Zahradníková J., Machovec J., Machovec J., Vašina V. 2011: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí. Opera Corcontica 48: 119–134
Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí Dendroflora of the castle park in Vrchlabí
Jitka Zahradníková1, Jaroslav Machovec2, Jan Machovec2 & Václav Vašina3 Správa Krkonošského národního parku, Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí,
[email protected] Nádražní 20, 691 44 Lednice 3 U Lázní 444, 543 11 Vrchlabí 1 2
Abstrakt Práce seznamuje s 30 nejvýznamnějšími dřevinami nebo skupinami dřevin zámeckého parku ve Vrchlabí a uvádí soupis 155 perspektivních stromů a 22 významných skupin keřů. V druhové a kvalitativní analýze hodnotí veškerou dendrofloru parku. V diskusi porovnává její současný stav se stavem v roce 1996, v době před rozsáhlou rekonstrukcí zeleně, a navrhuje některé stromy i celý park k ochraně podle Zákona o ochraně přírody a krajiny. Klíčová slova:
zámecký park, dřeviny, dendroflora, Vrchlabí
Abstract The article introduces the 30 most important trees of the castle park in Vrchlabi, Czech Republic, and presents 155 prospective trees and 22 significant groups of shrubs. Evaluation of the whole park dendroflora is based on species and qualitative analysis. The current state is compared with the state in year 1996, before the large reconstruction of the greenery. Selected trees and the whole park are proposed for protection under the Law of Nature and Landscape Protection. Keywords:
castle park, wood species, dendroflora, Vrchlabí
Úvod Vrchlabský zámek byl spolu se zahradou založen v polovině 16. století. Oba prošly v průběhu více než čtyř set let mnohými změnami. Pro park nejvýznamnější se odehrály přibližně před 150 lety. Tehdy byly ne zcela rozvinuté barokní úpravy přetvořeny v přírodně krajinářském stylu. Na nevelké ploše osmi hektarů vznikla promyšlená, slohově čistá kompozice, která je v podstatě zachována dodnes. Park je ceněn pro čistotu výrazu, po stránce sadovnické i dendrologické. Od roku 1964 je zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Podrobně píše o historii parku Jaroslav Hofman v článku Historický vývoj zámecké zahrady ve Vrchlabí (Hofman 1966). Změny ve 20. století, především ty, ke kterým došlo po převzetí parku Správou KRNAP v roce 1964, jsou zachyceny např. ve Zprávách KRNAP a v časopisu Krkonoše (Vašina 1965 a 1996). Historický vývoj i dendrologické hodnoty jsou stručně popsány i v díle České zámecké parky a jejich dřeviny (Hieke 1984). Významnou událostí ve vývoji parku byla rekonstrukce zeleně realizovaná na přelomu tisíciletí (Zahradníková 1998). Cílem práce je vedle stručného zaznamenání událostí v letech 1996–2011 především zhodnotit park po stránce dendrologické, tj. popsat nejvýznamnější a perspektivní dřeviny. Dále pak analyzovat porosty z hlediska druhové a věkové struktury a porovnat je se stavem před patnácti lety, kdy se připravoval projekt obnovy zeleně. V neposlední řadě zaznamenat, jaké druhy a kultivary dřevin vysázených v rámci rekonstrukce porostů rostou v parku po více jak deseti letech.
119
OC48GENTIANA.indb 119
29.7.11 11:29
Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí
Rekonstrukce zeleně 1996–2000 Projekt „Zámecký park ve Vrchlabí. Návrh prostorové a porostní rekonstrukce zeleně.“ zpracovali v roce 1996 Jaroslav a Jan Machovcovi (Machovec 1996). V rámci projektu provedená inventarizace zaregistrovala celkem 879 jednotlivě evidovaných stromů a 47 ploch keřů. Na základě zhodnocení současného stavu byla provedena druhová, věková a kvalitativní analýza porostů, ze které vyplynulo, že základ (kostru) parku tvořily buky, kleny, mléče, lípy a duby (51 % z celkového počtu stromů). Z cizích druhů byly nejpočetněji zastoupeny cypřišky, douglasky, jedle, jedlovce, jírovce a zmarličníky. Z významnějších exotů zde rostly Pinus strobus, Metasequoia glyptostroboides, Acer cappadocicum, Acer ginnala, Castanea sativa, Corylus colurna, Liriodendron tulipifera, Phellodendron amurense a Quercus rubra. Podíl domácích dřevin tvořil 80 %, podíl listnáčů 73 %. Polovina dřevin dosáhla věku 100 a více let. Největší problém představovaly přehoustlé obvodové