MiStra. Příručka pro tvůrce integrační politiky. MiStra Strategie začleňování migrantů v evropských městech

MiStra

Příručka pro tvůrce integrační politiky MiStra – Strategie začleňování migrantů v evropských městech GRANT AGREEMENT: 2012-3679 PROJECT NUMBER: 531325 – LLP – 1 – IT – KA4MP

autorky: Jasmin Zouizi, Diana Peitel a Elena Grilli v zastoupení všech partnerů projektu

Projekt MiStra je financován s podporou Evropské komise. Tato publikace vyjadřuje pouze názory autorek a Komise nezodpovídá za případné využití informací, které jsou v dokumentu obsaženy.

1

PŘÍRUČKA PRO TVŮRCE INTEGRAČNÍ POLITIKY

OBSAH Poděkování

3

Úvod

4

Kontext a problematika

6

Část 1: Jak si mohou města úspěšně vyměňovat zkušenosti? 1.1 Nástroje a nápady pro párování měst a) Analýza potřeb cílového města b) Analýza dobrých praxí c) Seminář o párování měst d) Trh výměny zkušeností e) Matrice výměny zkušeností 1.2 Přenos: realizace výměny zkušeností a) Vypracování Plánu přenosu b) Workshopy pro posílení místních vztahů (LEW) c) Dvoustranné návštěvy d) Zásahy ze strany mentorů

8 8 8 9 9 10 10 10 10 11 11 11

Část 2: Užitečné tipy pro vytvoření dobré praxe začlenění migrantů a minorit 2.1 Nástroje k vytvoření dobrých výchozích předpokladů a) vizualizační mapy – mapy menšin a institucí pomáhají uvědomit si a pochopit skutečnou situaci Romů a jiných minorit v Burgasu v Bulharsku b) Berlínský zákon o integraci a participaci – legislativní pozadí integrační politiky v Berlíně, Německo

12 12

2.2 Nástroje ke zlepšení služeb pro migranty a minority a) Dny „Vzájemného poznávání“ b) Obrázkové dotazníky jako nástroj pro zjišťování způsobilosti c) Mobilní trhy pracovních příležitostí d) Bezplatné jazykové kurzy pro azylanty a kurzy základního vzdělání pro ženy a mládež v Rakousku e) Školení pro dospělé instruktory, kteří pracují s vícejazyčnými skupinami mladých lidí v oblasti základního vzdělávání a profesního poradenství

13 13 14 14

12 13

15 15

2


f) Školení dobrovolníků g) Dům služeb pro migranty h) Profilový formulář, Dohoda o mlčenlivosti a interinstitucionální jednání i) Přechod od „sociální pomoci“ k „sociální samostatnosti“

15 15 16 17

2.3 Nástroje zvyšující povědomí veřejnosti a) Filmy o pracovních příležitostech v Berlíně a Budapešti b) Výroční ples uprchlíků na vídeňské radnici, Rakousko c) Vydávání vlastních novin – „Gute Zeitung“ z Integrationshaus ve Vídni, Rakousko

18 18 18

2.4 Nástroje k vytváření sítí – networking a) Rozvojové partnerství v oblasti dvoujazyčnosti a vícejazyčnosti, např. vídeňské partnerství MEVIEL, Rakousko b) Formalizace místní sítě – příklad z Taranta, Itálie

19

18

19 19

Část 3: Doporučení a tipy pro tvůrce politiky

20

Doporučení a poznatky o přenosu zkušenostní mezi městy

20

Doporučení a poznatky o potřebách měst

22

Doporučení a poznatky o postupech a nástrojích

24


PODĚKOVÁNÍ Příručka MiStra je výsledkem spolupráce mezi následujícím organizacemi: CIOFS-FP (Itálie), Ballymun Job Center (Irsko), ZSI – Centre for Social Innovation (Rakousko), Don Bosco Nővérek Háza Alapítvány (Maďarsko, nadace EUROPARTNERS 2007 Foundation (Bulharsko), gsub-Projektegesellschaft mbH (Německo), MetropolisNet (Síť evropských měst), Člověk v tísni (Česká republika) a Református Missziói Központ (Maďarsko). Následující text zpracovaly Jasmin Zouizi, Diana Peitel a Elena Grilli.

