Zpravodaj křesťanů z Juliánova, Vinohrad a Židenic Číslo 4, ročník XII. Vychází 10. dubna 2005 Z k u š e n o s t

Zpravodaj křesťanů z Juliánova, Vinohrad a Židenic Číslo 4, ročník XII.

Vychází 10. dubna 2005

Zk uše nost K o n t ak t o va la m n e n ed ávn o j ed n a ve lm i m i lá d ám a. S n až il a se m n e přesvědčit, že stojím o schůzku s ní a navíc, že mám velký záj em o produkt jejich společnosti. Snažil jsem se jí asi dvakrát naznačit, že pojistné produkty, které ke svému životu potřebuji, už mám. D ě t i a m an ž elk u n em ám a a n i si j e n e h o d l ám v ž ivo t ě p o ř iz o vat . B yla n e o d b yt n á a n e u s t á le n al éh al a, abychom si domluvili schůzku. Řekl jsem jí, že mi sice jí nabízený termín vyhovuje, ale že oba budeme zbytečně ztrácet čas. Myslím, že jsme se rozloučili s tím, že se mi ještě ozve. Neozvala se, rovnou přišla. Měla smůlu, byl j sem v kostele na pohřbu. Odjela s nepořízenou, možná i zklamaná. Nevím. Vím, co následovalo. Když jsem se vrátil domů, na mobilním telefo nu j sem našel zmeškaný hovo r. Č í sl o j s m e n ez n a l, a le p ře st o j s em za vo la l. K m ém u p ř ek va p e n í s e m i poj išťovna ozvala, tedy ona milá paní, která se živí tím, že činí šťastné druhé lidi. Být p oj ištěný j e přece dů ležité a dobré. Známe usměvavé a šťastné tváře z rek lam n íc h šotů . On a m á p ro mn e velmi výhodnou nabídku a já ji nechci. N e j s em n ai vn í , p r o d ej c i a zprostředkovatelé nemají rádi nás, ale naše peníze a nás mají nejraději, když jim je svěříme. Dělají to přece pro nás. „Pane Beneši, vy jste na mne zapomněl.” „Ne. Měl jsme pohřeb.” „Aha, já jsem si myslela, farní úřad, vaše jméno, kostel, zvo n il y zvo n y. K d y se s ej d e m e ? ”

„Nevím.” „Co sobota?” „Nemám čas.” „Ale to je pár minut.” „Přijďte, je to ale úplně zbytečné. Budete ztrácet čas můj i váš. Nachystám vám něj akou práci, když mi chcete pomoci.” Zavěsili jsme. Zůstal mi ten pocit, kdy si říkáte: „Už vím, co jsem měl přesně říci.” Jenže to víme až teď, ne v tu pravou chvíli. Já přece vůbec s ní nechci mluvit. Vůbec se n ec hc i p oj istit. Vo lal j sem zn ovu, nebrala mi telefon. Volal jsem známému p rá vn ík o vi. D o b rá r ad a n ad zlat o a dobrý právník k nezaplacení. Rada byla n a s vě t ě . N e vyž ád an á re k l am a. Omezování osobní svobody. Omezování domovní svobody. Zavolal jsem paní a p řizn al se: „Přemýšlel j sem o t o m a myslím si, že jsem vám dostatečně dal n a j e vo , že n aš e se t k án í je bezpředmětné. Považuj i celou věc za n e vyžá d a n o u re k l am u , o m e zo vá n í o so b ní svo b od y. P ok u d se v so b ot u u vid ím e, p ů j d em e k so u s ed ů m . ” (N op ova 8 6/ 88 Po licie Č R. ) Z d ru hé strany se ozval j ej í milý hlas v mírně nepříjemném tónu: „Ale pane Beneši... T í m t o p o va žu j i t u t o u d ál o s t za skončenou.” A byl klid. A proč o tom píšu. Uvědomil j sem si na tom j ednu důležitou věc. Jak je to asi s pokušením a hříchem. Hřích, který se nás snaží přesvědčit, že je to přece dobré, že jde o naše dobro, o dobro našich milých.... A my nevíme, co s ním. Jako já s milou paní pojišťovnou. A pak se odvoláte na někoho silnějšího a je klid. pokračování na další straně

