MODEL ZAPOJENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ DO POPISOVÁNÍ SVĚTA PRÁCE PROSTŘEDNICTVÍM SEKTOROVÝCH RAD (dále Model SR)
ŘÍJEN 2012
Zakázka:
VZ Národní soustava povolání a sektorové rady jako nástroje zaměstnavatelů k ovlivňování rozvoje lidských zdrojů v ČR (dále VZ NSP II)
Zadavatel:
MPSV
Autoři:
sdružení pro realizaci VZ NSP II
Verze dokumentu Verze
Přehled oficiálních předání materiálu verzí
Datum
Autor
01
První verze revidované metodiky po připomínkových řízení
30/09/2010
Realizátoři VZ NSP II
02
Úpravy vyplývající z praktické realizace VZ NSK2 a z rozhodnutí VŘT (navrhování stvrzovatelů, stálý zástupce člena SR, nové formuláře)
31/12/2010
Realizátoři VZ NSP II
03
Úpravy v rámci VZ NSP II (návaznost na JŘ, koordinátoři)
30/03/2011
Realizátoři VZ NSP II schváleno VŘT 17.3.2011
04
Úpravy v rámci VZ NSP II ( stvrzovatelé pro NSP, proces stand.SR, statut a dokumenty)
30/06/2011
Realizátoři VZ NSP II
05
Úpravy v rámci VZ NSP II (zastřešení sítě SR – schémata Agentura pro rozvoj SR a síť SR, pracovní skupiny, provoz SR, metodiky související s tvorbou výstupů SR,.. , vazba na SD)
schváleno VŘT 22.9.2011, platnost od 23.9.2011
Realizátoři VZ NSP II
06
Úprava v rámci novely zákona č. 179/2006 Sb. (úprava názvosloví na úplné profesní kvalifikace, profesní kvalifikace)
platnost od 1.4.2012
Realizátoři VZ NSP II
07
Úprava – zapracování metodických listů: ML1,2,3 - úprava pravidel vazeb NSP, NSK, ML4 - udělování excelence pro SR, ML 6 činnosti tajemníka SR, garanta NÚV a koordinátora, ML 7 - rozšíření SR o další členy, ML11 – rozhodování a kontrola výstupů SR; vyjmutí části k NSK jako samostatné metodiky, zapracování připomínek z realizace 2011-12, rozhodnutí VŘT k části Agentura
schváleno VŘT 21.9.2012, platnost od 20.10.2012
Realizátoři VZ NSP II
Poznámka: Model sektorových rad byl nastaven pro praktické využití a pilotován v roce 2008 v rámci řešení veřejné zakázky realizované v rámci projektu MPSV „Národní soustava povolání“ spolufinancovaným Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky (ukončení veřejné zakázky červen 2008). Další využití Modelu sektorových probíhalo v roce 2010 při plnění aktivit veřejné zakázky Národní soustava kvalifikací (dále VZ NSK2), která je realizována z projektu MŠMT „Rozvoj a implementace Národní soustavy kvalifikací“. V průběhu r. 2011 a 2012 je Model SR prakticky využíván a komplexně revidován v rámci prací na veřejné zakázce „Národní soustava povolání a sektorové rady jako nástroj zaměstnavatelů k ovlivňování rozvoje lidských zdrojů v ČR“, která je realizovaná v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí.
Obsah ÚVOD ........................................................................................................... 6 SUBJEKTY MODELU SEKTOROVÝCH RAD ..................................................... 9 1. Agentura pro rozvoj sektorových rad ...................................................... 9 Organizační struktura Agentury pro rozvoj SR a sítě SR .....................................11 Složky Agentury pro rozvoj sektorových rad .....................................................12 1.1.Správní rada...........................................................................................12 Složení Správní rady. ....................................................................................12 Role Správní rady .........................................................................................12 1.2.Koordinační rada .....................................................................................12 Složení Koordinační rady ...............................................................................13 Role Koordinační rady ...................................................................................13 1.3.Výkonná složka Agentury .........................................................................14 Složení výkonné složky Agentury pro rozvoj SR ................................................14 Role výkonných pracovníků – koordinátorů SR .................................................15 2. Síť sektorových rad ............................................................................... 17 Strategické cíle sektorových rad .....................................................................17 Konkretizace činností SR v rámci aktivit pro NSP a NSK .....................................17 Složky sítě sektorových rad ...........................................................................18 2.1. Sektorová rada ......................................................................................18 Složení sektorové rady ..................................................................................19 Role sektorové rady ......................................................................................20 2.2. Sekce sektorové rady .............................................................................20 Složení sekce sektorové rady .........................................................................20 Role sekce sektorové rady .............................................................................21 2.3. Pracovní skupina ....................................................................................21 Složení pracovní skupiny ...............................................................................22 Role pracovní skupiny ...................................................................................23 Zásady sestavení, fungování a zániku pracovní skupiny .....................................23 2.4. Pracovní tým k sektorové dohodě .............................................................24 Složení pracovního týmu k sektorové dohodě ...................................................24 Role pracovního týmu k sektorové dohodě .......................................................24 2.5. Stvrzovatelé ..........................................................................................25 Důvody využívání stvrzovatelů .......................................................................25 Materiály posuzované stvrzovateli ...................................................................25 Akvizice stvrzovatelů .....................................................................................26 Komunikace, předání pokladů, sběr a vypořádání posudků stvrzovatelů ...............27 2.6. Expertní tým .........................................................................................28 Složení expertního týmu ................................................................................29
Role expertního týmu ....................................................................................29 2.7. Stálá konference předsedů ......................................................................30 Složení Stálé konference předsedů ..................................................................30 Role Stálé konference předsedů ......................................................................30 PROCESY MODELU SR ............................................................................... 31 3.Fáze procesu fungování SR .................................................................... 32 3.1.Fáze analyzování trhu práce a vymezení sítě SR .........................................32 Zaměření a obsah analýz ...............................................................................32 Stanovení struktury a rozsahu působnosti SR ...................................................33 3.2.Fáze komunikace a přípravy SR ................................................................34 3.3.Fáze ustavení sektorové rady ...................................................................38 3.4.Fáze licencování sektorové rady ................................................................41 3.5.Fáze provozu sektorové rady ....................................................................42 4.Aktivity související se správou SR.......................................................... 47 4.1.Posuzování excelence SR .........................................................................47 4.2.Pravidla - metodické podklady sítě SR .......................................................48 4.3.Propagace výstupů a rozvoje sítě SR .........................................................49 4.4.Financování sítě SR a jejího zastřešení .......................................................50 ZÁVĚR.........................................................................................................51 Seznam používaných zkratek .........................................................................53 Seznam příloh ..............................................................................................54 Seznam schémat a obrázků ...........................................................................54
ÚVOD
Rozvoj lidských zdrojů je jednou z klíčových podmínek konkurenceschopnosti firem i celého hospodářství. Zabezpečení možnosti získávání správných lidí na správná místa a jejich další rozvoj nabývá na důležitosti. Proto je nutné nejen vzdělávat, ale také rozvíjet nástroje ovlivňující práci s lidskými zdroji na podnikové, regionální i národní úrovni a v neposlední řadě i systémy, které zajišťují počáteční i další vzdělávání. Spolupráce vzdělavatelů, zaměstnavatelů a státu je klíčová pro vybudování pružného, efektivního a důvěryhodného systému, který by umožnil lidem získávat kvalifikace, které uplatní na trhu práce (důsledek je zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky). Z těchto důvodů je koncipováno systémové zapojení zaměstnavatelů do rozboru a popisu světa práce a přenášení jejich požadavků do vzdělávacího systému. Jádrem je spolupráce odborníků jednotlivých odvětví národního hospodářství, s cílem: analyzovat požadavky praxe v oblasti lidských zdrojů pro současnost i budoucnost a hledat použitelné cesty k jejich naplňování získat a zpracovat ucelené a objektivní informace do využitelného, srozumitelného a logického přehledu povolání existujících na trhu práce formulovat požadavky zásadní zapracování do příslušných systémů
pro
rozvoj
lidských
zdrojů
a
jejich
aplikovat do regionální i republikové praxe požadavky zaměstnavatelů formou společného postupu klíčových subjektů trhu práce při ovlivňování rozvoje lidských zdrojů – sektorové dohody Vhodnou platformou pro spolupráci se stávají sektorové rady, což bylo potvrzeno pilotním ověřením v roce 2007, 2008 i následným praktickým využitím v roce 2010 až 2012. Model zapojení sociálních partnerů do popisování světa práce prostřednictvím Sektorových rad vymezuje pravidla a podmínky spolupráce sociálních partnerů – pro tento účel myšleno subjektů světa práce a střešních zaměstnavatelských svazů (Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora České republiky, Agrární komora České republiky). Tento materiál popisuje principy fungování sektorových rad, které byly pilotovány v průběhu realizace veřejné zakázky Národní soustava povolání I (dále VZ NSP), která vycházela z projektů MPSV. Zřizování a existence sektorových rad je jedním ze základních předpokladů budování Národní soustavy povolání i Národní soustavy kvalifikací. Síť sektorových rad, jako reprezentantů zaměstnavatelských organizací, orientovaných na prosazování odborných i ekonomicko-politických požadavků v oblasti rozvoje lidských zdrojů, je inspirován praktickými zkušenostmi s obdobným modelem ve Velké Británii. Sektorové rady ve Velké Británii jsou nezávislé organizace, které jsou tvořeny skupinami zaměstnavatelů v odvětvích se zaměstnaneckou základnou, která má ekonomickou a
7
strategickou důležitost. Fungují na základě licence vydané státními orgány pravomocnými ministerstvy). Získávají značnou finanční podporu z rozpočtu. Dosáhly významných úspěchů v dialogu s vládními úřady na témata odborných dovedností, v ovlivňování vzdělávacích a školících Agentur a institucí. Pomáhají zajistit, aby se rozvoj odborných dovedností pozitivně odrážel na vyšší produktivitě, zaměstnatelnosti a veřejných službách. Principy komunikace světa práce a vzdělávání formou ustavování sektorových rad se prosazuje i v ostatních zemích i na půdě Evropské unie. Podnětem a prostorem pro uplatnění modelu sektorových rad v České republice je zapojení zaměstnavatelů a odborníků trhu práce do vytváření Národní soustavy povolání (NSP) a Národní soustavy kvalifikací (NSK). Národní soustava povolání popisuje pozice na trhu práce a je určující informační základnou pro tvorbu Národní soustavy kvalifikací. Vzhledem k odbornému zázemí i mandátu od zaměstnavatelů, navrhují sektorové rady pro NSK strukturu a obsah kvalifikací v sektoru. Činí tak s ohledem na vývojové trendy, změny v sektoru a z nich plynoucí potřeby trhu práce. Odborný potenciál sektorových rad lze využívat pro aktivity, spočívající v komunikaci a spolupráci s autorizujícími orgány i autorizovanými osobami v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Sektorové rady v podmínkách ČR plní i řadu dalších funkcí vedoucích k zajišťování rozvoje lidských zdrojů v jednotlivých sektorech, regionech i na celostátní úrovni. Zásadní je jejich zapojení do realizace opatření k řešení problémů rozvoje lidských zdrojů v rámci sektorových dohod nebo řešení průřezových témat. Sektorové rady jsou připraveny zapojit se do řady zakázek a projektů podporujících rozvoj lidských zdrojů v České republice i v rámci Evropské unie. Prvotním úkolem je zajistit využitelnost sítě SR pro tvorbu a aktualizaci NSP a NSK.
