moderní úřad marketing a JVS aby z tepla nakonec nebylo horko... Odborný časopis pro veřejnou správu Měsíčník vydavatelství Economia

MOobalka1

27.11.08

1:19 PM

Page 1

Odborný časopis pro veřejnou správu

12

PROSINEC 2008 95 KČ/130 SK (4,32 EUR)

téma:

příloha:

kauza:

marketing a JVS

moderní úřad

aby z tepla nakonec nebylo horko...

Měsíčník vydavatelství Economia

ModerniObec.cz

27.11.08

1:20 PM

Page 1

MO-000761

MOobalka2

27.11.08

12:57 PM

Page 1

NÁZOR

Samosprávy jsou ochotny podat pomocnou ruku, ale...

D A G M A R F I A L O VÁ tajemnice Městského úřadu Bohumín

Samosprávy jsou ochotny a připraveny podat v jakékoliv oblasti pomocnou ruku. Ale zkoordinujme svoji spolupráci tak, aby veřejnost nenabyla dojmu přehazování horkých brambor.

prosinec 2008

S

e zájmem jsem si přečetla na tomto místě (MO č. 10) sloupek ministra dopravy Ing. Aleše Řebíčka Hledání peněz pro zklidňování dopravy je téma pro samosprávy. Se vzrůstajícím počtem automobilů i řidičů je toto téma nekončícím problémem, který s největší pravděpodobností bude i s ohledem na většinou nevhodné silnice gradovat. Naši předkové bohužel neodhadli v začátcích automobilismu budoucí trendy a ne všude lze technicky rozšiřovat příliš úzké silnice či stavět obchvaty. I v Bohumíně se nám podařilo ve spolupráci s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a Ředitelstvím silnic a dálnic, pracoviště Ostrava, alespoň zčásti omezit tranzitující nákladní dopravu na frekventované silnici I/58 Ostravská v městských částech Pudlov a Vrbice. Souběžně s ní byla postavena dálnice, kterou však kamiony a nákladní automobily nevyužívaly a nadále jezdily po historicky úzké ulici Ostravské. Otevření dálnice D47 v prosinci 2007 kritickou situaci neřešilo. Protože šlo o silnici 1. třídy, možnosti města zde končí a letitý problém Vrbických i Pudlovských mohl trvat i nadále. Město se postavilo za své občany a i díky vstřícnosti obou jmenovaných subjektů se řešení našlo. Výsledkem byla dohoda o umístění zákazové značky omezující vjezd vozidlům, jejichž okamžitá hmotnost překračuje 12 tun, a dodatkové tabulky »Mimo dopravní obsluhy« v jedné části úseku silnice I/58 Ostravská. Drobný úspěch spolupráce samosprávy se státní správou. Překvapením pro vedoucí odborů dopravy obecních úřadů obcí s rozšířenou působností byl však požadavek ministerstva dopravy z 5. 9. 2008. Do tří pracovních dnů mu měli dodat k připravované legislativní změně novely zákona o provozu na pozemních komunikacích údaje o všech druzích přeprav, které se uskutečňují na komunikacích v jejich spádové oblasti. Většina úřadů nereagovala, ale to nebyl výraz »neposlušnosti«. Městské úřady těmito daty nedisponují a zjistit je pravdivě podle skutečnosti v šibeničním termínu bylo nemožné. Na tento přípis jsem si vzpomněla při čtení článku Zákaz kamionů se vleče, vypršel další termín (HN 8. 10. 2008), kde se píše: »Obeslali jsme obecní a krajské úřady kvůli výjimkám jízd, které chceme zapracovat přímo do zákona«. Následně 11. 11. schválila vláda návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, která omezuje jízdu vozů o hmotnosti nad 7,5 tuny. Celoroční zákaz se má vztahovat na pátky od 15 do 18 hod. a neděle od půlnoci do 22 hod. Nevzpomínám si, že by tento krok byl konzultován s odbory dopravy na obcích, ale s ohledem na životní prostředí i stoupající nehodovost je to návrh pozitivní. Diskutabilní je ale opět připravenost naší infrastruktury. Nebude praxe taková, že řidiči kamionů nestihnou dojet včas a budou muset stát na odstavných parkovištích, kterých je akutní nedostatek? Nezpůsobí to přehuštěnost ve zbývajících dnech? Definitivní slovo bude mít parlament, jehož obě komory musí ještě novelu projednat. Věřme, že schválí variantu prospěšnou nejen životnímu prostředí a bezpečnosti silničního provozu, ale také vstřícnou i vůči obcím a jejich občanům. Samosprávy jsou ochotny a připraveny podat v jakékoliv oblasti pomocnou ruku. Ale zkoordinujme svoji spolupráci tak, aby veřejnost nenabyla dojmu přehazování horkých brambor. ■

MO-000613/L

FOTO:ARCHIV

MO01

1

MO02

28.11.08

10:18 AM

Page 2

OBSAH ■ TITULNÍ STRANA

Vlajka či prapor musí odpovídat heraldice _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _28

Olomouc (Foto Blanka Martinovská)

Ostrava!!! Energie, sebevědomí, humor _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _29

■ NÁZOR

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _1

■ SPEKTRUM

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _3

■ KAUZA

Kraje nestojí na kraji zájmu (Mgr. Martin Kupka) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _30 S marketingem by se dalo mnohému předejít (Ing. Miloslav Vaňák, doc. Ing. Milan Kašík, CSc.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _32 Suvenýry typické pro region _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _33 Praha 11 s novým stylem _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _33

Aby z tepla nakonec nebylo horko... (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _6 ■ SPRÁVA A ROZVOJ ■ EKONOMIKA

Obchodníci s elektřinou míří do obcí (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _8

O sociální bydlení se musejí postarat obce (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _34 Bezmocné stáří? Žádný byznys! (Michal Olbrich) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _36

Ekologicky, nebo ekonomicky? S biomasou přece může platit obojí (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _10

Malým obcím kyne další pomoc (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _37

Radiové systémy měření tepla a vody (Jiří Zerzaň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _11

Premiéra soutěže předčila očekávání (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _38

Celostátní konference SMO: I ve znamení dobrých zpráv z Bruselu (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _12

■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

■ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Cesty městy: Oceněné projekty spojuje nápaditost i smysluplnost (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _40

Na velikosti úřadu nezáleží (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _14

Připravuje se nový zákon o ochraně ovzduší (JUDr. Michal Bernard) _ _42

Portály pomáhají řešit problémy krajů (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _15

Jak můžete ovlivnit návrh právní normy? (Mgr. Vendula Zahumenská) 43

Veřejná správa a internet /27 (Bc. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _15

V Palárikově se platí jen za to, co se vyhodí (Dagmar Krištofičová) _ _ _44

Připravit územně analytické podklady? Není to snadné, ale ani neřešitelné (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _16

Elektroodpad nemusí skončit v popelnici _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _45

■ PŘÍLOHA: MODERNÍ ÚŘAD

Kancelář na počátku 21. století se opírá o elektronickou spisovou službu (Ing. Vladimír Přech) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _17 Umíme informační technologie ve veřejné správě dobře směrovat? (Ing. Daniel Kutáč) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _20

■ MANAGEMENT

Využít koncept CSR není chybou (Martin Bělčík, Markéta Borecká) _ _ _46 Regionální rada Moravskoslezsko má nástroj k udržení zaměstnanců (Mgr. Michal Sobek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _47

Moderní podatelnu ovládnou stroje (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _21

■ L E G I S L AT I VA

Informační kiosky se prosazují (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _22

Zákon o střetu zájmu a dopady na obce /1 (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _48

■ EVROPSKÁ UNIE

Projekt pro romské děti a mládež (Helena Janečková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _24 IOP: Dotace na problémová sídliště (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _25 Jak na dotace (Ing. Pavla Konopová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _26 ROP Jihozápad: Pro žadatele USB flash disk _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _26

Nový způsob sledování hospodaření a zadluženosti obcí _ _ _ _ _ _ _ _ _49 Veřejný zadavatel a jeho právo změnit smlouvu (Ing. Petr Vrbka) _ _ _50 Komunitní kompostování vs. malá zařízení (Ing. Alžběta Pokorná) _ _ _51 Územní plánování: Pozor na nové povinnosti! (Lýdia Stoupová) _ _ _ _52 Ze sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _53

■ TÉMA: MARKETING A JEDNOTNÝ VIZUÁLNÍ STYL

■ PRÁVNÍ PORADNA

Marketing obce: Strašák, nebo nástroj rozvoje? (PhDr. Václav Senjuk) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _27

■ SERVIS

MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 54

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 56

Uzávěrka tohoto čísla: 21. 11. 2008

Ročník XIV, číslo 12 • Vychází 3. 12. 2008 • Cena výtisku ve volném prodeji 95 Kč • Roční předplatné 1140 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA s. r. o. • Internetový online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2008 ECONOMIA a. s.

2

prosinec 2008

27.11.08

12:57 PM

Page 1

MO-000641/B

MO03

27.11.08

12:58 PM

Page 4

SPEKTRUM

›VÍDEŇ Na slavnostním aktu v reprezentač-

na 5000 eur, které na tento účel věnoval přední rakouský finanční ústav Reiffeisenlandesbank. Iniciativa Centrope sdružuje regiony čtyř sousedních zemí – Rakouska, Slovenska, Maďarska a ČR – a vznikla na základě tzv. smlouvy z Kitsee v roce 2003. Jejím cílem je regionální spolupráce v srdci našeho kontinentu, tj. v geografické oblasti, která přesahuje hranice čtyř zemí a v níž žije téměř 6,5 milionu obyvatel. Těžiště leží na rozvoji ekonomiky, dopravy a propojování pracovního trhu, stejně jako na kooperaci ve sféře vědy, kultury /jg/ a vzdělání.

ních prostorách vídeňské radnice v polovině listopadu převzali ceny Centrope starosta slovenské Záhorské Vsi Boris Šimkovič a starosta maďarské obce Bük Lajos Horváth. Zatímco u slovenského komunálního politika byla oceněna především jeho snaha zlepšit dopravní spojení Záhorské Vsi s rakouskými obcemi na druhé straně řeky Moravy nejdříve přívozem a později pevným mostem, v případě Lajose Horvátha jde o uznání zásluhy o užší spolupráci 15 rakouských a maďarských obcí disponujících termálními prameny. Každý z nositelů ceny převzal šek

FOTO: JOZEF GÁFRIK

Iniciativa Centrope ocenila regionální spolupráci

Na vídeňské radnici v polovině listopadu převzali ceny Centrope starosta slovenské Záhorské Vsi Boris Šimkovič (první vpravo) a starosta maďarské obce Bük Lajos Horváth.

Příští The LivCom Awards bude hostit Plzeň

Co se třídí, to se nosí

The LivCom Awards (Města, ve kterých stojí za to žít) je jedinou soutěží na světě, která se zaměřuje na hodnocení celkového rozvoje měst podle šesti oblastí: ochrana životního prostředí, komunitní život, péče o kulturní dědictví, plánování do budoucnosti a podpora zdraví. Finále letošního 12. ročníku, do kterého postoupilo z 284 přihlášených měst 28, se uskutečnilo od 6. do 10. listopadu v čínském Dongguanu. Českou republiku tam úspěšně reprezentovaly Chrudim, Kladno a Plzeň. V nejsledovanější a nejtěžší soutěžní kategorii Celkový rozvoj města, určené pro města s 20–75 tisíci obyvateli zvítězil novozélandský New Plymouth, následovaly Chrudim a Kladno. Zdravé město Chrudim nejenže obsadilo celkově druhé místo, ale zároveň si za svoji prezentaci vysloužilo

›VIZOVICE Čtyřiaosmdesát modelů předsta-

4

Zlatou cenu a zařadilo se mezi nejúspěšnější účastníky již 12. ročníku mezinárodní soutěže, která se uskutečňuje v rámci programu OSN pro životní prostředí (UNEP). »Odjížděli jsme do Dongguanu s vědomím, že obhájit loňskou Zlatou cenu a třetí místo bude velmi obtížné, neboť kvalita předkládaných projektů se každoročně výrazně zvyšuje. O to větší jsme měli radost, když se náš projekt »Zdravé město Chrudim – město, kde stojí za to žít« posunul v celkovém hodnocení o jeden stupeň výše proti roku 2007,« řekl po vyhlášení výsledků soutěže Petr Řezníček, místostarosta Zdravého města Chrudim. V kategorii trvale udržitelných projektů (Sustainable Project Awards), v níž soutěžilo více než 20 projektů, získala třetí cenu Plzeň, a to za za projekt Zlepšení kvality vody Velkého boleveckého rybníka biomanipulací. Je to dobrá vizitka pro příští rok, kdy bude město hostitelem 13. ročníku této prestižní soutěže. Mediálním partnerem bude Moderní obec. Více informací o soutěži naleznete na: www.livcomawards.com. /sk/

FOTO: LIBUŠE MIARKOVÁ

Cenu za celkově druhé místo převzal Petr Řezníček, místostarosta Zdravého města Chrudim.

vily 13. listopadu studentky středních škol ze Zlínského kraje v netradiční soutěži Co se třídí, to se nosí. Do posledního místečka zaplněný sál diváků ve vizovickém kulturním domě nevycházel z údivu, co všechno se dá vyrobit z papíru, plastu, kovu a dalších materiálů, které jsou určeny k následné recyklaci. Netradiční akci uspořádala Střední odborná škola oděvní a služeb ve Vizovicích spolu se zlínskou společností ENVIprojekt a ve spolupráci s Krajským úřadem Zlínského kraje a akciovou společností EKO-KOM. Soutěžilo se o nejoriginálnější účes, oděv, módní doplněk, který zhotovili z vytříděného odpadu – skla, PET lahví, plastů, papíru, nápojového kartonu apod. Módní přehlídkou ve Vizovicích vyvrcholil 5. ročník krajské infokampaně na podporu třídění odpadu ve Zlínském kraji. /lm/

RNDr. Jindřich Duras, Ph. D., prezentoval v čínském Dongguanu soutěžní projekt města Plzně.

FOTO: ARCHIV

MO04_05

Diváci nevycházeli z údivu, co všechno se dá vyrobit z papíru, plastu, kovu atd.

prosinec 2008

MO04_05

27.11.08

12:58 PM

Page 5

SPEKTRUM

Nadace Budoucnost centra Prahy › PROMĚNY opět nadělovala Nadace PROMĚNY oslovila letos v dubnu více než 260 měst a obcí s možností žádat o nadační příspěvek ve výši až 25 milionů korun. Z 50 podaných žádostí postoupilo na konci srpna 10 finalistů. Všechny žádosti hodnotila šestičlenná výběrová komise nadace, 10 projektů z nejužšího výběru navíc posuzovala přímo na místě. Správní rada nadace zatím rozhodla o prvním ze dvou příjemců grantu.

veřejných prostranství od drobných uliček po celá náměstí. Naším cílem i nadále zůstává vytvoření klidného a esteticky vyváženého uličního interiéru, pokud možno bez parkujících aut, s doplněním zeleně a městského mobiliáře,« konstatoval starosta Městské části Praha 1 Petr Hejma. /sk/

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 1 Již 12. ročník výstavy Budoucnost a přítomnost Prahy 1 se uskutečnil 1. až 5. prosince v prostorách Akademie věd ČR. Městská část připravila na 40 výstavních panelech plánované projekty i vize rozvoje centra hlavního města včetně pohledů do historie vývoje některých veřejných prostranství. K nejzajímavějším prezentacím patřila studie na úpravu Národní třídy a Anenské čtvrti, dále například Karlova ulice – Perštýn, Spálená a Vladislavova ulice, dolní Nové Město či Náměstí Republiky. Výstava nabídla rovněž studii na revitalizaci Střeleckého ostrova. Návštěvníci měli možnost se seznámit s projektem rehabilitace Vrchlického sadů a obnovy Lobkovické zahrady. Pohledem do historie byla prezentace architektonicko-urbanistického vývoje Václavského náměstí v letech 1800–2007. »Z rozpočtu Městské části Praha 1 bylo v uplynulých letech financováno 22 úprav

Výstavu »Budoucnost a přítomnost Prahy 1«, která se v minulém roce naposledy uskutečnila ve stanu na Můstku, navštívilo téměř 5500 lidí.

Finanční příspěvek na na projekt Parku Benátky získá Česká Třebová.

Významný finanční příspěvek na oživení městské zeleně, konkrétně na projekt Parku Benátky získá Česká Třebová. Město žádá o 20 milionů korun, skutečné náklady na založení nového parku o rozloze asi 2,3 ha upřesní návazné zpracování architektonického návrhu. Ten bude k dispozici v závěru prvního pololetí příštího roku. Park vznikne v blízkosti centra města, v meandru řeky Třebovky. Tato lokalita je v současnosti zarostlá převážně náletovými dřevinami. Dokončen bude nejdříve na podzim roku 2011. Nadace PROMĚNY v letošním roce dokončuje svůj pilotní projekt – Šenovské parky v Kamenickém Šenově, kde v polovině října skončily stavební práce. Slavnostní zahájení první sezóny dvou šenovských parků se plánuje na jaro příštího roku. Předmětem druhého nadačního projektu je obnova Parku Alejka v Broumově. V současnosti se ukončuje zpracování projektové dokumentace, první práce v parku se předpokládají na začátku roku 2009. Součástí rekonstrukce Alejky je kompletní obnova jírovcové aleje. Další podrobnosti o grantové výzvě 2008 a projektech nadace PROMĚNY najdete na www.nadace-promeny.cz. /ph/

›BOHUMÍN

Přestože ministerstvo financí městu písemně garantovalo, že bude respektovat jeho obecně závaznou vyhlášku a v místech se zákazem nové typy výherních hracích automatů (VHP), tzv. videoterminálů povolovat nebude, nestalo se tak. V Bohu-

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

FOTO: ARCHIV

Bohumín boj s ministerstvem a hazardem nevzdává

To, že se otevírá nová herna přímo na pěší zóně v centru Bohumína, zjistilo město v říjnu.

míně se začaly objevovat herny, dokonce přímo v centru města. Ministerstvo tam v poslední době povolilo 87 nových typů výherních hracích automatů. »Stávající neúplná legislativa může za to, že o jejich provozu nerozhoduje město, ale ministerstvo financí. Právní předpis nepamatuje na technicky nové typy výherních přístrojů, protože dříve neexistovaly. Kvůli této mezeře v zákoně ale nelze zasahovat do práv obcí, které mají pravomoci VHP omezit svou vyhláškou. Když jsme se pracovníků ministerstva financí ptali na to, proč nás vzhledem k naší vyhlášce o povolení videoterminálů v Bohumíně neinformovali, sdělili nám, že podle nového výkladu právníků už nemusejí brát města, která mají vyhlášku o zákazu provozování, jako účastníka řízení. To se nám nelíbí, protože zpočátku ministerstvo respektovalo naši vyhlášku a byli jsme účastníky řízení v povolování těchto přístrojů. Mohli jsme podávat rozklady, že nesouhlasíme s povolením nových typů hazardních her, a byli jsme úspěšní,« zdůraznil starosta Bohumína Petr Vícha. Jak starosta dále uvedl, když město se svými zamítavými stanovisky neuspěje, obrátí se na soud. »Budeme hledat všechny zákonné možnosti pro to, abychom videoterminály ve městě neměli. Ztrátu z provozu heren jsme velmi rádi oželeli. Do automatů totiž naši občané vložili ročně desetkrát tolik. Navíc chceme chránit veřejný pořádek, klid v okolí bydlících občanů a ztížit lidem zneužívání sociálních dávek. Gamblerství a závislost a s tím související trestnou činnost, kterou si hráči opatřují finance pro svou vášeň, podporovat nechceme.« /sk/

MO-000614

prosinec 2008

5

MO06_07

28.11.08

8:18 AM

Page 6

KAUZA

Aby z tepla nakonec nebylo horko... Už od ledna zdraží domácnostem, ale i obcím a jejich organizacím jimi odebíraná tepelná energie. Mluvčí Teplárenského sdružení ČR Mgr. Pavel Kaufmann koncem listopadu uvedl, že nejvíce stoupne – v průměru zhruba do deseti procent, cena tepla vyráběného z uhlí. Důvodem je růst cen hnědého uhlí, který se má napřesrok pohybovat mezi osmi až deseti procenty.

J

eště předtím však už letos v září Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal své cenové rozhodnutí č. 7/2007 k cenám tepelné energie, které nabude účinnosti k 1. 1. 2009. Opatření obsahuje zásadnější změny závazných podmínek pro sjednávání a tvorbu ceny tepelné energie. Například zpřísňuje a zpřesňuje kritéria pro uplatnění oprávněných nároků do ceny tepla. Tak třeba nebude-li tepelné zařízení dosahovat předepsané účinnosti, bude si moci do cen tepla zahrnout pouze náklady na palivo do její stanovené výše. Ceny tepla jsou diskutovaným tématem. Pravda, každého zákazníka teplárenské společnosti – lhostejno, jde-li o domácnost, nebo o obcí zřizovanou školu, domov pro seniory či knihovnu – především obvykle zajímá samotná výše záloh a konečného vyúčtování za teplo než »širší souvislosti«. Přesto stojí za to věnovat se i jim, neboť patrně od října 2009 by mohla začít platit novela zákona o cenách a na obzoru je rovněž implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES, o energetické účinnosti u konečného uživatele a energetických službách. MĚSTO X, NEBO MĚSTO Z? Zkusme si však nejprve zodpovědět zdánlivě prostou otázku: Ve městě X platí domácnost za teplo 600 Kč/GJ a ve městě Z pouze 360 Kč/GJ. Kde bychom chtěli bydlet? Nespěchejme s rozhodováním a počkejme s odpovědí, dokud nezjistíme i průměrnou spotřebu tepla v bytech obou měst. Porovnáme-li totiž vysokou cenu tepla a jeho nízkou spotřebu (30 GJ/rok) ve městě X s vyšší spotřebou (50 GJ/rok) a nízkou cenou tepla ve městě Z, zjistíme, že roční náklady v obou městech jsou vlastně stejné (600 Kč/GJ x 30 GJ/rok = 18 000 Kč/rok ve městě X a 360 Kč/GJ x 50 GJ/rok = 18 000 Kč/rok ve městě Z). Ač to vypadá paradoxně, přesto by možná bylo lepší vybrat si k bydlení město X s dražším teplem, ale nízkou spotřebou. Že má město Z ještě výhodu potenciálu velkých úspor tepla? Asi ano, jenže úsporná opatření také něco stojí a zpravidla se promítnou buď do konečné ceny tepla, nebo do nákladů na bydlení. Příklad, který uvedl tiskový mluvčí Teplárenského sdružení ČR Mgr. Pavel Kaufmann, naznačuje, jak složité a někdy i zavádějící může být pouhé porovnávání toho, jak vysoké účty za dodávku tepla a teplé vody v různých obcích platí občané (i další koncoví uživatelé). Dva naprosto stejné byty v sousedních domech mohou mít spotřebu tepla v hraničních případech rozdílnou i o desítky

6

procent. Jednotková cena tepla je však jen jednou proměnnou, která udává roční náklady na teplo. Tou druhou je spotřeba. H I S T O R I C K Y Z A L O Ž E N É R O Z D Í LY Ing. Tibor Hrušovský, předseda představenstva a generální ředitel Ostrovské teplárenské, a. s., upozorňuje na to, že často kritizované rozdíly v cenách tepla region od regionu, město od města jsou založeny už historicky – zejména tím, jaké palivo tam spalují teplárny, vybudované často i před mnoha desetiletími. Teplo z uhlí (navzdory avizovanému zdražení v příštím roce) je stále ještě levnější a jeho ceny přece jen stabilnější než ceny zemního plynu nebo topných olejů. Samotná cena zemního plynu, kterou teplárny nemohou ovlivnit, dokonce zpravidla přesahuje konečnou cenu tepla z uhlí. Dalším faktorem jsou rozvody – jejich stáří, délka, použitá izolace a zejména teplonosné médium. Podle Ing, Tibora Hrušovského v rozporu s běžným očekáváním mívaly nejvyšší ceny ty soustavy centrálního zásobování teplem (CZT) na plyn či topné oleje, které byly v minulosti kompletně zrekonstruovány, protože do ceny významně vstupují formou odpisů vysoké náklady na rekonstrukce. KONTROL NENÍ MÁLO, ALE NEPROVĚŘÍ VŠECHNY FIRMY Společnost MVV Energie CZ, s. r. o., která u nás působí především v oboru výroby a di-

stribuce tepla, ve svém stanovisku k našim dotazům mj. připomíná i to, že v České republice lze jen obtížně nalézt jiný obor, který by byl kontrolovanější než výroba a dodávka tepla. »Teplárny jsou pravidelně pod drobnohledem kontrol Státní energetické inspekce, Energetického regulačního úřadu i finančních a dalších úřadů. Navíc většina subjektů v našem oboru podléhá povinnému auditu nezávislého auditora,« podotýká mluvčí MVV Energie CZ Ing. Pavla Kulhavá. Ing. Tibor Hrušovský ji doplňuje odkazem na fakt, že v Ostrovské teplárenské kontroloři dokonce detailně prověřovali, zda se tam do ceny tepla nezapočítávají třeba náklady na soukromé telefonní hovory či náklady na používání služebního vozidla k soukromým účelům. Nicméně Ing. Stanislav Večeřa, vedoucí oddělení teplárenství Energetického regulačního úřadu, připouští, že ačkoliv rozsáhlejší plošné kontroly výrobců a distributorů tepelné energie jsou kvůli značnému množství těchto společností prakticky nemožné, každý rok bývají při cenových kontrolách shledána pochybení a porušení cenových předpisů. »Množství těchto případů se však nijak nevymyká a pouze ve velmi malém počtu lze hovořit o předražování ceny až o desítky procent,« tvrdí Ing. Stanislav Večeřa, podle jehož slov k okamžité nápravě leckdy dochází už na základě konzultací pracovníků ERÚ s regulovaným subjektem. Jako příklad některých konkrétních pochybení šéf oddělení teplárenství ERÚ uvádí zakalkulování neoprávněné výše nákladů do ceny tepelné energie či pochybení při samotném sjednání ceny s odběrateli. Ing. Stanislav Večeřa také ujistil, že jeho úřad nikdy nezaznamenal případ, kdy by teplárenská společnost odebírala předražené vstupy či služby od firmy, s níž má společného vlastníka nebo je s ní jinak propojena, a tyto uměle

Některá základní fakta o teple, jeho výrobě, spotřebě a ceně Na různou výši kalkulace cen tepla mají vliv hlavně tyto faktory: Použité palivo – budeme-li porovnávat pouze jeho cenu, rozdíl mezi zemním plynem a uhlím je přibližně šestinásobný. Ceny uhlí letos vzrostly o 5 %, ceny zemního plynu až o 38 %. Různý rovněž bývá podíl paliva na ceně tepla, u uhlí zhruba 40 %, u zemního plynu až 70 %. Z toho je patrné, že jen v letošním roce z titulu navýšení cen paliva mohlo zdražit teplo z uhlí o 2 %, zatímco teplo z plynu až o 27 %. ■ Technologie výroby – čistá výtopna vyrábí pouze teplo; teplárna navíc částečně i elektřinu, která zvyšuje účinnost výroby a zlepšuje ekonomiku provozu zdroje; třetí možností je elektrárna s odběrem tepla, kde se teplo nevypouští bez užitku do ovzduší, ale ohřívá vodu v napáječích a zásobuje teplem přilehlá města a obce. ■ Technologie přenosu a rozvodu tepelné energie – teplonosným médiem může být teplá voda, horká voda nebo pára (čím nižší je teplota média, tím menší jsou ztráty, u parních rozvodů jsou ztráty nejvyšší). Vliv na cenu má i způsob přípravy teplé vody buď přímo v zásobovaném objektu, nebo centrálně pro více objektů, celý okrsek. Éra zateplování a ruku v ruce s ní vyregulování tepelných soustav přišly už na začátku minulého desetiletí. Úspory tepla z nich včetně těch ze změny chování obyvatel jsou za tu dobu až třetinové. Průměrná spotřeba tepla bytu v panelovém domě byla na počátku 90. let 60 GJ, dnes se pohybuje kolem 40 GJ. Dále se předpokládá, že s dalšími opatřeními by spotřeba tepla při dnešních klimatických podmínkách mohla klesnout o dalších 10 až 20 %. Na druhou stranu už i někteří vlastníci bytového fondu, zejména v panelových a starších by2 tových domech, připouštějí, že při měrné roční spotřebě nižší než 0,25 GJ/m se v bytech objevují problémy například s výskytem plísní. Proto spotřeba tepla 20 GJ na vytápění a zhruba 10 GJ na ohřev vody při dodržení hygienických standardů je hranicí minimální spotřeby tepla v klasickém bytě v domech z 20. století. ■

ZDROJ: TEPLÁRENSKÉ SDRUŽENÍ ČR

prosinec 2008

MO06_07

28.11.08

8:18 AM

Page 7

zvýšené náklady pak započítávala do výsledné ceny tepla pro konečného uživatele. »Zda k tomu dochází, prověřuje Státní energetická inspekce. Přesto jsou připravována opatření, která takovým případným nekalým praktikám zabrání,« poznamenal Ing. Stanislav Večeřa. Ujistil však, že podle zkušeností ERÚ častěji než o záměrné porušení podmínek pro tvorbu ceny tepelné energie jde ze strany tepláren spíše o chyby kvůli jejich nedostatečné znalosti. »Jestliže se obci zdá účet za tepelnou energii přemrštěný, může jako odběratel po dodavateli tepla požadovat zdůvodnění, případně doložení příčin nárůstu ceny tepla,« říká Ing. Stanislav Večeřa. »Dále lze dát podnět Energetickému regulačnímu úřadu, aby prověřil, zda dodavatel tepla postupuje při kalkulaci a sjednání ceny tepelné energie v souladu s cenovými předpisy. Při uzavírání smluv je nutné se mimo jiné zaměřit i na cenové ujednání, kde bývá stanoveno, jakým způsobem může dodavatel měnit cenu tepelné energie.« PROBLÉM ZAJÍMÁ I POSLANCE Předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny RNDr. Vladimír Koníček na náš dotaz sdělil, že členové tohoto orgánu dolní parlamentní komory už letos v květnu konstatovali, že »stávající kontrolní systém věcně usměrňovaných cen tepla nesplňuje požadavek minimálních cen tepla pro odběratele odpovídající ekonomicky oprávněným nákladům« (usnesení výboru č. 215). »Na listopadovém jednání kontrolního výboru sami zástupci teplárenských společností uvedli, že 90 procent tepláren se chová slušně, ale zbývajících deset procent dělá problémy i jim, neboť se pak v médiích o teplárenství jako celku mluví špatně. Na kontrolním výboru byla nejčastěji zmiňována liberecká teplárna,« dodal RNDr. Vladimír Koníček. Podle jeho slov na jednání kontrolního výboru zazněly návrhy poslanců na oddělení ceny za výrobu tepla od ceny za jeho přenos a rovněž na častější vyúčtování dodávek tepelné energie. Byla diskutována i možnost odběratelů »lépe« vidět do nákladů výrobců a distributorů tepla. Teplárenské sdružení ČR však ústy Mgr. Pavla Kaufmanna oponuje: »Kalkulace ceny tepla má daný vzorec, pro nějž je jasně definováno, co a kolik se toho do ceny tepla může započítat. Bohužel někde dochází k souběhu více už uvedených nepříznivých vlivů na konečnou cenu tepla, která je pak v porovnání s průměrem vyšší. To ovšem neznamená, že jde o neúměrné zdražování ceny tepla.« Také podle Ing. Tibora Hrušovského při dodržování pravidel regulace teplo legálně předražovat ani nelze. SMĚRNICI EU ANO, K A L O R I M E T RY V Š A K N E Předseda energetické komise předsednictva Svazu měst a obcí ČR, místostarosta Třeboně Zdeněk Mráz má za to, že pro obor teplárenství není definována přiměřená hranice zisku. Podle jeho názoru teplárenské firmy také méně investují do rekonstrukcí zastaralých technologií. Zdeněk Mráz přitom pou-

prosinec 2008

FOTO: ARCHIV

KAUZA

Ostrovská teplárenská, a. s., je moderní společností, která zabezpečuje dodávky tepla pro město Ostrov a obec Bochov. Výrobu tepla a elektrické energie v Ostrově zajišťuje kogeneračním způsobem.

Sebedokonalejší regulace cen tepla nezabrání nárůstu cen, pokud bude regulováno jenom samotné teplo, zatímco ceny vstupů, zejména paliv a elektřiny, se budou mlčky přecházet. kazuje na fakt, že některá bytová družstva či společenství vlastníků už budují ve svých domech vlastní malé kotelny a spoléhají na to, že odhlášením se od CZT uspoří. Energetická komise předsednictva Svazu měst a obcí se letos v červenci už také vyslovila pro to, aby formou právního předpisu byly u nás přesně stanoveny náležitosti a termíny pro vyúčtování dodávek tepelné energie včetně vymezení všech povinných údajů, jak je požaduje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a energetických službách, avšak s podmínkou vyjmutí nutnosti instalace speciálních měřičů odběrateli tepla. Za poněkud tajuplně znějícím požadavkem svazové komise, aby se implementace evropské směrnice do české legislativy obešla bez instalace speciálních měřičů, se patrně skrývá obava, že osazení každé bytové jednotky kalorimetrem by si vyžádalo tak vysoké náklady na technickou změnu současných vertikálních rozvodů na horizontální se samostatnou tepelnou smyčkou v každém bytě, že by několikanásobně přesáhly výši ročních výdajů za teplo v každém bytě.

JEDEN METR NA TEPLO, JINÝ NA VSTUPY? Jenže vést diskusi pouze o samotných cenách tepelné energie pro konečného uživatele by bylo nejen nespravedlivé vůči všem slušně podnikajícím teplárenským společnostem, nýbrž i zavádějící. Sebedokonalejší regulace cen tepla nezabrání nárůstu cen, pokud bude regulováno jenom samotné teplo, zatímco ceny vstupů, zejména paliv a elektřiny, se budou mlčky přecházet. Například Ostrovská teplárenská, a. s., v níž si město jako zakladatel a vlastník cenovou politiku umí ohlídat, meziročně zvyšuje cenu tepla pouze o nárůst cen vstupů. »Na nárůstu cen tepelné energie se významným způsobem rovněž podílejí náklady na implementaci nových, často zbytečných předpisů a zvyšování všech možných poplatků. Narovnat by se měly také relace mezi cenou plynu pro domácnosti a cenou pro teplárny, jak je to obvyklé v zemích pů„ vodní evropské „patnáctky . Ostatně rovné podmínky mezi sebou nemají ani teplárenské společnosti na našem území. V některých z nich totiž ekologické daně výrobu tepla zbytečně výrazně zdražují,« soudí Ing. Tibor Hrušovský. Podobně vyznívá stanovisko společnosti MVV Energie CZ: »Podstatnější než samotná cena tepelné energie je výsledný celkový náklad uživatele na ni. A právě v tom evropská směrnice 2006/32/ES přináší zásadně nový pohled. Nezaměřuje se na ceny energií, neboť jejich vývoj má svá, zcela jiná specifická pravidla závisející především na světových cenách ropy a tržní ceně silové elektřiny. Ale obrací pozornost na zvyšování energetické účinnosti u koncového uživatele. Z pozice Evropské unie má snížení spotřeby primárních energií přínos v omezování závislosti na dovozech energie a snižování produkce skleníkových plynů. Z pohledu koncového uživatele je pak zásadním efektem snižování nákladů. To je to podstatné, co může každý odběratel sám ovlivnit zcela zásadním způsobem, tedy tím, jak on sám s energií hospodaří. V případě teplárenství můžeme běžně zdokumentovat více než dvojnásobný rozdíl spotřeby tepla na vytápění u naprosto srovnatelných objektů. Tedy je zde zapotřebí zodpovědného konání vlastníků a správců domů k zateplování a realizaci dalších opatření k úspoře tepla, zvyšování energetické účinnosti a snižování nákladů na energie. Ale aby tomu tak bylo vždy, musí jednotlivé státy EU přijmout své národní orientační cíle na podporu zvýšení energetické účinnosti u konečného uživatele, a s tím související komplexní podporu k jejich dosažení.« Ing. Tibor Hrušovský shrnuje: »Pokud se některým společnostem předražování tepla prokázalo, měly by být veřejně oznámeny. Jinak bude teplárenství jako celek stále diskreditováno. Já osobně za jedinou skutečnou regulaci však považuji konkurenci lokálním vytápěním. Nesmí se ovšem posuzovat tak, jak se to zpravidla děje: Pouhá cena paliva s cenou tepla jako komplexního produktu.« ■ I VA N RY Š AV Ý

7

MO08_09

27.11.08

12:58 PM

Page 8

EKONOMIKA

Obchodníci s elektřinou míří do obcí Na elektrárenském trhu se dnes – občas i dost tvrdě – bojuje o každého zákazníka. Starostové jsou však poměrně opatrní. Vždyť ti uspěchaní již v některých případech neudělali stoprocentně výhodný krok. Nejde totiž jen o cenu elektřiny, kterou firmy nabízejí, ale stále větší důležitost mají energetické služby, které jsou součástí nabízených balíčků.