3

4


ÚVOD Tato příručka je výsledkem několika let různých výměn a přenosů zkušeností, které proběhly na celoevropské úrovni a které byly zaměřeny na sociální začlenění a dobré životní podmínky migrantů. Vytvořené nástroje jsou určeny především místním orgánům působícím na úrovni měst (městských správ, okrsků a zastupitelstev). Po šesti letech a několika pilotních projektech implementovaných na evropské i místní úrovni se nám podařilo vypracovat metody, jimiž lze podpořit místní orgány v jejich snaze o efektivní analýzu potřeb a nevyužitých možností na poli integrace migrantů a menšin. Zjistili jsme, že je možné nabídnout tyto metody přenosu dobrých praxí i v zemích a v oblastech, které se navzájem výrazně odlišují. Mezinárodní výměna zkušeností a dobrých praxí tak podporuje myšlenku Evropského občanství a motivuje k větší participaci na veřejném životě. Klíčová akce 4 – Program celoživotního vzdělávání zaměřený na šíření a využívání výsledků, v rámci kterého se náš projekt odehrával, představuje cenný rámec, ve kterém lze sdílet a rozvíjet metody a nástroje pro účinné přenášení postupů i ve velmi různorodých podmínkách. Domníváme se, že naše hlavní silné stránky spočívají v (1) uplatnění přístupu „rovný s rovným“ (peer-to-peer), při kterém se lidé od sebe vzájemně mnoha způsoby učí, a ve (2) vypracování snadno použitelného „modelu mentorského vedení“, který v současné době používá už 22 lokalit v celé Evropě. Proč uplatnit nástroje vytvořené v projektu MiStra na úrovni měst? Především proto, že ve města svou velikostí představují optimální jednotku, na níž lze zkoumat potřeby a nevyužité možnosti systémů zaměřených na zlepšování reálných životních podmínek sociálně slabých cílových skupin, zejména migrantů a menšin žijících v jednotlivých městských čtvrtích. Na úrovni měst se setkáváme s řadou výzev, například s nedostatky v přístupu ke kulturní diverzitě (diversity management), nedostatkem specifických opatření k překonání problémů v dalším vzdělávání (i v České republice se již používá anglická zkratka VET – Vocational Education & Training) a opatření ke zlepšení života migrantů a menšin. Tvůrci lokální politiky pak často naráží na obtíže, když se snaží získat systematický přístup ke zkušenostem ověřeným jinde v Evropě, k know-how a výměnným programům. A v neposlední řadě právě proto, že města nabízí nejvíc zajímavých příležitostí k ovlivnění života lidí. Účelem projektu MiStra bylo vypracovat strukturovanější a efektivnější metody a nástroje výměny zkušenostní mezi jednotlivými městy, a to formou specificky navržených přístupů, které vezmou v úvahu konkrétní potřeby vyplývající z jednotlivých situací: (1) přístup více účastníků (multistakeholder approach), který vychází z potřeby zapojit do každé z etap vhodné stakeholdery, kteří znají současné politiky a praxe a mohou je prodiskutovávat a vyjednávat; (2) systematické


zavádění Workshopů pro posílení místních vztahů (Local Empowerment Workshops), ve kterých se dvakrát až třikrát ročně sejdou účastníci výměnných programů (tvůrci politiky, zástupci odborů, center pracovních příležitostí, obchodních komor, komunitních organizací, škol, středisek dalšího vzdělávání, místních výborů…) s cílem diskutovat a průběžně sledovat co se akutálně ve výměně zkušeností děje; a (3) vypracování modelu mentorského vedení mezi jednotlivými městy. Tento model představuje flexibilní přístup, který umožňuje plánovat konkrétní výměnné akce (školení, workshopy, návštěvy mentorů, stáže, studijní pobyty, ...) v reakci na aktuální potřeby. Chceme poděkovat všem partnerům projektu MiStra i projektů předcházejících – zejména projektu LeCiM, který byl pro projekt MiStra velmi inspirující; Generálnímu ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise za příležitost využít jeho bohatých zkušeností; pracovníkům jednotlivých organizací, městských zastupitelstev, odborových svazů, účastníkům dalšího vzdělávání, sdružením pro migranty a všem těm, kteří až dosud přijali výzvu vypracovat a zavést inovativní a snadno použitelný způsob sdílení nápadů, strategií a řešení, který by odpovídal potřebám migrující populace a minorit v evropských městech. Doufáme, že tuto příručku shledáte uživatelsky příjemnou a že vás bude inspirovat k přemýšlení o nových výměnných programech, v nových prostředích a v nových oblastech. Přejeme Vám při Vaší práci jen to nejlepší a věříme, že se Vám tato příručka bude líbit!

CIOFS-FP

5

6


KONTEXT A PROBLEMATIKA Integrace migrantů a menšin (včetně Romů) je prioritní téma na místní, národní i celoevropské úrovni. Tato problematika přináší řadu výzev, kterým nelze čelit izolovaně: míra nezaměstnanosti souvisí například s úrovní vzdělání a proškolení nezaměstnaných definuje jejich vztah k trhu práce; nedostatek pracovních příležitostí často vede k sociálnímu vyloučení a chudobě; vyšší míra sociálního vyloučení, zejména u migrantů a minorit vytváří vyšší riziko diskriminace, rasismu a stigmatizace, jemuž jsou tito lidé vystaveni. Společné i rozdílné přístupy evropských zemí k problematice integrace migrantů jsou popsány v pozičním dokumentu LeCiM – projektu, na který MiStra navazuje. V zavedených hostitelských zemích s velkým počtem migrantů jako je Německo a Rakousko se projekty často opírají o dlouhodobé zkušenosti s migrací ve formě migrace za prací, příchodu uprchlíků a slučování rodin. Jiné evropské země, například Itálie, se staly příjemci imigrantů teprve nedávno, v osmdesátých a devadesátých letech 20. století, z velké míry v důsledku jejich rostoucí hospodářské prosperity, ale také následkem přesměrování migračních toků a zavedením restriktivnější migrační politiky v severoevropských zemích. Obdobný vývoj čistých migračních čísel lze pozorovat v řadě zemí střední Evropy – například země jako je Maďarsko zaznamenaly v poslední době kladná čísla čisté migrace1, což před ně staví otázku jak předejít sociálnímu vyloučení migrantů. Poziční dokument vypracovaný v rámci LeCiM definuje sociální vyloučení i začlenění způsobem, který byl sdílen všemi partnery LeCiM a který je sdílen i všemi partnery projektu MiStra. Definice zní takto: „Výraz sociální začlenění označuje snahu řešit problémy způsobené společností i jednotlivci, ze kterých společnost sestává, stejně jako chybnými politickými koncepcemi minulosti. Proces sociálního začleňování proto vždy vyžaduje identifikaci struktur, okolností a dalších faktorů, které způsobují sociální vyloučení.“ Koncept sociálního začleňování uplatňovaný v rámci výše zmíněných projektů odpovídá evropskému konceptu propojené a inkluzivní společnosti, ale soustředí se specificky na problematiku migrace a národnostních menšin. Vhodnou metodou řešení této problematiky je přístup napříč sektory (cross-sector), který spojuje politiku odborného vzdělávání a přípravy (VET) se systémy sociální podpory a systémy pro zajištění dobrých životních podmínek. Proto se projekt MiStra zabývá právě městy a jejich integračními a sociálními systémy, a to je také důvodem, proč se snaží navrhovat inovativní způsoby studia vhodných integračních opatření a politik, a tato opatření a politiky pak i zavádět.