8
SUBJEKTY MODELU SEKTOROVÝCH RAD
1. Agentura pro rozvoj sektorových rad Poznámka na úvod: Tato kapitola věnovaná zastřešení sítě sektorvých rad (dále SR) nemůže nahradit nebo předjímat politická rozhodnutí, stanoviska a dohody státních orgánů a střešních zaměstnavatelských svazů. Takováto rozhodnutí jdou nad rámec možností i zadání veřejné zakázky NSP II (dále VZ NSP II). Proto realizátoři VZ NSP II na různých úrovních prosazují diskuse na téma zastřešení či legislativní zakotvení sítě SR, informují o možnostech či ohroženích různého přístupu k řešení této otázky, ale nepředkládají konečná řešení. V rámci VZ NSP II probíhal běžný provoz modelu SR a to do úrovně práce Koordinační rady (ad obrázek 1). Součástí metodiky Model SR je tedy vymezení prakticky odzkoušených a fungujících pravidel práce se sítí sektorových rad po úroveň Koordinační rada. Od úrovně Správní rada (ad obrázek 1) byl proces pouze pilotován. Úlohu Správní rady zajišťoval Vrchní řídící tým VZ NSP II. Založení Agentury pro rozvoj SR jako celku - její vymezení, role, složení a pravomoc jejího nevyššího orgánu – Správní rady, tudíž není součástí metodiky. Určení těchto pravidel může být jen doporučením – podkladem pro další jednání orgánů státní správy a reprezentantů zaměstnavatelů o založení Agentury pro rozvoj SR. Doporučením vycházejícím z praktických zkušeností je 1. založit Agenturu pro rozvoj SR a to na základě dohody státních orgánů a zaměstnavatelů 2. dát Agentuře pro rozvoj SR vhodnou právní formu dle legislativních opatření, podle kterých bude zřizována 3. pověřit Agenturu pro rozvoj SR strategickým řízením a koordinací činností sítě SR a zároveň ji využít jako platformou pro získání objektivních informací a vyjednávání strategických priorit rozvoje lidských zdrojů mezi zástupci státu, regionů a zaměstnavatelů 4. dodržovat principy reprezentativnosti, akceschopnosti a dohody klíčových subjektů při vzniku a dalším fungování Agentury pro rozvoj SR
9
5. členit Agenturu pro rozvoj SR na část řídící a strategickou – Správní rada, a část koordinační a výkonnou – Koordinační rada a výkonná složka Agentury 6. zajištit složení a role Správní rady dle pravomocí, kterými bude Agentura pro rozvoj SR pověřena a v souladu s dohodou zřizovatelů Agentury pro rozvoj SR 7. zajistit výše uvedenými kroky i legislativním zakotvením udržitelnost ve smyslu jednotného fungování sítě SR a získání finančních prostředků na provoz Modelu SR
Metodický materiál Model SR vychází z předpokladu, že Agentura pro rozvoj SR zajišťuje všechny funkce související se správou a rozvojem sítě sektorových rad.
10
Organizační struktura Agentury pro rozvoj SR a sítě SR Obr. 1 Grafické znázornění organizační struktury Agentury pro rozvoj SR a sítě SR
Agentura pro rozvoj sektorových rad
Správní rada předseda KR = manažer výkonné složky Agentury
Sektorová rada
pracovní týmy k SD
Koordinační rada výkonná složka Agentury
Sektorová rada
pracovní skupiny
Sektorová rada
pracovní týmy k SD
Stálá konference předsedů SR
Sektorová rada
Expertní tým pracovní skupiny
sekce sekce pracovní skupiny
pracovní skupiny
stvrzovatelé
Složky Agentury pro rozvoj sektorových rad – zastřešení sítě SR 1.
Správní rada – strategické řízení, finanční řízení
2.
Koordinační rada – koordinace a operativní řízení
3.
Výkonná složka agentury – servisní a odborní výkonní pracovníci
Složky sítě sektorových rad 4.
Sektorová rada – výkonná a schvalovací složka
5.
sekce sektorové rady - výkonná složka
6.
pracovní skupina SR - výkonná složka
7.
Expertní tým - výkonná složka
8.
Stvrzovatelé – komunikační síť SR
9.
Stálá konference předsedů – poradní orgán
11
Složky Agentury pro rozvoj sektorových rad
1.1. Správní rada Správní rada (SpR) je nejvyšší rozhodovací orgán sítě SR. Jejím posláním je zastupovat zřizovatele při určování strategie rozvoje sítě SR a priorit směřujících ke kvalitnímu a širokému uplatnění sítě sektorových rad.
Složení Správní rady (viz doporučení). Role, práva a povinnosti jednotlivých členů SpR jsou součástí jednacího řádu SpR.
Role Správní rady je nejvyšším článkem řízení a kontroly činnosti SR určuje strategii, priority tvorby a rozvoje sítě sektorových rad a sektorových dohod rozhoduje o pravidlech vzniku a fungování sítě SR a schvaluje významné změny pravidel Modelu SR a dalších metodických a řídících podkladů schvaluje jednací řády ostatních organizačních složek Agentury řády vymezují pravidla jednání, způsob práce, povinnosti a práva členů)
(jednací
je evaluátorem kvality a účelnosti výstupů práce SR rozhoduje o ustavování sektorových rad schvaluje institucionální složení SR, působnost SR (dle CZ-NACE), název SR schvaluje a jmenuje předsedu SR schvaluje personální obsazení Koordinační rady je představitelem sítě SR pro veřejnost, orgány státní správy a další instituce stanovuje koncepční kroky činnosti SR a koncepci plnění zakázek a projektů (odpovědnosti, harmonogramy prací, personální a finanční kapacity sítě SR) řídí finanční toky spojené s činností sítě SR (rozhoduje a zodpovídá za získávání a čerpání finančních prostředků)
1.2. Koordinační rada Koordinační rada (KR) je orgánem pro koordinaci a operativní řízení sítě SR. Jejím posláním je správa sítě sektorových rad a příprava prostoru pro co nejširší uplatnění sektorových rad. Koordinační rada je přímo podřízena Správní radě a odpovídá jí za rozsah a kvalitu činnosti sítě SR a jejich výstupů a za přenášení informací o fungování a změnách v síti SR a o realizaci činností/opatření ve své kompetenci.
12
Složení Koordinační rady Standardní členové Koordinační rady reprezentanti zaměstnavatelů tajemník Tvoří minimálně 2/3 složení Koordinační rady. Další možní členové Koordinační rady zástupce výkonných pracovníků agentury zástupci externích dodavatelů a zákazníků sítě SR, zástupci státních institucí, vzdělavatelé a další subjekty (dle rozhodnutí Správní rady). Tito členové mohou mít omezené hlasovací právo Tvoří maximálně 1/3 složení Koordinační rady. Složení Koordinační rady schvaluje Správní rada. Standardní a další členy Koordinační rady jmenuje na určité období Správní rada. Struktura Koordinační rady: předseda členové tajemník (plní zároveň funkci manažera tajemníků SR) Předseda KR je jmenován Správní radou jako manažer agentury a z toho titulu se stává i členem a předsedou KR. Předseda KR odpovídá Správní radě. Je garantem výstupů KR, jejím mluvčím a partnerem MPSV a MŠMT při komunikaci o zajištění návaznosti opatření a cílů v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Členové Koordinační rady i Koordinační rada jako celek se řídí pravidly, dle kterých byla zřízena Agentura pro rozvoj SR, pravidly Modelu SR a jednacím řádem Správní rady. V případě, že členové KR přestanou splňovat a respektovat uvedená pravidla, je SpR oprávněna zrušit jim členství před vypršením doby, na kterou byli jmenováni. Role, práva a povinnosti jednotlivých členů KR jsou součástí jednacího řádu KR.
Role Koordinační rady spravuje síť SR a připravuje prostor pro co nejširší uplatnění sítě SR monitoruje trh práce a navrhuje Správní radě priority rozvoje sítě SR koordinuje vznik, licencování, změny, rušení SR/ET/PS navrhuje institucionální složení a působnost SR a schvaluje personální složení SR schvaluje licence jednotlivým SR pro práci na zakázkách, do kterých Agentura vstoupila
13
jmenuje/ odvolává členy SR v souladu s licencí SR schvaluje formální a drobné věcné úpravy, navrhuje zásadní úpravy pravidel Modelu SR a dalších metodických a řídících podkladů koordinuje a operativně řídí síť SR - zadává úkoly, schvaluje harmonogram práce SR průběžně hodnotí akceschopnost a reprezentativnost složení SR a tyto optimalizuje kontroluje činnost sítě SR, plnění úkolů dle harmonogramů rozhoduje o způsobu řešení nestandardních situací v síti SR uvnitř i ve vztahu k třetím osobám, v případě ohrožení kvalitního plnění harmonogramu SR či rolí SR obecně je oprávněna pozastavit činnost SR případně pozastavit či ukončit činnost expertních týmů či pracovních skupin řeší sporné body mezi SR reprezentuje síť SR vůči třetím subjektům zprostředkovává komunikaci uvnitř sítě SR i mimo ni, odpovídá za přenášení informací souvisejících s úkoly jednotlivých SR (komunikace mezi SR a zadavatelem, mezi SR a Správní radou) je zastupujícím orgánem SR v oblastech, kde není SR zřízena (schvaluje složení a rozsah garance ET a koordinuje práci ET) řídí činnost výkonné složky Agentury je zodpovědná za zajišťování zakázek pro SR hledá finanční zdroje, koordinuje finanční toky v síti SR Forma rozhodování – schvalování hlasováním členů KR Jednací řád Koordinační rady s vymezením pravidel jednání, způsobu práce, práv a povinností jednotlivých členů KR je navržen Koordinační radou a schvalován Správní radou.
1.3. Výkonná složka agentury Výkonná složka agentury zajišťuje zpracování závěrů a rozhodnutí SpR a KR (vytváření akceschopné a reprezentativní sítě SR a poskytování komplexního servisu Koordinační radě, evidence, odborné materiály, komunikace uvnitř sítě SR).
Složení výkonné složky agentury Manažer (je zároveň předseda KR) výkonní pracovníci koordinátoři SR další odborní a administrativní pracovníci
14
Výkonná složka agentury nemá rozhodovací pravomoc. Výkonní pracovníci jsou přímo podřízeni manažerovi, který je zároveň předsedou Koordinační rady a odpovídají mu za kvalitu činnosti sítě SR a jejich výstupů a za přenášení souvisejících informací. Manažer výkonné složky agentury odpovídá z pozice předsedy KR Správní radě za to, aby kvalita a rozsah prací výkonných pracovníků odpovídala požadavkům Koordinační rady a disponibilním kapacitám Agentury. Složení a počet výkonných pracovníků vychází z aktuálních potřeb sítě SR a aktivit, na kterých participují a z kapacitních možností. Manažer výkonné složky agentury rozhoduje o počtu, kvalifikaci, činnostech a rozdělování výkonných pracovníků do týmů (např. tým sektorových dohod, tým koordinátorů SR,..). Výkonní pracovníci obvykle vychází z odborných útvarů střešních zaměstnavatelských svazů nebo externích dodavatelů sítě SR. Činnosti, práva a povinnosti výkonných pracovníků Agentury jsou součástí jednacího řádu.
Role výkonných pracovníků – koordinátorů SR v souladu s Modelem SR, Manuálem SD a jednacím řádem zajišťují podklady a činnosti nutné pro ustavení a další fungování SR a plní úkoly KR analyzují rozhodující subjekty v daném sektoru a vybírají vhodné subjekty k zařazení do SR komunikují se subjekty trhu práce s cílem zajistit reprezentativní a akceschopné institucionální a personální obsazení SR aktivně se účastní jednání SR z pozice zástupce Koordinační rady, komunikují s tajemníkem řeší personální a institucionální změny složení SR/ET pomáhají identifikovat relevantní komunikační síť SR, kontrolují složení pracovních skupin a stvrzovatelů prezentují v SR vize a prosazují zájmy zaměstnavatelů v duchu programových priorit SP ČR a HK ČR prezentují a prosazují závěry KR, dohlíží a usměrňují činnost SR v souladu s pravidly Modelu SR spolupracují při osvětě a propagaci a aktivně šíří informace o síti SR a jejich výstupech směrem k zaměstnavatelům a k odborné i laické veřejnosti podporují využívání výstupů SR v praxi a zjišťují zpětnou vazbu ke kvalitě a použitelnosti výstupů SR jsou aktivními členy výkonné složky agentury a plní úkoly dle zadání Koordinační rady (potažmo předsedy KR) v souladu s Modelem SR a jednacím řádem koordinují v SR a pracovním týmu k SD práci na sektorových dohodách v souladu s metodikou SD
15
komunikují se členy pracovního týmu k SD, kontrolují přípravu podkladů pro formulování cílů a obsahu Sektorových dohod usměrňují zpracování materiálů dokumentujících práci na SD ve smyslu jejich souladu s metodickými pravidly a rozhodnutími SpR a KR Jednací řád výkonné složky agentury s vymezením pravidel jednání, způsobu práce a práv a povinností jednotlivých členů výkonné složky agentury je navržen Koordinační radou a schvalován Správní radou.
16
2. Síť sektorových rad Strategické cíle sektorových rad Být respektovaným zdrojem informací o trendech rozvoje sektorů, o pracovních silách a o potřebách zaměstnavatelů v sektoru. Být důležitým partnerem orgánů státní správy i krajských úřadů pro oblast počátečního i dalšího odborného vzdělávání. Ovlivňovat obsah, pravidla fungování a vzájemnou komunikaci informačních soustav NSP a NSK, poskytujících základní informace pro oblast dalšího i počátečního vzdělávání a docílit optimálního fungování těchto soustav včetně jejich permanentní aktualizace. Být klíčovým aktérem v tvorbě prostředí pro rozvoj pracovní síly v sektorech (prosazování inovačních tendencí v obsahu kvalifikací a spolupráce se školskými a dalšími vzdělávacími zařízeními). Provádět osvětovou činnost směrem k veřejnosti s cílem propagace potřeb a příležitostí v sektoru a možností, které nabízí využití systému uznávání kvalifikací. Přispívat k dosažení optimálních poměrů nabídky a poptávky na trhu práce a na trhu vzdělávání. Prosazovat rozšíření praktického využívání dalšího vzdělávání v běžné praxi a zapojovat se do komunikace se vzdělavateli i ověřovateli kvalifikací. Iniciovat využívání NSP a NSK zaměstnavateli a ostatními účastníky trhu práce. Ovlivňovat rozvoj lidských zdrojů v ČR prostřednictvím koordinovaných intervencí klíčových subjektů na trhu práce ve vybraných sektorech NH a regionech.
