977121105000901
mnagement
lil h
hejtmani se ujali svých funkcí o
Měsíčník Hosnodářskvch novin
strukturální fondy Evropské unie
Prodej, servis
C)6 Bmo s.r.o.
představeného sortimentu v modifikacích dle potřeb klienta
Zametači stroj chodníkový BOSCHUNG 53
>
Posypové nástavby Kůpper-Weisser, Pietsch
Komunální vysavač
1/
Nosič nástaveb SCAM do 5,5 t
Nosič nástaveb do 3,5 t GASOLONE
Zametači stroj silniční CLEANGO
SPOJENÍ: Neváhejte nás kontaktovat pro získání dalších informací INGE BRNO, s.r.o., Hviezdoslavova 41, 627 00 BRNO tel.: 548 211 992, fax: 548 217 170 www.ingebrno.cz,
[email protected]
Financování a pronájem komunální techniky: www.myland.cz
E= MYL AND MO-OOOOIO
NÁZOR
Má-li oheň sloužit, nezapomínejme na kominíky... dyž děti v mateřské škole malují dům, určitě nezapomenou na kouřící komín. Jenže prá vě komín může být zdrojem mnoha problé mů jak při stavbě, tak při provozu a údržbě objek tů ať už soukromých, či obecních. Ve Společenstvu kominíků ČR chápeme, že úřady měst a obcí vždy nemohou detailně postihnout úzce specializova nou problematiku vytápění, komínů a komíno vých systémů. Proto si umím představit, že by místní kominický mistr byl členem či odborným poradcem komise životního prostředí nebo územ ního rozvoje. Hlavně majitelé rodinných domů se nyní vracejí ke spalování méněhodnotných paliv, navíc v leckdy zastaralém otopném zařízení. Ko miník může obci napomoci skloubit různé druhy vytápění, neboť právě malé spalovací zdroje bývají velmi citlivé na správné provedení spalinové cesty a její údržbu. Určitě bychom také dokázali častěji pomáhat při stavebních řízeních či při kontrolách plnění poža davků zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Nebo kdyby živnostenský úřad případně řešil stíž nost na nekvalitní vykonávání kominické živnosti. Nezastupitelná by měla být účast kominíka již ve stadiu projektové přípravy a vlastní realizaci stav by, aby navržené řešení spalinových cest bylo v souladu s možnostmi moderního vytápění. Změnou zákona o kompetencích byl na Minis terstvu vnitra zrušen úsek péče o bezpečnost pro vozu komínů. Novela požárního zákona veškerou odpovědnost za bezpečný provoz komínů a spotře bičů paliv přenesla na jejich vlastníky a uživatele, kteří však k tomu nemívají potřebné předpoklady. Průvodním jevem tohoto stavu je zanedbaná osvě ta, nedostatečná kontrola bezpečné funkce spotře bičů paliv a odvodu spalin a žel i nárůst požárů od komínů a také úmrtí v důsledku otravy oxidem uhelnatým. Obce mohou zejména rozšířit právní vědomí obyvatel o nutnosti údržby spalinových cest a spotřebičů paliv prostřednictvím regionální ho tisku a jiných médií, informovat o platných le gislativních předpisech na jejich čištění a kontrolu a poskytovat seznamy odborníků pro provádění kvalifikované údržby. Větší pozornost mohou jejich úřady věnovat prověrkám plnění obecných povin ností vyplývajících ze zákona o obcích, požárního zákona a zákona o ochraně ovzduší. Zejména od loňska se naše regionální cechy stá vají partnery příslušných odborů prakticky všech krajských úřadů. Všichni hejtmani během uplynu lého roku přijali naše zástupce. Já jsem se zúčast nil setkání s hejtmanem Moravskoslezského kraje Evženem Tošenovským a byl mile překvapen jeho informovaností a ochotou spolupracovat s naším společenstvem. Při vstupu do nového roku chci připomenout, že má-li být oheň pouze dobrým sluhou a nikoliv zlým pánem, nelze zapomínat na kominíka. Za Společenstvo kominíků ČR i jménem svým čtená řům Moderní obce přeji, aby rok 2005 pro ně byl naplněný pohodou, zdravím, radostí ze života a úspěchy v práci i osobním životě a přinesl jim ono příslovečné »kominické štěstí«. wm
MODERNÍ OBEC oflBgmý časopis pro veřejtiou správu
FOTO: ARCHIV
K
EMIL MORÁVEK,
prezident Společenstva kominíků ČR
Určitě bychom do kázali častěji po máhat při staveb ních řízeních či při kontrolách plnění požadavků zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.
leden 2005
součástí předplatitelského servisu časopisu je
ELEKTRONICKÝ ZPRAVODAJ
I
pdf informační servis s aktuálními novinkami z veřejné správy
2 x měsíčné pnmo do Vaší e-mailové schránky
www.moderniobec.cz ECONOMIA u.s., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 mode loderní obec
OBSAH ■ TITULNÍ
■ MANAGEMENT
strana
Jiřetín pod Jedlovou (Foto Josef Zoser) ■ NÁZOR
Spolupráce přidá venkovu na dotacích (Ivan Ryšavý)_________________________________________________ 25
_________________________________________________ 1
■ SPEKTRUM
_______________________________________•_____ 4
Hejtmani se již ujali svých funkcí________________________________ 26 Vedoucí úřadu se nemůže pasovat do role slepého kočího... (Mgr. Marek Řeháček)_________________________________________ 28
■ KAUZA
Obce na některé dotace nedosáhnou: Muselo k tomu dojít?
■ SPRÁVA A ROZVOJ
(Ivan Ryšavý)__________________________________________________ 6
Infotherma 2005: Úspory a obnovitelné zdroje___________________ 30 Co zaujalo starostky a místostarostky____________________________ 31
■i ŽIVOTNI PROSTŘEDÍ Udržitelný rozvoj? Zapojme školy! (Michal Veselý)__________________ 8 Nejasnosti kolem dětských hřišť přetrvávají________________________ 9 Vsetínský »recept«, jak si osvojit zásady šetrnosti k přírodě (Markéta Židlická)______ _____________________________________ 10 ■ TÉMA: MALÁ KOMUNÁLNÍ TECHNIKA Užiteční pomocníci - ale jak si dobře vybrat? (Ing. František Hes)____________________________________________ 11
Nejtěžší bylo naučit se komunikovat____________________________ 31 Praha 3 si hodně slibuje od projektu Normální je pracovat (Eva Sadílková)_______________________________________________ 32 Rada vlády vkládá naděje do vzniku agentury (Eva Sadílková)_______________________________________________ 33 Program i po deseti letech dává venkovu šanci (PhDr. Jiřina Ondráčková)______________________________________ 34
Obec zajímá technika v kategorii PROFI (Ing. Josef Krupička, CSc.)___ 14
Jaká úskalí provázejí život ve vojenském újezdě (Ing. Ilona Macháčková)________________________________________ 36
Trvat na zárukách se municipalitám vyplatí________________________ 14
URBIS 2005: Nastíní svoji novou tvář____________________________ 38
Dobře proškolená obsluha: poloviční úspěch______________________ 14
■ LEGISLATIVA
Kupující by se měl řídit nejen cenou (Ing. Vratislav Zykán)___________15
Doporučení pro Plán odpadového hospodářství původce - obce (RNDr. Věra Havránková)______________________________________ 39
■■ EKONOMIKA
Proč Ústavní soud zrušil obecně závaznou vyhlášku města Ch.
Impulsy pro Jindřichohradecko - co teď a co později (Ivan Ryšavý) _________________________________________________16
(JUDr. Hana Neumannová)_____________________________________ 40
Boj o veřejné zakázky je vždy velmi tvrdý
________________________ 17
Nový správní řád: struktura a předmět úpravy 1/ (Mgr. Jan Břeň)_______________________________________________ 41
Moravskoslezský kraj: Strategie podpoří ekonomický rozvoj (Ing. Petr Adámek)____________________________________________ 18
Zákon o veřejných zakázkách - pojmy, aplikace, problémy 1/ (Mgr. Jana Hamplová)_________________________________________ 42
■i PŘÍLOHA: STRUKTURÁLNÍ FONDY EU
Co zákon nezakazuje, je dovoleno (JUDr. Eva Šromová)___________________________________________44
Z Evropské unie může ČR očekávat další miliardy__________________ 19 Evropská komise vypisuje i přímé granty a projekty________________ 20 Ministerstvo školství vyhlásí první výzvy v lednu___________________ 21 Nejčastějšími žadateli jsou městské části_________________________ 21 Další výzvy se plánují na první polovinu roku
_____________________ 22
SROP: Nejen úspěšné projekty, ale i některé chyby (PhDr. Miloš Charbuský, Bc. Jan Stejskal, Alžběta Škarpichová)______ 23
»Stavební činnost« pod lupou právních předpisů 24/ (Mgr. Stanislav Malý)___________________________________________45 Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň)_______________________________________________ 46 ■ PRÁVNÍ
poradna____________________________________47
■ SERVIS
_______________________________________________ 48
Uzávěrka tohoto čísla: 13.12. 2004 MODERNÍ OBEC - Měsíčník Hospodářských novin pro veřejnou správu Ročník XI, číslo 1 • Vychází 5. 1. 2005 • Cena výtisku ve volném prodeji 80 Kč • Roční předplatné 960 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], http://moderniobec.cz • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 233 071 408, e-mail:
[email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 012,
[email protected] • Grafická úprava: Šárka Klomínková, Ing. Aleš Adámek (redakční strany), tel.: 233 071 411 • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail:
[email protected] • Redakční rada: Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje, Ing. Sylva Kováčiková, starostka města Bílovec, JUDr. Kateřina Černá, tajemnice ÚMČ Praha 13, Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel ČMZRB, Ing. Karla Komárková, vedoucí odd. MF • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153 Dobrovského 25,170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788,233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail:
[email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected] Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA s. r. o. • Internetový Online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail:
[email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected] • Tisk: Boomtisk, Ovčárecká ul., 280 00 Kolín - Sendražice • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25,170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2005 ECONOMIA a. s.
2
lerm
leden 2005
r
urbis
I Fórum investičních příležitostí Technologie a zařízení pro města a obce • 10 krajů (26 města obcí, 7 • • • •
krajských úřadů),
82 dalších vystavovatelů 94 500 návštěvníků na Stavebních veletrzích 75 % odborná veřejnost 5 000 zahraničních návštěvníků 570 akreditovaných novinářů
Brno 2004
e hosté z politického a finančního sektoru • specializované doprovodné programy s možností prezentace v rámci Stavebních veletrhů Brno
Potřebujete ještě další argumenty. abyste uvěřili, že vystavovat na veletrhu URBIS se vyplatí?
Těšíme se na vaši návštěvu.
Veletrh URBIS patří do skupiny:
STAVEBNÍ VELETRHY BRNO 2005
let
19.-23.4.2005
BVV
Brno, Česká republika
MO-000006
www.bvv.cz/urbis
Veletrhy Brno
SPEKTRUM
České Budějovice, Olomouc a Plzeň se spo lečně chystají vyhlásit boj neukázněným řidi čům. Pomoci jim vtom mají radary, které bu dou měřit rychlost na kritických místech ve městech, a zařízení, která zdokumentují řidi če projíždějící křižovatkou na červenou. Využívání radarů není žádnou novinkou, v řadě zemí EU existuje hustá síť radarových měřičů. Například v německých či britských městech začínaly před lety tyto projekty v ma lém a nyní tam funguje solidní radarový systém sloužící k prevenci i k postihu. Nikdo nemá šanci spáchat přestupek, aniž by zůstal nepotrestán. Měření rychlosti vozidel se uskutečňuje v lokalitách, které si město či obec sama určí. Například v Domažlicích to bylo na náměstí, protože je tam velké množ ství chodců a řidiči nedodržují sníženou rychlost. Výstup v podobě protokolu o úřed ním měření je k dispozici do několika dnů. »Vycházíme z přestupkového zákona, který poskytuje každému subjektu možnost, aby učinil podání o přestupku. Ve snaze zvýšit do pravně bezpečnostní simaci realizujeme něko lik pilotních projektů včetně spolupráce s fir
FOTO: JAN PAVLIČEK
Společně proti neukázněným ridicum
mou Czech Radar,« uvedl Michal Urbášek, ve doucí odboru agendy řidičů a motorových vo zidel Magistrátu města Olomouc. Odbor do stane dokument, na němž je vidět typ a regist rační značka vozidla, místo a čas přestupku a obličej řidiče. »V konfrontaci s vlastním vo zidlem a s vlastní tváří je řidič zcela jednoznač ně v simaci, kdy je ochoten přiznat přestupek. Úspěšnost vymožených sankcí za přestupky je za těch několik týdnů spolupráce 50%,« dodá vá Michal Urbášek. Náměstek primátora Čes kých Budějovic Juraj Thoma však vyjádřil ke zpracování agendy související s množstvím za chycených přestupků mírnou skepsi. »V našem městě by však zdokumentované přestupky ři dičů řešil správní odbor,« upřesnil. V Českých Budějovicích je ve spolupráci s Policií ČR vytipováno na deset míst, kam by se dala umístit zařízení měřící rychlost a sle dující průjezdy křižovatkami na červenou.
Juraj Thoma se domnívá, že v případě 30 až 40% úspěšnosti vymožených přestupků se projekt může profinancovat: »Dokonce bychom mohli dosáhnout i malého ekono mického profitu. Takto získané prostředky by město využilo na některá pasivní dopravně bezpečnostní opatření či na vylepšení tech nického zázemí městské policie.« Statistiky z měřicího zařízem umístěného na jedné plzeňské křižovatce ukazují, že přestupku v podobě jízdy vyšší než povolenou rychlostí se dopouští minimálně desetina řidi čů, jedno procento projíždí křižovatkou na čer venou. »Hledáme proto různé způsoby, jak zlepšit dopravně bezpečnostní simaci v našem městě,« uzavřel náměstek Juraj Thoma. Na prosincovém jednání s firmou Czech Radar ta ké vyzval k vytvořeni společného pilotního projektu, který by pomohl městům a obcím postupovat proti neukázněným řidičům, /kž/
> HULlN Na podzim 2004 se obyvatelé Hulína na Kroměřížsku a také řidiči, kteří tímto měs tem projíždějí, dočkali dvou nově vybudova ných okružních křižovatek za více než 6 mil. korun. Investorem bylo Ředitelství silnic a dálnic Zlín. Město se podílelo nejen na pří pravě, ale prostřed nictvím svých přís pěvkových organi zací i na samotné realizaci stavby. < Dopravní situace je § v Hulíně už mnoho § let neudržitelná. St5 ředem města vede < hlavní silniční tah | směrem na Otroko“"vice od Holešova, Objezdy byly budovány Kroměříže i Přero za plného silničního va. Starosta Hulína provozu. Jaroslav Čumpelík musel dlouho pře svědčovat kompetentní orgány o nutnosti té to investice: »Vím, že není konečným řeše ním, tím bude pouze obchvat Hulína. Ač se původně počítalo s jeho výstavbou už v roce 2005, reálnýje spíše termín 2010. Buďme pro to vděční i za toto, ač ne definitivní a účinněj ší řešení.« /aš/
moderní obec
FOTOARCHIV
Doprava se zklidnila
Cedule Vítejte v našem městě se objevila ve 20 městech.
Pro bezpečnost chodců a cyklistů Reálná rychlost vozidel v obcích ČR je 60 km/hod. a více, ačkoli zákon stanoví 50 km/hod. Má své opodstatnění. Při srážce chodce s autem v šedesátikilometrové rychlosti totiž přeži je 15 % chodců, při srážce v padesátikilometrové rychlosti již 50 %. Nejde o číslo malé. Z cel kového počtu 1319 usmrcených osob na našich silnicích v roce 2003 jich téměř 500 přišlo o život v obcích a zhruba polovinu usmrcených tvoří chodci a cyklisté. Proto v závěru roku 2004 Ministerstvo dopravy- BESIP a Česká pojišťovna zahájily dva projekty pro podporu bez pečnosti silničního provozu v obcích - Viditelnost (poukazuje na význam a způsoby zvýšení viditelnosti chodců a cyklistů v silničním provozu) a Vítejte v našem městě (ve 20 městech jsou velké cedule upozorňující řidiče na vjezd do obcí a apelující na ně, aby jezdili slušně a bezpečně). /kž/
VIS
IN
Nejrozšiřenějši redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772
leden 2005
Nové Muzeum české hudby
FOTO: ARCHIV
V komplexu bývalého dominikánského kláš tera v Karmelitské ulici na pražské Malé St raně je nové České muzeum hudby. Investo rem projektu bylo Ministerstvo kultury, pro vozovatelem je Národní muzeum. Rekonstrukci za zhruba 177 mil. Kč uskutečnila společnost Skanska CZ. Je zcela srovnatelné s mnoha jinými světovými muzei. Vstupní dvorana i s bočními prostory se bude využí vat pro pořádání příležitostných výstav. Sou částí muzea jsou depozitáře, oddělení iko nografie, knihovny a kanceláře knihovního oddělení. V ostatních prostorách jsou studo vny a kanceláře pracovníků muzea. Nechybí tam ani koncertní sál včetně zázemí pro účinkující. /jf/
Rusava umí zacházet se sluncem > RUSAVA Obec (590obyvatel) na Kroměřížsku zvítězila v loňské soutěži Solární liga ČR v sou hrnné hlavní kategorii, v kategorii obcí a v kate Podle Bohumila Škarpicha chce obec svého gorii termických systémů. »Do solárních kolek »solárního strýčka# u koupaliště využít hlavně torů jsme investovali 8 mil. Kč, z toho 50 % byla pro rozvoj turistického ruchu. dotace ze Stámího fondu životního prostředí, 30 % půjčka a zbytek z obecního rozpočtu. Re konstrukce vlastního bazénu s příslušenstvím nás vyšla na dalších 12 mil. Kč,« uvedl Bohumila Škarpich, starosta Rusavy. Pojem solární energie není pro obec už dávno cizí, svah pod lesem u místního koupaliště lemovaly kolektory již před rokem 1989. Voda v bazénu se sice tehdy tro chu ohřála, ale nic převratného stará technologie nepřinesla. Až v létě roku 2003 skončila in stalace plochých kapalinových kolektorů nejen u plaveckého bazénu, ale i na místní základní škole. Obec má prakticky čtyři solární systémy. Největším je koupaliště pod holým nebem - Re habilitační centrum Podhostýnského mikroregionu. Pětitřídní základní škola se 75 dětmi a ma teřskou školou má termický systém, který ohřívá vodu pro školní kuchyň a v rámci programu Slunce do škol tu vznikly jako demonstrační instalace menší termický a fotovoltaický systém. Podle starosty Bohumila Škarpicha, chce obec svého »solárního strýčka# u koupaliště využít hlavně pro rozvoj turistického ruchu. »Rádi bychom tu dobudovali ubytovací kapacity a dopl nili je potřebnými službami. Jsme přesvědčeni o tom, že by pak rehabilitační centrum přiláka lo na různá soustředění i sportovní oddíly,# uzavírá s patřičným optimismem starosta. /aš/
Starosta staví model bitevní lodi Jiří Špinar, starosta Borohrádku a exmistr světa v lod ním modelářství v kategorii NS - makety rádiem říze ných lodí všech typů, se podílí jako zástupce východ ních Čech na přípravách mistrovství světa pro rok 2005, které se bude konat začátkem srpna letošního roku v Borovanech u Českých Budějovic. Pro toto mistrov ství v kategorii FDS - makety lodí poháněné funkčním parním strojem - staví v měřítku 1:70 model bitevní ně mecké dvoušroubové lodi z roku 1894 Oldenburg, jejíž každá hřídel je poháněna vlastním parním strojem. Délka modelu je 120 cm, šířka 24 cm a výtlak 17 kg, vr tání strojů je 10 mm a zdvih 13,6 mm. /jk/
leden 2005
> 5 í 5 Kostel je památkou renesanční architektury s četnými prvky baroka.
Městečko ve vsi > PILNÍ KOV Obec (1115 obyvatel) se nachází západně od Trutnova. Od září 2003 má oficiálně vyhlášenou městskou památkovou zónu. Podle příslušné vy hlášky Ministerstva kultury do ní patří náměstí a jeho přilehlé domy. Každý ze 60 domů skrývá za sebou protáhlou del ší či kratší zahradu. V tom tkví určitá vzácnost této zóny, která vytváří okolo kostela Nejsvatější trojice z roku 1603 ja kýsi okruh. Této lokalitě, spíš městského charakteru, se říká už z historie »Městečko ve vsi#. Z obecního rozpočtu - jak uvedl sta rosta František Hubáček - schválilo za stupitelstvo 200 tisíc Kč na opravu ha varijního stavu střech a zajištění statiky kostela, který patří církvi římskokatolic ké, farnosti Pilníkov. Na záchranu pa mátky jsou však potřeba milióny. Obec však staví i další zařízení, napří klad dům s pečovatelskou službou s 12 moderními byty pro seniory. Dalších 11 bytů v lokalitě Tábor bylo určeno přede vším rodinám s dětmi a mladým lidem. Všem generacím od jara slouží veřejné sportoviště s umělým travnatým povr chem. Obec sleduje podmínky, které jí umožňují získat různé dotace. Na opra vu hřbitovní zdi získala 128 tisíc Kč z Programu obnovy venkova. Společen ství obcí Podkrkonoší se sídlem v Pilní kově přidělilo z tohoto programu 300 ti síc korun na cyklostezku propojující ob ce Pilníkov a Staré Buky, která je součás tí značených cyklotras v Podkrkonoší a Podzvičinsku. Zastupitelé již schválili Program ob novy vesnice na rok 2005, který předpo kládá zastřešení sportoviště, výstavbu pěti bytů pro mladé, rekonstrukci kul turního sálu v obecním domě Slunce, nové chodníky a přípravu stavby školní kuchyně s jídelnou.Významné místo má v tomto programu také údržba pa mátek v obci. /jf/
moderní obec
5
KAUZA
Obce na některé dotace pro své lesy nedosáhnou: Muselo k tomu dojít? Vlastníci lesů z řad obcí jsou tlačeni k zakládání obchodních společností. Jedině tak mají naději na některé dotace z Operač ního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. K tomuto stavu však možná nemuselo dojít. Jenže případná re vize programu by podle Ministerstva financí byla komplikovaná a v Bruselu by ji patrně do konce současného programovacího období ani nestihli schválit. Další kolo příjmu žádostí o podpo ru z OP začne nejspíše v únoru. ejména drobnější vlastníci lesů z řad CO TVRDÍ RESORT ZEMĚDĚLSTVÍ... obcí zůstávají »mimo hru«, pokud by Mluvčí Ministerstva zemědělství (MZe) Mar své naděje na čerpání podpory pro své tin Severa říká: »Vzhledem k nařízení Rady (Evropských společenství) č. 1260/1999 a fi lesní majetky chtěli spojovat s některými podopatřeními Operačního programu Roz nančním tabulkám OP Zemědělství u podovoj venkova a multifunkční zemědělství (dá patření 1.3.2. a 1.3.3., kde je stanovena maxi le OP Zemědělství). Ta jsou naopak k čerpání mální výše podpory 50 %, nesplňují obce dotací otevřená žadatelům o dotace z řad podmínku na zajištění dalších 50 % finanč ních prostředků ze soukromých zdrojů. MZe soukromých vlastníků či nájemců lesů. Obce tak byly vyloučeny z možnosti ob požádalo při řešení této problematiky o stá držet přímou nenávratnou dotaci napří klad na výstavbu, rekonstrukci, moderniza ci lesní dopravní sítě či zařízení upravují cích vodní režim, stejně jako na pořízení strojů, jako jsou drtiče klestu, štěpkovače, motorové pily nebo odvětvovací a odkorňovací stroje apod.
Z
ními, a tudíž zde mohou být i jiní příjemci podpory a podpora je poskytována za odliš ných podmínek. Tato otázka byla také pro jednána na nedávném 3. zasedání Monitoro vacího výboru OP Zemědělství, kde uvedené stanovisko, že obce nesplní požadavek na soukromé zdroje, potvrdili i přítomní zá stupci Evropské komise.« ... A CO ŘÍKÁ RESORT FINANCI
Mluvčí Ministerstva financí Mgr. Marek Ze man uvádí: "Problematiku zapojení obcí do uvedených opatření jsme s Ministerstvem ze mědělství řešili již loni v červenci. MZe nás oslovilo s žádostí o vyjádření k finančnímu plá nu OP Zemědělství právě s ohledem na to, že mají nastavena některá opatření pro soukromé příjemce a že se jim do těchto opatření hlásí i obce. Dotázalo se, zdaje obce možno považo vat za soukromý subjekt, aby se mohly zapojit do tohoto opatření. Z pohledu MF nelze však obce považovat za soukromý subjekt. Pro středky obcí jsou veřejné. Skutečný problém
KDE SE STALA CHYBA?
Na tuto diskriminaci obcí vůči jiným typům vlastníků lesů nebo nájemcům lesů poukázal i Svaz měst a obcí ČR (SMO), když si v první polovině loňského listopadu písemně stěžo val ministru zemědělství Ing. Jaroslavu Pala šoví. Svaz tehdy připomněl skutečnost, že podle schváleného OP Zemědělství jsou v opatření 1.3. Lesní hospodářství jako pří jemci podpory uvedeni vlastníci lesa či jeho nájemci. »Takovým subjektem samozřejmě může být i obec,« napsal SMO šéfovi resortu, v je hož gesci je řízení OP Zemědělství. »Obce na základě ministerstvem vydaných propagač ních materiálů začaly intenzívně připravo vat programy opravňující je čerpat prostřed ky ze strukturálních fondů. Nedávno však bylo obcím oznámeno pracovníky Státního zemědělského intervenčního fondu, že pod le sdělení Ministerstva financí jsou příjemci veřejných prostředků a z toho důvodu ne mohou být zároveň příjemci prostředků ze strukturálních fondů,« konstatuje se dále v dopise. Kde se tedy stala chyba a proč by obce, kte ré mohou s kvalitními projekty dosáhnout na dotaci například ze Společného regionálního operačního programu (SROP), měly být vylou čeny z příležitosti získat finanční podporu z ji ného operačního programu, v tomto případě z OP Zemědělství, resp. z některých jeho podopatřem?
6
módierm obec
Lesy v majetku obcí představují zhruba 420 tisíc hektarů, tedy téměř 16 procent celkové výměry všech lesů v ČR. Průměrná velikost obecního lesa činí jen asi 78 hektarů.
novisko Ministerstvo financí a dle vyjádření odboru financování územních rozpočtů jsou veškeré finanční prostředky obcí veřejnými zdroji. Tudíž obce nemohou zabezpečit 50 % financování projektů ze soukromých zdrojů. Uvedená podopatření jsou investičního cha rakteru a požadavek na 50% účast soukro mých prostředků je zakotven v nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Ministerstvo financí, odbor fi nancování územních rozpočtů, v tomto pří padě navrhlo, že se obce do investičních po dopatření mohou zapojit v případě, že zalo ží obchodní společnost. Operační program Zemědělství a Společný regionální operační program jsou financovány z různých fondů EU. Podmínky pro poskytování podpor jsou u těchto programů upraveny jinými naříze
vznikl proto, že MZe při formulování daných opatření nezohlednilo, že příjemci by mohly být i některé veřejné subjekty, a neuvedlo tuto možnost v programovém dokumentu.« Mgr. Marek Zeman zdůraznil, že pokud by obce jako vlastníci lesů měly dostat možnost samostatně získat z OP podporu i v uvede ných podopatřeních, bylo by nutné všechny případné změny řešit v rámci již schváleného OP a také je konzultovat s Evropskou komisí, aby Česká republika nemohla přijít o žádné fi nanční prostředky. Případnou revizi OP mluv čí resortu financí nevidí jako schůdnou, neboť taková změna je podle jeho slov natolik kom plikovaná a časově náročná, že by ji Evropská komise s vysokou pravděpodobností do kon ce roku 2006, tedy do konce tohoto progra movacího období EU, nestihla schválit.
leden 2005
KAUZA
KOMPROMISNÍ ŘEŠENÍ Krokem vpřed se stalo zmíněné 3. zasedání Monitorovacího výboru OP Zemědělství. Na něm, jak pro naši redakci uvedl místopředse da Sdružení vlastníků obecních lesů (SVOL) Ing. Zdeněk Petřík, zástupci SVOL prosadili alespoň možnost čerpání dotací obchodní mi společnostmi založenými s účastí obce, tj. akciovými společnostmi, společnostmi s ru čením omezeným, obecně prospěšnými společnostmi apod. Jinými slovy řečeno: Ob ce sice nadále zůstanou vyloučeny z čerpání podpory v rámci některých podopatření OP Zemědělství, ale jimi zřízené obchodní orga nizace na podporu již dosáhnou. Představa, že malá obec, jíž patří osm či deset hektarů lesa, kvůli možným avšak zda leka nikoliv jistým dotacím, založí akciovou společnost, je samozřejmě poněkud absurd ní. Přitom například přijatelné výdaje, na něž mohly být v posledním, druhém kole příjmu žádostí v podopatření 1.3.2. (Investice do le sů) OP Zemědělství poskytnuty přímé nená vratné dotace (ve výši 50 procent přijatel ných nákladů) se pohybovaly od 2 tisíc eur do 500 tisíc eur (od zhruba 63,6 tisíce Kč do asi 15,9 miliónu Kč), tedy v rozsahu, jehož spodní hranice by nebyla nereálná ani pro malé lesní majetky ve vlastnictví obcí. Nic méně Ing. Zdeněk Petřík, který je i členem monitorovacího výboru, dohodnuté řešení hodnotí jako určitý kompromis, který mno ha obcím může pomoci.
SILA JE VE SPOLUPRÁCI Také člen předsednictva Regionálního sdruže ní SVOL Jihomoravského kraje, odborný lesní hospodář a správce lesů města Kunštát na Bla nensku Lukáš Hrdlička připouští, že malé ob ce jako vlastníci lesů zůstávají v OP Zeměděl ství znevýhodněny. »Na druhé straně je prav da, že podopatření 1.3.3. (Sdružování majitelů lesa) by mělo obce s menšími lesními majetky motivovat k jejich sdružování a zakládání těchto obchodních společností. Nemyslím, že by musely hned zakládat právní sdružení. Mám na mysli například společné nákupy ma teriálu, protože ve větším množství je i větší prostor pro vyjednávání o ceně a k dosažení větších slev. Další možnosti jsou ve společném prodeji dříví, organizování pracovních čin ností atd.,« uvedl Lukáš Hrdlička. Zároveň podle něho existují i jiné možnos ti jak se dostat k dotacím, ať už z Ministerstva zemědělství, tak z Ministerstva životního pro středí. »Z MZe to jsou například „finanční příspěvky na hospodaření v lesích". Tato pra vidla obsahují mj. dotace na obnovu lesa, sdružování vlastníků, ekologické technologie, vyhotovení hospodářských plánů a další. Ved le toho existuje nařízení vlády č. 308/2004 0 stanovení podmínek pro poskytování dota cí na zalesňování zemědělské půdy. I tyto do tace doporučuji plně využívat. Pravda je, že 1 v tomto nařízení jsou obce proti ostatním ža datelům poněkud diskriminovány, jelikož ne mohou žádat o dotaci na péči o založený po rost. Další možností je žádat o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostře dí,* uzavřel Lukáš Hrdlička. m
Ve kterých oblastech OP Zemědělství mohou obce získat dotace ■ Opatření 1.3. Lesní hospodářství je tvořeno čtyřmi podopatřeními: 1.3.1. Obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření; 1.3.2. Investice do lesů; 1.3.3. Sdružování majitelů lesa; 1.3.4. Zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd.
■ V rámci podopatření 1.3.1. může být žadatelem: 1) vlastník lesa nebo nájemce lesa (včetně obce a subjektů založených s účastí obce); 2) vlastník veřejných lesů (tj. správce lesů ve vlastnictví státu, kraje, obce nebo subjektů založených s účastí obce); 3) sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců lesů vymezených v bodě 1). Dotace je poskytována ve výši 100 % přijatelných výdajů a lze jí financovat například ochranná opatření, rekonstrukce poškozených porostů a obnovu lesa po kalamitních těžbách, preventivní protipovodňová opatření a odstraňování škod způsobených povodněmi.
■ V rámci podopatření 1.3.2. může být žadatelem: 1) vlastník lesa nebo nájemce lesa za podmínky, že lesní pozemky nejsou ve vlastnictví státu nebo kraje; 2) sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců lesů vymezených v bodě 1). Dotace je poskytována ve výši do 50 % přijatelných výdajů. Financovat je možné například výstavby, rekon strukce či modernizace lesní dopravní sítě a výstavby, rekonstrukce či modernizace zařízení upravující
vodní režim. ■ V rámci podopatření 1.3.3. může být žadatelem: sdružení s právní subjektivitou, které dosud neobdrželo podporu na založení sdružení a k datu podání žá dosti sdružuje nejméně 10 vlastníků lesa a minimální výměra sdružení je 150 ha. Dotace je poskytována ve výši do 50 % přijatelných výdajů a financovat je možné například výdaje na za řízení kancelářských prostor a na pořízení předmětů souvisejících s činností sdružení minimálně po dobu pěti let.
■ V rámci podopatření 1.3.4. může být žadatelem: 1) vlastník pozemku (včetně obce a subjektů založených s účastí obce), pokud pozemky nejsou ve vlastnic tví státu nebo kraje; 2) sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců pozemků vymezených v bodě 1). Dotace je poskytována ve výši 100 % přijatelných výdajů. Financovat lze například zalesnění zemědělsky nevyužívaných zemědělských půd, péči o mladé lesní kultury do doby zajištění, opakované zalesnění. U podopatření 1.3.1. a 1.3.4., u nichž je poskytována dotace do výše 100 % přijatelných výdajů, mohou být obce žadateli samostatně. To není bohužel možné u podopatření 1.3.2. a 1.3.3. U těchto tzv. investič ních podopatření je maximální výše podpory 50 % přijatelných výdajů a je vyžadováno spolufinancování soukromými zdroji na základě nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Podle vy jádření Ministerstva financí jsou veškeré finanční prostředky obce prostředky veřejnými. I tady ovšem obce mají možnost žádat o podporu z OP Zemědělství. Mohou zakládat akciové společnosti, společnosti s ruče ním omezeným a obecně prospěšné společnosti nebo se mohou stát členy jiných obchodních společností, a žádat tak prostřednictvím těchto subjektů.
Další možností, jak mohou obce získat finanční prostředky z OP Zemědělství, jsou podopat ření 2.1.2. a 2.1.3. ■ U podopatření 2.1.2. může být žadatelem právnická osoba (mimo sdružení a svazů), podnikající v ze mědělství nebo samostatně hospodařící rolník. Příjemcem podpory může být i subjekt založený obcí, tj. akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo obecně prospěšná společnost, případně se ob ce mohou stát účastníkem (společníkem) jiných obchodních společností, které budou žadateli, za podmín ky, že jde o právnickou osobu podnikající v zemědělství. Dotace je poskytována do výše 100 % přijatel ných výdajů. Mohou být realizovány projekty týkající se odstraňování povodňových škod na hrázích a výpustných zařízeních, obnovy, výstavby a rekonstrukce protipovodňových ochranných hrází, vý stavby poldrů (suchých nádrží) a malých vodních nádrží. Dále je možné i pořízení mobilních protipovodňo vých hrází. ■ U podopatření 2.1.3. může být žadatelem právnická osoba (mimo sdružení a svazů), podnikající v zemědělství nebo provozující meliorační zařízení nebo samostatně hospodařící rolník. Příjemcem pod pory může být i subjekt založený obcí, tj. akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo obecně prospěšná společnost, případně se obce mohou stát účastníkem (společníkem) jiných obchod ních společností, které budou žadateli, za podmínky, že jde o právnickou osobu podnikající v zeměděl ství. Dotace je poskytována do výše 100 % přijatelných výdajů. Toto podopatření je zaměřeno na projek ty týkající se odbahňování a rekonstrukce rybníků a zemědělských vodních nádrží. Přijatelné jsou dále například i výdaje spojené s ohumusováním a osetím příslušných vodních ploch či s pořízením odvodňovacích či závlahových zařízení. Vzhledem k definici žadatele u těchto dvou podopatření (»subjekt podnikající v zemědělství#) nemohou ani zde obce žádat samostatně. I zde však mohou zakládat akciové společnosti, společnosti s ručením omeze ným a obecně prospěšné společnosti nebo se mohou stát členy jiných obchodních společností, a žádat tak prostřednictvím těchto subjektů. Musí zde ovšem splnit podmínku podnikání v zemědělství. Podrobný výčet přijatelných výdajů i další podmínky pro předkládání žádostí o podporu z OP Zemědělství jsou uvedeny v Pravidlech pro žadatele. Ta jsou v tištěné podobě dostupná na všech regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu v Praze, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Plradci Králové, Brně, Olomouci a Opavě. V elektronické verzi je můžete najít na internetových stránkách www.mze.cr v části Dotace a programy/ Operační program Zemědělství a dále na internetových stránkách wvvw.szif.cz v části Operační program RVMZ. Dalším zdrojem informací jsou internetové stránky www.strukturalni-fondy.cz. Na všech uvedených internetových stránkách naleznete rovněž aktuální informace o OP Zemědělství i další po třebné dokumenty včetně aktualizovaného znění Pravidel pro žadatele (jejich úprava se očekávala v prosinci, tedy již po naší uzávěrce - pozn. redakce). MZe předpokládá, že další kola příjmu žádostí budou probíhat od února 2005. Přesné termíny přijmu žádo stí budou zveřejněny formou tiskové zprávy MZe. /mze/
IVAN RYŠAVÝ
leden 2005
ngte™ ma
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Udržitelný rozvoj? Zapojme školy! Místní agenda 21 či udržitelný rozvoj jsou pojmy, které se často používají, ale někdy příliš abstraktně. Zařízení, která se v Králové hradeckém kraji zapojila do pilotního mezinárodního projektu Škola pro udržitelný život, těmto pojmům konkrétní obsah dávají. odle definice obsažené ve zprávě Světo cích vždy v místní komunitě hrály stěžejní vé komise pro životní prostředí z roku úlohu. Místní Agenda 21 je strategický a akční 1987 se za udržitelný pokládá takový plán rozvoje místa, ohleduplný k ekologic rozvoj, který umožňuje uspokojovat součas kým, sociálním a kulturním hodnotám, vychá né potřeby lidstva, aniž by byly ohroženy zející z místních tradic, podílející se na řešení možnosti budoucích generací uspokojovat globálních ohrožení a probíhající za účasti jejich potřeby. Stoupenci udržitelného roz těch, kdo v místě žijí. Plánování a realizace voje se snaží nalézt rovnováhu mezi kvalitou konkrétních projektů může ideálně začít právě životního prostředí a společenským a ekono ve škole, ve vzájemném dialogu se zaintereso mickým rozvojem. vanou veřejností, místními spolky a obcí.
P
Studenti oboru květinář-aranžér SOU v Opočně na Rychnovsku zkrášlili okolí místního domova důchodců novými kamennými žlaby s letničkami i trvalkami.
