26.11.2008
MLÉČNÁ A MASNÁ UŢITKOVOST
Ivana Gardiánová Katedra obecné zootechniky a etologie
MLÉČNÁ UŢITKOVOST •
MLÉČNOST – schopnost matek poskytnout mléko pouze pro odchov mláďat (objem mléka, který stačí na odchov mláďat), termín u matek, které se nedojí (králice, prasnice, fena, kočky)
•
DOJIVOST - objem vyprodukovaného mléka, hodnocený za laktaci
•
DOJNOST - schopnost produkce mléka pro mládě a potřebu člověka
•
DOJITELNOST - schopnost uvolňovat mléko (zcela pustit mléko), reagovat na dojící zařízení vyloučením mléka
•
MLEZIVO - colostrum, mléko nezralé, první sekret mléčné ţlázy s vyšším obsahem solí (minerální látky), bílkovin, tuku a niţším obsahem laktózy, prvních 24 hod po porodu vysoká hladina gamaglobulinů (rychle klesá) zajištění pasivní imunity mláděti
•
MLÉKO - zralé mléko (produkováno po mlezivu), vyuţitelné pro lidskou výţivu
1
26.11.2008
Rozdíly ve sloţení zralého a nezralého mléka Zralé mléko
Nezralé mléko
Voda
87 %
75 %
Bílkoviny
3%
15 %
Tuk
4%
5%
Cukr
5%
3,5 %
Minerální látky a vitamíny
1%
1,5 %
Sušina – tuk, bílkoviny, cukr, minerální látky a vitamíny
www.wagnerur.hu/ itallap/pia9/milk.jpg
www.paragonvet.com/ la-pages/bovine_caesarian.htm
Typy mléka u samic - dle bílkovin
mléko kaseinové (kráva, koza, ovce), hlavní bílkovinou kasein (víc než 75 %)
mléko albuminové (člověk, masožravci, lichokopytníci), má méně než 75 % kaseinu z celkového množství bílkovin
Foto: Richard Sehnal www.circledhorses.com/ broodmares.htm.
2
26.11.2008
Kráva - dojnice • • • • • •
délka laktace - 10 měsíců (305 dnů - normovaná) uţitkovost - 2 500 aţ 12 000 kg za laktaci nejvyšší dojivost - 4. - 6. laktace v rámci 1. laktace nejvyšší dojivost od 4. – 6. týdne tele zdvojnásobí svou váhu za 47 dnů nejvýznamnější zdroj bílkovin a minerálních látek
Foto: Ivana Gardiánová
Koza
Ovce • •
délka laktace - 6 - 8 měsíců, denně 0,5 - 3 kg uţitkovost - 100 - 300 kg (600 kg) – s odchovem o 150 kg méně
• •
jehně zdvojnásobí svou váhu za 15 dnů výţivná hodnota 2x vyšší neţ kravské mléko
• • • • • •
délka laktace - 6 - 10 měsíců užitkovost - 200 - 1 300 kg, denně 2 - 8 kg mléka nejvyšší dojivost - 4. laktace kůzle zdvojnásobí svou váhu za 22 dnů pro alergiky (na kravské mléko) bílkoviny 2,7 - 3,5 %, tuk 3 - 4 %
Foto: Ivana Gardiánová
3
26.11.2008
Prasnice
Klisna • •
délka „laktace“ 4 - 6 měsíců denní produkce 10 - 20 kg mléka roční produkce 1 200 - 1 600 kg mléka pro diabetiky, kojence, proti TBC a rakovině sloţení mléka velmi podobné lidskému
• • •
• •
délka kojení 4 - 8 týdnů užitkovost za dobu kojení
• •
denní množství 2 - 5 kg mléka sele zdvojnásobí váhu za 10 dnů
– 150 - 300 kg mléka
Foto: Ivana Gardiánová
Králice • • • • • •
denní produkce 100 - 200 g (dle hmotnosti samice) kojení po dobu od 3 týdnů (cca 30 dní) do 8 týdnů mléčnost dána rozdílem hmotností vrhu v 21 dnech a při narození na 1 g přírůstku jsou potřeba 2 g mléka králíče zdvojnásobí svou váhu za 6 dnů bílkoviny 10,5 %, tuk 15,5 % www.postcard.cz/preview. php?id=2964&typ=sekce
4
26.11.2008
Chemické sloţení mléka Druh
voda
sušina
bílkov.
