THAYENSIA (ZNOJMO) 2013, 10: 39–52.
ISSN 1212-3560
Zajímavé nálezy brouků (Coleoptera) v městském parku ve Znojmě Interesting records of beetles (Coleoptera) in Znojmo city park Robert S t e j s k a l 1, Jiří Ch. V á v r a 2 1
Správa Národního parku Podyjí, Na Vyhlídce 5, 669 01 Znojmo;
[email protected] 2 Ostravské muzeum, Lechowiczova 4, 702 00 Ostrava 1;
[email protected]
Abstract: We provide records of Anommatus reitteri Ganglbauer, 1899 (Bothrideridae); Langelandia cf. anophthalma Aubé, 1842 (Zopheridae); Cossonus parallelopipedus (Herbst, 1795) (Curculionidae); Rhizophagus perforatus Erichson, 1845 (Monotomidae) and Trichonyx sulcicollis (Reichenbach, 1816) (Staphylinidae: Pselaphinae) (all Coleoptera) found during restoration of the Husovy sady city park in Znojmo (Moravia, Czech Republic). In November 2012, about 40 trees, mostly horse chestnut (Aesculus hippocastanum), were removed here. Beetles were collected in wood mould taken from stumps of two horse chestnut trees immediately after the felling of the trees. The find of Langelandia cf. anophthalma is the first concrete record of this genus for Moravia, and for Anommatus reitteri (Bothrideridae) this is only the fourth locality from the Czech Republic. Records of other beetles (Cossonus parallelopipedus, Rhizophagus perforatus, Trichonyx sulcicollis) also show that this city park has a high potential to harbour diverse community of rare and threatened saproxylic beetles. To maintain high biological value of the Znojmo park, a compromise should be found between the conservation of old trees and public safety. We propose to avoid large-scale removal of old trees. Each tree should be evaluated individually to assess the risk for public safety as well as esthetical, culture-historical and biological values of the trees. Possible measures to maintain old trees include: reducing cuts to improve tree stability, using steel ropes to hold collapsing trees or other arborist methods. Old park trees should be removed only if other measures to reduce risk for humans are not possible. Key words: Faunistics, ecology, old trees, park management, Coleoptera, Anommatus reitteri, Langelandia cf. anophthalma, Cossonus parallelopipedus, Rhizophagus perforatus, Trichonyx sulcicollis, Znojmo city park, southern Moravia, Czech Republic.
Úvod Staré stromy mají v krajině řadu důležitých funkcí. Kromě estetického a klimatického působení mohou být využívány ke sklizni plodů a v nemalé míře mají i biologický význam, například jako zdroj nektaru nebo stanoviště organizmů vázaných různou formou na odumírající, ale i živou dřevní hmotu. Bohužel staré stromy z volné krajiny, ale i příměstských zahrad postupně mizí. Dosud bývají poměrně hojně zastoupeny v městských parcích a jsou často hostiteli populací řady vzácných a ohro39
žených taxonů, například saproxylických brouků (viz Horák 2008a, Jonsell 2012). V tomto krátkém příspěvku přinášíme údaje o nálezech několika v České republice vzácných druhů brouků, nalezených v průběhu obnovy městského parku ve Znojmě. Význam některých druhů překračuje hranice regionu, proto jsme se rozhodli podat tuto stručnou zprávu širší veřejnosti. metodika a Výsledky Počátkem listopadu 2012 byl první z autorů přítomen při poměrně rozsáhlém kácení dřevin ve střední části městského parku ve Znojmě v lokalitě Husovy sady (souřadnice 48° 51’ 22” N, 16° 03’ 08” E; obr. 1). Celková rozloha parku je přibližně 5 ha, z toho vykácená prostřední část tvořila asi 0,45 ha. Jednalo se o kácení cca 40 stromů s převahou jírovců maďalů (Aesculus hippocastanum), lip (Tilia spp.) a menšího počtu bříz bělokorých (Betula pendula), javorů mléčů (Acer platanoides) a akátů (Robinia pseudoacacia). Jírovce a lípy rostly ve dvouřadé aleji podél parkového
Obr. 1. Prostřední část parku Husovy sady ve Znojmě v průběhu kácení (listopad 2012). Foto R. Stejskal. Fig. 1. The middle part of Husovy sady park in Znojmo during tree removal (November 2012). Photo R. Stejskal.
