Rada města Brna
io
MMB2015000000213 ZM7/0233
Z7/05. zasedání Zastupitelstva města Brna konané od 14. dubna 2015 Název: Návrh na uzavření mediační dohody o pokračování výplaty za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti paní I Obsah: • •
Podmínky pro uzavření mediační dohody Důvodová zpráva
Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Brna souhlasí na základě doporučení Městského soudu v Brně, při znalosti odlišných právních stanovisek týkajících se trvání právního nároku paní ', bývalé zaměstnankyně zrušené 0 ., příspěvkové organizace, na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, s uzavřením mediační dohody za podmínek, které tvoří přílohu č tohoto usnesení
Stanoviska dotčených orgánů: RMB materiál projednala na R7/015. schůzi konané dne 31. 3. 2015 se stanoviskem doporučujícím Finanční výbor projednal materiál dne 9. 4. 2015. Stanovisko FV bude sděleno na zasedání ZMB
Zpracovatel: Odbor rozpočtu a financování MMB
Předkládá: Rada města Brna
1/5
Důvodová zpráva Paní _ byla zaměstnána v Městském ústavu národního zdraví jako zdravotní sestra na operačním sále. Při výkonu zaměstnání onemocněla nemocí z povolání - virovou hepatitidou typu C. V souvislosti s nemocí z povolání došlo k přiznání částečného invalidního důchodu (nyní invalidního důchodu I. stupně), přičemž byl konstatován pokles pracovní schopnosti o 40%. V důsledku zrušení příspěvkových organizací v oblasti zdravotnictví se statutární město Brno stalo právním nástupcem Městského ústavu národního zdraví. Od roku 1990 byla paní vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku. Náhradu vyplácel nejprve Městský ústav národního zdraví (od roku 1990), poté přešly jeho závazky na Sdružení zdravotnických zařízení (od 1. 6. 1991), následně na Lékárenskou službu města Brna (od 1. 4. 2002) a po zrušení Lékárenské služby města Brna na zřizovatele, tj. na město Brno (od 1.1. 2003). Statutární město Brno, jako právní nástupce zrušeného zaměstnavatele, vyplácelo paní náhradu za ztrátu na výdělku za roky 2003 až 2007, vždy ve druhém čtvrtletí následujícího kalendářního roku na základě daňového přiznání za předchozí kalendářní rok. Od roku 2008 začala paní pracovat jako OSVČ (sálová zdravotní sestra) u soukromého zdravotnického zařízení. Za roky 2008 až 2012 požadavek na doplacení náhrady za ztrátu na výdělku statutárnímu městu Brnu nepředložila. V dubnu 2013 požádala paní' o obnovení výplaty náhrady za ztrátu na výdělku s tím, že musela ukončit činnost pro soukromé zdravotnické zařízení z důvodu nezájmu zařízení na další spolupráci formou využívání služeb OSVČ a v současné době je odkázána pouze na částečný invalidní důchod. Paní byla seznámena s názorem právníka ORF MMB, že jí, vzhledem ke změně poměrů, náhrada za ztrátu na výdělku nadále nenáleží. Změna poměrů spočívá v tom, že po určitou delší dobu byla schopna dosahovat takových příjmů, které nárok na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku neodůvodňovaly. Tento názor vychází z judikatury Nejvyššího soudu. Paní ; bylo doporučeno, aby se svého nároku, pokud na něm trvá, domáhala soudní cestou. Žalobou ze dne 28. 6. 2013 navrhla pan' . (zastoupená advokátkou) přiznání náhrady za ztrátu na výdělku za roky 2010 až 2012 a za první pololetí roku 2013 v celkové výši 85.723,Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05% od 29. 6. 2013 do zaplacení. Na základě žaloby paní _ nařídil Městský soud v Brně při přípravném řízení dne 17. 12. 2014, aby se žalobkyně a žalovaný zúčastnili mediačního řízení. První schůzka s mediátorem proběhla 6. 3. 2015. Na schůzce s mediátorem se právní zástupce žalobkyně i zástupce žalovaného shodli na tom, že nárok paní a rok 2010 byl promlčen a výše nároku za období od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2013 představuje částku 75.591,- Kč (před zdaněním). Došlo také ke shodě v tom, že zdravotní stav paní i nezměnil k lepšímu, spíš dochází k trvalému prohlubování následků. Paní ; nadále nositelem (potenciálním přenašečem) viru hepatitidy C a proto je její uplatnění na trhu práce nesmírně problematické. K tomu přispívá i její věk (61 let) a omezení
