Modul: ÚČETNICTVÍ. Podmodul: ZÁKLADNÍ ÚČTOVÁNÍ U NEPLÁTCE DPH. Název tématu Počet hodin Počet pracovních listů

Název projektu:

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Liberec, Šamánkova 500/8, příspěvková organizace Otevřená škola

Registrační číslo:

CZ.1.07/3.2.01/03.0007

Žadatel:

Modul: ÚČETNICTVÍ Podmodul: ZÁKLADNÍ ÚČTOVÁNÍ U NEPLÁTCE DPH Název tématu Krátkodobý finanční majetek – peněžní prostředky Úvěry Pohledávky a závazky Zásoby Dlouhodobý majetek Cestovné zaměstnance Náklady a výnosy Soubor příkladů Závěrečný test* Celkem * Testy nejsou součástí tohoto materiálu

Počet hodin 5

Počet pracovních listů 3

Počet průběžných testů 1

2 1 9 10 8 4 2,5 0,5 42

1 0 5 4 4 3 x x 20

0 0 1 0 0 1 x x 3

Obsah: 1. téma

Krátkodobý finanční majetek – peněžní prostředky

3 – 15

2. téma

Úvěry

16 – 21

3. téma

Pohledávky a závazky

22 – 25

4. téma

Zásoby

26 – 44

5. téma

Dlouhodobý majetek

45 – 68

6. téma

Cestovné zaměstnance

69 – 91

7. téma

Náklady a výnosy

92 - 105

8. téma

Soubor příkladů

106 – 112

9. téma

Závěrečný test

113

10.

Řešení pracovních listů

114 – 147

11.

Řešení souboru příkladů

148 – 154

2

Metodický list Modul - podmodul: Počet vyučovacích hodin modulu: Počet témat modulu (podmodulu)

Účetnictví (Základní účtování u neplátce DPH) 42 7

Téma kursu: Počet vyučovacích hodin tématu: Počet pracovních listů: Počet testů:

Krátkodobý finanční majetek - peněžní prostředky 5 3 1

Autor:

Ing. Ludmila Berešová

Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví) Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Peněžní prostředky - úvod 2. Výkladová skripta – Pokladna 3. Výkladová skripta – Ceniny 4. Výkladová skripta – Inventarizační rozdíly v pokladně a pokladně cenin 5. Pracovní list 1 – Pokladna - zadání 6. Pracovní list 1 - Pokladna – řešení 7. Pracovní list 2 – Ceniny - zadání 8. Pracovní list 2 – Ceniny - řešení 9. Výkladová skripta – Běžný účet 10. Výkladová skripta – Peníze na cestě 11. Pracovní list 3 – Běžný účet, peníze na cestě – zadání 12. Pracovní list 3 – Běžný účet, peníze na cestě - řešení 13. Průběžný test Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta – Peněžní prostředky - úvod 2. Prostudujte si výkladová skripta – Pokladna 3. Vypracujte určené úkoly (úkoly č. 1 a 2) v pracovním listu 1 4. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 1 5. Prostudujte si výkladová skripta – Ceniny 6. Vypracujte určené úkoly (úkol č. 1) v pracovním listu 2 7. Zkontrolujte si vypracovaný úkol v pracovním listu 2 8. Prostudujte si výkladová skripta – Inventarizační rozdíly v pokladně a pokladně cenin 9. Vypracujte určené úkoly (úkoly 3 a 4) v pracovním listu 1 10. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 1 11. Vypracujte určené úkoly (úkoly 2 a 3) v pracovním listu 2 12. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 2 13. Prostudujte si výkladová skripta – Běžný účet 14. Vypracujte určené úkoly (úkol č. 1) v pracovním listu 3 15. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 3 16. Prostudujte si výkladová skripta – Peníze na cestě 17. Vypracujte určené úkoly (úkol č. 2) v pracovním listu 3 18. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 3 19. Zopakujte si látku v průběžném testu

3

Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií, Praha, Fortuna, 1998 vlastní archiv

4

TÉMA 1: KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK – PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY KNIHA 1: PĚNĚŽNÍ PROSTŘEDKY – ÚVOD 1 Peněžní prostředky Je pojem, který označuje část aktiv (majetku) účetní jednotky, která má podobu: peněžních prostředků v hotovosti vkladů u peněžních ústavů (bezhotovostní peněžní prostředky) ekvivalentů peněžních prostředků (cenin, šeků, poukázek na zboží či služby) Peněžní prostředky patří do finančního majetku (2. účtová třída). Oceňujeme je nominální hodnotou. Mezi odběrateli a dodavateli vznikají vzájemné dlužnické a věřitelské vztahy (závazky a pohledávky), které je třeba uhradit. Peněžní prostředky jsou nejlikvidnější složkou aktiv. Platební styk zná 2 hlavní způsoby placení:  Hotovostní platební styk (s použitím hotových peněz)  Bezhotovostní platební styk (převodem peněžních částek na bankovním účtu) Kde má účetní jednotka tyto peněžní prostředky uloženy?  v pokladně podniku (na drobná vydání, výplaty zaměstnanců v hotovosti, výplaty cestovného)  v pokladně cenin  na bankovním účtu (většina peněžních prostředků v podniku)

5

KNIHA 2: POKLADNA 1 Pokladna eviduje se zde stav a pohyb peněžních prostředků v hotovosti co tvoří pokladní hotovost?  Hotové peníze  Valuty  Šeky přijaté místo hotovosti  Poukázky k zúčtování za peněžní prostředky je hmotně zodpovědný pokladník (hmotná odpovědnost za pokladnu, pokladníkovi musí být více než 18 let) -

2 Evidence v pokladně syntetická evidence - účet 211 – Pokladna (účet AKTIV) analytická evidence: pokladní kniha, vede ji pokladník, který je hmotně zodpovědný za svěřené peníze účtujeme na něm podle pokladních dokladů pouze inventarizační rozdíly a kursové rozdíly se účtují podle VÚD vše o pokladních dokladech je upraveno vnitřní směrnicí účetní jednotky (jak se číslují pokladní doklady, kdo ho vystavuje, kdo podepisuje apod.) Výdajový pokladní doklad (budeme značit VPD) popisuje výdej peněz z pokladny (podkladem pro jeho vystavení je např. paragon z obchodu za drobný nákup, výplatní listina zaměstnanců, cestovní příkaz apod.) většinou stačí vyhotovit v jednom vyhotovení pokud účtujeme účetní případ dle VPD, vždy účtujeme na účtu 211 – Pokladna na straně DAL, protože jde o úbytek peněžních prostředků (AKTIVA klesají) Příjmový pokladní doklad (budeme značit PPD) popisuje příjem peněz do pokladny (příjem peněz z běžného účtu, příjem tržeb v hotovosti) vyhotovujeme ve dvojím vyhotovení (jedno si nechám, druhé předám zákazníkovi) pokud účtujeme účetní případ dle PPD, vždy účtujeme na účtu 211 – Pokladna na straně MD, protože jde o přírůstek peněžních prostředků (AKTIVA rostou)

3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkol č. 1 a 2 v pracovním listě Pokladna

6

Pracovní list 1 – Pokladna V pokladně je k 1. 4. letošního roku stav ve výši Kč 6 205,Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum Doklad Text 8. 4. VPD22 Nákup kancelářských potřeb 12. 4. PPD23 Příjem tržeb za poskytnuté služby v hotovosti 14. 4. VPD24 Vyplaceno cestovné našemu zaměstnanci 16. 4. VPD25 Nákup benzínu 22. 4. VPD26 Zaplaceno v hotovosti nájemné 28. 4. VPD27 Zaplacena v hotovosti služba – kopírování

MD

Úkol č. 2: Zapište (dle ukázky) ostatní účetní případy do pokladní knihy: Pokladní kniha Datum Doklad Text Přírůstek 1. 1. VÚD1 Počáteční stav pokladny 8. 4. VPD22 Nákup kanc. potřeb 12. 4. PPD23 Příjem tržeb 2 500,-

7

D

MD v Kč 500,2 500,-

D v Kč 500,2 500,-

2 104,-

2 104,-

1 000,5 000,24,-

1 000,5 000,24,-

Úbytek 500,-

Zůstatek 6 205,5 705,8 205,-

KNIHA 3: CENINY

1 Pokladna cenin eviduje se zde stav a pohyb cenin, ceniny jsou ekvivalentem a substitucí peněz, jsou platebním prostředkem nahrazujícím peníze; nemají však univerzální charakter peněz. nelze je používat k libovolným platbám, jednotlivé druhy cenin mají své účelové poslání. Jsou určeny k úhradě konkrétních služeb, k platbě správních a některých dalších poplatků nebo k úhradě při nákupu konkrétního zboží. Jen výjimečně jsou některé ceniny využitelné pro úhradu při nákupu širšího sortimentu služeb nebo zboží. Ceniny využívané v současné době je možné podle jejich určení rozdělit do několika skupin: – ceniny používané k úhradě poplatků (kolkové známky, dálniční nálepky) – ceniny využívané k úhradě služeb (poštovní známky, stravenky použitelné v zařízeních veřejného stravování, telefonní karty, poukázky na úhradu různých služeb) – ceniny určené k platbám za zboží (často označované jako „dárkové poukázky") – kontrolní pásky určené ke značení lihu – poukázky na pohonné hmoty

2 Evidence v pokladně cenin syntetická evidence - účet 213 Ceniny (účet AKTIV) analytická evidence: kniha cenin, vede ji zaměstnanec, který je hmotně zodpovědný za svěřené ceniny, vede se podle jednotlivých druhů cenin

Nákup cenin účtujeme na MD na účet 213 – Ceniny (aktiva rostou) ** účtování na straně D nakupujeme v hotovosti (VPD) účtujeme 211 – Pokladna na straně D (aktiva klesají) nakupujeme na fakturu (FaD) účtujeme 321 – Dodavatelé na straně D (pasiva rostou)

Spotřebu cenin účtujeme na D na účet 213 – Ceniny (aktiva klesají) Účtování na straně MD – vzniká náklad (na příslušný nákladový účet účtujeme podle druhu ceniny) poštovní známky, telefonní karty – účet 518 – Ostatní služby (protože platíme službu) kolky, dálniční známky – účet 538 – Ostatní daně a poplatky (platíme poplatek státu) poukázky na pohonné hmoty – účet 501 – Spotřeba materiálu (pohonné hmoty účtujeme jakou součást materiálových zásob, protože jde o provozovací látky) stravenky mají složitější účtování (proto se mu zde nevěnujeme), část hodnoty stravenky totiž platí zaměstnanec, jinak část hrazenou zaměstnavatelem účtujeme na účet 527 – Zákonné sociální náklady

8

3 Účtování cenin II. ÚČTOVÁNÍ CENIN, KTERÉ ROVNOU SPOTŘEBUJEME

Účtování je v podstatě stejné, pouze vypouštíme účtování na účtu 213 – Ceniny.

4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkol č. 1 v pracovním listě Ceniny

Pracovní list – Ceniny V pokladně cenin je k 1. 5. letošního roku 20 ks poštovních známek v nominální hodnotě Kč 12,-

Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum Doklad Text 6. 5. VPD29 Nákup 2 ks kolků po Kč 100,(do zásoby) 10. 5. VÚD 21 Spotřeba 10 ks poštovních známek 12. 5. VPD30 Nákup 10 ks poštovních známek po Kč 10,- (do zásoby) 13. 5. FaD58 Za 100 ks poukázek na pohonné hmoty po Kč 300,14. 5. VÚD 22 Spotřeba 1 ks kolku za Kč 100,15. 5. VPD31 Nákup dálniční známky na služební automobil Kč 440,(měsíční) – hned nalepena na služební automobil 16. 5. VÚD 23 Spotřeba 5 ks poštovních známek za Kč 12,- a 5 ks poštovních známek za Kč 10,18. 5. VPD32 Nákup 1 ks kolků za Kč 500,- ihned použit 25. 5. VÚD 24 45 ks poukázek na pohonné hmoty bylo rozdáno řidičům 27. 5. VBÚ15 FaD58 byla uhrazena

9

MD

D

MD v Kč

D v Kč

KNIHA 4: INVENTARIZAČNÍ ROZDÍLY V POKLADNĚ A POKLADNĚ CENIN 1 Opakování inventarizace Zákon o účetnictví nám nařizuje provést inventarizaci majetku (a peněžní prostředky a ceniny jsou součástí majetku) a závazků alespoň 1x za účetní období, k datu účetní uzávěrky. Pokud účetní jednotka chce provádět inventarizaci častěji, tak může, uvede to ve vnitřní směrnici účetní jednotky. Inventarizace v pokladně má 3 fáze: 1) fyzická inventura peněžních prostředků, cenin (pokladní skontro), končí sepsáním inventurního soupisu, kde je uveden skutečný stav peněžních prostředků, cenin 2) porovnání stavu účetního (zjištěného z pokladní knihy, pokladní knihy cenin) se stavem zjištěným fyzickou inventurou (inventurní soupis) 3) vyúčtování případných inventarizačních rozdílů Co může po provedení inventarizaci nastat?   

Ideální stav, kdy se účetní i skutečný stav peněžních prostředků (stav cenin) v pokladně rovnají (nemusím nic účtovat) Přebytek, kdy účetní stav peněžních prostředků (cenin) je nižší než skutečný stav peněžních prostředků (cenin) v pokladně Schodek (v pokladně nikdy nehovoříme o manku), kdy účetní stav peněžních prostředků (cenin) je vyšší než skutečný stav peněžních prostředků (cenin) v pokladně

2 Účtování inventarizačních rozdílů v pokladně Inventarizační rozdíly se účtují podle VÚD, protože nedochází k pohybu peněz. A) Kdy vzniká přebytek peněz v pokladně? Pokud účetní stav hotovosti je nižší než skutečný stav hotovosti. (Mám v pokladně více peněz než mám mít). Např. V pokladní knize (= účetní stav) je Kč 12 500,-, dle inventury zjištěn skutečný stav ve výši Kč 12 900,-. Vzniká inventarizační rozdíl - přebytek, který zaúčtujeme.

Na MD účtujeme na účet 211 - Pokladna proto, abychom upravili účetní stav na vyšší dle skutečnosti (zvýšení aktiva), na D mi vzniká finanční výnos.

B) Kdy vzniká schodek peněz v pokladně? Pokud účetní stav hotovosti je vyšší než skutečný stav hotovosti. (Mám v pokladně méně peněz než mám mít). Např. V pokladní knize (= účetní stav) je Kč 12 500,-, dle inventury zjištěn skutečný stav ve výši Kč 12 260,-. Vzniká inventarizační rozdíl - schodek, který zaúčtujeme.

Na D účtujeme na účet 211 - Pokladna proto, abychom upravili účetní stav na nižší dle skutečnosti (pokles aktiva). Na MD mi vzniká finanční náklad.

Zároveň musíme schodek předepsat k úhradě zaměstnanci (pokladníkovi), který má podepsanou hmotnou zodpovědnost. Na MD mi vzniká pohledávka za zaměstnancem (pohledávka je aktivum, roste) a na D mi vzniká finanční výnos.

10

Sice mi vznikl v prvním účetním případu náklad, ale protože mi pokladník vzniklý schodek uhradí, tak mi to neovlivní výsledek hospodaření, proto účtuji do výnosů.

Pokladník musí chybějící hotovost uhradit, což lze učinit různými způsoby *: - uhradí chybějící hotovost do pokladny (PPD a na MD účet 211 - Pokladna) - uhradí chybějící hotovost převodem na běžný účet (VBÚ a na MD účet 221 – Bankovní účty) - zaměstnavatel mu chybějící hotovost předepíše jako srážku ze mzdy (VÚD a na MD 331 Zaměstnanci) Na straně D pak účtujeme snížení pohledávky za zaměstnancem (335 – Pohledávky za zaměstnanci)

3 Účtování inventarizačních rozdílů v pokladně cenin ÚČETNÍ PŘÍPADY VYPLÝVAJÍCÍ Z INVENTARIZACE POKLADNY CENIN Inventarizační rozdíly se účtují podle VÚD, protože nedochází k pohybu peněz. A) Kdy vzniká přebytek cenin v pokladně cenin? Pokud účetní stav cenin je nižší než skutečný stav cenin. (Mám v pokladně cenin ceniny větší hodnoty, než mám mít). Např. V knize cenin (= účetní stav) je Kč 500,-, dle inventury zjištěn skutečný stav ve výši Kč 550,-. Vzniká inventarizační rozdíl - přebytek, který zaúčtujeme.

Na MD účtujeme na účet 213 - Ceniny proto, abychom upravili účetní stav na vyšší dle skutečnosti (zvýšení aktiva) Na D mi vzniká finanční výnos. B) Kdy vzniká schodek cenin v pokladně cenin? Pokud účetní stav cenin je vyšší než skutečný stav cenin. (Mám v pokladně cenin ceniny menší hodnoty, než mám mít). Např. V knize cenin (= účetní stav) je Kč 500,-, dle inventury zjištěn skutečný stav cenin ve výši Kč 480,-. Vzniká inventarizační rozdíl - schodek, který zaúčtujeme.

Na D účtujeme na účet 213 - Ceniny proto, abychom upravili účetní stav na nižší dle skutečnosti (pokles aktiva). Na MD mi vzniká finanční náklad.

Zároveň musíme schodek předepsat k úhradě zaměstnanci (pokladníkovi), který má podepsanou hmotnou zodpovědnost. Na MD mi vzniká pohledávka za zaměstnancem (pohledávka je aktivum, roste) a na D mi vzniká finanční výnos. Sice mi vznikl v prvním účetním případu náklad, ale protože mi pokladník vzniklý schodek uhradí, tak mi to neovlivní výsledek hospodaření, proto účtuji do výnosů.

11

Pokladník musí chybějící hotovost uhradit, což lze učinit různými způsoby *: - uhradí chybějící částku do pokladny (PPD a na MD účet 211 - Pokladna) - uhradí chybějící částku převodem na běžný účet (VBÚ a na MD účet 221 – Bankovní účty) - zaměstnavatel mu chybějící částku předepíše jako srážku ze mzdy (VÚD a na MD 331 Zaměstnanci) (není obvyklé, aby zaměstnanec odpovědný za pokladnu cenin hradil schodek vkladem cenin) Na straně D pak účtujeme snížení pohledávky za zaměstnancem (335 – Pohledávky za zaměstnanci)

4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 3 a 4 v pracovním listě Pokladna a dále úkoly 2 a 3 v pracovním listě Ceniny

Pracovní list 1 – Pokladna Úkol č. 3: Dne 30. 4. byla provedena mimořádná inventarizace pokladny (výměna pokladníka). V pokladně byl zjištěn fyzickou inventurou skutečný stav Kč 57,-. Zaúčtujte vzniklý inventarizační rozdíl a účetní případy z něj vyplývající. Případný schodek hradí pokladník v hotovosti. Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč

Úkol č. 4: Jaký inventarizační rozdíl by vznikl, pokud by byl zjištěn fyzickou inventurou skutečný stav Kč 107,-. Úkol č. 5: Jak by se účtoval případný inventarizační rozdíl? Datum Doklad Text

MD

D

MD v Kč

D v Kč

Pracovní list 2 – Ceniny Úkol č. 2: Dne 31. 5. byla provedena mimořádná inventarizace pokladny cenin (výměna pokladníka). V pokladně byl zjištěn fyzickou inventurou skutečný stav: 1 ks kolku za Kč 100,3 ks poštovních známek za Kč 12,5 ks poštovních známek za Kč 10,55 poukázek na pohonné hmoty po Kč 300,Určete účetní stav: Kč ………………..... Úkol č. 3: Zaúčtujte vzniklý inventarizační rozdíl a účetní případy z něj vyplývající. Datum

Doklad

Text

MD

12

D

MD v Kč

D v Kč

KNIHA 5: BĚŽNÝ ÚČET 1 Běžný účet běžný účet slouží k bezhotovostním úhradám, zde má účetní jednotka uložené své finanční prostředky při založení běžného účtu sepisuje zástupce firmy (jednatel, majitel) s bankou smlouvu součástí této smlouvy s bankou je dispoziční právo = právo osoby disponovat s penězi na účtu s účtem může disponovat pouze osoba, která má k účtu dispoziční právo banka vyžaduje na smlouvě podpisový vzor této osoby v současné moderní době lze s peněžními prostředky disponovat i „na dálku“ prostřednictvím internetového bankovnictví každá banka má ceník služeb, protože služby banky nejsou zadarmo (majitel účtu platí bankovní poplatky) většina bank také vaše peníz úročí (připisuje vám úrok za to, že jí peníze půjčujete)

2 Evidence na běžném účtu syntetická evidence - účet 221 – Běžný účet (účet AKTIV) (pokud je veden tzv. kontokorentní účet, pak může účet 221 – Běžný účet vykazovat pasivní zůstatek) analytická evidence se vede podle jednotlivých účtů účtujeme na něm podle výpisu z běžného účtu (VBÚ) pouze kursové rozdíly se účtují podle VÚD   



operativní evidence = doklady při styku s bankou: výběrní lístek- při vybírání hotovosti z běžného účtu pokladní složenka - při skládání hotovosti na běžný účet příkaz k úhradě - při převodu bezhotovostní platby z našeho účtu na jiný účet, impuls k platbě dává majitel účtu  jednotlivý – jedna platba v jeden den  hromadný - více plateb v jeden den  trvalý - stálá platba v opakujícím se intervalu příkaz k inkasu - při převodu bezhotovostní platby z našeho účtu na jiný účet, impuls k platbě dává příjemce peněz (příkaz k inkasu je vlastně souhlas, že příjemce peněz to může udělat)

PODLE TĚCHTO PLATEBNÍCH DOKLADŮ SE NEÚČTUJE – VŽDY JEN PODLE VBÚ !!!

3 Základní účtování na běžném účtu Výpis z běžného účtu (budeme značit VBÚ) - je vnější účetní doklad, který vystavuje banka spravující běžný účet, jde vlastně o oznámení banky o přijatých nebo provedených platbách - pokud mi banka peníze připisuje na účet – účtujeme vždy na účtu 221 – Běžný účet na straně MD, protože jde o přírůstek peněžních prostředků (AKTIVA rostou) - pokud mi banka peníze odpisuje z účtu – účtujeme vždy na účtu 221 – Běžný účet na straně D, protože jde o úbytek peněžních prostředků (AKTIVA klesají) Jak často mi vystavuje banka výpis z běžného účtu? Banka mi vystavuje VBÚ podle toho, jak jsme se dohodli ve smlouvě (může to být denně, po jakékoli změně, týdně, dekádně nebo měsíčně) 13

Podle jakého data budu účtovat položky uvedené za výpisu z běžného účtu? Datum uskutečnění účetního případu je uvedeno ve vnitřní směrnici účetní jednotky (většinou je to datum, kdy k uvedené operaci došlo) TYPICKÉ ÚČETNÍ PŘÍPADY NA BĚŽNÉM ÚČTU

4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkol č. 1 v pracovním listě Běžný účet, peníze na cestě

Pracovní list 3 – Běžný účet, peníze na cestě Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum 1. 4. 12. 4. 14. 4. 28. 4. 30. 4. 30. 4.

Doklad FaD33 FaV21 VBÚ4 VBÚ4 VBÚ4 VBÚ4

Text za opravu stroje za prodané výrobky zaplacena FaD33 zaplacena FaV21 zaplaceny bankovní poplatky připsány úroky z vkladu

14

MD

D

MD v Kč 125 000,250 000,-

D v Kč 125 000,250 000,-

85,1,25

85,1,25

KNIHA 6: PENÍZE NA CESTĚ 1 Peníze na cestě - syntetická evidence - účet 261 – Peníze na cestě - slouží k překlenutí časového nesouladu mezi vystaveným pokladním dokladem a příchodem dokladu z banky (popř. mezi příchodem 2 výpisů z banky) = překlenovací účet - ke dni účetní uzávěrky většinou nevykazuje žádný zůstatek (může vykázat aktivní nebo pasivní zůstatek - účet AKTIV nebo PASIV, tzn. je rozvahový!!!) Do této chvíle jsme pro převody mezi pokladnou a bankou používali 1 účetní případ, který byl doložen 2 účetními doklady - pokladním a výpisem z běžného účtu. Od této chvíle bude tento účetní případ rozdělen do dvou a účtovat budeme vždy podle jednoho účetního dokladu. Příjem peněz z běžného účtu do pokladny (doplnění pokladní hotovosti)

Odvod peněz z pokladny na náš běžný účet

Zaúčtováním druhého účetního případu se účet 261 - Peníze na cestě vždy vyruší.

2 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkol č. 2 v pracovním listě Běžný účet, peníze na cestě

Pracovní list 3 – Běžný účet, peníze na cestě Úkol č. 2: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum Doklad 10. 5. PPD 10. 5. VPD 10. 5. VBÚ5 18. 5. PPD 19. 5. VPD 19. 5. VBÚ5 31. 5. VBÚ5 31. 5. VBÚ5

Text z běžného účtu bylo převedeno Kč 21 563,- do pokladny byly zaplaceny mzdy zaměstnancům Kč 21 563,převod z účtu do pokladny přijaty tržby za poskytnuté služby v hotovosti Kč 30 000,Kč 26 000,- bylo převedeno z pokladny na běžný účet převod z pokladny do banky zaplaceny bankovní poplatky připsány úroky z vkladu

MD

Odpovězte na otázky průběžného testu: Peněžní prostředky

15

D

MD v Kč

123,0,85

D v Kč

123,0,85




Úvěry 2 1 0

Autor:


Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví) Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Úvěry 2. Výkladová skripta – Účtování úvěrů 3. Pracovní list 4 – Úvěry - zadání 4. Pracovní list 4 - Úvěry – řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta – Úvěry 2. Prostudujte si výkladová skripta – Účtování úvěrů 3. Vypracujte úkoly v pracovním listu 4 4. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 4 Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií, Praha, Fortuna, 1998 vlastní archiv

16

TÉMA 2: ÚVĚRY KNIHA 1: ÚVĚRY 1 Úvěry - pojem, členění - jsou dočasně poskytnuté peněžní prostředky bankou - je to část pasiv účetní jednotky (zdroj krytí majetku, jde vlastně o druh závazku) Úvěry můžeme členit: A) Podle doby splatnosti krátkodobé (se splatností do 12 měsíců včetně) dlouhodobé (se splatností delší jak 12 měsíců) B) Podle způsobu poskytnutí běžný úvěr (vzniká připsáním peněžních prostředků na běžný účet) účelový úvěr (vzniká zaplacením závazku účetní jednotky bankou) eskontní úvěr (vzniká odkoupením směnky bankou před její splatností a poskytnutím majiteli směnky tento úvěr, přičemž si sráží úrok – diskont za dobu od eskontu do dne splatnosti směnky)

2 Evidence úvěrů v účetní jednotce Pro evidenci úvěru se používají účty: 231 – Krátkodobé bankovní úvěry – zde se evidují krátkodobé úvěry 461 – Bankovní úvěry – zde se evidují dlouhodobé úvěry (- popř. 232 - Eskontní úvěry - zde se evidují krátkodobé eskontní úvěry - nebudeme probírat) Na těchto účtech se eviduje stav a pohyb závazku z titulu úvěru od banky podle výpisu z úvěrového účtu. Analytická evidence se vede podle jednotlivých účtů bankovních úvěrů otevřených účetní jednotce. S úvěrem jsou spojené také určité náklady pro účetní jednotku: bankovní poplatky (= poplatek poskytnutí úvěru, poplatek za vedení úvěrového účtu, poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za transakci, poplatek za správu úvěru) úroky (= částky placené účetní jednotkou za „půjčení“ peněžních prostředků) Všechny tyto náklady se účtují do finančních nákladů

17

KNIHA 2: ÚČTOVÁNÍ ÚVĚRŮ 1 Účtování poskytnutí běžného úvěru

Proč používám účet 261 – Peníze na cestě? Protože mám 2 doklady, které určitě nepřijdou najednou. Pomocí účtu 261 – Peníze na cestě překlenuji nesoulad mezi příchodem jednoho a druhého dokladu. Pro evidenci úvěru použijeme účet 231 – Krátkodobé bankovní úvěry, protože splatnost poskytnutého úvěru je menší než 12 měsíců.

Pro evidenci úvěru použijeme účet 461 – Bankovní úvěry, protože splatnost poskytnutého úvěru je větší než 12 měsíců.

2 Účtování poskytnutí účelového úvěru

3 Účtování splácení úvěru Splátka běžného i účelového úvěru se účtuje stejně. (Liší se pouze účtování splátky eskontního úvěru)

18

4 Účtování nákladů spojených s úvěrem Náklady spojené s úvěrem se  buď se strhávají z běžného účtu účetní jednotky  nebo se o ně zvyšuje úvěr (závazek vůči bance) Jak bude banka postupovat v našem případě, se dozvím ze smlouvy o úvěru.

*V případě dlouhodobého úvěru bychom použili místo účtu 231 – Krátkodobé bankovní úvěry účet 461 – Bankovní úvěry

5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Úvěry

19

Pracovní list 4 – Úvěry Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum 4. 1. 12

Doklad VBÚ

4. 1. 12

VÚÚ

4. 2. 12

VBÚ

4. 2. 12

VÚÚ

4. 3. 12

VBÚ

4. 3. 12

VÚÚ

4. 4. 12

VBÚ

4. 4. 12

VÚÚ

4. 5. 12

VBÚ

4. 5. 12

VÚÚ

4. 6. 12

VBÚ

4. 6. 12

VÚÚ

4. 7. 12

VBÚ

4. 7. 12

VÚÚ

4. 8. 12

VBÚ

4. 8. 12

VÚÚ

4. 9. 12

VBÚ

4. 9. 12

VÚÚ

Text na náš účet byl připsán úvěr od banky ve výši Kč 500 000,- se splatností 9 měsíců vznik úvěru nám byl oznámen výpisem z úvěrového účtu - splátka úvěru Kč 61 181,- bankovní poplatky Kč 350,- úroky z úvěru Kč 5 625,- splátka úvěru - splátka úvěru Kč 61 181,- bankovní poplatky Kč 350,- úroky z úvěru Kč 5 625,- splátka úvěru - splátka úvěru Kč 61 181,- bankovní poplatky Kč 350,- úroky z úvěru Kč 5 625,- splátka úvěru - splátka úvěru Kč 61 181,- bankovní poplatky Kč 350,- úroky z úvěru Kč 5 625,- splátka úvěru - splátka úvěru Kč 61 181,- bankovní poplatky Kč 350,- úroky z úvěru Kč 5 625,- splátka úvěru - splátka úvěru Kč 61 181,- bankovní poplatky Kč 350,- úroky z úvěru Kč 5 625,- splátka úvěru - splátka úvěru Kč 61 181,- bankovní poplatky Kč 350,- úroky z úvěru Kč 5 625,- splátka úvěru - splátka úvěru Kč 61 177,- bankovní poplatky Kč 350,- úroky z úvěru Kč 5 625,- splátka úvěru

20

MD

D

MD v Kč

D v Kč

Úkol č. 2: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku:

Datum 8. 9. 12 29. 9. 12

Doklad FaD, VÚD VÚÚ

29. 10. 12 VBÚ 29. 10. 12 VÚÚ 29. 11. 12 VBÚ 29. 11. 12 VÚÚ 29. 12. 12 VBÚ 29. 12. 12 VÚÚ

Text za výrobní linku Kč 25 000 000,-, zároveň zařazena do užívání FaD za výrobní linku byla zaplacena z bankovního úvěru (splatnost úvěru 5 let) - splátka úvěru Kč 416 667,- úroky z úvěru Kč 302 100,- bankovní poplatky Kč 450,- splátka úvěru - splátka úvěru Kč 416 667,- úroky z úvěru Kč 302 100,- bankovní poplatky Kč 450,- splátka úvěru - splátka úvěru Kč 416 667,- úroky z úvěru Kč 302 100,- bankovní poplatky Kč 450,- splátka úvěru

21

MD

D

MD v Kč

D v Kč




Pohledávky a závazky 1 0 0

Autor:


Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví) Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Pohledávky a závazky 2. Výkladová skripta – Evidence a účtování pohledávek 3. Výkladová skripta – Evidence a účtování závazků Pracovní listy zde nejsou připojeny, protože v následujících tématech bude účtováno i o pohledávkách a závazcích Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta – Pohledávky a závazky 2. Prostudujte si výkladová skripta – Evidence a účtování pohledávek 3. Prostudujte si výkladová skripta – Evidence a účtování závazků Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy Libuše Neščáková, Jaroslav Jakubka: Zákoník práce 2012 v praxi, 2. vydání, Praha, Grada publising, a. s., 2012 Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií, Praha, Fortuna, 1998 vlastní archiv

22

TÉMA 3: POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY KNIHA 1: POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY 1 Pohledávky a závazky - pojem = vztah naší účetní jednotky s jinými ekonomickými subjekty – účetními jednotkami, v nichž vystupuje naše účetní jednotka buď jako věřitel, který má právo požadovat úhradu, nebo jako dlužník, který je povinen úhradu provést. V prvním případě jde o zúčtovací vztah ve formě pohledávky, v druhém případě jde o zúčtovací vztah ve formě závazku, dluhu. Subjektů, s nimiž vstupuje účetní jednotka do zúčtovacích vztahů, je velké množství, a proto patří evidence zúčtovacích vztahů v účetnictví ke složitým a velmi rozsáhlým. Pohledávky a závazky se většinou oceňují nominální hodnotou.