Konkretizace činností SR v rámci aktivit pro NSP a NSK Je představitelem sektoru v oblasti tvorby a oponování dokumentů, které se mají stát součástí Národní soustavy povolání a prosazujícím změny uvnitř NSP v souladu s aktuální situací v sektoru. Je představitelem sektoru v oblasti tvorby a oponování dokumentů, které se mají stát součástí Národní soustavy kvalifikací a prosazujícím změny uvnitř NSK v souladu s aktuální situací v sektoru. Je iniciátorem ovlivňování rozvoje lidských zdrojů v ČR prostřednictvím koordinovaných intervencí na trhu práce – uzavírání a realizace sektorových dohod. Je představitelem sektoru v oblasti zjišťování a deklarování kvalifikačních potřeb sektoru a potřeb trhu práce obecně - zajišťuje interaktivní provázanost výstupů NSP a NSK.
17
Je organizátorem diskuse s odborníky mimo sektor a platformou pro diskusi odborníků uvnitř sektoru v záležitostech, které se týkají činnosti SR, obsahu a tvorby NSP, obsahu a tvorby NSK a záležitostí rozvoje lidských zdrojů v sektoru obecně. Je jedním ze zástupců sektoru při prosazování koncepčních, procedurálních a legislativních změn v zájmu sektoru a jeho rozvoje. Je iniciátorem při navazování efektivní spolupráce s dalšími aktéry trhu práce a implementaci společných opatření k dosažení vyrovnávání nabídky a poptávky na trhu práce. Je partnerem autorizujících orgánů, MPSV, MŠMT a autorizovaných osob v záležitostech uplatňování zákona č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Je delegujícím subjektem při pověřování expertů pro výkon kontrolní činnosti procesu ověřování kvalifikací u autorizovaných osob. Je iniciátorem při podněcování zájmu využívat NSP a NSK v podnikové praxi a zájmu odborníků stát se autorizovanou osobou při aplikaci zákona č.179/2006 Sb. v praxi. Je zajišťovatelem osvěty o existenci a významu SR a obsahu a přínosů výstupů zakázek a projektů, na kterých se podílí a to směrem k zaměstnavatelům (např. prosazování vytvořených profesních kvalifikací do praxe).
Složky sítě sektorových rad
2.1. Sektorová rada Sektorová rada (dále SR) je dobrovolné profesní sdružení, složené z reprezentantů významných zástupců zaměstnavatelů, střešních profesních sdružení a významných odborníků na lidské zdroje v daném odvětví. Jejím cílem je reprezentovat v oblasti rozvoje lidských zdrojů zájmy daného odvětví ve vztahu ke státní správě, vzdělavatelům, občanům a dalším partnerům. Sektorovou radu ustavuje Správní rada jako nejvyšší organizační složka Agentury pro rozvoj SR, dle návrhu Koordinační rady. Sektorová rada je přímo podřízena Koordinační radě a odpovídá jí za rozsah a kvalitu své činnosti a výstupů, za přenášení informací a za realizaci činností/opatření ve své kompetenci.
18
Složení sektorové rady Sektorovou radu standardně tvoří zástupci zaměstnavatelů – firem působících v daném sektoru zaměstnavatelů - profesních sdružení, cechů působících v daném sektoru Agentury pro rozvoj SR (bez hlasovacího práva) – plní funkci tajemníka SR NÚV (bez hlasovacího práva) - plní funkci garanta dodržování metodiky NSK Standardní složení SR je zpravidla doplněno o zástupce vzdělavatelů, akademické sféry zaměstnanců – odborů příslušného ministerstva – autorizujícího orgánu dalších subjektů spolupracujících na projektech, na kterých se podílí také daná SR Zastoupení zaměstnavatelů v sektoru tvoří dvě třetiny členů sektorové rady s hlasovacím právem.
Složení SR z hlediska rolí členů v sektorové radě Reprezentativní složka sektorové rady a) člen SR - zastupuje v sektorové radě subjekt, jímž byl do SR navržen. Řídí se statutem SR a jeho přílohami. Splňuje roli reprezentativního zástupce zaměstnavatelů nebo jiného subjektu. Vstup nebo pokračování ve členství v SR může být dále podmíněno ze strany Koordinační rady. Má hlasovacího právo. b) předseda SR - je zároveň členem SR. Řídí se statutem SR a jeho přílohami. Splňuje roli reprezentativního zástupce zaměstnavatelů. Do funkce předsedy je schvalován a jmenován Správní radou. SR potažmo Koordinační rada je oprávněna navrhovat kandidáty na předsedu SR. Má hlasovacího právo. c) člen sekce SR (SR se může dále dělit na sekce – viz kapitola 2.6) - Člen sekce SR zastupuje v sekci SR zaměstnavatele a subjekt, jímž byl do SR navržen. Řídí se statutem SR a jeho přílohami. Nemá hlasovacího právo. Servisní a odborná složka sektorové rady d) tajemník - řídí se statutem SR a jeho přílohami. Zajišťuje organizaci a metodickou koordinaci fungování a tvorby výstupů SR. Nemá hlasovacího právo. e) garant NÚV (Národního ústavu pro vzdělávání, školského poradenského zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků) - reprezentuje v sektorové radě správce NSK. Nemá hlasovacího právo. f)
zástupce AOr (autorizujícího orgánu) - reprezentuje v sektorové radě orgán, který udílí autorizace v sektoru (resortní ministerstva). Vzhledem k roli AOr v tvorbě
19
NSK je důrazně doporučeno členství zástupce tohoto orgánu v SR. Nemá hlasovacího právo. Členové SR jsou povinni pracovat v SR v souladu s pravidly Modelu SR. Pokud dochází k závažnému porušení statutu SR nebo povinností a práv člena SR je Koordinační rada oprávněna zrušit dané osobě členství v SR.
Role sektorové rady monitoruje trh práce, zjišťuje a deklaruje potřeby kvalifikací v daném sektoru řídí, usměrňuje a zajišťuje tvorbu materiálů popisujících svět práce a tvorbu materiálů a podkladů pro vzdělávací soustavu propaguje síť SR a výstupy, na kterých SR spolupracuje komunikuje s dalšími subjekty trhu práce při návrhu a realizaci opatření napomáhajících rozvoji lidských zdrojů a růstu konkurenceschopnosti pracovní síly iniciuje praktické využívání výstupů práce sektorové rady identifikuje změny na trhu práce a potřeby zaměstnavatelů i pracovních sil navrhuje koncepční, procedurální i legislativní změny poskytuje poradenské služby Přesné vymezení rolí, povinností a práv členů SR předkládá Příloha č. 01.
2.2. Sekce sektorové rady V případě potřeby se SR může dále dělit do sekcí SR. Sektorová rada vytváří sekce, pokud zastřešuje odborný směr, který zahrnuje různorodé oblasti a je proto efektivní jednat samostatně – v rámci sekcí. Návrh na vytvoření sekcí a jejich zaměření podává SR, vytvoření jednotlivých sekcí včetně seznamu jejich členů schvaluje Koordinační rada SR.
Složení sekce sektorové rady vedoucí sekce SR členové sekce SR Sekce SR sestává ze členů SR případně dalších osob - odborníků trhu práce a reprezentantů zaměstnavatelů. Tito se stávají členy sekce SR s hlasovacím právem platným pouze v rámci dané sekce SR. Zúčastňují se jednání sekce SR. Jednání SR se mohou zúčastnit na základě dohody s vedoucím sekce a předsedou SR.
20
Jednání sekce SR svolává vedoucí sekce SR a o jednání informuje tajemníka SR. Tajemník SR je přítomen na jednáních sekce (pokud není dohodnuto jinak). Z jednání sekce SR je vytvořen zápis a prezenční listina. Členové sekce SR mají totožné povinnosti a práva jako členové SR vyjma hlasovacího práva v SR. Členové sekce SR se řídí statutem SR a jeho přílohami. Vedoucím sekce SR je člen SR s hlasovacím právem, pověřený předsedou SR.
Role sekce sektorové rady navrhuje stanoviska SR za danou oblast, pro kterou je sekce vytvořena
předkládá návrhy do SR, návrhy stanovisek mohou členové sekce SR vytvářet na základě podkladů pracovních skupin, které pod sekcí vzniknou pravomoc navrhovat, ne však schvalovat výstupy sekce SR. Schvalování výstupů je v pravomoci SR. Tuto pravomoc případně její část může SR dle svého rozhodnutí delegovat na sekce SR (dle rozhodnutí SR) Přesné vymezení rolí, povinností a práv členů sekce SR předkládá Příloha č. 01.
2.3. Pracovní skupina Pracovní skupina je dočasné uskupení externě spolupracujících odborníků. Účelem vytváření pracovních skupin je zpracovat úkoly vyplývající z činnosti SR. Tvorba pracovních skupin je základním principem organizace práce všech sektorových rad. PS vznikají průběžně po celou dobu existence SR. Pracovní skupinu vytváří/ruší SR jako svou výkonnou složku pouze k úkolům přesně stanoveným v harmonogramu práce SR. Pracovní skupina je přímo podřízena sektorové radě a odpovídá jí za rozsah a kvalitu činnosti a za přenášení informací. SR schvaluje výstupy PS. Vytváření/rušení PS iniciuje předseda SR, který odpovídá Koordinační radě za opodstatnění její existence (soulad s aktuálním harmonogramem), její složení a činnost. Založením, vedením a koordinací činností pracovní skupiny pověřuje předseda SR vybraného člena SR s hlasovacím právem reprezentujícího v SR zaměstnavatele. Tento se stává vedoucím pracovní skupiny, odpovídá za složení a činnost pracovní skupiny předsedovi SR.
21
Složení pracovní skupiny vedoucí pracovní skupiny členové pracovní skupiny PS tvoří odborníci s praktickými zkušenostmi v dané zpracovávat podklady pro SR dle zadání vedoucího PS.
oblasti, schopní
a
ochotní
Pravidla pro složení PS: o složení PS rozhoduje vedoucí PS, který garantuje kvalitu složení PS počet členů PS – doporučeno 4 až 8 členů PS (včetně vedoucího) členové PS nejsou zároveň členy dané SR (výjimku může udělit pouze KR) vedoucí PS zajišťuje manažerskou a koordinační funkci složení PS je heterogenní, zahrnuje odborníky s praktickými (profesními) zkušenostmi v oboru z různorodých organizací, malé i větší subjekty, dle možností v dané oblasti tak, aby výstupy práce PS byly akceptovatelné většinou subjektů působících v dané oblasti (zástupci zaměstnavatelů - personalisté, výkonní pracovníci, specialisté, vedoucí, zástupci cechů, svazů a profesních sdružení) PS, která tvoří profesní kvalifikace, má jednoho zástupce z řad vzdělavatelů, případně zástupce autorizovaných osob, tyto osoby jsou vybírány a oslovovány reprezentanty vzdělávání a případně realizátory projektů řešící problematiku uplatňování dalšího vzdělávání v praxi Optimální složení SR - je doporučeno, aby v PS byly zastoupeny tyto typy subjektů: 1. různé velké firmy nad 250 zaměstnanců 2. různé malé a střední firmy od 20 do 250 zaměstnanců 3. různé mikro firmy do 20 zaměstnanců + OSVČ 4. různé svazy, cechy, profesní sdružení, další odborníci 5. různí vzdělavatelé, autorizované osoby Pokud zástupce některé ze skupin nemá opodstatnění být v PS (např. v energetice nejsou mikro firmy a OSVČ), pak v PS není tento typ subjektu zastoupen. Předseda SR případně koordinátor má právo vetovat složení PS pokud není v souladu s pravidly Modelu SR(musí tak učinit do 5 pracovních dnů od předložení seznamu členů PS a doložit argumentaci). Pak je nutno na základě dalšího jednání v SR zargumentovat stávající složení nebo obměnit složení PS či vedoucího PS, případně informovat KR a zvážit další možnosti řešení. Pokud se v průběhu činnosti PS zjistí závažné skutečnosti (složení PS je nedostatečné, v PS nelze dosáhnout konsensuálního stanoviska ke zpracovávaným výstupům), je vedoucí
22
PS potažmo předseda SR povinen informovat Koordinační radu a hledat efektivní řešení (jednání se členy PS, jednání s dalšími subjekty, změna složení PS, pozastavení nebo zrušení PS).
