

C

Rhododendron

320

3

C

50

3

C

1100

3

S

R1

Enkianthus sp. Salix schraderiana S1

Salix schraderiana

U1

Rhododendron Taxus baccata Enkianthus sp.

Vysvětlivky / Explanatory notes: in. č. – inventarizační číslo v projektu rekonstrukce zeleně (Machovec 1996) / inventory number in the project of the greenery reconstruction (Machovec 1996) průměr kmene – měřeno ve výšce 1,3 m / trunk diameter – measured at 1.3 m from ground level SH – sadovnická hodnota (Machovec 1996) / landscape gardening value (Machovec 1996) PS – návrh na vyhlášení za památný strom / proposal to establish a memorial tree lokalizace – Z (západní obvodová clona), J (jižní obvodová clona), V (východní obvodová clona), S (severní obvodová clona), C (centrální prostor), K (kruh dubů v severní části parku) /Location – Z (western belt of trees), J (southern belt of trees), V (eastern belt of trees), S (northern belt of trees), C (central area), K (ring of oaks in the north).

134


29.7.11 11:29

Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí

Recommend Documents