N

a střeše solární kolektory, dvanáct tepelných čerpadel. Už na první pohled je zřejmé, že v Domově pro seniory v šumavské obci Stachy – Kůsov se ředitel Ladislav Gál své »malé energetice« na plný úvazek věnuje. Tepelná čerpadla dokáží vytápět celý areál, jehož provozovatelem je Jihočeský kraj, až do venkovní teploty minus pět stupňů, pak se do minus osmi podělí o tuto práci s plynovými kotli a při ještě větším mrazu už všechno jede pouze na plyn. Předpokládané úspory už se potvrzují, ale ředitel Gál se s tím nespokojuje. Energetický auditor je u něho běžným návštěvníkem, na řadě jsou totiž další záměry, například fotovoltaika a hodně si slibují také od zamýšlené kogenerační výroby tepla a elektřiny. Města a obce i jejich sociální a školská zařízení zajímají po plném otevření elektrárenského trhu také obchodníky s elektřinou. Chodí nabídky, slibují pěti až desetiprocentní úsporu na nákladech. »Vyhodnotíme to,« říká ředitel Gál. »Možná pak ale zůstaneme i u té firmy, kde jsme dosud – pokud svou nabídku upraví. Vždyť dobrý zákazník by samozřejmě měl mít výhody,« dodává s úsměvem. Co jde v malém, může být daleko efektivnější ve velkém. V nedalekých Horažďovicích obhospodařují městský majetek v hodnotě dvou miliard korun, městu patří rozsáhlý bytový fond, energeticky náročný je například městský bazén. Jak potvrdila starostka Jindřiška Jůdová, v této etapě prověřují všechny reálné možnosti alternativních zdrojů a úspor. Do hledání případného nového dodavatele elektřiny se však zatím nepustili. P R O V Ě Ř I T, N E S P Ě C H AT Radnice mají dobré zkušenosti s veřejnými obchodními soutěžemi. Například v Olomouci tímto způsobem dosáhli více než 1,9milionové úspory u nové smlouvy s mobilním operátorem. Soutěž vyhlásili i na dodávku elektřiny. Jako jednu z podmínek si dali, aby uzavřel s městem a většinou jeho příspěvkových organizací jednu smlouvu, nikoliv s každou organizací zvlášť. Olomoucký magistrát nyní platí ročně za dodávky elektrické energie do budov, které využívají úředníci, přes 6 milionů korun. Dalších víc než 10 milionů korun elektřina stojí základní a mateřské školy. Roční úspory si představují minimálně desetiprocentní. S dodavatelem podepíší smlouvu jenom na rok, pak bude vypsán další tendr. Prostřednictvím tendrů na dodavatele elektřiny se

8

snaží snížit výdaje i řada dalších měst. Prostějov díky tomu loni zaplatil novému dodavateli za elektřinu pro veřejné osvětlení přes dva miliony korun, což bylo o 13 % méně, než by uhradil původnímu. Hledání dodavatele elektřiny prostřednictvím soutěže se uskutečňuje v různých podobách po celé republice. Například Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, největší dopravce v regionu, letos odebírá elektřinu od společnosti Lumius, v příštím roce to bude United Energy Trading ze skupiny J&T. Soutěž na odběr elektřiny pro tramvajovou dopravu, dílny a administrativní prostory vyhlašuje tento Dopravní podnik každoročně. CO NABÍZEJÍ VELCÍ »V naší zákaznické hierarchii jsou obce a města na špičce,« ujišťuje Vladimír Vácha, tiskový mluvčí E.ON ČR. »Naše motto zní: Starosta není jenom zákazník.« Podle jeho slov zřídil E.ON Česká republika jako jediná energetická společnost v celé Evropě útvar, věnující se především a téměř výhradně péči o obce a města a komunikaci s nimi s názvem Oblastní management. V posledních dvou letech se mu podařilo významně zlepšit vzájemnou výměnu informací, vydává pro obce zpravodajský magazín komunal.info, organizuje pro představitele samospráv semináře, vyřizuje pro ně žádosti o sponzoring, pomáhá jim v orientaci v nestandardních situacích, a je pro ně i jakýmsi ombudsmanem. Zavádí a pomáhá zavádět v obcích a městech nové služby, jako například správu veřejného osvětlení apod. Komunální energetika má však své specifické problémy. Podle poznatků společnosti E.ON ji významně ovlivňuje cyklus volebních období a změny preferovaných investic po volbách, nedostatek finančních prostředků na zlepšení situace a v neposlední řadě také nezájem ve vedení obcí. »Nárůst nákladů na energie se mnohdy pokouší řešit tím, že rádi a pocitem úlevy skočí na lep nabídce zdánlivě výhodných cen energií, místo aby intenzivně hledali úspory a koncepčně přistupovali k problematice. Velké mezery jsou také ve společném řízení spotřeby v zřizovaných organizacích, zejména ve školách. Mnohdy v jejich vedení sedí lidé, kteří nemají zájem šetřit, protože je k tomu nikdo nenutí,« říká Vácha. A jak na ně tedy tlačí konkurence? »Poctivá konkurence, které si velmi vážíme, ví dobře, že komunální sféra je pro obchod s energiemi velmi těžké a složité území, takže se

o tlaku nedá ani moc mluvit. Nepoctivá konkurence ale vidí v obcích a školách snadnou kořist a zlatý důl. Tam se bohužel nedá většinou nic dělat a kromě osvěty se snažíme hlavně těm, kteří se spálili, pomoci buďto zpátky k nám, nebo alespoň zamezit největším průšvihům. Největší elektrárenská společnost v ČR, skupina ČEZ, pokládá města a obce za velmi významné a přitom hodně specifické zákazníky, a proto jim nabízí hned několik možností. První samostatnou kapitolou je nabídka při hledání energetických úspor. Této činnosti se věnuje samostatná dceřiná společnost ČEZ Energetické služby, s. r. o., která může nabídnout městům a obcím převzetí a provozování celého komplexu energetického hospodářství od kotelen, rozvoden, tepelných hospodářství až po provozování a údržbu veřejného osvětlení. »To je první důležitý krok při hledání energetických úspor – optimální nastavení příslušného zařízení a jeho správné provozování,« konstatuje Milan Kunc, ředitel prodeje ČEZ Prodej v segmentu pro významné zákazníky. Druhou samostatnou částí nabídky skupiny ČEZ je vlastní nabídka tzv. silové elektřiny, která se dnes veřejně obchoduje na burze. Pro zákazníky, jako jsou města a obce, nabízí tzv. individuální obsluhu, kde každé město má svého obchodníka, který umí ze široké produktové řady vybrat a doporučit pro danou obec či město jinou optimální nabídku. »Neexistuje jedno plošné řešení, ale pro každého takového zákazníka musí být přesně připravené na jeho podmínky, šité na míru,« říká Kunc. »Je zřejmé, že zcela jiný tvar odběrového diagramu má město pouze s veřejnou knihovnou a jiný tvar odběrového diagramu má město se zimním stadionem, rozsáhlým veřejným osvětlením a třeba aquaparkem. Tvar příslušné křivky odběrového diagramu je pak klíčem k výběru toho správného produktu a ceny elektrické energie.« Š T I K Y V RY B N Í C E Předseda dozorčí rady společnosti Česká energie Eduard Pálka potvrzuje, že pro obce, města i městské části mají připravenu nejen nabídku cenově konkurenceschopných dodávek elektrické energie, ale i zemního plynu, a tu doplňují doprovodné služby. Jde například o sjednocení fakturace, aby odpovídala požadavkům obce na strukturu nákladových středisek, a to při zachování detailního rozúčtování. »V praxi to znamená, že můžeme spotřebu všech objektů přehledně vyúčtovat jednou fakturou a nebo sloučit do jedné faktury všechny elektroměry či plynoměry, spadající pod jedno nákladové středisko,« říká Pálka. Součástí této služby je přehledný on-line elektronický archiv fakturačních dokladů a dat, které má obec kdykoli k dispozici na našem portálu se zabezpečeným přístupem. Službu lze úspěšně využívat například u souborů obytných domů, kdy každý vchod má podle vyhlášky několik elektroměrů a jedno-

prosinec 2008

MO08_09

27.11.08

12:58 PM

Page 9

ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ

EKONOMIKA

Obchodníků s elektřinou působí v Česku několik stovek, aktivní směrem k městům a obcím jsou však jen někteří z nich.

středisek, jsou pak automaticky připravena pro různé potřeby, jako například rozúčtování na jednotlivé nájemce podle různých kritérií,« konstatuje Eduard Pálka. Funkce sjednocené fakturace současně umožňuje další službu, kterou je analýza jednotlivých míst spotřeby, jejich srovnání a identifikace těch míst, kde dochází k zvýšeným nákladům. Správným nastavením distribučních parametrů může obec trvale snížit i tuto složku nákladů.

M I L E N A G E U S S O VÁ spolupracovnice redakce

MO-000683/G

tlivá měsíční vyúčtování přicházejí obcím v podobě balíku papírových faktur, jejichž zpracování vyžaduje hodně pracovního času účetních, kterým pak už nezbývá čas na kontrolu věcné správnosti. »Naše služba umožňuje zaúčtovat všechny elektroměry jednou účetní položkou. Její součástí je i uzavření spotřeby a doúčtování k 31. 12. kalendářního roku. Tak lze minimalizovat dohadné položky v účetnictví obce. Fakturační data členěná podle nákladových

Společnost Bohemia Energy má v současné době v portfoliu zákazníků asi 300 obcí, celkem je to asi 700 odběrných míst. Pro obce připravila speciální partnerský program, v jehož rámci jim nabízí nejen úsporu za elektřinu a plyn, která se – v závislosti na spotřebě – pohybuje kolem 5 % ve srovnání se třemi stávajícími velkými dodavateli, ale navíc ještě jeden bonus. »Pokud obec zprostředkuje svým občanům nebo firmám, které v ní působí, nabídku Bohemia Energy, dostane od ní 5 Kč za každou megawatthodinu, kterou odebere tento nový zákazník,« říká Lukáš Novák, mediální zástupce firmy. Bohemia Energy navíc obcím nabízí i možnost uspořit i v té části ceny elektřiny, která je regulovaná, a to prostřednictvím služby Energetické bilance. Energetický audit posoudí, zda má obec vzhledem ke svým potřebám optimální tarif a jističe. Úspora díky optimalizaci tarifu a jističe přitom může dosáhnout až desítek procent. Pokud audit, který zajistí Bohemia Energy, úsporu nezjistí, je proveden zdarma. »Tuto službu začneme v ČR nabízet od prosince, na Slovensku ji už naše sesterská společnost Slovakia Energy nabízí,« dodává Novák. Obchodníků s elektřinou, kteří mají licenci Energetického regulačního úřadu, působí v ČR několik stovek, aktivní směrem k městům a obcím jsou však jen někteří z nich. ■

prosinec 2008

9

28.11.08

7:19 AM

Page 10

EKONOMIKA

Ekologicky, nebo ekonomicky? S biomasou přece může platit obojí Ani uhlí, ani zemní plyn. Tak se nakonec rozhodli ve Žluticích na Karlovarsku, když v roce 1997 stáli před rozhodnutím, zda rekonstruovat (bez nároku na jakoukoliv dotaci) dosluhující městské blokové uhelné kotelny, nebo zda zvolit jiné řešení centrálního zásobování teplem. »I díky osvícenosti mého předchůdce Herberta Guta radnice nakonec sáhla po tehdy vcelku ještě neobvyklé variantě, totiž spalování biomasy,« říká starosta města Ing. Jaroslav Vojta.

S

tarosta připouští, že cena dodávaného tepla je nyní poněkud vyšší, než se původně předpokládalo. »Je to ovlivněno mnoha faktory, přičemž nejvýznamnějším je patrně snižující se odběr v důsledku zateplování objektů. Cena uhlí jako paliva je v současné době skutečně poměrně nízká. Jenže kdybychom u uhlí setrvali, museli bychom zase hodně investovat do zastaralých uhelných kotelen. A to by se do cen tepla určitě výrazně promítlo,« vysvětluje. KDYŽ JE CENA TEPLA PLNĚ P O D K O N T R O L O U M Ě S TA Celková investice do centrální výtopny se podle starosty vyšplhala na přibližně 106 mil. Kč. Půjčkou od Státního fondu životního prostředí (SFŽP) město pokrylo 80 % nákladů, zbylou částku řešilo komerčním úvěrem. Půjčku i úvěr město splácí z nájemného, které dostává od akciové společnosti Žlutická teplárenská, která výtopnu provozuje. Tato společnost byla založena městem a je v jeho stoprocentním držení. Už v roce 2011, v souladu s původním výpočtem, město uhradí poslední závazky a bude moci přestat vybírat nájemné. Tento fakt bude jistě příjemný při současném nepřetržitém zvyšování cen i biomasy. Například cena dřevní štěpky během sedmi let, po něž je centrální výtopna v provozu, stoupla dvojnásobně.

Centrální výtopna ve Žluticích rok výstavby: 2001 zkušební provoz: 2001/12 až 2002/5 ■ celkové náklady: přibližně 106 mil. Kč ■ výkon zdroje: 7,9 MW ■ technologie: čtyři biomasové kotle (výrobce firma Verner, Červený Kostelec) s účinností přes 90 % (1 kotel na štěpku o výkonu 2,5 MW, dva kotle na slámu – každý o výkonu 1,8 MW, 1 kombinovaný kotel s výkonem 1,8 MW) ■ roční spotřeba: zhruba 1000 tun balíkované slámy a 4000 tun dřevní štěpky ■ zákazníci: přibližně 70 % obyvatel města (město má okolo 2600 obyvatel) ■ množství prodaného tepla ročně: zhruba 31 500 GJ ■ ■

ZDROJ: ŽLUTICKÁ TEPLÁRENSKÁ, A. S.

10

Starosta zdůrazňuje právě skutečnost, že město je stoprocentním vlastníkem Žlutické teplárenské. Zachovává si tak plnou kontrolu nad cenami dodávaného tepla. Městem vlastněná společnost ani nevytváří zisk, protože se snaží udržet ceny na co nejnižší úrovni. N A C O S E V Y P L AT Í PA M AT O VAT Také ředitelka Žlutické teplárenské Ing. Pavlína Voláková upozorňuje na několik faktorů, které je při využívání biomasy v teplárenství brát do úvahy. Cenu biomasy může totiž prodražit i neúměrná dovozová vzdálenost. Ve Žluticích biomasu odebírají od obchodníků v okruhu do 50 kilometrů a od okolních zemědělců s dovozovou vzdáleností do 20 kilometrů. Důležité je mít i smluvně zajištěnu kvalitu dodávané biomasy. Například sláma by měla být balíkována za sucha při vlhkosti okolo 15 %. Žlutická teplárenská dokonce ani neváhala jednomu dodavateli smlouvu vypovědět, protože opakovaně nedodržoval požadovanou kvalitu navážené slámy. Když ve Žluticích stavěli novou centrální výtopnu, zvolili pro ni místo po jedné z bývalých blokových kotelen. Dnes by, jak se shoduje starosta s ředitelkou teplárenské společnosti, dali přednost tomu, aby centrální výtopna stála mimo obytnou zástavbu. Ta totiž limituje i možnosti skladování biomasy a udržování jejích dostatečných zásob. Navíc pravidelné zajíždění nákladních automobilů do sídliště se tamním obyvatelům příliš nelíbí. Ředitelka společnosti jednoznačně radí: »Pokud by se někde rozhodovali pro podobný projekt, pak by měli myslet i na to, že u výtopny je třeba zajistit sklad pro alespoň tříměsíční zásobu paliva během zimy.«bohužel není málo Ostatně ve Žluticích už mají připravený projekt na zvětšení kapacity skladu paliva, na jehož uskutečnění se město pokusí získat dotaci. Další investici bude představovat rozšíření odběrů tepla v zástavbě, čímž chce město spolu s teplárnou čelit poklesu spotřeby tepla v zateplovaných domech. Nesporný je však fakt, že vybudováním centrální výtopny se ve městě výrazně zlepšila kvalita ovzduší. Ing. Pavlína Voláková poznamenává: »Z původních uhelných topenišť se ročně vypouštělo kolem 275 tun tu-

FOTO:ARCHIV

MO10

Balíkované slámy se v centrální výtopně ve Žluticích ročně spotřebuje zhruba tisíc tun.

hých znečišťujících látek, zhruba 150 tun oxidu siřičitého a asi 25 tun oxidů dusíku. Nyní centrální výtopna podle výsledků pravidelných měření emisí do ovzduší vypouští už pouze jednotky tun těchto látek ročně.« PRO RADU LZE ZAJET I DO ŽLUTIC Starosta Žlutic Ing. Jaroslav Vojta shrnuje: »Naše situace před lety byla složitá, protože existovalo mnoho mýtů i nepravd o spalování biomasy, dokonce až na ministerstvech. V celé republice zkrátka nebylo možné opřít se o nějaké konkrétní zkušenosti. Dnešní stav je úplně jiný a už i v naší zemi najdete řadu zkušených lidí a firem, na které se mohou zájemci o topení biomasou s důvěrou obrátit. Spektrum problémů a podmínek, které je v souvislosti s budováním podobného systému potřeba vyřešit, je totiž tak rozsáhlé, že snad žádná obec se úplně sama touto cestou vydat nemůže. Ve Žluticích komukoliv rádi poskytneme rady a naše zkušenosti. Ty dobré, ale i ty, kterých je třeba se vyvarovat. Výtopna na biomasu není všelékem na energetickou krizi. Nelze ji stavět kdekoliv. Každou je nutno velmi důkladně zhodnotit. Ono totiž bohužel není málo výtopen, které místo toho, aby inspirovaly k následování, spíše jiná města a obce odrazují. Proto koneckonců chápu i určitou opatrnost centra při posuzování projektů tohoto druhu.« ■ I VA N RY Š AV Ý

prosinec 2008

27.11.08

1:01 PM

Page 11

EKONOMIKA

Radiové systémy měření tepla a vody

V

prvních třech letošních číslech jsme vás seznámili s problematikou poměrového měření tepla a vody v bytech i nebytových prostorech a se základními principy následného přerozdělování nákladů, tj. s rozúčtováním nákladů na teplo a vodu. Mezi procesem poměrového měření a procesem rozúčtování stojí jedna velmi důležitá operace – sběr naměřených dat, všeobecně známé »odečty«. Pro indikaci či měření spotřeb jednotlivých médií či energií v bytech a nebytových prostorech se používá celá řada přístrojů, které přes všechny odlišnosti mají jedno společné – svým charakterem jsou to přístroje integrační, které v průběhu času načítají aktuální hodnoty spotřeb a výsledkem je sumární spotřeba za určité časové období. Tento údaj je nutno nějakým způsobem odečíst, zaznamenat a dále s ním pracovat; ať už na jeho základě přímo fakturovat (například údaje z plynoměru, elektroměru či patního vodoměru nebo měřiče tepla) nebo provádět rozúčtování jednotlivých nákladů v rámci zúčtovací jednotky (bytové vodoměry či měřiče tepla nebo indikátory – rozdělovače topných nákladů). Samotná technika odečtů je přímo závislá na typu měřicích přístrojů, přesněji na stupni jejich »zastaralosti« nebo naopak »pokročilosti«.

O S O B N Í S O U Č I N N O S T U Ž I VAT E L E Pro odečty a sběr dat pro poměrové měření tepla a vody jsou nejdůležitější především indikátory – rozdělovače topných nákladů (I-RTN) a bytové vodoměry na studenou a teplou vodu. Odečty těchto přístrojů se obvykle provádějí jednou ročně. Jde většinou o sběr dat z velkého množství měřicích míst, s požadavkem na maximální přesnost a rychlost. Obtížnost tohoto požadavku ještě umocňuje fakt, že tento sběr dat nelze uskutečnit nezávisle na uživatelích bytů – jejich osobní součinnost je klíčovým momentem celého procesu a často i cestou ke zdaru či nezdaru celé akce. Podle vyhlášky číslo 372/2001 Sb., neposkytnutí takové součinnosti vystavuje uživatele nebezpečí uplatně-

ní tzv. navýšení, které v případě tepla pro vytápění činí 60 % hodnoty spotřební složky a v případě teplé vody dokonce 200 %. OSM ZÁKLADNÍCH KROKŮ Klasické provádění odečtů poměrových měřidel je dosti komplikované a zahrnuje následující kroky: ■ příprava odečtových harmonogramů, ■ zveřejnění termínu a doby odečtů, ■ zpřístupnění bytů (eventuálně nebytových prostor, což bývá často komplikovanější), ■ vlastní odečet měřidel (u odpařovacích I-RTN navíc spojený s výměnou měřicí ampule) a provedení zápisu do odečtových protokolů, ■ opakování předchozích tří kroků pro náhradní odečtový termín, ■ organizování případných individuálních termínů odečtů, ■ vyhotovení seznamů neodečtených bytů, ■ vkládání odečtených dat do rozúčtovacího softwaru. Vzhledem k obsáhlosti shora uvedeného výčtu, existují již delší dobu tendence ke zjednodušení a zautomatizování procesu odečtů, přičemž pokročilost těchto technologií je přímo úměrná době, v níž vznikají. P R I N C I P R A D I O V É H O P Ř E N O S U D AT V současné době se stále více uplatňuje princip radiového přenosu naměřených dat. Eliminuje všechny těžkosti spojené s klasickým prováděním odečtů a omezuje se na jedinou návštěvu odečtového pracovníka, nezbytnou k odběru všech dat ze systému. Přístroj, respektive jeho radiová část, je trvale ve »spícím« stavu (stand-by), což jednak významně šetří jeho baterii, jednak nešíří do prostoru zbytečně rádiový signál, tj. neprodukuje »elektrosmog«. Při odečtech, je vyslán ke »spícímu« přístroji telegram, který ho nejprve »probudí« a následně vyvolá odeslání zpětného telegramu obsahujícího všechna potřebná data – poslední dva roční odečty, posledních 14 měsíčních odečtů, hodnoty maximálních tep-

lot otopného tělesa za poslední 2 roky a všechna případná chybová hlášení včetně těch, která indikují nedovolenou manipulaci s přístrojem během uplynulého období. Po odeslání a převzetí tohoto datového balíčku se přístroj samočinně uvede opět do režimu stand-by. Nejmodernější radiové systémy tímto způsobem maximálně omezují nadbytečnou komunikaci na pouhých několik minut ročně. U menších objektů se odečty provádějí z chodníku před objektem, u větších pak postupným procházením ze společných prostor, chodeb a schodišť. Uživatelé bytů nemusí zpřístupňovat své byty a doba provádění odečtů může být zcela libovolná. S výjimkou poškozených přístrojů je objekt odečten 100% a najednou. Požadavky na nízkou cenu vodoměru na straně jedné a nutnost jeho periodické výměny (ověřování) na straně druhé vyřešila tzv. modulární konstrukce bytového vodoměru, která dovoluje podle potřeby zaměňovat či obnovovat vodoměrnou část a zachovat radiovou jednotku zabezpečující sběr a přenos dat. Tato koncepce významně zlevňuje cenu radiového bytového vodoměru a dovoluje plně využít celou dobu životnosti radiové techniky, která činí 10 roků. Po stránce ekonomické pro běžný byt 3+1 (4 radiové I-RTN a 2 radiové bytové vodoměry) dnes činí pořizovací náklad včetně montáže méně než 4500 Kč. Radiová technika přenosu a sběru dat je v současné době jednoznačně nejpokročilejším nástrojem v poměrovém měření pro potřeby roz-účtování nákladů na teplo a vodu v bytovém i nebytovém sektoru. Princip radiového přenosu dat je postupně dále zdokonalován a optimalizován podle poznatků z každodenní praxe. Automatický přenos odečtených hodnot do dalších softwarových nástrojů dovoluje průběžný monitoring spotřeb na objektech i v jednotlivých bytech a eliminuje možnost lidské chyby při manuálním zadávání dat. ■ JIŘÍ ZERZAŇ ista Česká republika, s. r. o.

MO-000627/A

MO11

28.11.08

8:19 AM

Page 12

EKONOMIKA

Celostátní konference SMO: I ve znamení dobrých zpráv z Bruselu Pod názvem »Majetek jako základ fungování měst a obcí« se 24. a 25. listopadu v Praze uskutečnila v pořadí už 11. celostátní finanční konference Svazu měst a obcí ČR (SMO). Zavítal na ni i předseda vlády České republiky Ing. Mirek Topolánek.

P

remiér svůj projev postavil na aktuálním sdělení, že vládě se podařilo dohodnout s Evropskou komisí, aby Česká republika nebyla sankcionována za to, že do konce roku 2010 nestačí dostát svému závazku z přístupové smlouvy do EU a ve všech obcích nad dva tisíce ekvivalentních obyvatel nezajistí splnění evropské směrnice 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. ČR však bude muset do Bruselu předložit »hodnověrný, jak finančně, tak časově orientovaný plán na dokončení těchto prací«. Mirek Topolánek také oznámil, že pro vodohospodářské projekty obcí, na něž se nevztahuje možnost získat pomoc ze strukturálních fondů EU, se začnou hledat národní zdroje z kapitoly ministerstva zemědělství. Premiér ovšem připomněl, že i v tomto případě obce budou muset počítat se svým podílem na financování podpořených projektů.

Mirek Topolánek se také přihlásil ke slibu snižovat obcím administrativní zátěž. Nová vládní pravidla už výslovně zakazují přidávat zbytečné povinnosti obcím. Kabinet však navíc chystá i audit, který prověří účelnost všech agend, jimiž se veřejná správa musí zabývat. »Ministerstvo vnitra identifikovalo 3379 zákonem stanovených činností obcí, 288 zákonem stanovených činností pověřených obecních úřadů a 1658 činností obecních úřadů. To zní hrozně. V současné době sestavujeme katalog těchto činností, abychom mohli odstranit duplicitní, nevykonávané a zbytečné povinnosti,« uvedl premiér. D O TA C E S E N E S N Í Ž Í Ředitel odboru financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR Ing. Jan Zikl připomněl, že návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2009 sice stále pracuje s pů-

Závěry z XI. celostátní konference Svazu měst a obcí ČR Účastníci XI. celostátní finanční konference požadují, aby: 1. Objem finančních prostředků určených obcím a městům korespondoval s narůstajícím množstvím úkolů, které jsou na samosprávu přenášeny. 2. Při zohledňování finanční samostatnosti byl zohledněn také narůstající vnitřní dluh na obecním majetku, jehož význam s ohledem na neexistenci odpisů v hlavní činnosti zůstává opomíjen. 3. Při přípravě nového zákona o rozpočtovém určení daní vycházelo Ministerstvo financí ČR ze závěrů Analýzy zpracovávané týmem vysokých škol pod vedením VŠE Praha. 4. Kromě závěrů z Analýzy, která se nedotýká dotačních vztahů, byly finanční zdroje obcí a měst posíleny také o objem prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa (tzv. porcování medvěda). 5. Všichni účastníci legislativního procesu vyvinuli maximální úsilí tak, aby zákon o RUD mohl nabýt účinnosti již k 1. lednu 2010. 6. V rámci nastavení nových vztahů mezi státním rozpočtem a rozpočty samospráv byla stanovena výše příspěvku na výkon přenesené působnosti tak, aby obcím I. a II. typu plně kompenzoval související výdaje. 7. Do systému sdílených daní bylo zavedeno kritérium počtu žáků základních a mateřských škol a současně aby příprava novely školského zákona v oblasti financování probíhala formou otevřené a strukturované diskuse založené na partnerském přístupu. 8. Byla zahájena diskuse k zavedení odepisování v hlavní činnosti. 9. Byla zahájena konstruktivní diskuse nad zcela novým zákonem o dani z nemovitostí. 10. Došlo k zahájení prací na novém zákoně o místních daních, které by tvořily odpovídající finanční zdroj pro rozvoj obcí a měst. 11. Byla zajištěna podpora ze strany finančních úřadů v prvním roce platnosti novely zákona o dani z přidané hodnoty. 12. Ve státním rozpočtu byly vytvořeny zdroje pro případ, že obce nebudou schopny splnit podmínky pro čerpání finančních prostředků v rámci programů evropských dotací určených na obnovu vodohospodářské infrastruktury. 13. Státní fond životního prostředí a Ministerstvo financí ČR do konce roku 2008 uvolnily obcím finanční prostředky na již zrealizované projekty schválené Ministerstvem životního prostředí ČR v 1 až 3. výzvě Operačního programu Životní prostředí 2007–2013. 14. Došlo k zefektivnění postupu při administraci operačních programů ze strany řídících orgánů. 15. Byly vytvořeny odpovídající podmínky pro úspěšnou realizaci integrovaných plánů rozvoje měst. 16. Došlo k řešení problému církevních restitucí, který výrazně omezuje samostatné rozhodování obcí. 17. Legislativa upravující partnerství veřejného a soukromého sektoru napomohla hladké realizaci projektů PPP. ZDROJ: SMO ČR

12

FOTO: MARTIN KRŠKA, SMO ČR

MO12

»Prosím, buďte ještě trochu trpěliví!« vyzval premiér Topolánek starostky a starosty. Administrativní zátěž pro obce však podle jeho slov bude určitě podstatně snížena.

vodně očekávaným růstem HDP o 4,8 % ve stálých cenách, ale s ohledem na světovou finanční krizi je jasné, že toto číslo je už nereálné. Česká národní banka například v listopadu zveřejnila, že napřesrok očekává výraznější zpomalení ekonomického růstu, a to na úrovni 2,9 %. Zaujalo rovněž ujištění Ing. Jana Zikla, že bez ohledu na skutečnou výši HDP, objem dotací se napřesrok nezmění. Podle návrhu zákona dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa pro obce a hl. m. Prahu mají činit 11,3 mld. Kč a dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu 36,6 mld. Kč. V příštím roce má být také valorizován příspěvek obcím na výkon státní správy, a to o 3 % na 7,332 mld. Kč. O 3 % se zvýší i příspěvek na žáka (z letošních 1360 Kč na 1401 Kč), tedy na celkem 1,379 mld. Kč. C H VÁ L A , K T E R Á N E P O T Ě Š I L A Mnozí hosté včetně premiéra oceňovali zdravý stav financí obcí. Loni hospodaření obcí skončilo přebytkem 8,7 mld. Kč, skutečnost za rok 2008 se očekává s přebytkem 6,9 mld. Kč a i pro příští rok zatím predikce zní na aktivní saldo 6,7 mld. Kč. Účastníky konference kupodivu tato chvála příliš netěšila. Zejména když náměstek ministra financí Ing. Jiří Kubínek i s odvoláním na uvedená černá čísla potvrdil, že vláda napřesrok nebude obcím kompenzovat částkou 5,1 mld. Kč už dříve prognózovaný výpadek v příjmech obcí v důsledku reformy veřejných financí. Ovšem předseda SMO ČR Ing. Jiří Vlasák i další diskutující upozornili, že tyto peníze »navíc« si obce uspořily hlavně proto, aby měly z čeho kofinancovat a předfinancovávat projekty, s nimiž by rády dosáhly na podporu z evropských fondů. ■ I VA N RY Š AV Ý

prosinec 2008

MO-000684/C

MO13

28.11.08

8:17 AM

Page 1

27.11.08

1:02 PM

Page 14

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Na velikosti úřadu nezáleží

M

ůže si to dovolit, protože se opírá o výsledky projektu Elektronická komunikace – náš cíl, který už za krátké období přinesl zajímavé výsledky i ocenění Chytré město. Projekt umožňuje i to, aby občané při vyřizování svých záležitostí použili některý ze 74 elektronických formulářů, které jsou umístěny na webových stránkách městského úřadu, čímž ušetří nemálo času. Základní myšlenkou projektu je dosáhnout stavu plné elektronické komunikace občana s úřadem a zpřístupnit výhody této komunikace i méně pokročilým uživatelům – i těm, kdo nemají elektronický podpis. »K tomu jsme připravili odpovídající technické podmínky a procesy,« vysvětluje tajemník. »Občan najde na stránce úřadu (http:// www.mu-mohelnice.cz) pod odkazem Formuláře pro občany potřebný software a návod na jeho instalaci a používání. Na straně úřadu pak máme server, který zajišťuje příjem vyplněných žádostí.« Mohelničtí rozdělili projekt do dvou částí. První část řeší komunikaci občana s úřadem, zatímco druhá komunikaci mezi úředníky radnice. Obě části využívají stejnou technologii založenou na XML formulářích a 602XML Form Serveru.

CO PROJEKT PŘINESL OBČANŮM Na většině úřadů to zatím vypadá tak, že pokud si občan chce vyřídit nějakou záležitost, musí úřad navštívit (a to někdy i několikrát), vyzvednout si patřičné formuláře, vyplnit je, dodat chybějící informace, případně doklady, vyplněnou a podepsanou žádost předat na podatelnu nebo konkrétnímu úředníkovi a čekat, až je jeho žádost vyřízena.

V Mohelnici městský úřad nabízí občanům službu podstatně jiné úrovně. Připravil pro ně na svých webových stránkách elektronické formuláře shodné s těmi, které znají v papírové podobě. Občan si tak může konkrétní žádost (formulář) vyplnit v klidu domova a odtud i odeslat na úřad. Před odesláním mu formulář sám zkontroluje, zda jsou všechny povinné údaje vyplněny. Není-li tomu tak, změnou barvy políčka ho navede na to, co je třeba ještě doplnit. Po odeslání žádosti na úřad občan automaticky obdrží vygenerovaný jedinečný kód, který mu umožní sledovat, v jaké fázi vyřízení se jeho žádost nachází. Vyplněný a odeslaný formulář je přiřazen konkrétnímu úředníkovi, který zkontroluje data vyplněná občanem. Pokud je vše v pořádku, vyzve občana, aby se dostavil na úřad k podepsání žádosti. Je-li třeba donést další doklady potřebné k vyřízení žádosti, informuje o tom občana e-mailem. Tím zaručí občanovi, že při jeho první návštěvě úřadu jsou splněny všechny předpoklady pro vyřízení žádosti. Po vyřízení žádosti je občan informován (samozřejmě elektronicky), že se může dostavit na úřad k převzetí výstupu z řízení, například pro rozhodnutí. Mohelničtí občané takto mohou požádat například o povolení uzavírky, vrácení řidičského průkazu či o osvědčení o profesní způsobilosti. Elektronicky však mohou také podat žádost o stavební povolení, vydání kolaudačního souhlasu nebo podat oznámení o užívání stavby. K dispozici mají i formuláře z oblasti životního prostředí, sociálních věcí a jednotný registrační formulář nutný pro zřízení živnostenského oprávnění.

FOTO: ARCHIV

O úřadech se traduje, že to jsou nepružné byrokratické instituce, které se brání všem změnám a technickému pokroku. Rozhodli jsme se tento mýtus vyvrátit a dokázat, že i malý úřad s 82 zaměstnanci se může v myšlení a technickém pokroku posunout na úroveň jakékoliv organizace. Tvrdí to tajemník Městského úřadu Mohelnice Bc. Bohuslav Jásenský.

Bc. Bohuslav Jásenský: Jsme rádi, že nabízíme možnost elektronické komunikace v době, kdy to ještě není povinnost.

Kdo nemá přístup k internetu nebo si pro použití elektronického kontaktu nevěří, může svá podání vyplnit na terminálu přímo v podatelně městského úřadu, kde je mu případně poskytnuta odborná asistence. Vedle elektronických formulářů nabízí web městského úřadu také řadu formulářů ke stažení, které si mohou občané vytisknout a poté vyplnit a poslat poštou na úřad. Přes veškeré výhody, které elektronická komunikace nabízí, si však občané na ni zvykají pomalu. Zatím podstatně častěji využívají elektronické formuláře, které jsou součástí projektu Czech POINT, hlavně výpisu z rejstříku trestů a výpis z katastru nemovitostí.

FOTO: ARCHIV

MO14_15

Městský úřad Mohelnice je úřadem obce s rozšířenou působností, který kromě samosprávných činností vykonává státní správu pro zhruba 18 800 obyvatel správního obvodu.

14

A CO NA TO ÚŘEDNÍCI? Novinku si pochvalují i úředníci. Získali více času na vlastní kontrolu podaných žádostí a na jejich zpracování. Mizí přepisování, oprava chybných údajů bývá jednoduchá... Ale hlavně – podání obsahují mnohem méně chyb. Není nutné znovu kontaktovat občana a žádat jej o opravu nebo doplnění. Úředník jej může informovat elektronicky o všech skutečnostech podstatných pro vlastní řízení. Ani druhá část projektu, zaměřená na komunikaci uvnitř úřadu, nezklamala. Pomocí elektronických formulářů zaměstnanci úřadu žádají o dovolenou či o povolení pracovní cesty, kterou pak elektronicky také vyúčtují. Touto formou se schvalují i objednávky. Vedoucí úředníci se díky tomu dostali do pozice, že mohou vyřizovat tyto agendy v době, kdy se jim to hodí, a nejsou vytrháváni ze své práce, jako tomu bylo při klasickém oběhu dokumentů. »Žádné větší problémy se zatím nevyskytly,« pochvaluje si Ing. Lumír Krkonoška, který má na radnici na starosti rozvoj informačních technologií. »Samozřejmě musíme řešit nové postupy prací, školit zaměstnance, dolaďovat podobu formulářů s firmou Software602. Ale to jsou problémy obvyklé při každém zavádění nových věcí do praxe.« Podle něho podnět k projektu přišel z Krajského úřadu Olomouckého kraje, kde byla definována velká část formulářů, které v Mohelnici používají. ■ J A R O S L AV W I N T E R

prosinec 2008

MO14_15

27.11.08

1:02 PM

Page 15

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Portály pomáhají řešit problémy krajů Už první rok protikorupčního portálu přinesl desetinásobné zvýšení počtu podnětů a potvrdil potřebnost elektronizace správních agend. Devět měsíců vznikal nový přehledný krajský sociální portál poskytující informace o všem, co souvisí s oblastí sociálních služeb. Speciálně na ruské turisty se zaměřil nový portál, který kraj připravil v azbuce.

T

ři zprávy z různých regionů naznačují, že portály krajských úřadů se v odpovědi na aktuální potřeby rozrůstají nejrůznějšími směry.

ZAMEZUJE KORUPCI O prvním projektu – Protikorupčním portálu Magistrátu hlavního města Prahy (http:// m a g i s t ra t . p ra h a - m e s t o. c z / d e f a u l t . aspx?l=1&path=pkportal), náměstkyně primátora Bc. Markéta Reedová prohlásila: »Portál sice umožňuje anonymně upozornit na možnou korupci, ale první rok jeho fungování ukázal, že je přínosnější jako zdroj informací, díky nimž víme, na která místa úřadu se zaměřit. S jeho pomocí také můžeme pracovat na tom, aby ubylo razítek, lejster a zbytečných povolenek.« Pražané například prostřednictvím tohoto portálu upozornili na to, že systém přidělování registračních značek (SPZ) umožňuje předbíhání. Vybrané značky se nepřidělovaly těm majitelům motorových vozidel, kteří na příslušném registru vozidel byli u přepážky zrovna na řadě. »My sice nemůžeme prokázat uplácení, na to je ostatně protikorupční policie. Ale můžeme změnit systém, aby se uplácení ztížilo či zcela vyloučilo. To se stalo díky elektronizaci dopravně správní agendy. Jednoduše řečeno, lidský faktor do přidělování registračních značek už nemůže zasáhnout, a nedá se tedy ani předbíhat,« uvedla Bc. Markéta Reedová konkrétní podnět veřejnosti, který vedl k odstranění zdroje možného korupčního jednání. V další fázi by už na jaře roku 2009 měla vzniknout mapa korupčních rizik, založená na detailní analýze slabých míst pražské radnice, která jsou nejvíce vystavena ataku korupčního jednání. Souběžně probíhají práce na elektronizaci správních agend. »Připraveno je 140 agend, které budou elektronizovány. Pilotujeme projekt e-tender a od začátku roku by již měl fungovat projekt Zakázky pod lupou, kdy by veřejné zakázky měly být dostupné a viditelné na internetu,« vypočítává náměstkyně primátora Bc. Markéta Reedová, která má na starosti transparentnost veřejné správy. SNÁZE K SOCIÁLNÍM SLUŽBÁM Kraj Vysočina už loni v listopadu zřídil pro laickou i odbornou veřejnost zdravotnický rozcestník www.zdravi-vysociny.cz, který za

prosinec 2008

prvních 10 měsíců své existence navštívilo 15 tisíc uživatelů. Od letošního září pak odstartoval sociální portál kraje Vysočina, a to na adrese www.kr-vysocina.cz/socialniportal. Ten obsahuje přehledně členěné informace, mimo jiné o kategoriích sociálních dávek doplněné například i o podmínky nároku na dávku, formuláře a upozornění na místo, kde lze o dávku žádat. Na stránkách portálu je umístěna i nejžádanější služba – vyhledávání poskytovatelů sociálních služeb v regionu Vysočiny za pomoci mapové aplikace. Výsledkem hledání je zobrazení podrobnějších informací o zadané službě včetně možnosti vyhledání příjezdových tras k místu sociálního zařízení, kde je služba poskytována. Samozřejmostí je i zobrazení kontaktu na zařízení. PRO TURISTY Z RUSKA Moravskoslezský kraj zase letos v říjnu uvedl do provozu nový portál zaměřený speciálně na ruské turisty. Jde o další krok v marketingové komunikaci a propagaci regionu. »Vytvořili jsme speciální portál, přesněji odnož současného webu kraje, abychom se přiblížili velmi významnému trhu. Ruští turisté jsou ochotni k nám cestovat, ale mají specifická očekávání. Preferují pobyt v lázních a předpokládají, že bude spojen s návštěvami památek, výlety do hor, nákupy i ochutnávkami českého piva. Nový web jim říká, že to vše lze pohodlně najít právě v Moravskoslezském kraji,« uvedl Mgr. Pavel Drobil, který před listopadovou změnou ve vedení kraje zodpovídal jako náměstek hejtmana za ekonomický rozvoj. Portál v azbuce byl už také představen ruské veřejnosti, a to na veletrhu »Otdych«, který se na přelomu září a října konal v Moskvě. Portál je k nalezení na adrese www.otdych-vcechii.ru. »Doména Otdych v Čechii musela být zvolena proto, že samotný Moravskoslezský kraj je v Rusku neznámým pojmem a ruští zájemci o pobyt v České republice vnímají naši zemi především jako Prahu či Karlovy Vary. To můžeme změnit jen postupnými kroky. Komunikace navíc navazuje na novou leteckou linku do Moskvy, která zahájila provoz z letiště Leoše Janáčka v ostravském Mošnově,« vysvětlil Pavel Drobil. ■

Veřejná správa a internet /27

L

etošní zima je tady, a proto jste-li řidiči, může být pro vás zajímavý dnešní tip na www.dopravniinfo.cz. Jde o elektronickou službu, kterou provozuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ve spolupráci s ministerstvy dopravy a vnitra. Letošní novinka umožňuje sledovat nejen sjízdnost silnic, ale i ostatní události, které mají vliv na bezpečnost a plynulost silničního provozu na pozemních komunikacích v celé ČR (jde o citát od autorů služby –pozn. autora). Získáte tam například informace o dopravních nehodách, a to na všech typech komunikací. Po zadání uvedené adresy se objeví uvítací obrazovka, která informuje, že služba je zatím ve zkušebním provozu. Nevyužijete-li odkazu na Nápovědu, po kliknutí na tlačítko Pokračovat na úvodní stránce, se zobrazí přehledová mapa ČR s vyznačenými dopravními omezeními. V pravé části obrazovky je textový popis k jednotlivým typům omezení. Jsou od sebe odlišeny grafickými symboly, takže už na první pohled je zřejmé, kde je jaká aktuální dopravní nehoda. Služba umožňuje i vyhledávat trasy, dosud však při tom nezohledňuje například uzavírky. Na ně jste totiž upozorněni pouze v itineráři! Určitě proto doporučuji přečíst si v horním menu ve FAQ nejčastější dotazy a odpovědi. Jakou souvislost to může mít s vaší obcí? Pokud je na vašem úřadě silniční správní úřad, měl by být jedním z přispěvatelů do Centrální evidence uzavírek, která je na službu www.dopravniinfo.cz napojena. Když tedy máte ve své obci dlouhodobou uzavírku nebo jiné omezení – a v dopravních informacích uvedeno není, někdo patrně nedělá správně svoji práci. Tato elektronická služba je určitě velmi dobrým počinem, za nímž dlouhodobě stojí Jaroslav Zvára z Národního Centra dopravních informací, a je ukázkou, jak lze jednoduše informace sbírat a zveřejňovat. Ještě je vhodné zmínit, že systém je už částečně napojen na službu RDSTCM. To znamená, že pokud používáte v autě elektronickou navigaci a vaše navigace si umí stahovat aktuální dopravní info, tak se vám v ní zobrazí vše, co vidíte na www.dopravniinfo.cz. Na e-mailové adrese [email protected] uvítám každý váš názor na tuto rubriku, případně váš vlastní tip na zajímavý internetový odkaz. ■ VÁ C L AV K O U D E L E vedoucí odboru informatiky Krajský úřad Plzeňského kraje

J A R O S L AV W I N T E R

15

27.11.08

1:03 PM

Page 16

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Nový stavební zákon zavedl od 1. ledna 2007 i institut »územně analytických podkladů« (ÚAP). S jejich zpracováním se nyní potýkají snad všechny úřady obcí s rozšířenou působností, které k tomu musí detailně zdokumentovat nejen svá území, ale také území všech obcí ve své správní působnosti. ÚAP se pak shromažďují v jednotlivých krajích jako zdrojová data pro územně analytické podklady krajů a územní plány vyšších územních celků.

