Bohemia centralis, Praha, 17: 157 - 167, 1988
Entomologický význam zámeckého parku ve Veltrusích Entomotogische Bedeutung des Schlossparks in Veltrusy
Jaromír STREJČEK
Veltruský zámecký park představuje v podstatě architektonicky dotvořený a upravený lužní les v nivě Vltavy. Dendrologická skladba parku také většinou odpovídá charakteru lužního lesa,
nepřihlížíme-li k nepodstatné příměsi cizích
dřevin. Z nich však jírovec je dřevina již natolik zdomácnělá, že je vyhledávaná i mnohými našimi druhy hmyzu, vázanými na staré narušené stromy. Hlavním činitelem podmiňujícím výskyt řady vzácných a mizejících druhů hmyzu je přítomnost starých věkovitých exemplářů našich domácích dřevin s dutinami s trouchem, popřípadě obsazených stromovými mravenci rodu Lasius, s proschlými větvemi v koruně a s různými dřevními houbami. Stromy v tomto stadiu, tj. v různých stupních přirozeného odumírání a rozpadu, jak to běžně probíhá v pralesích, dnes z naší překultivované a přeracionalizované krajiny mizí stále rychleji, často i tam, kde pro to není žádný rozumný důvod. Podobné stromy jsou v současných hospodářských lesích zachovány již jen vzácně a ojediněle, např. jako hraniční stromy. Vlivem modernizace silniční sítě mizí postupně prastará nádherná stromořadí podél silnic a cest. Úpravám toků padají za obět staré stromy v pobřežních pásech. A tak posledními útočišti tzv. pralesních druhů hmyzu se stávají krajinářské parky, pokud i zde nedochází k jednostranně čistě architektonicky pojatým rekonstrukcím a rehabilitacím. Přitom správně pojaté údržba parku nevylučuje možnost vyhovět oběma směrům a zájmům a zachovávat i tzv. přestárlé, ale biologicky vysoce významné stromy. Především je nutné vzít v úvahu skutečnost, že je zde často jediná šance na
157
zachovaní vzácných a na bytí velmi silně ohrožených druhů v celé střední Evropě; že tedy jde i o záchranu genofondu pro budoucnost. Nové stromy nebo parky lze vysazovat stále, ale vyhynulé pralesní druhy hmyzu či jiných organismů již vyrobit nelze. Navíc je nutné si uvědomit, že v době, kdy tyto parky byly zakládány, bylo v celé krajině podobných stromů relativně dost, že se různé druhy hmyzu mohly i plynule stěhovat a obsazovat nové biotopy, což je v současnosti již téměř vyloučeno. Proto zachované vhodné areály - pralesy nebo parky - tvoří již izolované ostrovy v současné krajině. O to více je nutné při všech úpravách starých krajinářských parků k výše uvedeným skutečnostem záměrně a odpovědně přihlížet. Je to také dobrý důvod k jejich zákonné ochraně i podle zákona č. 40/1956 Sb., i když zde již platí ochrana i podle zákona č. 22/58 Sb., o kulturních památkách. Z hmyzu jsou to hlavně brouci - nejlépe prostudovaní a sledovaní - u nichž bylo zjištěno a stále se zjišťuje nejvíce podobných případů silného ohrožení a ubývaní druhů
pralesního
typu.