Role pracovní skupiny pracovní platforma SR pro tvorbu dokumentů, které se mají stát součástí Národní soustavy povolání (zejména popisy stanovených jednotek práce) pracovní platforma SR pro tvorbu dokumentů, které se mají stát součástí Národní soustavy kvalifikací (zejména standardy stanovených kvalifikací) pracovní platforma SR pro tvorbu jiných dokumentů a plnění jiných úloh, které SR požaduje
Zásady sestavení, fungování a zániku pracovní skupiny PS zakládá vedoucí PS (může využít spolupráce koordinátora). PS je založena předložením seznamu členů PS předsedovi SR a koordinátorovi, pokud tito nevyužijí právo veta výstupy pracovní skupiny jsou schvalovány sektorovou radou. Podmínkou schválení výstupů PS je předložení seznamu členů PS, který dokladuje, že výstupy PS objektivně odráží požadavky dané oblasti po splnění svých úkolů a finančním vypořádání PS zaniká, PS zaniká také z rozhodnutí SR případně Koordinační rady (např. pokud KR rozhodne o změně harmonogramu prací SR v oblasti, pro kterou byla PS založena nebo PS neodpovídá pravidlům Modelu SR)
Pracovní skupina využívá spolupráci: tajemníka SR pro zajištění komunikace se SR a metodické vedení při tvorbě podkladů pro NSP garanta NÚV pro metodické vedení při tvorbě podkladů pro NSK koordinátora pro sestavení PS odpovídající pravidlům Modelu SR a obvyklým poměrům v sektoru (koordinátor kontroluje soulad seznamu členů PS s pravidly Modelu SR a dává vedoucímu PS, případně předsedovi SR nebo Koordinační radě podnět na změnu složení PS). Koordinátor také spolupracuje s vedoucím PS při výběru odborníků do PS (např. formou zajišťování analytických podkladů o subjektech a zaměstnanosti v dané oblasti) Konkretizace způsobu práce v PS a práva a povinnosti členů i vedoucího PS, informační podklad a formulář seznam členů PS je v Příloze č. 02.
23
2.4.
Pracovní tým k sektorové dohodě
Pracovní tým k sektorové dohodě (dále jen PTSD) je výkonným nástrojem sektorových rad k přípravě a realizaci sektorových dohod (SD). Je iniciátoram a hlavním aktérem SD. Posláním PTSD je získání reprezentativních a akceschopných partnerů sektorové dohody, formulování a projednávání návrhu sektorové dohody a příslušných opatření k její realizaci a zajišťování realizace opatření do SD. Pracovní tým k sektorové dohodě vytváří/ruší SR jako svou výkonnou složku k přesně stanoveným úkolům. Pracovní tým k sektorové dohodě je přímo podřízen sektorové radě a odpovídá jí za rozsah a kvalitu činnosti, výstupy PS a za přenášení informací. Vytvoření PTSD iniciuje předseda SR, který odpovídá Koordinační radě za jeho činnost. Koordinační rada schvaluje vznik, rušení a financování činnosti PTSD. Založením, vedením a koordinací činností PTSD je pověřen předseda SR nebo vybraný člen SR, který se z pověření předsedy SR stává vedoucím pracovního týmu k sektorové dohodě. Při koordinaci činností pracovního týmu k SD napomáhá koordinátor.
Složení pracovního týmu k sektorové dohodě
Vedoucí PTSD - předseda SR nebo pověřený člen SR. Odpovídá SR za přípravu a realizaci SD. Je nadřízeným členům PTSD. Metodicky je podřízen Koordinační radě, která uplatňuje svůj vliv zpravidla prostřednictvím manažera týmu vytvářeného pro účely realizace SD ve výkonné složce Agentury. Manažer pak uplatňuje svůj vliv zpravidla prostřednictvím koordinátora.
Členové PTSD - vybraní členové SR, přizvaní reprezentanti zaměstnavatelů a další odborníci, případně pracovník k vedení administrativních činností. V rozsahu přípravy a realizace SD jsou podřízeni vedoucímu PTSD.
Pracovní tým k SD je složen ze zástupců zaměstnavatelů, zástupců aktérů sektorové dohody a dalších osob doporučených členy SR. Vedoucí PTSD je v rozsahu přípravy a realizace SD nadřízeným členům PTSD. O složení pracovního týmu k SD rozhoduje sektorová rada. Koordinační rada má právo veta nebo doplnění složení pracovního týmu k SD.
Role pracovního týmu k sektorové dohodě konkretizuje cíle SD a stanovuje priority řešení vyhodnocuje analytické a prognostické informační zdroje stanovuje akce vedoucí k dosažení cílů SD zpracovává návrh finančního plánu a kontroly jeho dodržování
24
vybírá potenciální aktéry SD a stanovuje způsob jejich oslovení zpracovává harmonogram jednání potenciálními aktéry v regionu/regionech zpracovává plán přípravy na jednání s potenciálními aktéry v regionu/regionech zajišťuje přípravu osob na jednání s potenciálními aktéry SD komunikuje směrem k SR i k aktérům SD sleduje a dokumentuje přípravu a realizaci plnění SD další činnosti související s přípravou a realizací SD (příprava souvisejících materiálů, účast na propagačních akcích, předkládání podkladů do SR, apod.) Veškeré další informace k pravidlům a obsahu činnosti pracovního týmu k sektorové dohodě a k přípravě, uzavírání a realizaci sektorových dohod jsou součástí metodického materiálu - Manuál pro přípravu a tvorbu sektorových dohod.
2.5. Stvrzovatelé Stvrzovatel je odborník s praktickými zkušenostmi v určité oblasti trhu práce, který se vyjadřuje k jednotkám práce, k profesním kvalifikacím a dalším materiálům vytvořeným expertními týmy a pracovními skupinami sektorových rad. Stvrzovateli jsou především zástupci zaměstnavatelů, dále mohou být stvrzovateli zástupci vzdělavatelů a autorizovaných osob (platí pro výstupy k NSK). Stvrzovatelé k určitému výstupu musí být nezávislými oponenty - zastupující různé organizace dle možností v daném sektoru (heterogenní skupina k posouzení daného výstupu - nemohou to být např. členové PS, která výstup zpracovala). Vyjímku může udělit Koordinační rada. Stvrzovatel posuzuje obsah, kvalitu a především praktickou uplatnitelnost výstupů zpracovaných v SR, ke kterým zpracovává připomínky podle jednotného zadání – posudek svrzovatele.
Důvody využívání stvrzovatelů posouzení výstupů SR získání větší podpory odborníků z praxe v dané oblasti zvýšení reprezentativnosti SR propagace NSP a NSK ověření kvality výstupů SR podpora používání výstupů SR v praxi
Materiály posuzované stvrzovateli a) nově vzniklé jednotky práce (prioritně všechny, ke kterým je vytvářena PK)
25
b) revidované jednotky práce (prioritně všechny, u kterých je vytvořená PK a revize znamená zásadní změnu PK, o výběru rozhoduje SR, právo veta má KR) c) nově vzniklé standardy PK (všechny) d) revidované PK (všechny, u kterých revize znamená zásadní změnu obsahu, o výběru rozhoduje SR, právo veta má KR) e) další výstupy SR (dle rozhodnutí KR) Pro materiály ad a), b) platí nutnost zajištit přibližně pět posudků stvrzovatelů. Pro materiály ad c), d) platí nutnost zajištit minimálně pět posudků stvrzovatelů. Vyjímku v odůvodněných případech uděluje Koordinační rada. Sektorová rada (Koordinační rada) je oprávněna vybrat další jednotky práce, profesní kvalifikace, které budou posouzeny stvrzovateli, nutné je ale předložit ke schválení v Koordinační radě navýšení finančních prostředků s tímto spojených. Jednotky práce vybrané pro posouzení jsou uvedeny v zápise z jednání SR včetně zdůvodnění.
Akvizice stvrzovatelů Identifikace stvrzovatelů Identifikaci a návrh stvrzovatelů primárně provádí členové sektorové rady (s hlasovacím i bez hlasovacího práva). Stvrzovatele navrhuje také koordinátor, Koordinační rada nebo další osoby a subjekty uvnitř i mimo síť SR (oborové svazy, cechy, sdružení …). Oslovení stvrzovatelů Oslovení potenciálních stvrzovatelů včetně poskytnutí relevantních informací provádějí primárně členové SR, případně koordinátor (mimo členy SR) s tím, že cílem je: vzbudit zájem o práci stvrzovatele a o NSP, NSK získat ústní souhlas stvrzovatele se spoluprací získat informace o stvrzovateli – vyplnění tzv. identifikačního listu stvrzovatele (tento obsahuje – obor činnosti stvrzovatele, jeho pracovní pozici, zaměstnavatele, délku praxe a kontaktní údaje). Tyto informace jsou k evidenci předány tajemníkovi SR Oslovení je prováděno formou osobních jednání, telefonicky, korespondencí nebo využitím diskusních fór na webových stránkách zúčastněných subjektů. Oslovení je prováděno přímým kontaktem s potenciálním stvrzovatelem, nebo přes subjekty navrhující své zástupce do SR. Doporučenou formou získávání stvrzovatelů je oslovení klíčových zaměstnavatelských subjektů v daném sektoru např. navrhovatelů členů SR/ET s žádostí o doporučení
26
vhodných odborníků ke stvrzování PK a JP. Oslovení těchto subjektů zajišťují primárně koordinátoři případně členové SR. V případě posuzování profesních kvalifikací je velmi vhodné oslovit také vzdělavatele, zejména vzdělavatele rekvalifikací a potenciální i stávající autorizované osoby (tyto subjekty jsou uváděny v „Rodném listu“ PK a v databázi potenciálních a stávajících autorizovaných osob vedené koordinátorem, případně tyto potenciální stvrzovatele identifikuje garant NÚV). Získávání stvrzovatelů je vhodné podpořit publikační činností o NSP a NSK s nabídkou možnosti posuzovat konkrétní jednotky práce a profesní kvalifikace. Potenciální zájemci jsou odkazováni na web (NSP, NSK, sektorových rad). Zájem o spolupráci mohou projevit např. přes diskusní fóra daného webu. Tajemníci nebo jiní pověření pracovníci Agentury pro rozvoj SR – administrátoři, s nimi komunikují ve smyslu zjištění kontaktních a profesních údajů a zjištění oblastí, které mají zájem posuzovat. Tito zájemci budou dále kontaktováni jako stvrzovatelé jednotlivých jednotek práce a profesních kvalifikací. Výběr stvrzovatelů Na základě informací o navržených a oslovených stvrzovatelích, které dostává tajemník od členů SR a koordinátora, vytváří tajemník seznam potenciálních stvrzovatelů pro jednotlivé výstupy. U stvrzovatelů uvádí kontaktní údaje, údaje o odbornosti (délka praxe, pracovní pozice), navrhovatele a zaměření stvrzovatele (oblasti případně jednotky práce a profesní kvalifikace, které posuzuje). Seznam potenciálních stvrzovatelů k dané jednotce práce a profesní kvalifikaci odsouhlasí příslušná SR (v případě expertních týmů KR). Koordinační rada je informována o seznamu stvrzovatelů a má právo tento seznam upravovat. Za identifikaci, oslovení a výběr stvrzovatelů je odpovědná SR (v souladu s povinnostmi člena SR), přeneseně Koordinační rada ta odpovídá za celou činnost SR. Koordinátor posuzuje zda vybraní stvrzovatelé odpovídají pravidlům Modelu SR (ad vymezení stvrzovatelů v úvodu kapitoly) a spolupracuje při výběru stvrzovatelů formou zajišťování analytických podkladů o subjektech a zaměstnanosti v sektoru. Pokud se členům SR prokazatelně nedaří vybrat nebo oslovit ke spolupráci stvrzovatele a seznam stvrzovatelů je nedostatečný nebo neúplný, řeší SR tuto situaci s koordinátorem. Koordinátor iniciuje oslovení dalších subjektů pro roli stvrzovatele, žádá o výjimku KR nebo dává podnět ke změně složení SR z důvodu neplnění povinností členů SR.
