Zpravodaj křesťanů z Juliánova, Vinohrad a Židenic. Číslo 11, ročník XV. Vychází 9. listopadu 2008 CHCETE MĚ?

Zpravodaj křesťanů z Juliánova, Vinohrad a Židenic Číslo 11, ročník XV.

Vychází 9. listopadu 2008

CHCETE MĚ?

Pokračování najdete v článku na straně 3.

PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Oznámení administrátora - V neděli 26.10. se při všech sbírkách n a o p ra v y k o s t e l a vyb ra lo c el k e m 30 .110 ,- K č. Všem d árc ům P án B ůh zaplať. Váš o. Petr* Miloslav Jan Křtitel Beneš

Misijní neděle M i lí p řá t e lé , vš em V ám a k až d é m u jednotlivě patří velké poděkování. Díky Vaší obětavé práci byla na Misijní neděli shromážděna částka 83 231,- Kč. Z toho: 68 541,- Kč činila sbírka z dopoledních mší svatých 12.769,- Kč. Misijní koláč a 1.921,- Kč. Prodej misijních materiálů. D aro vali j st e víc e n ež " j en " p e n íze. Darovali jste svůj čas a svoje úsilí. Pán Bůh zaplať ! Marie Pokorná

Blahopřejeme V m ě sí c i l is t o p ad u sl aví d va n a ši výz n am n í f arn íc i s vá k u lat á j u b il ea. 8 . 11 . o s la vi l své 7 5 . n a ro ze n i n y sakristián pan Michal Baďura a 27.11. o slaví své 7 0 . n aro zen iny p an K arel Krška. K j e j i c h j u b il eu j im s rd eč n ě b l ah o p ře j e m e , d ě k u j e m e z a j e j i c h slu žbu pro naši farno st, vyprošuj eme B o ží p o žeh n án í a p ro n aše č t en áře přinášíme j ej ich krátké medailony. Jan Severa

Michal Baďura se narodil 8.11.1933 v české rodině ve f rancouzském městě Ivry. N a j iž n í M o r avu se s r o d in o u p řist ěh o val ro k u 1 9 4 3 . K d yž j im b yl zn em o ž n ě n n á vr at , u s ad il i se v Pasohlávkách. Pracoval v zemědělství a p o zd ěj i v n . p . B yt ex. S l u ž b u sa k r is t iá n a vyk o n á vá p an B a ď u ra v židenickém chrámu od roku 1996. RNDr. Karel Krška, C Sc., významný věd ec k ý a p ed ag o g ic k ý p ra c o vn ík v československé a české meteorologii, se n ar o d il 2 7 . 11 . 1 9 3 8 v B r n ě . J e ab so lven t em P řírod o věd ec k é fak u lt y Univerzity J. E. Purkyně v Brně. V letech 1 9 6 1 -1 9 7 6 p ů so b il n a m a t e řs k é u n iver zi tě , k t er o u m u s el o p u st it následkem normalizace. Po dalších 14 let byla j eho domovem Bratislava, kde se ve S l o ven sk ém h yd ro m e t e o rologickém ústavu po letech činnosti v p ř ed p o vě d n í sl u ž b ě vyp ra c o va l n a vedou cího výzku mu. V ro ce 199 0 se vrátil do Brna, kde mu byla nabídnuta f u n k c e ř ed it el e p o b o č k y Č es k é h o hydrometeorologického ústavu, kterou

SIARD - farní zpravodaj - vydává Římskokatolická farnost u chrámu sv. Cyrila a Metoděje, Nopova 84, 615 00 Brno 15, tel. 548 530 034. Připravuje redakční rada vedená Pavlem Jelínkem. Za obsah článku odpovídá autor. NEPRODEJNÉ. Finanční příspěvky pro farnost můžete zasílat na účet č. 420 014 3012/ 6800. Variabilní symbol: vaše IČO nebo rodné číslo / K symbol: 558