Veltruský
zámecký
park
představuje
jedno
z
nejvýznamnějších nalezišť tohoto typu v Čechách. V letech 1945-65 bylo zde zjištěno více těchto na bytí ohrožených a na staré stromy a biotopy lužního lesa vázaných druhů brouků. V dále následujícím souhrnu jsou u každé čeledi uvedeny takovéto nejvýznamnější zjištěné druhy brouků; pro dokreslení bohatosti celého areálu jsou dále uváděny i další běžnější druhy zjištěné v parku. Není-li uvedeno jinak, sbíral jsem tyto druhy sám a dokladové kusy jsou v mé sbírce /Strejček = STR./ má vlastní zjištění velmi podstatně doplnili kolegové R. ROUS /= R/ a M. REŠ-KA /= RŠ/. Dále byly využity údaje z dokladových kusů sbírky B. ŠTÍCHY /= Š/ uložené v entomologických sbírkách Národního muzea v Praze - Kunraticích a údaje kolegy J. MACKA o sběrech R. VESELÉHO st. /= V/. Čeleď Catopidae představuje vesměs drobné 3 - 10 mm dlouhé broučky, z nichž většina je vázána na drobné podzemní savce /myši, hraboše, krtka/, kde žije a vyvíjí se v jejich chodbách a hnízdech; plní tam zřejmě funkci likvidátorů živočišných zbytků. Ve Veltruském parku z nich žije více druhů z rodů Choleva a Catops, ale ty nemají žádný mimořádný vztah k území parku. Kromě takto vázaných rodů jsou v této čeledi i rody vázané výhradně na hnízda mravenců v dutých stromech /z rodu Lasius, zejména Lasius brunneus/, kde patrně rovněž plní funkci uklízečů živočišných zbytků. Z nich zde byli zjištěni: Anemadus strigosus KR. - r. 1958, 1 158
exemplář /R/, velmi vzácný druh; Nezadus colonoides KR. - r. 1958, více exemplářů /R/, vzácnější druh, ale častější v různých parcích; Dreposcia umbrina ER. - r. 1958, 1 exemplář /R/, velmi vzácný druh, v Čechách znám jen ojedinělé starší údaje. Čeleď Scydmaenidae představuje spolu s podobně žijící čeledí Pselaphidae velmi drobné broučky /O,8 - 3 mm/, vázané patrně na plísně a mycelia hub, často specializované i na život v mraveništích, včetně stromových. Z čeledi Scydmaenidae zde žijí tyto významné druhy. Stenichnus foveola RAY - r. 1958 /R/, druh nalezený zatím v českých zemích jen zde a pak až na Slovensku u Košic; Euconnus pragensis MACH. - r. 1955 /R/, vzácný druh, v dubech u mravence Lasius fuliginosus; Scydmaenus perrisi RTT. a Sc. hellwigi HBST. - r. 1955, 1958 /R/; oba vzácné druhy, vázané výhradně na mraveniště Lasius brunneus v dutých stromech. Z méně vzácných druhů zde byly v letech 1948-58 nalezeny druhy Cephenium carnicum RTT. - /R/, Neuraphes angulatus (MULL.et KUNZE) - /R/, N. carinatus (MULS.) - /R/, N. elongatulus (MULL. et KUNZE) - /R/, Stenichnus godarti (LATR.) - /R, STR./, S. scutellaris (MULL. et KUNZE) - /R, Š/, S. collaris (MULL. et KUNZE) - /R, Š/, S. pusillus (MULL. et KUNZE) - /Š/, Euconnus fimetarius (CHAUD.) - /R/, E. hirticollis (ILLIG.) - /R/, Scydmaenus tarsatus MULL. et KUNZE - /R, Š/. Z čeledi Pselaphidae jsou nejvýznamnější tyto druhy: Trichonyx sulcicollis (REICHB.) - 26.4.1949 /Š/, r. 1958 /R/, vzácný, vázaný výhradně na duté stromy s mraveništi Lasius brunneus. Z rodu Plectophloeus jsou odtud zjištěny druhy Pl. nubigena nubigene (RTT.) a Pl. nitidus (FAIRM.) - v r. 1958 /R/, oba vzácné. Z rodu Euplectus, žijícího vesměs v trouchu rozpadajících se stromů byly ze vzácných druhů v letech 1955-58 ROUSEM zjištěny druhy E. infirmus RAFFR., E. bonvouloiri narentinus RTT., E. fauveli GUILLEB., E. punctatus punctatus MULS., stejně jako velmi vzácné a podobně žijící druhy Grammoplectus spinolae (AUBÉ a Saulcyella schmidti (MARK.), zde ještě 7. 5. 1952 /Š/. Ze vzácných druhů žijících výhradně u dřevních a stromových mravenců
byly zde u Lasius brunneus zjištěny Batrisus
formicarius (AUBÉ) - v r. 1958 /R/ a 9. 4. 1953 /Š/. Z rodu Batrisodes byly zjištěny ROUSEM tyto tři druhy: B. delaportei (AUBÉ), B. venustus (REICHB.) a B. adnexus (HAMPE) - všechny z r. 1958 - a dále Pselaphaulax dresdensis (HBST.) - r. 1958 /R/. Z dalších druhů zde byly v letech 1948-58 nalezeny druhy Bibloporus bicolor (DENN.)
