MLECOOP JE NEJVĚTŠÍM SDRUŽENÍM DODAVATELŮ MLÉKA NA ČESKÉM TRHU A I PROTO MÁ AKTIVNÍ ZÁJEM O DALŠÍ ROZVOJ TOHOTO ZÁSADNÍHO ODVĚTVÍ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY

ING. JAROSLAVA BENEŠ ŠPALKOVÁ,

MLECOOP

ČESKOMORAVSKÁ KOMORA PRO POZEMKOVÉ ÚPRAVY

JE NEJVĚTŠÍM SDRUŽENÍM DODAVATELŮ MLÉKA NA ČESKÉM TRHU A I PROTO MÁ AKTIVNÍ ZÁJEM O DALŠÍ ROZVOJ TOHOTO ZÁSADNÍHO ODVĚTVÍ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY

náměstkyně ministra zemědělství

PŘEDSTAVUJE HLAVNÍ MYŠLENKY A ZÁSADY SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU PRO ROKY 2014 - 2015

HLEDÁ OPTIMÁLNÍ ŘEŠENÍ PRO SKLOUBENÍ ROZLIČNÝCH POTŘEB KRAJINY A LIDÍ, KTEŘÍ V NÍ HOSPODAŘÍ A ŽIJÍ

str. 22

str. 3

str. 32

Z P R AV O D A J

3. PROSINEC 2014

INFORMAČNÍ NOVINY AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY WWW.AGROCR.CZ > WWW.APIC-AK.CZ

PRIORITOU JE PROSPĚCH ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ VÁŽENÍ ČLENOVÉ A PŘÍZNIVCI AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY, DOVOLTE, ABYCH VÁM PŘI PŘÍLEŽITOSTI ZÁVĚRU KALENDÁŘNÍHO ROKU 2014 PODĚKOVAL ZA VEŠKEROU SPOLUPRÁCI A SOUČINNOST PŘI OBHAJOBĚ PRIORIT ZAMĚŘENÝCH VE PROSPĚCH ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ, A TO NEJENOM V RÁMCI NAŠÍ REPUBLIKY, ALE I V PROSTORU SPOLEČNÉHO TRHU EU A JEHO KONKURENCESCHOPNOSTI VE SVĚTOVÉM MĚŘÍTKU. Ne vždy jsou naše jednání jednoduchá, často musíme složitě hledat kompromisy a společnou řeč, ale o to více si této diskuze vážím, protože vzájemnou oponenturou jednotlivých názorů získáváme zpravidla konzistentní a jednotný postoj, ať už na podmínky unijní či národní zemědělské politiky, tak směrem k dalšímu směrování jednotlivých odvětví, jejich podpory či využití produkce. Cílem naší práce tak je nejenom rozvoj podnikatelského prostředí ve všech oblastech sektoru, ale také podpora životaschopného a funkčního venkova s nabídkou plnohodnotného zázemí a s rozvojem sociálních a společenských služeb. Každý člověk trochu znalý prostředí ví, že se potýkáme s celou řadou každodenních problémů – ať jsou to rozmary počasí, kolísání cen komodit,

aktuálně třeba dopady ruského embarga, hledání odbytu a účinného marketingu, trvalý boj s obchodními řetězci, ztráta soběstačnosti u místních komodit a tlak dovozů, pokles rozsahu produkce náročnějších odvětví, nízké zapojení vědy a výzkumu do každodenní praxe, ale i s rozpory mezi obhájci intenzivního a extenzivního hospodaření, nesouhlasem či podporou konvenčního či ekologického zemědělství, upřednostnění dojnic oproti masným kravám, a tak bych mohl pokračovat… Proto pokud bych zde mohl vyjádřit jedno své vlastní přání. Snažme se společně a účinněji hledat vyhovující cestu a podporovat naše postoje, názory nevyhraňujme ale naopak otvírejme, vyjděme si vstříc, nezůstávejme zahledění jen na vlastní dvůr. Vždyť zemědělství se všemi navazujícími a propojenými obory je

Foto: shutterstock.com pestrou mozaikou mnoha činností, které využívají vzájemnou synergii a co je prospěšného pro jednoho, může přinést efekt i druhému. Společnými silami zde dosáhneme více a lépe.

Rád bych vám popřál klidný průběh zbývající části roku 2014 a především pak příjemné prožití Vánočních svátků, nejlépe v rodinné a šťastné atmosféře,

s dostatkem odpočinku k obnově fyzických i psychických sil. Do roku 2015 vám pak přeji mnoho osobních a pracovních úspěchů, ať se vám

splní přijatá předsevzetí a výzvy. Těším se na další setkání a spolupráci.

Miroslav Toman, prezident AK ČR

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

ZEMĚDĚLSTVÍ JE JEN JEDNO HNED V ÚVODU MI DOVOLTE, ABYCH ZDŮRAZNIL FAKT, KTERÝ BYCHOM MĚLI MÍT PŘI VEŠKERÉ SVÉ PRÁCI, DISKUSÍCH A VYJEDNÁVÁNÍCH NA PAMĚTI: ZEMĚDĚLSTVÍ JE JEN JEDNO. ČEŠTÍ, MORAVŠTÍ, SLEZŠTÍ ZEMĚDĚLCI HOSPODAŘÍ NA STEJNÉ PŮDĚ A VE STEJNÉ ZEMI, PROTO NEUZNÁVÁM DĚLENÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ NA VELKÉ, MALÉ A STŘEDNÍ A NA ČLENY TÉ ČI ONÉ ORGANIZACE. SNAŽME SE PROSÍM ZOHLEDŇOVAT ASPEKTY VŠECH A NEUPŘEDNOSTŇOVAT JEDNU FORMU PŘED DRUHOU, TAK JAKO TO ČINÍME V AGRÁRNÍ KOMOŘE ČR. Samozřejmě, že jsou mezi podniky rozdíly - velké zemědělské a potravinářské podniky jsou nositeli inovací a nových technologií, a zdrojem pracovních míst v regionech a naopak malí a střední zemědělci s diverzifikovanou činností se mohou uplatnit v agroturistice nebo prodeji ze dvora. V tom je právě kouzlo a hlavně potřebnost zemědělství a potravinářství, které díky své rozmanitosti je schopné plnit celou škálu různých funkcí. Pro Agrární komoru ČR je spolupráce se všemi členskými organizacemi a se všemi dalšími nevládními zemědělskými a potravinářskými subjekty zcela stěžejní, vážíme si jí, dokážeme naslouchat a respektujeme cizí názory. Bohužel, mnohdy sami členové komory a jejich partneři tento fakt ne vždy plně doceňují a vznikají zbytečné vnitřní rozbroje, přenášené i do dalších jednání. Názorové nesoulady vznikají i mezi jednotlivými společenstvy i mezi jednotlivými resortními nevládními organizacemi. Ano - je to logické třídění názorů, ale pojďme raději cestou vnitřní odborné diskuze

Foto: archiv AK ČR

2

5 > 2014

a směrem ven pak již vystupovat společně a jednotně. Posílíme se navzájem, poskytneme si oporu, získáme tak kredit spolehlivého partnera. Navíc, naprostá většina témat je společných, a pokud se nejsme schopni se domluvit, zbytečně mrháme síly přesvědčováním sebe sama. Pokud ale budeme vystupovat jako nevládní zemědělské organizace

a jak známo kompromis je něco, co vlastně nevyhovuje nikomu. Jsem velmi rád, že díky AK ČR se podařila prosadit větší podpora chovu skotu, prasat, ale i speciálních plodin jako ovoce, zeleniny a konzumních brambor. A úspěchem je udržení úrovně alokace na investice zemědělství a potravinářství ve výši 400 mil. Kč/rok. Samozřejmě, že i přes

že nási nadále čeká velmi mnoho práce a vyjednávání pro podporu českého zemědělství a potravinářství, tak, aby bylo nejen stabilním sektorem, ale aby mělo možnost dostatečného a hlavně finančně i morálně podpořeného rozvoje. K tomu všemu je potřeba, abychom netříštili síly v nesmyslném dohadování, ale společně prosazovali tento jeden

CÍLEM NAŠEHO JEDNÁNÍ JE VYTVOŘIT A STABILIZOVAT MODERNÍ, SILNÝ A KONKURENCESCHOPNÝ SEKTOR, KTERÝ ZÍSKÁ VŮDČÍ POZICI V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH A BUDE SE UMĚT PROSADIT I NA DALŠÍCH TRZÍCH EVROPY A TŘETÍCH ZEMÍ. jednotně, můžeme posléze požadovat více, např. větší podporu sektoru ze strany státní správy a vlády této republiky a zároveň se zasadit a podpořit vnímání resortu a jeho rozvoje jako vládní priority. Myslím, že možnost ukázat jednotný postup se nabízí právě nyní v rámci nové Společné zemědělské politiky na léta 2014 – 2020. Finální verzi národního rámce dokumentů vnímáme jako kompromis dlouhodobého vyjednávání, ve kterém byly zváženy názory většiny zúčastněných stran

dosažený kompromis zde zůstává řada dalších nevyřešených problémů, o kterých nepochybně víte – například nebylo schváleno vyplácení podpor v I. pilíři na všechny kategorie přežvýkavců. Diskutabilní rovněž zůstává podpora oblastí LFA. Při menším objemu peněz se tak hledal průchozí kompromis a platby se krátily všem, snahou AK ČR je zvýšení plateb na LFA na úroveň období 2007+, tedy ve výši asi 2,8 miliard Kč/rok, což je o 200 mil. Kč/ročně. Jsem přesvědčen,

cíl – v rámci Evropy konkurenceschopné a prosperující zemědělství. Pevně doufám, že k tomuto cíli přispěje i naše každodenní činnost. Co se při vyjednávání nepovedlo: - schváleno nebylo vyplácení podpor v I. pilíři na všechny kategorie přežvýkavců. Platba je určena pouze na dojnice, telata masného skotu, bahnice a kozy. - v PRV jsme rovněž usilovali o zařazení chovů drůbeže do programu welfare, kde nyní jsou skot a prasata. Pevně doufáme, že se to podaří dořešit 300 milióny korun národního dotačního titulu. - neprošla větší podmíněnost produkce u podpory ekologického zemědělství, kde jsme navrhovali zatížení 0,4 VDJ na ha z.p., ale ve schváleném materiálu je hranice 0,3 VD Diskutabilní zůstává - podpora oblastí LFA. Při

menším objemu peněz se tak hledal průchozí kompromis, platby se krátily všem. - definice aktivního zemědělce. Nastavit pravidla tak, aby bylo zamezeno zneužívání dotací pro skutečně hospodařící zemědělce. Navrhujeme uplatnění kritéria prokázání minimálních příjmů ze zemědělské činnosti. - ministerstvo by mělo při stanovování podmínek naslouchat zemědělcům a potravinářům a zásadní rozhodnutí s nimi konzultovat. Hodnocení dosažené podoby SZP – v globále kompromis, přesto jsou nespokojeni prakticky všichni, včetně LFA - za daných podmínek rámce a financí EK a MZe na straně jedné a požadavků zemědělců z jednotlivých oblastí ze všech odvětví výroby na straně druhé vnímáme výsledek jako kompromis. - podpory v LFA jsou provozní kompenzací za nemožnost pěstovat ve ztížených podmínkách tržní plodiny na o.p. a vyrovnávají zde u hospodařících subjektů nejenom tržby, ale přispívají k údržbě krajiny v celospolečenském zájmu. - schválený rámec poskytuje možnost dalších úprav i finančního posílení (přesuny, úspory) – v tomto směru je AK ČR aktivní přes své poradce ne MZe, účast v pracovních skupinách, připomínkování materiálů, osobním jednáním s ministrem zemědělství a jeho náměstky, apod. - uvědomme si, že pokud

by se nepodařilo zajistit financování výrazné většiny nezemědělských opatření v PRV z jiných operačních programů a dosáhnout navýšení kofinancování z národního rozpočtu z 15 % na 25 %, tak by byla výsledná alokace pro zemědělce hospodařící na TTP zhruba poloviční. Výtky zemědělců v LFA vnímáme a řešíme je Jednotná sazba na pastviny a louky dána průměrem - vedení AK ČR mělo ve všech svých pozicích požadavek na vyšší sazbu pro pastviny a nižší sazbu pro louky. Samotní zemědělci z těchto oblastí však požadovali jednotnou sazbu z toho důvodu, že se dopředu nedá v provozu jasně definovat, jaký pozemek bude louka a jaký pastvina.Nové podmínky znamenají přesun oblastí do skupin H3 – H5 což znamená snížení plateb - pro vymezení oblastí zůstala v platnosti pravidla z PRV 2007-2013. V případě horských LFA (LFA-H) došlo k úpravě vnitřní diferenciace platby, kdy jsou horské oblasti nově rozděleny do pěti podoblastí na základě průměrné nadmořské výšky katastrálního území a na základě podílu plochy se svažitostí nad 15 % v daném území. Nové třídění LFA hodnotí pouze nadmořskou výšku a svažitost, není zohledněna kvalita půdy, délka vegetačního období, délka sněhové pokrývky či teplota vzduchu. K roku 2018 se předpokládá revize kalkulací plateb. Podle příspěvku prezidenta AK ČR Miroslava Tomana na celostátní konferenci Zemědělského svazu ČR ve Žďáře nad Sázavou.


ZPRAVODAJ

HLAVNÍ MYŠLENKY PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014-2020 VLÁDA ČR SCHVÁLILA 9. ČERVENCE MATERIÁL „PROGRAM ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014 – 2020“. O STRUČNOU CHARAKTERISTIKU TOHOTO MATERIÁLU JSME POŽÁDALI JAROSLAVU BENEŠ ŠPALKOVOU, NÁMĚSTKYNI MINISTRA ÚSEKU PRO SPOLEČNOU ZEMĚDĚLSKOU A RYBÁŘSKOU POLITIKU EU MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ, V JEJÍŽ GESCI JE MIMO JINÉ I ZAJIŠŤOVÁNÍ PLNĚNÍ PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA. Jaké hlavní myšlenky tento dokument obsahuje a jakým způsobem bude uváděn do praxe? Program rozvoje venkova na období 2014-2020 (PRV) připravilo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s dalšími resortními partnery, s nevládními organizacemi zastupujícími především zemědělce, potravináře a lesníky. Účelem vládou schváleného materiálu je stanovit strategii, priority a konkrétní opatření efektivní využívání finančních prostředků Evropského zemědělského fondu pro

a v současné době probíhá vypořádání připomínek, které k němu vznesla v rámci standardního procesu Evropská komise. Komise zasílá sady připomínek k těmto dokumentům všem členských státům. Návazně budou připraveny národní prováděcí předpisy obdobně jako pro minulé programové období let 2007-2013, tedy nařízení vlády pro tzv. plošná opatření a Pravidla pro poskytování dotací pro investiční opatření. Samotné zahájení příjmu žádostí o dotace předpokládáme nejdříve v květnu 2015, a to pro vybraná plošná opatření

ÚČELEM VLÁDOU SCHVÁLENÉHO MATERIÁLU JE STANOVIT STRATEGII, PRIORITY A KONKRÉTNÍ OPATŘENÍ K VYUŽITÍ MOŽNOSTÍ A FINANCÍ EU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ, UDRŽITELNÉ HOSPODAŘENÍ A ROZVOJ VENKOVA V HORIZONTU DO ROKU 2020. rozvoj venkova v České republice. Realizace PRV by pak měla přispět k naplňování cílů Společné zemědělské politiky EU a Strategie Evropa 2020. Tři hlavní cíle Společné zemědělské politiky pro příštích 6 let se soustředí především na podporu konkurenceschopnosti našeho zemědělství, na zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu nebo na dosažení vyváženého územního rozvoje venkovských hospodářství a komunit, včetně vytváření a udržení pracovních míst. Programový dokument byl zpracován na základě právních předpisů EU

v rámci tzv. jednotné žádosti spolu s přímými platbami. Příjem žádostí o dotaci u projektových opatření bude nabíhat postupně v rámci jednotlivých výzev, které MZe spustí. První výzvu plánujeme na podzim 2015, možná i dříve. Program rozvoje venkova obsahuje šest základních priorit. Můžete stručně popsat, o které jde a co k jejich podpoře by měli naši zemědělci a potravináři učinit? Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova definuje šest základních priorit. Konkrétně se

jedná o podporu předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech, protože na inovace a inovativní užití technologií ve všech oborech klade EU do budoucího období velký důraz. Dále to je priorita zaměřená na zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a udržitelného obhospodařování lesů; podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství nebo obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím. Nesmím opomenout prioritu na podporu účinného využívání zdrojů a podporu přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu a v neposlední řadě na podporu sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech. V rámci každé priority je nastaveno několik konkrétních opatření a jejich základní podmínky jsou popsány v programovém dokumentu. Jeho aktuální verze je k dispozici na webových stránkách Ministerstva zemědělství. V případě plošných environmentálních opatření budou detailní podmínky stanoveny v jednotlivých

Foto: Archiv MZe nařízeních vlády, kterými budou tato opatření naplňována. V případě investičních opatření musí žadatelé splnit podmínky dané Pravidly pro poskytování dotace na projekty PRV. Program rozvoje venkova přirozeně potřebuje i dostatečné finanční zabezpečení. Jaký bude příspěvek EU a na jaké konkrétní oblasti bude zaměřen?

Stávající příspěvek EU činí po celé období 2,170 mld. EUR, což je při stávajícím kurzu více než 60,3 miliardy korun. K němu budou do rozpočtu PRV převedeny ještě prostředky z I. pilíře v částce cca 3,7 miliardy korun. Celkově pak hovoříme o rozpočtu programu včetně spolufinancování ze státního rozpočtu ve výši 25 % ve výši více než 85 miliard korun, které budou v příštích

šesti letech směřovat do českého zemědělství. Pokud se na tato čísla podíváme v detailu, pak největší podíl finančních prostředků, cca 64,2 %, bude využit v rámci priority 4 pro podporu obnovy, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím. Ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských a lesnických podniků (priorita 2) je určeno

5 > 2014

3


ZPRAVODAJ

projektů a v případě 5leté vázanosti projektu na účel, bude kontrola probíhat u vybraných projektů i po proplacení dotace za účelem ověření dodržování podmínek pro poskytnutí dotace. V případě, že bude zjištěno porušení podmínek, bude v závislosti na míře porušení uplatněna korekce nebo případně sankce. Pokud kontrola najde zvláště závažné porušení, může být rozhodnuto až o neposkytnutí dotace nebo o jejím vrácení, popř. o neposkytnutí dotace i v následujících letech. Stejně jako podmínky pro poskytnutí dotace jsou i sankce za porušení těchto podmínek stanoveny v nařízení vlády a Pravidlech pro poskytování dotací.

Foto: archiv AK ČR 17 % rozpočtu. Pro prioritu 6, která je zaměřena na podporu sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech a zahrnuje i realizaci strategických plánů místních akčních skupin s využitím metody LEADER (nově komunitně vedený místní rozvoj), je vyčleněno 7,5 % z celkového objemu. Na prioritu 3, která zahrnuje jednak podporu organizace potravinového řetězce, což zahrnuje podporu zemědělských i potravinářských podniků v oblasti zpracování, a jednak podporu dobrých životních podmínek zvířat (animal welfare), je plánováno 5 % rozpočtu. Na podporu předávání znalostí a inovací v zemědělství,

4

5 > 2014

lesnictví a potravinářství (priorita 1) je cíleno 3,8 % z rozpočtu PRV. Příspěvek pro podporu priority 5 pro účinné využívání zdrojů a podporu přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví činí 0,7 %. Pro technickou pomoc PRV je vymezeno 1 % rozpočtu. Část rozpočtu (cca 0,7 %) musí zůstat vyhrazena pro víceleté závazky z předchozího programového období u opatření, které již není v PRV naplňováno, tj. pro předčasné ukončení zemědělské činnosti. V jaké výši bude doplňkové vnitrostátní financování a jaká kritéria musí naši zemědělci a potravináři splnit, aby tuto finanční podporu obdrželi?

Pokud se jedná o PRV, nepředpokládáme žádné další doplňkové financování jednotlivých opatření, které by šlo nad rámec spolufinancování příspěvku EU z národních zdrojů. Plnění Programu rozvoje venkova vyžaduje i aktivní roli kontrolních orgánů, které by měly dohlížet na to, jak je plněn v konkrétní praxi. Na co konkrétního se budou tyto kontrolní orgány zaměřovat, jaké budou jejich pravomoci a jaké budou finanční sankce, nebude-li praktická činnost zemědělských a potravinářských podniků odpovídat přijatému a schváleném záměru tohoto programu? V souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, za provádění

a kontrolu PRV odpovídá Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). V rámci své činnosti může SZIF delegovat kontrolní činnost i na jiné subjekty. Pokud se jedná o environmentální opatření PRV, jsou kontrolní činnosti delegovány např. na Českou plemenářskou inspekci nebo Ústřední kontrolní a zkušení ústav zemědělský. Kontrolní činnost je pak zaměřena na kontrolu plnění jednotlivých podmínek pro poskytnutí platby, které jsou stanoveny v příslušných nařízeních vlády. Kontrola žadatelů o dotaci v rámci projektových opatření rozvoje venkova je podle evropské legislativy nastavena obdobně jako v současném programovém období. Pracovníci SZIFu budou i nadále kontrolovat fyzickou realizaci

Co si máme představit pod pojmem Celostátní síť pro venkov? Celostátní síť pro venkov (dále jen Síť) byla v ČR zřízena na podzim roku 2008 jako tehdy nový nástroj podpory a propagace PRV. Funguje na dvou úrovních, na celostátní a regionální (krajské) a v současné době má téměř 650 členů. Síť je podřízena společné Evropské síti pro rozvoj venkova, kterou zřizuje Evropská komise za účelem zefektivnění spolupráce mezi jednotlivými

Foto: archiv AK ČR

členskými státy EU. Priority Sítě jsou zaměřeny na výměnu a propojení informací se Sítěmi na evropské úrovni, na šíření informací o opatřeních PRV nebo na informování laické i odborné veřejnosti o příkladech dobré hospodářské praxe atd. Hlavní myšlenkou Sítě pak je zabezpečit sdílení zkušeností a poznatků a jejich předávání směrem k aktérům podílejících se na rozvoji venkova a zemědělství. Velmi důležitý je i přístup zdola nahoru, který umožní získávání zpětné vazby pro orgány státní správy. Mezi její hlavní aktivity patří organizování pracovních setkání, prezentačních akcí a aktivit zaměřených na výměnu zkušeností s realizací projektů podpořených z Programu rozvoje venkova. Zastřešuje také odborné tematické pracovní skupiny, které se zabývají zejména otázkami ochrany krajiny a zemědělského půdního fondu, či problematikou erozí. V novém programovacím období budou oblasti aktivit Sítě rozšířeny například ještě o problematiku podpory zavádění inovací a šíření výsledků projektů spolupráce financovaných v rámci Programu rozvoje venkova 2014 – 2020.

Miroslav Svoboda


ZPRAVODAJ

ZEMĚDĚLSTVÍ JE JEN JEDNO, ALE MŮŽE MÍT MNOHO VRSTEV HLAVNÍM POSLÁNÍM ZEMĚDĚLSTVÍ BY MĚLA BÝT NEJEN SCHOPNOST UŽIVIT ČESKÝ NÁROD, ALE TAKÉ UDRŽET PLNOHODNOTNÝ ŽIVOT NA VENKOVĚ, ZDŮRAZNIL JIŘÍ NETÍK ST., BÝVALÝ PRVNÍ PREZIDENT AGRÁRNÍ KOMORY ČR jeho zkušenosti z této doby, které jsou platné i pro dnešní dobu, nás vedly k tomuto rozhovoru.

Foto: archiv AK ČR Prvním prezidentem Agrární komory ČR se počátkem 90. let minulého století stal Jiří Netík st., který hospodařil se svým otcem na rodinné

Foto: shutterstock.com

farmě v Týně nad Vltavou ještě v dobách minulého režimu, kdy politika tehdejšího režimu nepřála hospodaření na soukromé zemědělské půdě. Právě

Jak jste se dostal k tomu, že jste za minulého režimu mohl hospodařit na své rodinné farmě, kdy soukromí rolníci, jako jste byl vy osobně, nebyli příznivě hodnoceni tehdejšími státními orgány a zároveň s jakými myšlenkami jste vstupoval do nového období českého venkova po roce 1989? V naší rodině považujeme zemědělství za určitou generační jistotu, již od 19. století, kdy můj děda, praděda a celá jeho rodina se tím zabývali. Svědčí o tom rodinné dokumenty a vzpomínky celé naší rodiny a dalších našich příbuzných. Důležité za

každé doby však bylo to, že touto zemědělskou činností vznikla určitá sociální jistota nejen pro vlastní rodinu, ale i pro další lidi. Nešlo jen o zemědělskou činnost, jako je například orba, sklizeň úrody, či chov dobytka apod., ale řada členů rodiny či příbuzných se zabývala řemesly, což dnes nazýváme přidruženou výrobou. Myslím si, že tento princip sociální jistoty našeho zemědělství by měl platit i v současné době, tj. i na českém venkově, které dnes zápasí o to, aby se venkov dále nevylidňoval. Mělo by to platit i do budoucna. Mimochodem, zmínil jste výraz farma. To je převzato z Ameriky či z řady zemí na západ od nás. V naší rodině vždy

Foto: Jiří Netík st. platilo, že jsme užívali výraz hospodářství. Po revoluci mne mrzelo, že se tento typicky český výraz v naší společnosti neujal, a že se zbytečně používá toto cizí slovo. Vždyť slovo hospodářství má jiný filozofický a sociální rozměr, tak jak jsem uvedl před chvílí. V této souvislosti chci připomenout, že již počátkem 90. let minulého století jsem usiloval o energetickou samostatnost, o využití bioplynu, v našem rodinném podniku. V tom jsem trochu předběhl dobu. Později bohužel vzniklo zavádění fotovoltaických elektráren na mnohdy kvalitní zemědělské půdě s cílem zneužití zelené energie. V rodině se udržel názor, že hospodářství stmeluje rodinu a vytváří společenství pro lidi kolem, zatímco v současné společnosti spíše platí, že různé zaměstnání spíše

rodiny rozděluje. A jsme opět u sociálního rozměru zemědělství. To má trvalou platnost. Přejďeme k vašim myšlenkám z počátku 90. let… Ano, stal jsem se tehdy prvním prezidentem Agrární komory ČR. Zásadní věcí, proč jsem do toho šel, bylo, že mně, i řadě dalších hospodařících zemědělců kolem, bylo jasné, že české zemědělství je jenom jedno. Nezáleží na tom, zda je malé či velké, zda vyrábí to či ono, ale prostě funguje… Ale k tehdejší době mám jednu připomínku, že původní dobrá myšlenka restitucí a návratu rodin k soukromému hospodaření na půdě, začala být postupně zneužívána různými podezřelými okolnostmi, které tento proces restitucí narušovaly. Rozbor tohoto

5 > 2014

5


stavu by však vydal na další velký článek. Jenom musím zdůraznit, že jsme tomu chtěli čelit tím, že by členství v Agrární komoře ČR bylo povinné, tak jak je např. v lékařské komoře. Ale to se nám nepodařilo prosadit. Přitom, např. v sousedním Rakousku nebo Francii je toto členství povinné a zemědělci s tím mají velmi dobré zkušenosti. Přijetím tohoto povinného členství bychom české zemědělce dostali pod jednu vlajkovou loď. Mimochodem, snažili jsme se do Agrární komory ČR dostat řadu zájmových organizací našich zemědělců. Podařilo se nám do ní začlenit i potravináře, kteří se však začali v kritických ekonomických dobách našeho zemědělství vzájemně obviňovat ze vzniklé situace a po letech vystoupili. Zdá se, že nyní pochopili, že zemědělci a potraviná-

Foto: archiv AK ČR

6

5 > 2014

ři se navzájem potřebují a jejich spolupráce přináší výhody oběma stranám. K vývoji situace v 90. letech 20. stol. musím říci pár poznámek. Tehdejší vedení státu, zastoupené premiérem a pozdějším

ZPRAVODAJ

propadům v živočišné výrobě, se současné vedení ministerstva zemědělství, potažmo česká vláda, snaží o nápravu situace, ať již v propagaci českých potravin pod značkou Klasa, či jako regionální potraviny,

ZEMĚDĚLSTVÍ VNÍMÁ NAŠE RODINA V CELÉ ŠÍŘI VČETNĚ JEHO PROPOJENÍ NA DALŠÍ ČINNOSTI, JAKO BYLA V MINULOSTI NAPŘÍKLAD ŘEMESLA. DOSTÁVÁME SE TAK K ZAJIŠTĚNÍ PRINCIPU SOCIÁLNÍCH JISTOT, KTERÝ BY MĚL PLATIT I DNES. prezidentem Václavem Klausem, bylo přesvědčeno, že se české zemědělství má tak rozsáhlý rozměr, který je potřeba zmenšit a proto ho není potřeba podporovat. To byl omyl. Poznali jsme to při vstupu do EU, kdy přístupové dohody na zájmy českého zemědělství nepamatovaly a teprve nyní, po letech, kdy došlo k závažným

farmářské trhy atd. Je to správný směr, ale je to běh na dlouhou trať. Vraťme se k vašemu rodinnému hospodářství, jak byste charakterizoval jeho současnou roli v zemědělské výrobě na jihočeském venkově? Musím konstatovat, že v rodinné zemědělské tradici pokračují všichni moji čtyři synové a snaží

se dobře hospodařit na naší i pronajaté půdě. Ostatně i další členové naší rodiny jsou v našem podniku zapojeni. Klasickou zemědělskou činnost jsme rozšířili o sadařství. Obnovili jsme 10 ha sadu a k tomu 10 ha nově vysázeli, především jabloní. Dále jsme vybudovali kompostárnu, bioplynovou stanici, která využívá bioodpad, založili jsme Jihočeské zemědělské muzeum, a tím se dostáváme i k sociálnímu rozměru zemědělství i našeho podniku. Vytváří možnost zaměstnání pro zdravotně postižené a lidi sociálně znevýhodněné na trhu práce. Založili jsme Občanské sdružení POMOC, které vybudovalo Domov sv. Anežky a rozvíjí další sociální aktivity v okolních obcích. V letošním roce jsme oslavili 15 let provozu Domova sv. Anežky. Český venkov může

poskytovat pestrou paletu zaměstnání nejen zdravým, ale i zdravotně postiženým lidem. Sociální zemědělství je nový rozměr, který Evropa uznává a je potřeba, aby Česká republika ho uměla využít. Jsem rád, že ministr zemědělství vytvořil komisi pro jeho rozvoj v České republice. Stal jsem se předsedou této komise a budu usilovat především o akreditaci oboru sociálního zemědělství na zemědělských fakultách vysokých škol a dále usilovat o možnost využití grantů našich (MZE, MPSV, MMR) i evropských ve prospěch českého venkova. A co byste závěrem popřál k vánocům své rodině, svým bližním, přátelům i spolupracovníkům a zaměstnancům? Na to není jednoduchá odpověď, neboť svátky

vánoční – to je doba rozjímání a vyšší morální etiky. Zde se nehodí taková přání, s nimiž se v mnoha rodinách můžeme setkat, a ve kterých převažuje jejich hmotný charakter, tj. přání nadělení hodně peněz apod. Tady to chce hlubší zamyšlení nad životem. Můj otec říkával, když tě práce nebaví, nedělej a dělej to, co ti přináší radost. A s tím souvisí i další existence našeho rodinného podniku, tj. abychom zajistili sociální spokojenost rodině a ostatním našim zaměstnancům. A obecně to mohu charakterizovat tak, aby lidé neměli „pesimistickou náladu“, aby měli k sobě blíže, aby mezi sebou vedli dialog, vyměňovali si myšlenky a tím se vnitřně obohacovali, a byli především optimisté do dalšího svého života. Miroslav Svoboda

INZERCE

ZPRAVODAJ

5 > 2014

7


ZPRAVODAJ

PROGRAMY PGRLF POMÁHAJÍ NAŠIM ZEMĚDĚLCŮM OBSTÁT V EVROPSKÉ KONKURENCI PODPŮRNÝ A GARANČNÍ ROLNICKÝ A LESNICKÝ FOND (PGRLF) JE SVÝMI PROGRAMY FINANČNÍ VÝPOMOCI ZAMĚŘEN NA PODPORU ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKÁNÍ. O ZHODNOCENÍ SOUČASNÉ SITUACI V TÉTO OBLASTI JSME POŽÁDALI ŘEDITELE PGRLF ING. MARTINA KARBANA. Z výroční zprávy PGRLF za rok 2013 vyplývá, že jste v tomto roce v programu Zemědělec evidovali 3140 žádostí o podporu podnikání s celkovou podporou 399 milionů korun. Jaká je situace v letošním roce a můžete zároveň zhodnotit multiplikační efekt takto vynaložených prostředků pro další rozvoj zemědělského podnikání u nás a zvýšení konkurenceschopnosti našich zemědělců v rámci trhu v ČR, EU i ve světě? K číslům minulého roku bych rád dodal, že uvedených

Foto: archiv AK ČR

8

5 > 2014

399 milionů korun představuje hodnotu 5,55 miliard korun poskytnutých úvěrů od komerčních subjektů, na které byly PGRLF, a.s. v roce 2013 podepsány smlouvy o podpoře a jsou tak námi podporované. V letošním roce bylo ke dni 30. 9. podáno celkem 3444 žádostí do programu Zemědělec. Z tohoto počtu prošlo schvalovacím procesem a bylo schváleno k dnešnímu dni 2466 žádostí. Vzhledem k uvedenému termínu ukončení příjmů žádostí o poskytnutí podpory, respektive k termínu, ve kterém byly žádosti

doručeny jednotlivými regionálními pracovišti SZIF na PGRLF, zpracování a schvalování žádostí ještě není ukončeno, nejsem vám tedy v tuto chvíli schopen říci budoucí hodnoty a ani vyhodnotit velikost multiplikačního efektu. Předpokládáme, že multiplikační efekt bude na minimálně stejné hodnotě jako v roce minulém. Multiplikační efekt, v současné době v poměru cca 1:14, nám říká, že na jednu státem vynaloženou korunu na podporu zemědělství jich do zemědělství „přiteče“ čtrnáct. Z tohoto pohledu

jsou programy poskytované PGRLF velmi výhodným finančním nástrojem státu. Ve výroční zprávě se dále uvádí, že v loňském roce zůstalo v platnosti i zvýhodnění mladých zemědělců, kteří nedosáhli věku 40 let. V čem spočívá princip jejich zvýhodnění a jaký je mezi nimi zájem o tuto poskytnutí této podpory? Princip zvýhodnění mladého zemědělce je jednoduchý. Žadateli neboli mladému zemědělci, tj. fyzické osobě, která v roce podání žádosti nedosáhne věku 40 let nebo právnické

osobě, kde fyzická osoba plní funkci statutárního orgánu a zároveň se podílí na základním kapitálu z více než 50 %, a která v roce podání žádosti nedosáhne věku 40 let, bude podpora navýšena o 1 %. Toto navýšení bude poskytováno nejdéle do konce roku, ve kterém žadatel dovrší věku 40 let. Zájem o toto zvýhodnění odpovídá věkové struktuře žadatelů, tedy prakticky každý, kdo splňuje výše uvedené podmínky, si o toto navýšení podpory požádá. Z podaných žádostí je přibližně 23% z nich podáno se žádostí o zvýhodnění o 1%.