KNIHA 2: EVIDENCE A ÚČTOVÁNÍ POHLEDÁVEK 1 Pohledávky a jejich členění Pohledávka vyjadřuje právo věřitele požadovat po druhé osobě (dlužníkovi) plnění určitého závazku. Pohledávka většinou zaniká uspokojením věřitele, tj. vyrovnáním závazku dlužníkem Pohledávky představují majetek účetní jednotky, tj. aktiva podniku Pohledávky můžeme členit z hlediska času: krátkodobé pohledávky (splatnost do 1 roku) dlouhodobé pohledávky (splatnost delší než 1 rok) Dále můžeme pohledávky členit na: pohledávky z obchodního styku pohledávky za zaměstnanci pohledávky za společníky a členy sdružení jiné pohledávky My se zatím budeme zabývat pohledávkami z obchodního styku, hlavně pohledávkami za odběrateli. Pohledávky nejčastěji vznikají z obchodního styku, tj. vůči odběratelům – za dodávky našich výrobků, zboží či služeb, a to na základě dokladu, který se obvykle nazývá faktura vydaná či faktura odběratelská. Pohledávku tedy máme vůči odběrateli po dobu její splatnosti – vydaná faktura je splatná například 10 či 14 dní (obvyklé jsou ale i delší či kratší splatnosti). Pohledávky nejčastěji zanikají jejich zaplacením – na bankovní účet, v hotovosti apod.

23

2 Evidence pohledávek z obchodního styku syntetická evidence - účet 311 – Odběratelé (účet AKTIV) analytická evidence: podle jednotlivých odběratelů, na dlouhodobé a krátkodobé Pohledávky z obchodního styku se evidují v tzv. knize vydaných faktur, kam se zapisují údaje jako je identifikace (číslo) faktury, osoba dlužníka (odběratele), částka k úhradě celkem, datum vystavení faktury, datum splatnosti a dále informace o tom, kdy, jakým způsobem, na základě jakého dokladu a v jaké výši byla pohledávka zaplacena. Souhrn neuhrazených FaV z knihy vydaných faktur musí souhlasit se zůstatkem syntetického účtu 311 – Odběratelé. Vše o zpracování vydaných faktur je upraveno vnitřní směrnicí účetní jednotky (jak se číslují vydané faktury, kdo ji vystavuje, kdo podepisuje apod.) Datem uskutečnění účetního případu (= datum, ke kterému účtujeme účetní případ do účetní knihy) bývá ve většině firem datum vystavení faktury

3 Účtování pohledávek z obchodního styku Účtování pohledávek z obchodního styku vznik pohledávky se účtuje většinou podle vydaných faktur zánik pohledávky (její zaplacení) se účtuje buď podle PPD nebo VBÚ Faktura vydaná (budeme značit FaV) popisuje vznik pohledávky za odběratelem vyhotovujeme ve 2 vyhotovením (jedno si nechám, druhé pošlu zákazníkovi)

KNIHA 3: EVIDENCE A ÚČTOVÁNÍ ZÁVAZKŮ 1 Závazky a jejich členění Závazek vyjadřuje povinnost účetní jednotky zaplatit věřiteli. Závazek většinou zaniká zaplacením. Závazky se též označují jako dluhy. Závazky představují zdroje krytí majetku účetní jednotky, tj. pasiva podniku Závazky můžeme členit z hlediska času: krátkodobé závazky (splatnost do 1 roku) dlouhodobé závazky (splatnost delší než 1 rok) Dále můžeme závazky členit na: závazky z obchodního styku závazky vůči zaměstnancům závazky vůči státu (finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám, správě sociálního zabezpečení) závazky vůči společníkům a členům sdružení jiné závazky Závazky nejčastěji vznikají vůči dodavatelům – jedná se o závazky z obchodního styku. Dodavatel nám dodá své výrobky, zboží či službu a než mu tuto dodávku uhradíme, máme vůči dodavateli závazek, tj. dluh. Závazky mají většinou určitou splatnost (např. 10 či 14 dní, ale i více či méně).

24

Závazek z obchodního styku vzniká obvykle na základě došlé (či dodavatelské) faktury (neboli faktury přijaté). Závazek vzniká většinou ke dni příchodu faktury do účetní jednotky. My se zatím budeme zabývat závazky z obchodního styku, hlavně závazky vůči dodavatelům.

2 Evidence závazků z obchodního styku syntetická evidence - účet 321 – Dodavatelé (účet PASIV) analytická evidence: podle jednotlivých dodavatelů Došlé faktury (závazky z obchodního styku) evidujeme obvykle tzv. knize došlých faktur, kde sledujeme označení (číslo) faktury, osobu dodavatele, celkovou částku k úhradě, datum vzniku závazku (např. datum, kdy faktura došla k nám do firmy), datum (předpokládané) splatnosti a následně též datum, způsob, doklad a výši úhrady – zániku závazku. Zatímco pohledávky a krátkodobé závazky evidujeme převážně ve 3. účtové třídě, pro dlouhodobé závazky je vymezena 4. účtová třída Souhrn neuhrazených FaD z knihy došlých faktur musí souhlasit se zůstatkem syntetického účtu 321 – Dodavatelé Vše o zpracování došlých faktur je upraveno vnitřní směrnicí účetní jednotky (jak se číslují došlé faktury, kdo je vystavuje, kdo podepisuje apod.) Datem uskutečnění účetního případu (= datum, ke kterému účtujeme účetní případ do účetní knihy) bývá ve většině firem datum přijetí faktury (datum příchodu faktury do účetní jednotky)

3 Účtování závazků z obchodního styku Vznik závazku se většinou účtuje podle faktur došlých, jeho zánik (zaplacení) se účtuje buď podle VPD nebo VBÚ Faktura došlá (budeme značit FaD) popisuje vznik závazku vůči dodavateli tento doklad obdržím od svého dodavatele, nikdy ho nesmím opravit (vnější doklad)

25




Zásoby 9 5 1

Autor:


Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví) Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Zásoby – základní pojmy 2. Výkladová skripta – Rozlišení materiálu, drobného majetku a SMV 3. Pracovní list 5 – Určení druhu zásoby - zadání 4. Pracovní list 5 - Určení druhu zásoby – řešení 5. Pracovní list 6 – Určení druhu materiálové zásoby - zadání 6. Pracovní list 6 – Určení druhu materiálové zásoby - řešení 7. Výkladová skripta – Evidence zásob 8. Výkladová skripta – Oceňování nakupovaných zásob, způsoby pořízení zásob 9. Výkladová skripta – Účtování pořízení nakupovaných zásob - materiál 10. Pracovní list 7 – Účtování materiálu – zadání 11. Pracovní list 7 – Účtování materiálu – řešení 12. Výkladová skripta – Účtování pořízení nakupovaných zásob - zboží 13. Pracovní list 8 – Účtování zboží – zadání 14. Pracovní list 8 – Účtování zboží – řešení 15. Výkladová skripta – Zásoby vlastní výroby 16. Výkladová skripta – Inventarizace zásob 17. Pracovní list 9 – Účtování inventarizačních rozdílů u zásob – zadání 18. Pracovní list 9 – Účtování inventarizačních rozdílů u zásob – řešení 19. Průběžný test

26

Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta – Zásoby – základní pojmy 2. Prostudujte si výkladová skripta – Rozlišení materiálu, drobného majetku a SMV 3. Vypracujte úkoly v pracovním listu 5 4. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 5 5. Vypracujte úkoly v pracovním listu 6 6. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 6 7. Prostudujte si výkladová skripta – Evidence zásob 8. Prostudujte si výkladová skripta – Oceňování nakupovaných zásob, způsoby pořízení zásob 9. Prostudujte si výkladová skripta – Účtování pořízení nakupovaných zásob - materiál 10. Vypracujte úkoly v pracovním listu 7 11. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 7 12. Prostudujte si výkladová skripta – Účtování pořízení nakupovaných zásob - zboží 13. Vypracujte úkoly v pracovním listu 8 14. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 8 15. Prostudujte si výkladová skripta – Zásoby vlastní výroby 16. Prostudujte si výkladová skripta – Inventarizace zásob 17. Vypracujte úkoly v pracovním listu 9 18. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 9 19. Zopakujte si látku v průběžném testu Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií, Praha, Fortuna, 1998 vlastní archiv

27

TÉMA 4: ZÁSOBY KNIHA 1: ZÁSOBY – ZÁKLADNÍ POJMY 1 Základní pojmy ZÁSOBY = představují oběžný majetek, který alespoň po nějakou dobu ukládáme do skladů. Sklad = ta část účetní jednotky, v níž se shromažďují různé předměty, které jsou určeny k podnikání Z hlediska stupně rozpracovanosti skladovaných zásob:  sklad materiálu  sklad polotovarů  sklad výrobků Popř. v obchodní účetní jednotce – sklad zboží Typickými složkami zásob jsou:  Materiál  Nedokončená výroba  Polotovary vlastní výroby  Výrobky  Zboží  Zvířata

2 Nakupované zásoby Materiál (dle vyhlášky č. 500/2002 Sb.) zahrnuje mimo jiné: a) suroviny (tj. základní materiál, který při výrobním procesu přechází zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu) b) pomocné látky (které přecházejí také do výrobku, ale netvoří jeho podstatu) c) provozovací látky (látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čistící prostředky) d) náhradní díly e) obaly a obalové materiály (pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží) f) další movité věci s dobou použitelnosti kratší než jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění g) drobný hmotný majetek ( = samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než jeden rok, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách, tj. většinou nesplňuje hranici pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku, v současné době Kč 40 000,-) h) pokusná zvířata

28

Zboží a) produkty, které účetní jednotka koupí a v nezměněné formě prodá b) výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen c) zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji (s výjimkou jatečních zvířat)

3 Zásoby vlastní výroby Nedokončená výroba Produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým polotovarem nebo výrobkem (nelze je samostatně prodat) Polotovary vlastní výroby Odděleně evidované produkty, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu výrobní jednotky Výrobky Produkty vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky

4 Zvířata Zvířata Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny, včetně jatečních zvířat, která nejsou vykazována v položkách dlouhodobého majetku, materiálu nebo zboží mladá chovná zvířata, (jakmile dospějí a stanou se plemennými jedinci, přeúčtují se do dlouhodobého hmotného majetku), zvířata na výkrm (za účelem prodeje, či užití ve vlastní účetní jednotce), další zvířata, např. kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček a hus na výkrm (jejich podnikatelský přínos může být realizován v podobě kožešin, medu, vajec) dále sem ale mohou patřit i služební psi držení za účelem ostrahy, o nichž účetní jednotka rozhodla, že o nich nebude účtováno jako o dlouhodobém majetku

29

KNIHA 2: ROZLIŠENÍ MATERIÁLU, DROBNÉHO HMOTNÉHO MAJETKU A SMV 1 Rozlišení materiálu, drobného majetku, SMV

2 Schéma rozlišení

3 Drobný hmotný majetek Seznámili jsme se s novým pojmem: drobný hmotný majetek Jde tedy o movitou věc, která má dobu použitelnosti delší než 1 rok, ale cenu nižší než Kč 40 000,- (v současné době je ve většině účetních jednotek určena tato hranice, protože jde o hranici ze zákona o daních z příjmů) Tento majetek se většinou účtuje rovnou do nákladů a eviduje se v evidenci drobného majetku. Patří sem dost věcí: např. vrtačky, stavební nářadí, notebooky apod.

4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly v pracovních listech - Určení druhu zásoby - Určení druhu materiálové zásoby 30

Pracovní list 5 – Určení druhu zásob Zařaďte níže uvedený majetek do jednotlivých skupin: A – materiálové zásoby B – zboží C – nedokončená výroba D – polotovary vlastní výroby E – vlastní výrobky F – nejde o zásobu

Úkol č. 1: Firma DORTÍK, s. r. o. se zabývá výrobou cukrářských výrobků, určete jednotlivé druhy zásob malý šlehač za Kč 5 000,profimixér za Kč 65 000,mouka, cukr, droždí, vejce za Kč 60 000,marcipánové ozdoby na svatební dorty (sami jsme si je vyrobili a také je prodáváme samostatně) v hodnotě Kč 1 600,budova, ve které máme výrobnu Kč 2 345 000,upečené vánoční cukroví za Kč 15 000,ušlehaný krém v hodnotě Kč 240,upečený svatební dort v hodnotě Kč 2 000,upečené korpusy na dorty (také prodáváme) v hodnotě Kč 2 300,těsto na vánoční cukroví (linecké apod.) v hodnotě Kč 13 400,(také ho prodáváme) Úkol č. 2: Firma AJETO, s. r. o. se zabývá nákupem a prodejem výpočetní techniky, určete jednotlivé druhy zásob velké igelitové tašky pro zákazníky za Kč 55 700,peníze na našem běžném účtu u ČSOB v Liberci Kč 871 000,20 ks počítačů po Kč 44 000,-, které jsme nakoupili a chceme je hned prodat 1 ks počítače za Kč 44 000,-, který jsme nakoupili a budeme ho ve firmě používat dodávkové auto Kč 670 000,náhradní díly na toto dodávkové auto v hodnotě Kč 16 000,poštovní známky v hodnotě Kč 200,-

31

Pracovní list 6 – Určení druhu materiálových zásob Zařaďte níže uvedený majetek do jednotlivých skupin: a – suroviny, základní materiál b – pomocné látky c – provozovací látky d – náhradní díly e – obaly f – další movité věci s dobou použitelnosti kratší než 1 rok bez ohledu na výši ocenění g – samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než 1 rok považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách h – nejde o materiálovou zásobu, ale o jiný druh zásoby i – nejde vůbec o zásoby, ale o jiný druh majetku

Úkol č. 1: Firma VLÁČEK, s. r. o. se zabývá výrobou dřevěných hraček, určete druh materiálové zásoby dřevo za Kč 675 766,papírové krabice na výrobky za Kč 124 300,software do počítače pro vývoj nových hraček Kč 75 000,dřevěná kolečka za Kč 23 400,- (sami jsme si je vyrobili, také je prodáváme) vruty (šroubky) do dřeva Kč 6 700,bezbarvý ekologický lak na dřevo za Kč 27 900,dřevěné mašinky za Kč 540 000,protikorozní spreje za Kč 3 000,barvy na dřevo za Kč 24 560,bruska na dřevo za Kč 30 643,brusný pás za Kč 2 721,jednorázový měřicí přístroj za Kč 44 000,odmašťovače za Kč 3 450,kotoučová pila s předřezem za Kč 147 161,náhradní kotouč do kotoučové pily za Kč 4 350,dodávkové auto za Kč 540 000,zimní pneumatiky na toto auto za Kč 34 000,pohonné hmoty (nafta) do tohoto auta za Kč 2 000,-

32

KNIHA 3: EVIDENCE ZÁSOB 1 Nutnost evidence zásob Proč je nutná evidence zásob? Zásoby se musí pečlivě evidovat (celkově i podrobněji) Je nezbytné mít přesný přehled o jednotlivých druzích materiálu, zajistit včasné doplňování zásob a udržovat jejich přiměřenou výši velká zásoba x malá zásoba váže moc peněz ohrožení plynulosti výroby potíže se skladováním

2 Úkol evidence zásob Co je úkolem evidence nakupovaných zásob? 1) zaznamenat pořízení materiálu (zboží), jeho příjem na sklad, výdej ze skladu a jeho spotřebu při hospodářských činnostech 2) poskytnout podklady pro kontrolu stavu zásob Co je úkolem evidence zásob vlastní výroby? 1) zaznamenat přírůstek nedokončené výroby, úbytek nedokončené výroby, přírůstek polotovarů vlastní výroby, úbytek polotovarů vlastní výroby, přírůstek hotových výrobků a úbytek hotových výrobků (např. při prodeji) 2) poskytnout podklady pro kontrolu stavu zásob

3 Druhy evidence zásob syntetická (celková, udává celkovou hodnotu zásob v Kč) analytická (skladní karta zásob)  podle jednotlivých skladů  podle druhů zásob = zřizuje se pro každý druh zásoby, zapisuje se do nich podle příjemek, výdejek, převodek c) operativní = závěsný štítek (slouží pro orientaci skladníka ve skladu, vyskytují se přímo u skladovaného druhu materiálu nebo zboží, většinou je vyplňován v měrných jednotkách, obsahuje minimální zásobu nutnou pro plynulost výroby) a) b)

Formy vedení evidence: - ručně - na počítači (v současné době už převažuje)

33

4 Evidence nakupovaných zásob – postup

5 Způsoby evidence zásob Způsob A evidence zásob (průběžný způsob účtování) = v průběhu účetního období se složky pořizovací ceny nakupovaných zásob účtují na MD příslušného účtu pořízení (111 – Pořízení materiálu, 131 – Pořízení zboží); při převzetí zásob na sklad se zaúčtuje na MD účtu určeného ke sledování zásob (112 – Materiál na skladě, 132 – Zboží na skladě a v prodejnách) a na D účtu pořízení (111, 131); spotřeba materiálu a prodej zboží se účtují na MD příslušných nákladových účtů (501, 504) a na stranu D účtu určeného ke sledování zásob Způsob B evidence zásob (periodický způsob účtování) = v průběhu účetního období se složky pořizovací ceny nakupovaných zásob účtují přímo do nákladů (501 – Spotřeba materiálu, 504 – Prodané zboží); při uzavírání účetních knih se počáteční stavy příslušných účtů zásob převedou na MD příslušných nákladových účtů (501, 504), poté se účetní stav zásob podle evidence o zásobách zaúčtuje na MD příslušného účtu zásob (112, 132) souvztažně s příslušným nákladovým účtem (501, 504). I při způsobu B evidence zásob je nutné vést evidenci o zásobách (skladovou evidenci) tak, aby bylo možné zjistit a prokázat stav zásob včetně ocenění i v průběhu účetního období. Při použití obou způsobů by mělo dojít ke stejným konečným stavům rozvahových a výsledkových účtů. Účetní jednotka může zaúčtovat zásoby způsobem A i způsobem B. Při účtování podle míst uskladnění (odpovědných osob) však může být uplatněn pouze jeden z uvedených způsobů. Způsob B evidence zásob bude probírán v modulu Účetnictví - podmodul Účtování u plátce DPH.

34

KNIHA 4: OCEŇOVÁNÍ NAKUPOVANÝCH ZÁSOB, ZPŮSOBY POŘÍZENÍ ZÁSOB 1 Způsoby pořízení zásob Zásoby můžeme pořídit:  nákupem (z tuzemska, ze zemí EU, z třetích zemí)  darem  vkladem do podnikání  vlastní výrobou Zatím se budeme zabývat pouze pořízením materiálu nákupem v tuzemsku.

2 Stanovení pořizovací ceny nakupovaných zásob Nakupované zásoby (materiál a zboží) oceňujeme při pořízení nákupem pořizovací cenou. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. Do nákladů, které souvisí s pořízením zásob, patří:  doprava materiálu  pojištění při dopravě  provize  clo Je velkou chybou účtovat tyto náklady rovnou na nákladové účty.

35

KNIHA 5: ÚČTOVÁNÍ POŘÍZENÍ NAKUPOVANÝCH ZÁSOB – MATERIÁL 1 Nový účet 111 - Pořízení materiálu Převážnou část materiálových zásob tedy nakoupíme a spotřebujeme při výrobě našich výrobků. Některé účty, které se používají při účtování nakupovaných zásob, už známe: 321 - Dodavatelé (P) – konečný stav tohoto účtu nám udává, závazek vůči dodavatelům 112 - Materiál na skladě (A) – konečný stav tohoto účtu nám udává hodnotu materiálu ve skladě materiálu 501 - Spotřeba materiálu (N) – nákladový účet, který používáme při účtování vyskladnění materiálu Nový účet: 111 - Pořízení materiálu kalkulační účet (neobjeví se v rozvaze, k 31. 12. bude mít nulový zůstatek) kalkulační znamená, že jeho úkolem je zjistit (vykalkulovat, vypočítat) pořizovací cenu nakupovaných zásob

2 Účtování pořízení materiálových zásob – v hlavní knize: 1) FaD za materiál Kč 34 000,- (100 kg) 2) VPD - doprava materiálu zaplacena v hotovosti Kč 2 000,3) VPD - pojištění materiálu při dopravě Kč 590,4) Příjemka - dodávka materiálu přijata na sklad Kč ...... (100kg) Cena dodávky se skládá v našem případě z ceny za material, dopravu a pojištění při dopravě, tj. Kč 34 000,- + Kč 2 000,- + Kč 590,- = Kč 36 590,Jak zjistíme pořizovací cenu materiálu na měrnou jednotku (v našem případě na 1 kg)? Vydělíme Kč 36 590,- / 100 kg, tzn. pořizovací cena 1 kg materiálu je Kč 365,90. V této ceně bude evidováno těchto 100 kg na skladě. 5) Výdejka - výdej 50 kg materiálu do spotřeby Kč ..... 50 kg x Kč 365,90 tj. Kč 18 295,-

36

3 Účtování pořízení materiálových zásob – v deníku:

4 Doprava materiálu Doprava materiálu, zboží, dlouhodobého majetku může být provedena těmito způsoby: a) smluvním dopravcem, od kterého mi přijde faktura b) autem dodavatele c) naším autem (ve vlastní režii) 4.1 Smluvním dopravcem

4.2 Autem dodavatele Pak mám na faktuře za materiál (zboží) o položku více a účtuji najednou s cenou za materiál nebo zboží

4.3 Naším autem, ve vlastní režii Máme auto v majetku firmy, kterým jezdíme pro materiál (zboží), do tohoto auta kupujeme pohonné hmoty, platíme silniční daň, opravujeme ho, odepisujeme – to jsou všechno náklady, které by neměly zatím být náklady, protože souvisí s pořízením zásob, takže do nákladů by se měly dostat až v okamžiku vyskladnění materiálu nebo zboží ze skladu, proto zaúčtujeme tzv. aktivaci služeb =přeúčtováním na účet 111 (MD) dostanu tyto náklady na účet pořízení a zároveň zaúčtováním na účet 622 „neutralizuji“ výsledek hospodaření

5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování materiálu

37

Pracovní list 7 – Účtování pořízení materiálu Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou plastových výrobků, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 1. FaD1 za nákup granulí Kč 2 405 000,2. VPD za dopravu granulí Kč 125 700,3. VPD zaplaceno pojistné při dopravě granulí Kč 8 200,4. Příjem. granule převzaty na sklad 5. FaD2 za barviva Kč 18 550,- a doprava těchto barviv Kč 1 000,6. Příjem. na barviva 7. VBÚ - zaplacena FaD1 - zaplacena FaD2 - bankovní poplatky Kč 104,8. Výdej. granule Kč 576 000,barviva Kč 6 500,Úkol č. 2: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou konfekce, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč 1. FaD1 za 200 m látky A, cena Kč 360,-/1 m 2. VÚD doprava látky A ve vlastní režii Kč 1 575,3. Příj. na látku A 4. FaD2 za 500 m látky B (cena Kč 264,-/1 m) 5. FaD3 za dopravu látky B 1 700,- od soukromého dopravce 6. Příj. na látku B 7. Výdej. látky do výroby Kč 26 000,8. FaV prodej pánské konfekce Kč 57 600,9. PPD tržby za pánskou konfekci 4 400,-

D v Kč

Úkol č. 3: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou nábytku, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 1. FaD1 za smrková prkna Kč 260 000,2. FaD2 za dopravu smrkových prken Kč 55 000,3. Příjem. prkna převzata na sklad 4. Výdej. ve sledovaném měsíci spotřeba poloviny nakoupených prken 5. VBÚ - úhrada FaD1 - úhrada FaD2 6. VPD nákup ředidel a laků Kč 25 000,7. VÚD doprava ředidel a laků ve vlastní režii Kč 520,8. Příjem. převzetí ředidel a laků na sklad

38

Úkol č. 4: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou pečiva, do deníku: Text MD D MD v Kč D v Kč Dat. Dokl. 1. FaD1 za nákup mléka Kč 15 400,2. VPD za dopravu mléka Kč 2 890,3. Příjem. mléko převzato na sklad 4. FaD2 za vejce Kč 4 000,- a jejich dopravu Kč 300,5. Příjem. vejce převzaty na sklad 6. FaD3 na 10 t hladké mouky (1 t / 6 800,-) 7. FaD4 na 5 t cukru (1 t / 18 200,-) 8. VÚD doprava mouky hladké Kč 2 400,- ve vlastní režii 9. FaD5 za dopravu cukru 3 050,- od soukromého dopravce 10. Příj. na mouku 11. Příj. na cukru 12. VBÚ poskytnut krátkodobý bank. úvěr 13. VÚÚ poskytnut krátkodobý bank. úvěr 14. VBÚ úhrada FaD1 úhrada FaD2 úhrada FaD3

bankovní poplatky 15. Výdej

úroky z vkladu úroky z úvěru na materiál

39

500 000

500 000

340 70 3 000 56 000

340 70 3 000 56 000

KNIHA 6: ÚČTOVÁNÍ POŘÍZENÍ NAKUPOVANÝCH ZÁSOB – ZBOŽÍ 1 Nový účet 131 - Pořízení zboží Zboží jsou produkty, které nakoupíme a v nezměněné formě prodáme. Při nákupu je oceňujeme pořizovací cenou. Některé účty, které se používají při účtování nakupovaných zásob, už známe: Nový účet: 131 - Pořízení zboží kalkulační účet (neobjeví se v rozvaze, k 31. 12. bude mít nulový zůstatek) kalkulační znamená, že jeho úkolem je zjistit (vykalkulovat, vypočítat) pořizovací cenu nakupovaných zásob

2 Účtování pořízení zásob zboží – v deníku: Odběrateli fakturujeme v prodejní ceně - jde o náš výnos. Vyskladnění zboží účtujeme v nákupní ceně - jde o náš náklad. Prodejní cena je vyšší o obchodní marži účetní jednotky.

3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování zboží

40

Pracovní list 8 – Účtování pořízení zboží Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se nákupem a prodejem hraček, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 1. FaD1 za nákup stavebnic Kč 405 000,2. VPD za dopravu stavebnic Kč 45 200,3. VPD zaplaceno pojistné při dopravě stavebnic Kč 2 200,4. Příjem. stavebnice převzaty na sklad 5. FaD2 dřevěné kostičky Kč 9 550,- a dopravu těchto kostiček Kč 1 200,6. Příjem. na dřevěné kostičky 7. VBÚ - zaplacena FaD1 - zaplacena FaD2 - bankovní poplatky Kč 104,8. FaV na stavebnice Kč 385 000,9. PPD prodány dřevěné kostičky v hotovosti Kč 8 460,10. Výdej. stavebnice Kč 225 000,kostičky Kč 4 500,Úkol č. 2: Určete obchodní marži v předchozím příkladu: Úkol č. 3: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se nákupem a prodejem konfekce, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 1. FaD1 za 50 ks sukní, cena Kč 460,-/1 ks 2. VÚD doprava sukní ve vlastní režii Kč 675,3. Příj. na sukně 4. FaD2 za 80 ks šatů (cena Kč 854,-/1 ks) 5. FaD3 za dopravu šatů Kč 900,- od soukromého dopravce 6. Příj. na šaty 7. PPD prodej sukní Kč 17 250,prodej šatů Kč 66 825,8. Výdej. sukní, šatů Kč 26 000,Úkol č. 4: Určete obchodní marži v předchozím příkladu:

41

KNIHA 7: ZÁSOBY VLASTNÍ VÝROBY 1 Probrání tématu Toto téma bude probráno v kurzu Účtování u plátce DPH - Zásoby - evidence zásob vlastní výroby

KNIHA 8: INVENTARIZACE ZÁSOB 1 Inventarizace zásob materiálu, zboží Podle zákona o účetnictví se musí alespoň jednou ročně provést inventarizace majetku a závazků. Nejčastěji se provádí k poslednímu dni účetního období. 1. Zjistíme skutečný stav zásob (přepočítání, vážení, změření) = fyzická inventura; výsledkem fyzické inventury je inventurní soupis, ve kterém je uveden skutečný stav zásob zjištěný inventurou. Inventurní soupis musí obsahovat náležitosti stanovené zákonem o účetnictví. 2. Porovnáme se stavem ve skladové evidenci (skladních kartách) = účetním stavem zásob 3. Mohou vzniknout inventarizační rozdíly: a) manko do normy přirozeného úbytku zásob b) manko nad normu přirozeného úbytku zásob c) přebytek zásob Norma přirozeného úbytku materiálu Některé druhy materiálu mohou: vyschnout (barvy), rozprášit se (mouka a jiné sypké materiály) apod. „zmizet“, aniž by za to někdo mohl. Účetní jednotka si stanoví pro takový druh materiálu tzv. normu přirozeného úbytku a toto stanovené množství se pak účtuje jako normální spotřeba materiálu. Tato norma přirozeného úbytku je uvedena ve vnitřní směrnici účetní jednotky. Norma přirozeného úbytku a ztratné u zboží (normy nezaviněných mank) K přirozeným úbytkům vyplývajícím z povahy zboží patří úbytky zboží vzniklé vysušením, vypařením, vychlazením, vymražením, prosakováním, táním, rozlitím, rozptýlením, rozsypáním, rozdrobením, krájením, porcováním, řezáním, tvrdnutím, ulpěním na obalech nebo jiných předmětech U ztratného se jedná např. o rozbití zboží při navážení a manipulaci při nezjištění odpovědné osoby nebo o krádeže zboží zákazníky, kteří nebyli přistiženi, zejména u samoobslužného prodeje.

42

2 Účtování inventarizační rozdílů u materiálu – v hlavní knize:

1) VÚD - manko materiálu A do normy přirozeného úbytku Kč 400,2) VÚD - manko nad normu B (nebo zaviněné) Kč 2 000,3) VÚD - přebytek materiálu C Kč 300,4) VÚD - předpis manka nad normu skladníkovi k úhradě 5) PPD - úhrada předepsané náhrady skladníkem

3 Účtování inventarizačních rozdílů u zásob materiálu a zboží – v deníku: Účtování inventarizačních rozdílů u materiálu v deníku:

Účtování inventarizačních rozdílů u zboží – v deníku:

Pozor na odlišnost oproti účtování inventarizačních rozdílů u finančních účtů. Inventarizační rozdíly u zásob neovlivňují finanční náklady a výnosy, ale provozní, účtujeme tedy na účty účtových skupin 54x a 64x.