159
- /R/, B. mayeti GUILLEB. - /R/, Euplectus nanus (RCHB.) - /R/, E. signatus (RCHB.) - /R, Š/, E. karsteni (RCHB.) - /R/, Trimium brevicorne (RCHB.) -/R/, Bythinus burelli DENN. - /R/, B. macrcpalpus (AUBÉ) - /R/, Bryaxis bulbifer (RCHB.) - /R/, B. nodicornis (AUBÉ) - /R/, B. puncticollis (DENN.) -/R/, B. nigripennis (AUBÉ) - /R, Š/, B. curtisi (LEACH.) - /R, Š/, B. glabricollis (SCHM.) - /R/, Rybaxis longicomis (LEACH.) - /R/, Brachyglutta fossullata (RCHB.) - /R, Š/, Br. haematica (RCHB.) /R, Š/, Reichenbachia juncorum LEACH - /R, Š/, Fagniezia impressa (PNZ.) - /R/, Tyrus mucronatus (PNZ.) - /R, Š/. Rozsáhlá čeleď drabčíkovitých /Staphyiinidae/ vykazuje rovněž nálezy několika významných druhů. Tato ohromná čeleď /u nás asi 1200 druhů/ je převážně dravá a přizpůsobená životu prakticky na všech typech biotopů včetně rozpadajícího se dřeva, stromových hub a stromových mravenišť - všude zde žijí specifické druhy. Z významných druhů zde byly nalezeny tyto: Siagonium quadricorne KBY. - 9. 1945 /Š/, r. 1958 /R/, žijící pod korou odumírajících stromů; Phyllodrepa ioptera (STEPH.) r. 1958 /R/; Phloeonomus bosnicus BOH. - r. 1958 /R/; Medon dilutus ER. - r. 1958 /R/; Hesperus rufipennis GRAV. - 13.6.1952 /Š/, r. 1958 /R/, žijící jen v dutých stromech s mravencem Lasius fuliginosus; Silusa rubiginosa ER. - 19.5.1949 /Š/, r. 1958 /R/; Thamiaraea cinnamomea GRAV. - r. 1958 /R/ na šťávě vytékající z kmene; Stichoglossa semirufa ER. - 30.5.1956 /Š/, r. 1958 /R/; Microglotta marginalis GRAV. - 6.7.1945 /Š/, u mravence Lasius brunneus; Euryusa optabilis HEER. - 8.12.1957 /Š/; z rodu Quedius druhy Q. microps GRAV. - 2.7.1956 /Š/ a Q. brevicomis Thoms. - 26.5.1950 /Š/. Z dalších druhů zde byly zjištěny /Š v letech 1945-59, R v letech 1953-58/: Megarthrus depressus (PAYK.) - /R/, Phyllodrepa melanocephala (F.) - /R, Š/, Ph. nigra GRAV. - /R/, Phloeonomus planus (PAYK.) /R, Š/, Ph. lapponicus (ZETT.) - /R/, Lesteva logely-trata (GOEZE) - /Š/, Trogophloeus bilineatus (STEPH.) - /Š/, Oxytelus in-secatus GRAV. - /R, Š/, o. mutator LOHSE - /R/, O. saulcyi PAND. - /R/, O. nitidulus GRAV. - /Š/, Stenus nanus STEPH. - /Š/, St. circularis GRAV. - /Š/, Astenus filiformis (LATR.) - /R/, Lathrobium multipunctum GRAV. - /R/, L. castaneipenne KOL. - /R/, L. geminum KR. - /R/, L. longulum GRAV. - /R/, L. fovulum STEPH. - /R/, L. brunnipes (F) - /R/, L. pallidum NORDM. - /R/, Leptacinus batychrus GYLL. - /R/, Gyrohypnus atratus (HEER.) - /R/, Xantho-linus glaber (NORDM.) - /Š/, X. linearis (OL.) - /Š/, Philonthus rotundicollis (MÉNETR.) - /R/, Ph. decorus (GRAV.) - /R, Š/, Ph. lepidus (GRAV.) 160
- /R/, Ph. fuscus (GRAV.) - /R/, Ph. micans (GRAV.) - /R/, Ph. puella NORDM. - /R/, Ph. fimetarius (GRAV.) - /R/, Ph. varius (GYLL.) - /Š/, Ph. coruscus (GRAV.) - /Š/, Ph. ventralis (GRAV.) - /Š/, Ph. varians (PAYK.) - /Š/, Gabrius vernalis (GRAV.) - /R, Š/, G. gplendidulus (GRAV.) - /R/, G. subnigri-tulus (RTT.) - /R/, Creophilus maxillosus (L.) - /Š/, Ontholestes murinus (L.) - /Š/, Ocypus fuscatus (GRAV.) - /R/, O. picipennis (ER.) - /R/, O. aeneocephalus (DEG.) - /R/, O. melanarius (HEER) - /R, Š/, Heterothops praevius ER. - /R/, H. niger KR. - /R/, H. dissimilis (GRAV.) - /R/, Quedius brevis ER. - /R, Š/, Q. microps (GRAV.) - /R, Š/, Q. longicornis KR. - /R/, Q. ochri-pennis (MÉN.) - /R/, Q. cruentus (OL.)