tuk
laktóza
popel
skot
87,6
12,4
3,3
4
4,6
0,7
koza
86,9
13,1
3,7
4
4,4
0,8
ovce
84
16,4
5,1
6,1
4,2
0,9
buvol
83
17
5,9
7,9
4,6
0,7
sob
66
34
11
20
2,6
1,4
prase
82
18
6,2
7
4,2
0,6
králík
68
32
10,5
15,5
2
2,2
pes
79
21
8,5
8,3
3,8
1,2
kočka
82
18
7
5
5
1
kůň
89
11
1,8
1,6
7,1
0,5
člověk
88
12
1,8
3
7
0,2
Laktační křivka
• • • • • • •
laktace - doba produkce mléka = od porodu do zaprahnutí laktační křivka - grafické znázornění množství nadojeného mléka v jednotlivých měsících zaprahnutí - první den, kdy kráva přestane dojit stání na sucho - od zaprahnutí do porodu (max. 8 týdnů, 2 měsíce) mezidobí - období od porodu do porodu popř. od laktace do laktace SP = mezibřezost, service perioda - od otelení do nového zabřeznutí gravidita (březost) - od zabřeznutí do porodu
5
26.11.2008
Perzistence laktace • •
schopnost udržet co nejdéle vyrovnanou užitkovost v praxi používán Johanssonův index perzistence P2 : 1 - % poměr užitkovosti za druhých 100 dnů laktace k užitkovosti za prvních 100 dnů laktace
• • •
dojivost za 101. – 200. den laktace P2 : 1 = ---------------------------------------------------- x 100 dojivost za 1. – 100. den laktace
• • • •
hodnota indexu perzistence P2 : 1 - stupeň perzistence a tvar laktační křivky 1. laktace vyšší P2 : 1 - 85 – 90 %, 2. a další laktace P2 : 1 - 80 – 85 % OK - laktační křivka s velkou perzistencí (vyrovnaná, pozvolna klesá) NE - laktační křivka s nízkou perzistencí (křivka strmě stoupá a příkře klesá) Hodnota P 2 : 1
Stupeň perzistence
Tvar laktační křivky
nad 90
-
Příliš plochá
80,0 – 89,9
Velmi dobrý
Plochá
70,0 – 79,9
Dobrý
Normální
60,0 – 69,9
Málo uspokojivý
Strmá
do 59,9
Špatný
Příliš strmá
museum.gov.ns.ca/roadshow/ day5/source/16.htm
Foto: Richard Sehnal
www.pjrey.com/milk/. Foto: Ivana Gardiánová
6
26.11.2008
MASNÁ UŢITKOVOST • MASO - vše co se z jatečných zvířat pouţívá jako potravina • MASO - kosterní svalovina včetně kostí, vaziva, šlach a tuku – maso na kosti • VÝKRMNOST - schopnost produkovat svalovinu a tuk z ţivin • VYKRMENOST - schopnost nasadit maso a tuk (stupeň nasazení svalstva a tuku na zvířeti) • ZMASILOST - stupeň vývinu a nasazení svalstva (masa) • PROTUČNĚLOST - stupeň vývinu a uloţení tuku
• Kvalita masa – – – – – –
druh plemeno pohlaví vykrmenost věk zacházení se zvířaty před poráţkou
• Hodnocení – na ţivém zvířeti - řeznické hmaty (7 - 9) – na mrtvém (zabitém) zvířeti • kvantitativní rozbor • kvalitativní rozbor
7
26.11.2008
Vady masa • • • • • •
•
•
PSE
(Pale, Soft, Exudative) = bledé, měkké, vodnaté prasata, krůty prudký pokles pH 5,4 - 5,6 vyšší teplota - částečná denaturace bílkovin, světlá barva a uvolnění vody maso kyselé
Maso PSE
• • • • • •
DFD
(Dark, Firm, Dry) = tmavé, tuhé, suché skot, Duroc malá změna pH - 6,4 - 6,8 maso málo šťavnaté, hnědočerné barvy maso zásadité
normální
DFD
ww.fao.org/DOCREP/ 003/X6909E
8
26.11.2008
Hodnocení masné uţitkovosti Jatečný rozbor v den poráţky (30 minut po poráţce) • • • • •
JV - jatečná výtěţnost (%) ČJV- čistá jatečná výtěţnost (%) brutto přírůstek (hrubý) - zahrnuje přírůstek veškeré živé hmoty i nepoživatelných částí těla netto přírůstek (čistý) - hodnocení živého přírůstku a částečně i výtěžnosti JOT (JUT) = jatečná hmotnost = jatečně opracované tělo (jatečně upravený trup) = hmotnost jatečně opracovaných půlek (čtvrtí) jatečně upravených půlek (čtvrtí)