4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování inventarizačních rozdílů u zásob

43

Pracovní list 9 – Účtování inventarizačních rozdílů u zásob Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy, které vyplývají z provedené řádné inventarizace. Účetní období v účetní jednotce je kalendářní rok. Skutečný stav Účetní stav Kč 220 000,Kč 220 800,Materiál A Kč 115 000,Kč 114 620,Materiál B Norma přirozeného úbytku u materiálu A a B je Kč 300,-. Manka nad normu firma předepisuje zaměstnancům k náhradě. Datum Doklad

Text

MD

D

MD v Kč

D v Kč

Úkol č. 2: Zaúčtujte uvedené účetní případy, které vyplývají z provedené mimořádné inventarizace z důvodu změny zodpovědné osoby k 30. 4. Skutečný stav Účetní stav Kč 110 000,Kč 110 200,Materiál C Kč 615 000,Kč 615 500,Materiál D Norma přirozeného úbytku u materiálu C a D není stanovena Manka nad normu firma předepisuje zaměstnancům k náhradě. Datum Doklad

Text

MD

D

MD v Kč

D v Kč

Úkol č. 3: Zaúčtujte uvedené účetní případy, které vyplývají z provedené mimořádné inventarizace z důvodu změny zodpovědné osoby k 30. 6. Skutečný stav Účetní stav Kč 852 000,Kč 852 400,Zboží X Kč 205 000,Kč 205 400,Zboží Z Norma přirozeného úbytku u zboží X není stanovena. U zboží Z je Kč 500,Manka nad normu firma předepisuje zaměstnancům k náhradě. Datum Doklad

Text

MD

D

MD v Kč

Odpovězte na otázky průběžného testu: Úvěry, pohledávky, závazky, zásoby

44

D v Kč




Dlouhodobý majetek 10 4 0

Autor:


Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví) Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Dlouhodobý majetek – základní pojmy 2. Výkladová skripta – Opakování pojmu – drobný majetek 3. Pracovní list 10 – Účtování pořízení drobného majetku - zadání 4. Pracovní list 10 - Účtování pořízení drobného majetku – řešení 5. Výkladová skripta – Evidence dlouhodobého majetku 6. Výkladová skripta – Oceňování dlouhodobého majetku, způsoby pořízení DM 7. Výkladová skripta – Účtování pořízení dlouhodobého majetku nákupem 8. Pracovní list 11 – Účtování pořízení dlouhodobého majetku – zadání 9. Pracovní list 11 – Účtování pořízení dlouhodobého majetku – řešení 10. Výkladová skripta – Druhy odpisů 11. Výkladová skripta – Účetní odpisy 12. Výkladová skripta – Právní úprava účetních odpisů 13. Výkladová skripta – Výpočty účetních odpisů 14. Pracovní list 12 – Výpočty účetních odpisů – zadání 15. Pracovní list 12 – Výpočty účetních odpisů – řešení 16. Výkladová skripta – Účtování odpisů 17. Pracovní list 13 – Vyhotovení přehledu odpisů a účtování odpisů – zadání 18. Pracovní list 13 – Vyhotovení přehledu odpisů a účtování odpisů – řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta – Dlouhodobý majetek – základní pojmy 2. Prostudujte si výkladová skripta – Opakování pojmu – drobný majetek 3. Vypracujte úkoly v pracovním listu 10 4. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 10 5. Prostudujte si výkladová skripta – Evidence dlouhodobého majetku 6. Prostudujte si výkladová skripta – Oceňování dlouhodobého majetku, způsoby pořízení DM 7. Prostudujte si výkladová skripta – Účtování pořízení dlouhodobého majetku nákupem 8. Vypracujte úkoly v pracovním listu 11 9. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 11 10. Prostudujte si výkladová skripta – Druhy odpisů 11. Prostudujte si výkladová skripta – Účetní odpisy 12. Prostudujte si výkladová skripta – Právní úprava účetních odpisů 13. Prostudujte si výkladová skripta – Výpočty účetních odpisů 14. Vypracujte úkoly v pracovním listu 12

45

15. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 12 16. Prostudujte si výkladová skripta – Účtování odpisů 17. Vypracujte úkoly v pracovním listu 13 18. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 13 Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií, Praha, Fortuna, 1998 Bulla, Miroslav. Daňové versus účetní odpis majetku. Dostupné z WWW http://www.ucetnikavarna.cz/blog/detail-prispevku/articleid-185-danove-versus-ucetni-odpisymajetku/ vlastní archiv

46

TÉMA 5: DLOUHODOBÝ MAJETEK KNIHA 1: DLOUHODOBÝ MAJETEK – ZÁKLADNÍ POJMY 1 Členění dlouhodobého majetku DLOUHODOBÝ MAJETEK = představují majetek, který nemění svoji podobu, opotřebovává se, doba použitelnosti je delší než 1 rok Dlouhodobý majetek dělíme na  Dlouhodobý hmotný majetek  Dlouhodobý nehmotný majetek  Dlouhodobý finanční majetek

2 Dlouhodobý hmotný majetek (dále DHM)

V našich jednoduchých příkladech se zaměříme hlavně na účtování samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí, staveb a pozemků.

47

3 Dlouhodobý nehmotný majetek (dále DNM) Obsahuje majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určení účetní jednotkou (v současné době účetní jednotky volí Kč 60 000,- dle zákona o daních z příjmů), jde zejména o:

V našich jednoduchých příkladech se zaměříme na účtování zřizovacích výdajů a software.

4 Dlouhodobý finanční majetek Toto téma bude probráno v modulu Účetnictví – podmodulu Účetnictví u plátce DPH – tématu Zúčtovací vztahy – cenné papíry

48

KNIHA 2: OPAKOVÁNÍ POJMU – DROBNÝ MAJETEK 1 Drobný hmotný majetek S termínem drobný hmotný majetek jsme se již seznámili v podkapitole Zásoby Drobný hmotný majetek = hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok, ale pořizovací cenou nižší než Kč 40 000,Účtujeme o něj jako o zásobách (je součástí materiálových zásob) a) buď budeme účtovat jako pořízení materiálu b) nebo rovnou všechny složky pořizovací ceny DHM na účet 501 – Spotřeba materiálu

2 Drobný nehmotný majetek Pro úplnost uvádíme nový pojem: drobný nehmotný majetek Drobný nehmotný majetek = nehmotný majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok, ale pořizovací cenou nižší než Kč 60 000,Účtujeme vždy na účet 518 – Ostatní služby Pro drobný hmotný i nehmotný majetek platí, že ho musíme vždy zapsat do evidence drobného majetku. (Firma si určuje hranici pro tento zápis)

3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování pořízení drobného majetku

49

Pracovní list 10 – Účtování drobného majetku Úkol č. 1: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá ekonomickým poradenstvím, do deníku Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 9. 7. FaD za notebook Kč 18 450,9. 7. zařazení notebooku do užívání 14. 9. FaD za uživatelský software Kč 55 399,15. 9. zařazení software do užívání Úkol č. 2: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá stavebními pracemi, do deníku Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč 2. 5. VPD za vrtačku Kč 7 999,2. 5. zařazení vrtačky do užívání 10. 7. VPD za zbíjecí kladivo Kč 17 540,10. 7. zařazení zbíjecí kladivo do užívání 12. 8. VPD za 8 ks koleček po Kč 1 500,12. 8. zařazení koleček do užívání Úkol č. 3: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá propagací, do deníku Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč 12. 12. FaD za fotoaparát Kč 33 890,12. 12. zařazení fotoaparátu do užívání 16. 12. VPD za program pro úpravu fotografií a vkládání textu Photoshop Kč 3 999,16. 12. zařazení programu do užívání Úkol č. 4: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá nákupem a prodejem zboží, do deníku Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč 12. 12. FaD za kontrolní pokladnu Kč 36 250,12. 12. zařazení kontrolní pokladny do užívání 16. 12. VPD za software do kontrolní pokladny za Kč 2 600,16. 12. zařazení do software do užívání

50

D v Kč

D v Kč

D v Kč

KNIHA 3: EVIDENCE DLOUHODOBÉHO MAJETKU 1 Úkoly evidence dlouhodobého majetku Co je úkolem evidence dlouhodobého majetku? 1) zaznamenat pořízení dlouhodobého majetku 2) zaznamenat opotřebení dlouhodobého majetku 3) zaznamenat vyřazení dlouhodobého majetku 4) poskytnout podklady pro kontrolu stavu dlouhodobého majetku Druhy evidence: a) syntetická (celková, udává celkovou hodnotu DM v Kč) b) analytická  podle inventárních předmětů (inventární karta dlouhodobého majetku) = zřizuje se pro každý inventární předmět, zapisuje se do ní podle protokolu o zařazení DM, vnitřních účetních dokladů, protokolu o vyřazení DM c) operativní = protokoly o zařazení DM, protokoly o vyřazení DM, odpisové plány Formy vedení evidence:  ručně  na počítači (v současné době už převažuje) 

2 Evidence dlouhodobého majetku

51

3 Ukázka zápisu o zařazení DM

4 Ukázka inventární karty

52

5 Ukázka zápisu o vyřazení DM

53

KNIHA 4: OCEŇOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU, ZPŮSOBY POŘÍZENÍ DM 1 Oceňování hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku VSTUPNÍ CENA = cena, ze které se majetek odepisuje Druhy vstupní ceny (záleží na způsobu pořízení DM)  pořizovací cena  reprodukční pořizovací cena  vlastní náklady Nakupovaný DM oceňujeme při pořízení nákupem pořizovací cenou.

Co patří mezi náklady související s pořízením dlouhodobého majetku:  doprava dlouhodobého majetku  pojištění při dopravě dlouhodobého majetku  montáž dlouhodobého majetku  provize za zprostředkování dlouhodobého majetku  clo při dovozu z třetí země Co nikdy do pořizovací ceny nepatří:  opravy a údržby  daně spojené s pořízením dlouhodobého majetku, které zákon o daních z příjmů neuznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, (darovací daň), a dále daň z převodu nemovitostí  kursové rozdíly  náklady na přípravu pracovníků pro budované provozy a zařízení  smluvní pokuty a úroky z prodlení (popř. jiné sankce ze smluvních vztahů)

2 Způsoby pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Dlouhodobý majetek můžeme pořídit:  nákupem z tuzemska ze zemí EU z třetích zemí (ostatní země, které nejsou součástí EU)  darem (přijatý dar)  vkladem do podnikání (převodem majetku z osobního užívání do podnikání u OSVČ)  vlastní výrobou (vlastní činnosti)  finančním leasingem Zatím se budeme zabývat pouze dlouhodobým majetkem, který jsme pořídili nákupem v tuzemsku.

3 Ostatní základní pojmy Další důležité pojmy používané v souvislosti s dlouhodobým majetkem. ODPIS = peněžní vyjádření opotřebení dlouhodobého majetku za účetní období (1 rok) OPRÁVKY = součet všech odpisů za dobu používání ZŮSTATKOVÁ CENA = vstupní cena - oprávky 54

KNIHA 5: ÚČTOVÁNÍ POŘÍZENÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU NÁKUPEM 1 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem a)

Nákup SMV (stroje, auta, nábytku apod.)

Na účet 042 - Pořízení DM se účtují všechny složky pořizovací ceny, zaškolení zaměstnanců v našem výkladovém příkladu není součástí pořizovací ceny, proto jej účtujeme do nákladů.

2 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem b) Nákup SMV (počítač)

3 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem c) Nákup nemovitostí (pozemek, budova), nemovitosti se zapisují do katastru nemovitostí

Pozor v tomto případě při zařazení do užívání (to je ke dni podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí) používáme jiné majetkové účty: pro pozemky účet 031 - Pozemky pro budovy a stavby účet 021 – Stavby

55

4 Účtování pořízení dlouhodobého nehmotného majetku nákupem d) nákup software

Pro nehmotný majetek jako je např. software používáme účet pořízení 041 - Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku a majetkový účet 013 – Software

5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování pořízení dlouhodobého majetku

56

Pracovní list 11 – Účtování pořízení dlouhodobého majetku Úkol č. 1: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá vedením účetnictví, daňovým poradenstvím a auditorskými pracemi, do deníku Datum Dokl. Text MD D MD v Kč 10. 1. VPD nákup počítače s tiskárnou za Kč 48 600,10. 1. VÚD doprava počítače ve vlastní režii Kč 100,10. 1. VÚD zařazení počítače do užívání 13. 1. FaD za uživatelský software za Kč 128 000,13. 1. VÚD zařazení uživatelského software do užívání 26. 1. VBÚ platba faktury za software 23. 4. VPD nákup kopírky za Kč 44 000,23. 4. VÚD doprava kopírky ve vlastní režii Kč 150,26. 4. VPD instalace kopírky Kč 500,26. 4. VÚD zařazení kopírky do užívání 22. 8. FaD za osobní automobil Kč 456 000,22. 8. VÚD zařazení osobního auta 10. 9. VÚÚ platba FaD za osobní automobil

Úkol č. 2: Zaúčtujte násl. účetní případy ve firmě, která se zabývá stavebními pracemi, do deníku Datum Dokl. Text MD D MD v Kč 15. 1. FaD za stavební stroj Kč 7 250 652,15. 1. VPD za dopravu stavebního stroje Kč 48 000,15. 1. VPD pojištění stavebního stroje při dopravě Kč 15 600,26. 1. VÚD zařazení stavebního stroje do užívání 30. 1. VÚÚ - zaplacení FaD za stavební stroj z krátkodobého účelového úvěru - bankovní poplatky Kč 256,23. 4. FaD za nákladní automobil Kč 1 456 000,23. 4. VÚD zařazení nákladního auta

57

D v Kč

D v Kč

KNIHA 6: DRUHY ODPISŮ 1 Dělení majetku

2 Druhy odpisů

3 Daňové nebo účetní odpisy majetku Účetní jednotky mnohdy pro zjednodušení považují za účetní odpisy dlouhodobého majetku odpisy daňové, tj. účtují o odpisech zjišťovaných pro účely stanovení daňového základu. Takto zjištěné odpisy však nevyjadřují skutečné opotřebení majetku v procesu podnikání, tímto chybným odpisováním majetku pak může dojít k porušení zásady věrného zobrazení skutečnosti. Především u auditovaných společností jde zpravidla o nepřípustný způsob odpisování a může ovlivnit výrok auditora, protože účetní závěrka pak nemusí být věrným obrazem skutečnosti. Tento postup odpisování lze z důvodů administrativního zjednodušení používat snad jen u velmi malých firem s minimálním množstvím dlouhodobého majetku, které nepodléhají auditu a např. pro účely cenové kalkulace svých výrobků nepotřebují znát přesné kalkulační odpisy majetku.

58

KNIHA 7: ÚČETNÍ ODPISY 1 Stanovení správné metody účetních odpisů Každá účetní jednotka si musí stanovit určitý systém, jak bude dlouhodobý majetek odepisovat. Musí při tom vycházet z toho, jak jednotlivé druhy dlouhodobého majetku využívá. Např. pracuje-li stroj v třísměnném provozu, musí ho odepisovat rychleji než při jeho využití v jednosměnném provozu. Při vypracování odpisového plánu se musí vyřešit dvě základní otázky:  podle čeho se bude příslušný druh DM odepisovat, zda podle času nebo podle výkonu, zda není vhodné použít metodu komponentního odepisování;  zda roční (měsíční) odpisová sazba v % nebo odpis v Kč na jednotku výkonu budou po celou dobu odepisování stejné nebo se budou měnit; pokud se budou měnit, tak jakým způsobem; musí se tedy určit, zda půjde o odepisování rovnoměrné (lineární) nebo zrychlené (degresivní) nebo zpomalené (progresivní).

2 Co musím znát před sestavením odpisového plánu Pro odepisování je potřeba znát:  vstupní cenu majetku  dobu odepisování  metodu odepisování  popř. zbytkovou hodnotu majetku

3 Základní zásady při odepisování majetku: 1) vždy můžeme odepsat pouze vstupní cenu majetku, nikdy ne více 2) odpisy se zaokrouhlují na Kč nahoru

59

KNIHA 8: PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNÍCH ODPISŮ 1 Zákon o účetnictví

2 Vyhláška 500/2002 k zákonu o účetnictví

60

3 Vyhláška 500/2002 k zákonu o účetnictví – metoda komponentního odepisování

4 Český účetní standard pro podnikatele č. 013

61

KNIHA 9: VÝPOČTY ÚČETNÍCH ODPISŮ 1 Časový odpis bez zbytkové hodnoty – příklad 1 Účetní jednotka pořídila dodávkový automobil, jeho pořizovací cena je 720 000,- Kč. Tento inventární předmět byl zařazen do užívání dne 4. 1. 2012. Doba používání byla stanovena na 48 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek už v měsíci zařazení do užívání. Výpočet odpisů 1. rok: 720 000/48 = 15 000,- (to je měsíční odpis), protože účetní jednotka majetek pořídila a zařadila do užívání v lednu, budeme měsíční odpis násobit 12 měsíci a dostaneme roční odpis Kč 180 000,V dalších letech budou odpisy stejné.

2 Časový odpis bez zbytkové hodnoty – příklad 2 Účetní jednotka pořídila dodávkový automobil, jeho pořizovací cena je 720 000,- Kč. Tento inventární předmět byl zařazen do užívání dne 6. 9. 2012. Doba používání byla stanovena na 48 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek už v měsíci zařazení do užívání. Výpočet odpisů 1. rok: 720 000/48 = 15 000,- (to je měsíční odpis), protože účetní jednotka majetek pořídila a zařadila do užívání v srpnu, budeme měsíční odpis násobit 5 měsíci a dostaneme roční odpis v prvním roce Kč 75 000,V dalších letech (2., 3., 4. rok) budou odpisy stejné jako v minulém příkladu, protože budeme majetek odepisovat 12 měsíců. Poslední rok (všimněme si, že se odpis prodlouží do pátého roku) budeme odepisovat 7 měsíců.

62

3 Časový odpis se zbytkovou hodnotou – příklad 1 Účetní jednotka pořídila dodávkový automobil, jeho pořizovací cena je 720 000,- Kč. Tento inventární předmět byl zařazen do užívání dne 4. 1. 2012. Doba používání byla stanovena na 48 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek už v měsíci zařazení do užívání. Účetní jednotka uvažuje zbytkovou hodnotu automobilu Kč 120 000,- (plánuje, že automobil ještě prodá za Kč 120 000,-). V tomto případě odepisujeme do výše zbytkové hodnoty. Výpočet odpisů 1. rok: (720 000 – 120 000)/48 = 12 500,- (to je měsíční odpis), protože účetní jednotka majetek pořídila a zařadila do užívání v lednu, budeme měsíční odpis násobit 12 měsíci a dostaneme roční odpis Kč 150 000,V dalších letech budou odpisy stejné.

4 Časový odpis se zbytkovou hodnotou – příklad 2 Účetní jednotka pořídila dodávkový automobil, jeho pořizovací cena je 720 000,- Kč. Tento inventární předmět byl zařazen do užívání dne 6. 9. 2012. Doba používání byla stanovena na 48 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek už v měsíci zařazení do užívání. Účetní jednotka uvažuje zbytkovou hodnotu automobilu Kč 120 000,- (plánuje, že automobil ještě prodá za Kč 120 000,-). V tomto případě odepisujeme do výše zbytkové hodnoty. Výpočet odpisů 1. rok: (720 000 – 120 000)/48 = 12 500,- (to je měsíční odpis), protože účetní jednotka majetek pořídila a zařadila do užívání v srpnu, budeme měsíční odpis násobit 5 měsíci a dostaneme roční odpis v prvním roce Kč 62 500,V dalších letech (2., 3., 4. rok) budou odpisy stejné jako v minulém příkladu, protože budeme majetek odepisovat 12 měsíců. Poslední rok (všimněme si, že se odpis prodlouží do pátého roku) budeme odepisovat 7 měsíců.

63

5 Výkonové odpisy Účetní jednotka pořídila dodávkový automobil, jeho pořizovací cena je 720 000,- Kč. Tento inventární předmět byl zařazen do užívání dne 6. 9. 2012. Účetní jednotka se rozhodla uplatnit výkonové odpisy podle počtu ujetých km. Předpokládaný počet ujetých km je 300 000. V prvním roce ujel dodávkový automobil 100 000 km, v druhém roce 75 000 km, ve třetím roce 95 000 km a ve čtvrtém roce 70 000 km. Výpočet odpisů 1. rok: 720 000 / 300 000 km = odpis na 1 km = 2,40 Kč, odpis na 1 km násobíme počtem ujetých km v tomto případě 100 000, odpis je tedy 240 000,V dalších letech bude postup výpočtu stejný, lišit se bude pouze počet ujetých km Nesmíme zapomenout, že odepisujeme pouze do výše vstupní ceny, proto 4. rok už odepíšeme celou zůstatkovou cenu. Vypočtený odpis by byl vyšší.

6 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočty účetních odpisů

64

Pracovní list 12 – Výpočty účetních odpisů Úkol č. 1: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro časový odpis bez zbytkové hodnoty. Vstupní cena majetku je Kč 456 785,-, předpokládaná doba používání je stanovena na 5 let. Majetek byl zařazen do užívání 8. 8. letošního roku, účetní jednotka odepisuje majetek již v měsíci, ve kterém byl zařazen do užívání. Firma zaokrouhluje již měsíční odpisy. Rok

Vstupní cena

Oprávky

Odpis

Zůstatková cena

Úkol č. 2: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro časový odpis se zbytkovou hodnotou. Vstupní cena majetku je Kč 2 605 818,-, předpokládaná doba používání je stanovena na 4 roky. Předpokládá se zbytková hodnota majetku Kč 50 000,Majetek byl zařazen do užívání 11. 4. letošního roku, účetní jednotka odepisuje majetek již v měsíci, ve kterém byl zařazen do užívání. Firma zaokrouhluje již měsíční odpisy Rok Vstupní cena Odpis Oprávky Zůstatková cena

Úkol č. 3: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro výkonové odpisy Vstupní cena majetku je Kč 5 890 200,-. Předpokládaná doba používání je stanovena na výrobu 4 500 000 ks výrobků. Přepokládaný počet vyrobených ks je uveden v tabulce pro odpisový plán. Firma zaokrouhluje odpis na 1 ks výrobku na 2 desetinná místa, roční odpis na Kč nahoru. Rok

Počet vyrobených ks 300 000 1 880 000 1 690 000 780 900

Vstupní cena

Odpis

65

Oprávky

Zůstatková cena

KNIHA 10: ÚČTOVÁNÍ ODPISŮ 1 Způsob odepisování v ČR V ČR se používá nepřímý způsob odepisování. Znamená to, že po celou dobu, kdy dlouhodobý majetek používáme, ho evidujeme na majetkových účtech (021 – Stavby, 022 – SMV a SMV, 013 - Software) ve vstupní ceně.

2 Nové účty 551 – Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (nákladový účet) účty oprávek 07x, 08x jsou to kontraaktivní účty, tzn., že jsou to rozvahové účty, které mají pasivní zůstatky (a chovají se jako pasivní), ale ve výkazu ROZVAHA se oprávky uvádí jako položky snižující aktiva ve sloupečku Korekce (opravují vstupní cenu na zůstatkovou cenu) účet 081 – Oprávky ke stavbám účet 082 – Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí účet 073 – Oprávky k software

3 Účtování odpisů V našem účetnictví se tedy odepisuje nepřímo prostřednictvím oprávek. Co je pro firmu odpis? a) náklad, proto nám vzniká náklad, který zaúčtujeme na účet 551 – Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (na straně MD) b) součást oprávek, protože oprávky jsou součtem odpisů za dobu odepisování, proto na straně D budou účty oprávek Účtování odpisů: Kdy? K poslednímu dni účetního období, pokud je tedy účetním obdobím kalendářní rok tak k 31. 12. Podle jakého dokladu budeme účtovat odpisy? Podle vnitřního účetního dokladu vystaveného podle přehledu odpisů za toto účetní období Jak?

66

4 Shrnutí a zopakování některých pojmů Kde najdeme dlouhodobý hmotný majetek v účtové osnově (účtovém rozvrhu)? 02x odepisovaný dlouhodobý hmotný majetek (ve vstupních cenách) 08x oprávky k majetku evidovanému v účtové skupině 02x (oprávky) 03x neodepisovaný dlouhodobý hmotný majetek (ve vstupních cenách) Kde najdeme dlouhodobý nehmotný majetek v účtové osnově (účtovém rozvrhu)? 01x odepisovaný dlouhodobý nehmotný majetek (ve vstupních cenách) 07x oprávky k majetku evidovanému v účtové skupině 01x (oprávky) Jak zjistíme v účetnictví zůstatkovou cenu – celkovou? Rozdílem mezi cenou na účtech majetkových a cenou na účtech oprávek. Jak zjistíme v účetnictví zůstatkovou cenu – pro jednotlivé inventární předměty? Na inventární kartě. Nepleťme si přehled odpisů a odpisový plán! Odpisový plán = plán (s uvedením vstupní ceny, odpisu, oprávek a zůstatkové ceny) jak budeme odepisovat jeden inventární předmět (= 1 stroj, 1 auto) za celou dobu používání. Přehled odpisů = přehled odpisů pro všechny inventární předměty za 1 účetní období

5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Vyhotovení přehledu odpisů a účtování odpisů

67

Pracovní list 13 – Přehled odpisů a jejich účtování Údaje o dlouhodobém majetku účetní jednotky jsou v následující tabulce (stav k 31. 12. 2011) Druh DM Pozemek Budova A Budova B SMV - počítače I. SMV - počítače II. Účetní software Výrobní linka Nábytek I. Nábytek II. Nábytek III. Nákladní auto Osobní auto

Vstupní cena v Kč 22 500 000 76 000 000 95 000 000 396 000 345 600 327 000 125 000 000 313 344 368 640 408 672 1 305 000 652 000

Zbytková hodnota v Kč 0 4 000 000 5 000 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Datum pořízení 3. 1. 2009 3. 1. 2009 3. 1. 2009 8. 1. 2009 9. 1. 2009 10. 1. 2009 15. 2. 2009 19. 2. 2009 19. 2. 2009 22. 2. 2009 1. 3. 2009 10. 4. 2011

Způsob odepisování

Životnost

časový se ZH časový se ZH časový časový časový výkonový časový časový časový výkonový výkonový

50 let 30 let 4 roky 4 roky 4 roky 6 250 000 ks 8 let 8 let 8 let 300 000 km 200 000 km

Úkol č. 1: Sestavte přehled odpisů výše uvedeného majetku k 31. 12. 2012, v roce 2012 nebyl pořízen ani vyřazen žádný dlouhodobý majetek, účetní jednotka zaokrouhluje měsíční odpisy a odepisuje majetek už v měsíci pořízení; údaje pro výkonové odpisy: Výrobní stroj: v roce 2009 bylo vyrobeno 409 612 ks výrobků, v roce 2010 bylo vyrobeno 403 709 ks, v roce 2011 bylo vyrobeno 518 924 ks výrobků a v roce 2012 bylo vyrobeno 601 318 ks výrobků Nákladní auto: v roce 2009 bylo ujeto 31 345 km, v roce 2010 bylo ujeto 21 253 km, v roce 2011 bylo ujeto 28 345 km, v roce 2012 bylo ujeto 24 560 km Osobní auto: v roce 2011 bylo ujeto 9 807 km, v roce 2012 bylo ujeto 11 450 km

Druh DM

Přehled odpisů k 31. 12. 2012 Vstupní cena Odpis Oprávky

Úkol č. 2: Zaúčtujte odpisy dle přehledu odpisů za rok 2012 Dat. Dokl. Text MD

68

D

Zůstatková cena

MD v Kč

Účet

D v Kč




Cestovné zaměstnance 8 4 0

Autor:


Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví) Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Právní úprava cestovních náhrad – zákoník práce, vyhláška MPSV 2. Odkaz na zákoník práce 3. Výkladová skripta – Složky cestovních náhrad, výpočty náhrady za ubytování, ostatní nutné výdaje 4. Výkladová skripta – Náhrada jízdního výdajů – charakteristika a výpočty 5. Pracovní list 14 – Výpočet jízdného - zadání 6. Pracovní list 14 - Výpočet jízdného – řešení 7. Výkladová skripta – Náhrada stravného – charakteristika a výpočty 8. Pracovní list 15 – Výpočet stravného - pracovní cesta trvající 1 den - zadání 9. Pracovní list 15 - Výpočet stravného - pracovní cesta trvající 1 den – řešení 10. Pracovní list 16 – Výpočet stravného - pracovní cesta trvající více dní - zadání 11. Pracovní list 16 - Výpočet stravného - pracovní cesta trvající více dní – řešení 12. Výkladová skripta – Podnikatelská x nepodnikatelská sféra 13. Výkladová skripta – Formulář cestovního příkazu 14. Výkladová skripta – Účtování cestovních náhrad 15. Pracovní list 17 – Výpočty a účtování cestovních náhrad – zadání 16. Pracovní list 17 – Výpočty a účtování cestovních náhrad – řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta – Právní úprava cestovních náhrad – zákoník práce, vyhláška MPSV 2. Uvedenou problematiku si můžete prostudovat v zákoníku práce 3. Prostudujte si výkladová skripta – Složky cestovních náhrad, výpočty náhrady za ubytování, ostatní nutné výdaje 4. Prostudujte si výkladová skripta – Náhrada jízdního výdajů – charakteristika a výpočty 5. Vypracujte úkoly v pracovním listu 14 6. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 14 7. Prostudujte si výkladová skripta – Náhrada stravného – charakteristika a výpočty 8. Vypracujte úkoly v pracovním listu 15 9. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 15 10. Vypracujte úkoly v pracovním listu 16 11. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 16

69

Prostudujte si výkladová skripta – Podnikatelská x nepodnikatelská sféra Prostudujte si výkladová skripta – Formulář cestovního příkazu Prostudujte si výkladová skripta – Účtování cestovních náhrad Vypracujte úkoly v pracovním listu 17 16. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 17 12. 13. 14. 15.

Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy Libuše Neščáková, Jaroslav Jakubka: Zákoník práce 2012 v praxi, 2. vydání, Praha, Grada publising, a. s., 2012 Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií, Praha, Fortuna, 1998 Karel Janoušek: Cestovní náhrady, mimořádná příloha časopisu Daně a právo v praxi, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 vlastní archiv

70

TÉMA 6: CESTOVNÉ ZAMĚSTNANCE KNIHA 1: PRÁVNÍ ÚPRAVA CESTOVNÍCH NÁHRAD – ZÁKONÍK PRÁCE, VYHLÁŠKA MPSV 1 Právní úprava pracovních cest zaměstnanců V jakém zákoně najdeme upraveny nároky a povinnosti ze strany zaměstnanců a zaměstnavatelů týkající se pracovních cest? V zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen zákoník práce) Jde poměrně o složitou problematiku. § 42 Pracovní cesta (zákoník práce) (1) Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal. Pracovní cesty můžeme rozdělit na pracovní cesty: tuzemské (těm se budeme věnovat) zahraniční

2 Základní pojmy - místo výkonu práce Vysvětlíme si některé pojmy: Místo výkonu práce = jde o místo (místa) sjednané v pracovní smlouvě, kde se předpokládá, že zaměstnanec bude provádět výkon práce sjednaný v pracovní smlouvě. Místo výkonu práce může být ve smyslu § 34 odst. 1 a 2 zákoníku práce sjednáno jako: - jedno konkrétní místo, tj. místo, určené zpravidla konkrétní adresou anebo jiným nezaměnitelným způsobem, kde má zaměstnanec svůj pracovní prostor, např. sídlo firmy, úřadu, školy, ústavu, pobočka či jiné pracoviště organizace, dílna apod., - více konkrétních míst, např. všechna anebo vybraná pracoviště (budovy, pobočky) zaměstnavatele, všechny stavby firmy apod., - šířeji sjednané místo, např. území obce anebo její části, příp. i větší území, např. kraj, anebo jinak určená územní oblast, Česká republika.

71

3 Základní pojmy - místo pravidelného pracoviště Místo pravidelného pracoviště = jde o místo sjednané v pracovní smlouvě pro účely cestovních náhrad Je-li místo pravidelného pracoviště se zaměstnancem sjednáváno, musí tak být učiněno v pracovní smlouvě nebo dodatku k pracovní smlouvě. § 34a (zákoník práce) Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec Pokud není v pracovní smlouvě sjednáno místo pravidelného pracoviště, považuje se za něj místo výkonu práce. Které místo bude jako pravidelné pracoviště sjednáno, závisí na způsobu sjednání místa výkonu práce. Jestliže v pracovní smlouvě sjednaným místem výkonu práce je: a) konkrétní místo (např. sídlo firmy), lze jako místo pravidelného pracoviště sjednat - totéž konkrétní místo, b) více konkrétních míst (např. některá anebo všechna pracoviště firmy), lze jako místo pravidelného pracoviště sjednat - jedno z uvedených míst, - více anebo všechna uvedená místa, c) sjednáno šířeji (např. část obce, obec, kraj), lze jako místo pravidelného pracoviště sjednat - konkrétní místo, více konkrétních míst (některá anebo všechna pracoviště firmy), - část obce, - obec.

4 Kdy vzniká nárok na náhradu cestovních výdajů? Protože vždy, když je zaměstnanec vyslán vykonat práci mimo místo pravidelného pracoviště, přísluší zaměstnanci náhrada výdajů, které mu v souvislosti s takovouto cestou vznikly a protože místo pravidelného pracoviště má úzkou souvislost s místem výkonu práce, jsou tato místa skutečně z hlediska cestovních náhrad klíčová. § 152 (zákoník práce) Cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci při a) pracovní cestě b) cestě mimo pravidelné pracoviště, c) mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, d) přeložení e) dočasném přidělení f) přijetí do zaměstnání v pracovním poměru, g)výkonu práce v zahraničí.

72

5 Právo zaměstnance na cestovní náhrady? Kteří zaměstnanci mají nárok na náhrady cestovních výdajů - zaměstnanci v hlavním pracovním poměru - někteří zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr § 155 (zákoník práce) (1) Cestovní náhrady je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytnout pouze v případě, že bylo sjednáno toto právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance. (2) Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení práce vykonat pracovní úkol v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště

6 Jiná úprava pro zaměstnance „nepodnikatelského sektoru“ a „podnikatelského sektoru“ Kdo je považován za zaměstnance „nepodnikatelského sektoru“ dle § 109 (3) zákoníku práce? Ti, co pobírají plat (ne mzdu) § 109 zákoníku práce (3) Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je a) stát b) územní samosprávný celek c) státní fond d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona Výklad bude zaměřen na podnikatelský sektor, pouze na konci výkladu budou uvedeny odlišnosti pro nepodnikatelský sektor.