- /R, Š/, Q. brevicomis THOMS. -/R, Š/, Q.
mesomelinus (MRSH.) - /R/, Q. maurus (SAHLB.) - /R/, Q. fuligi-nosus (GRAV.) - /R, Š/, Q. limbatus (HEER.) - /R, Š/, Q. scintillans (GRAV.) - /R/, Q. xanthopus ER. - /Š/, Q. humeralis STEPH. - /Š/, Bryocharis ana-lis (PAYK.) - /R/, B. cingulata MNNH. - /R/, B. formosus (GRAV.) - /R/, Bo-letobius thoracicus ER. - /Š/, Tachyporus pusillus GRAV. - /Š/, Gyrophaena affinis (SAHLB.) /Š/, G. fasciata (MRSH.) - /Š/, Placusa atrata SAHLB. -/R/, P. tachyporoides (WALTL.) - /R/, Homalota plana (GYLL.) - /Š/, Bolito-chara lunulata PAYK. - /Š/, B. bella MARK. - /Š/, Tachyusa umbratisa ER. - /Š/, Cordalia obscura (GRAV.) - /Š/, Euryusa optabilis HEER - /R/, Zyras humeralis (GRAV.) - /R/, Z. laticollis (MARK.) - /R, Š/, Z. lugens (GRAV.) - /R, Š/, Z. funestus (GRAV.) - /Š/, Phloeopora testacea MNNH. - /R/, Ph. teres (GRAV.) - /R/, Ph. corticalis (GRAV.) - /R/, Oxypoda spectabilis MARK. - /R/, O. vittata MARK. - /R/, O. longipes MULS, REY - /R/. Thiasophila inquillina (MARK.)- /R/, Haploglossa gentilis (MARK.) - /R/, H. marginalis (GRAV.) - /R/, H. pulla (GYLL.) - /R/, Tinotus morion (GRAV.) - /R/, Aleo-chara sparsa HEER - /R/, A. vagepunctata KRAATZ - /R/, A. spadicea (ER.) -/R/, A. ruficornis GRAV. - /R/, A. curtula (GOEZE) - /Š/, A. laevigata GYLL. -/Š/. Ze zajímavé čeledi mršníkovitých - Histeridae. která jak již název ukazuje, žije převážně na rozkládajících se mršinách, kde se dravě živí larvami much, je ale řada druhů přizpůsobena i jiným typům biotopů a celá řada je jich adaptována na život na a ve starých stromech. Některé druhy žiji v trouchnivějícím dřevě, jiné pod korou, jiné ve hnízdech ptáků v dutinách, jiné opět v mraveništích. Z významných druhů zde byly zjištěny: Abraeus globosus (HOFFM.) - r. 1950 /R/, 18.5.1951 /Š/, 7.5.1952 /Š/, 161
vše u mravenců pod korou; Á. granulum ER. - 2.7.1956, 1 exemplář /Š/; Dendrophilus punctatus (HBST.) - 4.1950 /R/, v dutinách s hnízdy ptáků; Gnathoncus nidicola JOY - 6.7.1945, 1 exemplář /Š/; Teretrius picipes (F.) - r. 1960 /STR./; speciálně pod korou topolů zde byly nalezeny druhy Hololepta plana (SULZ.) a Paromalus flavicornis (HBST.) - r. 1960, 2 exempláře /STR./; dále běžnější druhy jako Plegaderus caesus HBST. - 2.7.1956 /Š/, Hister merdarius HOFFM. - 6.7.1945 /Š/, H. ventralis MRSH. - 30.5.1956 /Š/. Z čeledi pestrokrovečníkovitých - Cleridae - zde byl na starých stromech zjištěn vzácný Tillus elongatus (L.) - r. 1955, 1 exemplář /Š/. V čeledi kovaříkovitých - Elateridae - je celá řada vzácných až velmi vzácných druhů pralesního charakteru, které jsou vývojem vázané pouze na staré ztrouchnivělé stromy. Jde vesměs o druhy ohrožené na bytí a vymírájící druhy, z nichž některé zde byly rovněž zjištěny. Z rodu Ampedus jsou to A. nigroflavus GOEZE - 4.1953 /R/, 30.5.1956 /Š/, A. elegantulus (SCHONH.) - 4.1953 /R/, A. megerlei (LACORD.) - 4.1953 /R/. Dále sem patří v Čechách velevzácný Ischnodes sanguinicollis (PNZ.)