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory www.fineprint.cz

Proč ale stále bojujeme sami, proč se n e vr h n em e d o n ár u č í O t c e . P r o č nevzýváme j méno Ježíš. To ho se zlý bojí. A moc. A jak rychle utíká. Přeji vám m álo o bt ěžu j íc íc h p ok u šení a stálo u p říto mn ost v J ežíšově blízk osti. Tam budeme mít klid. P.S.: Pokud vás navštíví pojišťovák a bude chtít dvě telefonní čísla, dejte mu m o j e . J á h o p o šlu k s o u se d ů m . A mnohokrát děkuj i tomu, který paní dal mé číslo. Byla to pro mne dobrá lekce duchovního života. Váš administrátor P. Petr* Beneš

Zprávy administrátora farnosti

P r o in t e rn et o vé s t r án k y h le d á m e fotografie těchto kněží: P. Šlapáka, P. Tilla a P. Němčanského. Jedná se pouze o zapůjčení, po naskenování vám budou vráceny. Na posledním jednání farní rady dne 13.5.2005 se probíraly mimo jiné tyto otázky: 1. Uspořádání Maškarního plesu pro děti na ZŠ Horníkova. Pravděpodobně v termínu 21.5. od 15.00 hod. 2 . S l a v n o s t s v. V á c l a v a (2 8 . 9 . ) osvědčil se loňský program, proto PRF doporučuj e j ej zopakovat. Dopoledne mše.svatá, po ní výstava dětských prací, občerstvení před kostelem, odpoledne výlet. Večerní mše sv. nebude. 3. Mariánská pouť - v uplynulém týdnu navštívil naši farno st Marcel Hru bý z litoměřické diecéze s prosbou o finanční

pomoc při opravě některého z tamních k o st el ů . A b y f ar n í c i vid ěl i, n a c o přispívají, byla navržena pouť na 15.10., při níž uvidíme, j estli se vůbec vyplatí zm ín ěn ý k o st el o p r avo vat ( la ic k é p o so u z en í st avu k o st el a i j e h o návštěvnosti). 4 . Te r m í n y n a č e rv e n - ú k l i d p ř e d primicí (11.) - bude zapotřebí několikrát vyzvat v ohláškách, první svaté přijímání d ě t í (1 9 . ) , k n ě žs k é s v ě c e n í D a v i d a Ambrože na Petrově (25.6. v 9,00 hod.), primic e P. Da vi da Ambrože v našem kostele (2.7. v 15.00 hod.) - ráno proto nebude mše sv. 5. Je zapotřebí informovat duchovního správce o všech akcích, které využívají prostory nebo zařízení fary či kostela. Nej vhodněj ší by bylo, aby koordinátor každé takové akce napsal krátké memo - co j e to za akci, j ména organizátorů even t u el n ě s k o n t a k t y, č as k o n án í, p r o st o ry k o n án í, p o t ř eb n é zař ízen í, popřípadě finanční nároky. 6. Cyrilka - po posouzení současného stavu se ukázalo, že rozsah sanačních p rac í bu d e mn o h em větší, než j sm e předpokládali. Z jednání ERF vyplynulo, že n ák la d y n a re k o n s t r u k c i C yr il k y narostou do úrovně řádově několika set t is íc k o ru n . Vr át í se t yt o in ve st ic e? Všichni členové PRF jsou proto vyzváni, ab y d o p ří št íh o za se d á n í z vá ži li vyu ž it el n o st C yr il k y a k t ivit am i n a ší f a rn o s t i n eb o v o p a č n ém p ří p a d ě možnost, j ak se j í zbavit. Za nej větší negativa jsou označena - špatný přístup a ve li k ý n evyu ži t ý p o z em ek ( j a k o stavební místo nevhodný). 7 . P ů d n í p ro s t o r y fa rn í b u d o v y m o m e n t ál n ě j so u n evyu ži t é . P o prohlídce navrhuje architekt tři varianty