Jatečná výtěţnost
Jatečný rozbor • • •
telata mladý skot vyřazené krávy
• • •
60 - 63 % 55 - 60 % 35 - 50 %
• • •
masné prase jehně vyřazená ovce
• • •
78 - 82 % 50 % 40 - 45 %
•
brojler
•
70 - 85 %
– – – – – – asac.ucdavis.edu/ facilities%20info.htm
•
kuře slepice krůta kachna pekingská kachna piţmová husa
králíci
– – – – – –
•
74 - 80 % 70 - 71 % 83 - 85 % 70 - 75 % 72 - 75 % 70 - 74 %
58 - 62 %
9
26.11.2008
Technologický rozbor masa 24 hod po poráţce • •
půlka se bourá na svalovinu, ořez a kosti min. 12 hod v chladícím boxu
• • • • •
podíl předních čtvrtí podíl zadních čtvrtí poměr předních čtvrtí k zadním čtvrtím podíl HMČ - hlavní masité části (%) podíl masa na kýtě
metz.une.edu.au/ ~jthompso/carcass.htm www.dpi.qld.gov.au/ beef/3507.html
Kategorie masa •
Skot – hodnotné části - svíčková, roštěnec, kýta - cca 43 % – středně hodnotné části - plec, podplečí, krk - cca 32 % – málo hodnotné části - bok s kostí a bez kosti, hrudí - cca 26 %
•
Prasata – podíl hlavních masitých částí - krkovice, pečeně, plec bez nožky, kýta bez nožky – podíl převáţně tučných částí - hřbetní sádlo, plst, bůček – podíl méněcenných částí - hlava, nožičky
10
26.11.2008
Sloţení jatečného trupu prasete
13
CD Chov prasat
• • • • • •
1. Kýta 2 . Pečeně 3. Krkovička 4. Bok, bůček 5. Plec 6. Lalok 13. Paţdík
7. Hlava 8. Ocásek 9. Přední kolínko 10. Přední noţka 11. Zadní kolínko 12. Zadní noţka
11
26.11.2008
Laboratorní rozbor 48 hod po poráţce •
vzorky – nejdelší zádový sval – sval pološlašitý (tzv. šál)
• • • • •
% volně vázané vody % pevně vázané vody S popř. popeloviny (min. látky) % bílkovin % tuku
www.jhlbeef.com/ Product.htm
JOT - jatečně opracovaný trup JUT – jatečně upravený trup Skot – hmotnost celého těla nebo hmotnost 2 jatečně opracovaných teplých půlek (4 čtvrtí) masa téhož zvířete do 30 min po porážce po vykrvení, vykolení a stažení z kůže, bez hlavy oddělené od trupu před 1. krčním obratlem, bez nohou oddělených v dolní části zápěstního a zánártního kloubu, bez míchy, bez orgánů dutiny hrudní, břišní, pánevní vyňatých s přirostlým lojem, bez podkožního loje nad svrchním šálem, bez ledvin, pánevního a ledvinového loje, u mladých býků, býků a volků bez šourkového loje, u jalovic bez vemenního loje, u krav bez vemene a přirostlého vemenního loje, bez blanité a svalnaté části bránice, bráničního pilíře, bez oháňky oddělené mezi posledním obratlem křížovým a 1. obratlem ocasním a bez společné krkavice s přirostlým lojem.
12
26.11.2008
Tele – tělo s ledvinou, bez kůže, hlavy oddělené od trupu za 1. krčním obratlem, bez nohou oddělených v karpech a tarzech, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, bez krkavice i s přirostlým lojem. Ovce – tělo bez kůže, hlavy oddělené od trupu před 1. krčním obratlem, bez nohou oddělených v karpech a tarzech, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní vyňatých s přirostlým lojem bez ocasu odděleného mezi 6. – 7. ocasním obratlem, bez pohlavních orgánů a bez vemena, bez míchy u ovcí starších 12. měsíců, ledviny s ledvinovým lojem zůstávají u těla.
Prasata - hmotnost 2 jatečně opracovaných půlek do 30 min po porážce po vykrvení, vykolení a bez mozku a míchy, orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, pohlavních orgánů, jazyka, špárků a pašpárků, ledvin, plstního sádla, bránice a bráničního pilíře, výkrojů očích a ušních.