Odkaz na zákoník práce http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/

73

KNIHA 2: SLOŽKY CESTOVNÍCH NÁHRAD, VÝPOČTY NÁHRADY ZA UBYTOVÁNÍ, OSTATNÍ NUTNÉ VÝDAJE 1 Složky náhrad cestovních výdajů Budeme se zabývat cestovními výdaji při pracovní cestě zaměstnance (§ 152 (a) zákoníku práce) § 156 Druhy cestovních náhrad (1) Zaměstnavatel uvedený v této hlavě je povinen za podmínek stanovených v této hlavě poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě náhradu a) jízdních výdajů, b) jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny, c) výdajů za ubytování, d) zvýšených stravovacích výdajů (dále jen „stravné“), e) nutných vedlejších výdajů. Kde v zákoníku práce najdu upravené tyto náhrady: Jízdní výdaje Výdajů za ubytování Stravné Nutné vedlejší výdaje

§ 157 - § 160 § 162 § 163 § 164

1.1 Náhrada jízdních výdajů Bude probrána v samostatných výkladových skriptech - viz dále.

1.2 Náhrada výdajů za ubytování -

zaměstnanci přísluší náhrada v prokázané výši (účet z ubytovacího zařízení) nelze si vykázat náhradu, pokud nejde o oficiální ubytovací zařízení na účtu by měla být nejdříve uvedena firma, poté teprve jméno zaměstnance

1.3 Náhrada zvýšených stravovacích výdajů Bude probrána v samostatných výkladových skriptech - viz dále.

1.4 Nutné vedlejší výdaje zaměstnanci náleží náhrada vedlejších výdajů, které mu vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou a to v prokázané výši Jde například o tyto výdaje: dálniční nálepka (i na soukromé auto, pokud koupíme tu nejkratší a těsně před pracovní cestou) výdaje za parkovné výdaje za výkony spojů (telefon, internet, fax) cena školení placená na místě vstupenky na výstavu odborná literatura Co není vedlejším nutným výdajem: poplatek za pobyt v sauně, bazénu, masáže kino, divadlo vypůjčení sportovního nářadí mytí soukromého vozidla pokuty, poplatky

74

KNIHA 3: NÁHRADA JÍZDNÍCH VÝDAJŮ – CHARAKTERISTIKA A VÝPOČTY 1 Náhrada jízdních výdajů Závisí na použitém dopravním prostředku. Čím může zaměstnanec cestovat?  hromadným dopravním prostředkem  autem zaměstnavatele  vlastním autem zaměstnance (se souhlasem zaměstnavatele)

2 Hromadný dopravní prostředek A. Zaměstnanec cestuje hromadným dopravním prostředkem (letadlo, vlak, autobus, MHD, taxi) Jak se vypočítá náhrada jízdních výdajů? Musí předložit doklad (prokázat) a přísluší mu náhrada jízdních výdajů v prokázané výši Při poskytnutí náhrady jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy při pracovních cestách v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, zaměstnavatel poskytne tuto náhradu ve výši odpovídající ceně jízdného platné v době konání pracovní cesty, aniž by zaměstnanec musel jízdní výdaje prokazovat. Náhrada jízdních výdajů zaměstnanci nepřísluší, pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci použití místní hromadné dopravy způsobem, na který zaměstnanec finančně nepřispívá. Příklad 1: Zaměstnankyně Květa Modrá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jela na služební cestu do Prahy, kde použila MHD. Cena jízdenky je Kč 32,-. Aby obdržela náhradu jízdních výdajů, musí předložit tyto jízdenky. Příklad 2: Zaměstnankyně Jana Bílá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jela na Finanční úřad v Liberci a použila MHD. Cena jízdenky je Kč 18,-. Aby obdržela náhradu jízdních výdajů, nemusí předložit tyto jízdenky, pokud ji zaměstnavatel nezajistil použití MHD způsobem, na který nemusela finančně přispět, např. přenosnou časovou síťovou jízdenkou.

3 Určený hromadný dopravní prostředek, ale jel autem B. Zaměstnavatel mu určí hromadný dopravní prostředek, zaměstnanec ale s jeho souhlasem použije jiný dopravní prostředek (svoje auto) Jak se vypočítá náhrada jízdních výdajů? Přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný prostředek Příklad 3: Zaměstnanec Jiří Černý (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu do Pardubic. Zaměstnavatel mu určil jako dopravní prostředek autobus. Po dohodě se zaměstnavatelem jel svým autem. Obdržel náhradu jízdních výdajů ve výši 2 x 140,- Kč, protože to je cena jízdného.

75

4 Služební automobil C. Zaměstnanec cestuje služebním automobilem (= auto v majetku firmy) Jak se vypočítá náhrada jízdních výdajů? Nesmí si uplatnit žádnou náhradu jízdních výdajů (všechny náklady má firma zaúčtovány ve svém účetnictví, zaměstnanec nic neplatí) Příklad 4: Zaměstnanec Karel Zelený (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu do Prahy. Jel služebním autem. Neobdrží žádnou náhradu jízdních výdajů. Pokud by cestou čerpal PHM, tak by obdržel částku za ně zaplacenou, ale tady nejde o náhradu jízdních výdajů, ale o nákup PHM do služebního auta.

5 Soukromý automobil zaměstnance D. Zaměstnanec cestuje svým soukromým automobilem na žádost zaměstnavatele Jak se vypočítá náhrada jízdních výdajů? Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Výpočet se tedy dělí na 2 části:  Základní náhrada za ujetý km jízdy  Náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty

5.1 Základní náhrada za ujetý km jízdy (tzv. amortizace) záleží na druhu dopravního prostředku, je určena absolutní částkou a každý rok se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem (vyhláška vydávaná Ministerstvem práce a sociálních věcí). Pro rok 2012 platí následující náhrady: a) pro jednostopá vozidla a tříkolky Kč 1,b) pro osobní silniční motorová vozidla Kč 3,70 c) pro nákladní automobily, autobusy a traktory přísluší zaměstnanci dvojnásobek náhrady b) tj. Kč 7,40 Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu zaměstnavatel sazbu základní náhrady za 1 km jízdy zvýší nejméně o 15 %. Co potřebujeme znát: - náhradu na 1 km - počet ujetých km Výpočet: Počet ujetým km x náhrada za 1 km

76

5.2 Náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty Náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu určí zaměstnavatel násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Co potřebujeme znát: a) cenu pohonné hmoty (jde o druh pohonné hmoty uvedený v technickém průkazu vozidla) zaměstnanec buď prokáže dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou; prokazuje-li zaměstnanec cenu pohonné hmoty více doklady o jejím nákupu, ze kterých je patrná souvislost s pracovní cestou, vypočítá se cena pohonné hmoty pro určení výše náhrady aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen jestliže zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty stanovenou vyhláškou MPSV ve vnitřní směrnici zaměstnavatel stanoví cenu pohonné hmoty, přičemž vychází z výše uvedené vyhlášky MPSV

b) spotřebu pohonné hmoty spotřebu pohonné hmoty silničního motorového vozidla vypočítá zaměstnavatel z údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit jestliže technický průkaz vozidla tyto údaje neobsahuje, přísluší zaměstnanci náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen pokud spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem vozidla shodného typu se shodným objemem válců při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie není-li tento údaj v technickém průkazu uveden, vypočítá zaměstnavatel spotřebu pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu uvedených.

c) počet ujetých km dle skutečně ujetých km (uvede zaměstnanec) Výpočet Počet ujetých km x cena PHM v Kč x spotřeba v litrech 100 Obě složky výpočtu (náhrada za ujetý km jízdy a náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty) se sečtou a zaokrouhlí na Kč nahoru.

77

5.3 Příklad na výpočet jízdného při použití vlastního auta zaměstnance Příklad 5: Zaměstnanec Adam Fiala (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu do Prahy. Jel svým vlastním autem. Ujel 195 km. Jeho auto Citroen C4 má v technickém průkazu tyto údaje: spotřeba ve městě: 7,7 litrů/ 100 km spotřeba při rychlosti 90 km/h: 5,1 litrů/100 km spotřeba při rychlosti 120 km/h: 6,0 litrů/100 km dále má uvedeno palivo BA 95 B (benzín 95 oktanový) Firma používá pro výpočty cestovních náhrad cenu benzínu uvedenou ve vyhlášce MPSV. Výpočet: a) výpočet amortizace 195 km x 3,70 Kč/1 km = 721,50 Kč b) výpočet náhrady za pohonné hmoty Nejdříve si spočítáme průměrnou spotřebu (7,7 + 5,1 + 6,0)/3 tj.6,27 litrů/100 km (195 km x 6,27 x 34,90 Kč/1 litr) /100 = 426,70 Kč c) celková částka Obě částky sečteme a pak zaokrouhlíme na Kč nahoru. 721,5 + 426,7 = 1 148,2 to zaokrouhleno na 1 149,- Kč Výpočet pomocí paušálu: a) vypočteme paušální částku na 1 km (6,27 x 34,90 Kč/1 litr) /100 = částka náhrady PHM za 1 km = 2,19 Kč amortizace za 1 km = 3,70 Kč tj. celkem Kč 5,89 /1 km b) znásobíme počtem km 195 km x 5,89 = 1 148,55 Kč c) zaokrouhlíme zaokrouhleno 1 149,- Kč

6 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočet jízdného

78

Pracovní list 14 – Výpočet jízdného Firma BARVIČKA, s. r. o. má ve své vnitřní směrnici, že pokud zaměstnanci použijí své vozidlo na služební cestu, tak se pro výpočet náhrady za pohonné hmoty vychází z částek uvedených ve vyhlášce MPSV, pro rok 2012 tam jsou uvedeny následující údaje (za 1 litr pohonných hmot) cena u automobilového benzínu 95 oktanů – Kč 34,90, cena u automobilového benzinu 98 oktanů – Kč 36,80, cena u motorové nafty – Kč 34,70; pro amortizace je stanovena částka 3,70 Kč / 1 km Úkol č. 1: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnankyně Anna Šedivá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jela na služební cestu do Prahy, tam i zpět použila hromadnou dopravu. Po Praze jezdila MHD. Jedna cesta do Prahy stojí Kč 85,-. Za MHD zaplatila 4 x 32,-. a) Určete výši jízdného: ....................... b) Musí toto jízdné něčím doložit? Úkol č. 2: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnankyně Jana Bílá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednáno sídlo firmy: České mládeže 452, Liberec) jela na OSSZ v Liberci a použila MHD. Cena jedné jízdenky je Kč 18,-. a) Určete výši jízdného: ....................... b) Musí toto jízdné něčím doložit? Úkol č. 3: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnanec Karel Zelený (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu do Brna. Jel služebním autem. Ujel celkem 642 km. Služební auto Škoda Octavia má v technickém průkazu tyto údaje: průměrná spotřeba: 8,2 l / 100 km, jako používané palivo benzín 95 oktanový. a) Určete výši jízdného: .......... Úkol č. 4: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnanec Jan Bronzový (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu do Hradce Králové. Jel svým vlastním autem. Ujel celkem 226 km. Jeho auto Škoda Octavia má v technickém průkazu tyto údaje: průměrná spotřeba: 6,3 l / 100 km, jako používané palivo motorová nafta. a) Určete výši jízdného: .......... b) Jak by se změnila výše jízdného, pokud by šlo o dodávku Úkol č. 5: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnanec Adam Fiala (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Hrádek nad Nisou) jel na služební cestu do Prahy. Jel svým vlastním autem. Ujel 223 km. Jeho auto Seat Ibiza má v technickém průkazu tyto údaje: spotřeba ve městě: 7,6 litrů/ 100 km spotřeba při rychlosti 90 km/h: 5,0 litrů/100 km spotřeba při rychlosti 120 km/h: 6,1 litrů/100 km dále má uvedeno palivo benzín 95 oktanový a) Určete výši jízdného: .......... b) Jak by se změnila výše jízdného, pokud by zaměstnanec použil vozík za auto (přívěs)? Úkol č. 6: Vypočítejte výši jízdného Vyřešte úkol č. 3 za předpokladu, že nejde o služební, ale o soukromé auto zaměstnance. a) Určete výši jízdného: ..........

79

KNIHA 4: NÁHRADA STRAVNÉHO – CHARAKTERISTIKA A VÝPOČTY 1 Náhrada zvýšených stravovacích výdajů (stravné) Je nutné upozornit, že nejde o náhradu všeho, co zaměstnanec utratí za jídlo během pracovní cesty. Jde vlastně o to, že během služební cesty se nemůže stravovat obvyklým způsobem a stravování ve stravovacích zařízeních je dražší. Jde tedy o určitou kompenzaci. Dále musíme rozlišovat, zda zaměstnanci bylo během pracovní cesty poskytnuto nějaké jídlo, za které neplatil nebo nikoli. A) Zaměstnanec neobržel během pracovní cesty jídlo, na které finančně nepřispěl (dále „bezplatné jídlo“), tzn. že neobdržel "bezplatné jídlo" B) Zaměstnanec obdržel během pracovní cesty "bezplatné jídlo", které mělo charakter snídaně, oběda nebo večeře Příklad 1: Zaměstnankyně Alena Žlutá byla na jednodenním školení, kde jí byla poskytnuta pouze svačina (káva, chlebíček). Zaměstnankyně má nárok na stravné. Příklad 2: Zaměstnankyně Jana Červená byla na dvoudenní výstavě, spala v hotelu (ubytování platil zaměstnavatel) a součástí ceny ubytování byla snídaně. Zaměstnankyně bude mít kráceno stravné.

2 Výpočet stravného Výpočet stravného, pokud zaměstnanec neobdržel žádné „bezplatné jídlo“ Podle zákoníku práce (aktualizace vyhláškou MPSV) náleží za každý kalendářní den pracovní cesty zaměstnanci stravné nejméně ve výši (částky platné pro rok 2012) a) 64 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (budeme mluvit o 1. intervalu) b) 96 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (budeme mluvit o 2. intervalu) c) 151 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (budeme mluvit o 3. intervalu) Důležité je slovíčko nejméně. Jde tedy o nejnižší možné náhrady. V praxi si firma své náhrady uvede ve vnitřní směrnici účetní jednotky. Částky nesmí být nižší.

2.1 Výpočet při jednodenní pracovní cestě je velmi jednoduchý, spočítáme celkovou délku pracovní cesty Příklad 1: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 8:30 hodin a vrátil se v 12:45 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 4 a ¼ hodiny – nenáleží mu žádná náhrada stravného, předpokládá se, že se může stravovat obvyklým způsobem. Příklad 2: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:45 hodin a vrátil se v 18:30 hodin Byl tedy na pracovní cestě 11 ¾ hodiny – má nárok na stravné v 1. intervalu Příklad 3: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v 18:45 hodin Byl tedy na pracovní cestě 12 hodiny – má nárok na stravné v 1. intervalu (protože je tam včetně) Příklad 4: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:35 hodin a vrátil se ve 22:30 hodin Byl tedy na pracovní cestě 16 hodin a 55 minut - má nárok na stravné v 2. intervalu

80

Příklad 5: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 4:35 hodin a vrátil se ve 23:00 hodin Byl tedy na pracovní cestě 18 hodin a 25 minut - má nárok na stravné v 3. intervalu Pokud by tedy šlo o zaměstnavatele, který má ve vnitřní směrnici uvedeno, že poskytuje zaměstnanci stravné ve výši a) 75 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 105 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 160 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Pak by zaměstnanec v příkladu č. 2 obdržel: Kč 75,č. 3 obdržel: Kč 75,č. 4 obdržel: Kč 105,č. 5 obdržel: Kč 160,-

2.2 Výpočet při pracovní cestě trvající více pracovních dní Podstatou výpočtu je, že si musíme pracovní cestu rozdělit do jednotlivých kalendářních dní. Příklad 6: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu v pondělí ráno v 8:30 hodin a vrátil se druhý den ve 11:45 hodin. V pondělí byl na pracovní cestě od 8:30 do 24:00 tj. 15 a ½ hodiny – náhrada v 2. intervalu; v úterý byl na pracovní cestě od 0:00 do 11:45 tj. 11 a ¾ hodiny – náhrada v 1. intervalu Příklad 7: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 5:45 hodin a vrátil se v pátek v 15:30 hodin V pondělí byl na pracovní cestě od 5:45 do 24:00 tj. 18 a ¼ hodiny – náhrada v 3. intervalu; v úterý byl na pracovní cestě od 0:00 do 24:00 tj. 24 hodin – náhrada v 3. intervalu ve středu byl na pracovní cestě od 0:00 do 15:30 tj. 15 a ½ hodiny – náhrada v 2. intervalu Pokud by tedy šlo o zaměstnavatele, který má ve vnitřní směrnici uvedeno, že poskytuje zaměstnanci stravné ve výši a) 80 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 110 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 170 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Pak by zaměstnanec v příkladu č. 6 obdržel: Kč 190,- (110 + 80) Zaměstnanec v příkladu č. 7 by obdržel: Kč 450,- (170+ 170 + 110) Výjimka: Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější.

81

Příklad 8: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 12:45 hodin a vrátil se v noci ve 2:00 hodin První den byl na pracovní cestě 11 ¼ hodiny – má nárok na stravné v 1. intervalu Druhý den byl na pracovní cestě 2 hodiny – nemá nárok na stravné. Ale pokud bychom neposuzovali dobu trvání pracovní cesty odděleně, pak by pracovní cesta trvala 13 ¼ hodiny – má nárok na stravné v 2. intervalu a to tedy vyplatíme, protože je to pro zaměstnance výhodnější

3 Krácení stravného Výpočet stravného, pokud zaměstnanec obdržel „bezplatné jídlo“ Zaměstnanec měl jídlo, na které finančně nepřispěl (dále „bezplatné jídlo“) Pak musíme příslušné vypočítané stravné zkrátit o a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin za každé poskytnuté jídlo Pokud bychom stravné nezkrátili, tato nezkrácená částka by pak byla zaměstnaneckým benefitem (něco jako nepeněžní příjem zaměstnance, který podléhá dani z příjmu, sociálnímu i zdravotnímu pojištění) Zaměstnanci stravné nenáleží, pokud zaměstnanci bylo během pracovní cesty, která trvá:  5 – 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla  12 – 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla

3.1 Výkladový příklad I. Vrátíme se k příkladu 3: Příklad 3: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:45 hodin a vrátil se v 18:45 hodin Byl tedy na pracovní cestě 12 hodiny – má nárok na stravné v 1. intervalu (protože je tam včetně) Pokud by tedy šlo o zaměstnavatele, který má ve vnitřní směrnici uvedeno, že poskytuje zaměstnanci stravné ve výši a) 75 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 105 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 160 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Situace 1: zaměstnanec neobdržel žádné bezplatné jídlo – stravné v plné výši Kč 75,Situace 2: zaměstnanec obdržel oběd – pak stravné krátíme o 70% tj. o 52,50; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: 75 – 52,50 tj. Kč 22,50 zaokrouhleno ve prospěch zaměstnance na Kč 23,Situace 3: zaměstnanec obdržel oběd a večeři – neobdrží žádné stravné

82

3.2 Výkladový příklad II. Vrátíme se k příkladu 4: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:35 hodin a vrátil se ve 22:30 hodin Byl tedy na pracovní cestě 16 hodin a 55 minut - má nárok na stravné v 2. intervalu Pokud by tedy šlo o zaměstnavatele, který má ve vnitřní směrnici uvedeno, že poskytuje zaměstnanci stravné ve výši a) 75 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 105 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 160 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Situace 1: zaměstnanec neobdržel žádné bezplatné jídlo – stravné v plné výši Kč 105,Situace 2: zaměstnanec obdržel oběd – pak stravné krátíme o 35% tj. o 36,75; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: 105 – 36,75 tj. Kč 68,25 zaokrouhleno ve prospěch zaměstnance na Kč 69,Situace 3: zaměstnanec obdržel oběd a večeři – pak stravné krátíme o 70% (2 x 35 %) tj. o 73,50; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: 105 – 73,50 tj. Kč 31,50 zaokrouhleno ve prospěch zaměstnance na Kč 32,Situace 4: zaměstnanec obdržel snídani, oběd a večeři – neobdrží žádné stravné

3.3 Výkladový příklad III. Vrátíme se k příkladu 5: Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 4:35 hodin a vrátil se ve 23:00 hodin Byl tedy na pracovní cestě 18 hodin a 25 minut - má nárok na stravné v 3. intervalu Pokud by tedy šlo o zaměstnavatele, který má ve vnitřní směrnici uvedeno, že poskytuje zaměstnanci stravné ve výši a) 75 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 105 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 160 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Situace 1: zaměstnanec neobdržel žádné bezplatné jídlo – stravné v plné výši Kč 160,Situace 2: zaměstnanec obdržel oběd – pak stravné krátíme o 25% tj. o 40,-; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: 160 – 40 tj. Kč 120,Situace 3: zaměstnanec obdržel oběd a večeři – pak stravné krátíme o 50% (2 x 25 %) tj. o 80,-; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: 160 – 80 tj. Kč 80,Situace 4: zaměstnanec obdržel snídani, oběd a večeři – pak stravné krátíme o 75% (3 x 25 %) tj. o 120,částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: 160 – 120 tj. Kč 40,-

4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovních listech Výpočet stravného – pracovní cesta trvající 1 den, Výpočet stravného – pracovní cesta trvající více dní

83

Pracovní list 15 – Výpočet stravného – pracovní cesta trvající 1 den Firma KYTIČKA, s. r. o. má ve své vnitřní směrnici upraveno stravné na pracovní cestě svých zaměstnanců ve výši a) 76 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 116 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 181 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Krácení stravného dle zákoníku práce Úkol č. 1: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Josef Kytička vyjel na pracovní cestu ráno v 6:30 hodin a vrátil se v 14:45 hodin téhož dne. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného Úkol č. 2: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Jan Karafiát vyjel na pracovní cestu ráno v 6:30 hodin a vrátil se ve 14:45 hodin téhož dne. Bylo mu poskytnuto 1 bezplatné jídlo (oběd). Určete výši stravného: Úkol č. 3: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Jaroslav Tulipán vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 19:45 hodin téhož dne. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného: Úkol č. 4: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Jiří Chrpa vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 19:45 hodin téhož dne. Bylo mu poskytnuto 1 bezplatné jídlo (oběd). Určete výši stravného: Úkol č. 5: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Aleš Zvoneček vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 21:45 hodin téhož dne. Byla mu poskytnuta 2 bezplatná jídla (oběd a večeře). Určete výši stravného: Úkol č. 6: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Jana Kopretinová vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10 hodin téhož dne. Nebylo jí poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného: Úkol č. 7: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Alena Kalová vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10 hodin téhož dne. Bylo jí poskytnuto 1 bezplatné jídlo (oběd). Určete výši stravného: Úkol č. 8: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Zdena Růžičková vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10 hodin téhož dne. Byla jí poskytnuta 2 bezplatná jídla (oběd a večeře). Určete výši stravného:

84

Pracovní list 16 – Výpočet stravného – pracovní cesta trvající více dní Firma Opičárna, a. s. má ve své vnitřní směrnici upraveno stravné na pracovní cestě svých zaměstnanců ve výši a) 75 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 115 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 170 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Krácení stravného dle zákoníku práce Úkol č. 8: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Jiřina Paviánová vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se druhý den ve 14:45 hodin. Nebylo ji poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného: Úkol č. 9: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Eva Orangutanová vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se druhý den ve 14:45 hodin. První den dostala večeři, druhý den snídani. Určete výši stravného: Úkol č. 10: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Lucie Makaková vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se druhý den ve 14:45 hodin. První den dostala oběd a večeři, druhý den snídani. Určete výši stravného: Úkol č. 11: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Karel Šimpanz vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek v 18:50 hodin. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného: Úkol č. 12: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Jiří Lidoop vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek ve 18:50 hodin. Každý den měl oběd. Určete výši stravného: Úkol č. 13: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Eduard Gorila vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek v 18:50 hodin. Ve středu měl večeři, ve čtvrtek a pátek měl snídani a večeři. Určete výši stravného: Úkol č. 14: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Evžen Opička vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek v 18:50 hodin. Po celou dobu pobytu měl plnou penzi. Určete výši stravného:

85

KNIHA 5: PODNIKATELSKÁ X NEPODNIKATELSKÁ SFÉRA 1 Nepodnikatelská sféra Stravné – zaměstnavatel má daný interval, ve kterém určí hranici stravného Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši (platí pro rok 2012) a) 64 Kč až 76 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 96 Kč až 116 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, c) 151 Kč až 181 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Zaměstnavatel v nepodnikatelské sféře nemůže stanovit vyšší náhrady než je horní sazba rozpětí. Krácení stravného – zaměstnavatel v nepodnikatelské sféře krátit stravné musí Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu výši stravného, přísluší zaměstnanci stravné ve výši dolní sazby rozpětí.

2 Podnikatelská sféra Stravné – zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout libovolné stravné Zaměstnavatel v podnikatelské sféře může stanovit vyšší náhrady než je horní sazba rozpětí. Krácení stravného – zaměstnavatel v podnikatelské sféře krátit stravné nemusí Daňové dopady: Pro zaměstnavatele jde o daňově uznatelný výdaj Pro zaměstnance jde o benefit, takže o částku, která převyšuje horní hranici stravného stanoveného vyhláškou MPSV (nebo o částku povinného krácení), bude navýšen vyměřovací základ pro sociální i zdravotní pojištění i základ daně.

86

KNIHA 6: FORMULÁŘ CESTOVNÍHO PŘÍKAZU 1 Výplata náhrady cestovních výdajů Podkladem pro výplatu cestovného je formulář VYÚČTOVÁNÍ PRACOVNÍ CESTY. Před pracovní cestou vyplní zaměstnanec 1. část cestovního příkazu, zaměstnavatel potvrdí.

2 Výpočet cestovného na zadní straně vyúčtování Po skončení pracovní cesty vyplní zaměstnanec zadní stranu – vyúčtování pracovní cesty

87

3 Časové lhůty po pracovní cestě Jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné době, je zaměstnanec povinen do 10 pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty nebo jiné skutečnosti zakládající právo na cestovní náhradu, předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad a vrátit nevyúčtovanou zálohu.

Nedohodnou-li se smluvní strany na jiné době, je zaměstnavatel povinen do 10 pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů zaměstnancem provést vyúčtování cestovních náhrad a uspokojit jeho práva.

4 Kolik cestovních příkazů se vyplňuje? Příklad 1 Na služební cestu jede 1 zaměstnanec, jede svým osobním autem, bude na služební cestě nocovat, hotel mu vystaví účet. Bude vystaven jeden cestovní příkaz, kde uvede všechny své nároky na náhrady cestovních výdajů. Příklad 2 Na služební cestu jedou 2 zaměstnanci, jedou autem zaměstnance A, budou na služební cestě nocovat, hotel jim vystaví společný účet (ten zaplatil zaměstnanec B) Každý zaměstnanec bude mít svůj cestovní příkaz. Pouze navíc vyplní kolonku o spolucestujícím. Zaměstnanec A si v něm bude nárokovat stravné za sebe, jízdné. Zaměstnanec B si v něm bude nárokovat stravné za sebe, náhradu za ubytování.

KNIHA 7: ÚČTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD 1 Účtování cestovních náhrad zaměstnance – bez zálohy Cestovní náhrady zaměstnance se skládají z  jízdného  stravného  náhrady za ubytování  ostatních nutných výdajů spojených s pracovní cestou Ve všech případech jde o náklad zaměstnavatele. Budeme tedy účtovat vznik nákladu na straně MD nákladového účtu. První tři jmenované náhrady účtujeme na účet 512 – Cestovné. Ostatní nutné výdaje účtujeme podle povahy na příslušné účty: dálniční známka (účet 538 – Ostatní daně a poplatky) výdaje za parkovné, výdaje za výkony spojů (telefon, internet, fax), školení, vstupenky na výstavu (účet 518 – Ostatní služby) odborná literatura (účet 501 – Spotřeba materiálu) Na straně D bude většinou účet 211 – Pokladna, protože cestovní náhrady jsou převážně vypláceny v hotovosti.

88

ÚČTOVÁNÍ CESTOVNÉHO (bez poskytnuté zálohy)

2 Účtování cestovních náhrad zaměstnance – se zálohou Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu až do předpokládané výše cestovních náhrad, pokud se se zaměstnancem nedohodne, že záloha nebude poskytnuta a) byla poskytnuta záloha, která je nižší, než cestovní výdaje zaměstnance

Zálohu účtujeme na MD jako pohledávku za zaměstnancem na účet 335 – Pohledávky za zaměstnanci, na D účtujeme úbytek peněz z pokladny (aktiva klesají)

Vyúčtování cestovného účtujeme stejně, jako když není záloha poskytnuta, pouze musíme vyúčtovat zálohu a to na straně D účtu 335 – Pohledávky za zaměstnanci (pohledávka se ruší) b) byla poskytnuta záloha, která je vyšší, než cestovní výdaje zaměstnance

Účtování zálohy je stejné jako v předchozím příkladu

Vyúčtování cestovného účtujeme stejně, jako když není záloha poskytnuta, pouze musíme vyúčtovat zálohu a to na straně D účtu 335 – Pohledávky za zaměstnanci (pohledávka se ruší), tentokrát zaměstnanec vrací zaměstnavateli rozdíl mezi zálohou a náhradou, na kterou má nárok (proto PPD a účet 211 – Pokladna na straně MD)

3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočet a účtování náhrad cestovních výdajů zaměstnance

89

Pracovní list 17 – Výpočet a účtování náhrad cestovních výdajů zaměstnance Výňatek z vnitřní směrnice firmy OVOCIT, s. r. o. Pro výpočet náhrady za pohonné hmoty při použití soukromého automobilu zaměstnance se vychází z částek uvedených ve vyhlášce MPSV pro rok 2012 tam jsou uvedeny následující údaje (za 1 litr pohonných hmot) cena u automobilového benzínu 95 oktanů – Kč 34,90 cena u automobilového benzinu 98 oktanů – Kč 36,80 cena u motorové nafty – Kč 34,70 Pro výpočet náhrady za použití vozidla je stanovena částka 3,70 Kč /1 km Stravné přísluší zaměstnanci na pracovní cestě ve výši a) 72 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 100 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 165 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Krácení stravného dle zákoníku práce. Všichni zaměstnanci firmy mají jako místo výkonu práce ve smlouvě sjednáno sídlo firmy – ul. Milady Horákové 52, Liberec Úkol č. 1: Paní Jana Jablíčková jela dne 2. 3. 2012 na pracovní cestu (školení na používání nového software) do Jablonce nad Nisou. Jela hromadnou dopravou. Cena jedné jízdenky je 22,- Kč. Vyjela v 7:12 h z Liberce. Zpátky přijela 15:30 hodin. Na pracovní cestě jí nebylo poskytnuto žádné bezplatné jídlo. Zálohu na služební cestu nedostala. Školení bylo placeno z účtu firmy předem. Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte:

Datum

Doklad

Text

MD

D

MD v Kč

D v Kč

Úkol č. 2: Paní Lucie Švestková jela dne 11. 4. 2012 na pracovní cestu (školení) do České Lípy. Jela hromadnou dopravou. Cena jedné jízdenky je 77,- Kč. Vyjela v 7:30 hodin z Liberce. Zpátky přijela 16:40 hodin. Na pracovní cestě jí byl poskytnut bezplatný oběd. Školení platila na místě, proto obdržela zálohu (dne 10. 4.) ve výši Kč 1 700,-, což byla cena školení. Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte včetně poskytnuté zálohy:

Datum

Doklad

Text

MD

90

D

MD v Kč

D v Kč

Úkol č. 3: Paní Aneta Meruňková jela dne 4. 5. 2012 na pracovní cestu (jednání s obchodními partnery) do Ústí nad Labem. Jela svým vlastním autem a ujela 214 km (spotřeba 6,7 litrů /1 km, jezdí na naftu). Vyjela v 8:45 hodin z Liberce. Zpátky přijela 14:40 hodin téhož dne. Na pracovní cestě jí nebylo poskytnuto žádné bezplatné jídlo. Zálohu na služební cestu nedostala. Platila parkovné ve výši Kč 50,-. Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte:

Datum

Doklad

Text

MD

D

MD v Kč

D v Kč

Úkol č. 4: Paní Veronika Višňová jela dne 11. 5. 2012 na pracovní cestu (kontraktační výstava) do Brna. Jela svým vlastním autem a ujela 645 km (spotřeba 8,2 litrů /1 km, jezdí na benzín 95 oktanů). Vyjela v 5:45 hodin z Liberce, zpátky přijela v 17:40 hodin druhý den. Bydlela v hotelu (cena 1 noci Kč 1 200,- včetně snídaně). Jiné jídlo neměla bezplatné. Platila parkovné ve výši Kč 80,-. Zálohu neobdržela. Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte:

Datum

Doklad

Text

MD

D

MD v Kč

D v Kč

Úkol č. 5: Zaúčtujte příklad 4 za předpokladu, že zaměstnankyně obdržela zálohu ve výši Kč 2 000,Datum

Doklad

Text

MD

D

MD v Kč

D v Kč

Úkol č. 6: Zaúčtujte příklad 4 za předpokladu, že zaměstnankyně obdržela zálohu ve výši Kč 6 000,Datum

Doklad

Text

MD

91

D

MD v Kč

D v Kč




Náklady a výnosy 4 3 0

Autor:


Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů - absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví) Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Náklady a výnosy – základní pojmy 2. Výkladová skripta – Náklady 3. Výkladová skripta – Výnosy 4. Pracovní list 18 – Náklady a výnosy I. - zadání 5. Pracovní list 18 – Náklady a výnosy I. – řešení 6. Pracovní list 19 – Náklady a výnosy II. - zadání 7. Pracovní list 19 – Náklady a výnosy II. – řešení 8. Výkladová skripta – Výsledek hospodaření účetní jednotky 9. Pracovní list 20 – Výsledek hospodaření - zadání 10. Pracovní list 20 – Výsledek hospodaření – řešení 11. Průběžný test Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta – Náklady a výnosy – základní pojmy 2. Prostudujte si výkladová skripta – Náklady 3. Prostudujte si výkladová skripta – Výnosy 4. Vypracujte úkoly v pracovním listu 18 5. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 18 6. Vypracujte úkoly v pracovním listu 19 7. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 19 8. Prostudujte si výkladová skripta – Výsledek hospodaření účetní jednotky 9. Vypracujte úkoly v pracovním listu 20 10. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 20 11. Zopakujte si látku v průběžném testu Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví České účetní standardy Libuše Neščáková, Jaroslav Jakubka: Zákoník práce 2012 v praxi, 2. vydání, Praha, Grada publising,

92

a. s., 2012 Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy, Praha, Eduko, 2011 Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání, Praha, Fortuna, 2009 Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií, Praha, Fortuna, 1998 vlastní archiv

93

TÉMA 7: NÁKLADY A VÝNOSY KNIHA 1: NÁKLADY A VÝNOSY - ZÁKLADNÍ POJMY 1 Základní pojmy – náklad, výdaj 

náklady = spotřeba výrobních činitelů vyjádřená v peněžních jednotkách (např. spotřeba nakoupených služeb, práce zaměstnanců, spotřeba oběžného majetku nebo opotřebení dlouhodobého majetku)

výdaj = úbytek peněžních prostředků Náklady nemusí vznikat ve stejném okamžiku jako výdaje. 