Koncem roku 2012 byl vládou schválen nový program Podpora nákupu půdy, a to ve formě poskytnutí finančních prostředků, které jsou určeny pro snížení úrokového zatížení úvěru na nákup nestátní zemědělské půdy v režimu podpory de minimis. Co je cílem tohoto programu, jaký je o něj zájem mezi našimi zemědělci, a jsou na něho vynaložené prostředky v dostatečné výši, či by se mělo v tomto směru ještě něco zlepšit? Cílem předkládaného programu podpory je zpřístupnit pořízení zemědělské půdy jako primárního výrobního prostředku zemědělských prvovýrobců, přičemž je nutné podotknout, že do tohoto programu se mohou přihlásit pouze žadatelé, kteří jsou zemědělskými prvovýrobci a spadají do kategorie malých či středních podniků. Všechny detaily jsou k dispozici na našich webových stránkách. Mezi zemědělci je o tento program zájem. Nelze jej však kvantifikovat na realizovaných obchodech s podporou PGRLF, protože nákup půdy je poměrně časově a administrativně náročný proces. V tuto chvíli se nám jeví, že alokované prostředky na tento program jsou dostatečné. PGRLF přispívá ke snižování nákladů zemědělských podniků i formou finanční podpory části uhrazených nákladů na zemědělské pojištění. Jaké prostředky byly vynaloženy v loňském roce, s jakými se počítá


ZPRAVODAJ

Foto: archiv AK ČR pro letošní rok a jaký je o tento program PGRLF mezi našimi zemědělci zájem? Program Finanční podpora pojištění pro plodiny a hospodářská zvířata, hrazený z národních zdrojů a administrovaný Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, je prospěšný pro všechny zúčastněné. Zemědělské pojištění s dotací vítají pěstitelé, chovatelé. Zemědělcům vytváří podmínky ke stabilitě podnikání, a tím k dosažení vyrovnanějších hospodářských výsledků i v případech, kdy došlo k nepříznivému klimatickému jevu, v jehož důsledku došlo k poklesu produkce. V roce 2013 byl PGRLF, díky mimořádné dotaci ze státního rozpočtu ve výši 100 mil. Kč, schopen udržet nebo v některých podprogramech podpory pojištění dokonce i mírně navýšit sazby podpory z roku 2012. Pro podporu

pojištění speciálních plodin, jako jsou trvalé porosty – ovocné sady, či vinice, se podařilo sazbu podpory zachovat na 50 %, pro podporu pojištění hospodářských zvířat se podařilo podporu navýšit na 50 % (proti 40 % v r. 2012) a pro podporu pojištění ostatních plodin na 18 % (proti 17 % v r. 2012). Sazba podpory pojištění lesních školek byla ponechána na úrovni 30 %. Celkem bylo v roce 2013 v rámci programu pojištění zpracováno 6120 žádostí představujících celkem uhrazené pojistné ve výši 1 036 mil. Kč a pro podporu pojištění r. 2013 vyčlenil PGRLF celkem 303 mil. Kč. Pro letošní rok je pro tento program alokována stejná částka. Zájem o pojištění představuje každoročně přibližně 6 300 podaných žádostí. V jaké finanční výši pamatoval státní rozpočet na tyto programy

v letošním roce a v jaké výši je předložen do Poslanecké sněmovny návrh pro příští rok? V letošním roce PGRLF obdržel ze státního rozpočtu 1,2 miliardy Kč. Pro příští rok počítá Ministerstvo zemědělství ČR s obdobnou částkou. Když zhodnotíme celkově činnost PGRL v posledních dvou, třech letech. Jakou roli hraje váš fond při podpoře zemědělského podnikání u nás a do jaké míry by mělo ministerstvo zemědělství pamatovat na podporu vaší činnosti, aby byly uspokojeny nejzákladnější požadavky našich zemědělců? Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond je zemědělci dlouhodobě oceňovaný nástroj státní podpory zemědělského podnikání. Jsem přesvědčen, že nejen v posledních letech, ale za dobu celé své

existence PGRLF významně pomohl k polistopadovému rozvoji zemědělství v ČR. Zároveň se domnívám, že právě program podpora pojištění velmi napomáhá nárůstu pojištění zemědělských podnikatelů, což

je pro ně, a to vzhledem ke klimatickým výkyvům jako jsou povodně či sucho, k nimž dochází zejména v posledních letech, jenom dobře. V současné době je podpora PGRLF ze strany ministerstva zemědělství,

na rozdíl od předchozích let, na velmi dobré úrovni a doufám, že bude stejná i v letech příštích, tak abychom mohli přispět k tomu, že naši zemědělci obstojí v evropské konkurenci. Miroslav Svoboda

Foto: archiv AK ČR

5 > 2014

9


ZPRAVODAJ

Z HISTORIE PODPŮRNÉHO A GARANČNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO A LESNICKÉHO FONDU pokračování z min. čísla Vývoj fondu za 20 let Po postupném nárůstu počtu žádostí v programech podpory ve formě dotace k úrokům z bankovních úvěrů dosahuje jejich počet ročně od 1 700 do 3 200. Rekordní byl rok 2012, kdy počet žádostí dosáhl 4 686. Roční výše podporovaných úvěrů rovněž velmi kolísá od 6,1 do 14,3 mld. Kč. Nejvyšší byla v r. 1997, s téměř 15 mld. Kč. Vydané garance za bankovní úvěry se ročně pohybovaly od 313 mil. Kč v r. 2011 až do 7,8 mld. Kč v roce 1996. Přislíbené podpory činily ročně od 469 mil. Kč v roce 2010 až po 4,1 mld. Kč v r. 1996. Nejméně bylo vyplaceno v prvním roce působení fondu (tři čtvrtiny roku 1994) 286 mil. Kč, nejvíce v r. 1997 2,7 mld. Kč. V posledních 6 letech je to mezi 0,5 až 0,6 mld. Kč. Velké rozdíly v uvedených ukazatelích jsou především závislé na finančních zdrojů fondu a také podmínek jednotlivých programů, které se s fondem v průběhu let vyvíjely. Fond začal v roce 2004 podporovat nákup nestátní zemědělské půdy. Bylo podpořeno 1 587 žádostí s téměř 59 tisíci hektary nakoupené půdy. Výše podporovaného úvěru dosáhla 2,9 mld. Kč a poskytnutá dotace 743 mil. Kč. V r. 1997, 1998, 2002 a 2010 fond poskytoval a spolufinancoval povodňové půjčky na pomoc zemědělským podnikatelům a zpracovatelům zemědělské produkce postiženým povodněmi. Objem půjček za uvedené roky činil 841 mil. Kč. Poslední kolo půjček bylo vypsáno po červnových povodních v listopadu r. 2013. Fond také podporuje pojištění plodin, zvířat a lesních školek. V letech

10 5 > 2014

2004 – 2013 podpořil pojistné ve výši téměř 9 mld. Kč podporou 3,2 mld. Kč, to je cca 35 %. Působnost Fondu byla postupně rozšířena na potravinářství a dokonce i na obce. Posledních cca 10 let se také diskutuje, včetně vypracování řady návrhů na využití podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu k vytvoření Fondu nepojistitelných škod, Rizikového fondu či Fondu podpor. Fond by měl sloužit k poskytování podpor na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, mimořádnými událostmi včetně ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy jako je mráz, přívalový déšť, sucho apod. Realizace však většinou skončila na nedostatku finančních zdrojů či nedohodě na jejich vytvoření. V době, kdy se stupňují extrémy počasí by bylo jistě užitečné obnovit práce na takovém fondu a to i v širších souvislostech různých zákazů vývozu, dovozu a využívání netarifních opatření v zahraničním obchodě agrárními produkty. Fond a Agrární komora ČR Agrární komora České republiky se významně angažovala v založení a rozjetí činnosti Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Jeho založení podpořila již usnesením ustavujícího sněmu komory 4. září 1993 v rámci diskuze k Návrhu základních principů politiky vlády ČR do roku 1995. Komora s fondem uzavřela dohodu o zastupování na valných hromadách a následně v orgánech společností, ve kterých vlastnil část akcií. Členové komory

vykonávali práva fondu ve 173 obchodních společnostech. Komora také uspořádala řadu školení k pravidlům fungování fondu a využívání jeho programů pro zemědělce, lesní hospodáře i dodavatele zemědělských potřeb, včetně zemědělské techniky a staveb.

V období do druhého řádného sněmu, který se konal 23. září 1995, prosadila komora odkup pohledávek zemědělců za zpracovatelskými podniky, zejména masokombináty a mlékárnami pro fond. Odkup pohledávek za více než 0,5 mld. korun organizovaly v okruhu

své působnosti okresní agrární komory spolu s ústředím. Tento odkup pohledávek významně přispěl ke zlepšení velmi špatné důchodové situace věřitelských zemědělských podniků. Podle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 v právní věci návrhu na zápis

obchodní společnosti Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond a.s. ze 16. září 1993 zastupoval zemědělskou veřejnost v pětičlenném představenstvu fondu tehdejší prezident komory Jiří Netík spolu se dvěma náměstky ministra financí a dvěma

Statistika za pojištění k 31.10.2014

Rok

Programy pojištění

Počet schválených žádostí

Pojistné (v tis. Kč)

Výše podpory (v tis. Kč)

Sazba podpory (v %)

Skutečně vyplaceno v roce (v tis. Kč)

2004

Ostatní plodiny Hospodářská zvířata celkem

2 382 2 228 4 610

505 082 234 223 739 305

151 524 35 132 186 656

30,00 % 15,00 % 25,25 %

184 544

2005

Ostatní plodiny Hospodářská zvířata celkem

2 513 2 176 4 689

480 641 227 252 707 893

144 191 34 087 178 278

30,00 % 15,00 % 25,18 %

73 477

2006

Ostatní plodiny Speciální plodiny Hospodářská zvířata celkem

2 523 386 2 344 5 253

405 880 119 186 238 086 763 152

142 057 59 593 47 616 249 266

35,00 % 50,00 % 20,00 % 32,66 %

264 848

2007


2 571 382 2 129 5 082

444 809 131 169 195 227 771 205

155 682 65 584 39 045 260 311

35,00 % 50,00 % 20,00 % 33,75 %

92 304

2008


2 853 426 2 074 5 353

611 494 157 934 187 659 957 087

214 022 78 967 37 531 330 519

35,00 % 50,00 % 20,00 % 34,53 %

263 645

2009

Ostatní plodiny Speciální plodiny Hospodářská zvířata Lesní školky celkem

3 021 468 2 162 2 4 610

535 057 177 319 176 622 193 889 190

267 528 88 659 88 310 58 444 556

50,00 % 50,00 % 50,00 % 30,00 % 50,00 %

479 072

2010


3 308 502 2 165 2 5 977

580 159 199 212 169 050 193 948 614

290 079 99 606 84 525 58 474 268

50,00 % 50,00 % 50,00 % 30,00 % 50,00 %

305 694

2011


3 606 489 2 267 2 6 364

697 324 181 317 163 334 178 1 042 155

327 742 90 659 76 767 54 495 222

47,00 % 50,00 % 47,00 % 30,00 % 47,52 %

459 199

2012


3 492 560 2 121 2 6 175

707 239 205 945 153 322 219 1 066 725

120 231 102 973 61 329 66 284 598

17,00 % 50,00 % 40,00% 30,00% 26,68 %

499 195

2013


3 491 713 2 125 2 6 331

689 091 220 347 152 808 163 1 062 410

124 036 110 174 76 404 49 310 663

18,00 % 50,00 % 50,00 % 30,00 % 29,24 %

308 948

55 485

8 947 942

3 214 411

35,92 %

2 930 926

celkem 2004 - 2013 2014 vyplaceno

283 492

vyplaceno celkem 2004 - 2014

3 214 419

Zdroj: PGRLF


ZPRAVODAJ

Foto: archiv AK ČR

náměstky ministra zemědělství. V tříčlenné dozorčí radě komoru zastupoval její tajemník. Později za pravicových ministrů Agrární komora v orgánech zastoupení

výkyvů počasí, což se promítá v nestejné produkční účinnosti výrobního faktoru „půda“ a zprostředkovaně i v determinaci struktury výroby –

AGRÁRNÍ KOMORA ČR INICIOVALA PODPOŘILA ZALOŽENÍ PGRLF JIŽ V SAMÝCH ZAČÁTCÍCH SVÉHO PŮSOBENÍ A CELOU DOBU POMÁHÁ V JEHO DALŠÍM ROZVOJI. neměla a nakonec byl prezident komory předsedou dozorčí rady fondu. Fond a současnost Nezbytnost udržet fungování fondu i v současných podmínkách zapojení zemědělství ČR do Společné zemědělské politiky EU vyplývá především z jeho specifik, která mají vliv na výnosnost kapitálu a důchodovou pozici. Jsou to: • vliv přírodních podmínek a meziročních

přímá závislost rostlinné výroby, zprostředkovaně živočišné výroby a ostatní aktivity včetně vlivu povětrnostních faktorů, chorob a škůdců, • struktura a rozmístění podnikatelských subjektů, velký počet samostatných výrobců převážně vázaných na půdu různé kvality produkční účinnosti, což minimalizuje vliv zemědělských výrobců na tvorbu ceny jeho

Foto: archiv AK ČR

5 > 2014

11


ZPRAVODAJ

• relativně nízkou cenovou pružnost poptávky po potravinách, zejména v podmínkách, kdy stupeň nasycenosti potravinami je vysoký, • nízkou pružnost nabídky zemědělských produktů způsobenou biologicky determinovaným vý-

produktu, omezuje možnost využití špičkových technologií a technik vázaných na koncentraci výrobních faktorů, přesahující velikost výrobních jednotek, zejména u velkého počtu malých rodinných farem,

robním a reprodukčním cyklem v zemědělství, což podporuje tendenci ke konzervativní volbě struktury výroby, dlouhodoběji váže kapitál a zvyšuje riziko jeho znehodnocení, • snížení podílu výdajů spotřebitelů na potraviny

při současném růstu příjmů, z čehož vyplývá, že pokles podílu zemědělství na tvorbě národního důchodu je objektivní, vyvolává však problémy při vymezení a zdůvodnění účasti státu na podpoře zemědělství v komplexu jeho

Celkový přehled o podporách PGRLF podle typu subjektu žadatele a jednotlivých programů k 31. 10. 2013 – dotace k úrokům bankovních úvěrů

Počet žádostí

Z toho schváleno

Výše podporovaných úvěrů (tis. Kč)

Vydané garance (tis. Kč)

Přislíbené podpory (tis. Kč)

Dosud vyplacené podpory (tis. Kč)

SHR

20 499

18 899

30 471 317

6 129 411

5 493 986

4 871 551

s.r.o.

9 313

8 504

27 488 756

7 581 877

4 286 185

4 007 379

a.s.

10 670

10 069

57 475 257

12 118 682

8 108 171

7 725 265

ZD

9 734

9 267

34 424 561

7 957 356

5 463 573

5 249 123

287

250

1 124 999

213 718

148 790

139 464

50 503

46 989

150 984 889

34 001 044

23 500 705

21 992 781

Provoz

8 598

8 210

28 629 515

7 283 123

2 518 930

2 525 176

Vyrovnání úrokového zatížení

1 068

1 029

4 642 690

1 717 558

87 304

87 014

Krize - Provoz

940

895

4 610 006

879 719

110 370

96 489

Krize Zpracovatel

140

122

3 058 200

782 750

47 874

45 033

Krize - PKF

6

2

28 000

25 670

1 264

1 534

Krize - Půda

303

283

485 519

0

34 519

29 330

LFA

419

410

808 578

720 098

59 456

59 464

Investice – celkem

37 943

35 083

93 959 848

19 561 628

18 683 420

17 181 121

Zemědělec

8 579

7 770

31 067 493

16 009 660

7 715 017

10 27 603

I - zemědělec

27 742

25 957

59 380 254

3 300 201

53 196

6 319 026

I - zpracovatel

37

27

337 083

39 895

35 840

53 369

I – odbytová organizace

10

6

205 750

67 693

113 675

35 526

I - hygiena

27

19

546 096

144 179

708 403

113 232

I - půda

1 548

1 304

2 423 171

0

405 329

452 365

Export

122

90

7 114 725

0

44 512

405 326

Lesy

71

61

294 356

52 468

44 512

46 874

Služby

536

475

3 782 088

2 780 912

1 233 933

1 241 616

Restituent

14

13

17 869

0

3 487

3 487

Nabyvatel

30

22

34 373

34 193

0

0

TOZ

212

196

544 149

162 925

0

0

Krmné obilí

101

98

2 974 974

0

270 307

270 317

Nezařazeno

0

0

Celkem

50 503

46 989

150 984 889

34 001 044

23 500 705

21 992 781

Krajina

4 220

3 963

Mládí

6 264

5 897

Agroregion

1 841

1 702

450

439

Podle typu organizace

ostatní ČR celkem

Podle typu programu

Povodně KPV

1

1

Skot

634

589

Zdroj: PGRLF

12 5 > 2014

Foto: archiv AK ČR produkčních i mimoprodukčních funkcí, • relativní nemobilitu práce v zemědělství, která i při zásadních změnách, projevuje tendenci k setrvání na místě, zejména v hospodářstvích typu rodinných farem. Podpory poskytované fondem zejména formou částečné dotace úroku z bankovních úvěrů mají zásadní význam pro řešení specifik zemědělství a jeho investiční schopnost. Významná je však i efektivnost vynakládaných prostředků státního rozpočtu na podpory poskytované fondem, která se měří tzv. multiplikačním efektem. Již při založení fondu se uvažovalo, že použití prostředků státního rozpočtu k rozšíření bankovního úvěru umožní mobilizovat pro rozvoj zemědělství a lesnictví zdroje z jiných odvětví a sfér národního hospodářství přesahující možnosti přímých státních dotací. Odhadovalo se, že 1 Kč použitá k podpoře úvěru může

zvýšit objem úvěru až o 11 Kč. Ve skutečnosti dosáhl tento multiplikační efekt u programu Zemědělec v roce 2013 poměru 1:13. Fond se stal i významným nástrojem v řešení důsledků rostoucí rizikovosti podnikání v zemědělství systémovou podporou pojistného. Kromě toho se naskýtá využití fondu pro podporu zmirňování důsledků škod způsobených přírodními pohromami a jinými mimořádnými událostmi včetně nepříznivých klimatických podmínek. Takové systémové řešení by odstranilo mimořádné jednorázové dopady do státního rozpočtu a umožnilo vyplácení podpor postiženým subjektům co nejdříve po předmětné události. Podpůrný garanční a rolnický fond sehrál za 20 let své existence významnou roli financování potřeb agrárních odvětví a jeho význam se v současné době nesnižuje, naopak rostoucí rizikovost v zemědělském podnikání si vyžaduje spíše jeho činnost rozšířit. Ing. Jan Záhorka, AK ČR


ZPRAVODAJ

NOVÁ SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA A VYMEZENÍ AKTIVNÍHO ZEMĚDĚLCE V SOUVISLOSTI S REFORMOU SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU PRO NOVÉ PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2015-2020 SE POMĚRNĚ ŽIVÁ DEBATA TÝKALA TAKÉ DEFINICE AKTIVNÍHO ZEMĚDĚLCE. JIŽ OD 80. LET 20. STOLETÍ EXISTUJE V RÁMCI SZP TENDENCE TZV. DECOUPLINGU, TEDY ZPŘETRHÁNÍ VAZBY DOTACE NA PRODUKCI. Zatímco na konci 80. let se členské státy Společenství potýkaly s nadprodukcí zemědělských komodit a s problémem ufinancování výdajů na evropské zemědělství, který Evropa řešila právě decouplingem a extenzifikací, dnešní EU řeší problém spíše opačný. Tímto problémem je nízká soběstačnost a konkurenceschopnost a „automatické“ vyplácení podpor uživatelům zemědělských pozemků, bez toho, aniž by se na nich vytvářely hodnoty a zaměstnanost. Evropská komise stanovením podmínky aktivního zemědělce reagovala především na problémy, kdy přímé platby pobíraly i subjekty provozující výhradně nezemědělskou činnost, jako jsou letiště, či golfové parky. Dotace pak pobírali také „farmáři“ spekulanti, kteří skupovali půdu v neprodukčních oblastech, která podléhala zvláštní ochraně, kde dostávali navíc i agroenvironmentální platby, dotace v případě hospodaření v nájmu často končily u vlastníků pozemků místo toho, aby je pobírali uživatelé - tedy skutečně hospodařící zemědělci. A konečně v systému také docházelo k nerovnováze plateb mezi zemědělci hospodařícími v extenzivních a intenzivních oblastech. Z těchto důvodů byl do nařízení Rady a parlamentu č. 1307/2013 vložen článek 9, který položil základní rámec definici aktivního zemědělce. Podle tohoto článku nejsou aktivními

zemědělci mimo jiné subjekty na negativním seznamu, tedy ty, které provozují například letiště, železnice, vodárny, služby v oblasti nemovitostí a stálé sportovní a rekreační areály. Dalšími podmínkami je nezanedbatelnost zemědělské činnosti,

a že příjmy ze zemědělské činnosti tvoří alespoň jednu třetinu celkových příjmů. Doplňkově se bude požadovat registrace subjektu v souladu se zákonem o zemědělském podnikání a žadatel tak bude muset mít přiděleno vlastní IČ. Do 5.000 € přímých plateb

CÍLEM DEFINICE AKTIVNÍHO ZEMĚDĚLCE JE ELIMINOVAT MAXIMUM SPEKULATIVNÍCH ZÁMĚRŮ VYUŽÍVAJÍCÍCH ZEMĚDĚLSKÉ PODPORY JINAK NEŽ NA HOSPODAŘENÍ V KRAJINĚ NASTAVENÉ NA URČITÝ MINIMÁLNÍ OBJEM KONEČNÉ PRODUKCE.

tzn. aktivními zemědělci jsou ty subjekty, jejichž příjmy pochází převážně ze zemědělské činnosti, a ty subjekty, které deklarují zemědělství jako svůj hlavní obchodní nebo podnikatelský cíl. Členské státy navíc mohou stanovit práh, od kterého se podmínka aktivního zemědělce posuzuje ve výši celkových přímých plateb na subjekt. Maximální hranice je 5.000 €, což v tomto případě znamená nejbenevolentnější posuzování rámce. Nařízení 1307/2013 ale položilo pouze vodítko k národní implementaci této podmínky s tím, že specifikace na národní úrovni je již zcela v kompetenci členských států. Česká republika tak například nedefinuje minimální činnost (tedy rozsah obhospodařovaných pozemků, nebo zatížení VDJ), žadatel musí prokázat, že přímé platby tvoří více než 5 % nezemědělských příjmů,

se neposuzuje, zda je subjekt aktivním či neaktivním zemědělcem. Například Španělsko jako minimální činnost požaduje minimální zatížení dobytčí jednotkou alespoň 0,2 DJ/ha a provedení alespoň jedné definované zemědělské činnosti ročně, tím je například posečení travin. Přímé platby nesmí tvořit více než 80 % celkových zemědělských příjmů a žadatel musí být zapsán do obchodního rejstříku. Práh, od kterého je posuzováno, zda je žadatel aktivním zemědělcem byl stanoven na 1.250 €. V sousedním Německu byl výše uvedený negativní seznam rozšířen o důlní společnosti. Žadatel dále musí obhospodařovat minimální výměru zemědělské půdy a účastnit se zemědělského penzijního fondu. Práh aktivního zemědělce byl stanoven na 5.000 €. V Itálii se po aktivním zemědělci požaduje alespoň jedna

definovaná zemědělská činnost ročně, v ekologicky citlivých oblastech je jednou za dva roky nutná registrace subjektu. Po žadateli se navíc požaduje vlastní IČ podnikatelského subjektu a záznam na správě sociálního zabezpečení. Na negativní seznam byly umístěny orgány státní správy a samosprávy, tedy stát, kraje a obce. Práh aktivního zemědělce byl stanoven na 5.000 € pro horské oblasti a oblasti s jiným znevýhodněním, pro ostatní na 1.250 €. V Portugalsku jsou pro žadatele stanoveny minimální zásahy u půdy uvedené do klidu a minimální zatížení 0,2 DJ/ha. Příjmy ze zemědělské činnosti pak musí tvořit více než jednu třetinu celkových příjmů a žadatel musí být zapsán v obchodním rejstříku. Rakousko přejalo unijní rámec, pouze zpřísnilo prahovou hodnotu posuzování žadatele jako aktivního

zemědělce na 1.250 €. Finsko tuto prahovou hodnotu stanovilo na 2.000 € a požaduje alespoň jedno každoroční posečení půdy uvedené do klidu. V Nizozemsku je jako jedna z podmínek pro aktivního zemědělce požadováno členství v obchodní komoře, k čemuž je třeba prokázat obrat o výši alespoň 10.000 € ročně. Z těchto příkladů je vidět, že některé členské státy EU zvolily přísnější posuzování aktivního zemědělce, než kam směřuje Česká republika. Agrární komora České republiky nepovažuje současné nastavení požadavků aktivního zemědělce za dostatečné a navrhuje, aby žadatel o přímé platby prokázal minimální příjmy ze zemědělské činnosti v přepočtu na jeden hektar za minulé účetní období. V případě zemědělců hospodařících převážně na TTP by existovalo kritérium minimálního zatížení VDJ/ha, výjimky by existovaly pro začínající zemědělce, v případě prokázaných přírodních katastrof a pro podniky převážně

Partner AK ČR pro propagaci mléka

hospodařící v LFA oblastech. Dalším kritériem posouzení aktivního zemědělce by mohla být minimální obhospodařovaná výměra (tak jak je tomu například v sousedním Německu) o velikosti alespoň 4 ha s výjimkou pro trvalé kultury, léčivé byliny a speciální komodity. Agrární komora chce do probíhající diskuze přispívat návrhy, které na jedné straně nebudou představovat zbytečnou administrativní zátěž pro poctivě hospodařící zemědělce, ale zároveň na straně druhé eliminují nečestné spekulativní praktiky, ke kterým v souvislosti s pobíráním dotací na plochu v minulosti docházelo. Jan Doležal, Agrární komora ČR

Foto: archiv AK ČR

5 > 2014

13


ZPRAVODAJ

STRUKTURA PRVNÍHO PILÍŘE V NOVÉ SZP V NOVÉM PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ 2015-2020 BUDE PRVNÍ PILÍŘ ROZDĚLEN DO NĚKOLIKA ČÁSTÍ. NOVĚ BYLA ZAVEDENA TZV. POVINNÁ SLOŽKA OZELENĚNÍ , ZNÁMÁ TAKÉ POD ANGLICKÝM TERMÍNEM „GREENING“, KTERÁ TVOŘÍ 30 % ROČNÍHO VNITROSTÁTNÍHO STROPU. Další povinnou složkou je platba mladým zemědělcům do 40 let, kteří mohou v prvních pěti letech zahájení činnosti obdržet navíc až 25 % bonifikaci k platbě SAPS. Na tyto platby mohou členské státy alokovat až 2 % z ročního stropu. Povinně musí také členské státy aplikovat tzv. degresivitu. K její aplikaci dochází v případě, že jeden subjekt obdrží za rok platbu SAPS/BPS, která přesahuje částku ekvivalentní 150 000 €, 5 % z částky převyšující tuto sumu se následně přesunuje do fondu EAFRD na investice a rozvoj venkova. Výjimka platí pro ty země, které

aplikují redistributivní platbu alespoň ve výši 5 % vnitrostátního stropu zemědělcům na první hektary (obvykle na prvních 30 ha farmy). Další složkou je tzv. dobrovolná podpora vázaná na produkci, voluntary coupled support VCS (článek 52 1307/2013). Členské státy mohou z národního balíčku vyčlenit až 8 % na tzv. dobrovolnou podporu vázanou na produkci. Nejčastěji se podporují citlivé komodity, jejichž plochy v posledních letech klesají a je tak ohrožena budoucnost jejich pěstování. V ČR jsou to například brambory pěstované na škrob, ovoce a zelenina nebo chmel. V případě,

že dosavadní podpora dosahovala alespoň 5 % vnitrostátního stropu, mohou státy vyčlenit až 13 % obálky. V České republice byla tato podpora přes článek 68. Navíc je možno využít platbu na podporu pěstování proteinových plodin až ve výši 2 % obálky (celkově tedy 15 % vnitrostátního stropu na podporu vázanou na produkci). Poslední možností národní obálky je režim pro malé zemědělce. Jedná se o dobrovolný režim vyplácení podpory pro ty subjekty, které si zvolí zjednodušení administrativního procesu žádosti o dotace tím, že na příště budou dostávat pouze

Přehled rozdělení národní obálky ve vybraných zemí EU z dat dostupných k 6. 11. 2014 Členská země

Přímá platba

Ozelenění

Mladí zemědělci

Redistributivní platba

VCS*

Malí zemědělci

Česká republika

54,8 %

30 %

0,2 %

není

15 %

není

Slovensko

56,5 %

30 %

0,5 %

není

13 %

není

Polsko

53,0 %

30 %

2%

není

15 %

není

Maďarsko

54,8 %

30 %

0,2 %

není

15 %

5%

Rakousko

66,0 %

30 %

2%

není

2%

není

Německo

62,1 %

30 %

1%

6,9 %

1%

není

Dánsko

64,0 %

30 %

2%

není

4%

není

Nizozemí

67,5 %

30 %

2%

není

0,5 %

není

Itálie

57,5 %

30 %

1%

není

11,5 %

10 %

Francie

49,0 %

30 %

1%

5%

15 %

není

Zdroj: COPA/COGECA fixovanou platbu mezi 500-1500 €. Na tento režim nemůže být převedeno více než 10 % z celkového

národního objemu obálky s výjimkou případů, kdy bude zajištěno, že budou malí zemědělci dostávat

v novém režimu stejný balík peněz, na který by měli nárok v režimu SAPS. Jan Doležal, Úřad AK ČR