Agenda pro 21. století je dokument přijatý zástupci 179 států na konferenci OSN o ži votním prostředí v Rio de Janeiru v roce 1992. Přináší podrobná doporučení a opatření, je jichž cílem je zabránit zhoršování stavu ži votního prostředí a postupně dosáhnout udržitelného rozvoje. Většinu opatření Agen dy 21 je třeba realizovat na místní úrovni. JAK JE NA TOM ČR Česká republika patří mezi země, které Agendu 21 již přijaly. S praktickou imple mentací místní Agendy 21 na tom však dob ře není. Zatímco v některých zemích, jako například ve Švédsku či Velké Británii, větši na obcí a měst si už strategický akční plán místní Agendy 21 pro sebe zpracovala, v Čes ké republice je jich jen několik desítek. Posláním pilotního projektu v Královéhra deckém kraji je zlepšit prostředí obcí a zapojo vat školy do jejich života, zejména v oblasti ži votního prostředí, sociální a kulturní. Je na co navazovat: Vždyť školy zejména v malých ob
8
módilerm
obec
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ BYL PRVNÍ V roce 2004 byl projekt Škola pro udržitel ný rozvoj pilotně uskutečněn v Královéhra deckém kraji. Je to společný grantový a asi stenční projekt Nadace Partnerství a Stře diska ekologické výchovy a etiky SEVER. Na mezinárodní úrovni je projekt pod názvem »Schools for Sustainable Development Community Action Programme« realizo ván v rámci společného programu s Toyo ta Motor Europe - Sociál Contribution Fund, Groundwork, UK a Fundacija Partnerstvo dla Šrodowiska, Polsko. Na této úrovni jde zejména o výměnu zkušeností a přenos know-how z Velké Británie, kde mají s implementací místní Agendy 21 a principů udržitelného rozvoje větší prak tické zkušenosti. Do programu se mohly v roce 2004 při hlásit všechny školy v Královéhradeckém kraji, které chtějí spolupracovat s obcí, ak tivními občany, místními iniciativami a dal
šími partnery na společných projektech při spívajících ke zlepšení stavu životního pro středí, vzájemného vztahu učitelů a žáků, vztahů obce, školy a veřejnosti. Mohly to být projekty typu výsadby stromů na školním pozemku, veřejných prostranstvích obce a alejí kolem cest, obnovy a péče o ovocné sady, úprav a vylepšení veřejných prostran ství obce či školy, vytvoření bezpečných ste zek do škol, šetrného nakládání s odpadem, úspor energie, vody apod. V dalších letech se předpokládá rozšíření i do dalších regionů České republiky. KONKRÉTNÍ výsledky Žáci Základní školy v Machově na Náchodsku se sami rozhodli pomoci obci při rekonstruk ci náměstí - prostranství před školou. Ve svém projektu nazvaném »Ať žije naše náměstí« chtějí výsadbou okrasných dřevin a květino vých záhonů, umístěním laviček a vytvořením dětského koutku na hraní z prozatím »mrtvého« prostoru udělat opět »žijící« náměstí. Pro projekt poněkud odlišného charakteru se rozhodli členové historického kroužku Zá kladní školy v Horním Maršově na Trutnovsku. Postupně upravují okolí památníku padlým v 1. světové válce a současně vyhle dávají historické údaje vztahující se k tomu to období i k tehdejšímu životu v obci. V oko lí památníku jsou vysazovány nové okrasné dřeviny a vytvářeny nové květinové záhony. Místo bude také vybaveno lavičkami. Z chát rající památky se tak stane příjemné a dů stojné místo obce. Studenti Středního odborného učiliště ob chodu a služeb v Rychnově nad Kněžnou svůj projekt nazvali »Každý z nás ovlivňuje životní prostředí víc, než si je ochoten přiznat« Rozhodli se vytvořit vlastními silami prostor pro trávení svého volného času i ve řejnosti na školním pozemku. Chtějí dosud nevyužívanou plochu osadit vlastnoručně vyrobeným zahradním nábytkem, vybudo vat altán jako prostor pro výuku venku a také posezení kolem ohniště. Neméně zajímavý je projekt žáků Základní školy Mandysova přímo v centru Hradce Králové. Děti a učitelé se rozhodli obohatit stávající sportovní areál o relaxačně vzdělá vací rozměr výsadbou arboreta a vytvořením dendrologické naučné stezky. Prostor pro odpočinek žáků i veřejnosti vybaví lavičkami z recyklovaného plastu a dokončí překážko vou dráhu pro jízdu zručnosti. Studenti Gymnázia a Střední odborné ško ly v Úpici na Trutnovsku zase interpretují místní dědictví v projektu »Historická nauč ná stezka«. Získávají od pamětníků a hledá ním v archívech informace o kultuře a histo rii města. Zaměřují se především na slavné úpické rodáky. Vše pak zpracují formou in formačních tabulí, a vytvoří tak místní histo ricky naučnou stezku městem. Byť jde o projekty malé, mají jasné, kon krétní a měřitelné výstupy a jsou přínosem pro životní prostředí a příjemný život v obci. Jsou to malé krůčky, které mohou dát vznik velkým změnám. m MICHAL VESELÝ Nadace Partnerství
leden 2005
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Nejasnosti kolem dětských hnst pretrvavaji
Rozdělení hřišť podle věkové kategorie, pro kterou jsou především určena
Potvrdil to i průzkum Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích. Průzkumná son da se týkala 139 hřišť v 63 menších obcích (od dvou do deseti ti síc obyvatel) Středočeského kraje. ětšina hřišť se nacházela na sídlištích. v této záležitosti aktivně angažují, zda se ve Sonda se uskutečnila v rámci výzkum dení obce svých občanů ptá, například pro ného úkolu zaměřeného na zeleň na střednictvím anket, jak chtějí určitý prostor cházející se na veřejných prostranstvích využít. Odpovědi byly různorodé, ankety měst. Jejími autorkami jsou Ing. Eva Sojková zkoumající přání občanů se však vyskytova a Ing. Tereza Hrubá. ly jen ojediněle: z celého vzorku šlo jen asi Sběr informací probíhal od jara do podzi o pět případů. mu roku 2004. Kromě průzkumných prací Za výjimečný případ lze považovat vznik v terénu se uskutečnil sběr informací formou nového hřiště v Unhošti, jež bylo dokončeno osobních pohovorů se zastupiteli a pracov v říjnu 2004. Vzniklo z iniciativy místní skupi níky městských a obecních úřadů. Podle slov ny Českého červeného kříže, ze značné části obou výzkumných pracovnic bylo někdy tro svépomocí. Od sponzorů se podařilo získat chu dobrodružné příslušnou osobu, která 1,1 miliónu korun, které pokryly z podstatné má veřejnou zeleň a hřiště na starosti, najít, části celkové náklady (1,75 mil. Kč). protože kompetence se případ od případu li šily. Někde měl vše na starosti tajemník, v ně DOTACE kterých případech byla péče o hřiště svěřena Průzkum rovněž zjišťoval, zda a jak obce vy pracovníkům školského odboru, v malých užívají na obnovu a údržbu hřišť dotace. Po obcích se často musel o vše postarat starosta kud byla odpověď kladná, šlo většinou o do nebo místostarosta. Také nebyla výjimkou tace z Programu obnovy venkova, Státního počáteční ostražitost, protože na městském fondu životního prostředí a v jednom přípa úřadě se domnívali, že jde o kontrolu. Po pře dě o dotaci Středočeského kraje z Programu konání prvotních rozpaků se však podařilo sportu a volného času. požadované informace získat a shromáždit užitečný soubor poznatků.
V
| předškolní I I mladší školní | starší školní | předškolní a mladší školní I | předškolní a starší školní I I mladší a starší školní | všechny věkové kategorie ZORO): VŮKOZ PRŮHONICE
Dotace na vyhotovení projektové doku mentace sadových úprav veřejných prostor, mimo jiné také dětských hřišť, lze získat z Programu péče o urbanizované prostředí Ministerstva životního prostředí, který exis tuje od roku 2001. Na něj pak navazuje Pro gram regenerace urbanizované krajiny Stát ního fondu životního prostředí, z něhož je možné obdržet podporu na vlastní projekty.
Důležité normy a kontakty
CO PRŮZKUM ZJIŠŤOVAL V první fázi bylo nutné se seznámit s územ ně plánovací dokumentací, jež je jedním z nástrojů podpory a ochrany veřejné zeleně. Výzkumné pracovnice zjišťovaly, jak je tato zeleň v územních plánech zachycena, zda pro ni existují samostatné výkresy, mají-li města a obce regulační plány, pasporty nebo evidenci zeleně, nakolik využívají program Ministerstva pro místní rozvoj zaměřený na regeneraci sídlišť či jiné státní dotační tituly. Další dotazy směřovaly ke způsobu údržby zelených ploch. Není asi nikterak překvapi vé, že v této souvislosti zazněly stesky na ne dostatek finančních prostředků na nákup potřebné mechanizace i na zaplacení lidí, kteří se o ni budou starat. U samotných hřišť průzkum zjišťoval jejich lokalizaci - zda se nacházejí v centru obcí, v zástavbě rodinných domů, na sídlišti, u sportoviště apod. Dále byla sledována jejich velikost, zda jsou oddělena, ať oplocením, nebo svou výškovou úrovní, a jejich povrchy. Dalším zjišťovaným údajem bylo jejich stáří (do a nad deset let), kterým věkovým katego riím jsou určena, vybavení hřišť a vyskytující se sortiment zeleně v blízkosti herních prvků.
SPOLUÚČAST OBČANŮ Zajímavá byla zjištění týkající se participace občanů. Výzkumnice se ptaly, zda v městech a obcích existují občanská sdružení, která se
leden 2005
■ evropské normy ČSN EN 1176 a ČSN EN 117 se zabývají technickou bezpečností vybavení dět ských hřišť a povrchů (viz č. 10/2004 Moderní obce, článek Požadavky na dětská hřiště jsou příshějšl),
■ nařízení vlády ČR č. 173/1997 (k zákonu č. 102/2001 Sb„ o bezpečnosti výrobků), ■ seznam autorizovaných zkušeben s adresou je k dispozici na www.unmz.cz, ■i detailní výsledky průzkumu ve Středočeském kraji budou zveřejněny začátkem února na in ternetových stránkách Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích www.vukoz.cz.
Jaké dřeviny doporučují zahradníci Z průzkumu vyplynulo, že výběr dřevin by rozhodně mohl být pestřejší. Také je žádoucí zamyslet se nad koncepcí jejich výsadby, zejména pokud oddělují hřiště od rušné komunikace nebo parko viště. Řešením může být hustý živý plot, který nemusí nutně clonit, ale pokud je aspoň metr a půl vysoký, snižuje prašnost a vytváří opticky příjemný prostor. Diskutabilní je využití jehlična tých dřevin. Měly by se používat jen jako doplněk, rozhodně není vhodné stavět na nich kompo zici celého porostu. Dětské hřiště má mít radostný charakter, proto jistě nejsou vhodnou zelení zeravy, cypřiše či stříbrné smrky. Naopak nedoceněnými dřevinami jsou duby (Quercus), buky (Fagus), jasany (Fraxinus excelsior), javory (Acer campestre, Acer ginnala, Acer tataricum), okrasné jabloně (Malus), hrušně (Pyrus calleryana „Chantideer"), třešně (Prunus), jeřáby (Sorbus aucuparia, Sorbus torminalis, Sorbus domestica). Svými květy oživí i strohé prostředí šeříky (Syringa), tavolníky (Spiraea), zlatice (Forsythia), vajgélie (Weigela), muchovník (Amelanchier) aj. Je nutné dbát na to, aby se na dětských hřištích nebo v jejich bezprostřední blízkosti nevyskyto valy jedovaté rostliny, ať jde o jejich listy nebo plody. Nevhodné jsou proto například brslen (Euonymus), štědřenec (Laburnum), ptačí zob (Ligustrum), pámelník (Symphoricarpos), tis (Taxus) či vůči likvidaci velmi odolná škumpa Rhus). Nebezpečné mohou být druhy dřevin, jejichž exemplá ře mají ve stáří malou odolnost vůči rozlámání, hrozí spad větvi - topoly (Populus), jírovce (Aesculus), některé javory (Acer negundo).
goderní
9
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
> ZNALOST NOREM POKULHÁVÁ Ve většině zkoumaných obcí výzkum nará žel na problematiku bezpečnosti dětských hřišť. Od našeho vstupu do EU i v ČR platí evropské normy ČSN EN 1176 a ČSN EN 117, zabývají se technickou bezpečností vy bavení dětských hřišť a povrchů. Stává se, že některé obce hřiště raději z bezpečnostních důvodů ruší. Tyto normy souvisí s naříze ním vlády ČR č. 173/1997 (k zákonu číslo 102/2001 Sb., o bezpečnosti výrobků). Her ní prvky pro vybavení hřišť je možné zakou pit jako tzv. certifikované výrobky, označené značkou CE. Pro ostatní necertifikované vý robky je výrobce povinen pořídit tzv. po souzení shody, které provádí autorizované zkušebny. Jejich seznam s adresou je k dispozici na stránkách Úřadu pro technickou normaliza ci, metrologii a státní zkušebnictví (www.unmz.cz). Tyto zkušebny na základě objednávky vyhotoví nabídku ceny za svůj posudek. Hřiště, která byla zřízena před při jetím těchto přísnějších norem, je možné ne chat dožít s tím, že staré a nevyhovující her ní prvky se budou časem, dle finančních možností, nahrazovat novými, normám od povídajícími prvky. Samozřejmě že tyto star ší herní prvky musí odpovídat normám a předpisům platným v době jejich uvedení do provozu a jejich provozovatel je odpověd ný za bezpečný provoz. K bezpečnosti herních prvků patří i bez pečnost hygienická. V této souvislosti se oče kává pokyn hlavního hygienika ČR, který má být v dohledné době vydán a zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva zdra votnictví.
ZAHRADNICI DOPORUČUJI Na dětských hřištích má být v každém přípa dě bloudivý stín. Vrchol návštěvnosti je pod le průzkumu mezi desátou a dvanáctou ho dinou dopolední a druhou až pátou hodinou odpoledne. Je ideální, když v tomto období je část herních prvků ve stínu, zatímco v předjar ních měsících se zde vyskytují vyhřátá slun ná místa. To umožňují hlavně listnaté stro my, protože nejsou v předjarním období ještě olistěné, zatímco v létě svým bohatým listovím skýtají stín. (Pozn. redakce - další doporučení zahradníků jsou uvedena v rá mečku.)
HŘIŠTĚ NERUŠIT! V každém případě platí, že dětská hřiště by se neměla ukvapeně rušit. Bezesporu mo hou být jednou z cest prevence dnes často zmiňovaných sociálně patologických jevů ve školách, ve společnosti, cestou, která děti vede ke zdravému pohledu na svět ko lem sebe a společnost, v níž žijí. Je žádoucí dát dětem možnost trávit aktivně volný čas; zároveň je nutné vyjít vstříc jejich změněným zájmům. Potvrdila to i během průzkumu zaznamenaná některá skateboardová hřiště, velmi oblíbená zejména me zi teenagery. Že by každé hřiště mělo mít svého konkrétního správce, snad ani není nutné připomínat. /jon/
10
goderní
Vsetínský »recept«, jak si osvojit zásady šetrnosti k přírodě kologické audity škol probíhají ve Vse tíně v rámci projektu Zdravé město už od roku 2002. Tyto audity mají přede vším osvětový charakter. Nejde pouze o zjištění nedostatků, ale hlavně o snahu je postupně odstranit. Je to rovněž způsob prohlubování partnerství škol a města v ob lasti ekologické výchovy. »Ekologické audity odpovídají našemu modelu řízení města dle ISO norem - pře nášení systému kvalitního řízení a šetrnos ti k přírodě na příspěvkové organizace. Pro jekt se sice zpočátku setkal s nedůvěrou ře ditelů škol, ale trpělivým vysvětlováním se nám je nakonec podařilo přesvědčit o tom, že město nebude školy za případné zjištěné nedostatky trestat, nýbrž že je chce řešit,« uvedl Ing. Milan Půček MBA, tajemník Městského úřadu ve Vsetíně. V roce 2002 se ve Vsetíně uskutečnilo 15 ekoauditů. K základním a mateřským školám se posléze připojily příspěvkové organizace městská knihovna a Dům dětí a mládeže Alcedo. Tým vyškolených zaměstnanců měst ského úřadu (z odborů školství a kultury a ži votního prostředí) společně s pracovníky škol (s řediteli, koordinátory environmentál ní výchovy, vedoucími školních jídelen, škol níky apod.) zkoumal mj. zacházení s odpady, ekologickou výchovu, zateplování budov včetně těsnění oken, nakládání se zelení, a také podporu zdravé výživy ve školní jídel ně nebo prostředí jednotlivých škol (neku řácké prostředí atd.). »Náklady na tyto audity byly minimální, zahrnovaly pouze 6000 Kč na zpracování, tisk a rámování certifikátu,« vysvětlila Bc. Věra Goldová, vedoucí odboru školství a kul tury Městského úřadu ve Vsetíně. Ve Vsetíně byly první certifikáty předány před Vánocemi 2002. Úspěch tehdy slavilo všech patnáct testovaných škol. Protože certifikáty mají omezenou platnost, na pod zim 2004 vsetínské školy a příspěvkové or ganizace jejich držitelství znovu obhajovaly. A opět na výbornou. Nově byl dohodnut tří letý cyklus provádění ekoauditů. Kromě těchto auditů uskutečnila vsetínská radnice ve školách díky dotaci z Ministerstva zdra votnictví v roce 2004 i audity Zdravého ži votního stylu. Metodiku ekologických auditů vsetínská radnice prostřednictvím Národní sítě Zdra vých měst ČR nabídla jejím členům. V rámci projektu Šíření úspěšných výstupů z procesu místních Agend 21 podpořeného Minister stvem životního prostředí ekoaudity realizo vala podle »vsetínského receptu« města Chrudim a Hodonín. Během dubna a první poloviny května 2004 navštívil auditní tým v Chrudimi 15 školských zařízení včetně jídelen. Hlavní dů raz byl kladen na důslednější třídění odpadů. »Nezjistili jsme závažnější nedostatky. Většinou bylo potřeba dodat koše a kontej
E
Solární panely na Základní škole Rokytnice ve Vsetíně, která absolvovala ekologický audit na výbornou.
nery na tříděný odpad. Nádoby na plasty už ve většině škol mají, nově požadovali koše na sklo, někde i na papír. Běžnou údržbu zahrad a zeleně v okolí škol (sekání trávy a stříhání dřevin) zajišťuje město. Ve většině škol jsme se dohodli, že tomu tak bude i nadále. Někde ale chtějí péči o zeleň začlenit do ekologické výchovy,« říká Šárka Trunečková, koordinátorka projektu Zdravé město Chrudim a členka auditního týmu. Školy, které byly po ukončení loňské podzimní vlny kontrolních auditů bezproblémové, obdržely certifikát Ekologická škola. Nesporným přínosem ekologických audi tů škol je podle vsetínských tvůrců metodi ky také to, že se zlepšuje přístup manage mentu školy a ostatních pracovníků k eko logické výchově. »Díky systematické a cílené ekologické výchově si žáci základních škol prvky šetr nosti k přírodě natolik zafixují, že v dospě lém věku jim budou připadat jako samo zřejmost. Děti pak příznivě ovlivňují svými postoji chování ostatních členů rodiny, to znamená i dospělé populace města,« kon statovala Bc. Věra Goldová, vedoucí odbo ru školství a kultury Městského úřadu ve Vsetíně. ■
MARKÉTA ŽIDLIČKA
Kontakt: Metodiku k ekologickým auditům a další in formace může zájemcům poskytnout vedoucí odboru školství a kultury Městského úřadu ve Vsetíně Bc. Věra Goldová: vera.goldova®mestovsetin.cz, tel.: 571 491 511.
leden 2005
téma
FOTO: ARCHIV
malá komunální technika
Užiteční pomocníci - ale jak si dobře vybrat? Neexistuje obecné pravidlo, proč nakupovat malou komunální techniku výhradně novou či naopak starou. Rozhodující bývá poměr užitné hodnoty a ceny v konkrétním obchodním případě. alou komunální technikou pou nantním úkolem zimní údržba veřejných žívanou v menších obcích pro ploch a komunikací s rozsáhlým odklidem ošetřování zeleně a údržbu ve sněhu, vyžadujícím mimo jiné výkonnou řejných ploch včetně pozemních komuni sněžnou frézu. kací rozumíme motorové stroje či ruční motorové nářadí typu křovinořezů, moto rových pil, sekaček na parkovou nebo i vy sokou trávu, mulčovačů, zahradních trak torů, zametačích strojů, sněžných fréz, sypačů apod. Do této skupiny strojů se obvy kle nezařazují větší stroje (například Multicar) s cenou několika set tisíc korun nebo i vyšší.
M
KDY ŠTACI ZAMETAČI KARTÁČ...
Finančně nejvýhodnější je technicky a funkčně dobře zvolený soubor strojů s ce loročním využitím, jehož základem je dvou osý či jednoosý zahradní traktor (často i oba dva) s doplňujícími pracovními adaptéry a s ručním motorovým nářadím. Celková in vestiční náročnost těchto strojů může být od několika desítek tisíc do zhruba 100 až 150 tisíc korun. Konkrétní stroje je třeba zvolit podle toho, jaké využití v obci převa žuje. Jde-li například o obec v horské nebo podhorské oblasti, pak je tam asi domi
leden 2005
Prodejní cena kvalitní značkové techniky klesá podstatně pomaleji, než je tomu u tzv. »supermarketového zboží«.
Naopak pro obce v nižších nadmořských Výškách je zimní úklid sněhu velmi dobře ře šitelný jednoosými zahradními traktory vy bavenými shrnovacími radlicemi a válcovými zametacími kartáči. Tyto malotraktory lze pak využít celoročně i pro další komunální práce. Podle velikosti a druhu zelených ploch je třeba volit typ zahradního traktoru a jeho pracovní adaptéry. Někdy je účelné celý systém doplnit mulčovačem či sekačkou na vysokou trávu.
OBCE VlC KUPUJI NOVÉ STROJE
Cenové relace výše uvedené malé komu nální techniky jsou následující (orientač ně): Zahradní traktor s dvourotorovým se čením a středovým výhozem do koše lze koupit již od přibližně 55 tisíc korun, jed noosý malotraktor s čtyřtaktním motorem HONDA, s ocelolitinovou převodovou skří ní s ozubenými převody v olejové lázni a s čelním vývodovým hřídelem pro pohon pracovních strojů stojí kolem 29 tisíc ko run, pracovní adaptéry - shrnovací radlice 3 tisíce, rotační válcový zametači kartáč 20 tisíc, mulčovací adaptér na vysokou trá vu 10 tisíc, dvoustupňová sněžná fréza 20 tisíc korun. Při nákupu či obnově komunální techniky je často jedním z rozhodujících faktorů fi nanční náročnost - a tudíž vzniká otázka, zda nekoupit použitou techniku. Cena použité techniky v dobrém stavu se pohybuje okolo 50 až 60 procent ceny nové techniky. Neexis tuje obecné pravidlo, proč nakupovat malou komunální techniku výhradně novou nebo naopak starou. Obvykle je rozhodující poměr užimé hodnoty a ceny v konkrétním obchod ním případě. Nicméně obce nakupují zpravi dla novou techniku. Pokud jde o rychlost po klesu prodejní ceny použité techniky, platí zde podobná pravidla jako u automobilů. To znamená, že prodejní cena kvalitní značkové techniky klesá podstatně pomaleji, než je to mu u tzv. »supermarketového zboží«. >
S^=™
ea
TÉMA JAKÉHO PRODEJCESlVYBRAT Složitější je situace u technického zastarává ní malé komunální techniky. To pro běžné uživatele není snadné rozeznat. Technický vývoj i této techniky probíhá plynule. K roz hodujícím parametrům, které se stále vylep šují, patří kvalita motoru (spotřeba, hluč nost, emise, provozní spolehlivost, životnost, provozní vlastnosti apod.). Dále se neustále vylepšuje kvalita a funkčnost podvozkových a pracovních částí strojů. Například u star ších zahradních traktorů byl odhoz podrcené hmoty vyveden do strany s možností dopra vy do koše přídavnou trubkou - moderní stroje mají řešenu dopravu středovým tune lem, k běžné standardní výbavě patří dvourotorové žací ústrojí apod. Při pořizování nové i použité techniky je optimální nákup u místního nebo regionální ho odborného prodejce s vlastním servisem a skladem náhradních dílů, který má uzavře ny přímé servisní smlouvy jak s finálními vý robci komunální techniky, tak s národními za stoupeními velkých světových výrobců moto rů (obvykle BRIGGS, HONDA, TECUMSEH). Častou praxí je nákup protiúčtem, kdy pro dejce vykoupí starší techniku proti prodeji nové. Součástí dodávky by mělo být předve dení stroje v provozu, zaškolení obsluhy a do hodnutí pravidelných servisních prohlídek. Cenově velmi zajímavou možností je kombi nace nové a použité techniky, zejména doku pování nových pracovních adaptérů pro jednoosé malotraktory, ale i klasické zahradní traktory (v těchto případech je dobré si ověřit
garanční podmínky, zejména u tzv. prodlou žených záručních lhůt). Odborní prodejci jsou velmi často schopni pomoci i při finan cování (splátkový prodej, leasing apod.}, zvláště pak ve spolupráci s místními podnika teli či sportovními kluby. »STARÝ« VÝROBEK NEMUSÍ BÝT STARÝ Průměrné stáří malé komunální techniky používané v obcích je podle mých zkušenos tí zhruba čtyři až osm let. Určitou výjimkou jsou malotraktory české výroby VARI (dříve TERRA). Mají totiž vysokou životnost, a pro to se běžně používají i poměrně staré stroje, pro něž se často dokupují nové pracovní adaptéry. Potřeba obměny malé komunální techniky je dána především technickým sta
vem, který může být u stejně starých strojů velice různý Řadu informací potřebných ke kvalifikované mu rozhodnutí o nákupu malé komunální tech niky lze snadno a rychle získat také na intemeni, kde odborní prodejci mají ve většině případů své webové prezentace s podrobnou nabídkou vhodných strojů a poskytovaných služeb. Jed ním z možných způsobů jejich rychlého a snadného vyhledání je zadání hesla »komunální technika« do vyhledávacího okénka ně kterého z internetových prohlížečů. Fotografie strojů používaných pro komunální účely ve smyslu tohoto článku si lze například prohléd nout na internetové adrese www.agroles.cz. ■ FRANTIŠEK HES, JVS, s. r. o., Dublovice
RETHMANN Společnost
Rethmann-Jeřala Recycling, spol. s r.o., mění v souladu s celosvětovou
změnou názvů společností skupiny Rethmann Entsorgungs AG & Co. KG své jméno na
REMONDIS spol. s r.o. »Společnost poskytující služby v oblasti vodního a odpadového hospodářství. Těšíme se na spolupráci
REMONDIS6 MO-000005
12
lerni
leden 2005
_________ malá komunální technika
^
téma
Obce zajímá technika v kategorii PROFI
ILUSTRAČNÍ FOTO: ONDftEJ BESPERÁT
Stále častější rozsáhlé vybave ní obcí malou komunální technikou zvyšuje nároky na zabezpečování jejího provozu schopného stavu jak pravidel nou údržbou, tak poskytová ním odborného servisu a nut ným plánováním průběžné obnovy těchto prostředků po jejich opotřebování. To vše umožňuje i včas plánovat po třebné finanční zdroje.
ezanedbatelnou součástí správy majetku samospráv je i oblast ko munálního hospodářství, zahrnující Malá komunální technika nachází své uplatnění dokonce i na nádvořích Pražského hradu údržbu veřejné zeleně - parků, zelených pá a v přilehlých zahradách. sů, sportovišť a rekreačních areálů, okras ných květinových a travnatých ploch, hřbi tovů, likvidaci odpadů (spadané listí, odře zané větve, posekaná tráva), místních ko V komunální sféře se o této malé mechaniza k tvorbě plstí a mechu, udusání půdy, ale i k mechanickému poškození celých ploch. munikací, chodníků a veřejných prostran ci vesměs hovoří jako o »komunální techniství, odklízení sněhu apod. Při odstraňování přestárlých nebo odumře ce«, spadající do kategorie označované vý Při zabezpečování požadavků, kladených robci jako PROFI program. lých stromů zůstávají pařezy. Proto při pro na oblast komunálního hospodářství, se set Do této kategorie zahrnujeme zejména fesionální péči o veřejnou zeleň jsou vhodně káváme s variantami jejich plnění: mechanizační prostředky pro údržbu ve využívány: -vlastními prostředky měst a obcí; řejné zeleně (sečení, mulčování, provzduš- provzdušňovače trávníků; -společnostmi s majetkovým podílem ňování, odmechování, řezání koberců, od - odmechovače trávníků; měst a obcí (například Technické služ straňování pařezů, údržba okrasných po - řezače koberců trávníků, by); rostů), likvidaci odpadů, drcení zbytků, - pařezové frézy. -specializovanými privátními službami. přepravu a manipulaci s materiálem a čiš ■i Údržba okrasných porostů: Zahrnuje Rozhodování o přijetí varianty řešení vždy tění ploch. tvarování keřů a stromů, vyžínání plevelů bude vycházet z důkladného rozboru potře Různorodost činností, ovlivněná jak v méně přístupných místech, odstraňování by financí v rámci reálných možností stáva ročním obdobím, tak klimatickými pod nežádoucích náletů rostlin, prosvětlování jících místních rozpočtů. mínkami, vyžaduje pravidelně opakující a prořezávání keřů a korun stromů, stříhání Způsob plnění požadovaných úkolů vždy se provádění pracovních operací pomocí živých plotů, zmlazování dřevin a odstraňo bude spojován s úvahami o rozsahu vyba následující doporučené komunální tech vání starých větví. Tyto dokončovací práce vení mechanizačními prostředky, vycháze niky: po sečení lze provádět následující mechani jícími z velikosti udržovaných a ošetřova ■ Sečení: Estetický vzhled a biologickozací: ných ploch a dalších předpokládaných čin aktivní stav travních ploch vyžaduje při - vyžínače se strunovou hlavou; ností údržby. Tato otázka je významná pro údržbě dosahovat stejnoměrnou výšku str - kombinované vyžínače; to, že stávající mechanizační prostředky již niště hladkým řezem ve výšce 10 až 70 mm. - univerzální křovinořezy; dosluhují a jejich nahrazení novou moder Toho lze dosáhnout jen pomocí mobilních - křovinořezy pro likvidaci zdřevěnělé bunější technikou začíná být každoročním žacích strojů. Základními a nejdůležitějšími řeně; úkolem. stroji jsou: - klasické plotostřihy; - výkonné pojízdné sekačky ZTH (Zero- řetězové pily (klasické, speciální, vyvětJAKÉ MECHANISMY VOLIT Turn-Hydraulic); vovací). PRO JEDNOTLIVÉ OPERACE - ridery; ■ Drcení a štěpkování organických Dosavadní zkušenosti potvrzují, že v komu - zahradní traktory. zbytků: Organické zbytky po řezu dřevní nálním hospodářství se vedle běžných více■ Mulčování: Mulčovače drtí svými pra hmoty, při obnově okrasných květinových tonážních dopravních prostředků a speciál covními orgány (noži nebo kladívky) nad parkových úprav a nutné likvidaci dosavad ních vozidel s různými nástavbami (napří zemní části rostlin a rozprostírají podrcenou ní výsadby a odplevelení zatravněných klad výsuvné žebříky, zdvižné plošiny pro hmotu na povrchu pozemku. Tato hmota se ploch je vhodné ihned zpracovávat v drti údržbu veřejného osvětlení, sběrné vozy pro tam stává přirozeným biologickým hnoji čích a štěpkovačích. Vytvořená zhomogeniodvoz domovního odpadu, fekální vozy vém. Nejčastěji jsou využívány univerzální zovaná hmota je vhodná jako zakládka apod.) osvědčila i tzv. »malá mechanizace«. drtiče a mulčovače, doplňované i sběrnými kompostů nebo mulčovací materiál. Použí Ta zahrnuje energetické prostředky a připoji koši. vané drtiče organických zbytků klasické telné nářadí o celkovém výkonu do 30 kW, ■ Provzdušňování, odmechování, řezání i kladívkové, jakož i štěpkovače dřevní hmo (jednonápravové a dvounápravové malotrakkoberců, odstraňování pařezů: Při intenzív ty jsou vesměs převozné a připojitelné y tory, nosiče nářadí, stacionární stroje apod.). ním využívání travnatých ploch dochází k malotraktoru.
N
leden 2005
moderní obec
13
téma
malá komunální technika
>
■ Přeprava materiálu a manipulace s ním: Při provádění různorodých činností v komunální sféře se neobejdeme bez pře pravy materiálu, obzvláště v případech ma nipulace s materiálem (výkopové práce, od klízení sněhu apod.). V rámci komunální techniky půjde vesměs o přídavná zařízení k dvounápravovým malotraktorům, mezi něž napříldad patří: - nebržděné i bržděné návěsy s nástavbou; - samojízdné vozíky tlačené s korbou; - samojízdné čtyřkolkové vozíky; - shrnovací radlice; - nabírací lžíce jako čelní nakladač; - dvounápravový malotraktor s čelním na kladačem a s podkopovou lopatou. ■ Čištění ploch: Značně využívanou ko munální technikou jsou stroje pro čištění ploch. Týto mechanismy se používají prak ticky celoročně při údržbě veřejných pro stranství (pěší zóny, náměstí, chodníky, par koviště, místní komunikace). Při letní údržbě se provádí zametání, mnohdy se samosběrem, vysávání, kropení a umývání. V rámci zimní údržby se provádí shrnování sněhu ra dlicí, frézování, odhrnování a sypání. V rám ci nasazování komunální techniky jsou vhodně využívány: - zametači kartáče válcové, připojitelné k malotraktorům; - samosběrný zametači stroj; - samojízdný průmyslový vysavač (jako adaptér); - ruční vysavač (fukar) na motorový po hon; - mobilní vysavač listí; - adaptér pro samojízdné mytí ploch; - samojízdný mycí stroj; - adaptér na odtiiz sněhu-sněhová fréza; - tlačený sypač s aktivním pohonem. Uváděným výčtem činností, které se již v žádné moderní obci neobejdou bez po moci komunální techniky, jsem chtěl pou kázat na rozsáhlost potřebného strojního vybavení a s tím i spojenou náročnost při zabezpečování jeho provozuschopného sta vu jak pravidelnou údržbou, tak poskytová ním odborného servisu a nutným plánová ním průběžné obnovy těchto prostředků po jejich opotřebování. To vše umožňuje i včas plánovat potřebné finanční zdroje. Nerozvádím údaje o jednotlivých uvádě ných mechanizačních prostředcích, protože tyto údaje jsou vesměs dobře dostupné v řa dě kvalitních nabídkových programů většiny u nás dobře zavedených firem, které již úzce spolupracují s většinou měst a obcí, kterým pomáhají i zpracovávat výhodné technolo gické plány na využívání komunální techniky (Husquarna, Vari-Honda, Mountfield, AGS Ji čín a řada dalších regionálních prodejců). Znalost této problematiky pracovníky ří dícími a organizujícími tuto činnost v rám ci jednotlivých samospráv zabezpečuje i pl né využívání servisu »běžných výrobků# dodavatelských firem příslušnými specia listy a získávání nejnovějších poznatků o nově zkonstruovaných a do praxe zavádě ných výrobků komunální techniky. ■ JOSEF KRUPIČKA, Česká zemědělská univerzita, Praha
14
módilerni obec
Trvat na zárukách se municipalitám vyplatí bce - dokonce i menší, u nichž lze ně (tedy asi 10 denně) může být rozdíl předpokládat omezenější finanční ve spotřebě finančně vyjádřen až několika zdroje - dávají přednost nákupu no desítkami tisíc korun. Stejně tak je třeba vé malé komunální techniky, než abypřihlédnout si ji k ceně náhradních dílů, které pořizovaly už použitou a po repasi. Shodují by vždy měly činit součást nabídky ať už rese na tom zástupci firem, které jsme oslovi pasovaných, či nových strojů. li a jež se zabývají výrobou či prodejem ko Důležité je rovněž vědět, co od stroje munální techniky. očekáváme. Mnozí zákazníci by nejraději Ing. Kamil Daniš, majitel přerovské spo koupili jeden stroj s možností různých lečnosti Davaz-Technik - zahradní a ko adaptérů, které by z něho učinily multimunální technika, by osobně nákup použi funkční zařízení. Jenže ne každý stroj je té techniky připustil jen pro automobily, vhodný pro připojení většího množství zejména nákladní, které by v obci nebyly adaptérů. Proto i z finančního hlediska zva využity na plnou kapacitu a u nichž by ješ žujme, zda není výhodnější koupit napří tě existoval předpoklad dostatečné život klad stroje dva, které však budou lépe zvlá nosti. dat požadovanou práci. Zvážit tyto a další Luboš Mydlář, ředitel společnosti Agro- aspekty se vyplatí při nákupu jak repasova zetcentrum Jičín, s. r. o., připomíná, že rozného, tak nového stroje,# doporučuje Lu hodneme-li se přece jen pro nákup repasoboš Mydlář. vaného stroje, je třeba vzít v úvahu mimo Také Martin Lacina, majitel společnosti ceny i další kritéria. »Nejdůležitějším je zá Traktorservis Moravany, se přimlouvá za ruka záručního a pozáručního servisu. Na to, aby obce při nákupu nových i repasovarepasované stroje se zpravidla poskytuje ných mechanismů vždy vyžadovaly od pro záruka 6 měsíců, což je proti záruce 24 mě dejce schopnost zajistit dodávky především síců při nákupu nového stroje podstatný dílů podléhajících rychlému opotřebení, rozdíl. Nákupu repasovaného stroje bez ja jako jsou sekací nože, kartáče, břity radlic kékoliv záruky doporučuji se vyhnout. Dů apod. ležitým vodítkem pro rozhodování je mít Vít Horák, obchodní ředitel prostějovské v kupní smlouvě možnost odstoupit od společnosti Pavel Šálek Agroservis, pouka smlouvy v případě porušení podmínek ze zuje na to, že je důležité, aby příští uživatel strany dodavatele. Podobně se vyplatí zvá stroje byl při koupi dokonale seznámen žit, kolik motohodin by stroj měl denně s obsluhou a údržbou stroje. Řádné zaško pracovat a z toho si vypočítat náklady na lení obsluhy jako podmínku prodeje. jeho provoz. Velké rozdíly ve spotřebě Také Luboš Mydlář zdůrazňuje nutnost pohonných hmot mohou být mezi stroji řádného zaškolení obsluhy prodávaných s dieslovými a benzínovými motory, takže strojů, neboť firma předchází případným při nasazení nějakých 500 motohodin roč zbytečným reklamacím. /rš/
O
Dobře proškolená obsluha: poloviční úspěch e dvou společnostech, které zajišťují pro své město komunální služby, jsme se zeptali, jak mají zajištěno, aby i malá technika byla svěřena pouze proškole né obsluze. Josef Mertl, ředitel společnosti Technické služby Karviná, a. s.: Ihned po nákupu techniky zajišťujeme prokazatelné sezná mení zaměstnanců s jejím používáním a údržbou. Pak ji přidělíme přímo konkrét nímu zaměstnanci nebo do výdejny, kde je vedena evidence o předání a převzetí. Vede me si seznam zaměstnanců, kteří mohou tuto techniku používat a splňují veškeré podmínky. Rovněž máme zpracovaný plán periodických i neperiodických školení vždy na kalendářní rok. Na vyhodnocování využívání a údržby má me zpracovaný systém efektivity provozová-
V
ní a systém vyhodnocování spotřeby energií. Zaměstnanci jsou motivováni k dostatečné šetrnosti a sledování nákladovosti na přidě lenou techniku. Ing. Josef Křupa, ředitel společnosti HRATES, a. s., Uherské Hradiště: Malou ko munální techniku používají ke své práci stá lí zaměstnanci, kteří ji převzali do své péče a na její obsluhu jsou řádně proškoleni. O použití techniky se vedou denní zázna my, které jsou potřebné i k následující fak turaci zákazníkům. Kontrolu provozu a údržby techniky provádějí vedoucí za městnanci, kteří jsou odpovědni za získává ní zakázek a celkovou efektivnost hospoda ření. Tím máme i záruku, že ke své činnosti pořizujeme jen ty stroje, které reálně potře bujeme. /rš/
leden 2005
malá komunální technika
téma
Kupující by se měl řídit nejen cenou Při nákupu komunální techni ky se rozhoduje podle mnoha kritérií. Jedním z nich by mělo být i to, zda výrobek plní všechny požadavky nařízené legislativou. ýrobky z oblasti tzv. komunální techni ky jsou velmi rozmanité, od malých ruč ních až po velké stroje a strojní zařízení. Kupující patří většinou do skupiny tzv. laic kých spotřebitelů, nemůže a nemusí znát slo žitou problematiku legislativních požadavků na výrobek - tyto povinnosti jsou uloženy vý robci. Pro svoji ochranu před následky chyb ného rozhodnutí by však měl mít alespoň zá Zimní údržba chodníků se ani v Havířově kladní povědomí o povinnostech výrobců. neobejde bez pomoci malé komunální
V
V EU, STEJNĚ JAKO V ČESKU
V Evropské unii (a tedy i v ČR) jsou na každý výrobek poprvé uváděný na trh stanoveny tzv. základní požadavky v evropských směrnicích (v ČR jsou převedeny do nařízení vlády, dále NV). Směrnice určují požadavky buď na vel kou skupinu výrobků (strojní zařízení apod.), nebo na jednotlivé společné vlastnosti (elekt romagnetická kompatibilita, hluk atd.). Je po vinností výrobce určit směrnice vztahující se na výrobek, provést tzv. posouzení shody vý robku s požadavky těchto směrnic a o tomto posouzení shody mít dokumentaci. To vše se však odehrává mimo dosah kupu jícího. Proto má výrobce povinnost shodu svého výrobku s požadavky směrnic deklaro vat i navenek. Deklarace shody výrobku s po žadavky směrnic se uskutečňuje v několika rovinách. Nejviditelnější způsob je opatření výrobku označením CE, následuje dokument nazývaný ES prohlášení o shodě a v některých případech jsou předepsány další - jak ozna čení na výrobku, tak zvláštní dokumenty. ■ Označení CE musí být na všech výrob cích z oblasti malé komunální techniky s vý jimkou traktorů. Označení CE je jednoduché a viditelné, nemá však pro kupujícího velkou vypovídací schopnost. ■ ES prohlášení o shodě je pro kupujícího z hlediska informací mnohem významnější. Na ES prohlášení o shodě musí být uvedeny jmenovitě všechny směrnice, se kterými je výrobek ve shodě, bývají zde uvedeny i vý znamné harmonizované evropské normy, použité v procesu posouzení shody a musí zde být uvedena i notifikovaná osoba (dále NB), která se na posouzení shody, podílela, pokud to příslušná směrnice vyžaduje. Kopie ES prohlášení o shodě by měla být přiložena ke každému kusu prodávaného vý robku. ■ Další označení a dokumenty - pro ob last malé komunální techniky je významný požadavek směrnice pro hluk, která vyžadu je jednak vlastní značku na výrobku, jednak konkrétní hodnoty na ES prohlášení o shodě.
leden 2005
techniky.