Drůbež - hmotnost zvířete bez krve, hlavy, běháků a peří, orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, k hmotnosti JUT se připočítává hmotnost krku, svalnatého žaludku, srdce, jater (tzv. jedlé droby).
animalscience.unl.edu/.../ side.htm
13
26.11.2008
SEUROP - systém klasifikace JUT (JOT) zvířat • SKOT – hodnocení jatečných těl v „teplém“ stavu – 6 tříd zmasilosti - S, E, U, R, O, P – 5 tříd protučnělosti • 1 (velmi slabá), 2 (slabá), 3 (střední), 4 (silné), 5 (velmi silné)
– třída jatečné stavby - podle hlavních masitých partií (kýta, hřbet, plec)
ČSCHMS
ČSCHMS
14
26.11.2008
ČSCHMS
PRASATA Třídy jakosti klasifikovaných JUT prasat s přejímací hmotností od 60 do 120 kg (podíl svaloviny - %) – S – 60 % a více – E – 55 aţ 59,9 % – U – 50 aţ 54,9 % – R – 45 aţ 49,9 % – O – 40 aţ 44,9 % – P – méně neţ 40 %
15
26.11.2008
Třídy jakosti klasifikovaných JUT nepodléhající rozdělení - PRASATA • N – JUT do 59,9 kg včetně • T – JUT nad 120 kg • Z – JUT zmasilých prasnic a řezanců, svalstvo na všech částech velmi dobře vyvinuté, dobře vyvinutá zvláště kýta, a pečeně, tvary jsou zaoblené, vrstva sádla je poměrně vyvinutá • H – JUT hubených prasnic a řezanců, svalstvo méně vyvinuté, JUT neodpovídají znakům stanoveným pro zařazení do třídy jakosti Z • K – JUT kanců a kryptorchidů
Kvalita masa a tuku •
výţivná hodnota – – – –
•
•
obsah bílkovin obsah tuků obsah minerálií obsah vitamínů
senzorické vlastnosti • – barva masa – mramorování masa – šťavnatost masa – jemnost masa – chutnost
technologické vlastnosti – barva masa – pH masa – vaznost masa – křehkost masa – kvalita tuku hygienické vlastnosti – objektivně - labor. metody – subjektivně - degustace (senzorické a organoleptické hodnocení)
16
26.11.2008
SKOT - kategorie jatečných zvířat a označení JUT •
telata do 150 kg – kvalitní dietetické maso
•
mladý skot – nedospělý skot - býčci a jalovičky 150 kg – 12 měsíců věku
•
mladý býk (A) – nedospělé samčí zvíře od 12 do 24 měsíců
•
býci (B) - samčí nekastrovaná dospělá zvířata nad 24 měsíců věku
•
volek – kastrovaná samčí zvířata nad 12 měsíců věku
•
vůl (C) – kastrovaná zvířata samčího pohlaví
•
kráva (D) – samice od 1. otelení
•
jalovice (E) – samice nad 12 měsíců věku do 1. porodu
PRASATA - kategorie jatečných zvířat •
selata - ţivá hmotnost do 50 kg
•
mladá prasata - ţivá hmotnost nad 60 kg
•
výseková prasata - ţivá hmotnost od 80 do 120 kg
•
těţká sádelná prasata - výkrm nad 120 kg ţivé hmotnosti
Foto: Ivana Gardiánová
17
26.11.2008
OCHRANA ZVÍŘAT
Foto: Ivana Gardiánová
Ivana Gardiánová Katedra genetiky a šlechtění
Ochrana zvířat - soubor opatření a podmínek, které umožní zvířeti uspokojit jeho biologické potřeby a prožívat plnohodnotný život Etika - „správné, morální“ zacházení se zvířaty Etologie - nauka o chování zvířat
Velikost národa a jeho morální pokrok se může měřit podle způsobu zacházení se zvířaty." Mahátma Gándhí Foto: Ivana Gardiánová
18
26.11.2008
Oblasti ochrany zvířat • • • •
hospodářská zvířata - skot, prasata, ovce, kozy, drůbež zvířata v zájmových chovech - chovné stanice, domácnosti chovy volně ţijících zvířat - zoo, stanice handikepovaných zvířat pokusná zvířata - výzkumné ústavy, školy, farmak. a kosm. spol.