Vysvětlení na příkladu: Nakoupili jsme a zaplatili materiál, který jsme uložili na sklad – jde o výdaj. Vyskladnili jsme materiál do výroby (teprve teď ho použijeme pro výrobu) – jde o náklad. Nakoupili jsme, zaplatili a zařadili stroj do užívání – jde o výdaj. Na konci roku jsme zúčtovali odpisy tohoto stroje – jde o náklad

2 Základní pojmy - výnos, příjem 

výnosy = výkony vyjádřené v peněžních jednotkách (např. prodej výrobků, zboží nebo poskytnutí služby)

 příjem = přírůstek peněžních prostředků Výnosy nemusí vznikat ve stejném okamžiku jako příjmy.

Vysvětlení na příkladu: Vystavili jsme fakturu za provedené služby – jde o výnos. Tato faktura nám byla zaplacena – jde o příjem.

3 Zásady při účtování nákladů a výnosů Co je typické pro účtování nákladů a výnosů:  náklady rostou na MD (klesají na D)  výnosy rostou na D (klesají na MD)  na začátku roku nevykazují žádný počáteční stav  účtují se narůstajícím způsobem od začátku účetního období  na konci roku převedeme náklady a výnosy na účet 710 – Účet zisku a ztrát a zjistíme účetní výsledek hospodaření účetní jednotky Náklady a výnosy účtují se vždy do období, se kterým věcně a časově souvisejí (když zaplatím v prosinci nájemné za leden příštího roku, není to náklad v prosinci, ale až v tom lednu, proto musíme náklady a výnosy časově rozlišovat – viz podmodul Účtování u plátce DPH) = akruální princip je (až na výjimky) zakázána vzájemná kompenzace nákladů a výnosů (např. nemůžu zaúčtovat jen rozdíl mezi nákladovými a výnosovými úroky – musím nákladové celé zaúčtovat do nákladů a výnosové celé do výnosů), aby nedošlo ke zkreslení výsledku hospodaření

94

KNIHA 2: NÁKLADY 1 Náklady – účtové skupiny, členění Účtový rozvrh účetní jednotky vychází ze směrné účtové osnovy, která účtovou třídu 5 – Náklady, člení na 10 účtových skupin 50 – Spotřebované nákupy 51 – Služby 52 – Osobní náklady 53 – Daně a poplatky 54 – Jiné provozní náklady 55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů 56 – Finanční náklady 57 - Rezervy a opravné položky finančních nákladů 58 – Mimořádné náklady 59 - Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů

Skupiny 50x – 55x zahrnuje náklady, kterým se říká provozní Skupiny 56x – 57x zahrnuje náklady, kterým se říká finanční Skupina 58x zahrnuje náklady, kterým se říká mimořádné

2 Náklady – účtová skupina 50x

Modré písmo – nová látka, černé písmo – opakování.

95

3 Náklady – účtová skupina 51x

4 Náklady – účtové skupiny 52x a 53x

96




97

KNIHA 3: VÝNOSY 1 Výnosy – účtové skupiny, členění Účtový rozvrh účetní jednotky vychází ze směrné účtové osnovy, která účtovou třídu 6 – Výnosy člení do těchto účtových skupin 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti 62 – Aktivace 64 – Jiné provozní výnosy 66 – Finanční výnosy 68 – Mimořádné výnosy Skupiny 60x – 64x zahrnují výnosy, kterým se říká provozní Skupina 66x zahrnuje výnosy, kterým se říká finanční Skupina 68x zahrnuje výnosy, kterým se říká mimořádné

2 Výnosy – účtové skupiny 60x – 64x

3 Výnosy – účtové skupiny 66x, 68x a 69x

4 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovních listech Náklady a výnosy I. a Náklady a výnosy II.

98

Pracovní list 18 – Náklady, výnosy I. Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené úč.případy, v účetní jednotce zabývající se výrobní činností, do deníku:

Datum Doklad 2. 12. VBÚ302

Text Zaplaceno pojistné na majetek firmy Kč 45 000,- na tento měsíc 3. 12. FaV856 tržby za prodané výrobky Kč 500 000,3. 12. FaD314 za materiál A Kč 350 000,+ doprava materiálu Kč 14 000,3. 12. VPD124 pojištění při přepravě materiálu A Kč 1 500,3. 12. Příjemka na materiál A Kč ..................... 4. 12. VPD925 Zaměstnanci byla vyplacena záloha nákup kancelářských potřeb Kč 500,6. 12. ...PD926 Vyúčtování nákupu kancelářských potřeb dle paragonu na Kč 452,6. 12. VPD927 Nakoupena dálniční známka na služební auto Kč 1 350,- (zatím nenalepena) 8. 12. FaD315 Za opravu stroje Kč 250 890,9. 12. FaD316 Od dodavatele elektrické energie Kč 523 000,10. 12. VPD928 nakoupeno 20 ks pošt.známek po Kč 10,- , hned spotřebováno 10. 12. FaV857 Za prodané výrobky Kč 256 000,10. 12. FaD317 za nákup notebooku pro ředitele Kč 25 800,11. 12. FaD318 nákup uživatelského software Kč 42 500,11. 12. FaD319 Za telefonní hovory Kč 42 691,20 12. 12. VBÚ303 - zaplacena FaV856 - zaplacena FaD314 15. 12. VPD928 Nákup vánočního stromečku na výzdobu vrátnice Kč 800,23. 12. VBÚ12 - zaplacena FaD315 - zaplacena FaD316 - zaplacena FaD317 - zaplacena FaV857 30. 12. Výdejka spotřeba materiálu za tento měsíc 30. 12. VÚD45 přírůstek nedokončené výroby 30. 12. VÚD46 úbytek nedokončené výroby 30. 12. VÚD47 přírůstek výrobků 30. 12. VÚD48 úbytek výrobků

99

MD

D

MD v Kč

358 000 405 200 512 600 602 500 415 200

D v Kč

358 000 405 200 512 600 602 500 415 200

Text MD D MD v Kč D v Kč - odpis SMV a SMV 785 000 785 000 - odpis budov 458 045 458 045 Provedena inventarizace v pokladně, zaúčtujte všechny účetní případy vyplývající z inventarizace: skutečný stav Kč 48 080,-; účetní stav Kč 48 020,Datum Doklad 31. 12. VÚD49

Provedena inventarizace v pokladně cenin, zaúčtutte všechny účetní případy vyplývající z inventarizace: skutečný stav Kč 2 020,-; účetní stav Kč 2 095,-

100

Pracovní list 19 – Náklady, výnosy II. Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se obchodem, do deníku:

Datum Doklad 2. 12. VBÚ12

Text Zaplaceno pojistné na majetek firmy Kč 2 000,- na tento měsíc 3. 12. PPD123 tržby za prodané zboží Kč 60 000,3. 12. FaD114 za zboží A Kč 150 000,3. 12. VÚD18 doprava zboží A provedena ve vlastní režii Kč 5 400,3. 12. VPD124 pojištění při přepravě zboží A Kč 1 500,3. 12. Příjemka na zboží A Kč ..................... 4. 12. VPD125 Zaměstnanci byla vyplacena záloha na cestovné Kč 1 000,6. 12. ...PD126 Vyúčtování cestovného zaměstnance : jízdné Kč 1 233,stravné Kč 100,-, parkovné Kč 100,6. 12. VPD127 Nakoupen kolek a hned spotřebován Kč 100,7. 12. VBÚ12 Zaplaceno nájemné na pronajaté prostory Kč 7 600,- za tento měsíc 7. 12. VPD128 Zaplacena reklama v novinách Kč 800,7. 12. VPD129 Nákup občerstvení pro obchodního partnera Kč 210,8. 12. FaD115 Za opravu kopírky Kč 720,9. 12. FaD116 Od vodárny za spotřebovanou vodu Kč 23 000,10. 12. FaV121 Za prodané zboží Kč 350 000,11. 12. FaD117 Za telefonní hovory Kč 23 691,80 24. 12. VBÚ12 - Platba silniční daně Kč 3 600,- Zaplacena FaD115 - Zaplacena FaV121 28. 12. Výdejka vyskladnění prodaného zboží během tohoto měsíce 28. 12. VÚD19 spotřeba 15 ks poštovních známek po Kč 10,- (měli jsme je v zásobě) 29. 12. VBÚ12 - Zaplacena FaD116 - Zaplacena FaD117 - Úroky z vkladu Kč 34,20 - Bankovní poplatky Kč 245,-

101

MD

D

MD v Kč

158 000

D v Kč

158 000

Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 31. 12. VÚD20 odpis SMV a SMV Kč 415 258,Provedena inventarizace ve skladu zboží, norma přirozeného úbytku zboží je stanovena na Kč 500,-, zaúčtujtte všechny účetní případy vyplývající z inventarizace Skutečný stav Kč 523 080,Účetní stav Kč 523 780,-

102

KNIHA 4: VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ÚČETNÍ JEDNOTKY 1 Výsledek hospodaření účetní jednotky Výsledek hospodaření v účetnictví představuje rozdíl mezi výnosy a náklady. Pokud VÝNOSY jsou větší než NÁKLADY, tak výsledkem hospodaření je ZISK pokud VÝNOSY jsou nižší než NÁKLADY, tak výsledkem hospodaření je ZTRÁTA Výsledek hospodaření je důležitou informací z hlediska posouzení hospodářské situace podniku, zjištění stavu majetků, závazků a pohledávek, výše nákladů a výnosů z účetního výsledku hospodaření se vychází při stanovení daně z příjmů posouzení celkové ekonomické situace z hlediska externích uživatelů jako jsou banky, pojišťovny, akcionáři, finanční úřad, veřejnost zisk je zdrojem dalšího financování podniku (vlastní zdroj krytí majetku)

   

2 Struktura výsledku hospodaření výsledek hospodaření se zjišťuje ve třech rovinách, odpovídajících struktuře členění nákladů a výnosů: provozní - porovnáním provozních nákladů (50-55) a provozních výnosů (60-64) finanční - porovnáním finančních nákladů (56-57) a finančních výnosů (66) mimořádný - porovnáním mimořádných nákladů (58) a mimořádných výnosů (68) Součtem provozního a finančního výsledku hospodaření dostaneme výsledek hospodaření z běžné činnosti.   

Mimořádný výsledek hospodaření představuje zisk (ztrátu) z mimořádné činnosti.

3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočet výsledku hospodaření

103

Pracovní list 20 – Výpočet výsledku hospodaření

Příklad A: Účetní jednotka XXX, s. r. o. měla k 31. 12. 2012 následující konečné stavy na účtech nákladů a výnosů: Účtová skupina

50x 51x 52x 53x 54x 55x 56x 57x 58x

Částka v Kč

Účtová skupina

800 000 300 000 1 200 000 20 000 10 000 500 000 2 000 0 0

60x 61x 62x 64x 66x 68x

Částka v Kč

3 500 000 250 000 20 000 200 000 5 000 0

Úkol č. 1: Vypočítejte účetní výsledek hospodaření účetní jednotky: .........................................

Úkol č. 2: Vypočítejte provozní výsledek hospodaření účetní jednotky: .....................................

Úkol č. 3: Vypočítejte finanční výsledek hospodaření účetní jednotky: ......................................

Úkol č. 4: Vypočítejte výsledek hospodaření z běžné činnosti účetní jednotky: .........................

Úkol č. 5: Vypočítejte výsledek hospodaření z mimořádné činnosti účetní jednotky: ...............

104

Příklad B: Účetní jednotka ZZZ, s. r. o. měla k 31. 12. 2012 následující konečné stavy na účtech nákladů a výnosů: Účtová skupina

50x 51x 52x 53x 54x 55x 56x 57x 58x

Částka v Kč

Účtová skupina

900 000 400 000 1 500 000 15 000 35 000 250 000 13 000 0 0

60x 61x 62x 64x 66x 68x

Částka v Kč

2 350 000 150 000 15 000 150 000 12 000 0

Úkol č. 1: Vypočítejte účetní výsledek hospodaření účetní jednotky: .........................................

Úkol č. 2: Vypočítejte provozní výsledek hospodaření účetní jednotky: .....................................

Úkol č. 3: Vypočítejte finanční výsledek hospodaření účetní jednotky: ......................................

Úkol č. 4: Vypočítejte výsledek hospodaření z běžné činnosti účetní jednotky: .........................

Úkol č. 5: Vypočítejte výsledek hospodaření z mimořádné činnosti účetní jednotky: ...............

Odpovězte na otázky průběžného testu: Dlouhodobý majetek, cestovné, náklady a výnosy

105

Metodický list pro soubor příkladů Modul – podmodul: Počet vyučovacích hodin modulu: Počet témat modulu (podmodulu):

Účetnictví – Základní účtování u neplátce DPH 42 7

Téma kurzu: Počet vyučovacích hodin tématu:

Soubor příkladů 2,5

Autor:


Zařazení: - po absolvování modulu Účetnictví – Základní účtování u neplátce DPH Postup: 1. Vytiskněte si soubor příkladů – zadání 2. Vyřešte všechny příklady v uvedeném souboru 3. Zkontrolujte si své řešení v souboru příkladů - řešení Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012

106

Příklad 1 - Účtování v pokladně, na běžném účtu, úvěrovém účtu (doklady číslujte, pokladní doklady tvoří jednu číselnou řadu) 221 – Bankovní účty Kč 243 223,45 Některé počáteční stavy: 211 – Pokladna Kč 8 243,461 – Bankovní úvěry Kč 320 000,213 – Ceniny Kč 1 350,- (dálniční známka) 331 – Zaměstnanci Kč 45 376,(mzdy jsou vypláceny v hotovosti) Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 8. 1. 12 Výběr peněz na výplatu mezd PPD zaměstnancům 8. 1. 12 Výběr peněz na výplatu mezd VBÚ zaměstnancům 10. 1. 12 Vyplaceny mzdy zaměstnancům VPD 10. 1. 12 Dálniční známka nalepena na služební VÚD auto 11. 1. 12 Zaplaceno cestovné zaměstnanci 826,826, VPD 11. 1. 12 nakoupeny poštovní známky 10 ks po VPD Kč 10,- a 5 ks po Kč 14,14. 1. 12 Příjem tržeb poskytnutých za služby PPD v hotovosti Kč 60 000,14. 1. 12 Odvod peněz na běžný účet 55 000,55 000,VPD 14. 1. 12 Připsání vkladu na náš běžný účet VBÚ 15. 1. 12 Zaplacena oprava kopírky v hotovosti VPD Kč 2 000,18. 1. 12 - úroky z úvěru Kč 5 125,VÚÚ - bankovní poplatky Kč 365,- splátka úvěru Kč 102 540,18. 1. 12 - splátka úvěru VBÚ 18. 1. 12 Nákup nafty do služebního auta 1 000,1 000,VPD 30. 1. 12 - připsány úroky z vkladu 45,67 45,67 VBÚ - bankovní poplatky 245,245,31. 1. 12 Výdej poštovních známek do spotřeby VÚD – bylo spotřebováno 5 ks po Kč 10,- a 2 ks po Kč 14,Datum

1. 1. 2012

Doklad

VÚD1

Přírůstek

Text

počáteční stav

107

Úbytek

Zůstatek 8 243,-

Dne 31. 1. 2012 byla provedena mimořádná inventarizace pokladny. Za obě pokladny je zodpovědná paní Jana Nová. Z inventarizace pokladny cenin vyplynulo, že je vše v pořádku a účetní stav cenin se rovná skutečnému stavu cenin. Výsledky inventarizace pokladny: Skutečný stav zjištěný fyzickou inventurou Kč 9 047,Účetní stav dle pokladní knihy Kč …………… Zaúčtuj účetní případy vyplývající z inventarizace Datum Doklad Text

MD

D

MD v Kč

D v Kč

Příklad 2 - Účtování zásob materiálu, pohledávek a závazků Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku (doklady nečíslujte), jde o vybrané účetní případy Datum Doklad MD D MD v Kč Text 1. 1. VÚD Převod některých počátečních stavů

8. 2. 8. 2. 8. 2. 9. 2. 10. 2. 10. 2. 9. 2. 20. 2.

27. 2. 15. 3.

18. 3. 31. 3. 31. 3. 31. 3. 31. 3. 10. 4.

- Materiál na skladě Kč 400 000,- Pokladna Kč 30 000,FaD22 Za materiál X Kč 234 000,VPD Doprava za materiálu X zaplacena v hotovosti Kč 560,VPD Zaplaceno pojištění materiálu X při dopravě Kč 1 562,Příjemka Materiálu X na sklad FaD23 Za materiál Y Kč 567 000,VÚD Doprava materiálu Y byla provedena ve vlastní režii Kč 5 000,Příjemka Materiálu Y na sklad VÚU Faktura (FaD22) za materiál X byla zaplacena z úvěru , který byl poskytnut na 6 měsíců FaV33 Za prodané výrobky Kč 450 000,VBÚ - splátka úvěru Kč 30 000,- zaplacena faktura FaV - zaplacena faktura FaD 23 VÚÚ Splátka úvěru VÚD Manko do normy materiálu X VÚD Manko nad normu materiálu Y VÚD Předpis manka nad normu skladníkovi FaV33 Za prodané výrobky Kč 255 000,PPD Skladník uhradil předepsané manko do pokladny

108

D v Kč

Příklad 3 - Účtování zásob zboží, pohledávek a závazků, drobného majetku Zaúčtujte vybrané účetní případy do deníku, firma se zabývá nákupem a prodejem potravin. Datum Dokl. Text MD D MD v Kč

FaD VPD Příj. VPD

Za nákup sušenek Kč 34 565,Zaplacena doprava sušenek Kč 255,Sušenky převzaty na sklad Nákup kontrolní pokladny do prodejny Kč 36 000,Zařazení kontrolní pokladny

15. 8.

PPD

15. 8.

Výd.

16. 8. 16. 8. .

VPD VBÚ

16. 8. 22. 8. 22. 8.

VÚÚ FaD VÚD

Příjem tržeb za prodané sušenky Kč 56 000,Sušenky byly vyskladněny ze skladu ve skladní ceně Kč 30 655,Převod části tržeb do banky Kč 50 000,- převod části tržeb do banky Kč 50 000,- byl nám poskytnut dlouhodobý bankovní úvěr, který nám byl připsán na účet Kč 150 000,- zaplacena faktura za sušenky - bankovní poplatky Kč 142,- úroky z vkladu na účtu Kč 23,60 - připsání úvěru na účet Kč 150 000,Za nový notebook Kč 15 800,Zařazení notebooku do užívání

23. 8. 24. 8. 26. 8. 26. 8.

VPD VPD VBÚ VÚÚ

27. 8. 31. 8.

FaV VÚD

8. 8. 8. 8. 8. 8. 10. 8. 10. 8.

Nákup nafty do auta Kč 800,Oprava dodávkového auta Kč 7 600,- splátka úvěru Kč 9 900,- splátka úvěru Kč 9 900,- úroky z úvěru Kč 456,80 Za prodané nápoje Kč 10 200,Inventarizace pokladny skutečný stav pokladny Kč 45 569,účetní stav pokladny Kč 45 669,za případné inventarizační rozdíly je zodpovědný pokladník

109

D v Kč

Příklad 4 - Účtování pořízení dlouhodobého majetku a jeho odepisování Zaúčtujte vybrané účetní případy do deníku, firma se zabývá výrobou triček. Účetní období 2012. Předpokládáme, že do této chvíle nevlastní žádný dlouhodobý majetek. Datum Doklad Text MD D MD v Kč 8. 10. Za osobní auto Kč 557 300,FaD22 8. 10. Pojištění při dopravě auta Kč 890,VPD 8. 10 Zařazení osobního auta do užívání VÚD 22. 10. VÚÚ FaD22 zaplacena z úvěru poskytnutého na 36 měsíců 23. 10. FaD23 Za nákup textilie, ze které se šijí trička Kč 134 565,25. 10. VÚD Doprava textilie ve vlastní režii Kč 900,25. 10. Příjemka Textilie převzata na sklad 31. 10. Výdejka Výdej textilií (materiálu) ze skladu do výroby Kč 76 890,31. 10. FaV18 Za prodaná trička Kč 256 000,31. 10. Výdejka na prodaná trička Kč 167 899,5. 11. Vyplaceno cestovné zaměstnanci Kč 456,VPD 10. 11. PPD Příjem peněz z účtu do pokladny Kč 20 000 10. 11. VBÚ - Kč 20 000,- převedeno do pokladny - zaplacena faktura došlá za textilie - zaplacena faktura vydaná za trička 12.11. FaD24 Za nákup počítače do skladu Kč 43 000,12. 11. Zařazení počítače do užívání 14. 11. VBÚ - splátka úvěru Kč 17 900,- úroky z úvěru Kč 2 564,70 14. 11. VÚÚ - splátka úvěru Kč 17 900,14. 12. VBÚ - splátka úvěru Kč 17 900,- úroky z úvěru Kč 2 533,70 14. 12. VÚÚ - splátka úvěru Kč 17 900,31. 12. VÚD Odpis dlouhodobého majetku (účetní odpisy, podklady pro výpočet pod deníkem)

D v Kč

Proveďte výpočet odpisu (účetní) počítače v letošním roce, firma se rozhodla pro časový odpis bez zbytkové hodnoty. Vstupní cenu majetku zjistíte na majetkovém účtu, předpokládaná doba používání je stanovena na 30 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek již v měsíci, ve kterém byl zařazen do užívání. Firma zaokrouhluje již měsíční odpisy.

Proveďte výpočet odpisu (účetní) osobního auta v letošním roce, firma se rozhodla pro výkonové odpisy. Vstupní cenu majetku zjistíte na majetkovém účtu, předpokládaná doba používání je stanovena na 80 000 ujetých km. Firma zaokrouhluje odpis na 1 km na 2 desetinná místa, roční odpis na Kč nahoru. V roce 2012 ujel osobní automobil 5 670 km, v roce 2013 pak 21 344 km.

Zaúčtujte vybrané účetní případy do deníku. Účetní období 2013. Datum Doklad Text 31. 12. VÚD Odpisy dlouhodobého majetku

110

MD

D

MD v Kč

D v Kč

Příklad 5 - Účtování nákladů a výnosů včetně výpočtu cestovného Výňatek z vnitřní směrnice firmy FORUM, s. r. o. Pro výpočet náhrady za pohonné hmoty při použití soukromého automobilu zaměstnance se vychází z částek uvedených ve vyhlášce MPSV pro rok 2012 tam jsou uvedeny následující údaje (za 1 litr pohonných hmot) cena u automobilového benzínu 95 oktanů – Kč 34,90 cena u automobilového benzinu 98 oktanů – Kč 36,80 cena u motorové nafty – Kč 34,70 Pro výpočet náhrady za použití vozidla je stanovena částka 3,70 Kč /1 km Stravné přísluší zaměstnanci na pracovní cestě ve výši a) 75 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 105 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 170 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Krácení stravného dle zákoníku práce. Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku:

Datum 1. 2.

Doklad VBÚ PPD

3.

VPD

4. 5.

VPD VBÚ

6. 7.

VPD VPD

8. 9. 10.

FaD1 FaV1 VPD

11.

VBÚ

12. 13.

FaD VPD

14.

VÚD

Text Zaplaceno nájemné Kč 18 000,tržby za poskytnuté služby Kč 60 000,úhrada cestovného zaměstnanci (viz výpočet č. 1) Nákup kancelářských potřeb Kč 700,Zaplaceno pojistné na majetek firmy Kč 28 600,Zaplacen inzerát v novinách Kč 800,Nákup občerstvení pro obchodního partnera Kč 210,Za opravu kopírky Kč 1 120,Za prodané služby Kč 20 000,Nakoupeno a ihned spotřebováno 20 ks poštovních známek po Kč 10,Platba silniční daně Kč 3 600,Zaplacena FaD1 Zaplacena FaV1 Úroky z vkladu Kč 34,20 Bankovní poplatky Kč 235,od mobilního operátora na Kč 9 691,úhrada cestovného zaměstnanci (viz výpočet č. 2) Odpisy budovy Kč 23 400,Odpisy SMV a SMV Kč 134 598,-

111

MD

D

MD v Kč

D v Kč

Datum

Doklad

Text

MD

15.

VÚD

Provedena inventarizace pokladny Skutečný stav Kč 23 426,Účetní stav Kč 23 576,-

16.

VÚD

Provedena inventarizace zásob materiálu Skutečný stav Kč 765 988,Účetní stav Kč 764 105,-

D

MD v Kč

Výpočet č. 1 – cestovné zaměstnance Zaměstnanec Aleš Drobný jel na služební cestu (školení) svým osobním autem, ujel 325 km, spotřeba benzinu 95 oktanů 7,2 litrů na 100 km, vyjel ráno v 6:30 hodin a přijel 19:15 hodin téhož dne, parkovné Kč 100,-. Byl mu poskytnut bezplatný oběd.

Výpočet č. 2 – cestovné zaměstnance Zaměstnanec firmy Jan Krátký jel na služební cestu (obchodní jednání) svým osobním autem Škoda Octavia (v technickém průkazu vozidla je uvedena spotřeba nafty 6,58 litrů / 100 km. Jel na obchodní jednání do Ústí nad Labem. Vyjel v pondělí ráno v 6:30 hodin a vrátil se druhý den ve 16:50 hodin. Celkem ujel 245 km. Ubytování platil Kč 600,-. Parkoval bezplatně u hotelu, nebylo mu poskytnuto žádné bezplatné jídlo.

112

D v Kč

Metodický list pro závěrečný test Modul – podmodul: Počet vyučovacích hodin modulu: Počet témat modulu (podmodulu):

Účetnictví – Základní účtování u neplátce DPH 42 7

Téma kurzu: Počet vyučovacích hodin tématu:

Závěrečný test 0,5

Autor:


Zařazení: - po absolvování modulu Účetnictví – Základní účtování u neplátce DPH Postup: 1. Ověřte si své znalosti v závěrečném testu Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012

113

Řešení pracovních listů Pracovní list 1 – Pokladna V pokladně je k 1. 4. letošního roku stav ve výši Kč 6 205,Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum 8. 4.

Doklad VPD22

Text Nákup kancelářských potřeb

MD 501

D 211

MD v Kč 500,-

D v Kč 500,-

Účtujeme na DAL – 211 – Pokladna (peníze v pokladně klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na MD – 501 – Spotřeba materiálu (jde o náklad, náklady vznikají na MD) 12. 4.

PPD23

Příjem tržeb za poskytnuté služby v hotovosti

211

602

2 500,-

2 500,-

Účtujeme na MD – 211 – Pokladna (peníze v pokladně rostou, jde o účet aktiv, který roste na MD) Účtujeme na D - 602 – Tržby za prodané služby (jde o výnos, výnosy vznikají na D) 14. 4.

VPD24

Vyplaceno cestovné našemu zaměstnanci

512

211

2 104,-

2 104,-

Účtujeme na DAL – 211 – Pokladna (peníze v pokladně klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na MD – 512 – Cestovné (jde o náklad, náklady vznikají na MD) 16. 4.

VPD25

Nákup benzínu

501

211

1 000,-

1 000,-

Účtujeme na DAL – 211 – Pokladna (peníze v pokladně klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na MD – 501 – Spotřeba materiálu (jde o náklad, náklady vznikají na MD) (jde o materiálový náklad, protože pohonné hmoty jsou provozovací látky a ty patří do materiálových zásob) 22. 4.

VPD26

Zaplaceno v hotovosti nájemné

518

211

5 000,-

5 000,-

Účtujeme na DAL – 211 – Pokladna (peníze v pokladně klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na MD – 518 – Ostatní služby (jde o náklad, náklady vznikají na MD) 28. 4.

VPD27

Zaplacena v hotovosti služba – kopírování

518

211

24,-

Účtujeme na DAL – 211 – Pokladna (peníze v pokladně klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na MD – 518 – Ostatní služby (jde o náklad, náklady vznikají na MD)

114

24,-

Úkol č. 2: Zapište (dle ukázky) ostatní účetní případy do pokladní knihy:

Datum

1. 1. 8. 4. 12. 4. 14. 4. 16. 4. 22. 4. 28. 4.

Pokladní kniha Text

Doklad

VÚD1

Počáteční stav pokladny

VPD22

Nákup kanc. potřeb Příjem tržeb Cestovné Pohonné hmoty

PPD23

VPD24 VPD25 VPD26 VPD27

Úbytek

Přírůstek

500,2 500,2 104,1 000,5 000,24,-

Nájemné Nákup služeb

Zůstatek 6 205,5 705,8 205,6 101,5 101,101,77,-

Úkol č. 3: Dne 30. 4. byla provedena mimořádná inventarizace pokladny (výměna pokladníka). V pokladně byl zjištěn fyzickou inventurou skutečný stav Kč 57,-. Zaúčtujte vzniklý inventarizační rozdíl a účetní případy z něj vyplývající. Případný schodek hradí pokladník v hotovosti. Skutečný stav zjištěný inventurou: Kč 57,Účetní stav dle pokladní knihy: Kč 77,V pokladně je schodek (pozor nejde o manko) Kč 20,Datum 30. 4. 30. 4. 2. 5.

Doklad VÚD19 VÚD20 PPD28

Text Předpis schodku Předpis schodku k úhradě pokladníkovi Pokladník uhradil schodek v hotovosti

MD 569 335 211

D 211 668 335

MD v Kč 20,20,20,-

D v Kč 20,20,20,-

Úkol č. 4: Jaký inventarizační rozdíl by vznikl, pokud by byl zjištěn fyzickou inventurou skutečný stav Kč 107,-. Skutečný stav zjištěný inventurou: Účetní stav dle pokladní knihy: V pokladně by byl přebytek ve výši

Kč 107,Kč 77,Kč 30,-

Úkol č. 5: Jak by se účtoval případný inventarizační rozdíl? Datum 30. 4.

Doklad VÚD19

Text

MD 211

Předpis přebytku

115

D 668

MD v Kč 30,-

D v Kč 30,-

Pracovní list 2 – Ceniny V pokladně cenin je k 1. 5. letošního roku 20 ks poštovních známek v nominální hodnotě Kč 12,Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum 6. 5.

Doklad VPD29

Text Nákup 2 ks kolků po Kč 100,(do zásoby)

MD 213

D 211

MD v Kč 200,-

D v Kč 200,-

Účtujeme na DAL – 211 – Pokladna (peníze v pokladně klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na MD – 213 – Ceniny (jde o přírůstek majetku – cenin, aktiva rostou na MD) 10. 5.

VÚD 21

Spotřeba 10 ks poštovních známek

518

213

120,-

120,-

Účtujeme na DAL – 213 – Ceniny (úbytek majetku, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na MD – 518 – Ostatní služby (pokud nalepíme poštovní známku na dopis, jde o vznik nákladu, který účtujeme na MD) A kde jsme vzali částku Kč 120,- ( 10 x 12,-, jiné poštovní známky v zásobě nemáme) 12. 5.