za st ával a ž d o k o n c e ú n o ra 2 0 0 1 . Napsal desítky vědeckých prací, z nichž některé se zabývaly dílčími historickými p r o b lé m y m et eo ro l o g ie . Z k n iž n í c h publikací se autorsky podílel např. na st ěž ej n í m d í le č e sk o s lo ve n s k é m e t e o r o l o g ie pod n á zvem Meteorologický slovník výkladový a te rmin olo gick ý n ebo na d íle Dě ji ny meteorologie v českých zemích a na S l o v e n s k u ; z p o p u lárn ě věd ec k ýc h titulů stoj í za zmínku Malý průvodce meteoro logi í a Meteoro logi e sk oro d e te k t i v n í . J e č l en em Č es k é m e t e o r o l o g ic k é sp o l eč n o st i; v akademickém roce 2008/2009 externě přednáší na Leteckém ústavu Fakulty st ro j n íh o in že n ýrs t ví V U T v B r n ě předmět Letecká meteorologie. V naší f a rn o s t i s e ak t ivn ě z ap o j u j e d o li t u rg ic k é h o s la ve n í ; o d z ář í 2 0 0 5 pravidelně přispívá do našeho farního zpravodaje SIARD, kde nás seznamuje s p r o b le m a t i k o u p r an o s t i k , k t e ré mnohdy vtipně glosuje. Od června 2008 se s t a l j m en o van ým č le n e m n o vě ustavené pastorační rady naší farnosti.

Chcete mě? Ne, nebudu vám dnes nabízet žádné štěně nebo kotě jako Marta Kubišová v t e le vi zi . D n e s s e v á m n a b í zí s á m časopis SIARD! ... Proč? Farní zpravodaj SIARD začal vycházet d í k y n ad še n í s k u p i n y f ar n í k ů o Ve li k o n o c í c h ro k u 1 9 9 3 . B ěh em uplynulých 15 let se na j eho přípravě podílela docela dlouhá řada lidí. Nerad bych někoho opomenul, proto všem, kdo se p o d íle li n a p at n ác t ilet é S iard o vě pouti Pán Bůh za p l ať . Těch sp olup raco vn ík ů bylo sku tečn ě do st . V žd yť b ylo t řeba n ap sat p ravideln é i p ř íl ež it o s t n é č l án k y, p ře p s at j e d o p o č í t a č e , se h n at in f o rm ac e o p ř ipravovan ýc h akc íc h, n ových k nihách apod., vymyslet grafické symboly, vytvořit sbírku grafik, kreslit a psát seriál, fotit, sk en ovat h ot ové fo tk y (do kud nebyly d i g i t á ln í f o t o ap a rá t y), p ři p r avit p o č í t a č o vo u sa zb u , d o n és t d o i z t isk árny, č aso p is p o sk lád at (9 let se Siard do sešitku skládal ručně) a dodat čtenářům na stoleček do kostela. Teď ale hrozí Siardovi zánik. Z důvodu zm ěn y za m ě st n á n í se nemohu č aso p isu zd alek a věn o vat t o lik j ak o d ř íve. L et o š n í p ro si n c o vé č í sl o j e p o sl ed n í , k t er é m o h u d ěl at . P o konzultaci s Pastorační radou farnosti a duchovním správcem se proto na vás obracím s prosbou o pomoc. J a k u ž j se m p ř ed es la l, p ři p r avit časopis není dost dobře možné, pokud je člověk sám. Bylo by vhodné, aby se b u d o u c í re d a k č n í r ad a sk lá d a la z několika lidí. Bude zapotřebí minimálně technický redaktor (který skládá články v p o č í t a č i d o výs le d n é p o d o b y a u p ra vu j e f o t o g raf ie v g ra f i c k ém programu a na skeneru). Hodil by se i grafický redaktor (ten má na starosti celkový vzhled časopisu). Praktičtější by však bylo spojení obou funkcí v j edné