clony. Celkově byl stav porostů shledán uspokojivým s předpokladem, že je reálné dostat jej postupnými a cílenými zásahy do velmi dobrého stavu. Navrhované řešení vyšlo ze zásady respektovat v kompozici i druhové skladbě podobu zahrady z poloviny 19. století. Programovou náplň zaměřilo na ukázky kultivarů domácích dřevin a doplnilo ji o ukázky horské krkonošské flóry. Atraktivní dřeviny cizího původu byly navrženy ojediněle pouze ve vnitřní části parku, byly zachovány základní volné plochy a průhledy, nezměnila se cestní síť. Bývalé alpinum bylo navrženo upravit srovnáním do měkké terénní vlny a přístup do parku časově vyhradit. K asanaci bylo určeno 269 stromů. K výsadbám pak 133 listnatých a jehličnatých stromů s balem, přes 1400 prostokořenných sazenic listnatých stromů a keřů a téměř 900 jehličnatých keřů. Realizaci projektu provedl v letech 1998 až 2000 pan Rudolf Müller ze Strádova. Dílo o celkové hodnotě 2 709 802 Kč bylo plně hrazeno ze Státního fondu životního prostředí ČR. Období let 2001–2010 Uplynulých deset let bylo obdobím stabilizace porostů po rekonstrukci a rozvoje nově vysázených dřevin. Došlo v něm k dalším probírkám dřevin, ať už plánovaným nebo v důsledku větrných kalamit. Za toto období bylo z bezpečnostních, zdravotních a pěstebních důvodů a v rámci větrných kalamit odstraněno více než 60 stromů. Téměř osm desítek stromů bylo ošetřeno zdravotním nebo bezpečnostním řezem. I realizované výsadby nových dřevin doznaly některých změn. Jen výjimečně zanikly v důsledku nevyhovujícího klimatu (pokryvné růže typu odrůdy ‘Max Graf ’ před zámkem, Cercis siliquastrum a Quercus robur ‘Pendula’), část z nich pak v důsledku zcizení nebo poškození vandaly. Některé byly dodatečně nahrazeny novými, případně s použitím vzrůstnějších forem (např. semenáče Taxus baccata namísto jeho kultivarů). Skupiny pěnišníků před zámkem byly doplněny o další keře (v roce 2003– 2004 zde bylo vysazeno 145 sazenic Rhododendron (velkokvětý stálezelený), 30 sazenic R. smirnowii, 140 sazenic Taxus baccata, Taxus b. ‘Repandens’ a T. cuspidata). V letech 2000–2001 byly v parku v rámci rekonstrukce zeleně i po ní vysázeny některé rostliny ze záchranných přenosů z Krkonoš, z míst zasažených výstavbou (silnice Hrabačov–Vítkovice) nebo těžbou (lom v Horním Lánově) a doplněné výpěstky z genofondové zahrady Správy KRNAP. Cílem bylo vytvořit základ k obohacení bylinného podrostu bučiny (bažanka vytrvalá, hrachor jarní, kapradina laločnatá, kokořík přeslenitý, konvalinka vonná, kopytník evropský, kyčelnice cibulkonosná, lýkovec jedovatý, plicník lékařský, měsíčnice vytrvalá, samorostlík klasnatý, svízel vonný) nebo zprostředkovat návštěvníkům ukázku podrostů dalších společenstev Krkonoš (smrčina a pásmo kosodřeviny). Od té doby je možné v parku vidět některé vzácné druhy rostlin (bříza karpatská, jeřáb ptačí olysalý, lilie zlatohlavá, mléčivec alpský, střemcha obecná skalní, úpolín evropský, vrba slezská). Správa KRNAP zajistila i technické práce a vybavení pro návštěvníky. V návaznosti na obnovu zeleně byly v areálu umístěny nové lavičky a odpadkové koše. V roce 2000 byl rekonstruován zámecký rybník. Kromě jeho odbahnění byla celkově obnovena hráz včetně bezpečnostního přelivu s balvanitým skluzem a upraven odtok. Narušené břehy byly zpevněny rovnaninou z kamene a místa častého přístupu byla vydlážděna kamenem. V roce 2004 Správa KRNAP obnovila oplocení oddělující park od prostoru náměstí odstraněné při výstavbě podzemních garáží v roce 1994, a tím napravila jedno desetiletí trvající narušení celistvosti parku. V roce 2007 se podařilo renovovat kamenný mostek osazením
120
OC48GENTIANA.indb 120
29.7.11 11:29
Opera Corcontica 48/2011
kovového zábradlí a vydat na základě studentské práce sestavenou brožurku – průvodce po naučné stezce zámeckým parkem (Dlabová & Zahradníková 2007). Dále byla realizována řada drobných oprav, např. oprava částí ohradní zdi, oprava visuté lávky k hrobce Morzinů, rekonstrukce malého rybníku atd. V roce 2008 byla v prostoru bývalého alpina umístěna socha Ivana Šmilauera „Tušení souvislostí“, vytvořená na sochařském sympoziu u příležitosti 45. výročí založení Krkonošského národního parku.
