Zpravodaj křesťanů z Juliánova, Vinohrad a Židenic. Číslo 11, ročník XII. Vychází 13. listopadu Jak začít, aby to nebylo

Zpravodaj křesťanů z Juliánova, Vinohrad a Židenic Číslo 11, ročník XII.

Vychází 13. listopadu 2005

Jak začít, aby to nebylo ... Následkem jednoho školení o bezpečnosti práce bylo požární cvičení. Určitě to znáte. Vyhlásí se poplach a všichni se dle určených instrukcí musí co nejrychleji a nej bezpečněj i dostat na určené místo - řekněme shromaždiště. Tam se vzápětí celá akce vyhodnotí a lidé se vracejí zpět do pracovního procesu. Právě zjistili, že by se možná nezachránili - nebyl dodržen stanovený limit. Co jim cestou zpět může jít hlavou? Většina z nich si asi říká: „Věděl jsem, že je to jen hra, a tak jsem se nesnažil. Kdyby skutečně hořelo, určitě bych se snažil víc. Dokázal bych to.“ Ovšem moudrost našich předků říká něco jiného, například rčení „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“ a podobně. Celý náš život je vlastně takové požární cvičení. Stále se na něco připravujeme. Tušíme, že požár jednou určitě přijde; jenže zatím nikdy nepřišel, t ak n ač b yc ho m si d ělali st aro st i. A si neb erem e živo t p říliš vážn ě. P ro to že kdybychom ho vážně brali, asi bychom víc přemýšleli nad tím, co a proč děláme. Určitě bychom si víc uvědomovali, že každý okamžik rozhoduje o naší věčnosti. Na nejrůznější výzvy od Hospodina, abychom se už konečně obrátili, abychom opravdu začali žít, reaguj eme jako oni pracovníci po požárním cvičení. Máme přece tolik času. Kdo ví, co se ještě stane. Hlavně to nesmíme všechno brát příliš vážně! Během liturgického roku máme několik možností se více zamyslet nad svým životem. V měsíci listopadu nás čeká například Svátek všech svatých, Památka věrných zemřelých a Slavnost Ježíše Krista Krále. Boží slovo v liturgii bude v těchto dnech často mluvit o posledním soudu, o oddělení dobrých a zlých, a my si budeme muset odpovědět na otázku, zdali chceme stát na soudu po pravici, či po levici. Častěji než kdy jindy se v listopadových dnech dostaneme na hřbitovy. Tam si člověk může odpovědět na otázku, co je v životě skutečně důležité. A co po nás tady zbude. Apoštol Pavel říká, že všechno pomine, j en láska zůstává. Naší velikou j ist oto u j e, že B ůh n ech ce sm rt hříšník a, ale j eh o obrác en í. Proto p o k on ci litu rg ic kého ro ku p řij d e zač át ek n ového . A s ním adven t - dob a rado st ného očekávání. Budeme zpívat: "Přijde, přijde Vykupitel, všichni zaplesej me." Nevíme sice, kdy přijde pro nás, ale jednoho dne přijde určitě. A tak se naplno pusťme do prožívání života (toho báječného velkého požárního cvičení), abychom, až konec opravdu nastane, se směli připojit k těm plesajícím zástupům. P.S.: Jestlipak víte, kde jsou v kostele „požární směrnice“? Váš o. Petr* Miloslav Jan Křtitel Beneš

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory www.fineprint.cz

Sdělení administrátora

Připravuje se

Nepřítomnosti o. administrátora Od 13. listopadu do 26. listopadu je o. administrátor na exerciciích a následně n a po u ti. B ěh em t ét o d ob y n eb u do u ú ř ed n í h o d i n y ve f a rn í k an c e lář i. V neodkladných záležitostech se obracejte na o. Zdeňka nebo o. Karla.

V říjnu příštího roku zahájí v Brně v blízkosti katedrály sv. Petra a Pavla svou činnost nové Informační a kontaktní centrum (IKC), které se má stát vstupní branou do areálu Petrova. C í le m j e n ab íd n o u t vlí d n o u a o t evře n o u b r án u d o a re ál u c e lé h o Petrova a uvnitř IKC vytvořit prostor, kde skrze n ab íd n ut é in f o rm ace a o so bn í p ř ís t u p n a j d e n á vš t ě vn ík k lí č e k bohatství celého areálu Petrova, a skrze n ěj i k líč e k p ok ladů m k řesť anst ví v našem regionu včera i dnes.

Papežské misijní dílo dětí V pátek 11. listopadu jsme měli možnost shlédnout v kostele film o Papežském misijním díle dětí a v neděli 4. prosince m e zi n ás zavít á řed it e l P ap ež sk ýc h misijních děl v ČR P. Jiří Šlégr. Promluví při obou dopoledních mších a odpoledne ve 14.30 bychom měli možnost se s ním setkat při besedě. Možná budeme moci shlédnout i další film o misijních dílech. Advent Koncem listopadu, přesně v neděli 27. listopadu, vstoupíme do adventní doby. Na první neděli adventní při dopoledních mších bude žehnání adventních věnců. V adventní době samozřejmě nebudou chybět Roráty od pondělí do soboty vždy v šest hodin. Během adventní doby Vám n a b í zí m t ř i za st a ve n í s vel k ým i postavami adventu: Izaiášem, Pannou Marií a Janem Křtitelem. Tato krátká (45 min.) zamyšlení budou v pátek (2., 9. a 16.prosince) v 19.00 hod. na oratoři.