oso bě. Také au torů není n ikdy dost. M o m e n t ál n ě m á si c e S ia rd n ěk o l ik pravidelných přispěvatelů, ale ozývá se vo lá n í p o n o výc h r u b r ik ác h a t y b y po třeb ovaly „své“ aut ory. P řipravovat pravidelně každý měsíc článek do „své“ ru b rik y a zavč as j ej d o d at - t o vám všichni zúčastnění potvrdí, že to není tak lehké jak to vypadá. Zadávat nové úkoly stávajícím přispěvatelům by se muselo n eg at ivn ě pro j evit n a ú rovn i č lán k ů . P r o t o se r ad ěj i p ř id rž m e vzo ru novinových redakcí, kde každý autor má „svoj i“ rubriku. Ale hlavně šéfredaktor! Měl by mít představu, co asi chcete v Siardovi vidět (někdy dá práci to zjistit), umět připravit p l án n a ro k d o p ř ed u , z aj is t i t j e h o naplnění (bez výše zmíněných autorů to zkrátka nej de), a pak j ej důsledně d o d r žo va t . N a n ěm a si t ak é b u d e získ áván í zp ráv (bisk up ství, int ernet, ostat ní kostely - kontak ty, které j sem zí sk al , m u s am o z ře j m ě p ř ed ám ). P ř ed evším b y vša k m ěl b ýt d o b r ým organizátorem. Novým redaktorům, pokud budou mít zá j e m , p ři t vo rb ě p rvn í c h č ís el r ád p o m o h u . J e z b yt e č n é, a b yc h o m „objevovali trakaře“. Nová redakce bude m í t k d i sp o z ic i r o vn ě ž p o č í t a č o vý p r o g ra m na z p ra c o vá n í s az b y (P ag eM ak er 6 . 5 vč et n ě č es k é h o m anu álu), p ok u d se rozh o d ne u n ěj zůstat a s bu d ou cím šéf red ak to rem naštívím také tiskárnu, kde bude možné domluvit případné změny. Záj emci o práci na Siardu se mohou obrátit na duchovního správce nebo na č l en y P a st o r ač n í r ad y f a rn o s t i . Z e zk u š en o s t i vím , ž e c o s i sa m i neuděláme, to mít nebudeme. Je tedy n a vás, j es t li S iar d b u d e m ě síč n í k , dvouměsíčník, „občasník“ nebo nebude vůbec. Mně osobně by to bylo líto. N o vé r ed ak c i p ř ej i u ž d o p ře d u spoustu úspěchů a požehnání k práci. Pavel Jelínek

Pranostiky Zdá se, že čas během roku neplyne ro vn o m ěrn ě: n ěk d y se vleč e a j in d y pospíchá. Rozbíhá se hlavně koncem roku, což uvidíme i v tomto listopadu. Jako by svátek Všech svatých od 1. neděle adventní (30. 11.) oddělovalo jen několik m álo dn í. A prano stiky j iž od p o č át k u m ěs íc e m ys lí n a V án o c e a následuj ící zimu, např. „Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích“. Jedna málo známá a obzvlášť naivní li st o p ad o vá p r ů p o ví d k a p ř ed p o ví d á j eště dále: „Počasí o svaté Alžbětě (17.11.) povídá, jak bude v létě“. Váže se k s v. A lž b ě t ě D u r yň sk é, d c e ři uherského krále Ondřeje II. a sestřenici Anežky České, kterou po smrti j ej ího m a n ž el a, d u r yň s k é h o p an o vn í k a Ludvíka IV., příbuzní vypudili z panského sí d l a. O n a p ak vs t o u p il a d o f ra n t i šk án sk éh o k l ášt er a a p e č o va la o n em oc n é a c h u d é. Z em řela ve věk u p o u h ýc h 2 4 l et v n ě m e c k ém m ěs t ě Marburgu. N a o p ak h o d n ě p r avd y j e n a pranostice „Když Kateřina (25.11.) po l e d ě c h o d í v á , E v a (2 4 . 1 2 . ) p o t o m blá tem o plývá .“ O chlazení na kon ci listo padu a naop ak váno čn í o teplen í patří ke zvláštnostem podnebí střední E vro p y. A j eš t ě o j e d n u p ě k n o u kateřinskou pranostiku bych vás nechtěl připravit . Z ní: „S vatá K ate ři na strčí housle do komína“. Jistě vás napadne, že než housle je rozumnější pověsit do komína kus masa, ale našim předkům alespoň v tomto případě nešlo o šrůtku uzeného, ale o meluzínu, jejíž kvílení a tklivý pláč připomínal tóny rozvrzaných ho uslí.