Metodika Zámecký park se rozkládá na výměře osmi hektarů na p. p. č. 53, 55/5, 55/6, 59/3, 59/9, 1889/2 a části p. p. č. 54 v k.ú. Vrchlabí. Leží v nadmořské výšce 480 m a patří do chladné klimatické jednotky Ch 7 se srážkovým úhrnem 850–1000 mm. Průměrná teplota se zde pohybuje okolo 6,5 °C a délka vegetační doby je 144 dní (Quitt 1975). Analýza porostů byla sestavena na základě inventarizace dřevin provedené v roce 1996 v rámci projektu na rekonstrukci zeleně zámeckého parku (Machovec 1996) a její aktualizace k únoru 2011. Jako nejvýznamnější byly vybrány dřeviny posuzované v rámci inventarizace jako nadprůměrně hodnotné, dosahující stáří 100 a více let nebo význačné exotické solitéry. V příloze jsou pak uvedeny stromy a skupiny keřů vybrané z inventarizace 1996, hodnocené jako průměrné a nadprůměrné se sadovnickou hodnotou 3 a více (SH – celková hodnota jedince z pohledu zahradní a krajinářské tvorby vyplývající z jeho biologické podstaty, více Machovec 1996), které jsou perspektivní pro další rozvoj parku a neměly by být káceny. Plocha keřů byla odečtena z leteckých snímků. Výška stromů byla měřena pomocí výškoměru „Blume-Leiss“. V práci je použito botanické názvosloví dle Klíče ke květeně ČR (Kubát 2002), názvy kultivarů listnatých dřevin odpovídají Encyklopedii listnatých stromů a keřů (Horáček 2007).
Výsledky Analýza porostů Počet jednotlivě evidovaných stromů se pohybuje v současnosti okolo 550 jedinců. Kosterní dřeviny jsou zastoupené z 51 % (buk 21 %, javor 19 %, lípa 6 %, dub 5 %). Dále je přítomna bříza (3 %), jilm (2 %), jasan (2 %) a habr (2 %), v menší míře olše, vrba, jeřáb a třešeň. Celkový podíl listnatých dřevin je 70 %, domácích listnáčů je pak 63 %. Domácí dřeviny jsou přítomny ze 70 %. Poměrně početná je skupina exotických jehličnanů (23 %) s nejčastěji se vyskytujícími rody Chamaecyparis, Abies, Pinus a Tsuga. Je zde evidováno 22 významných skupin keřů o celkové ploše 6090 m2. Téměř 250 stromů (43 %) má věk 100 let nebo více. Průměrně až nadprůměrně hodnotných stromů (SH ≥ 3) je 155 (viz přílohu). Jsou to převážně domácí listnaté druhy rostoucí v obvodových clonách, v menší míře pak jehličnany cizího původu ve středních partiích parku (Pinus strobus, Pseudotsuga menziesii, Tsuga canadensis, Abies nordmanniana). K velmi starým patří i skupiny pěnišníků a tisů. V parku je evidováno 53 druhů stromů (týká se vzrostlých jednotlivě evidovaných stromů). V již zajištěných výsadbách, které jsou v souladu s celkovou koncepcí soustředěny především na kultivary domácích dřevin, přibylo osm nových druhů (Abies procera, Betula carpatica, Betula nigra, Pinus peuce, Q. cerris, Q. coccinea, Quercus palustris a Salix silesiaca). Druhová skladba keřů čítala 26 druhů, výsadbami se rozšířila o dalších sedm (Juniperus horizontalis, Spirea ×bumalda, S. ×cinerea, Rhododendron catawbiense, Viburnum ×pragense a V. rhytidophyllum). Nejvýznamnější solitery a skupiny Přehled nejvýznamnějších soliter a skupin je vyznačen na Obr. 1 a v Tab. 1 i s uvedením základních dendrometrických dat. Výběr z nich dokumentují Obr. 2–8. V současné době je nejvyšším stromem parku dub červený (Quercus rubra) s invetarizačním č. 464 (na Obr. 1 pod č. 17), jehož naměřená výška je
121
OC48GENTIANA.indb 121
29.7.11 11:29
Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí
44 m. Strom s největším obvodem je javor klen (Acer pseudoplatanus) s inventarizačním č. 131 (na Obr. 1 pod č. 3), obvod jehož kmene ve výčetní výšce byl změřen na 475 cm. U patnácti stromů byl věk odhadnut na více než sto let, je pravděpodobné, že pocházejí z doby založení přírodně krajinářské úpravy parku v polovině 19. století. Z dřevin exotického původu vyniká vitalitou a estetickým působením především zmarličník japonský (Cercidyphyllum japonicum) s inventarizačními č. 742, 743 (na Obr. 1 č. 25), Tab. 1. Nejvýznamnější solitery a skupiny. The most significant trees and groups.
č. na Obr. 1/ # in Fig. 1
in. č./in. #.