•
ochrana zvířat se vztahuje k zacházení se zvířaty od jejich narození do smrti z hlediska – ošetřování, výţiva a napájení, hygiena prostředí – šlechtění, plemenitby a rozmnoţování – vyuţívání, přepravy – léčení, zdolávání hromadných onemocnění – usmrcování zvířat
Hospodářská zvířata
Zvířata v zájmových chovech
Foto: Ivana Gardiánová
19
26.11.2008
Pokusná a laboratorní zvířata
Volně ţijící zvířata
Foto: Ivana Gardiánová
WELFARE • anglický termín - životní pohoda zvířat - dle Webstera (1999) - schopnost zvířete vyhnout se strádání a zachovat si zdatnost • posouzení pohody zvířat podle metody - „5 svobod“ •
na zhoršenou pohodu zvířete poukazují změny v jeho chování, jako stereotypní chování nebo abnormální nečinnost a neschopnost reagovat
Foto: Ivana Gardiánová
20
26.11.2008
„5 svobod“ • 1. Svoboda od žízně, hladu a podvýživy • 2. Svoboda od nepohodlí • 3. Svoboda od bolesti, zranění a nemoci • 4. Svoboda uskutečnit normální chování • 5. Svoboda od strachu a úzkosti
Orgány ochrany zvířat •
Ministerstvo zemědělství (Mze) – ÚKOZ - Ústřední komise pro ochranu zvířat • • • •
Výbor pro ochranu hospodářských zvířat Výbor pro ochranu zvířat v zájmových chovech Výbor pro ochranu volně ţijících zvířat Výbor pro ochranu pokusných zvířat
– Státní veterinární správa
Foto: Ivana Gardiánová
• Krajské veterinární správy • Okresní veterinární správy • Městské veterinární správy
•
Akademie věd a příslušné státní orgány - resorty
•
Obce
21
26.11.2008
Právní normy pro ochranu zvířat • Přímá ochrana – zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání v platném znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona 193/1994 Sb., č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 30/1998, a zákona č. 77/2006 Sb. a č. 312/2008Sb. atd. • jeho prováděcí vyhlášky – Vyhláška č. 425/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat – Vyhláška č. 424/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při poráţení, utrácení nebo jiném usmrcování – Vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a vyuţití pokusných zvířat – Vyhláška č. 192/2004 Sb., o ochraně zvířat při chovu, veřejném vystoupení nebo svodu – Vyhláška č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě – Vyhláška č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat – Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických poţadavcích na stavby pro zemědělství – dále pak trestní zákon
www.mze.cz
• Nepřímá ochrana
Foto: Ivana Gardiánová
– zahrnuje právní předpisy, které upravují • zacházení se zvířaty • stanoví způsob a podmínky chovu, plemenitby zvířat • základní pravidla péče o zvířata • problematika nepřímé ochrany při zacházení se zvířaty je upravena různými právními předpisy týkajícími se zdraví - veterinární péče, chovu zvířat, myslivosti, rybářství, krmiv, ochrany přírody a krajiny, ochrany ţivotního prostředí, zoologických zahrad, podnikání – obchod se zvířaty a drezúra atd.
22
26.11.2008
Na základě 21 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vydává ÚKOZ doporučení. Ta mohou poslouţit jako vodítko k řešení problémů, které přináší praxe.
Doporučení ÚKOZ - Provozování stanic pro handicapovaná zvířata a podobných zařízení Doporučení ÚKOZ - Pomoc zvířatům z naší přírody v nouzi Doporučení ÚKOZ - k regulaci populací toulavých koček Doporučení ÚKOZ - k přepravě laboratorních zvířat Doporučení ÚKOZ - Podmínky chovu plazů v zajetí Doporučení ÚKOZ - Podmínky chovu savců v cirkusech Doporučení ÚKOZ - Podmínky chovu savců volně ţijících druhů v zajetí www.mze.cz
Nevládní organizace ochrany zvířat zahraniční •
WSPA - World Society for Protection of Animals – www.wspa-international.org (proti utrpení zvířat)
•
CIWF - Comparisson in World Farming – www.ciwf.co.uk (ochrana hospodářských zvířat)
•
RSPCA - Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals – www.rspca.org.uk (ochrana zvířat proti týrání)
•
RSPB - Royal Society for the Protection of Birds – www.rspb.org.uk (ochrana ptáků)
23
26.11.2008
• EUROGROUP for Animal Welfare – http://www.eurogroupanimalwelfare.org/
Foto: Ivana Gardiánová
Nevládní organizace ochrany zvířat - CZ •
Nadace na ochranu zvířat – www.ochranazvirat.cz
•
Společnost pro zvířata – www.spolecnostprozvirata.cz
•
Liga na ochranu zvířat
•
Different life –
•
Sdruţení na ochranu velkých koček –
•
http://www.aga-studio.com/bcc/
Svoboda zvířat –
•
http://www.differentlife.cz/
http://www.svobodazvirat.cz/
Sdruţení na ochranu zvířat –
http://www.kocici-utulek.cz/
24
26.11.2008
•
Ochránci hospodářských zvířat – http://www.ohz.cz/
•
První společnost za práva koček – http://www.kocky-online.cz/jportal/
•
Praţský spolek ochránců zvířat – http://www.psoz.org/
•
Přátelé přírody – http://www.prateleprirody.cz/ .....................................