- 30.5.1946, 5.1947 /Š/, 4.1953 /R/, 4.1964, 4.1968, 5.1968 /V/. Dalšími vzácnými druhy jsou Procraeus ti-bialis (LAC.) 4.1950 /R/, 21.5.1959 /Š/, 9.5.1959 /STR./ a Crepidophorus mutilatus (ROSENH.) 13.6.1952, 15.6.1954 /Š/, 4.1958 /R/, druh s noční aktivitou, přes den ukrytý v dutinách stromů. Další druh Selatosomus cru-ciatus (L.) je rovněž vzácný a typický pro lužní les - 23.4.1948 /S/, 4.1950, 4.1958 /R/, 4. a 5.1959 /STR./. Z dalších druhů zde byly zjištěny Ampedus pomorum(HBST.) - 4.1953 /R/, Cardiophorus gramineus SCOP. - 5.1953 /Š/, Platynychus cinereus HBST. - 5.1961 /Š/, Athous vittatus F. 5.1948 /Š/ a Anostirus castaneus (L.) - 24.4.1953 /Š/. Z malé a celkově dost vzácné čeledi Eucnemidae zde žije Eucnemis capuci-na AHR. - 5.1947 /Š/ a z čeledi Throscidae jsou zde druhy Throscus brevi-collis BONY. 5.1948 /Š/ a T. dermestoides (L.) - 4.1953 /R/. Z čeledi krascovitých - Buprestidae - zde byl na lípách zjištěn druh Lampra rutilans (F.) - 9.6.1948 /Š/. Příslušníci čeledi kožojedovitých - Dermestidae - jsou známi spíše jako ničitelé šatstva, koberců a sbírek přírodnin, ale to je pouze několik sy-nantropních druhů. Ostatní "uklízí" ve volné přírodě živočišné zbytky a někteří jsou značně vzácní a nároční na přirozenost prostředí; z nich zde byly zjištěny druhy Megatoma undata 162
(L.) - 5.1950 /Š/, 5.1959, 1 exemplář /STR./ a Globicornis nigripes (F.) - 7.5.1948, 3 exempláře /Š/. Typickým stromovým druhem je jediný u nás žijící zástupce čeledi Nosodendridae = Hosodendron fasciculare (OL.), vzácnější, ale někdy hromadně se vyskytující na kvasící šťávě vytékající z poraněných kmenů. Ze skupiny čeledí tzv. kyjorohých brouků - Clavicornia - je celá řada čistě pralesních druhů, z nichž některé jsou již ve střední Evropě vymírající rarity, ale protože jde o drobné brouky a i málo sbírané a sledované, je tato skutečnost méně známá. Ve Veltruském parku z podobných druhů byly nalezeny: z čeledi Rhizophagidae - Rhizophagus cribratus GYLL. - 13.10.1946, 1 exemplář /Š/ a dále běžnější druhy Rh. bipustulatus (F.) - 5.1956 /Š/, Rh. picipes OL. - 5.1951 /Š/ a Rh. parvulus PAYK. - 5.1956 /Š/. Z čeledi Cucujidae druhy Pediacus depressus (HBST.) - 20.6.1951, 1 exemplář /Š/, Laemophloeus monilis (F.) f. bucephala - 6.2.1955 /Š/, 3.1955 /R/, více exemplářů L. kraussi GNGLB. - 3.1955, 2 exempláře /R/, Prostomis mandibularis F. - 3.1955, 1 exemplář /R/ a Uleiota plana (L.) - 3.1961, více exemplářů /R/. Zajímavý je bohatý výčet ze 3 rodů zástupců čeledi Cryptophagidae. živicích se plísněmi, z nichž řada druhů je opět vázána na staré stromy. Jsou to: z rodu Antherophagus, vázaného na hnízda čmeláků, A. pallens F. - 7.1974 více exemplářů ve hnízdě čmeláků v duté lípě /RŠ/ a spolu s ním A. nigrieor-nis F. - 1 exemplář /RŠ/ a dále 1 exemplář 6.7.1945 /Š/; dále Micrambe bimaculata (PNZ.) - 8. a 9.1974, v duté lípě /RŠ/, 13.10.1946 /Š/. Z druhově bohatého rodu Cryptophagus zde byly zjištěny 3 vzácné druhy, a to C. fusci-comis STRM. - 30.6.1973 v duté lípě a 13.7.1974 /RŠ/, C. confusus BRUCE -v dutých lipách 3.8.1974, 17.8.1974 a 1.9.1974 /RŠ/ a C. fallax BALF.