40
Obr. 2. Prostřední část parku Husovy sady ve Znojmě těsně před zahájením kácení (listopad 2012). Foto R. Stejskal. Fig. 2. The middle part of Husovy sady park in Znojmo before tree removal (November 2012). Photo R. Stejskal.
chodníku v celkovém počtu přibližně 30 stromů, ostatní dřeviny byly jednotlivě roztroušeny na různých místech parku (obr. 2). Během kácení a bezprostředně po něm se naskytla možnost provést průzkum brouků v pokácených stromech a čerstvých pařezech. Průzkum byl proveden bohužel jen ve velmi krátkém časovém úseku, neboť pokácené stromy byly okamžitě zpracovány rozřezáním na menší části a poté odváženy mimo vlastní park (obr. 3), ale i přesto se podařilo získat velmi cenné údaje o několika význačných druzích brouků. Městský park Husovy sady byl založen zhruba před 200 lety v prostoru bývalého hradebního příkopu (Kozdas et al. 2004) a v současné době vytváří víceméně zelený prstenec kolem části centra města. Za výsadby alejí v klasicistním slohovém pojetí vděčíme císařskému důstojníkovi a hejtmanovi Ekartovi. Bývalý hradební příkop byl před výsadbou alejí patrně zcela bez dřevin. Bohužel podrobnější informace, např. o přestavbách parku či obnově alejí, se nám nepodařilo zjistit. Je ale zřejmé, že jírovce kácené v roce 2012 byly sázeny později než počátkem 19. století a jejich věk odhadujeme zhruba na 100 let. Je tedy pravděpodobné, že již alespoň jednou došlo k obnově původně vysázené aleje.
41
Obr. 3. Pokácený jedinec jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum) s hlubokou podzemní dutinou. Foto R. Stejskal. Fig. 3. A cut horse chestnut tree (Aesculus hippocastanum) with a deep subterranean cavity. Photo R. Stejskal.
Při průzkumu brouků byly odebrány vzorky trouchu ze dvou pařezů jírovce maďalu. Jednalo se o pařezy o průměru 70 a 44 cm, u nichž byla vytvořena středová dutina o průměru asi 20 cm zasahující hluboko do kořenů (obr. 3, 4). Trouch v dutinách byl poměrně vlhký, tmavý, sytě červeno-hnědé barvy (obr. 5) a byl odebrán z podzemní části pařezů, kde dutina dosahovala do hloubky minimálně na délku paže. Odebraný trouch (cca 5 kg hmoty) z obou stromů byl uložen do xeroekletorů a pro jeho rychlejší prosychání byly xeroeklektory umístěny ve vytápěné místnosti. O několik dní později byl odebrán ještě jeden nevelký vzorek trouchu z menšího pařezu, který byl zpracován stejným postupem. Ze vzorků trouchu bylo získáno několik význačných druhů brouků, z nichž některé byly nalezeny vůbec poprvé pro širší region Znojemska. Nálezy jsou zajímavé nejen faunisticky, ale rovněž dokazují vysokou ekologickou hodnotu starých stromů v městských parcích. Lokalita je doplněna číslem faunistického mapovacího čtverce podle Zeleného (1972). Čeledi jsou řazeny abecedně.
42
Přehled nálezů Bothrideridae Anommatus reitteri Ganglbauer, 1899 Materiál: Znojmo-Husovy sady (7162), 3.XI.2012, 28 ex., R. Stejskal lgt. et coll., J. Vávra det., coll. Jihomoravské muzeum ve Znojmě, P. Průdek (Brno), R. Stejskal et J. Vávra.
Velmi drobný slepý brouk rozšířený především na Balkáně a také ve většině států střední Evropy. Teprve nedávno byl publikován jako nový druh pro Českou republiku na základě nálezů z Prahy-Břevnova a Hukvald (Růžička, Vávra 1997). V případě pražského nálezu se jednalo o půdní prosev ve starém městském parku, na Hukvaldech byl nalezen v prosevu dutiny živé lípy (Tilia spp.) v hradní oboře. Další nálezy jsou hlášeny ze severní Moravy z Ostravy-Hulvák (Vávra, Stanovský 2013), kde byl opakovaně nalezen několika sběrateli v zachovalém zbytku smíšeného lesa parkového typu na aluviální terase řeky Odry. Více exemplářů bylo získáno z prosevu bíle tlejícího dřeva u bází starých pařezů listnatých stromů. V Rakousku je druh
Obr. 4. Detail pařezu, ze kterého byl odebrán vzorek trouchu. Foto R. Stejskal. Fig. 4. A closer view of the stump from which a sample of the wood mould was taken. Photo R. Stejskal.