2/5
fyzických dispozic, vyplývající z onemocnění. Rozsah zachované pracovní schopnosti 60% se nezměnil. Ke shodě však nedošlo v otázce trvání nároku na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku. Jedná se o otázku právní, na kterou má každá ze stran jiný názor. Stanovisko ORF MMB Právník ORF MMB, zastupující ve věci město, odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, zejména na rozsudky sp. zn. 21 Cdo 4028/2011 a 21 Cdo 998/2001, podle kterých „pokudpříjmy zaměstnance po pracovním úrazu (nemoci z povolání), aniž pro to musel vynakládat zvýšené pracovní úsilí, vzrostly takovým způsobem, že přesahovaly pravidelně za delší období (po dobu delší jednoho roku), tj. nikoli ojediněle a výjimečně, jeho průměrný výdělek před vznikem škody (po provedené valorizaci), je okolnost třeba považovat za podstatnou změnu poměrů ve smyslu ustanovení § 202 odst. 1 zák. práce, která od okamžiku, kdy nastala, má na následek, že nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity nebo částečné invalidity) podle ustanovení §195 zák. práce zaniká a náhrada za ztrátu na výdělku z tohoto titulu zaměstnanci nadále nepřísluší". Paní odpracovala v roce 2008 celkem 743 hodin a její příjem (v součtu s invalidním důchodem) přesáhl srovnatelný výdělek o částku 35.225,- Kč. V roce 2009 odpracovala 703 hodiny a její příjem (v součtu s ID) sice nedosáhl srovnatelného výdělku o 5.139,- Kč, protože za rok 2009 byl stanoven jiný způsob zdanění příjmů OSVČ. Ten vedl k tomu, že ačkoli celkové příjmy paní z pracovní činnosti byly téměř stejné jako v roce 2008, odečtením vyšších paušálních nákladů na zajištění a udržení těchto příjmů se částka, započítávaná jako příjem, výrazně snížila. Právník ORF MMB tak zastává judikaturou podložený závěr, že paní nárok na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku zanikl v důsledku podstatné změny poměrů na její straně, spočívající v tom, že bez ohledu na svůj zdravotní stav byla schopna v zásadě po dobu dvou let dosahovat takových příjmů ze SVČ, které nezakládaly nárok na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku. Následné události - snížení pracovní aktivity, pokud nebylo vynuceno změnou zdravotního stavu související s nemocí z povolání, posléze ukončení spolupráce z důvodu nezájmu na straně soukromého subjektu - nelze považovat za další podstatnou změnu poměrů. Stanovisko paní Paní ' ajejí právní zástupce) zastává názor, že pokud v letech 2008 až 2012 pracovala, činila tak na úkor svého zdraví, a to zejména v letech 2008 a 2009, kdy dosahovala příjmů, které by neodůvodňovaly přiznání náhrady za ztrátu na výdělku. To se ostatně odrazilo ve zhoršení zdravotního stavu, které vedlo k omezení rozsahu její pracovní činnosti v letech 2010 až 2012. Má tedy za to, že v letech 2008 až 2009 dosahovala vyšších příjmů díky zvýšenému pracovnímu úsilí, ke kterému by se nemělo přihlížet. Paní oslova tvrdí, že „z důvodu, že příjmů v roce 2008 a částečně v roce 2009 dosahovala svoji zvýšenou pracovní činností (pohotovosti, služby o víkendech atd.), se zmíněné judikáty nevztahují na její případ". Navíc zdůrazňuje lidské hledisko případu. Paní íemusela pracovat. Mohla se spokojit s vyplácením náhrady za ztrátu na výdělku a částečným invalidním důchodem. Usilovala však o své užitečné zapojení do společnosti a nyní se cítí za svou snahu „potrestána". Její sociální situace je v současné době kritická. Jejím jediným příjmem je invalidní důchod I. stupně ve výši