VPD30

Nákup 10 ks poštovních známek po Kč 10,- (do zásoby)

213

211

100,-

100,-

Účtujeme na DAL – 211 – Pokladna (peníze v pokladně klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na MD – 213 – Ceniny (jde o přírůstek majetku – cenin, aktiva rostou na MD) 13. 5.

FaD58

Za 100 ks poukázek na pohonné hmoty po Kč 300,-

213

321

30 000,-

30 000,-

Účtujeme na DAL – 321 – Dodavatelé (vznik závazku vůči dodavateli, který roste na D) Účtujeme na MD – 213 – Ceniny (jde o přírůstek majetku – cenin, aktiva rostou na MD)

14. 5.

VÚD 22

Spotřeba 1 ks kolku za Kč 100,-

538

213

100,-

100,-

Účtujeme na DAL – 213 – Ceniny (úbytek majetku, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na MD – 538 – Ostatní daně a poplatky (pokud spotřebujeme kolek, jde o vznik nákladu, který účtujeme na MD) Proč 538 – Ostatní daně a poplatky? Kolkem se platí poplatek státu. 15. 5.

VPD31

Nákup dálniční známky na služební automobil Kč 440,(měsíční) – hned nalepena na služební automobil

538

211

440,-

Účtujeme na DAL – 211 – Pokladna (peníze v pokladně klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na MD – 538 – Ostatní daně a poplatky (Poplatek státu za použití dálnice), náklady vznikají na MD Proč neúčtujeme na MD – 213 – Ceniny? Protože dochází k okamžité spotřebě.

116

440,-

16. 5.

VÚD 23

Spotřeba 5 ks poštovních známek za Kč 12,- a 5 ks poštovních známek za Kč 10,-

518

213

110,-

110,-

Účtujeme na DAL – 213 – Ceniny (úbytek majetku, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na MD – 518 – Ostatní služby (pokud nalepíme poštovní známku na dopis, jde o vznik nákladu, který účtujeme na MD) 18. 5.

VPD32

Nákup 1 ks kolků za Kč 500,- ihned použit

538

211

500,-

500,-

Účtujeme na DAL – 211 – Pokladna (peníze v pokladně klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na MD – 538 – Ostatní daně a poplatky (Poplatek státu), náklady vznikají na MD. Proč neúčtujeme na MD – 213 – Ceniny? Protože dochází k okamžité spotřebě. 25. 5.

VÚD 24

45 ks poukázek na pohonné hmoty bylo rozdáno řidičům

501

213

13 500,-

13 500,-

Účtujeme na DAL – 213 – Ceniny (úbytek majetku, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na MD – 501 – Spotřeba materiálu (pokud spotřebujeme poukázku na pohonné hmoty, jde o vznik nákladu, který účtujeme na MD) Proč 501 – Spotřeba materiálu? Jde o provozovací látku, která je součástí materiálových zásob. 27. 5.

VBÚ15

FaD58 byla uhrazena

321

221

30 000,-

Účtujeme na MD – 321 – Dodavatelé (klesá závazek vůči dodavatelům, závazky klesají na MD) Účtujeme na D – 221 – Běžný účet (peníze na účtu klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D)

117

30 000,-

Pracovní list 3 – Běžný účet, peníze na cestě Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum 1. 4.

Doklad FaD33

Text

MD 511

za opravu stroje

D 321

MD v Kč 125 000,-

D v Kč 125 000,-

Účtujeme na DAL – 321 – Dodavatelé (zvyšuje se závazek vůči dodavatelům, jde o účet pasiv, který stoupá na straně D) Účtujeme na MD – 511 – Opravy a udržování (jde o náklad, náklady vznikají na straně MD) 12. 4.

FaV21

za prodané výrobky

311

601

250 000,-

250 000,-

Účtujeme na MD – 311 – Odběratelé (pohledávka vůči odběratelům se zvyšuje, účet aktiv, který roste na straně MD) Účtujeme na DAL – 601 – Tržby z prodeje služeb (vzniká výnos, výnosy vznikají na straně D) 14. 4.

VBÚ4

zaplacena FaD33

321

221

125 000,-

125 000,-

Účtujeme na MD – 321 – Dodavatelé (snižuje se závazek vůči dodavatelům, jde o účet pasiv, který klesá na straně MD) Účtujeme na DAL – 221 – Běžný účet (peněžní prostředky na účtu klesají, účet aktiv, aktiva klesají na straně D) Proč částka Kč 125 000,-? Protože v této výši nám vznikl závazek (viz 1. 4. FaD33) 28. 4.

VBÚ4

zaplacena FaV21

221

311

250 000,-

250 000,-

Účtujeme na MD – 221 – Běžný účet (peněžní prostředky na účtu stoupají, účet aktiv, aktiva rostou na straně MD) Účtujeme na DAL – 311 – Odběratelé (snižuje se pohledávka vůči odběratelům, jde o účet aktiv, který klesá na straně D) Proč částka Kč 250 000,-? Protože v této výši nám vznikla pohledávka (viz 12. 4. FaV21) 30. 4.

VBÚ4

zaplaceny bankovní poplatky

568

221

85,-

85,-

Účtujeme na MD – 568 – Ostatní finanční náklady (jde o náklad, náklady vznikají na straně MD), pozor jde o finanční náklad (nesmíme účtovat 548 – Ostatní provozní náklady – to je chyba) Účtujeme na DAL – 221 – Běžný účet (peněžní prostředky na účtu klesají, účet aktiv, aktiva klesají na straně D) 30. 4.

VBÚ4

připsány úroky z vkladu

221

662

1,25

Účtujeme na MD – 221 – Běžný účet (peněžní prostředky na účtu stoupají, účet aktiv, aktiva rostou na straně MD) Účtujeme na DAL – 662 – Úroky (vzniká výnos, výnosy vznikají na straně D) (Pozor !!! V účtovém rozvrhu máme 2 účty, které se jmenují Úroky – neplést si s 562 – Úroky, který je nákladový)

118

1,25

Úkol č. 2: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum 10. 5.

Doklad PPD

Text z běžného účtu bylo převedeno Kč 21 563,- do pokladny

MD 211

D 261

MD v Kč 21 563,-

D v Kč 21 563,-

Protože mám PPD, budu účtovat na účtu 211 – Pokladna na straně MD (peněžní prostředky v pokladně rostou, účet aktiv, aktiva rostou na straně MD) Ještě nemám VBÚ, proto nemůžu účtovat na účtu 221 – Běžný účet a použiji překlenovací účet 261 – Peníze na cestě (na kterém zaúčtuji na straně D) 10. 5.

VPD

byly zaplaceny mzdy zaměstnancům Kč 21 563,-

331

211

21 563,-

21 563,-

Účtujeme na DAL – 211 – Pokladna (peníze v pokladně klesají, jde o účet aktiv, který klesá na straně D) Účtujeme na MD – 331 – Zaměstnanci (závazek vůči zaměstnancům tím, že jim zaplatím klesá, účet pasiv, který klesá na straně MD) 10. 5.

VBÚ5

převod z účtu do pokladny

261

221

21 563,-

21 563,-

Přišel nám VBÚ, na kterém máme výběr do pokladny – budu účtovat na účtu 221 – Běžný účet na straně D, protože jde o účet aktiv, aktiva klesají na straně D Protože, když jsme účtovali podle PPD (první účetní případ), tak jsme si pomohli překlenovacím účtem 261 – Peníze na cestě, tak teď ho vyrušíme 18. 5.

PPD

přijaty tržby za poskytnuté služby v hotovosti Kč 30 000,-

211

602

30 000,-

30 000,-

Účtujeme na MD – 211 – Pokladna (peníze v pokladně rostou, jde o účet aktiv, který roste na MD) Účtujeme na D - 602 – Tržby za prodané služby (jde o výnos, výnosy vznikají na D) 19. 5.

VPD

Kč 26 000,- bylo převedeno z pokladny na běžný účet

261

211

26 000,-

26 000,-

Protože mám VPD, budu účtovat na účtu 211 – Pokladna na straně D (peněžní prostředky v pokladně klesají, účet aktiv, aktiva klesá na straně D) Ještě nemám VBÚ, proto nemůžu účtovat na účtu 221 – Běžný účet a použiji překlenovací účet 261 – Peníze na cestě (na kterém zaúčtuji na straně MD) 19. 5.

VBÚ5

převod z pokladny do banky

221

261

26 000,-

26 000,-

Přišel nám VBÚ, na kterém máme vklad hotovosti z pokladny – budu účtovat na účtu 221 – Běžný účet na straně MD, protože jde o účet aktiv, aktiva rostou na straně MD Protože, když jsme účtovali podle VPD, tak jsme si pomohli překlenovacím účtem 261 – Peníze na cestě, tak teď ho vyrušíme. 31. 5.

VBÚ5

zaplaceny bankovní poplatky

568

221

123,-

123,-

Účtujeme na MD – 568 – Ostatní finanční náklady (jde o náklad, náklady vznikají na straně MD), pozor jde o finanční náklad (nesmíme účtovat 548 – Ostatní provozní náklady – to je chyba) Účtujeme na DAL – 221 – Běžný účet (peněžní prostředky na účtu klesají, účet aktiv, aktiva klesají na straně D) 31. 5.

VBÚ5

připsány úroky z vkladu

221

662

0,85

Účtujeme na MD – 221 – Běžný účet (peněžní prostředky na účtu stoupají, účet aktiv, aktiva rostou na straně MD) Účtujeme na DAL – 662 – Úroky (vzniká výnos, výnosy vznikají na straně D) (Pozor !!! V účtovém rozvrhu máme 2 účty, které se jmenují Úroky – neplést si s 562 – Úroky, který je nákladový)

119

0,85

Pracovní list 4 – Úvěry Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum 4. 1. 12

Doklad VBÚ

Text na náš účet byl připsán úvěr od banky ve výši Kč 500 000,- se splatností 9 měsíců

MD 221

D 261

MD v Kč 500 000

D v Kč 500 000

Účtujeme na MD účtu 221 – Běžný účet (peníze na účtu rostou, jde o účet aktiv, který roste na MD) Účtujeme na DAL účtu 261 – Peníze na cestě (nemohu účtovat na účtu 231 – Krátkodobé bank. úvěry, protože nemám výpis z úvěrového účtu, na něj čekám, proto použiji překlenovací účet) 4. 1. 12

VÚÚ

vznik úvěru nám byl oznámen výpisem z úvěrového účtu

261

231

500 000

500 000

Na straně MD účtu 261 – Peníze na cestě ruším zápis Na straně D účtu 231 – Krátkodobý bankovní účet účtujeme podle VÚÚ - vzniká závazek vůči bance Proč krátkodobý? Protože splatnost úvěru je do 12 měsíců. Po tomto zaúčtování se účet 261 – Peníze na cestě vyruší 4. 2. 12

VBÚ

- splátka úvěru Kč 61 181,-

261

221

61 181

61 181

První ze 2 účetních případů na VBÚ Účtujeme na DAL – 221 – Běžný účet (peníze na účtu klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na straně MD účtu 261 – Peníze na cestě (nemohu účtovat na účtu 231 – KBÚ, protože nemám výpis z úvěrového účtu, na něj čekám, proto použiji překlenovací účet) 4. 2. 12

VBÚ

- bankovní poplatky Kč 350,-

568

221

350

350

Druhý účetní případ na tomto VBÚ Bankovní poplatky jsou nákladem spojeným s úvěrem, říkali jsme si, že je účtujeme do finančních nákladů (finanční náklady najdeme v účtových skupinách 56x, 57x), účtujeme na MD, protože náklady vznikají na MD Účtujeme na DAL – 221 – Běžný účet (peníze na účtu klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D) Proč neúčtujeme na DAL na účtu 231 – Krátkodobé bankovní úvěry? Protože nám banka bankovní poplatky odepisuje z našeho běžného účtu (máme to uvedeno ve smlouvě). 4. 2. 12

VÚÚ

- úroky z úvěru Kč 5 625,-

562

231

5 625

5 625

Úroky z úvěru jsou nákladem spojeným s úvěrem, říkali jsme si, že je účtujeme do finančních nákladů (finanční náklady najdeme v účtových skupinách 56x, 57x), účtujeme na MD, protože náklady vznikají na MD, použijeme účet 562 – Úroky (neplést si s výnosovým účtem 662 – Úroky) Účtujeme na DAL – 231 – Krátkodobý bankovní úvěr (jde o závazek, tedy o účet pasiv, který se zvyšuje na straně D) Proč neúčtujeme na DAL na účtu 221 – Běžný účet? Protože nám banka úroky z úvěru připisuje k našemu úvěru (máme to uvedeno ve smlouvě). 4. 2. 12

VÚÚ

- splátka úvěru

231

261

61 181

Účtujeme na straně MD účtu 231 – Krátkodobý bankovní účet jde o závazek, tedy o účet pasiv, který se snižuje na straně MD) Účtujeme na straně DAL účtu 261 – Peníze na cestě Po tomto zaúčtování se účet 261 – Peníze na cestě vyruší Všechny ostatní operace z prvního příkladu se účtují stejně

120

61 181

Úkol č. 2: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum 8. 9. 12

Doklad FaD, VÚD

Text za výrobní linku Kč 25 000 000,-, zároveň zařazena do užívání

MD 022

D 321

MD v Kč 25 000 000

D v Kč 25 000 000

Na straně MD účtu 022 – SMV a SMV (pořídili jsme si nový dlouhodobý majetek, aktivum roste na straně MD) Na straně D účtu 321 – Dodavatelé (vzniká závazek vůči dodavateli, závazek je pasivum, pasivum roste na straně D) 29. 9. 12

VÚÚ

FaD za výrobní linku byla zaplacena z bankovního úvěru (splatnost úvěru 5 let)

321

461

25 000 000

25 000 000

Banka za nás zaplatila FaD za dlouhodobý majetek a tím nám vznikl dlouhodobý úvěr (splatnost delší než 12 měsíců) Na straně MD účtu 321 – Dodavatelé (snižuje se závazek vůči dodavateli, závazek je pasivum, pasivum klesá na straně MD) Na straně D účtu 461 – Bankovní úvěry (vzniká závazek vůči bance z titulu poskytnutého dlouhodobého úvěru, závazek je pasivum, pasivum roste na straně D) 29. 10. 12

VBÚ

- splátka úvěru Kč 416 667,-

261

221

416 667

416 667

První ze 3 účetních případů na VBÚ Účtujeme na DAL – 221 – Běžný účet (peníze na účtu klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D) Účtujeme na straně MD účtu 261 – Peníze na cestě (nemohu účtovat na účtu 231 – KBÚ, protože nemám výpis z úvěrového účtu, na něj čekám, proto použiji překlenovací účet) 29. 10. 12

VBÚ

- úroky z úvěru Kč 302 100,-

562

221

302 100

302 100

Druhý ze 3 účetních případů na VBÚ Úroky z úvěru jsou nákladem spojeným s úvěrem, říkali jsme si, že je účtujeme do finančních nákladů (finanční náklady najdeme v účtových skupinách 56x, 57x), účtujeme na MD, protože náklady vznikají na MD, použijeme účet 562 – Úroky (neplést si s výnosovým účtem 662 – Úroky) Účtujeme na DAL – 261 – Běžný účet (peněžní prostředky klesají,jde o účet aktiv, který se snižuje na straně D) Proč neúčtujeme na DAL – 461 - Bankovní úvěr ? Protože nám banka úroky z úvěru strhává z našeho běžného účtu (máme to uvedeno ve smlouvě). 29. 10. 12

VBÚ

- bankovní poplatky Kč 450,-

568

221

450

450

Třetí účetní případ na tomto VBÚ Bankovní poplatky jsou nákladem spojeným s úvěrem, říkali jsme si, že je účtujeme do finančních nákladů (finanční náklady najdeme v účtových skupinách 56x, 57x), účtujeme na MD, protože náklady vznikají na MD. Účtujeme straně DAL účtu 221 – Běžný účet (peníze na účtu klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D) Proč neúčtujeme na straně DAL účtu 231 – Krátkodobé bankovní úvěry? Protože nám banka bankovní poplatky odepisuje z našeho běžného účtu (máme to uvedeno ve smlouvě). 29. 10. 12

VÚÚ

- splátka úvěru

461

261

416 667

Účtujeme na straně MD účtu 461 –Bankovní účet jde o závazek, tedy o účet pasiv, který se snižuje na straně MD) Účtujeme na straně DAL účtu 261 – Peníze na cestě Po tomto zaúčtování se účet 261 – Peníze na cestě vyruší Všechny ostatní operace z druhého příkladu se účtují stejně

121

416 667

Pracovní list 5 – Určení druhu zásob Zařaďte níže uvedený majetek do jednotlivých skupin: A – materiálové zásoby B – zboží C – nedokončená výroba D – polotovary vlastní výroby E – vlastní výrobky F – nejde o zásobu Úkol č. 1: Firma DORTÍK, s. r. o. se zabývá výrobou cukrářských výrobků, určete jednotlivé druhy zásob malý šlehač za Kč 5 000,A (drobný hmotný majetek) profimixér za Kč 65 000,F (jde o dlouhodobý hmotný majetek) mouka, cukr, droždí, vejce za Kč 60 000,A marcipánové ozdoby na svatební dorty (sami jsme si je vyrobili D a také je prodáváme samostatně) v hodnotě Kč 1 600,budova, ve které máme výrobnu Kč 2 345 000,F (budova je dlouhodobý majetek) upečené vánoční cukroví za Kč 15 000,E ušlehaný krém v hodnotě Kč 240,C (nelze prodat) upečený svatební dort v hodnotě Kč 2 000,E upečené korpusy na dorty (také prodáváme) v hodnotě Kč D 2 300,těsto na vánoční cukroví (linecké apod.) v hodnotě Kč 13 400,- E (ale i D) (také ho prodáváme)

Úkol č. 2: Firma AJETO, s. r. o. se zabývá nákupem a prodejem výpočetní techniky, určete jednotlivé druhy zásob velké igelitové tašky pro zákazníky za Kč 55 700,A (obaly) peníze na našem běžném účtu u ČSOB v Liberci Kč 871 000,F (jde o finanční majetek) 20 ks počítačů po Kč 44 000,-, které jsme nakoupili a chceme B je hned prodat 1 ks počítače za Kč 44 000,-, který jsme nakoupili a budeme ho F (v tomto případě jde o ve firmě používat dlouhodobý majetek) dodávkové auto Kč 670 000,F (v tomto případě jde o dlouhodobý majetek) náhradní díly na toto dodávkové auto v hodnotě Kč 16 000,A poštovní známky v hodnotě Kč 200,F (ceniny jsou finanční majetek)

122

Pracovní list 6 – Určení druhu materiálových zásob Zařaďte níže uvedený majetek do jednotlivých skupin: a – suroviny, základní materiál b – pomocné látky c – provozovací látky d – náhradní díly e – obaly f – další movité věci s dobou použitelnosti kratší než 1 rok bez ohledu na výši ocenění g – samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než 1 rok považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách h – nejde o materiálovou zásobu, ale o jiný druh zásoby i – nejde vůbec o zásoby, ale o jiný druh majetku Úkol č. 1: Firma VLÁČEK, s. r. o. se zabývá výrobou dřevěných hraček, určete druh materiálové zásoby dřevo za Kč 675 766,a papírové krabice na výrobky za Kč 124 300,e software do počítače pro vývoj nových hraček Kč 75 000,i (software, dlouhodobý nehmotný majetek) dřevěná kolečka za Kč 23 400,- (sami jsme si je vyrobili, také je h (polotovar) prodáváme) vruty (šroubky) do dřeva Kč 6 700,b bezbarvý ekologický lak na dřevo za Kč 27 900,b dřevěné mašinky za Kč 540 000,h (výrobky) protikorozní spreje za Kč 3 000,c barvy na dřevo za Kč 24 560,b bruska na dřevo za Kč 30 643,g brusný pás za Kč 2 721,d nebo f jednorázový měřící přístroj za Kč 44 000,f odmašťovače za Kč 3 450,c kotoučová pila s předřezem za Kč 147 161,i (SMV, dlouhodobý hmotný majetek) náhradní kotouč do kotoučové pily za Kč 4 350,d dodávkové auto za Kč 540 000,i (SMV, dlouhodobý hmotný majetek) zimní pneumatiky na toto auto za Kč 34 000,d pohonné hmoty (nafta) do tohoto auta za Kč 2 000,c

123

Pracovní list 7 – Účtování pořízení materiálu Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou plastových výrobků, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 1. FaD1 za nákup granulí Kč 2 405 000,111 321 2 405 000 2 405 000 2. VPD za dopravu granulí Kč 125 700,111 211 125 700 125 700 3. VPD zaplaceno pojistné při dopravě granulí Kč 111 112 8 200 8 200 8 200,4. Příjem. granule převzaty na sklad 112 111 2 538 900 2 538 900 za barviva Kč 18 550,- a doprava těchto barviv Kč 1 000,6. Příjem. na barviva 7. VBÚ - zaplacena FaD1 - zaplacena FaD2 - bankovní poplatky Kč 104,8. Výdej. granule Kč 576 000,barviva Kč 6 500,5. FaD2

111

321

19 550

19 550

112 321 321 568 501 501

111 221 221 221 112 112

19 550 2 405 000 19 550 104 576 000 6 500

19 550 2 405 000 19 550 104 576 000 6 500

Úkol č. 2: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou konfekce, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč 1. FaD1 za 200 m látky A, cena Kč 360,-/1 m 111 321 72 000 2. VÚD doprava látky A ve vlastní režii 111 622 1 575 Kč 1 575,3. Příj. na látku A 112 111 73 575 4. FaD2 za 500 m látky B (cena Kč 264,-/1 m) 111 321 132 000 5. FaD3

73 575 132 000

za dopravu látky B 1 700,- od soukromého dopravce na látku B

111

321

1 700

1 700

112 501 311

111 112 601

133 700 26 000 57 600

133 700 26 000 57 600

tržby za pánskou konfekci 4 400,-

211

601

4 400

4 400

6. Příj. 7. Výdej. látky do výroby Kč 26 000,8. FaV prodej pánské konfekce Kč 57 600,9. PPD

D v Kč 72 000 1 575

124

Úkol č. 3: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou nábytku, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 1. FaD1 za smrková prkna Kč 260 000,111 321 260 000 260 000 2. FaD2 za dopravu smrkových prken 111 321 55 000 55 000 Kč 55 000,3. Příjem. prkna převzata na sklad 112 111 315 000 315 000 4. Výdej. ve sledovaném měsíci spotřeba 501 112 152 500 152 500 poloviny nakoupených prken 5. VBÚ - úhrada FaD1 321 221 260 000 260 000 - úhrada FaD2 321 221 55 000 55 000 6. VPD nákup ředidel a laků Kč 25 000,111 211 25 000 25 000 7. VÚD doprava ředidel a laků ve vlastní 111 622 520 520 režii Kč 520,8. Příjem. převzetí ředidel a laků na sklad 112 111 25 520 25 520 Úkol č. 4: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou pečiva, do deníku: Text MD D MD v Kč D v Kč Dat. Dokl. 1. FaD1 za nákup mléka Kč 15 400,111 321 15 400 15 400 2. VPD za dopravu mléka Kč 2 890,3. Příjem. mléko převzato na sklad 4. FaD2 za vejce Kč 4 000,- a jejich dopravu Kč 300,5. Příjem. vejce převzaty na sklad 6. FaD3 na 10 t hladké mouky (1 t / 6 800,-) 7. FaD4 na 5 t cukru (1 t / 18 200,-) 8. VÚD doprava mouky hladké Kč 2 400,- ve vlastní režii 9. FaD5 za dopravu cukru 3 050,- od soukromého dopravce 10. Příj. na mouku 11. Příj. na cukru 12. VBÚ poskytnut krátk. bank. úvěr 13. VÚÚ poskytnut krátk. bank. úvěr 14. VBÚ úhrada FaD1 úhrada FaD2 úhrada FaD3

bankovní poplatky 15. Výdej

úroky z vkladu úroky z úvěru na materiál

125

111 112 111

211 111 321

2 890 18 290 4 300

2 890 18 290 4 300

112 111

111 321

4 300 68 000

4 300 68 000

111 111

321 622

91 000 2 400

91 000 2 400

111

321

3 050

3 050

112 112 221 261 321 321 321 568 221 562 501

111 111 261 231 221 221 221 221 662 221 112

70 400 94 050 500 000 500 000 15 400 4 300 68 000 340 70 3 000 56 000

70 400 94 050 500 000 500 000 15 400 4 300 68 000 340 70 3 000 56 000

Pracovní list 8 – Účtování pořízení zboží Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se nákupem a prodejem hraček, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 1. FaD1 za nákup stavebnic Kč 405 000,131 321 405 000 405 000 2. VPD za dopravu stavebnic Kč 45 200,131 211 45 200 45 200 3. VPD zaplaceno pojistné při dopravě stavebnic 131 132 2 200 2 200 Kč 2 200,4. Příjem. stavebnice převzaty na sklad 132 131 450 400 450 400 dřevěné kostičky Kč 9 550,- a dopravu 131 321 10 750 10 750 těchto kostiček Kč 1 200,6. Příjem. na dřevěné kostičky 132 131 10 750 10 750 7. VBÚ 321 221 405 000 2405 000 - zaplacena FaD1 321 221 10 750 10 750 - zaplacena FaD2 568 221 104 104 - bankovní poplatky Kč 104,8. FaV na stavebnice Kč 385 000,311 604 385 000 385 000 9. PPD prodány dřevěné kostičky v hotovosti 211 604 8 460 8 460 Kč 8 460,10. Výdej. stavebnice Kč 225 000,504 132 225 000 225 000 kostičky Kč 4 500,504 132 4 500 4 500 Úkol č. 2: Určete obchodní marži v předchozím příkladu: Obchodní marže je ukazatel, který zjistíme jako rozdíl účtů 604 – Tržby z prodeje zboží a účtu 504 – Prodané zboží. V našem případě: na účtu 604 máme konečný stav Kč 393 460,na účtu 504 máme konečný stav Kč 229 500,Obchodní marže je tedy Kč 163 960,5. FaD2

126

Úkol č. 3: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se nákupem a prodejem konfekce, do deníku: Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 1. FaD1 za 50 ks sukní, cena Kč 460,-/1 ks 131 321 23 000 23 000 2. VÚD doprava sukní ve vlastní režii Kč 675,131 622 675 675 3. Příj. na sukně 132 131 23 675 23 675 4. FaD2 za 80 ks šatů (cena Kč 854,-/1 ks) 131 321 68 320 68 320 5. FaD3 6. Příj. 7. PPD

za dopravu šatů Kč 900,- od soukromého dopravce na šaty prodej sukní Kč 17 250,prodej šatů Kč 66 825,-

8. Výdej. sukní, šatů Kč 26 000,-

131

321

900

900

132 211

131 604

69 220 84 075

69 220 84 075

504

132

57 025

57 025

Úkol č. 4: Určete obchodní marži v předchozím příkladu: Obchodní marže je ukazatel, který zjistíme jako rozdíl účtů 604 – Tržby z prodeje zboží a účtu 504 – Prodané zboží. V našem případě: na účtu 604 máme konečný stav Kč 84 075,na účtu 504 máme konečný stav Kč 57 025,Obchodní marže je tedy Kč 27 050,-

127

Pracovní list 9 – Účtování inventarizačních rozdílů u zásob Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy, které vyplývají z provedené řádné inventarizace. Účetní období v účetní jednotce je kalendářní rok. Skutečný stav Účetní stav Kč 220 000,Kč 220 800,Materiál A Kč 115 000,Kč 114 620,Materiál B Norma přirozeného úbytku u materiálu A a B je Kč 300,-. Manka nad normu firma předepisuje zaměstnancům k náhradě. U materiálu A bylo zjištěno manko ve výši Kč 800,-. (Máme mít podle účetnictví Kč 220 800,-, ale inventurou byl zjištěn skutečný stav ve výši Kč 220 000,-.) Protože máme stanovenou normu přirozeného úbytku u tohoto druhu materiálu ve výši Kč 300,-, tak Kč 300,- bude manko do normy a Kč 500,- manko nad normu. U materiálu B máme přebytek ve výši Kč 380,-. Manko u materiálu A a přebytek u materiálu B nelze kompenzovat. Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč manko do normy u materiálu A 31. 12. VÚD 501 112 300 300 manko nad normu u materiálu A 549 112 500 500 přebytek u materiálu B 112 648 380 380 předpis manka nad normu VÚD 335 648 500 500 skladníkovi Úkol č. 2: Zaúčtujte uvedené účetní případy, které vyplývají z provedené mimořádné inventarizace z důvodu změny zodpovědné osoby k 30. 4. Skutečný stav Účetní stav Kč 110 000,Kč 110 200,Materiál C Kč 615 000,Kč 615 500,Materiál D Norma přirozeného úbytku u materiálu A a B není stanovena Manka nad normu firma předepisuje zaměstnancům k náhradě. U materiálu C bylo zjištěno manko ve výši Kč 200,-. U materiálu D bylo zjištěno manko ve výši Kč 500,-. Protože norma přirozeného úbytku není stanovena, nemůžeme nic účtovat jako přirozený úbytek materiálu. Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč manko nad normy u materiálu C, D 30. 4. VÚD 549 112 700 700 předpis manka nad normu VÚD 335 648 700 700 skladníkovi

128

Úkol č. 3: Zaúčtujte uvedené účetní případy, které vyplývají z provedené mimořádné inventarizace z důvodu změny zodpovědné osoby k 30. 6. Skutečný stav Účetní stav Kč 852 000,Kč 852 400,Zboží X Kč 205 000,Kč 205 400,Zboží Z Norma přirozeného úbytku u zboží X není stanovena. U zboží Z je Kč 500,Manka nad normu firma předepisuje zaměstnancům k náhradě. U zboží X bylo zjištěno manko ve výši Kč 400,-, protože norma přirozeného úbytku pro tento druh zboží není stanovena, bude celá částka zjištěného manka účtována jako manko nad normu přirozeného úbytku. U zboží Z bylo zjištěno manko ve výši Kč 400,-, u tohoto druhu zboží je stanovena norma přirozeného úbytku ve výši Kč 500,-, proto celá částka Kč 400,- bude účtována jako manko do normy přirozeného úbytku. Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč manko nad normu u zboží X 30. 6. VÚD 549 132 400 400 manko do normy u zboží Z 504 132 400 400 předpis manka nad normu VÚD 335 648 400 400 skladníkovi

129

Pracovní list 10 – Účtování drobného majetku Úkol č. 1: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá ekonomickým poradenstvím, do deníku Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 9. 7. FaD za notebook Kč 18 450,501 321 18 450 18 450 9. 7. zařazení notebooku do užívání zápis do evidence drobného majetku 14. 9. FaD za uživatelský software Kč 55 399,518 321 55 399 55 399 15. 9. zařazení software do užívání zápis do evidence drobného majetku Úkol č. 2: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá stavebními pracemi, do deníku Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 2. 5. VPD za vrtačku Kč 7 999,501 211 7 999 7 999 2. 5. zařazení vrtačky do užívání zápis do evidence drobného majetku 10. 7. VPD za zbíjecí kladivo Kč 17 540,501 211 17 540 17 540 10. 7. zařazení zbíjecí kladivo do užívání zápis do evidence drobného majetku 12. 8. VPD za 8 ks koleček po Kč 1 500,501 211 12 000 12 000 12. 8. zařazení koleček do užívání zápis do evidence drobného majetku Úkol č. 3: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá propagací, do deníku Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 12. 12. FaD za fotoaparát Kč 33 890,501 321 33 890 33 890 12. 12. zařazení fotoaparátu do užívání zápis do evidence drobného majetku 16. 12. VPD za program pro úpravu fotografií a vkládání 518 211 3 999 3 999 textu Photoshop Kč 3 999,16. 12. zařazení programu do užívání zápis do evidence drobného majetku Úkol č. 4: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá nákupem a prodejem zboží, do deníku Dat. Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 12. 12. FaD za kontrolní pokladnu Kč 36 250,501 321 36 250 36 250 12. 12. zařazení kontrolní pokladny do užívání zápis do evidence drobného majetku 16. 12. VPD za software do kontrolní pokladny 501 211 2 600 2 600 za Kč 2 600,16. 12. zařazení do software do užívání zápis do evidence drobného majetku