Centrum pro rodinu Přednášky: 2.12. - PhDr. Věra Hledíková: Sebepřijetí a sebepoznání v manželství 1 6 . 1 2 . - I n g . E li šk a Vo n d rá č k o vá: Pozitivní přístup k rodičovství Bližší inf ormace n a tel. 5 42 2 17 4 64 nebo na www.crsp.cz Pro rodiče, kteří se potýkají s výchovou svýc h dětí, j sou vh od né p ředn ášky besedy s možností sdílet se ve skupině. Od příštího roku bude možné přihlásit se do Kurzu efektivního rodičovství, ve k t er ém s i ro d i č e o vě ří f u n g o vá n í některých zásad demokratické výchovy v praxi.

Váš administrátor P. Petr* Beneš Pro seniory, kteří chtějí i ve vyšším věku zů st at a k t ivn í , n ab íz ím e vz d ě lá va c í internetové a jazykové kurzy, možnost n avšt ěvo vat in t er n et o vo u k avárn u a seniorklub. SIARD - farní zpravodaj - vydává Římskokatolická farnost u chrámu sv. Cyrila a Metoděje, Nopova 84, 615 00 Brno 15, tel. 548 530 034. Připravuje redakční rada vedená Pavlem Jelínkem. Za obsah článku odpovídá autor. NEPRODEJNÉ. Finanční příspěvky pro farnost můžete zasílat na účet č. 186 581 906 / 0300 (ČSOB). Variabilní symbol: vaše IČO nebo rodné číslo / K symbol: 558


Blahopřejeme D ě k o v n o u b o h o sl u ž b o u v kat edrále sv. P etra a Pavla v Brně oslavil ve č tvrtek 1 0. listo p ad u b rn ě n s k ý p o m o c n ý biskup Petr Esterka za ú č a st i s íd el n í h o b i sk u p a Vo j t ěc h a C i k r le h o , k n ě ží a široké veřejnosti své 70. narozeniny. S biskupy dalších moravských a českých d i ec éz i o s la vi l j u b il an t n a ro ze n i n y b ěhem n ávšt ěvy „ad lim in a“ v Ř ím ě, které se společně zúčastnil ve dnech 13.-19. listopadu. Petr Esterka se narodil 14. listopadu 1 9 3 5 v D o l n í c h B o j a n o vi c í c h ( o k r. H o d o n ín ). P ro n áb o žen sk o -p o lit ic k é p ř es vě d č en í b yl u ž j a k o s t u d e n t p e rz ek vo vá n a p o m n o h a o b t í ží c h m a t u ro va l až v ro c e 1 9 5 6 n a j e d en ác t ile t c e v H o d o n í n ě. P r o t o že pronásledování komunistickým režimem provázené výslechy StB p okračovalo, začal se po maturitě připravovat na útěk do zahraničí. 1 5 . č e rvn a 1 9 5 7 em ig ro va l d o R a k o u s k a a t ři m ě sí c e p o b ýval v uprchlickém táboře v Glassenbachu u Salzburgsu. V září 1957 byl přij at do Papežské koleje Nepomucenum v Římě a p o s t u d i u f i lo zo f ie a t eo lo g i e n a Lateránské univerzitě byl 9. 3. 1963 v bazilice sv. Jana v Lateráně kardinálem Tragliou vysvěcen na kněze. Po získání lic enciátu teologie v č ervn u 19 63 b yl poslán mezi krajany do arcidiecéze San Antonio v Texasu. V roce 1966 se vrátil do Ř ím a, k de se zač al p řipravovat k doktorské práci na téma „The Unionistic Congresses at Velehrad“, kterou o rok později obhájil. Po návratu do USA v létě 1967 zahájil své akademické působení v kolej i svaté Kateřiny v Saint Paul v

Minnesotě, kde byl roku 1980 jmenován řád n ým p ro f es o rem . P o c e lo u d o b u vyp o m á h a l v d u c h o vn í s p r ávě řa d y farností. Současně v letech 1974 - 1995 p ů so b i l v am er ic k ém l et ec t vu j a k o vojenský kaplan v záloze. V roc e 1 978 se začal P etr Esterka intenzivněji věnovat práci mezi českými katolíky v USA a Kanadě. Roku 1984 byl požádán biskupem Janem Mořkovským, ab y zalo žil S p o lek sv. Vo j t ěc h a p ro zá c h ra n u ř ím sk é P ap ež sk é k o le j e N e p o m u c e n u m . V r o c e 1 9 8 6 b yl biskupem Jaroslavem Škarvadou, který působil v Římě a pečoval o naše krajany v zahraničí, jmenován jeho biskupským vikářem pro USA a Kanadu. V roce 1994 se jeho působení rozšířilo i na Austrálii. Roku 1987 mu byl udělen titul monsignor a ro k u 1 9 9 2 b yl j m e n o vá n č est n ým prelátem. 5. 7. 1999 jmenoval papež Jan P a ve l II . P e t r a E s t e rk u p o m o c n ým b i sk u p em b rn ěn sk ým a p o vě ři l h o duchovní péčí o české katolíky v cizině. Biskupské svěcení přijal Mons. Petr Esterka 11. září 1999 v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně od svého sídelního b i sk u p a M o n s . Vo j t ěc h a C ik rl eh o . Sp olusvět itelem byl arc ibiskup Mon s. Giovanni Coppa, apoštolský nuncius v České republice, a Mons. Jan Graubner, arc ib isk u p o lo m o u c k ý a m et ro p o l it a moravský. podle tiskového servisu biskupství