43
nacházen poměrně často v různých typech lesů, zejména v prosevech kořenů starých stromů či pařezů napadených bílou i červenou hnilobou (Neuhäuser-Happe 1997). Nejblíže Znojmu je znám nález několika desítek exemplářů ve Vídni (park Rathaus park), kde byl brouk nalezen v povrchové vrstvě holé, mírně zhutnělé minerální půdy pod porostem akátů (Robinia pseudoacacia) a javorů mléčů (Acer platanoides) (Christian 2000). V Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých České republiky je zařazen do kategorie druhů ohrožených (Jelínek 2005a). Nález ve Znojmě je v současnosti zatím teprve čtvrtou publikovanou lokalitou jeho výskytu v České republice. Curculionidae Cossonus parallelopipedus (Herbst, 1795) Materiál: Znojmo-Husovy sady (7162), 3.XI.2012 a 8.XI.2012, desítky mrtvých ex., R. Stejskal lgt., det. et coll. (4 ex.).
V České republice vzácnější zástupce rodu vázaný na dutiny listnatých stromů, zvláště vrb (Salix spp.) a topolů (Populus spp.), známý z nižších a středních poloh celého území (Dieckmann 1983, Benedikt et al. 2010). Konkrétní nálezy jsou publikovány např. z Prahy (Strejček 2001), Křivoklátska (Rébl 2010) nebo Pálavy (Strejček 1996). V místech výskytu bývá zpravidla velmi hojný (R. Stejskal, nepublikováno). I když není v současnosti považován za ohrožený druh, jeho výskyt většinou indikuje dutiny s tlejícím dřevem různého stadia rozpadu, které vyhovuje dalším, často biotopově mnohem náročnějším a ekologicky více vyhraněným druhům nejen brouků, ale i jiných bezobratlých. Na Znojemsku je dosud znám jen jeden nález z Dobšic (R. Stejskal, nepublikováno). Monotomidae Rhizophagus perforatus Erichson, 1845 Materiál: Znojmo-Husovy sady (7162), 8.XI.2012, 1 ex., R. Stejskal lgt., det. et coll., J. Vávra revid.
V Česku široce rozšířený, ale nehojný druh, vyskytující se od nížin až do hor. Myceto-saproxylický druh vázaný především na mrtvé a tlející dřevo. Vyskytuje se v dutinách starých stromů, v tlejících větvích, pod kůrou a ve dřevě rozpadajících se pařezů; často ve vlhké humózní dřevní hmotě v půdě nebo v plesnivých rostlinných zbytcích (např. Roubal 1936, Burakowski et al. 1986). Někdy bývá nalézán na rozkládající se organické hmotě v hnízdech drobných obratlovců, např. u krtka (Talpa europaea) (Burakowski et al. 1986) a také v jeskyních (J. Vávra, nepublikováno). Ze Znojemska je známý z lesnatých oblastí Národního parku Podyjí, např. ze Šobesu nedaleko Podmolí a z lesního komplexu Braitava u Vranova nad Dyjí (J. Vávra, nepublikováno). Staphylinidae: Pselaphinae Trichonyx sulcicollis (Reichenbach, 1816) Materiál: Znojmo-Husovy sady (7162), 3.XI.2012, 1 ex., R. Stejskal lgt., det. et coll., J. Vávra revid.
44
Obr. 5. Ukázka vzorku odebraného trouchu červenohnědé barvy. Foto R. Stejskal. Fig. 5. A sample of the wood mould of red-brown colour. Photo R. Stejskal.
V České republice se tento stenoekní druh vyskytuje pouze vzácně a velmi lokálně, hlášený je jenom z několika lokalit v Čechách i na Moravě (např. Karas 1980, Strejček 1988, Drozd 1995, Schlaghamerský 2000). Vyhledává přírodně bohatší prostředí přirozených lesů s různověkým porostem, ale je nacházen také ve starých parcích, zahradách nebo alejích. Bionomicky je vázaný na staré a poškozené stromy, kde žije především v tlejícím dřevě, často v dutinách ve společnosti mravenců, zvláště Lasius brunneus (Roubal 1930; Strejček 1988; Franc 1992; Hlaváč, Lackner 1998). Nacházen je také u pat stromů, ve starých pařezech či pod kůrou rozpadajících se kmenů (Roubal 1930; Karas 1980; J. Vávra, nepublikováno). Ze Znojemska je známý jen velmi lokálně z přírodě blízkých lesních porostů v Národním parku Podyjí, a to z lesního komplexu Braitava a z okolí Podmolí (J. Vávra, nepublikováno). Zopheridae Langelandia cf. anophthalma Aubé, 1842 (obr. 6) Materiál: Znojmo-Husovy sady (7162), 3.XI.2012, 16 ex., R. Stejskal lgt. et det., J. Vávra revid., coll. Jihomoravské muzeum ve Znojmě, R. Gabriš (Olomouc), P. Průdek, R. Stejskal et J. Vávra; 8.XI.2012, 2 ex., R. Stejskal lgt., det. et coll.