Při nákupu je třeba nej prve zkontrolovat, zda výrobek nese označení CE. Dále je třeba zkon trolovat ES prohlášení o shodě, které směrnice jsou zde uvedeny. V pří padě významnějšího nákupu doporučuji ješ tě před nákupem kon zultaci s odborníkem. POŽADAVKY PODLE JEDNOTLIVÝCH SMĚRNIC
■ Směrnice 98/37/ES strojní zařízení (NV č. 24/2003 Sb.): Drtivá většina strojů z komodity komunální technika spadá pře devším pod požadavky této směrnice. Patří sem všechny stroje a zařízení s vlastním po honem a také přídavná pracovní zařízení bez vlastního pohonu, používaná se základ ním nosičem. Protože většina strojů spadajících pod tuto směrnici má provedení posouzení shody pře depsáno v tzv. modulu A, znamená to, že vý robce nemá povinnost do posouzení shody zapojit notifikovanou osobu, a proto také ne ní uvedena na ES prohlášení o shodě. Výjim kou z toho jsou ruční řetězové pily, kloubové hřídele, vozy pro sběr komunálního odpadu, případně další; jejich plný výčet je uveden v příloze č. 4 uvedené směrnice i NV. Výjimkou z této směrnice jsou pouze trak tory (mají vlastní směrnice bez CE a ES pro hlášení o shodě) a také výrobky, které jsou
dominantně elektrické, a proto všechny je jich požadavky jsou pod směrnicí pro elek trická zařízení nízkého napětí. ■ Směrnice 73/23 EHS elektrická zaříze ní nízkého napětí (NV č. 17/2003 Sb.): Vzta huje se na jakékoliv zařízení určené pro pou žití v rozsahu jmenovitých napětí od 50 V do 1000 V pro střídavý proud a jmenovitých na pětí od 75 V do 1500 V pro stejnosměrný proud, s výjimkou zařízení a jevů uvedených v příloze č. 1 k tomuto NV. Všechna zařízení se posuzují v modulu A, proto zde není účast NB. ■ Směrnice 89/336/EHS elektromagne tická kompatibilita (NV č. 18/2003 Sb.): Po žadavky této směrnice se vztahují na všechna zařízení a stroje s motorem a elektrickým pří slušenstvím schopným generovat elektro magnetické rušení anebo zařízení na toto ru šení citlivé. Je to tedy každé elektrické nebo elektronické zařízení včetně vybavení a insta lací, které obsahuje elektrické nebo elektro nické součásti. Všechna zařízení se posuzují v modulu A, proto zde není účast NB. ■ Směrnice 2000/14/ES hluk (NV č. 9/2002 Sb.): vztahuje se na dvě skupiny vý robků - na výrobky, které musí mít posouze ní za účasti NB a mají stanoveny limity hluku, a na výrobky, které mají pouze povinnost mít hluk změřený a deklarovaný (bez účasti NB a bez limitů). Pro obě skupiny platí povinnost uvést na označení výrobku i v ES prohlášení o shodě tzv. garantovanou hladinu akustického výko nu, která nebude překročena. Do první skupiny patří z malé komunální techniky vibrační válce, desky a pěchy, kom presory, ruční bourací a sbíjecí kladiva, se kačky na trávu, vyžínače trávníků, kultiváto ry, svařovací generátory aj. Úplný seznam je v příloze č. 1 NV 9. Do druhé skupiny patří křovinořezy, páso vé a řetězové pily, pěchy se vznětovým moto rem, míchačky na beton, kontejnery na re cyklované sklo, vyžínače travních porostů, nůžky na živé ploty, řezače spár vozovek, vyfoukávače a sběrače listí atp.Úplný seznam je v příloze č. 2 NV 9. Co vlastně výše uvedené kupujícímu říká? Při nákupu je třeba nejprve zkontrolovat, zda výrobek nese označení CE. Dále je třeba zkontrolovat ES prohlášení o shodě, které směrnice jsou zde uvedeny. V případě vý znamnějšího nákupu doporučuji ještě před nákupem konzultaci s odborníkem, pak je pohled na obsah ES prohlášení jasnější a mnohdy lze s určitostí hned říci, zda je vý robek legislativně v pořádku či nikoliv. Samo zřejmě to u daného výrobku vůbec neřeší otázky kvality, funkce, životnosti, ekonomič nosti atd., to je úplně jiná oblast výběru a roz hodování. wm VRATISLAV ZYKÁN, Státní zkušebna zemědělských, potravinářských a lesnických strojů, a. s., Praha
moderní obec
15
EKONOMIKA
Okres Jindřichův Hradec ještě plně nevyužívá svůj potenciál cestovního ruchu. Obdobně tam lze více těžit z příležitostí, které regionu nabízí těsné sousedství s Rakouskem. Ať už - byť jistě ne nikterak masově - při zaměstnávání u jižních sousedů. Nebo v některých případech i ve vzájemném vy užívání zdravotnictví na české a rakouské straně. o jsou jen některé z námětů, o nichž se hovořilo na nedávné konferenci Impul sy pro rozvoj Jindřichohradecká. Uspo Jindřichohradecký zámek je nyní až do března otevřen pouze pro objednané skupiny. Loni jej řádala ji impuls centra z Nové Bystřice a Čes do konce října navštívilo 74 tisíc lidí. kých Velenic (o těchto zařízeních nacesko-ra-
T
kouské hranici viz více v Moderní obci č. 9/2004) ve spolupráci s oběma těmito měs ty, přičemž starostové - Mgr. Jiří Zimola z No vé Bystřice a Ing. Jaromír Slíva z Českých Ve lenic - se úspěšně zhostili role moderátorů. Kladem konference byl fakt, že po diskusi se zástupci měst a obcí i odborníků ze státní správy, institucí a firem bylo její podvečerní jednání vyhrazeno pro účast veřejnosti.
POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI JE I VĚCI OBCI Ing. Stanislava Zemanová, ředitelka Úřadu práce Jindřichův Hradec, na konferenci při pomněla, že ke slabinám okresu patří nižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva. Například mezi ekonomicky činným obyvatelstvem je tam pouze 6 procent vysokoškolsky vzděla ných lidí, přičemž místní zaměstnavatelé mají o tuto kategorii pracovníků stále zájem. Inženýrka Zemanová hovořila i o tom, že úřad práce ustavil kontaktního pracovníka EURES poradce, jenž poskytuje informace (možnosti zaměstnání a volná pracovní mís ta, životní a pracovní podmínky v jednotli vých zemích, co je nutné k vyřízení povolení k zaměstnání apod.) občanům, kteří se zají mají o práci v zemích Evropské unie. Určité naděje do budoucna nabízí i Českorakouská akademie expertů. Toto přeshraniční diskusní fórum je zaměřeno na vzá jemnou komunikaci a spolupráci mezi čes kými úřady práce a jejich rakouskými part nerskými AMS i sociálními partnery a další mi subjekty podél česko-rakouské hranice. Cílem akademie je boj s nezaměstnaností, koncepce a realizace nových, případně v ji ných zemích EU už osvědčených programů a opatření politiky trhu práce, regionální po
16
módierni obec
litiky apod. Akademie si také předsevzala vy vinout programy a navrhnout opatření, kte rá by v podmínkách Jindřichohradecká a dal ších příhraničních oblastí podél společné hranice umožnila účinnější vzájemnou spo lupráci při zaměstnávání občanů. »Pokud jde o české obce, z pohledu úřadu práce je třeba, aby se spolu s dalšími sociální mi partnery - odbory, hospodářskými komo rami apod. - ještě více podílely na řešení ne zaměstnanosti. Například aby podporovaly podnikatelskou sféru při vzniku nových firem nebo při rozšiřování výroby a při těchto akti vitách úzce spolupracovaly s úřadem práce ke zmonitorování trhu práce a možností využití pracovní síly v oblasti předpokládaných akti vit,« dodala Ing. Stanislava Zemanová.
TISÍCE hektarů pro biomasu Ředitel Zemědělské agentury a pozemkového úřadu MZe Jindřichův Hradec Ing. Petr Vobr hovořil o tom, že zemědělci v regionu stojí před rozhodnutím, zda budou nadále provo zovat klasické produkční zemědělství (v němž ovšem konkurenčně nestačí oblas tem s lepší bonitou půdy), nebo jestli přikro čí k hospodaření na půdě, které je šetrnější ke krajině, a využijí k tomu i dostupné dotační ti tuly. »Zemědělství je velmi těžké, ale svobod né povolání - a z tohoto důvodu se pro ně někteří rozhodli. Zvykli si proto rozhodovat sami za sebe,« řekl nám inženýr Vobr. »A pro tože učinili špatné zkušenosti s různými spol ky, družstvy, kampeličkami apod., projevují určitou obezřemost i vůči případné spolu práci s obcemi, například v rámci programu LEADER.« Podle šéfa zemědělské agentury však velkou příležitost k prolomení této ne
důvěry skýtá fakt, že po ukončení činnosti státních statků, které v příhraniční oblasti Jindřichohradecká obhospodařovaly zhruba 35 tisíc hektarů zemědělské půdy, se převáž ná část těchto pozemků zatravnila. »Jak do chází ke snižovám stavu skotu, zůstává část travní hmoty nevyužita. Nabízí se tedy mož nost spolu s obcemi tyto pozemky využívat pro alternativní zdroje energie - například pro výrobu biomasy,« dodal Ing. Petr Vobr.
DOPRAVA BRZDOU ROZVOJE Ing. arch. Radek Boček z odboru územního plánování, stavebního řádu a investic Kraj ského úřadu Jihočeského kraje za velký infra strukturní problém okresu označil dopravní spojení mezi Českými Budějovicemi a Jindři chovým Hradcem na silnici 1/34. Toto do pravní spojení obou měst by se podle názoru mnoha odborníků po dobudování dálni ce/rychlostní komunikace D3/R3 zhoršilo ještě pronikavěji. »Dojde totiž k tzv. nasávacímu efektu dálnice a tranzit ve směru severm Itálie-Polsko, Bavorsko-Morava - případně i dále do Skandinávie či Pobaltí, může začít využívat zkratku Linec-České BudějoviceJindřichův Hradec-Pelhřimov-Humpolec a dále na Moravu po Dl,« vysvětlil Ing. arch. Boček. Ještě horší variantou by podle jeho slov byla snaha řidičů zkrátit si trojúhelník dopravního spojení Kaplice-České Budějovice-Třeboň jízdou po přeponě Kaplice-Trhové Sviny-Borovany-Třeboň. Pak by se dálkový tranzit dostal až na silnice 11. třídy. »Proto chceme,« prohlásil Ing. arch Boček, »výrazně zlepšit parametry silnice 1/34, čímž odstraní me stávající problémy a částečně eliminuje me problém hrozící do budoucna.®
leden 2005
FOTO: ARCHIV MĚSTSKÉHO ÚŘADU
Impulsy pro Jindřichohradecko - co teď a co později?
EKONOMIKA CO VADÍ TURISTŮM Cestovnímu ruchu se na konferenci zevrubně věnovala Zuzana Bedrnová z oddělení ce stovního ruchu odboru rozvoje Městského úřadu v Jindřichově Hradci. Čím si vysvětluje, že Jihočeský kraj klesl od roku 1999 v ná vštěvnosti mezi kraji ze druhého (po Praze) až na páté místo? »Jižní Čechy byly vždy prezen továny historickými městy a také jako desti nace vhodná k rekreaci v přírodě u jejich pro slulých rybníků. To vše samozřejmě platí i do sud. Jenže ostatní kraje mezitím dokázaly potenciálnímu turistovi nabídnout kromě svých vlastních přírodních krás a historic kých památek také více možností aktivně trá vit jeho volný čas i akce pro celou rodinu v podobě balíčků služeb. V tomto směru Jiho český kraj za jinými regiony poněkud zaostal. Díky Jihočeské centrále cestovního ruchu však už dochází k oživení propagace našeho kraje a také k novým balíčkům služeb, jako jsou výlovy rybníků apod.,« připomněla Zu zana Bedrnová. V samotném Jindřichově Návštěvnost vybraných atraktivit (počet osob v období leden-řijen 2004) Jindřichohradecká úzkokolejka (l-l 1/2004) 350 000 Státní hrad a zámek J. Hradec
74 000
Muzeum Jindřichohradecká
56 000
Aquapark (7 a 8/2004)
35 000 ZDROJ: MU JH
Hradci pak podle ní k nejčastějším výtkám turistů patří nedostatečná nabídka večerní zábavy pro starší a střední generaci, ale také třeba prakticky nulová možnost uschovat si v centru města zavazadla nebo jízdní kola.
KDYŽ JE SANITKOU BLIŽ DO GMÚNDU... Zcela ojedinělý je pokus nalézt pro některé příhraniční oblasti okresu možnosti spolu práce s rakouskou stranou při řešení akut ních případů českých pacientů. Starosta Českých Velenic Ing. Jaromír Slíva na kon ferenci upozornil na to, že zhruba 8,5 tisíce obyvatel Českovelenicka a Suchdolska má výrazně ztíženou dostupnost lékařské pé če. K ordinacím specialistů je to z Českých Velenic do Třeboně 40 a do nejbližší ne mocnice v Českých Budějovicích či Jindři chově Hradci dokonce 60 kilometrů. Nové výjezdové pracoviště Rychlé záchranné služ by, které v polovině loňského roku bylo otev řeno v Suchdole nad Lužnicí, je obsazeno pouze posádkou tvořenou řidičem a zdra votní sestrou. V roce 2002 město České Velenice obdrželo z fondu PHARE CBC peníze na vypracování studie proveditelnosti, která se zabývala možností ošetření českých pacien tů v rakouském Gmůndu. Tamní nemocnice je totiž od Českých Velenic vzdálena vzduš nou čarou jen dva kilometry. Studie řešila hlavně možnost hospitalizace českých paci entů, kteří jsou v akutním ohrožení života
Boj o veřejné zakázky je vždy velmi tvrdý »Obecně mohu říci, že nejvíce regionům prospěly takové pro jekty, které lidem zpříjemňují a zkvalitňují život,« uvedl v ná sledujícím rozhovoru Ing. Jind řich Ťukal, výkonný ředitel Divi ze Pozemní stavitelství Morava, který tuto funkci vykonává od počátku roku 2005. Je také čle nem představenstva Skanska CZ. ■ Které projekty z vašeho pohledu nejvíce přispěly k rozvoji regionů? Obecně mohu říci, že nejvíce regionům prospěly takové projekty, které lidem zpříjem ňují a zkvalitňují život. Nejsou to však jen ná kupní a společenská centra. Z našeho pohle du jsou to především dostavby a rekonstmkce nemocnic, výstavby škol, domovů pro seniory apod. Rovněž projekty financované soukro mým sektorem pozitivně ovlivňují kvalitu živo ta v regionech. Vždyť nové výrobní podniky, které přinášejí lidem práci a na které navazují další odvětví, jsou důležitým faktorem v rozho dování mladých lidí, zda v regionu zůstanou nebo se budou stěhovat za prací jinam.
leden 2005
a dlouhý převoz do nejbližší domácí nemoc nice by nemuseli přežít. Z iniciativy krajského úřadu a rakouské strany vznikla pracovní skupina, která se za bývá tím jak vyřešit poskytování péče gmúndské nemocnice českým občanům. Člen skupi ny, ředitel Okresní nemocnice Jindřichův Hra dec Ing. Jan Mlčák na konferenci mj. připo mněl, že největší překážkou je cena péče, kte rá je v Rakousku nejméně čtyřnásobně vyšší než u nás. »Nyní i za pomoci Evropské unie hledáme způsoby ekonomické průchodnosti tohoto projektu,« konstatoval ředitel. Jedním z navrhovaných řešení je reciproční poskyto vání péče rakouskou a českou stranou. Ra kouští kolegové po prohlídce jindřichohra decké nemocnice například projevili zájem o služby hemodialyzační stanice a oční operativu, což jsou odbornosti, které v příhraničí chybějí i na rakouské straně. I obyvatelé Gmůndu a jeho okolí se totiž potýkají s horší dostupností řady specializovaných lékařských pracovišť a pro některé zásahy - jak upozornil inženýr Slíva - musí cestovat až do Vídně. Chystaný projekt se však nemusí týkat pouze spolupráce Českých Velenic, Suchdola a Gmůndu. Inženýr Mlčák totiž potvrdil, že hledání východisek pro spolupráci ve zdra votnictví v této části česko-rakouského pří hraničí se může stát modelem pro řešení po dobných problémů i jinde. ■ IVAN RYŠAVÝ
jedná o velmi tvrdý boj. Český stavební trh je nasycen kvalimí konkurencí, a tak každá ve řejná soutěž je pro nás výzvou utkat se s kon kurencí a vyhrát. Je to jako ve sportu, když čas to vyhráváte a vaše výhry jsou podloženy poc tivou prací, tak vás to prostě musí bavit. Nic méně, abych se vrátil k vaší otázce. Veřejné za kázky jsou co do rozsahu prací nejzajímavější. Často bývají financovány z evropských zdrojů, a proto jsou hodnoceny tvrdším způsobem. ■ Jaké problémy musíte s těmito investory (kraji, obcemi) řešit nejčastěji? Je to stejné jako jinde. Investor požaduje kvalitně provedenou práci v řádných termí nech s několikaletými zárukami. Ale častěji vyžadují splnění také jiných parametrů než finančních. Důraz je kladen zejména na bez pečnost práce a na eliminaci nepříznivého dopadu na životní prostředí. Ale nenazýval bych to problémy. Tyto parametry jsou běž nou součástí naší práce.
Ing. Jindřich Ťukal: »Český stavební trh je nasycen kvalitní konkurencí, a tak každá veřejná soutěž je pro nás výzvou utkat se s konkurenci a vyhrát#
■ Jak hodnotíte spolupráci se zadavateli kraji a obcemi - při zadávání veřejných zaká zek? Boj o zakázky ve veřejném sektoru i v pri vátní sféře mají mnoho společného. Vždy se
■i Jsou samosprávy spolehlivými partnery? Ano. I když někdy může dojít k odsunutí realizace na další roky. To v případě, že je za kázka vázána na státní rozpočet. Při tvorbě státního rozpočtu se počítá i se stavebními zakázkami v regionech, ale jak docházejí pe níze, začnou se přesouvat projekty na další období. Tento fakt má dopad například na personální obsazení našich staveb. Naši pro jektoví manažeři se připravují na projekt a podílejí se na nabídce. Pokud taje pak ve fi nální fázi odsunuta například na další rok, je nutno přejít k jiné zakázce a později se k této původní vrátit a začít od začátku. Iskl
asř
17
I
EKONOMIKA
Moravskoslezský kraj: Strategie podpoří ekonomický rozvoj Moravskoslezský kraj má jako první v ČR komplexně zpraco vanou strategii přípravy a roz voje podnikatelských nemovi tostí. Ta se stane integrální součástí aktivit kraje na po vzbuzení ekonomického roz voje. Studie byla hrazena z prostředků programu Phare.
Přehled průmyslových zón v Moravskoslezském kraji
ezi konkurenční nevýhody Morav skoslezského kraje paří absence dobře připravené velké strategic ké průmyslové zóny s rozlohou alespoň 100 ha, malá průměrná rozloha nabízených podnikatelských ploch, z pohledu developerů velmi nízké ceny a z hlediska cílových in vestorů i omezený počet odvětvově speciali k slabým stránkám kraje i koordinace mezi zovaných zón. Analýza nabídky obecně uka podporou investic, řízením rozvoje průmy zuje, že problém průmyslových území spočí slových zón a marketingem, špatný image vá jak v kvalitě, tak v množství. Kraj kvůli té regionu a nedostatečná angažovanost kraje to situaci v poslední době prohrál nejednu do přípravy průmyslových zón. soutěž o přímé zahraniční investice s jinými Pro překonání těchto a jiných slabých strá kraji ČR a jinými regiony nových členských nek v oblasti rozvoje podnikatelských nemo zemí EU. Kromě fyzických podmínek patří vitostí a využití regionálních silných stránek
M
Tab. 1: Klíčové rozvojové lokality Moravskoslezského kraje Plochy typu greenfield
Plochy typu brownfield
Podnikatelský park Mošnov
Rozvojová lokalita brownfield ve Studénce
Podnikatelský park Krnov
Rozvojová lokalita brownfield Nad Porubkou
Průmyslová zóna Dolní Lutyně
Rozvojová lokalita brownfield František
Tab. 2: Přehled průmyslových území Moravskoslezského kraje Rozloha ha
Lokalita
Rozšíření ha
1. Průmyslový park Kopřivnice
82
5
2. Karviná - Nové Pole
45
16
Pronajata rezervovaná plocha (bez rozšíření) ha %
K dispozici pro investory ha %
66,5
81
15,5
38
84
7
16 67
19
3. Ostrava - Mošnov
30
110
10
33
20
4. Ostrava - Hrabová
30
35
5
16
25
84
5. Paskov
30
-
0
0
30
100
6. Průmyslový park Třanovice
24
-
13
54
11
46
7. Třinec - Saliny
20
16
13
65
7
35
8. Bolatice - U hřiště
16
4
5
31
11
69
9. Frýdek-Místek - Chlebovice
13
24
3
23
10
77
10. Český Těšín - Pod zelenou
12
-
5
42
7
58
11. Védecko-technologický park Ostrava
10
5
5
50
5
12. Rýmafov
8,5
-
0
0
13. Frýdek-Místek - Lískovec
7
-
3
42
14. Bruntál
5,7
-
0
0
15. Celadná - Pstružl 16. Krnov - Červený Dvůr 17. Rohov Celkem
8,5 4
50 100 58
5,7
100 100
4
6
0
0
4
36
-
18
50
18
50
2
-
0
0
2
100
184,5
49%
190,7
375,2
221
51 %
identifikovala strategie následující priority: mi vytvoření krajského systému řízení pří pravy nemovitostí, ■ nabídka podnikatelských nemovitostí, které jsou okamžitě uplatnitelné na trhu, ■ stimulace poptávky ze strany zahranič ních investorů, ■i povzbuzení poptávky po využití těchto nemovitostí domácími firmami. Strategie identifikovala lokality, které by se měly rozvíjet prioritně, neboť představují vý znamný potenciál přínosu pro zvýšení za městnanosti v kraji a stav jejich připravenos ti je pokročilý nebo alespoň předvídatelně složitý (viz tab. 1). Rozvoj těchto území regio nu přinese vhodný nabídkový mix sestávající z jednoho strategického území, jednoho vý znamného území střední velikosti v blízkosti letiště, úspěšného průmyslového parku mi mo průmyslová centra v Krnově a tří brovvnfieldů (dva jsou v oblastech s vysokou neza městnaností a třetí v blízkosti technické uni verzity a vědecko-technického parku). Celko vá rozloha těchto území je 248 ha ploch typu greenfield a 57 ha ploch typu brownfield. Zkušenosti ukazují, že připravené plochy o podobné rozloze mají potenciál vytvořit až 12 tisíc nových přímých pracovních míst. Na víc každé nové místo vygeneruje v průměru 1,5 nepřímých nových pracovních míst. Strategie přináší i návrhy organizačních struktur a identifikuje finanční zdroje pro re alizaci opatření v krátkodobém i dlouhodo bém horizontu. V kraji bude fungovat part nerství pro rozvoj podnikatelských nemovi tosti. Jeho úkolem bude koordinovat aktivity na uskutečnění strategie a zajistit takovou součinnost mezi institucemi a organizacemi v kraji, aby region působil vůči investorům jednotně a vytvořil si image regionu přátel ského vůči investorům. ■ PETR ADÁMEK společník konzultační firmy Berman Group
ZDROJ: BERMAN GROUP
18
sečlerm
leden 2005
příloha
FOTO: ARCHIV
strukturálnífondy EU
Na podporu aktivit podnikate lů, obcí, měst, krajů, nezisko vých organizací a dalších insti tucí prostřednictvím několika programů by ČR podle odhadů agentury Czechlnvest mohla v budoucích letech získávat až 125 miliard korun ročně. odpora českých subjektů by se měla v letech 2007 - 2013 oproti roku 2004 zvýšit zhruba pětinásobně. Je to vý znamný objem financí. »Jeho vyčerpání bude záviset především na šikovnosti žadatelů ze všech regionů včet ně jihočeského. »Aby získali maximum těch to peněz, musejí totiž předložit kvalitní pro jekty a žádosti do jednotlivých podpůrných programů,« uvedl Daniel Hilbert, ředitel po radenské společnosti Legro plus. »V předpo kladech úspěšnosti nemůžeme bohužel vy cházet ani ze zkušeností v roce 2004.1 když Jihočeši předložili stovky žádostí, doposud je většina z nich v hodnotícím řízení,« dodal. Zájemci o dotace z českých a moravských regionů budou moci v roce 2005 své projekty předkládat do několika programů. Například Pro podnikatele je připraven Operační pro gram Průmysl a podnikání (OPPP). »Prostřednictvím tohoto programu lze žádat o podporu na vybudování vědeckotechnic
P
leden 2005
kých parků, rozvoj a regeneraci průmyslo vých zón, modernizaci nebo výstavbu firem ních školicích zařízení, tvorbu propagačních materiálů, zavádění certifikací a mezinárod ních standardů, zavádění kombinované výro by elektřiny a tepla nebo na obnovu či rekon strukci zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie a řadu dalších aktivit,« uvedla zástupkyně ředitele Úřadu Jihočeské hospo dářské komory Ondřejka Harvalíková. V rám ci OPPP budou k dispozici také bezúročné
a zvýhodněné úvěry pro začínající firmy. »Budeme se snažit, aby podnikatelé byli o mož nostech podpory co nejvíce informováni. Pro své dotazy mohou využívat například bez platnou telefonní linku 800 800 777 nebo emailovou adresu
[email protected]. Řada informací je také na www.mpo.cz,« řek la Ondřejka Harvalíková. Počátkem roku 2005 bude vyhlášeno ještě několik dalších podpůrných programů, ur čených zejména pro obce, města, neziskové organizace a další zájemce. »Začátkem roku začne realizace projektů finančně podpoře ných z programu PHARE CBC - Společného fondu malých projektů i grantových sché mat. Jihočeské instituce získají na tyto pro jekty zhruba 150 miliónů korun. Ve stejném období se očekává vyhlášení Dispozičního fondu, který je součástí programu INTERREG IIIA, a do nějž bude možné předkládat projekty zaměřené na rozvoj česko-rakouského příhraničí,« upřesnila projektová ma nažerka Regionální rozvojové agentury již ních Čech RERA a. s., Bohdana Mrkáčková. Nové grantové programy, určené výhradně Jihočechům, podle ní vyhlásí také Krajský úřad Jihočeského kraje. »Krajský úřad připra vil vyhlášení prvních výzev na předkládání projektů do Společného regionálního ope račního programu. Podpora bude směřovat do rozvoje podnikání, modernizace míst ních komunikací, cestovního ruchu a sociál ní sféry. Projekty budou moci zájemci podá vat pravděpodobně v průběhu ledna,« dopl nila Bohdana Mrkáčková. /sk/
goderní
19
příloha
strukturálnífondy EU
Evropská komise vypisuje i své granty a projekty »Podle informací o vstupech na naše webové stránky i podle zájmu o náš pravidelný Měsíč ník EU aktualit se města, obce a kraje rozhodně o naše infor mace zajímají,« uvedl v našem rozhovoru Ing. Petr Zahrad ník, manažer EU Office, infor mačního a analytického pra coviště České spořitelny.
■■ Evropská komise vypisuje i vlastní granty a finanční projekty. Kde se mohou municipali ty a regiony dozvědět o těchto alternativních zdrojích?
■ O které informace mají municipality a re giony největší zájem?
Jejich zájem se soustřeďuje zejména na tři základní oblasti: 1. Jakým způsobem dosáh nout na některou z mnoha forem finanční pomoci, kterou členství v EU nabízí a jak mo hou své potřeby uvést v soulad s touto na bídkou, 2. Zda legislativa EU nesměřuje měs ta a obce k určitému chování; jinými slovy, města a obce mají zájem vědět, zda jejich konkrétní chování je v souladu a není v roz poru s požadavky legislativy EU, 3. Veřejné zakázky-města a obce mají specifický zájem 0 to, zda jimi vyhlašované veřejné zakázky jsou v souladu s pravidly EU, tj. s náležitost mi a způsobem zveřejnění. Komplexní pře hled informačních služeb včetně řady textů, speciálních analýz, často kladených otázek 1 celou nabídku našeho měsíčního monitorin gu může zájemce nalézt na www.csas.cz/eu. Na těchto stránkách jsou současně i alternativ ní kontaktní spojení na naši kancelář prostřed nictvím e-mailu a telefonu. Specifické otázky se snažíme zodpovídat touto cestou.
»Města a obce mají specifický zájem o to, zda jimi vyhlašované veřejné zakázky jsou v souladu s pravidly EU,« konstatoval Ing. Petr Zahradník. ■■ Odkud čerpáte informace a jak často je ak tualizujete?
Zcela základním informačním zdrojem je oficiální stránka EU: europa.eu.int. Vedle ní je několik privátních serverů, orientovaných na problematiku evropské integrace. Třetím klí čovým zdrojem jsou zprávy tiskových agentur, především Reuters a ČTK. Existují desítky dal ších, pravidelně či méně pravidelně využíva ných zdrojů. Výsledkem tohoto pozorování je náš obraz o EU, který se snažíme šířit pomocí webové stránky a Měsíčníku EU aktualit. Ten to obraz je dotvářen i naší hojnou účastí na řa dě konferencí, seminářů a diskusí k evropské problematice a osobními kontakty s kompe tentními lidmi v prostředí EU.
To je klíčové téma, které jsme se snažili v průběhu podzimu 2004 v rámci našich možností šířit. Pozornost řady potenciálních uchazečů o financování z fondů EU se jedno stranně upírá na strukturální fondy a jejich národní aplikaci v podobě operačních pro gramů. A menší pozornost je věnována pří mým grantům, půjčkám a dalším schéma tům, které vypisují přímo jednotlivá praco viště Evropské komise. O těchto alternativ ních zdrojích mají šanci dozvědět se na strán kách EU europa.eu.int. Vodítko k orientaci je uvedeno i na www.csas.cz/eu. Je tam speciál ní analýza na toto téma s podrobnou instruk táží, jak se v poměrně složité spleti vyznat. Tomuto tématu jsme věnovali pozornost i v zářijovém vydání našeho měsíčníku. Při troše trpělivosti a pozornosti určitě existuje velká šance, jak se v této nabídce orientovat. ■ Využijete příležitost vstoupit do diskuse ke konkrétní náplni finančního rámce pro programovací období 2007 - 2013?
Už se tak stalo. Vedle pravidelné publikační a přednáškové činnosti spolupracujeme s ně kterými českými poslanci Evropského parla mentu a diskutujeme o optimalizaci finanční ho rámce pro příští období. Naše návrhy jsou poměrně zásadní, směřují k většímu zakom ponování skutečných potřeb jak municipál ních, tak podnikatelských uchazečů do obsa hu konkrétních programů. Příkladem návrhu může být snaha předkládat samostatné regio nální operační programy zainteresovanými regiony a vyhnutí se tak koordinační roli ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. IskJ
poslední listopadový den skončila vý zva pro předkládání individuálních projektů pro 2. kolo SROP v Morav skoslezském kraji. Celkem bylo přijato 61 dividuálních projektů předldádaných veřej nými a neziskovými subjekty. Oproti 1. kolu výzvy je to téměř dvojnásobný počet. »Největší zájem byl opět o opatření 4.2.2. Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu, kde bylo předloženo 22 projektů. O jeden projekt méně - 21 projek tů - bylo podáno v opatření 3.1. Infrastruk tura pro rozvoj lidských zdrojů v regio nech,« uvedla Petra Chovanioková ze sekre tariátu Regionální rady Moravskoslezského kraje. Dalších 12 projektů bylo doručeno do opatření 2.2. zaměřeného na rozvoj infor mačních a komunikačních technologií, do opatření 2.1.1., vněmž je možno předkládat projekty například na rekonstrukci silnic II. a III. třídy byly zaevidovány čtyři projekty. Pouze dva projekty se ucházejí o dotace
V
20
moderní obec
z opatření 2.1.2. Rozvoj dopravní obslužnosti, z něhož je možno financovat projekty například na zlepšení dopravních systémů in ve městech či výstavbu dopravních termi nálů. »Hodnocení projektů, které kontrolám vy hoví, bude uzavřeno koncem ledna,« nastí nila další postup Petra Chovanioková s tím, že konečné rozhodnutí se očekává na přelo mu ledna a února. Celkem 45 projektů žadatelů z Olomouc kého kraje usilujících o podporu ze SROP ve druhém kole výzvy zaregistroval v listo padu sekretariát Regionální rady Olomouc kého kraje. Zlínský sekretariát přijal 19 pro jektů. Ve druhém kole se tak sešlo celkem 64 projektů z Olomouckého a Zlínského kraje tvořících dohromady jednotku NUTS II Střední Morava. Podle dosud shromáždě ných informací je to nejvíce v celé ČR, nej blíže Střední Moravě byl Moravskoslezský kraj s 61 projekty.
FOTO: JAN PAVLIČEK
Počet žádostí se ve 2. kole zvýšil
Město Uničov (Olomoucký kraj) předložilo ve druhém kole projekt »internet pro všechny«.
Projekty jsou zaměřeny na rozvoj doprav ní infrastruktury, informačních a komuni kačních technologií a lidských zdrojů. Na konci ledna 2005 se bude konat jednání Re gionální rady regionu NUTS II Střední Mora va, na kterém bude schválen seznam projek tů doporučených k podpisu smlouvy o fi nancování ze SROP. /kž/
leden 2005
Ministerstvo školství vyhlásí první výzvy v lednu inisterstvo školství, mládeže a tělový mil. eur alokovaných pro období 2004-2006. chovy (MŠMT) připravuje vyhlášení Pro opatření 3.1. to je v přepočtu zhruba 2264 prvních výzev pro grantové projekty mil. Kč, přičemž na grantové projekty opatře ní 3.1. bude v tomto období rozděleno při ucházející se o finanční podporu z Evropské ho sociálního fondu (ESF), a to na základě tzv. bližně 1014 mil. Kč. Zbytek prostředků bude Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů použit na uskutečnění národních a systémo (OP REZ), který je základním dokumentem vých projektů vytvořených MŠMT a Pedago ČR pro využívání ESF v období 2004 - 2006. gickým centrem Praha. Mezi grantové projek Výzvy MŠMT budou vyhlášeny v lednu 2005 ty opatření 3.2. bude rozděleno zhruba 755 a žádosti o podporu se budou přijímat po do mil. Kč. Financování obou opatření kryje ESF bu zhruba 2 měsíců (přesněji bude stanoveno ze 75 % a rozpočet MŠMT z 25 %. výzvou). Minimální částka přidělená na projekt či Žádosti, které budou předkládány MŠMT, ní 500 tisíc Kč, maximální 10 mil. Kč, přičemž budou zaměřeny na aktivity definované délka trvání jednotlivého projektu nesmí v Prioritě 3 OP RLZ Rozvoj celoživotního přesáhnout 24 měsíců. Veškeré informace týkající se opatření učení, a to v rámci opatření 3.1. Zkvalitňo vání vzdělávání ve školách a školských zaří 3.1. a 3.2. a výzev k předkládání žádostí zeních a rozvoj podpůrných systémů ve o finanční podporu z ESF naleznete na vzdělávání (viz rámeček) a 3.2. Podpora ter www.msmt.cz v části Evropský sociální ciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje (viz fond, případně na www.esfcr.cz a v celoná rámeček). rodním a regionálním tisku. Konkrétní do Na obě opatření je vyčleněna zhruba třetina tazy je pak možné zasílat na e-mail: všech finančních prostředků OP RLZ, tj. 97,4
[email protected]. Iskl
M
Grantové schéma pro opatření 3.1. Podporovány budou žádosti, které budou naplňovat následující cíle a jejich aktivity: 1. Zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ■ Tvorba a realizace programů integrace znevýhodněných žáků do systému vzdělávání ■ Tvorba a realizace programu zkvalitňování vzdělávání v zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy ■ Organizování činností zaměřených na vzdělávací a výchovné potřeby v daném místě (programy multikulturní spolupráce, využití školy jako společenského centra, jazykové a další kursy) 2. Rozvoj dalšího vzdělávání učitelů a pracovníků ve školství ■ Tvorba a realizace programů dalšího vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků, poradenských a dalších odborných pracovníků ve školství 3. Rozvoj vzdělávání na Sš a VOŠ ■ Tvorba a realizace programů zkvalitňování vzdělávacích příležitostí na SŠ a VOŠ (s důrazem na odbornou praxi) ■ Tvorba a realizace vzdělávacích programů pro zájemce o další vzdělávání realizované na SŠ a VOŠ 4. Modernizace školních vzdělávacích programů - rozvoj klíčových kompetencí ■i Tvorba a realizace školních vzdělávacích programů včetně diferenciace a individualizace vzdělávání Žadateli o podporu mohou být školy a školská zařízení (od 2. st. ZŠ), obce, města, svazky měst a obcí, kraje, ne ziskové organizace, občanská sdružení apod.