Komunikace, předání pokladů, sběr a vypořádání posudků stvrzovatelů Administrátor (spolupracovík tajemníků pověřený administrativou k agendě stvrzovatelů) zasílá odsouhlaseným stvrzovatelům materiály k posouzení (po dohodě s pracovní
27
skupinou) a další související podklady. Stvrzovatelé nejsou školeni v metodice tvorby katalogu Národní soustavy povolání ani v metodice naplňování Národní soustavy kvalifikací. Účelem je zjistit jejich odborný náhled na uplatnitelnost výstupů zpracovávaných v SR. Po obdržení připomínek - posudků stvrzovatelů v daném termínu je tajemník předává do PS k jejich posouzení. PS zajistí posouzení a vypořádání připomínek, relevantní připomínky PS zapracuje. U zásadních připomínek, které se ve výstupech nezohlední, doplní stanovisko PS, ET. Vedoucí PS, ET předává do SR finální návrh výstupu PS včetně posudků a jejich vypořádání. Tyto podklady musí mít SR nebo KR před schvalováním výstupů PS k dispozici. Mimo připomínek získaných od stvrzovatelů formou posudku zaslaného e-mailem, bude získávána zpětná vazba k výstupům SR i z diskusních fór na webových stránkách NSP, NSK, webu členů sdružení. Tyto připomínky rovněž shromažďuje, eviduje a předkládá k posouzení do SR/ET tajemník nebo určený administrátor. Postup předávání materiálů stvrzovatelům, základní informační a pracovní materiály pro stvrzovatele jsou v Příloze č. 03 (informace o NSP, NSK, posudek k NSP a NSK, formulář seznamu stvrzovatelů JP, PK).
2.6. Expertní tým S ohledem na různý stupeň organizovanosti zaměstnavatelů sektorech vznikat SR dlouho nebo se je nepodaří ustavit vůbec.
budou
v
některých
V takových případech Koordinační rada přebírá i role sektorové rady a zakládá expertní tým. Expertní tým je pracovní tým odborníků, zřizovaný dočasně k řešení úkolů v oblasti, ve které není ustavena sektorová rada. Expertní tým může být využit v ucelených oblastech pro jednotky práce s průřezovým charakterem, jež prostupují mnoha sektory a tudíž jejich zařazení do jednoho určitého sektoru a jedné SR je nerealizovatelné pro specifické činnosti nezapadající do žádné SR Expertní tým je přímo podřízen Koordinační radě radě a odpovídá jí za rozsah a kvalitu činností, výstupů a za přenášení informací. Koordinační rada sestavuje expertní tým, schvaluje jeho výstupy či změny ve složení apod.
28
Pro zajištění těchto rolí Koordinační rada využívá klíčové zaměstnavatelské svazy, cechy a významné zaměstnavatele. Klíčové zaměstnavatelské svazy, cechy a významní zaměstnavatelé přebírají garanci za jednotlivé výstupy ET. KR výstupy ET následně schvaluje.
Složení expertního týmu Expertní tým tvoří odborníci navrhovaní střešními zaměstnavatelskými svazy, cechy a významnými zaměstnavateli – garanty výstupů ET na základě předložení návrhového listu. Složení ET je heterogenní, zahrnuje odborníky s konkrétními zkušenostmi v oboru z různorodých organizací, malé i větší subjekty, dle možností v dané oblasti (zástupci zaměstnavatelů - personalisté, výkonní pracovníci, specialisté, vedoucí, zástupci vzdělavatelů, zástupci autorizovaných osob, zástupci cechů, svazů a profesních sdružení). Složení ET vychází z pravidel pro složení pracovní skupiny (ad kapitola 2.3.), složení ET schvaluje Koordinační rada. Členění ET a) vedoucí expertního týmu b) člen expertního týmu c) tajemník d) garant NÚV e) zástupce autorizujícího orgánu (AOr)
Role expertního týmu pracovní platforma KR pro tvorbu dokumentů, které se mají stát součástí Národní soustavy povolání (zejména popisy stanovených jednotek práce) pracovní platforma KR pro tvorbu dokumentů, které se mají stát součástí Národní soustavy kvalifikací (zejména standardy stanovených kvalifikací) pracovní platforma KR pro tvorbu jiných dokumentů a plnění jiných úloh, které SR požaduje partner KR při monitorování kvalifikačních potřeb a vývojových trendů trhu práce v sektoru Informace o práci expertního týmu, role jednotlivých členů a formulář seznam členů ET jsou v Příloze č. 04.
29
2.7. Stálá konference předsedů Stálá konference předsedů je poradním orgánem Agentury pro rozvoj SR, vzniká z rozhodnutí Správní rady. Využívá se pro přenos informací z jednotlivých regionů a sektorů a ke komunikaci o průřezových tématech. Stálá konference předsedů SR ředkládá návrhy řešení zadaných úkolů a jejich argumentaci. Agentura pro rozvoj SR se o tyto podklady opírá při diskusi s orgány státní správy. Organizace Stálé konference předsedů je zajišťována Koordinační radou.
Složení Stálé konference předsedů Stálá konference předsedů SR je složena s předsedů jednotlivých sektorových rad. Jednání Stálé konference předsedů svolává Koordinační rada (KR). Závěry a rozhodnutí Stálé konference předsedů jsou přijímány konsensem.
Role Stálé konference předsedů je poradním orgánem Agentury pro rozvoj SR připravuje argumentace pro projednávání průřezových témat v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR předkládá doporučení pro přípravu a uzavírání sektorových dohod zprostředkovává komunikaci uvnitř sítě SR (vzájemný přenos informací o činnosti jednotlivých SR) podílí se na prosazování potřebných legislativních změn v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR spolupracuje s Koordinační radou při zajišťování akceschopnosti sítě SR spolupracuje při zajišťování propagace sítě SR spolupracuje při vytváření komunikační sítě SR
30
PROCESY MODELU SR
Kapitola Procesy modelu SR popisuje jednotlivé fáze fungování sektorových rad a jednotná pravidla vytváření a fungování sítě SR. Pravidla lze v opodstatněných případech přizpůsobit konkrétním podmínkám v daném sektoru, jejich úpravu schvaluje Agentura pro rozvoj SR.
3. Fáze procesu fungování SR 1. Fáze analyzování trhu práce a vymezení sítě SR 2. Fáze komunikace a přípravy SR 3. Fáze ustavení SR 4. Fáze licencování SR 5. Fáze provozu SR Procesní standardy sektorových rad - grafické vyjádření jednotlivých fází procesu vzniku a fungování sítě sektorových rad je Přílohou č. 05.
3.1.
Fáze analyzování trhu práce a vymezení sítě SR
Analýza zahrnuje sběr a vyhodnocení existujících a využitelných dat o současné a budoucí situaci na trhu práce i jejím odrazu do vzdělávání. Analýza je podkladem při rozhodování Správní rady Agentury pro rozvoj SR, jak optimálně vymezit strukturu a rozsah působnosti sektorových rad v jednotlivých odvětvích národního hospodářství.
Zaměření a obsah analýz Využití strukturování národního hospodářství dle 2. hladiny CZ-NACE a vymezení sektorů působnosti sektorových rad (jeden sektor, kde působí jedna SR = 1 a více CZ-NACE 2. hladina). Analýza ekonomického jednotlivých sektorů
a
společenského
významu
a
vývojových
trendů
o
podíl na HDP dle CZ-NACE (odvětvové klasifikace ekonomických činností)
o
čistý zisk sektoru
o
průměrný evidenční počet zaměstnanců dle CZ-NACE
o
počet kvalifikovaných pracovních sil v sektoru
o
počet pracovních míst a počet zaměstnaných osob dle CZ-NACE a ISCO-CZ
o
analýzy zaměstnanosti v jednotlivých sektorech (clusterová analýza)
32
Úroveň dělby práce v sektoru a její dopad na požadavky na pozice a kvalifikace (např. malá firma - široký profil, kumulace prací, velká firma - specialisté). Vývoj a změny situace v rozvoji lidských zdrojů v daném odvětví (sektoru). o
Zvýšená/snížená poptávka po kvalifikovaných pracovních silách v odvětví.
o
Zvýšené/snížené požadavky kvalifikací stávajících.
na
tvorbu
nových
kvalifikací
či
změny
Posouzení využitelnosti zákona č. 179/2006 Sb. v jednotlivých oblastech (vymezení oblastí, kde lze a kde nelze aplikovat daný zákon, z důvodu existence jiné legislativy upravující požadavky na kvalifikaci pro výkon daného povolání nebo činnosti). Vývoj v oblasti vzdělávání (trendy vývoje v kontextu trhu práce). Situace v nabídce profesního vzdělávání (jak počátečního, tak dalšího). Pokrytí daného odvětví počátečním vzděláním – jeho dostatečnost současná i předpokládané využití kapacit v budoucnu. Provedení a vyhodnocení analýzy a následné nastanovení struktury a priorit vytváření sítě sektorových rad patří ke klíčovým povinnostem Koordinační rady, která ji zajišťuje prostřednictvím týmu agentura. Výstupem po vyhodnocení analytických podkladů je návrh: struktury a působnosti sektorových rad, tak aby zastřešovaly komplexně národní hospodářství. Návrh struktury a působnosti SR obsahuje název jednotlivých SR a název a kódy CZ-NACE, které jsou dané SR přiřazeny, tak aby vždy kódy CZ-NACE byly přiděleny určité SR. určení priorit a harmonogram ustavování sektorových rad, expertních týmů nebo hledání jiného řešení.
Stanovení struktury a rozsahu působnosti SR Rozsah působnosti SR vymezený dle CZ-NACE navrhuje Koordinační rada, schvaluje Správní rada. Působnost je uvedena v ustavujících dokumentech SR. SR odsouhlasí svou působnost převzetím ustavujících dokumentů na jednání SR (nutno zaznamenat v zápise z jednání). Pokud SR není schopna garantovat celý sektor, pro který byla ustavena nebo existují překryvy v působnosti s dalšími sektorovými radami a není možná vzájemná dohoda mezi sektorovými radami, rozhoduje Správní rada. V případě přebírání garance za jednotlivé pozice (patřící do společného nebo naopak do více CZ-NACE) rozhoduje Koordinační rada, ta určí garantující SR i SR, která spolupracuje na připomínkování překrývajících se pozic. Výslednou verzi stanoviska k této pozici
33
schvaluje garantující SR. Na pozicích mohou pracovat jedna i více SR. Garanci za pozice přebírá pouze jedna SR a další SR mohou připomínkovat jako celek, nebo vysláním svého zástupce jako člena pracovní skupiny nebo stvrzovatele. Při určení rozsahu působnosti je nutno respektovat tato pravidla Systémový přístup – SR garantuje ucelený okruh pozic. Pokud v tomto okruhu existují jednotlivé pozice, které nezapadají do působnosti SR, má tato SR možnost rozhodnout, zda si je ponechá ve své garanci a na další SR přesune pouze připomínkování těchto pozic nebo zda předá garanci za pozice další SR. Konsensuální přístup – prvotní je snaha o dohodu o tzv. překryvech mezi jednotlivými SR (překryvy jsou nazývány pozice, které nelze přesně zařadit do jedné SR, zahrnují činnosti vykonávané v různých odvětvích trhu práce, a proto je mohou zařadit do své působností dvě i více SR). Otevřenost – v průběhu jednotlivých SR.
fungování
SR
lze
provést
změny
v působnosti
Efektivita práce – rozsah působnosti SR odpovídá časovým možnostem a odbornosti členů SR. Kooperace – u překryvů je povinností SR spolupracovat a to buď jako SR garantující (schvalovatel) či jako SR spolupracující (připomínkovatel).
Výsledkem fáze analýza pro stanovení struktury a priorit vytváření sítě SR je schválení struktury a rozsahu působnosti sektorových rad a schválení harmonogramu ustavování sektorových rad. Schvaluje – Správní rada.
3.2.
Fáze komunikace a přípravy SR
Tato fáze obsahuje výběr a oslovení vhodných subjektů pro spolupráci v síti SR a modelování reprezentativního složení jednotlivých SR. Hlavním aktérem je Koordinační rada, zejména pak sociální partneři, kteří jsou v ní zastoupeni a koordinátoři jako výkonná složka. Zodpovídají za kvalitní zajištění jednotlivých složek přípravné fáze.
Výběr a oslovení klíčových představitelů daného sektoru Zajišťuje Koordinační rada prostřednictvím koordinátorů. Koordinátoři analyzují strukturu subjektů v jednotlivých hospodářství dle schválené struktury a rozsahu působnosti SR.
sektorech
národního
Základní podmínkou při vytváření SR je její reprezentativnost.