ZÁJEM O URYCHLENÍ PROCESU SCHVALOVÁNÍ PROGRAMŮ ROZVOJE VENKOVA COPA- COGECA UPOZORNILA VE SVÉ TISKOVÉ ZPRÁVĚ EVROPSKOU KOMISI NA NALÉHAVOU NUTNOST URYCHLENĚ SCHVÁLIT DO KONCE ROKU CO NEJVÍCE PROGRAMŮ ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014-2020 PRO JEDNOTLIVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ. POKUD SE TENTO TERMÍN NESTIHNE, HROZÍ ODLOŽENÍ JEJICH PLATNOSTI AŽ NA KVĚTEN 2015, COŽ BY MĚLO NEGATIVNÍ DOPAD NA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY EVROPSKÝCH ZEMĚDĚLCŮ, VLASTNÍKŮ LESŮ A ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ. Generální tajemník CopaCogeca Pekka Pesonen varoval těmito slovy „Copa-Cogeca je velmi znepokojena situací, kdy některé Programy rozvoje venkova nebudou k 31. 12. 2014 připraveny k přijetí. Pokud k tomu skutečně dojde, nebudou moci

14 5 > 2014

vzhledem k procedurálním okolnostem vyplývajícím z revize rozpočtu EU (víceletý finanční rámec) vstoupit v platnosti dříve než v květnu 2015. To by mohlo mít vážné důsledky na podnikatelské aktivity zemědělců, vlastníků lesů

a zemědělských podniků, zejména protože by v takovéto situaci ztratili schopnost plánovat v dlouhodobějším horizontu.“ Pokračoval slovy: “Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu dalších výzev, kterým musí zemědělci,

vlastníci lesů a zemědělské podniky čelit, nesmí být jejich závazky ohroženy. Jejich podíl na zaměstnanosti a růstu ve venkovských oblastech Unie a plnění cílů souvisejících s životním prostředím a změnou klimatu je nezastupitelný,

a to je třeba brát v úvahu. Opatření týkající se investiční pomoci a podpor pro mladé farmáře jsou pro sektor velmi důležité. Podpora je nutná pro zajištění životaschopnosti evropského zemědělského a lesního hospodaření prostřednictvím gene-

rační obměny. Apelujeme proto na Komisi, aby urychlila schvalování programů rozvoje venkova bez toho, aby tím utrpěla kvalita a cíle těchto programů.“

Jan Doležal, Agrární komora České republiky


ZPRAVODAJ

VÝZVOU DOBY, I PRO ZEMĚDĚLSTVÍ, JE SNÍŽIT SKLÁDKOVÁNÍ ODPADŮ PAKLIŽE BY SE MĚL MEZI SEBOU POMĚŘOVAT POČET ZPRÁV, REPORTÁŽÍ, NOVINOVÝCH ČLÁNKŮ A VYJÁDŘENÍ POLITIKŮ NA TÉMA „ČR JE V NABÍDCE POTRAVIN ODPADKOVÝM KOŠEM EVROPY“ S POČTEM ZPRÁV TÝKAJÍCÍCH SE SKLÁDKOVÁNÍ ODPADŮ, ZCELA JEDNOZNAČNĚ BY ZVÍTĚZILA PRVNÍ MOŽNOST. Ve skutečnosti, jak už to v Česku bývá, je tomu ale zcela naopak, a naše země je daleko spíše než odpadkovým košem Evropy odpadovým košem svých vlastních obyvatel. A možná bude ještě hůř. Příčin je přitom celé řada. Tou první, sice psychologickou, ale významně ovlivňující rozhodování státních úředníků a obecních zastupitelstev, je generální neochota všech umožnit ve svých regionech výstavbu spaloven odpadu. S tím souvisí i emotivní odmítání výstavby bioplynových stanic, neboť věci neznalí občané se bojí blíže nespecifikovaného zápachu, což byl ovšem problém u některých bioplynek v pionýrské době výstavby prvních takových zařízení a objevování správných technologií. Faktickým výsledkem ale je, že všichni horují za uklizenou krajinu a brojí proti skládkám, ti samí lidé ale odmítají veškeré mechanismy, které by tento problém řešily. A řešit se musí. ČR dlouhodobě překračuje limity skládkování

Foto: Nina Havlová

odpadů, které nám povoluje legislativa EU a ke kterým se v rámci evropského projektu snižovat skládkování odpadů v minulosti naše země zavázala. Evropská směrnice z roku 2008 ukládá navíc členským státům vytvořit Národní programy předcházení vzniku odpadů, a to do prosince 2014. ČR přitom takový program stále nemá - teprve před několika týdny schválila Vláda ČR příslušný materiál Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) spolu s takzvaným „Plánem odpadového hospodářství“. Tyto dokumenty by měly být podle vyjádření samotného MŽP základem pro strategii, jak v naší zemi přecházet vzniku a zejména kumulaci odpadů v krajině. Navrhovaných prostředků k dosažení žádoucích cílů je celá řada – například podpora potravinových bank, domácího a komunitního kompostování nebo podpora investic do výzkumu a do osvěty veřejnosti. V souvislosti s výše napsaným by to bylo nanejvýš žádoucí, jestli už ale není pozdě.

Kromě toho samotné MŽP poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona 185/2001 Sb. o odpadech, která, pokud by byla přijata v navrženém znění, situaci ještě zhorší a navíc se přímo dotkne zemědělského podnikání. Uvedená novela totiž na základě požadavku Evropské komise obsahuje ustanovení, podle kterého se zařazují veškeré vytěžené sedimenty z vodních nádrží (tedy třeba i materiál z odbahňování rybníků) a vodních toků do kategorie odpadu a jako takové nesmí být ukládány na zemědělské půdě. EU přitom argumentuje tím, že naše stávající právní úprava (§ 2 písm. g) uvedeného zákona), která ukládání na zemědělskou půdu umožňuje, je v rozporu se zněním Směrnice ES o odpadech a o zrušení některých směrnic č. 98/2008. Podle MŽP je tak nutné přijmout formulace z uvedené směrnice přesně, neboť možnost užívat sedimenty k „zavážení podzemních prostor“, „úpravám povrchu terénu“, a formulace „na země-

dělském půdním fondu“ jdou nad rámec výjimek stanovených v evropské Směrnici. Ta konstatuje, že odpadem nejsou sedimenty přemísťované v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, nebo předcházení povodním či zmírnění účinků povodní a období sucha a rekultivace půdy, pokud je prokázáno, že sedimenty nejsou nebezpečné. Dost ale právnických formulací. Podstatné totiž je, aby se našlo nějaké jiné řešení, než otrocké přejímání formulací z evropské směrnice, zejména proto, že by to pro naši zemi znamenalo obrovské finanční

umožnit. Z hlediska zemědělství jde navíc o obohacení půdního fondu o tyto sedimenty, které se do vodních toků stejně dostaly z polí a pozemků z jejich okolí. Pakliže bychom tento materiál nemohli dlouhodobě na pole a obecně do krajiny jiným způsobem než skládkováním vracet, přišli bychom při poměrně velkém riziku vodní eroze za pár desítek nebo set let s trochou nadsázky o základní výrobní prostředek pro rostlinnou výrobu. Skládkované sedimenty by kromě toho výrazně přispěly ke zmiňovanému celkově neúměrnému skládkování odpadů

RACIONÁLNÍ ŘEŠENÍ ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ JE PŘES MNOHÁ ZLEPŠENÍ AKTUÁLNÍ PROBLÉM I VÝZVA PRO ZLEPŠENÍ SOUČINNOSTI STÁTU, JEDNOTLIVÝCH FIREM A CELÉ SPOLEČNOSTI. náklady. Vzhledem k tomu, že objem sedimentů v řekách, rybnících a zejména postupně zanášených přehradních nádrží lze odhadovat na desítky milionů kubíků, stálo by uložení takové objemu materiálu na skládky několik miliard korun. Za doslova obecné ohrožení je pak možné označit riziko netěžení sedimentů, neboť to v praxi znamená, že schopnost řek, rybníků a nádrží zadržovat především při povodních vodu se významně sníží, takže následky jinak obvyklé při větších povodních můžeme čekat při prakticky každé větší dešťové srážce. Mimochodem, právě toto riziko a jeho prokázání lze využít v protiargumentaci vůči Evropské komisi a za tímto účelem ukládání bezpečných sedimentů na zemědělskou půdu

v ČR. Množství vyprodukovaného odpadu přitom vůbec není zanedbatelné – podle údajů Českého statistického úřadu se jen loni meziročně zvýšilo o 1,2 procenta a dosáhlo celkem objemu 23,7 milionu tun. Největší podíl na produkci podnikového odpadu měly přitom stavební firmy, které v roce 2013 vyprodukovaly téměř devět milionů tun odpadu. Nyní by se k nim zřejmě přidaly i státní podniky Povodí díky objemu vytěžených sedimentů, za jejichž uložení by ale musely zaplatit obrovské peníze. Přestože v ČR nepatří ceny za skládkování odpadu k nejvyšším v EU, stálo by uložení kubíku vytěžených sedimentů na skládky zhruba 100 korun. Zbytek si může každý vykalkulovat sám. Poplatky za ukládání

odpadu, ať již jakéhokoli, jsou proto impulsem ke snahám co nejvíce odpadu ještě nějak využít. Podle ČSÚ se tak loni stalo v objemu 12 milionů tun, z toho zhruba milion tun odpadu byl využit k výrobě energie. Tím se opět dostáváme k zemědělství a k bioplynovým stanicím, v nichž se může značné množství, především biologického odpadu, také využít a vzniklou energii pak ještě dále podpořit zemědělskou prvovýrobu. Což mimo jiné znamená, že ukončit výstavbu bioplynek, zejména těch „uklízecích“, není nejen v zájmu zemědělců, ale i celého státu, a dokonce ani není v zájmu jinak vůči zemědělství občas konfliktního MŽP. To navíc prosadilo změnu zákona, která má vést k omezení skládkování a zvýšení recyklace k 50 procentům, což po nás EU požaduje do roku 2020. Konkrétně jde o omezení skládkování směsných komunálních odpadů, recyklovatelných a využitelných odpadů. Právě v recyklaci ČR zaostává za průměrem EU. Zatímco třeba v Německu dosahuje podíl recyklace u komunálního odpadu již nyní kolem 50 procent, u nás byla podle statistik loni recyklována či kompostována přibližně čtvrtina komunálního odpadu, další pětina skončila ve spalovnách a více než polovina byla odvezena na skládky. Problematika odpadů tak se zemědělstvím souvisí více, než se na první pohled zdá a bylo by proto značně nestrategické tuto oblast podcenit. Což je tak trochu také apel na nevládní zemědělské organizace působící v zemědělském sektoru.

Petr Havel

5 > 2014

15


ZPRAVODAJ

DOPADY RUSKÉHO EMBARGA SE POTVRDILY: PROPAD CEN DOVÁŽENÝCH JABLEK A NÁRŮST DOVOZŮ OVOCNÁŘSKÁ UNIE ČR OD POČÁTKU OD VYHLÁŠENÍ EMBARGA RUSKÉ FEDERACE NA DOVOZ OVOCE A ZELENINY PŘEDPOKLÁDALA VÝRAZNÝ VLIV TÉTO SITUACE NA TUZEMSKÉ PRODUCENTY JABLEK A TO PŘES TO, ŽE ČESKÁ REPUBLIKA NENÍ PŘÍMÝM VÝVOZCEM JABLEK DO RUSKA. SPOLEČNÝ TRH EVROPSKÉ UNIE DÁVAL PŘEDPOKLAD VÝRAZNÉMU SNÍŽENÍ CEN.

Foto: archiv AK ČR Podíváme-li se na statistiku zahraničního obchodu za měsíc srpen a září, které jsou k dispozici, zjistíme, že obavy o situaci na trhu s jablky se naplnily. Do České republiky se meziročně dovezlo o 5 % více konzumních jablek a to za situace, kdy se předpokládá letošní tuzemská sklizeň jablek ve srovnání s loňskem asi o 2 % vyšší. Ceny dovážených konzumních jablek se meziročně propadly o 26 %. Cena dovážených jablek z Polska poklesla o 27 % (průměr za srpen a září 2014 je 7,28 Kč/kg), z Itálie pak dokonce o 49 % (průměr za srpen a září 2014 je 10,55 Kč/ kg). Vyšší propad cen italských jablek souvisí s vyšší úrodou a pak také zejména s obavami o vývoj trhu v období skladování jablek, kdy Itálie tradičně vyváží do Ruska jablka spíše dlouhodobě skladovaná. Výraznější rozdíl v propadu ceny

16 5 > 2014

přiblížil cenu dovážených jablek z Polska a Itálie. V důsledku toho v uvedeném období začala na českém trhu výrazněji italská jablka vytlačovat dovozy z Polska. Dovozy jablek z Itálie za srpen a září meziročně stouply o 250 %, dovozy z Polska poklesly. Nesmíme však zapomenout na živý obchod s polskými jablky zejména v příhraničí, který se v oficiální statistice neobjevuje, není zde totiž povinnost jeho hlášení. Podíváme-li se na vývoz jablek na zpracování, který je v období podzimu z ČR tradiční, kvůli chybějícím tuzemským zpracovatelským kapacitám, pak zjistíme, že se ceny meziročně propadly o 39 %. Propad cen konzumních jablek z dovozu koresponduje se situací u domácích pěstitelů, kterým meziročně propadly ceny také kolem 20 až 30 %. Podíváme-li se na spotřebitelskou

cenu, tak ta byla v září ve výši 29,88 Kč/kg a to je meziročně o 18,7 % méně. Propad spotřebitelských cen konzumních jablek však nedosahuje výše propadu jablek na úrovní farmářských cen nebo cen dovážených konzumních jablek. K 1.11.2014 bylo ve skladech tuzemských pěstitelů cca 48 tisíc tun jablek a to je o 2 % více než vloni ve stejnou dobu, což koresponduje s meziročně mírně vyšší sklizní. Aktuálně je poptávka po tuzemské produkci dobrá a potvrdil se tím předpoklad, že ruská krize bude pro producenty jablek spíše krizí cenovou a nikoliv krizí odbytu. Propad v tržbách však za celou sezónu bude ve stovkách milionů a to jak za konzumní jablka, tak i za jablka na zpracování.

Ing. Martin Ludvík předseda Ovocnářské unie ČR

GLOSÁŘ

Aneb vážně a převážně nevážně myšlené poznámky k událostem v českém zemědělství

Léčivé konopí pro horních deset tisíc

Jedli jste už někdy stromovou pryskyřici?

Prvotní mediální obraz týkající se možnosti pacientů v ČR využít ke zlepšení svého zdravotního stavu léčivé konopí byl zase mimo mísu. Skutečnost, že Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) zprovoznil se zpožděním 19 měsíců registr pacientů a lékaři tak mohou léčivé konopí předepisovat, v praxi vůbec nic neřeší. SÚKL totiž neumožnil částečnou úhradu léků na bázi konopí zdravotními pojišťovnami, takže pacienti, kterým lékaři konopí předepíší, se rázem ocitnou v cimrmanovské pohádce s názvem „Jak chudák do ještě větší nouze přišel“. Příslušné léky navíc může do ČR stále monopolně dovážet jen soukromá holandská firma Bedrocan, která je prakticky nejdražší v Evropě. Lze jen konstatovat, že pacienti, kteří by léčivé konopí skutečně potřebovali například ke zmírnění projevů Alzheimerovy nemoci nebo k utišení bolestí spojených s dalšími chorobami, jsou obvykle staří a málo finančně zabezpečení lidé. Za současných podmínek je tak léčba konopím jen životním bonusem pro horních deset tisíc.

Při veřejném přeměřování nejvyššího stromu v ČR – 64,05 metrů vysoké Douglasky tisolisté hrál hlavní roli místní stromolezec, který se s měřícím pásmem vyšplhal za pomocí lan až na vrchol – a podezřele dlouho nechtěl slézt, což přítomní při představě blížícího se oběda nevítali s nadšením. Posléze ale vyšlo najevo, že stromolezec by se klidně i v korunách stromů bez oběda obešel, neboť měl přímo u ruky jinou alternativu – stromovou pryskyřici. Tu přitom používali jako žvýkačku již před tisíci lety naši předkové a - světe div se – žvýkačky ze stromových pryskyřic jsou dokonce k mání i na tuzemském trhu. V lese je to ale zadara – znalci nicméně tvrdí, že překonat intenzivním žvýkáním surové pryskyřice její počáteční lepivost (která se pak ztratí) je úkol hodný jen zvláště otrlých jedinců.

Je třeba začít portrétovat radostné pijáky Fotografové, dokumentaristé a malíři přišli díky výsledkům výzkumu týmu australských vědců o klasický námět pro svá díla – obrazy zlomených mužů (či žen) zdrceně sedících (či ležících) za stolem (či pod stolem) v těžké depresi. Vědci totiž prokázali, že na rozdíl od dosud zavedených klišé konzumace alkoholu deprese nezpůsobuje, dokonce je tomu zcela naopak. Mýtus o depresích způsobených alkoholem je tak podle všeho klasickou záměnou příčiny a důsledku – k pití alkoholu se někteří jedinci uchylují až poté, co se u nich deprese objeví, a ne naopak. Pro všechny z nás, kteří si občas nějakou tu sklenku piva, vína nebo panáčka dáme, je to dobrá zpráva – ostatně, my to na rozdíl od australských vědců víme už dávno. Teď to ale máme černé na bílém.

Zlaté bankovní poplatky Skutečnost, že většina bank působících na tuzemském trhu připravuje své klienty o více peněz, než je ve vyspělých zemí Evropy a světa obvyklé, je veřejně známá věc. Za největší nešvar je přitom obecně považován systém různých poplatků za kdejakou bankovní transakci, což lze ročně vyčíslit na pár set až pár tisíc korun, podle aktivity příslušného bankovního klienta. Česká národní banka (ČNB) na to šla jinak – administrativně podhodnotila kurz koruny, čímž se zdražilo všechno zboží z dovozu a také všechno české zboží, k jehož výrobě se nějaká importovaná surovina nebo součástka používá. Výsledkem je, že koupěschopnost občanů ČR v porovnání s rokem 2010, kdy ještě ČNB do kurzu koruny nezasáhla, klesla letos o 4,3 procenta. Schválně si zkuste spočítat, kolik peněz obnáší necelých pět procent vašich celoročních příjmů a zřejmě asi každý zjistí, že bankovní poplatky jsou proti tomu, co vytáhla z našich peněženek ČNB, marginální částka. Na transakci prý obchodně vydělali exportéři, což nevím, kolik je v praxi lidí. Více než deset milionů občanů ale zchudlo – včetně exportérů. Je to státotvorné?

Petr Havel

INZERCE

ZPRAVODAJ

Přejeme Vám klidné prožití vánočních svátků a vše nejlepší do nového roku 2015. Děkujeme Vám za spolupráci. Jiří Havelka ředitel RENOMIA AGRO

SLOUŽÍME VÁM S RADOSTÍ

www.renomiaagro.cz

5 > 2014

17

KOMODITY

ZPRAVODAJ

V POZITIVNÍ PROPAGACI ČESKÉHO OVOCE A ZELENINY JSOU ZNAČNÉ REZERVY JE TO JEDEN Z MNOHA GASTRONOMICKÝCH PARADOXŮ – PŘESTOŽE SE VŠICHNI DIETOLOGOVÉ, ALE I SPOTŘEBITELÉ SHODNOU NA TOM, ŽE NEJKVALITNĚJŠÍ JE ČERSTVÉ OVOCE A ČERSTVÁ ZELENINA, COŽ V PRAXI ZNAMENÁ KONZUMOVAT TYTO PRODUKTY V OBDOBÍ SKLIZNĚ, JSOU CENY OVOCE A ZELENINY PRÁVĚ V TOMTO OBDOBÍ NEJNIŽŠÍ. NEJEN LETOS, NEJEN U NÁS A NEJEN KVŮLI RUSKÝM SANKCÍM, S NIMIŽ SE V TOMTO ROCE NÍZKÉ CENY OVOCE A ZELENINY ZEJMÉNA SPOJOVALY. TEORETICKY BY TOMU ALE MĚLO BÝT NAOPAK, PROTOŽE ZA KVALITU BY SI MĚL SPOTŘEBITEL PŘIPLATIT.

Foto: Nina Havlová

Samozřejmě, v období sklizně je na trhu objemově i druhově vyšší nabídka, a pakliže je příznivý rok a úroda je dobrá, je právě tohle hlavním důvodem poklesu cen. I tak se ale zdá, že obecně klíčový bonus čerstvosti nedokáží pěstitelé při komunikaci se spotřebiteli dostatečně dobře marketingově

18 5 > 2014

ČERSTVÉ OVOCE A ZELENINA V OBDOBÍ MÍSTNÍ SKLIZNĚ PATŘÍ MEZI DIETETICKY NEJPŘÍHODNĚJŠÍ POTRAVINY A ZASLOUŽÍ SI VĚTŠÍ POPULARIZACI A OSVĚTU. prodat. Naopak – v době klesajících cen v období sklizně jsou hlavním sdělením pěstitelů nářky nad nízkými cenami, případně napadání zahraniční

konkurence. Tudy ale dlouhodobě cesta nevede. Zejména v současné době, kdy se spotřebitelé v naší zemi začínají vracet

k preferování českých potravin (a tedy i českého ovoce a zeleniny), a zároveň roste počet lidí, kteří jsou ochotni si za kvalitu připlatit, by bylo žádoucí zaměřit hlavní proud sdělení vůči tuzemským spotřebitelům a médiím především na komunikaci pozitiv domácí ovocnářské a zelinářské produkce.

Již bylo řečeno, že základní důvodem pro rozhodování spotřebitele v této oblasti je a měla by být čerstvost. K tomu by bylo ale žádoucí přidat další sdělení, totiž v čem že ta výhoda čerstvosti spočívá. To totiž celá řada spotřebitelů tak úplně neví. Lidé ale vědí, že výraznou složkou ovoce a zeleni-

ny jsou vitamíny, nejen ten nejznámnější, tedy vitamín C. Právě vitamínů včetně Céčka je přitom nejvíce v čerstvém ovoci, což je důvodem k jeho konzumaci. Výrazně méně vitamínů, ale i dalších pro tělo potřebných látek, je ale v ovoci a zelenině sklizené před termínem optimální zralosti („podtrženém

KOMODITY

ovoci“), což se obecně týká jakékoli produkce ze zahraničí, zejména pak ze vzdálenějších oblastí. To samozřejmě vědí pěstitelé, ne však spotřebitelé, a zejména jim není známo, o kolik vitamínů a pozitivních látek v takovém případě přicházejí. Vše je vhodné dát do souvislosti s nákupy různých vitamínových doplňků, za které vydají lidé mnohem vyšší částky, než za čerstvé ovoce nebo zeleninu. K tomu je ale třeba dát dohromady věrohodnou, cílenou, srozumitelnou a datově

ZPRAVODAJ

docela zajímavé téma, v posledních letech ale zcela vymizelo. Dobrým propagačním nástrojem je také dlouholetý charitativní projekt České jablko – dobrý skutek, který by si jistě zasloužil aktivnější medializaci. Stejně tak ale i projekt Ovoce do škol, který by neměl být komunikován pouze ministerstvem zemědělství, ale i samotnými pěstiteli. A konečně potravinové banky jakožto na tuzemské scéně poměrně nové téma, které lze ovšem posuzovat jako „investici do image“,

V PRAXI JE MNOHO PŘÍPADŮ, KTERÝMI LZE POSÍLIT IMAGE OVOCE A ZELENINY A DOSTAT JE TAK V POŽADOVANÉ MÍŘE DO JÍDELNÍČKU SPOTŘEBITELŮ. podloženou osvětovou strategii. Ta v současné době našemu ovocnářství i zelinářství zoufale chybí. Argumentů ve prospěch zvýšené konzumace tuzemských produktů je celá řada – třeba nižší počet postřiků, jimiž se produkty ošetřují. To bylo kdysi pro média

Foto: archiv AK ČR

ne jako byznys – na darech se samozřejmě nedá vydělávat. Jde ale o to, že české ovoce a zelenina je „pozitivně mediálně vidět“, což je podpora podprahového vnímání spotřebitele, který se následně může s vyšší pravděpodobností

Foto: archiv AK ČR

rozhodnout k nákupu domácí produkce. Přesto letos podle sdělení šéfky potravinových bank v ČR nedodali přímo pěstitelé do potravinových bank ani kilogram své jinak neprodejné produkce. Ani náznakem se také v současné době nepracuje s údaji, podle nichž je konzumace produktů z místa, ve kterém žije jejich spotřebitel, zásadním snížením rizik alergií všeho druhu. Přitom právě řada druhů ovoce a zeleniny mezi produkty vyvolávající alergie patří. O tom, že naši výzkumníci vyvinuli nealergenní jablečný mošt, pak už neví téměř vůbec nikdo. Za těchto okolností se pak spotřebitel skutečně orientuje při nákupu ovoce a zeleniny především podle ceny. Na tom samozřejmě naši

pěstitelé prodělávají, prostě proto, že mají objektivně horší klimatické podmínky v konkurenci se zahraničím. Mohou ale nabídnout jiné přednosti svých výrobků – jen se o tom spotřebitel musí dozvědět. Například na stránkách Ovocnářské unie ČR. Tam je však

místo toho apel na to, aby byly pro ovocnáře z celé EU stejné podmínky, což je nesmysl – vše není jen o identické legislativě, ale v zemědělství (a ovocnářství a zelinářství) také o počasí. A zajistit stejné počasí po celé EU opravdu nejde… Petr Havel

Foto: archiv AK ČR

5 > 2014

19

KOMODITY

ZPRAVODAJ

CHCETE FUNKČNÍ IMUNITU? NUTNOSTÍ JSOU MLÉČNÉ VÝROBKY PRO NAPROSTOU VĚTŠINU LIDÍ NAŠEHO ETNICKÉHO PŮVODU JE KONZUMACE MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ MIMOŘÁDNĚ PROSPĚŠNÁ NEJEN S OHLEDEM NA OBECNÉ VÝŽIVOVÉ DOPADY, ALE DOKONCE I NA FUNKCI IMUNITNÍHO SYSTÉMU. Podstatou imunitního systému je rychlé množení T, B lymfocytů poté, co k němu pronikne antigenní podnět, tedy látka, která způsobuje tvoření protilátek. Po identifikaci patogenních mikrobů musí buňky vrozené imunity rychle

biologické „působky“, které jsou svým složením bílkoviny. Naše tělo denně produkuje několik gramů protilátek, opět bílkovin. K procesu tvorby bílkovin jsou naprosto nezbytné aminokyseliny a stopové prvky bohatě obsažené v mléce.“

Foto: archiv Bílé plus dozrávat v kostní dřeni. Buněčná množení jsou přímo závislá na dostupnosti aminokyselin, které naše tělo získává trávením bílkovin. „Snadno stravitelné bílkoviny v optimálním složení získá naše tělo z mléka. Tyto bílkoviny jsou zdrojem stavebních kamenů a aminokyselin pro množení buněk imunity,“ vysvětluje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus. Tvoření nových buněk je mimořádně komplexní proces, který je usměrňován enzymy. Replikace našich genů, která předchází dělení buněk, je regulována vitamíny ze skupiny B. „Zde hraje svou roli opět mléko, které je bohatým zdrojem celého spektra vitamínů B, a tím pádem pozitivně ovlivňuje buněčné množení,“ pokračuje profesor. „V průběhu imunitní odpovědi jsou tvořeny

20 5 > 2014

Vitamín D reguluje imunitu Zcela zásadní postavení ve výživě má mléko pro svůj vysoký obsah vitamínu D. Je třeba zdůraznit, že vitamín D se nachází v tukové složce. Je tedy v dostatečné míře přítomen v plnotučném mléce, másle a tučných mléčných výrobcích. Vitamín D je spolu s vápníkem a fosforem, obsaženým v mléce, nezbytný pro obnovu kostní hmoty, tj. brání osteoporóze. Tato skutečnost je dlouhodobě známá a nezpochybnitelná. Výzkumy posledních let však ukazují na další účinky vitamínu D v regulacích našeho těla. Až překvapivě velká je jeho úloha v řízení imunity.

„Buňky imunitní soustavy mají receptory pro vitamín D. Tyto receptory po vazbě vitamínu D regulují přepis několika stovek genů. Vznikají „působky“, které tlumí poškozující složky zánětu a brání tak rozvoji imunopatologických reakcí. Vitamín D zasahuje do rovnováhy mezi imunoregulačními T lymfocyty. Pokud imunoregulační subsety T lymfocytů nejsou v rovnováze, může se imunita obrátit proti vlastnímu tělu. Výsledkem jsou závažná imunopatologická onemocnění, např. roztroušená skleróza mozkomíšní nebo revmatoidní artritida,“ pokračuje pan profesor.

Foto: archiv Bílé plus

Nejvíce prospěšné jsou kvašené mléčné výrobky Mléko obsahuje desítky popsaných biologicky aktivních látek, cytokinů, růstových faktorů a antibakteriálních peptidů, které posilují slizniční i systémovou imunitu.

prospěšnost jako první vědecky popsal jeden ze zakladatelů imunologie, Ilja Mečnikov, koncem 19. století. Mléčné kvašení

VÝZNAM MLÉKA V POSÍLENÍ IMUNITY SPOČÍVÁ VE SNADNÉM ZPROSTŘEDKOVÁNÍ LEHCE STRAVITELNÝCH BÍLKOVIN, VITAMÍNU SKUPINY B, VITAMÍNU A A STOPOVÝCH PRVKŮ. „Nejvíce informací o prospěšných účincích na zdraví lidí máme o zkvašených mléčných výrobcích jogurtového typu, které vznikají působením vybraných mikroorganismů mléčného kvašení.“Jejich zdravotní

zlepšuje vstřebávání živin. Mikroorganismy však při fermentaci mléka vytvářejí zdraví prospěšné látky, které posilují bariérové funkce střev a chrání tak před patogenními mikroby. „Kvašené mléčné výrobky

přirozeně obsahují mikroflóru, kterou označujeme jako probiotické mikroby. Probiotické mikroorganismy mají unikátní vlastnosti. Přežívají agresivní prostředí žaludku a mají schopnost přilnout na sliznici střeva a přechodně se zde množit. Velmi zjednodušeně řečeno, posilují obranné reakce těla a tlumí poškozující složky, které by mohly vést k imunopatologickým procesům a onemocnění,“ dodává prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus. Více informací najdete na www.bileplus.eu.

INZERCE

ZPRAVODAJ

S námi dosáhnete lepších výs ledků.

Kdo nezaseje, nesklidí.

Pomůžeme vám dobře hospodařit. Nabízíme předfinancování přímých plateb bez zástavy majetku, investiční úvěr na půdu, modernizaci výroby či zemědělské techniky a pomůžeme vám se zhodnocením dočasně volných finančních prostředků. Pro více informací nás kontaktujte: Martin Potůček, +420 602 328 676, [email protected] Michal Červinka, +420 601 572 338, [email protected] www.unicreditbank.cz/web/firmy/zemedelstvi

5 > 2014

21

KOMODITY

ZPRAVODAJ

SITUACE NA TRHU S MLÉKEM U NÁS, V EU I VE SVĚTĚ JE STÁLE SLOŽITĚJŠÍ NEJVĚTŠÍM SDRUŽENÍM DODAVATELŮ MLÉKA NA NÁŠ TRH JE V SOUČASNÉ DOBĚ MLECOOP – ODBYTOVÉ DRUŽSTVO, KTERÉ VZNIKLO PO EKONOMICKÉ TRANSFORMACI ČESKÉHO VENKOVA V PRŮBĚHU 90. LET MINULÉHO STOLETÍ S CÍLEM HÁJIT ZÁJMY PRODUCENTŮ MLÉKA TEHDY SDRUŽENÝCH VE 12 MLÉKÁRENSKÝCH ODBYTOVÝCH DRUŽSTVECH VŮČI ZPRACOVATELŮM S TÍM, ŽE SVOJI PRODUKCI MLÉKA MOHLI PRODÁVAT MLÉKÁRNÁM ZA JEDNOTNOU CENU. To se však nelíbilo mlékárenskému lobby i státním orgánům a prostřednictvím Nařízení vlády č. 244/2004 Sb. byl tento společný odbyt mléka znemožněn. Úřad pro hospodářskou soutěž (ÚOHS) v roce 2004 nařídil družstvu MLECOOP tuto jednotnou obchodní politiku vůči mlékárnám opustit. Od té doby členové odbytového družstva MLECOOP, tj. jednotlivá mlékařská odbytová družstva, prodávají mlékárnám svoji produkci jednotlivě a domlouvají si s nimi prodejní ceny samostatně.