taxon
výška (m)/ height (m)
obvod (cm),*plocha (m2)/ perimeter (cm), *area (m2)
věk/age
1
22
líska turecká Corylus colurna
20
200
40–60
2
33
korkovník amurský Phellodendron amurense
5,5
×
40–60
3
131
javor klen Acer pseudoplatanus
35
475
100+
4
136
buk lesní Fagus sylvatica
26
186
60–100
5
155
lípa srdčitá Tilia cordata
36
252
60–100 60–100
6
237
buk lesní Fagus sylvatica ‘Atropunicea’
32
235
7
277
javor klen Acer pseudoplatanus
30
257
100+
8
286
douglaska tisolistá sivá Pseudotsuga menziesii var. glauca
19
183
60–100
9
331
modřín opadavý Larix decidua
34
275
100+
10
337
cypřišek hrachonosný Chamaecyparis pisifera ‘Filifera’
18
112, 163
60–100
11
380
kaštanovník jedlý Castanea sativa
15
187, 153, 104
40–60
12
384
buk lesní Fagus sylvatica
33
247
60–100
13
392, 393
31, 29
400, 325
100+
dub letní Quercus robur ‘Fastigiata’
14
394
jedlovec kanadský Tsuga canadensis
25
175
100+
15
395
liliovník tulipánokvětý Liriodendron tulipifera
20
236
100+ 40–60
16
454
metasekvoje čínská Metasequoia glyptostroboides
16,5
130
17
464
dub červený Quercus rubra
44
438
100+
18
468
dub červený Quercus rubra
30
352
100+
19
484
buk lesní Fagus sylvatica
35
374
100+
20
505
buk lesní Fagus sylvatica
33
410
100+
21
606
buk lesní Fagus sylvatica ‘Atropunicea’
28
310
100+
22
648
jedle kavkazská Abies nordmanniana
34
300
60–100
23
682, 683, 684, 689, 691
borovice vejmutovka Pinus strobus
32
280–385
100+
javor kapadocký Acer cappadocicum
20
313
100+
zmarličník japonský Cercidiphyllum japonicum
20
×
100
22,5
274
100+
24
700
25
742, 743
26
774
27
847–864
32–37
172–300
100+
28
A1
pěnišník kavkazský Rhododendron caucasicum
0–5
1050*
60–100
29
F, H, Q1
pěnišník Smirnowův Rhododendron smirnowii
0–4
880*
60–100
30
A, B, E, B1, N1
tis červený Taxus baccata
0–8
1420*
60–100
buk lesní Fagus sylvatica ‘Asplenifolia’ dub letní Quercus robur
Vysvětlivky / Explanatory notes: in. č. – inventarizační číslo v projektu rekonstrukce zeleně (Machovec 1996) / inventory number in the project of the greenery reconstruction (Machovec 1996), obvod kmene – obvod kmene měřen ve výšce 1,3 m / perimeter – trunk perimeter measured 1.3 m above ground level, plocha – plocha keřů v m2 / area – bush area in m2.
122
OC48GENTIANA.indb 122
29.7.11 11:29
Opera Corcontica 48/2011
Obr. 1. Letecký snímek se zákresem nejvýznamnějších soliter a skupin. Fig. 1 Orthophotomap with the most significant trees and groups.
123
OC48GENTIANA.indb 123
29.7.11 11:29
Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí
Obr. 2. Korkovník amurský (Phellodendron amurense), inventarizační č. 33, na Obr. 1 pod č. 2. V domovině až 15 m vysoký strom. Zdejší 42 letý exemplář vyrostl jako pařezový výmladek původního stromu, který byl vyvrácen v roce 1967 v důsledku sněhové kalamity. Fig. 2 Phellodendron amurense, inventory No. 33, in Fig. 1 as No. 2. The 42-year-old specimen grew up as a sprout shoot from the original tree destroyed by heavy snow in 1967. Photo K. Antošová, October 19, 2006.
Obr. 3. Douglaska tisolistá sivá (Pseudotsuga menziesii var. glauca), inventarizační č. 286, na Obr. 1 pod č. 8. Jedinec s typickým vzhledem a výškou 19 m odpovídá průměrným stromům ve své domovině – Severní Americe. Fig. 3 Pseudotsuga menziesii var. glauca, inventory No. 286, in Fig. 1 as No. 8. The individual with a typical appearance and height of 19 m is similar to an average tree in his homeland – North America.
Obr. 4. Spontánní semenáč zmarličníku japonského (Cercidiphyllum japonicum) na ostrůvku v zámeckém parku. (barevný uprostřed). Foto dne 1. 10. 2009. Fig. 4 The spontaneous seedling of Cercidiphyllum japonicum grown on an island of the park pond. (the color one in the middle). Photo from October 1, 2009.
124
OC48GENTIANA.indb 124
29.7.11 11:29
Opera Corcontica 48/2011
Obr. 5. Javor kapadocký (Acer cappadocicum), inventarizační č. 700, na Obr. 1 pod č. 24. Krásný exemplář javoru (původem z Asie), který je možné v českých parcích vidět jen zřídka, ztrácí v současné době vitalitu v důsledku napadení dřevokaznou houbou. Fig. 5 Acer cappadocicum, inventory No. 700, in Fig. 1 as No 24. Beautiful maple specimen (originated from Asia), seen in the Czech parks rarely, currently loses vitality as a result of wood-destroying fungus attack.
Obr. 6. Kaštanovník jedlý (Castanea sativa), inventarizační č. 380, na Obr. 1 pod č. 11. Vícekmenný strom dosahující v dospělosti v domovině dvojnásobné výšky a věku i 500 let přináší v parku jedlé plody jen výjimečně. Ve Vrchlabí byl vysazen v roce 1965 původně jako součást celé skupiny. Fig. 6 Castanea sativa, inventory No. 380, in Fig. 1 as No. 11. Multi-stemmed tree is bringing edible fruits only rarely. It was planted in 1965 originally as a part of a group.
125
OC48GENTIANA.indb 125
29.7.11 11:29
Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí
Obr. 7. Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), inventarizační č. 395, na Obr. 1 pod č. 15. Dřevina původem ze Severní Ameriky je atraktivní především svými květy tvaru tulipánu. Fig. 7 Liriodendron tulipifera, inventory No. 395, in Fig. 1 as No. 15. Tree species from North America is attractive particularly because their tulip-shaped blooms.