Grantové schéma pro opatření 3.2. Podporovány budou žádosti, které budou naplňovat následující cíle a jejich aktivity: 1. Zkvalitňování vzdělávání na vysokých školách ■ Prohloubení vnitřní diferenciace a zejména kvalitativního rozvoje bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, modulové uspořádání studijních programů (včetně kreditového systému) ■ Spolupráce škol s odbornými pracovišti a s organizacemi zaměstnavatelů (při přípravě a realizaci studijních programů) 2. Rozvoj učitelských studijních programů ■ Zkvalitnění a realizace studijních programů učitelů počátečního i dalšího vzdělávání ■ Zkvalitnění a realizace programů pedagogické způsobilosti pro absolventy vysokoškolských programů nepedagogického zaměření 3. Rozvoj dalšího vzdělávání na vysokých školách ■ Zkvalitnění a realizace rozšířené nabídky dalšího vzdělávání na vysokých školách 4. Rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje ■i Tvorba a realizace programů dalšího vzdělávání pracovníků z oblasti výzkumu a vývoje Žadateli o podporu mohou být vysoké školy, asociace zaměstnavatelů a odborná pracoviště, výzkumné a vývojové instituce.
leden 2005
Nejčastějšími žadateli jsou městské části íky speciálnímu programu může i úze mí hl. města ČR čerpat finanční zdro je EU. Je to Jednotný programový do kument pro Prahu Cíl 2 (JPD 2), který je ur čen pro vybrané území Prahy. Všechny aktivity programu přesně specifi kuje Programový dokument JPD 2 a Progra mový dodatek JPD 2. Důležitá je také Příruč ka pro žadatele z programu JPD 2. V rámci JPD 2 by mělo být poskytnuto ze strukturálních fondů (Evropského fondu re gionálního rozvoje) více než 71 mil. eur za období 2004 - 2006. Tyto prostředky je třeba ještě vidět v kontextu kofinancování ze stra ny státního rozpočtu, rozpočtu hlavního města Prahy, vybraných městských částí a některých státních fondů. Celková suma vynaložená na realizaci projektů tak dosa huje více než 142 mil. eur. Samotná mini mální a maximální výše podpory se liší u jednotlivých opatření a dílčích opatření v rámci JPD 2 v závislosti na typu žadatele a projektu. Regionální rada regionu soudržnosti Pra ha vyhlásila 1. výzvu k předkládání projektů 17. září 2004, konečný termín pro přijímaní žádostí byl 18. října 2004. V rámci 1. kola vý zvy bylo přijato 25 projektů. Nejvíce jich by lo podáno v opatřeních 1.3. Veřejná infra struktura zlepšující kvalitu života zejména na sídlištích (9 projektů) a v opatření 2.3. Rozvoj strategických služeb na podporu in formační společnosti v Praze (8 projektů). Nejčastějšími žadateli jsou městské části, které podaly 11 projektů (44 %). Celkové finanční požadavky za všechny přijaté projekty na evropské a národní veřej né finanční prostředky činily 13 983 210 eur. Z toho 50 %, tj. 6 741 605 eur předkladatelé požadují ze zdrojů Společenství a stejnou su mu z veřejných zdrojů CR. Uvedené finanční požadavky představují 10 % z celkové alokace prostředků vyčleněných pro program JPD 2 na programovací období 2004 - 2006. Pro jekty k financování doporučila Regionální ra da regionu soudržnosti Praha na svém zase dání 16. prosince 2004. Další informace k postupu získání fi nančních prostředků z programu JPD 2 je možné získat na adrese
[email protected]. Iskl
D
moderní obec
21
j
příloha
strukturální fondy EU
Další výzvy se plánují na první polovinu roku Jedním ze stěžejních úkolů Ří dícího orgánu Rámce podpory Společenství, který řídí a koor dinuje největší skupinu pro gramů pro fondy EU, je pravi delné sledování a vyhodnoco vání aktuálního stavu realiza ce jednotlivých programů. Ná sledující údaje reflektují situa ci k 30. říjnu 2004. '>#’ íjnový postup implementace navazoval
R
na první kolo výzev konečným příjem cům. Přestože probíhaly některé výzvy k předkládání projektů, celkově se v říjnu po čet registrovaných žádostí výrazně nezvýšil žádosti přijaté do 30. září tvoří 92 % všech žá dostí registrovaných k 31. říjnu a finanční ná roky v nich obsažené zhruba 86 %. Přibylo jen zhruba 8 % nových žádostí reprezentujících 14 % dosud vznesených finančních nároků. Z hlediska procedurálního je zřejmé, že řídící orgány y říjnu zpracovávaly již přijaté žádos ti, aby mohly být následně vybrány a realizo vány projekty. Další výzvy se plánují na pře lom roku, resp. první polovinu roku 2005.
NEROVNOMĚRNOST V ABSORPČNÍ KAPACITĚ V případech Společného regionálního operač ního programu (SROP) a OP Průmysl a podni kání (OPPP) probíhala příprava smluv s koneč nými příjemci, po jejichž podpisu budou pro jekty zahájeny. U programů podpory opatření 2.1. v OPPP Start a Kredit byly již uzavřeny smlouvy pokrývající 52 %, resp. 92 % alokace pro rok 2004. V případě OP Infrastruktura (OPI) a OP Rozvoj venkova a multifunkční zeměděl ství řídící (OP RVMZ) orgány vydávaly rozhod nutí o podmínkách financování projektů a příspěvku ze strukturálních fondů (u OPI se týkalo 74 žádostí, u OP RVMZ 186 žádostí). Ža datelé tyto podmínky v průběhu října a listo padu přebírali, čímž se pro ně staly závaznými. Problémem zůstává nerovnoměrnost v ab sorpční kapacitě jednotlivých opatření. Na svědčují tomu jak počty podaných žádostí, tak finanční nároky obsažené v těchto žádo stech. Zatímco u některých opatření je jejich
Česká republika 2004>06 povahou dáno, že o pomoc se uchází malé množství velkých projektů a je tím naplněn specifický cíl těchto opatření, u jiných se ne rovnoměrnost projevila extrémně velkým zá jmem o jeden druh pomoci (např. program Rozvoj v rámci OPPP či podopatření investi ce do zemědělského majetku v rámci OP RVMZ). Přitom relativně malý zájem provází některá další opatření. Do dalších fází pro jektového cyklu postupují zatím převážně projekty, které nejsou příliš náročné. Kom plexnější projekty vzhledem k složitosti je jich přípravy a administrace vyžadují delší období, což také vysvětluje dosud malý po čet žádostí u některých opatření.
JEDNOTLIVÉ PROGRAMY ■ SROP: V říjnu bylo vyhlášeno již 2. kolo výzvy k předkládání projektů, týkající se čtyř opatření. Toto kolo bylo uzavřeno 30. listo padu, počet podaných žádostí dosáhl 236. Zároveň se uskutečnilo hodnocení předlože ných grantových schémat a jejich schvalová ní. V říjnu a listopadu 2004 probíhala také příprava smluv s konečnými příjemci u těch opatření, kde byly již vybrány projekty k rea lizaci v rámci předchozí výzvy. Předpokláda ným termínem uzavírání prvních smluv s ža dateli byl prosinec 2004. ■ OP Průmysl a podnikání: Pro OPPP tr vá kontinuální výzva k předkládání projektů (s výjimkou programu podpory Rozvoj, kde byl příjem žádostí pozastaven). Schvalování projektů probíhá průběžně od srpna, u ně kterých programů podpory byly projekty schvalovány v říjnu. Pomaleji nabíhá čerpá ní projektů, které jsou zaměřené na snižová ní energetické náročnosti nebo na rozvoj in frastruktury pro rozvoj lidských zdrojů. V pří padě úvěrových programů podpory (Start, Kredit) již byly uzavírány smlouvy s žadateli
Stav realizace programů v oblastech Cíle 1 (RPS) Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
Počet žádosti
Finance (mil. Kč)
Projekty
1277
171,0*
186
Společný regionální operační program
414
9818,9*
147
Průmysl a podnikání
881
3619,7
113
Infrastruktura
182
12,4
74
2754
13622,0
520
Celkem
Pozn.: * Finance nezahrnují všechny registrované žádosti. Tabulka neobsahuje údaje za OP RLZ, ve kterém byly doposud schváleny dva systémové projekty konečného příjemce MSMT a dvě grantová schémata konečných příjemců MPSV a M2P.
Rámec podpory Společenství a uskutečnily se první platby konečným pří jemcům. ■i OP Infrastruktura: Další kola jsou plá nována na přelom roků 2004/2005, s výjimkou opatření 3.2. Zlepšování infrastruktury ve vod ním hospodářství (výzva je plánovaná na dru hou polovinu roku 2005). Státní fond životní ho prostředí podané žádosti v rámci Priority 3 během září odborně posoudil z formálního i obsahového hlediska a již v polovině října ří dící orgán rozhodl o poskytnutí finanční pod pory. Schválení žádostí podaných v rámci Pri ority 1 a 2 se předpokládalo v prosinci 2004. ■ OP Rozvoj venkova a multifunkční ze mědělství: Řídící orgán již vydal rozhodnutí o financování 186 žádostí v podopatření 1.1.1. investiční záměr e) zemědělská techni ka, což představovalo zhruba 171 mil. Kč z prostředků EU. Žadatelé přebírali v říjnu a listopadu podmínky, v nichž jsou podrob ně specifikovány požadavky na výstupy pro jektu. První platby z OP Zemědělství proběh ly v prosinci 2004. ■ OP Rozvoj lidských zdrojů: Výzvy k předkládání grantových schémat byly do konce října vyhlášeny pro opatření 1.1., 1.2., část opatření 2.1., dále 2.2., 3.1., 3.2., 3.3. a 4.1. Dvě z těchto schémat jsou administro vána prostřednictvím ministerstva školství, které je zprostředkujícím subjektem, smě rem k tomuto subjektu také již proběhly předfinancující platby. Výzva pro systémové projekty v opatření 3.1. byla vyhlášena bez časového omezení, jde o specifický druh projektů (projekty mezi sebou nesoutěží a neprobíhá ani jednání výběrové komise). Grantové schéma pro opatření 2.1. bylo schváleno 29. 10. 2004, které předložil jeho konečný příjemce, odbor sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Grantové schéma pro opatření 4.2. - Síť environmentálních informačních a pora denských center - bylo schváleno 11. 10. 2004, které předložil konečný příjemce, tj. Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Výz va k předkládání grantových projektů pro to to grantové schéma byla následně vyhlášena 26. 11.2004. Podrobné informace naleznete na adrese www.strukturalni-fondy.cz, či na webových stránkách příslušných ministerstev. ■
Připravil Odbor Rámce podpory Společen ství Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ZDROJ: MMR CR
22
módilerm obec
leden 2005
strukturálnífondy EU
příloha
SROP: Nejen úspěšné projekty, ale i některé chyby Hlavním cílem programu Společného regionálního operačního programu (SROP) je přispět k dosažení trvalého hospodářské ho růstu a ke zvyšování kvality života obyvatel regionů. Příjemci dotací z programu SROP jsou kraje, obce, mikroregiony (resp. svazky obcí), ale také neziskové organizace apod. kušenosti z prvního kola výzvy SROP hovoří jasně: Výzva k předložení projek tů pro čerpání peněz ze strukturálních fondů EU se setkala s mimořádným zájmem. Za celou ČR předloženo 322 regionálních projektů (pozn. redakce - podrobnosti viz Moderní obec č. 10/2004, str. 32). Podívejme se, jaký podíl na nich mají žadatelé z někte rých krajů.
Z
KRÁLOVÉHRADECKÝ A PARDUBICKÝ KRAJ V NUTS II Severovýchod bylo pro 1. kolo vý zvy SROP přijato celkem 77 individuálních projektů. Za Pardubický kraj to bylo 25 indi viduálních projektů a pět grantových sché mat. Z důvodu formálních nedostatků ne prošlo kontrolou 8 individuálních projektů. Za Královéhradecký kraj bylo přijato v 1. kole 21 projektů a 4 grantová schéma ta, přičemž tři projekty byly vyřazeny pro formální nedostatky. Mezi nejlépe zpraco vané návrhy se zařadil například projekt na rozvoj kapacit na úseku dalšího celoživot ního vzdělávání, jak ho zajišťuje Univerzita Hradec Králové. Z maxima možných bodů získal 93,06 %. Ke schváleným projektům patřily i ty, které podaly obce Skuhrov nad Bělou, Čestice, Koberovy a několik dalších. Mohlo by jich však být více, kdyby se před kladatelé vyvarovali určitých chyb a nedo statků. Z nejčastějších prohřešků formálních ná ležitostí je třeba upozornit hlavně na:
■■ chybějící relevantní přílohy; ■ nevyjasněné majetkové vztahy (u budov a pozemků, které nejsou v majetku žadatele, je nutné doložit kromě výpisu z katastru ne movitostí také nájemní smlouvu na dobu ur čitou a souhlas vlastníka s realizací projektu); ■ chybějící doklad o posouzení vlivu na životní prostředí (povinná příloha). Tyto i další nedostatky (například nesou lad údajů mezi předloženými dokumenty; ve špatném formátu odeslaná elektronická žá dost apod.) mohou být zčásti vyvolány složi tostí a určitou nepřehledností předpisů EU. Proto se také starostové obcí na nedávném setkání v Pardubicích dožadovali toho, aby bylo založeno centrální středisko, které by pomáhalo žadatelům se zpracováním pro jektů. V jeho činnosti viděli jednu ze záruk, že by se v příštím období mohl počet přija tých projektů podstatně zvýšit. Vzhledem k tomu, že již v některých krajích byla vyhlášena 2. kola výzvy programu SROP je však již nyní nutno dát jistá ponaučení, která by pomohla novým či staronovým ža datelům. Předně je možnost využít nabídky konzultovat zamýšlený projekt na přísluš ném sekretariátu regionální rady nebo přímo na Ministerstvu pro místní rozvoj a předem si tak ověřit, nakolik svým obsahem odpovídá zaměření a pravidlům programu. Hned při prvních úvahách je také zapotřebí se zcela re álně zamyslet nad vlastními schopnostmi a možnostmi, a to nejen v oblasti personální a organizační, ale především finanční.
Integrační centrum Bělá Obec Skuhrov nad Bělou (1039 obyvatel) získá na projekt Integrační centrum Bělá více než 7 mil. Kč ze Společ ného regionálního operačního programu v rámci opatření rozvoj lidských zdrojů. Projekt zpracovala Regionální roz vojová agentura Euroregionu Glacensis. Celkové náklady na Integrační centrum Bělá se předpokládají ve výši oko lo 10 mil. Kč, také obec se na jeho realizaci bude podílet několika milióny. Se stavbou by se mělo začít letos na ja ře, termín ukončení je v polovině roku 2006. Integrač ní centrum, které vznikne v prvním poschodí rozestavě ného a dlouhodobě nevyužitého objektu uprostřed ob ce, bude mít společenský sál, internetovou kavárnu, azy lové byty pro matky s dětmi a domovinku pro seniory. •Dostavba objektu je rozdělena na dva projekty - kro mě Integračního centra v 1. patře bude v přízemí turis tické centrum s restaurací, informační kanceláří, půjčov nou sportovního vybavení a dalšími službami pro turisty. Tento náš projekt přihlásíme znovu i do 2. kola,« uved la Kateřina Holmová, projektová manažerka regionální
V prvním poschodí rozestavěného objektu
rozvojové agentury.
vznikne Integrační centrum Bělá.
leden 2005
/jk/
Předkladatelé musí mít totiž stále na zřete li, že dotace z rozpočtu EU bude poskytnuta zpětně až po zaplacení všech nákladů projek tu. Poslední - nikoli však neméně důležitá - je podmínka povinné udržitelnosti projektu dé le než pět let od podpisu smlouvy o financo vání. Na tento fakt se někdy také zapomíná. Pozitivní je skutečnost, že si představitelé obcí uvědomují složitost dané problematiky a snaží se překonat někdy i přehnaný strach z jejího legislativního rámce. Zároveň je třeba ocenit, že narůstá povědomí o nezbytné fi nanční spoluúčasti na předkládaných projek tech. Tím se vytvářejí podmínky k tomu, aby byly využity možnosti, které se před obcemi otevírají.
ZLÍNSKÝ KRAJ První kolo výzvy ve Zlínském kraji už je mož né hodnotit jako úspěšné. Na sekretariát Re gionální rady NUTS II Střední Morava bylo doručeno 20 projektů, z nichž regionální rada
Největší podpořenou investici ve Zlínském kraji byl nákup nízkopodlažních autobusů.
doporučila šest - dva z oblasti dopravní obslužnosti, tři z oblasti lidských zdrojů a jeden z oblasti cestovního ruchu. Pro další výzvy zbylo z fondů EU do budoucna na internetizaci 88 mil. Kč, na infrastrukturu pro rozvoj lid ských zdrojů 172 mil. Kč a na cestovní ruch 45 mil. Kč. Uvedené částky jsou pro celý NUTS II Střední Morava (Zlínský kraj a Olomoucký kraj). Na dopravní obslužnost už nejsou žád né prostředky, protože finanční alokace na období 2004 - 2006 byla pro tuto oblast vyčer pána. Nejúspěšnější projekty jsou moderniza ce a rozvoj MHD ve Zlíně a Otrokovicích (do tace z EU 60 mil. Kč), rozvoj bezbariérové MHD v Kroměříži (22 mil. Kč) a Centrum mo delových ekologických projektů pro venkov v Hostětíně na Vsetínsku (13 mil. Kč). Úspěš né jsou i další projekty - Dětské bezbariérové centrum Březiny (10 mil. Kč), vybudování prostor pro Masarykovu veřejnou knihovnu jako instituci komunitních aktivit a celoživot ního vzdělávání ve Vsetíně (10 mil. Kč) a Rela xační a turistické centrum Hornolidečska (11,5 mil. Kč). U všech je možné ocenit dob-1
moderní obec
23
[
příloha
strukturálnífondy EU
rou přípravu, správný přístup ke zpracování podkladů a hlavně vynikající nápady odráže jící oprávněné potřeby. Ne všechny obce a neziskové organizace se dokázaly se svými žádostmi vypořádat. Nej častěji chybovaly ve formálních záležitos tech. Mnozí opomenuli přiložit nějakou po vinnou přílohu, jiní nedoložili podrobný a přehledný rozpočet projektu. Častým ne dostatkem byly nevyjasněné majetkoprávní vztahy apod. V projektech se rovněž vyskyto valy rozporuplné údaje. Jiné údaje žadatelé uváděli v samotné žádosti, jiné v jejích přílo hách žádosti. Velkým problémem byla také finanční a ekonomická analýza, kde bylo hodně nepřesností ve výpočtech či dokonce úplně chyběly některé požadované údaje. První kolo prokázalo, že ke každé žádosti je nutné přistupovat individuálně. Jiné pro středky vyčlenil na projekty kraj, jiné stát a určitou část musí poskytnout žadatel ze svých zdrojů. Pro každé opatření programu
a pro každý typ žadatele, ať už jde o obec, ne ziskovou organizaci, organizaci zřízenou ob cí, krajem nebo kraj samotný, se tyto pod mínky liší. Tabulku s uvedeným přehledem najdou žadatelé v tzv. příručce pro žadatele na www.nuts2strednimorava.cz nebo na www.strukturalni-fondy.cz. Obecně lze říct, že z EU žadatel obdrží ma ximálně 75 % z uznatelných nákladů na pro jekt internetizace a infrastrukturu cestovní ho ruchu a maximálně 80 % na projekt v ob lasti rozvoje lidských zdrojů. Do konce listopadu měli zájemci o čerpá ní evropských peněz možnost žádat o dotace ze SROP už podruhé. Šance byly opět rovné pro všechny. Pro obce stejně jako pro nezis kové organizace a další veřejné subjekty. Podporu v 2. kole má především výstavba a oprava budov, v nichž se mohou pořádat rekvalifikační školení pro nezaměstnané či různé programy pro handicapované či jinak společensky ohrožené skupiny lidí. O finanč
FOTO: AL2BÉTA SKARPICHOVA
}
ní příspěvky se mohou ucházet i obce a ne ziskové organizace, které mají zájem o vý stavbu infrastruktury na podporu celoživot ního vzdělávání. Další významně podporo vanou oblastí je internetizace. Z celkového objemu 106 mil. korun bylo v 1. kole vyčer páno pro zavádění internetu a zřizování míst, která jej zpřístupní, pouze 18 miliónů korun. Druhé kolo nebylo tentokrát vyhláše no pro oblast cestovního ruchu, protože již byla v této oblasti vyčerpána velká část fi nanční alokace, a předpokládá se vyhlášení letos v únoru. Zajímalo nás, zda jsou oproti prvnímu ko lu nějaké změny. »Těm jsme se snažili přede jít, aby žadatelé, kteří se obávali podat pro jekt v 1. kole a raději vyčkávali, nemuseli ten tokrát své projekty pracně předělávat,« vy světlila Ing. Lenka Hnilová, vedoucí odděle ní sekretariátu Regionální rady NUTS II Střední Morava Krajského úřadu Zlínského kraje. »Nicméně k drobným změnám došlo, ale s těmi jsme se snažili žadatele seznámit. Například už nemuseli dokládat některé pří lohy, které od nich byly požadovány v první výzvě,« upřesnila. Podrobnosti se zájemci dozví na sekretariátu Regionální rady NUTS II Střední Morava. ■ MILOŠ CHARBUSKÝ JAN STEJSKAL ALŽBĚTA ŠKARPICHOVÁ
módi loderní obec
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 960 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
KÓD:
Způsob platby:
1017
NÁZEV ORGANIZACE: PŘÍJMENÍ:
1
)(
PLATEBNÍ KARTA
Q
SLOŽENKA
FAKTURA
O
( )(
11
11
11
11
l(
)(
11
II
l(
](
li
)(
)(
)(
I
SIPO
spo|. í.
11 II
)(
11
II
11
lí
1(
II
II
li
1(
)(
)(
11
)(
1
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplněni čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat
Adresa objednavatele:
jméno:
O
Q
□□□□□OCOCG COCDOOCZO : uua.tPz OODOOOOOOOOODOCDOOO Ú obec □oaooacnooa ooocn *□□□□□□DO □ooooooaaoonoooooo d* oDooooooonmoo daje pro fakturaci
profese:
cúctu: OODOOOOODCOCO OOOCDDOroOOOOO
ADRESA PRO DORUČOVANÍ: (Je-ll shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat) NÁZEV ORGANIZACE: PfilJMENl: JMÉNO:
(
lí
1 11 11 )[
11 II
II )[
II lí
)( II
11 II
lí ii
lí~)( lí
li )(
obec
ooooooococio
Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet - http://www.economia.cz a e-mail:
[email protected]
24
11
11 )(
)( )(
i[ )(
11 lí
1 1
□□□□□□□OCIO Tm* DOOODOO OOOOCDODOOOOOOOOOOO
ulice.c.p,
&
)(
)(
moderní obec
^ □□□□□
Vyplijte kontakt: ( TELEFON:
j
E-MAIL RAZlTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpra covávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb.. o ochraně osobních údajů, ve zněni pozdějších předpisů, společnosti ECONOMIA a s. se sídlem Praha 7,170 55. Dobrovského 25. jako správcem, k nabízeni výrobků a služeb správce, k průzku mu trhu, analýz, organizováni dalších akd. zasíláni informad prostřednictvim SMS zpráv, emailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Soiilasím se zasíláním ob chodních sděleni elektronickou poštou ANO D NE D
leden 2005
MANAGEMENT
Spolupráce přidá venkovu na dotacích Za »pokus o pilotní projekt«, který by vedl k přímější spolupráci uskupení především menších obcí s ministerstvy, zejména s Mi nisterstvem pro místní rozvoj, označuje Mgr. Jiří Markl Infor mační centrum venkovských regionů, které bylo loni v říjnu otevřeno na pražském Staroměstském náměstí číslo 6. rajské struktury nepochybně už fun »Vůbec nechceme obcházet kraje a jejich gují a nejen ze zákona mají nezastupi orgány* zdůrazňuje Jiří Markl. »Vždyť naši telnou roli, říká tento manažer stojící partneři, jako obecně prospěšná společnost v čele informačního centra. »Jenže ne vždy Srdce Čech či zájmová sdružení právnických mohou vystihnout a také pomoci řešit kte osob Přemyslovské střední Čechy, Vladař ne roukoliv, byť zdánlivě méně významnou po bo svazek obcí Integro, se ustavili zejména třebu každého mikroregionu na svém úze proto, aby vytvořili zázemí pro činnost Míst mí.* ních akčních skupin v rámci programů LEADER+ a LEADER ČR a s kraji sami úzce TURISTIKA, CESTOVNÍ RUCH... spolupracují. Ostatně i informační centrum Obecným cílem projektu informačního má ve svém zadání pomoc aktivitám, které centra přitom je, jak stojí v jeho charakteris by se opíraly o vícezdrojové financování, tak tice, »podpora rozvoje venkovských regionů že i z tohoto pohledu budou pro nás kraje vý prostřednictvím rozmachu cestovního ru znamnými partnery.* chu a venkovské turistiky a s tím související rozvoj regionální zaměstnanosti ve službách cestovního ruchu a zkvalitnění jeho infra struktury*. Specifickými cíli pak jsou: zvýše ní počtu příjezdů turistů do venkovských oblastí a prodloužení délky jejich pobytu; propagace místních a regionálních akcí a atraktivit; partnerská spolupráce uvnitř venkovských regionů a mezi regiony navzá jem. Činnost centra tedy nelze spojovat pouze s prezentacemi jednotlivých regionů, jichž ve svých skromných prostorách od zahájení své činnosti uspořádalo už několik pro Pra žany i návštěvníky metropole. Ovšem tyto prezentace mají jeden společný podtext: Při vábit do představovaných regionů více turis OSUD CHEBSKÉ STEZKY tů. Jim je informační centrum připraveno HODNĚ NAPOVÍ nabízet ubytování, zajistit individuální plány Své představy o koordinaci spolupráce mezi návštěv a pobytů, nabídky služeb apod. Stá regiony Jiří Markl dokládá na chystaném le více nadějí v centru upínají i na další mož projektu s pracovním názvem Chebská stez né druhy návštěvníků - například v rámci fi ka. Srdce Čech, Přemyslovské střední Čechy remních výletů, na účastníky kongresové tu a Vladař by rády navázaly na proslulost ně ristiky, na manželky obchodníků a manaže kdejší zemské stezky táhnoucí se od hranic rů, kteří přijeli služebně do Prahy a potřebu Českého království s Německem přes Cheb jí pro svou partnerku zajistit zajímavý pro až do Prahy. Hodlají se zasadit o to, aby ko gram apod. lem tohoto koridoru vznikla kvalitní infra Informační centrum s působností po ce struktura pro turisty, sjednotila se i její pro lém území republiky podle Jiřího Markla je pagace v tuzemsku a zahraničí a společně se však hlavně určitým převodním mechanis připravily různé místní aktivity a akce cíleně mem, jak možnosti a pomoc, které nabíze určené pro jednotlivé specifické skupiny ná jí ministerstva i další ústřední instituce, vštěvníků. dostat zejména k těm venkovským oblas Informační centrum už nyní zjišťuje po tem, které mají turistům a dalším návštěv třeby, představy a zájem místních podnika níkům co nabídnout. Ale zatím tento svůj telů podél stezky, připravuje vzdělávací pro potenciál z nejrůznějších důvodů zcela ne jekty pro starosty a další představitele míst naplnily. ních samospráv, podnikatele i zástupce ne Centrum se přitom může opírat o partne ziskových organizací. ry projektu, jimiž jsou jak některá zájmová »0 využívání finanční podpory ze struktu sdružení právnických osob a obecně pro rálních fondů Evropské unie i národních spěšné společnosti - vesměs zastupující ob zdrojů se sice hodně hovoří, ale přijedete-li ce, místní podnikatele a neziskové organiza do některé z menších obcí, často se ukáže, že ce, tak Ministerstvo pro místní rozvoj, Spolek starosta si s těmito možnostmi neví rady ne pro obnovu venkova ČR a Česká asociace bo se děsí nutné administrativy, která je s ni rozvojových agentur. mi spojena,* poznamenává Jiří Markl. »Počí-
K
Od roku 2007 bude ur čitě stále více záležet na spolupráci obcí, podni katelů a neziskového sektoru jako podmínce přidělování dotací ven kovu.
leden 2005
Mgr. Jiří Markl je manažerem Informačního centra venkovských regionů od loňského října.
tám s tím, že s pomocí regionálních rozvojo vých agentur v každém území, které obslu hují, bude mít naše informační centrum síť regionálních koordinátorů, kteří by podle místních potřeb pomáhali tamním venkov ským regionům. Někde by šlo kupříkladu 0 podporu a rozvoj destinačního manage mentu, jinde dejme tomu o pomoc obcím a podnikatelům při vytváření vhodných pro duktů cestovního ruchu a v dalším regionu třeba o poradenství u rozvojových programů s možností dotace z národních či evropských zdrojů. Myslím si, že za konzultacemi a vzdě láváním by se nemělo jezdit pouze do Prahy či dalších velkých měst. Ale že by v tomto směru měla být slušná nabídka poskytována 1 ve venkovských oblastech, a to nejen pro starosty a další členy obecních zastupitel stev, nýbrž i pro místní podnikatele.* OD ROKU 2007 PŮJDE O VÍC PENĚZ
Informační centrum (tel. 224 861 476,
[email protected]) je otevřené spolupráci s dal šími venkovskými regiony v republice. Jiří Markl by rád již od počátku letošního roku jeho činnost zastřešil obecně prospěšnou společností, která by vznikla výhradně k to muto účelu a navázala na první úspěšné kroky tohoto zařízení. »Jsem přesvědčen o tom, že v příštím programovacím období Evropské unie nebude segment zemědělství podporován jen s ohledem na agrární pro dukci, místo a podnebí, ale zvýší se důraz na podporu utváření a údržby krajiny a celko vého rozvoje venkova,* uvažuje Jiří Markl. »Z toho mně vychází, že pak bude určitě stále více záležet na spolupráci obcí, pod nikatelů a neziskového sektoru jako pod mínce přidělování dotací venkovu. Jestliže nyní pro programy LEADER+ a LEADER ČR jsou v naší zemi k dispozici jen desítky mi liónů korun, pro iniciativy podobného dru hu to budou od roku 2007 určitě částky řá dově vyšší. Byl bych rád, pokud by naše in formační centrum pomohlo na venkově tu to spolupráci vytvářet.* ■ IVAN RYŠAVÝ
moderní obec
25
I
MANAGENENT
Hejtmani se už ujali svých funkcí Snižování nezaměstnanosti, kvalitnější dopravní infrastruktura, fungující a ekonomicky stabilizované krajské nemocnice, stejně jako pozornost rozvoji školství. Takové jsou priority snad všech hejtmanů, jež na sklonku loňského roku zvolila ustavující zase dání zastupitelstev krajů. ezi všemi třinácti hejtmany, kteří byli kávalo, neboť byl po koaličních jednáních zvoleni po loňských listopadových KDU-ČSL a ODS na tento post jediným kandi volbách do zastupitelstev krajů, se dátem, o němž ustavující zasedání zastupitel poněkud symbolicky jako poslední ujal stva svéJihomoravského kraje hlasovalo. Ve většině ostatních krajů ani nečekali do funkce »prvního muže« Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek. Teprve až on jako jedi 10. prosince, do kdy bylo možné podat pří ný člen jiné politické strany (KDU-ČSL) padný protest proti volbám do zastupitelstev 16. prosince 2004 ukončil dosavadní vítězné krajů, a zpochybnit tak i volbu nových hejt tažení ODS na posty hejtmanů. Dlužno však manů. Už 30. listopadu 2004 byl jako první dodat, že zvolení tohoto krajského volebního opětovně zvolen hejtmanem Plzeňského kra lídra lidovců a dosavadního hejtmana se oče je MUDr. Petr Zimmermann. Nejvýraznější
M
vítězství ve volbách do zastupitelstev krajů slavila ODS ve Středočeském kraji, kde ji pod pořilo 44,65 % voličů, kteří se dostavili do vo lebních místností (volební účast 30,73%). V krajích, kde zvítězila, relativně nejnižší pro cento odevzdaných volebních lístků získala ODS ve Zlínském kraji (30,08 %). Ale i tam při celkové volební účasti 30,63 % s přehledem porazila druhou KDU-ČSL, pro niž se ve vo lebních místnostech vyslovilo 21,32 % voličů. Ještě méně hlasů (25,80 %) obdržela ODS v Ji homoravském kraji. Nicméně ji může těšit, že v tradiční baště lidovců skončila těsně druhá za KDU-ČSL. Ta tam při celkové volební účas ti 29,71 % dostala 26,18 % hlasů. V české metropoli, jejíž primátor MUDr. Pavel Bém má rovněž status hejtmana kraje, se volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy - a tu díž i volba primátora, uskuteční napřesrok.
RNDr. Jan Zahradník
Ing. Stanislav Juránek
JUDr. Josef Pavel
hejtman Jihočeského kraje
hejtman Jihomoravského kraje
hejtman Karlovarského kraje
Původně středoškol ský učitel matematiky obhájil post hejtmana a svoji pozornost střednímu školství zdůvodňuje tím, že je ho optimalizací je tře ba v kraji zajistit ucele nou nabídku vzdělává ní. Pro urychlení vý stavby dálnice D3 by RNDr. Jan Zahradník (ODS, 56 let) nevyloučil vstup soukromého kapitálu do jejího financování. Při transfor maci nemocnic chce vyjít ze zkušeností z přeměny Nemocnice České Budějovice na a. s. plně vlastněnou krajem.
Důležitým úkolem bu de podle »staronového« hejtmana Ing. Sta nislava Juránka (KDUČSL, 49 let) získat z EU peníze na řešení neza městnanosti v kraji. Hodně si přitom slibu je od rozvoje letiště v Brně-Tuřanech. Ně kdejší dělník, mistr, stavbyvedoucí, ale ta ké okresní tajemník KDU-ČSL a starosta Brna-Židenic se chce rovněž zasadit o rovno právné postavení krajských nemocnic vůči fakultním a o to, aby vzdělanost v kraji byla vyšší, než činí průměr ČR.
JUDr. Josef Pavel (ODS, 53 let) zůstává v čele kraje a chce po kračovat ve všem po zitivním, co tam bylo už dříve nastartová no. »Za nejdůležitější považuji rozvoj zdra votnictví, školství, opravy silnic a rekul tivace území po hně douhelné těžbě. Dál budeme podporovat cestovní ruch a lázeň ství, které jsou naší tradiční, i mezinárodní vizitkou,« říká bývalý primátor Karlových Varů a mj. také někdejší generální ředitel Grandhotelu Pupp.
RNDr. Miloš Vystrčil
Ing. Pavel Bradík
Petr Skokan
hejtman Kraje Vysočina
hejtman Královéhradeckého kraje
hejtman Libereckého kraje
»Naší prioritou zůstá vá podpora vzdělává ní, zejména vysokého školství, zlepšování dopravní infrastruktu ry a ekonomické upev ňování nemocnic. Pů jde i o vytváření pod mínek pro podnikání a vznik nových míst,« řekl RNDr. Miloš Vystr čil (ODS, 45 let). Chce vytvářet přátelské pracovní prostředí pro činnost orgánů kraje a zpětnou vazbu s ve řejností. Bývalý gymnaziální učitel a starosta Telče byl v minulém volebním období 1. ná městkem hejtmana.
Programové prohláše ní nové rady kraje má být vydáno až v těchto dnech, ale znovu zvo lený hejtman Ing. Pa vel Bradík (ODS, 55 let) nepochybuje o tom, že prioritami dál mj. bu dou reforma vzděláva cí soustavy, budování dálnice Dli, opravy silnic II. a III. třídy i pokračování v projektu komunitního plá nování sociálních služeb. Z minulých čtyř let si cení i spojení jednotlivých středisek zá chranné služby a vytvoření krajského ope račního střediska.
Nový hejtman Petr Skokan (ODS, 38 let) v krajských volbách kandidoval jako lídr ODS z postu starosty České Lípy. Za prvořa dě důležité považuje vyrovnané hospodaře ní kraje, přičemž se hodlá zasadit o to, aby kraj získal maximum peněz ať už z EU, či národních zdrojů. »Určitě také chci více otevřít komunikaci kraje směrem k občanům i k městům a obcím,« říká. Bude usilovat i o to, aby v Liberci sídlil krajský soud či kraj ská správa policie.
26
mode obec
leden 2005
MANAGEMENT
Ing. Evžen Tošenovský
RNDr. Ivan Kosatík
Ing. Michal Rabas
hejtman Moravskoslezského kraje
hejtman Olomouckého kraje
hejtman Pardubického kraje
Maximálně se soustře dit na školství a zvyšo vání vzdělanosti chce Ing. Evžen Tošenovský (ODS, 49 let). Jako dal ší úkol vidí budování dopravní infrastruktu ry, avšak nejen dálnice D47, nýbrž i železnič ního koridoru a rozší ření provozu letiště Mošnov. Hejtman chce dbát i o ekonomické fungování nemocnic. Dříve pracoval jako dělník, programátor a matematik-analytik. V letech 1993 - 2000 byl primátorem Ostravy, poté až dosud hejt manem kraje.
Ihned po zvolení hejt manem formuloval RNDr. Ivan Kosatík (ODS, 48 let) i svou dlouhodobou prioritu: »Pracovat tak, aby se občané více identifiko vali s krajem. Je na nás přesvědčit občany, že jejich problémy oprav du řešíme a že naše práce kraji přináší uži tek.# Nový hejtman v letech 1982- 1994 pra coval v Meoptě Přerov. Byl primátorem Olo mouce a v uplynulém volebním období ná městkem hejtmana kraje zodpovědným za finance a dopravu.