Karel Krška

Okénko pro inspiraci VĚČNOST Nikdy nejsme u stolu všichni Někdo již odešel a někdo teprve přijde To jen věčnost je celistvost lásky A o dušičkách Bůh námi přivírá dveře tmy Jen proto Aby jimi otevřel Všechno Světlo věčné ... Karel Křepelka (1946 - 1999)

B ů h j e o t c em všeh o a všec h . To j e výborná Ježíšova informace, ale musím j i důkladně promyslet a přij mout j ako zá k l ad vše h o d al ší h o . Z n am en á t o promyslet ji tak hluboce, až pochopím, že P án Bů h m á sk u t eč n ě rád i m o u snachu nebo zetě, tchána nebo tchýni, souseda i mého vedoucího a je i jejich otcem stejně jako mým. Je otcem i těch, kt eří m i ubližuj í, překruc uj í p ravdu k vlast ním u p ro sp ěch u aj . Nen í t o tak snadné, ale j e tomu tak. Přeskočím-li tuto fázi, mohu sice klidně a spokojeně recitovat vyznání víry nebo růženec nebo b reviá ř, ale n ásle d k y p řesk o č en í se po zd ěj i j istě proj eví. Víra mi nebu de st ač it k ž ivo t u , b u d u s e c í t i t ve vzduchoprázdnu, zmatku a těžko budu n a c h áz et o d p o věď , až j i b u d u p ot řeb ovat . J ak o j e p ro d ítě o b tížn é chodit bez chodítka, tedy neustále padat a vstávat a klopýtat, tak je obtížné i tohle. V šic h n i t o t iž p atřím e d o j ed n é B o ží rodiny. Pán Bůh je větší a velkorysej ší než my. P. Pavel Kuneš, farář ve Vršovicích (Mírně kráceno a upraveno)

* * * * * * Dětská chodítka před lety schválená a hojně používaná, se ukázala po letech jako velmi nevýhodná. A to nikoliv kvůli m no hým ú razům d ět í, ale p řed evším proto, že děti jakoby přeskočily j ednu fázi svého vývoje. Zatímco jim měly sílit sval y a p át e ř n eu st ál ým p a d án ím a zvedán ím se a no vým i p ok u sy o pár k r ů č k ů d o m a m i n č i n y n ár u č e n e b o směrem k tatínkovi, naj ed nou stály a c h o d il y n a ráz . V yp ad a lo t o ú žasn ě. Poškození se ukázala později. N ěc o p o d o b n éh o j e s přij et ím a smířením se s evangeliem. Vím, že Pán

K d yž G án d h í n avšt ívil A n g li i, in t en z ivn ě se zaj í m al o k řesť a n st ví. Pozoroval ty, kteří nesli Kristovo jméno a h l ed al v j ej ic h ž ivo t ec h zn ám k y nadpřirozené moc i. K dyž se vrátil do In d i e, ř ek l: „ Ve li c e o b d ivu j i K r is t a křesť anů, ale n emoh u h o svému lidu d o p o ru č i t , p ro t o ž e vě t š in a j e h o učedníků se mu zdaleka nepodobá.“ Zní to nelichotivě. Tento muž, který ovlivnil Indii jako snad nikdo j iný před ním, se odvrátil od Krista kvůli tomu, co viděl u těch, kteří vyznávali, že Krista následuj í (vlastní poznámka: všichni bychom měli hledat odpověď, zda nás omlouv á fakt, že j sme ještě st ále na


cestě k cíli). Možná bychom se divili, jak m n o h o G á n d h í ů j sm e o d S p a si t e le odradili svým způsobem života. Kéž nám to Pán odpustí. G. B. Eager