-BR. - mizící druh, v dutém maďalu, 17.8.1974 a 1.9.1974 /RŠ/. Dále u sršňů v dutině jasanu C. micaceus REY - 12.7.1974 a 2.11.1974 /RŠ/. Z ostatních běžnějších druhů rodu Cryptophagus zde žijí druhy C. acutangulus GYLL. - 7.1972 6.1973, 7.1974 /RŠ/, C. scutellatus NEWM. - 7.1972, 11.1974, 6.1976 /RŠ/, 5.1956 /Š/, C. distinguendus STRM. - 7.1972, 9.1974 /Š/, C pallidus STRM. - 6.1973, 9.1974 /RŠ/, C. dentatus HBST. - 7.1973, 11.1974 /RŠ/, C.thomsoni RTT. - 7. a 8.1974 /RŠ/, C. pilosus GYLL. - 7.1974, 8.1974 /RŠ/, 9.1956 /Š/, C. setulosus STRM. - 7. a 8.1974 /RŠ/, jen u čmeláků, 9.1956 /Š/, C. saginatus STRM. 163
7. a 9.1974 /RŠ/, C. affinis STRM. - 7. a 8.1974 /RŠ/, C.sca-nicus (L.) - 8.1974, 5.1951 /Š/, C.subfumatus KR. - 6.1951 /Š/. Z čeledi Mycetophagidae, vázané na stromové houby, zde byly z významných druhů zjištěny Diphyllus fagi GUÉR - 18.5.1953, 2 exempláře /Š/, Triphyllus bicolor (F.)
- 13.10.1946, více exemplářů /Š/, Mycetophagus quadriguttatus MULL. -
15.6.1954 /Š/, M. multipunctatus (F.) - 28.9.1956 /Š/, M. fulvicol-lis (F.) - 7.5.1952, 3 exempláře /Š/, M. populi (F.) - 18.5.1953, 1 exemplář /Š/ a M. piceus (F.) - 30.5.1946 /Š/. Z běžných druhů Litargus connexus GEOFFR. - 5.1947 /Š/. Z čeledi Colydiidae, jejiž zástupci jsou převážně ryze pralesní a proto i stále vzácnější a několik z nich jsou ve střední Evropě vymírající rarity, byly z velmi vzácných ve Veltruském parku zjištěny druhy Pycnomerus terebrans OL. - 3.1955, 4.1959 /R/, 7.5.1952 /Š/, 5.1953, více exemplářů /STR./, 11.10.1959 více exemplářů v červeně ztrouchnivělém dřevě v kmeni s mraveništěm Lasius brunneus /STR./; dále Colydium filiforme F. - 22.5.1950, 1 exemplář /Š/, 2.5.1959, 2 exempláře na kmeni dubu, večer při setmění /STR./, Ci-cones undulatus GUÉR - 3.1955, více exemplářů /R/, Aulonium trisulcum (GEOFFR.) - 3.1955, 3 exempláře /R/, Cerylon deplanatum GYLL. - 3.1955, 2 exempláře pod korou topolu /R/. Z běžnějších druhů Synchita humeralis (F.) - 18.5.1953 /Š/ a Cerylon ferrugineum STEPH. - 19.5.1949 /Š/. Z čeledi Endomychidae zde byl nalezen Symbiotes gibberosus LUC. -7.5.1952 /Š/, r. 1954 /R/. Z čeledi červotočovitých - Anobiidae - zde žije vzácný druh Hedobia pubescens F. - 9.5.1946, 1 exemplář./Š/, vyvíjející se v kmíncích ochmetu; dále zde byly zjištěny druhy Hedobia imperialis (L.) - 9.5.1946 /Š/, Gastrallus laevigatus (OL.) - 7.1945 /Š/, Anobium nitidum HBST. - 6.1950 /Š/, A. fulvicome STRM. - 6.1950 /Š/, Ptilinus pectinicornis (L.) - 13.6.1952 /Š/, Dorcatoma dresdensis HBST. - 5.1959 /Š/, D. chrysomelinus STRM. - 3.1961, 1 exemplář /R/, Caenocara affinis STRM. 20.6.1951, 1 exemplář /Š/. Z čeledi Ptinidae zatím pouze běžnější Ptinus rufipes OL. - 5.1949 /Š/ vzhledem k převážně noční aktivitě této skupiny a noční sběry zde zatím nebyly prováděny. Dalším významným souborem s řadou pralesních prvků je skupina čeledí zvaná Heteromera. Z čeledi potemníkovitých - Tenebrionidae - byly zjištěny druhy Alphitophagus bifasciatus SAY - 6.1962 /Š/, Hypophloeus fasciatus F. -7.1952 /Š/, 5.1959, více exemplářů /STR/, Palorus depressus (F.) - 6.1954 /Š/, Neatus picipes (HBST.) - 5.1947 /Š/. 164