Okénko pastorační rady A d V ýs ta v k a : v 9 . č í sl e S I A R D u (11 . 9 . 2 0 0 5 ) j s m e vás i n f o r m o va li o výst avc e , k t er o u j s m e n a žá d o st n ě k t er ýc h d ě t í c h t ěl i u s p o řá d a t . Navštěvují různé kroužky a zatoužily se ro zdělit se s námi. Je to p odn ětné a radost né d ělit se s druhým i. B ohužel n a d š en í d ě t í n evyd r že lo . Š k o d a. Výstavka se konat nebude, protože své


u měn í p řih lásilo j en šest d ět í z c elé farnosti. J e ch vályh o dn é, že ro d ič e d ět i d o kroužku přihlásí, ale dalším stupínkem k c h vá le j e sl ed o va t j e j i c h t vo rb u , společně s nimi se z toho radovat a dbát na dokončení započatého díla. Některé děti přiznaly, že své práce z loňského školního roku nedokončily, a proto j e nemohou vystavit. Opět škoda. P řimlou vám e se - po vzbu zu j te d ět i nejen k šikovnosti, ale i k vytrvalosti a k d o k o n č en í za p o č at é p r ác e. M o h o u o b j evit vlast n í velik o st , n ej en vn ěj ší uznání. Děti někdy říkají zajímavé věci - Maminka bývá večer unavená a přitom posílá do postele mě (Petr, 4 roky) - Děti v každém případě vědí, že jejich rodiče mají těžký úkol. Tatínek poslal šestiletého Jirku do jeho pokoje, protože celý den zlobil. Pozděj i se j de na něj podívat a uvidí ho klečet u postele. "Můj B o že , " m o d l í se , " u č iň m ě d o b rým . Tatínek s maminkou to nedokážou." Význam modlitby za zemřelé Obtížnost výkladu modlitby za zemřelé sp o č ívá p ř ed evší m v t o m , ž e za hranicem i smrti ko nčí n aše k atego rie prostoru a času. S jistotou lze tvrdit, že existuj e solidarita živých a mrtvých lidí ve stavu utrpení, dokud Bůh nepřivede k dokonání své stvoření. V p r o s eb n é m o d li t b ě j e n ej en uskutečněn vztah k Bohu, ale i k lidem; o b a t yt o vzt ah y j so u vz áj em n ě p r o p o j en y. P ro seb n á m o d li t b a j e výrazovým prostředkem milující bytosti, k t er á t ě ší a p ro m ě ň u j e . To p la t í především o Boží blízkosti. Ze setkání s b lízk o st í B oží vzn ik á o čist né dění. Můžeme věřit, že v prosebné modlitbě se m o d lí c í d o s t á vá p ro st ře d n ic t vím Boha do blízkosti toho, za kterého se m od lí, s reálno u p ů sob n ost í. Člo věk nikdy nežije izolovaně od druhých, vždy

je potřebuje ke svému rozvoji; to platí i o životě posmrtného očistného procesu. Vzájemná solidarita zakotvená v Bohu je pomocí těmto lidem. Cílem modlitby za zemřelé j e DUCHOVNÍ PODPORA L I D Í V E S TAV U O Č I S T Y, j e t o n áš příspěvek k tomu, aby se očista zdařila a tím byl proces očišťování ulehčen. Modlitba za zemřelé není jednosměrná a j e n u t n o j i c h áp at v s o u vi sl o s t i vz áj em n ýc h vz t a h ů . V B o h u ži j e m e vš ic h n i „c o m m u n i o sa n c t o ru m “ (spo lečenství svatých - srov. LG 49). K o nt ext u k o n ciln í výp o věd i j e b lízk á m yšlen k a, že exist u j e t ak é m o d lit b a živých za zemřelé, ale t ak é mo dlit ba zemřelých za živé. in J.Dolista, SDB: Perspektivy naděje okénko připravila Ludmila Javorová

Pranostiky Měsíc listopad není na průpovídky o počasí příliš bohatý. Většina pranostik se váže jen ke třem dnům: na sv. Martina (11. 11.), sv. Kat eřinu (25. 11.) a sv. Ondřeje (30. 11.). A si m álo kd o nezn á n ej mén ě j edn u martinskou, např. Svatý Martin přijíždí na bílém koni, nebo kateřinskou, např. Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu. Nevím však, kdo by si vzpomněl aspoň na jednu ondřejskou, a přitom jich je kolem dvaceti. Jméno rybáře Ondřeje, Š i m o n o va- P et ro va b r at ra, u č ed n í k a J a n a K řt it el e a p r vn íh o J e ží šo va ap o š t o la s e o b j e vu j e m im o j i n é v pranostice Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží. Ze zkušenosti víme, že toto rčení se může hodit spíš pro horské p o lo h y, p r o t o ž e v n aš ic h n í ži n á c h sn ěh o vá n a d í lk a z k o n c e l is t o p a d u nemívá dlouhé trvání. Karel Krška