* * * Svatý Benedikt řekl svým mnichům: „ V žd y m ě j t e p ře d o č i m a s m rt “ . (P ra v i d l a s v. B e n e d i k t a , k a p . 4 ). V so u č as n é m svět ě s e o sm rt i p ř íl iš nemluví. Avšak křesťanská tradice nám řík á, že p o k u d Z M O U D Ř ÍM E , u rč it ě p o c h o p ím e, že t a d y n em ám e žád n é „m ěs t o , k t er é n e p o m í j í “ . N áš ž ivo t za č í n á , vyví j í s e, vyzr ává a p a k se m u sí m e p ři p r avit n a k o n e c t o h o t o sm r t eln éh o živo t a. M o u d ří l id é n ám říkaj í, že zaostřujeme-li pozornost na život, musí v našem zorném poli být i sm rt. S m rt j e d ů ležit á, p ro t o že n ám připomíná, j ak křehký j e člověk. Když j s m e si t o h o věd o m i, j e t o p ro n ás n e u s t á lo u p ř ip o m í n k o u s m r t e ln o s t i života. Toto vědomí smrti je pramenem so u c it u , o d p u št ěn í, m ír n o st i, la sk avo s t i , m i lo sr d e n s t ví k c h yb ám d r u h ýc h at d . , p r o t o že d ík y sm rt i si u věd o m u j em e svo j i s la b o st a smrtelnost. Tváří v tvář smrti můžeme být vznešení, ale je těžké být pyšní. Smrt je tedy důležitá, protože nás učí soucitu a p o k o ře. V p o k o rn ém a so u c i t n ém srd ci j e Boží síla. „Vždyť právě k dyž jsem sláb, jsem silný.“ (2K 12,10) Každý z vlast n í zk u šen o st i o b j evu j em e, že t aj em st ví B o h a j e t aj e m st ví m lás k y, nekonečné lásky, která zahání strach. Smrt je příslibem nového života - vždyť k našemu pozvání zemřít patří i pozvání vstát k novému životu. J. Main Připravila Ludmila Javorová

Připravuje se 10.11. Prof. ThDr. Pavel Ambros, SJ: M ys l e t g l o b á l n ě , j e d n a t l o k á l n ě in sp irac e po ntifik átu p a p e že Benedikta XVI. Přednáška Moravskoslezské křesťanské akademie (MSKA) v prostorách Pedagogické fakulty, Poříčí 9 začne v 17.00 hod. 11 . 11 . - z ah áj en í výst avy f o t o g r af ií Cag liero - sale siáns ký v olon tari át. V ýst ava p o řá d a n á v G al er ii S t u d en t s k é h o c e n t ra n a K o zí 8 p řed st aví pro g ram , d ík y n ěmu ž j so u mladí lidé vysíláni jako dobrovolníci do Asie, Ameriky a Afriky. Vernisáž začne v 18.00 hod. 11.11., v den, kdy byli vysláni p r vn í sa le si án i m im o It ál ii , ab y se st ar al i o d ě t i a m lá d e ž. P ro g r am p ř ed st aví J a n a Š ve c o vá , n ě k d ej ší m i si o n ář k a v In d i i a so u č as n á koordinátorka programu, a P. Jaroslav Vracovský, SDB, který stál u jeho zrodu. T ě ši t se m ů ž et e t a k é n a b e se d y s misionáři v Mexiku (18.11.) a v Kongu (2 5 . 11 . ). P o ř ád á Vyso k o šk o l sk é katolické hnutí (VKH). 14.11. Při příležitosti Dne studentstva se setká brněnský biskup Vojtěch Cikrle se stu dent y B isku pského gymn ázia v Brně. Ráno v 7.55 hodin bude v místní aule slavit bohoslužbu. 1 8 . 11 . P h D r. A l e š F i l i p , P h . D . Architektura a vnitřní výzdoba klášterů na Mora vě v 19. s tole tí. Předn áška M S K A zač n e v p řed n ášk o vém sále Petrov 2 v 17.00 hod. 24 .11 . Th Li c. Pe tr Ši ku la a Mgr. P. H a n d l a r: K ře s ť a n é n a i n te rn e t u . Přednáška MSKA v prostorách Fakulty in f o rm at ik y, B o t an ic k á 6 8 a v p o sluchárně A107 začne v 17.00 hod. 2 4 . 11 . In g . F ra n t i š e k K o p e č n ý : Pronásled ováni, ne však o puštěni. P ř ed n á šk a V K H s e u s k u t e č n í p o


studentské mši svaté ve 20.15 hod. v aule Martina Středy kostela Nanebevzetí Panny Marie (u jezuitů).