Foto: Archiv Mlecoop

22 5 > 2014

Výsledkem je, že MLECOOP – odbytové družstvo se tak stalo sdružením svých členů s tím, že hájí jejich ekonomické zájmy ve formě lobbingu vůči mlékárnám, ale zároveň vystupuje jako jejich reprezentant i vůči ministerstvu zemědělství, potažmo vůči SZIF a dalším institucím. MLECOOP je největší sdružení producentů mléka v ČR MLECOOP dodává 1,5 milionu tun vyprodukovaného mléka denně, což je přibližně 568 milionu tun mléka za rok, čímž zaujímá 21 % trhu s mlékem u nás. Tento

fakt mne vedl k zájmu o to, jak se družstvo snaží vyrovnat s rozkolísaným trhem mléka u nás i v Evropě, a to v důsledku embarga na dovoz mléka a mléčných výrobků do Ruska. Předseda představenstva MLECOOP – odbytového družstva Ing. Jaroslav Švec vyřešil můj dotaz tím, že mne pozval na jednání představenstva družstva MLECOOP, které se uskutečnilo v polovině listopadu v Bohuslavicích nad Metují na Náchodsku. Dozvěděl jsem se, že současných sedm mlékařských odbytových družstev, které jsou členy MLECOOP, sdružuje přes 300 producentů mléka,

a to z Čech i Moravy. Své mléko dodávají 20 mlékárnám, z nichž je jich 19 v České republice a pouze jedna v sousedním Německu.

řešit složitou situaci, která vznikla po vyhlášení jednoročního zákazu dovozu mléka a mléčných výrobků do Ruska,“ prohlásil předseda Švec

MLECOOP JE S 21% PODÍLEM NA TRHU S MLÉKEM NEJVĚTŠÍM SDRUŽENÍM PRODUCENTŮ V ČESKÉ REPUBLICE, ZA JEJICHŽ ZÁJMY LOBUJE JAK SMĚREM KE ZPRACOVATELŮM, TAK KE STÁTNÍM INSTITUCÍM. Situace na trhu – argument mlékáren pro snížení cen „Dostáváme se do období, které nevěstí nic dobrého, protože naši odběratelé se snaží snižovat ceny producentům mléka, a to na základě nutnosti

při projednávání tohoto bodu programu. Zároveň konstatoval, že razantněji ke snížení cen přistupují mlékárny, které jsou v českých rukou, kde je vykazován pokles cen oproti květnu letošního roku cca o 10 %,

zatímco mlékárny, které patří zahraničním společnostem, se sice snaží rovněž o snížení cen, ale spíše i nadále respektují dlouhodobě uzavřené smlouvy, které jim nedovolují snížit ceny tak radikálním směrem, cenový pokles je u nich na úrovni cca 6 %. Podle Švece je výrazným příkladem v politice snižování cen jihočeská Madeta, která argumentuje s tím, že zastavení vývozu mléka do Ruska je politické rozhodnutí orgánů EU, potažmo české vlády, která plní své závazky vůči společné politice EU, takže jejich ztrátu by měl hradit český stát. Protože však k tomuto kroku asi nedojde, kompenzaci ztrát Madety musí nahradit někdo jiný. A tím, podle jednání o snížení cen, jsou prakticky producenti mléka. Poté si vzali slovo jednotliví představitelé mlékařských odbytových družstev, kteří uvedli čísla, o kolik se snížily ceny v jednotlivých mlékárnách. Z jejich vystoupení jsem pochopil, že boj o snížení cen tímto měsícem nekončí, ale že bude nadále pokračovat i v příštím roce. Mlékárny reagují na obchodní politiku zahraničních řetězců V diskusi vystoupil místopředseda představenstva MLECOOP Ing. Oldřich Žďárský, který uvedl, že jsou zde dva druhy mlékáren. Jednu skupinu tvoří ty, kde se snaží o výraznější pokles než ty ostatní. Jsou to především ty, jež jsou

KOMODITY

ZPRAVODAJ

Foto: Archiv Mlecoop v českých rukou. Podle něho tyto mlékárny kalkulují s tím, že v rámci zvýšení dotace na welfare v rámci rozpočtu na příští rok obdrží zemědělští prvovýrobci více peněz na chov krav, čímž mohou kompenzovat své ztráty ze snížení výkupní ceny mléka. Zároveň dodal, že tato jejich obchodní politika je ve svých důsledcích kontraproduktivní, protože to opticky vypadá, že se průměrná výkupní cena v republice drží na stejné úrovni, jako je pokles cen v sousedním Německu, což není pravda. Účastníci diskuse k tomuto tématu dodali, že mlékárny v českých rukou se snaží zachovat si původní zisky, které měly před vypuknutím této odbytové krize, a to bez ohledu na současnou situaci na trhu, což ve svých důsledcích vede k tomu, že to odnesou producenti mléka. Přitom výrobní náklady, které podle Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky před rokem činily 8,64 Kč na litr mléka, dále rostou. Takže vezmeme-li výše citované snahy o snížení výkupních cen, tak to pro producenty mléka nevypadá příliš dobře. Místopředseda Žďárský dále upozornil na skutečnost, že je výrazný rozdíl mezi výkupními cenami u nás a v Německu. Konstatoval, že na Západ od nás jsou marže obchodních řetězců mnohem nižší, než je tomu u jejich stejných

vlastníků, kteří podnikají v ČR a zároveň podotkl, že vliv na tyto rozdílné ceny mají i náklady na zpracování, apod. Podle něho je to vidět i v rozdílném chování managementu řetězců u nás i na Západě. V této souvislosti se řečnicky zeptal, co se s tím dá dělat, proč to u nás nikdo neřeší, čímž měl na mysli vládu, která by se tím měla ekonomicky zabývat. I v Číně mají perfektní informace o trhu s mlékem V průběhu diskuse zazněly některé další zajímavé údaje, o nichž široká zemědělská veřejnost ani neví, či si je neuvědomuje. Jedním z nich je skutečnost, že například Čína zastavila dovoz mléka a mléčných výrobků. Čínští představitelé to zdůvodňují tím, že mají dostatečné zásoby, takže vyčkávají, jak se bude vyvíjet situace na

Foto: Archiv Mlecoop

trhu ve světě později. Asi se domnívají, že v lednu příštího roku se budou moci při jednáních s dodavateli mléka a mléčných výrobků snažit vyjednat jiné cenové podmínky, které budou pro ně výhodnější. Přitom zaznělo, že čínští obchodníci mají velmi přesné informace o tom, jak situace na našem trhu s mlékem vypadá, vědí i o výši cen mezi dodavateli mléka a jejich odběrateli z řad obchodníků. Při dalších jednáních s čínskými obchodníky budou hrát svoji roli dva faktory. Zaprvé vzdálenost cca 7500 km od nás do Číny. Za druhé nebezpečí zaplnění skladovacích prostor mlékem sušeným mlékem, které jsou na to orgány EU vyčleněny. Může tak vzniknout přetlak na trhu, kdy staré zásoby se kvůli expiraci dostanou na trh. Půjde zhruba o množství mléka ve výši 3,5 % celkové

produkce mléka. Právě s tím Číňané při dalších obchodních jednáních s evropskými producenty mléka počítají. Zrušení mléčných kvót nás také zasáhne V diskusi se rovněž hovořilo o připravovaném zrušení mléčných kvót. Předseda Švec k tomu uvedl, že v letech 2013-2014 bylo dodáno 2.740.000 tun mléka na trh, což je naplnění stanovené kvóty na 94,5 %. Pro letošní rok je stanovena

producentů i z mlékáren. Celkový roční vývoz mléka činí u nás z přepočtů 1,18 miliardy tun mléka a dovoz mléka či mléčných výrobků k nám ze zemí EU, případně odjinud činí 980 milionů tun. U nás byla spotřeba mléka 234 kg na osobu za rok, v Evropě je to průměrně o 31 litrů více, tj. 265 litrů na osobu. Předseda Švec dále zdůraznil, že zrušení mléčných kvót náš tuzemský trh rovněž zasáhne, vezmeme-li

SOUČASNÝCH 66 % PRODUKCE MLÉKA DODÁVANÉHO ZPRACOVATELŮM PŘES ODBYTOVÉ ORGANIZACE POTVRZUJE POZITIVNÍ TREND JEJICH ROSTOUCÍ POZICE A MOŽNOSTI ÚČINNĚJI JEDNAT O PODMÍNKÁCH SPOLUPRÁCE. kvóta ve výši 2.906.000 tun mléka. V současné době je 66 % tohoto vyprodukovaného mléka dodáváno přes odbytové organizace. Což je pozitivní trend, když přímo ke zpracovatelům jde zbytek, tj. 34 % vyprodukovaného mléka. Přitom v roce 2014 došlo u nás k výraznému poklesu počtu producentů. Jestliže původně šlo o 1893 producentů, dnes jde o 1809 producentů, což je pokles o 85 producentů mléka. A to je podle něho výrazný pokles. Zároveň konstatoval, že z celkového množství vyprodukovaného mléka je přes 20 % exportováno, přičemž 14,6 % je dodáváno prostřednictvím odbytových organizací a zhruba pět procent je dodávka individuálních

v úvahu, že producenti mléka z ostatních zemí EU se budou snažit uvést, prostřednictvím zahraničních obchodních řetězců, své nadbytečné výrobky na náš trh. Na Západ od nás poroste produkce mléka Účastníci diskuse dále připomněli, že v zemích EU roste produkce mléka, protože tamější vlády se na připravovaný konec kvót dívají jako na možnost, jak pro své podnikatele otevřít nové možnosti na trhu v EU i ve světě. U nás, tj. v minulých vládách a dalších orgánech, převládal názor, že český zemědělský prvovýrobce může konkurovat zahraničním na trhu u nás i v EU. Ano, podotkli

k tomu účastníci diskuse, teoreticky je to pravda. Může třeba s německým producentem soutěžit, pokud jde o přírodní podmínky, organizaci práce, dosahovanou užitkovost atd., ale nemůže s ním soutěžit, pokud jde o jeho ekonomický potenciál, který pro podnikání vytváří jeho vláda. S tím souvisí i fakt, že zatímco na Západ od nás existuje zemědělská nadvýroba, u nás se celá léta razila myšlenka – vyrobit jenom to, co se u nás spotřebuje, a to je podle představitelů odbytových družstev ve sdružení MLECOOP nesmysl, vždyť záporné saldo zahraničního obchodu nám vzniká tím, že se produkty, to je zboží, v takovém množství, jak by bylo potřeba, nevyvážejí, zatímco dovoz řady produktů, v nichž jsme před lety měli soběstačnost, viz vepřové a hovězí maso, se dováží. A jak dále vyjádřili svoji obavu, přetlak mléka a mléčných produktů po zrušení mléčných kvót může vést při snížených exportních možnostech z EU i k růstu dovozu mléka do České republiky. Díky cenovým rozdílům a rozdílným národním podporám by tedy mohlo jít o další komoditu, v níž bychom dopadli jako s vepřovým a hovězím masem. A to by mělo být varování pro naši vládu a pracovníky příslušných státních orgánů. Miroslav Svoboda

5 > 2014

23

KOMODITY

ZPRAVODAJ

JAK TO DNES VYPADÁ S CHOVEM DRŮBEŽE V ČESKÉ REPUBLICE? LETOŠNÍ ROK BYL U CHOVATELŮ DRŮBEŽE VE ZNAMENÍ VELKÝCH ZMĚN. NA VALNÉ HROMADĚ VE VĚTRNÉM JENÍKOVÉ BYLO ZVOLENO NOVÉ PŘEDSTAVENSTVO A DOZORČÍ RADA ČESKOMORAVSKÁ DRŮBEŽÁŘSKÁ UNIE, O.S., PŘIČEMŽ MIMO JINÉ DLOUHOLETÁ PŘEDSEDKYNĚ PŘEDSTAVENSTVA DAGMAR TŮMOVÁ ODEŠLA PO LETECH ZÁSLUŽNÉ PRÁCE DO DŮCHODU A VE FUNKCI JI NAHRADILA GABRIELA DLOUHÁ. Následně byla ustanovena i nová Komoditní rada pro vejce a drůbež při Agrární komoře ČR. Ta bude nyní pracovat ve složení Zdeněk Mlázovský, Pavel Beber, Michal Hájek, Vlastislav Machander, Miroslav Votýpka, Milan Karban, Zdeněk Tvrdoň, tajemnice Gabriela Dlouhá a předsedou je Zdeněk Jandejsek. Oceňujeme, že zde máme i zástupce vedení AK ČR, a to viceprezidenta Bohumila Beladu. Hlavní prioritou Komoditní rady pak logicky je maximální pomoc pro celé odvětví. Vítáme proto veškeré podněty a návrhy směřující ke zlepšení podmínek a konkurenceschopnosti v českých chovech.

Foto: archiv ČMDU

24 5 > 2014

Od počátku příštího roku proběhne ještě změna adresy sídla Unie, která se přestěhuje do areálu Markland Klimacentrum, a.s. Počernická 96/272, 108 03, Praha 10 – Malešice. Českomoravská drůbežářská unie se průběžně snaží řešit aktuální i koncepční problémy a úzce spolupracovat se zástupci Odboru živočišných komodit MZe, s komoditním náměstkem Jindřichem Šnejdrlou i s ministrem Marianem Jurečkou. Velký dík za spolupráci patří také úřadu Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Zároveň se v tomto směru domníváme, že vzhledem k velice

významnému objemu produkce drůbežího masa a vajec v ČR, je pro chovatele a producenty drůbeže diskriminující, že nemají zástupce mezi poradci ministra zemědělství a nejsou vždy zváni na jednání týkající se problematiky související s chovem drůbeže. Během roku jsme se jako činní zástupci odvětví snažili upozorňovat na stále se zhoršující situaci v chovu drůbeže v České republice. Bohužel v Evropské komisi neprošel žádný návrh na opatření do Programu rozvoje venkova 2014 – 2020, kde jsme zvažovali všechny možnosti vyplývající ze zadání daného legislativního

podkladu, který by otevřel rámec Animal welfare u drůbeže. Příliš zbývajících možností pak zde pro chovatele drůbeže není. Podmínky welfare, které je nutné již nyní plnit, jsou

nám i z těchto důvodů byla přislíbena podpora z národních zdrojů na dotační program 8.F.c. Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů drůbeže zvýšením biologické bezpečnosti, a dále nám byl poskytnut příslib ministra o navýšení podpory tohoto titulu. V roce 2013 byl totiž celkový požadavek chovatelů drůbeže

našim podmínkám na vyšší úrovni. Díky těmto nerovným výchozím podmínkám nejsme schopni účinně konkurovat dovozům drůbežího masa a vajec z okolních zemí. Úvodní jednání nové Komoditní rady proběhlo 30. září 2014 v sídle úřadu AK ČR v Praze Malešicích. Předseda Zdeněk Jandejsek zdůraznil

CHOVY DRŮBEŽE SE POD TLAKEM NEVYROVNANÝCH PODPOR DOSTÁVAJÍ POD TLAK DOVOZŮ Z OKOLNÍCH ZEMÍ. JE PROTO POTŘEBA SPOLEČNĚ ZAPRACOVAT NA VYUŽITÍ VŠECH DOSTUPNÝCH MOŽNOSTÍ POMOCI TAK, ABY TUZEMŠTÍ CHOVATELÉ UDRŽELI A POSÍLILI SVOU POZICI NA TRHU VAJEC A DRŮBEŽÍHO MASA. u drůbeže vysoké a jsou nejpřísnější ze všech kategorií hospodářských zvířat, neboť se na ně vztahují unijní směrnice na ochranu nosnic a kuřat. Na jednání s náměstkem ministra Jindřichem Šnejdrlou

prostřednictvím této pomoci na úrovni 450 mil. Kč, vyplacena však byla jen částka 186 mil. Kč. Tato výše podpory je pro nás v současné době nedostačující. Míra podpory drůbeže v evropských státech je totiž oproti

nutnost pravidelných schůzek, a to alespoň dvakrát ročně nebo i častěji podle potřeby a aktuálnosti problematiky, jako jsou třeba změny cen krmných směsí, výrazné změny cen vajec a masa. Průběžným úkolem je sledování vertikály výroby drůbežího masa a vajec, konkurenceschopnosti, obnovy výrobních kapacit a ekonomiky výroby od líhně až po samotný prodej. Předseda Jandejsek si pro účastníky jednání připravil modelový příklad kalkulace ekonomiky chovu drůbeže zaměřenou na opatření, která je nutno přijmout, aby tato výroba byla pro všechny subjekty výrobní vertikály rentabilní. Proběhla diskuze nad vývojem cen krmných obilovin a následně ceny krmných směsí, kdy byl zhodnocen průběh letošní sklizně, vysoké výnosy obilovin, zhoršené kvalitativní ukazatele, razantnější pokles cen krmných obilovin a krmných směsí. Prodiskutován byl bod týkající se tržních informací drůbežího masa, konzumních

KOMODITY

ZPRAVODAJ

Foto: shutterstock.com vajec, vajec na zpracování a násadových vajec. Bylo konstatováno, že došlo ke zvýšení zájmu o vejce ze strany obchodních řetězců a spotřebitelů, která byla produkována v České republice. Pozitivně je hodnocena aktivita Ministerstva zemědělství, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR v oblasti podpory českých výrobků na tuzemském trhu. Diskutovány v této souvislosti ale byly také problémy s privátními značkami u vajec a drůbežího masa. Spotřebitel se díky nejednoznačně zprostředkované informaci špatně orientuje o původu této produkce, což českých chovatelům nepomáhá. Od začátku roku 2014 byl vyvíjen tlak obchodních řetězců na nízkou cenu vajec. Cena se tedy skoro tři čtvrtiny roku pohybovala pod výrobními náklady. Koncem prázdnin se začal trend pomalu obracet. Aktuálně vyšší ceny vajec se odvíjí od jejich nedostatku na trhu a celkově nižšímu stavu

nosnic. Vyhovující cena vajec by se u jejich výrobce měla pohybovat okolo 2 Kč za kus u tříděných vajec na proložce o 30 ks. Potvrzeny také byly zvyšující se ceny ve zpracovatelském průmyslu, který trendově v nákupech vajec kopíruje maloobchodní model. Ceny vajec rostou také v EU, kde je to do velké míry způsobeno sezónností. V České republice je cena více akcelerována kurzem eura, menším zástavem nosnic a částečně také postupně se probouzejícím akcentem prodejců na zemi původu. Do konce roku 2014 se očekává lehce stoupající tendence nárůstu cen, adekvátně tak i výrobků z nich. Situace v EU je poměrně konstantní, a to jak u vývoje i z pohledu prodejních cen vajec. Výroba vaječných polotovarů se opět sezónně přesouvá do rychleji obrátkových segmentů jako jsou tekutá a vařená vejce, oproti například jejich sušení. Nárůst cen v podstatě kopíruje EU, protože národní interní vlivy mají

v tomto případě menší dopad, tedy z pohledu ceny a výrobce spíše negativní. Dobře se ukazují výsledky u většiny letošních zástavů ve výkrmu, které byly pozitivně ovlivněny klimatickými podmínkami, dobrou kvalitou obilí z loňské sklizně a také potřebnou kvalitou jednodenních kuřat. Současně se ale poukázal výrazný

rozpor mezi cenovou relací jednodenních kuřat prodávaných na domácím trhu a cenou násadových vajec na zahraničních trzích, která odráží dlouhodobě vysokou poptávku po tomto produktu. V této situaci bude velmi složité snižovat prodejní cenu jednodenních kuřat v následujícím období. Vzhledem k šíři projednávané proble-

matiky a souvislostem dovozů a jejich kvality se Komoditní rada shodla, že k dalšímu jednání přizve také zástupce Státní veterinární správy ČR a Celní správy ČR. Závěrem lze jen konstatovat, že z údajů ústřední evidence zvířat vyplývá, že se stavy drůbeže snižují. Pokud se pro tento tradiční národní sektor nenajde více prostředků

a účinných prostředků pomoci, existuje reálné riziko, že pro pokrytí spotřeby a poptávky budeme nuceni ještě více surovin i výrobků dovážet. Nechtěli bychom se dostat do situace, kdy za pár let budeme zachraňovat zbytky drůbeže, tak jako nyní skot a především prasata.

Gabriela Dlouhá, ČMDU


5 > 2014

25

KOMODITY

ZPRAVODAJ

ČESKÁ KVĚTINA JE ZÁRUKOU KVALITY, PŮVODU A DALŠÍHO ROZVOJE. POD ZÁŠTITOU SVAZU KVĚTINÁŘŮ A FLORISTŮ ČR TAKTO OZNAČUJÍ SVÉ NEJLEPŠÍ KVĚTINY TRADIČNÍ PĚSTITELÉ OKRASNÝCH KVĚTIN V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A VE SLEZSKU. Česká květina je registrovaná známka kvalitních českých květin a může být použita pouze na květiny, které vyrostly v České republice českým zahradníkům. Po většinu pěstební doby, která zpravidla trvá několik týdnů, je rostlina v péči českých odborníků, roste v našich klimatických podmínkách a většina vstupů pochází od českých dodavatelů. Vypěstovaná rostlina nemusí cestovat stovky kilometrů. Kratší cesta ke spotřebiteli znamená pro rostlinu menší zátěž. A nejen pro rostlinu, ale kratší cestování je lepší i pro ekologii.

Pěstování okrasných rostlin patří dlouhá léta k nejčastějším českým zálibám na okenních parapetech, balkonech, terasách, zahradách i zahrádkách. To se neobejde bez podpory českých odborníků a firem, které rostliny tradičně pěstují. Podporou prodeje českých květin Svaz sleduje podporu českých pěstitelů a tím i udržení a tvorbu pracovních míst. Nepřímo je tím podpořena i perspektiva odborných vzdělávacích institucí v tomto oboru. Svaz květinářů a floristů ČR představil značku Česká květina odborné

i laické veřejnosti na slavnostním zahájeni jarní etapy zahradnického veletrhu Flora Olomouc letos v dubnu. Květiny této značky byly vystaveny i v květnu na prezentaci v Poslanecké sněmovně. Muškáty a další balkonové květiny ozdobily podium při 43. Mistrovství floristů – Děčínská kotva. Díky ministru zemědělství Marianu Jurečkovi jsme mohli rostliny České květiny představit na zemědělském salonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Poslední akcí zatím byla výstava v Kopidlně v rámci 21. Kopidlenského kvítku. Probíhaly i tiskové

konference v Olomouci a v Praze. Českou květinu jsme představily v různých mediích. Budeme rádi, když i ve vašich domovech bude Česká květina dělat radost. Seznam oprávněných uživatelů označení Česká květina - členů SKF ČR: Agro Brno - Tuřany, a.s., www.agro-turany.cz Azalea Chlumec s.r.o., www.azalea-chlumec.cz Florcenter, s.r.o. Olomouc, www.florcenter.cz Pasič spol. s r.o., www.pasic.cz SINCO Mělník s.r.o., www.zahrsinco.cz Ing. Václav Vondrovský,

www.balkonoverostliny.cz Zahradnictví Cinke Žatec s.r.o., www.zahradnictvicinke.cz TU-Flor s.r.o., www.tuflor.cz František Bauernöpl, www.bauernopl.cz Ing. Miloslav Flouma, www.flouma.cz Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz Další informace o České květině získáte na www.ceska-kvetina.cz nebo www.svazkvetinaruafloristu.cz v sekci ČESKÁ KVĚTINA.

Svaz květinářů a floristů České republiky Tento profesní svaz sdružuje přední pěstitele květin, floristy, obchodníky s květinami a pomocným materiálem, odborné zahradnické, školy, výzkumný ústav okrasného zahradnictví, botanické zahrady i ostatní zájemce o tuto problematiku. SKF ČR je členem Asociace zahradnických společenstev a Agrární komory ČR. Je také členem AIPH a FLORINTu. Nejvýznamnější akcí je pořádání Mistrovství floristů ČR - Děčínská kotva. SKF ČR se podílí na propagaci ČESKÉ KVĚTINY.

ADVENTNÍ TIP: POINSETTIA – VÁNOČNÍ HVĚZDA JE OBLÍBENOU VÁNOČNÍ POKOJOVOU KVĚTINOU, KTERÁ MŮŽE PŘINÁŠET RADOST PO CELÝ ADVENT. STAČÍ PŘI NÁKUPU A PÉČI DODRŽET JEDNODUCHÁ DOPORUČENÍ. NEČEKEJTE NA POSLEDNÍ CHVÍLI A POŘIĎTE SI JI, DOKUD JE VHODNÉ POČASÍ. NEJVĚTŠÍ HROZBOU PRO VAŠI VÁNOČNÍ HVĚZDU JE TOTIŽ MRÁZ! Poinsettia pulcherrima, též Euphorbia pulcherrima či vánoční hvězda se řadí do čeledi pryšcovitých. Pochází z Mexika a střední Ameriky, oblasti s relativně vlhkým létem, chladným a suchým podzimem

Foto: archiv SKF ČR

26 5 > 2014

a zimou. Tvoří polodřevnaté keře vysoké až 4 metry. Rostlina potřebuje k založení květů krátké dny, vykvétá po dvou měsících, kdy je 12 a méně hodin denního světla. Vánoční hvězdu znali už

Aztékové jako „Cuitlaxoxitl“ a používali ji jako prostředek proti horečce. Květina se nazývá různě. V Mexiku se zažil název „Noche Buena“, ve střední Americe a Španělsku „Flor de Pascua“, v Chile a Peru „Crown of Andes“. Zajímavostí je v Turecku používaný název „Atatürk´s flower“. Jako květina pro vánoční období se masově rozšířila ve dvacátém století nejprve v USA, později v Evropě. V České republice se Vánoční hvězda začala pěstovat až koncem 60. let z dnešního pohledu kuriózně i na MDŽ. Rady pro nákup a péči • Nakupujte pouze rostliny ve vytápěných prodejnách: vánoční hvězda je citlivá na

mráz, nedoporučuje se nákup ve venkovních stáncích a nevytápěných prodejnách • Udržujte rostlinu v teple: při přenášení je potřeba rostlinu chránit před nachlazením, umístěte rostlinu do tašky či transportního obalu nebo zabalte do papíru • Zajistěte rostlině teplo a světlo: vánoční hvězdě se nejlépe daří v blízkosti oken s dostatkem denního světla, optimální je průměrná pokojová teplota, dostačující jsou i teploty okolo 17°C • Zalévejte málo, ale pravidelně: rostlina vyžaduje pravidelnou zálivku, ale je velmi citlivá na přelití, v žádném případě nesmí stát ve vodě - substrát má být polosuchý

Kupujte vánoční hvězdu od českých pěstitelů pod značkou Česká květina • Česká vánoční hvězda cestuje zpravidla o dva dny méně, neprochází burzou, a proto je v lepší kondici. České firmy přepravují rostliny ve speciálních vytápěných autech, které poskytují rostlinám potřebný komfort. Přeprava ze zahraniční běžně probíhá v nevyhovujících podmínkách. • Čeští pěstitelé před prodejem rostliny otužují, k zákazníkovi se dostávají ve stádiu rozkvětu, kdy jsou více odolné. Ze zahraničí se často dovážejí nerozkvetlé rostliny z rychlého nebo příliš chladného pěstování, které bývají levnější, ale většinou choulostivější na výkyvy

teplot a nepravidelnou zálivku. • v České republice se vánoční hvězdy většinou pěstují v rašelinových substrátech s minerální složkou, tento substrát lépe udrží vlhkost a do Vánoc není nutné květinu hnojit. V některých zahraničních substrátech minerální složka chybí. • Výhodou je známý původ rostliny, pokud budete s kvalitou spokojeni, můžete se na stejného pěstitele obrátit i příště, což u zahraničních distributorů není možné, protože dovozci nakupují od různých pěstitelů dle momentální nabídky. • V neposlední řadě nákupem českých produktů podporujete české podnikatele, kteří v České republice platí daně, odvody a vytvářejí pracovní příležitosti.

P Ř Í L O H A K V Y D Á N Í Z P R AV O D A J E A G R O B A S E Z P R AV O D A J

3. PROSINEC 2014

INFORMACE MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

MARIAN JUREČKA: SNAŽÍM SE OTEVÍRAT DVEŘE ČESKÉMU ZEMĚDĚLSKÉMU A POTRAVINÁŘSKÉMU EXPORTU zmínit i negativní stranu účasti na těchto akcích, a tou je velké časové vytížení. Kvůli svým cestám do zahraničí jsem nemohl být na jednáních v Poslanecké sněmovně, za což se na mě snesla vlna kritiky, a zároveň jsem nemohl drahocenný čas věnovat své rodině. To je ovšem nutná daň, pokud jste v takto exponované veřejné funkci.