45
Obr. 6. Brouk Langelandia cf. anophthalma ze znojemského parku Husovy sady (velikost těla cca 3 mm). Foto F. Trnka. Fig. 6. Beetle Langelandia cf. anophthalma from Husovy sady city park in Znojmo (body length ca 3 mm). Photo F. Trnka.
Celý rod Langelandia Aubé, 1842 je taxonomicky velmi složitý a validita některých druhů značně nejistá (viz např. Horion 1961). Ve střední Evropě jsou známé dva druhy: L. anophthalma a L. viennensis Reitter, 1912 (Ślipiński, Schuh 2008). Rozlišení obou druhů je poměrně obtížné, ale především je prezentováno různými autory zcela odlišně (viz Reitter 1912, Vogt 1967, Dajoz 1977). Z tohoto důvodu prozatím uvádíme znojemský nález jako blízký druhu L. anophthalma. Ve střední Evropě je Langelandia anophthalma považována za velmi vzácný druh s lokálním, často reliktním výskytem (např. Neuhäuser-Happe 1997). V České republice je z Čech známý konkrétní nález z Prahy (Fleischer 1930) a z Moravy jej bez bližších údajů uvádí Jelínek (1993). Moravský údaj je založen na jediném, nepublikovaném exempláři s lokalitou „Morava, Dr. Fleischer [leg.]“, který je uložen ve sbírce Národního muzea v Praze (J. Jelínek, Praha, ústní sdělení). Podobně jako Anommatus reitteri je i L. anophthalma slepý a bezkřídlý druh, žijící v zemi na odumřelé rostlinné hmotě různé povahy (Franzen, Wagner 1992). Bývá nacházen zpravidla metodou prosevů nebo zemních pastí, jednak na přírodě blízkých bioto46
pech, ale také na sekundárních nebo antropicky silně ovlivněných lokalitách. Roubal (1936) uvádí výskyt tohoto druhu na shnilých kusech dřeva, větvích, koříncích, v zemi ponořených částech kůlů nebo pod hluboko zapadlými kameny, především v černém humusu. Charaktery některých biotopů nebo okolnosti nálezů specifikuje Franzen, Wagner (1992): v Itálii a Švýcarsku byl nalezen při patách starých stromů a v kořenech starých pařezů, v Německu v kompostu v botanické zahradě, ve vrstvách nafoukaného listí či pod zbytky dřeva v ovocném sadu. V Rakousku byl tento brouk zjištěn např. pod hromadou staré trávy a listí (Neuhäuser-Happe 1997). V Schönbornparku ve Vídni bylo ve staré zahradě u letního paláce nalezeno několik exemplářů ve vrstvě mulče z drcené kůry a humusu pod skupinou dřevin tvořenou lípou (Tilia spp.), břízou (Betula spp.) a bezem černým (Sambucus nigra), a na další lokalitě (Vídeň-Lainz) na cibulích rostlin v malé zahradě (Christian 2000). Franzen, Wagner (1992) uvádějí, že brouk má vzhledem k neschopnosti letu velice omezenou schopnost šíření, a je proto nejspíše pasivně zavlékán s transporty rostlinné hmoty, i když některé populace mohou mít reliktní charakter. V Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých České republiky je zařazen do kategorie druhů kriticky ohrožených (Jelínek 2005b). Nález ve Znojmě je první konkrétní lokalitou tohoto rodu na Moravě. Diskuse a závěr Krátký průzkum dutin v pařezech dvou pokácených jírovců v městském parku ve Znojmě prokázal výskyt několika významných druhů brouků, z nichž některé jsou v současnosti považované za ohrožené nebo kriticky ohrožené druhy. Mezi ohrožené druhy je řazen Anommatus reitteri (Jelínek 2005a) a mezi kriticky ohrožené Langelandia anophthalma (Jelínek 2005b). Oba druhy jsou v České republice známé jen z velmi malého počtu lokalit. Jedná se o terikolní druhy se specifickou bionomií a skrytým způsobem života. Často jsou tito brouci nacházeni jenom náhodně a v malém počtu exemplářů (Franzen, Wagner 1992). Početný nález v pařezech čerstvě pokácených stromů ve Znojmě dokazuje, že vzhledem k nepřístupnosti stromových dutin jsou tyto půdní a velmi skrytě žijící druhy za normálních okolností prakticky nezjistitelné. Zajímavé je, že byli zjištěni ve stromech poměrně malých dimenzí. Zejména u menšího z jírovců (průměr kmene na pařezu 44 cm) nebyla přítomnost dutin na první pohled zřejmá. Význam starých stromů v parcích si entomologická veřejnost uvědomuje již dlouhou dobu. Parky představují důležitá náhradní stanoviště pro řadu původně lesních druhů (Konvička, Kuras 2005; Horák 2008a,b). Za zmínku stojí na svou dobu velmi osvícené upozornění Roubala (1915), že „poslední bašta“ dřevních