1

Absolutní číslo, které porovnává emigraci a imigraci. Pozitivní hodnota tohoto čísla tedy znamená, že do země přichází více lidí, než z ní odchází.


V zájmu navázání partnerských vztahů podpořila organizace CIOFS-FP, vedoucí organizace projektu, Lampeduskou chartu, která představuje dohodu vycházející převážně z aktivit široké veřejnosti, do níž se mezi 31. lednem a 2. únorem 2014 zapojily na ostrově Lampedusa nejrůznější organizace, sdružení a jednotlivci. Všechny skupiny i jednotlivci, kteří Chartu podepsali, se tímto aktem zavázali uvést do života a prosazovat její zásady, a to způsobem, postupy a s uplatněním jazyků, které každý z nás bude považovat za důležité, ať už Charta získá či nezíská uznání současným státem a/nebo nadnárodními institucemi. Lampeduská charta sestává z preambule a dvou částí. „Článek 1“ v Části 1 se zabývá svobodou pohybu. Charta žádá svobodu pohybu pro každého člověka. To je i vize, která sjednocovala partnery v projektu LeCiM. Vizí LeCiM bylo: „Jsme přesvědčeni, že všichni lidé mají právo na svobodu pohybu“. Tuto vizi sdílí také partneři zapojení do strategie MiStra. MiStra je projekt orientovaný na integraci těch osob, které migrují a jeho cílem je zkoumat a přenést do nového prostředí prvky modelů dobré praxe zaměřené na lidi s migrační historií, na romské komunity i jiné menšiny, které jsou v Evropě ohroženy sociálním vyloučením. Cílem projektu MiStra je přenést modely a prvky správné praxe z Dublinu, Berlína, Vídně a Boloně do čtyř zvolených cílových měst – Taranta, Burgasu, Prahy a Budapešti. Příručka MiStra byla napsána ve snaze podpořit tvůrce místní, regionální, národní i celoevropské politiky, bez ohledu na to, v jaké fázi se jejich práce s uvedenými cílovými skupinami právě nachází. Příručka MiStra klade velký důraz na praktické kroky, které jsou tvůrcům místní politiky k dispozici. V převážné míře se vychází ze zkušeností získaných v průběhu projektu, ale opíráme se o ty modely správné praxe, které jsou používány a ozkoušeny některou z partnerských nebo spolupracujících organizací. Námi prezentovaná nástrojová sada proto není vyčerpávající, a prvky, které zahrnuje, slouží jen jako příklady.

7

8


ČÁST 1 JAK SI MOHOU MĚSTA ÚSPĚŠNĚ VYMĚŇOVAT ZKUŠENOSTI? Projekt MiStra usiloval o lepší začlenění migrantů formou výměny úspěšných postupů a praxí, které mohou příslušná města sdílet. V Části 1 najdete shrnutí nástrojů a nápadů, které byly v rámci projektu MiStra úspěšně vyzkoušeny. Úspěšná výměna zkušeností mezi městy obsahuje dvě hlavní položky: spárování měst a realizace výměny.

1.1 Nástroje a nápady pro párování měst Během procesu párování měst se partneři působící v projektu MiStra pokusili propojit potřeby cílových měst s řešeními, službami, projekty, které byly již zavedeny v městech aplikujících správné postupy. Projekt MiStra využíval následující nástroje, které byly v procesu párování měst shledány užitečnými: a) Analýza potřeb cílového města Analýza potřeb je důležitým přípravným dokumentem, který dobře poslouží při sumarizaci údajů o potřebách a nevyužitých možnostech cílového města. V rámci projektu MiStra se tato analýza opírala o rozhovory se stakeholdery, s nevládními organizacemi (NGO), s místními orgány a s komunitami migrantů, které v příslušném městě působí. Analýza potřeb obsahuje: - demografický přehled migrantů a minorit v příslušné zemi; - zhodnocení tématiky včetně historie migrace, popisu právního rámce a důležitých institucí, které se na národní, regionální i místní úrovni touto problematikou zabývají; - aktuální situaci cílové skupiny v oblasti vzdělávání a na trhu práce; - situaci a potřeby nevládních organizací a sociálních sítí v oblasti integrace; - již realizované politiky a projekty; - největší a nejnaléhavější potřeby; - závěr Na konci je uveden kontakt, na kterém si lze vyžádat bližší informace.