SIARD - farní zpravodaj - vydává Římskokatolická farnost u chrámu sv. Cyrila a Metoděje, Nopova 84, 615 00 Brno 15, tel. 548 530 034. Připravuje redakční rada vedená Pavlem Jelínkem. Za obsah článku odpovídá autor. NEPRODEJNÉ. Finanční příspěvky pro farnost můžete zasílat na účet č. 186 581 906 / 0300 (ČSOB). Variabilní symbol: vaše IČO nebo rodné číslo / K symbol: 558


- jeden větší byt (var. A), dva menší byty (var. B) nebo klubovna (var. C). 8. Slavnost posvěcení našeho kostela - zbývá už jen 180 dnů (27.10.). Všichni členové PRF maj í za úkol do příštího zasedání něco vymyslet. 9. Další setkání 24. dubna 2005 v 16.00 hod.

Ikona na obětním stole Ikona na obětním stole - Sestoupení do pekel Kristus zemřel a sestupuje do pekel. V tichu Bílé soboty panuje na zemi den bolesti, ale v peklech jsou již Velikonoce. K r is t u s p ř ic h á zí j a k o s lu n c e, k t e ré n a vž d y z ah án í st ín y sm rt i. I k o n a vyznačuje to, co zpívá ranní zpěv Velké so b o t y ve výc h o d n í l it u r g i i: „ Ty j si sestoupil na zemi, abys spasil Adama, ale když jsi ho nenalezl na zemi, Pane, šel jsi ho hledat do pekel.” Láska se dala zdarma a úplně, aby vyšla hledat zt ra c e n o u o več k u . S es t o u p il a ž d o hlubin pekel, aby vytrhnul lidi z otroctví hříchu a smrti a uvedl celé lidstvo do svatební síně, do Ráje. Kristus prošel smrtí, symbolizovanou černým kruhem, a nyní, včleněn do dvou rajských sfér, bere Adama a přitahuje ho k sobě. Je to setkáni prvního a druhého Adama. Ten nový vrací prvnímu jeho Boží podobu. „A j ak o ve šl a d o svět a sm rt s k r ze člověk a, t ak i zmrtvýc hvst án í: j ak o v Ad amo vi všic hni umíraj í, tak v K ristu všichni dojdou života.” (1Kor 15,21-22). Naproti Adamovi se nachází Eva, matka všech žijících. I ona napřahuje paže ke Spasiteli. Její ruce jsou zakryté, protože se dotýkaly zakázaného ovoce. Kristus K r ál m á zla t ý o d ěv, o d rá žej íc í B o ží slávu. Stojí nad propastí, pod ním se lámou brány pekel. Dvě skupiny postav představují proroky a spravedlivé, kteří očekávají Vykupitele. Na levé straně lze

rozezn at k rále D avida, Š alom o un a a Daniela s babylonskou čapkou. Blíž k Ježíši j e Jan Křtitel, který opakuj e své gesto svědka. Na pravé straně je Mojžíš s t a b u lk am i Z ák o n a, A b r ah am s vr ás č i t ým o b lič ej em a Noe s rů zn o b ar evn ým o b l ek em v b ar vá c h duhy. Jsou to svědkové Úmluvy. Všichni poznávají Pana, v něhož doufali. V něm se naplňuje Zákon a zaslíbení. „Vyvedl m ě ze žaláře, ab yc h vzd ával c h válu tvému j ménu. Obstoupí mě spravedliví, ty se mě zastaneš.” (Ž 142,8). Kristus O s vo b o d i t e l h l ás á evan g e li u m uvězněným: každý křesťan se podílí na této ap ošto lsk é horlivo sti vůči o su du všech těch, kteří jsou v peklech tohoto světa, sedíce ve tmách a ve stínu smrti.