Z čeledi Serropalpidae druhy Tetratoma fungorum F. - 10.1946 /Š/, Eustrophus dermestoides F. - r.1950 /R/. Z čeledi Scraptiidae druh Scraptia fus-cula MULL. 6.1950 /Š/. Z čeledi Pythidae druhy Lissodema quadripustulatum (MARSH.) 20.6.1951, 1 exemplář /Š/, Rhinosimus planirostris F. -6.1952 /Š/, 4.1953 /R/, Rh. ruficollis (L.) - 5.1952 /Š/, 4.1953 /R/. Z čeledi Oedemeridae je zde významný nález druhu Ischnodes sanguinicollis (L.) - 9.4.1953 a 21.5.1959 /Š/ a 9.1960 nalezeny ve větším množství larvy a kukly ve shnilém a mokrém dřevě v kmeni jasanu; imaga se líhla 3.1961 /STR/. Ze skupiny čeledí brouků listorohých - Lamellicornia - jsou zde některé významné druhy z čeledi Scarabaeidae. vázané výhradně na staré duté stromy, a v současné době stále vzácnější a vymírající. Jsou to Osmoderma eremita (SCOP.) 3.8.1947, 1 exemplář /Š/, Liocola lugubris (HBST.) - 13.6.1952, 1
exemplář /Š/ a
Potosia aeruginosa (DRURY) - 6.9.1959, 1 mrtvý exemplář u paty starého dubu /STR/. Nebyl zde zatím zjištěn žádný zástupce čeledi roháčovitých - Lucanidae. Z nejznámější a nejsbíranější čeledi tesaříkovitých - Cerambycidae - zde patrně nikdy nebyl tesařík obrovský - Cerambyx cerdo L., alespoň zde na dubech nejsou žádné stopy po požercích larev. Bylo zde však nalezeno několik významných druhů, a to: Strangalia revestita (L.) - 26.5.1947, 4 exempláře /Š/, Clytanthus herbsti (BRAHM.) - 9.6.1948, 1 exemplář /Š/, Exocentrus adspersus MULS. - 2.7.1956, 1 exemplář /Š/, E. lusitanicus (L.) - 15.6.1954, 2 exempláře
/Š/
a
Tetrops
starcki
CHEVR. - 19.5.1949, 1 exemplář /Š/; z běžných Clytus arietis (L.) - 7.1956 /Š/. Z čeledí mandelinkovitých - Chrysomelidae - a nosatcovitých - Curculionidae mohou být ve Veltruském parku z významných druhů nalezeny druhy vázané na charakter vlhkého lužního lesa a jeho bylinné i stromové patro, z dřevních druhů pak zejména zástupci nosatcovitých z podčeledi Cossoninae. Z če-ledi Chrysomelidae jsou zde významnější druhy Cryptocephalus pusillus (F.) a jeho forma marshami 6.7.1945 /Š/ a Altica quercetorum saliceti WSE. -5.1946 /Š/; dále zde byly nalezeny druhy Orsodacne oerasi (L.) - 4.1948 /Š/, Gynandropthalma cyanea (F.) - 5.1949 /Š/, Longitarsus lycopi (FOUDR.) - - 10.1946 /Š/, L. curtus (ALL.) - 9.1945 /Š/. Z čeledi Curculionidae jsou zde vzácnější druhy Curculio pellitus BOH. - 7.1958, 2 exempláře /Š/, C. venosus GRAV. - 5.1949 /Š/ a Coeliodes ruber MRSH. - 13.10.1946, 1 exemplář /Š/ na dubech a dále Anthonomus ulmi (DEG.) - 9.5.1946, 1 exemplář a 2.7.1956, 1 exemplář /Š/ a Rhynchaenus rufus (SCHRNK.) - 23.5.1952, 1 exemplář /Š/ na jilmech. Z dřevních druhů byly zjištěny Cossonus linearis (F.) - 5.1949 /Š/ na 165