Příklad Analýzy potřeb: Analýza potřeb, Burgas, Bulharsko http://www.mistraproject.eu/wp-content/uploads/2013/03/needanalyses_Burgas.pdf Všechny Analýzy potřeb vypracované v rámci MiStra lze najít na internetových stránkách www.mistraproject.eu


b) Analýza dobrých praxí Analýza dobrých praxí (modelová zpráva) je dalším důležitým přípravným dokumentem, který obsahuje údaje o konkrétních postupech, opatřeních a systémech pro zajištění dobrých životních podmínek. Tento dokument reaguje na zjištění, která vyplynula z Analýzy potřeb. Pro projekt MiStra bylo proto důležité, že autoři Analýzy dobrých praxí měli možnost si prostudovat Analýzu potřeb týkající se příslušných měst ještě předtím, než začali na modelové zprávě pracovat. Modelová zpráva obsahuje: • demografický přehled migrantů a minorit v příslušné zemi; • posouzení problematiky s uvedením historie přistěhovalectví, právního rámce a důležitých institucí, které se na národní, regionální i místní úrovni touto problematikou zabývají; • popis dobrých praxí: - hlavní informace o projektu (cíl, cílová skupina, doba trvání, apod.); - popis konkrétních činností; - zajímavost projektu z pohledu místních orgánů a uživatelů; - popis koncových uživatelů; - informace o přenositelnosti; - doporučení pro uvedení do praxe. Na konci je uveden kontakt, na kterém si lze vyžádat bližší informace. Příklad Analýzy správných postupů: Správný postup v Dublinu, Irsko www.mistraproject.eu/wp-content/uploads/2013/03/Mistra_Dublin_research_good_ practices.pdf Všechny Analýzy správných postupů vypravované v rámci MiStra lze najít na internetových stránkách www.mistraproject.eu c) Seminář o párování měst Seminář o párování měst probíhá formou osobního jednání zástupců měst předkládajících modely dobrých praxí se zástupci z cílových měst. Účelem semináře je propojit cílová města s městy, která mohou poskytnout příklady dobrých praxí odpovídajících jejich specifickým potřebám. Proto se seminář v rámci projektu MiStra skládal z těchto částí: 1. prezentace modelů dobrých praxí a podrobnějších informací v rámci Trhu výměny zkušeností (viz bod d)); 2. ze spárování cílového města s modelem dobré praxe, které proběhne formou odpovědi na dvě základní otázky: „Které město nabízí model/y nejzajímavější z hlediska vaší situace?“ „Je možné realizovat takový projekt v příštích dvanácti měsících?“ Výsledky spárování měst najdete v Matrici výměny zkušeností (viz bod d)).

9

10


3. z dvoustranného plánování (cílové město a dobrá praxe) následujících kroků ve formě Plánu přenosu (viz bod 1.2, a)). Způsoby a nápady jak vytvořit partnerství mezi městy: d) Trh výměny zkušeností Trh výměny zkušeností poskytuje čas a prostor pro podrobnější vysvětlení dobrých praxí v přímé výměně zkušeností s účastníky v cílových městech. Na trhu výměny zkušeností mají účastníci z cílového města příležitost se v samostatných skupinách setkat s experty na všechny dobré praxe. Experti na modely dobrých praxí poskytnou účastníkům podrobné informace a předají jim k distribuci propagační materiály o příslušných modelech. Účastníci z cílového města také mají možnost požádat o další podrobné údaje k modelům, mohou řešit specifické otázky a zapojit se do oboustranné diskuse. e) Matrice výměny zkušeností V matrici jsou shrnuta kritéria párování měst a uveden první přibližný přehled praxí vhodných k přenosu. Příklad Matrice výměny zkušeností MiStra: www.mistraproject.eu/wp-content/uploads/2013/03/exchange_matrix_EN.pdf

1.2 Přenos: realizace výměny zkušeností Když každé cílové město najde partnera s takovým modelem dobré praxe, který reaguje na jeho potřeby, samotná výměna zkušeností může začít. Nástroje uvedené níže byly využity a shledány užitečné k výměně zkušeností v projektu MiStra: a) Vypracování Plánu přenosu Plán přenosu je dokument vypracovaný ve spolupráci mezi cílovými městy a zástupci zvolených modelů dobrých praxí. Cílem Plánu je podpořit proces přenosu zkušeností a poskytnout návod všem zainteresovaným stranám: partnerům, účastníkům a místním odborníkům. Plán nabízí další podrobnosti o modelech dobrých praxí a o jednotlivých činnostech jako jsou návštěvy mentorů a popisuje způsoby zapojení konkrétních odborníků, např. místních expertů na sociální komunikaci, zástupců komunit migrantů i menšin, místních orgánů. Součástí Plánu přenosu je také harmonogram aktivit.