Vzpomínáme

1.12. PhDr. Jeroným Klimeš, Ph.D.: J a k ý byl J e ží š č l ov ě k ? P řed n ášk u známého psychologa pořádá MSKA ve velk é p o slu c h árn ě L ék ařsk é f ak u lt y, Komenského 2 a začne v 17.00 hod. 2 . 1 2 . M g r. J i ří M i h o l a , P h . D . : N á b o že n s k á a v zd ě l á v a c í č i n n o s t p i a r i s tů n a M o ra v ě v 1 9 . s t o l e t í . P ř ed n á šk a M S K A z ač n e v p ře d náškovém sále Petrov 2 v 17.00 hod. 5.12. Adventní duchovní obnova. Je dobré se občas zastavit a udělat si čas - n a s eb e, n a B o h a . . . V í k e n d duchovního soustředění pod vedením schönstattských otců vám k tomu může p o m o c i . P ř ih lá šk y u sp rá vc o vé S C osobně či na e -m ai lu plej [email protected]. 8.12. P. František Lízna, SJ. Příběh poutníka Evropou - 6.000 km pěšky od zá p a d u n a v ýc h o d . O p u t o vá n í a duchovním životě bude hovořit známý j e zu it a a p o u t n í k d o C o m p o st el y. Před nášk u pořád á MS KA na F ak ultě sp o rto vn íc h st u d ií, B ratří Ž ů rk ů 5 a začne v 17.00 hod. Setkání pokračuje mší svatou v jezuitském kostele v 19.00 hod. a následnou besedou. 9.12. P. Stanislav Weigel - Cesta ke kráse. Vernisáží v 18.00 hod. začne v G a le ri i S C n a K o zí 8 výs t a va meditativních obrazů kněze a výtvarníka. J e věn o ván a t é m at u k r ás y. B ěh em ve rn is áž e b u d e p ro m í t n u t o au d i o vizuální pásmo "Cesta Krásy". 9. 12 . M on s. T hL i c. Voj tě c h Ci krle : S m ys l k ř e s ť a n s k ýc h Vánoc. P ř ed n á šk u p o ř ád á MSKA v reprezentačních prostorách biskupství, Petrov 2 ve 20 hod.

V sobotu 1.11.2008 zemřel ve věku 54 let P. Alois Kánský, farář ve farnosti u k o st el a sv. A n t o n ín a v P r az eHolešovicích. P. Alois Kánský se narodil 20.10.1954 v P raze. R o k u 1 9 7 8 b yl k a rd in á lem F r an t i šk em To m áš k e m vysvěc en v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na kněze. Do roku 19 85 byl kaplanem v Plzni a poté do roku 1990 kaplanem u sv. Markéty v Břevnově. Dva roky působil j ak o ad m i n ist r át o r u sv. G o t h ard a v Bubenči a v letech 1992 až 1999 pak jako administrátor a poté byl farářem v Roztokách u Prahy, Uněticích, Libčicích, na Levém Hradci a v Suchdole. V roce 1999 se stal P. Kánský farářem u sv. Antonína v pražských Holešovicích. Od prosince 1989 do říj na 1990 byl šéf r ed akt orem K at o lic kéh o týd en íku . Nedávn o vyšla j eho k niha p ro d ět i a rodiče s názvem Procházka kostelem. z tiskového servisu ČBK

Mariánský sloup v Praze Letos 3. listopadu uplynulo j iž 90 let od smu tn é u d ál o s t i s vr že n í M a ri án sk éh o sl o u p u na S t ar o městském náměstí. Na výroční schůzi S p o l eč n o st i j s em p ře d a l d a r n a ší farnosti - 1200 Kč (převážná část z toho byla v pokladničce u misijního kříže), za který tlumočím srdečný dík vedení. Vel k ý z áj em vyvo l al o vyst o u p e n í so c h ař e P e t r a V á n i ( vyt vo ř il s o c h u Panny Marie, která stoj í - prozatím - u