Svatý otec zemřel V so b o t u 2 . du b n a 2 0 0 5 ve 2 1. 3 7 hodin zemřel papež Jan Pavel II. Jeho pontifikát trval 26 let, 5 měsíců a 17 dnů. Jan Pavel II, vlastním j ménem Karol W o j t yl a se n ar o d i l 1 8 . 5 . 1 9 2 0 ve W adovicích u Krakova (Polsko). Během 2 . s vě t o vé vál k y z ač al „ v p o d z em í” studovat teologii. Na kněze byl vysvěcen 1.11.1946 v Krakově, promován byl v Ř í m ě a K ra k o vě . O d r o k u 1 9 5 3 přednášel morální teologii v Krakově. V ro c e 1 9 5 5 se h ab i lit o val v p o l sk ém Lublinu. 28.9.1958 se stal nej mladším členem P olsk é biskupsk é ko nference jako k ra k o vs k ý s vě t í c í b is k u p . Arcibiskupem v Krakově byl jmenován 13.1.1964. O 3 roky později ho papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Po smrti pap eže Jana Pavla I. byl 16. 10.1 978 zvolen za 265. nástupce apoštola Petra a přijal jméno Jan Pavel II. (slavnostní inaugurace proběhla 22.10.1978). Byl prvním papežem neitalské národnosti od roku 1523.


25.1.1979 podnikl papež Jan Pavel II. svo u p rvn í z ah ra n i č n í c e st u - d o Dom inikán ské republiky, Mexika a na Bahamy. Právě množství zahraničních cest se stalo j edním z typických rysů jeho pontifikátu. 4.3.1979 uveřejnil první en c yk l ik u s n áz ve m „R ed em p t o r H o m i n i s” ( Vyk u p it el č lo vě k a ). N á sl ed o va lo d alš íc h 1 3 en c yk li k . V červnu 1979 navštívil Jan Pavel II. rodné P o ls k o p o p rvé j a k o p ap ež . S vo u podporou odborového hnutí „Solidarita”, založeného v roce 1980, výrazně ovlivnil p o li t i c k ý zvra t v t o t a li t n ím k om u nistic k ém st átě, k t erý byl velm i d ů le žit ý p ro d al ší vývo j ve st řed n í i výc h o d n í E vro p ě. V lis t o p ad u 1 9 8 0 p od nikl p apež svou prvn í p asto račn í cestu do Německa, další následovaly v letech 1987 a 1996. Při své poslední n ávšt ěvě, p o o p ět o vn ém sj edn o c en í N ě m e c k a, s ym b o li c k y p r o š el Braniborskou bránou. 13.5.1981 byl Jan Pavel II. těžce zraněn při atentátu na Svatopetrském náměstí. 5.1.1983 bylo zveřejněno nové církevní právo, platné o d l ist o p a d u t o h o ro k u . 11 . 1 2 . 1 9 8 3 navštívil Jan Pavel II. jako první papež protestantský kostel. Tři roky poté byl jako první papež v novodobých dějinách c í r k ve h o s t e m v ří m s k é s yn ag o z e. 2 7. 1 9. 19 8 6 se zú č ast nil v A ssisi j ím iniciované společné modlitby zástupců světových náboženství za mír. 30.6.1988 po nedovolených biskupských svěceních m ezit ím zesn ulým t radicio nalist ic kým ar c i b i sk u p em M arc el em L ef éb vr em exk o m u n i k o va l L e f é b vra a t ři j ím vysvěcené biskupy. 1.12.1989 navštívil papeže ve Vatikánu Michail Gorbačov. 2.11.19 92 papež rehab ilit oval Galileo G a li le a, a st ro n o m a o d s o u ze n é h o inkvizicí v roce 1632. Na prahu Velkého jubilea roku 2000 zařadil českého kněze M is t r a J an H u sa (u p álen v K o st n ic i 1415) mezi reformátory církve. Během svého pontifikátu absolvoval papež Jan Pavel II. přes 1,16 milionu