34
Koordinátoři mapují sektor – pracují s přehledy firem, profesních sdružení a dalších subjektů a jejich postavenín na trhu práce. Vybírají subjekty vhodné jako kandidáty na členství v SR. Složení členské základny SR by mělo být odrazem situace v sektoru. Při výběru subjektů do SR se posuzuje především Počet, struktura, působnost, postavení a zaměření činnosti zaměstnavatelů v sektoru. Počet, struktura a význam svazů, spolků, cechů, a dalších profesních sdružení v sektoru. Počet zaměstnanců (nejlépe podle povolání či kvalifikací) jež subjekt zastupuje. Podíl trhu práce, který subjekt dokáže monitorovat. Na základě zmapování sektoru jsou vybírány subjekty, které jej reprezentují. To znamená zastřešují činnosti, které do sektoru patří a strukturu zaměstnavatelů a jejich zástupců, kteří v sektoru působí. SR sdružuje klíčové subjekty, jejichž stanoviska mají váhu a odráží vetšinová stanoviska napříč sektorem. Jen takto může SR reprezentovat daný sektor. Management vybraných subjektů je následně koordinátory oslovován. Oslovení formou korespondence a následného osobního jednání zahrnuje nabídku a sdělení přínosů členství v SR a předání informací o SR a projektech (zakázkách), na kterých se SR podílí. Základem oslovení je motivace subjektů ke spolupráci v rámci sítě sektorových rad především formou navrhování svých zástupců jako členů SR.
Motivace k zapojení subjektů světa práce do činnosti SR K zapojení se a k následnému aktivnímu působení v sektorových radách jsou subjekty motivovány možností vlivu v rámci daného sektoru i na národní úrovni. Možnost definovat současné i výhledové požadavky zaměstnavatelů na kvalitu lidských zdrojů. Možnost formulovat požadavky na svět vzdělávání, ovlivňování oblasti profesního
vzdělávání Přímá účast na aktivitách důležitých pro vlastní sektor a možnost jejich ovlivňování. Možnost navrhování změn v oblasti legislativy pro sféru světa práce i vzdělávání, což je jednou z cest ke zvyšování prestiže daného sektoru. Vzájemná výměna informací a setkání odborníků napříč daným sektorem. Ocenění činnosti – finančně i morálně.
35
Návrh zástupců reprezentativních subjektů sektoru do SR Navrhovatelé - své zástupce do SR mohou navrhovat oslovené i neoslovené svazy zaměstnavatelů, profesní sdružení, cechy a zaměstnavatelé (pokud nejsou organizačně začleněni do žádného svazu, cechu či profesního sdružení). Doplnění stávající SR o subjekty nereprezentující zaměstnavatele je projednáváno na ustavujících a dalších jednáních SR. Ustavená SR dle svého rozhodnutí iniciuje rozšíření SR o tyto subjekty. Roli navrhovatele plní daný subjekt (např. škola, odborový svaz, ministerstvo, atd.). Oslovování i schvalování zástupců těchto subjektů do SR prochází standardním procesem, schvalovatel se navíc opírá o stanovisko (doporučení) sektorové rady. Zastoupení zaměstnavatelů sektoru tvoří dvě třetiny členů sektorové rady s hlasovacím právem. Subjekty, které se rozhodnou ucházet o členství v SR, zpracují návrh na zařazení svých zástupců do SR. Stávají se tak navrhovatelem člena SR. Návrh předloží prostřednictvím koordinátora do Koordinační rady. Návrh na zařazení zástupců do SR (návrhový list) obsahuje: název a adresu subjektu - navrhovatele (daného svazu, cechu, zaměstnavatele) jméno osoby - navrhovaného zástupce (1 a více) název zaměstnavatele a pracovní pozice navrhovaného zástupce vyjádření souhlasu navrhovatele s tím, že jej dané osoby budou zastupovat v SR datum, jméno, pracovní pozice a podpis statutárního zástupce navrhovatele nebo osoby oprávněné jednat za navrhovatele v dané oblasti Návrhový list využitelný pro návrh na zařazení zástupců do SR je v Píloze č. 06. Na základě předložených návrhových listů koordinátoři zpracují seznam institucionálního a personálního složení SR, který posuzuje KR a doporučuje ke schválení Správní radě.
Posouzení reprezentativnosti a akceschopnosti složení SR Při posuzování reprezentativnosti a akceschopnosti SR jde o posouzení kvality navrhovatelů členů SR, kvality navrhovaných osob – potenciálních členů SR a kvality SR jako celku. Posuzování reprezentativnosti a akceschopnosti SR je prováděno při přípravě a ustavování SR pravidelně v průběhu fungování SR pro všechny nebo jen některé vybrané SR (dle rozhodnutí Správní rady)
36
průběžně při potřebě změn složení jednotlivých SR, které jsou vyvolané změnou působnosti, změnou personálního či institucionálního složení SR nebo požadavky Agentury pro rozvoj SR Posuzování reprezentativnosti a akceschopnosti SR provádí Koordinátoři ve spolupráci s tajemníky, případně dalšími výkonnými pracovníky Agentury (příprava a vyhodnocení příslušných podkladů) Posuzování reprezentativnosti a akceschopnosti SR vyhodnocuje Koordinační rada, která je zodpovědná za kvalitu a organizaci posuzování a vyhodnocení reprezentativnosti a akceschopnosti SR a výstupy používá při schvalování seznamu členů SR. Vyhodnocení je předloženo Správní radě, která je používá v rámci své pravomoce. Postup při posuzování reprezentativnosti a akceschopnosti SR: 1. krok posouzení reprezentativnosti a akceschopnosti členů SR s hlasovacím právem: ze dvou třetin jsou zastoupeni zaměstnavatelé a jejich reprezentanti o zaměstnavatelé (podle struktury sektoru – zastoupení velkých a středních firem) o profesní sdružení (nejvýznamnější v sektoru) třetinu tvoří další subjekty (např. vzdělávací instituce a jejich reprezentanti, odbory) 2. krok posouzení reprezentativnosti a akceschopnosti SR jako celku - zodpovězení otázek: 1.
Je složení SR v souladu se statutem SR a pravidly Modelu SR?
2.
Zastřešuje složení SR působnost SR vymezenou dle CZ-NACE (jsou členové SR schopni garantovat CZ-NACE 2. hladiny, pro které byla SR ustavena)?
3.
Je složení SR zárukou kvalitního plnění strategických cílů sítě SR a úloh SR?
4.
Je složení SR zárukou získání podpory zaměstnavatelů v sektoru?
5.
Je složení SR zárukou vytváření široké sítě dalších spolupracujících odborníků (pracovní skupiny, stvrzovatelé)?
6.
Je složení SR zárukou aktivního prezentování a prosazování používání výstupů sítě SR v praxi?
7.
Jsou v SR zastoupeny zaměstnavatelé, kteří svou velikostí a pozicí na trhu odráží strukturu v sektoru (velké podniky – nad 250 zaměstnanců, střední podniky (od 50 do 250 zaměstnanců, malé podniky - do 50 zaměstnanců, OSVČ)?
37
8.
Je v SR zastoupen podstatný podíl zaměstnavatelů v sektoru (podíl zaměstnanců zastoupených v SR na celkovém počtu zaměstnanců v sektoru)?
9.
Jsou v SR klíčové profesních sdružení zaměstnavatelů v sektoru (podíl profesních sdružení zaměstnavatelů zastoupených v SR na celkovém počtu profesních sdružení zaměstnavatelů v sektoru)?
V průběhu ustavování SR nebo provozu SR je Koordinační rada oprávněna podmínit členství v SR dalším zdokumentováním reprezentativnosti a důkazy akceschopnosti potenciálního nebo stávajícího člena SR. Cílem je zajistit, aby každá SR směřovala k dosažení indikátorů excelentní SR (popis indikátorů a další informace s tímto související jsou uvedeny v kapitole 4.1. Posuzování excelence SR).
Schválení seznamu členů sektorové rady Na základě vyhodnocení reprezentativnosti a akceschopnosti SR Koordinační rada, případně Správní rada (v souladu s přidělenými pravomocemi) ne/schvaluje složení SR případně požaduje úpravy či doplnění seznamu členů SR. Schválení institucionálního složení SR je v pravomoci Správní rady, která vydá rozhodnutí na základě návrhu Koordinační rady. Schválení personálního složení SR je v pravomoci Koordinační rady. Výsledkem přípravné fáze je schválení složení SR. Schvaluje Správní rada a Koordinační rada. Po schválení návrhu složení SR lze sektorovou radu ustavit.
3.3.
Fáze ustavení sektorové rady
V rámci ustavující fáze je zásadní vybavení potenciálních členů sektorové rady základními informacemi o síti SR - formou osobního jednání a předání písemných podkladů. Rozsah podaných informací struktura sítě SR role sektorové rady podmínky vzniku a provozu SR úkoly SR, harmonogram úkolů SR informace o projektech a zakázkách, na kterých se bude SR podílet
Ustavující jednání sektorové rady Podmínkou realizace ustavujícího jednání SR je zajištění úkonů vyplývajících z přípravné fáze:
38
Schválení vzniku SR v daném odborném směru, v daném termínu a v daném rozsahu působnosti. Vytvoření návrhových listů - návrhů zástupců reprezentativních subjektů v SR. Zajištění souhlasu navrhovaných zástupců - potenciálních členů SR s členstvím v SR a vybavení potenciálních členů SR základními informacemi o síti SR. Schválení institucionálního a personálního složení SR. Obsah ustavujícího jednání Prezentování významu a náplně činnosti SR a jejich vazeb na NSP a NSK. Seznámení se statutem SR. Seznámení s vymezením působnosti a názvem SR. Seznámení s vnitřní strukturou SR (předseda, tajemník, členové). Vyjádření se ke statutu SR, zvolenému názvu SR a vymezení působnosti SR. Předání ustavujícího dekretu. Návrh předsedy SR - předseda je do funkce schvalován a jmenován Správní radou. Vychází z řad členů SR s hlasovacím právem navrhovaných zástupci zaměstnavatelů. Navrhovat kandidáty na předsedu SR je oprávněna sektorová rada (na základě hlasování) případně Koordinační rada. Kopie jmenovacího dekretu předsedy SR je přílohou ustavujícího dekretu SR. Projednání možnosti na doplnění SR o další subjekty (školy,…). Obeznámení členů se způsobem práce v SR. Zaškolení členů SR do metodiky zakázek nebo projektů, na kterých se bude SR podílet a do možností propagace výstupů SR. Projednání technicko-organizačního zabezpečení zakládané SR a očekávaných výstupů práce SR. Projednání harmonogramu prací SR. Informace o způsobu práce v SR (vytváření pracovních skupin a odborných sekcí SR a zadání s tím souvisejících úkolů). Dodržení obsahu ustavujícího jednání zajišťuje tajemník SR ve spolupráci s předsedou SR, vydání stanoviska k projednávaným bodům je v kompetenci členů SR s hlasovacím právem.
Dokumenty k ustavení SR Sektorovou radu ustavuje Správní rada jako zástupce Agentury pro rozvoj SR vydáním ustavujícího dekretu SR a jeho příloh (seznam členů SR a statut SR) a to ode dne uvedeného na ustavujícím dekretu.
39
Ustavující dekret je předán sektorové radě na ustavujícím jednání SR. Navrhovaní členové SR převzetím ustavujícího dekretu a zápisem z ustavujícího jednání SR potvrzují členství v SR, ustavení SR v daném složení, působnosti a statutem. Ustavující dekret a jeho přílohy - základní dokument SR: Ustavující dekret - vymezení zřizovatele, názvu a platnosti SR, oprávnění SR k zapojení do aktivit sítě SR, datum ustavení SR Příloha 1 – vymezení působnosti SR, seznamu členů SR - specifikuje rozsah působnosti a odbornost jednotlivých členů a jejich pozici v SR Příloha 2 - statut SR, obecný a identický pro všechny SR Příloha 3 – jmenovací dekret předsedy SR Ustavující dekret a jeho přílohy jsou v Příloze č. 07. Zápis z ustavujícího jednání (uvádí mimo jiné): Vyjádření ochoty všech členů SR pracovat v dané SR v souladu se statutem a pravidly pro práci v SR specifikovanými v Modelu SR. Vyjádření členů SR ke zvolenému názvu SR (případně požadavek na jeho změnu) ve formulaci „SR navrhla změnu názvu…“. Koordinátor předá přes KR k posouzení a schválení Správní radě. Pokud Správní rada změnu názvu SR neschválí, uvede argumenty pro svůj nesouhlas a na dalším jednání SR obhájí zástupce Správní rady (případně koordinátor) předloženou argumentaci a vyzve k novému hlasování SR o názvu SR. V případě změny názvu SR bude vytvořen nový Ustavující dekret SR, který definuje nový název dané SR. Vyjádření členů SR k vymezení působnosti SR (případně požadavek na její změnu) ve formulaci „SR navrhla změnu působnosti …“. Koordinátor předá přes KR k posouzení a schválení Správní radě. Pokud Správní rada změnu působnosti SR neschválí, uvede argumenty pro svůj nesouhlas a na dalším jednání SR obhájí zástupce Správní rady (případně koordinátor) předloženou argumentaci a vyzve k novému hlasování SR o působnosti SR. V případě změny působnosti SR bude vytvořena nová příloha č. 1 ustavujícího dekretu SR, s novou působností SR. Závěr z návrhu předsedy SR ve formulaci „SR navrhuje do funkce předsedy…“. Na základě návrhu předsedy v SR (případně návrhu Koordinační rady), ne/schvaluje a následně jmenuje Správní rada předsedu SR vystavením Jmenovacího dekretu předsedy SR. Kopie jmenovacího dekretu je přílohou ustavujícího dekretu. Výsledkem ustavující fáze je ustavení sektorové rady, která má svůj ustavující dekret s přílohami. A dále existence členů SR, kteří jsou ochotni pracovat v rámci SR dle statutu SR a metodiky Modelu SR (seznam členů SR je jednou z příloh ustavujícího dekretu).