Nový hejtman Ing. Mi chal Rabas (ODS, 41 let) se chce zasadit o zjednodušení vztahu kraje k obcím a upev nit právní a ekonomic ké postavení krajských školských a zdravot nických zařízení. Hod lá také usilovat o pří chod dalších investo rů, zejména pro oblast dopravy a zdravotnictví. Absolvoval řadu kursů a stáží, mj. na Prague Business School, John Hopkins University a University Lusofona Lisabon, a v letech 2002 - 2004 byl 1. ná městkem hejtmana.
MUDr. Petr Zimmermann
Ing. Petr Bendi
Ing. Jiří Šulc
hejtman Plzeňského kraje
hejtman Středočeského kraje
hejtman Ústeckého kraje
Nezadlužit kraj a zaří dit, aby jeho instituce a zařízení - krajským úřadem počínaje přes nemocnice až po školy či muzea - fungovaly. Takové je krédo znovu zvoleného hejtmana MUDr. Petra Zimmermanna (ODS, 41 let). »Byť někdy půjde i o nepopulární kroky, budu-li o jejich nutnosti přesvědčen, budu je vehementně prosazovat,# říká. Dodnes pů sobí jako lékař v Městské nemocnici v Plzni a je společníkem firmy Privamed, která ji pri vatizovala.
Křeslo hejtmana obhá jil i Ing. Petr Bendi (ODS, 39 let). Kladen ský rodák, jenž si vy zkoušel práci hasiče, post starosty Kladna i roli poslance, chce pokračovat v naplňová ní koncepcí zdravot nictví, dopravy a soci álních věcí, přijatých už minulým zastupitel stvem kraje. Za důležité pokládá budování silniční a dálniční sítě v kraji, ale i definitivní prosazení obchvatu Prahy. K prioritám řadí také využití všech možností financování ze strany EU.
Navázat na vše, co se v kraji podařilo již dří ve, chce znovu zvolený hejtman Ing. Jiří Šulc (ODS, 47 let). Konkrét ně jde o hospodářské oživování regionu, pří chod dalších strategic kých investorů a vznik nových pracovních pří ležitostí. Zásadní je pro něho i moderní do pravní napojení kraje na zbytek ČR a Němec ko. Absolvent ČVUT v Praze působil ve sta vebnictví, v roce 1994 byl zvolen primátorem Mostu a v minulém volebním období hejt manem kraje.
Libor Lukáš hejtman Zlínského kraje Zasadit se o lepší do pravní dostupnost kra je, podporovat malé a střední podnikatele, spolupracovat s Uni verzitou T. Bati pro roz voj vzdělanosti a zavá dění nových technolo gií, nezapomínat na údržbu krajiny i místní tradice. To jsou priority hejtmana Libora Luká še (ODS, 43 let). V minulém volebním období byl statutárním náměstkem hejtmana. Před tím působil na národním výboru v Bojkovi cích, po listopadu 1989 byl tajemníkem tam ní radnice.
leden 2005
V čele Asociace krajů beze změny ejtman Moravskoslezského kraje Ing. Evžen Tošenovský (ODS) byl podle očekávání opět zvolen předsedou Asociace krajů ČR (AK). Svůj hlas mu dali nově zvolení hejtma ni, kteří se 17. prosince 2004 v Praze sešli na svém prvním jednání po listopadových vol bách do zastupitelstev krajů. AK vznikla v roce 2001 a je názorovou platformou, kladoucí si za prvořadý cíl hájit a prosazovat společné zájmy krajů. Prvním místopředsedou AK je středočeský hejtman Ing. Petr Bendi (ODS), dalšími místo předsedy pak jihomoravský hejtman Ing. Stanislav Juránek (KDU-ČSL), hejtman Karlovarské ho kraje JUDr. Josef Pavel (ODS) a hejtman Plzeňského kraje MUDr. Petr Zimmermann (ODS). »Naším cílem v dalším období je profesní výkon krajů, koordinace jednotlivých názorů k vládním i parlamentním předlohám, fungování směrem k Evropské unii tak, abychom zvládli všechny požadavky a mohli oponovat některé zákonné předlohy a rozhodnutí na vel mi profesionálním základě,# prohlásil bezprostředně po svém zvolení Ing. Evžen Tošenovský. Rada AK ČR na svém ustavujícím zasedání rovněž zřídila 13 komisí: grémium ředitelů kraj ských úřadů, pro veřejnou správu, pro financování krajů, pro školství a sport, pro kulturu a pa mátkovou péči, pro regionální rozvoj, pro životní prostředí a zemědělství, pro zdravotnictví, pro sociální záležitosti, pro dopravu, pro cestovní ruch, pro vztahy s veřejností a pro evrop ské záležitosti. Personální obsazení jednotlivých komisí bude Rada AK ČR řešit na svém příš tím zasedání. /rš/
H
moderní obec
27
MANAGEMENT
Vedoucí úřadu se nemůže pasovat do role slepého kočího... Kvalita řízení úřadů místních samospráv závisí pouze od ochoty jejich politických re prezentací a odvahy vedoucích úřadů vstupovat do konfliktů s úředníky, a také od snahy aplikovat ve veřejné správě co nejvíce pravidel známých z ří zení běžných firem. avádění manažerských přístupů jako jsou finanční motivace úředníků, headhuntingu a stabilizace vedoucích pra covníků, přímá odpovědnost za zmetky, ma ximální zviditelnění včetně korporátní identi ty a nejvyšší otevřenost a informovanost tam, kde to legislativa umožňuje, to vše bylo od Přínosy optimalizace Magistrátu města Liberec po dvou letech mítáno kvůli tomu, že by tyto přístupy jednak mohly narušit důvěryhodnost úřadů územ ních samosprávných celků (ÚSC), jednak vést ■ podstatné rozšíření úředních hodin (na 39,5 týdně), ■ zpřehlednění a zjednodušení některých procesů, k vysoké fluktuaci (dosahovala a mnohde do ■■ navýšení platů úředníků a manažerů veřejné správy (vedoucích odborů) tak, aby se v oblasti sahuje stále zhruba 20 % ročně) a k ohrožení výkonu správních činností. Tyto přístupy lidských zdrojů nestal MML nekonkurenceschopným coby zaměstnavatel, ■ ekonomické efekty - úspora pro město Liberec ve výši zhruba 108,5 mil. Kč, zčásti změnila reforma veřejné správy, byť lze ■i vytvoření dlouhodobé koncepce umístění úředníků ve 4 budovách s jasným rozlišením těžko odhadnout, zda právě tento efekt refor my centrální úroveň předvídala. Je totiž spo odbavovacích pracovišť. jen s trendem přicházejícím jednoznačně ze zdola, tj. z jednotlivých úřadů. Po dvouleté zkušenosti je možno říci, že činnosti úřadu v návaznosti na provozní roz vědní volení představitelé, uvolnění pro vý další zlepšení (minimálně v oblasti správ počty včetně rozpočtů mzdových prostřed kon svých funkcí. Vjejich zájmu je především co nejkvalitnější zadávání úkolů vedoucím ních činností v samostatné působnosti) by ků či informačních technologií. úředníkům a jejich řešení. Tajemník úřadu mohlo přinést další přenesení odpovědnos Při optimalizaci fungování našeho magist má na starosti přenesenou působnost, do níž ti na obce a jejich úřady a ještě větší liberali rátu paradoxně posloužilo také přijetí nového zaci pravidel včetně zákona o platu. zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územ volení představitelé nemají mít možnost za ních samosprávných celků. Jakkoliv zákon na sahovat v oblasti neveřejných správních říze SPOLUPRÁCE S VOLENÝMI ní, a proto garantuje činnost odborů vykoná své hodnocení teprve čeká, a já jej zejména PŘEDSTAVITELI v oblasti vzdělávání považuji v mnoha ohle vajících státní správu. Zároveň jako vedoucí Každý manažer veřejné správy při úvahách úřadu zastává funkci nadřízenéfio pro všech dech za zbytečný, ustanovení týkající se přijí o zefektivnění práce úřadu a činností stojí ny úředníky, což mu umožňuje tlumit a řešit mání a povinností úředníků rozhodně při před nutností spolupráce s volenými před spěla ke zlepšení činnosti našeho úřadu. přirozené konflikty mezi úředníky z oblastí staviteli ÚSC. Jakkoliv právě zastupitelé nej obou působností. Někdy se však může stát, častěji volají po efektivitě fungování úřadů, DŮLEŽITOST DOBRÉ STRUKTURY že absolutní striktnost dělení je nakonec ne efektivní, a že lze některé samosprávné čin mohou mít jejich jednotlivé zásahy opačný Pro efektivní řízení úřadu, jasnost rozdělení efekt. Kvůli vysokému fyzickému i profesní nosti, kde nedochází ke střetům zájmů, inte kompetencí a definování oblastí odpověd grovat do odborů úřadu vykovávajících pře mu věku pracovníků v mnoha úřadech je nosti politické a úřední je velmi důležité překážkou často neuchopitelný konglome nesenou působnost. Například naše odděle správné »naladění« struktury úřadu. Snaha rát tradičních osobních vazeb mezi úředníky ní bytů a oddělení prevence bylo zapojeno o vytvoření jednotné a ideální struktury pro do odboru sociální péče, který jinak vykoná navzájem a mezi úředníky a volenými před všechny úřady v celém státě by byla špatná staviteli. Statutární město Liberec učinilo vá úkoly v přenesené působnosti. Díky prak a v konečném důsledku by mohla generovat ticky totožným klientům a věcné příbuznos zásadní rozhodnutí: Pro zefektivnění chodu mnoho neefektivních vazeb. Navíc každá ta ti úkolů se spojení řízení a znalostí obou sku úřadu ustanovilo náměstka primátora, který ková struktura podléhá řadě změn z důvodu je politickým garantem vnitřního řízení ma vývoje legislativy, místních podmínek i poli pin pracovníků ukazuje po jednom roce jako nesmírně efektivní. gistrátu, jeho zdrojů a návaznosti na další tické vůle. Je to prakticky živý konglomerát, veřejné městem zřizované subjekty. Jeho ro v jehož prostředí je nutná pouze určitá stabi NUTNÁ JE MAXIMÁLNÍ le je klíčová ve vztahu k ostatním voleným lizace, nikoliv fixace. Rada města Liberec de OPTIMALIZACE představitelům samosprávy, nemůže ji su finovala jako hlavní pravidlo maximální od plovat jmenovanývedoucí úřadu- tajemník. Navzdory vysoké erudici a zkušenostem od dělení výkonu činností v přenesené a samo borných firem jsme na našem magistrátu Volený představitel nepřebírá žádné úkoly statné působnosti. Fungování odborů s čin nešli cestou nejrůznějších personálních či vedoucího úřadu, garantuje však efektivnost nostmi ve prospěch města garantují odpo
Z
28
moderní obec
leden 2005
MANAGEMENT
Srovnání počtu zaměstnanců města Liberec zařazených do úřadu: měsíc
12/02
1/03
2/03
3/03
6/03
7/03
8/03
9/03
10/03
11/03
12/03
1/04
2/04
4/04
11/04
1/05
počet
333
502
482
480
478
476
472
458
453
450
448
445
434
391
360
350
poznámka
1.
2.
3.
Poznámka: 1. delimitace pracovníků bývalého okresního úřadu na MML, 2. delimitace 44 pracovníků státní sociální podpory na úřad práce, 3. výhled ZDROJ: MĚSTO LIBEREC
výkonnostních auditů. Problémem těchto auditů v úřadech je vedle vysoké ceny také nemožnost odlišit strukturu orgánů veřejné správy v návaznosti na neustálý vývoj úkolů od politické reprezentace. Vznikla obava, že audity provází snaha o určitou statičnost přirozeně dynamické struktury. Zkrátka: Au dit je vyhotoven v určitém časoprostoru a první změna legislativy či přání volených orgánů může jím navrženou strukturu roz kolísat, případně zcela zbořit. Řada vedou cích úřadů voli audit při snižování počtu pracovníků proto, že nechce či nemůže vstupovat do konfliktů se svými spolupra covníky či volenými představiteli. Lze mít za to, že dobrý vedoucí úřadu dokáže optimali zovat počty pracovníků pouze na základě svých zkušeností. Na optimalizaci struktury úřadu musí být proto zainteresováni především vedoucí úředníci, a to zejména s ohledem na zvýšení mezd pracovníků po zvýšení produktivity práce na nejvyšší úroveň a zvýšení mezd svých. Hlavní kritéria pro posuzování mez ních limitů optimalizace jsou v úřadech místních samospráv tři: ekonomická nároč nost (cena za veřejnou správu na úřední úrovni); dodržování legislativy (přenesená působnost) či spokojenost občanů (samo statná působnost): kvalitní zaměstnanci. Optimální úřad dokáže angažovat dobře ohodnocené a tudíž kvalitní a stabilní za městnance pro veškeré správní činnosti, a s co nejnižšími provozními náklady zajistit úkoly zadané volenými orgány obce i státem tak, aby občané byli spokojeni. V optimálním úřadě úkoly v samostatné působnosti zadá vají a jejich plnění rámcově kontrolují uvol nění volení představitelé, kteří vedle toho ne zasahují do správních řízení v přenesené pů sobnosti. Zcela záměrně se hovoří o optimál ně fungujícím úřadě, protože ideální úřad prostě nelze vybudovat vzhledem k legislati vě a především sociokulturnímu prostředí, které úřady obestírá ještě z dob rakouskouherské monarchie. Přitom z RakouskaUherska by úřadům měla zůstat jen elegance a důstojnost, vše ostatní se v prostředí sou časného světa jeví jako zatěžující brak. Zbořit tento mýtus zažitý nejen v úřednících, ale překvapivě i v občanech, je práce na řadu let.
a co nejhospodámějších řešeních při jejich hájení. Stále více se dnes ovšem ukazuje po třeba nahradit tento prototyp úředníka v ob lasti činností v samostatné působnosti spíše aktivním agentem veřejného zájmu. Tito pracovníci anglosaského střihu by v rámci platného práva nacházeli řešení v zájmu ob čanů obce spíše, než aby vršili legislativní překážky a pasivně čekali na jejich odstraně ní. Vedle toho správní činnosti v přenesené působnosti jsou natolik závažné, že při jejich výkonu nesmí být nic nadřazeno nad platné právo a úředníci se nesmějí dostat do polohy, kdy sami případy posuzují z hlediska dobra či zla pro občany, namísto zákonnosti či ne zákonnosti samotné činnosti2). Ale na dru hou stranu samotný výkon přenesených správních činnosti, jeho kvalita, vstřícnost k občanům a rychlost vyřizování by se roz hodně měly řídit manažerskými zásadami. Kvalitní řízení úřadů tak dnes zcela jedno značně stojí na třech pilířích: manažerské postupy, kontinuální vzdělávání a informač ní technologie. Na našem magistrátu se za čaly v roce 2004 uplatňovat i controllingové přístupy a správa procesů. Úředníci coby aktivní agenti veřejné správy by měli dostat k dispozici maximální množ ství technologických pomůcek, běžných v ko merční sféře. Kvalitní výpočetní technika ne ní touhou, ale nutností včetně pravidelné každoroční obnovy jedné čtvrtiny zařízení. Sofistikované systémy je nutno naimplementovat všude tam, kde mohou zefektivnit říze ní, zlepšit informovanost a uspořit zdroje. U nás již rok funguje informační systém SAP R3, dokončili jsme implementaci elektronic ké spisové služby a dokument management systému. Řada úředníků má k dispozici spe cializovaný software pro svoje správní čin nosti. Hodně si slibujeme od robustního pro vedení geografického informačního systému, jehož jednotlivé vrstvy nejen uvádíme do pracovního života, ale snažíme se je »krmit« dalšími informacemi. Využiti částí informač ních systémů občany a firmami je připravo váno všude tam, kde nemohou být data zne užita (například ochrana osobních údajů) a kde vstup třetích subjektů přináší další zdroje na údržbu a rozvoj.
AGENTI VEŘEJNÉHO ZÁJMU
Zavádění manažerských přístupů do úřadů územních samosprávných celků je pochopi telně nákladné: cena nejrůznějších auditů dosahuje ve velkých úřadech do 500 pracov níků několik miliónů korun v závislosti na je ho typu a rozsahu. Aplikace komplexních nových informačních systémů může stát i desítky miliónů korun, zefektivnění činnos tí často vytváří požadavky na změnu dispozic budov, stavbu nových úřadů. Malé kanceláře pro jednotlivé úředníky jsou již překonané. Trendem jsou velkokapacitní kanceláře pro
úředníky, diskrétní jednací prostory pro ob čany a přepážková pracoviště s důstojnými čekárnami pro vyřizování masových úřed ních záležitostí. Vzorem nám může být rad nice v Londýně, kde jsou pouze velkokapa citní kanceláře pro úředníky a jediná samo statná kancelář pro starostu. Stavby či úpra vy stávajících úředních budov ovšem před stavují další náklady, často v řádech stamili ónů. Zefektivnění provozu úřadů naopak může vést ke značným úsporám. Snížení počtu pracovníků libereckého magistrátu z 502 (v roce 2003) na přepokládaných 300 (v roce 2006) odhadem uspoří městu 110 miliónů korun za volební období 2002 - 2006. A to ta to částka vyjadřuje čistou odhadovanou úsporu po zásadním zvýšení mezd (v prů měru o tři tisíce korun), přesuny agendy státní sociální podpory a outsourcing infor mačních technologií3), které zároveň před stavovaly snížení státního příspěvku či další náklady na externího dodavatele. Jakkoliv řadu činností běžných úředníků přebírá výpočetní technika, mnoho činností je zcela správně outsourcováno. Stále důleži tější je postavení vedoucích úředníků a ve doucích úřadů, kteří mnohdy musí rozhodo vat nejen o tom, co je dobré a zákonné, ale dnes už také o tom, co je efektivní a hospo dárné. Vedoucí úřadu se nemůže v zájmu udržení své pozice a minimalizace konfliktů pasovat do role slepého kočího, který řídí vůz. Do této role je již tak jako tak částečně nucen neexistencí stabilizované dlouhodobé koncepce státu v oblasti výkonu veřejné správy na místní úrovni, neustálými změna mi kompetencí a nejasným vývojem v oblas ti přenesené působnosti. Náš magistrát přistoupil díky součinnosti politického a úředního vedení k radikální optimalizaci fungování úřadu. Změny začaly v lednu 2003 a největší se uskutečnily v po stupném sledu do konce roku 2004. Rozhod ně nejsou u konce: Hospodárné fungování úřadu a efektivní výkon správních činností v obou působnostech je nutno sledovat neu stále a operativně úřad výkyvům přizpůso bovat. Z vedoucích pracovníků veřejné sprá vy se tak nutně stávají manažeři v pravém slova smyslu. ■
NÁKLADY A VÝNOSY
Efektivní řízení úředníků územních samo správných celků, případně dalších pracovní ků veřejné sféry ovlivňují nejen tradice jejich postavení a řízení, ale též status, který jim dal zákon o úřednících územních samospráv ných celků. Tento status nikoliv explicitně, ale určitě v chápání pracovníků ÚSC, nava zuje na onu tradici úředníka vrchnostenské správy, který sebeposlednější pravidlo dávno zasuté leč platné vnitřní směrnice postaví nad logické uvažování o veřejných zájmech
leden 2005
Poznámky » Zjednodušeně získávání zkušených pracovníků výběrem a "přetahováním" z jiných subjektů. 2> S podobným problémem se lze setkat na stavebních úřadech a vyplývá patrně ze skutečnosti, že v těchto odborech je stále nerovnováha techniků k úředníkům s právnickým vzděláním. 3> Město Liberec založilo v roce 2002 společnost Liberecká IS, a. s., pro správu informačních technologií.
MAREK ŘEHÁČEK tajemník Magistrátu města Liberec
moderní obec
29
SPRÁVA A ROZVOJ
INFOTHERMA 2005:
Úspory a obnovitelné zdroje Ve Frýdlantu nad Ostravicí se uskuteční 17. až 20. ledna již 12. ročník mezinárodní tope nářské výstavy Infotherma. O obsahu a odborném dopro vodném programu výstavy jsme hovořili s jejím ředitelem Ing. Liborem Kostelným.
liv. Kromě toho, že výstava představí celou řadu moderních kotlů na spalování tuhých paliv, které odpovídají požadavkům na ochranu ovzduší, chtěli bychom upozornit i na to, že změna otopného systému by mě la být až to poslední.
■ V čem spatřujete důvod trvalého zájmu 0 Infothermu?
Důvodů je několik. Tepelná pohoda do movů za přijatelnou cenu je životní nezbyt ností, která se bezprostředně dotýká většiny z nás. A této problematice jsou naše výstavy věnovány. Navíc od prvního ročníku je no menklatura výstavy stabilní a návštěvníkům nabízíme skutečně to, nač byli pozváni. I vy stavovatelé jsou spokojeni s vysokou ná vštěvností skutečných zájemců. Firmy do mlouvají na výstavě nejen své obchodní zá ležitosti, ale i kooperační a dodavatelské možnosti. Dalším pozitivem je blízkost Slo venska a Polska, což zvyšuje zájem vystavo vatelů i návštěvníků z těchto zemí. Odborní ci také oceňují rozsáhlé bezplatné poraden ství a odborný doprovodný program. ■ Co říkáte názoru, že některé výstavní ak ce by se měly konat jednou za dva roky?
je správný. Technický rozvoj nepostupuje u nás a ani ve světě tak rychlým tempem, aby mohl každoročně nabídnout celou škálu no vinek. V podmínkách naší republiky je však situace odlišná, alespoň co se týče vytápění malých a středních objektů. Ie to paradox, ale každoroční náplň frýdlantské výstavy a její opodstatnění jsou z velké míry dány neujas něnou státní energetickou koncepcí. Neexis tuje snad jiný obor, v němž by během několi ka let došlo k tak zásadním změnám, navíc oficiálně a ekonomicky podpořených státem. V nejednom rodinném domě bychom totiž našli kromě elektrických přímotopů, elektrokotiů i topení plynové a nyní už také kotle na tuhá paliva. Na našich výstavách jsme se pro to snažili vždy objektivně informovat o výho dách i nevýhodách jednotlivých druhů vytá pění a především v odborném doprovodném programu upozorňovat na tyto trendy. Napří klad v době oficiálního odklonu od vytápění elektřinou jsme uspořádali celostátní odbor nou konferenci, která se zabývala pozitivy 1 negativy tohoto způsobu vytápění. ■ lak bude dvanáctý ročník reagovat na ten dence návratu k vytápění rodinných domků tuhými palivy?
Snaha přejít zpět na tuhá paliva je záko nitou reakcí na zdražování ušlechtilých pa
30
módilerm
obec
Vystavovatelé jsou spokojeni s vysokou návštěvností skutečných zájemců.
Podstatná část výstavy bude věnována možnostem, které při zachování stávajícího komfortu umožní snížit spotřebu paliv a energie. Slavnostního zahájení výstavy se každoročně zúčastňují představitelé ministerstev, Moravskoslezského kraje a další hosté.
■ Jaký je váš názor na vytápěni dřevem?
Čtvrtek 20. ledna 2005
Dřevo a biomasa patří bezesporu mezi favo rity ve využívám obnovitelných zdrojů. Kdo má přístup k využívání dřevního odpadu ane bo vlastní zdroj palivového dříví, může to být poměrně levné a zajímavé palivo. Pokud se však někdo domnívá, že celoroční vytápění nakoupeným a vysušeným dřevem je ekono micky výhodné, chtěli bychom jej vyvést z omylu.
■ 9,30 hod.: Směrnice EU v oblasti energetiky a ži votního prostředí a jejich dopad do české legislativy
■ Vy jste proti vytápěni dřevem?
Seminář pro starosty, pracovníky městských a obecních úřadů a správce majetku měst a obcí
■ 10.30 hod.: Realizace výstupu Územní ener getické koncepce a koncepce snižování emisí a imisí Moravskoslezského kraje ■ 11.00 hod.: Možnosti financování energetic ky úsporných projektů: - Státní program na podporu úspor energie a vy užití obnovitelných zdrojů pro rok 2005, - financování třetí stranou (energetické služby se zárukou), - Prototypový uhlíkový fond (PCF), - Operační program Průmyslu a podnikání, - Operační program Infrastruktura, - Inteligentní energie, Evropa 2003 - 2006 - spolupráce při vyhledávání a přípravě projektů poradenství pro veřejnost ■i 12.00 hod.: Příklady úspěšných projektů zá sobování měst a obcí energií a zvyšování účinnos ti užití energie v městských a obecních objektech - odborní garanti: Ministerstvo průmyslu a ob chodu ČR, Česká energetická agentura, Státní energetická inspekce ■ 13.00 hod.: Počítačové programy pro správu majetků a řízení bytových družstev, realitních kanceláří, výrobců tepla, obecní a městské úřady, státní správu a správců nemovitostí - odborný garant: Chastia, a. s, Nejdek
Nejsme. Neradi bychom však, aby se naše výstava stala součástí kampaně, která bez znalosti věci uvádí dřevo jako levné palivo. Je něco jiného přitápět na jaře a na podzim teplovzdušným krbem a něco jiného mít celo roční vytápění založené na dřevu. Takové vy tápění vyžaduje odpovídající kotle, jistotu tr valého dodavatele a sklad na dřevo. Mediální kampaně, které se okolo dřeva vedou, připo mínají ty, které probíhaly v souvislosti s vytá pěním elektřinou a pak s plošnou plynofika cí. Přinesly škody jak státní pokladně, tak především uživatelům. ■ Výstavu navštěvuje řada zástupců měst a obcí, krajů i státních instituci. Co pro ně při pravujete?
Jsme velice rádi, že zástupci územních sa mospráv jsou již našimi stálými návštěvníky. Každoročně je na výstavu nejen zveme, ale připravujeme pro ně i speciální odborný do provodný program. Ten letošní se uskuteční ve čtvrtek 20. ledna. Na programu bude ně kolik zajímavých přednášek včetně praktic kých aplikací. (Pozn. redakce - podrobný program viz rámeček.) /kž/
leden 2005
SPRÁVA A ROZVOJ
Co zaujalo starostky a místostarostky formace, že Úřad práce může zaplatit i orga en působících v české politice je obec ně málo; není proto divu, že se rády nizátora veřejně prospěšných prací. Starostky středních i menších obcí si mož setkávají, a to na nejrůznějších úrov ních. Na severu Čech vzniká tradice schůzek nost zaměstnávat na určité práce lidi za mi starostek a místostarostek obcí patřících do nimální mzdu celkem pochvalovaly. Větši působnosti městských úřadů České Lípy nou organizují veřejně prospěšné práce přes a Nového Boru. Listopadové setkání v České některou svou organizaci, napříldad Tech Lípě bylo zatím druhé a zúčastnilo se ho asi nické služby. Jejich pracovníci řeknou, o ko lik lidí mají zájem, a obec o ně požádá Úřad 60 žen. Probírala se témata, která byla zvole na na základě přání starostek a místostaros tek: tvorba regionálních projektů, situace na trhu práce a působnost Územního střediska záchranné služby Liberec. Největšímu zájmu se těšily informace, kte ré poskytl ředitel Úřadu práce Česká Lípa Mgr. Bořivoj Pavlas. Čísla o nezaměstnanos ti v tomto regionu nejsou příliš povzbudivá: Okres Česká Lípa je sice se svými 9,04 % jen mírně nad celostátním průměrem, ale záro veň je z 60 obcí regionu v devíti nezaměst nanost vyšší než 15 %. Setkání v České Lípě bylo zatím druhé Čísla starostky a místostarostky zaujala a zúčastnilo se ho asi 60 žen. a dožadovaly se konkrétních informací, jak na tom kde jsou. Bohužel Úřad práce příliš kon krétní být nesmí. Je možné sdělit jen celkové práce. Většinou prý jim úřad vyhoví. Starost počty nezaměstnaných v příslušném městě či ky zcela malých obcí (do stovky obyvatel) obci, ale uvést jména nelze - zakazuje to zá však říkaly, že tuto možnost příliš využívat kon na ochranu osobních údajů. Radnicím to nemohou - rozpočet neumožňuje zaplatit vadí především při využívání institutu veřejně ani minimální mzdu. prospěšných prací. Starostky a místostarost Tento problém odpadá v případě alterna ky celkem oprávněně namítaly, že by se jim tivních trestů, i když je velice často nutné če s Úřadem práce spolupracovalo mnohem lé lit různým úhybným manévrům odsouze pe, kdyby znaly konkrétní jména, protože by ných. Nejčastějším je »hodit se marod«. jim pak mohly uzpůsobit i výběr prací odpo V diskusi se pak všichni přítomní shodli na vídající možnostem a schopnostem dotyč tom, že existuje určitá skupina lidí, kterou ných lidí. Novinkou byla pro většinu z nich in k práci nic nedonutí, protože české zákony
Z
jsou nastaveny příliš měkce. I přes tato ús kalí si ale starostky a místostarostky mož nost zaměstnávat odsouzené na veřejně prospěšné práce pochvalovaly jako už cel kem zavedenou a užitečnou praxi. Zaujala i informace o evropském projektu Leonardo, který je zaměřen na zařazení mi noritních skupin do společnosti. V Evropě mají s tímto projektem už značné zkušenosti. Nejde o dotace, ale o používané nástroje, ji miž společnost dává zejména mladým neza městnaným, často z řad exulantů, ještě jednu šanci. Úřady práce považují tento projekt za úspěšný. O tom, jak postupovat při výběru a sesta vování projektů, na jejichž základě je možné se ucházet o domácí i evropské dotace, ho vořil ředitel Agentury regionálního rozvoje Liberec Tomáš Kafka. Nastínil schéma po stupu: nej důležitější etapou je rozhodování. Je nutné si stanovit priority, mít vůli se shod nout a schopnost nést odpovědnost za toto rozhodnutí i v budoucnu vzhledem k tomu, že vynaložené investice bude nutné splácet dlouhodobě. Při tomto rozhodování řeší snad každá obec tři zásadní problémy: zda bude mít na realizaci projektu peníze, bývá potíž s komunikací - uvnitř obce, regionu, a často se nedostává odborníků, kteří se v te matice orientují. Závěr, který ředitel Kafka vyvodil, zněl zhruba takto: Nedostatek pe něz lze částečně eliminovat stanovením pri orit a lobbingem, nedostatek komunikace je možné odstranit dobrou vůli a potíže v ob lasti lidských zdrojů lze řešit vzděláváním a spoluprací s externími odborníky, /jon/
Nejtěžší bylo naučit se komunikovat o působnosti města s rozšířenou pů sobností Česká Lípa spadá 42 obcí. Místostarostky města Hany Moudré jsme se zeptali:
■ Na listopadovém setkání byly nejdisku tovanější otázky zaměstnávání. Jaké máte v České Lípě zkušenosti se zaměstnáváním li dí na veřejně prospěšné práce, ať jde o neza městnané, nebo o odsouzené?
■ Jaký byl největší oříšek ve vztahu k ob cím, které se ocitly ve vaší působnosti?
Celkem dobré, zejména se zaměstnává ním v rámci výkonu alternativních trestů. Byli jsme dokonce na Českolipsku jedni z prvních, kteří této možnosti začali využí vat. V první fázi ji na městském úřadu rozje la žena, právnička, která měla na starosti správní odbor. Jinak ale máme stejné pro blémy jako malé obce, zejména s výběrem lidí - stává se, že druhý třetí den nepřijdou do práce.
D
Asi jak se naučit komunikovat. Zástupci těchto obcí byli zvyklí na určitý úřad, což by la státní instituce, nyní se museli přeoriento vat na jednu obec. Než se všechno urovnalo, mohly mít některé obce pocit, že je jako by chce uzurpovat jiná, velká obec. Že ztrácejí samostatnost. ■ Už se to srovnalo?
Řekla bych, že ano. Chvíli trvalo, než by lo jasné, že budeme pro tyto obce fungo vat jako kterákoli jiná služba. Dnes, mys lím, Česká Lípa se svými obcemi už ko munikuje velice dobře. Například existují nejen setkání starostek a místostarostek, ale pořádáme jednou za dva měsíce pravi delná setkání všech starostů, kteří pod nás patří.
leden 2005
■ Ale jak jsme se tu dozvěděli, vy si nesmí te vybrat konkrétní lidi.
Ano, jsou vybráni úřadem práce, ale proto že nabídka bývá širší než potřeba, je možný ještě další výběr. ■ Věděla jste, že vám úřad práce může při dělit i organizátora?
Nevěděla. Zatím nedokážu posoudit, zda
»Dnes, myslím, Česká Lípa se svými obcemi už komunikuje velice dobře,« uvedla Hana Moudrá.
budeme tuto možnost využívat, protože je to pro mne nová informace. Ale stojí za to o ní uvažovat. Až dosud vykonává dohled nad lidmi poslanými z úřadu práce jeden náš pracovník. /jon/
moderní
obec
31
SPRAVA A ROZVOJ
Praha 3 si hodně slibuje od projektu Normální je pracovat Sociální poradenství a vše, co s ním souvisí, je již běžnou součástí práce městských i obecních úřadů. Stejně je tomu i v případě Městské části (MČ) Praha 3, což je především Žižkov, kde již tradičně bydlí nemalá část pražské romské komunity. ěžnou činností pracovníků odboru so dvacet let,« vzpomíná Irena Melmerová. »Věřciálních věcí je snaha o sociální pre te, že těch 14 dní na táboře dá dětem mnohem venci. Pracují se sociálně slabšími sku více než dvacet přednášek. Získávají nové zku pinami obyvatelstva, napomáhají jim při za šenosti a často je tábor pomáhá přivést na ce pojování do normálního života a stejně tak stu, po které máme zájem aby šly.« do pracovního procesu, což je největším pro Třeba Jirka. Kdysi jezdil na tábor jako dítě, blémem právě romského společenství. pak jako asistent a nyní již jako vedoucí. Pra »Dávno jsme se přesvědčili, že nejdůleži cuje jako romský poradce na Úřadu MČ Pratější je při sociální práci začínat již od dětí,« vysvětluje Irena Melmerová, vedoucí odděle ní sociální prevence. »Na tom má v naší měst ské části velkou zásluhu kolektiv pedagogů ze Základní školy na Havlíčkově náměstí, která poskytuje vzdělání v multikulturním prostře dí. Náš úřad se snaží dle svých možností tuto školu podporovat a v jejím úsilí jí pomáhat.« Do této školy chodí nejvíce žižkovských romských dětí. Již řadu let zde uplatňují dife rencovaný přístup ke vzdělávání žáků. Pro děti ze sociálně a kulturně znevýhodněného prostředí je vytvořen komplexní vzdělávací program. Například předškoláci mohou cho dit do tzv. přípravného ročníku, jehož cílem je seznámit děti s návyky, které jsou ve škole Na letním táboře nechybí ani večer potřebné. Formou her a dalšími činnostmi se při táboráku. připravují na to, co je čeká v první třídě. Uči telé se v této škole snaží mj. respektovat kul turní zvyklosti, které děti získávají v rodi nách. Žáci, kteří to potřebují, jsou v péči spe ciálního pedagoga školy. Výuka probíhá v menších třídních kolektivech, pedagogové se tak mohou dětem více věnovat. Škola je velmi dobře vybavena na mimoškolní čin nost a má své romské asistenty, což jsou v ne jednom případě její bývalí žáci.