Výjezd mládeže - Pravěk 2005 ...aneb jak jsme jeli s falářem na výlet I přesto, že název této akce je Pravěk, vyd ali j sme se ve d nech 7. - 9. říj na pouze na chat u W oodcraftu, která j e blízko vesn ičk y Sklen é n ad O slavo u. Nicméně vzhledem k absenci elektřiny to m ohlo ze začát ku op ravdu pravěk připomínat. Během celého výjezdu jsme zažili m no ho n evšedn íc h zážitk ů. U ž j e n o m v p r ů b ěh u c es t y j sm e st ih li vyp u d i t c e st u j íc í z n aš eh o va g o n u hlasitou hudbou a potom málem narušit systém Českých drah úvodní scénkou na n ádraží. Nechyb ělo také množství her, hned ze začátku jsme si vyzkoušeli n o še n í p ri n c ez en d o sl o va c e st o u n ec est o u , p o lem n ep o lem a vla k em n e vl ak em , k t er é vás p o n ě k o li k a hodinách v noci ani trochu nemotivuje k závěrečnému převozu v loďkách přes ryb n ík. N ěk t eří z n ás st ih li nak o n ec dvacij ášek pod hvězdičkami (speciální druh relaxace), ale potom j sme se šli opravdu pořádně vyspat, což bylo zajisté hlavní předností této akce. Druhý den p řij el p an adm in ist rát o r a p ři h ře n a rybníku si hned zkusil, jaké to je nechat se v l o ď c e z k ár f u ru p o t áp ět nesportovními posádkami jiných lodí. V případě, že by se jim to povedlo, by pana f a lá ře p ra vd ěp o d o b n ě n e za c h rá n i la stará vodácká vesta a museli bychom hledat náhradu za j eho mše na tomto výj ezdu a t ím pádem bych om přišli o Liborův sbor, zpívající nekonečné písně. Odpoledne jsme šli jako správní snobáci hrát golf. Lord nám k tomu propůjčil své h ř išt ě s p rů m ěrem n ěk o li k a d esít ek ú d er ů n a j ed n u j a m k u , t ak že p r o vo z o ván í t é t o h ry b yl o h l avn ě o t áz k o u n e rvů h r aj íc íc h . Več er b yl táborák a poté začal zlatý hřeb celého výjezdu - plavba na Poseidonu. Děj se odehrával jedné silvestrovské noci na

lo di plu j íc í z Franc ie do Amerik y. Na programu bylo tancován í s košt ětem, stříhání kapitánových vlasů, přípitek na nový rok a mnoho dalších atrakcí. Ta poslední byla famózní tečka ve formě ind ividu álníc h do t azů n a naše drah é vedoucí, ve kterých jsme stihli probrat témata od reality show, přes Czech Tech až po třídění odpadu. Druhý den jsme se p ro b u d il i j eš t ě p o zd ě j i , n ež d en předtím a pomalu jsme se začali chystat na odchod. Na nádraží v Židenicích byl tento výjezd ukončen tím, že nám byly odebrány poslední pozů statk y našich ak t ivi t n a ryb n ík u i m im o n ěj - t ed y vestičky z Vodák sportu. Na závěr ovšem musím zkonstatovat, že tato akce i přes decentní chyby v organizaci, byla velmi zdařilá, a proto doporučuji všem, kteří p a t ř í d o c íl o vé s k u p i n y ž id en ic k é mládeže, pro které jsou výjezdy určeny, aby jeli příště s námi. Štěpán Horký

Víkendovka Robin Hood ... Král Richard Lví srdce je vězněn kdesi ve Francii. Anglie je ohrožována n e k a l ý mi ú my s l y j e h o n e p ř á t e l p o d vedením šerifa z Nottinghamu. Poslední z věrných krále jsou pronásledováni ve v l a s t n í ze mi . J e d i n á n a d ě j e p ro království je Robin z Locksley, zvaný lidem Robin Hood a jeho přátelé ze Sherwoodu ... ... tak takhle nějak to stálo na zvadle, které se nám - začínajícím zbojníkům dostalo do ruky. Myslím, že nebyl mezi námi nikdo, kdo by váhal. Ta výzva byla t ak n aléhavá, že j i n ešlo od m ít n o ut . Nastal čas jít bojovat za dobro, pravdu a č est . N ast al č as vyrazit n a p o mo c R o b i n o vi a j eh o p řá t e lů m ze Sherwoodského lesa. A t a k j s m e j ed n o h o k r ás n é h o říjnového dne vyrazili na výpravu. Vlak