130

Pracovní list 11 – Účtování pořízení dlouhodobého majetku Úkol č. 1: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá vedením účetnictví, daňovým poradenstvím a auditorskými pracemi, do deníku Datum Dokl. Text MD D MD v Kč 10. 1. VPD nákup počítače s tiskárnou za Kč 48 600,042 211 48 600 10. 1. VÚD doprava počítače ve vlastní režii Kč 100,042 622 100 10. 1. VÚD zařazení počítače do užívání 022 042 48 700 13. 1. FaD za uživatelský software za Kč 128 000,041 321 128 000 13. 1. VÚD zařazení uživatelského software do užívání 013 041 128 000 26. 1. VBÚ platba faktury za software 321 221 128 000 23. 4. VPD nákup kopírky za Kč 44 000,042 211 44 000 23. 4. VÚD doprava kopírky ve vlastní režii Kč 150,042 622 150 26. 4. VPD instalace kopírky Kč 500,042 211 500 26. 4. VÚD zařazení kopírky do užívání 022 042 44 650 22. 8. FaD za osobní automobil Kč 456 000,042 321 456 000 22. 8. VÚD zařazení osobního auta 022 042 456 000 10. 9. VÚÚ platba FaD za osobní automobil 321 221 456 000 Úkol č. 2: Zaúčtujte násl. účetní případy ve firmě, která se zabývá stavebními pracemi, do deníku Datum Dokl. Text MD D MD v Kč 15. 1. FaD za stavební stroj Kč 7 250 652,042 321 7 250 652 15. 1. VPD za dopravu stavebního stroje Kč 48 000,042 211 48 000 15. 1. VPD pojištění stavebního stroje při dopravě 042 211 15 600 Kč 15 600,26. 1. VÚD zařazení stavebního stroje do užívání 022 042 7 314 252 30. 1. VÚÚ - zaplacení FaD za stavební stroj z krátkodobého 321 231 7 250 652 účelového úvěru 568 231 256 - bankovní poplatky Kč 256,23. 4. FaD za nákladní automobil Kč 1 456 000,042 321 1 456 000 23. 4. VÚD zařazení nákladního auta 022 042 1 456 000

D v Kč 48 600 100 48 700 128 000 128 000 128 000 44 000 150 500 44 650 456 000 456 000 456 000

D v Kč 7 250 652 48 000 15 600 7 314 252 7 250 652 256 1 456 000 1 456 000

Úkol č. 3: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá nákupem a prodejem zboží, do deníku Datum Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 15. 5. FaD za pozemek a budovu 042/1 321 1 340 000 4 490 000 cena pozemku Kč 1 340 000,042/2 3 150 000 cena budovy Kč 3 150 000,20. 5. VÚD zařazení pozemku do užívání 031 042/1 1 340 000 1 340 000 zařazení budovy do užívání 021 042/2 3 150 000 3 150 000 5. 6. FaD za vybavení skladu regály Kč 540 000,042 321 540 000 540 000 6. 6. VÚÚ zaplacení FaD za pozemek a budovu 321 461 4 490 000 4 490 000 z dlouhodobého účelového úvěru 6. 6. VÚD regály zařazeny do užívání 022 042 540 000 540 000 19. 6. VBÚ platba FaD za regály 321 221 540 000 540 000 23. 6. VPD nákup počítače s příslušenstvím, se základním 501 211 38 000 38 000 software, tiskárnou pro evidenci ve skladu Kč 38 000,23. 6. zařazení počítače do užívání zápis do evidence drobného majetku

131

Úkol č. 4: U každého příkladu uveďte: pořízený majetek vstupní cenu (cenu majetku v evidenci) zda budeme odepisovat, pokud ne, tak uveďte důvod Tabulka pro příklad 1: Majetek Počítač Uživatelský software Kopírka Osobní auto

Cena v Kč 48 700,128 000,44 650,456 000,-

Tabulka pro příklad 2: Majetek Stavební stroj Nákladní automobil

Cena v Kč 7 314 252,- ano 1 456 000,- ano

Tabulka pro příklad 3: Majetek Pozemek Budova Regály Počítač

Cena v Kč 1 340 000,3 150 000,540 000,38 000,-

132

Odepisování ano ano ano ano Odepisování

Odepisování ne, pozemky se neodepisují ano ano ne, jde o drobný majetek, který se neodepisuje, protože při pořízení se účtuje celý do nákladů

Pracovní list 12 – Výpočty účetních odpisů Úkol č. 1: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro časový odpis bez zbytkové hodnoty. Vstupní cena majetku je Kč 456 785,-, předpokládaná doba používání je stanovena na 5 let. Majetek byl zařazen do užívání 8. 8. letošního roku, účetní jednotka odepisuje majetek již v měsíci, ve kterém byl zařazen do užívání. Firma zaokrouhluje již měsíční odpisy. Vypočítáme si měsíční odpis: 456 785 / (5*12) = 7 613,08 zaokrouhleno na Kč 7 614,Rok Vstupní cena Odpis Oprávky Zůstatková cena Výpočet 1. rok 456 785 38 070 38 070 418 715 5 x 7 614 2. rok 456 785 91 368 129 438 327 347 12 x 7 614 3. rok 456 785 91 368 220 806 235 979 12 x 7 614 4. rok 456 785 91 368 312 174 144 611 12 x 7 614 5. rok 456 785 91 368 403 542 53 243 12 x 7 614 6. rok 456 785 53 243 456 785 0 * 7 x 7 614 * nemůžeme odepsat více než je vstupní cena Úkol č. 2: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro časový odpis se zbytkovou hodnotou. Vstupní cena majetku je Kč 2 605 818,-, předpokládaná doba používání je stanovena na 4 roky. Předpokládá se zbytková hodnota majetku Kč 50 000,Majetek byl zařazen do užívání 11. 4. letošního roku, účetní jednotka odepisuje majetek již v měsíci, ve kterém byl zařazen do užívání. Firma zaokrouhluje již měsíční odpisy Vypočítáme si měsíční odpis: (2 605 818 – 50 000) / (4*12) = 53 246,208 zaokrouhleno na Kč 53 247,Rok Vstupní cena Odpis Oprávky Zůstatková cena Výpočet 1. rok 2 605 818 479 223 479 223 2 126 595 9 x 53 247 2. rok 2 605 818 638 964 1 118 187 1 487 631 12 x 53 247 3. rok 2 605 818 638 964 1 757 151 848 667 12 x 53 247 4. rok 2 605 818 638 964 2 396 115 209 703 12 x 53 247 5. rok 2 605 818 159 703 2 555 818 50 000 *3 x 53 247 * nemůžeme odepsat více než je zbytková hodnota Úkol č. 3: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro výkonové odpisy Vstupní cena majetku je Kč 5 890 200,-. Předpokládaná doba používání je stanovena na výrobu 4 500 000 ks výrobků. Přepokládaný počet vyrobených ks je uveden v tabulce pro odpisový plán. Firma zaokrouhluje odpis na 1 ks výrobku na 2 desetinná místa, roční odpis na Kč nahoru. Vypočítáme si odpis na 1 ks výrobku: 5 890 200/ 4 500 000 = 1,3089 zaokrouhleno na Kč 1,31 Počet Vstupní cena Odpis Oprávky Zůstatková cena vyrobených ks 1. rok 300 000 5 890 200 393 000 393 000 5 497 200 2. rok 1 880 000 5 890 200 2 462 800 2 855 800 3 034 400 3. rok 1 690 000 5 890 200 2 213 900 5 069 700 820 500 4. rok 780 900 5 890 200 820 500* 5 890 200 0 * ve 4. roce používání by byl vypočítaný odpis větší než zůstatková cena, proto odepíšeme pouze zůstatkovou cenu Rok

133

Pracovní list 13 – Přehled odpisů a jejich účtování Údaje o dlouhodobém majetku účetní jednotky jsou v následující tabulce (stav k 31. 12. 2011) Druh DM Pozemek Budova A Budova B SMV - počítače I. SMV - počítače II. Účetní software Výrobní linka Nábytek I. Nábytek II. Nábytek III. Nákladní auto Osobní auto

Vstupní cena v Kč 22 500 000 76 000 000 95 000 000 396 000 345 600 327 000 125 000 000 313 344 368 640 408 672 1 305 000 652 000

Zbytková hodnota v Kč 0 4 000 000 5 000 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Datum pořízení 3. 1. 2009 3. 1. 2009 3. 1. 2009 8. 1. 2009 9. 1. 2009 10. 1. 2009 15. 2. 2009 19. 2. 2009 19. 2. 2009 22. 2. 2009 1. 3. 2009 10. 4. 2011

Způsob odepisování

Životnost

časový se ZH časový se ZH časový časový časový výkonový časový časový časový výkonový výkonový

50 let 30 let 4 roky 4 roky 4 roky 6 250 000 ks 8 let 8 let 8 let 300 000 km 200 000 km

Úkol č. 1: Sestavte přehled odpisů výše uvedeného majetku k 31. 12. 2012, v roce 2012 nebyl pořízen ani vyřazen žádný dlouhodobý majetek, účetní jednotka zaokrouhluje měsíční odpisy a odepisuje majetek už v měsíci pořízení; údaje pro výkonové odpisy: Výrobní stroj: v roce 2009 bylo vyrobeno 409 612 ks výrobků, v roce 2010 bylo vyrobeno 403 709 ks, v roce 2011 bylo vyrobeno 518 924 ks výrobků a v roce 2012 bylo vyrobeno 601 318 ks výrobků Nákladní auto: v roce 2009 bylo ujeto 31 345 km, v roce 2010 bylo ujeto 21 253 km, v roce 2011 bylo ujeto 28 345 km, v roce 2012 bylo ujeto 24 560 km Osobní auto: v roce 2011 bylo ujeto 9 807 km, v roce 2012 bylo ujeto 11 450 km

Druh DM Pozemek Budova A Budova B SMV - počítače I. SMV - počítače II. Účetní software Výrobní linka Nábytek I. Nábytek II. Nákladní auto Osobní auto

Přehled odpisů k 31. 12. 2012 Vstupní Odpis Oprávky Zůstatková cena cena 22 500 000 ----- 22 500 000 76 000 000 1 440 000 5 760 000 70 240 000 95 000 000 3 000 000 12 000 000 83 000 000 396 000 99 000 396 000 0 345 600 86 400 345 600 0 327 000 81 732 327 000 0 125 000 000 12 026 360 38 671 260 86 328 740 313 344 39 168 153 408 159 936 368 640 46 080 180 480 188 160 1 305 000 106 836 458 939 846 061 652 000 37 327 69 298 582 702

Úkol č. 2: Zaúčtujte odpisy dle přehledu odpisů za rok 2012 Dat. Dokl. Text MD 31 12.. VÚD odpisy SMV a SMV 551 odpisy budov 551 odpis software 551

134

D 082 081 073

Účet 031 021 021 022 022 013 022 022 022 022 022

MD v Kč D v Kč 12 441 171 12 441 171 4 440 000 4 440 000 81 732 81 732

Sestavíme si jednotlivé odpisové plány až do roku 2012 Odpisový plán budovy A Vypočítáme si měsíční odpis: 76 000 000 – 4 000 000)/ (50*12) = 120 000 Rok Vstupní Odpis Oprávky Zůstatková cena cena 2009 76 000 000 1 440 000 1 440 000 74 560 000 2010 76 000 000 1 440 000 2 880 000 73 120 000 2011 76 000 000 1 440 000 4 320 000 71 680 000 2012 76 000 000 1 440 000 5 760 000 70 240 000 Odpisový plán budovy B Vypočítáme si měsíční odpis: (95 000 000 –5 000 000)/ (30*12) = 250 000 Rok Vstupní Odpis Oprávky Zůstatková cena cena 2009 95 000 000 3 000 000 3 000 000 92 000 000 2010 95 000 000 3 000 000 6 000 000 89 000 000 2011 95 000 000 3 000 000 9 000 000 86 000 000 2012 95 000 000 3 000 000 12 000 000 83 000 000 Odpisový plán počítačů I. Vypočítáme si měsíční odpis: (396 000)/ (4*12) = 8 250 Rok Vstupní Odpis Oprávky cena 2009 396 000 99 000 99 000 2010 396 000 99 000 198 000 2011 396 000 99 000 297 000 2012 396 000 99 000 396 000

Zůstatková cena 297 000 198 000 99 000 0

Odpisový plán počítačů II. Vypočítáme si měsíční odpis: (345 600)/ (4*12) = 7 200 Rok Vstupní Odpis Oprávky cena 2009 345 600 86 400 86 400 2010 345 600 86 400 172 800 2011 345 600 86 400 259 200 2012 345 600 86 400 345 600

Zůstatková cena 259 200 172 800 86 400 0

Odpisový plán software Vypočítáme si měsíční odpis: (327 000)/ (4*12) = 6 813 Rok Vstupní Odpis Oprávky cena 2009 327 000 81 756 81 756 2010 327 000 81 756 163 512 2011 327 000 81 756 245 268 2012 327 000 81 732 327 000

Zůstatková cena 245 244 163 488 81 732 0

135

Výpočet 12 x 12 x 12 x 12 x

120 000 120 000 120 000 120 000


250 000 250 000 250 000 250 000


8 250 8 250 8 250 8 250


7 200 7 200 7 200 7 200

Výpočet 12 x 6 813 12 x 6 813 12 x 6 813 doodepsání ZC

Odpisový plán výrobní linky Vypočítáme si výkonový odpis na 1 výrobek: (125 000 000)/ (6 250 000) = 20 Rok Vstupní Odpis Oprávky Zůstatková Výpočet cena cena 2009 125 000 000 8 192 240 8 192 240 116 807 760 409 612 x 20 2010 125 000 000 8 074 180 16 266 420 108 733 580 403 709 x 20 2011 125 000 000 10 378 480 26 644 900 98 355 100 518 924 x 20 2012 125 000 000 12 026 360 38 671 260 86 328 740 601 318 x 20 Odpisový plán nábytek I. Vypočítáme si měsíční odpis: (313 344)/ (8*12) = 3 264 Rok Vstupní Odpis Oprávky cena 2009 313 344 35 904 35 904 2010 313 344 39 168 75 072 2011 313 344 39 168 114 240 2012 313 344 39 168 153 408

Zůstatková cena 277 440 238 272 199 104 159 936

Odpisový plán nábytek II. Vypočítáme si měsíční odpis: (368 640)/ (8*12) = 3 840 Rok Vstupní Odpis Oprávky cena 2009 368 640 42 240 42 240 2010 368 640 46 080 88 320 2011 368 640 46 080 134 400 2012 368 640 46 080 180 480

Zůstatková cena 326 400 280 320 234 240 188 160

Odpisový plán nákladního auta Vypočítáme si výkonový odpis na 1 km: (1 305 000)/(300 000) = 4,35 Rok Vstupní Odpis Oprávky Zůstatková cena cena 2009 1 305 000 136 351 136 351 1 168 649 2010 1 305 000 92 451 228 802 1 076 198 2011 1 305 000 123 301 352 103 952 897 2012 1 305 000 106 836 458 939 846 061


3 264 3 264 3 264 3 264


3 840 3 840 3 840 3 840

Výpočet 31 345 x 21 253 x 28 345 x 24 560 x

4,35 4,35 4,35 4,35

Odpisový plán osobního auta Vypočítáme si výkonový odpis na 1 km: (652 000)/(200 000) = 3,26 Rok Vstupní Odpis Oprávky Zůstatková Výpočet cena cena 2011 652 000 31 971 31 971 620 069 9 807 x 3,26 2012 652 000 37 327 69 298 582 702 11 450 x 3,26

136

Pracovní list 14 – Výpočet jízdného Firma BARVIČKA, s. r. o. má ve své vnitřní směrnici, že pokud zaměstnanci použijí své vozidlo na služební cestu, tak se pro výpočet náhrady za pohonné hmoty vychází z částek uvedených ve vyhlášce MPSV, pro rok 2012 tam jsou uvedeny následující údaje (za 1 litr pohonných hmot) cena u automobilového benzínu 95 oktanů – Kč 34,90, cena u automobilového benzinu 98 oktanů – Kč 36,80, cena u motorové nafty – Kč 34,70; pro amortizace je stanovena částka 3,70 Kč / 1 km Úkol č. 1: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnankyně Anna Šedivá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jela na služební cestu do Prahy, tam i zpět použila hromadnou dopravu. Po Praze jezdila MHD. Jedna cesta do Prahy stojí Kč 85,-. Za MHD zaplatila 4 x 32,-. c) Určete výši jízdného: Kč 298,d) Musí toto jízdné něčím doložit? Ano, jízdenkami, i těmi na MHD Zaměstnankyně má nárok na náhradu za jízdenky. (2 x 85 = 170 ) + (4 x 32 = 128) = 298,Úkol č. 2: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnankyně Jana Bílá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednáno sídlo firmy: České mládeže 452, Liberec) jela na OSSZ v Liberci a použila MHD. Cena jedné jízdenky je Kč 18,-. c) Určete výši jízdného: Kč 36,- (Jela tam a zpět) d) Musí toto jízdné něčím doložit? Ne, pokud jde o MHD v obci, nemusí nic dokládat, pouze musí vyplnit cestovní příkaz Úkol č. 3: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnanec Karel Zelený (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu do Brna. Jel služebním autem. Ujel celkem 642 km. Služební auto Škoda Octavia má v technickém průkazu tyto údaje: průměrná spotřeba: 8,2 l / 100 km, jako používané palivo benzín 95 oktanový. b) Určete výši jízdného: 0,- Kč. Zaměstnanec jel služebním autem, nemá nárok na jízdné. Úkol č. 4: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnanec Jan Bronzový (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu do Hradce Králové. Jel svým vlastním autem. Ujel celkem 226 km. Jeho auto Škoda Octavia má v technickém průkazu tyto údaje: průměrná spotřeba: 6,3 l / 100 km, jako používané palivo motorová nafta. c) Určete výši jízdného: 1 331,- Kč d) Jak by se změnila výše jízdného, pokud by šlo o dodávku: 2 167,- Kč a) výpočet amortizace 226 km x 3,70 Kč/1 km = 836,20 Kč výpočet náhrady za pohonné hmoty (226 km x 6,3 x 34,70 Kč/1 litr) /100 = 494,06 Kč celková částka 836,2 + 494,06 = 1 330,26 to zaokrouhleno na 1 331,- Kč b) změnila by se výše amortizace, protože dodávka není považována za osobní auto a za 1 km by šlo o dvojnásobek částky 3,70 Kč tj. 7,40 Kč výpočet amortizace 226 km x 7,40 Kč/1 km = 1 672,40 Kč výpočet náhrady za pohonné hmoty (226 km x 6,3 x 34,70 Kč/1 litr) /100 = 494,06 Kč celková částka 1 672,40 + 494,06 = 2 166,46 to zaokrouhleno na 2 167,- Kč

137

Úkol č. 5: Vypočítejte výši jízdného Zaměstnanec Adam Fiala (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Hrádek nad Nisou) jel na služební cestu do Prahy. Jel svým vlastním autem. Ujel 223 km. Jeho auto Seat Ibiza má v technickém průkazu tyto údaje: spotřeba ve městě: 7,6 litrů/ 100 km spotřeba při rychlosti 90 km/h: 5,0 litrů/100 km spotřeba při rychlosti 120 km/h: 6,1 litrů/100 km dále má uvedeno palivo benzín 95 oktanový a) Určete výši jízdného: Kč 1 310,b) Jak by se změnila výše jízdného, pokud by zaměstnanec použil vozík za auto (přívěs)? 1 435,a) výpočet amortizace 223 km x 3,70 Kč/1 km = 825,10 Kč výpočet náhrady za pohonné hmoty Nejdříve si spočítáme průměrnou spotřebu (7,6 + 5,0 + 6,1)/3 tj.6,23 litrů/100 km (223 km x 6,23 x 34,90 Kč/1 litr) /100 = 484,86 Kč celková částka 825,1 + 484,86 = 1 309,96 to zaokrouhleno na 1 310,- Kč b) amortizace (částka 3,70 Kč) by se zvýšila o 15 % tj. na 4,26 Kč výpočet amortizace 223 km x 4,26 Kč/ 1 km = 949,98 výpočet náhrady za pohonné hmoty (223 km x 6,23 x 34,90 Kč/1 litr) /100 = 484,86 Kč celková částka 949,98 + 484,86 = 1 434,84 to zaokrouhleno na 1 435,- Kč Úkol č. 6: Vypočítejte výši jízdného Vyřešte úkol č. 3 za předpokladu, že nejde o služební, ale o soukromé auto zaměstnance. a) Určete výši jízdného: 4 213,- Kč a) výpočet amortizace 642 km x 3,70 Kč/1 km = 2 375,4 Kč výpočet náhrady za pohonné hmoty (642 km x 8,2 x 34,90 Kč/1 litr) /100 = 1 837,28 Kč celková částka 2 375,4 + 1 837,28 = 4 212,68 to zaokrouhleno na 4 213,- Kč

138

Pracovní list 15 – Výpočet stravného – pracovní cesta trvající 1 den Firma KYTIČKA, s. r. o. má ve své vnitřní směrnici upraveno stravné na pracovní cestě svých zaměstnanců ve výši a) 76 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 116 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 181 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Krácení stravného dle zákoníku práce Úkol č. 1: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Josef Kytička vyjel na pracovní cestu ráno v 6:30 hodin a vrátil se v 14:45 hodin téhož dne. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného: 76,- Kč Délka pracovní cesty je 8 a ¼ hodiny, proto zaměstnanci náleží náhrada ve výši Kč 76,Úkol č. 2: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Jan Karafiát vyjel na pracovní cestu ráno v 6:30 hodin a vrátil se ve 14:45 hodin téhož dne. Bylo mu poskytnuto 1 bezplatné jídlo (oběd). Určete výši stravného: 23,- Kč Délka pracovní cesty je 8 a ¼ hodiny, proto zaměstnanci náleží náhrada ve výši Kč 76,Protože bylo poskytnuto 1 jídlo, krátíme stravné o 70 %, což je Kč 53,2. Zaměstnanec obdrží stravné ve výši Kč 23,- ( 76 – 53,2 = 22,8 po zaokrouhlení 23,-) Úkol č. 3: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Jaroslav Tulipán vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 19:45 hodin téhož dne. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného: 116,- Kč Délka pracovní cesty je 12 a ½ hodiny, proto zaměstnanci náleží náhrada ve výši Kč 116,-

Úkol č. 4: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Jiří Chrpa vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 19:45 hodin téhož dne. Bylo mu poskytnuto 1 bezplatné jídlo (oběd). Určete výši stravného: 76,- Kč Délka pracovní cesty je 12 a ½ hodiny, proto zaměstnanci náleží náhrada ve výši Kč 116,Protože bylo poskytnuto 1 jídlo, krátíme stravné o 35 %, což je Kč 40,6. Zaměstnanec obdrží stravné ve výši Kč 76,- ( 116 – 40,6 = 75,4 po zaokrouhlení 76,-) Úkol č. 5: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Aleš Zvoneček vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 21:45 hodin téhož dne. Byla mu poskytnuta 2 bezplatná jídla (oběd a večeře). Určete výši stravného: 35,- Kč Délka pracovní cesty je 14 a ½ hodiny, proto zaměstnanci náleží náhrada ve výši Kč 116,Protože byly poskytnuty 2 jídla, krátíme stravné o 70 % (2 x 35 %), což je Kč 81,2. Zaměstnanec obdrží stravné ve výši Kč 35,- ( 116 – 81,2 = 34,8 po zaokrouhlení 35,-) Úkol č. 6: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Jana Kopretinová vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10 hodin téhož dne. Nebylo jí poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného: 181,- Kč Délka pracovní cesty je 18 hodin a 20 minut, proto zaměstnankyni náleží náhrada ve výši Kč 181,-

139

Úkol č. 7: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Alena Kalová vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10 hodin téhož dne. Bylo jí poskytnuto 1 bezplatné jídlo (oběd). Určete výši stravného: 136,- Kč Délka pracovní cesty je 18 hodin a 20 minut, proto zaměstnankyni náleží náhrada ve výši Kč 181,-. Protože bylo poskytnuto 1 jídlo, krátíme stravné o 25 %, což je Kč 45,25. Zaměstnankyně obdrží stravné ve výši Kč 136,- ( 181 – 45,25 = 135,75 po zaokrouhlení Kč 136,-) Úkol č. 8: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Zdena Růžičková vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10 hodin téhož dne. Byla jí poskytnuta 2 bezplatná jídla (oběd a večeře). Určete výši stravného: 91,- Kč Délka pracovní cesty je 18 hodin a 20 minut, proto zaměstnankyni náleží náhrada ve výši Kč 181,-. Protože byly poskytnuty 2 jídla, krátíme stravné o 50 % (2 x 25 %), což je Kč 90,50. Zaměstnankyně obdrží stravné ve výši Kč 91,- ( 181 – 90,5 = 90,5 po zaokrouhlení Kč 91,-)

Pracovní list 16 – Výpočet stravného – pracovní cesta trvající více dní Firma Opičárna, a. s. má ve své vnitřní směrnici upraveno stravné na pracovní cestě svých zaměstnanců ve výši a) 75 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 115 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 170 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Krácení stravného dle zákoníku práce Úkol č. 1: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Jiřina Paviánová vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se druhý den ve 14:45 hodin. Nebylo ji poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného: 230,- Kč Délka pracovní cesty je: První den – 16 a ½ hodiny – náhrada 115,- Kč Druhý den - 14 a ¾ hodiny – náhrada 115,- Kč Úkol č. 2: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Eva Orangutanová vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se druhý den ve 14:45 hodin. První den dostala večeři, druhý den snídani. Určete výši stravného: 150,- Kč Délka pracovní cesty je: První den – 16 a ½ hodiny – náhrada 115,- Kč, kráceno o jedno jídlo o 40,25 Kč (35 %) tj. 74,75 po zaokrouhlení Kč 75,Druhý den - 14 a ¾ hodiny – náhrada 115,- Kč, kráceno o jedno jídlo o 40,25 Kč (35 %) tj. 74,75 po zaokrouhlení Kč 75,Celkem Kč 75,- + 75,- = Kč 150,Úkol č. 3: Vypočítejte výši stravného Zaměstnankyně Lucie Makaková vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se druhý den ve 14:45 hodin. První den dostala oběd a večeři, druhý den snídani. Určete výši stravného: 110,- Kč Délka pracovní cesty je: První den – 16 a ½ hodiny – náhrada 115,- Kč, kráceno o dvě jídla o 80,5 Kč (2 x 35 %) tj. 34,50 po zaokrouhlení Kč 35,Druhý den - 14 a ¾ hodiny – náhrada 115,- Kč, kráceno o jedno jídlo o 40,25 Kč (35 %) tj. 74,75 po zaokrouhlení Kč 75,Celkem Kč 35,- + 75,- = Kč 110,-

140

Úkol č. 4: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Karel Šimpanz vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek v 18:50 hodin. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo. Určete výši stravného: 455,- Kč Délka pracovní cesty je: První den – 17 a ¼ hodiny – náhrada 115,- Kč Druhý den - 24 hodin – náhrada 170,- Kč Třetí den - 18 hodin a 50 minut – náhrada 170,- Kč Úkol č. 5: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Jiří Lidoop vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek ve 18:50 hodin. Každý den měl oběd. Určete výši stravného: 331,- Kč Délka pracovní cesty je: První den – 17 a ¼ hodiny – náhrada 115,- Kč, kráceno o jedno jídlo o 40,25 Kč (35 %) tj. 74,75 po zaokrouhlení Kč 75,Druhý den - 24 hodin – náhrada 170,- Kč, kráceno o jedno jídlo 42,50 Kč (25 %) tj. 127,50 po zaokrouhlení Kč 128,Třetí den - 18 hodin a 50 minut – náhrada 170,- Kč, kráceno o jedno jídlo 42,50 Kč (25 %) tj. 127,50 po zaokrouhlení Kč 128,Celkem Kč 75,- + 128,- + 128,- = Kč 331,Úkol č. 6: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Eduard Gorila vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek v 18:50 hodin. Ve středu měl večeři, ve čtvrtek a pátek měl snídani a večeři. Určete výši stravného: 245,- Kč Délka pracovní cesty je: První den – 17 a ¼ hodiny – náhrada 115,- Kč, kráceno o jedno jídlo o 40,25 Kč (35 %) tj. 74,75 po zaokrouhlení Kč 75,Druhý den - 24 hodin – náhrada 170,- Kč, kráceno o dvě jídla 85,- Kč (2 x 25 %) tj. Kč 85,Třetí den - 18 hod. a 50 min. – náhrada 170,- Kč, kráceno o dvě jídla 85,- Kč (2 x 25 %) tj. Kč 85,Celkem Kč 75,- + 85,- + 85,- = Kč 245,Úkol č. 7: Vypočítejte výši stravného Zaměstnanec Evžen Opička vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek v 18:50 hodin. Po celou dobu pobytu měl plnou penzi. Určete výši stravného: 86,- Kč Stravné mu nenáleží, protože měl 3 jídla denně. Délka pracovní cesty je: První den – 17 a ¼ hodiny – náhrada mu nenáleží Druhý den - 24 hodin – náhrada 170,- Kč, kráceno o tři jídla 127,50 Kč (3 x 25 %) tj. Kč 42,50 zaokrouhleno na Kč 43,Třetí den - 18 hod. a 50 min. – náhrada 170,- Kč, kráceno o tři jídla 127,50 Kč (3 x 25 %) tj. Kč 42,50 zaokrouhleno na Kč 43,Celkem Kč 0,- + 43,- + 43,- = Kč 86,-

141

Pracovní list 17 – Výpočet a účtování náhrad cestovních výdajů zaměstnance Výňatek z vnitřní směrnice firmy OVOCIT, s. r. o. Pro výpočet náhrady za pohonné hmoty při použití soukromého automobilu zaměstnance se vychází z částek uvedených ve vyhlášce MPSV pro rok 2012 tam jsou uvedeny následující údaje (za 1 litr pohonných hmot) cena u automobilového benzínu 95 oktanů – Kč 34,90 cena u automobilového benzinu 98 oktanů – Kč 36,80 cena u motorové nafty – Kč 34,70 Pro výpočet náhrady za použití vozidla je stanovena částka 3,70 Kč /1 km Stravné přísluší zaměstnanci na pracovní cestě ve výši a) 72 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 100 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 165 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Krácení stravného dle zákoníku práce. Všichni zaměstnanci firmy mají jako místo výkonu práce ve smlouvě sjednáno sídlo firmy – ul. Milady Horákové 52, Liberec Úkol č. 1: Paní Jana Jablíčková jela dne 2. 3. 2012 na pracovní cestu (školení na používání nového software) do Jablonce nad Nisou. Jela hromadnou dopravou. Cena jedné jízdenky je 22,- Kč. Vyjela v 7:12 h z Liberce. Zpátky přijela 15:30 hodin. Na pracovní cestě jí nebylo poskytnuto žádné bezplatné jídlo. Zálohu na služební cestu nedostala. Školení bylo placeno z účtu firmy předem. Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte: Jízdné: 2 x 22,- = Kč 44,Stravné: 8 hodin a 18 minut = Kč 72,Celkem: Kč 116,Datum 3. 3. 12

Doklad Text VPD cestovné zaměstnance

MD 512

D 211

MD v Kč 116

D v Kč 116

Úkol č. 2: Paní Lucie Švestková jela dne 11. 4. 2012 na pracovní cestu (školení) do České Lípy. Jela hromadnou dopravou. Cena jedné jízdenky je 77,- Kč. Vyjela v 7:30 hodin z Liberce. Zpátky přijela 16:40 hodin. Na pracovní cestě jí byl poskytnut bezplatný oběd. Školení platila na místě, proto obdržela zálohu (dne 10. 4.) ve výši Kč 1 700,-, což byla cena školení. Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte včetně poskytnuté zálohy: Jízdné: 2 x 77,- = Kč 154,Stravné: 9 hodin a 10 minut = Kč 72,- kráceno o 70 % (-50,4 Kč) tj. Kč 21,6 zaokr. na Kč 22,Celkem: Kč 176,- + Kč 1 700,- (za školení) = 1 876,Datum 10. 4. 12 12. 4. 12

Doklad Text VPD záloha na pracovní cestu VPD vyúčtování pracovní cesty

142

MD 335 512 518

D 211 335 211

MD v Kč 1 700 176 1700

D v Kč 1 700 1 700 176

Úkol č. 3: Paní Aneta Meruňková jela dne 4. 5. 2012 na pracovní cestu (jednání s obchodními partnery) do Ústí nad Labem. Jela svým vlastním autem a ujela 214 km (spotřeba 6,7 litrů /1 km, jezdí na naftu). Vyjela v 8:45 hodin z Liberce. Zpátky přijela 14:40 hodin téhož dne. Na pracovní cestě jí nebylo poskytnuto žádné bezplatné jídlo. Zálohu na služební cestu nedostala. Platila parkovné ve výši Kč 50,-Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte: Jízdné - amortizace: 214 x 3,70 = Kč 791,80; jízdné – náhrada za PHM: (214 x 6,7 x 34,70)/100 = Kč 497,53; jízdné celkem: 1 289,53 zaokrouhleno na Kč 1 290,Stravné: 5 hodin a 55 minut = Kč 72,Celkem: Kč 1 362 ,- + Kč 50,- (parkovné) Datum 4. 5. 12