Obr. 8. Cypřišek hrachonosný ‘Filifera’ (Chamaecyparis pisifera ‘Filifera’), inventarizační č. 337, na Obr. 1 pod č. 10. Urostlý solitérní exemplář o výšce 18 m skrývá pod typicky hustým jemným větvením koruny dva kmeny. Fig. 8 Chamaecyparis pisifera ‘Filifera’, inventory No. 337, in Fig. 1 as No. 10. Burly solitary specimen of height of 18 m covers two trunks under a typically thick fine branching top.
126
OC48GENTIANA.indb 126
29.7.11 11:29
Opera Corcontica 48/2011
jehož potomci napěstovaní i spontánní rostou i na dalších místech parku. Současný stav dřevin vysázených v rámci rekonstrukce zeleně 1998–2000 Z výsadeb provedených v rámci rekonstrukce zeleně 1998–2000 v současné době rostou a prospívají tyto dřeviny: Abies alba 3 ks, Abies balsamea 1 ks, Abies koreana 3 ks, Abies procera 1 ks, Acer platanoides (‘Deborah‘ 2 ks, ‘Drummondii‘ 1 ks, ‘Erectum‘ 2 ks, ‘Schwedleri‘ 1 ks), Acer pseudoplatanus (‘Atropurpureum‘ 3 ks, ‘Erectum‘ 3 ks), Betula carpatica 3 ks, Betula ermanii 1 ks, Betula nigra 2 ks, Betula pendula (‘Fastigiata‘ 2 ks, ‘Tristis‘ 2 ks), Carpinus betulus (‘Fastigiata‘ 2 ks, ‘Frans Fontaine‘ 2 ks), Cercidiphyllum japonicum 5 ks, Fagus sylvatica (‘Asplenifolia‘ 2 ks, ‘Dawyck‘ 2 ks, ‘Pendula‘ 4 ks, ‘Zlatia‘ 2 ks), Juniperus horizontalis skupina Glauca – 70 m2, Larix decidua 3 ks, (‘Pendula‘ 3 ks), Larix kaempferi 2 ks, Liriodendron tulipifera 1 ks, Picea abies – krkonošský typ 7 ks, Pinus peuce 3 ks, Pinus mugo 24 m2, Quercus coccinea 2 ks, Quercus palustris 2 ks, Quercus robur (‘Cupressoides‘ 3 ks), Quercus rubra 4 ks, Salix silesiaca 3 ks, Sorbus aucuparia var. glabrata 3 ks, Spiraea ×bumalda – 180 m2, Spiraea ×cinerea ‘Grefsheim‘ – 15 m2, Tilia cordata 1 ks, Tilia ×euchlora 3 ks, Taxus sp. (T. baccata ‘Dovastoniana‘, ‘Repandens‘ ‘Semperaurea‘, a T. ×media ‘Hicksii‘) – 450 m2, Viburnum ×pragense a V. rhytidophyllum – 270 m2.
Diskuse Inventarizace v roce 1996 evidovala 879 jednotlivých stromů, v roce 2011 jich v parku roste přibližně 550. Z porovnání let 1996 a 2011 vyplývá, že podíl kosterních dřevin (buk, javor, lípa, dub) zůstal zachován, v obou případech činil 51 %. Jen mírně (o 3 %) poklesl podíl listnáčů (ze 73 % na 70 %). Poněkud se snížilo zastoupení domácích dřevin, jejich podíl klesl z 80 % na 70 %. Tato změna byla způsobena především nutnými stabilizačními probírkami příliš hustých obvodových clon tvořených domácími druhy. Projekt (Machovec 1996) počítal s tím, že probírkami dojde ke zlepšení indexu překryvnosti (poměrné číslo, které udává, jaká část průmětů korun se vzájemně překrývá) z hodnot 2,23–2,69 na 1,39–1,53. Na dosažené hladině indexu se nepřekrývá 50–80 % plochy průmětu korun. Tím byly vytvořeny podmínky pro rozvoj ponechaných sadovnicky hodnotných stromů a pro zlepšení věkové a prostorové rozrůzněnosti v obvodových clonách. K dalšímu rozvolnění porostu přispěly i vývraty a zlomy v důsledku silného větru v lednu roku 2007 (orkán Kyril) a v červenci roku 2009. Poškozeny byly především duby v jižní cloně, kde bylo asanováno pět sto a víceletých jedinců. V zámeckém parku ve Vrchlabí roste řada významných, ať už exotických nebo domácích dřevin výjimečných velikostí a stářím. Řadu z nich by bylo žádoucí vyhlásit za památné dle Zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/92 Sb., v platném znění. Je to především javor klen in. č. 131, modřín opadavý in. č. 331, buk lesní ‘Atropunicea’ in. č. 606 a buk lesní ‘Asplenifolia’ in. č. 656 (viz poznámka v příloze). Park je cenný i po stránce zoologické. Mají zde svá rozmnožovací a potravní teritoria stromové druhy netopýrů, další druhy sem přilétají za potravou. Z ostatních zvláště chráněných druhů zde pravidelně hnízdí kavka obecná a lejsek šedý, občas holub doupňák a žije zde veverka obecná. Během tahu se krátkodobě vyskytují i jiné vzácné druhy ptáků (J. Flousek, pís. sdělení). K podpoře biologické rozmanitosti jsou na místě ponechávána provozně bezpečná torza starých stromů. Celý park požívá ochrany jako nemovitá kulturní památka. Pro svoje přírodní hodnoty je však vhodným kandidátem i na ochranu podle Zákona o ochraně přírody a krajiny, např. jako významný krajinný prvek.