vnější boční stěny Týnského chrámu). Hovořil o tom, s jakou láskou a pokorou přist upoval k tomuto ú kolu, pro vázen požehnáním božím a Svatého otce Jana P a vl a II . , o k t er é p r o s il o so b n ím dopisem. Řekl také doslova, že přímo pociťoval při práci modlitební podporu mnoha věřícíc h. Seznám il nás t aké s postupem prací na zbývajících částech slou pu. Leto s b yl přivezen z It álie (z lomu nedaleko Sieny) blo k vhod ného kamene. Petr Váňa se spolupracovníky byli ubytováni v trapistickém klášteře ve Vi t o rc h i an u . Ta m n í s t a ro st a u h r ad il potřebnou částku za zmíněný kámen, za t ím c o veš k er é n ák lad y s p o j en é s dopravou uhradil řád lazaristů. Blok je tedy již opracován v Praze a bude tvořit podstavec sloupu (dříku). Další část, na které se pracuje, bude vlastní základna, která ponese celou váhu sloupu včetně so c h y P an n y M arie. Te n t o k rát b u d e materiálem žlutá žula ze známého lomu v Mrák ot ín ě. Tam b yl j iž vyb rán blok vážící 12 tun, který majitel lomu věnoval bezplatně. Při j eho opracování v něm bude vytvořena dutina pro obraz Panny Marie Rynecké, který tam byl půvdně. Dnes, kdy je hotovo zhruba 80% částí sl o u p u , se u k a zu j e, ž e t r p ě li vá a so u s t a vn á p r ác e S p o le č n o s t i p ři o b n o vě s lo u p u p ř in áš í své p l o d y. Letošní výročí charakterizoval zvýšený záj em m édií: v n o vin ác h se p salo o sl o u p u c el k e m se ri ó z n ě . Na Staroměstsk ém n áměstí, kde po c elý den byl na místě sloupu vystaven j eho model v měřítku 1:25 spolu s panely o svržení a postupu prací na jeho obnově, se n ěk o lik rát o b j evila t elevize. Tak é záj em k o lem j d o u c íc h b yl velk ý: lid é p ř ic h á ze li s k vě t i n a m i a s ví c e m i a podstavec pod sochou Panny Marie byl o b k l o p en m n o h a k vět y. J e to p o t ě ši t e ln é, p ro t o že s e t í m o t áz k a o b n o vy s lo u p u d o st ává d o vět ší h o p o vě d o m í veř ej n o st i. V ýz n a m n ým počinem pro informaci širší veřej nosti

b yl a p u b lik a c e " M arián sk ý slo u p n a Staroměstském náměstí", kterou vydala S po leč n ost v n ák lad u 3 tisíc výt isk ů le t o s v k vět n u a k t er á j e j iž t ém ěř ro ze b r an á. Tak é h l as n ez au j a t ýc h odborníků - památkářů má svou váhu. D ok azu j e to i ro zh laso vé vyst o up en í (právě 3. listopadu) doc. Jiřího Kotalíka, který j e před sedou kom ise (ustavené p r až sk ým m ag i st rá t e m ) p ro ar c h it ek t o n i c k é d o ř eš en í S t ar o m ě st sk éh o n á m ě st í. P ro h l ás il , že Společnost svou dosavadní činností a odborností prokazuje potřebu obnovení sl o u p u n a p ů vo d n í m m íst ě . Z a t é t o si t u ac e bude m u s et m ag is t r át p řeho dn ot it svůj d o savadn í zam ít avý postoj, který nemá žádné opodstatnění. Duchovní program tohoto výročí tvořila p o d več er n í p o b o žn o s t p ř ím o n a St arom ěstském nám ěstí, p o ní pak v Týn ském chrámu modlitba růžence a mše svatá, v níž hlavním celebrantem b yl k ard in á l M ilo sl av V lk . S d a lší m i kněžími koncelebroval i strahovský opat M ic h ael P oj ezd n ý. Tak é k ardin ál Vlk vyjádřil v promluvě přesvědčení, že nyní dozrává čas k obnově sloupu, který by m ě l b ýt sym b o l em s m í ře n í vše c h občanů bez rozdílu vyznání. Slavnost byla zakončena průvodem k soše Panny Marie a zpěvem loretánsk é litan ie za hlaholu týnských zvonů. Jestliže dosavadní postupná obnova sl o u p u b yl a p r o váz en a t o li k a podivuhodnými skutečnostmi, až téměř zázrač nými (vy, kt eří máte zm ín ěn ou publikaci, se o tom můžete dočíst), pak j e t o v n e p o sl ed n í řa d ě výs le d k em m n o h a m o d l it eb . J a k p í še a u t o r zmíněné brožury: národ si musí obnovu sloupu vymodlit. Chtěl bych proto vyzvat nás všechny k další vytrvalé modlitbě, ať již soukromé či ve společenství, aby t ot o d ílo , k t eré j iž n yní pro vází b oží požehnání, bylo dovedeno ke zdárnému konci. Eduard Severa člen grémia Společnosti