kilometrů při 104 cestách mimo Itálii, což se ro vn á 2 9 c es t ám o k o l o s vět a. Z celk em 1 94 států světa j ic h navštívil 129. K tomu přistupuj e j eště více než 140 pastoračních cest po Itálii a přes 3 0 0 n á vš t ě v f ar n o st í v j eh o ří m s k é diecézi. Nelze vyčíslit počet lidí, kteří ho slyšeli živě na cestách při jeho více než 2.400 promluvách. Největší bohoslužby ve filipínské Manile v roce 1995 se podle n ě k t er ýc h o d h a d ů zú č a st n i ly č t yři m ilio n y l id í a p ři c est ác h d o P o lsk a mo bilizo val během j edn oh o týdn e až deset milionů svých krajanů. V seznamu p a p e žo výc h c es t r eg io n á ln ě ve d e E vro p a s 5 8 c e st am i, n ás le d o vá n a A m er ik o u s p o č t em 2 6 c es t . J as n é p r ef er en c e vyk az u j e l is t i n a n ej ví c e n a vš tě vo va n ýc h z em í. D o P o ls k a cestoval 8krát, do USA a Francie 7krát, d o M exik a a Š p an ělsk a 5 k rát . 4 k rát n a vš t í vi l B r az íli i a P o rt u g al sk o . Německo, Rakousko, Česká republika, Slovensko, Kanada, Guatemala či Keňa u vít al y p a p e že 3 k r át . V u p lyn u lýc h letec h p apež j edno značně preferoval návštěvy na „Východ”. Z 18 zahraničních c e st j ic h b yl o 11 d o b ýva lýc h st á tů ovládaných komunisty - od Slovinska až po Kazachstán. Kolem Jubilejního roku 2000 se papež soustředil na původní oblast křesťanství na Blízkém východě a n avštívil Eg ypt , S ýrii, Jo rdánsk o a Iz ra el . N a vz d o r y své n e ú n avn é cestovatelské aktivitě nemohl navštívit některé země, k nimž patří Rusko, Čína, většina zemí jihovýchodní Asie a několik islámských států. Histo ric ký význ am měl po litický vliv j eho první cesty do rodného Polska v roce 1979. Miliony lidí proudily na místa, kde mohly slyšet papeže, který se modlil za „obnovu” země. Několik měsíců poté vzniklo masové hnutí „Solidarita”, které nako nec po dlou ho letém b oj i od ňalo moc komunistům, a tím zaháj ilo zánik k o m u n i st ic k ýc h r ež im ů ve st ře d o výc h o d n í E vr o p ě. P o d o b n á


p o lit i c k á zem ě t řes en í vyvo lal p ap ež později v Chile, Paraguay, na Haiti a na Filipínách. „Poločas rozpadu” tamních d i k t at u r s e p o n ávšt ěvě p a p e že dramaticky snížil, protože opoziční hnutí byla slovy papeže povzbuzena a masová shromáždění s ním působila často jako iniciace pro nové společenské procesy. R o vněž o p ět o vn é vzp lan u tí h n u tí za občanská práva na Kubě, které je nyní Fidelem Castrem brutálně potlačováno, se datuje od papežovy návštěvy v lednu 1998. Hlavním cílem pastoračních cest hlavy katolické církve však zpravidla nebyly politické změny. Ve středu záj mu bylo p ř ed evší m n á b o ž en sk é p o sí le n í křesťanů v příslušné zemi. Společenské zhodnocení zakoušela místní církev také in t e n z ivn í m zp ra vo d a j s t vím o p a p e žo výc h c es t á c h . E k u m en ic k á set kání se zást up ci j iných vyzn án í a dialog s předst avit eli nekřesťanských náboženských společenství hrály rovněž d ů le ži t o u ro li . V u p l yn u l ýc h le t e c h zřetelně poklesla průměrná doba trvání cest v důsledku papežových nemocí a pokročilého věku. Průměrná délka cest byla o d rok u 20 00 čt yři dny. Ro vn ěž p o č e t ve ře j n ýc h vyst o u p e n í b ěh em zah ran ič níc h c est se výrazně sn ížil. J e st li že m ěl d ří ve p ap ež d en n ě průměrně pět promluv nebo kázání, v posledních letech již většinou jen jedno nebo dvě. Stále si však hlava katolické c í r k ve z ac h o vával a m i m o řá d n o u přitažlivost pro velké množství lidí, a to především mladých. Nej delší pontifikát se předpokládá u prvního papeže sv. Petra, přesná data však nejsou k dispozici. Z dosavadních 265 nástupců apoštola Petra byl papež Pius IX. v roce 1871 první, který mohl slavit stříbrné j ubileum (25 let). Jeho pontifikát je ohraničen léty 1846 a 1878. Se svým 31letým působením ve funkci p ap eže zauj ímá sp eciáln í p ost avení. Pontifikát papeže Jana Pavla II., který