Foto: MZe V poslední době jste se zúčastnil významných mezinárodních potravinářských veletrhů, jako například SIALu v Paříži nebo výstavy v Čindžu v Jižní Koreji. V čem jsou podle Vás tyto akce důležité a jaký je jejich přínos? Hlavním přínosem veletrhů je možnost setkat se na malém prostoru a v krátkém čase s důležitými partnery z řad významných hráčů na trhu, s významnými představiteli státní nebo regio-

nální správy. Na těchto mezinárodních akcích máte také příležitost sledovat trendy, které se v agrárním sektoru nebo v potravinářství objeví v blízké budoucnosti a diskutovat s partnery možnosti vzájemné obchodní výměny. Já jako ministr mohu svou účastí na jednání se svými protějšky, nebo se zástupci z řad podnikatelů pomoci otevírat dveře pro budování obchodních vztahů. Na těchto akcích se o to vždy aktivně snažím. Musím bohužel

Vládní politika vychází z potřeby většího uplatnění české zemědělské a potravinářské produkce. Jak může stát export potravinářských výrobků konkrétně podpořit? Těch nástrojů podpory je několik. V obecné rovině je úkolem státní správy šířit dobré jméno České republiky a tím propagovat naši kvalitní produkci. Přímou formou podpory je pak oficiální účast MZe na významných veletrzích a výstavách, kde čeští exportéři dostanou prostor za zvýhodněných podmínek. V ideálním případě je pak expozice podpořena účastí ministra zemědělství s doprovodem podnikatelské mise a dalšími aktivitami, které obchodníky efektivně propojí. Mám namysli různá diskusní fóra, přednášky nebo workshopy. Další možností jsou také prezentační a propagační

akce bez vazby na konkrétní veletrh, které jsou řešené ve spolupráci s místním zastupitelským úřadem formou projektu ekonomické diplomacie. A nemohu opomenout ani tzv. incomingové mise zahraničních resortních kolegů či podnikatelských misí v ČR. Osobně se hodlám zaměřit i na otázku exportního financování s podporou státu, tedy nástroje České exportní banky a pojištění vývozu prostřednictvím EGAP. Posledním opatřením, které na MZe v současné době dokončujeme, je vytvořeni sítě zemědělských diplomatů v destinacích mimo EU, kde vidíme potenciál pro export. V Paříži jste měl několik jednání týkajících se českého vývozu potravin. Na jednom z nich jste hovořil také se zástupcem velkých amerických obchodních řetězců H.E.B. Byla to Vaše iniciativa, nebo zájem o české zboží projevil tento řetězec a s jakým výsledkem? Jednání bylo iniciativou české strany. Na březen příštího roku plánuji cestu do USA, která bude samozřejmě mít i proexportní charakter a bude s doprovodem podnikatelské mise. Plánujeme schůzky a prezentační

aktivity právě ve vztahu k zástupcům retailu v USA, a proto jsem využil schůzky zprostředkované naším zastupitelským úřadem ve Washingtonu a formu prezentace pak v Paříži na schůzce předjednal. V souvislosti s Vaší chystanou cestou do USA se nabízí otázka, co konkrétně můžete tamním spotřebitelům nabídnout? Zvažovali jste na Ministerstvu třeba spolupráci s krajany? Americký trh je poměrně náročný, pro úspěch musíte nabídnout špičkovou kvalitu a konkurenceschopnou cenu. Toho vzhledem ke vzdálenosti a dosud platným obchodním podmínkám není jednoduché dosáhnout. Nicméně, aktuálně se USA s Evropskou unií domlouvají na dohodě o liberalizaci obchodu (tzv. TTIP), která skýtá určité příležitosti ve snížení celního zatížení nebo zjednodušení dovozních procedur, ale i v ochraně duševního vlastnictví. Samozřejmě nechci v tuto chvíli předjímat konečný výsledek jednání. Takže otázka není v rovině toho, co mohu nabídnout jako ministr zemědělství, ale nabízet musí především naši vývozci a producenti. Mým úkolem je „otevřít dveře“, tedy připravit

vhodné podmínky pro obchod. Jednání plánuji jak s americkým rezortním protějškem a dalšími představiteli federální administrativy, tak i s představiteli podnikatelské sféry. A pro zprostředkování kontaktů využijeme všechny dostupné možnosti, tedy české zastupitelské úřady, honorární konzulát a nevylučuji i zapojení silné krajanské komunity. Česká republika vyváží pivo, chmel, cukrovinky včetně čokoládových výrobků apod. Předpokládáte změnu struktury vývozu? Co vlastně mohou čeští producenti dále nabídnout? Česká republika může nabídnout poměrně širokou paletu produktů, ale těžištěm by měly být především produkty s vyšším stupněm zpracování, tedy s vyšší přidanou hodnotou. Vývoz základních komodit jako jsou obilí či syrové mléko je za předpokladu uspokojení domácí poptávky naprosto v pořádku, raději bych ale byl svědkem navyšování vývozu mléčných produktů. Je to samozřejmě velmi zjednodušeno, ale jde o ilustraci mého přístupu. Mimo tradiční vývozní artikl mohou čeští vývozci nabídnout také kvalitní mléčné a masné produkty, genetický

PŘÍLOHA > 3. PROSINEC 2014

a reprodukční materiál, potravinové přípravky pro další zpracování, výživu pro zvířata, ale i speciality typu makových semen nebo akvarijních ryb. Nemůžeme opomenout ani nabídku technologií spojených se zemědělstvím a s potravinářskou výrobou. Podle čeho lze vybírat vhodné destinace pro uplatnění české potravinové produkce na trzích EU a třetích zemí? Je možné vrátit se do států, kam dříve Česká republika či Československo vyváželo a navázat tak na přerušené nebo utlumené vazby? Možných přístupů k této otázce je více. My využíváme zejména analýzy historických vývozů nebo informací ze zahraničních sítí zastupitelských úřadů a kanceláří CzechTrade o absorpčním potenciálu v daných zemích. Nesmíme také zapomenout na existenci celních nebo netarifních bariér obchodu v různých světových

Foto: MZe

2

5 > 2014

regionech. Obecně mohu říci, že vzhledem ke své geografické poloze, jsou mezi hlavními partnery v EU země blízko našich hranic. Ze zemí mimo Evropskou unii se MZe v současné době zaměřuje na Balkánský poloostrov, země bývalého Sovětského svazu a pochopitelně na vybrané asijské země (Čínu, Jižní Koreu, Japonsko). Pozorně sledujeme také jednání EU o volném obchodu s Kanadou a USA. Velký potenciál vidím v některých zemích v Africe a Jižní Americe, ale tam je stále velké riziko nestabilních vlád a ekonomik. Nemůžeme je ovšem pouštět ze zřetele, protože jsou to trhy se stovkami milionů spotřebitelů, často země s rozsáhlým agrárním sektorem a možnostmi vzájemného obchodu. Nutnost podpořit export potravin z ČR se naléhavěji ukázala po vyhlášení ruského embarga. Kde se nacházejí alternativní trhy,

ZPRAVODAJ

na nichž může Česko udat zboží neprodané do Ruska? Z pohledu dopadu na přímé vývozy do Ruska je nejvíce zasaženým sektor mléka a mléčných produktů. Mimo Evropskou unii vidím uplatnění produkce našich mlékařů především na trzích dalších zemí bývalého Sovětského svazu anebo zemí arabského poloostrova a Blízkého východu. Zastáváte názor, že sankce EU proti Rusku byly nutné. Nevyčítají Vám potravináři, že tímto postojem poškozujete jejich zájmy? Musím připomenout, že šlo o společné politické rozhodnutí všech zemí EU v reakci na situaci na Ukrajině. Dopad ruských proti-sankcí je tak ve svém důsledku řekněme daní za solidaritu, kterou západní země projevily k ukrajinskému lidu. Aktuálním úkolem bruselské administrativy a ministrů zemědělství členských zemí je zajistit,

aby následky embarga neúnosně nerozkývaly trh a zásadně nepoškodily naše zemědělce a potravináře. V jednom z rozhovorů jste uvedl, že více než 90 procent českého agrárního vývozu jde do zemí EU, a proto jej chce Česko více diverzifikovat. K tomu má mimo jiné přispět skupina zemědělských diplomatů na ambasádách v pěti zemích. Které státy to budou, v čem bude jejich práce spočívat a kdy začnou fungovat? Ministerstvo zemědělství v současné době finalizuje přípravy technického zabezpečení působení zemědělských diplomatů. Určitý čas si vyžádala jednání s ministerstvem zahraničních věcí, která jsme před nedávnem úspěšně uzavřeli. Aktuálně připravujeme výběrová řízení na jednotlivé posty. Mezi cílové destinace se řadí Rusko, Čína, Ukrajina,

Srbsko a Saúdská Arábie. Výčet těchto zemí není dogmatem a na základě vyhodnocení výsledků činnosti mohou být destinace změněny nebo síť zemědělských diplomatů rozšířena.

Spolupracovalo Ministerstvo zemědělství při rozhodování o místech působení zemědělských diplomatů se zainteresovanými institucemi a hospodářskými partnery?

Mezi státy, kde by měli tzv. agrodiplomaté působit, je i Saúdská Arábie. Nebudou český vývoz do tohoto regionu komplikovat určitá pravidla platná v islámských zemích? Tak na tuto otázku se názory různí. Teritorium je samozřejmě specifické vzhledem k náboženským zvyklostem. Jedná se ale o zemi s nesporným potenciálem pro zvýšení českého exportu, např. v mléčných produktech, ve zdravé výživě nebo agrárních a potravinářských technologiích. Vzhledem k postavení Saudské Arábie v regionu počítáme s přesahem působení zemědělského diplomata z Rijádu do okolních zemí.

Konečné rozhodnutí je samozřejmě na Ministerstvu zemědělství, ale umístění diplomatů jsme konzultovali se zainteresovanými institucemi jako je Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí a také s hospodářskými a sociálními partnery jakými jsou Potravinářská komora, Zemědělský svaz, Asociace soukromého zemědělství, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu. V podstatě nedošlo k zásadnímu zpochybnění námi navržených teritorií. Chystáte se také oslovit představitele potravinářských a agrárních firem a zjistit, zda mají o export do zemí mimo EU zájem? Nebo vycházíte například ze zájmu českých firem o účast na veletrzích? V komunikaci s vývozci vidím určitý prostor pro vylepšení a to z obou stran. Ministerstvo zemědělství informace pravidelně publikuje na svých webových stránkách a připravuje tematické semináře pro exportéry, ne vždy se ale informace dostanou ke všem zájemcům. A právě otázka, na které veletrhy se zaměřit, by měla být řešena zejména poptávkou vývozců. Zintenzivníme proto kontakt prostřednictvím obchodních komor a profesních svazů. Vyzývám obchodníky, pokud budou mít jakékoliv dotazy, ať se neváhají obrátit na instituce státní správy, jsou připraveny jim pomoci.


ZPRAVODAJ

MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ NAVŠTÍVIL JEDEN Z NEJVĚTŠÍCH SVĚTOVÝCH POTRAVINÁŘSKÝCH VELETRHŮ V PAŘÍŽI MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ SE VELETRHU SALON INTERNATIONAL DÁLIMENTATION (SIAL) ÚČASTNÍ PRAVIDELNĚ A V RÁMCI EXPOZICE ZNAČKY KLASA, ALE I SAMOSTATNĚ, SE PŘEDSTAVUJÍ TAKÉ POTRAVINÁŘSKÉ FIRMY Z ČESKÉ REPUBLIKY. „Kladu velký důraz na podporu exportu českých zemědělských a potravinářských produktů. Důkazem toho je koncepce Ministerstva zemědělství na vytvoření pozic tzv. agrodiplomatů, kteří budou působit ve vybraných regionech světa. Na ní v současnosti intenzivně pracujeme. Zemědělští diplomaté budou hledat proexportní možnosti pro české potravinářské

firmy. Účast našich potravinářů na velkých zahraničních veletrzích ovšem nadále zůstává jednou z nejefektivnějších příležitostí k navázání kontaktů s významnými firmami z oboru a k podpoře vlastní expanze na zahraniční trhy. Aktuální situace v souvislosti s ruskými sankcemi tuto strategii jasně potvrzuje,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Informační a propagační stánek Ministerstva zemědělství byl ve společné expozici výrobců značky KLASA, kterou organizuje Státní zemědělský a intervenční fond. Zde se letos představilo 11 firem. Dalších 7 českých společností vystavovalo své výrobky samostatně v komoditně zaměřených halách. Veletrh SIAL se koná

v dvouletém intervalu a střídá se s veletrhem Anuga v Kolíně nad Rýnem. Pařížské výstavy se účastní přibližně 6 tisíc vystavovatelů, zhruba 80 % ze zahraničí, z více než 200 zemí. Celková obsazená výstavní plocha je 215 000 m2 a předpokládaná návštěvnost je 140 000 lidí.

Marian Jurečka: O podporu českého exportu se během zahraničních cest vždy aktivně snažím.

MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ JUREČKA NA VELETRHU V ČINDŽU: JIŽNÍ KOREA PŘEDSTAVUJE PERSPEKTIVNÍ TRH PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLCE A POTRAVINÁŘE MINISTR MARIAN JUREČKA A JIHOKOREJSKÝ MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ, POTRAVINÁŘSTVÍ A VENKOVA LEE DONG-PHIL 5. LISTOPADU SPOLEČNĚ ZAHÁJILI MEZINÁRODNÍ ZEMĚDĚLSKÝ A POTRAVINÁŘSKÝ VELETRH JINJU INTERNATIONAL AGRICULTURE AND FOOD EXPO 2014. LETOŠNÍHO ROČNÍKU SE POPRVÉ PŘÍMO ÚČASTNÍ PĚT ČESKÝCH FIREM. „Jižní Koreu považuji za významného a perspektivního partnera pro obchod se zemědělským a potravinářským zbožím. Návštěva zde v Čindžu zapadá do koncepce mých zahraničních pracovních cest, které v posledních několika týdnech absolvuji. Našimi nejdůležitějšími obchodními partnery v sektoru jsou sice hlavně sousední země, ale i v souvislosti s aktuální situací dopadů ruských sankcí, musíme hledat exportní příležitosti pro naše producenty pře-

devším na trzích mimo Evropu,“ uvedl v zahajovacím projevu ministr zemědělství Marian Jurečka.

Marian Jurečka: Asie je pro export českých potravin a zemědělských produktů velmi perspektivní region

České firmy v předchozích letech v Jižní Koreji představovaly své výrobky především formou vzorkové prezentace na stánku českého zastupitelského úřadu. Letos se v této zemi naši podnikatelé přímo účastní již druhého veletrhu. Poprvé to bylo v květnu na mezinárodním potravinářském veletrhu Seoul Food Expo 2014 a podruhé je to

aktuálně v Čindžu. Svou exportní produkci zde představují malé a střední pivovary, pěstitelé chmele a potravinářské společnosti nabízející zdravou výživu. Veletrh Jinju International Agriculture and Food Expo se koná každoročně od roku 2011. V loňském roce ho navštívilo přes 180 tisíc návštěvníků, zúčastnilo se ho více než 300 firem z 36 zemí světa, zejména Číny, Tchaj-wanu, Japonska a Austrálie, ale i z Evropy, Afriky a Latinské Ameriky.

5 > 2014

3


ZPRAVODAJ

PODPORA KVALITNÍCH ČESKÝCH POTRAVIN: MINISTR JUREČKA PO JEDNÁNÍ S ČESKÝMI MALOOBCHODNÍKY: MUSÍME DÁL HLEDAT MOŽNOSTI, JAK PODPOŘIT PRODEJ KVALITNÍCH ČESKÝCH POTRAVIN MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ MARIAN JUREČKA JEDNAL SE ZÁSTUPCI ASOCIACE ČESKÉHO TRADIČNÍHO OBCHODU (AČTO). TÉMATEM SETKÁNÍ BYLA AKTUÁLNÍ SITUACE V MALOOBCHODĚ, DOPADY NOVELIZOVANÉ LEGISLATIVY NA ČINNOST DROBNÝCH PODNIKATELŮ A PŘEDEVŠÍM DALŠÍ MOŽNÁ PODPORA PRODEJE DOMÁCÍCH KVALITNÍCH POTRAVIN. „Přestože jde o maloobchod a drobné podnikání, tak hovoříme o 25 procentním podílu na celkovém prodeji potravin v této zemi. S představiteli Asociace jsem řešil především možnosti, které jako Ministerstvo máme v podpoře prodeje kvalitních českých potravin nebo v lepší

4

5 > 2014

informovanosti spotřebitelů, a jsem rád, že naše pohledy na řešení jsou si blízké,“ řekl ministr zemědělství Jurečka. Na setkání ministr seznámil účastníky s novou legislativou v oblasti prodeje potravin, především s novelou zákona o potravinách a tabákových výrobcích,

která je nejrozsáhlejší změnou od vstupu České republiky do Evropské unie. Upozornil na nově zavedené ohlašovací povinnosti prodejců nebo na způsoby označování potravin, kde je také velké množství změn. Diskutovaným tématem byla definice české potraviny nebo podrobnější

informace o probíhající spotřebitelské soutěži „České Vánoce“, do níž se obchodníci mohou zapojit. Celkem 40 % prodejen v ČR tvoří české obchodní řetězce. AČTO zahrnuje přibližně 7 tisíc prodejen. Více informací o spotřebitelské soutěži naleznete na webu www.vanocni-soutez.cz

Nákup kvalitních regionálních potravin je výhrou pro celé Česko. Zapojit se může každý! www.vanocni-soutez.cz

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

MISTROVSTVÍ ČR VZAHRADNICKÉM OBORU, TO JE 21. KOPIDLENSKÝ KVÍTEK 2014 VE STŘEDNÍ ŠKOLE ZAHRADNICKÉ V KOPIDLNĚ SE 12. ŘÍJNA 2014 USKUTEČNIL 21. KOPIDLENSKÝ KVÍTEK. LETOŠNÍ ROČNÍK SE KONAL POD ZÁŠTITOU A S FINANČNÍ PODPOROU MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ ČR MARIANA JUREČKY. ZÁŠTITU TAKÉ PŘIJALA ASOCIACE KRAJŮ ČR. V MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽI ŽÁCI STŘEDNÍCH ŠKOL POMĚŘILI SVÉ ZNALOSTI A DOVEDNOSTI V ZAHRADNICKÉM OBORU. PRODEJNÍ VÝSTAVA NABÍDLA ZAHRADNICKÉ POTŘEBY, VÝPĚSTKY I TECHNIKU. SLAVNOSTNĚ VYZDOBENÉ MÍSTNOSTI KOPIDLENSKÉHO ZÁMKU SHLÉDLO VÍCE NEŽ 8 000 NÁVŠTĚVNÍKŮ. Kopidlenský kvítek, který se letos včetně navazujícího programu konal 8. až 12. října není jen velmi navštěvovanou výstavou, kterou v loňském jubilejním dvacátém ročníku shlédlo téměř 9000 návštěvníků, ale také soutěžním kláním zejména pro žáky středních zahradnických škol. Jsou zde ovšem

dlenském kvítku mluvit jako o zahradnickém mistrovství republiky, jehož vítěz se účastní na slavnostním finálovém večeru - Přehlídky soutěží odborných dovedností vybraných oborů učňovského školství České ručičky. Letošním vítězem se stal Tomáš Hakl z kopidlnské zahradnické školy. Jiří Dusbaba, tajemník

MOŽNOST SROVNAT ODBORNÉ ZAHRADNICKÉ DOVEDNOSTI A ZNALOSTI JAKO JE VÝSADBA ROSTLIN, ŘÍZKOVÁNÍ, VAZBA KVĚTIN ČI ARANŽOVÁNÍ JE PŘÍNOSNÁ PRO ÚČASTNÍKY SOUTĚŽÍ A ZAÍMMAVÁ PRO ŠIROKOU VEŘEJNOST. také soutěžní disciplíny v zahradnických dovednostech pro základní a speciální školy Kopidlenský kvíteček, Kopidlenský kapřík a Kopidlenské poupě, což žáky významně motivuje při výběru budoucího povolání. Za podpory Královéhradeckého kraje, Ministerstva zemědělství ČR, Asociace zahradnických společenstev, Svazu květinářů a floristů ČR soupeřili žáci zahradnických škol v mezinárodní soutěži Kopidlenský kvítek v odborných zahradnických dovednostech a znalostech – výsadba rostlin, řízkování, roubování, poznávání rostlinného materiálu, vazba květin a aranžování floristických kompozic. Význam soutěže je znační i v souvislosti s jeho návazností na projekt České ručičky, který je přehlídkou odborných dovedností žáků středních škol. Díky těmto vazbám můžeme o Kopi-

Asociace zahradnických společenstev (AZS) k tomu říká: „Bez obětavé nemalé práce všech zaměstnanců i žáků zahradnické školy v Kopidlně by obor neměl jednu ze tří nejvýznamnějších soutěží, kterou AZS vedle Děčínské kotvy (mistrovství republiky ve floristice) a Lipové ratolesti

(zaměřené na realizaci zahradních úprav) podporuje. Kopidlenský kvítek je jakousi královnou mezi takovýmito soutěžemi nejen pro obdivuhodnou návštěvnost z řad návštěvníků a zájem o její výsledky mezi odbornou veřejností, ale zejména proto, že svými disciplínami zasahuje jako jediná do všech částí zahradnického oboru.“ Druhý říjnový víkend se zámecký areál otevřel veřejnosti. Tisíce návštěvníků si mohly prohlédnout přehlídky soutěžních výtvorů i nazdobený zámek, v jehož prostorách, kde probíhá běžná výuka, jsou vyzdobené místnosti floristickými kompozicemi žáků, letos na téma „hlavně nesmí býti smutno“, historický sbírkový skleník, který je pro svou originalitu významnou technickou památkou, obdivuhodný výukový park, v němž mohli návštěvníci

zakoupit v prodejních stáncích mnohé rostliny do svých zahrad, zahradnické potřeby, výpěstky i drobnou zemědělskou techniku. Výstavu provázel bohatý doprovodný program přehlídka floristického umění na pódiu ve sportovní hale v podání „mistra“ aranžéra Petra Kopáče, módní přehlídka společenských a svatebních šatů doplněná kyticemi vázanými studentkami zahradnické školy, hudební vystoupení, apod. Členové SKF ČR zde představili značku Česká květina. K vidění byly chryzantémy, bramboříky, azalky a macešky. Nádherné květiny dodala firma AZALEA Chlumec s.r.o. Zajímavá byla i výstava odrůd ovoce jak z řad profesionálních ovocnářů, ale i zahrádkářů. Ve sportovní hale se prezentovala také Regionální potravina Hradeckého kraje. Tuto akci zaštiťovala hradecká

Foto: archiv SKF ČR krajská AK ČR ve spolupráci s KIS tohoto kraje. Ke Kopidlenskému kvítku také neodmyslitelně patří i tradiční pochoutka zámecké kuchyně *Kopidlenský řízek*. Již nyní je možné se těšit

na 22. ročník Kopidlenského kvítku. Uskuteční se ve dnech 7. až 9. října 2015 soutěže, 10. října 2015 bude výstava otevřena pro veřejnost. Jiří Horák, SKF ČR

Foto: archiv SKF ČR

5 > 2014

27

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

POTŘEBUJEME ZNÁT AKTUÁLNÍ DOSTUPNOST PŮDNÍ VLÁHY A KONDICI VEGETACE? ŘADA ČTENÁŘŮ AGROBÁZE PRAVIDELNĚ SLEDUJE INTEGROVANÝ SYSTÉM PRO MONITORING SUCHA (WWW.INTERSUCHO.CZ) A NĚKTEŘÍ DO NĚJ I AKTIVNĚ PŘISPÍVAJÍ. INTENZIVNÍ SPOLUPRÁCE S AGRÁRNÍ KOMOROU ČR VEDE K POSTUPNÉMU ZLEPŠOVÁNÍ INFORMAČNÍ SÍTĚ PRO MONITORING SUCHA. TA ZÁVISÍ NA OBJEKTIVNÍCH INFORMACÍCH POSKYTOVANÝCH MIMO JINÉ PRÁVĚ KONKRÉTNÍMI ZEMĚDĚLCI A DALŠÍMI SPOLUPRACOVNÍKY V PRAVIDELNÉM TÝDENNÍM KROKU. S ohledem na důležitost, jaká je v dnešní době přikládána kvalitním a objektivním informacím, se snažíme zajistit plné pokrytí České republiky sítí zpravodajů. Snahu o rozšíření této sítě neomezujeme jen na nepřímý kontakt prostřednictvím časopisu Agrobáze či našich webových stránek. Naopak snažíme se s aktivními i potenciálními uživateli systému pro monitoring sucha setkávat osobně. Proto bylo z iniciativy prezidenta AK ČR Ing. Miroslava Tomana, CSc. uspořádáno první ze série pracovních setkání. To symbolicky proběhlo v Aule Mendelovy univerzity v Brně 12.11. pod záštitou prezidenta AK ČR a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Setkání se zúčastnilo přes 180 účastníků zejména z řad zemědělské, ale i lesnické veřejnosti. S potěšením jsme zaznamenali i účast vedoucích pracovníků klíčových státních organizací jakými jsou Státní pozemkový úřad, Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond či Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Setkání se ale zúčastnili i odborní pracovníci krajské samosprávy a řady obcí na jižní Moravě. Všichni zúčastnění jak během diskuse, tak navazujících debat aktivně hledali cesty ke spolupráci a zlepšení pokrytí celého systému. Proto je velmi pravděpodobné, že se podaří do počátku vegetační sezóny roku 2015 dosáhnout kompletního pokrytí našeho území erudovanými stálými spolupracovníky, kteří budou dále přispívat

28 5 > 2014

k vývoji celého systému. Naší snahou je zajištění informací pro všechny regiony v ČR a proto jsou plánována nejméně dvě následná jednání (v prosinci 2014 a lednu 2015), která proběhnou v Čechách a o jejichž termínu budou zájemci informováni skrze AK ČR. Současně bude informace poskytována v rámci setkání členských asociací sdružených v AK ČR i skrze jiná média. Zájem o informace týkající se intenzity sucha se neomezuje jen na zemědělce hospodařící na orné půdě a trvalých travních porostech a tak pro příští sezónu bude zahájen i sběr informací pro některé specfické trvalé kultury jakými jsou vinice a sady. Mimořádnou aktivitu vykazují i naši partneři sdružení v Lesnické a dřevařské komoře, a proto bude do hodnocení dopadu sucha zahrnuto i sledování vlivu na lesní porosty ve větší míře než nyní. To si na jedné straně vyžádá změny ve struktuře dotazníků, které budou respektovat charakter sledovaných kultur a také ve způsobu prezentace výsledků nicméně v konečném důsledku povede k podstatnému zvýšení kvality poskytovaných informací a jejich vyšší spolehlivosti. Řada rozhovorů s našimi uživateli nás utvrdila v přesvědčení, že byť je informace o aktuálním stavu vegetace či půdní vlhkosti ve vysokém rozlišení pro území ČR užitečná a zajímavá její začlenění do středoevropského kontextu by poskytlo podklady pro některá rozhodnutí

Obr. 1 - Procento času s kondicí vegetace horší než je pro dané období roku obvyklé na základě indexu NDVI z družice Terra (NASA a USGS). Horní mapy zahrnují procento výskytu horší než obvyklé kondice vegetace v jednotlivých měsících, zatímco hlavní mapa představuje souhrnnou četnost za klíčovou část vegetační sezóny 2014.

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

Aula Mendelovy univerzity v Brně 12.11. 2014, během semináře AK – „Integrovaný systém pro sledování sucha – jak můžeme společně zlepšit monitoring, prognózu a hodnocení dopadů sucha v průběhu sezóny. v průběhu sezóny. Proto pro příští vegetační sezónu připravujeme informace o kondici vegetace a relativním nasycení půdního profilu pro celou oblast střední Evropy, tak aby bylo možné případnou epizodu sucha na našem území vyhodnotit i vzhledem okolním státům. JAK PRŮBĚH SEZÓNY 2014 OVLIVNIL ZÁJEM O SPOLUPRÁCI NA MONITORINGU SUCHA Jak víme, byl počátek vegetační sezóny poznamenán mírným průběhem zimy, kdy teploty byly výrazně nad svým dlouhodobým průměrem a srážek včetně sněhových bylo naopak málo, což se projevilo v poměrně značném deficitu dostupné vláhy zejména na jihovýchodě území. Na druhé straně mírný průběh zimy a relativně nižší nasycení půdního profilu umožnilo ozimým plodinám vytvořit dostatečně hluboký kořenový systém. Proto nebyla vegetace v dubnu ani v květnu ve špatné kondici (obr. 1) nicméně jak se vláhový deficit prohluboval a to zejména na Moravě, se začala kondice vegetace zhoršovat.

Z hlavní mapy na obr. 1 je patrné, že to byla zejména jižní Morava, kde byla mezi dubnem až červencem kondice vegetace nejhorší. Hlavní mapa na obr. 2 pak zachycuje oblasti, které ve zmíněném období vykazovaly nasycení

půdní vláhou na méně než 50% retenční schopnosti. Při těchto hodnotách začínají některé plodiny být v produkci omezování nedostatkem vláhy. Z této mapy je také patrná jasná vazba mezi oblastmi, kde bylo možné předpokládat

ohrožení výnosů výskytem sucha a vyšší ochotou respondentů zapojit se do monitoringu dopadů sucha. Je ale pochopitelně žádoucí, aby monitoring probíhal stabilně v celém území bez ohledu na aktuální intenzitu sucha.

Hlavní autoři systému: doc. Miroslav Trnka, Dr. Petr Hlavinka, Dr. Martin Možný, Dr. Petr Štěpánek, Dr. Pavel Zahradníček, Dr. Daniela Semerádová, Dr. Lenka Bartošová, prof. Zdeněk Žalud

Dotazy: [email protected] Aktivní zapojení do monitoringu sucha: hodnoceni.sucha@ czechglobe.cz Více informací: www.intersucho.cz a [email protected]

Obr. 2 - Hlavní mapa zachycuje procento času po které byla půda v celém profilu nasycena na méně než 50% v období od dubna do července. Zvýrazněny jsou okresy se spolupracovníky, kteří poskytovali pravidelně informace o dopadech sucha (vedlejší mapy). Tyto vedlejší mapy zachycují dopady sucha na výnos hlavních plodin,tak jak jej viděli respondenti našich šetření na počátku srpna a září. Mezi oběma mapami je patrná korekce odhadů na základě probíhající sklizně.

5 > 2014

29

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

SLEDOVÁNÍ STAVU ZÁTĚŽE PŮDY, ROSTLIN A VOD RIZIKOVÝMI LÁTKAMI S VAZBOU NA POTRAVNÍ ŘETĚZEC JEDNÍM ZE STĚŽEJNÍCH ÚKOLŮ VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, V.V.I. JE KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP K OCHRANĚ PŮDY PŘED PROJEVY DEGRADACE A VODY PŘED ZDROJI ZNEČIŠTĚNÍ. ZÁTĚŽ PŮDY RIZIKOVÝMI PRVKY A LÁTKAMI JE JEDNÍM Z VÝZNAMNÝCH TÉMAT DEGRADACE A OCHRANY PŮD V ČESKÉ REPUBLICE, NEBOŤ PŮDA JE VÝZNAMNÝM RECEPTOREM ŠKODLIVIN V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ. Klíčovou otázkou hodnocení kontaminace je vyhodnocení obsahů rizikových prvků a látek a vyplývajícího kvantifikace rizika vzhledem k ostatním složkám ekosystému – v případě zemědělských půd je to především hodnocení rizik vzhledem ke vstupům do potravního řetězce a ohrožení kvality a kvantity zemědělské produkce prostřednictvím transferové cesty půda – rostlina. Dále potom hodnocení rizika vzhledem k ohrožení hydrosféry, tedy vyplavování rizikových látek do složek hydrosféry a kumulace v sedimentech.

vodách České republiky. Od roku 2011 je v rámci činnosti VÚMOP, v.v.i. realizován komplexní projekt „Sledování stavu zátěže zemědělských půd, rostlin a povrchových vod rizikovými látkami s vazbou na potravní řetězec v rámci České republiky“.

Pro odběr rostlinného materiálu jsou voleny různé druhy pěstovaných plodin, jako jsou obiloviny, pícniny na orné půdě trvalé travní porosty. Pro odběr vzorků určených ke stanovení dioxinů byly v minulých letech vybírány

lokality v rámci celé České republiky podle typu zátěže (imisní, fluviální - zátopové oblasti, horské polohy apod.), aktuálně se vzorky pro tato stanovení odebírají postupně po jednotlivých okresech, především z důvodu

snížení počtu vzorků v posledních letech. Vzorky vod jsou odebírány z povrchových vod drobných vodních toků a malých vodních nádrží, spadající do 7 oblastí povodí, pokrývající celé území ČR. Poloha monitorovaných míst je znázorněna na obrázku 2. Hodnocení a zpracování výsledků Vyhodnocení naměřených hodnot rizikových prvků a perzistentních

Sledování rizikových látek v půdě v České republice - zpracované okresy stav 2012 Strategie odběru vzorků a laboratorní zpracování Postup vzorkování je v případě odběrů půd a rostlin vždy pečlivě plánován tak, aby byla dosažena maximální reprezentativnost získaných dat v území při respektování ekonomických stránek monitoringu – navrženo

MONITORING ZATÍŽENÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY, ROSTLIN A POVRCHOVÝCH VOD RIZIKOVÝMI LÁTKAMI SLOUŽÍ K ZJIŠŤOVÁNÍ STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A MÁ TAK ZNAČNOU VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST O DOPADECH LIDSKÉ ČINNOSTI. Projekt „Sledování stavu zátěže zemědělských půd rizikovými látkami“ je realizován ústavem každoročně, a to od roku 1990. Od roku 1993 jsou sledovány, kromě potenciálně rizikových prvků (RP), také perzistentní organické polutanty (POP) a od roku 1999 polychlorované dibenzop-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/F). Sledování zátěže probíhá postupně po jednotlivých okresech. V roce 2011 navázal VÚMOP, v.v.i. na projekt bývalé Zemědělské vodohospodářské správy, která do roku 2010 zajišťovala realizaci řešení problematiky, zabývající se sledováním obsahu vybraných cizorodých látek v povrchových

30 5 > 2014

organických polutantů je prováděno na základě legislativního předpisu; vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 13/1994 Sb. Vyhodnocení je aktualizováno využitím návrhu novelizace vyhlášky 13/1994 Sb., která zahrnuje systém dvoustupňových hierarchických limitů. Obsahy rizikových prvků a perzistentních organických polutantů v rostlinách byly posuzovány na základě směrnice Evropského

je vhodné prostorové rozmístění vzorků vzhledem k topografii území a požadavkům zadavatele (sledování zemědělsky využívaných půd) tak, aby byly body rozmístěny rovnoměrně po celém území jednotlivých okresů a reprezentovaly topografické charakteristiky území (geologické podloží, půdní diverzita, zemědělské využití aj.). Aktuální stav monitorovaných okresů je uveden na obrázku 1. Vzorky půd a rostlin jsou odebírány v průběhu celého roku. Jako zájmové plochy zemědělských půd pro stanovení rizikových prvků a perzistentních organických polutantů jsou vybírány orné půdy, louky a pastviny.