Zničený mariánský sloup v roc e 1918

Lodě ve farnosti? Představa, že územím naší farnosti pluj í lod ě s rozličným nákladem, vám zaj isté připad á velice d ivná. A přesto záměrem napojit Brno vodní cestou na Č e rn é, B al t s k é a S ever n í m o ř e se zabývalo vedení našeho města, různé sp o l k y a o rg an iza c e , i význ am n í proj ektanti j eště na začátku minulého století. S n ah a p ř evés t su c h o z em sk o u d o p r avu m o ra vs k ým i s n í že n i n a m i hlavně na hladinu řeky Moravy se však objevuje již od 17. století. Postupně byly vypracovány četné návrhy na splavnění M o ravy o d ú st í d o D u n aj e a n a j ej í p ro p oj en í s O d ro u , V islo u a Lab em . Ukázalo se však, že bude výhodněj ší nevázat se na koryta řek, ale vybudovat sa m o st at n o u vo d n í c e st u , p o z d ě j i známou pod názvem průplav Dunaj Odra - Labe. Cesta měla vést zhruba od Břeclavi k Přerovu a dále k Ostravě, a tedy dosti daleko na východ od Brna.

To ved en í B r n a , n e j vět ší h o a p rů myslo vě nej ro zvinu t ěj šíh o m oravsk éh o m ě st a, n ec h t ěl o p ř ip u s t i t , prot ože m ěst o by z p rů plavu nemělo žád ný užitek. Proto usilovalo spolu s m o ra vs k ým sn ěm e m , b rn ěn sk o u o b c h o d n í k o m o r o u a vo d o c es t n ým sp o l k e m o p ř ip o j e n í m ěs t a k p r o j ek t o va n é m u p rů p l avu . P řá n í respektovala a podporovala i vídeňská vláda. J e z aj ím avé, ž e vš ec h n y va ri an t y plánované odbočky od hlavního kanálu průplavu k Brnu měly být zakončeny na území Juliánova. Podle j edné z nich měl být koncový p ř íst av s p ř ek l ad iš t ěm vyb u d o ván v nej nižší části obce zhruba v prostoru m ezi N ezamyslo vou u lic í, Ž id ovským h ř b i t o ve m a vl ár sk o u t r at í, p ři č e m ž p r ů p la vn í sp o j k a m ě la vés t o d R a j h ra d u . N a o p ak p o d le g en er ál n í studie, kterou v roce 1902 vypracoval P. Kresnik, profesor na německé technice v B r n ě , se j evil a j a k o n ár o d o h o sp o d ář sk y p r o sp ěš n ě j š í st avb a pobočky od Přerova a Vyškova, protože b y z k r át il a d o p r avu č e rn éh o u h lí z Ostravska a jiného zboží ze severu, než k d yb y se z aj íž d ě lo d o m o ra vs k é metropole přes Břeclav. Přístav měl být vybud ován nad J uliáno vem na svahu B í lé h o r y p ř ib li žn ě 2 5 m p o d j ej ím vrc ho lem po b líž Líšeňské ulic e asi v p ro sto ru d nešníc h g aráží a základn í u m ěl ec k é š k o ly. V t o m p ř íp ad ě b y průplavní odbočka končila vysoko nad městem a přepravu zboží dolů do Brna by obstarávala dvojitá lanovka. Lodě, s nimiž se počítalo, měly mít tonáž 300 tun a rozměry 38,5 x 5,0 x 1,8 m. J a k ví m e , vš ec h n y p l án y n a vybudování průplavu Dunaj - Odra - Labe skončily na papíře a s nimi i návrhy na výstavbu přístavu Julián ov. Neu ško dí však, když o nich budeme aspoň vědět.


Karel Krška

Fot okron ika Dnešní malé ohlédnutí věnujeme Misijní neděli, jak j i prožila naše farnost 19. října. Týden dopředu bylo na vývěsce upozornění, při samotné mši sv. „exotický“ průvod s dary, prodej sladkostí (výtěžek šel na PMD) a nakonec debata s ředitelem Papežských misijních děl v ČR P. Jiřím Šlégrem.



Zpravodaj křesťanů z Juliánova, Vinohrad a Židenic. Číslo 11, ročník XV. Vychází 9. listopadu 2008 CHCETE MĚ?

Recommend Documents