b) Workshopy pro posílení místních vztahů (LEW) Workshopy pro posílení místních vztahů (Local Empowerment Workshops – LEW) jsou jádrem procesu přenosu zkušeností. Workshopy zajistí strukturovaný dialog mezi zástupci odborného vzdělávání a přípravy (VET), zástupci migrantů a minorit, tvůrci politiky, odborovými svazy, pracovními středisky, Obchodní komorou, komunitními organizacemi, školami, středisky odborného vzdělávání, místními výbory a dalšími zainteresovanými účastníky, a to s cílem uspokojit (alespoň částečně) potřeby cílové skupiny a odstranit omezení identifikovaná v oblasti sociálního začleňování migrantů a menšin. Během projektu MiStra se uskutečnily tři workshopy LEW v rámci každého cílového tématu. Každý workshop trval jeden a půl dne a výsledky byly shrnuty do stručné zprávy. Všech třech workshopů se zúčastnil zástupce města, které nabízí model dobré praxe. c) Dvoustranné návštěvy Dvoustranné návštěvy poskytly místním partnerským organizacím v cílových městech další podrobnosti o modelu dobré praxe, například o organizačních a finančních záležitostech, které jsou pro dobrou praxi považovány za důležité. V rámci projektu MiStra byly návštěvy naplánovány na konkrétní období, ale zároveň flexibilně tak, aby bylo možné cestu uskutečnit v okamžiku, kdy to bylo pro přenos zkušeností nejdůležitější. d) Zásahy ze strany mentorů Zásah mentora je nízkoprahový nástroj, který lze v procesu přenosu zkušeností snadno využít. K zásahu dochází prostřednictvím e-mailu, Skype, případně konference „Flash“, a iniciován je cílovým městem. Podporu poskytnou a otázky zodpoví zástupci modelu dobré praxe. Aby bylo získané poučení dostupné širší skupině účastníků, je důležité otázky i odpovědi zaznamenat.

11

12


ČÁST 2 UŽITEČNÉ TIPY PRO VYTVOŘENÍ DOBRÉ PRAXE ZAČLENĚNÍ MIGRANTŮ A MINORIT Během projektu MiStra byla nalezena a vyvinuta řada užitečných nástrojů. V následující kapitole tyto nástroje shrnujeme do jednotlivých tématických okruhů.

2.1 Nástroje k vytvoření dobrých výchozích předpokladů a. vizualizační mapy – mapy menšin a institucí pomáhají uvědomit si a pochopit skutečnou situaci Romů a jiných minorit v Burgasu v Bulharsku Vypracování mapy menšin jako informačního nástroje a jako východiska hlubší diskuse: Mapa menšin není jen jednoduchá mapa, které lze ve velkém počtu najít na internetu. Vedle snadno dostupných údajů, například identifikace jednotlivých menšin, obsahuje tato mapa také údaje kvalitativního charakteru, které lze shromáždit výhradně prostřednictvím rozhovorů a diskusí s příslušnými aktéry. Diskuse vedené při vypracovávání map mohou také napomoci k identifikaci hlavních potřeb a k přesnějšímu zaměření se na problémy migrantů a jiných minoritních skupin. Struktura map minorit vypracovaných v Burgasu2: Menšiny v Burgasu

Přibližné počty V zemi

Problémy a zjištěné potřeby

V Burgasu

Vzdělání

Zdraví

Ekonomické problémy

Sociální problémy

Turkové

588.318

50.000

Negramotnost: vyšší než národní průměr

Odpovídá standardu v zemi

Špatné finanční a hmotné podmínky většiny domácností

-

Romové

325.343

17.000

Negramotnost: o hodně vyšší než národní průměr

Vysoká dětská úmrtnost

Velmi špatné finanční a fyzické podmínky domácností

Sňatky a porody v nízkém věku; nevyhovující sociální a komunikační dovednosti

Migranti (různého původu)

104.000 constantly growing

1.070

Učení se bulharskému jazyku

Drahé zdravotnické služby

Komplikace při zakládání vlastního podnikání

Potřeba lepší orientace v sociální a občanské problematice

Arméni

6.552





Židé

1.162





2

Popisy se uvádí jen pro příklad; nejedná se o komplexní zprávu ze všech zjištění.


Sestavování mapy institucí: Mapa institucí podrobně popisuje veřejné instituce na různých úrovních (místní, regionální, národní i celoevropské, je-li to relevantní). V mapě jsou zaneseny jejich úkoly a možnosti v oblasti poskytování podpory, spolu s možnostmi podpory integrace. b) Berlínský zákon o integraci a participaci – legislativní pozadí integrační politiky v Berlíně, Německo Rovné příležitosti jsou zcela zásadní pro prosperitu, rozvoj a uplatnění migrantů v Berlíně. Proto se Německo stalo prvním státem (a Berlín prvním městem), který přijal zákon o regulaci participace a integrace migrantů. Tímto zákonem se zlepšila spoluúčast lidí s migrační historií na rozhodovacích procesech a vytvořila se pro ně právní základna. Zákon rovněž prosadil zásadu interkulturně otevřené státní správy a sociálních služeb ve všech oblastech. Příklad textu zákona o integraci a participaci: www.berlin.de/imperia/md/content/lb-integration-migration/publikationen/recht/partintg_ bf.pdf?start&ts=1355822309&file=partintg_bf.pdf (v němčině)