127
OC48GENTIANA.indb 127
29.7.11 11:29
Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí
Literatura Dlabová K. & Zahradníková J. 2007: Zámecký park ve Vrchlabí. MŽP Praha. Fanta J. & Vašina V. 1967: Zmarličník japonský v zámecké zahradě ve Vrchlabí. Zprávy, Arboretum Nový Dvůr u Opavy, 5: 7–8. Hieke K. 1984: České zámecké parky a jejich dřeviny. Státní zemědělské nakladatelství, Praha. Hofman J. 1966: Historický vývoj zámecké zahrady ve Vrchlabí. Opera Corcontica 3: 133–158. Horáček P. 2007: Encyklopedie listnatých stromů a keřů. Computer Press, Brno. Kubát K. et al. 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Machovec J. & Machovec J. 1996: Park ve Vrchlabí. Návrh prostorové a porostní rekonstrukce zeleně. Projektová dokumentace, Lednice. Quitt E. 1975: Klimatické oblasti ČSR 1:500 000. Geografický Ústav, Brno. Vašina V. 1965: Rekonstrukce zámeckého parku. Zprávy KRNAP 2: 6–7 Vašina V. 1996: Svědek dávných časů. Krkonoše 7, 8: 4–5, 28–29. Zahradníková J. 1998: Probíhá obnova zámeckého parku ve Vrchlabí. Štursa J. & Marková J. (eds), Ročenka Správy KRNAP: 34–37.
128
OC48GENTIANA.indb 128
29.7.11 11:29
Opera Corcontica 48/2011
Příloha Jednotlivě evidované perspektivní stromy a významné skupiny keřů. Individually registered prospective trees and significant groups of shrubs. in.č./ stromy/trees in. #
průměr kmene /trunk diameter
věk /age
SH
lokalizace /location
2
Aesculus hippocastanum
80–100
60–100
3
S
5
Alnus glutinosa
60–80
60–100
3
S
13
Fagus sylvatica
60–80
60–100
3
S
14
Fagus sylvatica
60–80
60–100
3
S
15
Fagus sylvatica
80–100
60–100
3
S
24
Fagus sylvatica ‘Atropurpurea’
40–60
60–100
3
S
25
Fagus sylvatica ‘Atropurpurea’
40–60
60–100
3
S
26
Fagus sylvatica ‘Atropurpurea’
40–60
60–100
3
S
94
Acer pseudoplatanus
60–80
100+
3
S
103
Acer pseudoplatanus
20–40
60–100
3
S
104
Acer pseudoplatanus
40–60
100+
3
S
109
Acer platanoides
20–40
60–100
3
S
110
Acer pseudoplatanus
40–60
100+
3
S
118
Acer pseudoplatanus
60–80
100+
3
S
126
Fagus sylvatica
20–40
60–100
3
S
129
Acer platanoides
40–60
100+
3
S
130
Fagus sylvatica
131
Acer pseudoplatanus
136 146
poznámka /note
60–80
100+
3
S
160–180
100+
3–4
Z
Fagus sylvatica
40–60
60–100
3–4
Z
Tilia cordata
40–60
100+
3
Z
150
Tilia cordata
40–60
100+
3
Z
155
Tilia cordata
40–60
60–100
3–4
Z
156
Tilia cordata
40–60
100+
3
Z
158
Fagus sylvatica
20–40
60–100
3
Z
163
Tilia cordata
20–40 až 60–80
100+
3
Z
5 kmen
168
Acer pseudoplatanus
20–40, 40–60
100+
3–4
Z
2 kmen
173
Tilia cordata
40–60
100+
3
Z
177
Tilia cordata
40–60
100+
3
Z
181
Carpinus betulus
40–60
60–100
3
Z
185
Fagus sylvatica
40–60
100+
3
Z
197
Fagus sylvatica
40–60
60–100
3
Z
200
Carpinus betulus
20–40
60–100
3
Z
206
Tilia cordata
40–60
100+
3
Z
návrh PS
2 kmen
129
OC48GENTIANA.indb 129
29.7.11 11:29
Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí
in.č./ stromy/trees in. #
průměr kmene /trunk diameter
věk /age
SH
lokalizace /location
poznámka /note 2 kmen
210
Fagus sylvatica
20–40, 60–80
100+
3
Z
212
Fagus sylvatica
60–80
100+
3
Z
217
Fagus sylvatica ‘Atropunicea’
60–80
100+
3
Z
221
Acer platanoides
40–60
100+
3
Z
222
Fagus sylvatica
40–60
100+
3
Z
231
Fagus sylvatica
40–60
60–100
3
Z
234
Fagus sylvatica ‘Atropunicea’
40–60
60–100
3
Z
337
Fagus sylvatica ‘Atropunicea’
40–60
60–100
3–4
Z
241
Fagus sylvatica
40–60
100+
3
Z
246
Fagus sylvatica
60–80
100+
3
Z
252
Fagus sylvatica
60–80
100+
3
Z
254
Fagus sylvatica
40–60
60–100