nás vysadil na opuštěném nádražíčku a p ř ed n ám i b yla asi še st ik ilo m et r o vá trasa k našemu zbojnickému sídlu. Hned zkraje jsme narazili na šerifovy mu že. Ptali se, co tu c hc eme a k am jdeme. Když jsme odvětili, že jdeme za Robinem, začali nadávat. Říkali, ať se dáme k šerifovi, protože dobře platí. Byli hodně rozčilení, a tak jsme radši rychle pokračovali dál. V následující vesnici jsme narazili na M i ri am , k t e rá p at ř il a k e zb o j n í k ů m . Miriam se nabídla, že nás převede přes S h erw o o d , c o ž o všem b yla léč ka. V jedné z nepřehledných roklí na nás číhali zbo j níc i M alej J oh n (džo n) a W illys. Vysvět li li j sm e j i m , ž e j d em e za R ob in em, ale mo c n ám nevěřili. Ab y vyzkoušeli naše odhodlání, museli jsme splnit těžké úkoly, třeba přejít po laně nad potokem. Pak jsme pokračovali dále směrem k našemu doupěti. Tam j sme přišli se setměním ... P o več eř i se u j al s lo va m n i c h Šebestián, duchovní správce místních zb o j n í k ů . Vylí č i l n á m , v j ak é se nacházíme situaci a pověděl nám něco o napínavém životě Robina Hooda: ... je rok 1194. Mladý Robin z Locksley o p u s t i l svo u m il o van o u A n g li i p ř ed několika lety, aby následoval statečného krále Richarda Lví srdce na křížových výpravách. Ve Svaté zemi však byl zajat a vězněn bezvěrci. Po několika letech se konečně dostal z maurského vězení a vrátil se do Anglie. Jeho otec mezitím zemřel nešťastnou smrtí, ale kolují fámy, že ho zavraždil šerif z Nottinghamu. Vládu nad Anglií mezitím p řevzal princ Jan Bezzemek, Richardův bratr. Robin j e smrtí svého o t c e z m a t e n , a t a k se vyd ává d o Leicesteru, kd e c hc e n aj ít G odvina sluhu svého bývalého pána a požádat ho o vysvětlení, co se v Anglii v době j eh o n ep řít o m n o st i d ěl o . K d yž však d o ra zí , zj is t í , že h ra d j e p ln ý li d í podporujících šerifa z Nottinghamu ...

Následující den se dozvídáme, kde se nach ází R ob in . J e uvězn ěn kd esi na nottinghamském hradě. Rozdělujeme se na čtyři družinky, které se pokusí Robina samostatně osvobodit. N e j p rve m u sí m e vyh l ed a t sl ep é h o sluhu Godvina, který přebývá v j akési opuštěné stodole. Chudák starý Godvin n et u ší, k d e j e R ob in o vo vězen í, ale po sílá nás za taj em ným alc hym isto u. Ten odhaluj e přesné místo vězení na hradě. Přímo v tmavých a vlhkých hradních sk le p e n í c h j e n u t n é zd o l at n ěk o l ik t ě žk ýc h p ř ek áž ek . N a k o n e c se dost áváme ke dvo j ici strážců , kteří u svíček hrají karty. Co teď? Nezbývá, než se j e p o k u si t o b eh rá t . P o d ař ilo s e! Stráže nás na chvíli pouštějí k Robinovi a m y m u p o t aj í p řed ávám e k líč e o d zámků. Pak vězení kvapně opouštíme a za n ám i zů st ává j e n ře v ší le n é h o Robinova spoluvězně, který se zarývá až do morku kostí. Po zbytek dopoledne se zd o k o n al u j em e ve z b o j n ic k ýc h dovednostech, jako je ovládání meče a sekery, střelba z luku a boj s holemi. Po obědě dostáváme hroznou zprávu: ... králova sestřenice Marianna, jejíž o ch ran u svěřil d o Ro b in o výc h ru ko u dívčin zemřelý bratr, je unesena šerifem, který chce sňatkem s ní podpořit svůj nárok na anglický trůn. Svatba se má konat na několik kilometrů vzdáleném hradě Cow Mountain Castle (Kraví hora). S Robinem se setkáváme na obvyklém místě na mostku přes řeku O'Slavu. Je nej vyšší čas vyrazit a překazit šerifovi jeho plány. N a hrad , k t erý se t yč í vyso ko n ad ú d o l ím , d o rá ží m e p rá vě vč a s. N e p ř íč et n ý š er if d rž í M a ri an n u a rozklepaný mnich se je snaží oddat. Z h o u f u d o ra zi vš íc h z b o j n ík ů vš ak vyskakuje Robin z Locksley a pouští se do souboje se šerifem. Lítý boj provází těžké řinčení mečů, při němž tuhne v žilách krev. Chvílemi se zdá, že má šerif


n a vr c h . P o c h víl i se vša k R o b i n o vi p o d aří srazit m u j eh o n eb ez p eč n o u okovanou rukavici a nakonec i vyrazit meč. Robin zvítězil! Všichni se raduj í z porážky krutého šerifa a mnich pak slavnostně oddává Robina a Mariannu. Slavnostní večeře nás čeká u ohně po návratu na naše zboj nické sídlo. V n e d ě li p ak j d e m e d o h o d i n u vz d á le n é h o k o s t el a n a p l n i t n a še duchovní potřeby. Po obědě následuje ú k li d n a še h o s íd la a p o n ě m j s m e sl avn o st n ě p as o ván i sa m o t n ým Robinem z Locksley na rytíře do j eho d r u ži n y. Ú p l n o u t eč k o u n a závěr j e veselá volba Miss a Missáka zbojníků ze Sherwoodu. Kdo se jimi stali? Tak na to se zeptejte někoho z účastníků ... Možná jsem na něco zapomněl, možná bylo něc o t roc hu j inak. Těm , k do na výpravě b yli, však j istoj istě zů st an ou jejich krásné vzpomínky na jeden říjnový víkend léta Páně 2005. Vzpomínky na setkání s Robinem, Mariannou, Malým J o h n em , še ri f e m , T vrd ým H ar d ym , Harrysem, Gustafsonem, Šebestiánem, Elizabeth, Miriam a svými druhy ... Sepsal Wilson

Robinova družina a spol.