O

bce s rozšířenou působností jsou tak zavaleny daty od jejich poskytovatelů (správců infrastruktury, ale například i státních institucí), která obvykle samy nedokážou zpracovat. Některá data se navíc musí pracně získávat terénním šetřením, přičemž obcím se na to nedostává jak prostředků, tak pracovních sil. Přes všechna úskalí vytvoření kvalitních ÚAP přináší nemalé výhody. Data jsou totiž veřejná, a mohou je tedy využívat jak zastupitelstva a úřady obcí, tak široká veřejnost. Ovšem určitě je ocení také případní investoři, kteří se zajímají o vstup do daného území.

musí krajskému úřadu předávat ve tvaru shape file (SHP), takže si je často ani nemohou prohlédnout. Proto je podle našeho názoru je nejvhodnější jeden kvalitní dodavatel s kvalitním protějškem – odpovědným pracovníkem na straně obce s rozšířenou působností. A právě naše středisko pro podporu tvorby ÚAP se může v tomto smyslu obcím stát dobrým partnerem.« V čem a jak specializované středisko umí obcím pomoci? »V praxi fungujeme tak, že převezmeme data v papírové nebo digitální podobě za celý správní obvod a v celém území provedeme terénní šetření. Data převedeme do digitální podoby, zkontrolujeme je a zpracujeme do předepsaného tvaru. Jakmile získáme potřebné údaje, vyhodnotíme je a připravíme celkovou analýzu území. K této analýze se vyjádří úřad příslušné obce s rozšířenou působností, my jeho připomínky zapracujeme a pak už mu jen předáme finální verzi územně analytických podkladů,« vysvětluje RNDr. Petr Kaláb. Ve skutečně seriózní firmě se na zpracování územně analytických podkladů podílí celý tým odborníků – konzultanty počínaje přes zpracovatele dat až po autorizované architekty. Ve společnosti BERIT zpracování běžného projektu tohoto druhu zabere přibližně dva měsíce, hodně však záleží na rozsahu šetřeného území.

D O D AVAT E L M U S Í M Í T Z A O B E C S P O L U P R A C U J Í C Í H O PA RT N E R A Obce pro zpracování ÚAP volí různé strategie. Některé se tyto podklady snaží připravit vlastními silami. Jiné práci rozdělí na zpracování dat od poskytovatelů, na průzkum území a na závěrečné analýzy – a vypíší k tomu tři výběrová řízení na tři různé dodavatele. Další obce celou problematiku zastřeší jedním výběrovým řízením s jediným dodavatelem. Tuhle zkušenost s obcemi učinila i společnost BERIT, která má se zpracováním dat dlouhodobé zkušenosti a nedávno zřídila středisko pro podporu tvorby územně analytických podkladů. Obchodní ředitel společnosti RNDr. Petr Kaláb poznamenává: »Všechny uvedené strategie mají svá úskalí: Přecenění vlastních sil, nutnost obtížné koordinace většího počtu dodavatelů, riziko výběru nevhodného jediného dodavatele. Některé obce nemají zkušenosti s daty, která

Příklad zpracování datové vrstvy ÚAP

16

R O Z H O D U J E K VA L I TA P O D K L A D Ů Ale rozhodující podíl na časovém rozsahu projektu má kvalita vstupních podkladů: Jde totiž o skutečně pečlivou, mravenčí práci i důslednou zpětnou kontrolu. Jedině tak lze garantovat perfektně odvedenou práci ve formě rychlejšího zpracování dat, záruky jejich kvality a bezproblémové akceptace úřady. Například zmíněné specializované středisko společnosti BERIT kromě zpracování ÚAP poskytuje rovněž následnou technickou podporu, hepldesk, hotline a konzultace. Zároveň dostalo do vínku zadání časem zajišťovat také opravy, úpravy či aktualizace již zpracovaných ÚAP – to vše s podporou geografického informačního systému LIDS, který je produktem společnosti BERIT. Ačkoliv krajské úřady po obcích s rozšířenou působností vyžadují, aby jim dodaly data v jednotném tvaru – v tzv. standardním datovém modelu, téměř pro každou z těchto

FOTO: ARCHIV

Připravit územně analytické podklady? Není to snadné, ale ani neřešitelné

ZDROJ: BERIT

MO16

RNDr. Petr Kaláb: S obcemi spolupracujeme na zhotovení jejich digitálních technických map, územních plánů, pasportů zeleně, dopravy apod. Opíráme se přitom o vlastní programové vybavení, založené na bázi našeho systému LIDS, jehož využití se pro přípravu, aktualizaci a publikaci dat ÚAP přímo nabízí.

obcí platí při zpracování dat specifické požadavky a potřeby, vyplývající z vlastností jejího území. »Nelze tedy tvrdit, že projekty zpracování dat ÚAP se mohou uskutečňovat takříkajíc na běžícím pásu jeden jako druhý,« podotýká RNDr. Petr Kaláb. »Proto je pro nás každý projekt jedinečný a před jeho zahájením v úzké spolupráci se zákazníkem definujeme jeho podrobný harmonogram. Ten ovšem vychází z naší metodiky speciálně šité na míru problematice ÚAP.« J A K V Y B R AT S P R ÁV N O U F I R M U ? Zpracováním územně plánovací dokumentace pro obce s rozšířenou působností se zabývá řada firem. Jak vybrat tu správnou? RNDr. Petr Kaláb odpovídá: »Zadavatel projektu by si měl ověřit, zda firma poskytuje zákazníkům komplexní servis tím, že se postará o komunikaci s poskytovateli dat, jestli dokáže kvalitně a rychle shromáždit a vyhodnotit podklady ke sledovaným jevům ÚAP, umí-li naplnit příslušný datový model a zda je schopna zajistit kompletní správu dat od jejich pořízení, vedení až po aktualizaci. Stejně tak je nutné dopředu vědět, dokáže-li firma data správně následně zpracovat i pro krajský úřad a také – na co by se nemělo zapomínat – k širokému zveřejnění. Zadavateli se do budoucna určitě vyplatí, pokud vybere firmu, jejíž technologie umožní efektivní průběžnou aktualizaci ÚAP tak, aby náklady na další verzi analytických výstupů, která je zákonem stanovena už na rok 2010, byly pro danou obec podstatně nižší. Právě v průběžné aktualizaci dat územně analytických podkladů prováděné na moderním kvalitním softwarovém vybavení a v poskytování dat všem obcím vzdáleným přístupem vidí naše firma budoucnost.« ■ I VA N RY Š AV Ý

prosinec 2008

MO17_22

27.11.08

1:11 PM

Page 17

PŘÍLOHA

FOTO: ARCHIV

moderní úřad

Z letošní akce Office 21: Kancelář 21. století, kterou v pražské O2 areně navštívilo na 300 zájemců.

Kancelář počátku 21. století se opírá o elektronickou spisovou službu Základním kamenem moderního úřadu je funkční a otevřená elektronická spisová služba s vazbou na datové schránky. Potvrdila to i nedávno uskutečněná akce »Office 21: Kancelář 21. století«. V pražské O2 areně dala nahlédnout pod pokličku současných softwarových prostředků, které bez nadsázky umožňují funkce, jež jsme si v době počátků počítačů na úřadech jen stěží uměli představit.

M

álokdo však tehdy také tušil, jak enormní nárůst zpracovávaných dokumentů nás v následujících letech čeká, a že se úřady budou muset vypořádat s novým fenoménem – elektronickou komunikací. Dnes patří alespoň elektronická podatelna mezi běžné vybavení každé obce. Malá obliba elektronických podpisů však způsobila, že podíl elektronických dokumentů zůstává až do současnosti minimální, v řádu jednotek procent. I to se však brzy změní: Přichází totiž projekt ministerstva vnitra eGON a jeho datové schránky. Organizace veřejné správy, tedy i města a obce, budou od prvního července příštího roku povinny doručovat prostřednictvím datové schránky dokumenty jinému úřadu. A umožní-li to povaha dokumentu, pak také

prosinec 2008

těm fyzickým osobám, podnikatelům a firmám, které budou mít svou datovou schránku zpřístupněnu. Je nepochybné, že podíl elektronické komunikace výrazně vzroste. ROSTE ROLE ELEKTRONICKÉ SPISOVÉ SLUŽBY Nejen kvůli nutnosti poradit si s došlými elektronickými dokumenty chápou města a obce nezbytnost řešit správu a řízení oběhu dokumentů pomocí moderních informačních systémů pro jejich správu – systémů elektronické spisové služby. Ty automatizují řízení administrativního chodu úřadu, zaručují jednoznačnou identifikaci dokumentů, jejich čitelnost a dostupnost a také jednoznačnou osobní zodpovědnost za písemnosti a jejich vyřízení. Takový software umožní

dohledat daný dokument na základě znalosti i třeba jen neúplných údajů, což pomáhá zaměstnancům úřadů disponovat v každém okamžiku dostatkem informací. Spisová služba se dostává do klíčové a nezastupitelné role realizací datových schránek. Právě jejich prostřednictvím se spisová služba stane jednoznačnou páteří úřadu, který bude centralizovaně přijímat a odesílat elektronické dokumenty, všechny dokumenty centrálně evidovat a dále komunikovat s dílčími agendami. D I G I TA L I Z A C E Š E T Ř Í PA P Í R I Č A S Pojďme si nyní jednotlivá pracoviště dnešního moderního úřadu představit v pořadí, v jakém jimi prochází došlý dokument. Na začátku je podání: Buď papírové přímo na podatelně, nebo elektronické – z pohodlí domova nebo například přes informační kiosek umístěný ve vstupní hale městského úřadu či na informačním centru. Díky prvotnímu identifikátoru má občan jako podatel svůj elektronický dokument stále pod dohledem. Ve svém outlooku se přesvědčí, zda mu přišlo potvrzení o doručení. Obdrží také přístupové údaje, s jejichž pomocí může dohledat aktuální stav svého podání přímo ze svého domova nebo pracoviště. Je třeba dodat, že

17

27.11.08

1:11 PM

PŘÍLOHA

Page 18

moderní úřad

s nástupem datových schránek e-podatelna ustoupí do pozadí. S listinnými dokumenty došlými poštou pomáhá pracovnicím podatelny na větších úřadech automatický otvírač obálek. I podané fyzické dokumenty jsou po označení čárovým kódem převáděny do elektronického formátu. Skenovací linka čárový kód »přečte«, čímž je dokument zachycen ve spisové službě a je k němu přiložen také jeho elektronický obraz. Stačí doplnit do jeho profilu dodatečné informace. Další oběh dokumentů po úřadu už je pouze elektronický. Příslušní pracovníci si mohou dokument a jeho elektronickou přílohu kdykoliv prohlédnout a vydat k němu okamžitě vyjádření. Tím, že po úřadě neobíhají papíry, se zrychluje komunikace mezi úředníky, zejména pokud sedí v různých budovách. Výhod elekronického oběhu dokumentů využívá také stále více měst – jmenujme například statutární město Opava nebo podstatně menší Telč. AV I Z A Č N Í S Y S T É M VA R U J E PŘED »PRŮŠVIHY« Mluvíme-li o vydávání vyjádření či rozhodnutí, dostali jsme se už od podatelny do kanceláře referenta. Ten může ve své aplikaci vyřídit dokument nebo celý spis a odeslat odpověď. Dohledá také k dané kauze její historii a související informace, a tak ho nezaskočí obligátní příkaz »zjisti mi rychle, jak jsme odpověděli v této záležitosti«. Problém oběhu dokumentů s krátkými termíny pro vyřízení (například v případě soudní obsílky) pomáhá referentovi řešit tzv. avizační systém. Ten umožňuje denně kontrolovat, zda dokumenty, které jsou mu přidělené – a zároveň referentem dosud nepřevzaté, nejsou právě dokumenty typu »soudní obsílka«. Pokud ano, je odeslán e-mail na původního vlastníka i referenta, ke kterému má dokument dojít. Upozornění je zasíláno při »nečinnosti« dokumentu stanovenou dobu, například po dva dny. S úspěchem tento systém využívá kupříkladu pražský magistrát. Moderní referentská pracoviště jsou kromě počítačů vybavena také zařízeními umožňujícími komfortní tisk a vazbu dokumentů. Specialitou jsou pracovní stoly vybavené elektromotorem pro snadné nastavení výšky pracovní desky. To umožňuje nastavit si výšku dokonce tak vysoko, že úředník může pracovat část své pracovní doby vestoje a ulevit svým zádům. D ATA S TÁ L E P O D K O N T R O L O U Referentů je však na velkých úřadech často několik desítek, ba dokonce stovek. Proto stále roste obliba technologie tzv. tenkých klientů. Tzn. že úředník může pracovat se spisovou službou přes vlastní webový prohlížeč bez nutnosti instalace programu na jeho počítač. Tuto výhodu více než vlastní uživatel ocení spíše manažer (šéf odboru, tajemník) úřadu. Komfort do manažerovy práce pak přinášejí analytické nástroje, které seskupují z jednotlivých modulů informačního systému ty výstupy, které ho v jeho funkci nejvíce zajímají, a přehledně mu je zobrazují ve formě tabulek nebo grafů. Velkou výhodou je

18

FOTO: ARCHIV

MO17_22

Do výbavy moderního úřadu patří i dokumentové skenery. Některé z nich byly k vidění i na akci Office 21: Kancelář 21. století letos v říjnu.

Od 1. 7. 2009 se i veřejná správa elektronicky propojí se všemi ostatními úřady, organizacemi, ale i s občany, kteří si mohou nechat bezplatně zřídit svou datovou schránku. Elektronické výměně dokumentů tak již, doufejme, nebude stát nic v cestě. přitom v praxi fakt, že data, která manažera zajímají, si program »pamatuje« a při příštím spuštění mu je znovu zobrazí, pochopitelně aktualizovaná. Bez zbytečné ztráty času tak lze pravidelně sledovat například plnění příjmů rozpočtu, stavy na účtech apod. JAK UŠETŘIT NA POŠTOVNÉM Nástupem elektronické výměny dokumentů prostřednictvím datových schránek každý úřad veřejné správy jistě výrazně ušetří. Ovšem po dobu několika dalších let listinných zásilek zůstane stále ještě dost na to, aby stálo za to zabývat se automatizací jejich zpracování. Moderní výpravny disponují řadou technologických vymožeností, jako jsou obálkovací stroje, moderní váhy nebo frankovací stroje s vazbou na spisovou službu. Výraznou úsporu času přináší používání obálkovacích strojů, které zpracují dokument, vloží jej do obálky a zalepí. Z frankovacího stroje lze do systému automaticky načítat údaje o poplatku a váze k jednotlivým zásilkám, a tím významně usnadnit práci při odesílání dopisů či balíků.

Používání frankovacího stroje a jeho integrace se spisovou službou přineslo organizacím nižší pracnost, úsporu času i peněz. Softwarovou podporou disponuje i spisovna. Příprava skartačních návrhů tak už nemusí znamenat nekonečné chození úředníka mezi regály a třídění spisů. Obsluha si vše může připravit ve specializovaném modulu a kompletní skartační návrh pak již jen předložit příslušnému archivu k posouzení. Ú K O L Z N Í : P R O P O J I T, N E O P I S O VAT ! Sledovali jsme koloběh dokumentů v úřadu, kde zásadní roli sehrává systém spisové služby. Její postavení se postupně mění. Jak jsme viděli, už nejde o pouhou evidenci dokumentů, ale spisová služba podporuje digitalizaci, je propojena s kancelářskými programy, frankovacími stroji atd. A nejen to. Nové technologie (především tzv. webové služby) umožňují propojení spisové služby s programy dalších dodavatelů. Integrace dvou systémů (například Spisovou službu GINIS a Stavební úřad VITA již propojilo téměř třicet městských úřadů) znamená pro organizaci především úsporu práce bez duplicitního pořizování údajů, zjednodušuje se systém odesílání dokumentů a metodicky se sjednocuje výkon spisové služby. Dalšími příklady využití webové služby jsou napojení spisové služby na projekt Czech POINT, příjem REP zásilek České pošty nebo vytěžování dat z elektronických formulářů na webových stránkách. Klíčové využití webových služeb se připravuje právě na polovinu roku 2009, kdy bude systém spisové služby automatizovaně oboustranně komunikovat s datovými schránkami. Tím se úřad elektronicky propojí se všemi ostatními úřady, organizacemi, ale i s občany, kteří si mohou nechat svou datovou schránku bezplatně zřídit. Elektronické výměně dokumentů tak již, doufejme, nebude stát nic v cestě. ■ VLADIMÍR PŘECH GORDIC ®

prosinec 2008

27.11.08

1:11 PM

Page 19

MO-000652/B

MO17_22

MO17_22

27.11.08

1:11 PM

PŘÍLOHA

Page 20

moderní úřad

Umíme informační technologie ve veřejné správě dobře směrovat? Přední dodavatelé informačních systémů pro veřejnou správu se shodují v názoru, že současný moderní úřad veřejné správy stále více pociťuje potřebu nejen efektivněji řídit proces pořizování dat, tedy řídit oběh dokumentů, na jejichž základě tato data vznikají. Ale zároveň umět lépe tato data zpracovávat, analyzovat a na základě takové analýzy zpětně ovlivňovat procesy pořizování dat.

V

yvstává tedy potřeba jednak lépe poznat procesy probíhající v úřadech, jednak zapojit prvky business inteligence do stávajících informačních systémů. CO SPOJUJE INFORMAČNÍ SYSTÉMY OBCÍ, MĚST A KRAJŮ Současná řešení – informační systémy pro státní a veřejnou správu – jsou v zásadě technologicky velmi podobná. Jsou to ucelené, specializované systémy, postavené na databázovém stroji s aplikační logikou napsanou víceméně »natvrdo« podle požadavků cílových zákazníků – úřadů obcí, měst i krajů, stejně jako ústředních orgánů státní správy. Jednotlivé systémy se od sebe liší zpravidla podle toho, v jak velikém úřadu jsou nasazeny: Jiné požadavky mají úřady malých sídel, jiné zase úřady statutárních měst či krajů. Nicméně pro všechny informační systémy platí nutnost fixně pojaté a implementované architektury řešení. Z uvedeného mimo jiné vyplývá těžkopádnost informačních systémů, pohlížíme-li na ně prizmatem potřeb implementovat změny související s měnícími se zákony a novými podzákonnými normami. Pro každou změ-

nu je nutno provést detailní analýzy stávajícího systému a zjistit, která místa v kódu bude nutno změnit a přepsat. Upravený software je třeba otestovat, nasadit u zákazníků a případně zaškolit uživatele. Tento proces je časově náročný a stojí nemalé peníze, přičemž vzniklé náklady si dodavatelé samozřejmě započítávají do ceny za údržbu systému. V souvislosti s propojováním úřadů, které vyplývá z elektronizace státní a veřejné správy, vyvstává před jednotlivými úřady na všech úrovních potřeba poskytovat nové služby a naopak předávat různé informace nadřízeným organizacím. V tomto ohledu se úřady dostávají z »bezpečných vod« zpracování dokumentů v rámci svých vnitřních útvarů na »otevřené moře« komunikace s jinými úřady, které používají informační systémy od různých dodavatelů. Je v jejich zájmu, aby dodavatelé informačních systémů byli schopni zajistit jak pružné fungování původních (vnitřních) aplikací, tak aby aplikace obsahovaly nástroje pro podporu připojení na komunikační protokoly a aplikační rozhraní centralizovaného systému elektronické státní správy.

Informační systém vyhovující moderním požadavkům

MODELOVÉ ŘEŠENÍ S POMOCÍ BUSINESS RULES Tvůrci aplikací provozovaných v často se měnícím prostředí, a tím veřejná správa bezesporu je, mohou použít nový koncept tvorby aplikací založený na tzv. obchodních pravidlech (v anglickém originále »Business Rules«). O co jde? Jedná se o koncept tvorby softwarových aplikací, který místo natvrdo naprogramované aplikační logiky staví na pružném konceptu pravidel. Pravidla jsou na rozdíl od klasické aplikační logiky implementována tak, aby běžný, příslušně poučený uživatel aplikace dostal možnost pomocí jednoduchého uživatelského rozhraní definovat způsob jejich vyhodnocení. Jinak řečeno: Pokud je aplikace takto pojatá a dojde ke změně podmínek – například k novelizaci nějaké normy, není nutno sáhnout ke změnám na úrovni programového kódu. V podstatě se uskuteční pouze »změna vzorce«, tedy úprava, kterou může provést pověřený pracovník úřadu, zpravidla člověk z IT oddělení, a to během velmi krátké doby. Dlužno dodat, že některé změny zákonných norem mohou vyžadovat radikální zásah do programového kódu, přesto však je velmi přínosné mít informační systém schopný s pravidly pracovat. S N A D N Á I N T E G R A C E N AV E N E K I DOVNITŘ Dobrý informační systém pro úřad veřejné správy by měl podporovat snadnou integraci jak s jinými lokálními systémy úřadu (ať už například e-mailovou službu, nebo kancelářské nástroje typu Office), tak se systémem pro komunikaci s centralizovanou elektronickou státní správou. Měl by tedy obsahovat prvky integračních nástrojů. Ovšem na rozdíl od klasických velkých integračních nástrojů, které jsou nasazovány v průmyslové výrobě nebo finančním sektoru, zde použitá integrační komponenta by měla být úměrná složitostí a schopnostmi řešenému okruhu témat a prostředí nasazení. Tedy co nejkompaktnější a v podstatě vnořená do aplikace, a tím pro pro uživatele neviditelná. Výhodou takto pojatých informačních systémů je, že integrační nástroje, kromě vlastní funkčnosti zajišťující propojení na různé aplikace a protokoly, obsahují příslušné moduly umožňující sledovat tok dokumentů, vyvolávat alarmy, protokolovat veškerou komunikaci a sledovat různé klíčové ukazatele. Schematickou podobu informačního systému vyhovujícího výše popsaným nárokům a popisu ukazuje obrázek, přičemž vyplněná centrální část schématu značí jádro řešení – informační systém. ■ D A N I E L K U TÁ Č

ZDROJ: INTERSYSTEMS B.V.

20

InterSystems B.V.

prosinec 2008

MO17_22

27.11.08

1:11 PM

Page 21

moderní úřad

PŘÍLOHA

Moderní podatelnu ovládnou stroje

Některé výplatní stroje (například stroje Neopost dodávané společností EVROFIN) lze připojit hned k několika spisovým službám a softwarům na zpracování odchozí a příchozí korespondence. V těchto programech je možné sledovat náklady spojené s odeslanou zásilkou a konkrétním odesílatelem v rámci úřadu či firmy. Tyto programy evidují odchozí korespondenci a díky jim lze také využít statistických funkcí a tiskových sestav, jako je třeba poštovní podací arch, podací kniha či tisková sestava příchozí pošty s potvrzením převzetí korespondence příjemcem. Při jak velkém množství zpracovávané korespondence se úřadu vyplatí pořídit si tyto stroje? »Pro odpověď na tuto otázku existují dva odlišné pohledy,« vysvětluje Jan Čmejla. »Z finančního hlediska jistě není nezajímavý už zmíněný bonus poskytovaný Českou poštou. Podíváme-li se na tuto investici z pohledu úspory práce, je zřejmá například výhoda, že při frankování není nutné vypisovat dekádní a evidenční lístky (jako to je u způsobu „placeno převodem“). Stejně tak odpadá práce spojená s evidencí cenin (známky). Výplatní stroj navíc umožňuje tisk zpáteční adresy se znakem či logem města apod. Kromě toho moderní digitální výplatní stroje bez problémů zvládnou i přechod na společnou evropskou měnu, aniž by to v budoucnu od města vyžadovalo nákup nového nebo vysoké náklady na předělání stávajícího stroje.«

Příležitost ušetřit na poštovném až pět procent se může stát pro leckterý úřad veřejné správy lákavou výzvou. Zabudování výplatního (frankovacího) stroje do systému elektronické spisové služby však může radnici přinést ještě další efekty. Třeba odstranění zdlouhavého »papírování« v podatelně, prakticky okamžité statistiky odchozí pošty či vyloučení lidské chyby.

V

ýplatní stroj otiskuje listovní zásilky výší výplatného (výplatní razítko) a místem podání zásilky (denní razítko). Stroj však může také na zásilku uvést označení oprávněného uživatele včetně například jeho loga, případně jiné doplňující (i reklamní) texty. Na trhu těchto strojů působí v České republice hned několik společností.

LIDSKÉ SELHÁNÍ JE VYLOUČENO »Výplatní stroje mohou být propojeny na systémy elektronické spisové služby úřadů dvěma způsoby,« pokračuje Jan Čmejla. »Při on-line připojení je do systému spisové služby zakomponována váha, která zajišťuje načtení správné hmotnosti zásilky. Systém spisové služby dále podle zadaného tarifu České pošty vypočte sazbu za konkrétní zásilku a odešle ji do výplatního stroje. Při připojení pomocí programu, do něhož se importují data ze systému spisové služby, jsou další postupy obdobné jako při propojení on-line. Oba způsoby zamezují lidskému selhání, protože veškeré úkony spojené s výpočtem tarifu zajišťuje příslušný systém elektronické spisové služby.« Jinou možností je využít výplatní stroj pouze ve spojení s váhou. Ta přenese hmotnost zásilky do stroje, který vypočte částku, za niž má být zásilka ofrankována. Všechny tři uvedené způsoby úřadu zpřehlední výdaje o odesílané korespondenci a navíc přinesou úspory dané bonusem České pošty. U obálkovacích strojů se počítá časová úspora, neboť strojní zpracování je běžně desetkrát rychlejší než ruční.

FOTO: ARCHIV

N E O B C H Á Z E J T E A U T O R I Z O VA N É PRODEJCE Autorizovaní prodejci je nabízejí pod správou České pošty, s. p., přičemž každý jimi dodávaný stroj má vlastní licenční číslo. Toto číslo je identifikací uživatele a plateb do kreditovacího systému, jehož prostřednictvím se rychle, jednoduše a bezpečně dobíjí poštovné přímo z kanceláře příslušného vedoucího pracovníka. Ostatní kancelářskou techniku, jako jsou obálkovací stroje, otvírače dopisů a tiskárny adres, nabízejí autorizovaní prodejci souběžně výplatními stroji, avšak tato technika není vázána jakoukoliv licencí. Proto může být prodávána například dodavateli kancelářských potřeb či běžných kancelářských strojů. Jan Čmejla, obchodní manažer společnosti EVROFIN Int., s. r. o., připomíná, že úřady veřejné správy o tuto techniku zájem mají. Výplatní stroje nakupují i kvůli bonusu (slevě na poštovném), který jim Česká pošta poskytuje za jejich používání. Ještě loni se bo-

nusy vyplácely zpětně za čtvrtletí, letos již mohou úřady pomocí svých výplatních strojů orazit zásilky rovnou sníženou cenou. Cenový bonus se přitom v letošním roce mírně zvýšil ze 4 až 4,75 % na zhruba 5 %.

Výplatní stroj Neopost IJ 40 byl navržen tak, aby vyhovoval většině základních aplikací při zpracování větších dávek odesílaných zásilek.

prosinec 2008

P O D L E Č E H O V Y B Í R AT T E N NEJLEPŠÍ? Jakých kritérií je dobré se držet pro výběr toho nejlepšího výplatního stroje? »V Česku působí hned několik dodavatelů systémů elektronických spisových služeb. Proto bych zájemci o výplatní stroj doporučil předem si ověřit, zda dodavatel nabízí stroj, který lze do takového systému propojit buď on-line, nebo pomocí interface. Propojení pomocí interface vyžaduje pouze o jeden krok více práce spojené s vypravováním zásilek – import zásilek do programu. S tímto propojením jsou spojeny další finanční náklady na pořízení interface. Dále bych doporučil vyžádat si prezentaci konkrétního stroje přímo u zákazníka,« odpovídá Jan Čmejla. Náklady na provoz výplatního stroje jsou spojeny pouze s pravidelnými prohlídkami. Prohlídka se podle typu stroje uskutečňuje jednou za rok nebo po určitém počtu cyklů. Dnes už i úřady veřejné správy mají dostatečné technické zázemí pro řádné fungování různých poštovních softwarových produktů umožňujících využívat i napojení na výplatní stroje. Například poštovní systém Podatelna EVROFIN umožňuje napojení hned několika typů výplatních strojů do počítače přes port RS 232 a váhu přes USB port. »Nároky na hardwarové vybavení počítače, na kterém má být automatizovaná podatelna nainstalován, jsou dnes již standardem každého počítače,« uzavřel Jan Čmejla. ■ I VA N RY Š AV Ý

21

27.11.08

1:11 PM

PŘÍLOHA

Page 22

moderní úřad

Informační kiosky se prosazují osků určených do exteriéru zabudovali nejen v odlehlejších místních částech a osadách, ale třeba také v chráněných krajiných oblastech, kde slouží hlavně pro informování turistů,« potvrzuje Ondřej Rybář.

Přibližně 60 procent informačních kiosků (rovněž nazývaných veřejný přístupový bod k internetu – public internet access point, PIAP) se využívá v cestovním ruchu, například v turistických informačních centrech. Jejich síť však může být také součástí jednotné dálkově administrovatelné komunikační infrastruktury, díky níž (jako je tomu třeba v případě Regionální informační sítě iNovoměstsko), mohou občané získávat i informace o činnosti příslušného obecního úřadu.

P

odle Ondřeje Rybáře, obchodního manažera společnosti POWER Products, která se zabývá vývojem, výrobou i prodejem informačních kiosků a samoobslužných terminálů, se však tento podíl poslední dobou začíná měnit. Přibývá totiž také radnic, které prostřednictvím kiosků chtějí zvýšit komfort občanů pro styk s úřady veřejné správy.

I N S TA L A C Í N I C N E K O N Č Í »Kiosek nemusí být prostředkem pouze k získávání informací o regionu a jeho turistických zajímavostech, jízdních řádech apod. či k pouhému brouzdání po internetu,« potvrzuje Ondřej Rybář. »Ale lze jej aktivně využít ke zkrácení doby strávené na městském úřadě. Místo čekání ve frontě na to, až se uvolní místo u příslušné přepážky na úřadě, se může mnoho úředních záležitostí vyřídit přes informační kiosek umístěný ve vstupní hale městského úřadu či v městském informačním centru, v podloubí na náměstí nebo třeba na nádraží. Navíc v případě kiosku nemusíte čekat na úřední hodiny, protože tato zařízení slouží 24 hodin denně ve všední dny i o víkendech a svátcích.« Zkušenosti společnosti POWER Products jsou jednoznačné: Kiosky je nejlépe umisťovat do míst, kde je velký a očekávaný pohyb občanů. Pokud však na radnici mají za to, že

JSOU KNIHOVNY KONKURENCÍ? Nepředstavují však informačním kioskům nepříjemnou konkurenci kupříkladu místní knihovny s veřejně přístupným internetem? Ondřej Rybář se domnívá, že místní knihovny takovým konkurentem skutečně jsou, ovšem spíše v menších obcích. »Ale turista zpravidla nechce hledat ve městě či obci místnost, kde je počítač s připojením na internet. Chce mít informace co nejvíce viditelné a snadno dosažitelné. Hodlá-li radnice návštěvníky města upozornit na různé místní historické památky a přírodní zajímavosti, na aktuální kulturní a společenské akce, programy kin nebo divadel, promenádní koncerty a jiné akce, pak je k tomu nejvhodnější právě informační kiosek,« nedává se zviklat Ondřej Rybář. »To samé pochopitelně platí i pro místní občany.«

instalací kiosku pro »otce města« vše končí, dopouštějí se omylu. Informace, které se pomocí kiosku poskytují, je třeba neustále aktualizovat a doplňovat. Rovněž se vyplatí čas od času vyhodnotit, zda zvolené místo je stále ještě pro občany a návštěvníky města z hlediska využívání kiosku optimální a nebylo-li by lepší jej přemístit. Vůbec je dobré radit se předem s veřejností, kde by měl kiosek stát. Z takových průzkumů může vyplynout třeba poznatek, že by instalaci kiosku uvítali občané také v některé odlehlejší místní části. Moderní kiosky jsou už dobře chráněny proti vandalům i rozmarům počasí. Například společnost POWER Products všechny své kiosky vyrábí už v základním provedení jako odolné vůči běžným fyzickým útokům, takže všechny periférie jsou skryty v pevném kovovém obalu. »Přesnou statistiku si nevedeme, ale kiosky příliš napadané nejsou,« tvrdí Ondřej Rybář. »Většinou totiž bývají umístěny na rušnějších veřejných prostranstvích pod dohledem kamer státní nebo městské policie. Každoročně evidujeme zhruba tři až čtyři pokusy o poškození či vniknutí do kiosku – vandal zpravidla rozbije ochranné sklo, jímž je chráněné LCD. Ani umístění kiosku do otevřené krajiny dnes už není žádný problém. »V rámci několika našich projektů jsme zhruba sedm desítek ki-

FOTO: ARCHIV

MO17_22

V mikroregionu Novoměstsko jsou čtyři desítky venkovních kiosků. V kiosku v Jimramově (na snímku) lze získat informace o této obci i jejím nejbližším okolí. Informace jsou k dispozici také v angličtině a němčině.

22

NA NEVHODNÉ STRÁNKY S E N E D O S TA N E T E U informačních kiosků není nutné se ani obávat, že si na nich bez dohledu dospělých začnou děti prohlížet www stránky s nevhodným obsahem. Například Ing. Tomáš Plšek, vedoucí oddělení vnitřního informačního systému Městského úřadu ve Valašském Meziříčí, v diskusi, jak v informačních kioscích, které jsou součástí metropolitní sítě města, zabránit přístupu na nevhodné internetové stránky, vysvětlil: »Takový požadavek určitým způsobem omezuje rozsah využití kiosku a technicky je možno jej realizovat jedním ze dvou způsobů. V prvním případě je každá www adresa porovnávána se seznamem zakázaných adres (Black List) – a teprve potom je přístup povolen nebo zakázán. Výhodou této metody je, že rozsah povolených adres je téměř neomezen. Nevýhodou naopak je, že systém je dražší, náročnější na provoz (databázi zakázaných adres je třeba neustále průběžně aktualizovat) a s poměrně vysokým procentem neúspěšnosti. Ve druhém případě lze přistupovat pouze na www adresy, které obsahuje soubor povolených adres (White List), který je do systému kiosku předem nadefinován. Úspěšnost metody je 100%, nedá se však přistupovat na www adresy, které v nadefinovaném souboru nejsou. Metodu ovšem můžeme vylepšit protokolováním neúspěšných přístupů na www adresy a seznam povolených adres postupně doplňovat o další adresy s nezávadným obsahem. Na základě požadavku provozovatele metropolitní sítě a vlastníků objektů, ve kterých jsou informační kiosky umístěny, byla zvolena pro metropolitní síť Valašské Meziříčí metoda druhá (White List). Seznam povolených adres bude postupně doplňován.« ■ I VA N RY Š AV Ý

prosinec 2008

MO23

27.11.08

1:04 PM

Page 1

MO-000759

27.11.08

1:05 PM

Page 24

EVROPSKÁ UNIE

Projekt pro romské děti a mládež Občanské sdružení Šance pro Tebe uskutečňuje od letošního září v Chrudimi projekt Být respektován je Šance, který potrvá jeden rok. Finančně ho podpoří Evropská unie v rámci programu Transition Facility prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.

I

v Chrudimi jsou místa, kam není radno chodit po setmění. Patří k nim čtvrť »pod nádražím«, označována jako romské ghetto. Zejména tam nachází své klienty občanské sdružení Šance pro Tebe, které ve městě a přilehlém okolí působí od roku 1997. Poskytuje nízkoprahové (snadno dostupné) sociální služby dětem a mládeži. Přirozenou součástí této služby je podpora volnočasových, zájmových a komunitních aktivit. Organizace provozuje nízkoprahové kluby Agora, Futur a Kopretina v Chrudimi a Jeskyně v Prachovicích. Pracovníci nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM) pomáhají klientům v situacích, se kterými si sami neumějí poradit. Může to být nevyhovující rodinné a sociální zázemí, psychické a sociální problémy spojené s dospíváním, problémy ve škole,

Financování projektu Být respektován je Šance (v eurech) Grant NROS – finanční prostředky EU 50 000 Celkem kofinancování 12 728 Zdroje kofinancování: Ministerstvo vnitra ČR – Dotace na dobrovolnictví Pardubický kraj – Dotace na komunitní programy a centrum volnočasových aktivit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR – Dotace na centrum volnočasových aktivit Město Chrudim . – Dotace na provoz. náklady Celkový součet zdrojů = Celkem náklady projektu 62 728 ZDROJ: ŠANCE PRO TEBE, O. S.

trávení volného času na ulici, nuda, pasivita, šikana, užívání návykových látek apod. Zároveň se zabývá terénní kontaktní prací (streetwork) v Chrudimi a v Prachovicích. Prostřednictvím akreditované agentury nabízí uplatnění všem zájemcům o dobrovolnickou činnost (více na www.sance.chrudim.cz). D Ů V Ě R A , Ú C TA , R E S P E K T Rozhodnutí uskutečnit projekt Být respektován je Šance padlo v dubnu 2008, kdy Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) vyhlásila výzvu k podání projektů v rámci programu Transition Facility 2006, který podporuje vzdělávání romských dětí a mládeže prostřednictvím mimoškolních aktivit. »Tři čtvrtiny našich klientů pocházejí z romského etnika. S podporou zvládání jejich výchovných a vzdělávacích obtíží máme zkušeností již několik let,« říká Martina Šťastná, PR manažerka sdružení Šance pro Tebe. »Zároveň jsme se ocitli v mezidobí, kdy jsme dokončovali projekt podpořený z Blokového grantu, nevyšel nám pokračovací projekt, opozdily se výzvy Globálního grantu. Nemohli jsme si dovolit Transition Facility ignorovat a naše šance uspět nám připadala vysoká. Ve chvíli, kdy byl projekt napsán a odeslán do NROS, jsme měli pocit dobře odvedené práce,« vysvětluje Martina Šťastná důvody, proč se sdružení zajímalo o program. Projekt Být respektován je Šance by měl prostřednictvím mimoškolního vzdělávání pomoci romským dětem zvládnout školu bez zbytečných obtíží. Ambicí je zlepšit postoj ke vzdělávání, uplatňovat školní vědomosti v »zábavné« volnočasové praxi a podpořit in-

O přínosu i rizicích projektu s Michalem Zahradníkem, ředitelem občanského sdružení Šance pro Tebe Při psaní tohoto projektu jsme si poprvé mohli dovolit zpracovávat žádost kolektivně a jednotlivé aktivity šít přímo na míru konkrétním stávajícím zaměstnancům. Díky předchozím grantům máme zpracované kvalitní analýzy potřeb a další podklady, které nám dovolily tento projekt cílit co nejpřesněji a indikátory zaměřovat realisticky. Úspěchem bude, když se podaří naši práci opravdu podřídit individuálním potřebám jednotlivých klientů a jejich rodin, a pokud vytvoříme vskutku respektující vztah založený na partnerství mezi pracovníky a klienty. Mohou však nastat situace, že nenalezneme potřebný počet dobrovolníků pro doučování a volnočasové aktivity, klienti, zejména ti starší nebudou mít zájem o nabízené služby, může váznout komunikace se školami, které nebudou chtít s námi sdílet citlivé údaje o svých žácích. Kladný výsledek dotačního řízení nám samozřejmě udělal radost. Je to pozitivní zpětná vazba na naši práci. navíc nemusíme rozvázat spolupráci s několika erudovanými kolegy, což by bylo smutné a demotivující. Dále nás velmi těšilo zpracovávat předchozí zkušenosti do metodických podkladů – jsme zvědaví, zda se ukáže, že naše předpoklady byly správné a koncipované aktivity naleznou u dětí, rodin a spolupracujících institucí předpokládanou odezvu. Starost nám ale působí to, zda udržíme klíčové pracovníky, na nichž realizace projektu stojí, zda se podaří aktivovat dostatečný počet dobrovolníků, zda unáhlené »populistické« rozhodnutí, nebo nekoncepční změna celý záměr nezhatí. Jsme na samém začátku.