GENETIKA A ŠLECHTĚNÍ
Ivana Gardiánová Katedra genetiky a šlechtění
25
26.11.2008
OBECNÁ GENETIKA • Genetika – nauka o dědičnosti a proměnlivosti ţivých organismů – Dědičnost – schopnost organismů přenést znaky a vlastnosti na potomstvo – Proměnlivost – schopnost přizpůsobovat se měnícím se podmínkám • nedědičná – znaky se mění vlivem vnějších podmínek (barva srsti ovlivněná slunečním zářením), změny nejsou dědičné - modifikace • dědičná – zaloţení znaků se mění vlivem vnějších podmínek (radioaktivní záření, buněčné jedy) a projeví se změnou znaku (nový typ zbarvení), změny jsou dědičné - předání na potomstvo – mutace
Znaky kvalitativní (alternativní) • • • •
výskyt jiné kategorie bez přechodů černá/červená, rohatost/bezrohost 2–3 geny velkého účinku zootechnicky - znak
www.redangus1.org/.../ redphotos/bull8x.html
26
26.11.2008
Znaky kvantitativní • spojitá proměnlivost (kg, cm) • sledování skupiny zvířat - individuální hodnoty od + do (ţivá hmotnost, produkce mléka) • mnoho genů malého účinku • zootechnicky - vlastnost
www.thornecattle.com/ images/udder.jpg
www.photo.net/photo/ pcd4554/cow-udder-38.4.jpg
• Gen – část DNA, schopná funkčně zabezpečit syntézu aktivní jednotky
• Genotyp – soubor genů, určuje rozsah a míru fenotypových moţností • Fenotyp – soubor znaků a vlastností
F=G+P
• Alely – kvalitativně změněné formy genu (A-a) • Homozygot – stejná kvalita obou genů pro znak (AA, BB, cc) • Heterozygot – různá kvalita obou genů pro znak (Aa, Bb, Cc)
27
26.11.2008
PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE A JEJÍ SLOŢKY • Plemenářská práce – soubor všech zootechnických, organizačních a plemenářských opatření, vedoucích ke zvyšování uţitkovosti hospodářských zvířat • CÍL – optimalizace genotypu zvířat do konkrétních podmínek, bez maximálního zisku • 1. Komponenty plemenářské práce • 2. Metody plemenitby • 3. Šlechtitelské programy
1. KOMPONENTY •
• • •
a, výběr (selekce) – přirozený (přírodní)/umělý – pozitivní/negativní b, kontrola uţitkovosti (KU) a kontrola dědičnosti (KD) c, bonitace – hodnocení zvířat a úrovně chovu d, připařovací výběr – výběr vhodných dvojic k páření
2. METODY PLEMENITBY a, zootechnické členění čistokrevná plemenitba kříţení b, genetické členění metody vyuţívající podobnost rodičů a potomků (aditivní působení genů) metody vyuţívající heterózní efekt
28
26.11.2008
3. ŠLECHTITELSKÉ PROGRAMY • a, selekční programy – aditivní sloţka (skot) • b, hybridizační programy – maximalizace efektů (prasata)
KU (kontrola uţitkovosti) sledování definovaných uţitkových vlastností zvířete podle přijatého systému pro vyuţití v selekci KD (kontrola dědičnosti) porovnání potomků a rodičů porovnání potomků a vrstevníků
SELEKCE • Cíl – změna genetického zaloţení populace – změna dědičného základu hospodářských v ţádoucím směru
zvířat
• Podle účinnosti a záměru – pozitivní ( + uţitkovost, zdravotní stav) – negativní (věk, nemoci, - uţitkovost) • Podle věku zvířete – předběţná – dle zevnějšku a původu – hlavní – dle KU vlastní – konečná – dle KD potomků
29
26.11.2008
• Variabilita - proměnlivost populace • Výběrová základna - populace, ve které uskutečníme výběr • Intenzita - podíl zvířat vybraných z výběrové základny
• Generační interval - období mez 2 generacemi • Výběrová hranice - konkrétní hodnota, která odděluje vybraná zvířata od vyřazených • Genetický zisk - rozdíl mezi uţitkovostí potomstva a průměrnou uţitkovostí rodičovské populace, násobený koeficientem dědivosti
TYP SELEKCE (na 1 znak)
• Stabilizační – populace má stejný průměr, sniţuje se proměnlivost • Direkcionální – výběr 1 směrem, zvířata s vyšším průměrem znaku • Disruptivní – výběr 2 směry, extrém + a -
30
26.11.2008
Stabilizační
Direkcionální
Disruptivní