Obrázek 1. Stav monitorovaných okresů k roku 2012

Obrázek 2. Lokalizace drobných vodních toků (DVT) a malých vodních nádrží (MVN)

KRAJINA KOLEM NÁS

parlamentu a Rady 2002/32/EC „O nežádoucích látkách v krmivech“. Monitorovací program vod je zaměřen na výskyt specifických organických látek PCB – polychlorované bifenyly a PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky v drobných vodních tocích a na výskyt rizikových prvků v drobných vodních tocích a malých vodních nádržích. Vyhodnocení výsledků analýz vod je prováděno v souladu s normou ČSN 75-7221 ,,Klasifikace jakosti povrchových vod“ a nařízením vlády 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Výsledky monitoringu

ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A ROSTLINY Každoročním výsledkem monitoringu půd a rostlin jsou podrobné zprávy a mapy zátěže zemědělských půd sledovaného okresu (obrázek 3). Mapově jsou zpracovány celkové obsahy pro arsen, beryllium, kadmium, olovo, zinek, benzo(a) pyren, fluoranten a suma polycyklických aromatických uhlovodíků. V rámci České republiky jsou v jednotlivých okresech každoročně prokázány bodové zátěže rizikovými prvky. Mezi oblasti se zvýšenou zátěží rizikovými prvky můžeme zařadit například oblasti horských pásem okresů Děčín, Liberec, Náchod, zatížená pohoří jsou Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory. Zvýšená zátěž arsenem je potvrzována v oblasti severních Čech, podchyceny jsou i zátěže menšího plošného rozsahu, jakými jsou například zvýšené obsahy arsenu v půdách okresu Kutná Hora, sou-

ZPRAVODAJ

Zatížení zemědělských půd okresu Chrudim

Arsen

Obrázek 3. Zátěž půd okresu Chrudim arsenem visející s bývalou těžební činností. Zvýšený obsah rizikového kadmia a olova nalézáme například v půdách v okolí Příbrami. Výskyt perzistentních organických polutantů v půdách je častý, typický je výskyt obsahů polyaromatických uhlovodíků v blízkosti venkovských sídel, pocházející zejména z lokálních topenišť. V intenzivně využívaných zemědělských oblastech

tentních organických polutantů v rostlinách jsou většinou lokalizovány na plochách se zvýšenou zátěží těmito látkami v půdě.

POVRCHOVÉ VODY Celkový stav jakosti povrchových vod drobných vodních toků a malých vodních nádrží je možno považovat za uspokojivý, většina odebraných vzorků odpovídá I. nebo II. třídě jakosti vod.

KRAJINA V SOBĚ DLOUHODOBĚ NESE PŘIROZENOU ZÁTĚŽ DANOU NAPŘÍKLAD SLOŽENÍM PODLOŽÍ, ALE TAKÉ NESMAZATELNÉ OTISKY ZPŮSOBENÉ ČINNOSTÍ ČLOVĚKA. jsou stále potvrzovány zvýšené obsahy perzistujícího DDT a jeho derivátů, často v koncentracích mnohonásobně překračujících legislativní limity. Lokálně se v zemědělských půdách vyskytují i polychlorované bifenyly (PCB), v poslední době nalezené například v rámci území Pardubického kraje. Zvýšené obsahy rizikových prvků a perzis-

Malé vodní nádrže Obsah těžkých kovů v malých vodních nádržích je velmi nízký, velká většina vzorků spadá do I. třídy jakosti vod. Vzorky odpovídající III. a nižší třídě se vyskytují ojediněle. Kadmium a rtuť se téměř nevyskytují, naopak široce rozšířené byť v malých koncentracích jsou nikl, měď a arsen.

Drobné vodní toky Obsah těžkých kovů v drobných vodních tocích je obecně nízký, avšak stále se vyskytují některé silně znečištěné toky, jmenovitě Točnický potok (oblast povodí Berounky), Chotovinský potok a Mlýnský potok (oblast povodí Horní Vltavy), Spálený potok (oblast povodí Moravy a Dyje) aj. Také imisní limity byly překročeny podstatně častěji než v případě malých vodních nádrží. Koncentrace cizorodých organických látek ve vodách drobných vodních toků se jeví jako více problémová oproti koncentracím těžkých kovů. Zejména koncentrace polyaromatických uhlovodíků často překračují imisní limit. Poměrně značná část vzorků spadá do III. třídy jakosti vod. Nejvíce jsou znečištěny toky v oblasti povodí Moravy a Dyje, zejména Býkovka, Spálený potok, Tíštinka, Rohelnice a Libochovka. V případě polychlo-

rovaných bifenylů je imisní limit překročen méně často a znečištěné drobné vodní toky jsou ojediněle roztroušeny ve všech oblastech povodí České republiky. Závěr Zátěž zemědělských půd České republiky je ovlivněna zejména bodovými zdroji znečištění, o plošnější zátěži lze hovořit spíše v regionech s vysokým podílem průmyslu. Přesto jsou každoročně v jednotlivých okresech zjištěny obsahy rizikových prvků a látek v hodnotách překračujících limitní hodnoty dané vyhláškou č. 13/1994 Sb. V případě rizikových prvků se často jedná a zvýšenou zátěž danou buď geogenně - geologickým podložím, nebo antropogenní činností, tedy imisemi, aplikací kalů ČOV, sedimentů, hnojiv apod. Vstupy perzistentních organických polutantů jsou způsobeny antropogenní činností,

typický je výskyt polyaromatických uhlovodíků v zemědělských půdách v okolí průmyslových zón, ale také venkovských sídel. Často nalezené jsou zvýšené hodnoty DDT a derivátů. Riziko přestupu rizikových prvků a látek do rostlin je lokalizováno v místech se zvýšenou zátěží půd. Riziko přestupu z půdy do rostlin není v současné době legislativně definováno, jsou však již navrženy hodnoty pro novelizaci vyhlášky č. 13/1994 Sb. V rámci monitorovaných povrchových vod většina vykazuje dobrou jakost, stále se však vyskytují případy značného znečištění. Další podrobný monitoring je žádoucí, především jako podklad k zabezpečení kvality půdy, vody a následné krmivářské a potravinové produkce. Jarmila Čechmánková Pavel Novák Jiří Hladík Radim Vácha

5 > 2014

31

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

POZEMKOVÉ ÚPRAVY PO VÍCE NEŽ 80LETÉ PŘESTÁVCE OPĚT SLOUŽÍ ZEMĚDĚLCŮM, OBCÍM A STÁTU POČÁTKEM 90. LET MINULÉHO STOLETÍ JSME SE V RÁMCI SPOLEČENSKÝCH A EKONOMICKÝCH ZMĚN OPĚT VRÁTILI K OBNOVENÍ INSTITUTU POZEMKOVÝCH ÚPRAV. MÁLO KDO SI DNES UVĚDOMUJE, ŽE SE TÍM VRACÍME DO DOBY, KDY VE 20. A 30. LETECH 20. STOLETÍ SE V TEHDEJŠÍM ČESKOSLOVENSKU TYTO POZEMKOVÉ ÚPRAVY DĚLALY A OD TÉ DOBY BYLA, DÍKY POLITICKÝM A EKONOMICKÝM POMĚRŮM NÁSLEDNÉHO STÁTNÍHO USPOŘÁDÁNÍ VÍCE NEŽ OSMDESÁTILETÁ PŘESTÁVKA. TENTO FAKT PŘIROZENĚ VEDL K TOMU, ŽE BYLA ZÁSADNÍM ZPŮSOBEM PORUŠENA KONTINUITA POZEMKOVÝCH ÚPRAV A MY SE NYNÍ MUSÍME S TÍMTO DLUHEM NAŠÍ SPOLEČNOSTI UMĚT - CO NEJLÉPE VYROVNAT. Právě proto jsem o vysvětlení daného problému, tj. co pozemkové úpravy přinášejí pro zemědělce, obce i celý stát, požádal dva významné odborníky v tomto oboru, a to Ing. Mojmíra Procházku, předsedu Českomoravské komory pro pozemkové úpravy, a Ing. Jiřího Hladíka, ředitele Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy v Praze-Zbraslavi. Podle Hladíka je cílem těchto pozemkových úprav vrátit do krajiny některé prvky, které byly v minulosti nesmyslně odstraněny, například jde o rozorání mezí či o nevhodné scelování pozemků ve svazích. To dnes vede k tomu, že voda stéká ze svahů a odnáší ornou půdu, poškozená půda hůře odolává obdobím sucha, apod. „Jde o to, aby současné pozemkové úpravy pomáhaly zemědělcům, obcím a vlastníkům při ochraně před povodněmi, při snižování erozního ohrožení pozemků, při zlepšování biodiverzity krajiny, ale týkají se i ekonomiky celého státu, neboť pozemkové úpravy jsou nutné v souvislosti výstavbou liniových dopravních staveb, jako jsou dálnice či železniční koridory, kdy pomáhají řešit nutné výměny pozemků, včetně vlastnických vztahů, tak, aby na nich jejich majitelé či nájemci mohli dále vykonávat svoji zemědělskou činnost,“ vysvětlil podstatu pozemkových úprav Jiří Hladík. Nesmyslný boj o členství v komoře u pracovníků pozemkových úřadů

32 5 > 2014

„Pozemkové úpravy jsou v současné době upraveny v zákoně č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách. Přirozeně, že se jimi musí někdo profesně zabývat. Proto také počátkem 90. let vznikla Českomoravská komora pro pozemkové úpravy, která sdružuje projektanty pozemkových úprav. Členy komory byli i pracovníci pozemkových úřadů, ať již z pražského ústředí či z jednotlivých regionálních pracovišť. Ale později přišlo období, kdy tehdejší vedení

Foto: archiv AK ČR

Ústředního pozemkového úřadu (předchůdce současného Státního pozemkového úřadu, který vznikl po sloučení s Pozemkovým fondem ČR) svým pracovníkům členství v komoře nedoporučovalo na základě střetu zájmů, jak tuto myšlenku razili úředníci ministerstva zemědělství,“ uvedl k tomu Mojmír Procházka a dodal, že se nedávno sešel se současnou ústřední ředitelkou SPÚ Svatavou Maradovou, která proti členství pracovníků

pozemkových úřadů v komoře nic nenamítá. A k tomu Jiří Hladík dodal, že on, když byl ve funkci ředitele Ústředního pozemkového úřadu, s tímto neměl žádné problémy. Rovněž si myslí, že pracovníci pozemkových úřadů, zejména na regionální úrovni, by měli být členy této komory, neboť díky zahraničním aktivitám komory se mohou odborně vzdělávat a mohou tak lépe reagovat na dané problémy, které jsou v každém regionu specifické.

Mezinárodní kontakty a zkušenosti ze zahraničí „Mezi hlavní činnosti komory patří samozřejmě organizace seminářů, přednášek a exkurzí, a to jak u nás, tak i v zahraničí. Čilé kontakty na naše sesterské profesní organizace máme do sousedních zemí, ať již jde především o Bavorsko v sousedním Německu, či Rakousko, ale i Slovensko a Polsko“, konstatoval Mojmír Procházka, který zároveň velmi ocenil vzájemnou výměnu zkušeností

s tím, jak je zajímavé vidět, jak třeba v sousedním Německu řeší problémy kolem výstavby důležitých liniových staveb, kdy určité úkoly a povinnosti jsou na státu a jiné na investorech těchto staveb a hlavně, jak dokáží v předstihu, než se začne stavět, vyřešit pozemkové úpravy současně s rozhodnutím o zahájení stavebního řízení. „Víte, pozemkové úpravy v Německu, Rakousku běží více než 100 let. U nás je to nový fenomén.

KRAJINA KOLEM NÁS

Předešlé generace to neznají, protože pamětníci z 20. a 30. let již prakticky nejsou. A my s tím opět začínáme. O co vlastně jde? Na Západ od nás jsou pozemkové úpravy prakticky již hotovy a řeší se pouze otázka změn v katastrech v důsledku změny vlastnických vztahů, a to podruhé, potřetí, po čtvrté. Zatímco u nás se vlastnická struktura od počátku 90. let neustále nějakým způsobem vyvíjí,“ konstatoval Jiří Hladík s tím, že nejvážnějším problémem v našich podmínkách je to, že asi 20 až 30 % pozemků je ve vlastnictví lidí, kteří již prokazatelně neexistují, protože původní vlastníci například emigrovali a poté zemřeli a jejich majetek nikdo nezdědil, protože se nenašli potencionální dědicové z jejich následných rodin, nebo před rokem 1989 neproběhlo správně dědické řízení u pozůstalých. Dalším významným problémem je i to, že v důsledku společenského a ekonomického uspořádání v předcházejících desetiletích z řad dědiců nikdo nepokračoval jako hospodář na půdě svých předků, ale dědictví se rozdělilo mezi několik spoluvlastníků z řad ostatních členů rodiny, a to většinou všem rovným dílem. A tato situace se dá v současné době vyřešit jenom prostřednictvím pozemkových úprav. Cílem je, abychom se vrátili ke stavu vlastnictví, který zde panoval ve 20. a 30. letech minulého století s tím, že další následné pozemkové úpravy budou řešit změny vlastnických vztahů, jako je tomu u našich západních sousedů,“ charakterizoval současnou situaci kolem pozemkových úprav Jiří Hladík. Liniové stavby – další závažný problém kolem pozemkových úprav Předseda komory Mojmír Procházka dále

ZPRAVODAJ

Foto: archiv AK ČR upozornil na další závažný problém, který se týká pozemkových úprav, a tím je otázka liniových dopravních staveb, ať již jde o dálnice či silnice první třídy nebo železniční koridory. „U nás sice existuje povinnost velkých investorů těchto dopravních liniových staveb zaplatit pozemkové úpravy, neboť je to zakotveno v zákoně, kdy další část této platby jde z prostředků státu vynaložených v rozpočtu na toto financování pozemkových úprav,“ řekl dále Mojmír Procházka. Podle něho, ale v sousedním Bavorsku v Německu či v Rakousku, viděl při svých návštěvách i to „B“, kdy se tyto záležitosti, tj. účast státu a investorů, pozemkových úřadů a dalších institucí, jichž se to týká, řeší již během samotného stavebního řízení. Je-li k dispozici půda ve vlastnictví státu, stát ji poskytne. Ale zároveň se již při zahájení tohoto řízení snaží stát vykoupit potřebné pozemky od soukromníků, chtějí-li je prodat státu,

či se je snaží vyměnit za jiné pozemky, které by byly převedeny na tyto vlastníky s cílem jim nahradit ornou půdu na jiných pozemcích, a to tím způsobem, aby jejich hospodářství tímto krokem neutrpělo. Procházka dále konstatoval, že při výkupech pozemků je tento výkup držen v určitých rozumných pravidlech.

Nutné změny v legislativě Procházka dále konstatoval, že problematika souvisí i se zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu. Zákon o ochraně půdního fondu se nyní legislativně přepracovává, ale bohužel, vždy měl smůlu v tom, že když jej chtěla některá z posledních vlád předložit do parlamentu,

VZOREM OPTIMÁLNÍHO VYUŽITÍ POZEMKOVÝCH ÚPRAV MŮŽE BÝT NAPŘÍKLAD NĚMECKO, JEHOŽ SYSTÉM JE DLOHODOBĚ PROPRACOVANÝ A LEGISLATIVNĚ OŠETŘENÝ JAK K POTŘEBÁM VLASTNÍKŮ TAK STÁTU. Přitom u nás jsme se v několika případech setkali s představami některých vlastníků, kteří v prodeji svých pozemků státu, vidí krásnou příležitost získat nemalé finanční prostředky. Takže, než se celá záležitost vyřeší, dojde ke zdržení stavebního řízení a tím i ke zbytečnému odkladu výstavby dané liniové stavby.

skončila a přípravou novelizace tohoto zákona se muselo začít vždy znovu. Úpravu by si, podle Procházky, zasloužila zejména ta část zákona, která by řešila důslednou ochranu zemědělské půdy před jejím vykupováním pro typy staveb, jako jsou sklady apod. Podle Procházky se změna legislativy týká i samotných liniových staveb. Jako konkrétní

příklad uvedl výstavbu obchvatu kolem Prahy, kdy byla vystavěna část silnice a zpevněné cesty, kdy tyto pozemky byly převedeny na příslušnou městkou část Prahy s tím, že jde o parcely původních vlastníků, kdy nebyly vypořádány tyto vlastnické vztahy. „My jsme jim nabídli výměnu za ornou půdu, ale ti vlastníci to odmítli a chtějí to prodat státu za cenu, podle svých představ. Takže, asi z toho nyní bude boj právníků zastupujících stát a původní vlastníky. To vše jsou otázky, které vlastní výstavbu okruhu zdržují. Kdyby se tento problém dal vyřešit legislativní cestou, bylo by to jednoduší. A právě k tomu Jiří Hladík poznamenal, že například v Bavorsku tuto situaci řeší určitým strategickým plánem, který jim stanoví, že v případě připravované liniové stavby již 10 až 15 let předtím příslušní úředníci začnou na vytipovaných pozemcích postupně vytvářet fond pozemků ve vlastnictví státu. Tito

úředníci začnou soukromé pozemky, které budou součástí stavby, od majitelů vykupovat, a to stejným způsobem, jako kdyby kupoval tuto půdu sedlák od sedláka. Zkrátka, ceny se při těchto vyjednáváních tvoří dohodou. V 85 % případů dojde při tomto obchodu k nějakému kompromisu, který je přijatelný pro obě strany. Zbývajícím 15 % vlastníků učiní stát tzv. poslední nabídku s tím, že zároveň stát požádá soud o vyvlastnění pozemků, pokud majitelé na návrh nepřistoupí. V tom okamžiku naprostá většina z nich poslední nabídku přijme. Přirozeně, že jsem se od obou odborníků – Mojmíra Procházky a Jiřího Hladíka – dozvěděl řadu dalších důležitých informací, které se týkají pozemkových úprav, a které by čtenářskou obec AGRObase určitě zajímaly, ale je to již mimo rozsah tohoto článku, takže nezbývá se k některým dalším otázkám v některém z příštích čísel vrátit. Miroslav Svoboda

5 > 2014

33

SVAZY, SPOLEČENSTVA, KOMISE

ZPRAVODAJ

ZEMĚDĚLSTVÍ ŽIJE! V ROCE 2014 ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ ČR A JEHO ÚZEMNÍ ORGANIZACE V ROCE 2014 OPĚT POKRAČOVAL S OSVĚTOVÝM PROJEKTEM ZEMĚDĚLSTVÍ ŽIJE! TENTO PROJEKT S CÍLEM POUKÁZAT NA DŮLEŽITOST ZEMĚDĚLSTVÍ A DOSTAT ZÁKLADNÍ INFORMACE O TOMTO ODVĚTVÍ DO PODVĚDOMÍ DĚTÍ A CELÉ VEŘEJNOSTI ZÍSKAL V ROCE 2014 ZÁŠTITU MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ MARIANA JUREČKY. Naučné aktivity projektu Zemědělství žije! v roce 2014 shlédlo na 41 akcích uskutečněných v 31 okresech České republiky 48 000 lidí včetně 17 000 dětí, žáků základních škol a studentů středních škol. Dny otevřených dveří Pod hlavičkou Zemědělství žije! se konají v členských zemědělských podnicích dny otevřených dveří. Těch letošních se uskutečnilo sedmnáct v patnácti okresech. Do podniků se vydalo celkem 15 000 návštěvníků, z nichž bylo téměř 5 000 dětí, především ze zá-

Foto: archiv ZS ČR

34 5 > 2014

kladních, ale i mateřských a středních škol, které jsou na akce zvané. Mezi největší akce patřily dny otevřených dveří v ZEA Rychnovsko, a.s., ZD Rosice u Chrasti, Agro Je-

ZD Roprachtice, ZAS Mžany, školní statek Měšice a Kralovická zemědělská spojili den otevřených dveří s chovatelskou přehlídkou a zemědělskou výstavou.Na návštěvníky

k tomu, že hlavními produkty zemědělské výroby jsou potraviny, mnohde nechyběly ochutnávky místních specialit či regionální potraviny. K organizaci se připojili

ATRAKTIVNÍ A VSTŘÍCNÁ PROPAGACE ZEMĚDĚLSKÝCH ČINNOSTÍ PROSTŘEDNICTVÍM NÁVŠTĚV PROVOZŮ, SOUTĚŽÍ, VÝSTAV A TŘEBA I DOŽÍNEK, JE CESTA JAK ZÍSKAT PŘÍZNIVCE Z ŘAD DOSPĚLÝCH I DĚTÍ. senice, či ZD Kokory. Další zajímavé akce se konaly např. v ZD Mostek, ZD Kouty, Agra Řisuty, ZOD Kolinec, ZS Zalužany, ZD Police, Montamilku Kamenné Zboží a ZS Nalžovice. Agropodnik Košetice,

kromě komentované prohlídky stájí, dojírny, případně bioplynové stanice a zemědělských strojů čekal mnohde i bohatý doprovodný program s různými vystoupeními, či tombola. Vzhledem

jednak zaměstnanci, ale také studenti zemědělských i jiných škol z okolí, ale i samotné spolupracující firmy zejména prodejci zemědělské techniky, ale i výživáři či plemenářské společnosti.

Naučný program Součástí dnů otevřených dveří i dalších akcí je již tradiční naučný program se Zemědělstvím žije!, který obsahuje naučnou stezku, poznávací a další soutěže. Nechybí ukázky mnoha druhů semínek i sušených plodin či fotografie plemen hospodářských zvířat či zemědělských strojů. Lidé se mohou dozvědět, jaké cesty musí urazit jednotlivé komodity a jaká práce na zemědělce čeká. Velmi oblíbenou atrakcí je pro návštěvníky možnost podojit si umělé vemeno, pro ty malé zase možnost

pohrát si s modely traktorů a krav ve dřevěné farmě. Zemědělské výstavy a dožínky Osvětová akce se koná také u příležitosti mnoha zemědělských výstav, zemědělských a chovatelských přehlídek, ale i při firemních dnech a v rámci okresních či krajských dožínek. Představení zemědělské techniky přímo u prodejců a výrobců i dětem se zhostilo hned několika firem, které pozvaly nejen školy, ale i Zemědělství žije! jako doprovodný


ZPRAVODAJ

Foto: archiv ZS ČR program. Jednalo se o společnosti Farmet, Daňhel Agro a Bednar. Soutěže doprovázely také Mistrovství republiky v orbě. Zemědělství žije! tak mělo možnost připravit naučný doprovodný program v mnoha okresech nejen na polích a farmách, ale i ve městech. Setkat s námi jste se mohli např. na dožínkách v Pelhřimově, Jihlavě, Kutné Hoře, Pardubicích či v Hradci Králové. Také Kolín se stal centrem zajímavého dění. Jarní výstava o životním prostředí v kulturním domě nabízela naučnou stezku nejen zemědělstvím. I na tyto akce zveme základní, střední i mateřské školy. Zajímavý program s besedami se zemědělci a firemníky pro žáky SOU a ZŠ a soutěží pro deváté třídy základních škol se uskutečnil v SOU a SOŠ Sušice.

Chovatelské akce Pozvání k doprovodnému programu dostalo Zemědělství žije! kromě regionálních výstav skotu např. v Chomuticích či Syřenově a soutěže chladnokrevníků v Českých Budějovicích také na Národní výstavu českého strakatého skotu v Radešínské Svratce, kde jsme připravili rozšířenou naučnou stezku s osmi stanovišti a pracovními úkoly. Také pro Národní šampionát holštýnského plemene v Lysé nad Labem jsme připravili naučný program. Soutěže V roce 2014 se v rámci zemědělského veletrhu Techagro v Brně konala také obrázková a literární soutěž pro základní a střední zemědělské školy na téma „Moderní zemědělství očima dětí a studentů“, kdy žáci základních škol malovali obrázky, studenti většinou zemědělských škol pak psali úvahy na stejné

téma. Celkem se sešlo několik set obrázků a desítek velmi zajímavých literárních prací. V rámci veletrhu Vzdělání a řemeslo se Zemědělství žije! na českobudějovickém výstavišti

zhostilo úkolu pořádání zemědělské olympiády a jízdy zručnosti pro žáky a studenty středních zemědělských škol a učilišť. I zde byla účast velmi hojná. Účastníci dorazili dokonce i z jižní Moravy!

Školní pracovní sešity V rámci projektu Zemědělství žije! se také Zemědělskému svazu ČR podařilo přeložit naučné pracovní sešity o zemědělství pro základní školy z irského

originálu poskytnutého společností Agri Awere a to ve čtyřech úrovních. Pracovní sešity jsou volně ke stažení na webové adrese: www.zemedelstvizije.cz/ke-stazeni. Ing. Soňa Jelínková, ZS ČR

Foto: archiv ZS ČR

5 > 2014

35


ZPRAVODAJ

ZÁKLADNÍ INFORMACE O CERTIFIKAČNÍM SYSTÉMU PEFC A JEHO PROVÁZANOSTI K POŽADAVKŮM NAŘÍZENÍ EK O DŘEVĚ V POSLEDNÍCH DESETILETÍCH SE CELOSVĚTOVĚ STUPŇUJE ZÁJEM SPOLEČNOSTI O OCHRANU LESŮ JAKO NENAHRADITELNÉ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. PODNĚTEM TOHOTO ZÁJMU SE STALO NIČENÍ A DEVASTACE PŘEDEVŠÍM TROPICKÝCH PRALESŮ, VÝZNAMNÝCH A NEZASTUPITELNÝCH EKOSYSTÉMŮ NAŠÍ PLANETY. Certifikace lesů, lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu je dobrovolným nástrojem, který může podpořit úsilí směřující k dosažení trvale udržitelného hospodaření v lesích v České republice a zároveň usiluje o zlepšení všech funkcí lesa ve prospěch životního prostředí člověka. PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes) certifikace představuje transparentní systém posouzení hospodaření v lesích a je prostředkem ke sledování původu dřeva od těžby přes jeho zpracování až po konečný výrobek. PEFC je celosvětově

nejrozšířenější systém certifikace trvale udržitelného hospodaření v lesích a již více než 70 % českých lesů je certifikováno tímto systémem. Správcem Českého systému certifikace lesů platného na území České republiky je národní řídicí orgán PEFC ČR. Český systém certifikace lesů byl uznán členskými státy Rady PEFC počátkem roku 2002. Certifikace spotřebitelského řetězce lesních produktů (C-o-C, Chain of Custody) Certifikace spotřebitelského řetězce lesních produktů je potřebná pro sledování toku dřeva z lesů obhospodařovaných

trvale udržitelným způsobem a provádí se podle technického dokumentu CFCS 2002:2011. Dokument specifikuje

přijatelné i pro malé a střední podniky svědčí, že v České republice se přihlásilo k této certifikaci již více než 230 společností. Sledování původu dřevní suroviny v rámci C-o-C certifikace Původ lesních produktů může být sledovaný různými způsoby v závislosti na konkrétní situaci a potřebách

CERTIFIKACE PEFC SLOUŽÍ DODAVATELŮM I SPOTŘEBITELŮM JAKO CELOSVĚTOVÁ ZÁRUKA O ŠETRNÉM HOSPODAŘENÍ V LESÍCH A JAKO DOKLAD O PŮVODU DŘEVA A VÝROBKŮ Z NĚJ. požadavky, které musí certifikované organizace plnit, aby prohlášení vztahující se k původu suroviny obsažené ve výrobcích byly uznány jako hodnověrné a spolehlivé. O tom, že požadavky PEFC certifikace C-o-C jsou

certifikované společnosti prostřednictvím tzv. procentuální metody nebo fyzické separace certifikovaného dřeva, papíru nebo výrobků ze dřeva. • Procentuální metoda umožňuje smíšení certifikované a necertifikované

suroviny v průběhu výrobního procesu nebo obchodování, přičemž musí být známý podíl certifikované suroviny, o které se informace přenášejí k zákazníkům společnosti (průměrné procento). Alternativně může společnost jako certifikovaná prodávat část své produkce, která odpovídá podílu použité certifikované suroviny (objemový kredit). • Metoda fyzické separace požaduje třídění certifikované na necertifikované suroviny v průběhu všech fází výrobního procesu nebo obchodování, aby se zabezpečilo, že nedojde ke smíšení certifikované suroviny s necertifikovanou. Logo PEFC Logo PEFC je mezinárodně důvěryhodná a známá značka, která poskytuje informace vztahující se k původu lesních produktů z lesů

ČLENSKÉ ZEMĚ PEFC, ROZŠÍŘENÍ CERTIFIKÁTŮ, CERTIFIKOVANÁ PLOCHA

Členská základna PEFC International (38 států, 243 mil. ha certifikovaných lesů, přes 10.000 certifikovaných společností v rámci certifikace spotřebitelského řetězce). Legenda: ha - hektary; CoC - počet subjektů zapojených do PEFC certifikace spotřebilského řetězce; TCA - celková certifikovaná plocha.

36 5 > 2014

obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem a z jiných nekontroverzních zdrojů. PEFC tedy poskytuje logo na výrobky na bázi dřeva, které umožňuje zákazníkovi i široké veřejnosti vybrat si výrobek pocházející z trvale udržitelných zdrojů. Nařízení EK o dřevě a jeho dopad na výrobce a obchodní firmy Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č.995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky Unie, zkráceně EUTR, má dopad na výrobce a obchodní firmy, kteří uvádějí na trh EU dřevo a širokou škálu dřevařských produktů včetně produktů z masivního dřeva, podlah, překližky, buničiny a papíru. Konkrétně nařízení EUTR vyžaduje, aby společnosti, které uvádějí dřevo a dřevařské produkty (jak dovážené, tak i domácí) na trh Evropské unie, implementovaly tzv. systém náležité péče. V praxi to znamená, že společnosti obchodující s dřevařskými produkty v EU jsou povinny vést záznamy o svých dodavatelích a odběratelích, aby bylo možné tyto dodavatele a odběratele zpětně dohledat. Více informací naleznete na webu www.pefc.cz Kontakt: PEFC Česká republika Bělohorská 274/9 169 00 Praha 6 E-mail: [email protected] Ing. Stanislav Slanina


ZPRAVODAJ

„ČESKÉ DŘEVĚNÉ VÁNOCE“ = INICIATIVA LESNÍKŮ, KTERÁ CHCE VRÁTIT VÁNOČNÍM SVÁTKŮM JEJICH TRADIČNÍ KOUZLO A VÝZNAM MYŠLENKA ČESKÝCH DŘEVĚNÝCH VÁNOC VZNIKLA V HLAVÁCH LIDÍ, KTEŘÍ JSOU PROFESÍ LESNÍCI A ZPRACOVATELÉ DŘEVA, DRŽITELÉ CERTIFIKACE PEFC. K VÁNOCŮM TAK MAJÍ I DÍKY SVÉMU POVOLÁNÍ VELMI SPECIFICKÝ VZTAH. „Dřevo a les ve všech jeho podobách vždy byly a jsou významným prvkem vánočních svátků. Počínaje vánočním stromkem, přes dřevěné vánoční ozdoby až po dřevěné hračky či posezení rodiny u roztopeného krbu,“ říká Ing. Ladislav Půlpán, předseda představenstva Sdružení vlastníků a správců lesních majetků ČR. „Všichni bychom si přáli prožít předvánoční čas v pohodě a klidu, přesto každoročně svádíme hororový desetiboj s disciplínami typu nákup plastových hraček z Číny, shánění figuríny Santa Klause na balkon, mytí oken a dohánění všech restů na poslední chvíli. Pokud už tedy máte dost „rolniček“ z reproduktorů obchodních center a nebaví Vás marně hledat volné parkovací místo u hypermarketu, pak Vás jistě mohou tradiční české dřevěné Vánoce zaujmout,“ dodává Ladislav Půlpán. „Virtuální svět Českých dřevěných Vánoc chce nabídnout pestrou inspiraci pro rodiče, děti, učitele, média a všechny ostatní a změnit jejich pohled na Vánoce jako svátky rodiny, pohody a zábavy, nikoli jako období úklidu a shánění dárků.“ Tato iniciativa je podporována certifikačním systémem PEFC, který má na starosti kontrolu nad správným hospodařením v lesích a sjednocuje tak odpovědné vlastníky a správce lesních majetků stejně jako zpracovatele dřeva

a výrobce dřevěných produktů. Na webu drevenevanoce.cz najdou návštěvníci zajímavé informace a „dřevěnou“ inspiraci – například aktuální mapu s místy, kde jsou v prodeji vánoční stromky z českých lesů pěstovaných trvale udržitelným způsobem, tipy na zajímavé předvánoční a vánoční akce (nejen) v lese, návody na výrobu dřevěných vánočních dárků, inspiraci pro nákup hraček i jiných dřevěných dárků nebo třeba rádce, jak vybírat vánoční stromek. Tyto informace na webový portál dodávají

sami lesníci ze státních, obecních i dalších lesních majetků, kteří tímto chtějí podpořit význam dřeva jako jednoho z neopomenutelných symbolů vánočních svátků a současně tradiční a obnovitelné suroviny. Organizátoři si stanovili pět pravidel Českých dřevěných Vánoc: • Vánoce nevznikly a nekonají se v obchodních centrech. • Procházka s dětmi po lese je lepší než předvánoční úklid. • Nejlepší dárek je příjemný zážitek. • Santa je vetřelec, my máme Ježíška!