24

FOTO: ARCHIV

MO24_26

Dny otevřených dveří lákají do střediska hlavně děti a mládež.

dividuální schopnosti, zájmy a nadání žáků. Věnuje se zkvalitnění koordinované péče, především navázání spolupráce s konkrétními třídními učiteli a výchovnými poradci a v případech závažnějšího ohrožení dítěte i se zainteresovanými institucemi. Zároveň usiluje o to, aby romským rodičům zůstaly zachovány odpovídající kompetence. Jeho název vychází z logiky služeb NZDM a kontaktní práce – setkání a vztah rovnocenných lidských bytostí založený na vzájemné důvěře, úctě a respektu. Součástí projektu je rovněž informování majoritní společnosti a ovlivňování jejích postojů k romskému etniku. Projekt bude mít přímý dopad na 170 dětí, 5 rodin, 7 škol (10 učitelů), bude proškoleno 10 aktivních dobrovolníků. O projektu bude informováno 400 studentů formou přednášky. ZKUŠENOSTI SE ZHODNOCUJÍ Transition Facility je již třetím evropským programem, do kterého se sdružení Šance pro tebe zapojilo. Projekt Být respektován je Šance začal 1. září 2008, ale podle jeho realizátorů již teď vše napovídá tomu, že řízení a administrace bude shodná s předchozím projektem, podpořeným v programu Blokový grant, kdy komunikace s NROS probíhala bez problémů. Náročné bude zejména vedení účetnictví. Důvodem je rozpočet v eurech, kdy se jednotlivé nákladové položky v průběhu celého roku přepočítávají v aktuálním kurzu koruny vůči euru a nikdo neví, kam bude vývoj kurzu směřovat. Úplně první zkušenosti s čerpáním evropských peněz získalo sdružení realizací projektu na posílení kapacity organizace, který byl financován z Globálního grantu. Při jeho řízení byly nepříjemné zejména časté změny pravidel a formulářů, způsobu monitoringu a účetní evidence, kontaktních pracovníků a další problémy. Všechny předchozí zkušenosti se v novém projektu určitě hodí. ■ H E L E N A J A N E Č K O VÁ

prosinec 2008

MO24_26

27.11.08

1:05 PM

Page 25

EVROPSKÁ UNIE

Města nad 20 tisíc obyvatel s výjimkou Prahy mohou v příštím roce čerpat dotace z Integrovaného operačního programu (IOP) na regeneraci problémových obytných zón. Výzva k předkládání projektů bude vyhlášena zhruba v polovině roku 2009.

M

inimální počet 20 tisíc obyvatel není jediným omezením programu. Dalším požadavkem je, aby problémová obytná zóna představovala nejméně 500 bytů, což představuje zhruba 1500 obyvatel.

I N T E G R O VA N É P L Á N Y Měst, která splňují uvedené požadavky a mohl by se jich tudíž program týkat, je v České republice 62. Na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) zatím nevědí, kolik z nich tento program využije, i když určitá představa už nyní vyplývá z přehledu těch, která zpracovávají integrované plány rozvoje měst. Bez nich nelze uvedený program využít. Výzvy k podávání žádostí o jejich schválení dalo ministerstvo letos v srpnu, uzávěrka je 31. 12. letošního roku. Zatím na těchto plánech pracuje 44 měst; kolik z nich ale zároveň předloží příští rok po vyhlášení výzvy projekty na regeneraci problémových obytných zón, je zatím otázkou. »Jasno budeme mít po vyhodnocení integrovaných plánů, i když hrubé odhady včetně určité představy, kolik peněz bychom byli schopni dát na větší a kolik na menší města, máme. Tyto plány nám sdělí, co město zamýšlí v příslušné zóně dělat a jak zde případně hodlají využít další programy Evropské unie,« řekla ředitelka odboru řízení operačních programů MMR Ing. Lumíra Kafková.

O JAKÉ PROJEKTY JDE Podpora se váže na tři typy projektů: Mohou být zaměřeny na zlepšování prostředí či na regeneraci bytových domů. Třetí případ představují projekty, které se vážou k romskému etniku; ty jsou označeny jako pilotní. Města, která pilotní projekty využijí, jsou už známá. Je jich osm a jejich výčet není překvapením: Brno, Břeclav, Orlová, Ostrava, Most, Kladno, Kutná Hora a Přerov. Na pilotní projekty musí navazovat další programy, zejména Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, nebo Integrovaný operační program, v jehož rámci se podporují komunitní centra. Je totiž naprosto nutné, aby se nejen opravily domy, ale také aby se nadále pracovalo s jejich romskými uživateli, protože pokud by byly opravené byty opět znehodnoceny, musela by se dotace vrátit. Stejně jako u všech ostatních je nutné zajistit udržitelnost projektu po dobu nejméně pěti let od ukončení projektu. V případě zlepšování prostředí půjde o už dobře známou obdobu projektů regenerace panelových sídlišť, jen s tím rozdílem, že program se týká bytových okrsků se všemi typy domů. S pomocí dotace bude možno obnovovat místní komunikace, chodníky, zřizovat dětská hřiště apod. V případě regenerace bytových domů se nepochybně objeví pro

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

IOP: Dotace na problémová sídliště

Nepochybně se objeví projekty na zateplení budov, opravy výtahů, balkonů, stoupaček.

jekty na zateplení budov, opravy výtahů, balkonů, stoupaček. Opravovat je pochopitelně možné jen samotné domy, nikoli byty. KOLIK PENĚZ JE K DISPOZICI Podpora regenerace bytových domů spadá pod oblast intervence 5.2 Zlepšování prostředí v problémových sídlištích v Integrovaném operačním programu. Na celý program je v letech 2007– 2013 k dispozici 1,6 mld. eur, na problémové obytné zóny je z této částky vyčleněno zhruba 193 mil. eur. Na revitalizaci veřejných prostranství mohou obce čerpat až 85procentní dotace, na bytové domy, které ovšem nemusí patřit jen obcím, je podpora čtyřicetiprocentní. Integrované plány rozvoje měst u sídel nad 50 tisíc obyvatel musí mít minimální objem nad tři miliony eur, u měst od 20 do 50 tisíc obyvatel je limit dva miliony eur. ■ J I Ř I N A O N D R Á Č K O VÁ

VYMEZENÍ PROBLÉMOVÝCH ZÓN Nařízení č. 1828/2006 Evropské komise stanovuje deset kritérií pro definování problémových zón: vysoká míra chudoby a vyloučení, vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, neuspokojivý demografický vývoj, nízká úroveň vzdělání, vysoká úroveň kriminality a delikvence, obzvlášť znečištěné životní prostředí, nízká míra hospodářské aktivity, velký počet přistěhovalců, poměrně nízká hodnota nemovitostí a vysoká energetická náročnost budov. Pro čerpání dotací je nutné, aby pro vybranou zónu platila alespoň tři z uvedených kritérií. Záleží na samotných městech, která použijí; samozřejmě musí příslušné údaje statisticky doložit. Projekty kromě investic do bydlení a do veřejných prostranství, které jsou zahrnuty do integrovaných plánů rozvoje města, získají při hodnocení desetiprocentní bonifikaci, jestliže budou předloženy na příslušný řídící orgán jiných operačních programů, pod které spadají. MO-000706/F

prosinec 2008

25

27.11.08

1:05 PM

Page 26

EVROPSKÁ UNIE

Jak na dotace ■ Naše město, vlastník národní kulturní památky, hledá finanční prostředky na její rekonstrukci a rozšíření jejího využití jak pro jeho obyvatele, tak pro návštěvníky. Chceme vytvořit konkrétně multifunkční centrum, které by poskytovalo služby pro širokou veřejnost. Jaké jsou možnosti?

Pro záměry tohoto typu v současné době připravuje Ministerstvo kultury (MK ČR) vyhlášení výzvy do programu Integrovaného operačního programu (IOP) – Oblast intervence 5.1 – Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví. Program je určen výhradně pro objekty uvedené v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO nebo v Ústředním seznamu kulturních památek jako národní kulturní památka či je alespoň daný objekt kandidátem na zápis do výše uvedených seznamů. To je zásadní podmínka možnosti využití tohoto programu. Dále je velmi důležitá podpora kraje, ve kterém se objekt nachází. Totiž již v průběhu přípravy programu IOP vznikl Indikativní seznam projektů v oblasti intervence 5.1, a to ve vzájemné shodě MK ČR a hejtmanů, kteří začlenění konkrétních památek v daném regionu nechali odsouhlasit radou, respektive zastupitelstvem kraje. Seznam není uzavřen a může být doplněn o další kulturní památky v závislosti na kvalitě a připravenosti projektu a výši disponibilních prostředků. Podporovány budou projekty využití stávajících objektů k poskytování služeb pro odbornou veřejnost s vyšší přidanou hodnotou (pořádání celostátních a mezi-

ROP Jihozápad: Pro žadatele USB flash disk

národních konferencí a workshopů, speciálních kurzů a školení, vzdělávacích akcí pro školy i další cílové skupiny atd.) a služeb pro laickou veřejnost (divadelní a taneční představení, koncerty, výstavy a další společenské akce). Projekty musejí prokázat přímý přínos z hlediska dopadů na sociální a ekonomický růst a na zvýšení atraktivity území. Rovněž by měly mít synergický efekt spočívající v tom, že umožní i napojení dalších projektů v oblasti služeb a podnikání, jako jsou umělecko-řemeslná výroba, cestovní ruch a ostatní, které se uskuteční zejména v rámci regionálních operačních programů. Specifickým cílem intervence je technicky rehabilitovat a optimálně využít vybrané památky národního významu. Proto je respektován princip koncentrace prostředků na realizaci malého/omezeného počtu projektů (20 až 25 projektů), ale s vyšším objemem prostředků a maximálním celkovým přínosem pro podporu využití kulturního dědictví. Vyhlášení výzvy se plánuje na konec letošního roku. Předpokládaný objem uznatelných nákladů jednotlivých projektů je 150 až 500 milionů korun. Dotace EU činí 85 %, příspěvek ze státního rozpočtu 15 % celkových veřejných zdrojů oblasti podpory. Kvalitní záměr a perfektně zpracovaná žádost splňující všechny kritéria a doplněná požadovanými přílohami má velkou šanci uspět. Nezapomeňte také na udržitelnost projektu. Doporučuji proto záměr nejen dobře propočítat, ale doplnit například dalšími vhodnými programy k financování tzv. měkkých aktivit a provozu včetně programu mezinárodní spolupráce. ■

Ú

PAV L A K O N O P O VÁ

MO-000749

MO24_26

26

řad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad vychází vstříc příjemcům dotací z Evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihozápad. Ve snaze zajistit jim maximální pohodlí při získávání informací o administrativě spojené s uskutečněním konkrétních projektů úřad vydává pro příjemce USB flash disk se všemi potřebnými údaji. »Tento disk předají finanční manažeři při podpisu smlouvy všem úspěšným žadatelům o dotace, jejichž projekty byly vybrány k podpoře. Jsou na něm všechny materiály v aktuálním znění, konkrétně například příručka pro příjemce včetně všech příloh, elektronická verze smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu Jihozápad, pravidla pro publicitu včetně log a informačních bannerů programu, důležité metodické pokyny, kontakty na hlavního finančního manažera a jeho zástupce a další užitečné materiály určené příjemcům dotací,« uvedl Martin Půlpytel, vedoucí územního odboru implementace programu České Budějovice Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad. Jak dále konstatoval, úřad se stará také o to, aby předkladatelé projektů měli vždy aktuální verze dokumentace, kterou se musejí řídit. »Pokud se v průběhu realizace či v době udržitelnosti projektu uskuteční jakékoliv úpravy dokumentace, zašleme jim elektronickou poštou informační e-mail, ke kterému připojíme revidované nebo nové dokumenty,« doplnil Martin Půlpytel. Na počátek roku 2009 úřad připravuje další novinky, zejména zpřehlednění evidenční části pro realizátory projektů. Plánuje distribuovat šanony s přehledným vnitřním členěním a návodem, jak mají uchovávat veškeré materiály, které vytvořili v průběhu realizace projektu. »Tyto jednotné šanony by měly sloužit jak samotným příjemcům dotací, aby nezapomněli evidovat některý – pro kontrolu – důležitý dokument včetně požadované formy, tak úřadům a dalším orgánům kvůli zpřehlednění a zjednodušení průběhu kontrolní činnosti. Evidence dokumentů k projektu bude v unifikované a přehledné formě,« nastínil plány do nejbližší budoucnosti Martin Půlpytel. Připomeňme, že Regionální operační program regionu soudržnosti Jihozápad zahrnuje kraje Jihočeský a Plzeňský. V letech 2007–2013 mohou zájemci z obou regionů čerpat z Evropského fondu regionálního rozvoje téměř 17 miliard korun. Dotace by měly podpořit zejména rozvoj dopravy, sociálních věcí, zdravotnictví, školství a cestovního ruchu, a také rozvoj měst a obcí. /sk/

prosinec 2008

27.11.08

1:06 PM

Page 27

ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ

MO27-28

Radnice ve východočeských Hořicích

Prostředí obcí je natolik diverzifikované, že se nedá ani v nejmenším zevšeobecňovat. Ve způsobu jejich vedení najdeme modely řízení třetího tisíciletí stejně jako ty, které byly zastaralé už za cara v Rusku a Gogol o nich napsal Revizora. Přesto ty druhé stále fungují, jen pomalu a nesměle se prosazuje moderní, manažerský způsob řízení obcí. Proč? Jak? Na tyto otázky neexistuje jednoznačná, a už vůbec ne jednoduchá odpověď. I přesto jsme se o to pokusili spolu s doc. PhDr. Dušanem Pavlů, CSc., který vychoval na vysokých školách u nás i na Slovensku řadu odborníků na marketingovou komunikaci. Kdy se podle vaší zkušenosti u nás poprvé dá pozorovat cosi jako marketingové chování obcí? Podle mého soudu to bylo v polovině 90. let minulého století, kdy ty nejosvícenější obce začaly chápat, že se musí chovat jako firmy, podnikatelské jednotky. Mnohé začaly tušit, že peníze pro ně se nacházejí například v cestovním ruchu a pustily se do vylepšová-

■

prosinec 2008

ní stávajícího nebo vytváření nového image. Včetně grafického designu a komunikace směrem k potenciální klientele – turistům, zpočátku především ze západu. O něco později logicky někteří manažeři a volení představitelé pochopili, že jejich klienty jsou i vlastní občané, a začali pomalu objevovat výpovědní hodnotu výzkumů veřejného mínění...

FOTO: ARCHIV

Marketing obce: Strašák, nebo nástroj rozvoje?

Doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., vychoval řadu odborníků na marketingovou komunikaci, kteří řídí marketingové a PR aktivity v malých, středních i hodně velkých firmách, někteří zakotvili v managementech měst, neziskových organizací, v agenturách včetně nadnárodních.

27

›

27.11.08

TÉMA

›

1:06 PM

Page 28

marketing a jednotný vizuální styl

Když se podíváme do marketingové teorie, uvidíme, že nejde jen o nástroj k efektivnímu řízení firmy, ale o univerzální teorii řízení vůbec, platnou pro jakoukoli jednotku, která se pohybuje na nějakém relevantním trhu a která je zaměřena na uspokojování potřeb vnějších zájemců – klientů. Jakákoli potřeba, kterou je nutno v rámci trhu uspokojit – od potravin přes bydlení, služby až po informace – je definovatelná a její naplnění má popsatelný průběh optimálního pokrytí. U otce moderního marketingu Philipa Kotlera jsou popisovány strategie, vhodné pro různé typy potřeb a jejich uspokojování, principy tržního chování firem vyrábějících, poskytujících služby, pro neziskový sektor a na závěr i tzv. společensky odpovědný marketing. Nemá smysl začít citovat jednotlivé poučky ani vysvětlovat postupy. Pokud ale některá obec – nebo jako nyní celý kraj – změní kompletně veškerou reprezentaci, pak se to stalo pravděpodobně proto, že ta minulá nezvládla marketing svojí komunity, případně marketingovou komunikaci směrem vně nebo dovnitř skupiny, případně obojí. ■ V čem jsou specifika marketingu obcí proti marketingu firem? Předmět marketingového řízení obcí je nestálý v čase a prostoru, podléhá řadě vlivů a okolností, které jsou autonomní a prakticky neovlivnitelné, ale přitom je vysoce citlivý na bezprostřední odezvu. Tím myslím, že subjekt řízení – úřad, starosta – musí citlivě vnímat odezvu svých kroků (nařízení, výnosů atd.). Může se stát, že špatné je rozhodnu-

tí i jeho komunikace, ale také že rozhodnutí je dobré, ale vybouchne komunikace, jako se stalo ministru Julínkovi s poplatky: Nikdo nebude tvrdit, že ekvivalent jednoho piva, který vám ale ušetří hodinu i více čekání, je nad možnosti jedince. Pokud se ovšem nestane zástupným symbolem, čemuž však lze zabránit vhodným komunikačním mixem.

minářů, které jsou doplňovány dalším doprovodným aparátem vědomostí během studia marketingu, vměstnáme do dvou stránek. Přesto – existuje nějaký jednoduchý slogan, který by mohl přesvědčit ty, kdo ještě váhají mezi autoritářským stylem vlády nad lidmi a marketingovým, tj. průhledným, dialogovým postupem v současném duchu? V anglosaském akademickém prostředí je tím hlavním Publish or Perish, doslova Publikuj, nebo chcípni, míněno spíš jako zanikneš, zmizíš. Parafrází pro naši situaci by mohlo být Komunikuj, nebo zanikneš! Pro firmy to platí beze zbytku, pro obce – a obec je firma, jen s multifunkční nabídkou – platí totéž, jen ten odchod se bude týkat spíš vedení; obce nezanikají tak snadno a rychle jako firmy. I když byste asi našli řadu obcí, které zmizely z mapy a už se o nich prakticky neví – a nebylo to kvůli katastrofě. Ostatně splývání dnešních obcí – nocleháren se svými »metropolemi« je cosi podobného. Ty obce zřejmě nechtěly vynakládat energii na marketing svojí nezávislosti... Jiným vyústěním jsou – sice v delším časovém horizontu, ale stejně nevyhnutelně – zdánlivě nepochopitelné »katastrofy« při lokálních volbách. Většinou pak zjistíte, že představenstvo podcenilo marketing. A říkejte si tomu třeba pohrdání voličem nebo pýcha moci, vždycky je to nezvládnutý marketingový management. ■

Jakých chyb se města, respektive úřady nejčastěji dopouštějí? Za ta léta jsem už četl řadu diplomových prací studentů, velmi často fundovaných a vybavených fakty, které ty nejvážnější chyby pojmenovaly. Ostatně zde je i odpověď předem na případnou otázku o zdrojích informací: Studenti jsou všímaví, a navíc už vybaveni znalostmi, aby mohli důkladně analyzovat a pak vytvořit poučený závěr. K chybám – pokrývají celý marketingový cyklus, počínaje tím, že si subjekt neudělá ani základní systémovou analýzu, lidově řečeno zaměňuje »dojmy s pojmy«. Jako každá firma i obec by měla mít vizi, kam směřuje, a již tuto vizi by měla mít od svých obyvatel potvrzenou, to znamená ji předem komunikovat. Pak je možné vytvořit korporátní kulturu, která sjednotí odlišné směřování jednotlivců do nějakého širšího koridoru – to umožní stanovit priority cílů. Klasicky tedy nejprve filozofie, vize a mise, kdy cílem pro subjekt by měla být image instituce, která se přetaví zpět do komunikačního stylu.

■

Asi lze těžko očekávat, že obsah několika semestrů specializovaných přednášek a se-

■

VÁ C L AV S E N J U K

Vlajka či prapor musí odpovídat heraldice

M

ěsíčně zhotovujeme asi 10 praporů, v průměru tak sedm pro obce a tři pro sbory dobrovolných hasičů. Z našich zkušeností víme, že si malinká obec, která má tři stovky obyvatel, dost často objedná honosnější prapor než například město s 10 tisíci obyvateli. Uvedl to Zdeněk Velebný, jehož firma se sídlem v Ústí nad Orlicí se ve vyšívání vlajek a praporů může prokázat už třistaletou tradicí! Prakticky nemine den, kdy by firma neobdržela požadavek některé obce nebo spolku na zhotovení obecních symbolů nebo vlajky či praporu. Obracejí se na ně jak obce, které dosud své symboly nemají, tak ty, které sice jsou jejich vlastníky, ale čas udělal své a je nutné obstarat nové či je dát do pořádku. Zvýšený zájem následuje například vždy poté, kdy Parlament ČR schválí povýšení obce na město nebo městs.. Firma Zdeňka Velebného má i heraldickou kancelář, která může příslušné symboly navrhnout. Pokud návrh schválí zastupitelstvo i Podvýbor pro heraldiku a vexilologii (nauka zabývající se výzkumem, tvorbou a popiso-

28

váním vlajek a praporů) Parlamentu ČR, je možné příslušné symboly vyrobit. Výjimkou nejsou případy, kdy obce, které si chtějí nechat zhotovit návrhy symbolů od jejich heraldické kanceláře, přicházejí s požadavky, jež nelze uskutečnit, protože jsou v rozporu s heraldickými a vexilologickými pravidly. »Chtěl bych proto apelovat na představitele obcí, aby vždy pečlivě vybírali, která firma zhotoví nejen návrhy symbolů, ale také již konkrétní znaky a prapory. Hlavním kritériem by rozhodně neměla být cena, jak je to bohužel v dnešní době běžné, ale především kvalita. Je třeba si uvědomit, že obecní symboly se zhotovují na věky,« zdůraznil Zdeněk Velebný. Jiná situace je u obcí, které si nechávají zhotovit symboly, které již mají schválené Parlamentem ČR. Ty už se žádných prohřešků nedopouštějí, protože mají v rukou oficiální blason (slovní popis znaku, vlajek, pečetí apod.), a vše je tudíž dané. Firmě se podařilo na přelomu let 2005 a 2006 získat malou dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj na zhotovení we-

FOTO: ARCHIV

MO27-28

»Měsíčně zhotovujeme asi 10 praporů, v průměru tak sedm pro obce a tři pro sbory dobrovolných hasičů,« říká mj. Zdeněk Velebný (na snímku vlevo).

bových stránek firmy v několika jazykových mutacích. Polovina produkce jde totiž na export. Zkušenost to však nebyla zrovna nejlepší: »Bylo s tím spojeno spoustu administrativních úkonů a kdybychom věděli, kolik času nám to vše zabere, už bychom se do něčeho takového nepouštěli. Je pravdou, že šlo o malou dotaci a asi by to bylo jiné, kdyby šlo o miliony,« uzavírá Velebný.

/on/

prosinec 2008

MO29

27.11.08

1:06 PM

Page 29

marketing a jednotný vizuální styl

TÉMA

OSTRAVA!!!

Energie, sebevědomí, humor

Logo města je netradiční, trochu provokativní, proto zaujme a lehce uvízne v paměti.

Města a obce mají své tradiční heraldické znaky, které využívají zejména při slavnostních příležitostech. I přesto začínají stále častěji využívat loga. Průkopníkem byl Zlín, následovaly Praha, Brno, Olomouc, Karlovy Vary, Kroměříž a další. Letos se k nim přidala Ostrava.

M

ěsto Ostrava využívá jako svůj erb heraldického stříbrného kůň. Je to znak tradiční a oblíbený. Proč tedy hledalo nové logo, které by doplňovalo koně? »Již v minulém volebním období jsme se pokoušeli vybrat logo, protože je výhodné mít vedle oficiálního heraldického znaku i značku, která reprezentuje město i při méně oficiálních příležitostech,« uvedl primátor Ostravy Petr Kajnar.

DLOUHÉ HLEDÁNÍ Proto předchozí vedení města vypsalo soutěž na nové logo města Ostravy. V roce 2005 byla vyhlášena dvoukolová soutěž, které se mohly zúčastnit firmy i jednotlivci. Zapojilo se do ní 72 uchazečů, z nichž každý mohl poslat maximálně tři návrhy. Ze 154 přihláše-

ných nápadů postoupila do druhého kola desítka nejzajímavějších. Nakonec ale žádný z návrhů nebyl natolik přesvědčivý, aby získal podporu rady města. Poté město na popud tehdejšího primátora Aleše Zedníka začalo využívat slogan City in motion – Město v pohybu. »Ukázalo se ovšem, že toto spojení má již zaregistrováno Ústí nad Orlicí a na mezinárodních veletrzích obdobný slogan používá každé druhé město,« konstatoval bývalý Zedníkův náměstek a dnešní primátor Petr Kajnar. Speciální logo využívalo město před referendem ke vstupu do Evropské unie. Heslo Ostrava říká ANO se hojně objevovalo na tiskovinách i propagačních materiálech, tužkách, čokoládách apod.

Ostrava, chce-li být vidět, musí na sebe upozornit Z dílny studia Najbrt pochází řada log českých firem i organizací. Pravidelně spolupracuje s Karlovarským filmovým festivalem, jeho designéři vytvořili například logo hlavního města Prahy atd. ■ Co pro Aleše Najbrta znamená spolupráce s Ostravou? Byla to velká výzva a prestižní záležitost. Práce to ale nebyla jednoduchá, protože město si stanovilo velmi tvrdé podmínky. Mimo jiné jsme museli přijít s minimálně pěti návrhy. Předložili jsme jich nakonec šest a jsem rád, že si radní vybrali ten s vykřičníky. ■ Byli jste někdy před tím, než jste logo navrhli, v Ostravě? Ještě před tvorbou návrhu loga jsme hovořili s lidmi z magistrátu a dalšími. Strávili jsme tam spoustu času, získávali informace o městě a jeho obyvatelích. Nebyl to pochopitelně náš první kontakt s Ostravou. V roce 2004 jsme navrhovali logotyp a plakát pro Colours of Ostrava, který se v určitých obměnách používá i dnes. Velmi rád také spolupracuji s Jarkem Nohavicou.

Ostrava se třemi vykřičníky je celkem netradiční a možná provokující nápad. Proč jste doporučili vykřičníky? Tři vykřičníky za názvem Ostrava vyjadřují energii, sebevědomí a humor, který je typický pro obyvatele Ostravy. Proto ne jeden vykřičník, ale hned tři. Využití modré barvy vychází z heraldické tradice města. Každý si může za tento abstraktní logotyp také dosadit své vlastní pocity, nálady a zkušenosti. Vyjadřuje také vzdálenost Ostravy od Prahy nebo Brna. Ostrava, chce-li být vidět, musí na sebe upozornit. ■

■ Jaké možnosti nové logo nabízí? Jeho využití je široké. Od oficiálních materiálů města Ostravy – hlavičkových papírů, vizitek přes vlajky až po nápisy na budovách. Pro nás je důležité, aby logo sloužilo také obyvatelům města i jeho návštěvníkům. Chceme vytvořit návrhy orientačního systému ve městě, informačního systému městské hromadné dopravy a dalších nosičů tohoto vizuálního stylu. Vykřičníky bude možné v budoucnu používat i samostatně jako symbol a zároveň před ně dosazovat různá jiná slova nebo sdělení.

Nové logo vyvolalo živou diskusi odborníků i laiků. Očekával jste to? Zajímavá byla určitě již samotná diskuse na jednání zastupitelstva. Pozitivní ohlas mezi zastupiteli mne překvapil. Reakce veřejnosti jsou závislé na vizuálních zkušenostech toho kterého člověka. Nejhorší je, když logo nezaujme, nevyprovokuje žádnou reakci. Ať kladnou nebo zápornou. U nového loga Ostravy mám pocit, že je to mezi příznivci a odpůrci zatím půl na půl. To je u zcela nového logotypu pozitivní. ■

prosinec 2008

Oficiální heraldický znak města je dostatečně známý: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vpravo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. Každý ostravský městský obvod má svůj znak, což vychází i z faktu, že až do první poloviny 20. století byla řada dnešních městských částí samostatnými obcemi.

Po předchozích zkušenostech oslovilo proto vedení města konkrétní společnost, pražské Studio Najbrt. Vycházelo při tom z renomé, které si studio vydobylo mezi firemní klientelou, městy i veřejností. NETRADIČNÍ, TROCHU P R O V O K AT I V N Í Tři vykřičníky, které jsou za názvem Ostrava, vyjadřují vlastnosti typické pro tento region – sebevědomí, energii a současně i nezaměnitelný smysl pro humor. Modrá barva vychází z heraldické tradice města. Jednoduchost symbolu umožňuje jeho samostatné využití. Před symbol tří vykřičníků bude možné doplňovat různá jiná slova. »Každý si může za tento abstraktní logotyp dosadit své pocity, nálady a zkušenosti,« doplňuje Aleš Najbrt, který je spolu s Borisem Melušem autorem loga. Schválení moderního znaku radou města a posléze i zastupitelstvem předcházela zhruba roční práce. Město zaplatí za nové logo 1,8 milionu korun. Tato částka nezahrnuje jen návrh loga samotného, ale i licenční práva pro jeho neomezené používání a vytvoření jednotného vizuálního stylu. Grafický manuál stanoví pravidla a bude vodítkem pro používání loga na propagačních tiskovinách, vizitkách, dopisních obálkách a dalších materiálech. Najbrt připraví rovněž aplikaci nového loga pro zhruba 40 společností, jichž vlastníkem je město. A také pro 23 městských obvodů. Heraldický znak nadále zůstává hlavním symbolem města, nové logo jej bude pouze doplňovat. /sk/

29

27.11.08

TÉMA

1:07 PM

Page 30

marketing a jednotný vizuální styl

Kraje nestojí na kraji zájmu Po osmi letech od vzniku krajů hodnotí jejich existenci podle průzkumu veřejného mínění 77 % veřejnosti pozitivně. Na začátku přitom byla situace opačná: Ještě v roce 2000 souhlasilo se vznikem krajů jen 39 % veřejnosti. K tak výraznému obratu přispěly bezpochyby i komunikace a marketing, na které kraje myslely často více než jiné veřejné instituce.

N

styl. Ptáte se, zda to není jen zbytečný formální požadavek? Vysvětlím, proč je to tolik důležité. Jednotný vizuální styl totiž vnáší řád do užívání loga v jednotlivých aplikacích. Výrazně posiluje jeho identifikační funkci. Pro každého, kdo vezme do ruky například výroční zprávu kraje, informační brožuru o krajských nemocnicích či vizitku zaměstnance krajského úřadu, se může stát díky několika jednotícím prvkům vizuálního stylu příslušný kraj lépe a rychleji čitelný i uchopitelný. Grafická identita není v tom okamžiku zakotvena jen v samotném logu, ale i v celkové typografii dokumentů (písmo, styl grafické úpravy atd.). To všechno celkový dojem posiluje a umocňuje přímou vazbu k dané instituci. Myslet v případě veřejných institucí jen na marketing by bylo nesmyslné. Vztah k lokalitě, místu či ke kraji má jistě svou »marketingovou« hodnotu, ale zahrnuje především význam sociální a v dobrém slova smyslu politický. Zasahuje totiž i do toho, jak moc se v daném místě cítíme doma a jak velká je naše motivace zapojit se vlastním názorem či

abízíme pohled na několik klíčových kroků, které regiony v této oblasti udělaly. Zároveň by mohly být inspirací pro města a obce, které o komunikační a marketingové strategii uvažují.

ZÁKLADNÍ KÁMEN – LOGO Prvním krokem v promyšlené prezentaci jakékoli instituce či firmy má být vytvoření srozumitelného loga a jednotného vizuálního stylu. Většina krajů představila svá nová loga již v prvním funkčním období. Cesta k nim byla různá – od zadání u konkrétního studia až po soutěž, která zahrnovala nejen samotné logo, ale i komplexní zpracování vizuálního stylu. Druhá cesta je vždy finančně náročnější, ale představuje variantu z hlediska další strategie výrazně efektivnější. Kvalitní logo může plnit důležitou roli identifikačního prvku hned v několika rovinách i oblastech. Začněme tam, kde nejde tolik o marketing, ale o základní stavební kámen komunikace s veřejností. Může to být totiž právě srozumitelný grafický prvek, který pospojuje různé kompetence dané instituce, a vytvoří tak v povědomí lidí zřetelnější představu o tom, co všechno má na starosti. Pro vytvoření přesnější představy o roli krajů je takový jednotící prvek nezbytný. Mají totiž ve svém záběru mnoho témat – od silnic, veřejné dopravy, zdravotnictví, školství až po domovy seniorů. Ve chvíli, kdy se lidé mohou setkávat s logem u jednotlivých praktických podob krajských aktivit, dostává pro ně samotná instituce srozumitelnější a uchopitelnější tvář. I to přispěje k tomu, že veřejnost bude lépe vědět, o čem vlastně kraje rozhodují a co všechno spravují, a bude mít zájem do tohoto dění více vstupovat a být aktivnější. Zcela nezastupitelné je logo v rovině bližší tradičnímu pojetí marketingu – v oblasti cestovního ruchu či při prezentaci investičních příležitostí. Dobrá značka plní roli reklamy i místního zařazení a v konkurenčním boji, který přirozeně vládne i mezi regiony, je její kvalita důležitou výhodou. Bez loga není v zásadě možné vybudovat kvalitní a konkurenceschopnou prezentaci turistické destinace, ani regionu přitahujícího investory a developery. JEDNOTNÝ VIZUÁLNÍ STYL Vývoj vizuální komunikace u nás klade přirozeně vyšší nároky i na subjekty veřejné správy. Do budoucna by mělo být samozřejmostí, že kraje, případně i větší města, budou mít nejen logo, ale i komplexní vizuální

30

aktivitou do veřejného či, chcete-li, politického dění. V článku o marketingu krajů se tak vždy budeme pohybovat zároveň v rovinách, které přísně vzato s marketingem přímo nesouvisejí. N O V I N Y, T E L E V I Z N Í M A G A Z Í N I INTERNET Všechny kraje vydávají v současnosti svůj tištěný měsíčník. Ten má svou nespornou informační funkci. I když se nadregionální média zabývají co možná nejširším okruhem témat, stále řada témat zůstává pomíjená a oslyšená. Neméně silná je i v případě tištěných měsíčníků úloha dlouhodobého budování vazby k místu i instituci. Podobně je tomu s televizními magazíny, které se šíří zpravidla prostřednictvím kabelových sítí a internetu. Internet v sobě rovněž soustřeďuje více funkcí. Kvalitní internetové stránky jsou stále vyhledávanějším zdrojem informací a stále více slouží i k obousměrné komunikaci s úřadem. Z nového pojetí struktury i grafiky krajských webů je patrné, že ambice jsou ještě vyšší – že i internetové stránky mají přispívat k větší identifikaci s regionem a posilovat regionální vazby. Nabízejí praktické informace pro turisty a v některých případech je možné jejich prostřednictvím rezervovat nebo dokonce hradit ubytování či jiné služby. Samostatné sekce přinášejí na některých krajských webech podrobné informace pro potenciální investory a developery. Větší prostor dostává také nabídka kraji zřizovaných

FOTO: ARCHIV

MO30_31

Středočeský kraj se vždy prezentuje v nejlepších možných souvislostech.

prosinec 2008

MO30_31

27.11.08

1:07 PM

Page 31

FOTO: ARCHIV

marketing a jednotný vizuální styl

Cílem kampaně Moravskoslezského kraje bylo prostřednictvím moderních komunikačních nástrojů změnit trochu stereotypní a dnes už nepravdivý pohled na ostravský region.

kulturních institucí. Právě marketingové využití internetu nabízí do budoucna velice zajímavý potenciál. P R V N Í K L A S I C K É K A M PA N Ě Některé kraje zapojily mezi své marketingové aktivity i poměrně nákladné projekty – reklamní kampaně, které byly u nás doposud spíše výsadou komerční sféry. V zemích, které stavějí více na cestovním ruchu, jsou ale takové investice naprosto běžné a dosahují každoročně mnohem větších finančních objemů, než by si zatím odvážil uvolnit kterýkoli z českých regionů. Nejviditelnějším krajským počinem v této oblasti bezesporu byla tisková a billboardová kampaň Moravskoslezského kraje Kraj mnoha barev a příležitostí s hlavním sloganem Užívejte všemi smysly. Fotografie s mladými lidmi zvaly k návštěvě Beskyd či do pověstné Stodolní ulice v centru Ostravy. Cílem jistě bylo prostřednictvím moderních komunikačních nástrojů změnit trochu stereotypní a dnes už nepravdivý pohled na ostravský region. Vyjádřil to v tisku také předchozí hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský: »Lidé z ostatních krajů se na nás stále dívají jako na region dolů a hutí. V Ostravě se přitom už 13 let netěží, chceme proto změnit toto zaběhnuté klišé. Kampaň je zaměřena na všechny případné návštěvníky, kteří zatím netuší, jak krásné jsou Beskydy nebo Jeseníky, a že na severu Moravy a ve Slezsku najdou řadu pamětihodností i míst k relaxaci.« Větší pozornost než příliš obecný slogan Užívejte všemi smysly určitě přilákala parafráze části Nohavicovy písně Je to tu Pěkné a Fajné. Plakáty s tímto textem se objevily v rámci poměrně rozsáhlé vánoční a novoroční kampaně například v rychlících Pendolino. Celkový rozpočet projektu, který zahrnoval na 200 billboardů a dalších reklamních ploch a inzerci v tisku, představoval podle oficiálních informací 30 milionů korun. Velkou část přitom zaplatila Evropská unie. V jednotlivých výstupech se úspěšně naplnilo základní pravidlo dobré kampaně, a to je

prosinec 2008

přesné zacílení. V tomto případě šlo zjevně o to oslovit mladší část populace. Možná mohla prezentace jednotlivých témat ještě více sledovat styl této cílové skupiny a s větší odvahou mu přizpůsobit grafiku, podobu fotografií a především samotný hlavní slogan. V posledních dvou letech uskutečnil Moravskoslezský kraj 18 komunikačních a marketingových projektů. A jak se »povedly«? Loňskou pětiměsíční image kampaň zaznamenalo více než 44 % lidí, což je o 14 % více, než se uvádí jako hranice dobrého výsledku kampaní obdobného typu. Čtvrtina vlastních obyvatel regionu by na pomyslném žebříčku obliby svůj kraj zařadila na první místo mezi všemi kraji v ČR. To je od roku 2006 nárůst o 11,6 %. Podle dat Českého statistického úřadu zaznamenal Moravskoslezský kraj v roce 2007 největší dynamiku přílivu zahraničních turistů mezi všemi regiony v zemi, a to v podobě nárůstu o 17 %. Přispěly k tomu bezpochyby i zmíněné kampaně. Přestože ostatní regiony byly zatím v zadávání rozsáhlých kampaní zdrženlivé, budou mít díky aktivitě Moravskoslezského kraje do budoucna snazší cestu. Středočeský kraj připravil například pro příští rok projekt, který by v případě získání finančních prostředků z Evropské unie představil tento region formou televizního reklamního spotu ve vysílání CNN ve velké části světa. AKCE PRO VEŘEJNOST Významnou součástí marketingové strategie všech krajů se staly propagační akce pro veřejnost. Jejich úlohou bývá především posílit vztah k regionu a zvětšit povědomí o vybraném tématu. Základní takovou veřejnou akcí se už před lety stal pro mnoho krajů Den otevřených dveří. Mnoho regionů v současnosti pořádá také svůj krajský den, kdy se v některém z měst odehrává zpravidla celodenní kulturní program pro veřejnost s jasným posláním posilovat vztah ke kraji a rozšiřovat povědomí o jeho reáliích. Poprvé před rokem se navíc uskutečnil společný den všech krajů, kdy se v den státního svátku 28. října otevřely veřejnosti zdarma všechny krajské kulturní in-

TÉMA

stituce v zemi. (Kraje tak daly společně najevo, že v českém veřejném i kulturním životě mají pevné místo a navíc jsou schopny spolupracovat a uspořádat významnou společnou akci. Řečí odborníků na marketing tak k lidem vyslaly důležitou pozitivní zprávu o své existenci a schopnostech, a to navíc v době, kdy veřejnost vnímá politiku spíše prostřednictvím mnoha různých sporů na celostátní úrovni.) Pravděpodobně nejbohatší kalendář akcí postupně vytvořil Středočeský kraj. Vzhledem k jeho poloze, rozloze a geografickému uspořádání bylo totiž bezesporu nejnáročnější budovat silnější regionální vazby obyvatel. Středočeský rok tak přinášel od jara do zimy postupně Hejtmanský bál, Čištění Berounky, Den otevřených dveří nemocnic, Hejtmanské dny, letní putování po malých obcích, Den záchranářů, slavnostní večer věnovaný nejvýznamnějším osobnostem kraje, Středočeské dožínky, samotný Den kraje a vyhlášení regionálního sportovce roku. Kalendář uzavíraly tradičně Hejtmanské Vánoce pro děti z dětských domovů a pro osoby se zdravotním postižením. Před rokem Středočeský kraj uspořádal poprvé akci, jejíž marketingový dopad v oblasti cestovního ruchu sahá i do zahraničí, a která proto z řady dosavadních aktivit výrazně vystupuje. Právě se záměrem posílit značku regionu doma i v zahraničí vyšel loni i letos Královský průvod z Prahy na Karlštejn. Celá akce odkazuje na skutečnou historickou událost, kdy Karel IV. každoročně převážel císařské korunovační klenoty z Karlštejna do Prahy a zpět. Podařilo se tak pospojovat ve prospěch prezentace Středočeského kraje několik mezinárodně významných a atraktivních symbolů a jmen: Karel IV., Praha, císařské korunovační klenoty a historický průvod. Jistě nejrozsáhlejší akce svého druhu dokázala přilákat pozornost zahraničních médií, a výrazně tak posílit marketingový dopad. Prostor v redakční části novin a časopisů i ve vysílání televizních společností svou hodnotou výrazně převýšil prostředky vložené do organizace průvodu. Středočeský kraj se tak navíc prezentoval v nejlepších možných souvislostech. KRAJE V CENTRU ZÁJMU Po osmi letech existence představují kraje bezesporu výrazné hráče v oblasti komunikace. Naučily se ovládat většinu moderních nástrojů. Mají kvalitní internetové stránky, oslovují občany svými novinami, mnohde i televizními magazíny. Zavedly ve své vizuální komunikaci jednotný styl a v některých případech i nadčasové logo. Učí se být také co nejprofesionálnějšími hráči na marketingovém poli. Svědčí o tom okruh akcí pořádaných pro veřejnost, neboli – podle marketingového slovníku – eventů. Objevily se i první velké reklamní kampaně. Rozhodně je tedy pro další období z čeho vycházet. ■

IČlánek vznikl s přispěním Barbory Odstrčilíkové (Moravskoslezský kraj), autoři působili jako mluvčí krajů – pozn. redakce./ M A RT I N K U P K A

31

MO32_33

27.11.08

TÉMA

1:12 PM

Page 32

marketing a jednotný vizuální styl

S marketingem by se dalo mnohému předejít Hodnocení nedávných krajských a senátních voleb ukázalo, že se v nich uplatnil nový fenomén – praktické uplatnění politického marketingu. Jestliže jsme tedy již schopni akceptovat marketingové metody a praktické postupy v politice, proč bychom je nemohli uplatňovat ve veřejné správě, v tomto případě především v řízení měst a obcí?