topolech, Rhyncolus punctatulus (BOH.) - 5.1949 /Š/, 5.1959 /STR/, Stereocorynes truncorum (GERM.) - 6.1950 /Š/, 5.1959 /STR/ na různých listnáčích. Z druhů terrikolních jsou zde Barypeithes mollicomus AHR. - 5.1950 /Š/ a Brachysomus echinatus (BONSD.) - 5.1951 /Š/. Závěrem bych chtěl zdůraznit, že uvedené přehledy jsou pouze malou ukázkou z bohatství brouci fauny a brouci nejsou jediným vzácným hmyzem ve Veltruském zámeckém parku, na nich je význam tohoto areálu pro uchování vzácných bezobratlých pouze demonstrován a určitě zde ještě mnoho vzácností bude nalezeno. Se stejně významnými a ještě významnějšími druhy pralesního charakteru se zde jistě setkáme i u ostatních skupin hmyzu a bezobratlých živočichů vůbec. Dokladem je například skutečnost, že na celém světě zatím pouze z Veltruského parku jsou z drobných parazitických blanokřídlých - Hymenoptera - známy 2 rody ve 3 druzích z čeledi Pteremalidae. popsané BOUČKEM v r. 1972 na základě materiálu z mých sběrů v r. 1959; jsou to Veltrusia rara, Strejcekia elegans a S. brevior. Zusammenfassung Der Autor erwähnt die Käferarten /Coleoptera/, die in der alten historischen Parkanlage beim Schloss Veltrusy in Mittelböhmen festgestellt wurden. Dieser Landschaftspark umschliesst auch den ehemaligen Auwald in der Inundationszone des Moldauflusses und ermöglicht mit seinem Charakter auch das Überleben jener Arten, die an alte absterbende Baume und mit diesen verbundene Schwamme, an Ameisenhaufen in hohlen Baumstammen und verwesendes Holz gebunden sind; d.h. also der Arten, die als "Urwaldarten" bezeichnet werden. Der Artikel konzentriert sich vor allem auf diese Urwaldarten, andere, geläufigere Arten werden nur ergänzend erwähnt. Der Autor behandelt zusätzlich die bedeutende Funktion des Refugiums derartiger Parkanlagen in einer ansonsten wirtschaftlich sehr ausgenutzten und urbanisierten Landschaft, in denen diese Urwaldarten noch überleben können. Er betont die Notwendigkeit, diese Tatsache bei einer eventuellen Rekonstruktion solcher Anlagen zu berücksichtigen, damit das Streben nach einer architektonischen und landschaftlich gärtnerischen Sauberkeit nicht zur Vernichtung des nicht erneuerungsfähigen Naturreichtums, einschließlich seltener und in ihrer Existenz gefährdeter Käferarten und anderer Insekten fuhrt.
166
Neben den Coleoptera erwähnt der Autor auch die Entdeckung zweier neuer Gattungen und dreier Arten von Hautflüglern /Hymenoptera/ aus der Familie der Pteremalidae, die Z. Bouček im Jahre 1972 beschrieb - Veltrusia rara, Strejcekia elegans und S. brevior; diese Arten wurden bisher nirgendwo anders festgestellt. Die Autoren der einzelnen Funde werden mit Abkurzungen in Klammem angeführt: J. STREJČEK /STR/, R. ROUS /R/, M: REŠKA /RŠ/, B. ŠTÍCHA /Š/, R. VESELÝ alt. /V/. Adresa autora: Dr. Jaromír Strejček, Mládežnická 3063, 104 00 Praha 10
167
168