brouků je „ve velkých, starých parcích anglických, ve velkých zahradách a v stromořadích“. Jonsell (2012) se ve své studii zabývá srovnáním městských parků a alejí s přírodě blízkými stanovišti (pasené louky s roztroušeně rostoucími stromy) v jihovýchodním Švédsku. Fauna saproxylických brouků je sice v městském prostředí celkově druhově chudší než na přírodě blízkých stanovištích, ovšem při srovnání druhů vázaných na dutiny a druhů považovaných za ohrožené nezjistil mezi oběma typy prostředí významné rozdíly. Závěr studie konstatuje, že staré stromy v městských parcích mohou být přinejmenším stejně hodnotné z hlediska diverzity broučí fauny jako stromy na přírodních stanovištích. Vedle městských parků je také věnována pozornost 47
výzkumu zámeckých parků, včetně snahy o ochranu jejich starých stromů a mrtvé dřevní hmoty (viz např. Strejček 1988). Komplexnější průzkum městského parku ve Znojmě by jistě přinesl ještě řadu dalších zajímavých nálezů. Jeho potřeba je o to větší, že v průběhu dalších 10–20 let má obnova parku pokračovat ve dvou dalších, plošně významně větších částech, kde roste v současné době řádově několik stovek stromů. Bohužel i zde je plánována víceméně plošná obnova hlavní aleje, složené z u nás již zdomácnělých jírovců, s jejichž zachováním se prakticky nepočítá. Navíc má být obměněno její druhové složení, jak se již děje v prostřední části parku, kde byly vysazeny nové aleje kultivarů javoru klenu s nafialovělými listy (Acer pseudoplatanus f. purpurascens) a nepůvodních liliovníků tulipánokvětých (Liriodendron tulipifera). Některé výzkumy (např. Carpaneto et al. 2010) prokázaly, že stromy v městských parcích atraktivní pro významné saproxylické brouky mohou mít často nevyhovující stav z hlediska provozní bezpečnosti a jejich ochrana se tak dostává do konfliktu s požadavkem na bezpečnost návštěvníků parku. Je to celkem logické, protože nejcennější stromy jsou právě ty s dutinami, prosychající korunou, výskytem dřevních hub nebo s jinými známkami „zhoršeného“ zdravotního stavu. Požadavek na zajištění bezpečnosti v případě zjevně ohrožujících stromů lze pochopit. Ale i u pro člověka „nebezpečných“ stromů je možné ve většině případů aplikovat šetrnější opatření než pouhé kácení. Jde například o redukční ořez dřevin, stabilizaci korun lanovými vazbami nebo úpravu stromů do podoby bezpečného torza (viz např. Kolařík 2003, 2005). V případě opravdu nezbytného kácení, kdy nelze přijmout jiná opatření, je žádoucí ponechávat silné kmeny a větve s dutinami a trouchem na vhodném místě k zetlení. Pro mnoho dalších druhů má velký existenční význam ponechávat k přirozenému zetlení také staré pařezy. Naopak vyplňování dutin betonem, natírání dřeva izolačními látkami či jiné metody asanace dutin (Kolařík 2003, 2005) mají velmi destruktivní následky pro faunu těchto mikrobiotopů. Při obnově znojemských alejí je nutné uplatnit nejen technický a estetický pohled, ale na stejné úrovni důležitosti také biologické hledisko. Z pohledu zachování kontinuity vhodných podmínek pro vzácné a ohrožené druhy hmyzu (v našem případě brouky) by bylo velmi žádoucí alej obnovovat postupně, s uplatněním výše uvedených opatření, včetně ponechávání vybraných stromů ve formě torz upravených ořezem do bezpečného stavu. Každý strom by měl být posuzován individuálně s návrhem nejvhodnějších opatření. Postupnou obnovou aleje po jednotlivých stromech by asi došlo k jistému narušení jednotného vzhledu alejí, ale naopak je tento postup velmi žádoucí pro ochranu starých stromů. Kompromisní řešení obnovy městského parku ve Znojmě je nutné hledat vzájemnou komunikací správců parku s širším spektrem zainteresovaných odborníků, včetně biologů. Jen tak lze do budoucna zachovat vysokou jak kulturně-historickou, tak především biologickou hodnotu Husových sadů. Poděkování Rádi bychom poděkovali kolegům J. Jelínkovi, J. Růžičkovi (oba Praha) a M. Škorpíkovi (Lukov u Znojma) za cenné připomínky k rukopisu, a také F. Trnkovi (Olomouc) za poskytnutí fotografie živého exempláře druhu Langelandia cf. anophthalma. Za kontrolu anglického textu děkujeme J. Schlaghamerskému (Brno).