S

pokojený občan je z velké části vlastně »výsledkem efektivnosti a kvality« práce úřadu – úrovní komunikace počínaje a marketingovou nabídkou hmotných produktů a služeb konče. Je zároveň zákazníkem a v mnoha případech i klientem města nebo obce, který vyžaduje zcela mimořádnou pozornost a úsilí, aby byl s jejich produkty, to znamená nabídkou hmotných statků a služeb, spokojen. Samosprávy sice nejsou podnikatelskými subjekty, ale ve většině svých činností se musí podnikatelsky chovat. Cožpak nejsou média plná zpráv o dobrých i špatných výběrových řízeních, zakázkách a podobných kauz? Pomineme-li spekulativní jednání či jiné nekalosti, s využitím marketingu by se dalo mnoha věcem předejít.

MARKETINGOVÉ POSTUPY I NA ÚŘADECH Municipality tedy potřebují na jedné straně získávat zdroje pro svůj rozvoj a na druhé straně je musí vynakládat na vytváření produktů, které nabízejí jak svým vnitřním zákazníkům (vlastním občanům a domácím podnikatelským subjektům), tak vnějším zákazníkům (zájemcům o podnikání v daném místě a potenciálním investorům, občanům jiných měst a obcí, turistům atd.) a zejména zainteresovaným osobám (podnikům v regionu a jejich manažerům, bankám, menšinám, věřitelům atd.). Marketingová zákaznická typologie v tomto případě platí jako všude jinde. Aby se městům a obcím dařilo optimálním způsobem skloubit dostupné zdroje s povinností plnit všechny svěřené úkoly, nebylo by od věci, aby ve své činnosti moderní metody marketingového řízení využívaly. JAKÉ VLASTNÍ PRODUKTY NABÍZÍ OBEC Samosprávy hospodaří s určitými (a mnohdy omezenými) finančními prostředky, které s využitím vhodných nástrojů marketingu mohou efektivně vynakládat anebo mohou také zdroje rozšířit (o dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů jednotlivých ministerstev i krajů, o granty, peníze ze strukturálních fondů EU, o soukromé prostředky atd.). A to vždy na základě jasného »podnikatelského« záměru, ve kterém na základě analýzy všech podmínek města nebo obce prokáží, že na jedné straně tyto zdroje objektivně potřebují

32

Aby se městům a obcím dařilo optimálním způsobem skloubit dostupné zdroje s povinností plnit všechny svěřené úkoly, nebylo by od věci, aby ve své činnosti moderní metody marketingového řízení využívaly. a na druhé straně je dokáží racionálně využít. Měly by se také snažit, aby na území města nebo obce realizovalo svoji činnost co nejvíce podnikatelských subjektů, odvádějících tam daně, jejichž část tvoří také mnohdy důležitý zdroj financování všech městských nebo obecních aktivit. To znamená vytvářet pro tyto podnikatelské subjekty vhodné prostředí k podnikání. Zároveň by municipality měly mít schopnost buďto vlastními silami nebo s pomocí poradenských organizací analyzovat úroveň činnosti podnikatelských subjektů, jejich ekonomickou stabilitu a zájem o dlouhodobé podnikání na jejich teritoriu, aby náklady vynaložené na vytvoření vhodného podnikatelského prostředí nebyly vyšší než přínos daného subjektu. Aby bylo využití marketingu při řízení života měst a obcí komplexní, je potřeba také analyzovat vztahy mezi skupinami »zákazníků« a úrovní i rozsahem poskytovaných hmotných statků a služeb a zároveň úroveň činnosti managementu měst a obcí i pracovníků jednajících se všemi typy »zákazníků«, kteří využívají poskytované produkty. Těmto různorodým segmentům nabízí obec čtyři základní typy vlastního produktu. Především je to úroveň samotného města nebo obce jako celku, poskytujícího tržní i netržní služby. Dále je to sám městský nebo obecní úřad jako instituce, která poskytuje zákazníkům »komplexní servis«. Současně je město či obec místem veřejné politiky a různých dalších »politik«, řízených městským nebo obecním úřadem (politika bydlení, kulturní politika, politika pro udržení vhodných

životních podmínek občanů apod.). Město nebo obec je rovněž místo poskytování služeb jako orgánu státní správy. Navíc při rozhodování o tom, kterému segmentu jaké služby poskytne, musí zvažovat případné dopady takového rozhodnutí na jiné segmenty. Například vybudování obchodního střediska na jednom konci města může zcela změnit nákupní chování obyvatel a ohrozit podnikatele, majitele malých obchodů ve stávajícím nákupním centru obce, a způsobit tak degradaci úrovně tohoto centra, například z hlediska jeho atraktivnosti pro návštěvníky obce a podobně. ROZHODUJE VSTŘÍCNOST K LIDEM Všichni to známe: Nevrlý a neochotný úředník vrhá špatné světlo na celý úřad. A mnohdy neprávem. Kdyby měl úřad zpracován kodex korporátní kultury (corporate identity), jako jedno ze základních východisek pro marketingovou komunikaci, občan by nemohl odcházet nespokojen. A to nemluvíme o rozvinutí všech prostředků a forem řízené práce s veřejností (odborně Public Relations) jako jednoho z nástrojů marketingové komunikace! Když není občan o sebelépe připravené službě, podmínkách jejího využití či o servisu úřadu kvalitně informován, nebo když má dokonce zkreslené informace, pak jako by úřad neexistoval. Proto je důležitá komunikace jako součást marketingu o způsobu vlastní práce úřadu, o rozsahu jím poskytovaných služeb, rozsahu pracovní doby jeho odborných útvarů atd. Základním předpokladem však jsou kvalifikovaní, zkušení a vstřícní zaměstnanci. Ke komunikaci lze dnes využívat nejen klasických metod, ale zejména moderních výpočetních a komunikačních technologií. Je to především komunikace po internetu, informace na webových stránkách úřadu a v poslední době také rozšiřující se počet míst se službami Czech Pointu, dále pak rozesílání hromadných SMS, MMS zpráv atd. Povinným informačním zdrojem zůstává pochopitelně úřední deska. Používají se i další nástroje, jako jsou různé zpravodaje, místní rozhlas, regionální televizní vysílání, regionální noviny a časopisy, brožury, letáky. Důležitá je také prezentace města nebo obce a rozvíjení jejich image na různých kulturních, sportovních a společenských akcích, na výstavách i veletrzích, na tiskových besedách atd. Důsledně uplatňované marketingové principy v činnosti municipalit a využívání vhodných marketingových nástrojů a metod v jejich řízení určitě pomohou zvyšovat úroveň produktů, konkurenceschopnost a přitažlivost daného místa a dokonce celé oblasti. To znamená, že také pomohou vytvářet dlouhodobý loajální vztah spokojených vnějších i vnitřních »zákazníků«, podnikatelů, investorů, návštěvníků a občanů k danému městu nebo obci. Je to významný předpoklad jejich dalšího úspěšného rozvoje a zviditelnění regionu navenek. ■ M I L O S L AV VA Ň Á K MILAN KAŠÍK Vysoká škola finanční a správní v Praze

prosinec 2008

MO32_33

27.11.08

1:12 PM

Page 33

marketing a jednotný vizuální styl

TÉMA

Suvenýry typické pro region

FOTO: ARCHIV

P

rovozovatelé turistických atraktivit a služeb, informačních a kulturních center a dalších subjektů nabízejí od letošního listopadu upomínkové a prezentační předměty, které charakterizují České Budějovice. Novými českobudějovickými suvenýry jsou například Poněšická pálenka ve speciálních upomínkových lahvičkách s vyobrazením Černé věže, Samsonovy kašny nebo loga města České Budějovice apod. Unikátem jsou také jihočeské čokoládové bonbóny plněné touto pálenkou z dílny Zuzany Navarové. »Podle našeho návrhu by tyto suvenýry vždy měly mít jednotící prvek – štítek s logem města a označením SUVENÝR v několika jazykových mutacích,« uvedl Ing. Petr Stumpf, projektový manažer Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR). Jihočeská centrála cestovního ruchu při jejich tvorbě spolupracovala s regionálními výrobci a řemeslníky, kteří produkují zajímavosti pro region typické a svým způsobem ojedinělé. Zároveň uspořádala workshop – pracovní setkání těchto výrobců s potenciálními odběrateli – konečnými prodejci z řad hoteliérů, galerií, informačních center a dal-

Novým českobudějovickým suvenýrem je i Poněšická pálenka ve speciálních upomínkových lahvičkách s vyobrazením Černé věže, Samsonovy kašny nebo loga města České Budějovice.

ších subjektů. Pro zjednodušení distribuce předmětů od výrobců k zákazníkům bude sloužit objednávkový systém suvenýrů přes internet. Projekt Podpora vývoje tematických českobudějovických suvenýrů, v jehož rámci upomínkové předměty vznikly, z 80 % finančně podpořilo statutární město České Budějovice z dotačního programu na podporu cestovního ruchu v roce 2008. Jeho celkové náklady činily 150 tisíc korun. »Poptávka po suvenýrech, které chyběly v turistické nabídce města, vycházela z potřeb poskytovatelů služeb v oblasti cestovního ruchu, kteří mají zájem nabízet upomínkové předměty v prostorách svých provozoven. K propagaci je bude využívat i statutární město České Budějovice a JCCR například na výstavách a veletrzích cestovního ruchu, prezentacích či při setkáních s významnými hosty. Prozatím je to pilotní projekt pro město České Budějovice, po vyhodnocení jeho úspěšnosti budeme zvažovat jeho případné rozšíření v celém Jihočeském kraji,« uzavřel projektový manažer Ing. Petr Stumpf. /sk/

Praha 11 s novým stylem

P

o Obvodním ředitelství Městské policie Praha 11, obšírnější fotogalerie a přehled plánovaných akcí i kvalitněji zpracovaná mapa Jižního Města. Od 1. ledna 2009 se bude muset novým jednotným vizuálním stylem řídit každý zaměstnanec Úřadu MČ Praha 11. Tištěné materiály městské části – vizitkami počínaje přes diplomy, děkovné listy, pozvánky až po reklamní předměty, plakáty nebo billboardy budou snadno identifikovatelné a budou spolu navzájem graficky korespondovat. »Obsah sdělení je sice nejdůležitější, ale grafická úroveň a její jednotná forma, díky které si každý materiál občané automaticky přiřadí ke konkrétní firmě či úřadu, by měla být samozřejmostí,« zdůraznil starosta Dalibor Mlejnský. /jo/

prosinec 2008

MO-000760

FOTO: WEB MČ PRAHA 11

rvním počinem v realizaci jednotného vizuálního stylu (JVS), který schválila rada Městské části (MČ) Praha 11, je od letošního listopadu nová podoba webových stránek. »Nejde jen o jejich grafické zpracování, ale přibyly nové rubriky. Ty původní jsme se snažili inovovat tak, aby byly uživatelsky co nejvíce přátelské a prakticky využitelné,« říká starosta městské části Dalibor Mlejnský. Novinkou je možnost zasílat MMS zprávy, jejichž prostřednictvím mohou občané upozornit například na vandalismus, rozbitý chodník či nepořádek v ulicích a další nedostatky, s nimiž se na území městské části setkají. Lidé pak mohou na stránkách sledovat řešení daného problému. Pro lepší komunikaci s Úřadem MČ Praha 11 vznikla rovněž rubrika Otázky a odpovědi. K novému webu také patří podrobnější informace

33

MO34_35

27.11.08

1:13 PM

Page 34

SPRÁVA A ROZVOJ

O sociální bydlení se musejí postarat obce

Občas je slyšet postesk, že u nás neexistuje bytová politika na celostátní ani na místní úrovni. Je pravdivý? Samozřejmě to pravda není. První koncepce bytové politiky vznikla v roce 1997 a od té doby se pravidelně aktualizuje. Děje se to i nyní, část tohoto dokumentu se mění. Návrh bude předložen vládě do konce letošního roku.

■

Stejná stížnost se týká absence pojmu sociální byt a na místní úrovni sociální politiky. Pojem »sociální byt« v našem zákonodárství skutečně neexistuje, protože se používá mnohem lepší pojem »byt pro sociálně vymezené skupiny«. Pokud jde o obce, mají své individuální rozvojové plány, navazující na územní plány nebo na integrované plány rozvoje města, a v jejich rámci mívají i zpracovanou rozvojovou koncepci bytové politiky. Ale žádný zákon jim to neukládá. Obce sociálními byty disponovat mohou a záleží jen na nich, zda si nějaké pro tyto účely vyčlení. ■ I nadále by tedy mělo zůstat bydlení pro sociálně potřebné jen na obcích a nikoli jako státem daná povinnost? ■

Stát žádné byty nevlastní, ale cíleně podporuje určité typy sociálního bydlení. Obce v tom mají určitou volnost, není řečeno, jaký typ bydlících tam musí být, je řada alternativ. Jsou obce, které po podpoře tohoto typu bydlení vehementně sáhly a chtěly by na ně víc peněz, ale jsou bohužel i takové, které to nezajímá.

FOTO. JAN ŠTOLL

Deregulace dlouho zamrzlých nájmů se dala do pohybu a začaly se objevovat první problémy. Ukazuje se, že nástroje určené na řešení složitých sociálních situací leckde nestačí a je nutné vytvořit nové. O tom, jak dál postupovat a jakou roli v tomto procesu sehrávají obce, hovoříme s ředitelem odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj Ing. Pavlem Rakoušem.

Dá se ale očekávat, že s postupující deregulací nájemného bude potřeba těchto bytů stoupat. Nakolik pokročila úvaha, že by deregulace skončila o dva roky později, než se původně předpokládalo? Intenzivně uvažujeme o tom, že by se ve vybraných velkých městech a ve Středočeském kraji deregulace o dva roky prodloužila, skončila by až v roce 2012. Důvod je ten, že poslední skok zvýšení nájemného bude dost strmý, proti původním předpokladům větší, než se předpokládalo. Nečekalo se totiž, že průměrné ceny nemovitostí, od nichž se zvyšování nájemného odvozuje, porostou tak rychle. Zároveň víme, že se zvýší skupina domácností, která bude závislá na nějaké státní pomoci, protože lidé nebudou schopni náklady na bydlení utáhnout. Je to daň za to, že narovnáváme tržní ceny. Ale lze předpo■

Některá města už dnes poukazují na to, že v určitých lokalitách mají byty, které je obtížné obsadit, a to za nynější nájemné, říká Ing. Pavel Rakouš.

kládat, že se s rostoucím nájemným se zároveň uvolní spousta bytů. Některá města už dnes poukazují na to, že v určitých lokalitách mají byty, které je obtížné obsadit, a to za nynější nájemné. Čemu tento odklad pomůže? Není to jen oddálení problému? Tak, jak roste nájemné, přibývá skupina domácností v nájemních bytech závislých na sociálních dávkách. Dnes je takových domácností téměř 70 tisíc a v dalších letech se jejich počet nepochybně zvýší. Donedávna převažovaly takové, kde byli oba manželé nezaměstnaní. Od letošního roku se v této množině začínají výrazně objevovat i rodiny, kde je alespoň jeden zaměstnán, a dále domácnosti důchodců. Tento nárůst je velmi prudký. Dnes a denně odpovídáme na desít-

■

✄ OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně 9 % DPH). Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.

ADRESA

KÓD:

1017

OBJEDNAVATELE:

PLATBY:

FAKTURA

PLATEBNÍ KARTA

SIPO

NÁZEV ORGANIZACE:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE , Č. P.: OBEC:

PSČ:

PROFESE:

PRO FAKTURACI:

IČ: DIČ: Č. ÚČTU:

ADRESA

PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

TITUL:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo

KONTAKT:

TELEFON: E-MAIL:

ULICE , Č. P.: OBEC:

SLOŽENKA

spoj. č.

Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

ZPŮSOB

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO ) NE )

MO34_35

27.11.08

1:13 PM

Page 35

SPRÁVA A ROZVOJ ky dotazů rozhořčených nájemníků, zejména z Prahy, kteří nám vyčítají, co jsme si to dovolili a ptají se, jak mají nájemné utáhnout, když na to jejich příjem nestačí. Míra tohoto problému je vyčíslitelná penězi z nedostačujících dávek, ale mnohem důležitější a měřitelný problém je v rovině psychologicko-politické, vyplývající z pocitu lidí, že jsou v naprosto bezvýchodné situaci a mají velmi krátkou dobu na nějaké řešení. Zároveň se zjišťuje, že existují lidé, kteří nedosáhnou na existující sociální dávky. Každá sociální dávka, byť sebelépe vymyšlená, většinou pokryje 95 % potřebných, ale vždy tu zůstane určitá skupina lidí, kterým nepomůže, protože podmínky pro její poskytnutí se míjejí s realitou. Odklad proto pomůže vytvořit centrální nástroje pomoci a lidé dostanou tři roky času na řešení své situace. Víme, že naše nové připravované nástroje se budou rozebíhat tři roky, proto je žádoucí poslední deregulační krok rozložit na delší dobu, aby se problémy tolik nekumulovaly.

jsou v centru, bez úprav neoplývají atraktivností. Jenže těch se města téměř úplně zbavila. Není paradoxem dnes stavět znovu levné bydlení, když už tu jednou bylo? K tomu nemohu nic dodat, je to tak.

■

Prodej bytů dosavadním uživatelům nadále probíhá, za ceny podstatně nižší, než jsou u bytů z nové výstavby. Proč? Zákon to nezakazuje, obce svobodně nakládají se svým majetkem. Je pravda, že obce, které dostaly byty od státu zadarmo, je prodávaly relativně levně. Důvodem ale bylo i to, že v 90. letech bylo nájemné tak nízké, že z jeho výnosů nebylo možné se o bytový fond starat, a obce se ho radši zbavily. Nyní už ten důvod neexistuje a myslím si, že s výjimkou severních Čech a severní Moravy jsou dnes ve všech městech nad 30 tisíc obyvatel nájmy už tak vysoké, že základní reprodukci majetku lze z výnosů pořídit. Nevidím proto žádný důvod, proč ještě prodávat za nižší ceny. Je ale pravda, že lidé, kteří si dnes tyto byty kupují, se odvolávají na dřívější ceny a považují za nespravedlivé, mají-li zaplatit víc.

Nemohly by jako sociální nebo basic byty posloužit ty v panelových domech? Ne-

Takže byty se budou dál prodávat jejich uživatelům. Je to věc obcí. Chtěl bych ale upozornit na jeden vážný problém: Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů vznikl proto, aby se mohly převádět do vlastnictví družstevní byty; následně se upravil tak, aby se podle něho mohly prodávat i individuálně obecní byty do soukromého vlastnictví. Tento zákon má ale mnoho negativ. Protože se byty prodávaly levně, koupil si je téměř každý, ale zároveň tím vyčerpal své finanční prostředky. Dnes se ukazuje, že společenství vlastníků, zejména ta vzniklá z uživatelů obecních bytů, mají problémy. Mezi nabyvateli existují velké sociální rozdíly a mnozí nejsou schopni dávat finanční prostředky do fondů oprav a údržby. Proto nabádám obce, pokud uvažují o dalších prodejích, aby šly aspoň cestou prodeje domu jako celku.

O jakých nástrojích hovoříte? Je to celý soubor. Třeba příplatek majitelům bytů na bydlení těch nájemníků, kteří mají větší a atraktivní byt, ale nelze je přestěhovat. Taková skupina obyvatel existuje – jsou to především lidé zdravotně handicapovaní, s bytem uzpůsobeným jejich potřebám, a lidé staří. Majitel bytu by dostával vyrovnávací příplatek do výše místně obvyklého nájemného, zatímco nájemník by platil méně. Bude se to ale týkat jen úzce vymezené skupiny obyvatel. Dalším nástrojem je výstavba tzv. basic bytů se státní podporou. Půjde o byty, které mají veškeré vybavení, ale jen základního standardu, tedy levné, stavěné v méně atraktivních lokalitách. Měly by se stavět v malých skupinkách, maximálně po 18 bytech, rozptýleně po městě, aby nevznikala gheta.

■

jaké fázi zpracování jsou návrhy na sociální pomoc v důsledku deregulace, o nichž jste hovořil? Bude to celý komplex opatření. Čeká nás ještě připomínkové řízení a nějaké legislativní úkony, takže do vlády by se mohl celý návrh dostat asi v polovině příštího roku.

■ Pokud se posune termín deregulace nájemného, nebude nutné změnit příslušný zákon? Ano, je nutné zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu novelizovat. Novelu nemůže iniciovat naše ministerstvo, protože při standardním legislativním procesu by vše trvalo nejméně jeden a půl roku. My ale potřebujeme, aby tato novela nabyla účinnosti nejpozději do konce dubna 2009, protože jinak už nelze poslední deregulační krok zastavit. Je proto nutné jít cestou poslanecké iniciativy; pan ministr už jednal s některými parlamentními kluby a zdá se, že tu existuje dost značná a průřezová podpora.

Proč jsou zrušeny kategorie, slevy na vyšší patra bez výtahů, na byty se zkosenými stropy, nacházející se v ulicích zatížených hlukem, nerozlišují se byty suterénní, nezateplené, a jediným hlediskem je poloha domu? Kategorizace bytů byla zrušena už v roce 2002. To ostatní stanovuje cenový výměr ministerstva financí. Zákon č. 107 z roku 2006 jen říká, jak se nájemné vypočítává, je nástrojem k tomu, aby vlastníci mohli v krátké době dosáhnout vyššího, tržního nájemného. Nemá říkat nic o tom, jak je byt vybaven. Ostatně až deregulace skončí, bude se nájemné sjednávat dohodou. Nebude pravděpodobně existovat žádný závazný předpis, podle něhož by se tvořilo, měřítkem bude cena v místě a čase obvyklá. Pokud se obě strany nedohodnou, mají rozhodovat soudy. ■

■

J I Ř I N A O N D R Á Č K O VÁ

MO-000762

■

■

■V

prosinec 2008

35

MO36_37

27.11.08

1:14 PM

Page 36

SPRÁVA A ROZVOJ

Bezmocné stáří? Žádný byznys! Na volné místo v domově důchodců v České republice momentálně čeká 46 tisíc lidí. Zaplnili by větší okresní město.

D

ům klidného stáří sv. Anny v Sousedovicích na Strakonicku stojí na kopci, aby k němu nemohla velká voda. Ředitelka domova Olga Medlínová ví, o čem mluví. Když v roce 2002 objížděla s reportérským blokem povodní zničené obce, chtěla starým lidem bez střechy nad hlavou pomoci i jinak než burcujícími reportážemi v Listech Strakonicka. Pověsila tedy novinařinu na hřebíček a začala shánět peníze. Výsledkem je nynější budova, pohledná navenek a komfortní uvnitř. Stěny v budově i okolo ní lemuje zábradlí, aby se věkem oslabení lidé měli při chůzi čeho přidržet. Ve výtahu a v koupelnách jsou sedačky a speciální držadla. V jízdě na kolečkových křeslech nebrání žádné prahy, takže se dá pohodlně vyjet až na zahradu. Venku dělá seniorům společnost hodný psík, speciálně vycvičený retrívr ke starým lidem. Ve voliéře jsou okrasné slípky a v kotci králíci. »Chtěli jsme, aby se to tady co nejvíc podobalo prostředí, odkud lidé přišli, když jim vlastní chalupy vzala povodeň,« komentuje Olga Medlínová záplavu havěti, z níž většina pochází ze sponzorských darů. Jen kocour Franta přišel sám a už tu zůstal. PENÍZE DALA CIZINA Dům klidného stáří vznikl za 15 měsíců přebudováním opuštěné školy z počátku minulého století. To ale vědí jenom místní. Z oprýskané ruiny je teď elegantní stavba se všemi atributy moderní architektury, včetně prosklených verand, obložených dřevem. Investice přišla na 30 milionů korun. Většina peněz pochází ze zahraničí. Olga Medlínová říká, že přišly doslova z nebe. Poskytla je křesťanská společnost Charita z Nizozemska, Německa a Itálie z fondů na pomoc obětem živelních katastrof. »Dokončit stavbu včas, aby peníze nepropadly, byl souboj s časem. Otevírali jsme v květnu 2004, v únoru 2003 se poklepalo na základní kámen,« popisuje vypjatou situaci Medlínová. S lítostí připomíná, že někteří z původních zájemců o místo v domově se jeho otevření nedožili. V domově nyní bydlí 40 seniorů. Dalších osm z okolních obcí přiváží každé ráno mikrobus, protože zařízení funguje také jako seniorská »školka«. Příbuzní tak mají jistotu, že je přes den o jejich blízké postaráno. Dostanou včas léky, mají teplé jídlo a společnost. Klidné stáří pro seniory v Sousedovicích by nevzniklo bez projektu za půldruhého milionu korun, které na samém začátku poskytl Výbor dobré vůle Olgy Havlové. Zařízení objektu zaplatil stát z prostředků ministerstva práce a sociálních věcí. Dlažbu, obkladačky a vodovodní baterie věnovali sponzoři z firem na Strakonicku. Příběh se šťastným koncem je vlastně metodický návod, jak postupovat při budování podobných zařízení

36

v Česku. Případné investory totiž stát rozhodně nehýčká. Zákon o sociálních službách sice loni přejmenoval domovy důchodců na domovy pro seniory, což zní méně tvrdě, ale čísla o nevyřízených žádostech do nich nejsou o nic méně dramatická. M Í S TA N E J S O U »Na čekací listině domovů pro seniory v Česku je takřka 46 tisíc uchazečů,« uvádí aktuální statistiku Ing. Anna Červenková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. »Seniorských domovů je u nás 400 a v nich necelých 40 tisíc míst,« dodává. Na volné místo se v průměru čeká tři až pět let. Uprázdní se zpravidla tehdy, když někdo z klientů domova zemře. Cynicky řečeno: Ani kdyby se všichni současní obyvatelé domovů pro seniory naráz odebrali na onen svět, nedalo by se vyhovět všem čekatelům. Šest tisíc míst by tak jako tak chybělo. Nových míst bylo loni v ČR vybudováno pouze 433. S pořadníkem do domova pro seniory je to stejné jako při čekání na transplantaci orgánů. Vůbec nejhorší stav je v Praze, která má nejvyšší podíl obyvatel nad 65 let, což je oficiální věková hranice pro seniory. »Máme 260 míst a 1500 nevyřízených žádostí,« ilustruje situaci v hlavním městě ředitelka Domova pro seniory v Praze Chodově Ing. Jaroslava Hálová. Celková kapacita seniorských domovů v Praze je tři tisíce míst, v přepočtu pojmou necelá tři promile obyvatel hlavního města. Takřka polovina zařízení se nachází mimo území Prahy. Pozemky v přilehlých obcích jsou levnější a dá se tam snáze sehnat ošetřovatelský personál. ROZHODNE LÉKAŘ Když je o volné místo taková nouze, velela by logika žádat o něj v předstihu, dokud má člověk dost sil vyběhat si potřebná razítka. Tak jednoduše to ale nejde. Uchazeč musí splňovat souběh dvou podmínek. Být ve starobním důchodu a mít od lékaře potvrzení o špatném zdravotním stavu. Oficiálně se tomu říká bezmocnost. Ta je buď částečná, převážná nebo úplná. Příspěvek státu na ni se pohybuje od dvou do jedenácti tisíc korun a stát ji vyplácí poskytovateli péče, tedy domovu seniorů. Příspěvek na bezmocnost může čerpat i člen rodiny, pokud se stará o příbuzného doma. Tuto vymoženost poskytuje od loňska zákon o sociálních službách. Pro řadu rodinných příslušníků je přesto neproveditelná. Poskytovat odbornou péči celodenně v bytě bez odpovídajícího zázemí je něco jiného, než když se o bezmocného člověka střídá školený personál v osmihodinových směnách. Mnoho nesoběstačných seniorů žádné příbuzné nemá. Osamělí lidé mají v domovech pro seniory přednost před uchazeči s rodinou.

N E S O B Ě S TA Č N Ý K A Ž D Ý PÁT Ý Ing. Anna Červenková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí ve studii o domovech pro seniory uvádí, že různým stupněm zdravotní bezmocnosti je postižena zhruba pětina občanů nad 65 let věku. Neobejdou se tedy bez péče někoho jiného. Odhadem je to takřka 300 tisíc lidí vzhledem k celkovému počtu občanů ve věku od 65 let výše. Seniorů u nás podle zjištění Českého statistického úřadu (ČSÚ) žije takřka 1,5 milionu. »Senioři se na počtu obyvatel České republiky podílejí 14,6 procenta. Už za dva roky, tedy v roce 2010, by měl tento podíl dosáhnout 16 procent. V roce 1990 to bylo 12,6 procenta,« dokumentuje dramaticky rostoucí zastoupení nejstarší věkové skupiny v Česku demograf Mgr. Kryštof Zeman, Ph. D., z ČSÚ. Za vším je znepokojivě nízká porodnost. »V roce 2010 by měl být poprvé v historii počet seniorů vyšší než počet dětí do 14 let,« dodává k tomu výzkumná pracovnice Ing. Anna Červenková. Odhaduje, že ústavní péči, ať už v domovech pro seniory nebo v léčebnách pro dlouhodobě nemocné bude tou dobou, tedy už za dva roky, potřebovat 113 tisíc seniorů a v roce 2010 dokonce 136 tisíc. Současných 40 tisíc míst v domovech pro seniory kryje necelou třetinu potřeby. Místa v seniorských domovech jsou na území republiky rozmístěna nerovnoměrně. Relativně nejlépe jsou na tom ve Zlínském kraji, kde na jedno místo čeká jeden uchazeč. V Praze a na Plzeňsku jsou to už tři lidé. S TÁT Š E T Ř Í , K R A J E TA K É Je-li situace tak naléhavá, proč se s řešením otálí? Jaromír Jech, výkonný místopředseda Svazu měst a obcí (SMO) ČR, říká, že vypáčit v současnosti dotace od státu na výstavbu domovů pro seniory je prakticky nemožné. »Stát se zbavil odpovědnosti za domovy důchodců jejich převedením na kraje a obce. Poskytuje jim příspěvky na provoz těchto zařízení, na výstavbu nových však nikoli. Připravujeme mezinárodní konferenci, kde chceme ukázat, jak tyto investice financují státy Evropské unie,« dodává výkonný místopředseda SMO. Domovy pro seniory v Česku provozují kraje, obce nebo církev. Peníze na nové objekty si každý shání sám. Kraje mají výhodu v tom, že jejich rozpočet je vyšší. Starostové měst a obcí musí čekat, až zda jim kraje něco přidělí. Pokud kraje nějaké peníze najdou, použijí je na výstavbu vlastních zařízení pro seniory, stěžuje si Jaromír Jech na přístup krajů. Soukromí investoři se do budování domovů zatím nepustili. Výjimkou je rezidenční komplex luxusních bytů pro seniory v Průhonicích u Prahy. Součástí areálu nazvaného Residence Classis je ošetřovatelské centrum, v němž klient za pobyt platí 49 tisíc korun měsíčně. Průměrný starobní důchod v ČR v současnosti činí 9111 korun, uvádí Česká správa sociálního zabezpečení.

prosinec 2008

MO36_37

27.11.08

1:14 PM

Page 37

SPRÁVA A ROZVOJ

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

pro seniory postupně. Celkem by tu chtěli umístit stovku lidí. »Požádali jsme o dotaci a dostali ji. I tak ale musíme čtvrtinu nákladů zaplatit ze svého, takže jsme si vzali půjčku,« vysvětluje. Zdatnějším seniorům pro klidné stáří lépe vyhovuje dům s pečovatelskou službou. Jsou to bytové domy uzpůsobené klidnému životu pro soběstačné důchodce. Za malometrážní byt lidé platí nájem a mají pod jednou střechou různé služby. Třeba holiče nebo pedikúru. Mohou se stravovat v jídelně nebo si vařit sami. O pobyt v nich je také enormní zájem, například v Praze se čeká deset let.

Po více než roce rekonstrukčních prací a stavebních úprav byl klientům a personálu předán do užívání největší objekt Ústavu sociální péče v Brtníkách na Děčínsku. Historická budova byla postavena na sklonku devatenáctého století.

K L I E N T P L AT Í T Ř E T I N U Náklady na pobyt seniora v klasickém domově v současnosti v průměru činí kolem 20 tisíc korun. Z toho sám klient zpravidla platí kolem osmi tisíc korun. O zbylou část se rozdělí stát formou příspěvku na bezmocnost a zřizovatel, tedy kraj, obec nebo církev. Významnou položkou v nákladech je pravidelný přísun čistého prádla. Pokud starobní důchod nestačí na úhradu poplatků v domově, doplácejí peníze za seniora příbuzní či obec. Proto starostové požadují, aby klienti domovů měli v obcích tr-

valý pobyt. Každý nový občan přinese obecnímu úřadu státní příspěvek zhruba sedm tisíc korun ročně. Ani to zpravidla nestačí k pokrytí doplatku k hubenému důchodu. O bezmocného opuštěného člověka se jeho domovská obec musí ze zákona postarat. Starosta Třebechovic pod Orebem Ing. Jiří Němec říká, že neexistuje domov pro seniory, který by obci přinášel zisk. Přesto se do výstavby takového zařízení pustil, i když obec na jeho provoz doplácí statisíce korun ročně. »Máme i tělocvičnu,« říká pyšně o areálu s 55 lůžky. Třebechovice budují zázemí

V Y S C H LÝ F O N D Nouze je v tomto případě překvapivá. Výstavbu bytů, určených pouze seniorům, totiž obcím dotuje přímo státní rozpočet, takže nemusejí čekat, až co dostanou oklikou z kraje. Ale předseda Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) JUDr. Jan Wagner má špatnou zprávu: »Na tento dotační titul nám vláda naposledy přidělila peníze v roce 2003. Od té doby jsme pro domy s pečovatelskou službou nedostali ani korunu. Přitom v letech 2000–2003 vzniklo s naší podporou 6394 bytů v domech s pečovatelskou službou.« Obce tehdy dostaly na každý z bytů státní příspěvek až 700 tisíc korun. Možnost poskytovat dotaci obcím na pečovatelské domy vláda sice nezrušila, ale za posledních pět let na ně peníze nenašla. ■ MICHAL OLBRICH

Malým obcím kyne další pomoc Menší venkovská sídla, pro něž je určen Program rozvoje venkova, mohou od začátku příštího roku spoléhat i na poradenské služby nově se utvářejících agentur pro zemědělství a venkov.

U

ž od 1. ledna 2009 má v gesci Ministerstva zemědělství ČR (MZe) začít v krajském členění fungovat síť agentur pro zemědělství a venkov s tím, že na okresní úrovni budou pracovat jejich oddělení. Toto uspořádání má v podstatě kopírovat síť dosavadních zemědělských agentur a pozemkových úřadů MZe a jejich pracovišť – odborů v jednotlivých okresech, k jejichž redukci podle sdělení ministerstva nedojde (seznam těchto pracovišť je k dispozici na webu MZe www. mze.cz pod odkazem Zemědělské agentury).

ZKUŠENOSTI, KTERÉ SE HODÍ Mluvčí MZe Mgr. Petr Vorlíček v názvu transformovaných agentur zdůrazňuje slovo »venkov«. »Zemědělské agentury se už teď ve svém zaměření více posouvají do oblasti venkova. Jako příklad lze uvést aktivní loňskou i letošní účast jejich pracovníků v krajských komisích v rámci soutěže Vesnice roku včetně udělování Oranžové stuhy za spolupráci obcí se zemědělskými subjekty,« říká mluvčí a pokračuje: »Mimo klasickou spolupráci se zemědělskými subjekty předpokládáme zvýšenou spolupráci agentur zejména

prosinec 2008

Agentury pro zemědělství a venkov zůstanou součástí státní správy, a proto své služby budou poskytovat zdarma. s malými obcemi, které podle našeho názoru mají největší problémy v oblasti poradenství a informací. Samozřejmě bude záležet i na zájmu obcí.« Stěžejní činností agentur pro zemědělství a venkov mimo dosavadní náplně budou navíc i služby, které umožní maximálně čerpat podpory z Programu rozvoje venkova. Jakkoliv je tento program určen obcím do 500 obyvatel, mluvčí ministerstva tvrdí, že agentury budou servis a informace poskytovat i ostatním sídlům ve venkovském prostoru, stejně jako dalším případným subjektům (jednotlivci, místní akční skupiny, neziskové organizace apod.), které se na agentury obrátí se žádostí o pomoc. »V tomto ohledu by agentury

ve svém přístupu k zájemcům o servis a informace neměly činit žádné rozdíly,« poznamenává Mgr. Petr Vorlíček. Zároveň zdůrazňuje, že agentury pro zemědělství a venkov zůstanou součástí státní správy, a proto své služby budou poskytovat zdarma. »Bude na obci či kterémkoliv jiném žadateli, zda se se žádostí o pomoc obrátí na agenturu pro zemědělství a venkov, nebo na privátní subjekt,« připomíná mluvčí. Podle jeho slov však samozřejmě nelze zajistit, aby například žádosti o dotace, připravované s pomocí pracovníků těchto agentur, byly v procesu přijímání a posuzování jakkoliv zvýhodňovány – a nebude možné garantovat ani jejich přijetí. K DOSAŽENÍ V KAŽDÉM OKRESE »Výhodou agentur pro zemědělství a venkov je, že až na výjimky začnou pracovat v každém okrese, takže se pro malé obce stanou snadno dosažitelné. Bude možné se na ně obracet i v širší problematice venkovského prostoru (součinnost obcí a zemědělců, v podstatě všech subjektů v agrárně potravinářském komplexu). Věříme, že si obce cestu k našim agenturám najdou. Ze strany MZe podnikáme veškeré kroky k tomu, aby se tak stalo už v prvním pololetí příštího roku,« uzavřel Mgr. Petr Vorlíček. ■ I VA N RY Š AV Ý

37

28.11.08

10:18 AM

Page 38

SPRÁVA A ROZVOJ

Premiéra soutěže předčila očekávání

jišťuje městys, aniž by si za to cokoliv účtoval. »Dá se říci, že sdružení DUPY DUB v čele s jeho organizátorkou Kateřinou Kulhánkovou k nám přivedlo nové prorodinné aktivity,« shrnuje starosta.

Hned několik dobrých zpráv zaznělo minulý měsíc při slavnostním vyhlášení výsledků prvního ročníku celostátní soutěže Obec přátelská rodině a o dva týdny později na konferenci, která se pod stejným názvem a za mediálního partnerství měsíčníku Moderní obec věnovala zobecnění zkušeností nejlepších účastníků soutěže.

S

hrňme si tyto povzbuzující informace: Už při premiéře soutěže se do jejího prvního ročníku přihlásilo 218 obcí, což předčilo i největší očekávání. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí RNDr. Petr Nečas a předseda Stálé komise pro rodinu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Bc. Tomáš Kvapil za vyhlašovatele soutěže vyjádřili vůli pokračovat v soutěži i příští rok. Zatímco pro prorodinné aktivity mělo ministerstvo práce a sociálních věcí letos připraveno 80 mil. Kč, v příštím roce (bude-li mu to Poslaneckou sněmovnou schváleno při třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2009) by to mělo být o dalších 35 milionů víc. A konečně: Místopředseda Svazu měst a obcí (SMO) ČR a předseda jeho Komory obcí Josef Bezdíček na zmíněné konferenci veřejně deklaroval zájem SMO stát se jedním z vyhlašovatelů soutěže a aktivně ji podporovat.