trval 26 let 5 měsíců a 17 dnů mu zajistil 2 . m ís t o v d él c e p o n t i f i k á t ů v dosavadních dějinách církve. Třetí místo patří papeži Lvu XIII. Jeho pontifikát v letec h 187 8 až 190 3 č ít al 25 let a 5 měsíců. Na čtvrtém místě je papež Pius VI., který stál v čele církve 24 let a 6 měsíců. Byl papežem v letech 1775 až 1799. Během dějin však bylo i mnoho papežů, kteří sloužili jen velmi krátkou d o b u . J an P avel I. se svým i 3 3 d n y po nt if ik át u j e p ou ze j ed ním z nich a zauj ímá 8. místo. Papež Štěpán II. j e p a t r n ě t en , j eh o ž p ů s o b en í n a papežském stolci bylo nejkratší. Jelikož v roce 752 zemřel již čtyři dny po svém zvo len í a j eho u ved ení d o ú řad u se vůbec nekonalo, není proto ani uváděn v oficiální listině papežů. Jeho nástupce si zvolil rovněž j méno Štěpán II., j eho pontifikát však byl poněkud delší (752 až 757). Seznam krátkých pontifikátů tedy vede papež Urban VII. (1590), který byl papežem pouhých 12 dnů. Následuje ho Celestýn IV. (124 1) s 16 a papež Sisinius s 20 dny. Kolegium kardinálů, které musí 15. až 2 0 . d e n p o ú m r t í n eb o o d st o u p e n í papeže zahájit volbu jeho nástupce, má nyní celkem 183 členů (bez kardinála jmenovaného in pectore), z nichž 117 je o p rá vn ěn o zú č a st n i t se k o n k l áve, protože ještě nedosáhli 80 let. Jediným Čechem, který má právo volit nového papeže, j e pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk.


Z tiskového servisu ČBK

Připravuje se

Křesťanská gynekologie

19.4. - ThLic. ICLic. Maximilián V. Filo, O . P r ae m . : P r o č k a t o l i c k á c í rk e v n e m ů že p ři j m o u t re g i s t ro v a n é partnerství. Přednáška j arního cyklu Moravsko-slezské křesťanské akademie (MSKA). Přednášky se konají v úterý v 16.30 hodin v přednáškovém sále kuriePetrov 2. 26.4. - Doc. PhDr. František X. Halas, CS c.: Fe nom én Va tik án . Před nášk a MSKA. Informace o konání viz výše. 6.5. - Dívčí pěší pouť z Vranova nad Dyjí do Kostelního Vydří (40km). Sraz poutnic ve Vranově v pátek 6.5. Ve 20.00 začnou nešpory a následuje mše svatá. Nocleh ve vlastním spacáku zajištěn na faře. Na cestu vyrazíme v sobotu v 6 hod. Předpokládaný příchod je asi ve 20 hod. Po mši svaté se přesunem (už ne pěšky) do Vranova, kde se bude opět nocovat. V neděli j e ve Vranově mše svatá v 9.15 hod. Nezapomeňte si vzít: p o řá d n é b o t y, 5 0 K č z áp is n é h o a dostatečné množství potravin a hlavně t ek u t in . B l ižší in f o rm ac e n a f aře ve Vranově na čísle: 515 296 384 10.5. - Mgr. Petr Czajkowski: Sakrální prostor v architektuře Brna, myšlenka a č a s - p ř ed n á šk a s p r o c h á zk o u . Přednáška MSKA. Informace o konání viz výše.