3
Z
260
Fagus sylvatica
40–60
60–100
3
Z
261
Fagus sylvatica
40–60
60–100
3
Z
269
Fagus sylvatica
40–60
60–100
3
Z
275
Tsuga canadensis
40–60
60–100
3
Z
277
Acer platanoides
60–80
100+
3–4
J
279
Fagus sylvatica ‘Atropunicea’
60–80
100+
3
J
286
Pseudotsuga menziesii
20–40
100+
3–4
C
323
Quercus robur
60–80
100+
3
J
331
Larix decidua
337
Chamaecyparis pisifera ‘Filifera’
343 354
80–100
100+
3–4
C
návrh PS
20–40, 40–60
60–100
3–4
C
2 kmen
Pseudotsuga menziesii
40–60
100+
3
C
Quercus robur
40–60
100+
3
J
357
Carpinus betulus
40–60
60–100
3
J
359
Acer platanoides
40–60
60–100
3
J
361
Picea abies
20–40
60–100
3
J
366
Acer platanoides
40–60
60–100
3
J
371
Acer platanoides
60–80
100+
3
J
379
Tsuga canadensis
20–40, 40–60
100+
3
J
2 kmen
380
Castanea sativa
20–40
40–60
3–4
C
2 kmen
384
Fagus sylvatica
60–80
100+
3
C
388
Acer pseudoplatanus
40–60
100+
3
C
390
Tsuga canadensis
20–40
100+
3
C
392
Quercus robur ‘Fastigiata’
80–100
100+
3
C
394
Tsuga canadensis
60–80
100+
4
J
130
OC48GENTIANA.indb 130
29.7.11 11:29
Opera Corcontica 48/2011
in.č./ stromy/trees in. #
průměr kmene /trunk diameter
věk /age
SH
lokalizace /location
401
Acer platanoides
20–40
60–100
3
J
406
Acer pseudoplatanus
20–40
60–100
3
J
411
Acer pseudoplatanus
40–60
60–100
3
J
413
Acer pseudoplatanus
40–60
100+
3
J
415
Acer pseudoplatanus
40–60
100+
3
J
418
Tilia cordata
40–60
100+
3
J
420
Acer platanoides
20–40
60–100
3
J
432
Fagus sylvatica
80–100
100+
3
V
435
Quercus robur
60–80
100+
3
V
437
Fagus sylvatica
20–40
60–100
3
V
440
Acer platanoides
60–80
100+
3
V
441
Fagus sylvatica
20–40
60–100
3
V
444
Fagus sylvatica
20–40
60–100
3
V
446
Acer platanoides
20–40
60–100
3
V
448
Acer platanoides
60–80
100+
3
V
449
Fagus sylvatica
60–80
100+
3
V
464
Quercus rubra
100–120
100+
3–4
C
468
Quercus rubra
100–120
100+
4
C
476
Fagus sylvatica
60–80
60–100
3
V
481
Acer platanoides
20–40
60–100
3
V
482
Acer platanoides
40–60
100+
3
V
484
Fagus sylvatica
100–120
100+
3–4
V
493
Fagus sylvatica
80–100
100+
3
V
494
Tilia cordata
20–40
60–100
3
V
497
Fagus sylvatica ‘Atropunicea’
40–60
60–100
3
V
500
Fagus sylvatica ‘Atropunicea’
40–60
60–100
3
V
505
Fagus sylvatica
100–120
100+
3–4
V
507
Tsuga canadensis
20–40
60–100
3
V
513
Fagus sylvatica
100–120
100+
3
V
519
Acer platanoides
20–40
60–100
3
V
523
Fagus sylvatica
80–100
100+
3
V
524
Acer platanoides
20–40
60–100
3
V
525
Fraxinus excelsior
40–60
100+
3
V
527
Tilia cordata
80–100
100+
3
V
544
Fagus sylvatica
100–120
100+
3
V
545
Tilia cordata
60–80
100+
3
V
poznámka /note
131
OC48GENTIANA.indb 131
29.7.11 11:29
Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí
in.č./ stromy/trees in. #
průměr kmene /trunk diameter
věk /age
SH
lokalizace /location
546
Tilia cordata
80–100
100+
3
V
549
Acer pseudoplatanus
60–80
100+
3
V
552
Quercus robur
40–60
100+
3
V
553
Quercus robur
80–100
100+
3
V
555
Fagus sylvatica
40–60
60–100
3
V
557
Aesculus hippocastanum
40–60
60–100
3
V
563
Acer platanoides
60–80
100+
3
V
565
Acer platanoides
40–60
100+
3
V
570
Acer platanoides
40–60
60–100
3
V
583
Acer platanoides
40–60
60–100
3
V
592
Acer platanoides
40–60
60–100
3
V
594
Acer platanoides
60–80
60–100
3
V
606
Fagus sylvatica ‘Atropunicea’
80–100
100+
3–4
C
607
Fagus sylvatica ‘Atropunicea’
40–60
100+
3
C
608
Fagus sylvatica ‘Atropunicea’
80–100
100+
3
C
610
Tilia platyphyllos
60–80
100+
3
C
611
Aesculus hippocastanum
60–80
100+
3
C
612
Acer pseudoplatanus
100–120