Doklad Text VPD cestovné zaměstnance

MD 512 518

D 211

MD v Kč 1 362 50

D v Kč 1 412

Úkol č. 4: Paní Veronika Višňová jela dne 11. 5. 2012 na pracovní cestu (kontraktační výstava) do Brna. Jela svým vlastním autem a ujela 645 km (spotřeba 8,2 litrů /1 km, jezdí na benzín 95 oktanů). Vyjela v 5:45 hodin z Liberce, zpátky přijela v 17:40 hodin druhý den. Bydlela v hotelu (cena 1 noci Kč 1 200,- včetně snídaně). Jiné jídlo neměla bezplatné. Platila parkovné ve výši Kč 80,-. Zálohu neobdržela. Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte: Jízdné - amortizace: 645 x 3,70 = Kč 2 386,5; jízdné – náhrada za PHM: (645 x 8,2 x 34,90)/100 = Kč 1 845,86; jízdné celkem: 4 232,36 zaokrouhleno na Kč 4 233,Stravné 1. den: 18 a ¼ hodiny = Kč 165,Stravné 2. den: 17 hodin a 40 min. = Kč 100,- kráceno o 35 % (- 35 Kč) tj. 65,Stravné celkem: Kč 230,Ubytování: Kč 1 200,Celkem: Kč 5 663,- + Kč 80,- (parkovné) Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 13. 5. 12 VPD cestovné zaměstnance 512 211 5 663 5 743 518 80 Úkol č. 5: Zaúčtujte příklad 4 za předpokladu, že zaměstnankyně obdržela zálohu ve výši Kč 2 000,Datum Doklad Text MD D MD v Kč 10. 5. 12 VPD záloha na pracovní cestu 335 211 2 000 13. 5. 12 VPD cestovné zaměstnance 512 211 5 663 518 335 80 Úkol č. 6: Zaúčtujte příklad 4 za předpokladu, že zaměstnankyně obdržela zálohu ve výši Kč 6 000,Datum Doklad Text MD D MD v Kč 10. 5. 12 VPD záloha na pracovní cestu 335 211 6 000 13. 5. 12 PPD cestovné zaměstnance 512 335 5 663 518 80 211 257

143

D v Kč 2 000 3 743 2 000

D v Kč 6 000 6 000

Pracovní list 18 – Náklady, výnosy I. Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené úč. případy, v účetní jednotce zabývající se výrobní činností, do deníku: Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 2. 12. VBÚ302 Zaplaceno pojistné na majetek firmy 548 221 45 000 45 000 Kč 45 000,- na tento měsíc 3. 12. FaV856 tržby za prodané výrobky 311 601 500 000 500 000 Kč 500 000,3. 12. FaD314 za materiál A Kč 350 000,111 321 364 000 364 000 + doprava materiálu Kč 14 000,3. 12. VPD124 pojištění při přepravě materiálu A 111 211 1 500 1 500 Kč 1 500,3. 12. Příjemka na materiál A Kč ..................... 112 111 365 500 365 500 4. 12. VPD925 Zaměstnanci byla vyplacena záloha 335 211 500 500 nákup kancelářských potřeb Kč 500,6. 12. PPD926 Vyúčtování nákupu kancelářských 501 335 452 500 potřeb dle paragonu na Kč 452,211 48 6. 12. VPD927 Nakoupena dálniční známka na 213 211 1 350 1 350 služební auto Kč 1 350,- (zatím nenalepena) 8. 12. FaD315 Za opravu stroje Kč 250 890,511 321 250 890 250 890 9. 12. FaD316 Od dodavatele elektrické energie Kč 502 321 523 000 523 000 523 000,10. 12. VPD928 nakoupeno 20 ks pošt.známek po 518 211 200 200 Kč 10,- , hned spotřebováno 10. 12. FaV857 Za prodané výrobky Kč 256 000,311 601 256 000 256 000 10. 12. FaD317 za nákup notebooku pro ředitele 501 321 25 800 25 800 Kč 25 800,- (drobný hmot. maj.) 11. 12. FaD318 nákup uživatelského software 518 321 42 500 42 500 Kč 42 500,- (drobný nehmot. maj.) 11. 12. FaD319 Za telefonní hovory Kč 42 691,20 518 321 42 691,2 42 691,2 12. 12. VBÚ303 - zaplacena FaV856 221 311 500 000 500 000 - zaplacena FaD314 321 221 364 000 364 000 15. 12. VPD928 Nákup vánočního stromečku na 513 211 800 800 výzdobu vrátnice Kč 800,23. 12. VBÚ12 - zaplacena FaD315 321 221 250 890 250 890 - zaplacena FaD316 321 221 523 000 523 000 - zaplacena FaD317 321 221 25 800 25 800 - zaplacena FaV857 221 311 256 000 256 000 30. 12. Výdejka spotřeba materiálu za tento měsíc 358 000 358 000 501 112 30. 12. VÚD45 přírůstek nedokončené výroby 405 200 405 200 121 611 30. 12. VÚD46 úbytek nedokončené výroby 512 600 512 600 611 121 30. 12. VÚD47 přírůstek výrobků 602 500 602 500 123 613 30. 12. VÚD48 úbytek výrobků 415 200 415 200 613 123 31. 12. VÚD49 - odpis SMV a SMV 785 000 785 000 551 082 - odpis budov 458 045 458 045 551 081 Provedena inventarizace v pokladně, zaúčtujte všechny účetní případy vyplývající z inventarizace: skutečný stav Kč 48 080,-; účetní stav Kč 48 020,31. 12. VÚD50 přebytek v pokladně 211 668 60 60 Provedena inventarizace v pokladně cenin, zaúčtujte všechny účetní případy vyplývající z inventarizace: skutečný stav Kč 2 020,-; účetní stav Kč 2 095,31. 12. VÚD51 schodek v pokladně cenin 569 211 75 předpis schodku pokladníkovi 335 668 75

144

75 75

Pracovní list 19 – Náklady, výnosy II. Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se obchodem, do deníku: Text MD D MD v Kč D v Kč Zaplaceno pojistné na majetek firmy 548 221 2 000 2 000 Kč 2 000,- na tento měsíc 3. 12. PPD123 tržby za prodané zboží 211 604 60 000 60 000 Kč 60 000,3. 12. FaD114 za zboží A Kč 150 000,131 321 150 000 150 000 3. 12. VÚD18 doprava zboží A provedena ve vlastní 131 622 5 400 5 400 režii Kč 5 400,3. 12. VPD124 pojištění při přepravě zboží A 131 211 1 500 1 500 Kč 1 500,3. 12. Příjemka na zboží A Kč ..................... 132 131 156 900 156 900 4. 12. VPD125 Zaměstnanci byla vyplacena záloha 335 211 1 000 1 000 na cestovné Kč 1 000,6. 12. VPD126 Vyúčtování cestovného zaměstnance: 512 211 1 333 433 jízdné Kč 1 233,- ,stravné Kč 100,-, 518 335 100 1 000 parkovné Kč 100,6. 12. VPD127 Nakoupen kolek a hned spotřebován 538 211 100 100 Kč 100,7. 12. VBÚ12 Zaplaceno nájemné na pronajaté 518 221 7 600 7 600 prostory Kč 7 600,- za tento měsíc 7. 12. VPD128 Zaplacena reklama v novinách 518 211 800 800 Kč 800,7. 12. VPD129 Nákup občerstvení pro obchodního 513 211 210 210 partnera Kč 210,8. 12. FaD115 Za opravu kopírky Kč 720,511 321 720 720 9. 12. FaD116 Od vodárny za spotřebovanou vodu 502 321 23 000 23 000 Kč 23 000,10. 12. FaV121 Za prodané zboží Kč 350 000,311 604 350 000 350 000 11. 12. FaD117 Za telefonní hovory Kč 23 691,80 518 321 23 691,8 23 691,8 24. 12. VBÚ12 - Platba silniční daně Kč 3 600,531 221 3 600 3 600 - Zaplacena FaD115 321 221 720 720 - Zaplacena FaV121 221 311 350 000 350 000 28. 12. Výdejka vyskladnění prodaného zboží během 158 000 158 000 504 132 tohoto měsíce 28. 12. VÚD19 spotřeba 15 ks poštovních známek po 518 213 150 150 Kč 10,- (měli jsme je v zásobě) 29. 12. VBÚ12 - Zaplacena FaD116 321 221 23 000 23 000 - Zaplacena FaD117 321 221 23 691,8 23 691,8 - Úroky z vkladu Kč 34,20 221 662 34,2 34,2 - Bankovní poplatky Kč 245,568 221 245 245 31. 12. VÚD20 odpis SMV a SMV Kč 415 258,551 082 415 258 415 258 Provedena inventarizace ve skladu zboží, norma přirozeného úbytku zboží je stanovena na Kč 500,-, zaúčtujtte všechny účetní případy vyplývající z inventarizace Skutečný stav Kč 523 080,Účetní stav Kč 523 780,31. 12. VÚD21 manko do normy u zboží 504 132 500 500 manko nad normu u zboží 549 132 200 200 VÚD22 předpis manka nad normu 335 648 200 200 k úhradě skladníkovi Datum Doklad 2. 12. VBÚ12

145

Pracovní list 20 - Výpočet výsledku hospodaření Příklad A: Účetní jednotka XXX, s. r. o. měla k 31. 12. 2012 následující konečné stavy na účtech nákladů a výnosů: Účtová skupina

50x 51x 52x 53x 54x 55x 56x 57x 58x

Částka v Kč

Účtová skupina

800 000 300 000 1 200 000 20 000 10 000 500 000 2 000 0 0

Částka v Kč

60x 61x 62x 64x 66x 68x

3 500 000 250 000 20 000 200 000 5 000 0

Úkol č. 1: Vypočítejte účetní výsledek hospodaření účetní jednotky: ......................................... Všechny výnosy (Kč 3 975 000,-) – všechny náklady (Kč 2 832 000,-) = zisk Kč 1 143 000,Úkol č. 2: Vypočítejte provozní výsledek hospodaření účetní jednotky: ..................................... Účtová skupina

Částka v Kč

Účtová skupina

Částka v Kč

50x 800 000 60x 51x 300 000 61x 52x 1 200 000 62x 53x 20 000 64x 66x 54x 10 000 68x 55x 500 000 56x 2 000 57x 0 58x 0 Provozní výnosy – provozní náklady = tj. skupiny (60x až 64x) – (50x až 55x) = Kč 3 970 000 – Kč 2 830 000 = zisk Kč 1 140 000,-

3 500 000 250 000 20 000 200 000 5 000 0

Úkol č. 3: Vypočítejte finanční výsledek hospodaření účetní jednotky: ...................................... Účtová skupina

Částka v Kč

Účtová skupina

Částka v Kč

50x 800 000 60x 3 500 000 51x 300 000 61x 250 000 52x 1 200 000 62x 20 000 53x 20 000 64x 200 000 54x 10 000 66x 5 000 55x 500 000 68x 0 56x 2 000 57x 0 58x 0 Finanční výnosy – finanční náklady = tj. skupiny (66x 6) – (56x až 57x) = Kč 5 000 – Kč 2 000 = zisk Kč 3 000,Úkol č. 4: Vypočítejte výsledek hospodaření z běžné činnosti účetní jednotky: ......................... Výsledek hospodaření z běžné činnosti získáme sečtením provozního a finančního výsledku hospodaření: zisk Kč 1 143 000,Úkol č. 5: Vypočítejte výsledek hospodaření z mimořádné činnosti účetní jednotky: 0,-

146

Příklad B: Účetní jednotka ZZZ, s. r. o. měla k 31. 12. 2012 následující konečné stavy na účtech nákladů a výnosů: Účtová skupina

50x 51x 52x 53x 54x 55x 56x 57x 58x

Částka v Kč

Účtová skupina

900 000 400 000 1 500 000 15 000 35 000 250 000 13 000 0 0

Částka v Kč

60x 61x 62x 64x 66x 68x

2 350 000 150 000 15 000 150 000 12 000 0

Úkol č. 1: Vypočítejte účetní výsledek hospodaření účetní jednotky: Všechny výnosy – všechny náklady = 2 677 000 – 3 113 000 = ztráta Kč 436 000,Úkol č. 2: Vypočítejte provozní výsledek hospodaření účetní jednotky: ..................................... Provozní výnosy – provozní náklady = tj. skupiny (60x až 64x) – (50x až 55x) = 2 665 000 – 3 100 000 = ztráta Kč 435 000,Účtová skupina

50x 51x 52x 53x 54x 55x 56x 57x 58x

Částka v Kč

Účtová skupina

900 000 400 000 1 500 000 15 000 35 000 250 000 13 000 0 0

Částka v Kč

60x 61x 62x 64x 66x 68x

2 350 000 150 000 15 000 150 000 12 000 0

Úkol č. 3: Vypočítejte finanční výsledek hospodaření účetní jednotky: ...................................... Finanční výnosy – finanční náklady = tj. skupiny (66x 6) – (56x až 57x) = 12 000 – 13 000 = ztráta Kč 1 000,Účtová skupina

50x 51x 52x 53x 54x 55x 56x 57x 58x

Částka v Kč

Účtová skupina

900 000 400 000 1 500 000 15 000 35 000 250 000 13 000 0 0

Částka v Kč

60x 61x 62x 64x 66x 68x

2 350 000 150 000 15 000 150 000 12 000 0

Úkol č. 4: Vypočítejte výsledek hospodaření z běžné činnosti účetní jednotky: ......................... Výsledek hospodaření z běžné činnosti získáme sečtením provozního a finančního výsledku hospodaření: ztráta Kč 436 000,Úkol č. 5: Vypočítejte výsledek hospodaření z mimořádné činnosti účetní jednotky: 0,-

147

Řešení souboru příkladů Příklad 1 - Účtování v pokladně, na běžném účtu, úvěrovém účtu Některé počáteční stavy: 211 – Pokladna Kč 8 243,213 – Ceniny Kč 1 500,- (dálniční známka) Datum 8. 1. 12

Doklad PPD1

8. 1. 12

VBÚ1

10. 1. 12 10. 1. 12

VPD2 VÚD1

11. 1. 12 11. 1. 12

VPD3 VPD4

14. 1. 12

PPD5

14. 1. 12 14. 1. 12 15. 1. 12

VPD6 VBÚ1 VPD7

18. 1. 12

VÚÚ1

18. 1. 12 18. 1. 12 30. 1. 12

VBÚ2 VPD8 VBÚ3

31. 1. 12

VÚD2

Text Výběr peněz na výplatu mezd zaměstnancům Výběr peněz na výplatu mezd zaměstnancům Vyplaceny mzdy zaměstnancům Dálniční známka nalepena na služební auto Zaplaceno cestovné zaměstnanci nakoupeny poštovní známky 10 ks po Kč 10,- a 5 ks po Kč 14,Příjem tržeb poskytnutých za služby v hotovosti Kč 60 000,Odvod peněz na běžný účet Připsání vkladu na náš běžný účet Zaplacena oprava kopírky v hotovosti Kč 2 000,- úroky z úvěru Kč 5 125,- bankovní poplatky Kč 365,- splátka úvěru Kč 102 540,- splátka úvěru Nákup nafty do služebního auta - připsány úroky z vkladu - bankovní poplatky Výdej poštovních známek do spotřeby – bylo spotřebováno 5 ks po Kč 10,- a 2 ks po Kč 14,-

Datum Doklad Text 1. 1. 2012 VÚD1 počáteční stav 8. 1. 2012 PPD1 výběr hotovosti z účtu 10. 1. 2012 VPD2 výplata mezd 11. 1. 2012 VPD3 cestovné zaměstnance 11. 1. 2012 VPD4 nákup cenin 14. 1. 2012 PPD5 tržby v hotovosti 14. 1. 2012 VPD6 odvod hotovosti na účet 15. 1. 2012 VPD7 nákup služeb - opravy 18. 1. 2012 VPD8 nákup pohonných hmot

148

221 – Bankovní účty Kč 243 223,45 461 – Bankovní úvěry Kč 320 000,331 – Zaměstnanci Kč 45 376,(mzdy jsou vypláceny v hotovosti) MD D MD v Kč D v Kč 211 261 45 376,45 376,261

221

45 376,-

45 376,-

331 538

211 213

45 376,1 500,-

45 376,1 500,-

512 213

211 211

826,170,-

826,170,-

211

602

60 000,-

60 000,-

261 221 511

211 261 211

55 000,55 000,2 000,-

55 000,55 000,2 000,-

562 568 461 261 501 221 568 518

461 461 261 221 211 662 221 213

5 125,365,102 540,102 540,1 000,45,67 245,78,-

5 125,365,102 540,102 540,1 000,45,67 245,78,-

Přírůstek

Úbytek

45 376,45 376,826,170,60 000,55 000,2 000,1 000,-

Zůstatek 8 243,53 619,8 243,7 417,7 247,67 247,12 247,10 247,9 247,-

Dne 31. 1. 2012 byla provedena mimořádná inventarizace pokladny. Za obě pokladny je zodpovědná paní Jana Nová. Z inventarizace pokladny cenin vyplynulo, že je vše v pořádku a účetní stav cenin se rovná skutečnému stavu cenin. Výsledky inventarizace pokladny: Skutečný stav zjištěný fyzickou inventurou Kč 9 047,Účetní stav dle pokladní knihy Kč 9 247,Výsledkem inventarizace je schodek Kč 200,Zaúčtuj účetní případy vyplývající z inventarizace Datum Doklad Text 31. 1. 12 zjištěný schodek v pokladně VÚD3 VÚD4 předpis schodku pokladníkovi 5. 2. 12 PPD9 pokladník uhradil schodek

MD 569 335 211

D 211 668 335

MD v Kč 200,200,200,-

D v Kč 200,200,200,-

Příklad 2 - Účtování zásob materiálu, pohledávek a závazků Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku (doklady nečíslujte), jde o vybrané účetní případy Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 1. 1. Převod některých počátečních stavů VÚD - Materiál na skladě Kč 400 000,112 701 400 000,400 000,- Pokladna Kč 30 000,211 701 30 000,30 000,8. 2. FaD22 Za materiál X Kč 234 000,111 321 234 000,234 000,8. 2. Doprava za materiálu X zaplacena VPD 111 211 560,560,v hotovosti Kč 560,8. 2. Zaplaceno pojištění materiálu X při VPD 111 211 1 562,1562,dopravě Kč 1 562,9. 2. Příjemka Materiálu X na sklad 112 111 236 122,236 122,10. 2. FaD23 Za materiál Y Kč 567 000,111 321 567 000,567 000,10. 2. VÚD Doprava materiálu Y byla provedena ve 111 622 5 000,5 000,vlastní režii Kč 5 000,9. 2. Příjemka Materiálu Y na sklad 112 111 572 000,572 000,20. 2. VÚU Faktura (FaD22) za materiál X byla 321 231 234 000,234 000,zaplacena z úvěru, který byl poskytnut na 6 měsíců 27. 2. FaV33 Za prodané výrobky Kč 450 000,311 601 450 000,450 000,15. 3. VBÚ - splátka úvěru Kč 30 000,261 221 30 000,30 000,- zaplacena faktura FaV 221 311 450 000,450 000,- zaplacena faktura FaD 23 321 221 567 000,567 000,18. 3. VÚÚ Splátka úvěru 231 261 30 000,30 000,31. 3. VÚD Manko do normy materiálu X 501 112 100,100,31. 3. VÚD Manko nad normu materiálu Y 549 112 400,400,31. 3. VÚD Předpis manka nad normu skladníkovi 335 648 400,400,31. 3. FaV33 Za prodané výrobky Kč 255 000,311 601 255 000,255 000,10. 4. PPD Skladník uhradil předepsané manko do 211 335 400,400,pokladny

149

Příklad 3 - Účtování zásob zboží, pohledávek a závazků, drobného majetku Zaúčtujte vybrané účetní případy do deníku, firma se zabývá nákupem a prodejem potravin. Datum Dokl. Text MD D MD v Kč D v Kč 8. 8. FaD Za nákup sušenek Kč 34 565,131 321 34 565,- 34 565,8. 8. VPD Zaplacena doprava sušenek Kč 255,131 211 255,255,8. 8. Příj. Sušenky převzaty na sklad 132 131 34 820,- 34 820,10. 8. VPD Nákup kontrolní pokladny do prodejny 501 211 36 000,- 36 000,Kč 36 000,10. 8. Zařazení kontrolní pokladny EVIDENCE DROBNÉHO MAJETKU 15. 8. PPD Příjem tržeb za prodané sušenky 211 604 56 000,- 56 000,Kč 56 000,15. 8. Výd. Sušenky byly vyskladněny ze skladu ve 504 132 30 655,- 30 655,skladní ceně Kč 30 655,16. 8. VPD Převod části tržeb do banky Kč 50 000,261 211 50 000,- 50 000,16. 8. VBÚ - převod části tržeb do banky Kč 50 000,- 221 261 50 000,- 50 000,. - byl nám poskytnut dlouhodobý 221 261 150 000,- 150 000,bankovní úvěr, který nám byl připsán na účet Kč 150 000,- zaplacena faktura za sušenky 321 221 34 565,- 34 565,- bankovní poplatky Kč 142,568 221 142,142,- úroky z vkladu na účtu Kč 23,60 221 662 23,6 23,6 16. 8. VÚÚ - připsání úvěru na účet Kč 150 000,261 461 150 000,- 150 000,22. 8. FaD Za nový notebook Kč 15 800,501 321 15 800,- 15 800,22. 8. VÚD Zařazení notebooku do užívání EVIDENCE DROBNÉHO MAJETKU 23. 8. VPD Nákup nafty do auta Kč 800,501 211 800,800,24. 8. VPD Oprava dodávkového auta Kč 7 600,511 211 7 600,7 600,26. 8. VBÚ - splátka úvěru Kč 9 900,261 221 9 900,9 900,26. 8. VÚÚ - splátka úvěru Kč 9 900,461 261 9 900,9 900,- úroky z úvěru Kč 456,80 562 461 456,80 456,80 27. 8. FaV Za prodané nápoje Kč 10 200,311 604 10 200,- 10 200,31. 8. VÚD Inventarizace pokladny skutečný stav pokladny Kč 45 569,účetní stav pokladny Kč 45 669,za případné inventarizační rozdíly je zodpovědný pokladník schodek v pokladně 569 211 100,100,předpis schodku v pokladně 335 668 100,100,-

150

Příklad 4 - Účtování pořízení dlouhodobého majetku a jeho odepisování Zaúčtujte vybrané účetní případy do deníku, firma se zabývá výrobou triček. Účetní období 2012. Předpokládáme, že do této chvíle nevlastní žádný dlouhodobý majetek. Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 8. 10. FaD22 Za osobní auto Kč 557 300,042 321 557 300,- 557 300,8. 10. VPD Pojištění při dopravě auta Kč 890,042 211 890,890,8. 10 Zařazení osobního auta do užívání VÚD 022 042 558 190,- 558 190,22. 10. VÚÚ FaD22 zaplacena z úvěru poskytnutého na 321 461 557 300,- 557 300,36 měsíců 23. 10. FaD23 Za nákup textilie, ze které se šijí trička 111 321 134 565,- 134 565,Kč 134 565,25. 10. VÚD Doprava textilie ve vlastní režii Kč 900,111 622 900,900,25. 10. Příjemka Textilie převzata na sklad 112 111 135 465,- 135 465,31. 10. Výdejka Výdej textilií (materiálu) ze skladu do 501 112 76 890,- 76 890,výroby Kč 76 890,31. 10. FaV18 Za prodaná trička Kč 256 000,311 601 256 000,- 256 000,31. 10. Výdejka na prodaná trička Kč 167 899,613 123 167 899,- 167 899,5. 11. VPD Vyplaceno cestovné zaměstnanci Kč 456,512 211 456,456,10. 11. PPD Příjem peněz z účtu do pokladny Kč 20 000 211 261 20 000,- 20 000,10. 11. VBÚ - Kč 20 000,- převedeno do pokladny 261 221 20 000,- 20 000,- zaplacena faktura došlá za textilie 321 221 134 565,- 134 565,- zaplacena faktura vydaná za trička 221 311 256 000,- 256 000,12.11. FaD24 Za nákup počítače do skladu Kč 43 000,042 321 43 000,- 43 000,12. 11. Zařazení počítače do užívání 022 042 43 000,- 43 000,14. 11. VBÚ - splátka úvěru Kč 17 900,261 221 17 900,- 17 900,- úroky z úvěru Kč 2 564,70 562 221 2 564,70 2 564,70 14. 11. VÚÚ - splátka úvěru Kč 17 900,461 261 17 900,- 17 900,14. 12. VBÚ - splátka úvěru Kč 17 900,261 221 17 900,- 17 900,- úroky z úvěru Kč 2 533,70 562 221 2 533,70 2 533,70 14. 12. VÚÚ - splátka úvěru Kč 17 900,461 261 17 900,- 17 900,31. 12. VÚD Odpis dlouhodobého majetku 551 082 42 445,-* 42 445,-* (účetní odpisy, podklady pro výpočet pod deníkem) * Kč 2 868,- (odpis počítače v roce 2012) + Kč 39 577,- (odpis osobního auta v roce 2012) Proveďte výpočet odpisu (účetní) počítače v letošním roce, firma se rozhodla pro časový odpis bez zbytkové hodnoty. Vstupní cenu majetku zjistíte na majetkovém účtu, předpokládaná doba používání je stanovena na 30 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek již v měsíci, ve kterém byl zařazen do užívání. Firma zaokrouhluje již měsíční odpisy. Výpočet odpisu v roce 2012 43 000/30 = 1 433,33 zaokr. 1 434,-, protože počítač byl zařazen do užívání v listopadu, počítáme v tomto roce odpisy za 2 měsíce tj. 2 x 1 434,- = 2 868,Výpočet odpisu v roce 2013 43 000/30 = 1 433,33 zaokr. 1 434,-, protože počítač byl používán 12 měsíců, počítáme v tomto roce odpisy za 12 měsíců tj. 12 x 1 434,- = 17 208,-

151

Proveďte výpočet odpisu (účetní) osobního auta v letošním roce, firma se rozhodla pro výkonové odpisy. Vstupní cenu majetku zjistíte na majetkovém účtu, předpokládaná doba používání je stanovena na 80 000 ujetých km. Firma zaokrouhluje odpis na 1 km na 2 desetinná místa, roční odpis na Kč nahoru. V roce 2012 ujel osobní automobil 5 670 km, v roce 2013 pak 21 344 km. Výpočet odpisu v roce 2012 558 190/80 000 = 6,977 zaokr. 6,98 protože osobní auto v roce 2012 ujelo 5 670 km, počítáme v tomto roce odpis: 5 670 x 6,98 = 39 576,6 zaokrouhleno na Kč 39 577,Výpočet odpisu v roce 2013 558 190/80 000 = 6,977 zaokr. 6,98 protože osobní auto v roce 2013 ujelo 21 344 km, počítáme v tomto roce odpis: 21 344 x 6,98 = 148 981,12 zaokrouhleno na Kč 148 982,Zaúčtujte vybrané účetní případy do deníku. Účetní období 2013. Datum Doklad Text MD D MD v Kč D v Kč 31. 12. VÚD Odpis dlouhodobého majetku 551 082 166 190,-** 166 190,** Kč 17 208,- (odpis počítače v roce 2013) + Kč 148 982,- (odpis osobního auta v roce 2013)

152

Příklad 5 - Účtování nákladů a výnosů včetně výpočtu cestovného Výňatek z vnitřní směrnice firmy FORUM, s. r. o. Pro výpočet náhrady za pohonné hmoty při použití soukromého automobilu zaměstnance se vychází z částek uvedených ve vyhlášce MPSV pro rok 2012 tam jsou uvedeny následující údaje (za 1 litr pohonných hmot) cena u automobilového benzínu 95 oktanů – Kč 34,90 cena u automobilového benzinu 98 oktanů – Kč 36,80 cena u motorové nafty – Kč 34,70 Pro výpočet náhrady za použití vozidla je stanovena částka 3,70 Kč /1 km Stravné přísluší zaměstnanci na pracovní cestě ve výši a) 75 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin b) 105 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin c) 170 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin Krácení stravného dle zákoníku práce. Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku: Datum Doklad Text 1. Zaplaceno nájemné Kč 18 000,VBÚ 2. tržby za poskytnuté služby PPD Kč 60 000,3. úhrada cestovného zaměstnanci VPD (viz výpočet č. 1) 4. Nákup kancelářských potřeb Kč 700,VPD 5. Zaplaceno pojistné na majetek firmy VBÚ Kč 28 600,6. Zaplacen inzerát v novinách Kč 800,VPD 7. Nákup občerstvení pro obchodního VPD partnera Kč 210,8. Za opravu kopírky Kč 1 120,FaD1 9. Za prodané služby Kč 20 000,FaV1 10. Nakoupeno a ihned spotřebováno VPD 20 ks poštovních známek po Kč 10,11. Platba silniční daně Kč 3 600,VBÚ Zaplacena FaD1 Zaplacena FaV1 Úroky z vkladu Kč 34,20 Bankovní poplatky Kč 235,12. od mobilního operátora na Kč 9 691,FaD 13. úhrada cestovného zaměstnanci VPD (viz výpočet č. 2) 14. Odpisy budovy Kč 23 400,VÚD Odpisy SMV a SMV Kč 134 598,-

153

MD 518 211

D 221 602

MD v Kč 18 000,60 000,-

D v Kč 18 000,60 000,-

512 518 501 548

211 211 221

2 089,100,700,28 600,-

2 089,100,700,28 600,-

518 513

211 211

800,210,-

800,210,-

511 311 518

321 602 211

1 120,20 000,200,-

1 120,20 000,200,-

531 321 221 221 568 518 512

221 221 311 662 221 321 211

3 600,1 120,20 000,34,20 235,9 691,2 276,-

3 600,1 120,20 000,34,20 235,9 691,2 276,-

551 551

081 082

23 400,134 598,-

23 400,134 598,-

Datum 15.

16.

Doklad VÚD

VÚD

Text Provedena inventarizace pokladny Skutečný stav Kč 23 426,Účetní stav Kč 23 576,vznikl schodek v pokladně předpis schodku pokladníkovi Provedena inventarizace zásob materiálu Skutečný stav Kč 765 988,Účetní stav Kč 764 105,vznikl přebytek zásob

MD v Kč

D

569 335

211 668

150,150,-

150,150,-

112

648

1 883,-

1 883,-

Výpočet č. 1 – cestovné zaměstnance Zaměstnanec Aleš Drobný jel na služební cestu (školení) svým osobním autem, ujel 325 km, spotřeba benzinu 95 oktanů 7,2 litrů na 100 km, vyjel ráno v 6:30 hodin a přijel 19:15 hodin téhož dne, parkovné Kč 100,-. Byl mu poskytnut bezplatný oběd. Zaměstnanec má nárok na proplacení těchto náhrad cestovních výdajů: jízdné: 816,66 + 1 202,5 tj. 2 019,16 zaokrouhleno Kč 2 020,náhrada pohonných hmot: (7, 2 x 325 x 34,90)/100 tj. Kč 816,66 amortizace: 325 x 3,70 = Kč 1 202,5 stravné: na pracovní cestě byl 12 a ¾ hodiny – tj. 105,- Kč, byl mu poskytnut oběd, takže krátíme stravné o 35 % (tj. o 36,75 Kč), náleží mu Kč 68,25, což zaokrouhleno ve prospěch zaměstnance je Kč 69,parkovné: Kč 100,Výpočet č. 2 – cestovné zaměstnance Zaměstnanec firmy Jan Krátký jel na služební cestu (obchodní jednání) svým osobním autem Škoda Octavia (v technickém průkazu vozidla je uvedena spotřeba nafty 6,58 litrů / 100 km). Jel na obchodní jednání do Ústí nad Labem. Vyjel v pondělí ráno v 6:30 hodin a vrátil se druhý den ve 16:50 hodin. Celkem ujel 245 km. Ubytování platil Kč 600,-. Parkoval bezplatně u hotelu, nebylo mu poskytnuto žádné bezplatné jídlo. Zaměstnanec má nárok na proplacení těchto náhrad cestovních výdajů: jízdné: 559,40 + 906,5 tj. 1 465,9 zaokrouhleno Kč 1 466,náhrada pohonných hmot: (6, 58 x 245 x 34,70)/100 tj. Kč 559,40 amortizace: 245 x 3,70 = Kč 906,5 stravné: na pracovní cestě byl první den 17 a ½ hodiny, za což mu náleží Kč 105,druhý den 16 hodin a 50 minut, za což mu náleží Kč 105,celkem stravné Kč 210,ubytování: Kč 600,-

154

D v Kč

MD

Modul: ÚČETNICTVÍ. Podmodul: ZÁKLADNÍ ÚČTOVÁNÍ U NEPLÁTCE DPH. Název tématu Počet hodin Počet pracovních listů

Recommend Documents