48
Summary Old trees can harbour a diverse fauna associated with dead wood. City parks, which often contain many old trees, may be an important habitat of some rare or threatened species, such as saproxylic beetles (Horák 2008a, Jonsell 2012). On the other hand, old trees in city parks may represent a hazard for public safety and are therefore cut by park authorities. In this paper, we provide records of several beetle species (Coleoptera) found during restoration of the Husovy sady city park (48° 51’ 22” N, 16° 3’ 8” E) in Znojmo (southern Moravia, Czech Republic) (Fig. 2). In November 2012, about 40 trees, mostly horse chestnut (Aesculus hippocastanum), were removed from the middle part of the park (Fig. 1). In the following 10–20 years, several hundreds of other trees, mostly horse chestnut, are planned to be cut in the two other parts of the city park. The Husovy sady city park was established ca. 200 years ago in a former castle moat (Kozdas et al. 2004) and has a total area of about 5 hectares. Beetles were collected in samples of the wood mould taken from the subterranean cavities in stumps of two horse chestnut trees immediately after their felling. The stumps of the cut trees had diameters of 44 and 70 cm, respectively (see Figs. 3, 4). The obtained mould (Fig. 5) was put in xeroeclectors for several days to extract the samples. Bothrideridae Anommatus reitteri Ganglbauer, 1899. A very small blind species found usually on dead wood in soil in various forests, but also under trees in parks (Neuhäuser-Happe 1997, Christian 2000). It is known from the Balkans and most countries of Central Europe. In the Czech Republic it was recorded only recently (Růžička, Vávra 1997; Vávra, Stanovský 2013). Husovy sady city park in Znojmo is only the fourth locality known from the Czech Republic. It is an endangered species according to the Red list of the invertebrates of the Czech Republic (Jelínek 2005a). Curculionidae Cossonus parallelopipedus (Herbst, 1795). An uncommon weevil associated with hollow deciduous trees, especially willows (Salix spp.) and poplars (Populus spp.), known from the whole Czech Republic (Benedikt et al. 2010). It can be locally very abundant and its occurrence indicates suitable conditions for some other important dead-wood specialists. So far it has been known from a single locality in the Znojmo region. Monotomidae Rhizophagus perforatus Erichson, 1845. Widely distributed but quite rare species in the Czech Republic, inhabiting dead wood with fungi (Roubal 1936, Burakowski et al. 1986). Occasionally it is found on decaying organic matter in nests of small mammals, such as mole (Talpa europaea) (Burakowski et al. 1986) or in caves (J. Vávra, unpublished). In the Znojmo region, it has been known from a few localities in the Podyjí National Park. Staphylinidae: Pselaphinae Trichonyx sulcicollis (Reichenbach, 1816). A rare and local saproxylic species in the Czech Republic (e.g. Karas 1980, Strejček 1988, Drozd 1995, Schlaghamerský 2000). It occurs in (semi)natural woodlands, but also in old parks, gardens and allées, often in association with ant Lasius brunneus (Roubal 1930; Strejček 1988; Franc 1992; Hlaváč, Lackner 1998). In the Znojmo region, it has been known locally from a few localities in the Podyjí National Park. Zopheridae Langelandia cf. anophthalma Aubé, 1842 (Fig. 6). Two Langelandia species are known from Central Europe: L. anophthalma and L. viennensis Reitter, 1912 (Ślipiński, Schuh 2008). The identification of both species is quite difficult due to their controversial treatments by various authors (see Reitter 1912, Vogt 1967, Dajoz 1977). For the time being we publish the specimens from Znojmo under the name Langelandia cf. anophthalma. L. anophthalma is a very rare, blind and wingless subterranean species found on decaying plant matters, in (semi)natural, but also anthropogenic habitats (see e.g. Roubal 1936; Franzen, Wagner 1992; Neuhäuser-Happe 1997; Christian 2000). In the Czech Republic, the occurrence of this species is known both from Bohemia, specifically Pra-
49
gue (Fleischer 1930), and from Moravia (Jelínek 1993). Hitherto, the only proof of its occurrence in Moravia has been a single specimen labelled “Morava, Dr. Fleischer [leg.]”, deposited in the National Museum in Prague (J. Jelínek, Prague, pers. comm.). The find in Znojmo is the first concrete record of this genus for Moravia. It is a critically endangered species according to the Red list of the invertebrates of the Czech Republic (Jelínek 2005b). Records of these beetles show that the Husovy sady city park in Znojmo has a high potential to harbour diverse community of rare and threatened saproxylic beetles. To maintain the high biological value of the Znojmo park, a compromise between the conservation of old trees and public safety should be found. It is planned to change the tree species composition as already happened in the middle part of the park, where horse chestnut trees were replaced by sycamore maple (Acer pseudoplatanus f. purpurascens) and tulip tree (Liriodendron tulipifera). We propose that the park managers avoid large-scale removal of old trees along the allées. Trees should be evaluated individually to assess risk for public safety, esthetical, culture-historical and biological values of the trees. Possible measures to restore old trees include: reducing cuts to improve tree stability, using steel ropes to hold collapsing trees or other arborist methods (Kolařík 2003, 2005). Old trees hosting rare saproxylic fauna should be removed only if other measures to reduce risk for human safety are not possible. If cutting is necessary, at least some sections of dead wood should be placed in a suitable place to allow natural decomposition. Old stumps should be left untouched.