40
3.4.
Fáze licencování sektorové rady
Licence je ustavené sektorové radě udělena pro jednotlivé zakázky a projekty, na kterých se daná SR podílí přímo nebo prostřednictvím svého „jména“ či v rámci SR vytvořené komunikační sítě.
Podmínky udělení licence Existence ustavené SR dle Modelu SR. Existence zakázky nebo projektu, který má zájem využít SR pro zajištění svých aktivit. Rozhodnutí Správní rady o využití sítě SR pro práci na daném projektu či zakázce. Schválení udělení licence pro jednotlivé SR pro určitou zakázku, schvaluje Koordinační rada. Převzetí licence ze strany sektorové rady.
Udělování a odebírání licence Licenci SR uděluje/odebrá management daného projektu či zakázky. Na základě udělení licence pro SR jsou její jednotliví členové jmenováni pro práci na dané zakázce či projektu – členům je předán jmenovací dekret s platností shodnou jako platnost licence.
Platnost licence Je uvedena na licenci, jejích přílohách a jmenovacích dekretech členů SR, vychází z rozhodnutí managementu daného projektu či zakázky. Oprávnění pro SR vyplývající z udělení licence pro danou zakázku či projekt - práce na realizaci úkolů, které management projektu či zakázky vymezil pro SR a financování z prostředků projektu či zakázky dle množství a kvality odvedené práce. Podmínky za síť SR dojednává KR a schvaluje Správní rada. Licence i její příloha a také jmenovací dekret člena licencované SR jsou součástí Přílohy č. 08. Výsledkem fáze licencování je oprávnění sektorové rady, ustavené dle Modelu SR, pracovat na zakázce či projektu, pro který ji byla licence udělena a udělení oprávnění jednotlivým členům SR pracovat na dané zakázce či projektu – jmenovací dekret.
41
3.5.
Fáze provozu sektorové rady
Obsah práce SR Těžiště práce sektorových rad je v plnění úkolů vyplývajících z projektů a zakázek, na kterých se síť SR podílí. Činnosti konkrétních sektorových rad se mohou v průběhu rozvoje sítě SR lišit podle potřeb jednotlivých sektorů a zakázek a projektů, kterých se SR účastní. Zásadní část aktivit sítě SR je směřována k plnění úkolů spojených s tvorbou a aktualizací popisu světa práce pro potřeby Národní soustavy povolání a s tvorbou a aktualizací struktury a obsahu kvalifikací pro potřeby Národní soustavy kvalifikací. Výsledkem práce sektorových rad je propojení soustavy kvalifikací a potřeb zaměstnavatelů a prosazování těchto potřeb do praxe v rámci regionů a oborových sektorů do škol, vzdělávacích institucí, státní správy a úřadů práce prostřednictvím sektorových dohod (SD). Sektorové dohody jako nástroj klíčových partnerů na trhu práce umožní ovlivnit rozvoj a využití lidských zdrojů v daném regionu pomocí koordinované spolupráce. Postupy a odpovědnosti za plnění úkolů a samotné fungování SR se opírá o pravidla Modelu SR a zde vymezené role, povinnosti a práva subjektů a osob zapojených v síti SR a v jejím zastřešení. Do fáze provozu SR spadá jednání SR i PS, práce na výstupech pro zakázky a projekty, aktivity související s prosazováním sítě SR a jejích výstupů v praxi i proces financování za uvedené činnosti.
Změny v SR - navrhování a schvalování V průběhu plnění úkolů SR a fungování sítě sektorových rad dochází k různorodým změnám, např. v harmonogramu práce SR, ve způsobu nebo obsahu práce SR, v metodice tvorby výstupů, v pravidlech vytváření a fungování SR a její komunikační sítě apod. Uvedené změny řeší sektorová rada, Koordinační či Správní rada (dle vymezené pravomoci). Změny metodického a řídícího charakteru jsou zaznamenány ve stanoviscích a zápisech z jednání daného orgánu případně v tzv. metodických listech. Uvedená rozhodnutí jsou do SR přenášeny přes tajemníka a kordinátora – v souladu s jejich rolí v SR. Uvnitř sektorové rady probíhají především změny v institucionálním nebo personálním složení SR, v rozsahu působnosti SR, v rozsahu a obsahu práce SR. Provedení všech změn podléhá standardním pravidlům Modelu SR:
42
Návrhy na změnu mohou předkládat zástupci Agentury pro rozvoj SR (koordinátor, Koordinační rada, Správní rada, Stálá konference předsedů), předseda a členové SR, pracovní skupiny navrhovatelé (reprezentativní subjekty) nebo další odborné instituce. Návrhy na změnu jsou předkládány do sektorové rady, Koordinační rady, Správní rady, zde je projednán a vypořádán v souladu s pravomocemi. Návrh změn je projednán v sektorové radě, která dle své pravomoci schvaluje nebo s/bez návrhu způsobu řešení předá ke schválení Koordinační radě. Návrh změn s/bez doporučení SR posoudí Koordinační rada, která dle své pravomoci schvaluje nebo navrhne způsob řešení a předá jej ke schválení Správní radě. Návrh změn s/bez doporučení KR posoudí Správní rada, která dle své pravomoci schvaluje - rozhodne o způsobu řešení. Pokud se změny v SR odrazí v ustavujících nebo dalších dokumentech SR, provede tajemník úpravu dokumentů (ustavující dekret a jeho přílohy, harmonogram,…) tak, aby tyto materiály byly v souladu se schválenými změnami. Tajemník informuje členy SR o výsledném rozhodnutí. Zvláštním typem změn v SR je obměna složení SR. Důvody i iniciátoři mohou být různí – předseda, členové SR, koordinátor, Koordinační rada nebo další orgány uvnitř sítě SR i subjekty mimo síť SR. Řešení změn ve složení SR vždy probíhá přes koordinátora a v souladu s pravidly Modelu SR a statutem SR. Koordinátor zná personální a institucionální situaci v SR a včas reaguje na situace, které negativně ovlivňují akceschopnost a reprezentativnost SR.
Personální změny v SR Odvolání /odstoupení člena SR 1. Člen sektorové rady plní povinnosti vyplývající z členství v SR nekvalitně nebo nedostatečně (neúčastní se jednání SR, zapojuje se do práce pouze formálně, neplní vůbec nebo v nízké kvalitě zadané pracovní úkoly, neakceptuje a jedná proti principům Modelu SR, závěrům Koordinační rady, výstupům práce, zájmům a prioritám SR). Po zjištění nebo upozornění na to, že člen SR plní své povinnosti nekvalitně nebo nedostatečně reaguje koordinátor, který je zodpovědný za uskutečnění kroků vedoucích k řešení situace. Koordinátor informuje předsedu SR a ten projedná situaci s daným členem SR. Sdělí členovi SR, že může dojít k návrhu na jeho odvolání ze SR. Pokud se dohoda ve smyslu aktivizace člena SR nepodaří nebo se nápravná opatření minou
43
účinkem, zadrží tajemník SR dotyčnému členovi po dohodě s předsedou platby odměn za veškerou činnost prováděnou v rámci členství v SR. Koordinátor informuje o situaci navrhovatele daného člena SR a získá jeho stanovisko. Předseda SR nebo SR jako celek (případně sám koordinátor) dává přes koordinátora do Koordinační rady požadavek na odvolání člena SR z důvodu neplnění povinností (tuto skutečnost doloží). Zároveň předloží i návrh řešení (náhrada odvolaného člena SR). KR požadavek a návrh posoudí a ve spolupráci s koordinátorem (případně i navrhovatelem) rozhodne o řešení a dle své pravomoci ne/schvaluje odvolání člena SR. Koordinátor obratem informuje o rozhodnutí předsedu SR, navrhovatele a odvolaného člena. 2. Člen sektorové rady nesplňuje pravidla reprezentativnosti (např. změnil zaměstnavatele, pozici a tudíž nemůže reprezentovat původního navrhovatele, nebo není schopen z jiných důvodů zastřešit oblast pro kterou byl do SR navržen). Po zjištění nebo upozornění na to, že člen SR nesplňuje pravidla reprezentativnosti, reaguje koordinátor, který je zodpovědný za uskutečnění kroků vedoucích k řešení situace. Koordinátor informuje a projedná situaci s předsedou SR a získá jeho stanovisko. Koordinátor informuje a projedná situaci s navrhovatelem daného člena SR a získá jeho stanovisko. Koordinátor dává do Koordinační rady požadavek na odvolání člena SR z důvodu neplnění reprezentativnosti (tuto skutečnost doloží). Zároveň předloží i návrh řešení (náhrada odvolaného člena SR). KR požadavek a návrh posoudí a ve spolupráci s koordinátorem (případně i navrhovatelem) dle své pravomoci ne/schvaluje odvolání člena SR. Koordinátor obratem informuje o rozhodnutí předsedu SR, navrhovatele a odvolaného člena. 3. Člen SR odstupuje dle svého rozhodnutí (časové, finanční či jiné důvody). Pokud žádá člen SR ukončit členství v SR, pak doručí písemně (lze elektronickou formou) žádost o odstoupení z členství SR tajemníkovi SR. Odstoupení není nutné zdůvodňovat. Tajemník o situaci informuje koordinátora a ten projedná situaci s předsedou SR a získá jeho stanovisko. Koordinátor informuje Koordinační radu a zároveň předloží i návrh řešení (náhrada odstupujícího člena SR).
44
4. Člena SR odvolá ze členství v SR navrhovatel, kterého člen v SR zastupuje. Pokud se navrhovatel rozhodne odvolat svého zástupce v SR, pak doručí písemně (lze elektronickou formou) odvolání z členství SR tajemníkovi SR. Odvolání je nutné zdůvodnit a doplnit i o návrh řešení situace ve smyslu návrhu jiného zástupce do SR nebo prohlášení, že daný subjekt již nemá zájem být zastoupen v SR. Tajemník o situaci informuje koordinátora a ten projedná situaci s předsedou SR a získá jeho stanovisko. Koordinátor informuje Koordinační radu a zároveň předloží i návrh řešení (náhrada odvolaného člena SR). 5. Člena SR navrhuje odvolat sektorová rada. Pokud se sektorová rada rozhodne iniciovat odvolání svého stávajícího člena, pak toto rozhodnutí opírá o hlasování členů SR s hlasovacím právem. Výsledek hlasování je zaznamenán v zápise z jednání SR. Návrh na odvolání je nutné zdůvodnit a doplnit i o návrh řešení situace ve smyslu návrhu jiného zástupce do SR, jiného navrhovatele, odvolání bez náhrady. Tajemník o situaci informuje koordinátora a předsedu SR. O výsledku hlasování Koordinátor informuje Koordinační radu a zároveň předloží i návrh řešení (náhrada odvolávaného člena SR).
Náhrada odstupujícího/odvolaného člena SR, doplnění člena Koordinátor řeší obměnu či doplnění složení SR z důvodu potřeby rozšířit složení SR nebo nalézt plnohodnotnou náhradu za odstupujícího/odvolaného člena SR. Koordinátor projedná situaci s předsedou navrhovanému – potenciálnímu členovi SR.
SR
a
získá
jeho
stanovisko
k
Koordinátor oslovuje s žádostí o nominaci zástupce do SR stávajícího případně další potenciální navrhovatele. Koordinátor předloží ke schválení návrh řešení včetně stanoviska předsedy SR a návrhových listů. Koordinační rada, případně Správní rada (dle své pravomoci) ne/schvaluje změnu personálního/institucionálního složení SR nebo rozsahu působnosti SR. Při rozhodování přihlíží ke stanovisku předsedy SR.
Obecně k personálním změnám v SR Uvedená pravidla platí pro všechny členy SR s hlasovacím právem i předsedu SR. Veškeré změny je tajemník povinnen promítnout do ustavujících a licenčních dokumentů (pokud se jich změna dotýká).