V DUBU SE DAŘÍ OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Historicky prvním vítězem soutěže Obec přátelská rodině v kategorii obcí do 500 obyvatel je městys Dub v okrese Prachatice. Zdá se až neuvěřitelné, kolik užitečné a prospěšné práce lze odvádět ve prospěch místních lidí v malém sídle se čtyřmi stovkami obyvatel. Kladné body si tento městys v soutěži připsal například i za to, že kromě mateřské školy si udržel i malotřídní základní školu (1. až 5.

ročník), v níž je integrováno několik dětí s mentálním postižením a kombinovanými vadami. Starosta Antonín Řádek si pochvaluje spolupráci radnice s obecně prospěšnou společností STROOM Dub (Společnost Trvalého Rozvoje Osob s OMezením), která od roku 2006 zajišťuje pomoc a podporu osobám v nepříznivé sociální nebo zdravotní situaci, provozuje chráněné dílny, věnuje se adekvátním vzdělávacím aktivitám a pracovní rehabilitaci a pořádá i příměstský letní tábor. Je příznačné, že na svých internetových stránkách www.stroomdub.cz v odkazu Podporují nás uvedla tato společnost na prvním místě právě městys Dub. Jiným příkladem, jak podpora radnice neziskové organizaci může být přínosem snad všem místním obyvatelům, je činnost občanského sdružení DUPY DUB. To v Dubu provozuje mateřské centrum (na venkově zcela ojedinělé). Za zmínku určitě stojí i to, že centru mohou rodiče bez obav a zdarma svěřit své děti, když si potřebují například vyřídit záležitosti na vzdáleném úřadě, navštívit lékaře, obstarat větší nákup apod. V centru se také koná řada vzdělávacích kurzů pro rodiče – a hlavně mladé maminky. Starosta však upozorňuje i na další formy vzdělávání, například na rekvalifikační kurzy informačních technologií pro rodiče s malými dětmi. Všechny kurzy jsou pro účastníky zcela zdarma včetně hlídání dětí během výuky. Prostory pro pořádání těchto vzdělávacích akcí za-

BEZ DOBROVOLNÉ PRÁCE BY TO NEŠLO Porotu soutěže však také zaujal místní pěvecký sbor Dubské ratolesti, v němž se společně scházejí děti, rodiče, prarodiče i lidé se zdravotním postižením. Body v soutěži obec získala rovněž za podporu prevence domácího násilí a aktivního otcovství, rozvoj komunity i besedy určené ke zvyšování manželské a rodičovské kompetence. »Malé obce na mnohé dotační tituly prostě nedosáhnou. Překážkou bývá vysoký podíl spolufinancování nebo nutnost předfinancování. Efektivní čerpání těchto peněz by, byť i na malé obci, musel obstarávat specializovaný tým, který si dovolit nemůžeme. Pomoci nám však mohou místní aktivní sdružení a jejich dobrovolná práce. Proto je náš městys podporuje například tím, že jim za minimální nájemné poskytuje vhodné prostory,« konstatoval Antonín Řádek. H R O Z N Ě J O V I C E Z A S K O Č I LY MINISTERSTVO Překvapení organizátorům soutěže Obec přátelská rodině připravil osadní výbor Hroznějovice z místní části Hluboké nad Vltavou. Ačkoliv regule soutěže s účastí osad a místních částí jako se sídly bez právní subjektivity nepočítaly, pět desítek obyvatel Hroznějovic se domluvilo a přesto přihlášku do Prahy na ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo. Při slavnostním listopadovém vyhlašování výsledků soutěže v Poslanecké sněmovně však zástupci osadního výboru nakonec nechyběli. Jak uvedl ministr RNDr. Petr Nečas a potvrdil i předseda Stálé komise pro rodinu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Bc. Tomáš Kvapil, mimořádná aktivita Hroznějovických prostě nešla přehlédnout, a tak osadní výbor od vyhlašovatelů soutěže obdržel alespoň čestné uznání. Jaroslav Stropnický z osadního výboru na náš dotaz vysvětlil, že jejich přihláška do soutěže obsahovala dva projekty: Hrozen plný nápadů a Hroznějovický košík. První pro-

FOTO: ARCHIV

MO38_39

Takové výrobky dokážeme vyrobit, chlubí se lidé z chráněných dílen centra STROOM Dub. Fungují tam keramická, tkalcovská, šicí a rukodělná dílna, stejně jako kuchyně, truhlárna, prádelna, mandl a žehlírna.

38

Osadní výbor Hroznějovice aneb Návrat do idylických starých časů. V osadě oddělené od města Hluboká nad Vltavou rozlehlými lesy žije pouze 52 obyvatel.

prosinec 2008

MO-0007

MO38_39

28.11.08

10:18 AM

Page 39

SPRÁVA A ROZVOJ my, jako je masopust, pálení čarodějnic, výlety nebo oslavy Dne matek.

Soutěž Obec přátelská rodině První ročník celostátní soutěže Obec přátelská rodině byl letos 15. května (při příležitosti Mezinárodního dne rodiny) vyhlášen Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Stálou komisí pro rodinu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve spolupráci s Asociací center pro rodinu a Sítí mateřských center. Soutěž mj. navazuje na projekt Sdružení salesiánů spolupracovníků nazvaný Obec pozorná rodině. Smyslem soutěže Obec přátelská rodině je motivovat obce k uskutečňování a podpoře prorodinných aktivit. Přihlášené obce jsou rozděleny podle počtu obyvatel do pěti kategorií, v každé z nich je vyhlášeno po jednom vítězi s právem používat titul Obec přátelská rodině. S vítězstvím v každé kategorii se pojí i finanční odměna v podobě neinvestiční dotace na projekt pro podporu rodiny ve výši od 0,5 do 2 mil. Kč (v závislosti na soutěžní kategorii). Přihlášené obce se hodnotí například podle toho, zda zřídily vlastní zařízení poskytující služby pro rodinu (mateřská centra, jesle, mateřské školy apod.) a jak je podporují, jaké v obci existují příležitosti k volnočasovým aktivitám dětí i dospělých, jak je tam zajištěna doprava obyvatel za nákupy a službami, na úřady, do škol a do zaměstnání, zda a jak obec podporuje rodiny v bytové oblasti, co se tam dělá pro bezbariérovou veřejnou dopravu, bezbariérové chodníky, vstupy do úřadů nebo obchodů, jakými formami se v obci čelí negativním vlivům na děti a mládež, jaká je tam úroveň péče o seniory, mladé maminky, jak se v obci uplatňuje prevence proti domácímu násilí apod. Více informací na www.obecpratelskarodine.cz.

jekt je zaměřen na pravidelnou zájmovou činnost dětí a mládeže. »Chtěli jsme vytvořit nabídku alternativy dosavadního způsobu trávení volného času dětem a mládeži žijícím na venkově, v oblasti ohrožené sociální izolací, s absencí možností realizovat své zájmy v místě bydliště. Děti a mládež v této oblasti Hlubocka mají minimum možností naplnit svůj volný čas jinak než pobytem na ulici, nemohou rozvíjet svou osobnost prohlubováním svých zájmů. Ti všichni jsou tak handicapováni proti svým vrstevníkům ve

MO-000738/A

městě prakticky ve všech oblastech života,« vysvětluje Jaroslav Stropnický. A jeho spolupracovnice z osadního výboru Katarína Hylenová doplňuje: »Zvolili jsme k tomu cyklus osmi tvořivých dílen zaměřených na aktuální tematiku v průběhu celého roku – například netradiční úpravu dárků, zhotovování sušené vazby, výrobu masek na masopust, adventní dekorace apod. Nabízíme však dětem i zájmové kroužky veselé noty a písničky, Šikovné ruce a Keramická dílna.« Projekt Hroznějovický košík využívá osvědčené for-

MALÁ SÍDLA A JEŠTĚ MÉNĚ PENĚZ Oba projekty jsou financovány z rozpočtu osadního výboru, grantů Jihočeského kraje, podpory sponzorů i města Hluboká nad Vltavou. Hlubocká radnice na každého obyvatele osady poskytuje ročně 1000 Kč, přičemž s těmito penězi může osadní výbor nakládat podle vlastního rozhodnutí. Částku lze vynásobit koeficientem 1,2, jestliže se osada zaváže na vlastní náklady udržovat veřejnou zeleň. Osadní výbor navíc z rozpočtu města dostává i 13 800 Kč na krytí svých provozních nákladů. »Hlavně se však opíráme o velký počet dobrovolně odpracovaných hodin několika málo nadšenců. Současná legislativa i veřejné mínění jsou malým osadám velmi dlužny. Podpora životu na venkově by měla být adresnější a pestřejší ve všech směrech. Centrální vesnice a města by měly mít za povinnost podporovat rozvoj svých satelitů programově, a ne pouze z povinnosti jako nějaký přívažek. Bohužel rozvoj osad je možný jen za cenu dobrovolné a bezplatné práce místních obyvatel, jako je tomu u nás, a to si mylíme, že jsme pouze z prvních, kde vztah osada-město začíná uspokojivě fungovat,« uzavřeli oba zástupci osadního výboru Hroznějovice Jaroslav Stropnický a Katarína Hylenová. ■ I VA N RY Š AV Ý

28.11.08

9:36 AM

Page 40

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Cesty městy: Oceněné projekty spojuje nápaditost i smysluplnost V letošním, již 7. ročníku soutěže Cesty městy byly uděleny i dvě zvláštní ceny. Cenu Moderní obce získalo statutární město Olomouc za komplexní projekt preference městské hromadné dopravy a poskytování jízdních informací cestujícím, který co do rozsahu nemá v ČR obdoby. Cena společnosti 3M Česko, s. r. o., patří statutárnímu městu Most za architektonicky inovativně pojatou okružní křižovatku, jejíž netradiční řešení však vůbec nic nemění na základní funkci této dopravní stavby – významně snížit riziko vzniku dopravních nehod a přispět k plynulejšímu a bezpečnějšímu provozu.

O

všechny tyto požadavky podařilo sladit v jeden harmonický celek. Na něm se prokázalo, že unikátní estetické řešení vůbec nemusí být v rozporu s hlavním smyslem takové dopravní stavby, totiž výrazně snížit rizika vzniku dopravních nehod, zvýšit kapacitu křižovatky a přispět k plynulejšímu provozu. To ocenila i odborná hodnotící komise soutěže Cesty městy a statutárnímu městu Most za tento úspěšný projekt udělila zvláštní cenu společnosti 3M Česko, s. r. o. V září tak zástupci města mohli při slavnostním ceremoniálu vyhlašování výsledků letošního ročníku soutěže Cesty městy ve Šternberku na Moravě převzít od společnosti 3M Česko interaktivní radarovou značku 3M DFS 700, což je preventivní dopravní zařízení informující řidiče o okamžité rychlosti jeho vozidla a připomíná mu v daném úseku silnice předepsané omezení rychlosti.

kružních křižovatek v České republice rychle přibývá jako hub po dešti. Až se někdy může zdát, že mnohé z nich jsou si podobné jako vejce vejci. V Mostě však takový dojem nezískáte. Malá okružní pětiramenná křižovatka na Chomutovské ulici, kterou město předloni vybudovalo s vydatnou pomocí z fondu PHARE (evropská dotace kryla 75 % nákladů na realizaci, které dosáhly celkové výše 17,1 mil. Kč, zbytek byl uhrazen z městského rozpočtu), nemá běžný kruhový tvar, nýbrž je ladně protažena do délky s jakoby zeštíhleným pasem. Společnost MM Projekt v roli autora projektu prokázala invenci i v tom, jak se zhostila úkolu vyřešit křížení dvou hlavních městských komunikací (z nich jedné dvoupruhové) nad tramvajovou tratí a jak v tomto prostoru pamatovat i na chodce.

U N I K ÁT N Í Ř E Š E N Í V M O S T Ě N E M Í Ř Í MIMO REALITU Vedoucí magistrátního odboru investic a údržby Ing. František Jirásek oceňuje, že se

FOTO: ARCHIV

MO40_41

Inovativní tvar okružní křižovatky v Mostě se velmi zamlouval i odborné hodnotící komisi soutěže Cesty městy. Křižovatka v současné vánoční výzdobě má nyní opět jinou, neméně zajímavou tvář.

40

D O TA C E J S O U M I L É , A L E N Ě K D Y MOHOU POZLOBIT Stavbu oceněné okružní křižovatky provedla společnost SWITELSKY stavební, s. r. o., odštěpný závod Dopravní stavby ZÁPAD. Obchodní ředitel odštěpného závodu Petr Chvojka připomíná, že tato okružní křižovatka měla hned několik specifik. »Bylo třeba respektovat mimoúrovňové řešení celého staveniště, kde se vlastně nedalo nikam uhnout s provizorními komunikacemi a vše muselo být řešeno po stávajících komunikacích. Nejsložitější bylo asi křížení s tramvajovou tratí, která vede pod mostem a umožňovala jen minimální dopravní omezení,« poznamenává Petr Chvojka. I u dopravních staveb tohoto druhu bývá podle něho nedostatečná příprava projektů, které jsou většinou dotaženy jen do fáze dokumentací pro stavební povolení. »Druhý velký problém vidím v dlouhé době mezi přípravou projektu a schválením dotací k jeho realizaci. Tato doba může trvat řádově i několik let a skutečný stav na místě staveniště už pak leckdy bývá úplně jiný,« dodává obchodní ředitel. V případě Mostu však chválil dobrou spolupráci s vedením města a jeho

schopnost se domlouvat se zhotovitelem na různých operativních ústupcích z obou stran. Financování z programu PHARE totiž s sebou na stavbu přineslo množství předem daných pravidel a termínů, které rozhodně neodpovídaly roční době, v níž se projekt právě nacházel. Originální, netradiční pojetí dopravních staveb však v Mostě uplatňují i v jiných lokalitách. »U nás můžete najít okružní křižovatky například s vestavbou sochy koně jako propagace místního hipodromu. Na jiné okružní křižovatce zase uvidíte historické hodiny, solitérní kámen či lavičku se sochami milenců... V podobných řešeních zajišťujících zklidňování dopravy ve městě a zvyšování její bezpečnosti pokračujeme i nadále. Chystáme například osvětlení většiny opřechodů pro pěší i rekonstrukce starší či budování nových podchodů,« uzavřel šéf magistrátního odboru investic a údržby Ing. František Jirásek. OLOMOUC SE PYŠNÍ I N T E L I G E N T N Í M I Z A S TÁV K A M I Projektu Rozvoj městské hromadné dopravy (MHD) v Olomouci jsme se již částečně věnovali (viz MO č. 8/2008, str. 34 – pozn. redakce). Připomeňme, že systémem preference MHD tam bylo vybaveno 12 stávajících světelně řízených křižovatek a jedno nově vybudované světelné signalizační zařízení. Na dopravně velmi zatížené Třídě Svobody se pro MHD vyhradily samostatné značené pruhy. Celkem 51 zastávek MHD bylo osazeno informačním systémem. Ten sestává z inteligentních elektronických označníků, jak zní přesné pojmenování pro světelné (a velmi přehledné) informační panely, na nichž naskakují údaje o blížících se spojích, jejich případném zpoždění či o mimořádných událostech v dopravě na území města, výlukách apod. Proto takto vybavené zastávky získaly nárok být nazývány »inteligentní«. Vnitřním i vnějším informačním zařízením jsou rovněž vybavena všechna vozidla MHD. Jak ve Šternberku na Moravě při přebírání Ceny Moderní obce pro »hanáckou metropoli« uvedl první náměstek primátora Olomouce Mgr. Svatopluk Ščudlík, díky tomuto komplexně pojatému modernímu dopravnímu systému dnes v Olomouci tramvaje a autobusy MHD nabírají nanejvýš jednominutové zpoždění. NEBYL TO KROK STRANOU Jakkoliv nyní už plně rozběhnutý projekt patří k nesporným úspěchům města, jeho počátky nebyly zcela snadné. Mgr. Svatopluk Ščudlík vysvětluje: »Část veřejnosti totiž zprvu negativně vnímala zrušení parkovacích a odstavných stání na Třídě Svobody v souvislosti s vybudováním vyhrazených BUS pruhů. Praxe však, myslím, dostatečně

prosinec 2008

MO40_41

28.11.08

9:36 AM

Page 41

V rámci projektu Rozvoj MHD v Olomouci byly zakoupeny i tři nízkopodlažní tramvaje.

zastávky. Důležité je i podrobně zmapovat signální plány, následně je upravit, nastavit míru zpoždění, při níž ještě jsou vozidla MHD preferována tak, aby ostatní provoz na komunikacích nebyl neúměrně omezen. »Prostě je třeba najít kompromis,« poznamenává Mgr. Svatopluk Ščudlík. »Prvotní nastavení v převážné většině případů je na základě teoretických poznatků – to hlavní přichází až ve zkušebním provozu, v konkrétních situacích. Je třeba brát v úvahu i současně se vyskytující částečné nebo úplné uzavírky komunikací, které mohou ovlivňovat nastavení jednotlivých křižovatek, někdy příznivě, častěji však nepříznivě. Samozřejmostí by následně měla být reakce dopravce – zkrácení jízdních dob v jízdních řádech.« Podobně hovoří i Ing. Jan Zoňa ze společnosti ELTODO dopravní systémy: »Ponaučení je jasné: Čas investovaný do přípravné fáze, počínaje kvalitním zpracováním záměru ze strany města až po zpracování projektové dokumentace, se výrazně pozitivně projeví v části realizace. Časové úspory a komfort cestujících MHD s minimálním dopadem na individuální dopravu je toho nezvratitelným důkazem.«

FOTO: ARCHIV

prokázala, že to nebyl krok stranou, ale že BUS pruhy mají svá opodstatnění na této dopravně snad nejzatíženější komunikaci ve městě.« Ing. Jan Zoňa, vedoucí obchodu a marketingu společnosti ELTODO dopravní systémy, s. r. o., která byla autorem projektu i zhotovitelem díla, při zpětném ohlédnutí považuje za největší oříšek koordinaci výstavby. »V rámci projektu se rekonstruovalo 14 světelných křižovatek a budovalo 51 zastávkových označníků, vybavilo se 130 vozů MHD a za plného provozu se upravila řídicí ústředna. Výstavba probíhala ve všech částech města současně, což znamenalo zátěž jak pro nás, jako realizátora, tak pro obyvatele města. Skloubit vše tak, aby nedošlo k dopravnímu kolapsu, bylo opravdu náročné,« říká. Ing. Jan Zoňa si netroufá odhadnout, pro jak velká města se podobně pojaté projekty vyplatí. »Spíš vše závisí na dopravních poměrech v daném sídle,« míní. »Obecně lze jistě říci, že kde má město vlastní MHD, lze o těchto projektech uvažovat. Samozřejmostí však je zvážení ekonomického přínosu.« Je-li tento projekt brán jako svým způsobem pilotní, jaké poučení z jeho přípravy, realizace a prvních zkušeností z fungování vyplývá? První náměstek olomouckého primátora zdůrazňuje, že je nutno věnovat pozornost zejména majetkoprávním vztahům k pozemkům, které jsou dotčeny pokládkou přípojek elektrické energie pro inteligentní

FOTO: ARCHIV

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Inteligentní elektronické označníky jsou v Olomouci už na 51 zastávkách městské hromadné dopravy.

prosinec 2008

S T Ř E T Y N E B Y LY A N I S PA M ÁT K Á Ř I V Olomouci vědí, že informační systém nemůže pokrýt celé město, ani všechny linky MHD. Mnohdy se mezi sousedními zastávkami nacházejí kritické úseky, kde může vznikat zpoždění tramvají či autobusů. Pro správně podanou informaci cestujícím je proto mnohdy nutné ošetřit tyto úseky virtuálními body, ve kterých se zjišťuje odchylka od jízdního řádu. Tyto body a čas průjezdu však musí být definovány v jízdních řádech dopravců. Olomouc má druhou největší památkovou rezervaci v celé České republice. Zasahuje celý historický střed města. Projekt preference MHD však pro ni neznamená žádné ohrožení, protože byl uskutečněn na její vnější hranici – Třídě Svobody. Jiná situace platí pro informační systém. Téměř všechny tramvajové zastávky se totiž nacházejí uvnitř památkové rezervace, a proto bylo nutné s památkáři předem projednat vzhled i barevné provedení světelných informačních panelů. Pokud by nějaké jiné město zvažovalo podobný projekt uskutečnit, co by si napřed mělo zvážit, ujasnit, zjistit? ptali jsme se dále

Mgr. Svatopluka Ščudlíka. »Do projektu informačního systému je nutno zapojit všechny dopravce,« zdůraznil. »V Olomouci byl pro pilotní projekt vybrán dominantní dopravce MHD – Dopravní podnik města Olomouce, a. s. Nyní se nám však ukazuje, že cestující by měli být na daných zastávkách informováni o všech spojích, tedy i o linkách jiných dopravců, kteří participují na integrovaném dopravním systémuę, V preferencích je rovněž třeba si podrobně rozebrat a určit kritická místa, která nepříznivě ovlivňují jízdní doby prostředků MHD a dále si podle konkrétních místních podmínek stanovit míru zpoždění, při které ještě budou tramvaje a autobusy v signálních plánech křižovatek preferovány před ostatními účastníky silničního provozu,« uzavřel první náměstek olomouckého primátora Mgr. Svatopluk Ščudlík. Projekt Rozvoj MHD v Olomouci si vyžádal celkové náklady ve výši bezmála 141 mil. eur (bez DPH). Evropský regionální rozvojový fond jej podpořil ze 75 %, zbylou částku uhradilo město ze svého rozpočtu. ■ I VA N RY Š AV Ý

Výsledky 7. ročníku soutěže Cesty městy Sídla nad 3000 obyvatel 1. Krásná Lípa a Hranice 2. Letovice 3. Hlinsko ■ Sídla do 3000 obyvatel 1. Louňovice (okes Praha-východ) ■ Zvláštní ceny Cena Moderní obce: Olomouc Cena společnosti 3M Česko: Most Soutěž Cesty městy je pořádána Nadací Partnerství, postavení generálního partnera přijala společnost Škoda Auto, a. s., oficiální záštitu poskytlo Ministerstvo dopravy ČR-BESIP. Partnery soutěže jsou: společnost 3M Česko, Zdravá města, obce, regiony ČR, město Šternberk, Svaz měst a obcí ČR a agentura ProSign. Mediálním partnerem od samého vzniku soutěže je odborný měsíčník Moderní obec. Základní informace o všech projektech, které byly do soutěže přihlášeny, najdete na www.nadacepartnerstvi.cz pod odkazy Programy – Dopravní program – Soutěž Cesty městy /databáze projektů). ■

ZDROJ: NADACE PARTNERSTVÍ

41

27.11.08

1:14 PM

Page 42

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Připravuje se nový zákon o ochraně ovzduší Chystaný nový zákon o ochraně ovzduší by měl nahradit stávající platný zákon č. 86/2002 Sb. Přijetí této zásadní normy, upravující jednu z nejvýznamnějších složek životního prostředí vyžaduje široce pojatou odbornou i laickou veřejnou diskusi.

S

konkrétním návrhem (paragrafovým zněním), který bude k dispozici na počátku roku 2009, se budou moci seznámit rovněž představitelé obcí a krajů a uplatnit k němu relevantní připomínky. Jaké jsou tedy hlavní předpoklady pro přijetí nového zákona o ochraně ovzduší, dosavadní a očekávaný postup příprav a některé významné navrhované nástroje.

P Ř E D P O K L A D Y N O V É P R ÁV N Í Ú P R AV Y Z výsledků každoročních zpráv o stavu životního prostředí jednoznačně vyplývá, že právní nástroje zakotvené ve stávajícím zákoně o ochraně ovzduší jsou z hlediska národních i mezinárodních cílů a závazků v oblasti ochrany zdraví a životního prostředí nedostatečné. Stávající zákon zejména postrádá nástroje pro řešení některých významných kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (především silniční doprava a kotle v domácnostech), individuální přístup k významným znečišťovatelům a provázanost imisní situace na emise jednotlivých zdrojů v území a jejich povolování. Dalším důvodem pro novelizaci zákona jsou požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, které musí být převzaty do národních právních řádů do června 2010, a připravované revize směrnice 2001/81/ES o národních emisních stropech, která předpokládá uložit jednotlivým členským států EU nové emisní stropy pro vybrané znečišťující látky s plněním k roku 2020. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) proto již zhruba rok připravuje komplexní a systematické nástroje zlepšování stavu ovzduší v ČR. Tento úkol vyplývá i z Národního programu snižování emisí České republiky (kapitola 6.3.2.). P O S T U P P Ř Í P R AV Základní předpoklady a teze nové právní úpravy (viz rámeček) byly shrnuty ve věcném záměru zákona, který byl prezentován na řadě odborných konferencí. Přibližně od poloviny roku 2008 připravuje odbor ochrany ovzduší ve spolupráci s legislativním odborem MŽP návrh paragrafového znění. V prosinci by mělo proběhnout vnitřní připomínkové řízení na ministerstvu životního prostředí, připomínkovým místům vně rezortu bude návrh zaslán v průběhu ledna 2009. Termín stanovený pro předložení návr-

42

hu do vlády je březen 2009. Nabytí účinnosti zákona se předpokládá od 1. 1. 2010. N AV R H O VA N É N Á S T R O J E Návrh zákona stejně jako stávající předpis zakotvují imisní limit jako nepřekročitelnou /slovy zákona »nejvýše přípustnou« – viz § 2 odst. 1 písm. j) zákona č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů/ úroveň znečištění ovzduší v určitém místě. Tuto zákonnou konstrukci potvrdil i Městský soud v Praze, který v květnu 2008 zrušil územní rozhodnutí na dopravní stavby na Pankrácké pláni v Praze mj. z důvodu překračování imisních limitů pro oxidy dusíku a překračování limitů hluku bez adekvátně nastavených podmínek povolení pro zlepšení tohoto (protiprávního) stavu.1) Návrh zákona se snaží výrazně lépe než stávající norma reagovat na fakt, že imisní limity se v řadě oblastí překračují i přesto, že všechny významné zdroje znečišťování emisí spolehlivě plní své emisní limity.2) Návrh zákona zejména počítá s tím, že při překročení imisních limitů stanoví orgán ochrany ovzduší v povolení k provozu významnějších zdrojů přísnější emisní limity nebo emisní limity pro další látky nad rámec prováděcího předpisu, případně též zpřísní technické podmínky provozu. Tato povinnost se týká zdrojů nově povolovaných i zdrojů stávajících, kterým úřad ve správním řízení změní povolení k provozu. Je to princip převzatý ze zákona o integrované prevenci (ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb.). Zásadní novinkou jsou tzv. kompenzační opatření. Provoz nového významného zdroje znečišťování ovzduší může být v oblasti s překračovanými imisními limity povolen pouze tam, kde dojde k určitým technickým nebo netechnickým opatřením, které povedou ke snížení úrovně znečištění (na svém jiném zdroji nebo zdroji jiného provozovatele či jiná opatření) zajišťující alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění. Jde fakticky o úlevu proti přísné zákonné konstrukci nepřekročitelných imisních limitů a možnost umístění nového zdroje i tam, kde by v souladu se zákonem povolen být nikdy nemohl. Výtky Městského soudu v Praze, který zrušil výše uvedené územní rozhodnutí v oblasti s překročenými imisními limity, vůči orgánu ochrany ovzduší jsou tak vlastně institucionalizovány tímto zákonným požadavkem. Soukromoprávně dohodnutá kompenzační opatření se pak musí promítnout do podmínek povolení nového zdroje, případně i do zdroje stávajícího, na kterém se kompenzuje.

ILUSTRAČNÍ FOTO: DAN NIKOLOV

MO42_43

Ministerstvo životního prostředí již zhruba rok připravuje návrh nového zákona o ochraně ovzduší, který by měl mimo jiné přispět ke snižování imisí v České republice.

Dalšími nepřímými nástroji ke snižování nadlimitní zátěže určité oblasti je princip dočasných povolení (maximálně na 15 let, v případě spaloven odpadů na 5 let) a možnost změny nebo zrušení povolení z podstatných důvodů. Rovněž bude odstraněna úřady i veřejností tolik kritizovaná vázanost změny povolení orgánu ochrany ovzduší na změnu stavebního či obdobného povolení. R E G U L A C E D O P R AV Y Nová právní úprava se snaží zareagovat i na dosud v zákoně zcela opomíjený zdroj znečišťování ovzduší, kterým je silniční doprava. Přitom její vliv na kvalitu ovzduší neustále stoupá vzhledem k pokračujícímu nárůstu výkonů především individuální automobilové dopravy.3) V návrhu zákona se objevuje několik nástrojů, které by měly na tuto skutečnost zareagovat. Zejména je to vydávání povolení orgánu ochrany ovzduší k umístění stavby dopravní komunikace a zakotvení konceptů tzv. nízkoemisních zón a zpoplatnění vjezdu do center měst. Tyto dva koncepty úspěšně fungují například v 26 německých městech, Stockholmu, Londýně (více info na www.lowemissionzones.eu). Je vhod-

Základní body, které byly zadáním pro přípravu nového zákona individuální přístup k významným zdrojům znečišťování ovzduší, ■ řešení dosud opomíjených kategorií zdrojů, ■ možnost širšího využití plánů snižování emisí a emisních stropů (na zdroj, provozovnu, skupinu zdrojů a území), ■ zpřísnění emisních limitů a technických požadavků na provoz zdrojů v návaznosti na kvalitu ovzduší, ■ zpřísnění požadavků na kvalitu paliv, ■ zefektivnění programů snižování emisí, ■ revize systému poplatků (posílit stimulační a zachovat fiskální funkci). ■

prosinec 2008

MO42_43

27.11.08

1:14 PM

Page 43

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Jak můžete ovlivnit návrh právní normy

Z

předchozího článku vyplývá, že ministerstvo životního prostředí chystá návrh paragrafového znění zákona o ochraně ovzduší a hodnocení dopadů regulace. Znamená to, že se v brzké době objeví v elektronické knihovně a bude možné jej připomínkovat. Protože se nová právní úprava úzce dotkne postavení obcí na poli ochrany životního prostředí, mohou starostové v diskusi s ministerstvem uplatnit řadu podnětů, které by mohly podobu navrhované právní normy ovlivnit. Jak na to? né, respektive kvůli trvalému překračování imisních limitů v centrech měst přímo nutné, jej aplikovat v českém prostředí. P R O G R A M Y Z L E P Š O VÁ N Í K VA L I T Y OVZDUŠÍ Dosavadní zkušenosti s fungováním krajských programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO) ukázaly jejich zásadní nedostatek – neefektivita z důvodu koncepčnosti (rozuměj nezávaznosti) a nedostatečné provázanosti s územním plánováním a povolovacími procesy na jednotlivé zdroje znečišťování ovzduší. PZKO budou zahrnovat kromě obecné části také část závaznou. Ta bude obsahovat emisní stropy pro vymezená území a vybrané kategorie zdrojů, které se v dané oblasti na imisní situaci podílejí nejvýznamnějším způsobem. Z PZKO musí vycházet orgány ochrany ovzduší při povolování nových zdrojů znečišťování ovzduší, stejně jako by mělo být zásadním podkladem pro orgány územního plánování. Další novinkou je změna subjektu, který krajské programy pořizuje. Je jím MŽP ve spolupráci s daným krajem. ■ Poznámky 1 ) Viz rozsudek čj.: 10 Ca 32/2006 – 143. Soud stavebnímu úřadu, resp. orgánu ochrany ovzduší nevytýká samotný souhlas s umístěním stavby za situace, kdy jsou imisní limity pro některé znečišťující látky překročeny. Nedostatek však spatřuje v absenci závazných podmínek tohoto souhlasu, které by (podloženy příslušnými důkazy) přispěly ke snížení zatížení dotčeného území na únosnou úroveň, tedy na úroveň imisních limitů. Stavebnímu úřadu pak soud vytýká, že jednotlivá podkladová stanoviska (zejména k hlukovému a imisnímu zatížení území) nehodnotil ve svém souhrnu, zvláště v případě, když se již současná zátěž blíží nebo dokonce překračuje limitní hodnoty. 2) Viz článek Bernard, M.: Jak imisní situace nehraje s emisními limity, Via Iuris online, 19.12. 2007 http://www.viaiuris.cz/index.php?p=msg&id =191 3) Podle klasifikace NFR se silniční doprava podílela v roce 2006 na emisích NOx 32 %, VOC 23 %, PM10 33 % a PM 2,5 46 %, v roce 2007 se podílela na emisích prašných částic společně s otěry pneumatik a sekundárním znečištěním 34 %, u NOx rovněž 34 %.

MICHAL BERNARD odbor ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí ČR

prosinec 2008

H O D N O C E N Í D O PA D Ů R E G U L A C E V mnoha státech běžně při přípravě zákonů fungují konzultace s odborníky i se širokou veřejností (například ve Velké Británii viz www.betterregulation.cz). V ČR sice podobná praxe doposud není obvyklá, zákony se připravují mnohokrát takřka »od čistého stolu«1). Přesto by však už od podzimu 2007 všechna ministerstva měla zveřejňovat věcné záměry i návrhy zákonů a umožnit, aby se k nim všichni vyjádřili. Navíc by měla návrhy diskutovat s těmi, kteří se setkávají s aplikací zákonů v praxi a nejlépe vědí, kde vznikají problémy – to mohou být starostové, pracovníci nevládních organizací nebo podnikatelé. Na jejich práci také mnohdy mají přijaté právní předpisy největší dopad. Už v listopadu 2007 totiž přijala vláda svým usnesením tzv. Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA – z anglického Regulatory Impact Assessment) a současně začalo ministerstvo vnitra ověřovat metodiku pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů (podrobnosti jsou na www.mvcr.cz). Podstatné je, že se také změnila legislativní pravidla vlády, podle kterých se řídí přijímání zákonů ve vládě. Cílem Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (dále jen obecné zásady) je zlepšit tvorbu regulace. Je zejména nutné zvažovat, zda by nebylo vhodnější využít jiných prostředků, než je regulace právní. Jednoduše – nemá docházet k legislativním smrštím jako doposud. Výsledkem má být kvalitní zákon, nikoli neustále měněné nestabilní předpisy. P O V I N N O S T I M I N I S T E R S T VA Ministerstvo, které připravuje návrh nového zákona nebo jeho významnou novelu, od začátku musí postupovat v souladu s obecnými zásadami. Tak by mělo být zajištěno, že budou vznikat jen potřebné předpisy. Součástí hodnocení dopadů zákonů jsou konzultace s odbornou i laickou veřejností. Není možné, aby ministerští úředníci, kteří mnohdy nepřijdou s praxí do styku, byli schopni reagovat na všechny požadavky. Cílem konzultací je lépe seznámit veřejnost s připravovanou právní úpravou a její aplikací. Konzultace mohou mít nejrůznější formy – zveřejnění dokumentů na webových stránkách, kulaté stoly s odborníky nebo

vzdělávací semináře. V každém případě by měl být současně s návrhem zákona k dispozici obecný vysvětlující text, který by umožnil každému sdělit jeho podněty. Základní formou jsou písemné připomínky, které se posílají příslušnému ministerstvu. Upozorňuji však, že hodnocení dopadů (RIA) se týká až těch materiálů, jejichž příprava začala po listopadu 2007 (funguje přechodné období). L E G I S L AT I V N Í P R AV I D L A V L Á D Y Celý proces tvorby návrhů nových zákonů, jejich novel a také přípravu vyhlášek a nařízení ministerstev je upravován Legislativními pravidly vlády (viz www.vlada.cz). Tato pravidla řeší i zapojování veřejnosti do přípravy zákonů – především říkají, jak mají být návrhy zveřejňovány a jak má být naloženo s připomínkami občanů nebo obcí. K D E N A J D E T E P Ř I P R AV O VA N É PŘEDPISY Všechny připravované dokumenty jsou k dispozici na Portálu veřejné správy2) – v tzv. elektronické knihovně vlády (eklep). Na tomto místě se zveřejňují jak tzv. věcné záměry, tak propracovanější návrhy zákonů. K těmto dokumentům může každý v určité lhůtě (15 dní pro věcný záměr nebo návrh zákona) sdělit svoje písemné připomínky (můžete je poslat elektronicky nebo poštou). Avšak pozor – na připomínky jsou poměrně přísné nároky. Musejí být formulovány jednoznačně a konkrétně, je nutno je řádně odůvodnit. Je-li požadováno nahradit určitý text jiným textem, musí být navržena nová formulace. Navíc by se měly připomínky rozdělit na obecné a konkrétní (k jednotlivým bodům zákona). Tento požadavek chápu jako příliš restriktivní a pokud by ministerstva trvala na jeho plném dodržování, může to způsobit, že veřejnost se o konzultace přestane zajímat. Formulovat návrh textu zákona je totiž nadmíru obtížné a mnohdy se to nedaří ani zákonodárcům či legislativcům. Veřejnost by měla úřadům spíše předkládat návrhy na řešení, která by tvůrci zákonů měli dopracovat do konkrétních paragrafů. Připomínky veřejnosti by měly být ve finále vypořádány, a když je to vhodné, měl by v souladu s nimi být návrh nebo věcný záměr upraven.3) ■ Poznámky 1) K tomu například JUDr. Tomáš Richter. LL.M. Ph.D., Právní rozhledy 3/2007. 2) www.portal.gov.cz nebo http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf, kde je Knihovna připravované legislativy. 3) Podrobnosti lze najít v publikaci Jak se podílet na přípravě (nejen) zákonů, www.eps.cz.

VENDULA ZAHUMENSKÁ doktorandka na katedře práva životního prostředí Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Brno

43

27.11.08

1:17 PM

Page 44

V Palárikově se platí jen za to, co se vyhodí Je to buď novinářská kachna nebo senzace. To si řekne snad každý, kdo se seznámí s čísly o snižování množství komunálního odpadu, které vyprodukuje malá slovenská obec u Nových Zámků – Palárikovo.

A

novinářů, kteří se o případ Palárikova zajímají a chtějí odhalit tajemství ekologického úspěchu, má starosta obce Mgr. Jozef Derňár už plné zuby. Již se mu donekonečna nechce vysvětlovat, jak se obci podařilo být malým zázračným ostrůvkem čistoty v moři odpadků. Od roku 2002 do roku 2008 sa tam snížilo množství odpadu z 285 kg na 75 kg na obyvatele a rok. V průběhu posledních čtyř let v obci, kde žije necelých pět tisíc obyvatel, poklesl objem odpadu, který se odváží na skládky, až o 60 %. Do separovaného sběru druhotných surovin sa zapojilo 98 % občanů. Tomuto číslu věří málokdo. Je však pravdivé. Před několika měsíci sdružení Greenpeace spolu s Ministerstvem životního prostředí SR pripravily akci s názvem Vyčistíme si Slovensko. Během několika týdnů (v dubnu 2008) bylo zlikvidováno více než tisíc černých skládek odpadu. Dalších asi 5000 skládek odpadu všeho druhu stále leží tam, kde nemá. V této souvislosti se palárikovský příklad jeví ako sci fi. Není. Palárikovo už »nakazilo« dalších 30 okolních obcí. ZAČALO TO V ROCE 2000 Tenkrát obec musela zrušit starou skládku odpadu. Vzhledem k tomu, že se změnila legislativa v oblasti nakládání s odpady a již se nemohly využívat staré skládky, muselo zastupitelstvo hledat jiné možnosti. Přímo na referátu životního prostředí obecního úřadu se sešli lidé, jejichž dlouhotrvající nadšení pro věc bylo a je hnacím motorem systému práce s odpady. Duší celého projektu je Ing. Iveta Markusková.

FOTO: BRANISLAV MOŇOK

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Třídění odpadu je na základní škole samozřejmostí.

Přesvědčit lidi, aby se chovali ekologicky, není jednoduché, zejména v lokální, komunální sféře. Samozřejmě byly potřebné i peníze. Ale předtím se v obci asi 50 mladých lidí dohodlo, že připraví informační materiály, uskuteční přednášky, besedy a budou každého obyvatele informovat o tom, že je třeba separovat odpad a kompostovat biologický odpad. Bioodpady tvořily v obci počátkem nového tisíciletí najvětší složku komunálního odpadu. A proč zbytečně platit za to, co se dá ještě zužitkovat? To byl dobrý argument. První investicí obce byla kromě projektu nového systému nakládání s odpady také koupě štěpkovače (drtiče) větví. V roce 2004 obec zavedla separovaný sběr druhotných surovin. Ale ještě předtím si zajistila jejich odběr. A na všechny komodity – od papíru až po autovraky – má odběratele. JAK PŘESVĚDČILI OBČANY Všechno něco stojí, i ta nejlepší myšlenka. Inspiraci o postupném snižování odpadu a základní informace získali aktivisté, environmentalisté v obci od nevládní organizace Priatelia Zeme. Kampaň Smer k nulovému odpadu na Slovensko dorazila ze světa. Koncepci Zero Waste (v angličtině nulový odpad) podepsali a dodržují například na Novém Zélandě. Na »nulu«, čímž se myslí posílat minimum odpadu na skládky, se chce dostat i Canberra, hlavní město Austrálie a okresy Del Norte a Santa Cruz v Kalifornii v USA. V roce 2004 se k nim připojilo Palárikovo. Stále však nemáme odpověď na otázku, jak obec presvědčila občany? Prostřednic-

FOTO: BRANISLAV MOŇOK

MO44_45

Sklo, papír, kovy, plasty, bioodpad separují i návštěvníci místního hřbitova.