2.2 Nástroje ke zlepšení služeb pro migranty a minority a) Dny „Vzájemného poznávání“ Projekt Berlín tě potřebuje se zabývá rostoucí potřebou připravit mladé lidi na vyučení v oboru a na odborné vyškolení. Cílem dnů „Vzájemného poznávání“ je uvést mladé lidi na pracovní trh. Proto akce Berlín tě potřebuje probíhá ve spolupráci s firmami, které zvou mladé lidi (12–14 let, na úrovni 7 třídy) do svého provozu. Dny „Vzájemného poznávání“ jsou součástí čtyřfázového přístupu. Žáci 8.třídy stráví ve firmě jeden týden a žáci 9.třídy rovnou celé tři týdny. Pro starší žáky organizují společnosti simulované náborové pohovory. V rámci projektu MiStra převzal tandemový partner Berlína, město Budapešť, tento nástroj v květnu 2014. Do první fáze se mohli zapojit všichni zainteresovaní migranti, bez ohledu na svůj věk a školní vzdělání. K prvním společnostem, které jim tuto možnost

Jednou ze společností v projektu !Berlín tě potřebuje” je berlínské bytové sdružení, které mladé lidi pozvalo na společnou návštěvu jednoho z bytů, které spravuje. Žáci změřili jeho velikost, vypočítali náklady na renovaci, například výdaj na vymalování, a spočítali i nájemné a režijní náklady.

13

14


nabídly, patří velká továrna na nátěrové hmoty, městská čistírna odpadních vod a velká textilka. V dlouhodobé perspektivě Budapešť plánuje uplatnit zmíněný čtyřfázový přístup a zřídit i několik pilotních škol. Příklad letáku pro firmy: www.berlin-braucht-dich.de/fileadmin/user_upload/PDFs/130305_Flyer_BBD_betriebe2. pdf (v němčině) Příklad letáku pro školy: www.berlin-braucht-dich.de/fileadmin/user_upload/PDFs/130305_Flyer_BBD_lehrer2.pdf (v němčině) b) Obrázkové dotazníky jako nástroj pro zjišťování způsobilosti Pracovní centrum v Budapešti už v minulosti zjišťovalo způsobilost příjemců pomoci s využitím obrázkových dotazníků, nicméně tyto dotazníky ještě nebyly sestaveny speciálně pro migranty. Během projektu MiStra se objevil nápad, že obrázkové dotazníky by mohly být přizpůsobeny i potřebám migrantů, kteří mají jen základní znalost maďarštiny. Obrázkový dotazník se může obejít bez dlouhých otázek a odpovědí. Do přizpůsobování dotazníku se zapojí učitelé a sociální pracovníci, kteří s cílovou skupinou už pracují. Realizace je naplánována na podzim 2014. c) Mobilní trhy pracovních příležitostí Ve snaze působit na místech, kde se cílová skupina vyskytuje, pořádá budapešťské pracovní centrum pravidelné Mobilní trhy pracovních příležitostí (tzv. road shows) v celé řadě škol a nákupních center. Nyní chtějí svou působnost rozšířit i na lokality, kde se zdržují migranti. První Trh je naplánován na podzim 2014 do Střediska pro děti uprchlíků ve Fót, Mogyoród, do Komunitního střediska v Budapešti a do dvou škol, které o akci projevily zájem. V současné době probíhají následující přípravné činnosti: Poradci pracovních středisek navštěvují každý měsíc studenty a uchazeče o práci v komunitním středisku pro migranty. Středisko jim tak nabízí osobní poradenství a pro uchazeče o práci pořádá simulované pracovní pohovory. Interkulturní mediátoři z řad zaměstnanců střediska pomáhají posílit a zefektivnit komunikaci. Tato iniciativa byla zahájena teprve v květnu 2014, už nyní je ale mezi migranty velký zájem se zapojit.


d. Bezplatné jazykové kurzy pro azylanty a kurzy základního vzdělání pro ženy a mládež v Rakousku • Bezplatné jazykové kurzy pro azylanty: V r. 2014 bylo v kurzech pro azylanty k dispozici 246 míst. Dalších 19 osob mohlo navštěvovat jazykové kurzy pořádané organizací Integrationshaus ve věznici Simmering. • Kurzy základního vzdělání pro ženy a mládež: V r. 2012 bylo v kurzech základního vzdělání k dispozici celkem 125 míst. Protože kurzy cílí na ženy, souvisí s nimi také nabídka hlídání dětí, které ženy využily pro 120 dětí (kurzy „Máma se učí německy“). Uvedené kurzy jsou hrazeny z různých rakouských veřejných fondů, například městskou správou, Spolkovým ministerstvem pro vzdělávání a ženské záležitosti, Veřejným úřadem pro zaměstnanost (AMS) a také Evropským sociálním fondem. Příklady jazykových kurzů: www.integrationshaus.at/en/projekte/bildung/index.shtml?42 (v němčině) www.integrationshaus.at/de/projekte/bildung/sub.shtml?45 (v němčině) www.integrationshaus.at/de/projekte/bildung/sub.shtml?58 (v němčině) e) Školení pro dospělé instruktory, kteří pracují s vícejazyčnými skupinami mladých lidí v oblasti základního vzdělávání a profesního poradenství Vzdělávací kurz „Wir sind viele und vieles“ je podprojektem projektu MEVIEL3 a jeho osnovy byly vypracovány jako součást projektu MEVIEL – samotný kurz byl nabídnut v rámci organizace Integrationshaus. Cílem je zvýšit profesionalitu dospělých, kteří působí především v oblasti základního vzdělávání, a ve větší míře otevřít instituce pro vzdělávání dospělých interkulturnímu přístupu. Kurz je zaměřen na osoby pracující s vícejazyčnými skupinami mládeže v oblasti základního vzdělávání a profesního poradenství, případně na kurzy pro získání osvědčení o nižším středním vzdělání. Příklad: www.integrationshaus.at/cgi-bin/page.pl?id=732;lang=de (v němčině) f) Školení dobrovolníků Kurz pro asistenty uprchlíků: Od svého založení v roce 1995 je činnost organizace Integrationshaus významně podporována dobrovolníky. Bez nich by se celé řady výsledků nepodařilo dosáhnout. Proto bylo velmi důležité, abychom už od samého začátku mohli nabídnout vhodné školení dobrovolníkům, kteří měli zájem a motivaci pracovat a poskytnout jim 3