45
Neuspějí-li jednání s původním či dalšími navrhovateli o doplnění/náhradě člena SR, navrhne Koordinační rada (po projednání v SR) změnu rozsahu působnosti SR tak, aby z něj byly vyjmuty CZ-NACE, které nelze bez náhrady nebo doplnění SR nadále pokrývat. Výsledné rozhodnutí – změnu složení SR schvaluje Koordinační rada, případně Správní rada v souladu s pravomocemi danými pravidly Modelu SR.
46
4. Aktivity související se správou SR 4.1.
Posuzování excelence SR
Cílem zřizovatele SR je vytvoření akceschopné sítě SR, která bude mít dostatečně reprezentativní zastoupení zaměstnavatelů jednotlivých sektorů trhu práce a jejíž výstupy budou kvalitní a objektivní. Proto je nutné vytvářet podmínky pro práci SR a zároveň i průběžně hodnotit práci sektorových rad. Nástrojem evaluace sítě SR je posuzování excelence sektorových rad. Excelence SR - měřítko úspěšnosti sektorových rad při plnění úkolů vyplývajících ze zakázek, na kterých síť SR participuje. Excelence SR posuzuje naplnění rolí přidělených sektorovým radám a jejich odraz do plnění indikátorů zakázek. Hodnocení excelence SR je zaměřeno na kvalitu a kvantitu práce SR jako celku, to znamená včetně tajemníka a koordinátora, kteří jako zástupci realizačních a řídících týmů zakázek, vytváří podmínky pro úspěšné fungování SR. Přínos udělování excelence sektorovým radám nástroj evaluace SR zpětná vazba pro jednotlivé členy SR – porovnání s optimem a porovnání s ostatními SR parametr při začleňování SR do dalších zakázek parametr při rozdělování finančních prostředků sektorovým radám Indikátory excelence SR – kritéria využitá při hodnocení excelence SR. Odráží parametry klíčové pro posouzení kvality fungování SR: akční potenciál SR (kvalita a rozsah komunikační sítě SR) výstupy SR (tvorba a aktualizace jednotek práce a profesních kvalifikací) sektorové dohody (aktivita SR ve smyslu přípravy a realizace SD) využívání NSK (praktické využívání vytvořených profesních kvalifikací v sektoru) propagace sítě SR a jejich výstupů Orgán sítě SR odpovědný za nastavení procesu posuzování a udělování excelence SR – Koordinační rada. Excelenci uděluje Správní rada na základě návrhu Koordinační rady včetně vyhodnocení předložených materiálů dokumentujících výsledky práce SR. Splnění pravidel excelence je podmínkou dlouhodobého fungování každé SR. Přehled indikátorů a postup hodnocení a udělování excelence je uveden v Příloze č. 09.
47
4.2.
Pravidla - metodické podklady sítě SR
Model SR a jeho přílohy – souhrn jednotných pravidel a postupů pro ustavení a fungování sektorové rady, klíčový materiál pro řízení a správu sítě SR. Další metodické materiály – jednotná pravidla a postupy pro plnění úkolů a zajišťování aktivit SR v zakázkách a projektech, kterých se účastní (v současnosti v zakázce k tvorbě Národní soustavy povolání a Národní soustavě kvalitikací).
Pravidla tvorby katalogu NSP – metodika upravující strukturu a obsah Národní soustavy povolání jako veřejně dostupného registru povolání vyskytujících se na území České republiky. Tvorbu a aktualizaci NSP zabezpečuje podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci kontroly výkonu státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.
Široce pojatá metodika katalogu NSP je pro členy SR/PS/ET shrnuta do Manuálu pro tvorbu katalogu NSP.
Manuál přípravy, tvorby a realizace sektorových dohod - manuál upravuje základní kroky vedoucí k přípravě, uzavření a následné realizaci sektorových dohod. Sektorové dohody (SD) jsou nástrojem zaměstnavatelů k aktivnímu a cílenému ovlivňování trhu práce. Umožňují významně ovlivnit rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím koordinovaných intervencí klíčových subjektů na trhu práce ve vybraných sektorech NH a regionech. Zaměstnavatelé jsou v sektorových dohodách reprezentováni sektorovými radami (SR), které jsou iniciátorem přípravy a realizace SD.
Metodika naplňování Národní soustavy kvalifikací - metodika upravuje pravidla tvorby, struktury a obsahu NSK. NSK je nástrojem podpory celoživotního učeni v ČR. NSK je vytvářena jako transparentní systém, který poskytuje standardizovaný popis kvalifikaci všem aktérům procesu celoživotního učení. NSK je definována zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Správcem NSK je Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).
Procesní standardy procesů tvorby a revizí profesních kvalifikací prostřednictvím „Modelu SR“ - popis procesů, které vedou k tvorbě a aktualizaci NSK, ale zároveň patří do aktivit sítě SR. Materiál předkládá znázornění posloupnosti procesů a odpovědných subjektů pomocí procesních standardů a jejich popisem. dále materiál obsahuje informační a pracovní materiály a formuláře využívané v procesech naplňování NSK prostřednictvím sítě SR.
Mimo jednotných pravidel vymezených v uvedených metodických materiálech se řízení procesů v síti SR opírá o rozhodnutí a stanoviska orgánů Agentury pro rozvoj SR a dalších subjektů v síti SR (v souladu s jejich pravomocí) a dále o metodické listy pro konkretizaci jednotlivých aktivit. Všechna rozhodnutí musí být v souladu s platnými metodickými pravidly.
48
4.3.
Propagace výstupů a rozvoje sítě SR
Prezentace informací o SR je zaměřená na adekvátní cílové skupiny (zaměstnavatelé, hospodářské a obchodní komory, cechy, svazy zaměstnavatelů, orgány státní správy a samosprávy a další). Formy propagace publikování informací v tisku, na internetových stránkách zaměstnavatelských subjektů (webových stránkách firmy, svazu, cechu), v dostupných tiskovinách (bulletinech, zpravodajích, apod.)
střešních asociace,
předávání informací představitelům odborné veřejnosti např. cechům, úřadům práce, odborovým organizacím, vzdělavatelům atd. tvorba letáků pro různé úrovně jednání, tvorba rozsáhlejších informačních materiálů prezentace na webových stránkách firmy, svazu, asociace, cechu, atd. uveřejňování článků či informací v periodikách a odborných sektorově zaměřených tiskovinách prezentace na jednání managementu domovské firmy, svazu, cechu přednášková činnost na jednáních, seminářích a dalších akcích a setkání odborné veřejnosti (prezentace na akcích, které člen SR pořádá nebo jichž se účastní) účast na seminářích, workshopech, tiskových konferencích atp. o tématech souvisejících s prací SR osobní konzultace se zástupci zaměstnavatelů v jednotlivých sektorech Cílená propagace je jednou z povinností Koordinační rady. KR využívá spolupráce se sociálními partnery a členy SR. Sektorová rada i jednotliví členové jsou povinni zajišťovat propagaci především směrem k zaměstnavatelům a dalším významným subjektům trhu práce. Zaměření propagačních aktivit členů SR: poskytování informací o přínosu SR pro trh práce i jednotlivé zaměstnavatele podpora využívání výstupů projektů a zakázek v personální práci zaměstnavatelů
seznamování s obsahem a významem NSP a NSK co největší množství zaměstnavatelů
informování o systému uznávání výsledků dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb.
vysvětlení přínosu NSP a NSK pro konkrétního zaměstnavatele a prezentace názorných příkladů využití NSP a NSK
předkládání příkladů dobré praxe využívání výstupů SR – ve vlastní firmě, u navrhovatele nebo dalších subjektů
49
4.4.
Financování sítě SR a jejího zastřešení
Fungování sítě SR a jejího zastřešení a financování jejich aktivit by mělo být zajištěno vícezdrojově a to kombinací prostředků ze státních zdrojů a prostředků od zaměstnavatelů. Účelné je také využít adekvátní finanční zdroje Evropských sociálních fondů. Konkrétní finanční toky v jednotlivých oblastech čerpání financí na práci SR a vymezení subjektů, které je zajišťují a odpovídají za korektnost financování, jsou součástí pravidel nastavených v jednotlivých zakázkách a projektech. Nejsou vzhledem k složitosti a různorodosti agendy financování předmětem pravidel modelu SR.
Výsledkem fáze provozu je SR fungující dle Modelu SR a pracující na zakázkách či projektech, ke kterým jí byla udělena licence. Členové i SR jako celek funguje dle pravidel Modelu SR, zpracovávají výstupy dle požadavků zakázek a jsou z těchto zakázek taktéž financováni.
50
ZÁVĚR
Model SR zachycuje strukturu subjektů, jejich role a procesy spadající do aktivit sítě SR. Sektorové rady nejsou v současnosti legislativně upraveny. Bylo by proto účelné v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a v v novele zákona č. 179/2006 Sb. explicitně vymezit sektorové rady a jejich roli při tvorbě a aktualizaci dat Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací včetně role Agentury pro rozvoj SR. Poznámka: Legislativa k postavení a činnosti sektorových rad v ČR se omezuje na stručnou zmínku ve vyhlášce č. 208/2007 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), kde v §1 odst. 1 uvádí sektorové rady jako sdružení subjektů, které se podílejí na tvorbě standardů profesních kvalifikací. Vzhledem k tomuto stavu lze konstatovat, že sektorové rady mají v současné legislativě minimální oporu. Poznámka: Tvorbu a aktualizaci NSP zabezpečuje podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci kontroly výkonu státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.
Přes minimální legislativní oporu existence SR lze říci, že síť SR prokazuje, že je využitelná například v oblasti dalšího vzdělávání, ale i v širším měřítku, nejen pro rozvoj NSP a NSK. Perspektiva dalšího rozvoje sektorových dohod.
sítě
sektorových
rad
v ČR
je
spojena
s myšlenkou
Další perspektivu lze najít v nabídkách spolupráce českých sektorových rad nebo jejich členů v nastavovaném systému obdobného charakteru v EU. Evropská Komise v posledních několika letech vyvinula celou škálu iniciativ reagujících na existenci národních sektorových rad v členských zemích EU, s cílem ověřit smysluplnost jejich ustavení na celoevropské úrovni. Zapojení českých sektorových rad do činnosti evropských SR může přinášet pozitivní efekty v různých oblastech, jako např. společná iniciativa v oblasti rozvoje lidských zdrojů v příslušném sektoru, přístup k nejlepším zkušenostem z Evropy při spolupráci se vzdělávacím sektorem, podpoře chybějících kvalifikací, rozvoji potřebných kompetencí a mnoha dalších. Metodické zapojování českých sektorových rad do spolupráce v rámci EU není doposud ošetřeno.
Na základě dosavadních zkušeností a výsledků práce SR lze říci, že v současnosti i budoucím vývoji je činnost SR žádoucí a potenciál sítě SR využitelný.
52
Seznam používaných zkratek AOs
Autorizovaná osoba podle zákona č. 179/2006 Sb.
AOr
Autorizující orgán podle zákona č. 179/2006 Sb.
ARSR
Agentura pro rozvoj SR pro rozvoj sektorových rad (Agentura pro rozvoj SR)
CZ- NACE
Klasifikace ekonomických činností
ET
Expertní tým
HK ČR
Hospodářská komora České republiky
JP
jednotka(y) práce
KR
Koordinační rada
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NH
Národní hospodářství
NSK
Národní soustava kvalifikací
NSP
Národní soustava povolání
NÚV
Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
PK
profesní kvalifikace v Národní soustavě kvalifikací
PS
pracovní skupina
PTSD
pracovní tým k sektorové dohodě
SD
sektorová(é) dohoda(y)
SpR
správní rada
SP ČR
Svaz průmyslu a dopravy České republiky
SR
sektorová(é) rada(y)
VŘT
Vrchní řešitelský tým veřejné zakázky Národní soustava povolání
VZ NSK
veřejná zakázka Národní soustava kvalifikací
VZ NSP
veřejná zakázka Národní soustava povolání
53
Seznam příloh Příloha 01
Role, povinnosti a práva členů sektorové rady
Příloha 02
Pracovní skupina (výkonná složka SR, formulář seznam členů PS)
Příloha 03
Stvrzovatelé (postup práce, základní informace, formulář posudku, seznamu stvrzovatelů)
Příloha 04
Expertní tým (fungování ET, postup zpracování výstupů ET, role, povinnosti a práva členů ET, formulář seznam členů expertního týmu)
Příloha 05
Jednotlivé fáze procesu vzniku, provozu, zrušení sektorové rady
Příloha 06
Návrh zástupců do SR (ET)
Příloha 07
Ustavující dokumenty SR
Příloha 08
Licence SR pro práci na zakázkách a projektech
Příloha 09
Posuzování excelence sektorové rady a její indikátory
Seznam schémat a obrázků Obrázek č. 1
Grafické znázornění organizační struktury Agentury pro rozvoj SR a sítě SR
54