• Pod český stromeček patří dřevěné dárky. „České dřevěné Vánoce“ je obecně řečeno projekt PEFC ČR, který chce každoročně vážnou i odlehčenou formou přispět k příjemnějšímu a poklidnějšímu prožití vánočního období. Doplňující údaje: PEFC Česká republika je správcem českého systému certifikace lesů, jehož hlavní cíle jsou podpora trvale udržitelného hospodaření v lesích, podpora spotřeby dřeva jako ekologicky obnovitelného zdroje a propagace odpovědného lesnictví. PEFC je celosvětově nejrozšířenější systém certifikace trvale udržitelného hospodaření v lesích. V České republice je tímto systémem

certifikováno již více než 70 % rozlohy lesů. Logo PEFC je mezinárodně důvěryhodná a známá značka, která garantuje, že dřevo obsažené ve výrobcích označených logem pochází ze správně obhospodařovaných lesů. Tyto výrobky naleznete na http://produkty.pefc.cz/ PEFC International: Rada PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes) je nezávislá, nezisková, mezinárodní organizace registrovaná v Ženevě, která představuje rámec pro vytváření a vzájemné uznávání nezávislých národních certifikačních systémů. Česká republika je jednou z 11 zakládajících zemí, která byla u zrodu Rady PEFC v roce 1999. Rada PEFC je celosvětově působící organizace,

která zastřešuje národní systémy certifikace lesů a vytváří mechanismy pro jejich hodnocení a vzájemné uznávání. Rada PEFC tak umožňuje používání společného loga PEFC těm systémům, které splňují všechny požadavky stanovené touto organizací. Sdružení vlastníků a správců lesních majetků je organizace zastupující vlastníky lesů v systému certifikace – zajišťuje externí i interní ověření hospodaření na majetcích vlastníků účastnících se systému certifikace trvale udržitelného hospodaření v lesích PEFC. Další informace: Ing. Stanislav Slanina Email: [email protected] Telefon: 722 705 325 www.pefc.cz www.pefc.org

PEFC je celosvětově nejrozšířenější systém certifikace trvale udržitelného hospodaření v lesích. V České republice je certifikováno více než 70% lesů. Lepší péče o les má značku PEFC. Více informací na www.pefc.cz

+BLÁTJKFVEÄM¹UF UBLPWÁKFCVEFUFNÅU ;LVTUFEÐFWÄOÁ QSBWJEFM FTLÕDIEÐFWÄOÕDI7¹OPD t Vánoce nevznikly a nekonají se v obchodních centrech t Procházka po lese s dětmi je lepší než předvánoční úklid t Nejlepší dárek je zážitek t Santa je vetřelec, my máme Ježíška t Pod český stromek patří dřevěné dárky .ZtMFOLB FTLÕDIEÐFWÄOÕDI7¹OPDW[OJLMBWIMBW¹DIMJEÅMFTOÅLÑ B[QSBDPWBUFMÑEÐFWB LUFÐÅKTPVESxJUFMJDFSUJĊL¹UV1&'$

www.drevenevanoce.cz

5 > 2014

37

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

AČTO – MOŽNÝ PŘIROZENÝ REGIONÁLNÍ PARTNER ZEMĚDĚLCŮ I VÝROBCŮ POTRAVIN NA JEDNÉ STRANĚ OBECNĚ OBLÍBENÉ „FARMÁŘSKÉ TRHY“ JAKO PRODEJNÍ MÍSTA PŘEDEVŠÍM DOMÁCÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE, NA STRANĚ DRUHÉ NADNÁRODNÍ MALOOBCHODNÍ ŘETĚZCE PRODÁVAJÍCÍ PŘEDEVŠÍM PRŮMYSLOVĚ PRODUKOVANÉ POTRAVINY. NIC MEZITÍM JAKO BY NEBYLO. ALE JE. Nejen v oblasti prodeje potravin působí na našem trhu nepřetržitě před i po roce 1989 množství maloobchodních družstevních sítí a v poslední době pak přibyla i řada dalších nových alternativ vůči řetězcům, které lze jednoznačně označit jako české. Zejména ty, které se prioritně zabývají prodejem potravin, ale nejsou příliš nebo vůbec vidět ve velkých městech a už vůbec ne v Praze. Tomu pak odpovídá

součástí diskuse o míře identifikace a odbytu českých potravin je i téma českého maloobchodu. Lze tak očekávat, že AČTO začne být vidět. Samozřejmé, daleko důležitější bude, nakolik bude fungovat v roli, kterou si dala do vínku – totiž být přirozeným partnerem regionálních zemědělců a regionálních výrobců potravin, k nimž má díky své struktuře fyzicky, ale i ideově blíž než nadnárodní řetězce. Vše je

NOVĚ ZALOŽENÁ ASOCIACE ČESKÉHO TRADIČNÍHO OBCHODU MÁ ZÁJEM BÝT PARTNEREM REGIONÁLNÍCH ZEMĚDĚLCŮ A POTRAVINÁŘŮ A ZÍSKAT PEVNOU POZICI V SEGMENTU MALOOBCHODNÍHO PRODEJE. mediální obraz jejich existence – ekonomové by jej nejspíš označili jako kladná nula. Situace by se ale mohla změnit po letošním založení Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), kterou inicioval někdejší prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka a stojí v jejím čele. Časově se zřejmě trefil docela dobře, protože přirozenou

Ilustrační foto: Nina Havlová

38 5 > 2014

přitom o penězích, v tomto případě o tom, zdali dokáží nákupčí firem sdružených v AČTO nabídnout výrobcům potravin – svým dodavatelům, dostatečně motivační podmínky pro dodávky zboží právě do jejich sítí. Svou obchodní síť mají umístěnou zejména v menších obcích a na venkově – právě tam ale bývá nižší koupěschopnost

obyvatelstva, což může být někdy problém. Na druhou stranu by bylo jistě přirozenější a často v praxi jedině možné prodávat především produkty menších a středně velkých potravinářů právě v prodejnách členů AČTO, neboť řada výrobců nedokáže v praxi velké maloobchodní sítě, a to je i třeba jen jednotlivé jejich obchody, pravidelně zásobovat. Prostě nevyrobí potřebné a požadované množství. V prodejnách AČTO by měl být problém se zásobováním menší nebo i žádný. AČTO v současné době tvoří šest maloobchodních českých sítí, jejichž lídrem je sdružení maloobchodníků navazující na strukturu prodejen typu jednota působící pod deštníkem Svazu českých a moravských spotřebních družstev jako skupina COOP. K ní se nyní přidalo dalších pět maloobchodních sítí, konkrétně regionální jihomoravská síť Brněnka a další čtyři společnosti s celostátní působností - ČEPOS – Česká potravinářská obchodní a.s., ENAPO OBCHODNÍ a.s., Družstvo

Ilustrační foto: Nina Havlová CBA CZ a Družstvo ESO Market. Tím vznikl, jak sama AČTO uvádí, historicky první a největší konsolidovaný subjekt, který sdružuje tuzemské maloobchodníky z oblasti malého a středního podnikání. Podíl AČTO na tuzemském maloobchodu totiž činí zhruba 25 procent a disponuje zhruba 7 000 obchody. Je to tedy poměrně významný hráč, který musí být brán vážně – což byl nepochybně také důvod vzniku tohoto uskupení. Pro zemědělce, výrobce potravin i konečného spotřebitele je nicméně daleko větším přínosem reálné zkrácení dodavatelsko-odběratel-

ského řetězce, protože, jak již bylo řečeno, drtivá většina prodejen AČTO působí na vesnicích a v menších městech, kde ovšem také zároveň působí zemědělci a regionální výrobci potravin. I proto AČTO při své prezentaci před poslanci zemědělského výboru parlamentu vyzvala oficiálně ke spolupráci všechny potenciální dodavatele výrobků, které by bylo možné v jejich prodejnách nabízet. To se mimo jiné a velmi aktuálně týká zemědělců – pěstitelů ovoce a zeleniny. Zástupci českých obchodníků tvrdí, že jim dokáží nabídnout výhodnější ceny tak, aby

nebylo nutné neprodejnou produkci likvidovat. AČTO přitom pokrývá plošně celou republiku a disponuje i řadou centrálních skladů, což dává předpoklady ke skutečně funkčním dodavatelsko-odběratelským vztahům. Každopádně to stojí za pokus nějaké formy spolupráce vyzkoušet. V některých regionech to již funguje a AČTO se chlubí, že podíl českých potravin prodávaných v jejich sítí se pohybuje mezi 75 až 80 procenty. Teď jde ještě o to, co to vlastně skutečně ta pravá česká potravina je….. Petr Havel

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

PUTOVÁNÍ ZA MLÉKEM, PUTOVÁNÍ ZA KRAVIČKOU V RÁMCI PROJEKTU BÍLÉ PLUS, VE KTERÉM AGRÁRNÍ KOMORA ČR ZA FINANČNÍ PODPORY MZE, SZIF A EU SOUSTŘEDÍ AKTIVITY ZAMĚŘENÉ NA PROPAGACI MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ, BYLA ZAČÁTKEM LETOŠNÍHO ŠKOLNÍHO ROKU OTEVŘENA VÝTVARNÁ SOUTĚŽ PRO DĚTI 3. – 5. TŘÍD ZÁKLADNÍCH ŠKOL NA TÉMA „BÍLÉ PLUS – VYSNĚNÁ MLÉČNÁ FARMA“. Soutěž byla připravena pro všechny třídy uvedených ročníků, které měly jako kolektiv vytvořit libovolné výtvarné zhmotnění představ dětí o mléčné farmě, na které by chtěly bydlet. Děti tak mohly kreslit, malovat, vytvářet koláž, plastiku, zkrátka cokoliv uznaly za vhodné, zajímavé a hlavně originální. Hlavní cenou, o kterou zájemci soutěžili, byl výlet na farmu Dvůr Seletice, nedaleko Nymburka, kde se nakonec ty nejlepší třídní kolektivy ze všech zúčastněných, seznámily s běžným provozem farmy s mnoha druhy hospodářských zvířat, ale také s provozem

Kombajn 215x130.indd 1

minimlékárny či masné výroby. Porota po pečlivém výběru určila vítěze z 31 prací, které došly ve stanoveném termínu. Vzhledem k faktu, že bylo velice těžké určit jen jedno zaslané dílo, byly oceněny nakonec dvě třídy, a to 4. A ze ZŠ Chomutov a 4. B ze ZŠ Klášterce nad Ohří. Jako bonus pak byla návštěva zajištěna také pro třídu sluchově postižených dětí z Prahy, která se soutěže také zúčastnila. Celkem tak Bílé plus umožnilo návštěvu farmy Dvůr Seletice téměř padesáti dětem a jejich doprovodu. Cenu útěchy pak dostaly třídy ze ZŠ Albrechtice,

ZŠ Lovosice a ZŠ Vinoř, které skončily těsně pod stupni vítězů. Drobnými upomínkové předměty, jako jsou omalovánky, či pexeso Bílého plus byly oceněny všechny zúčastněné třídy, protože invenci, nápaditost, originalitu a touhu soutěžit vlastně prokázaly všechny děti. Vlastní návštěva farmy se uskutečnila v pondělí 20. října 2014 a z nadšení a zájmu školáků, kteří přijeli, bylo vidět, že si všichni výhru jednoznačně užívali, k čemuž přispělo i příjemné slunečné podzimní počasí. V moderních stájích mohly děti vidět několik plemen dojeného

Foto: archiv Bílé plus a masného skotu, koně, ovce, prasata, či králíky, a to od nejmenších mláďat, přes starší až po vzrostlé a dospělé kusy. Děti si mohly zvířata pohladit a dozvěděly se mnoho zajímavého z jejich běžného života a potřeb, z nároků a zajištění péče,

i z každodenního provozu farmy. Chutné občerstvení našich hostů bylo zajištěno přímo z vlastní produkce farmy a ještě více podtrhlo veškeré prožitky tohoto dne. Jménem Agrární komory ČR tak děkujeme všem třídám, které se

soutěže zúčastnily, dále všem dětem, které plně využily návštěvní den organizovaný projektem Bílé plus a samozřejmě pak také celé farmě Dvůr Seletice.

Jiří Felčárek AK ČR Praha

20.11.14 5 > 2014

39

10:40

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

14. AGRÁRNÍ PLES BUDE 23. LEDNA 2015 OPĚT V PALÁCI ŽOFÍN JAK SE JIŽ STALO DOBROU TRADICÍ, AGRÁRNÍ KOMORA ČR OPĚT VE SPOLUPRÁCI SE SVÝMI PARTNERY PŘIPRAVUJE VÝZNAMNOU SPOLEČENSKOU UDÁLOST, KTEROU JE JIŽ 14. ROČNÍK AGRÁRNÍHO PLESU. PLES SE USKUTEČNÍ DNE 23. LEDNA 2014 OD 20:00 HOD. V REPREZENTAČNÍCH PROSTORÁCH PALÁCE ŽOFÍN, NA SLOVANSKÉM OSTROVĚ V PRAZE. Součástí Agrárního plesu bude kvalitní kulturní program zajištěný předními umělci naší popové i folklórní scény, chystáme pro vás bohatou a pestrou tombolu, dále raut spojený s ochutnávkou výborných českých potravin i nápojů a také společnost řady osobností z podnikatelských kruhů, akademické obce, diplomatického sboru, státních i nevládních organizací a dalších vážených hostů. Vstupenky prosím objednávejte přes okresní a krajské komory, přes členská společenstva, případně přímo přes kancelář AK ČR v Olomouci na tel. 585 228 530. Jménem Miroslava Tomana, prezidenta AK ČR a celého vedení komory si vás tímto dovolujeme co nejsrdečněji pozvat k prožití slavnostního večera v příjemné, uvolněné a přátelské atmosféře. Zároveň budeme potěšeni, když toto pozvání přijmete. Pro ilustraci přikládáme fotografie z posledních dvou ročníků Agrárního plesu, tedy z února letošního a loňského roku. Těšíme se na viděnou na Žofíně! Úřad AK ČR Praha

Foto: archiv AK ČR

40 5 > 2014

Foto: archiv AK ČR

Foto: archiv AK ČR

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

REGIONFEST NA NÁMĚSTÍ JIŘÍHO Z PODĚBRAD NABÍDL TO NEJLEPŠÍ Z REGIONÁLNÍCH POTRAVIN NEJVĚTŠÍ PŘEHLÍDKA OCENĚNÝCH REGIONÁLNÍCH PRODUKTŮ ZE VŠECH KRAJŮ NAŠÍ REPUBLIKY SE USKUTEČNILA V PÁTEK 17. ŘÍJNA A NÁSLEDUJÍCÍ SOBOTU NA NÁMĚSTÍ JIŘÍHO Z PODĚBRAD V PRAZE. BYLO ZDE MOŽNÉ OCHUTNAT I ZAKOUPIT ŠIROKÝ SORTIMENT TRADIČNÍCH A HLAVNĚ KVALITNÍCH POTRAVIN PŘÍMO OD VÝROBCŮ, KTEŘÍ ZÍSKALI PRESTIŽNÍ OCENĚNÍ REGIONÁLNÍ POTRAVINA. „Regionfest je prezentace toho nejlepšího, co naše regionální zemědělství a potravinářství nabízí. O kvalitě a výjimečnosti potravin oceněných značkou Regionální potravina jsem měl sám možnost přesvědčit se v uplynulých měsících nejen při slavnostních vyhlášeních vítězů této soutěže v jednotlivých krajích, ale třeba také na výstavě Olima v Olomouci nebo na Zemi živitelce v Českých Budějovicích,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. Pro návštěvníky byla připravena soutěž o hodnotné ceny. Dvakrát denně proběhlo slosování o nákupní koš s výrobky oceněnými značkou

Foto: archiv SZIF

Regionální potravina a o dva nákupní košíky bez výrobků. Pro zábavu, poučení i pochutnání byly součástí programu ukázky tradičních postupů přípravy pokrmů, například stloukání másla či pečení placek spojené s ochutnávkou, na programu byly také čtyři bloky kuchařské show. Nechyběly ani ukázky staročeských řemesel, jako šlapání zelí, zdobení perníků, ukázka drátování, košíkářství nebo točení keramiky na kruhu.

POJÍZDNÉ PRODEJNY REGIONÁLNÍCH POTRAVIN ZAVÍTAJÍ DO ČESKÝCH A MORAVSKÝCH MĚST ZAČÁTKEM LISTOPADU SE VYDALY NA CESTU PO CELÉ REPUBLICE DVĚ POJÍZDNÉ PRODEJNY, KTERÉ PŘEDSTAVÍ KVALITNÍ DOMÁCÍ VÝROBKY OCENĚNÉ ZNAČKOU REGIONÁLNÍ POTRAVINA. PRVNÍ ZASTÁVKY SE USKUTEČNILY 3. LISTOPADU V PRAZE A JIHLAVĚ NA FARMÁŘSKÝCH TRZÍCH. SORTIMENT NABÍZÍ POTRAVINY, KTERÉ BĚHEM UPLYNULÝCH PĚTI LET ZVÍTĚZILY V SOUTĚŽI REGIONÁLNÍ POTRAVINA – POCTIVÉ UZENINY, KVALITNÍ MEDY, 100% OVOCNÉ ŠŤÁVY, DŽEMY, PEČIVO, CUKROVINKY, PIVA Z RODINNÝCH PIVOVARŮ A MNOHO DALŠÍHO. NÁVŠTĚVNÍCI MAJÍ MOŽNOST VYBRANÉ PRODUKTY NEJEN ZAKOUPIT, ALE I OCHUTNAT. „Pojízdné prodejny jsou dalším střípkem aktivit v rámci propagace výrobků oceněných v soutěži Regionální potravina. Jednou z našich hlavních priorit je snaha podporovat místní výrobce a hledat nové distribuční kanály pro jejich produkty,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka a doplňuje: „na zastávkách budou také k dispozici herní karty k soutěži České Vánoce, nakupující se budou moci zapojit a vyhrát hodnotné ceny.“ Pojízdné prodejny objedou během 27 dnů celkem 42 míst ve 33 městech po celé republice. Zájemci je

mohou navštívit převážně na farmářských trzích, v prosinci budou pokračovat na adventních trzích. Naváží tak na loňské úspěšné putování, kdy se prodejna s výrobky oceněnými značkou Regionální potravina těšila velké přízni zákazníků. Prodejny se představí v následujících městech Čech, Moravy a Slezska: Brno, České Budějovice, Dolní Břežany, Dolní Počernice, Frýdek-Místek, Fryšták, Hradec Králové, Jičín, Jihlava, Karlovy Vary, Klánovice, Kroměříž, Lanškroun, Letohrad, Liberec, Lovosice,

Mohelnice, Náchod, Nymburk, Olomouc, Opava, Ostrava, Plzeň, Praha, Prostějov, Rokycany, Rosice, Světlá nad Sázavou, Tábor, Tišnov, Ústí nad Labem, Vyškov a Žatec. Pojízdná prodejna navazuje na trend farmářských trhů, kde se sortiment potravin z regionů běžně prodává. Zákazníci díky nákupu přímo od výrobce vědí, odkud nakoupené potraviny pochází, jak se vyrábí a z jakých surovin. Mají záruku větší čerstvosti a mnohdy i lepší ceny než v maloobchodě.

Foto: archiv SZIF

5 > 2014

41

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

PRIVÁTNÍ ZNAČKA – NA PŘÁNÍ ZÁKAZNÍKA SPOLEČNOST BILLA JIŽ ŘADU LET SPOLU S VYBRANÝMI VÝROBCI VYVÍJÍ SORTIMENT, KTERÝ JE PRODÁVÁN POD PRIVÁTNÍMI ZNAČKAMI ŘETĚZCE BILLA. ŠÍŘE PRIVÁTNÍCH ZNAČEK V ŘETĚZCI BILLA JE VELMI PESTRÁ A ŠIROKÁ. VÝBĚREM ČESKÝCH VÝROBCŮ BILLA PODPORUJE MÍSTNÍ PRODUKCI, VČETNĚ ROZVOJE VÝROBY MALÝCH REGIONÁLNÍCH PRODUCENTŮ, COŽ JE ZNAČNÁ PODPORA A POMOC ČESKÉMU HOSPODÁŘSTVÍ. PRIVÁTNÍ ZNAČKA PŘINÁŠÍ VÝHODY PRO VŠECHNY STRANY – PRO VÝROBCE, PRODÁVAJÍCÍ I KONCOVÉHO ZÁKAZNÍKA.

Výrobce musí projít řadou kontrol včetně opakovaných ročních auditů vedených zaměstnanci společnosti BILLA přímo ve výrobě a musí též splňovat požadavky certifikace potravinářského standardu IFS. Všichni dodavatelé jsou samozřejmě pod stálým dozorem státních kontrolních institucí, jako je Státní zemědělská potravinářská inspekce

42 5 > 2014

nebo Státní veterinární správa. Je aktivně zapojen do schvalovacího procesu vytipovaných kvalitativních parametrů. Výrobce má zajištěn prodej výrobku pod privátní značkou v celém řetězci, jedná se tedy o značný objem, který výrobci umožňuje expandovat na tuzemském i zahraničním trhu a efektivně plánovat výrobu.

Prodávající, v tomto případě BILLA, ručí za kvalitu svých „privátních značek“ již od samého počátku. Aktivně vytipovává sortiment a určuje kvalitativní parametry, kdy velký důraz je kladen na nepoužívání syntetických barviv, aromat, syntetických konzervačních látek či syntetických dochucovadel typu glutamátu sodného. Provádí rutinní senzorické hodnocení celého sortimentu a každoročně je celý sortiment privátních značek laboratorně vyšetřen v nezávislých akreditovaných laboratořích. Každý výrobek je tedy pod pravidelnou důkladnou kontrolou počínaje nastavením receptury a složení,

přes kontrolu samotného výrobního procesu, distribuci až po finální prodej zákazníkovi. BILLA se aktivně zapojuje do celého výrobního procesu a za své privátní značky je odpovědná. Zákazník díky nabídce privátních značek získává široký výběr potravinářského i nepotravinářského sortimentu s neustále sledovanou kvalitou za velmi výhodnou cenu. Trh je tedy doplněn o kvalitní a chutné potraviny pod privátními značkami, které rozšiřují škálu výběru potravinářských výrobků na trhu. Privátní značky společnosti BILLA Naše bio zahrnuje vybraný sortiment bio potravin. Jeho výrobci musí být zaregistrováni u Ministerstva zemědělství a kontrolováni zaregistrovanými nezávislými kontrolními institucemi (KEZ, BIOKONT). Jedná se převážně o výrobce na území České republiky. V případě českého výrobce je zaručen původ výrobku ze surovin vypěstovaných v České republice. Vocílka je exkluzivní česká privátní značka zahrnující sortiment masa (hovězí, vepřové a drůbeží), masných polotovarů a masných výrobků. U čerstvého

masa je zaručen stoprocentní původ z českých chovů. Celá škála masných výrobků je vyráběna pouze u českých výrobců. Česká farma nabízí široký sortiment tuzemského ovoce a zeleniny. Chef Menu zahrnuje sortiment hotových jídel, salátů, obložených baget a sendvičů. Clever je služebně nejstarší privátní značkou společnosti BILLA a zahrnuje široký sortiment potravin a non foodu. Pod touto značkou zákazník najde velkou škálu kvalitních výrobků českých i zahraničních výrobců za velice příznivou cenu. Clever je mezinárodní privátní značkou řetězce BILLA a je prodáván ve všech zemích Evropy, kde je řetězec BILLA na trhu etablován. MY nabízí kosmetiku a produkty pro péči o tělo.

BILLA značka je také mezinárodní. Na českém trhu je zastoupena širokým portfoliem potravin jako mléko, máslo, vejce, mouka, sýry, jogurty, nápoje, pečivo a trvanlivých potravin, nechybí ani luxusní sortiment masných výrobků typu prosciuto crudo nebo výběrových suchých skořápkových plodů. Čerstvé potraviny jsou tvořeny téměř z 90 % produkty českého původu. Kvalita sortimentu pod privátní značkou BILLA je srovnatelná se zavedenými značkami, ovšem za mnohem příznivější cenu. O výhodách a kvalitě sortimentu pod privátní značkou BILLA se může každý z našich zákazníků přesvědčit na řadě ochutnávek ve vybraných prodejnách BILLA, v termínu od 19. 11. do 10. 12. 2014. Seznam prodejen naleznete na www.billa.cz

INZERCE

ZPRAVODAJ

The offer is valid from 1.11.2012 to 8.11.2012

BILLA PRODUKTY Značková kvalita za nižší cenu.

www.billa.cz BILLA_inzerce_Agrobase_NASE_ZNACKA_215x269.indd 1

18.11.14 5 > 2014

43

14:42

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

BALENÉ VERSUS NEBALENÉ POTRAVINY A JAK JE SPRÁVNĚ OZNAČIT S BLÍŽÍCÍM SE KONCEM ROKU JE STÁLE VĚTŠÍ POZORNOST VĚNOVÁNA OZNAČOVÁNÍ BALENÝCH A NEBALENÝCH POTRAVIN. MEZI SAMOTNÝMI PROVOZOVATELI POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ, KAM PATŘÍ JAK VÝROBCI POTRAVIN, TAK I JEJICH PRODEJCI, VŠAK STÁLE, I PŘES VŠECHNO, CO BYLO ŘEČENO A NAPSÁNO, KOLUJE CELÁ ŘADA NEPRAVD O TOM, JAKÉ INFORMACE A NA ČEM MAJÍ BÝT SPRÁVNĚ UMÍSTĚNY. Shrneme-li si v krátkosti základní povinnosti při označování, je nutné mít na paměti zejména to, jaké požadavky klade nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách (dále jen „nařízení“) a jaké požadavky jsou kladeny zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o potravinách“). Požadavky nařízení se předně uplatní především na balené potraviny, zatímco požadavky zákona o potravinách stanoví povinnosti při označování

nebalených potravin, resp. potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele. Někdy se však požadavky obou předpisů mohou prolínat, a to prostřednictvím odkazů uvedených přímo v zákoně o potravinách. Nevzniká tak sice komplikovaná situace, nicméně nepozornému čtenáři mohou leckteré souvislosti snadno uniknout. Zkusme se na celou situaci podívat např. z pohledu pečiva, tedy potraviny, kterou zpravidla kupujeme každý den. Balené potraviny Povinnými údaji pro balené potraviny jsou ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení

• název potraviny, kterým se rozumí zákonný název, tj. u pečiva název druhu, skupiny a podskupiny stanovený vyhláškou č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), a neexistuje-li zákonný název, uvede se název popisný nebo vžitý;

• seznam složek, který se nadepíše nebo uvede patřičným nadpisem obsahujícím slovo „složení“ (uvádí se

složek (způsob zvýraznění nařízení nestanoví, řada výrobců jej řeší tučným písmem, ale lze použít např. velká písmena); • čisté množství potraviny (pro pečivo zůstávají např. i nadále zachovány hmotnostní odchylky uvedené ve vyhlášce); • datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti;

CÍLEM LEGISLATIVY JE VYJASNIT POJMY A POVINNOSTI U PRODÁVANÝCH POTRAVIN TAK, ABY SPOTŘEBITEL ZÍSKAL PRO SVÉ ROZHODOVÁNÍ PŘI NÁKUPU MAXIMUM POTŘEBNÝCH INFORMACÍ. v sestupném pořadí, až na určité výjimky, všechny složky a složené složky se rozepisují – i ty, jichž je ve složení méně jak 2 %); • alergeny, které musí být uvedeny přímo ve složení a zvýrazněny tak, aby byly dostatečně odlišeny od ostatních

• zvláštní podmínky uchovávání nebo podmínky použití (jsou-li nezbytně nutné); • jméno nebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potraviny uváděna na trh, a není-li

usazen v EU, pak dovozce potraviny na trh EU, přičemž není povinností uvádět konkrétní hospodářskou činnost takového subjektu (např. to, že se jedná o distributora apod.); • země původu nebo místo provenience, která se ale na balené pečivo nevztahuje; • návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít (tento údaj se na baleném pečivu zřejmě objeví pouze ve výjimečných případech); • u nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových skutečný obsah alkoholu v % objemových, • výživové údaje, pro jejichž uvádění na balených potravinách ale platí prodloužené přechodné období – musí být povinně uváděny až od 13. prosince 2016, pokud je však provozovatel potravinářského podniku uvede dobrovolně anebo nedobrovolně pod tlakem svého odběratele dříve, musí být již v souladu s požadavky nařízení. Je tedy evidentní, že se na baleném pečivu po 13. prosinci 2014 nemusí objevit • údaj o konkrétní zemi původu; • obsah alkoholu a • výživové údaje.


44 5 > 2014

Povinné údaje se na balených potravinách uvádějí v povinné velikosti písma, a to 1,2 mm nebo 0,9 mm v závislosti na největší ploše obalu. Přitom např. etiketu na sáčku bude nutné adekvátně zvětšit, pokud na ni nebude možné všechny povinné údaje v povinné velikosti písma

POTRAVINY NA TRHU

umístit. Druhou variantou je umístit na takový obal např. etikety dvě, protože nařízení nestanoví, že povinné údaje musí být umístěny na přední straně obalu (hovoří se pouze o stejném zorném poli, v němž se u baleného pečiva objeví název a čisté množství anebo, jsou-li uvedeny, výživové údaje). Nelze zapomenout na další doplňkové povinné údaje podle čl. 10 odst. 1 nařízení, které jsou stanoveny pro určité druhy nebo skupiny potravin (např. „se sladidly“, „baleno v ochranné atmosféře“ apod.). Ty v povinné velikosti písma být nemusí, nevážou-li se přímo k povinnému údaji podle čl. 9 odst. 1 (jako např. údaj „se sladidly“, který se musí umístit přímo k názvu potraviny – ta je povinným údajem, a tudíž i údaj „se sladidly“ musí být v povinné velikosti písma).

složek (graficky, slovně), které spouští tzv. QUID (quantitative ingredient declaration), by měl předjímat, co je ještě spotřebiteli zřejmé a co nikoli. Spotřebiteli musí být na první pohled jasné, co může od výrobku očekávat. Od zdůrazněné složky se odvíjí jeho preference a to, po jakém výrobku nakonec sáhne. Je-li tedy v označení zdůrazněna čokoláda (např. „rohlík s čokoládou“), musí být skutečně ve výrobku čokoláda a ve složení musí být uvedeno množství takto zdůrazněné složky (a znovu pozor: jedná se o složku složenou, kterou je nutné rozepsat). Dále je potřeba vzít do úvahy i požadavky vyplývající z jiných právních předpisů, ne pouze z nařízení, zákona o potravinách a vyhlášky. Při komunikaci o potravině se může provozovatel potravinářského podniku

ZPRAVODAJ

Jediným povinným údajem, který má být uváděn u nebalených potravin (nebalenými potravinami se rozumí i pokrmy) a který vyplývá přímo z nařízení, je údaj o alergenech. Členské státy si však stanoví, jakým způsobem má být tento údaj uváděn. Reaguje na to tedy i novela zákona o potravinách v § 8 odst. 3. V souvislosti s uváděním povinných údajů na nebalených potravinách zákon o potravinách rozlišuje v zásadě trojí způsob sdělování povinných informací, a to prostřednictvím • údajů uvedených v těsné blízkosti potraviny; • údajů uvedených v blízkosti místa nabízení k prodeji, • údajů poskytovaných na vyžádání spotřebitele nebo zpřístupněných jinou formou. V těsné blízkosti nebalené potraviny musí

INFORMACE O POTRAVINÁCH MUSÍ BÝT PŘESNÉ, JASNÉ A SNADNO SROZUMITELNÉ. NESMĚJÍ BÝT ZAVÁDĚJÍCÍ CO SE TÝKÁ VLASTNOSTÍ NEBO CHARAKTERISTIKY A POVINNÉ ÚDAJE MUSÍ BÝT SNADNO VIDITELNÉ. Je nutné si také uvědomit, že informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné (tj. pokud možno žádné zkratky složek). Nesmějí být zavádějící, co se týká vlastností nebo charakteristiky potraviny (viz. čl. 7 nařízení). Povinné informace o potravině nesmí být skryty, zastřeny ani přerušeny jiným textem či vyobrazením (krásný obrázek nesmí na obalu / etiketě zabírat místo pro povinné údaje). Požadavky nařízení se použijí i na související reklamu a obchodní úpravu potravin (tvar, vzhled, balení, obalové materiály, způsob jejich úpravy či místo vystavení…). Provozovatel potravinářského podniku musí být s nadsázkou tak trochu věštec. Při označování, a zejména zdůrazňování

velmi snadno dostat pod regulaci dalšími právními předpisy, ať půjde o uvedení výživového tvrzení (spouští povinné uvedení výživových údajů), různá označení jakosti („čerstvý“ či „poctivý“) anebo i jenom přidávání vitamínů nebo minerálních látek. Existuje také celá řada označení, která by mohla být z pohledu obecných požadavků potravinového práva vnímána jako zavádějící („bez alergenů“, „bez umělých éček“ nebo „bezpečná potravina“). Nebalené potraviny Povinné údaje na nebalených potravinách, a tedy i nebaleném pečivu, se řídí především požadavky zákona o potravinách, a to nově naformulovaného § 8, který vstoupí v účinnost 1. ledna 2015.

být viditelně a čitelně uvedeny • název a adresa provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil (uvede se adresa zapsaná v rejstříku, a to přímo konkrétního výrobce); • název (zákonný) potraviny; • údaj o množství hlavní složky, pokud tak stanoví právní předpis (na nebalené pečivo se tedy tato povinnost nevztahuje, jelikož ji dále žádný právní předpis nestanoví); • údaj o třídě jakosti, pokud tak stanoví právní předpis (u nebaleného pečiva nepřichází tedy její uvádění v úvahu); • země původu ve smyslu nařízení (u nebaleného pečiva se neuvádí); • doplňkový povinný údaj ve smyslu čl. 10 odst. 1 nařízení (např. „se sladidlem“).