MEVIEL Mehrsprachig – Vielfältig (vícejazykový – diverzifikovaný) je rozvojové partnerství zaměřené na vícejazyčnost a diversitu v základním vzdělávání; podrobnosti viz Část 2.4 této příručky.

15

16


základní znalosti, které budou k úspěšné a zodpovědné podpoře uprchlíků potřebovat. Školení je zaměřeno na legislativu upravující problematiku azylantů a cizinců, na diverzitu a interkulturní komunikaci, na nezletilé migranty bez doprovodu, na život v exilu, základní znalost systémů sociálního zabezpečení a pracovní trhu, na občanskou odvahu a protirasistické postoje, na práci dobrovolníků a informace o situaci v zemích, z nichž uprchlíci přicházejí. Ve snaze vytvořit příznivé pracovní vztahy a předejít stresovým situacím poskytují sociální pracovníci trvalou podporu i dobrovolníkům, kteří jsou již aktivní, ale školením na začáktu své práce neprošli. Kvalifikované poradenství a specializovaná podpora se ukázaly být pro úspěch dobrovolnické práce velmi důležité. Po absolvování kurzu obdrží účastníci osvědčení. Example: www.integrationshaus.at/en/projekte/bildung/sub.shtml?47 (v angličtině) g) Dům služeb pro migranty V Tarantu byl založen Dům služeb inspirovaný zmiňovaným Domem integrace (Integrationshaus) ve Vídni, zaměřený na potřeby migrantů. Zařízení, do kterého mohou migranti zajít a kde jim budou zodpovězeny všechny dotazy na jediném místě, je důležité pro všechny oblasti, dům služeb se ale specializuje na problematiku zaměstnanosti. Svými službami se Dům snaží předcházet neregistrované práci, zneužívání lidí především při práci v zemědělství a jejich marginalizaci při najímání na jednodenní práce, což je v této oblasti velmi rozšířený jev. Tarantská městská správa nabídla Domu služeb zvláštní budovu.


h) Profilový formulář, Dohoda o mlčenlivosti a interinstitucionální jednání Profilový formulář i Dohoda o utajení informací, používané jak vodítko pro migranty a jiné menšiny, byly s využitím interinstitucionálního přístupu vytvořeny v Praze. Irské verze těchto dokumentů byly přeloženy a projednány s účastníky během místních workshopů, takže bylo možné vypracovat české verze obou zmíněných dokumentů a vytvořit strukturu pro interinstitucionální jednání (kde jednání proběhne, kdo bude pozván, jak často, a pod.). Během tohoto procesu byly vyvinuty i vedlejší nástroje. Projektoví partneři v Praze například vytvořili nenáročnou hru, která prezentovala případové studie různých migrantů formou powerpointových snímků. Účelem bylo dotázat se účastníků jakým způsobem by oni řešili případy těchto fiktivních migrantů – a především do jakých institucí nebo organizací by je poslali. Všechny odpovědi byly zapsány a výsledky byly využity k sestavení seznamu institucí, které budou nakonec osloveny, zda nemají zájem podílet se na místo zapojit se do interinstitucionálního přístupu. Příklad: Praktická příručka interinstitucionální jednání http://www.ideasbank.ie/files/Interagency-Practioner-Manual.pdf i) Přechod od „sociální pomoci“ k „sociální samostatnosti“ Italská Bologna se už řadu let snaží poskytnout migrantům sociální pomoc. Zkušenosti ukázaly, že tento přístup vedl k určité formě závislosti. Proto se nyní poskytovatelé snaží zaměřit na získání „sociální samostatnosti“. „Boloňský model“ vychází z hluboce zakořeněné tradice integrace a spolupráce takzvaných „společensky soukromých“ organizací (družstev a nevládních, resp. komunitních organizací, které poskytují služby a pomoc sociálně slabým cílovým skupinám a zároveň pracují na jejich společenském a ekonomickém rozvoji) a veřejných účastníků - městských správ, zdravotnických institucí, úřadů práce apod. Zmíněné organizace se snaží poskytnout příjemcům pomoci kompetence a nástroje, jimiž by bylo možné zlepšit jejich situaci, a to prostřednictvím integrovaných a na jednotlivce orientovaných služeb, které jsou poskytovány veřejnými i soukromými partnery z celého města. Jedná se například o pomoc při hledání práce, o solidární sítě, o zapojení lidí do společenského života, o zavedení a systemizaci „anténního systému“ pro potlačení rasismu a diskriminace v pracovním i soukromém životě. Příklad: Via Fondazza, první sociální ulice v Itálii, vznikla v Boloni z iniciativy jejích obyvatel, kteří chtěli sdílet své potřeby, vyměňovat si odborné znalosti a zkušenosti a v neposlední řadě těžit i z lepší sociální interakce: http://www.socialstreet.it/.