B
JAK POMÁHAJÍ LETNÍ TÁBORY
»Součástí práce s romskými dětmi je letní vý chovný tábor. Na jeho pořádání již řadu let se školou na Havlíčkově náměstí spolupracuje me,« říká Irena Melmerová. »Je to tábor pro děti ze sociálně slabých a dysfunkčních ro din. Loňský se konal v srpnu v rekreačním za- 5 řízení Blaník v Louňovicích pod Blaníkem.« < Letního tábora se zúčastnilo dvacet dětí ve 5 věku od 8 do 14 let. Byli tam čtyři vedoucí, romský poradce a dva romští asistenti. Ti jsou ze školy na Havlíčkově náměstí. Do pro gramu tábora je nenásilnou formou zařaze hy 10 a již druhým rokem studuje při práci na i vzdělávací činnost - přednášky o dro sociálně právní školu. Další z těchto kdysi gách, zdravotní osvětě apod. Jinak je to sa »táborových« dětí již odmaturovalo na zdra mozřejmě tábor, jak má být - plný sportu, votní škole a je velice šikovnou zdravotní kulturních akcí, tábor, kde nechybí karneval, sestrou. Jiný chlapec, který letos také matu bojové hry i nějaká ta exkurze. Tábor finan roval, začal studovat na vysoké škole. cuje MČ Praha 3 a nemalou měrou přispívá NEJVĚTŠÍ problém také Nadační fond Safe-House. »Já sama na tyto tábory jezdím již dlouho, se V oddělení sociální prevence v Praze 3 pra sociálně slabšími spoluobčany spolupracuji cuje také romská poradkyně. Za ní i za Ire-
32
moderní obec
Romský poradce Jirka (vlevo) kdysi jezdil na tábor jako dítě, pak jako asistent a nyní již jako vedoucí.
nou Melmerovou si mnoho žižkovských Ro mů navyklo již pravidelně chodit pro radu nebo požádat o pomoc. Nejčastěji to jsou zá ležitosti týkající se bydlení či možnosti pra covního uplatnění. Přicházejí se však poradit a při podepisování různých smluv a dalších záležitostí. Pomohou jim zde i s menšími právnickými záležitostmi, když je to vážněj ší, tak zajistí bezplatně právníka. Největším problémem Romů je získávání práce. Často jim chybí kvalifikace, ale vadí i tmavá barva pleti. V Praze 3 se nyní významnou měrou na zaměstnávání Romů podílí firma TEST, která se zabývá úklidem. Výdělky jsou v ní slušné a Romové si práce váží. A úřad Prahy 3 si za se cení činnost firmy, která dokáže zaměst nat i ty, kteří byli dlouho bez práce. Jen kdy by prý takových firem bylo více. BEZ PROSTŘEDKŮ NELZE
V současné době si na Žižkově hodně slibují od projektu, jehož pracovní název zní - Nor mální je pracovat. Městská část Praha 3 jej předložila společně s několika neziskovými organizacemi, jako jsou sdružení ER-Mosty, Slovo 21 a další. O finanční zabezpečení pro jektu žádají evropský fond EQUAL. Obdrží-Ii na projekt peníze, chtějí se na sociální pre venci a vše, co s ní souvisí, zaměřit a pojmout ji podstatně komplexněji. Soustředit se na vzdělávací, ale také kulturní a sportovní ak ce, snažit se Romy a další problémové skupi ny obyvatelstva více vtahovat do života měs ta. A opět se nejvíce zabývat dětmi. Ukazovat jim a vysvětlovat na názorných příkladech, jak je důležité pro uplatnění v životě vzdělá ní a potřebná kvalifikace. Pro žáky, kteří ma jí předpoklady pro studium, chtějí získávat stipendia a zajistit lektory, kteří je připraví. Pomáhat dalším dětem zvládat učení for mou doučování apod. Pořádat přednášky s přesně cíleným zaměřením, především na ně zvát romské představitele, kteří již něco dokázali a mohou o své práci hovořit. »Naše práce není rozhodně krátkodobá zá ležitost, ale doslova během na dlouhou trať,« říká Irena Melmerová. O to větší je radost z každého úspěchu. A možno říci, že mnohé se zlepšilo. Děti z těchto problémových rodin již považují školu za samozřejmost. Ještě ne dávno vycházely z páté či šesté třídy. Nyní zá kladní školu dokončují. Účastní se akcí, jež jsou pro ně připravovány a přivádějí s sebou své rodiče. Působit přes děti na rodiče je prá vě cílem lidí, kteří se v Praze 3 sociální pro blematikou zabývají. ■ EVA SADlLKOVÁ
leden 2005
SPRÁVA A ROZVOJ
Rada vlády vkládá naděje do vzniku agentury »Hlavním úkolem Rady vlády ČR pro záležitosti romské ko munity je úspěšná integrace romských komunit do většino vé společnosti a boj proti jejich sociálnímu vyloučení,« říká Mgr. Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmoc něnce pro lidská práva, mís topředsedkyně a tajemnice Vý boru pro spolupráci se samos právami, který pracuje jako je den z orgánů rady. ■ Na co by měl být při práci se sociálně vy loučenými romskými komunitami kladen největší důraz? Především by mělo jít o komplexní přístup. Jednotlivá opatření, pokud mají být úspěšná, musí být propojena systémově a finančně. Nelze například vyřešit problémy s bydlením, aniž by existovaly kvalimí programy na za městnanost. Pokud rodina slušně nebydlí a rodiče nemají zaměstnání a pravidelný denní režim, pozná se to zpravidla na školní docházce a úspěšnosti dětí ve vzdělávacím procesu. Vzdělání je přitom určitou bází, do které vkládám perspektivně naděje. Pokud budou příslušníci romských komunit dosa hovat vyššího vzdělání, nebude nutné pro ně vytvářet speciální zaměstoanostní programy, neboť si práci najdou sami. Jestliže budou pracovat a vydělávat peníze, nebudou potře bovat programy podporovaného bydlení apod. Je v zájmu nás všech, aby se Romové odpíchli od pomyslného dna a zapojili se v pl né míře do života společnosti. Chceme proto potlačit resortní přístup a propojit snahy a práci ministerstev, samo správ, neziskových organizací a samotných Romů. Integrační aktivity lze rozdělit do tří základních skupin. Jsou to politiky, programy a institucionální opatření, které iniciuje na centrální celorepublikové úrovni vláda (te rénní sociální pracovníci, asistenti ve školách, koordinátoři na krajských úřadech, poradci a asistenti obecních úřadů), dále aktivity sa mospráv (na úrovni krajů a obcí) a projekty, které realizují nestátní neziskové subjekty často za finanční podpory státu, krajů či obcí. Většina kvalitních a úspěšných projektů je vý sledkem efektivní spolupráce realizátorů na jedné straně a institucí veřejné správy na straně druhé. Úspěchy jsou především tam, kde se setkává vhodná nezisková organizace se vstřícným postojem představitelů samo správy, přičemž nezbytnou podmínkou jsou
leden 2005
Mgr. Kateřina Jacques
vhodně nastavené podmínky na centrální úrovni. Významnou roli přitom hraje aktivní účast cílové skupiny, které jsou integrační programy určeny, tj. obyvatelé dané lokality. ■ Kolik peněz je vyčleněno na tento boj? V roce 2004 jen rada rozdělila 40 mil. Kč. Na dotační program boje proti sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků to bylo 30 mil. Kč a na podporu terénní sociál ní práce v obcích 10 mil. Kč. Další peníze do romských komunit jdou z ministerstev (školství, kultura a vnitro). A také z nezisko vého sektoru a z Evropské unie. Roztříště nost a nekoordinovanost těchto prostředků snižuje jejich efektivitu. Proto rada usiluje o vznik agentury, která by především samo správám poskytovala komplexní servis - od poradenství, přes tvorbu programů a pro jektů až po pomoc při získávání financí. ■ Spolupráce měst a obcí s romskou komu nitou nebývá většinou lehká. Jaké jsou vaše zkušenosti? Komunálních politiků je mi upřímně líto. Role, v níž se v této souvislosti ocitají, je velice obtížná. Současná situace většiny měst a obcí se vyznačuje jednak neúčastí Romů v samos právných orgánech, jednak jejich problema tickou pozicí v případě, že jsou v samospráv ných úřadech zaměstnáni. Napětí mezi poli tickým zadáním volených politiků a potřebou sociálně slabých a vyloučených občanů je vy soké. Snažíme se hledat cesty, které toto napě tí sníží. Jednou z možností je dosáhnout toho, aby integrační programy pro sociálně vylouče né byly transparentně přínosné nejen pro Ro my, ale také pro majoritní společnost. Politiko vé musejí disponovat argumenty, kterými své vstřícné postupy vůči menšině budou prezen tovat a také vhodně medializovat. Aktuální si tuace ukazuje, že i sociálně smýšlející politiko vé bez předsudků vůči Romům mají racionál ně motivovanou tendenci přiklánět se ve svých rozhodnutích k voličské většině, která je často vůči Romům nepřátelsky naladěná. Je jich rozhodovaní ve prospěch romské menši ny by jistě usnadnilo, kdyby se podařilo snížit hladinu rasismu ve společnosti.
Mnoho problémů způsobuje vysoká neza městnanost Romů, s níž často souvisí nepla cení nájmu a služeb. Obce tento problém mnohdy řeší privatizací domů a bytů. Takové řešení však není výhledově rozumné. Sociální dávky včetně příspěvků na bydlení, které po skytuje stát, tak plynou nikoli do pokladen obcí, ale soukromým majitelům. Ti navíc čas to přistupují k těm nejdrastičtějším řešením vystěhování na ulici. Obcím tak vzniká velká zátěž, neboť postižení lidé pochopitelně v lo kalitě zůstanou, takže problém nemizí, nýbrž narůstá. Obce však přicházejí o možnost dě lat v této oblasti aktivní politiku. ■ Znáte způsob, jak to řešit? Především by majitelé bytů neměli nechat simaci dojít až tak daleko, aby vznikly astrono mické dluhy na nájemném. Lze například vy užít pomoci terénních sociálních pracovníků, kteří se starají i o včasnou úhradu nájemného. Dobrým řešením je zavedení instimtu zvlášt ního příjemce, který umožňuje peníze ze soci álních dávek, jež jsou určeny na bydlení, pře vést přímo na účet pronajímatele bytu. Také k nadměrnému opotřebování bytů dochází nejčastěji tam, kde chybí sociální práce. Zůstá vá nesporným faktem, že mezi základní pilíře kvalitní práce s romskou komunitou v dané lo kalitě je zřízení jednak funkce romského po radce, jednak terénního sociálního pracovníka (v případě vzdělávacích zařízení romského asistenta na škole). Investice do těchto pracov níků nejsou velké ve srovnání s nesporným efektem, který jejich práce přináší. ■ V čem spočívá konkrétní pomoc rady mu nicipalitám? Nejvýraznějších výsledků dosahuje přede vším tam, kde rada spolurozhoduje o finanč ních prostředcích, jimiž může zainteresované subjekty motivovat. Pracovníci její kanceláře usilují všestranně o komunikaci se samosprá vami, neziskovými organizacemi a dalšími subjekty a snaží se přispívat ke správnému pochopení procesu integrace romské komu nity do společnosti. Stěžejním dokumentem je každoročně aktualizovaná Koncepce rom ské integrace, kterou schvaluje vláda. Autoři jsou si přitom vědomi složité situace všech zúčastněných stran a řešení, která navrhují, respektují jak potřeby romských komunit, tak celé společnosti. Obce se na nás obracejí ve lice často. Všude tam, kde můžeme pomoci, se o to všestranně snažíme. Velké naděje při tom vkládáme do zmiňované implementační agentury, která by poskytovala pomoc mno hem konkrétnější, než je tomu doposud. Na ší maximální snahou je pracovat s municipa litami na bázi partnerství, které je nezbytnou podmínkou úspěchu. ■ EVA SADILKOVÁ
Kontakt: Mgr. Kateřina Jacques, vedoucí kanceláře zmocněnce pro lidská práva. Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4,118 01 Praha 1 Malá Strana, tel.: 296 153 106, fax: 224 946 615, www.vlada.cz.
moderní obec
33
I
Program i po deseti letech dává venkovu šanci O Programu obnovy venkova, soutěži Vesnice roku, ale také o tom, jak si dovedou dospělí hrát, hovoříme s Josefem Zoserem, senátorem Parlamentu ČR, místopředsedou Spolku pro obnovu venkova a starostou obce Jiřetín pod Jedlovou. ■n Soutěže Vesnice roku se v roce 2004 zú častnilo jen 238 obcí. Není to málo? To si nemyslím. V roce 1998, kdy soutěžila a vyhrála naše obec, nás bylo jen 168. Takže trend je spíše stoupající. Absence v soutěži neznamená, že se v obci nic nedělá. Jejím dů vodem může být i to, že některé obce stejně jako my se poté, co získají přední umístění už nepřihlašují. Jinde možná nechtějí soutěžit proto, že mají ještě velký kus práce před sebou. Myslím, že účast je úměrná; ostamě ne dovedu si představit, jak by hodnotící komise zvládly účast třeba několika tisíc soutěžících.
wm Jako místopředseda Spolku pro obnovu
venkova a člen hodnotitelské komise máte ji stě poznatky i z ostatních venkovských obcí. Co je trápí nejvíc?
tm Platí totéž pro účast ve Spolku pro obno
vu venkova? Neznám přesný počet obcí, které jsou členy spolku. Jeden čas jsem navrhoval, aby to byli všichni, kdo soutěží, ale neprošlo to. Netvrdím ale, že je to spásná myšlenka. Nemělo by nám jít o kvantitu, ale o kvalitu. Za správné považu ji rozhodnutí, že i nadále budeme podporovat už existující krajská sdružení spolku.
| s 2 "■ »V Dolním Rakousku už nemají Program obnovy venkova, ale program jeho rozvoje,# říká Josef Zoser.
■ Jiřetín pod Jedlovou se stal Vesnicí roku před sedmi lety. Co bylo třeba pro toto ví tězství udělat?
ší důraz klade na život v obci. Ják jste lidi pře svědčili, aby našli vztah i k této stránce pro gramu? A bylo vůbec nutné je přesvědčovat?
Naše obec má zhruba 600 obyvatel, já jsem na radnici od roku 1990. Už první zastupitel stvo rozhodlo, že chceme zlepšit podmínky ži vota trvale bydlícím obyvatelům Jiřetína a vzhledem ke krásné okolní krajině s mnoha historickými památkami rozvíjet cestovní ruch. Týto dvě priority platí dodnes. Já sám jsem si ovšem zpočátku myslel, že všechno pů jde podstatně rychleji. Nejdříve jsme se pustili do oprav sítí, ty jsou už dnes všechny hotovy. Zároveň jsme začali opravovat památky, jichž máme na svém území poměrně značné množ ství: nachází se tu zcela unikátní křížová cesta, zajímavá je dominanta krajiny, zřícenina hra du Tolštejn. Máme tu i docela pozoruhodnou rozhlednu, nacházející se na nejvyšší hoře okresu. Z dob, kdy byl Jiřetín hornickým měs tečkem, zde zbyla štola sv. Vavřince, která je dnes opravená a ročně si ji prohlédne kolem pěti šesti tisíc lidí. Od karmelitek, které po roce 1990 odešly, jsme odkoupili jejich už přestavě ný klášter a rekonstruovali ho na dům s pečo vatelskou službou. V naší obci můžete navštívit informační středisko, travnaté fotbalové hřiště, tři tenisové kurty, 25metrový bazén, tři beachové kurty, minigolf, v rámci tohoto sportov ního areálu i relaxační zahradu...
Máte naprostou pravdu, že tato stránka je možná důležitější než ta materiální. Bohužel v tomto směru asi naše obec není úplně nejlepší. V jiných obcích, které jsem v rámci sou těže navštívil, jsem se setkal s podstatně roz manitější činností. Nevím, zda to v našem pří padě spočívá v stále ještě chybějících koře nech - nacházíme se v bývalých Sudetech, do Budyšína, Žitavy i Drážďan je to od nás blíže než do Prahy. Vždy to záleží na tom, jak mno ho aktivních tahounů se v obci najde. Podaři lo se nám například založit Spolek přátel Jiře tína. Sám jsem vytipoval člověka, o němž jsem byl přesvědčen, že bude schopen tento spolek vést. On s tím skutečně začal, ale když po ča se zjistil, že spolek neodpovídá jeho předsta vám, odešel. A najednou máte problém. Mně totiž vždy vadilo pomyšlení, že by radnice mě la detailně připravovat různé akce. Pokud se lidé chtějí bavit, má být obec nápomocna, po skytnout například materiální podporu, ale do programu už nemá mluvit.
■ To je výčet úctyhodný. V Programu obnovy venkova (ROV) se ovšem stejně velký, ne-li vět-
34
moderní obec
kdy přináší. Nikoli zásadní, ale jsou. Atmosfé ra v naší obci není vždy ideální, aby nahráva la aktivitám. Hlavně když nenajdete zmíněné ho tahouna. Starosta nemůže dělat všechno. Ale na druhé straně si musím pochválit spo lupráci s mnohými chalupáři, kteří se do ve řejného života zapojují. Někdy jich bývá na různých akcích víc než domácích. Nem to ide ální, ale je dobře, že se navzájem scházíme.
■ Když jste ale získali prvenství, nějak se snad lidé angažovat museli? Musím opakovat, že z hlediska života v ob cích máme oproti těm nadprůměrným co do hánět. Hodně také záleží na složení obyvatel. Rozhodně nemám nic proti národnostním menšinám, ale jejich existence problémy ně
Toho je! Jedním z hlavních problémů je obava, že budou nuceny se z ekonomických důvodů slučovat. Chápu, že je třeba raciona lizovat i ve sféře samosprávy na nejnižším stupni, ale když vidím mrhání zejména v in stitucích samosprávy v Praze... Jestli my na venkově něco můžeme ušetřit, tak je to zlo mek toho, co by se dalo ušetřit jinde. Pokud jde o slučování, dal jsem si sám pro sebe kri térium, kdy bych k tomu byl ochoten: Když má obec tak málo finančních prostředků, že starosta může vykonávat svou funkci jen po své pracovní době. Myslím, že to je pro obec velká ztráta, protože škála potřeb, které je nutné dělat pro samosprávu a státní správu, je velká. I když často proto, aby si mnozí úředníci nahoře mohli obhájit svá místa. Tím ale rozhodně nechci říct, že starostové, kteří dělají tuto činnost po své hlavní práci, jsou nevýkonní! Naopak, dělají moc. Ale nevím, jak dlouho budou schopni takový nápor vy držet. Druhé kritérium mne napadlo, když jsem byl nedávno v Rakousku. Večer jsme projížděli obcemi jen velmi úsporně osvětle nými a jeden kolega senátor mi říkal, že je z velmi malé obce a v ní se ani část večera ne svítí. Čili když obec nemá peníze ani na to, aby večer mohla svítit, byl bych ochoten podpořit názor, že se má sloučit s jinou.
■ Jak se na to dívají malé obce? Neslyšel jsem o tom, že by se chtěly hro madně slučovat. Argument, proč se neslučo vat, spočívá ve vnitřním životě obce. Jsou tu totiž zkušenosti z nedávné doby, kdy se mo hutně prosazovala integrace a život v okrajo vých částech většího celku víceméně skončil. Možnost slučovat tu ovšem je; právní řád to umožňuje. Případné další rozdělení je už ale problém, protože oddělovaná část musí mít minimálně tisíc obyvatel. V Dolním Rakous ku i Sasku úřady slučování podporují ekono micky, v Sasku to dokonce nařídili soudním rozhodnutím. V obou zemích ale ponechali ve slučovaných obcích původní dobrovolné hasičské sbory, protože se obávali, že protes ty by byly příliš razantní. V Bavorsku prošli slučováním už před deseti patnácti lety a úředníci říkají, že se to povedlo, ale mnozí starostové se s tím dodnes nesmířili.
leden 2005
SPRÁVA A ROZVOJ ■ Dá se už bilancovat, co za deset let své existence přinesl ROV? Spolek pro obnovu venkova vydal předloni knihu rekapitulující deset let POV. Organizoval to náš jiřetínský úřad. Podařilo se nám získat podklady od 192 obcí ze všech 224, které zís kaly zelené, modré, bílé a zlaté stuhy. Z této publikace je vidět, že se opravdu udělal velký kus práce. Doufáme, že tato publikace se sta ne i pobídkou pro ty obce, které se svou účas tí v soutěži ještě váhají. Knížku je možné si ješ tě objednat na Obecním úřadě v Bělotíně.
■ Doufáte, že se úspěch jiných projeví prin cipem »sněhové koule«? Ano, multiplikační efekt je nesporný. Třeba po našem vítězství v roce 1998 se nám poda řilo získat starosty okolních šesti obcí a dvou měst a založili jsme svazek obcí Tolštejn. Má me společný zájem na rozvoji cestovního ruchu, nechali jsme si proto zpracovat jeho realizační plán. Začali jsme s výstavbou asi 250 km cyklostezek, s pomocí dotace jsme získali univerzální hliníkové pódium se zastřešením, které je přímo neocenitelné při kulturních akcích pořádaných venku. Před třemi lety jsme založili Tolštejnské panství, které mimochodem kdysi historicky existo valo, a po vzoru Valašského království jsme rozjeli vandrovní hru. Máme vlastní pasy (pozn. red. - pan starosta Zoser má pas č. 1) i své skleněné krejcary. Ty fungují jako sku tečné platidlo, které přijímá už 160 poskyto vatelů cestovního ruchu, kteří s námi v této době spolupracují. Každý má své razítko, to
£ S
g 5 2
otiskne do pasu za jednotlivou útratu, a když útrata dosáhne 150 korun, vyplatí hostu skle něný tolštejnský krejcar. Krejcary je pak možné zaplatit upomínkové předměty - tře ba tričko Tolštejnského panství nebo Vildovy kapky. Vilda byl středověký loupežník a je pa tronem naší hry. Je to hra, ale chci tím doku mentovat, jaký efekt může nakonec soutěž
Vesnice roku mít. Jsem velkým zastáncem té to aktivity, protože dává venkovu šanci. A doufám, že se také jednou dostaneme do situace, jakou už znají v Dolním Rakousku. Tam už nemají Program obnovy venkova, ale jeho rozvoje. ■
JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
OBEC Odborný časopis pro veřejnou PŘEDPLACENÍM ČASOPISU MODERNÍ OBEC NAVÍC zdarma každý druhý týden elektronický Zpravodaj přímo do vaší e-mailové schránky zdarma plný přístup na specializovaný web a do elektronického archivu časopisu zdarma CD s aktualizovaným vydáním Obchodního adresáře Inform 2005 slevu 10 % z ceny vstupného na odborné akce společnosti INČOMA Consult, s. r. o.
www.moderniobec.cz Předplatné nebo ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na telefonním čísle 800 HO 022 nebo na adrese predplatneeeconomia.cz
ECONOMIA a.s., Dobrovského 25,170 55 Praha 7
leden 2005
moderní obec
35
FOTO: ARCHIV
Původní zástavba v sídlech Albeřice, Bražec a Svatobor, která byla zničena.
Jaká úskalí provázejí život ve vojenském újezdě V letech 1946 -1953 byla v Čes koslovensku vymezena území k zajišťování obrany státu a vý cviku ozbrojených sil. Po změ nách v roce 1989 byla část pů vodních vojenských újezdů zrušena, například Dobrá Vo da, Mladá a Ralsko. Dnes exis tuje pět vojenských újezdů Boletice, Brdy, Březina, Hradiš tě (Doupov) aLibavá, na jejichž území je hlášeno k trvalému pobytu zhruba 2300 obyvatel.
obcích mimo území újezdu. Dopravu z Bražce, sídla s nejvyšším počtem obyvatel, zajiš ťuje újezdní úřad. Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svo bodnou volbou svých zástupců (viz zákon číslo 23/1991 Sb.). Občané z Hradiště volí pouze své zástupce do Parlamentu ČR a za stupitelstva Karlovarského kraje. Újezdní úřad může podle místních podmínek zřizovat občanské aktivy jako své poradní orgány; své zástupce do občanských aktivů navrhuje shromáždění obyvatel újezdu. Úřad je povi nen aktiv zřídit, požádá-li o jeho zřízení nej méně polovina obyvatel újezdu (ustanovení § 38 zákona č. 222/1999 Sb.). Újezdní úřad pro Hradiště však nesídlí v katastrálním úze
mí obce. Od nejbližší osady újezdu je vzdá len zhruba 17 km, z nejvzdálenější osady přibližně 50 km. Pouze z Bražce existuje pří mé autobusové spojení do Karlových Varů, kde újezdní úřad sídlí. Úřední hodiny pro ve řejnost jsou v sídle úřadu a jednou měsíčně i v Bražci a Albeřicích. Ze zaměstnanců újezdního úřadu jen jedna pracovnice trvale bydlí v Hradišti, ostatní zaměstnanci nejsou obyvateli újezdu. Újezdní úřad je současně vojenským orgánem, který plní úkoly při za jišťování obrany státu a je podřízen Minis terstvu obrany ČR (§ 35 odst. 2 zákona č. 222/1991 Sb.). NA DOTACE NEMAJÍ NÁROK Obec Hradiště nemůže ke svému rozvoji vy užívat dotace z Programu obnovy venkova (POV), který vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Možnost by se určitě našla, podobně jako je tomu v případě zeměděl ských dotací. Zásady stanovující podmínky pro poskytování finančních podpor na zá kladě podpůrných programů (§ 2 odst. 1 zá kona č. 252/1997 Sb.) do zemědělství pro rok 2003 tyto dotace na jedné straně v části A, obecné podmínky, v bodě 1 písm. c) zcela vylučují: »žadatelem nemůže být..., subjekt v působnosti Ministerstva obrany, ...«. Ale zároveň v bodě 8 písm. f) dávají návod, jak tyto dotace získat: »Ministerstvo obrany mů že použít tyto Zásady pro podnikatelské subjekty vjeho působnosti; k tomu vydá pří slušná resortní pravidla. Finanční podpory poskytované podnikatelským subjektům formou dotací hradí Ministerstvo obrany ze svého rozpočtu.#
zemí vojenského újezdu Hradiště (VÚ Hradiště) o rozloze asi 33 tisíc ha tvoří jednu obec. V jejích 14 osadách (síd lech) žije 613 obyvatel: Albeřice (114), Bražec (273), Bukovina (23), Činov (3), Dolní Lom nice (69), Dolní Valov (2), Javorná (1), Ko runní (7), Lučiny (75), Malý Hlavákov (13), Obrovice (10), Ořkov (2), Střelnice (4), Svato bor (17). Sídla leží podél hranice vojenského újezdu a neexistuje mezi nimi dopravní spo jení. Pro účely příspěvku byla vybrána sídla nad 15 obyvatel.
Ú
ČINNOST ÚJEZDNlHO ÚŘADU I obec Hradiště má svůj obecní úřad. Jeho činnost však upravuje zákon č. 222/1999 Sb. a nazývá se újezdnlm úřadem (§ 35). V jeho čele je přednosta, voják z povolání (§ 36). Újezdní úřad zabezpečuje hospodářský, soci ální a kulturní rozvoj území újezdu, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí, uspo kojuje potřeby obyvatel újezdu. Plní mimo ji né i úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury. K tomuto účelu zřizu je a spravuje předškolní zařízení, základní školy a zařízení jim sloužící (§ 37 odst. 2). VÚ Hradiště však předškolní zařízení ani zá kladní školu nemá (v sídle s 273 a méně oby vateli bývají raritou). Povinná školní docház ka je pro hradišťské děti zajištěna v okolních
36
módierm obec
leden 2005
SPRÁVA A ROZVOJ
POV zásadně předpokládá účast obyvatel venkova, občanských spolků a sdružení při obnově své obce v souladu s místními tradi cemi a je zaměřen na hospodářský rozvoj ob cí, stavební obnovu obytných a hospodář ských objektů, obnovu a výstavbu občanské vybavenosti, technické infrastruktury a péči o krajinu. Soulad s místními tradicemi má v obci Hradiště opět svá úskalí. V roce 1930 bylo Doupovsko z 98,7 % osídleno občany němec ké národnosti. Na základě závěrů postupimské konference bylo však území vystěhováno a po roce 1945 jej postupně osídlovali lidé z celého Československa. V letech 1950-1954 bylo však opět zčásti vystěhováno z důvodu vzniku VÚ Hradiště (Binterová, 1998). V roce 1953 se k událostem, které ovlivnily vývoj ce
že bytový fond vlastní stát, který zastupuje Vo jenská ubytovací a stavební správa se sídlem v Plzni, ale správu zajišťuje zčásti VLS s ředi telstvím v Karlových Varech a zčásti újezdní úřad. V posledních letech je patrná snaha in vestovat do stavební obnovy objektů občan ské vybavenosti, obytných a hospodářských objektů i technické infrastruktury. Minimální investice do obnovy bytového fondu do roku 1989 měla i své klady-v sídlech Lučiny a Dol ní Lomnice se díky tomu zachovala historic ká urbanistická struktura a architektura, až na výjimky, bez rušivých přístaveb. V sídlech Albeřice, Bražec a Svatobor pů vodní zástavbu nahradila typová výstavba 70. let, tzv. dvojdomky a bytovky. V těchto sídlech by mělo dojít k nápravě architekto nických, stavebních a urbanistických nešva rů, především: ■ u »bytovek« nahrazení rovné střechy sedlovou, ■ začlenění dominant zemědělských podniků do krajiny, ■ vybudování návsí, náměstíček.
JAK PODPOŘIT PODNIKÁNÍ
Díky minimálním investicím do obnovy domů se v sídlech Lučiny a Dolní Lomnice zachovala historická vesnická architektura bez přístaveb.
lého českého venkova po válce (Benešovy de krety, Únor 1948, kolektivizace vletech 19501960 atd.), přidala podřízenost veškerého vý voje na území VÚ potřebám armády. Počet obyvatel z 3679 v roce 1950 se snížil na 613 v roce 2004, což je úbytek 83 %, přičemž v ostatních obcích na venkově je uváděn ve výši 30 % (Štenclová, 1998). Ve VÚ Hradiště tak byly přetrhány historic ké vazby a vztahy obyvatel k jejich sídlu. Dnes neexistuje v žádné osadě funkční kostel nebo kaplička. Obyvatelé proto nedrží pouť ani po svícení. Velikonoce jsou spojeny pouze s po mlázkou. Společenskou akcí, na které se oby vatelé sami podílejí, bývá oslava Mezinárodní ho dne dětí 1. června. Újezdní úřad organizu je mikulášskou besídku a nepravidelně, podle počtu dětí, vítání občánků. Vojenské lesy a statky ČR, s. p., (VLS) každoročně v lednu po řádají Lesácký ples v rámci každé lesní správy. Jednou z možností vzniku tradic a obnovení společenského života v Hradišti je spolupráce s nejbližšími obcemi ležícími mimo územíVÚ, která by se zřejmě odvíjela od struktury slože ní obyvatelstva a jeho zaměstnanosti, kdy pře vážně ženy s dětmi na mateřské dovolené, ne zaměstnané nebo v důchodu mají chuť a čas tyto akce pořádat. S pomocí zaměstnaných obyvatel lze jen stěží počítat, neboť za prací musejí dojíždět do obcí a měst mimo VÚ. Zachování, obnovu a údržbu venkovské zá stavby v Hradišti komplikuje fakt, že: »Majetek na území újezdu, s výjimkou vneseného majetku, smí být jen ve vlastnictví státu« (§31 zákona č. 222/1999 Sb.). To v praxi znamená,
leden 2005
Podmínky pro podnikání převážně obyvatel újezdu a právnických osob se sídlem na území újezdu by měl vytvářet újezdní úřad (§ 37 odst. 4 zákona č. 222/1999 Sb.). Rozvoj hospodářství obce by mohl být založen na zemědělské činnosti, řemeslech a cestov ním ruchu. Lesní a zemědělskou půdu na území újezdu obhospodařujíVLS. Zeměděl ská činnost se po roce 1989 zaměřila pouze na chov dobytka a kosení luk. Obyvatelé újezdu by mohli hospodařit na pozemcích v okolí sídel s respektováním zásad ochrany přírody a pásem hygienické ochrany. Šlo by především o chov ovcí a koz, pro který jsou zde vhodné podmínky a podporuje jej dota cemi Ministerstvo zemědělství. Z řemesel by se dalo věnovat řezbářství, výrobě dřevě ných hraček, košíkářství apod. Cestovní
ruch by se mohl rozvíjet jen za splnění ur čitých podmínek, protože území má nejen značný ekologický význam pro zachování genofondu vzácných druhů rostlin a živoči chů, ale zároveň slouží jako cvičiště a střel nice pro armádu. Pokud by například plati ly podmínky jako pro národní parky (§ 16 zákona č. 114/1992 Sb.), /zákaz táboření,
rozdělávání ohně, vjíždění a setrvávání mo torových vozidel mimo silnice a místní ko munikace, vstup mimo vyznačené cesty/ a současně za předpokladu spolupráce s újezdním úřadem, který (podle § 39 záko na č. 222/1999 Sb.) vydává povolení ke vstu pu na území újezdu, bylo by možné v území vojenského újezdu vyznačit naučnou stez ku. Ta by vedla pouze po stávajících silnicích se zastávkami u přírodních památek, býva lých vesniček a měst. Zahrnovala by okruhy pro pěší turistiku, cykloturistiku a pro orga nizované skupiny autobusem a byla by zpří stupněna jen v období, kdy na územíVÚ ne probíhá cvičení ozbrojených sil. Dále by se zde mohla rozvíjet agroturistika, a to za předpokladu, že bude obnoven stáva jící bytový fond a rozvine se chov ovcí, koz a koní. Ubytování by mohli využívat i mysliv ci, kteří každoročně navštěvují honitbu VLS. Rozvoj obchodu a služeb je omezen nedosta tečným počtem obyvatel v sídlech a jejich nízkou kupní silou. V sídlech Albeřice a Bra žec včetně okolních obcí dosahuje nezaměst nanost 23 % (údaj pro Valeč 10/2004). V síd lech Lučiny, Svatobor, Dolní Lomnice souse dících s obcemi s nižší nezaměstnaností - 9 % (údaj pro Šemnici 10/2004) poptávku po službách a obchodu uspokojují Karlovy Vary nebo Ostrov nad Ohří vzdálené asi 20 km a s existujícím autobusovým spojením. Lidé ve vojenských újezdech žijí ve speci fických podmínkách. K řešení jejich problé mů (stejných jako v jiných oblastech našeho venkova) by určitě přispěla větší informova nost pracovníků resortů, kteří zpracovávají plány, návrhy a dotační programy na obno vu a rozvoj venkova, především ministerstev pro místní rozvoj, zemědělství, životního prostředí. Především by se měla zlepšit in formovanost Ministerstva obrany, aby his torka, kterou uvedl přednosta újezdu Libavá (vojenský újezd v okrese Olomouc) v Maga zínu Práva dne 24. 6. 2000, byla již navždy historií: »Ve škole chyběly příbory. Zavolal jsem logistikům, že je potřebuji koupit. Ti řekli ne, máme je ve skladech. Dostali jsme je. Pak přišel hygienik a ten zase řekl: Děti jedí hliníkovými příbory, to je nepřípustné. Volám znovu logistikům. Ti prohlásí: Celá armáda jí hliníkovými. A nakonec se nějaký úředník na ministerstvu zhrozí: Proboha, kde se v armádě vzaly děti?« ■ Použitá literatura 1) Binterová, Z., 1998: Zaniklé obce Doupovska, V bývalém okrese Kadaň, Okresní muzeum v Chomutově, Chomutov, 1998, 2) Štenclová, Š., 1998: Venkov a urbanismus, ČZU, Praha, 3) zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, 4) ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů, 5) zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, 6) zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, 7) POV - Program obnovy venkova vyhlášený dle usnesení vlády ČR ze dne 11. 11. 1998, č. 730 ILONA MACHÁČKOVÁ extern! doktorandka katedry staveb Fakulty lesnické a environmentální, ČZU Praha
moderní obec
37
FOTO: ARCHIV
Jednat se bude o návrzích využití PPP na příklad při stavbě dálnice D3, která má pro pojit Prahu přes Tábor a České Budějovice s Rakouskem, při dostavbě pražského vnitř ního dopravního okruhu a rozšíření metra nebo při výstavbě rychlodráhy z centra Pra hy do Ruzyně a chystaného rozvoje tohoto letiště. Zájemci se také seznámí s možností aplikace PPP při financování menších pro jektů, například v oblasti školství a zdravot nictví či na trhu nemovitostí apod.
INFORMACE O FONDECH EU Součástí doprovodného programu bude opět kongres starostů a primátorů měst a obcí, tentokrát na téma Přímá volba starostů.
URBIS 2005 nastíní svoji novou tvář Význam krajských samospráv se v uplynulých letech zvyšoval, což potvrdily i nedávné podzimní volby, které uzavřely další etapu prá ce krajů. Tento fakt se odrážel i v dosavadním průběhu veletrhu URBIS. Letošní ročník (19. - 23.4.) chystá řadu zlomových prvků. radiční část veletrhu - technologie a za centra poradenských agentur, společností řízení pro obce a města - zůstává za zastupujících investory, finančních ústavů, chována. Novinkou bude posílení Fóra ministerstev apod. Společným tématem investičních příležitostí. Expozice jednotli většiny odborných vystoupení (s konkrétní vých krajů budou umístěny v novém paviló mi příklady a praktickými návody) bude nu V, vedle předních českých a moravsko Obec a podnikání. Uskuteční se například slezských stavebních firem. Vznikne tak pří přednášky o možnostech financování pro ležitost ke kontaktům potenciálních zadava jektů spojením veřejných a soukromých telů, investorů a realizátorů projektů. Na ex prostředků, formou tzv. Private Public Partpozice jednotlivých krajů navážou nabídky nership (PPP), které připraví PPP centrum, měst a obcí v daném regionu. Asociace PPP, ministerstva pro místní rozvoj Společnost Veletrhy Brno, a. s„ vytváří pro a financí. samosprávy ideální podmínky s ohledem na Připomeňme, že s modelem PPP mají vznikající trh nemovitostí a s ním spojené in dlouholeté dobré zkušenosti ve Velké Britá vestiční možnosti. Oslovila více než 6000 sta nii, Portugalsku, Nizozemsku, Rakousku rostů s návrhem, aby jejich obce a města na a v dalších zemích. Úspěšně byl použit i při veletrhu představily své investiční záměry. tak velkolepém projektu, jakým byla stavba Rovněž zve jak významné investory, kteří se již tunelu pod kanálem La Manche. Ve Velké Bri v CR angažovali, tak agentury, které mohou in tánii již dosáhl celkový objem dosud realizo formovat zahraniční zájemce o investování či vaných a podepsaných projektů na bázi PPP přímé investory. Součástí této aktivity bude čtyřiceti šesti miliard liber (v přepočtu přes katalog Fóra investičních příležitosti obsahují dva biliony korun), což představuje deset cí přehled vystavujících měst, obcí a krajů. Ka procent všech veřejných investic. Z toho talog poslouží jako důležitý zdroj informací šestnáct miliard liber připadá na dosud nej větší projekt PPP zaměřený na údržbu a dal nejen pro domácí, ale i zahraniční investory. Kromě velkých průmyslových zón nebo ji ší výstavbu londýnského metra. Britové však ných stamiliónových projektů mohou muni tento způsob financování využívají i na mno cipality představit také řadu historických ob hem menší akce, například na budování jektů, menších průmyslových zařízení, bu zdravotnických zařízení, škol, věznic, sociál dov, nezastavěných ploch vhodných k bydle ních ústavů a dalších veřejných budov. Do ní, rekreaci apod. roku 2005 tak v Británii bude postaveno či zrekonstruováno pět set škol. ODBORNÝ DOPROVODNÝ PROGRAM Konkrétní nabídku prezentovat se v rám Nový trend veletrhu se projeví i v obsahu ci této části odborného programu dostaly odborného doprovodného programu. Bude společnosti Sekyra Group, České spořitel probíhat na informačním molu uprostřed na, Raiffeisenbank, Royal Bank of Scotland, expozice krajů a zúčastní se ho informační Atkins a CMS Cameron McKenn.
T
38
moderní obec
Veletrh nabídne v rámci doprovodného pro gramu také informace o programech, které umožňují čerpat prostředky podporující rea lizaci podnikatelských záměrů. Jde konkrét ně o program Reality, který je součástí Ope račního programu Průmysl a podnikání. Pro období 2004 - 2006 jsou připraveny celkem 2,4 miliardy korun na podporu projektů vý stavby a regenerace nemovitostí, tzv. podni katelských zón. Nenávratnou přímou dotaci mohou obdržet kromě malých a středních podniků rovněž obce, svazky obcí a kraje. Zakládání klastrů - spolupráce podnika telů a krajů bude tématem pro jednání krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Plzeň ského. Agentura Czechlnvest počítá se žádo stmi o podporu vzniku deseti až dvanácti klastrů. V jejím rozpočtu je do roku 2006 vy členěno pro tento účel dvě stě osmdesát mi liónů korun.
DALŠÍ zajímavá témata V průběhu veletrhu se uskuteční celá řada dalších odborných přednášek určených pro zástupce krajských a obecních samospráv, například na téma Bonita krajů, možnost je jich financování, Leasing pro nákup komu nální techniky, Poradenství při řešení krizo vých situací, Směnečný program a dotace z fondů Evropské unie - Předfinancování a spolufinancování projektů. Na programu budou i některá žhavá témata, jaká jsou Stát a kraje ve zdravotnictví a sociální péči s pod titulem diktát nebo partnerství, Zákon o ve řejné neziskové nemocnici, Možnosti PPP ve zdravotnictví a sociální péči atd. Samostatný prostor k prezentaci budou mít projekty brownfields. Zejména se bude hovořit o možnostech jejich financování, vhodných lokalitách v ČR a dalších otázkách. Jednou z nejvýznamnějších částí dopro vodného programu bude i v letošním roční ku Kongres starostů a primátorů měst a ob cí ČR. Zástupci municipalit se na něm budou zabývat přímou volbou starostů. Na tomto fóru, které již tradičně pořádá Svaz měst a obcí ČR, představí společnost Veletrhy Br no, a. s., novou perspektivní tvář veletrhu URBIS 2006. Nástin této proměny bude patr ný už v expozicích letošního ročníku. Veletrh se chce stát užitečným pomocní kem územních samospráv při hledání a uplatnění rozvojových a investičních zá měrů, které podpoří rozvoj a prosperitu měst, obcí a regionů. Další informace na www.bw.cz/urbis. /kž/
leden 2005
LEGISLATIVA
Doporučení pro Plán odpadového hospodářství původce - obce ákonč. 185/2001 Sb., o odpadech a o změ ně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukládá v § 44 pů vodci odpadů zpracovat plán odpadového hospodářství (POH), pokud produkuje více než 101 nebezpečného odpadu nebo více než 10001 ostatního odpadu. Dále v odst. 9 toho to paragrafu určuje ministerstvu stanovit pro váděcím předpisem obsah plánu odpadového hospodářství původce odpadů. Odbor odpa dů Ministerstva životního prostředí (MŽP), vědom si náročnosti přípravy POH, připravil Metodický návod pro zpracování Plánu odpa dového hospodářství původce, a to jak pro obce, tak pro ostatní původce (firmy).