POSTUP SELEKCE (na více znaků) • Tandemová (postupná) – nejdřív 1 znak, pak další, zdlouhavé • Dle nezávislých výběr. úrovní – limity pro znaky, v 1 znaku minus – vyřazení • Simultánní (dle celkového zhodnocení, selekční indexy) sledování všech znaků, kaţdý znak dostane body a koeficient významnosti = index – Selekční index = komplexní vyjádření celkové hodnoty zvířete na základě hodnocení všech selektovaných znaků a vlastností. Selekční index vyjadřuje číselnou hodnotu, úměrnou celkové plemenné hodnotě jedince
31
26.11.2008
METODY SELEKCE • Vyuţívající sloţky genotypové proměnlivosti se selekcí na 1 znak – Hromadná – všichni jedinci nad průměrem bez ohledu na původ – Rodinná – celé nadprůměr. rodiny, bez ohledu na podprůměr. jedince – Kombinovaná – nadprůměrní jedinci z nadprůměrných rodin
• Vyuţívající aditivní sloţky genotypové proměnlivosti se selekcí na více znaků – Dle selekčních indexů
• Vyuţívající neaditivní sloţky genotyp. proměnlivosti – Rekurentní selekce – dle heterozního efektu, porovnání s testerem – Reciproká rekurentní selekce – populace se porovnají navzájem
Účinnost selekce •
•
Kriteriem účinnosti selekce a tím cílem šlechtění je genetický zisk (Δ G) - zlepšení užitkovosti K dosažení co největšího genetického zisku je třeba analyzovat faktory, které se podílejí na jeho realizaci Δ G = d . h2
Přenos genetického zisku • • •
Přenos genetického zisku do další generace se realizuje – 4 cestami: 1. z otců na syny (40 %) 3. z matek na syny (30 %) 2. z otců na dcery (20 %) 4. z matek na dcery (10 %)
32
26.11.2008
PLEMENNÁ HODNOTA (PH) • • •
vyjadřuje, jak se otec projeví na potomstvu genotypová hodnota zvířete čím známější genotyp, tím lépe přesnější předpoklad chování jeho genetické informace v další generaci
• OBECNÁ PLEMENNÁ HODNOTA – odhad na základě páření samce s více samicemi – vyjadřuje schopnost jedince v určité populaci (v níţ se testoval) přenášet své uţitkové vlastnosti na potomstvo
• SPECIÁLNÍ PLEMENNÁ HODNOTA – zjišťuje se na základě kombinací dvou genotypů (př. linií) – vyjadřuje PH linie při páření s linií s níţ byla testována
METODY PLEMENITBY GENETICKÉ ČLENĚNÍ
Metody vyuţívající aditivní sloţky genotypu a podobnosti rodičů a potomků Metody vyuţívající neaditivní sloţky genotypu heterózní efekt
33
26.11.2008
Metody vyuţívající aditivní sloţky genotypu a podobnosti rodičů a potomků • Čistokrevná plemenitba – chov podle rodin – chov podle linií – příbuzenská plemenitba (inbreeding) - páření příbuzných, společný předek do 5. generace • úzká - rodiče x potomci, sourozenci • střední (blízká) - strýc x neteř, bratranec x sestřenice • vzdálená - pravnuk x pravnučka – osvěžení krve - jednorázové připaření samce stejného plemene z cizího prostředí
• Pozměňovací kříţení – zušlechťovací křížení • přilití krve - jednorázové připaření samce cizího plemene • meliorační kříţení - opakované pouţití samce cizího plemene pro udrţení genů – převodné (vyhlazovací) - nahrazení původního plemene jiným – český strakatý skot – kombinační (novoplemenné, tvůrčí) - kombinace plemen pro vytvoření nového - angloarab • jednoduché • sloţité
34
26.11.2008
Osvěţení krve P0
Přilití krve
P0*
P0
P1
P0
F1 F2
P0
F2
F3
P0
P0
F1
P0 F3
Převodné kříţení
P1 P1
F1
P1
F2
P1
F3
P1
F4 F5 x
35
26.11.2008
Meliorační kříţení P0
P1 F1
P1
F2
P0
F3
P0
F3 x
x
Kombinační kříţení
P0
P1
F1
P3
F2
P3
F2 x
x
36
26.11.2008
Metody vyuţívající neaditivní sloţky genotypu heterózní efekt • Se selekcí na kombinovatelnost • kříţení inbredních linií • kříţení syntetických linií • kříţení chovných linií • Bez selekce na kombinovatelnost – diskontinuitní kříţení • jednoduché, zpětné, tří a více plemenné – kontinuitní kříţení • střídavé - střídání 2 plemen • rotační - střídání (rotace) 3 plemen – mezidruhové kříţení
Dvouplemenné kříţení P
Tříplemenné kříţení
P
F1
P1
F1 Porážka
P2 F2
Porážka
37
26.11.2008
Zpětné kříţení P0
P1
F1
P0 F2
Porážka
Rotační kříţení