Je zřejmé, že u nebaleného pečiva z tohoto výčtu přicházejí jen některé údaje. Tyto údaje budou deklarovány přímo u nebalených potravin nabízených k prodeji spotřebiteli v jejich těsné blízkosti např. u cenovky. V blízkosti místa nabízení k prodeji musí být u nebalených potravin uveden • datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti (tyto údaje lze uvést pouze na etiketě potraviny zabalené na přání / žádost spotřebitele); • údaj o přítomnosti alergenů způsobem podle nařízení; • další údaj, stanoví-li tak právní předpis. Tyto údaje budou uváděny v prostoru, který zahrnuje např. prodejní pult a jeho blízké okolí. Údaje se viditelně a čitelně zpřístupní pro spotřebitele. Nebude stačit informace typu „Informace o alergenech získáte u obsluhy“, ale konkrétní výrobek s konkrétním alergenem. Tyto informace se mohou umístit např. na vitrínu obslužného úseku, vedle obslužného nebo samoobslužného úseku formou katalogů nebo zalaminovaných textů, elektronickým pultíkem nebo velkou tabulí. Na vyžádání spotřebitele nebo jinou formou zpřístupněny musí být • seznam složek a • množství zdůrazněné složky (viz. výše QUID). Tyto informace musí být konečnému spotřebiteli sděleny v okamžiku jejich vyžádání (např. osobním sdělením od obsluhy obslužného prodeje). Informaci o seznamu složek (složení) a množství zdůrazněné složky (např. v názvu potraviny) lze spotřebiteli sdělit nebo jinou formou zpřístupnit. Za tuto jinou formu se považuje způsob předání informace podle předchozího bodu, tj. doplnit tyto údaje způsoby výše uvedenými.


V této souvislosti je potřeba si uvědomit, že zákon o potravinách nestanoví, že by u nebaleného pečiva mělo být uváděno čisté množství. Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů, přepočet na měrnou jednotku také nevyžaduje. Naopak, podle § 13 odst. 6 tohoto zákona lze uvádět i jiné jednotky množství v případech, kdy to odpovídá všeobecným zvyklostem nebo do odpovídá povaze výrobku, např. 1 kus. Pro spotřebitele však dobrovolné uvedení množství konkrétního pekařského výrobku bude mít nesporně zásadní význam při jeho rozhodování, jaký výrobek si koupí. Výživové údaje Krátce si ještě zopakujme některé základní informace pro uvádění výživových údajů, protože i jich se týkají vysloveně některé „fámy“: • na nebalených potravinách není předně povinné je uvádět; • výživové údaje se povinně uvádí pouze na balených potravinách, a to nejpozději po ukončení prodlouženého přechodného období 13. prosince 2016 (vraťme se o krok zpět v textu ani novela zákona o potravinách nestanoví,

že by u nebaleného pečiva bylo nutné tyto údaje uvádět); • pokud je chce provozovatel potravinářského podniku uvést na nebalené potravině, pak lze obsah výživových údajů omezit na údaje o energetické hodnotě nebo na údaje o energetické hodnotě a o obsahu tuků, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli; • výživové údaje se uvádí v pořadí, v jakém jsou stanoveny v nařízení, a v tabulce s přiřazenými číselnými hodnotami (při nedostatku místa je lze uvést v řadě za sebou); • živiny se pojmenovávají přesně podle nařízení (nepřipouští se žádná lidová tvořivost), přičemž u označení „energetická hodnota“ bude akceptováno i označení „energie“; • pravidla pro zaokrouhlování a možné odchylky stanoví dokument Evropské komise, který je v českém jazyce dostupný zde: http://ec.europa. eu/food/food/ labellingnutrition/ nutritionlabel/guidance_tolerances_december_2012_cs.pdf

Markéta Chýlková, PKČR

5 > 2014

45

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

CELKEM 19 PRODUKTŮ ZÍSKALO NOVĚ ZNAČKU KVALITY KLASA BĚHEM LÉTA A RANÉHO PODZIMU BYLO OCENĚNO 19 VÝROBKŮ OD 7 PRODUCENTŮ. MEZI KLASA PRODUKTY SE ZAŘADILY NAPŘÍKLAD ČERSTVÉ ŽAMPIONY HNĚDÉ OD FIRMY FUNGHI CZ NEBO VYNIKAJÍCÍ 100% OVOCNÉ PYRÉ POD ZNAČKOU OVOCŇÁK OD SPOLEČNOSTI TOKO AGRI. DOSAVADNÍ NABÍDKU OCENĚNÝCH STRÁŽNICKÝCH BRAMBŮREK ROZŠÍŘIL VÝROBCE PETR HOBŽA O NESOLENOU VARIANTU. ZNAČKU KVALITY KLASA UDĚLUJE MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ POUZE PROVĚŘENÝM VÝROBKŮM, KTERÉ SPLNÍ PŘÍSNÉ KVALITATIVNÍ A LEGISLATIVNÍ POŽADAVKY. V SOUČASNÉ DOBĚ JE TOUTO ZNAČKOU OCENĚNO 1.147 VÝROBKŮ OD 226 VÝROBCŮ. OCENĚNÝMI VÝROBKY JSOU: STRÁŽNICKÉ BRAMBŮRKY NESOLENÉ Výrobce: Petr Hobža

Strážnické brambůrky nesolené byly vyvinuty podle požadavků zákazníků jako produkt, který splňuje chuťové vlastnosti pravých smažených brambůrků s nízkým obsahem soli, a může být tedy konzumován i mladší generací. Výrobek se těší oblíbenosti u spotřebitelů a je vyhledávaným produktem této společnosti. Společnost Petr Hobža byla založena již v roce 1988. Jedná se o rodinnou firmu, která se zaměřuje na výrobu klasických bramborových lupínků nejvyšší kvality. Tato společnost se řídí mottem „Nejsme chipsy, jsme brambůrky“.

KRŮTÍ KRKY, KRŮTÍ PRSNÍ ŘÍZEK, KRŮTÍ HORNÍ STEHNO, KRŮTÍ SPODNÍ STEHNO, KRŮTÍ KŘÍDLO BEZ ŠPIČKY Výrobce: Zelenka s.r.o. Krůtí prsní i stehenní svalovina je šťavnatá a velmi vhodná k pečení či dušení. Vyhledávanou surovinou pro přípravu polévek jsou krůtí křídla a krky. Krůtí maso má vysoký podíl bílkovin a minimální obsah tuků oproti ostatním druhům masa na našem trhu. Je tedy z hlediska zdraví velice kvalitní a ideální pro dietní kuchyni. Jediným producentem krůtího masa v České republice je společnost Zelenka, která krůty chová, poráží a rovněž zpracovává. Tento rodinný podnik na jižní Moravě se zabývá chovem krůt již od roku 1994. Veškeré zpracování masa probíhá ve vlastním provozu v Židlochovicích. ZÁTKOVY VAJEČNÉ TĚSTOVINY – ZAVÁŘKOVÉ TVARY, PŘÍLOHOVÉ TVARY, DLOUHÉ TVARY Výrobce: Europasta SE

V roce 1884 byla založena první těstárna v České republice, kde bratři Zátkové začali vyrábět vaječné těstoviny pod touto značkou. Pro výrobu těchto těstovin je použita pouze kvalitní mouka umletá ve vlastním mlýně z české pšenice, jejíž každá dodávka projde přísnou kontrolou kvality. Na regálech můžete najít různé tvary těstovin jako například drobení, abeceda, vlasové nudle, hvězdičky, vřetena, penne, mušle, široké nudle a nejprodávanější tvary kolínka a fleky. Europasta SE je největším výrobcem těstovin v České republice, mimo značky Zátkových vaječných těstovin vyrábí také semolinové těstoviny pod značkou Adriana a bezvaječné Rosické těstoviny, které jsou rovněž oceněny značkou Klasa.

Oceněný výrobek žampion hnědý je původem z České republiky, konkrétně z Moravského Kravařska. Je specifický svou hřibovou vůní, chutí i krémovým zbarvením, pěstuje se bez agrochemie a pesticidů. Skvěle se hodí jako přísada do zeleninových salátů či ozdobných příloh v syrovém stavu. Produkce FUNGHI CZ od založení nepřetržitě stoupá. Cílem společnosti je plně využít svého, ve střední Evropě nebývalého, technického a technologického potenciálu a celoročně rovnoměrně produkovat velká množství čerstvých hub vynikající kvality. CRISPY PILLOWS S VANILKOVOU PŘÍCHUTÍ Výrobce: POEX Velké Meziříčí, a.s.

ŽAMPION HNĚDÝ Výrobce: FUNGHI CZ, a.s.

Národní značku kvality KLASA uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Ocenění výrobce získává výrobce na tři roky a její udělování je součástí národního programu na podporu kvalitních potravin na tuzemském trhu. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt značku KLASA na obalech celkem 1.147 produktů od 226 českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou dostupné na stránkách www.eklasa.cz

46 5 > 2014

Oceněný výrobek Peřinky s vanilkovou příchutí je vhodnou alternativou zdravé snídaně pro všechny věkové kategorie, lze jej ale také využívat jako chutnou svačinku během celého dne na cestách

nebo v zaměstnání. Jedná se o extrudovaný výrobek, jehož přidanou hodnotou je bezlepkovost, čímž je vhodný pro osoby trpící celiakií a alergií na lepek. Společnost POEX Velké Meziříčí byla založena v roce 1993. Od svého vzniku se zabývá především výrobou extrudovaných a cereálních produktů, balením suchých plodů a jejich dražováním neboli obalováním do čokolád. OVOCŇÁK PYRÉ 100% JABLKO, JABLKO – BROSKEV, JABLKO – VIŠEŇ, JABLKO – HRUŠKA, JABLKO – ČERNÁ JEŘABINA, JABLKO – JAHODA, JABLKO – RAKYTNÍK Výrobce: TOKO AGRI a.s.

100% ovocné pyré Ovocňák je vyrobeno z pečlivě vybraného, kvalitního ovoce, které je před zpracováním ručně tříděno a pečlivě kontrolováno. Pyré Ovocňák obsahuje pouze přirozeně se vyskytující cukry bez konzervantů. Firma TOKO AGRI funguje již od roku 1990.

Primárně se zaměřuje na obchod se zemědělskou technikou. V roce 2011 se však zrodila myšlenka na výrobu čistého ovocného moštu a společnost začala vyrábět 100% šťávu z ovoce a zeleniny pod obchodní značkou Ovocňák. DENUTS PEKANOVÝ OŘECH Výrobce: NUTREND D.S., a.s.

Oceněný výrobek DENUTS pekanový ořech je novinkou mezi oříškovými tyčinkami této firmy. Produkt, který je vhodný pro bezlepkovou dietu, je vyroben bez použití konzervačních látek a barviv. Společnost NUTREND je předním českým výrobcem sportovních doplňků a potravin pro aktivní životní styl. Společnost v tomto oboru podniká již více než 20 let. Kvalitu výrobků potvrzují nejen profesionální sportovci, ale i Český a Slovenský olympijský výbor a Antidopingový výbor ČR.

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

VÁNOCE S KLASOU PRODUKTY OCENĚNÉ ZNAČKOU KVALITY KLASA MŮŽETE OCHUTNAT I ZAKOUPIT NA VÁNOČNÍCH TRZÍCH PO CELÉ ČESKÉ REPUBLICE A TO KONKRÉTNĚ VE MĚSTĚ:

PRAHA, Stříbrné vánoční dny 2014, PVA EXPO Letňany 11. 12. – 14. 12. 2014

LYSÁ NAD LABEM, Polabské vánoční trhy 2014 a Stříbrné trhy, Výstaviště Lysá n. Labem, 12. 12. – 14. 12. 2014 ČESKÉ BUDĚJOVICE, Adventní trhy, Výstaviště České Budějovice 27. 11. - 30. 11. 2014 BRNO, Vánoční trhy, Veletrhy Brno – 5. 12. - 14. 12. 2014 OLOMOUC, Vánoce Flora 2014, Výstaviště Olomouc, 13. 12. - 22. 12. 2014


Budeme se na Vás těšit.

Ilustrační foto

Regionální potravina 3RFKXWQHMWHVLDSRGSRķWHGRPiFtYìUREFH

Naše označení mohou získat jen ty nejlepší domácí produkty, které uspěly v soutěži o Regionální potravinu. Garantujeme jejich místní původ, čerstvost a jedinečnou chuť. Ochutnejte to nejlepší z našich krajů.

Nakupujte srdcem. 5 > 2014

47

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ POTRAVINÁŘSKÝ VELETRH V EVROPĚ SIAL PARIS OSLAVIL 50 LET V LISTOPADU 1964 BYL POPRVÉ V PAŘÍŽI ZORGANIZOVÁN POTRAVINÁŘSKÝ VELETRH SIAL, ZAMĚŘENÝ NA INOVACE A MODERNÍ TECHNOLOGIE. JE TOMU UŽ PADESÁT LET A OD TÉ DOBY SE PŮSOBNOST VELETRHU ROZŠÍŘILA DO CELÉHO SVĚTA. V průběhu let byli návštěvníci veletrhu svědky celé řady inovací, které poznamenaly více či méně historii, každé desetiletí mělo své pokroky. Objev mikrovlnné trouby spolu s prvními mrazničkami určenými pro domácnost odstartovaly explozi nových výrobků, jídel určených ke konzumaci po rychlém ohřevu. V 70. letech přišlo na trh vakuové balení a suroviny konzervované procesem vakuového vymrazováním neboli lyofilizací. Dále zde byly obaly

Foto: BB Agency

48 5 > 2014

Tetra Pak, čárové kódy, ale i nové koncepty potravin ovlivněné trendem rychlého občerstvení a další. Vedle úspěšných inovací se ale našly i vynálezy, které rychle upadly v zapomnění. Za neúspěšné můžeme citovat samo-ohřívající se kávu, afrodiziakální žvýkačky, lízátko s červem či řízek na klacku. Již dlouhá léta se profesionálové scházejí v Paříži každé dva roky. Letos se zde představilo přibližně 12.000 vystavovatelů ze 100 rozdílných zemí a na

veletrh zavítalo 280.000 návštěvníků z 200 zemí světa. Stejně jako v roce 2012 byl zastoupen také

je přijel i ministr zemědělství Marian Jurečka. Prezentovány zde byly společnosti: ALIKA a.s.,

SIAL PARIS JE BĚHEM CELÉ SVÉ EXISTENCE NOSITELEM INOVACÍ A POKROKŮ V POTRAVINÁŘSTVÍ A JAK UKAZUJE HISTORIE, ŘADA Z NICH SE V PRŮBĚHU ČASU OSVĚDČILA I BĚŽNÉM PROVOZU. potravinářský průmysl České republiky. V národním stánku vystavovali za podpory SZIF výrobci potravin se známkou KLASA. Podpořit

SEMIX PLUSO spol. s.r.o., POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s., LINEA NIVNICE a.s., POEX Velké Meziříčí a.s., ARTIFEX INSTANT s.r.o., ÚSOVSKO FOOD a.s.,

Hanácká kyselka s.r.o., Hamé s.r.o., MADETA a.s., CARLA spol. s.r.o. a NUTREND D.S. a.s. Samostatně vystavovaly další české firmy: Good night Drink, Emco spol s.r.o., Bonavita spol s.r.o., INDIANA BEFF Jerky, MILKPOL CO. Ltd, RUPA spol s.r.o., Staropilsen spol s.r.o. a Sweet delight a.s. Do návštěvy akce se zapojila také Potravinářská komora České republiky společně s ČTTP, která obdarovala poukázkou na návštěvu SIALU v Paříži sedm potravinářských

firem oceněných v soutěži o cenu inovace prezidenta PK ČR. Již 10 let je nedílnou součástí výstavy rovněž udílení cen „SIAL INNOVATION“ za nejlepší inovující výrobky. Vybíráno je podle tři kritérií: charakter inovace, přínos pro konzumenty a stáří výrobku musí být kratší než dva roky. Z množství 1.700 přihlášených výrobků jich bylo 600 vybráno a vystaveno na odiv v srdci veletrhu. Účast českých firem letos nezůstala

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

Foto: BB Agency bez povšimnutí. Křupavé müsli ve formě srdíček „Little hearts“ společnosti SEMIX PLUSO, spol s.r.o. se dostalo do úzkého výběru soutěže. Porota ocenila nápadité spojení zdravé receptury müsli se zábavným až svůdným provedení. Společnost SEMIX tak smí, pro svá srdíčka, používat označení „Sial Innovation Selection 2014“. Na otázku jaké má ocenění vliv na prodej zboží odpověděl Pavel

zaujal chutný recept, který je zároveň zdrojem rostlinných bílkovin a vlákniny, výrobek navíc neobsahuje lepek ani cukr. Hlavní ceny „GRAND Prix SIAL Innovation“ v každém potravinářském odvětví představovaly současné světové tendence a nejnovější možnosti technologií. Poukázáno bylo na současné trendy ve světě potraviny, vystihovala je hesla jako: pro zdraví, odpovídající

ZÁJEM ČESKÝCH SPOLEČNOSTÍ O ÚČAST NA PAŘÍŽSKÉM VELETRHU JE TRVALE VYSOKÁ, PROTOŽE UMOŽŇUJE OBCHODNÍ KONTAKTY, SEZNAMUJE S TRENDY, ALE POSILUJE I FIREMNÍ IMAGE. Rychtecký, manažer exportu: „Nezaznamenali jsme, že by ocenění přilákalo nové zákazníky. Pomáhá nám ale budovat image firmy vzhledem ke stávajícím klientům“. Podobný úspěch měli také sousedé ze Slovenska, konkrétně společnost Max Sport, s.r.o. s tyčinkami „Veggi Protein“. Porotce

novému životnímu stylu, bez alergenů či aditiv, šetrné k přírodě, bio a přírodní, exotické a zároveň respektující lokální populace, regionální, živé a extra čerstvé, pozvolna upravované, tradiční, potěšující a další. Některé z výrobků oceněných hlavní cenou byly vskutku neotřelé:

Foto: BB Agency osvěžující perlivý nápoj s mořskou řasou Spirulina, ovocný jogurt bez mléčného tuku s olivovým olejem či jednotlivé porce mraženého masa a ryb BIO pro nejmenší (od 6 měsíců) bez aditiv. Naopak u pár případů potravin na piedestalu

se inovační charakter jen těžko dal najít. Tak třeba souprava na pěstování hub či set pro domácí výrobu piva nejsou na evropském ani českém trhu žádnou novinkou. Porota zůstává v tomto případě nepochopenou. V rámci veletrhu bylo také

vybráno 10 francouzských společností, které budou vystavovat své kreace v národním pavilonu na světové výstavě Expo Milano 2015. Ta se bude konat v Itálii od května do září příštího roku, jejím tématem je „Uživit planetu,

energie pro život“. Pro dalších 50 let zbývá než popřát evropskému potravinářskému průmyslu co nejvíce inspirace pro uspokojení potřeb zákazníků.

Ing. Barbora Boháčková, BB Agency

Zpravodaj AGRObase vydává: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc. Úřad AK ČR Praha: Počernická 272/96, 108 00 Praha 10 – Malešice. IČ: 47674868, DIČ CZ47674768. tel.: 296 411 180, e-mail: [email protected] Zástupci AK ČR: Ing. Miroslav Toman, CSc., prezident; Ing. Václav Hlaváček, CSc., viceprezident, Ing. Bohumil Belada, viceprezident, Ing. Martin Fantyš, tajemník. Redakce: Ing. Jiří Felčárek a Ing. Dana Večeřová. Grafický design: Tomáš Neubauer. Fotografie: archiv AK ČR a uvedení autoři. Uzávěrka čísla: 25. listopadu 2014. Tisk: UNIPRESS spol. s r. o. Povoleno MK ČR E 6204. NEPRODEJNÉ. Příští číslo vyjde: 12. února 2015. Z P R AV O D A J

5 > 2014

49

RECEPTY

ZPRAVODAJ

JEZTE ČESKY – ROK V NAŠÍ KUCHYNI JANA VAŠÁKOVÁ A ZDENA SKOKANOVÁ N. MANDLOVÉ MLÉKO S VANILKOU A SKOŘICÍ Na 1 nápoj:

100 g loupaných mandlí 200 ml vody 100 ml mléka 1/2 vanilkového lusku špetka skořice 1 lžička medu

1. Mandle nasekejte najemno, ponechte je v mixéru, zalijte vodou a 2 hodiny louhujte. 2. Pak mandle i s vodou mixujete asi 1 minutu. Výslednou hmotu zcedťe a tekutinu rozmíchejte v mléce. 3. Přidejte vanilkový lusk, špetku mleté skořice a nápoj prohřejte, aby mléko bylo teplé. Nakonec doslaďte medem.

www.smartpress.cz

TIP: Takto připravené mandlové mléko může v organismu člověka působit zásaditě, na rozdíl od celých mandlí, jež jsou těžce stravitelné. Připravit mléko můžete i z lískových oříšků.

JÁHLOVÁ KAŠE

KAŠTANOVÝ KRÉM Na 4 porce:

250 g jedlých kaštanů 500 ml vody 250 ml domácího zeleninového vývaru mleté nové koření muškátový oříšek zázvor 100 ml sladké smetany 100 ml zakysané smetany sůl a pepř čerstvá petrželka

1. Nožem rozloupněte skořápku a vyloupnuté kaštany dejte na 10 minut povařit do vody. Slijte je a ještě za tepla z nich oloupejte „chlupatou“ slupku. 2. Nakrájejte kaštany na menší kousky nebo rozdrolte prsty, vhoďte je do vroucí vody, přidejte vývar a koření dle svých chutí a vařte 30 minut. Poté odstavte, dejte si stranou pár kousků kaštanů na ozdobu a rozmixujte. 3. Krém zahustěte sladkou smetanou, prohřejte a dochuťte polévku podle potřeby. Podávejte se zakysanou smetanou, ozdobené čerstvou petrželkou, kaštany a kouskem celozrnného pečiva.

S MANDLEMI A ŠVESTKAMI Na 2 porce:

200 g jáhel 500 ml mléka 1 vanilkový lusk 40 g sušených švestek 20 g lískových ořechů 20 g mandlí 1 lžička třtinového cukru a špetka soli

1. Jáhly dvakrát propláchněte vroucí vodou, odstraníte tím jejich nahořklou chuť. Poté je nasypte do kastrůlku a přilijte mléko. Na 1 díl jáhel budete potřebovat přibližně 2 díly mléka, případně vody. 2. Přidejte podélně rozkrojený vanilkový lusk, třtinový cukr a špetku soli. Vařte na mírném ohni raději za stálého míchání, dokud se většina tekutin neodpaří, přibližně 30 minut. 3. Vyndejte vanilkový lusk, ozdobte spařenými sušenými švestkami, ořechy a mandlemi.

50 5 > 2014

ČOČKOVÉ RAGÚ Na 4 porce: 80 g suché velkozrnné čočky 80 g červené loupané čočky 1 střední cibule 2 stroužky česneku 2 mrkve 2 řapíky celeru 1 lžíce řepkového oleje 2 lžičky rajského protlaku 1–2 lžičky třtinového cukru krájená sterilovaná rajčata (můžete vynechat) 1 bobkový list sůl a pepř

1. Velkozrnnou čočku namočte přes noc do vody. Druhý den ji slijte, propláchněte a zalijte čistou vodou. Čočku uvařte doměkka. 2. Oloupanou cibuli nasekejte najemno, česnek na plátky. Mrkev a řapíkatý celer nakrájejte na drobné kostičky. 3. V hluboké pánvi zahřejte olej, vsypte do ní všechnu pokrájenou zeleninu a restujte asi 3 minuty. Přidejte protlak, cukr a po dobu 1–2 minut opět orestujte. Poté vmíchejte sterilovaná rajčata, chcete-li je vmíchat, přidejte bobkový list, osolte a opepřete. Zalijte 300 ml vody a duste na mírném ohni asi 10 minut. Nakonec do ragú zamíchejte obě uvařené čočky a podle chuti dosolte.

RECEPTY

ZPRAVODAJ

SALÁT Z ČERVENÉ ŘEPY S VLAŠSKÝMI OŘECHY

LINECKÉ CUKROVÍ Z POHANKOVÉ MOUKY Na zhruba 20 kusů:

Na 4 porce:

na zálivku:

1 červená řepa 1 menší křen 2 hrušky 40 g vlašských ořechů 250 g měkkého polotučného tvarohu 1 lžíce panenského řepkového oleje šťáva z 1 citrónu sůl a pepř

1. Omyjte červenou řepu i se slupkou a celou ji dejte vařit do vody přibližně na 15 minut. Poté slijte a nechte řepu vychladnout. 2. Mezitím dobře očistěte křen, omyjte hrušky a oboje nastrouhejte do větší misky. Přidejte na tenké plátky nakrájenou červenou řepu a nasekané vlašské ořechy. 3. Lehce promíchejte se zálivkou z panenského řepkového oleje, šťávy z 1 citrónu, soli a pepře. Nakonec ozdobte tvarohem a podávejte s celozrnným pečivem.

1. Máslo utřete se žloutky a cukrem. Přidejte prosátou mouku, kůru z pomeranče a nasekané vlašské ořechy. 2. Vypracujte těsto, vložte jej do sáčku a nechte do druhého dne odležet. Poté vyválejte plát asi tak 0,5 cm tenký a vykrájejte z něj libovolné tvary. 3. Pečte v troubě předehřáté na 180 °C dozlatova, nechte vychladnout a teprve poté spojujte cukroví marmeládou. Uchovávejte v chladu a suchu.

KAPR S BYLINKOVOU KRUSTOU

TIP: Pokud se vám zdá salát málo sladký, můžete do dresinku vmíchat ještě trošku medu nebo javorového sirupu.

Na 4 porce:

ŠPALDOVÉ PERNÍČKY Na zhruba 20 kusů:

směs koření:

na polevu:

170 g másla nebo kvalitního rostlinného tuku 2 žloutky 50 g třtinového moučkového cukru 210 g hladké pohankové mouky 1 lžička kůry z pomeranče 50 g vlašských ořechů třešňová marmeláda

250 g hladké špaldové mouky 1/2 lžičky prášku do pečiva bez fosfátů 2 vejce 20 g másla nebo kvalitního rostlinného tuku 3 lžíce moučkového třtinového cukru 4 lžíce medu 1 hřebíček rozemletý na špičku nože muškátový oříšek 1/2 lžičky mleté skořice 1/2 lžičky nastrouhané pomerančové kůry 1/2 lžičky šťávy vymačkané z nastrouhaného zázvoru 1 bílek 1 lžička citrónové šťávy 150 g moučkového třtinového cukru

1. Mouku a kypřicí prášek prosejte do mísy, přidejte do ní koření a promíchejte. Vejce rozklepněte. Bílky schovejte na potření a žloutky rozšlehejte s 1 lžící vody. Vlijte celé do mouky a zapracujte. 2. Máslo rozpusťte a rozmíchejte v něm med a cukr. Pak vše vlijte do mísy k mouce a vypracujte měkké, vláčné těsto. Zabalte ho do fólie a nechte odležet do druhého dne. 3. Těsto rozválejte mezi dvěma pečicími papíry na asi 0,5 cm vysoký plát. Vykrájejte libovolné tvary, rozložte je na plech vyložený dalším pečicím papírem a dejte do trouby vyhřáté na 170 °C. Pečte dozlatova,10–12 minut. Ještě horké perníčky potřete rozšlehanými bílky a nechte je vychladnout. 4. Nakonec si připravte polevu. Bílek rozmíchejte s citrónovou šťávou a pak do něj postupně zapracujete cukr. Třete tak dlouho, dokud nebude poleva krásně bílá a hustá.

4 filety kapra s kůží (zhruba 800 g) 4 plátky toastového chleba 1/2 svazku zelené petržele 1 stroužek česneku 25 g másla 2 lžíce řepkového oleje sůl a pepř

1. Pokud máte poloviny kapra, opatrně podél velkých kostí odřízněte čistý filet a nakrájejte ho na porce. Plátky toastového chleba a petrželku nasekejte v mixéru na drobenku. Česnek podrťte, pokrájejte a přidejte společně se změklým máslem k drobence. Osolte, opepřete a ještě krátce promixujte. 2. Předehřejte si troubu na 160 °C. Připravte si plech nebo vetší zapékací formu, do které se vám vejdou všechny porce ryby. Ve velké pánvi zahřejte olej. Vložte do něj porce kapra nejprve kůží dolu. Osolte je, opepřete a pečte asi 2 minuty, dokud nebude kůže opečená. Pak je otočte a opékejte ještě asi 2 minuty. 3. Opečené porce kapra naskládejte na plech kůží dolu. Na maso navršte bylinkovou drobenku a vložte do vyhřáté trouby. Zapékejte 10 minut. TIP: Kapra kupujte raději menšího, nebude tolik tučný. Do bylinkové krusty můžete také přidat trochu nastrouhaného tvrdého sýra.

BRAMBOROVÝ SALÁT S JABLKY Na 4 porce:

500 g brambor var. typu A 2 jablka 1 cibule 1 lžíce řepkového oleje šťáva z citrónu sůl a pepř

1. Brambory uvařte ve slupce a nechte vychladnout. Jablka nakrájejte i se slupkou a cibulku nasekejte. 2. Smíchejte se šťávou z citrónu, solí, pepřem a řepkovým olejem. 3. Nechte pokud možno do druhého dne v chladu uležet.

5 > 2014

51

INZERCE

ZPRAVODAJ

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně! O Rozhodčím soudu

byl založen roku 1949 řídí se zákonem, Statutem, Řádem vede Seznam rozhodců a tím garantuje odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem na Seznamu rozhodců je více než 240 rozhodců z tuzemska i zahraničí

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje

konzultace před uzavřením smlouvy či podáním žaloby u Rozhodčího soudu odborné znalce tlumočníky veškerou administrativu spojenou s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší?

obchodní vztahy (kupní smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o dílo, úvěrové smlouvy …) občanskoprávní (mj. i manželské smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce …) pracovně právní vztahy (smluvní podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení

řízení je jednoinstanční, neveřejné, rychlé, méně formální rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku i v zahraničí dobře vykonatelné Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa strany si mohou určit místo i jazyk rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu. Znění rozhodčí doložky doporučené k zapracování do Vašich smluv: Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu třemi rozhodci.

Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu jedním rozhodcem jmenovaným předsedou rozhodčího soudu.

Veškeré potřebné dokumenty lze nalézt na adrese: www.soud.cz

Rozhodčí soud je tu pro Vás. Další informační materiály jsou k dispozici stranám, ale i ostatním zájemcům v sídle soudu Dlouhá 13, Praha 1, v jazyce českém, ruském, anglickém, německém a francouzském. Telefonní spojení je: tel.: +420-222 333 340, fax: +420-222 333 341, e-mail: [email protected]

52 5 > 2014

MLECOOP JE NEJVĚTŠÍM SDRUŽENÍM DODAVATELŮ MLÉKA NA ČESKÉM TRHU A I PROTO MÁ AKTIVNÍ ZÁJEM O DALŠÍ ROZVOJ TOHOTO ZÁSADNÍHO ODVĚTVÍ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY

Recommend Documents