Z
OBSAH METODICKÉHO NÁVODU Metodický návod je vydáván s cílem sjedno tit přístupy původců odpadů - obcí při pří pravě a zpracováni Plánu odpadového hos podářství obce (POH obce) a je jednou z po můcek, které by měly být pro dotčené sub jekty návodem pro dosažení cílů stanove ných v Plánu odpadového hospodářství ČR (POH ČR) a POH krajů. Návod by měl usnad nit původci - obci zpracování POH a sjedno tit pohled na některé nejednoznačnosti, kte ré mohou vyplynout z ustanovení dotčených právních předpisů. Metodický návod pro zpracování POH pů vodce - obce je doporučeným postupem. Obec může postupovat při zpracování podle jiného schématu, ale vždy musí vycházet ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a před pisů ho provádějících, zejména § 28 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech na kládání s odpady ve znění pozdějších před pisů, POH ČR a závazné části POH příslušné ho kraje. Předpokladem pro kvalimí zpracování POH původce obecně je naplnění jeho obsahu věc ně správnými daty přehledným a srozumitel ným způsobem, stanovení ekonomicky reál ných cílů a cílových hodnot a účinných opat ření a programů pro jejich dosažení. Cíle by měly vycházet z potřeb obce, ale jejich rámec musí být v souladu s POH příslušného kraje. Metodický návod obsahuje podrobnosti a do poručené postupy vycházející ze zákona o od padech a předpisů ho provádějících a řeší pro blematiku přípravy a zpracování POH obce. Účelem návodu je zajistit, aby POH obce byl zpracován v doporučeném obsahovém rozsahu a s využitím ukazatelů (indikátorů) stanovených pro monitoring odpadového hospodářství.
HLAVNI ZASADY ZPRACOVÁNI PLÁNU ■ připravit plánovací (řídící-) dokument pro odpadové hospodářství původce - obce vycházející z priorit předcházení vzniku od padů, omezovaní jejich množství a nebez pečných vlastností, zvyšování podílu úpravy
leden 2005
vznikajících odpadů s následným využitím (recyklací) takto upravených odpadů a opti malizace nakládání s odpady při všech čin nostech původce - obce, ■ závazným podkladem je závazná část POH kraje vyhlášená obecně závaznou vy hláškou příslušného kraje, ■ plánovací období je nejméně 5 let a změna plánu musí být provedena do 3 mě síců od změny podmínek, na jejichž základě byl plán zpracován, ■ data využívaná pro přípravu POH obce jsou data z povinné evidence původců odpa dů podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpa dech, vykazovaná za období 2000 - 2003, při využití dat je nutné uvádět vždy jejich zdroj, ■i POH obce je zaměřen na odpady, které produkuje obec, jako jejich původce, tedy ni koli pouze odpady komunální, ■ zvýšený, jednorázový vznik odpadů vli vem přírodní katastrofý nebo jiné mimořád né situace, kterou původce - obec nemohl ovlivnit, se nepovažuje za produkci odpadů započítávanou pro výpočet limitů k vypraco vání POH, ■ POH obce bude posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí pouze tehdy, po kud tak stanoví závěr zjišťovacího řízení /§ 10a odst. 1 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb./.
Obec, která produkuje více než 10 tun nebezpečného odpadu nebo více než 1000 tun ostatního odpadu, musí jako původce zpracovat POH původce.
Doporučený obsah POH obce ■ Název dokumentu ■ Účel Plánu odpadového hospodářství obce ■■ Působnost a doba platnosti POH obce ■ Identifikační údaje obce ■ Zpracovatel POH obce, pokud ho obec nezpra covává sama ■ Přehled druhů a kategorií produkovaných odpa dů, způsoby nakládání s nimi a způsob jejich využití nebo odstranění ■ Vyhodnocení stávajícího způsobu nakládání s odpady s požadavky stanovenými v zákoně a pro váděcích právních předpisech ■ Vyhodnocení souladu odpadového hospodář ství obce se závaznou částí plánu odpadového hos podářství kraje ■i Přehled cílů POH obce a opatření (programů) k je jich dosažení (i termíny), které bude obec realizovat. ■ Příjmy a výdaje na odpadové hospodářství, struk tura zdrojů a dynamika změn - komunální odpad ■ Přílohy
PRO ZPRACOVÁNI PLÁNU JE DOPORUČENO ■■ POH obce je zpracováván za účelem stanovení cílů a souboru opatření (programů) k jejich dosažení ve stanovených termínech. Vstupní analýza současného stavu odpadové ho hospodářství obce (svazku obcí) je nutnou podkladovou, nikoli však hlavní částí plánu, ■■ zajistit maximální provázanost POH obce s relevantními programovými doku menty zpracovávanými v obci, kraji (např. realizační programy POH ČR, programy sni žování emisí, krajské energetické koncepce apod.) a koordinaci mezi orgány výkonu ve řejné správy v jednotlivých oblastech v obci (zejména ochrana ovzduší, IPPC, ochrana přírody, územní rozvoj atd.), ■ pro jednotlivé (vybrané) skupiny odpa dů stanovit v POH obce zásady pro předchá zení a omezování vzniku odpadů, optimali zaci nakládání s nimi a cíle, nástroje a opat ření (programy) pro dosažení těchto cílů. Pro cíle definovat cílové hodnoty vybraných in dikátorů, které je možné hodnotit (měřit). Cíle je doporučeno dělit na cíle dlouhodobé (5 a více let) střednědobé (2-5 let), krátko dobé (do 2 let) a operativní (ihned), ■ mezi cíle plánu zahrnout pouze takové, jejichž naplnění mohou obce v rámci svých kompetencí garantovat nebo ovlivnit použi tím vhodných nástrojů řízení OH nebo reali zací navržených opatření (programů), ■ kromě hlavních cílů POH obce, které musí být v souladu se závaznou částí POH kraje, resp. POH ČR může obec stanovit dal ší cíle a pro všechny takto stanovené cíle de finovat nástroje a opatření (programy) k je jich dosažení, včetně odpovědnosti za jejich realizaci, nutné zdroje a termíny kontroly je jich dosažení, ■ opatření a programy pro naplnění cílů sestavit do časového scénáře (v tabelární for mě) a rozčlenit je na opatření (programy) zá kladní (podporující hlavní cíle vyplývající z právních předpisů, POH ČR, POH kraje ne bo vyplývající z odkazu na významné odbor né argumenty) a opatření (programy) dopo ručené, jejichž aplikace vychází z dalších, specifických cílů a podmínek obce a povede prokazatelně k naplnění cílů POH ve smyslu předcházení vzniku odpadů, omezování je jich množství a nebezpečných vlastností a optimalizace nakládání s nimi (např. dob rovolné nástroje, optimalizace rozhodova cích procesů orgánů obce), ■ u všech navrhovaných základních opat ření (programů) zvážit jejich dopad z hledis ka ekonomické náročnosti, environmentální účinnosti a sociální akceptovatelnosti, uvést a posoudit možná rizika jejich realizace, ■ pokud obec nezpracovává POH sama, je při zadávání díla nutné respektovat poža davky zákona o veřejných zakázkách. Plán odpadového hospodářství bude v ČR podle Informačního systému odpadového hospodářství zpracovávat přibližně 450 obcí a více než 4500 podniků. Zpracování POH původců včetně obcí, je náročná odborná činnost, jejíž výsledek musí být v souladu s POH ČR a POH příslušného kraje. ■
VĚRA HAVRÁNKOVÁ módilerm obec
39
I
LEGISLATIVA
Proč Ústavní soud zrušil obecně závaznou vyhlášku města Ch.
Ve zrušených ustanoveních obecně závaz nou vyhláškou město Ch. zakázalo na veřej ně přístupných místech určité činnosti. Ve řejně přístupná místa byla stanovena v obec ně závazné vyhlášce. Dle jejího čl. 2 odst. 1 se veřejně přístupnými místy rozuměla »místa, která slouží veřejnému užívání (například místní a účelové komunikace, náměstí, sady, silnice, stezky pro chodce, stezky pro cyklis ty, vnitroblokové spojovací cesty, dvorní ustanovení paragrafu 10 zákona číslo trakty, mosty, lávky, podchody, nábřeží, plo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zříze chy veřejné zeleně, vodní plochy, odpočíva ní), ve znění pozdějších předpisů, dla u komunikací), a objekty, které jsou pří zmocňujícímu obce k vydávání některých stupné každému (například tržiště, parko obecně závazných vyhlášek, Ústavní soud viště, letiště, nádraží, přístřešky zastávek ve České republiky vydal již několik nálezů*). řejné dopravy, hřiště, koupaliště, veřejná tá Mezi nedávno přijaté nálezy patří sp. zn. bořiště). Nezáleží přitom na formě vlastnic Pl. ÚS 50/03 ze dne 21. 9. 2004 k obecně zá tví těchto míst«. vazné vyhlášce města Ch. č. 582/1998, k za bezpečení místních záležitostí veřejného po řádku ze dne 11.6. 1998 2>, ve znění obecně závazné vyhlášky města Ch. č. 3/2003 ze dne 3.7.2003, vydané na základě § 10 písm. a) zá kona o obcích. Podle tohoto nálezu »povinnosti může obec ukládat v samostatné pů sobnosti obecně závaznou vyhláškou a) k za bezpečení místních záležitostí veřejného po řádku; zejména může stanovit, které činnos ti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v ob ci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stano VYTKNUTÉ ZÁVADY vit, že na některých veřejných prostranstvích Ústavní soud městu vytkl, že zákazy činností se vztahují na veřejně přístupná místa, při v obci jsou takové činnosti zakázány«. čemž zavedení této definice je nadbytečné a matoucí /§ 10 písm. a) zákona o obcích ho voří o veřejném prostranství, nikoli o veřejně přístupných místech/, pojem veřejně přístup ná místa byl v obecně závazné vyhlášce vy mezen nepřesně a nedostatečně konkrétně. Některá »veřejně přístupná místa« nemusejí splňující normu EN 471. Barva oranžová. mít vždy charakter veřejného prostranství3). Velikosti L, XL, XXL. Další závada obecně závazné vyhlášky by Cena 135 Kč/ks (bez DPH). la shledána ve vymezení činností, jejichž provádění bylo na veřejně přístupných mís V případě většího odběru cena dohodou. tech zakázáno. Město v této obecně závazné Balné není účtováno. vyhlášce na veřejně přístupných místech za Poštovné podle sazeb pošty (profibalík). kázalo mj. prodávat, podávat nebo konzu Možnosti potisku. movat alkoholické nápoje, což je však podle Dodávky obratem. názoru Ústavního soudu v rozporu se záko Podrobnější informace ve firmě PASU nem 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholis 252 30 Řevnice, Pod Lipami 1069 mem a jinými toxikomaniemi, ve znění po telJfax: 257 720 005, 603 465 676 zdějších předpisů. Podle názoru Ústavního soudu nelze zakázat na základě § 10 písm. a) zákona o obcích činnosti, které reguluje spe ciální právní předpis4’, což byl právě případ posuzované obecně závazné vyhlášky. Ústavní soud uvedl, že ani zákon číslo 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem
K
Znalost tohoto nálezu může obcím posloužit jako vodítko při zpraco vání obecně závazných vyhlášek na úseku ve řejného pořádku
Nabízíme ochranné vesty s výstražnými reflexními dvěma pruhy,
Důležité předpisy
Další informace na
www.uniformy.cz
■ zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zří zení), ve znění pozdějších předpisů ■ zákon 37/1989 Sb., o ochraně před alkoho lismem a jinými toxikomaniemi, ve znění po zdějších předpisů ■ Ústava České republiky ■ Listina základních práv a svobod
a jinými toxikomaniemi nepočítá se záka zem konzumace alkoholu na veřejných pro stranstvích a že z žádné právní normy nelze odvodit paušální zákaz veškeré konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích. rovněž dřívější nález
V nálezu se Ústavní soud také odvolával na svůj dřívější nález5). Podle § 4 odst. 3 písm. a) záko na č. 37/1989 Sb. totiž »obce v samostatné pů sobnosti mohou obecně závaznou vyhláškou omezit nebo zakázat: v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech prodej a podávání alkoholických nápojů nebo tabá kových výrobků v zařízeních veřejného stravování, v prodejnách potravin nebo na jiných ve řejně přístupných místech«. Toto ustanovení se ovšem nezmiňuje o oprávněm obce zakázat konzumaci alkoholu na takových místech.
ZÁVĚR Ustanovení čl. 2 odst. 1 a článku 3 odst. 1,2,3 a 4 obecně závazné vyhlášky byla nálezem Ústavního soudu zrušena pro rozpor se čl. 2 odst. 46) a čl. 104 odst. 3?) Ústavy České repub liky, čl. 2 odst. 3®) a čl. 4 odst. 1®) Listiny základ ních práv a svobod, zákonem o obcích a záko nem č. 37/1989 Sb., a to dnem vyhlášení nále zu ve Sbírce zákonů. Znalost tohoto nálezu může obcím posloužit jako vodítko při zpraco vání obecně závazných vyhlášek na úseku ve řejného pořádku1®. Při vydávání právních předpisů by obce měly respektovat právní ná zory vyslovené Ústavním soudem, neboť Ústavní soud je orgánem příslušným k rozho dování o návrzích na zrušení právních předpi sů územních samosprávných celků. ■ Poznámky » K některým z dalších nálezů Ústavního soudu viz např. Neumannová, H.: Nálezy Ústavního soudu ČR k obecně závazným vyhláškám vydaným podle § 10 zákona č. 128/2000 Sb., Veřejná správa č. 13/2002 Sb. 2) Vydána tehdy ještě na základě § 17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení). 3> Podle § 34 zákona o obcích »veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru®. 4l Obdobně Ústavní soud argumentoval také u obecně závazných vyhlášek zakazujících či omezujících prodej a používání zábavné pyrotechniky (viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 5/99 ze dne 17. 8. 1999 a Pl. ÚS 2/2000 ze dne 12. 6. 2001).
5> Šlo o nález sp. zn. Pl. ÚS 42/97 již ze dne 8. 6. 1999 k obecně závazné vyhlášce města O. Město se pokusilo zakázat konzumaci alkoholu na veřejně přístupných místech a již tuto vyhlášku Ústavní soud zrušil. 6> »Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.® ?) »Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky.® a> »Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.® 9) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.® •oi K právním předpisům obcí viz např. Kadečka, S.: Právo obcí a krajů v České republice, C. H. Beck, Praha 2003. HANA NEUMANNOVÁ právnička
MO-000004
40
modelerni obec
leden 2005
LEGISLATIVA
Nový správní řád: struktura a předmět úpravy 1/ nadcházejícím období budeme při nášet seriál článků, který vám poskyt ne základní informace o novém správním řádu a umožní snáze se orientovat v tomto poměrně nejednoduchém právním předpisu. V částce č. 174 Sbírky zákonů byl publiko ván jednak nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád) a dále »změnový« zákon č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správ ního řádu. Oba zákony, schválené Parlamen tem ČR dne 24. června 2004, se staly platný mi (tj. jsou již součástí právního řádu ČR) ro zesláním shora uvedené částky Sbírky záko nů dnem 24. září 2004 a své účinnosti nabu dou 1. ledna 2006. Poslanecká sněmovna schválila nový správní řád ve znění pozmě ňovacího návrhu Senátu.*)
V
CÍLE REFORMY Nový zákon je na rozdíl od dosavadního (stále platného) správního řádu označen »pouze« pojmem »správní řád«.2) I tato sku tečnost naznačuje, že nový správní řád je koncepčně odlišný od soudobého správní ho řádu. Základní odlišnost spočívá ve vý razně širším předmětu úpravy, který se zda leka nevyčerpává pouze úpravou klasické ho správního řízení (byť toto i nadále před stavuje stěžejní část nového správního řá du). Předmětem úpravy je obecně postup všech správních orgánů v oblasti vrchno stenské veřejné správy, tj. jakékoliv jejich působení navenek, pokud tento postup ne ní upraven zvláštním zákonem jinak. Po drobná úprava vede k důslednému naplně ní ústavní zásady zákonnosti, kdy podle čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod státní moc (nut no chápat v širším slova smyslu jako veřej ná moc) slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Cílem reformy správního procesu bylo ne jenom důsledné dosažení souladu s ústav ním pořádkem České republiky, kdy již nelze nadále »tolerovat« využívání mimoprávních, resp. právem výslovně neupravených pro středků (což vyvolalo nutnost přesné a po měrně podrobné úpravy), ale také vrátit správnímu řádu jeho původní úlohu, tj. být kodexem představujícím obecnou procesní úpravu pro celou veřejnou správu a odstranit tak desítky nejrůznějších typů »zvláštních správních řízení« atd.
STRUKTURA SPRÁVNÍHO ŘÁDU Nový správní řád se skládá z osmi částí a ob sahuje celkem 184 paragrafů: část první úvodní ustanovení (§ 1 až 8); část druhá obecná ustanovení o správním řízení (§ 9 až 129); část třetí - zvláštní ustanovení o správ
leden 2005
ním řízení (§ 130 až 153); část čtvrtá - vyjá dření, osvědčení a sdělení (§ 154 až 158); část pátá - veřejnoprávní smlouvy (§ 159 až 170); část šestá - opatření obecné povahy (§ 171 až 174); část sedmá - společná, přechodná a zá věrečná ustanovení (§ 175 až 183) a část os má - účinnost (§ 184). Rozsah nového správního řádu vynikne po rovnáním s předchozími úpravami správního procesu. Vládní nařízení č. 8/1928 Sb. z. a n„ o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správní řízení) obsahovalo 137 paragrafů; vládní nařízení č. 20/1955 Sb., o řízení ve věcech správních (správní řád) by lo tvořeno 53 paragrafy a velký úpadek kvali tativní i kvantitativní představuje vládní naří zení č. 91/1960 Sb., o správním řízení, se vskutku skromným počtem 36 paragrafů. Prv ní zákonná úprava správního řízení předsta vovaná zákonem č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), naštěstí představuje vý razný pokrok v kvalitě právní úpravy správní ho procesu, což se projevilo i na jeho rozsahu čítajícím 85 paragrafů.
Podle nového správního řádu postupují orgány moci výkonné, orgány územních samospráv ných celků a jiné orgá ny, a dále právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. PŘEDMĚT ÚPRAVY SPRÁVNÍHO ŘÁDU Ustanovení § 1 vymezuje pozitivní a nega tivní rozsah působnosti správního řádu. Jak jsem již uvedl, předmět úpravy správ ního řádu není zúžen pouze na formální správní řízení, které je upraveno v části druhé, aleje zaměřen na jakékoliv postupy správních orgánů ve veřejné správě vníma né ve vrchnostenském (výsostném) pojetí; jinými slovy jde o veškeré autoritativní pů sobení veřejné správy navenek. Správní řád se však nepoužije pro takové formy činnosti správních orgánů, které jsou upraveny jinými zákony, typicky se napří klad jedná o vydávání normativních správ ních aktů (vyhlášky ministerstev, právní předpisy obcí a krajů). Podle nového správního řádu postupují orgány moci výkonné, orgány územních sa mosprávných celků a jiné orgány, a dále právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. Mezi or gány moci výkonné lze řadit ministerstva či jiné ústřední správní úřady vymezené kom petenčním zákonem,3) a dále územně speci alizované (dekoncentrované) orgány místní státní správy.4) Územními samosprávnými
celky se rozumí obce, kraje a hlavní město Praha.5) »Jiným« orgánem je například Úřad na ochranu osobních údajů,6) Rada pro roz hlasové a televizní vysilánF) apod. Fyzickou osobou, která vykonává působnost v oblasti veřejné správy, je například myslivecká stráž,8) lesní stráž,9) finanční arbitr10) apod. V této souvislosti je také významné vymeze ní nadřízeného správního orgánu (§ 178 správního řádu), kdy např. nadřízeným správním orgánem právnické nebo fyzické osoby pověřené výkonem veřejné správy se rozumí orgán, který podle zvláštního zákona rozhoduje o odvolání; není-li takový orgán stanoven, je tímto orgánem orgán, který tyto osoby výkonem veřejné správy na základě zákona pověřil. Ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu za kotvuje tzv. subsidiaritu (podpůrné použití) správního řádu. Nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup, použije se na příslušný postup správní řád nebo jeho jednotlivá ustanove ní. Zvláštní zákon, pokud neupravuje (kom plexně) postup subjektů povolaných k vý konu veřejné správy, nemůže ve svém usta novení vyloučit aplikaci správního řádu. Správní řád se nepoužije pro občansko právní, obchodněprávní a pracovněprávní úkony prováděné správními orgány a dále je (zcela nadbytečně) zdůrazněno, že jej nelze také použít ve vztazích mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti (§ 1 odst. 3). ■ Poznámky ■) Pozměňovací návrh Senátu spočíval ve vypuštění tzv. generální podjatosti správních orgánů. Smyslem původně koncipovaného institutu bylo zabránit, aby správní orgány rozhodovaly o žádostech subjektů, jež jsou jejich nedílnou organizační součástí (např., aby o stavebním povolení pro obec XYZ nerozhodoval stavební úřad Obecního úřadu obce XYZ. Příslušné řízení by podle původního návrhu provedl jiný stavební úřad v obvodu nadřízeného správního orgánu, který by určil nadřízený správní orgán). 2> Srov. označení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 3) Zákon CNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. o Například úřady práce, okresní správy sociálního zabezpečení, finanční úřady, katastrální úřady apod. 5) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 6> Ustanovení § 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7> Ustanovení § 4 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Ustanovení § 12 a násl. zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, si Ustanovení § 38 a násl. zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi.
JAN BŘEŇ právník
moderní obec
41
ákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakáz kách je stále tématem nesčetných od borných diskusí. V seriálu článků se mu proto budeme věnovat podrobněji. V prvním díle připomenu odlišnosti vyplývající ze zá kona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zříze ní) a v poznámkách uvedu některé detaily. a) transparentně (především nikoliv utajeně) Co se týče ceny zakázky, je důležitý pojem VYSVĚTLENÍ POJMŮ Ze zadání by mělo být patrné, o jakou za předpokládaná cena. Zákon mu věnuje vý ■i Kterých subjektů v rámci obcí se zákon kázku jde, proč se zadává v režimu do 2 mili znamnou pozornost. Před zadáním je tedy dotýká ónů korun. To znamená, že by mělo být jas nutné nahlédnout do pravidel zakotvených Vysvětlení, kdo jsou to zadavatelé veřej né, že výše zakázky tuto částku nepřekročí. v § 18 až 23 zákona o veřejných zakázkách. ných zakázek, najdeme v § 2 zákona. Pokud Mělo by být také »dosledovatelné«, proč se Pokud jde o konkrétní postup, vždy se musí jde o samosprávu, můžeme specifikovat tyto zakázka zadá konkrétnímu dodavateli. respektovat znění zákona. subjekty: b) nediskriminačním postupem (k poten 1. obec jako územní samosprávný celek, ciálním dodavatelům přistupovat shodně) JEDNOTLIVÉ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 2. jí zřízené příspěvkové organizace, Obec by neměla nikomu bránit nabídnout ■ Veřejná zakázka na dodávky (§ 7) 3. dobrovolný svazek obcí, jí své služby. To znamená, že když obec stále Předmětem veřejné zakázky na dodávky je: 4. právnická osoba, zadává-li zakázku na využívá jednoho dodavatele například pro a) koupě věcí movitých i nemovitých (dá dodávky, služby nebo stavební práce, která je nákup vozidel, neměla by odmítat další na le jen zboží) z více než 50 % financována veřejným zada bídky, kterými se ji snaží oslovit jiný dodava Příklad: Zakoupení budov, pozemků, a to vatelem (kterýkoli subjekt bez ohledu na to, tel. Světlo světa by tak neměl spatřit dopis, v hodnotě vyšší než 2 milióny korun. zda v něm veřejný zadavatel figuruje, pod kterým obec sděluje tomuto jinému dodava Mohou nastat dva případy: statné je, že zadává práce, které jsou finan teli: »Vážený pane, naše obec kupuje auto - obec má zájem o zakoupení konkrétních covány z rozpočtu veřejného zadavatele), mobily od firmy Novák a spol., a takto to bu pozemků nebo konkrétních budov, 5. podnikatel, jestliže je ovládán veřejným de i v dalších letech.« Tento dopis by totiž - obec má zájem o zakoupení nijak kon zadavatelem (akciové společnosti nebo spo znamenal, že zaslanou nabídku obec vůbec krétních nemovitostí, jde jí jen o účel využití lečnosti s ručením omezeným s jediným nebrala ani v potaz, ani se jí nijak nezabýva (například má zájem o koupi objektu, který la, a již dopředu říká, že se jí ani zabývat nikdy bude využívat jako obecní úřad, mateřskou společníkem - obcí), 6. více těchto zadavatelů společně, mají-li nebude. Takový přístup by byl diskriminační. školu apod.). své vztahy upraveny smluvně (například To neznamená, že obec musí reagovat na V prvním případě je logické, že bude jed společné akce více obcí nebo obcí a jiných každý připiš s nabídkou tak, že jej bude řešit. nat přímo s majitelem. Zákon pak musí re subjektů). Pokud nabídka není aktuální, nemůže být do spektovat přiměřeně (zejména otázky zveřej ■ Zákonné výjimky rozhodovacího procesu nijak zahrnuta. ňování). V druhém případě chce, aby jí maji Zákon poměrně podrobně upravuje různé c) za cenu obvyklou v místě plnění (nelze telé činili nabídky. Potom postupuje podle výjimky, z nichž obcí se bude nejčastěji dotýkat: zakázku podhodnotit ani nadhodnotit) zákona v plném rozsahu. b) včetně koupě zboží na splátky, nájmu a) speciální úprava režimu zadavatelů Otázkou je, jak obec zjistí cenu obvyklou v oblasti energetiky, dopravy a vodního hos v místě plnění. Podle dosavadních zkušenos zboží nebo nájmu zboží s právem následné podářství (teplárny, vodovody a kanalizace tí mohou nastat jen tři situace: koupě Zde je zakotven mechanismus proti ob apod.), zejména § 3 zákona, - obec spolehlivě ví, jaké ceny jsou v místě b) vyjmutí z režimu zákona v případě, že obvyklé (z vlastní praxe), cházení účelu zákona. Nejčastěji to budou jde o činnost nebo dílo na základě pracovní - obec zjistí napřed odborný názor na ce leasingy. smlouvy, nebo služebního anebo obdobné nu obvyklou a pak zakázku zadá způsobem c) rovněž veřejná zakázka, jejímž předmě ho poměru (z § 4 odst.l), dle zákona, tem je kromě dodání zboží také montáž c) vyjmutí z režimu zákona v případě, že - nejspolehlivější je však udělat poptávku a uvedení do provozu, pokud to není podle předmět zakázky je hlavním předmětem čin více dodavatelům. Obec tak obdrží více srov § 8 odst. 2 písm. a), což je případ, kdy je cena nosti příspěvkové organizace, kterou obec natelných nabídek, které jí dají lepší obraz služeb vyšší než předpokládaná cena zboží. založila nebo zřídila v souladu se zákonem o rozmezí cen, kvalitě díla, referencích firmy Bude se jednat o případy, kdy většinu ceny (z § 4 odst.l). apod. Obce tuto metodu nejčastěji používa bude tvořit zboží, a k tomu se bude přičítat ■i Co je to veřejná zakázka (§ 6) jí a jde o nejvhodnější přístup i v případě ma práce. I zde platí hranice 2 milióny korun. Veřejnou zakázkou je zakázka na dodávky, lých zakázek. ■ Veřejná zakázka na služby (§ 8) služby, stavební práce (viz dále), u níž před pokládaná cena předmětu veřejné zakázky přesáhne 2 000 000 Kč. Veřejná zakázka se Kdo plní roli zadavatele podle zákona o zadávání veřejných zakázek uskutečňuje za úplatu (veřejnou zakázkou v případě obce: tedy není, když někdo udělá pro obec něco bezplatně); na základě písemné smlouvy ■ 1. Rada obce, je-li zřízena, a pokud si tuto pravomoc nevyhradilo zastupitelstvo obce, (nelze akceptovat ústní smlouvu), s jedním ■ 2. Zastupitelstvo, pokud si tuto pravomoc vyhradilo. nebo více vybranými uchazeči nebo zájemci Výhrada musí být provedena předem, a může se týkat: (může být i společná dodávka). - zakázek obce jako celku, ■ Jak zadávat zakázky do hodnoty - určitého typu zakázek (například nad 2 milióny korun), 2 000 000 Kč -jediné zakázky (pro obec mimořádně významné). Dodávky, služby nebo stavební práce, je ■ 3. Starosta tam, kde není zřízena rada obce a kde si zastupitelstvo zadáváni veřejných zakázek jichž předpokládaná cena nepřesáhne nevyhradilo. 2 000 000 Kč, zadavatel musí zadat:
Z
42
módilerm obec
leden 2005
ILUSTRAČNÍ FOTO: DANIEL NIKO LO V
Zákon o veřejných zakázkách - pojmy, aplikace, problémy 1/
LEGISLATIVA Veřejná zakázka na služby je vymezena ne gativně, a to takto: Veřejnou zakázkou na služby je veřejná za kázka, jejímž předmětem není - předmět veřejné zakázky na dodávky nebo - veřejné zakázky na stavební práce. Všechny ostatní vyjma dvou citovaných jsou veřejné zakázky na služby. Zákon dále rozšiřuje toto vymezení ještě výslovně o zakázky, jejichž předmětem je mimo dodání služby ještě: a) dodání zboží, pokud je cena poskytova ných služeb vyšší než předpokládaná cena dodání zboží, nebo b) zakázka na stavební práce, pokud je ce na poskytovaných služeb vyšší než předpo kládaná cena stavebních prací. Výčet služeb je uveden v přílohách zákona č. 1 a 2. Připomínám, že ať služby nazveme jakkoli, podstatný je obsah. Nelze proto zá kon obcházet tím, že si vymyslíme službu ji ného názvu, když její obsah bude odpovídat například službám zprostředkovatelským. ■ Veřejná zakázka na stavební práce (§ 9) Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka na provedení: a) nové stavby, b) stavební změny dokončené stavby (nelze tedy bez dalšího zadat tyto změny pů vodní dodavatelské firmě), c) udržovací práce na stavbě (opravy, re konstrukce), d) odstranění stávající stavby (demoliční práce), nebo e) jakýchkoli stavebních prací, které odpo vídají požadavkům určeným zadavatelem, včetně stavebních prací pořizovaných s využi tím zprostředkovatelských nebo podobných služeb poskytovaných zadavateli jinou osobou (ustanovení zabraňující obcházení zákona). Stavebními pracemi se rozumějí rovněž montážní práce související s prováděním staveb a stavebních prací uvedených výše. Veřejnou zakázkou na stavební práce je též zakázka, jejímž předmětem je kromě provede ní stavebních prací rovněž projektová a inže nýrská činnost, týkající se těchto prací. Tzn., že cena těchto prací se musí zahrnout do cel kového objemu díla, nelze ji tedy účelově vy dělit. Cílem všech ustanovení, která specifiku jí obsah veřejných zakázek, je jednak určitost formulací, jednak zabránění obcházení záko na rozdělením zakázky na více segmentů a tím snížení jejího objemu. Obec by si tedy měla dát pozor na jednání, které by mohlo být považováno za obcházení zákona nebo rov nou za jednání v rozporu s tímto zákonem. Například: Stavbu by obec rozdělila na část »hrubá stavba« bez oken, střechy apod., a zadala je zvlášť. Vždy je rozhodující součet, a to i v případě, že je akce na části rozdělena (například obec chce zadat více menším fir mám než výhradně jedné velké). OBEC A ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
Zadávací podmínky a způsoby zadávání upravuje § 10. Veřejnou zakázku lze v zadá vacím řízení zadat: a) v otevřeném zadávacím řízení (otevře né řízení) Nabídku mohou podat všichni dodavatelé, kteří mají zájem.
leden 2005
Zveřejnění + nabídku může podat každý, nejedná se. b) v užším zadávacím řízení (užší řízení) Nabídku mohou podat pouze zadavate lem vybraní zájemci. Zadavatel vyzve vybraný okruh zájemců + ti dávají nabídky, nejedná se. c) v jednacím řízení s uveřejněním Nabídku podávají pouze vybraní zájemci, kteří jsou poté zadavatelem vyzváni k jedná ní. Totéž jako b) s tím rozdílem, že o nabíd kách se dále jedná. d) v jednacím řízení bez uveřejnění Zadavatel přímo vyzve k jednání jednoho nebo více dodavatelů. Nepodávají se nabídky, zadavatel jedná s jedním nebo více subjekty. Pokud tedy shrneme hlavní znaky mož ných způsobu zadání, dojdeme k tomuto přehledu: - písemné neměnné nabídky ode všech zájemců, - písemné neměnné nabídky od předem vybraných zájemců, - písemné nabídky od vybraných zájem ců, o nichž se dále jedná, - jednání s jedním nebo více zájemci bez písemných nabídek. KDO PLNÍ ÚLOHU ZADAVATELE?
Zákon o obcích kupodivu neuvádí pravomoc zadávat veřejné zakázky u žádného z orgánů obce, a to přesto, že jde o významnou záleži tost. Tato pravomoc spadá do tzv. zbytkové pravomoci, kterou zákon č. 128/2000 Sb. v platném znění svěřuje radě obce v § 102 odst. 3: Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny za stupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitel stvo obce nevyhradilo. Současně to však znamená, že: a) v obci, kde není rada, spadá zadávání ve řejných zakázek do pravomoci starosty obce, b) zastupitelstvo si zadávání veřejných za kázek může svým usnesením vyhradit. Každý z nich - jak zastupitelstvo, tak rada obce i starosta - musí respektovat zákon o veřejných zakázkách, a současně i zákon o obcích. Je však nutné si uvědomit, že zákon o veřejných zakázkách je vůči zákonu o ob cích zákonem speciálním, a má v případě kolize přednost. UPOZORNĚNÍ
Fakt, že zakázky zadává rada nebo starosta, neznamená, že tak mohou činit zcela libo volně. Vždy jsou limitováni rozpočtem obce a nesmějí z něj vybočit. Nemají-li v rozpočtu například částku na opravu komunikace v obci, pak nemůže rada nebo starosta vést řízení o zadání veřejné zakázky, protože ji nemají finančně krytou. A poslední poznámka k tomuto bloku: Or gán, který plní roli zadavatele, vykonává všechny úkony, jež zákon předpokládá. Ne platí to ale bezvýjimečně. (Příště: Postup orgánů obce při zadání ve řejné zakázky) ■ JANA HAMPLOVA advokátka, spolupracovnice redakce
Užitečné publikace Publikace Katastr nemovitostí, Země měřictví, Pozemkové úpravy a úřady - ÚZ KATASTR NEMOVITOSTÍ č. 456 zahrnuje ob ZEMĚMĚŘICTVÍ sáhlý soubor předpi POZEMKOVÉ ÚPRAVY sů, například katast A ÚŘADY rální zákon, zákon o zápisech vlastnic kých a jiných věcných práv k nemovitostem a jeho prováděcí vy hlášku, zákon o země měřických a katastrálních orgánech, zákon zeměměřictví a jeho prováděcí předpisy - vše v aktuálním znění. Nově je zařazen seznam ka tastrálních pracovišť katastrálních úřadů, je jich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrální ho úřadu. Publikace je rozšířena o novou kapi tolu, která se věnuje pozemkovým úpravám a pozemkovým úřadům. Podrobný obsah na jdete na www.kat.sagit.cz. Publikace stojí 60 Kč včetně DPH a lze si ji písemně objednat na adrese Economia a. s., VTÚ, Dobrovského 25,170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], nebo na http://knihy.ilined.cz, kde vám zařídí její za slání na dobírku z nakladatelství SAG1T. In formace na tel.: 596 785 999. Členové HN klubu, kteří uvedou na objednávce zákaznic ké číslo, obdrží 20% slevu. Publikace Zákon o pozemních komu nikacích s komen tářem a vyhláškou ZÁKON 0 POZEMNÍCH podle stavu k 1. 9. KOMUNIKACÍCH 2004 (autor JUDr. Pa vel Fastr) ubsahuje úplné znění zákona, který upravuje vlast nické vztahy k dálni cím, státním i kraj ským silnicím, míst ním a účelovým ko munikacím, jejich stavbu, užívání, ochranu, vztahy k okolí, výkon státní správy a dozor nad těmito pozemními komunikacemi a sankce za porušení ustanovem zákona. Novinkou aktua lizovaného 7. vydání je úprava tzv. dálničních kupónů od 1. 1. 2005 a legislativní dopady vstupu ČR do EU na úseku pozemních komu nikací. Publikace je určena zaměstnancům veřejné správy a zastupitelům na všech stup ních, managementu stavebních, projektových a dopravních firem, příslušníkům policie atd. Kniha stojí 256 Kč včetně DPH a lze ji píse mně objednat na adrese Economia a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected] nebo na http://knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její za slání na dobírku z nakladatelství LINDĚ Pra ha. Informace na tel.: 224 212 214. Členové HN klubu, kteří uvedou na objednávce zá kaznické číslo, obdrží 20% slevu. moderní obec
43
I
LEGISLATIVA
čkoli má obec na samosprávu ústavní právo, tato pravomoc není neomeze ná. Jde o samostatnou správu míst ních záležitostí obce a jejích občanů. To, že některá záležitost spadá do samostatné pů sobnosti obce, ještě neznamená, že obec v ní může ukládat povinnosti. Musí mít výslovné zákonné zmocnění k tomu, aby v samostatné působnosti na základě zákona něco zakáza la či přikázala, a to formou obecně závazné vyhlášky. Do samostatné působnosti spadá správa určité záležitosti v případě, že tak sta noví zákon o obcích nebo zvláštní zákon.
A
SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST PODLE ZÁKONA O OBCÍCH Jde o rozhodování orgánů obce, tj. zastupitel stva, rady, obecního úřadu, starosty, příspěv kové organizace obce. Zastupitelstvo se usná ší nadpoloviční většinou všech členů zvole ných občany obce v komunálních volbách, rada se usnáší nadpoloviční většinou členů rady zvolených zastupitelstvem obce. Pokud o něčem rozhoduje zastupitelstvo obce, činí tak na veřejném zasedání, když tak činí rada obce, je to na neveřejné schůzi. Jestliže rada obce rozhoduje podle správního řádu o po kutě podle § 58 zákona o obcích, zásada neveřejnosti řízení pro ni platí jak ze správního řádu, tak ze zákona o obcích. O odvolání pro ti takové pokutě vydané v samostatné působ nosti ve správním řízení rozhoduje sice kraj ský úřad, ale nikoliv jako orgán instančně nadřízený radě obce. Proto krajský úřad ne může rozhodnutí obce změnit, ale pouze zru šit nebo zrušit a vrátit k novému projednání. ■ Zastupitelstvo obce: Rozhoduje v zále žitostech stanovených zákonem o obcích (o schválení rozpočtu, převodu nemovitostí, převodu bytů a nebytových prostor z majet ku obce, vydání obecně závazné vyhlášky a dalších). Záležitosti vyhrazené zákonem zastupitelstvu obce nemůže zastupitelstvo přenést na radu obce ani na jiný orgán obce nebo na právnickou či fyzickou osobu. Za stupitelstvo si navíc může vyhradit rozhodo vání o dalších záležitostech v samostatné pů sobnosti obce, které nejsou zákonem vyhra zeny ani zastupitelstvu, ani radě. Například je vhodné si vyhradit rozhodování o výjim kách z obecně závazných vyhlášek nebo o určitých podmínkách prodeje nemovitosti. ■ Rada obce: Rozhoduje o záležitostech vyhrazených jí zákonem (např. o uzavírání nájemních smluv, stanoví pravidla pro vyřizo vání stížností či petic, rozhoduje o ukládání pokut v samostatné působnosti obce podle § 58 zákona o obcích, o vydání nařízení) a dá le o tom, co radě svěří zvláštní zákon. O zále žitostech svěřených radě zákonem nemůže rozhodovat ani zastupitelstvo obce, ani jiný orgán obce. Výjimky jsou dvě. O uzavíraní ná jemních smluv a smluv o výpůjčce může roz
44
modierm obec
hodovat obecní úřad nebo příspěvková orga nizace obce a o ukládání pokut podle § 58 zá kona o obcích může rozhodovat obecní úřad, pokud jim to rada svěří ze své vyhrazené pů sobnosti. Rada také rozhoduje o všech dalších záležitostech v samostatné působnosti obce, které nejsou zákonem vyhrazeny ani zastupi telstvu, ani radě. Pokud si to zastupitelstvo nevyhradí, rozhoduje rada obce o výjimkách z vyhlášek schválených zastupitelstvem obce nebo o dalších podmínkách prodeje nemovi tosti nebo o vyvěšení záměru na prodej ne movitostí. To patří do působnosti rady obce ze zákona o obcích a rada o tom nerozhoduje pouze v případě, že si zastupitelstvo rozhodo vání o nich vyhradí. Zastupitelstvo ale neur čuje, že o nich rozhoduje rada, když to vyplý vá ze zákona, ani nerozhoduje o tom, že roz hoduje starosta, aniž by tak rozhodla rada.