Svatí na oltáři

Blahoslavený Hroznata Narodil se kolem r. 1160 v Hroznětíně ve šle c h t ic k é ro d in ě. J eh o o t ec b yl Sezima, matka Dobroslava z Černínů, měl 3 sestry a bratra. Rodiče mu chtěli dopřát dobré vzdělání, a tak velkou část svého mládí prožil u sestry v Krakově, kde studoval. Později vstoupil do služby u dvora krále Přemysla Otakara I., pro svou spravedlnost, zbožnost, výborné vzdělání a milosrdenství k bližním byl ve lm i o b lí b e n a k rá l h o p o věř o val důležitými úřady. Oženil se s českou šlechtičnou a po narození syna to vypadalo na skvělou světskou budoucnost. Ale smrt dítěte i manželky jím otřásla, těžce nesl ztrátu svýc h d r ah ýc h , a p r o t o se r o z h o d l věn ovat zc ela služb ě B o hu . D al slib účasti na 3. křížovém tažení (r. 119011 91 ), ale nemo hl h o sp lnit, p ro to že t ažen í p ost ih l m o r. R o zh o dl se t ed y založit r. 1193 ze svého majetku mužský premonstrátský klášter v Teplé a později i ženský v Chotěšově. On sám vstupuje r. 1202 do kláštera v Teplé jako laický bratr. Cestou do svého rodiště r. 1217 byl zaj at lo up eživými n ěm eck ým i ryt íři a uvězn ěn nedaleko Aše. Ve vězení ho týrali hladem, zimou a žízní v naději, že za něj dostanou výkupné, ale 14.7.1217 m u č e n í p o d le h l . H n e d p o s m r t i b yl


u c t í vá n jako m u č e d n ík , za blahoslaveného byl prohlášen r. 1897 papežem Lvem XIII. Po vzniku plzeňské diecéze r. 1993 se stal j ej ím patronem. Je považován za jeden ze symbolů sjednocující se Evropy a za patrona neprávem vězněných. Sv. Anežka Česká P řic hází n a svět p ravděp od o bn ě r. 1 2 11 v P r aze j ak o n ej m la d š í d c e ra česk ého k rále Přemysla O takara I. a K o n s t a n c ie U h e rs k é . A n e žk a b yla vychována v cisterciáckém klášteře ve slezské Třebnici a premonstrátském v D o k s an ec h u L it o m ěř ic , k d e se se zn am o val a s k ř es ť a n s t vím a poznávala smysl života v Kristu. V osmi le t e c h b yl a vyp r aven a k e d vo ru rakou ského vévody Leo polda, aby se naučila dvorskému mravu. Z politických d ů vo d ů b yla u ž j a k o m alé d ě vč át k o d vakrát zasn o ub en a, ale t yt o svazk y b yly p o z d ě j i - o p ě t k vů l i p o li t i c e zrušen y. Po matc e zdědila smysl p ro duchovní i umělecké hodnoty, po otci č i n o ro d o u en er g i i, p ro zí r a vo st a všeo b ec n ý ro zh led . Jej ím i vzo ry b yli František z Assisi a sv. Klára, se kterou udržovala po celý život písemný styk. Když měla být r. 1231 sňatkem znovu obětována politice, určila si svůj osud sama. Bratr Václav I. jí daroval pozemky a ze svého věna vybudovala Anežka na b řeh u V lt avy klášt er min oritů (m enší bratři) mužské i ženské větve (klarisky). S m at k o u zalo žila r. 1 2 3 2 š p it ál sv. Františka - první svého druhu v Čechách - který byl výrazem jejich vztahu k lidem v t ís n i, k n e m o c n ým a c h u d ým b ez přístřeší. R . 1 2 3 4 vst o u p ila A n ežk a sp o lu s dalšími sedmi dívkami ze šlechtických rodin do kláštera Na Františku za účasti k r ál o vsk éh o p á ru , b is k u p ů a č es k é ar is t o k r ac ie . Te n t o j e j í č in vzb u d il pozornost celé tehdejší Evropy - odmítla

sňatek s císařem a jako první královská dc era vsto up ila do c hud éh o řádu sv. Kláry. Po složení věčných slibů se stala z rozhodnutí papeže Řehoře IX. abatyší (představenou) kláštera a v této funkci setrvala až do smrti (r. 1282). V ýznam n ě se p o d ílela na založen í řád u křižovníků s červen ou h vězd ou, který se vyvinul z klášterního špitálního brat rstva, a j e j ed iným ryze česk ým mužským řádem. A n ež k a m ěl a n e vl as t n í se st ru s v. M a rk ét u . Ta b yla d c e ro u P ř em ys la Otakara I. a jeho první manželky Adléty a stala se dánskou královnou. Dánové si j í t a k vá ži li , že j í d a li j m é n o Dagmar=Jitřenka (denní paní). Do této d r sn é ze m ě p řin es la l ás k u a milosrdenství. S vát ek s v. A n e žk y Č es k é s la ví m e 13.11. v souvislosti s jejím svatořečením p a p e že m J a n e m P a vl em I I. d n e 12.11.1989 a tím vyvolanými politickými změnami v naší zemi. Z n áz o r n ě n a b ývá j a k o a b a t yše v řeholním rouchu s královskou korunou jak ošetřuje nemocné nebo s modelem kostela v ruce. Hana Valaškovčáková

Poděkování Poděkování židenickým dětem, které se chodí modlit růženec ve středu do rádia Proglas, za hezkou modlitbu. Modlí se s vámi a děkuje