100+
3
C
613
Acer pseudoplatanus
100–120
100+
3
C
615
Acer platanoides
40–60
60–100
3
C
616
Acer platanoides
60–80
100+
3
C
629
Pinus strobus
60–80
100+
3
C
632
Pinus strobus
80–100
100+
3
C
634
Picea abies
60–80
60–100
3
C
636
Taxus baccata
20–40
60–100
3
C
641
Tilia cordata
80–100
100+
3
C
643
Tilia cordata
80–100
100+
3
C
656
Fagus sylvatica ‘Asplenifolia’
60–80
100+
3
C
658
Fagus sylvatica
663
Tilia cordata
669
Quercus robur
678 682
poznámka /note
návrh PS
vícekmen
návrh PS
80–100
100+
3
C
10–20 až 40–60
60–100
3
C
6 kmen
40–60
60–100
3
C
2 kmen
Fagus sylvatica ‘Atropunicea’
120–140
100+
4
C
torzo
Pinus strobus
120–140
100+
3
C
683
Pinus strobus
80–100
100+
3
C
684
Pinus strobus
60–80
100+
3
C
689
Pinus strobus
60–80
100+
3
C
132
OC48GENTIANA.indb 132
29.7.11 11:29
Opera Corcontica 48/2011
in.č./ stromy/trees in. #
průměr kmene /trunk diameter
věk /age
SH
lokalizace /location
707
Fagus sylvatica
80–100
100+
3
C
737
Tilia cordata
60–80
100+
3
C
739
Tilia cordata
742
Cercidiphyllum japonicum
774 826
60–80
100+
3
C
10–20 až 40–60
100+
3
C
Fagus sylvatica ‘Asplenifolia’
80–100
100+
3
C
Acer platanoides
60–80
100+
3
S
837
Acer pseudoplatanus
60–80
100+
3
S
841
Acer pseudoplatanus
60–80
100+
3
S
845
Acer pseudoplatanus
60–80
100+
3
S
846
Acer pseudoplatanus
60–80
100+
3
S
849
Quercus robur
40–60
100+
3
K
850
Quercus robur
60–80
100+
3
K
864
Quercus robur
80–100
100+
3
K
plocha/area (m2)
věk/ age
keře/shrubs
SH
lokalizace/ localization
A
Taxus baccata
320
3
S
B
Taxus baccata
170
3
S
C
Cotoneaster dammeri ‘Skogholm’
410
poznámka /note
3 kmen
poznámka/ note
C
Enkianthus sp. Philadelphus coronarius Rhododendron smirnowii Taxus baccata D
Cornus alba
220
3
C
E
Taxus baccata
120
3
C
Rhododendron smirnowii
360
3
C
160
3
S
F
Rhododendreon sp. G
Acer tataricum Acer ginnala
H
Rhododendreon smirnowii
280
3
S
O
Taxus baccata
130
3
S
P
Taxus baccata
280
3
J
U
Taxus baccata
130
3
V
X
Taxus baccata
130
3
V
100
3
V
Ulmus laevis Z
Rhododendreon smirnowii
133
OC48GENTIANA.indb 133
29.7.11 11:29
Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí
keře/shrubs
plocha/area (m2)
věk/ age
SH
lokalizace/ localization
A1
Rhododendron caucasicum
1050
3
C
B1
Taxus baccata
140
3
C
I1
Pyracantha coccinea
20
3
C
J1
Berberis thunbergii
40
3
C
Cornus alba
100
3
C
M1
poznámka/ note
Viburnum opulus N1
Taxus baccata
130
3
C
O1
Juniperus virginiana ‘Tripartita’
190
3
C
Q1
Rhododendron smirnowii
140
3
C
Rhododendron
320
3
C
50
3
C
1100
3
S
R1
Enkianthus sp. Salix schraderiana S1
Salix schraderiana
U1
Rhododendron Taxus baccata Enkianthus sp.
Vysvětlivky / Explanatory notes: in. č. – inventarizační číslo v projektu rekonstrukce zeleně (Machovec 1996) / inventory number in the project of the greenery reconstruction (Machovec 1996) průměr kmene – měřeno ve výšce 1,3 m / trunk diameter – measured at 1.3 m from ground level SH – sadovnická hodnota (Machovec 1996) / landscape gardening value (Machovec 1996) PS – návrh na vyhlášení za památný strom / proposal to establish a memorial tree lokalizace – Z (západní obvodová clona), J (jižní obvodová clona), V (východní obvodová clona), S (severní obvodová clona), C (centrální prostor), K (kruh dubů v severní části parku) /Location – Z (western belt of trees), J (southern belt of trees), V (eastern belt of trees), S (northern belt of trees), C (central area), K (ring of oaks in the north).
134
OC48GENTIANA.indb 134
29.7.11 11:29