Literatura Benedikt S., Borovec R., Fremuth J., Krátký J., Schön K., Skuhrovec J., Trýzna M. (2010): Komentovaný seznam nosatcovitých brouků (Coleoptera: Curculionoidea bez Scolytinae a Platypodinae) České republiky a Slovenska, 1. díl. Systematika, faunistika, historie výzkumu nosatcovitých brouků v České republice a na Slovensku, nástin skladby, seznam. Komentáře k Anthribidae, Rhynchitidae, Attelabidae, Nanophyidae, Brachyceridae, Dryophthoridae, Erirhinidae a Curculionidae: Curculioninae, Bagoinae, Baridinae, Ceutorhynchinae, Conoderinae, Hyperinae. – Klapalekiana, 46 (Supplementum): 1–363. Burakowski B., Mroczkowski M., Stefańska J. (1986): Katalog fauny Polski. Catalogus faunae Poloniae. Part 23, vol. 12. Chrząszcze – Coleoptera. Cucujoidea 1. – Panstwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa. Carpaneto G. M., Mazziotta A., Coletti G., Luiselli L., Audisio P. (2010): Conflict between insect conservation and public safety: the case study of a saproxylic beetle (Osmoderma eremita) in urban parks. – Journal of Insect Conservation, 14: 555–565. Dajoz R. (1977): Coléoptères Colydiidae et Anommatidae paléarctiques. Faune de ľEurope et du Bassin Méditerranéen 8. – Masson, Paris. Dieckmann L. (1983): Beiträge zur Insektenfauna der DDR: Coleoptera – Curculionidae (Tanymecinae, Leoptopiinae, Cleoninae, Tanyrhynchinae, Cossoninae, Raymondionyminae, Bagoinae, Tanysphyrinae). – Beiträge zur Entomologie, 33: 257–381. Drozd P. (1995): Coleoptera: Staphylinoidea 5 (Pselaphidae). – In: Rozkošný R., Vaňhara J. (eds.): Terrestrial Invertebrates of the Pálava Biosphere Reserve of UNESCO, II. Folia Facultatis Scientiarium Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis, Biologia, 93: 403–406. Fleischer A. (1930): Přehled brouků fauny Československé republiky. – Moravské museum zemské, Brno. Franc V. (1992): Myrmecophilous beetles of Slovakia with special reference to their endangerment and perspectives for protection. – Acta Universitatis Carolinae, Biologica, 36: 299–324. Franzen B., Wagner T. (1992): Langelandia anophthalma AUBE, ein Blindkäfer in der Rheinprovinz (Col., Colydiidae). – Mitteilungen der Arbeitsgemeinschaft Rheinischer Koleopterologen, 2: 149–151. Hlaváč P., Lackner T. (1998): Contribution to the knowledge of myrmecophilous beetles of Slovakia. – Entomofauna Carpathica, 10: 1–9. Horák J. (2008a): Staré stromy – impozatní složka přírody. – Zahradnictví, 1: 52–53.