Jana Kopečková

Matrika Svátost křtu přijali: 27.8.2005 - Kristína Daniela Rohovská a Markéta Hraničková 2 8 . 8 . 2 0 0 5 - J a n S t ar ý, K r is t ýn a Horáková a Adam Jan Rosí 4.9.2005 - Daniela Pokorná 11.9.2005 - Štěpán Jan od Kříže Hruban 24.9.2005 - Ronaldo Lučanský 25 .9 .2 00 5 - Sido ny Zo e An na Tkadlčíková 15.10.2005 - Nicolas Josef Bílý 23.10.2005 - Jakub Kříž Svátost manželství si udělili: 2 7. 8 .2 0 05 - A lžb ěta Ferd in and o vá a Hynek Kubica 6 . 1 0 .2 0 0 5 - L en k a P o dražsk á a J iří Charvát 15.10.2005 - Jitka Kloučková a Bohdan Skalník Jarmila Podolníková

Rozumíme ... ? „Dobrý Pelikáne, Jezu, Pane můj.“ Tak začíná 6. sloka často zpívané kostelní p í sn ě „K la n í m se t i vro u c n ě “, a pokračuje slovy: „krví svou nás hříšné z hříchů očišťuj.“ Z jakého důvodu je Kristus oslovován jménem jakého opeřence, jak může být sro vn áván s pt ákem ? K o řen y t o h ot o p ř ip o d o b n ě n í s p o č í va j í v d ávn é minulosti, kdy vznikla mylná představa, že pelikán krmí svá mláďata vlastním masem (tělem a krví) a že tedy za cenu vlastního utrpení udržuje jiné při životě. Ježíš podobně j ako pelikán živí svou obětí (krví p rolitou na kříži) lid, k terý zhřešil. Dnes víme, že krvavá potrava, kterou pelikán při jejím vyvrhování krmí své mladé, jsou natrávené ulovené ryby, které uchovává v kožovitém vaku pod

zo b á k e m . S o c h a p el ik án a k r m í c í h o mládě je např. umístěna nad kazatelnou v klášterním kostele v Rajhradě. Karel Krška

Mariánský sloup v Praze L e t o s j e t o m u j iž 7 8 le t , c o si p ř ip o m ín ám e sm u t n é výro č í s t r že n í M a ri án sk éh o slo u p u v P r az e n a Staroměstkém náměstí. I tent ok rát se u základů slo up u na S t ar o m ěs t s k é m n á m ě st í k o n a la v p o d več er p o b o žn o s t s m o d lit b am i a zpěvy. Krom ě místních věřících, k teří věděli, oč se j ed ná, se zastavo vali s dotazy i cizinci, kterých je teď v Praze spousta. P o p o b o ž n o st i j s m e p ře šl i d o T ýn sk éh o c h rám u , k d e p o sp o leč n é m o d l it b ě s v. r ů ž en c e n ás le d o va la pontifikální mše sv. otce biskupa Koukla. Ten v promluvě pou kázal na ko ntrast mezi vděčností tehdejších Pražanů, kteří před 350 lety sloup postavili Matce Boží jako dík za záchranu města před Švédy - a mezi barbarským činem z roku 1918. P o m ši s v. vyšel p r ů vo d za zp ěvu písně „Chválu vzdej me“ k soše Panny Marie umístěné (prozatímně) venku při b o č n í lo d i c h rám u , d n es slavn o st n ě o s vě t l en é a s b o h a t o u k vět in o vo u výzdobou (o tu se stará několik žen po celý rok). Zvučný zpěv loretánské litanie z ú s t n ě k o li k a s t o ve k p ř ít o m n ýc h i zá vě re č n é la t i n s k é „ S a lve eg in a“ (Zdrávas Královno) se nesly do okolních ulic. P o b o žn o s t i p ře d c h á ze la výr o č n í schůze Společnosti pro obnovu sloupu. S d í k y b yl p ři j a t d ar n aš í f a rn o s t i (4.200Kč). Spolu s ostatními příspěvky b u d e p o u žit n a f i n an c o ván í d a lší c h p r ac í. V s o u č a sn o st i se d o k o n č u j e tesání ozdobné korintské hlavice, která bude pod sochou Panny Marie. Dále se


opracovávají 4 bloky - podstavce pod postavy čtyř andělů. H lavn í m b o d em sc h ů ze b ylo č t en í o b sá h l éh o d o p i su S p o le č n o s t i p r až sk ém u m a g i st rá t u , v n ě m ž S p o l eč n o st ž ád á o zn o vu p o s t a ve n í sloupu. Třebaže byly vypočítány veškeré ar g u m e n t y (j ak n áb o ž en sk é, t ak i histo rické a pam átk ářské), přišla (po urgenci Společnosti) zamítavá odpověď s ryze formálním zdůvodněním, že prý se o d ro k u 1 9 9 2 (k d y b yl a žá d o st za m í t n u t a p o p r vé ) n i c n e zm ěn il o . Ukazuj e se, že při stávaj ícím složení magistrátu chybí k souh lasu politická vůle. Smutné je, že ani lidovečtí členové magistrátu nejsou ochotni se v této věci angažovat ... Protože se však od roku 1992 řada věcí změnila (velká část prvků sloupu včetně sochy Panny Marie je již hotová), b u d e ved en í S p o l eč n o st i p ř íp is em reagovat na zamítavé stanovisko. Budiž zde připomenuto, že také naši krajané v USA a Kanadě, kteří na obnovu sloupu přispívají nemalými částkami, reagovali na rozhodnutí pražského magistrátu s nelibostí. Dne 24. říj na odeslali j ejich zástupci dopis přímo primátorovi. I za tohoto (zatím) negativního postoje p ražského m agist rátu n eustávej m e v modlitbách (pokud nemůžeme přispět i finančně) na tento úmysl. I Společnost pro obnovu mariánského sloupu nás k tomu vyzývá. Buďme přesvědčeni, že Bůh a Panna M a ri a n en ec h a j í vyt r va lo u m o d l i t b u nevyslyšenou. Eduard Severa