44

tvím plateb. Plať jen za to, co vyhodíš. Tak to funguje. Od roku 2002 obec diferencovala poplatky za komunální odpad. Rodina, která se nezapojila do separovaného sběru, platila za každého svého člena 270 Sk ročně, ty domácnosti, co se zapojily, jen 170 Sk ročně. V roce 2005 v obci zavedli množstevní sběr a lidé platí výlučně za odpad, který je třeba odvézt na skládku. Je nutné si zakoupit žetony s čárovým identifikačním kódem a při odvozu komunálního odpadu se pomocí čtečky zjišťují údaje o odpadu. Obec tak má přehled o množství odpadu v jednotlivých domácnostech. Separuje se také ve školách, na úřadech, v podnicích, obchodech, dokonce i na místním hřbitově. Ve škole například pověření žáci vynesou tříděný odpad na školní dvůr, kde je jakési minirecyklační středisko. V každé třídě se nacházejí plastové nádoby na tříděné komodity a jednou týdně se ze školního dvora odvážejí do velkého sběrného dvora v obci. Dotáhnout celý projekt až do konce, tj. v současnosti k regionálnímu integrovanému systému separovaného sběru, to chce stále znovu a znovu poskytovat osvětu a zdokonalovat »výchovu« občanů i projekt. K tomu lze využít nejen vývěsky na obecním úřadě, ale i městské noviny a nekončící kampaň aktivistů. Vyžaduje to rovněž investice. Finanční prostředky na lis, vysokozdvižný vozík a svozové vozidlo ve výši 5,8 milionu slovenských korun získala obec z Recyklačného fondu. (Jde o nestátní fond na podporu recyklace odpadu, více na www.recfond.sk.) Dalších 9,5 milionu slovenských korun poskytla Evropská unie v rámci Operačního programu Základní infrastruktura, Priorita 2, Opatření 2.3 Zlepšení infrastruktury odpadového hospodářství. Takže ve sběrném dvoře již pracuje vozidlo s hydraulickou rukou, dvoukomorový paketovací lis, nožní mlyn, třídicí linka. A na biologický odpad má obec k dispozici traktor, drticí lžíci a výkonný štěpkovač s nakladačem. Každý, kdo se alespoň jednou snažil získat finanční prostředky na projekt, ví, jakou torturou museli na obecním úřadě projít. Nakonec ještě jeden důležitý údaj: Zatímco v roce 2000 platila obec Palárikovo za zneškodnění odpadu, který vyprodukovala, více než milion korun, dnes platí méně než třetinu této sumy. ■ D A G M A R K R I Š T O F I Č O VÁ

prosinec 2008

MO44_45

27.11.08

1:17 PM

Page 45

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Kolektivní systém ASEKOL, který se zabývá organizací sběru a recyklace vysloužilých elektrozařízení, od letošního června buduje síť sběrných míst na drobný elektroodpad. Do firem, obchodů s elektronikou a obecních úřadů již distribuoval kolem 1900 nádob na malá elektrozařízení, tzv. E-boxů a do některých měst několik desítek velkých červených kontejnerů.Vedle husté sítě sběrných míst je podmínkou úspěchu zpětného odběru osvěta.

Z

ákladní síť zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení už tvoří 640 sběrných dvorů, téměř 3000 obcí s mobilními svozy a 1400 opraven a posledních prodejců. Celkem více než 5000 sběrných míst pokrývá 82 % obyvatel ČR. »V takto vytvořené sběrné síti v kombinaci s masivní osvětou jsme byli schopni velice dobře sbírat větší elektrozařízení, jako jsou televize či počítačové monitory. Menší elektrozařízení typu MP3 přehrávačů, mobilních telefonů či elektronických hraček však lidé až příliš často házeli do popelnice, popřípadě bez využití skladovali v domácnostech. Přitom například jeden gram zlata lze vytěžit už z pouhých 29 mobilních telefonů, přičemž těžba takového množství generuje téměř tři tuny odpadu,« upozorňuje manažerka komunikace společnosti ASEKOL Hana Ansorgová.

Dodání E-boxu je zdarma, stejně jako odvoz a recyklace nashromážděného elektroodpadu.

zpětně odebraných elektrozařízení. ASEKOL proto s obcemi na osvětě intenzivně spolupracuje. Tradiční informační formou jsou letáky pro domácnosti obsahující základní teze o tom, co vše je vlastně elektrozařízení, proč je třeba jej recyklovat a jakým způsobem to lze udělat. Obce provozující mobilní svoz dostávají plakáty, které slouží jako upoutávka na obecní vývěsky a připomínka pro občany, že se mohou svého elektrozařízení zbavit prostřednictvím mobilního svozu. Letos byla také dokončena distribuce minisérie reklamních bannerů pro sběrné dvory s obrázky různých vysloužilých elektrozařízení opatřených vtipnými texty, které občany vyzývají k jejich recyklaci. Od začátku svého působení dále ASEKOL pořádá zábavně-osvětové kampaně. Pro děti jsou to Hrátky s Asíkem a Batem, pro ně i ostatní pak například road-show Nakrmte Šrotozemšťana, s níž loni objel téměř všechna krajská města. Mezi tento druh osvěty se dají zařadit i Dny Země, na nichž rovněž participuje. ASEKOL v tomto roce osvětovou spolupráci ještě zintenzivnil a obohatil o další prvky. »Důvodem byla zejména podpora několika našich aktivit, kterými chceme zvýšit výtěžnost drobných elektrozařízení. Těch se totiž k recyklaci dostane nejméně,« vysvětluje Hana Ansorgová. Do měst, v nichž instaloval stacionární kontejnery na malé spotřebiče (Karlovy Vary, Písek, Kladno, Olomouc, Kralupy nad Vltavou a Nové Město na Moravě), jsou distribuovány samolepky na kontejnery se směsným odpadem, letáky pro vkládku do radničních listů a plakáty. Pro redakce radničních listů a webové stránky obcí jsou také připravovány texty k tématu, které si obec upraví podle vlastní potřeby. Totéž platí i pro obce, které si objednaly nádobu na drobný elektroodpad do interiéru, tzv. E-box.

ných nefunkčních elektrozařízení (kalkulačky, telefony, drobné počítačové vybavení, walkmany, discmany, MP3 přehrávače apod.). Dodání E-boxů je zdarma, stejně jako odvoz a recyklace nashromážděného elektroodpadu. Zájemci si je mohou stále objednávat na adrese www.asekol.cz. Dosavadní výsledky svozů jsou poměrně optimistické. »Během 150 svozů jsme již odebrali téměř 2500 kilogramů drobných vyřazených spotřebičů. Neustálým rozšiřováním sítě E-boxů objem sběru vzrůstá. Očekávám, že příští rok budeme tímto způsobem sbírat minimálně tunu malých elektrozařízení měsíčně,« předpokládá Ansorgová. Alternativou E-boxu je červený stacionární kontejner, kam se dá hodit spotřebič až do velikosti standardního počítače. V rámci pilotního projektu bylo v několika městech umístěno více než 60 těchto nádob, přičemž se počítá s rozšířením. Jak dále uvedla Hana Ansorgová, ASEKOL bude sběrnou síť na vysloužilá elektrozařízení nadále zhušťovat. »Jedině tak docílíme toho, že v popelnici už nenajdeme jediný vysloužilý spotřebič.« PESTRÁ ŠKÁLA AKTIVIT Kolem 80 % sebraného elektroodpadu pochází z obecních sběrných dvorů. Obecní osvěta je proto klíčem ke zvyšování objemu

FOTO: ARCHIV

SITUACI BYLO TŘEBA ŘEŠIT ASEKOL proto vyvinul sběrnou nádobu na tento druh spotřebičů, kterou zdarma nabídl institucím, firmám a obcím. O tzv. E-box byl velký zájem, a to zejména z obecních úřadů. Z 1900 distribuovaných nádob si 80 % objednaly obce. »Poptávka neustává, týdně rozvážíme kolem 25 E-boxů,« říká Ansorgová. E-boxy jsou vhodné k použití výhradně do interiéru budov a jsou určeny pro sběr drob-

FOTO: ARCHIV

Elektroodpad nemusí skončit v popelnici

Asík a Bat předvádějí, jak správně třídit elektroodpad.

prosinec 2008

PŘIHLASTE SE DO SOUTĚŽE Zkrátka ale nepřijdou ani obce, které kontejner ani E-box nemají. Všechny se mohou přihlásit do soutěže sběrných dvorů o nejstarší sebraný elektrospotřebič, která probíhá od letošního října do března 2009, či se zúčastnit dalšího kola grantového programu Fondu ASEKOL, který přiděluje dotaci mj. i na osvětové projekty. Více informací najdete na www.asekol.cz. /sk/

45

27.11.08

1:17 PM

Page 46

MANAGEMENT

Využít koncept CSR není chybou Koncept CSR (Corporate Social Responsibility) nepochybně hýbe komerčním světem. Obecně je prezentován jako dobrovolný závazek firmy převzít odpovědnost ve vztahu k zaměstnancům, životnímu prostředí, regionu, kde podniká, i k širokému okolí. Z hlediska veřejné správy lze namítnout: My přece nepodnikáme a nepotřebujeme žádnou konkurenční výhodu. Nás se CSR netýká… Jenže to je velký omyl!

NEŽ JEJ PŘEVEZMEME Jaká je připravenost veřejné správy na tyto výzvy? Obecně lze konstatovat, že poměrně nízká, a to z následujících důvodů: ■ nízká informovanost o konceptu CSR; ■ mnohdy nepodložená podezření, že firmy chtějí ovlivňovat rozhodování veřejné správy výhradně ve svůj prospěch; ■ velká míra setrvačnosti v implementaci jakýchkoliv změn; ■ nepochopení přínosů/efektů/výhod CSR. K tomu, aby úřad veřejné správy byl schopen efektivně využít synergických efektů CSR, je nezbytné si ujasnit následující: ■ Co čekáváme od CSR? ■ Budeme implementovat principy CSR do své strategie a následně v každodenní praxi? ■ Chceme být příjemcem CSR aktivit? Principiálně jsme přesvědčeni o tom, že CSR lze uskutečňovat jako klíčové principy fungování veřejné správy. Nepochybně je možné diskutovat například o filantropii i mnoha jiných CSR aktivitách. Nicméně témata jako životní prostředí, pracovní prostředí, řízení lidských zdrojů atd. jsou přesně ta, u nichž využití konceptu CSR pomůže získat konkurenční výhody i pro úřad veřejné správy.

46

FOTO: ARCHIV

M

á-li koncept CSR a všechny jeho modifikace poskytovat pro společnost (občany) synergické efekty (tj. neměly by být pouze efektem dárcovství), pak veřejná správa nemůže stát bokem. Občané totiž stále více i od veřejného sektoru vyžadují kvalitnější modernizované služby a produkty. V této souvislosti lze identifikovat následující trendy: ■ rostoucí požadavky na kvalitu poskytovaných služeb veřejným sektorem; ■ poptávku po informacích; ■ rostoucí počet projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP – Public Private Partnership); ■ omezené zdroje na uspokojení rostoucích potřeb občanů. Vyjdeme-li ze základního cíle veřejné správy, tedy zajistit dlouhodobě udržitelný rozvoj (obce, města, kraje), pak již je zřejmá základní shoda s konceptem CSR, jak jej uplatňuje soukromý sektor. Firmy se totiž zpravidla přidržují stejného principu, sledujícího dlouhodobě udržitelný růst hodnoty společnosti. Při implementaci lze jednoznačně vypozorovat aktivity soukromého sektoru směřující k maximálnímu propojení s regionem a dobrovolnému převzetí odpovědnosti za jeho rozvoj.

Markéta Borecká

FOTO: ARCHIV

MO46_47

Martin Bělčík

To, že obecní, městský, magistrátní či krajský úřad konkurenční výhodu nepotřebuje budovat, už dávno neplatí. Úřad, tak jako firmy, soutěží minimálně na trhu práce, veřejných služeb a produktů i reputace. V každém případě však cíl CSR musí být jednoznačně propojen na snahu o posílení udržitelného rozvoje obce/města/státu. Ruku v ruce s tímto cílem je logická snaha o budování »značky« a zvyšování kladného povědomí o »úřadě«. Není tedy nic proti ničemu, bude-li při hledání CSR strategie stát v pozadí poměrně jednoduchá otázka: Jak udržet/získat další občany v obci či městě. Co lze očekávat na úrovni veřejné správy převzetím konceptu CSR: ■ změnu firemní kultury; ■ změnu komunikační strategie úřadu; ■ posílení transparentnosti rozhodování; ■ posílení transparentnosti, účelnosti a efektivnosti využívání rozpočtových prostředků; ■ hospodárnost využívání zdrojů; ■ posílení risk managementu ■ zlepšení v oblasti řízení lidských zdrojů atd. V E Ř E J N Á S P R ÁVA A B Y Z N Y S : CO JE SPOJUJE A CO ROZDĚLUJE V čem se bude implementace CSR principů úřadu lišit od firem? Především mírou odpovědnosti: Zatímco klíčovým kritériem firemního CSR je dobrovolnost (tj. nad rámec platného právního řádu), úřad veřejné správy je povinen konat v rozsahu platných právních předpisů – a v tomto ohledu se pro něj žádný prostor jistě neotevírá. Jenže nic

mu přece nebrání zkvalitňovat poskytované veřejné služby a produkty, lépe řídit lidské zdroje, aktivně zapojit občany do rozhodování o věcech veřejných, zlepšit veřejnou volbu atd. Zkuste si představit úřad, kde je veřejně k dispozici srozumitelný plán na aktuální rok, jasná a přehledná konstrukce rozpočtu, kde se neskrývá rozhodování a kde občané mají například přístup k informacím o veřejných zakázkách. Úřad, kde se skutečně šetří (energie, papír, voda) a kde rozhodování o všech výdajích (již ve fázi návrhu rozpočtu) se zkoumá co do účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti. Že je to utopie? Není! Jen je třeba pořádně se rozhlédnout po České republice, neboť řada úřadů už tyto dílčí principy přijala. Z hlediska druhého základního cíle, a to přijímání firemních aktivit CSR, je nezbytné transparentně nastavit strategii a následně plán obce nejlépe ve střednědobém horizontu. Pokud totiž laicky pohlédnete na zveřejňované rozpočty územních samospráv, stěží najdete propojení na konkrétní strategické cíle. Právě tato nesrozumitelnost bývá bariérou mezi úřadem a občanem, ale i firmou, která by ráda posílila své regionální vazby. Není-li srozumitelně a jednoznačně sděleno, čeho chce veřejná správa při rozvoji regionu dosáhnout, je nejasně vymezen i prostor, v němž by se daná firma mohla angažovat. Jinak řečeno, pokud se veřejná správa nezajímá o CSR aktivity firem působících v regionu, vlastně tak může neefektivně vynakládat i vlastní finanční prostředky. Zásadním předpokladem pro úspěch z hlediska jak implementace CSR na úřadě, tak přijímání CSR aktivity od firem je vysoká míra etického jednání v rámci veřejné správy. Bez něho je celý koncept CSR odsouzen předem k nezdaru, či postaven pouze do role Public Relations. ■ M A RT I N B Ě L Č Í K Consultant M.C.TRITON

M A R K É TA B O R E C K Á Business Development Specialist M.C.TRITON

prosinec 2008

MO46_47

27.11.08

1:17 PM

Page 47

MANAGEMENT

Regionální rada Moravskoslezsko má nástroj k udržení zaměstnanců Standard Investors in People (IIP) je mezinárodně uznávaným osvědčením v oblasti řízení a rozvoje lidských zdrojů. Od letošního října je jeho držitelkou Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Je tak první organizací veřejné správy v ČR, která smí tuto značku užívat.

P R I N C I P Y S TA N D A R D U Standard Investors in People osvědčuje kvalitu systému řízení a rozvoje zaměstnanců. Zaměřuje se na strategické řízení procesů a zaměstnanců v organizaci, systematické uskutečnění personálních aktivit a vyhodnocování efektivnosti využívaných metod a forem práce se zaměstnanci. Sleduje, zda a jakým způsobem se řídící a personální činnosti plánují, komunikují, realizují a následně přezkoumávají. Standard je postaven na třech principech: 1. Rozvoj strategií vede ke zlepšování výkonu organizace – organizace vyvíjí účinné strategie vedoucí ke zlepšení výkonnosti organizace prostřednictvím svých zaměstnanců. 2. Realizace kroků ke zlepšení výkonu organizace – organizace přijímá účinná opatření ke zlepšení své výkonnosti prostřednictvím svých zaměstnanců. 3. Vyhodnocování dopadů aktivit na výkon organizace – organizace prokazuje vliv investic do zaměstnanců na výkonnosti organizace. Ke každému z principů se pak vážou indikátory (viz schéma). Naplnění indikátorů je předmětem přezkumu, který uskutečňuje

prosinec 2008

nezávislý auditor, jehož výrok otevírá cestu k certifikátu. JAKÝ BYL POSTUP? Ze SWOT analýzy, která byla zpracována při sestavování organizační strategie úřadu, mj. vyplynulo, že k hlavním rizikům obecně patří nedostatek a nízká kvalifikace zaměstnanců. »Největším problémem při implementaci fondů EU je nedostatek kvalitních lidí a jejich fluktuace. Když už se podaří kvalifikovaného odborníka do činnosti veřejné správy zapojit, je často oříšek si jej udržet. My se snažíme o naše zaměstnance pečovat a rozvíjet jejich odbornost tak, aby u nás zůstávali a zaručovali stálou hodnotu poskytované služby,« představuje David Sventek další pohnutky k zavedení standardu. Standard Investors in People se jevil jako nástroj pro přiměřeně rychlé a hodnotné nastavení systému péče o zaměstnance. Přípravy na audit a zavádění standardu trvaly v případě regionální rady jeden rok. Organizace přitom využila služeb jednoho z devíti certifikovaných poradců standardu Investors in People v ČR. Ve spolupráci s ním se uskutečnila vstupní analýza – dotazníkové šetření a vstupní rozhovory se zaměstnanci – na něž navázalo sestavení tzv. akčního plánu, který zahrnoval úkoly ke každému z indikátorů. Mezi hlavní patřilo: ■ definování, komunikace a realizace strategie lidských zdrojů,

Priority a indikátory IIP

Může se hodit Další informace o Investors in People můžete získat na: [email protected], www.investorsinpeople.co.uk, www.czechinvest.org.

FOTO: ARCHIV

R

egionální rada spravuje finanční prostředky EU a rozděluje je do regionu Moravskoslezsko v letech 2007–2013. »Více než 716 milionů eur, o které mohou veřejné, neziskové i podnikatelské subjekty žádat, směřujeme pouze do nejvíce potřebných a přínosných oblastí. Zároveň se snažíme o transparentnost tohoto procesu a rovný přístup ke všem žadatelům. Lidský potenciál při tom hraje klíčovou roli,« vysvětluje ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko David Sventek. »Certifikací Investors in People jsme chtěli ověřit kvalitu vnitřních procesů i funkčnost systému práce s vlastními zaměstnanci,« doplňuje. Regionální radu tvoří tři pilíře. Volenou část organizace představují předseda a členové výboru regionální rady, nevolenou zaměstnanci, kteří pracují na úřadu regionální rady. Úřad je výkonnou složkou, která plní funkce spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti regionální rady, obstarává mj. veškerou administraci a hodnocení projektů nebo proplácení dotací. Zaváděním standardu a certifikací Investors in People prošli zaměstnanci regionální rady.

Ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko David Sventek s certifikátem Investors in People. ■

tvorba plánů osobního rozvoje,

■ sestavení, komunikace a realizace politiky

rovných příležitostí, zavedení kompetenčního modelu, ■ manažerské vzdělávání, ■ tvorba motivační politiky v návaznosti na dotazníková šetření, ■ podpora kultury sebeřízení, ■ realizace a vyhodnocování vzdělávání v návaznosti na plány osobního rozvoje, ■ vyhodnocování investic do zaměstnanců, ■ realizace úprav systému péče o zaměstnance v návaznosti na vyhodnocování úspěšnosti práce se zaměstnanci a na organizačních změnách. Po splnění akčního plánu organizace absolvovala závěrečnou analýzu – opět dotazníkové šetření a rozhovory. ■

A U D I T A C E RT I F I K A C E I I P Prostřednictvím Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest se regionální rada přihlásila k certifikaci u Mezinárodního centra kvality (International Quality Centre) v Londýně. Byl jí přidělen auditor, který si vybral vzorek 23 zaměstnanců, s nimiž během dvou dnů absolvoval rozhovory a hledal důkazy o kvalitě aktivit vedoucích k naplnění definovaných indikátorů. Následovala zpětná vazba z auditu, shrnutí úspěšnosti plnění indikátorů, silných stránek i příležitostí ke zlepšení. A také kladný výrok auditora, kterým regionální radu doporučil k certifikaci. Platnost certifikátu Investors in People je tříletá, po tomto období může organizace požádat o reaudit. Plánem Regionální rady Moravskoslezsko je do budoucna směřovat k vyššímu stupni standardu, tzv. Profile. Ten představuje uskutečnění indikátorů na nadstandardní úrovni či na úrovni deklarované jako »výborná praxe«. ■ MICHAL SOBEK Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko

47

MO48_49

27.11.08

1:18 PM

Page 48

LEGISLATIVA

Zákon o střetu zájmů a dopady na obce /1

P

oměrně velký ohlas v oblasti obecní samosprávy vyvolala dosud jediná novela zákona o střetu zájmů, která byla publikována pod č. 216/2008 Sb. Právní úpravu tzv. střetu zájmů obsahuje primárně zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který nabyl účinnosti 1. 1. 2007 a jenž v plném rozsahu nahradil předchozí zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů). Novela zákona o střetu zájmů č. 216/2008 Sb., jež nabyla účinnosti již dnem svého vyhlášení (tj. 20. 6. 2008), přinesla rozsáhlé změny s nemalými dopady na územní samosprávné celky. Nový zákon o střetu zájmů ve srovnání s předchozí úpravou mj. výrazně rozšířil okruh osob (tzv. veřejných funkcionářů), na které se vztahuje. Vzhledem k tomu, že zákon č. 159/2006 Sb. mezi veřejné funkcionáře zařazuje i některé osoby působící v obecní samosprávě (což předtím nebylo), v seriálu několika článků poukážeme především na povinnosti těchto osob, které jim z uvedeného zákona vyplývají. Problematika střetu zájmů se zcela nevyčerpává pouze zákonem č. 159/2006 Sb., ale jejími některými aspekty se věnují i jiné zákony (viz rámeček).

V OBECNÍM ZŘÍZENÍ Jednu z otázek střetu zájmů, která se vztahuje pouze na členy zastupitelstva obce, upravuje § 83 odst. 2 obecního zřízení (obecní zřízení /OZ/ pro daný účel nijak nerozlišuje, zda je člen zastupitelstva obce pro výkon své veřejné funkce dlouhodobě uvolněný nebo neuvolněný, což je do jisté míry rozdíl proti zákonu o střetu zájmů). Podle uvedeného ustanovení je povinností člena zastupitelstva obce vyvarovat se střetu zájmů. Pokud u člena zastupitelstva obce skutečnosti nasvědčují tomu, že jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce (zpravidla půjde zřejmě o věci, které se týkají samostatné působnosti obce – například nakládání s obecním majetkem) může znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného, osobu blízkou (tzn. příbuzného v řadě přímé, sourozence a manžela – viz § 116 občanského zákoníku) nebo pro osobu (fyzickou nebo právnickou), kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce projednávajícího danou záležitost. Z hlediska ústavních principů je však velmi problematická poslední věta § 83 odst. 2 obecního zřízení, podle které je v kompetenci příslušného orgánu obce »rozhodnout«, zda existuje důvod o vyloučení člena zastupitelstva z projednávání a rozhodování ve věci. V praxi to občas vyvolává sna-

48

hu vykládat toto ustanovení rozšiřujícím způsobem, že daný orgán obce může rozhodnout také o samotném vyloučení člena zastupitelstva z projednávání a rozhodování ve věci. Tento rozšiřující výklad ale nemá oporu v ústavním pořádku ČR, což vyplývá například z ustanovení čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod, podle nichž občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců, přičemž přístup k voleným a jiným veřejným funkcím mají za rovných podmínek. Podle § 69 odst. 4 OZ je mandát člena zastupitelstva reprezentativní. To znamená, že člen zastupitelstva není vázán žádnými příkazy a řídí se pouze svým nejlepším vědomím a svědomím. Člen zastupitelstva obce získal svůj mandát na základě svobodného a demokratického rozhodnutí voličů, a tudíž není při výkonu své veřejné funkce odpovědný ostatním členům zastupitelstva obce. Právo člena zastupitelstva obce rozhodovat na zasedání zastupitelstva tedy nemohou »odejmout« ostatní členové zastupitelstva obce. V této záležitosti lze rovněž poukázat na obdobná znění zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (§ 34 odst. 3) a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (§ 51 odst. 5), která ustanovení o rozhodování orgánu kraje (hlavního města Prahy) o existenci důvodu pro vyloučení z projednávání a rozhodování záležitosti ve vztahu k členovi zastupitelstva nemají. Pokud jsou naplněny podmínky předvídané § 83 odst. 2 obecního zřízení, může se orgán obce maximálně usnést na tom, zda střet zájmů podle jeho názoru je dán či nikoliv. Člen zastupitelstva se sice může v daném bodě programu zdržet dobrovolně hlasování, ale pokud by tak neučinil, nelze rozhodně dovodit nezákonnost tohoto rozhodnutí orgánu obce pouze pro možný střet zájmů jednoho z hlasujících členů zastupitelstva ve smyslu § 83 odst. 2 obecního zřízení. Ustanovení § 83 odst. 2 se však v případě někte-

Právní normy upravující střet zájmů ■ V podmínkách obcí je to zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. ■ Obdobnou nikoliv však totožnou úpravu střetu zájmů jako je v obecním zřízení, obsahuje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. ■ Dílčí úprava střetu zájmů úředníků územních samosprávných celků je obsažena zejména v § 16 odst. 3 až 5 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. ■ Prováděcím předpisem k zákonu č. 159/2006 Sb. je vyhláška č. 578/2006 Sb., kterou se stanoví struktura a formát formuláře pro podávání oznámení podle zákona o střetu zájmů. Tato vyhláška stanovuje jednotnou podobu formuláře, který podávají v zákonem stanovených termínech veřejní funkcionáři příslušnému evidenčnímu orgánu.

Nový zákon o střetu zájmů ve srovnání s předchozí úpravou mj. výrazně rozšířil okruh osob (tzv. veřejných funkcionářů), na které se vztahuje. rých členů zastupitelstva nepoužije v důsledku přijetí zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který nabyl účinnosti 1. ledna 2007. Někteří členové zastupitelstva obce jsou totiž veřejnými funkcionáři ve smyslu § 2 odst. 1 písm. l) a m) zákona č. 159/2006 Sb., ve znění zákona č. 216/2008 Sb. (konkrétně jde o všechny uvolněné členy zastupitelstva obce, a v případě neuvolněných o starostu, místostarostu a členy rady obce). Ustanovení § 8 zákona č. 159/2006 Sb. – pojednávající o oznámení o osobním zájmu veřejných funkcionářů – tak představuje speciální právní úpravu vůči obecnému ustanovení § 83 odst. 2 OZ. V ZÁKONĚ O ÚŘEDNÍCÍCH S A M O S P R ÁV Ve smyslu § 16 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, nesmí být úředník členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání. To neplatí, pokud do takového orgánu byl vyslán územním samosprávným celkem, jehož je zaměstnancem. Úředníkovi, který byl do takového orgánu vyslán tímto územně samosprávným celkem, nenáleží odměna za výkon této funkce. Tato odměna nesmí být poskytnuta ani po skončení pracovního poměru. Úředník může vykonávat jinou výdělečnou činnost jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku, u něhož je zaměstnán; toto omezení se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu pro soud nebo správní úřad, na činnost v poradních orgánech vlády a na správu vlastního majetku (§ 16 odst. 4 a 5 zákona č. 312/2002 Sb.). Avšak pouze vedoucí úředníci (včetně vedoucích úřadů) územních samosprávných celků jsou veřejnými funkcionáři podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, byť ne na všechny se vztahují povinnosti stanovené tímto zákonem (viz § 2 odst. 2 ve spojení s odstavcem 3 zákona č. 159/2006 Sb.).

(Příště: Střet zájmů podle zákona o střetu zájmů – pozn. redakce.) ■ JAN BŘEŇ právník

prosinec 2008

MO48_49

27.11.08

1:18 PM

Page 49

LEGISLATIVA

Nový způsob sledování hospodaření a zadluženosti obcí

M

inisterstvo financí vypracovalo návrh monitoringu hospodaření obcí, který reaguje na současnou už nevyhovující konstrukci ukazatele dluhové služby. Tento návrh byl schválen usnesením vlády České republiky č. 1395 ze dne 12. listopadu 2008 o monitoringu hospodaření obcí a o zrušení usnesení vlády České republiky č. 346 ze dne 14. dubna 2004 o regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí dluhové služby. Jeho účelem je transparentně, komplexně a objektivně hodnotit stav hospodaření a zadluženosti jednotlivých obcí.

D VA M O N I T O R U J Í C Í U K A Z AT E L E Hospodaření obcí se bude monitorovat pomocí soustavy 18 vzájemně propojených informativních a monitorujících ukazatelů (zkráceně SIMU). Potřebná data pro výpočet ukazatelů se budou získávat z účetních a finančních výkazů obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací. Proto tímto usnesením obcím nevzniká žádná nová povinnost. Naopak budou mít možnost se relativně snadno a rychle srovnávat s jinými obcemi. Kvůli přímé vazbě na rozpočet zřizovatele byly do monitoringu hospodaření obcí zařazeny také jejich příspěvkové organizace. Z osmnácti ukazatelů byly za monitorující zvoleny dva: ukazatel podílu cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům a ukazatel celkové likvidity. ■ Podíl cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům: zachycuje míru zadlužení majetku (stálých i oběžných aktiv) dané obce a jí zřízených příspěvkových organizací. To znamená, jaký podíl aktiv je kryt cizími zdroji a přijatými návratnými finančními výpomocemi. Jde o modifikovaný ukazatel věřitelského rizika užívaného při standardní finanční analýze v soukromém sektoru. Po uskutečněné analýze stanovilo ministerstvo financí jako jeho maximální výši hodnotu 25 %, protože má-li obec kryt svůj majetek z více než jedné čtvrtiny cizími zdroji, je u ní větší riziko problémů s jejich splácením. ■ Ukazatel celkové likvidity: vyjadřuje podíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Nízký poměr oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům naznačuje, že daná obec není schopna splatit své krátkodobé závazky (dostává se do platební neschopnosti). To jest, je-li ukazatel nižší než 1, obec není schopna pokrýt své krátkodobé závazky z oběžných aktiv (je nelikvidní, insolventní). Proto je daná obec zpravidla nucena tyto krátkodobé závazky uhradit z bankovního

prosinec 2008

úvěru – nahradit krátkodobý závazek závazkem dlouhodobým, a v krajním případě z prodeje svého dlouhodobého majetku (stálých aktiv). I z tohoto důvodu stanovilo ministerstvo financí jako rizikový interval hodnoty nižší než jedna, tj. interval <0; 1>. Tento ukazatel byl zvolen na základě zkušenosti ministerstva financí, že jako velmi riziková v hospodaření obcí se jeví právě schopnost dostát svým krátkodobým závazkům. Za informativní ukazatele ministerstvo financí zvolilo: ■ počet obyvatel, ■ výši celkových příjmů (po konsolidaci), ■ výši zaplacených úroků, ■ výši uhrazených splátek dluhopisů a půjčených prostředků, ■ výši dluhové služby, tj. součet zaplacených úroků a uhrazených splátek jistin, ■ ukazatel dluhové služby (v %), tj. poměr výdajů na dluhovou službu a celkových příjmů (po konsolidaci), ■ hodnotu aktiv a pasiv (rozvahy), tj. účetní hodnotu majetku obce a jí zřízených příspěvkových organizací, ■ výši cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí, ■ stav na bankovních účtech, ■ hodnotu úvěrů a komunálních obligací, ■ výši přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů, ■ zadluženost celkem, tj. úvěry, komunální obligace, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, ■ podíl zadluženosti na cizích zdrojích a přijatých návratných finančních výpomocích (v %), tj. kolika procenty se podílí dlouhodobé závazky na závazcích celkových. Čím nižší je tento podíl, tím větší má daná obec (včetně jí zřízených příspěvkových organizací) podíl krátkodobých závazků (na závazcích celkových). Tento stav pak vyžaduje, aby obec disponovala přiměřeným objemem likvidních aktiv k uspokojení svých krátkodobých závazků, ■ výši zadluženosti (cizí zdroje a přijaté návratné finanční výpomoci) v přepočtu na jednoho obyvatele, ■ hodnotu oběžných aktiv, ■ výši krátkodobých závazků, tj. závazků zpravidla splatných do jednoho roku. Informativní ukazatele, jak vyplývá z jejich označení, slouží pouze jako pomocná kritéria při hodnocení hospodaření dané obce a bude se k nim přistupovat podle jejich vypovídací hodnoty. JAKÝ BUDE POSTUP Ministerstvo financí po skončení kalendářního (rozpočtového) roku vypočítá každé obci soustavu informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU), přičemž pro výpočet použije údaje k 31.12. příslušného roku, neboť jen k tomuto datu se provádí řádná účetní závěrka. Obce, jejichž ukazatel celkové likvidity bude spadat do rizikového intervalu <0; 1> a zároveň podíl cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům bude vyšší než 25 % včetně, osloví dopisem ministr financí. Požádá je o zdůvodnění neuspokojivého stavu jejich hospo-

Monitoring hospodaření obcí není restriktivní ani přímé regulační povahy. Jeho cílem je vést obce k větší obezřetnosti při hospodaření se svěřenými veřejnými prostředky. daření a o stanovisko zastupitelstva. Následně po zdůvodnění a obdržení stanovisek bude ministerstvo financí o výsledku monitoringu hospodaření obcí informovat vládu České republiky. Výsledky monitoringu budou zveřejněny také na internetových stránkách ministerstva financí www.mfcr.cz. Výpočet se poprvé uskuteční za kalendářní rok 2008. Seznam těchto i ostatních obcí, jejichž ukazatel celkové likvidity spadá do rizikového intervalu, bude zaslán pro informaci i na příslušné krajské úřady. Monitoring hospodaření obcí není restriktivní ani přímé regulační povahy. Jeho cílem je vést obce k větší obezřetnosti při hospodaření se svěřenými veřejnými prostředky. Zároveň by měl přispět k omezení rizika platební neschopnosti jednotlivých obcí a k větší občanské kontrole. Způsob využití SIMU ministerstvo financí ponechává na zvážení každého poskytovatele návratných či nenávratných finančních prostředků do rozpočtu obcí. PRVNÍ ROK – ZKUŠEBNÍ První rok fungování monitoringu hospodaření obcí považuje ministerstvo za zkušební, proto nevylučuje do dalších let jeho úpravy. Zdrojová data pro veškeré výpočty jsou veřejně dostupná v internetové aplikaci ARISweb. Potřebné algoritmy ukazatelů budou zveřejněny. Bude proto možné, aby si každý zájemce tyto ukazatele sám vypočítal. Zavedení monitoringu finanční situace obcí a jeho zveřejňování rovněž doporučuje Výbor ministrů Rady Evropy. Podle tohoto dooporučení by takovéto informace měly umožnit občanům, místním a regionálním samosprávám a taktéž vládě, aby si byli vědomi finanční situace daného územního samosprávného celku, mohli srovnávat jeho situaci s jinými samosprávnými celky podobných charakteristik a přijmout taková opatření, která zamezí prohlubování případných problémů. Způsob provádění monitoringu hospodaření obcí je rovněž stručně uveden v poslední aktualizaci Konvergenčního programu České republiky z listopadu 2008. ■ KOLEKTIV PRACOVNÍKŮ odboru financování územních rozpočtů a programové financování Ministerstva financí ČR

49

MO50_51

28.11.08

7:26 AM

Page 50

LEGISLATIVA

Veřejný zadavatel a jeho právo změnit smlouvu

V

praxi se většina smluv o dílo na provedení stavby následně upravuje dodatky ke smlouvě, které řeší nejčastěji aspekty věcné, časové nebo cenové, vyplývající z podmínek provádění stavby. Zhotovitel a objednatel tak aktualizují smluvní vztah podle skutečných podmínek, které v době sjednání smlouvy většinou známy nebyly, vyskytly se z objektivních důvodů na jedné či druhé smluvní straně. Uzavření dodatku je projevem svobodné vůle obou smluvních stran. Jak je však tomu u veřejného zadavatele, kdy smlouva vznikla jako výsledek zadávacího řízení v hospodářské soutěži dodavatelů? Donedávna jsme i takovou změnu smlouvy o dílo považovali za zcela obvyklou, když ji vyvolají objektivní příčiny, například pozdější přidělení finančních prostředků, pozdější než předpokládané vydání stavebního povolení, popřípadě neočekávané a neovlivnitelné cenové výkyvy na trhu (viz okamžitý prudký vzestup cen oceli v roce 2006). Smlouva o dílo na dodávku stavby byla uzavřena za určitých podmínek a pokud se ty z objektivních příčin výrazně změní, pak by měla smlouva na tyto změny reagovat. V současné době se však začínají objevovat pochybnosti, zda veřejný zadavatel, tj. ten, kdo hradí stavbu z veřejných prostředků, má v takovém případě (změna smlouvy) právo na svobodnou vůli.

O B E C N Á Ú VA H A K U Z AV Ř E N Í D O D AT K U Každá smlouva na veřejnou zakázku (snad s výjimkou smluv na veřejné zakázky malého rozsahu) je výsledkem zadávacího řízení, kdy dodavatelé předkládají své nabídky, které odpovídají zadávacím podmínkám. Za předem nastavených podmínek zpracují svoji cenovou, popřípadě časovou kalkulaci, vypracují návrh smlouvy a předloží zadavateli k posouzení a vyhodnocení. Zadavatel si vybere nejvhodnější nabídku, která nejlépe splnila zadávací podmínky a nabídla nejvhodnější hodnoty a uzavře smlouvu. Nastane-li změna podmínek, za kterých byla smlouva uzavřena, zdálo by se tedy logické, že dodatkem se takový stav napraví. Takový postup zadavatele však komplikují názory Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které prezentuje Rozhodnutí R087/2007/02-14942/2007/310-Hr ze dne 20. 8. 2007: »Uzavřením dodatku se tak proces realizace veřejné zakázky vrací do okamžiku před uzavřením smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, a je proto třeba znovu posoudit znění takto změněné smlouvy v intencích § 66 odst. 2 zákona (zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách; současný zákon č. 137/2006, o veřejných zakáz-

50

kách obsahuje shodné ustanovení v § 82 odst. 2 – poznámka autora), tedy zda je v souladu se zadáním a vybranou nabídkou.« Taková teoretická úvaha prakticky zcela vylučuje uzavření dodatku na veřejnou zakázku, protože jakákoliv dodatečná dohoda, byť by měnila jen systém předání a převzetí díla či jinou »smluvně nevýznamnou« dohodu, je v rozporu s původními zadávacími podmínkami. »Povinnost zadavatele uzavřít smlouvu v souladu se zadáním a vybranou nabídkou je nutno chápat funkčně, tedy že po celou dobu realizace veřejné zakázky musí být tato smlouva v souladu s původními zadávacími podmínkami a podanou vítěznou nabídkou, jinými slovy, že veřejná zakázka musí být realizována za podmínek, které byly sjednány v rámci zadávacího řízení (zveřejněním zadávacích podmínek a podáním vybrané nabídky), a nikoliv za podmínek, které budou v průběhu realizace veřejné zakázky zadavatelem libovolně a svévolně měněny. Opačný výklad ustanovení § 66 odst. 2 zákona by zásadním způsobem zpochybnil smysl celého zadávacího řízení a potažmo zákona, neboť by umožňoval stranám smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky měnit formou dodatků podmínky, za kterých byla zakázka zadána, a výsledky zadávacího řízení by se tak fakticky staly pro zadavatele zcela nezávazné.« V tom jde názor ÚOHS ještě dál. Možná právně správně, ale logicky naprosto bez ohledu na povahu, rozsah a charakter plnění veřejné zakázky. Při vlastní realizaci veřejné zakázky může z objektivních příčin nastat mnoho okolností, které si přímo vyžadují změnu smlouvy. Ovšem podle výše citovaného by nikdy nedošlo ke změně této smlouvy jinak než novým zadávacím řízením. To je holý nesmysl. Je pravda, že smluvní volnost stran umožňuje zneužití ustanovení § 82 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v tom, že by mohlo dojít k účelovým změnám smluv na veřejnou zakázku. Ale ani tento předpoklad nemůže být důvodem zákazu změny obchodní smlouvy, pokud to objektivní okolnosti vyžadují. PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Mnohdy kvůli systému veřejného investování v ČR je zadavatel zejména z časových důvodů nucen zadávat veřejnou zakázku, u níž nemá naprostou jistotou, že k její úhradě obdrží finanční prostředky. Takový stav není nijak výjimečný. Zadavatelé jej řeší tak, že do zadávacích podmínek vkládají klauzuli, kterou sdělují všem dodavatelům, že realizace zadávané veřejné zakázky je podmíněna přidělením finančních prostředků. Každý dodavatel tak může zvážit riziko, zda do nejisté zakázky jít, či nikoliv. Pomineme-li naprosto nepochopitelný systém veřejných investic umožňující zadávat i veřejné zakázky, kde doposud není s určitostí rozhodnuto o přidělení finančních prostředků, zdá se postup zadavatele, kterým se chrání před účinností smlouvy, na jejíž úhradu nemá finanční prostředky, správný. Bohužel existují i právní názory, které tento postup považují za postup

Bylo by proto vhodné vyvolat diskusi na téma dodatků ke smlouvám, protože je to jev zcela běžný a v budoucnu by se pro mnohé mohl stát předmětem zbytečných komplikací. Je třeba najít jasné a jednoznačné řešení, které však nemůže být v tom, že by se dodatky uzavírat nesměly. v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách (cituji z Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže R/167/2007/02-22908/2007/31-KK ze dne 6.12.2007): »… jakmile zadavatel zjistil, že z důvodu nedostatku finančních prostředků nemůže předmět veřejné zakázky realizovat vůbec nebo nikoliv v tom rozsahu, s jakým počítal při jejím zadání, je na místě, aby zadávací řízení na tuto nerealizovatelnou veřejnou zakázku ještě před uzavřením smlouvy zrušil a poté vyhlásil nové zadávací řízení na nově vymezený předmět plnění«. Tento závěr jasně vylučuje možnost zadavatele měnit, byť jen zčásti předmět plnění veřejné zakázky, a to podle mého názoru jak co do množství, tak co do kvality. Nelze totiž než souhlasit s názorem předsedy ÚOHS obsaženým v další části citovaného rozhodnutí, že nelze jednoznačně prokázat, že na změněný (kvantitativně či kvalitativně) předmět nemohl podat výhodnější nabídku jiný dodavatel. I když se citované rozhodnutí týká konkrétního případu a každou zakázku je třeba posuzovat individuálně ve všech souvislostech, lze z něj vyvodit jasný závěr – změna předmětu veřejné zakázky je dodatkem ke smlouvě nepřípustná, pokud se neuskuteční v souladu se zákonem. Přitom jak jeho zúžení, tak rozšíření je změnou a takový dodatek vždy je v rozporu s původními zadávacími podmínkami. Bohužel nikdo zatím nesdělil ani nenaznačil, co s uzavřenou smlouvou, u níž zadavatel chce podstatně změnit její obsah. Vezměme si příklad: Zadavatel v dobré víře uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, ale v průběhu její realizace z jakýchkoliv důvodů pozbyl část finančních prostředků na její úhradu. Logické by bylo, aby změnil rozsah předmětu smlouvy, případně i čas provedení či jiné náležitosti smlouvy tak, aby uskutečnil zakázku v rozsahu, který odpovídá jeho finančním možnostem (za předpokladu, že částečné plnění je smysluplné). Tato změna je však změnou podstatnou a byla by – posuzováno podle současných názorů – změnou nepřípustnou. Nelze totiž vyloučit,

prosinec 2008

MO50_51

28.11.08

7:26 AM

Page 51

LEGISLATIVA

Komunitní kompostování vs. malá zařízení

že na menší zakázku by se přihlásilo podstatně více soutěžitelů a že by výhodnější nabídku podal někdo jiný. Měla by se uskutečnit novým zadávacím řízením. Co však s původní smlouvou? Nebude mít odstoupení od ní ekonomicky negativní dopad na zadavatele? I tyto aspekty by měly být předmětem úvah a rozhodování, zda smlouvy změnit, či nikoliv.