50
Horák J. (2008b): Proč je mrtvé dřevo tak důležité? Obyvatelé shnilého kmene. – Vesmír, 87: 60–64. Horion A. (1961): Faunistik der mitteleuropäischen Käfer. Bd. 8. Clavicornia 2 (Thorictidae bis Cisidae), Teredilia, Coccinellidae. – A. Feyel, Überlingen-Bodensee. Christian E. (2000): Blindkäfer-Funde in Wiener Parkanlagen (Coleoptera: Bothrideridae, Colydiidae, Staphylinidae). – Beiträge zur Entomofaunistik, 1: 73–77. Jelínek J. (1993): Colydiidae. – In: Jelínek J. (ed.): Check-list of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera). Seznam československých brouků. – Folia Heyrovskyana, Supplementum 1: 108. Jelínek J. (2005a): Bothrideridae. – In: Farkač J., Král D., Škorpík M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 497. Jelínek J. (2005b): Colydiidae. – In: Farkač J., Král D., Škorpík M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 501–502. Jonsell M. (2012): Old park trees as habitat for saproxylic beetle species. – Biodiversity and Conservation, 21: 619–642. Karas V. (1980): Příspěvek k faunistice brouků jihočeské pánve (Coleoptera). – Zprávy Československé společnosti entomologické při ČSAV, 16: 29–32. Kolařík J. (ed.) (2003): Péče o dřeviny rostoucí mimo les – 1. díl. Metodika Českého svazu ochránců přírody, č. 5. – ČSOP Vlašim a Správa CHKO ČR, Vlašim. Kolařík J. (ed.) (2005): Péče o dřeviny rostoucí mimo les - 2. díl. Metodika Českého svazu ochránců přírody, č. 6. – ČSOP Vlašim a AOPK ČR, Vlašim. Konvička O., Kuras T. (2005): Olomoucký příběh tesaříka, aneb jak se daří broukům v městských parcích. – Živa, 3: 124. Kozdas J., Šmerda J., Škrabánek L. (2004): 200 let městských alejí a parků ve Znojmě. – Okrašlovací spolek ve Znojmě, Znojmo. Neuhäuser-Happe L. (1997): Zur Verbreitung von Blindkäfern aus der Colydiiden-Verwandtschaft in Südösterreich (Anommatidae, Colydiidae; Coleoptera). – Carinthia II, 187/107: 471–478. Rébl K. (2010): Výsledky faunistického průzkumu brouků (Coleoptera) na území Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko (Česká republika). – Elateridarium 4 (Supplementum): 1–253. Reitter E. (1912): Übersicht der bekannten Arten der Coleopteren-Gattung Langelandia Aubé. – Wiener Entomologische Zeitung, 31: 279–285. Roubal J. (1915): Osud xylofágů. – Časopis Československé Společnosti Entomologické, 12: 23–27. Roubal J. (1930): Katalog Coleopter (brouků) Slovenska a Podkarpatska na základě bionomickém a zoogeografickém a spolu systematický doplněk Ganglbauerových »Die Käfer von Mitteleuropa« a Reitterovy »Fauna germanica«. Svazek 3. – Učená Společnost Šafaříkova v Bratislavě, Praha. Roubal J. (1936): Katalog Coleopter (brouků) Slovenska a Podkarpatské Rusi na základě bionomickém a zoogeografickém a spolu systematický doplněk Ganglbauerových »Die Käfer von Mitteleuropa« a Reitterovy »Fauna germanica«. Díl 2. – Práce Učené Společnosti Šafaříkovy, Bratislava. Růžička J., Vávra J. (1997): Faunistic records from the Czech Republic – 66. Coleoptera: Bothrideridae. – Klapalekiana, 33: 118. Schlaghamerský J. (2000): The Saproxylic Beetles (Coleoptera) and Ants (Formicidae) of Central European Hardwood Floodplain Forests. – Folia Facultatis Scientiarium Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis, Biologia, 103: 1–168. Ślipiński S. A., Schuh R. (2008): Zopheridae. – In: Löbl I., Smetana A. (eds.): Catalogue of Palaearctic Coleoptera, Vol. 5: Tenebrionoidea. Apollo Books, Stenstrup, 78–86. Strejček J. (1988): Entomologický význam zámeckého parku ve Veltrusích. – Bohemia Centralis, 17: 157–167. Strejček J. (1996): Coleoptera: Curculionoidea 1 (Anthribidae and Curculionidae). – In: Rozkošný R., Vaňhara J. (eds.): Terrestrial Invertebrates of the Pálava Biosphere Reserve of UNESCO, III. – Folia Facultatis Scientiarium Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis, Biologia, 94: 577–599.
51
Strejček J. (2001): Katalog brouků (Coleoptera) Prahy, sv. 2, Anthribidae a Curculionidae s. l. – Hlavní město Praha, Praha. Vávra J. Ch., Stanovský J. (2013): Brouci (Coleoptera). – In: Roháček J., Ševčík J., Vlk P. (eds.): Příroda Slezska. Slezské zemské muzeum, Opava, 295–311. Vogt H. (1967): 60. Familie: Colydiidae. – In: Freude H., Harde K. W., Lohse G. A. (eds.): Die Käfer Mitteleuropas. Bd. 7. Clavicornia. Goecke & Evers, Krefeld, 197–216. Zelený J. (1972): Návrh členění Československa pro faunistický výzkum. (Entwurf einer Gliederung der Tschechoslowakei für Zwecke der faunistischen Forschung). – Zprávy Československé společnosti entomologické při ČSAV, 8: 3–16.
52