Střídavé kříţení P0
P0
P1
F1
F1
P0 F2
P1
F3
P1
P2
F12
P0
F120
P1
38
26.11.2008
Šlechtitelský program •
biologická část – navrhuje a řeší komplex genetických, chovatelských a zoohygienických opatření
•
ekonomická část – posuzuje náklady a výnosy plynoucí z realizace biologické části programu a rozhoduje o optimalizaci jednotlivých kroků programu s cílem dosažení zisku •
ŠP selekčního typu – „selekční program“ – aditivní složka genotypu –
u skotu a má standardní sled kroků •
•
test fenotypu → odhad PH → selekce → nová generace
ŠP hybridizačního typu – „hybridizační program“ – neaditivní složkou genotypu – –
hledá se optimální kombinační návaznost. u prasat
Selekční program v chovu skotu •
ŠP v chovu skotu je zejména v dojených populacích založen na těchto principech: – systematická testace býků – přesnost a intenzita býků a matek býků (MB) – připařování krav prověřenými býky (zlepšovatelé) – řízení rozsahu a forem křížení – organizovaná selekce v samičí populaci
39
26.11.2008
Hybridizační program v chovu prasat A B C Ax B
Šlechtitelské chovy cca 5 % stavu (dále se člení na nukleové chovy, chovy otcovských plemen a rezervní chovy pro šlechtění) Rozmnožovací chovy cca 10 % stavu
AB x C Produkční chovy cca 85 % stavu
•
do pozice mateřské = šlechtění na znaky reprodukce
•
do pozice otcovské = šlechtění na znaky produkční
•
Pozice A – mateřská plemena – šlechtí se hlavně na znaky reprodukce a přiměřenou masnou užitkovost (české bílé ušlechtilé, Přeštické černostrakaté, syntetická linie)
•
Pozice B – otcovská plemena – pevná konstituce, dobrá výkrmnost a jatečná hodnota (české výrazně masné, Landrace, syntetická linie)
•
Pozice C – otcovská plemena – vynikající jatečná hodnota (Duroc, Hampshire, Belgická landrace, Pietrain, syntetická linie)
40
26.11.2008
Šlechtitelský program v chovu ovcí • • • •
Realizovaný systém hybridizace předpokládá diferenciaci: Pozice A - plemena mateřská domácího původu – veškerý dostupný samičí materiál Pozice B - plemena speciální plodná – ovce romanovská, finská Pozice C - plemena speciální masná – Suffolk, Berrichon, Texel
Šlechtitelské programy v chovu drůbeţe •
Princip šlechtění - firemní činnost - výrobní tajemství a zahrnuje: – chov výchozích čistokrevných linií v ŠCH –– je třeba chovat minimálně 8 - 10 linií pro uţitkový typ (část produkční, část rezervní), jako zdroj genů je třeba chovat co nejvíce tradičních plemen a lokálních populací – testace linií na vzájemnou kombinovatelnost – prověřování linií a kombinací – produkty selekce a kříţení se testují staniční metodou a selekce je provedena dle výsledků testů – nejlepší kombinace linií jsou realizovány v systému rozmnoţování finálních hybridů
41
26.11.2008
Organizace šlechtitelský chov – udrţuje čistokrevné linie, kmeny, provádí novošlechtění a udrţovací chov (5 %) prarodičovský chov – první kříţení linií pro získání hybridních rodičů u víceliniových hybridů (5 %) rodičovský chov – kříţení linií pro výrobu uţitkových hybridů, výroba násadových vajec pro líhnutí finálních hybridů (20 %) uţitkové chovy – produkce vajec a drůbeţího masa (70 %)
42
26.11.2008
Šlechtitelské programy v chovu králíků •
komerční báze pro účely produkce brojlerového králíka.
•
Brojlerový králík je uţitkovým typem, který je meziplemenným, případně meziliniovým hybridem.
•
Šlechtitelské programy vyuţívají k tvorbě finálního hybrida plemena střední masná: kalifornský, Novozélandský bílý, Velký světlý stříbřitý, Burgundský, Český albín aj.
•
produkce masa - šlechtění zaměřeno na znaky produkce a reprodukce.
• • •
mateřské populace (linie) na ukazatele reprodukce a produkce, otcovské linie na ukazatele produkce a jatečné hodnoty. finální produkt je nejčastěji čtyřliniový hybrid.
•
Principy šlechtění a organizační zajištění je shodné s výše uvedeným u šlechtění drůbeţe.
43