Zastupitelstvo obce ne může obecně závazný mi vyhláškami v samo statné působnosti upra vovat záležitosti, které upravil Parlament ČR zákonem. w* Obecní úřad: V samostatné působnosti plní úkoly uložené mu zastupitelstvem a ra dou. Rozhoduje o ukládání pokut podle § 58 zákona o obcích a o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce, pokud mu to svěří rada ze své vyhrazené působnosti. Úřad roz hoduje dále o ostatních záležitostech spada jících do samostatné působnosti obce, které si nevyhradilo zastupitelstvo a které obecní mu úřadu svěřila rada. Jestliže má zastupitel stvo vyhrazenu určitou záležitost, může uklá dat v této záležitosti úkoly obecnímu úřadu. ■ Starosta: V samostatné působnosti roz hoduje v záležitostech, které mu svěří rada obce. Starostovi neukládá úkoly zastupitel stvo obce, ale rada obce. Starosta nemůže proto rozhodovat o záležitostech, které si za stupitelstvo nevyhradilo, bez toho, že by tak rozhodla rada. Zastupitelstvo ale může uklá dat úkoly obecnímu úřadu a starosta je v če le úřadu. V obcích bez tajemníka odpovídá starosta za plnění úkolů obecního úřadu za stupitelstvu. V obcích bez rady může zastu pitelstvo obce ukládat starostovi úkoly, které spadají do působnosti rady takové obce. ■i Tajemník: Odpovídá starostovi za plně ní úkolů obecního úřadu v samostatné pů sobnosti v obcích, v nichž je funkce tajemní ka zřízena, které obecnímu úřadu uložilo za stupitelstvo obce nebo rada obce, nebo které mu uložilo zastupitelstvo, rada nebo starosta. ■i Příspěvková organizace obce: Může roz hodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce, pokud jí to svěří rada obce.
SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST PODLE ZVLÁŠTNÍCH ZÁKONŮ Stanovení místních poplatků, zejména stano vení sazby, úlev a osvobození a stanovení po
ILUSTRAČNÍ FOTO: ALEŠ ADAMEK
Co zákon nezakazuje, je dovoleno
drobností vybírání patří do samostatné pů sobnosti zastupitelstva obce podle zákona o místních poplatcích. Stanovení systému na kládání s odpady obecně závaznou vyhláškou patří do samostatné působnosti dle zákona o odpadech. Podle zákona o ochraně veřejné ho zdraví obec nařizuje rovněž obecně závaz nou vyhláškou v samostatné působnosti spe ciální ochrannou deratizaci. Na úseku požár ní ochrany obec vydává obecně závaznou vy hláškou požární řád obce, zřizuje požární hlídku a vydává vyhlášku, v níž stanoví pod mínky k zabezpečení požární ochrany při ak cích, kterých se zúčastňuje větší počet osob. Na úseku ochrany veřejného zdraví může obec zakázat podávání a prodej alkoholu. Další zákony, které stanoví, co patří do samo statné působnosti obce, se týkají celé veřejné správy na úseku místního rozvoje, školství, veřejného pořádku, zdravotnictví, financí, ži votního prostředí, dopravy, zemědělství.
NEGATIVNÍ VYMEZENÍ SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI Do samostatné působnosti obce nepatří zá ležitosti, které zákon svěřil sice obci, ale vý slovně je svěřil do její přenesené působnosti, například vydání nařízení obce či výkon pře nesené působnosti na jednotlivých úsecích státní správy podle zvláštních právních před pisů (státní správa přestupků, státní správa lesů, státní veterinární správa, státní ochrana přírody atd.) Dále do samostatné působnosti obce nepatří záležitosti, které zákon nesvěřil obci vůbec, ale svěřil je jako výkon státní správy krajům (například přestupky na úseku kultury) nebo správním úřadům (například báňská správa). Zastupitelstvo obce nemůže obecně závaznými vyhláškami v samostatné působnosti upravovat záležitosti, které upra vil Parlament ČR zákonem, například zakázat podávání a prodej alkoholu na sportovních podnicích a podnicích pro mládež a tam, kde je již zakázán zákonem o ochraně před alko holismem a jinými toxikomaniemi. Co zákon na úseku státní správy nezakázal, je dovole no. Nepatří do samostatné působnosti obce to zakazovat bez výslovného zákonného zmocnění, např. nelze zakazovat požívání al-
leden 2005
LEGISLATIVA koholu. Obec rovněž nemůže nařídit vyhláš kou preventivně deratizaci dvakrát ročně, když ze zákona o ochraně veřejného zdraví vyplývá, že deratizaci je každý povinen zajiš ťovat průběžně podle potřeby. PŘENESENÁ PŮSOBNOST OBCE
Obec je územní samosprávný celek a samo statná právnická osoba. V přenesené působ nosti vykonává působnost pouze ve věcech, které jí svěří zákon jako výkon státní správy. Obec při výkonu státní správy nejedná sa mostatně za samosprávu, ale za stát. ■ Zastupitelstvo obce: V obcích s radou je jediným ryze samosprávným orgánem ob ce, který nevykonává státní správu. V obcích bez rady vydává zastupitelstvo obce nařízení obce v přenesené působnosti. ■ Obecní úřad: Vykonává státní správu za stát nebo namísto státu pouze v přípa dech, v nichž byl výkon státní správy na obec přenesen ze státu zákonem. Při výkonu pře nesené působnosti se obecní úřad řídí záko ny a dalšími právními předpisy, usneseními vlády a směrnicemi publikovanými ve Věst níku vlády a kontrolními opatřeními v rámci instanční kontroly, ale nikoliv pokyny zastu pitelstva nebo rady obce. Obecní úřad vyko nává přenesenou působnost, ale plní též úkoly v samostatné působnosti. Obecní úřad nebo zvláštní orgán obce je vždy orgánem samosprávného celku, ani při výkonu přene sené působnosti není státním orgánem. ■ Komise: Zřízené starostou pro výkon přenesené působnosti vykonávají státní sprá vu v zákonem stanovených případech, komi se zřízená radou obce vykonává přenesenou působnost v případě, že jí to svěří starosta po projednání s ředitelem krajského úřadu. ■ Rada obce: Je výkonným orgánem sa mosprávy, ale v případech stanovených záko nem rozhoduje též v oblastech státní správy. Co stát svěří radě obce, o tom se rada usnáší nadpoloviční většinou svých zvolených členů na svých neveřejných schůzích. Zákon o ob cích svěřil radě obce do přenesené působnos ti výslovně vydávání nařízení obce. Na úseku vydávání právních předpisů obcí je působ nost přenesená na obce ze státu ponechána na kolektivním rozhodnutí voleného samos právného orgánu obce. Proto například na úseku státní veterinární správy o přijetí mi mořádných veterinárních opatření na návrh krajské veterinární správy ještě hlasuje rada obce. Rada jako orgán samosprávy hlasuje rovněž o návrzích státní rostlinolékařské správy na přijetí mimořádných rostlinolékařských opatření. Stejně tak rada obce vyhlašu je (po schválení nadpoloviční většinou) naří zením obce stavební uzávěru na schůzi, která ze zákona není veřejná ani pro ty, o jejichž právech se jedná. Když obecní úřad vyhlašu je stavební uzávěru, činí tak rozhodnutím vy daným ve stavebním řízení, k čemuž se účast níci řízení mohou mj. vyjádřit. Když rada vy dává nařízení, řídí se pouze platnými zákony a právními předpisy. Mezi právní předpisy patří rovněž obecně závazné vyhlášky zastu pitelstva obce a právní předpisy kraje. m EVA ŠROMOVÁ právnička
leden 2005
Vybrané problémy hřbitovního práva 3/ řinášíme poslední díl seriálu článků, v němž jsme se snažili popsat některé vybrané problémy, jež na úseku hřbi tovního práva nejčastěji vznikají.
P
OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, v zájmu ochrany piety a důstojnosti pohřebišť zavedl ustanove ním § 17 odst. 2 institut ochranných pásem okolo veřejných pohřebišť. Přijetím tohoto in stitutu veřejnoprávní povahy dal zákonodárce do rukou vlastníkům veřejných pohřebišť (ob cím, církvím a náboženským společnostem) právní nástroj k ochraně piety míst posledního odpočinku zemřelých. Podle citovaného usta novení se okolo veřejných pohřebišť zřizuje v šíři nejméně 100 metrů ochranné pásmo.
Obce mají některé povinnosti související s ochranou piety míst posledního odpočinku.
Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění sta veb, jejich změny nebo činnosti, které by by ly ohrožovány provozem veřejného pohře biště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Zákon o pohřebnictví zajišťuje ochranu pi ety a důstojnosti veřejných pohřebišť a uklá dá povinnost tuto ochranu prostřednictvím ochranných pásem hřbitovům zajistit. Vlast níci veřejných pohřebišť (zpravidla obce a církve) by ve vzájemné součinnosti s pří slušným stavebním úřadem měli tuto záko nem uloženou povinnost respektovat a ochranu místům posledního odpočinku zemřelých zajistit. NÁJEM HROBU NA VĚČNÉ ČASY
Lze se setkat s případy, kdy někdo vlastní na příklad rodinnou hrobku na obecním hřbitově, kde bylo hrobové místo vyplaceno při zakládá ní hřbitova tzv. na věčné časy. V souvislosti s poměrně novým zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví některé obce požadovaly uza vření nových smluv a zároveň placem nájmu za hrobové místo. V případě nezaplacení pak hro zily zrušením hrobového místa.
Nájemci přitom poukazovali na nespráv nost opakovaných žádostí o zaplacení toho, co již jednou zaplaceno, bylo a často vzhledem ke svému náboženskému přesvědčení považova li za nepietní možnost zrušení hrobového mís ta. Domnívali se, že dříve uzavřené smlouvy by neměly být svévolně rušeny a že i pozdější zá konná úprava by měla, pokud tomu nebrání závažné důvody, respektovat uzavřené právní akty. Žádali, aby status hrobového místa za placeného »na věčné časy« zůstal zachován. K výše uvedeným argumentům a výhradám k nové právní úpravě pohřebnictví bych chtěl poznamenat následující: Již od 19. století se do hřbitovního a pohřebního práva, tak jak se obě větve vyvíjely, promítají aspekty veřejnoprávní a soukromoprávm. Veřejnoprávní rovi nu reprezentuje stát v podobě právní regula ce pravidel vyjadřujících zájem státu na řád ném pohřbívání, v jehož rámci lze rozpoznat hledisko zdravotní a hygienické. V tomto smě ru stát novým zákonem o pohřebnictví přene sl odpovědnost za řádné pohřbívání na jím uznané veřejnoprávní korporace, jimiž jsou obce a registrované církve nebo náboženské společnosti (viz ustanovení § 16 odst. 1), kte ré jsou legitimovány k provozování pohřebišť. Neméně významný aspekt je reprezento ván užívacími vztahy k hrobovému místu, re spektive nájemními vztahy a smlouvami, na jejichž základě k pronajímání hrobových míst dochází. Lidé kritizovali právní úpravu, která nerespektuje, v podstatě zcela opomíjí fakt, že se na řadě pohřebišť nachází hrobo vá místa v minulosti pronajatá tzv. na věčné časy, případně na dobu trvání hřbitova. Pokud jde o staré smlouvy, uzavřené před účinností zákona č. 256/2001 Sb., o pohřeb nictví, ve znění pozdějších předpisů, zůstá vají podle mého názoru nadále v platnosti, pokud však vyhoví po technické stránce sou časné právní úpravě (viz § 25 a 29 odst. 4 zá kona o pohřebnictví). Pokud takové smlouvy nebudou v souladu s požadavky citovaných ustanovení, lze tento nedostatek řešit po do hodě mezi pronajímatelem a nájemcem for mou dodatku ke smlouvě, popřípadě novou smlouvou, přičemž věcně zůstává smlouva neměnná. Nájemce však musí prokázat, že hrobové místo bylo za určitou částku skuteč ně pronajato bez časového omezení, tzv. na věčné časy. Z uvedeného právního rozboru dovozuji, že v minulosti uzavřené smlouvy o nájmu hrobového místa »na věčné časy« nebo »na dobu trvání hřbitova« jsou nadále platné. Z hlediska doby trvání nájmu proto zůstává původní smlouva neměnná. Domnívám se, že by pronajímatel hrobového místa měl ten to právní stav respektovat. Pokud by bylo tře ba k dodatku či nové smlouvě přistoupit, měla by se původní ustanovení o délce pro nájmu »na věčné časy« či »na dobu trvání hřbitova« zachovat, neboť nejsou v rozporu s platným zákonem č. 256/2001 Sb. Zjednání nápravy se lze domáhat u rady obce, které je dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve zně ní pozdějších předpisů svěřeno uzavírání smluv o nájmu hrobových míst. ■ MAREK HANÁK právník
moderní obec
45
I
LEGISLATIVA
»Stavební činnost« pod lupou právních předpisů 25/ ■i Údržba stavby: Vlastník stavby je v sou ladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem a s rozhodnutím stavebního úřadu (stavební povolení, kolaudační rozhodnutí) povinen udržovat stavbu v dobrém staveb ním stavu, aby nevznikalo nebezpečí požár ních a hygienických závad, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení nebo ohrožení jejího vzhledu a aby se co nejvíce prodloužila její uživatelnost (§ 86 odst. 1 stavebního zákona - dále jen s. z.). V opačném případě může mu stavební úřad nařídit, aby v určené lhůtě a za stanovených podmínek zjednal nápravu. Uživatelé bytů a nebytových prostor jsou po vinni umožnit nařízenou údržbu stavby (§ 86 odst. 2 s. z.). Odstavec 2 obsahuje důležité oprávnění stavebního úřadu v případě, že vlastník stavby neplní svoji zákonnou povin nost. Udržovací práce mohou být vlastníku nařízeny (uloženy) buď rozhodnutím sta vebního úřadu, nebo výzvou orgánu státního stavebního dohledu. Tomu také odpovídá úprava skutkových podstat v § 105 odst. 1 písm. d) a § 106 odst. 1 písm. d) s. z., když ne splnění uložené povinnosti (provést naříze né udržovací práce) je přestupkem, resp. de liktem (viz citovaná ustanovení). Podle dru hé části tohoto ustanovení jsou nájemci (uži vatelé) bytů a nebytových prostor povinni provedení nařízené údržby vlastníkovi stav by umožnit. Tuto povinnost mají nájemci (uživatelé) přímo ze zákona, aniž by jim mu sela být stavebním úřadem, popř. soudem ukládána. Týká se pouze případů, kdy jsou udržovací práce nařizovány, nikoli těch pří padů, kdy je vlastník stavby provádí na zá kladě ohlášení, resp. stavebního povolení. V těchto případech nájemci (uživatelé) tuto povinnost nemají a stavební úřad proto ne může do vztahu mezi vlastníkem a nájem cem bytu nebo nebytového prostoru nijak zasahovat, neumožní-li nájemce (uživatel) vlastníku provedení udržovacích prací, které stavební úřad pouze povolil. Takovou situaci je možné řešit pouze žalobou k soudu. ■ Nezbytné úpravy: Vyžaduje-li to veřejný zájem z důvodů hygienických, bezpečnost ních, požárních, provozních, ohrožení život ního prostředí a estetických, nařídí stavební úřad nezbytné úpravy na stavbě vlastníku stavby nebo na stavebním pozemku vlastní ku tohoto pozemku. Nařízené úpravy je vlast ník stavby nebo pozemku povinen provést na svůj náklad (§ 87 odst. 1 s. z.). Toto ustanove ní upravuje institut nezbytných úprav, když v jejich případě (jejich provedením) se na rozdíl od udržovacích prací (viz výše) před mětná stavba mění nad rámec ověřené pro jektové dokumentace, resp. nad rámec exis tujícího právního stavu. Důležitou podmín kou pro nařízení nezbytných úprav je, že na jejich provedení musí být v každém konkrét ním případě veřejný zájem. ■
STANISLAV MALÝ právník, odborný asistent Stavební fakulty ČVUT
46
módilerm obec
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů
zrušení obecně závazné vyhlášky obce Nezvěstice
a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve
č. 1/2001 ze dne 12. března 2001 o chovu a držení
Sbírce zákonů (od částky 189/2004 do částky
zvířat na území obce
208/2004).
Částka 201 Sbírky zákonů, která byla roze Částka 189 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 9. listopadu 2004. Zákon č. 557/2004 Sb., kterým se mění zákon
slána dne 29. listopadu 2004. Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a je jím zajišťování (branný zákon)
č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územ
Účinnost od 1. ledna 2005 (s výjimkou)
ních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 587/2004 Sb., o zrušení civilní služby
Účinnost od 9. listopadu 2004 (s výjimkou)
a o změně a zrušení některých souvisejících zákonů
Účinnost od 1. ledna 2005 (s výjimkami) Částka 190 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 10. listopadu 2004. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základ ním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělává ní (školský zákon)
Částka 203 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 29. listopadu 2004. Zákon č. 590/2004 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2004 představitelům státní
Tento zákon upravuje předškolní, základní, střed
moci a některých státních orgánů, soudcům, stát
ní, vyšší odborné a jiné vzdělávání ve školách a škol
ním zástupcům a poslancům Evropského parla mentu, zvoleným na území České republiky
ských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova uskutečňuje, vymezuje práva
Účinnost od 29. listopadu 2004
a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdě
Nařízení vlády č. 591/2004 Sb., kterým se stano
lávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících
ví členům zastupitelstev výše další odměny ve dru
státní správu a samosprávu ve školství. Účinnost od 7. ledna 2005 (s výjimkami)
hém pololetí roku 2004 Uvolněným členům zastupitelstev náleží ve dru
Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé
hém pololetí roku 2004 další odměna ve výši dvaceti
zákony v souvislosti s přijetím školského zákona
pěti procent částky, na kterou by jim jinak vznikl ná
Tento zákon změnil celkem 15 zákonů.
Účinnost od 1. ledna 2005
rok. Neuvolněným členům zastupitelstev je možno ve druhém pololetí roku 2004 poskytnout další od měnu až do výše dvaceti pěti procent částky, kterou
Částka 192 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 11. listopadu 2004. Nález Ústavního soudu ze dne 21. září 2004 pub
by jim jinak bylo možno poskytnout. Další odměna se zaokrouhlí na celé stokoruny směrem nahoru.
Účinnost od 29. listopadu 2004
likovaný pod č. 567/2004 Sb. ve věci návrhu na zru šení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky města Chebu č. 582/1998 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, ve znění obecně zá vazné vyhlášky města Chebu č. 3/2003
Částka 193 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 19. listopadu 2004. Nařízení vlády č. 569/2004 Sb., kterým se stano ví zaměstnancům ve veřejných službách a správě vý še dalšího platu ve druhém pololetí roku 2004 Další plat se ve druhém pololetí roku 2004 po skytne ve výši dvaceti pěti procent částky, na kterou by jinak zaměstnanci vznikl nárok. Další plat se zao krouhlí na celé stokoruny směrem nahoru.
Účinnost od 19. listopadu 2004
Částka 208 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 8. prosince 2004 Nařízení vlády č. 612/2004 Sb., kterým se stano ví lhůty pro výměnu občanských průkazů bez stro jově čitelných údajů. Státní občané ČR jsou povinni provést výměnu občanských průkazů bez strojově čitelných údajů, vydaných: a) do 31. prosince 1994, za občanské průkazy se strojově čitelnými údaji nejpozději do 31. prosince 2005; žádost o vydání občanského průkazu občan předloží nejpozději do 30. listopadu 2005, b) do 31. prosince 1996, za občanské průkazy se strojově čitelnými údaji nejpozději do 31. prosince 2006; žádost o vydání občanského průkazu občan předloží nejpozději do 30. listopadu 2006,
Částka 198 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 25. listopadu 2004. Úplné znění zákona č. 218/2000 Sb., o rozpo čtových pravidlech a o změně některých souvisejí
c) do 31. prosince 1998, za občanské průkazy se strojově čitelnými údaji nejpozději do 31. prosince 2007; žádost o vydání občanského průkazu občan předloží nejpozději do 30. listopadu 2007,
cích zákonů (rozpočtová pravidla), jak vyplývá z po
d) do 31. prosince 2003, za občanské průkazy se
zdějších změn, vyhlášené předsedou vlády pod
strojově čitelnými údaji nejpozději do 31. prosince
č. 580/2004 Sb.
2008; žádost o vydání občanského průkazu občan předloží nejpozději do 30. listopadu 2008.
Částka 200 Sbírky zákonů, která byla roze
Účinnost od 7. ledna 2005
slána dne 26. listopadu 2004. Nález Ústavního soudu ze dne 20. října 2004 publikovaný pod č. 583/2004 Sb. ve věci návrhu na
Mgr. JAN BŘEŇ právník
VÝHODA PRO PŘEDPLATITELE Přístup do archívu časopisu Moderní obce www.predplatltel.lhned.cz Předplatné časopisu na tel. č. 233 071 197 nebo na e-mailové adrese
[email protected]
leden 2005
PRÁVNÍ PORADNA
Přezkoumání závěrečného účtu obce ■ Jak je to s přezkoumáním závěrečného účtu obce, když zpráva o přezkoumáni je součástí závěrečného účtu?
Podle zákona č. 420/2004 Sb., o pře zkoumání hospodaření územních samo správných celků a dobrovolných svazků obcí jsou předmětem přezkoumání údaje o ročním hospodaření obcí, které tvoří součást závěrečného účtu. Auditoři a kon troloři tedy mají za povinnost přezkoumat údaje, které jsou obsaženy v závěrečném účtu. Aby mohla být závěrečná zpráva o přezkoumání součástí závěrečného účtu, musí mít auditor možnost seznámit se s obsahem závěrečného účtu dříve než za stupitelé. Ověřuje tedy neschválený závěrečný účet, nicméně údaje, které závěrečný účet obsa huje, již před tím přezkoumal jak po obsa hové stránce, tak ve vazbě na částky prezen tované v předepsaných státních výkazech. Jsou to údaje o finančním hospodaření (vý kaz pro hodnocení plnění rozpočtu) a údaje obsažené v účetní závěrce (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha). Auditor (kontrolor) tak pouze ověřuje, zda údaje uvedené v zá věrečném účtu jsou shodné s údaji obsaže nými v ostatních výkazech. Jde tedy o obdobný postup jako v případě obchodních společností, u nichž auditor ověřuje výroční zprávu jako součást účetní závěrky.
Ing. RENATA JANEČKOVÁ auditorka
Jsou obce povinny vydat pracovní řád? ■ Doslechl jsem se, že obce jsou povinny vy dat pracovní řád. Pro jeho platnost je údajně vyžadován souhlas příslušného odborového orgánu. Je to pravda? A jak je tomu v obci, kde neexistují odbory?
Pracovní řád je jedním z významných vnitřních předpisů, který je vydáván zaměst navatelem a jeho smyslem je konkretizovat v souladu s obecně závaznými právními předpisy ustanovení zákoníku práce podle specifických podmínek u daného zaměstna vatele. Pracovní řád je tedy takovým předpi
leden 2005
sem, který zavazuje vedle zaměstnavatele pouze jeho zaměstnance. Základní úprava vydávání pracovních řá dů je obsažena v ustanovení § 82 zákoníku práce. Územní samosprávné celky, tj. obce, kraje a hlavní město Praha jsou ze zákona povinny vydat pracovní řád. Pracovní řád je možné vydat (a jistě se to týká i jeho obsa hových změn) pouze s předchozím souhla sem příslušných odborových orgánů. Bez tohoto souhlasu je pracovní řád neplatný (§ 82 odst. 3 zákoníku práce). Nepůsobí-li u zaměstnavatele žádný orgán odborové organizace, bude pracovní řád vydán jed nostranným příkazem zaměstnavatele; ne ní tedy nutný k jeho vydání žádný předcho zí souhlas. Pracovní řád obecního úřadu vydává ta jemník obecního úřadu /§ 110 odst. 4 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zří zení), ve znění pozdějších předpisů/. Není-li v obci tajemník obecního úřadu, plní úkoly zaměstnavatele starosta /§ 103 odst. 4 písm. b) zákona o obcích/.
Místní poplatky a sympozia ■ Může obec vybírat místní poplatek za lá zeňský nebo rekreační pobyt v případech ko nání několikadenních sympozií, kdy ubyto vání účastníků je poskytováno v hotelích na ší obce a přičemž vedle přednášek akce zahr nuje poznávání okolních krajinných krás apod.?
Ustanovení § 3 odst. 1 zákona číslo 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve zně ní pozdějších předpisů, stanovuje podmínky pro vybírání místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt, kterými jsou přechodnost pobytu fyzické osoby v lázeňských mís tech a v místech soustředěného turistického ruchu (jakýkoliv jiný pobyt než trvalý ve smyslu § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evi denci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších před pisů), úplatnost tohoto pobytu a pobyt za účelem léčení nebo rekreace. Jsou-li kumulativně splněny tyto zákon né podmínky, musí obecní úřad vybrat da ný místní poplatek (za předpokladu, že obec vydala příslušnou obecně závaznou vyhlášku). Problematickým místem je však zejména prokázání, zda se poplatník zdržu je v daném místě kvůli léčení nebo rekreaci. Podle § 3 odst. 1 zákona o místních poplat cích in Fine nese důkazní břemeno o proká zání účelu svého pobytu poplatník (ubyto vaná osoba). Pod pojmem sympozium se běžně rozu mí odborná porada či setkání vědců či ji ných odborníků. Jsem toho názoru, že pri márním smyslem sympozií rozhodně není poskytovat účastníkům léčebné (či obdob né) procedury, které by bylo možné podřa dit pod předmět místního poplatku za lá zeňský nebo rekreační pobyt. U víceden-
nich akcí není vyloučeno, resp. je dokonce obvyklé, že jejich pořadatel zajistí účastní kům poznávací výlety po okolí, rauty nebo večery zakončené zábavou. V těchto přípa dech podle mého soudu není dán soulad s dikcí zákona o místních poplatcích spočí vající v naplnění některého z typů účelu po bytu, které jsou tímto zákonem taxativně stanoveny, a nelze tak vybrat posuzovaný místní poplatek. Sporná situace může nastat v případech, kdy určitá akce se sice uskuteční pod »hlavičkou« sympozia (kolokvia, konference, apod.), přičemž jejím skutečným obsahem je umožnit účastníkům léčení nebo rekrea ci. Je potom na ubytovateli, který je plát cem poplatku a pod vlastní majetkovou od povědností odvádí správci poplatku vybra né místní poplatky, aby zjistil skutečnou obsahovou náplň předmětné akce. Vlastní majetkovou odpovědností lze v daném pří padě rozumět takový stav, kdy plátce nese veškeré právní důsledky za nesprávně vy braný místní poplatek, a to například i teh dy, když přitom postupuje podle nespráv ných či neúplných údajů poplatníka. V této souvislosti je vhodné zmínit i jednu ze zá konných zásad poplatkového řízení, kdy se při uplatňování daňových zákonů v daňo vém (poplatkovém) řízení bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně (poplatku), pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho (§ 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o sprá vě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Mám za to, že je na ubytovateli (plátci místního poplatku a zároveň jeho ručiteli), aby naplnil znění obecně závazné vyhlášky o místním poplatku za lázeňský nebo rekre ační pobyt a vybral vždy tento místní popla tek, pokud jeho poplatník neunese důkazní břemeno, a neprokáže tak jiný účel svého pobytu, než je léčení nebo rekreace. Ubyto vatel se tak rozhodně nemůže spokojit pou ze s formálním označením příslušné akce, ale musí v souladu s výše citovanou zásadou poplatkového řízení zjistit její skutečný ob sah.
PŘEDPLATITELSKÝ SERVIS ČASOPISU MODERNÍ OBEC ■ elektronický Zpravodaj každých čtrnáct dní přímo do vaší e-mailové schránky ■ neomezený přístup do elektronického archivu časopisu www.moderniobec.cz
moderní obec
47
I
SERVIS
KALENDÁRIUM ■ 13. - 16. 1. Brno, Výstaviště BVV REGIONTOUR
14. mezinárodní veletrh turistických možností v regionech; www.bw.cz. ■n 17. - 20.1. Frýdlant nad Ostravici, Sportovně- společenský areál u motelu Panoráma INFOTHERMA 2005
12. ročník mezinárodní výstavy k vytá pění, úsporám energie a využití obnovitel ných zdrojů v malých a středních objek tech; www.infotherma.cz. ■ 27.-29.1. Praha, Výstaviště Holešovice STŘECHY PRAHA
7. ročník specializované výstavy pro stavbu a renovaci střech; www.incheba.cz. ■i 28. 1. - 30. 1. Bechyně, Kulturní dům BECHYŇSKÉ PERLENI
Přehlídka a dílna amatérských divadel ních souborů, které nemají ambice kon frontovat výsledky své práce na oficiálních postupových přehlídkách; www.nipos-mk.cz. ■ 2. 2. - 5. 2. Liberec, Výstaviště CONTEC
15. ročník libereckého stavebního vele trhu; e- mail:
[email protected].
KONZULTAČNÍ DNY Odbor bytové politiky Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) připravil pro první pololetí konzultační dny zaměřené na me todicko- poradenskou činnost pro obce, města, kraje a další subjekty. Nejpozději tři dny před konáním konzultací bude na www.mmr.cz pod menu Bytová politika k dispozici program příslušného konzul tačního dne. Konzultační dny se budou konat v bu dově MMR (ve velké sále Divadla Image v Praze 1, vchod zul. Pařížská č. 4). Termíny: 11.1., 8.2., 8.3., 5.4., 3.5., 7.6. - vždy v úterý od 10 hod.
SEZNAM INZERENTŮ FIRMA Veletrhy Brno, a.s.
TEL
FAX
-
-
SIR. 3
Česká vydavatelská pro internet s.r.o.
567311772
_
4,48
Rethmann - Jeřala Recycling spol. s r.o.
-
-
12
257720005
dtto
40
-
-
2.ob.
Pavel Suk-PASU Inge Brno s.r.o.
Messe Munchen GmbH +49 89 94977308, +49 89 94911309 3.ob.
48
mode obec
V pražském paláci Žofín se 7. prosince 2004 sešlo zhruba 400 starostů, primátorů a dalších zástupců měst, obcí a krajů s představiteli ministerstev pro místní rozvoj, fi nancí a státních fondů. Jedno z diskutovaných témat se týkalo bytové politiky. Jak uvedl ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek, jeho resort připravuje pro následující období 19 opatření, která by měla posunout bytovou politiku ČR na úroveň západní Evropy. Chce proto připravit programy a právní normy, které zajistí efektivní využití státních dotací. K těm zásadním patří mj. návrhy zákonů o neziskových společnostech pro bydlení, o ná jemném, o vlastnictví bytů a další. /ec/
Vodovody a kanalizace 2005 Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR- SOVAK ČR uspořádá 24. - 26. května 2005 na Výstavišti v Praze Holešovicích již 11. mezinárodní vodohospodářskou výstavu Vo dovody a kanalizace 2005. Záštitu nad výsta vou převzalo Ministerstvo životního prostře dí, Ministerstvo zemědělství, Hospodářská komora ČR a Hospodářská komora hl. m. Prahy. Loni výstava zaznamenala 228 vysta vovatelů a 8225 návštěvníků a obsadila obě křídla Průmyslového paláce včetně střední haly a volné plochy před palácem. I v tomto roce chce pořadatel zajistit kvalitu a odbor nost výstavy, která představí širokou škálu výrobků a služeb nezbytných pro kvalitní zá sobování odběratelů pitnou vodou, odvádě ní a čištění odpadních vod včetně likvidace vznikajících odpadů. Její nedílnou součástí bude zajímavý doprovodný program. Více najdete na www. výstava- vodka.cz. /gš/
Audit připravenosti Počátkem prosince 2004 byly zveřejněny výsledky auditu připravenosti ČR na čerpání prostředků ze strukturálních fondů (SF) a Fondu soudržnosti EU. Audit uskutečnil ex terní auditor (firma PwC) na základě poža davku Ministerstva financí ČR (MF ČR). Pro bíhal ve všech institucích, které se v ČR podí lejí na čerpání pomoci ze SF a z Fondu sou držnosti a byl plně financován z prostředků EU. Preventivním auditem prošly Řídící or gán RPS a řídící orgány a zprostředkující sub
. \#
^
■ Jk ■ I l\l I ^
jekty všech operačních programů. Ačkoliv tři z operačních programů obdržely negativní výrok auditora (OPI, OP RLZ a SROP), reálná platba konečným příjemcům nebude ohro žena ani zpožděna. V prosinci se uskutečnila bilaterální jednání MF ČR s »neúspěšnými« OP o pokroku dosaženém při odstraňování zjištěných nedostatků (prosincové výsledky auditu se vztahovaly k 31. červenci 2004). V průběhu ledna by měly být již všechny re sorty připraveny na čerpání prostředků ze SF. První certifikace výdajů (které byly pozitiv ním výrokem auditu podmíněny) se očekáva jí v únoru. Kompletní výsledky auditu jsou na www.mfcr.cz. /gš/
Metodické doporučení Pokud chce obec, město či kraj převést po zemek pro určitého investora za zvýhodněnou cenu (cenu nižší, než je cena tržní), například podpořit podnikání v dotyčném regionu, je nutné, aby tato podpora byla schválena podle příslušných evropských předpisů. Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí proto schvá lila Metodické doporučení pro obce, města a kraje k převodu pozemků a budov za zvý hodněnou cenu. Je to komplexní návod, jak mají poskytovatelé postupovat, aby případný převod pozemků byl slučitelný s předpisy EU ohledně veřejné podpory. Součástí doporuče ní jsou i kontakty na místa, na která se mohou v případě potřeby obrátit. Doporučení jek dis pozici na www.mpo.cz/Rada pro rozvoj pod nikatelského prostředí. Bližší informace přine seme v Modenu obci č. 2. Imol
Nejrozšiřenějši redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772
leden 2005
Improve your business English Nový magazín pro všechny, kdo potřebují angličtinu ve své práci
LANGUAGE
60 USEFUL TIPS FOR THE TOP
YSTO LOBAL ESS!
EMPIOYMENT
B00MING WITH ENERGY NETWORKING
THE DRIVING EXPERIENCE OF DELL
jID.IJ.ll!)—...
BUSINESS SKILLS
k
REPORTING FACTS AND FIGURES_
Každé 3 měsíce na 90 stranách
■ unikátní spojení atraktivního obsahu s výukou živého jazyka ■ zajímavé informace a tipy ze světa me zinárodního obchodu ■ interkulturní komunikace, manažerské do
Po obrovském úspěchu prvního ročníku v roce 2003 má i veletrh acqua alta 05 svým návštěvníkům co nabídnout:
vednosti, e-business, kariérní témata... • Nabídka, která se točí kolem témata “Povodeň": Budou představena řešení, služby ■ postupy a jazykové vybavení pro klíčové komunikační techniky - obchodní jednání, prezentace, korespon dence, telefonování... ■ praktické učební pomůcky - testy, cvičení, jazykové karty, učební postupy...
a produkty pro všechny druhy katastrof způsobených změnami klimatu. • Vysoká kvalita vystavovatelů: Mezinárodní firmy prezentují široké spektrum inovativních řešení. • Vysoce ceněný kongres: Na veletrh doprovázejícím, dva dny trvajícím 2. mezinárodním kongresu pro klimatické změny a ochranu proti katastrofám se budou diskutovat nejnovější strategie pro povodně, sucha, horské přírodní katastrofy a říční ochranu. • Excelentní příležitost najít partnery pro spolupráci: Veletrh acqua alta 05 tvoří komunikační
Kvalita a důvěryhodnost
■ vychází v licenci SpotlightVerlag, evropského leadra ve vydávání jazykových časopisů
Přesvědčete se sami! Ukázky na:
platformu pro odborníky no různá témoto z různých odvětví průmyslu, politiky, vědy a správy. • Paralelně se konající veletrh BAU 2005. Návštěvníci veletrhu acqua alta 05 mají bezplatný vstup na veletrh BAU 2005,16. mezinárodní odborný veletrh stavebních materiálů, systémů a rekonstrukce, který se poprvé koná současně. Těšíme se na Vaši návštěvu!
www.business-spotlight.cz Vyzkoušejte Business Spotlight Mini - 2 čísla za pouhých 28S Kč
Pořadatel
Informace, zlevněné vstupenky,
Messe Múnchen GmbH
ubytování, zájezd:
Tel. (+49 89)9 49-1 13 08
EXPO-Consult + Service, spal. s r.o.
Fax (+49 89)9 49-1 13 09
Tel. 545 176 158-60 • Fax 545 176 159
[email protected]
[email protected] • www.expocs.cz
Podrobnější informace získáte na: 233 071 197,800 I I 00 22 nebo
Nové výstaviště Mnichov
www.business-spotlight.cz
18. - 20. ledna 2005 MO-000002
..........,
,
...
.
....
v
(Evropská dotační přísloví 1) ......
...
...
^
__________ r..
..r...
.
.
...
Lehce nabyl, snadno pozbyl Máte schválenou dotaci? Vyhněte se reálnému riziku jejího vrácení.Přeneste odpovědnost na nás. Strukturální fondy i jiné dotační programy striktně vyžadují plnění nezbytných administrativních náležitostí a monitorovacích indikátorů, důležitou povinností všech úspěšných žadatelů proto bude zabezpečení jejich správného splnění a včasného předkládání. Dotační management pomáhá žadatelům s administrativními úkony a plněním monitorovacích ukazatelů tak, aby nedošlo v průběhu životnosti dotace (většinou 5 let po schválení dotace) ke krácení či odebrání dotace. Systém dotačního managementu nabízí ucelený systém kontroly plnění podmínek důležitých pro monitoring získané dotace. Podrobnosti na: www.eDotace/dm
MO-000008
Dotační management