Z

ákon o odpadech hovoří v souvislosti s kompostováním biologicky rozložitelných odpadů o »malém zařízení« a »komunitním kompostování«. Ve výkladu obou pojmů přetrvávají určité nejasnosti, které bychom chtěli objasnit. Podle uvedeného zákona malé zařízení na využití vybraných biologicky rozložitelných odpadů se smí provozovat na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností – zpracovává bioodpady v množství, které nepřekračuje 10 tun pro jednu zakládku a roční množství nesmí přesáhnout 150 tun. V malém zařízení se mohou zpracovávat pouze materiály rostlinného původu, definované v seznamu B přílohy č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a další suroviny či odpady rostlinného původu nebo materiály, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu kompostování a kvalitu výsledného kompostu (nekontaminovaná zemina, přípravky k úpravě pH apod.).

D O D AT E K K E S M L O U V Ě A OBCHODNÍ PODMÍNKY Jednou z povinností zadavatele v rámci zadání veřejné zakázky je vymezení obchodních podmínek. Jak v obchodních podmínkách mnoha zadavatelů, tak ve Všeobecných obchodních podmínkách vydaných pod záštitou Svazu podnikatelů ve stavebnictví, které mají snahu vyjádřit rovnoprávný vztah dvou smluvních stran, jsou definovány možnosti změny smlouvy. Pokud nastane některá z definovaných podmínek, měly by smluvní strany dále pokračovat podle těchto obchodních podmínek a smlouvu změnit, protože se na tom na počátku dohodly v souladu s podmínkami zadávacího řízení. Takový dodatek by neměl být v rozporu s původními zadávacími podmínkami ani s vítěznou nabídkou, protože ta to ve svém návrhu smlouvy předpokládala a umož ňovala. Co má pak přednost? Ustanovení uzavřené smlouvy nebo zákon o veřejných zakázkách popsaný ve výše uvedeném odůvodnění?

PETR VRBKA ředitel divize RTS Veřejné zakázky

prosinec 2008

A K T I V I TA Z Á J M O V É S K U P I N Y Komunitní kompostování v běžném slova smyslu je chápáno trochu jinak, než jak je definuje zákon o odpadech. Lidé ho vnímají spíše jako aktivitu určité zájmové skupiny, která společnými silami provozuje malou kompostárnu za účelem opětného využití rozličných biologicky rozložitelných materiálů. Tuto komunitu mohou tvořit občané městské části, žáci školy, členové zahrádkářského svazu či občanského sdružení založeného s cílem kompostovat a využívat »bioodpady« v daném místě. Komunitní kompostárna ale není místem bez údržby a kontroly. Její údržbu zajišťuje pověřený obyvatel ulice, který musí mít pro danou věc patřičný entuziasmus. Důležitá je také osvěta obyvatel, aby každý věděl, co je možné do kompostu dávat a kam. Tento způsob komunitního kompostování se úspěšně rozvíjí na několika místech ČR, například na sídlišti Praha-Řepy, v Chrudimi apod.). ■ A L Ž B Ě TA P O K O R N Á odbor odpadů Ministerstva životního prostředí ČR

FOTO: ARCHIV

CO DÁL? Není naším úmyslem kritizovat nebo negovat rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či jeho předsedy. Snažíme se ale najít pro všechny přijatelné, logické a smysluplné řešení. Postavit kteroukoliv rozsáhlejší stavbu bez jakékoliv změny původních podmínek je skoro nemožné. Bát se uzavřít jakýkoliv dodatek ke smlouvě jenom proto, že by tím zadavatel mohl porušit původní zadávací podmínky, je nesmyslné. Vyvolají-li změnu smlouvy objektivní příčiny, pak by měly mít obě smluvní strany svobodnou možnost uzavřít dodatek ke smlouvě i za předpokladu, že to bude mít vliv na cenu díla (jsou-li objektivně jiné podmínky může být objektivně i jiná cena, protože nemá být záměrem objednatele »vydělat« na zhotoviteli). Pouze svévolné změny, jasně a jednoznačně zmírňující pro dodavatele původní podmínky zadání by mohly a měly být předmětem zkoumání. Ale kdo z nás je tím »pomazaným«, který dokáže odlišit svévolné od objektivního? Bylo by proto vhodné začít diskutovat na téma dodatků ke smlouvám. Jde totiž o jev zcela běžný a v budoucnu by se pro mnohé mohl stát předmětem zbytečných komplikací. Je třeba najít jasné a jednoznačné řešení, které však nemůže být v tom, že by se dodatky uzavírat nesměly. ■

SYSTÉM KOMUNITNÍHO K O M P O S T O VÁ N Í Obec může ve své samostatné působnosti jako opatření pro předcházení vzniku odpadů stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce podle § 10a zákona o odpadech. Komunitní kompostování je systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Je to způsob předcházení vzniku

odpadů, při kterém není nutné vést evidenci použitých materiálů. Zařízení se nezřizuje podle zákona o odpadech a není proto zařízením pro nakládání s odpady ve smyslu § 14. Povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech se tedy na tato zařízení nevztahují. Tímto způsobem lze zpracovat pouze rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad na území obce. Produktem komunitního kompostování je výhradně zelený kompost, který lze využít k údržbě a obnově veřejné zeleně obce. Jiné využití je možné pouze za splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy (zákon o hnojivech). Především je nutné se registrovat u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a splnit všechny požadavky, které vyplývají ze zákona o hnojivech a jeho prováděcích právních předpisů. Systém komunitního kompostování se delší dobu úspěšně uplatňuje například v Hradci Králové.

Malé kompostéry využívají občané i na svých zahrádkách.

51

MO52_53

27.11.08

1:18 PM

Page 52

LEGISLATIVA

V

šechny územní plány obcí či sídelních útvarů, tj. územní plány schválené před vydáním nového stavebního zákona pozbudou dříve či později platnosti, pokud je obce nenahradí novými územními plány nebo platné územní plány neupraví. Uvedla to v našem rozhovoru Ing. arch. Jana Janíková, která vede ve společnosti Arch. Design ateliér urbanismu. Společně se svým týmem mj. zpracovává nový územní plán statutárního města Brna.

Stavební zákon č. 183/2006 Sb. přinesl v oblasti územního plánování některé zásadní úpravy. Co se změnilo zejména pro města a obce? Úplnou novinkou je »určený zastupitel«. Ten v rámci pořizování územního plánu spolupracuje s pořizovatelem při přípravě zadání územního plánu, zpracování pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, vyhodnocení výsledků projednání a zpracování návrhu rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu i návrhu územního plánu. Je proto »spojnicí« mezi pořizovatelem a samosprávou obce, může poskytovat zastupitelům informace o průběhu zpracování územního plánu a naopak proces pořizování z pohledu samosprávy průběžně korigovat. Z hlediska obce je rovněž významný posun pojetí veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. Dřívější výčet veřejně prospěšných staveb se rozšířil o řadu veřejně prospěšných opatření, pro která lze stanovit možnost vyvlastnění. Jde zejména o opatření k založení prvků územního systému ekologické stability, protipovodňová opatření, opatření ke zvyšování retenčních schopností území nebo ochranu archeologického dědictví. Naopak pro veřejně prospěšné stavby občanského vybavení, pro které bylo možno uplatnit vyvlastnění podle předchozího stavebního zákona, tj. například pro školy, zdravotnická zařízení a další, je možné dnes stanovit pouze předkupní právo. Nově lze také v územním nebo regulačním plánu určit předkupní právo obce pro veřejná prostranství. Nároky na spolupráci obce s pořizovatelem a projektantem v pořizovacím procesu jsou proto vyšší. Není totiž účelné umožnit vyvlastnění a předkupní právo pro všechny stavby a opatření, pro které tak učinit lze, bez dalšího posouzení. Zejména to platí pro stanovování předkupního práva. ■

Pro koho je možné stanovit předkupní právo a za jakých podmínek? Lze tak učinit ve prospěch ČR, kraje nebo obce. Předkupní právo se po vydání územního plánu zapisuje do katastru nemovitostí. Pokud majitel pozemku zatíženého před■

52

kupním právem nabídne pozemek k odkoupení, je nutné aby oslovený na tuto nabídku reagoval do šesti měsíců. Po tomto termínu předkupní právo propadá. Je proto velmi důležité, aby se samospráva obce vážně zabývala tím, pro které stavby a opatření je smysluplné možnost vyvlastnění či předkupního práva stanovit. Jisté inovace nastaly i v případě regulačního plánu. Je možné zpracovat tento dokument na žádost? Samotný regulační plán novinkou není, jeho obsah a rozsah se však proti předchozí právní úpravě změnil významně. Kromě toho, že regulační plán zčásti nebo v plném rozsahu nahrazuje územní rozhodnutí, je možné v územním plánu vymezit území, pro která je zpracování a vydání regulačního plánu nutnou podmínkou pro rozhodování o změnách v území. Pro takto vymezená území je součástí vydaného (tj. podle předchozí legislativy schváleného) územního plánu i zadání regulačního plánu. Jestliže je to v územním plánu výslovně uvedeno, může být zpracován tzv. regulační plán na žádost. Znamená to, že podle zadání ve vydaném územním plánu si může investor pro vymezené území nechat zpracovat návrh regulačního plánu, kde sice musí splnit podmínky zadání, ale současně může v mezích těchto podmínek navrhnout řešení podle svých představ. Návrh regulačního plánu pak přiloží spolu s dalšími dokumenty k žádosti o vydání regulačního plánu pořizovateli, který zahájí řízení o vydání regulačního plánu. Pokud jsou splněny všechny podmínky zadání, zapracovány připomínky dotčených orgánů a doloženy ostatní potřebné doklady, měl by být regulační plán vydán. S regulačním plánem na žádost souvisí další dva nové nástroje: dohoda o parcelaci a plánovací smlouva. Dohoda o parcelaci je smlouva, kterou uzavírá žadatel o vydání regulačního plánu s vlastníky pozemků a staveb, dotčených navrhovaným záměrem. Obsahem dohody musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací. Plánovací smlouva je smlouva o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury, jejímž uzavřením může obec podmínit vydání regulačního plánu. ■

Musí obec aktualizovat svůj platný územní plán podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb.? Ano, všechny územní plány obcí či sídelních útvarů, tj. územní plány schválené před vydáním nového stavebního zákona pozbudou dříve či později platnosti, pokud je obce nenahradí novými územními plány nebo platné územní plány neupraví. Neopominutelným kritériem při rozhodování, zda pořídit nový územní plán nebo »jen« jeho úpravu, je datum schválení existujícího územního plánu. Jestliže byl schválen mezi 1. červencem 1992 a 31. prosincem 2006, lze územní plán do 31. prosince 2015 upravit.

■

FOTO: ARCHIV

Územní plánování: Pozor na nové povinnosti!

Obce mohou iniciovat zpracování územního plánu, jeho úpravy nebo změny, dát podnět ke zpracování regulačního plánu nebo územní studie, říká Ing. arch. Jana Janíková.

Starší územní plány pozbývají platnosti 31. prosince 2009. Úprava ale pouze převede existující věcný obsah schváleného územního plánu do formální podoby podle nové legislativy. Které plánovací procesy mohou obce v rámci svého územního rozvoje zadávat a řešit? Obce mohou iniciovat zpracování územního plánu, jeho úpravy nebo změny, dát podnět ke zpracování regulačního plánu nebo územní studie. Veškeré procesní kroky má však na starosti pořizovatel. Tím je zpravidla úřad územního plánování obce s rozšířenou působností, do jejíhož správního obvodu obec náleží. Méně často je jím úřad kterékoliv obce, který disponuje úředníky splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.

■

■ Kdo smí pořídit územní studii, která je v podstatě dřívější urbanistickou studií?

prosinec 2008

MO52_53

27.11.08

1:18 PM

Page 53

LEGISLATIVA Tento územně plánovací podklad může pořídit pouze příslušný úřad, tj. pořizovatel. Územní studie ověřují možnosti a podmínky změn v území, navrhují, prověřují a posuzují možná řešení vybraných problémů nebo rozvoj některých funkčních systémů v území. Nově je stanoveno, že projektantem územní studie může být jen autorizovaný architekt nebo autorizovaný urbanista. Obsah a rozsah územní studie neurčuje žádný prováděcí předpis, ale pořizovatel v zadání územní studie. Jak dlouho trvá zpracování územního plánu? Vzhledem k nutnosti řádně projednat jak zadání územně plánovací dokumentace, tak návrh řešení, jsou územně plánovací procesy poměrně dlouhé. Přitom ale mohou být kratší než tomu bylo podle předchozího stavebního zákona. Je to dáno zejména tím, že regulační plán fázi koncept již neobsahuje a územní plán jen v některých případech. Zejména u menších obcí se zpracovává po zadání rovnou návrh územního plánu. Rovněž fáze průzkumů a rozborů by měla být díky územně analytickým podkladům kratší, projektant zpracovává vlastně jen jejich doplnění. Nejrychleji lze zvládnout pořizovací procesy u regulačního plánu na žádost. Jeho zadání je již schváleno v územním plánu a po zpracování návrhu a jeho doplnění o stanoviska dotčených orgánů proběhne pouze řízení o vydání regulačního plánu.

■

■ Může dnes stavební zákon zabránit například výstavbě tzv. satelitů rodinných domů bez jakékoliv veřejné vybavenosti? Obecně platí, že územní plány byly dosud výrazně nabídkovou záležitostí. Většina měst a obcí si naplánovala v územním plánu svůj rozvoj na »zelené louce« třeba i na dvoj- a vícenásobný rozsah existujícího zastavěného území. I kvůli tomu vznikají rozsáhlé satelity rodinných domů, obvykle bez parků či hřišť, s minimálními profily komunikací, ulice bez stromů. Rodinné domy stojí mnohdy na malých parcelách, sice s bazénem, ale vlastně bez zahrady. Tomu se pokouší stavební zákon předejít, například požadavkem na pořizování změn územních plánů pro nové zastavitelné plochy pouze v případě, kdy jsou již všechny zastavitelné plochy z územního plánu využity. Dalším požadavkem je povinné navrhování veřejných prostranství v nově vznikajících lokalitách bydlení v určitých minimálních parametrech a minimálních vzájemných vzdálenostech. Kromě zastavitelných ploch se dnes v územních plánech vymezují plochy přestavby. Tato vymezení jsou potřebná pro označení území, kde je vhodné měnit jak jeho funkční využití, tak strukturu zástavby, a tím zpravidla zvyšovat intenzitu využití území. Týká se to zejména brownfieldů. Ve větších městech to mohou být i území s nízkopodlažní zástavbou někdejších vesnic, které jsou již součástí kompaktního území města. ■

LÝ D I A S T O U P O VÁ

prosinec 2008

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 62/2008 do částky 94/2008). Částka 62 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. června 2008. Úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších změn (publikované pod č. 193/2008 Sb.) Částka 63 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 6. června 2008. Vyhláška č. 194/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů Tato novela vyhlášky č. 36/2006 Sb. rozšířila seznam obecních úřadů, které provádějí vidimaci a legalizaci, a to o 5 obecních úřadů – Obecní úřad Dubnice (Liberecký kraj), Staré Hradiště (Pardubický kraj), Nová Ves (Středočeský kraj), Lišany (Ústecký kraj) a Bratřejov (Zlínský kraj). Částka 67 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. června 2008. Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt (publikované pod č. 214/2008 Sb.) Částka 77 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 1. července 2008. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce (publikované pod č. 241/2008 Sb.) Ministr vnitra vyhlásil na den 10. ledna 2009 nové volby do Zastupitelstva obce Otmíče (okres Beroun). Částka 79 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. července 2008. Úplné znění zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), jak vyplývá z pozdějších změn (publikované pod č. 252/2008 Sb.) Částka 80 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. července 2008. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropských společenství a upravuje a) některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání. Účinnost od 1. září 2008 Částka 81 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 11. července 2008. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce (publikované pod č. 256/2008 Sb.) Ministr vnitra vyhlásil na den 10. ledna 2009 nové volby do Zastupitelstva obce Rousměrov (okres Žďár nad Sázavou). Částka 82 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. července 2008. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce (publikované pod č. 258/2008 Sb.) Ministr vnitra vyhlásil na den 10. ledna 2009 nové volby do Zastupitelstva obce Kejnice (okres Klatovy). Částka 86 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. července 2008. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce (publikované pod č. 266/2008 Sb.) Ministr vnitra vyhlásil na den 10. ledna 2009 nové volby do Zastupitelstva obce Žerůtky (okres Blansko). Úplné znění zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), jak vyplývá z pozdějších změn (publikované pod č. 267/2008 Sb.) Částka 93 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. srpna 2008. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce (publikované pod č. 276/2008 Sb.) Ministr vnitra vyhlásil na den 10. ledna 2009 nové volby do Zastupitelstva obce Záluží (okres Litoměřice). Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce (publikované pod č. 277/2008 Sb.) Ministr vnitra vyhlásil na den 10. ledna 2009 nové volby do Zastupitelstva obce Bystrá nad Jizerou (okres Semily). Částka 94 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. srpna 2008. Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností Nařízení stanoví obsahové náplně živností řemeslných (příloha č. 1), živností vázaných (příloha č. 2), živností koncesovaných (příloha č. 3) a živnosti volné podle jednotlivých činností (příloha č. 4). Účinnost od 14. srpna 2008 JAN BŘEŇ právník

53

MO54_55

27.11.08

1:19 PM

Page 54

PRÁVNÍ PORADNA

Právní nárok na zpětné nájemné za pozemky Na základě nájemních smluv na obecní pozemky vybíráme nájemné za tři roky zpátky. Pokud nájemce tyto pozemky v té době bezesmluvně užíval, máme na tento zpětný nájem právní nárok? Odpověď na tuto otázku nalezneme v občanském zákoníku, tj. v zákoně č. 40/1964 Sb., a to kombinací dvou ustanovení. Základní náležitosti smluvního vztahu nájmu upravuje § 663: »Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věci, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.« Základními pojmovými znaky je přenechání věci, v daném případě pozemku, na sjednanou dobu a za úplatu, tedy nájemné. Jestliže nájemce užíval pozemky i před sjednáním nájmu, tzv. bez právního titulu, má majitel, v daném případě obec, právo na zpětnou úhradu obvyklého nájemného, protože uživatel se choval tak, jako by nájemcem byl, a vlastníku náleží za toto užívání úplata, tzn. nájemné. Bylo by lhostejno, zda toto užívání trvalo deset let, pět let nebo tři roky, právo na nájemné by měla obec za celou tuto dobu, nicméně vymahatelný nárok jsou pouze 3 roky zpětně s ohledem na promlčecí dobu. A zde se dostáváme k druhému ustanovení občanského zákoníku, a to k ustanovení § 101: »Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá ■

Co lze upravovat vyhláškou obcí Smíme v obecně závazných vyhláškách obce upravovat to, co již nějakým způsobem řeší zákony, například konzumaci alkoholu, noční klid, pohyb psů apod.? Ústavní soud (ÚS) uvedl ve svém nálezu Pl. ÚS 45/06, že obec může vyhláškami regulovat to, co již upravují zákony, pokud se nepřekrývají předmět a cíl obecně závazné vyhlášky a zákona. V tomto i v dalších nálezech Ústavního soudu z poslední doby (viz nález Pl. ÚS 33/05 k vyhlášce města Krupka, nález Pl. ÚS 35/06 k vyhlášce obce Kořenov, nález Pl. ÚS 44/06 k vyhlášce obce Těrlicko, nález Pl. ÚS 57/05 k vyhlášce Nový Bor, nález Pl. 6/06 k vyhlášce obce Budyně nad Ohří) lze nalézt možnosti pro regulaci následujících záležitostí obce a jejích občanů v obecních vyhláškách: konzumace alkoholu, hluk, noční klid, prostituce, pohyb psů, použití zábavné pyrotechniky, sečení trávy, znečišťování ovzduší. Vzhledem ke konkrétním místním podmínkám jsou to jevy, které jsou způsobilé narušit veřejný pořádek, dobré mravy či bezpečnost, zdraví a majetek v obci. Ve srovnání s vyhláškou proti alkoholu je účelem zákona č. 379/2005 Sb. vytvořit účinná opatření směřující k ochraně před škoda■

54

a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.« To znamená, že právně má obec právo na nájemné za celou dobu užívání majetku obce, a to i užívání bez smlouvy, ale fakticky by mohla uplatnit u soudu pouze tři roky, protože na dobu delší lze uplatnit institut promlčení. Proto se v praxi automaticky používá doba 3 roky zpětně, protože jde o dobu vymahatelnou i u soudu. Nelze však vyloučit ten postup, že obec požádá o úhradu za celou faktickou dobu užívání (třeba i deset let), tj. i za dobu delší než 3 roky – pokud bude uživatel solidní, dobu uhradí celou bez ohledu na dobu promlčení, třeba i proto, aby s ním obec uzavřela smlouvu na další období. Shrnutí: Na zpětný nájem je právní nárok, a to na jakoukoli dobu, soudně by však bylo možné uplatnit jen 3 roky zpětně. Dohodou lze uhradit jakkoli dlouhé užívání, a je to plně v souladu se zákonem.

Prodej nemovitostí a doporučení rady obce Stává se, že rada obce nedoporučí některé žádosti občanů o odkup obecních nemovitostí. Musí přesto tyto žádosti předat k projednání zastupitelstvu obce? Protože o prodejích (nebo zamítnutí prodeje) nemovitostí rozhoduje zastupitelstvo, musí se o všech žádostech o zakoupení do-

zvědět a rozhodnout. Do doby, než tak učiní, a bez ohledu na doporučení či nedoporučení rady, není o věci řádně rozhodnuto. Vyplývá to z rozdělení pravomoci, kdy dispozice s nemovitostmi – co se týče prodeje a koupě nemovitostí – je svěřena výhradně zastupitelstvu /§ 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)/.

Materiály na úřední desce a kopie Vyvěšujeme na žádost různých subjektů na úřední desku písemné materiály. Někdy chtějí tyto materiály s vyznačením vyvěšení a svěšení zaslat zpátky. Zároveň máme povinnost všechny vyvěšované materiály shromažďovat. Stačí nám proto pouze kopie? Přestože to právní úprava výslovně neřeší, jako doklad o splnění zákonné povinnosti bych doporučila vyhotovit kopii, a tu v rámci obce opatřit prohlášením, že souhlasí s originálem, který byl vrácen danému subjektu do jeho evidence, a podpisem oprávněné osoby. Tím by mělo být povinnosti obce učiněno zadost. ■

■

mi na zdraví působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Na rozdíl od protihlukové vyhlášky je účelem zákona č. 258/2000 Sb. ochrana před hlukem, který může narušit zdravotní stav obyvatelstva. I omezení v podobě povinnosti zdržet se ve vyhláškou uvedených denních dobách o nedělích a dnech pracovního klidu všech prací se zařízeními způsobujícími hluk hodnotil Ústavní soud jako přípustné, neboť potřebné hlučné práce lze vykonávat v čase, kdy budou zásahy do zájmů ostatních obyvatel obce minimální. Obec má podle názoru ÚS dokonce pravomoc ve vyhlášce vydané podle § 10 písm. a) a b) zákona o obcích vymezit odlišně dobu nočního klidu v pracovních dnech a ve dnech pracovního klidu, demonstrativně vyjmenovat činnosti, které noční klid narušují, spolu se stanovením povinnosti zdržet se těchto činností ve vymezené době, případně na vymezených místech na území obce. Obec je také oprávněna v režimu § 10 písm. a) regulovat pohyb psů na veřejných prostranstvích, zakázat tam jejich volný pohyb i určit způsob jejich pohybu (například na vodítku), případně vybavení náhubkem. Zákaz ponechání psů bez dozoru mimo vyhrazené prostory není totéž co zákaz jejich volného pobíhání. Ústavní soud tím rozumí ponechání psa zabezpečeného proti útěku na vyhrazených prostorech. Obec má rovněž právo ukládat povinnosti v souvislosti s od-

M g r . J A N A H A M P L O VÁ advokátka členka redakční rady MO

klízením psích exkrementů na veřejném prostranství podle § 10 písm. c) zákona o obcích. V obecně závazné vyhlášce lze též regulovat používání zábavné pyrotechniky v památkové zóně, i když to už upravují horní zákon č. 61/1988 Sb. a vyhláška č. 174/1992 Sb., neboť jejich účelem je stanovit podmínky jak pro provádění zde uvedených činností, tak pro nakládání s výbušninami a jimi podobnými předměty a pomůckami. Zákon o rostlinolékařské péči – ve srovnání s vyhláškou, která stanovuje povinnost sečení trávy na veřejných prostranstvích – postihuje šíření plevele a škodlivých organismů z neobdělávané půdy a neudržované nezemědělské půdy, která zpravidla není veřejným prostranstvím. Do samostatné působnosti obce patří i ochrana ovzduší v obci a zákaz spalování vyhláškou stanovených materiálů. Materiály, jejichž spalování vyhláška zakazuje, nemusí být odpad. Proto se vyhláška nepřekrývá s § 3 odst. 2 zákona na ochranu ovzduší.

J U D r . E VA Š R O M O VÁ právnička

prosinec 2008

MO54_55

27.11.08

1:19 PM

Page 55

PRÁVNÍ PORADNA

Struktura obecního úřadu Je nějakým předpisem dána organizační struktura obecního úřadu? Jak zjistím, který odbor úřadu vyřizuje příslušnou agendu? Stanovení organizační struktury obecního úřadu je vnitřní záležitostí obce, právní předpisy stanoví pouze základní pravidla. Zákon o obcích stanoví, že obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu; v čele obecního úřadu je starosta. Obecní úřad se podle zákona o obcích může členit na odbory a oddělení. Ne každý obecní úřad však musí byt organizačně členěn, k vnitřnímu členění dochází v závislosti na velikosti obce, rozsahu působnosti konkrétního obecního úřadu (například zákon o živnostenských úřadech přímo stanoví, že působnost obecních živnostenských úřadů vykonávají odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností) a počtu zaměstnanců. Zejména na malých obcích s minimálním počtem zaměstnanců, se obecní úřady zpravidla nečlení. O organizační struktuře obecního úřadu rozhoduje rada obce, neboť té je podle zákona o obcích vyhrazeno stanovit rozdělení

■

Příprava jednání zastupitelstva a rady obce Na starostu se často obracejí někteří členové zastupitelstva obce s dotazy – jak je to vlastně s přípravou jednání orgánů obce (zastupitelstva a rady), popřípadě výborů zastupitelstva a komisí rady. Kdo za co odpovídá a který předpis to upravuje? Úvodem, co upravuje zákon o obcích. Ten stanoví, že zastupitelstvo obce (dále jen zastupitelstvo) se schází ke svým zasedáním podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání. Informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před tímto zasedáním, kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým. Zasedání zastupitelstva je veřejné. Rada obce (dále jen rada) se schází ke svým schůzím podle potřeby a její schůze jsou neveřejné. Zastupitelstvo může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, které plní úkoly stanovené zákonem a úkoly, kterými je zastupitelstvo pověří. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu, jemu odpovídají ze své činnosti. Obdobně rada obce může zřídit jako své poradní a iniciativní orgány komise.

■

prosinec 2008

pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu. Radou stanovená organizační struktura (stejně jako rozhodnutí rady o tom, že se obecní úřad členit nebude), se odrazí v organizačním řádu obecního úřadu, který podle zákona o obcích rovněž schvaluje rada obce. Organizační řád musí být vydán pro každý obecní úřad, je to základní organizační předpis, který rozděluje kompetence mezi odbory (oddělení) úřadu, příp. jednotlivé zaměstnance. Vedle organizační struktury by měl organizační řád obsahovat zejména: úřední hodiny pro veřejnost, konkrétní úkoly starosty a místostarosty (pokud je místostarostů více, s uvedením, který z nich zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti), tajemníka obecního úřadu, je-li funkce zřízena, náplň činnosti jednotlivých odborů a oddělení aj. V obci, kde se rada obce nevolí, rozhodování o rozdělení pravomocí v obecním úřadu, včetně kompetence zřizovat odbory a oddělení obecního úřadu, přechází na zastupitelstvo obce; schvalování organizačního řádu je za takové situace vyhrazeno starostovi, který je rozhodnutím zastupitelstva obce vázán. Pokud jde o informovanost veřejnosti o struktuře obecního úřadu a činnosti jednotlivých odborů (oddělení), ta je zajištěna zejména prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím a zákona o obcích.

Popis organizační struktury obecního úřadu je totiž jednou z informací, které jsou podle zákona o svobodném přístupu k informacím a prováděcího předpisu k němu obce povinny zveřejňovat ve svém sídle a rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup; vedle toho obec takto zveřejňuje informace o tom, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání a také popis postupů, které musí obec při vyřizování podání dodržovat. V současné době je již zcela běžné, že obce na svých webových stránkách zveřejňují nejenom výše uvedené informace, ale celé texty organizačního řádu obecního úřadu. Podle zákona o obcích má každý občan právo nahlížet do usnesení přijatých orgány obce, tedy i do usnesení, kterými orgány obcí rozhodly o organizační struktuře obecního úřadu a schválily organizační řád. Odbory bývají také uváděny přímo na písemnostech obecního úřadu – podle § 111 zákona o obcích vypracovávají-li písemnosti odbory obecního úřadu, uvede se pod záhlavím též název odboru, který písemnost vyhotovil.

Podle zákona o obcích připravuje rada návrhy pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad připravovaného zasedání zastupitelstva mají jeho členové, rada a výbory. Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a schůze rady. Zastupitelstvo i rada jsou povinny vydat své jednací řády, ve kterých lze upravit také jednání výborů i komisí a také stanovit úkoly pro přípravu jednání orgánů obce. V jednacím řádu zastupitelstva a výborů zastupitelstva lze například stanovit, že návrhy a podklady pro zasedání zastupitelstva připravuje rada, která stanoví zejména dobu a místo zasedání, navrhne program a stanoví odpovědnost za zpracování a předložení odborných podkladů pro jednání v písemné formě, popř. jako ústní informaci a také, že součástí je i návrh usnesení zastupitelstva v této věci. Může být stanoveno, že přípravu zasedání zastupitelstva organizuje starosta. V jednacím řádu rady a komisí rady lze rovněž stanovit způsob přípravy podkladů pro jednání rady. Příprava podkladů pro jednání rady může být uložena jednak samotným členům rady, dále pak obecnímu úřadu, popř. tajemníkovi nebo jednotlivým odborům. Příprava podkladových materiálů může být uložena také předsedům komisí rady nebo ředitelům příspěvkových organizací či organizačních složek, které obec zřídila.

O přípravu podkladů mohou být také požádány statutární orgány právnických osob, které obec založila (zejména kde rada vykonává také působnost valné hromady obchodní společnosti), popřípadě další osoby v jejichž záležitostech bude rada jednat. Rada také může vydat příslušná »Pravidla pro zpracování a předkládání materiálů pro schůzi rady obce a zasedání zastupitelstva obce« v návaznosti na jednací řády zastupitelstva a rady, v nichž může stanovit jednotnou úpravu materiálů pro jednání orgánů obce, zásady pro jejich zpracování a postup při jejich předkládání. V pravidlech může stanovit náležitosti obsahu materiálu (úvodní list s názvem materiálu, návrhem usnesení a údaj o předkladateli), termín pro jeho předložení, povinnosti předkladatele, například, že odpovídá za obsah materiálu, jeho věcnou správnost a za to, že materiál je zpracován v souladu s platnými právními předpisy aj.

M g r . PAV L A S A M K O VÁ právnička

J U D r . M I R O S L AV B Ý M A , Ph.D. právník

55

28.11.08

9:50 AM

Page 56

SERVIS

KALENDÁRIUM

FOTO: JANA BOČÁŇOVÁ

MO56

11. 12. Praha 1, Zastoupení Evropské komise v ČR, Jungmanova 24 Image měst a regionů ■

Jak vytvářet identitu měst a regionů v Evropské unii? Touto otázkou se bude zabývat seminář, který pořádá Asociace pro komunikaci ve veřejném sektoru. Podrobné informace najdete na www.akvs.cz.

12. 12. Praha 7, budova vydavatelství Economia Naučte se komunikovat efektivně – trénink

■

Seminář se zabývá vystavěním komunikačních a prezentačních dovedností na jediném pevně existujícím základě, jímž je řeč těla. Cílem je předat základní znalost a zejména schopnost dobře komunikovat. Cena 3400 Kč (bez DPH).

15. 12. Praha 7, budova vydavatelství Economia, Dobrovského 25 Příprava projektu a vytvoření kvalitní projektové žádosti o dotaci z EU ■

Seminář je pro ty, kdo chtějí vytvořit žádost o poskytnutí dotace z evropských strukturálních fondů na financování rozvoje lidských zdrojů. Cena 3800 Kč (bez DPH). Podrobnosti o tomto i výše uvedeném semináři na tel.: 233 071 428, www.economia.cz, odkaz Konference a semináře.

■ 15.–18. 1. Brno, výstaviště BVV GO a REGIONTOUR 2009

Mezinárodní veletrh cestovního ruchu se zaměřením na regiony (první dva dny bude otevřen jen pro registrované návštěvníky). Více se dozvíte na www.bvv.cz. 19.–22. 1. Ostrava, výstaviště Černá Louka INFOTHERMA 2009 ■

XVI. ročník mezinárodní výstavy vytápění, úspor energie, využívání obnovitelných zdrojů energie v malých a středních objektech. Bližší informace najdete na www.infotherma.cz

SEZNAM INZERENTŮ FIRMA Regionservis s.r.o. 257 ČSOB 800 Webhouse 567 Komerční banka, a.s. 800 Ista ČR s.r.o. 296 GORDIC spol. s r.o. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod Fides Populi, s.r.o. O- CONSULT s.r.o. 485 Jaroslav Utíkal - UNEGO 602 GORDIC spol. s r.o.

TEL. 199 616 300 300 311 772 900 930 337 511 -

FAX

STR.

-

1 3 5, 56 9, 13 11 19

-

23

25 26 102 546 485 102 547 33 402 816 585383301 35 4. obálka

Městské policie ve statutárních městech evidovaly v roce 2007 1 milion 111 tisíc dopravních přestupků, z nichž 280 tisíc řešila domluvou, 677 tisíc blokově a zbytek pokutou ve správním řízení. Tyto údaje zazněly na konferenci o bezpečnosti silničního provozu ve městech a obcích, kterou uspořádaly (20. 11.) v Praze Vysoká škola CEVRO institut a Regionservis. Zástupcům samospráv se zde představil nový ředitel služby dopravní policie Policejního prezidia ČR plk. Ing. Leoš Tržil, který je seznámil se součinností státní policie při činnosti městské policie. Přítomné zajímaly především pravomoci strážníků při měření rychlosti v obcích jen na úsecích označených dopravními značkami. Diskutovalo se rovněž o rezervách prevence dopravních nehod i faktorech ovlivňujících bezpečnost silničního provozu včetně příkladů z praxe měst a obcí. Sborník příspěvků z konference dostanou naši předplatitelé jako dárek v MO č. 1/2009. /sk/

Řízení projektů EU Třináctého ledna 2009 začne program Řízení projektů EU 3. běh (podle § 60 zákona o vysokých školách ve znění novely č. 147/2001 Sb.), který je určen zejména pro zaměstnance Úřadů Regionálních rad regionů soudržnosti, státní správy odborů (sekcí) EU a samosprávy. Posluchači se seznámí se znalostmi pro zpracování, posuzování a projednávání projektů pro získání finanční dotace v rámci fondů EU; budou připraveni k možnosti získat certifikát projektový manažer společnosti pro projektové řízení podle standardů IPMA. Kurz skončí v květnu 2009 a na jeho závěr účastníci zpracují závěrečný projekt a po jeho kladném hodnocení obdrží osvědčení ČVUT o absolvování programu. Studijní plán obsahuje 4 moduly s rozsahem 80 výukových hodin s celkem 12 tématy. Je možné absolvovat nejen celý kurz, ale i jednotlivé moduly, popřípadě témata. Frekvence výuky je 2– 3 dny jednou za měsíc. Program uskutečňuje Stavební fakulta ČVUT v Praze, katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví. Bližší informace na tel.: 224 354 531, e-mail: [email protected]. /je/

Revolvingový fond Až do 15. ledna 2009 mohou obce – v rámci výzvy pro podporu a rozvoj Místní agendy 21 (MA 21) – předkládat žádosti o grant z Revolvingového fondu ministerstva životního prostředí (MŽP). Dotace se týká regionálních projektů, které kvalitativně zlepší plnění Kritérií MA 21 u jedné obce. Podmínkou je registrace žadatele v Databázi MA21 minimálně na úrovni Zájemce. Dále budou podpořeny nadregionální projekty, u nichž se očekává kvalitativní zlepšení plnění Kritérií MA 21 nejméně u dvou obcí (z nichž alespoň jedna je mikroregion) nebo nejméně u tří municipalit (bez omezení). Podmínkou je doložení předchozích zkušeností a referencí žadatele se zaváděním a metodickou

podporou MA 21 (v souladu s oficiálními Kritérii MA 21). Doba realizace u všech projektů nesmí překročit 24 měsíců a celková výše poskytnutého grantu na jeden projekt nesmí přesáhnout 2 mil. Kč. Dotaci lze obdržet až do 90 % celkových uznatelných nákladů projektu, přičemž žadatel uhradí nejméně 10 % z vlastních či jiných zdrojů. Minimální poskytnutá částka je 100 tisíc Kč. Na tuto výzvu je k dispozici celkem 15 mil. Kč. Detailní informace o výzvě a podmínkách pro žádosti o granty včetně manuálu jsou na www.mzp.cz/revolving. /kž/

Pomoc neziskovkám Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) a Poštovní spořitelna vyhlásily společný program překlenovací finanční pomoci formou návratného nadačního příspěvku. O ten budou neziskové organizace moci žádat v případě, kdy mají přislíbenou dotaci z veřejných zdrojů, ale přísun faktických peněz bude trvat nějakou dobu, třeba tři nebo pět měsíců. Projekt je ovšem nutné zahájit ihned a může se stát, že nezisková organizace nemá k dispozici potřebné finanční prostředky. Dobu, než na účet slíbené peníze přijdou, proto lze překlenout s pomocí uvedeného nadačního příspěvku. Při jeho vracení je nutné počítat s částkou zvýšenou o zhruba čtyř- až pětiprocentní úrok. Program byl vyhlášen 5. 11. 2008, první výzva potrvá do 4. 11. 2009. Žádosti a přihlášky lze zasílat NROS kdykoli v průběhu vyhlášené výzvy. Žádat o příspěvek mohou občanská sdružení, nadace a nadační fondy a obecně prospěšné společnosti, které mohou prokázat, že projekt, na který chtějí návratný nadační příspěvek použít, byl, je nebo bude podpořen z veřejných fondů. Minimální výše příspěvku je 100 tisíc, maximální 1,5 mil. Kč, maximální doba jeho návratnosti dva roky. Více informací na www.nros.cz a www.postovnisporitelna.cz. /on/

MO-000614

56

prosinec 2008

27.11.08

1:20 PM

Page 1

MO-000763

MOobalka3

28.11.08

9:36 AM

Page 1

MO-000764

MOobalka4