Pro mlsné jazýčky Višňové řezy T ě st o : U t ř em e 1 H er u , 2 5 0 g m o u č k o vé h o c u k ru , a 5 žl o u t k ů , p ř id ám e a d á le zp ra c u j e m e 2 6 0 g polohrubé mouky, 1/2 prášku do pečiva, t r o c h u m lé k a a n a k o n e c sn íh z o d d ě le n ýc h b íl k ů . D o t ře t i n y t ěs t a přidáme kakao. Na vyšší plech nalijeme n e j d ří ve s vě t l é t ěs t o , p a k t m avé, poklademe kompotované vypeckované višně (lze i třešně) ze sklenice o obsahu 0,75 l a upečeme. Krém: šťávu z višní doplníme do 1/2 litru vodou, přidáme dvě polévkové lžíce cukru, jeden vanilkový puding a vaříme, až krém zhoustne. Utřeme 250 g másla a přidáme k němu vychladlý krém. Krém natřeme na vychlad lý koláč a nakonec polijeme čokoládovou polevou. Dobrou chuť přeje Marie Sýkorová

Autogramiáda Autogramiáda knih Marie Svatošové a knih kněze Ladislava Kubíčka, zvláště dotisku jeho knihy Až k prolití krve, se uskuteční v úterý 15. listopadu od 16.30 do 18.00 hodin v knihkupec tví Cesta (www.cestabrno.cz) v Rašínově ulici. M a rie S vat o šo vá j e zak la d at elk o u hospicového hnutí v naší zemi a povídat si s n í b u d e m o ž n é i o r ad o s t n ém poselství kněze Ladislava Kubíčka. P ř i t é t o p ř íl ež it o s t i b u d e s le va n a k n i h y Karmelitánského n a k l ad at el st ví a n a k l ad at el st ví C es t a 10%. Martina Jandlová


Fotokronika Prvními dvěma fotkami se vrátíme k „misijní neděli“ 23. října, kdy si celá církev připomíná Celosvětový den modliteb za misie. Misijní neděle se slaví již od roku 1926 a je spojená s finanční sbírkou určenou na podporu charitativní, sociální a katechetické aktivity, vzdělání a zdravotnictví na misiích. Děti nám v průvodu s dary při hrubé mši sv. předvedly rozšíření katolické církve po celém světě. Těm, kdo mají přístup k internetu doporučujeme adresu http://www.misijnidila.cz/onas/ index.html. .

Na dalších fotkách si připomeneme oslavy 70 let posvěcení našeho kostela mši sv. ve čtvrtek 27. 10. s otcem opatem Mariánem Kosíkem, OPraem, hrubou mši sv. v neděli 30. 10. s otcem generálním vikářem a zároveň oslavu kulatého jubilea o. Karla Volejníčka. (foto: Vít Kobza, text: Pavel Jelínek)


Mléko pro Boha

V dobách, kdy Mojžíš pobýval na poušti, potkal pastýře. Strávil s ním celý den a pomohl mu podojit ovce. Večer si Mojžíš všiml, že pastýř odlévá trochu nejlepšího mléka do misky a odkládá je nedaleko stanu. Zeptal se k čemu to a pastýř řekl: „To mléko je pro Boha!“ Mojžíš chtěl pastýře poučit ve víře: „A Bůh to mléko vypije?“

„Jistě!“ odpověděl pastýř. Mojžíš mu vysvětloval. že Bůh j e duch a nemá tělo, takže mléko pít nemůže. Pastýř mu nevěřil. Jakmile padla noc, schoval se za keř a čekal. Uviděl, že se blíží liška. Opatrně se rozhlédla na všechny strany a potom se hltavě vrhla na mléko. Všechno ho vypila a utekla zpátky do pouště.

Druhý den byl pastýř smutný: „Měl jsi pravdu, Mojžíši, Bůh moje mléko nechce.“ Mojžíš řekl: „Tak se raduj, líp jsi poznal Boha!“ „Ano“, připustil pastýř. „Ale to mléko bylo jediné, čím jsem mu mohl ukázat svou lásku!“ Mojžíš pochopil. V ústraní se pak modlil ze všech sil. A Bůh mu řekl: „Udělal jsi chybu. Rád jsem přijímal mléko, které mi pastýř z lásky obětoval. Nepotřeboval jsem je, a proto jsem je nechával lišce, která má mléko tolik ráda!“ Text: Brian Cavanaugh (upravila P. Oujezdská)

Kresba: Anna Sedláčková



Zpravodaj křesťanů z Juliánova, Vinohrad a Židenic. Číslo 11, ročník XII. Vychází 13. listopadu Jak začít, aby to nebylo

Recommend Documents