V dnešní době je lidský život ohrožen vždy, když j e slabý a bezbranný - na samém začátku a p ak na j eho konci. Stále naléhavěji se proj evuje neúcta k životu. Vedle evidentního projevy neúcty k živo t u ve f o rm ě u m ě léh o p o t r at u , antikoncepce j e její skrytou, záludnou formo u stálá nabídka antikoncepce a praktik umělého oplodnění. V gynekologickýc h ambulancích ti, k d o s t í m t o p o st o j em n es o u h l as í, d o p o su d n e m a j í m o žn o s t j í t j i n a m . Letáky na antikoncepci j sou zaplněny všechny čekárny a ordinace. V rámci občanského sdružení CENAP (C ent r u m nad ěj e a p o m oc i) c hc em e nabídn ou t sl u ž b y g yn ek o l o g ic k é am b u la n c e, k t e rá se b u d e li ši t o d ost atních gynek ologických ambulancí svým výjimečným zaměřením. Bude to ambulance, kde se bude ctít ochrana živo ta od po četí po přirozeno u smrt. B u d e s e v n í v r ám c i l éč eb n é i preventivní péče pomáhat v souladu s křesťanskými hodnotami všem, kdo se n a am bu lan c i o b rát í, b ez o h led u n a vyzn ání. P ro síme, po m o zt e nám , ab y kontakt ženy s gynekologií byl lékařsky i eticky profesionální. Prosíme o Vaši p o m o c f o rm o u m o d li t e b i f i n a n č n í pomoci na číslo účtu 150689165/0600. Budeme potřebovat peníze na mírné stavební úpravy, aby prostory splňovaly p o d m ín k y p ro a m b u l an c i , b u d e m e potřebovat peníze,abychom ambulanci mohli vůbec vybavit. B ud eme po třebo vat Vaše mo d lit by, právě aby se podařilo získat potřebné peníze, abychom co nejrychleji zajistili re g i st ra c i a p ře d e vš ím , ab y c o n ej ryc h lej i b yly vyřízen y sm lo u vy se zdravotními pojišťovnami. Proto Vás moc prosíme, POMOZTE.

Poděkování Rád bych touto cestou vyj ádřil svoj i vděčnost a poděkování všem, kteří se m o d l il i za ú sp ěš n é p ro ve d e n í t r an sp la n t ac e j a t e r, k t e ro u j s em podstoupil začátkem roku. Chtěl bych dosvědčit a připomenout sílu p římluvn é mo dlit by. B yla pro mě velmi zřetelným zdrojem naděje a posily. Bohu díky a díky Vám všem. Milan Horký


MUDr. Lázničková

Letošní Velikonoce ve fotografii


Smůla nebo štěstí?

Byl jednou jeden starý muž, který měl syna a jednoho koně. Nastal den, kdy se ten kůň proboural z ohrady a utekl do hor. „Upláchnul ti kůň?” řekli sousedé. „To je ale smůla! ” „Proč to říkáte, jak můžete vědět, že je to smůla?” zeptal se stařík. Nazítří se kůň vrátil a přivedl s sebou dvanáct divokých mustagů. Jak se to sousedé dozvěděli, zavolali: „Třináct koní! Ty máš ale štěstí!” Ale farmář jim odpověděl: „Jak víte, že to je štěstí?”

Po několika dnech se farmářův syn pokusil osedlat a zkrotit jednoho z divokých koní, ale spadl a zlámal si nohu. Ještě týž večer si sousedé pospíšili s dalším unáhleným soudem: „Tvůj syn si zlámal nohu. Smůla smůl.” Ale moudrý stařík znovu namítl: „Jak můžete vědět, jestli je to smůla nebo štěstí?”

A vskutku! Za několik dní přišli do vsi verbíři a všechny mladé zdravé muže odvedli do války, ze které se už žádný z nich nevrátil. Ale farmářův syn se díky své zlámané noze zachránil. Text: Brian Cavanaugh (upravila P. Oujezdská)


Kresba: Anna Sedláčková


Zpravodaj křesťanů z Juliánova, Vinohrad a Židenic Číslo 4, ročník XII. Vychází 10. dubna 2005 Z k u š e n o s t

Recommend Documents