3/5
necelých 7.000,- Kč a možnost zajistit si zvýšení příjmu pracovní činností je, s ohledem na její zdravotní stav a věk, prakticky nerealizovatelná. Spornou právní otázku nelze vyřešit jinak než rozhodnutím soudu. Rozhodnutí soudu přitom nelze předjímat. Mediátor doporučil, aby orgánům města byl předložen návrh na smírné vyřešení záležitosti, spočívající v ustoupení od striktního trvání na vyřešení sporné právní otázky a zohlednění spíše lidského pohledu na věc. Pokud by orgány města s tímto postupem souhlasily, znamenalo by to, že paní bude vyplaceno: - 75.591,- Kč za období od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2013 s úrokem ve výši 7,05% od 29. 6. 2013 (nyní cca 9.100,- Kč) 1.411,- Kč za měsíc červenec 2013 z uvedených částek bude před jejich vyplacením sražena zálohová daň paní dále požaduje, aby jí město nahradilo dosud vynaložené náklady soudního řízení (právního zastoupení) ve výši 26.640,- Kč a převzalo úhradu nákladů mediačního řízení, která by neměla přesáhnout 2.000,- Kč. Na základě výše uvedeného se orgánům města předkládá návrh na vyjádření souhlasu s uzavřením mediační dohody, podle které statutární město Brno vyplatí paní 1 - 75.591,- Kč za období od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2013 s úrokem ve výši 7,05% od 29. 6. 2013 do zaplacení 1.411,- Kč za měsíc červenec 2013 náklady právního zastoupení ve výši 26.640,- Kč a převezme náklady mediačního řízení. Tím by byly veškeré nároky paní 'ůči statutárnímu městu Brnu vypořádány. Další nároky, za období od 1. 8. 2013, již paní vůči městu nevznikly, protože od 1. 8. 2013 došlo ke zvýšení minimální mzdy pro osoby pobírající částečný invalidní důchod na 8.000,- Kč. Částka minimální mzdy je u osob, které nemají příjem z výdělečné činnosti, považována pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku za tzv. předpokládaný výdělek. Součet tohoto „předpokládaného výdělku a částečného invalidního důchodu u paní * překračuje částku, do které jí vznikal nárok na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku a to cca o 600,- Kč. Navíc paní " od podzimu 2013 vznikl nárok na přiznání starobního důchodu. Závěr: Nárok na úhradu výše uvedených částek paní J í je sporný (právní povinnost k výplatě není postavena najisto). Prokazování skutečnosti, zda u paní lošlo k podstatné změně poměrů, by muselo být předmětem dokazování v rámci soudního řízení. Při přípravném řízení u Městského soudu dne 17. 12. 2014 doporučil předseda senátu zástupkyni města předložit orgánům města ke zvážení otázku, zda by nebylo možné uplatněný nárok, s ohledem na jeho výši a lidský rozměr věci, přiznat bez ohledu na sporné právní názory na jeho trvání a za tímto účelem nařídil mediační řízení. Stejné doporučení vzešlo i z jednání s mediátorem dne 6. 3. 2015. Magistrát města Brna není orgánem oprávněným doporučit plnění ze sporného nároku.
4/5
Dobrovolné vyplacení uvedených částek je možno považovat v zásadě za poskytnutí daru. Poskytnutí daru nad 20.000,- Kč je podle zákona o obcích vyhrazeno zastupitelstvu obce. Členům ZMB se tedy předkládá ke zvážení, zda ve výše uvedené věci neupustit od trvání na vyřešení sporné právní otázky v soudním řízení a nezohlednit, na základě doporučení soudu a mediátora, spíše lidský rozměr věci. Pokud Zastupitelstvo města Brna nebude s uzavřením mediační dohody souhlasit, bude pokračovat soudní řízení u Městského soudu v Brně.
5/5