17

18


2.3 Nástroje zvyšující povědomí veřejnosti a) Filmy o pracovních příležitostech v Berlíně a Budapešti Filmy o pracovních příležitostech jsou natáčeny pro úřad práce v Berlíně. Ukazují realitu jednotlivých zaměstnání. V rámci projektu „Berlín tě potřebuje“ byly tyto filmy natáčeny během úvodní kampaně, protože bylo zjištěno, že žáci o jednotlivých povoláních nemají dostatek informací. Filmů o pracovních příležitostech využívá také úřad práce v Budapešti. Příklad filmů: http://www.berlin-braucht-dich.de/berufevideos/gewerblich-technische-berufe/ (v němčině) http://eletpalya.munka.hu/filmek (v maďarštině) b) Výroční ples uprchlíků na vídeňské radnici, Rakousko Výroční ples uprchlíků se pořádá ve Vídni už dvacet let. Jedná se o každoroční charitativní událost – zisky jdou přímo do Domu Integrace (www.integrationshaus.de). Pod patronátem vídeňského starosty nabízí tato událost pestrý program multikulturní hudby v kulisách vídeňské radnice během tamní plesové sezóny. Příklad tiskových zpráv: www.integrationshaus.at/en/presse/ (v angličtině) www.integrationshaus.at/de/veranstaltungen/event.shtml?234 (v němčině) c) Vydávání vlastních novin – „Gute Zeitung“ z Integrationshaus ve Vídni, Rakousko Časopis Gute Zeitung vychází v průběhu roku v několika vydáních, která četným podporovatelům domu Integrationshaus poskytnou informace o životě v něm a o aktuálním stavu lidských práv a práv azylantů. Součástí časopisu je složenka, která vyzývá k finanční podpoře pro Integrationhaus. Současně s distribucí Gute Zeitung byly v předních rakouských týdenících otištěny inzeráty, které volají po změně azylové politiky a také žádají o dary pro Integrationhaus určené na podporu uprchlíků. Příklad novin: www.integrationshaus.at/en/gutezeitung/ (v angličtině)


2.4 Nástroje k vytváření sítí – networking a) Rozvojové partnerství v oblasti dvoujazyčnosti a vícejazyčnosti, např. vídeňské partnerství MEVIEL, Rakousko Projekt spolupráce MEVIEL je rozvojové partnerství zaměřené na vícejazyčnost a rozmanitost v základním vzdělávání, které se snaží zajistit přístup k vědeckým objevům v oblasti dvoujazyčnosti a vícejazyčnosti. Akronym MEVIEL vznikl z počátečních písmen „mehrsprachig – vielfältig“ (t.j. vícejazyčný – rozmanitý) a hlavním cílem tohoto projektu je učinit vědecké objevy z této oblasti snadno dostupné a použitelné ve vzdělávací a poradenské praxi. Cílem je trvale udržitelné zlepšení a posílení příležitostí ke vzdělávání a k práci, které se mladým migrantům v Rakousku nabízí, a to (1) poskytováním snadno dostupných informačních a vzdělávacích služeb; (2) sestavením katalogu výukových cílů a opatření v oblasti základního vzdělání organizovaného kolem horizontálních témat studia prvního jazyka, vícejazyčnosti a rozmanitosti; (3) posílením hodnoty vícejazyčnosti a hodnoty prvního / rodného jazyka v obecném povědomí; a (4) založením tandemu na podporu výuky několika jazyků. Kromě Integrationhaus, který celý projekt koordinuje, se tandemu účastní sdružení Piramidops / Frauentreff, Středisko pro výuku dospělých v Ottarkingu, Centrum pro didaktiku a výuku jazyků Vídeňské univerzity a Centrum pro výzkum učení. Example: www.integrationshaus.at/de/projekte/index.shtml?55 (v němčině) b) Formalizace místní sítě – příklad z Taranta, Itálie Partnerské sítě různých organizací se stanou výrazně efektivnější, pokud získají určitý právní status. V Tarantu už nově založená „síť MiStra“ předložila celou řadu návrhů na projekty ve snaze zajistit výsledkům svého projektu na místní úrovni kontinuitu a trvalou udržitelnost. Do sítě jsou zapojeni soukromí i veřejní účastníci: veřejné orgány (městská a regionální samospráva v Tarantu), univerzita, nevládní organizace, poskytovatelé VET, Obchodní komora, organizace migrantů, odborové svazy a další organizace

19

20


ČÁST 3: DOPORUČENÍ A TIPY PRO TVŮRCE POLITIKY V předchozích kapitolách jsme popsali přenos zkušeností mezi městy spojenými v tandemu (Berlínem a Budapeští, Boloňou a Burgasem, Vídní a Tarantem, Dublinem a Prahou). V třetí částí této příručky jsou shrnuty získané poznatky, doporučení a tipy pro tvůrce politiky.

...Pokud byste chtěli zkusit spustit proces přenosu zkušeností mezi městy... Doporučení a poznatky o přenosu zkušenostní mezi městy 1. Zkušenosti ukázaly, že předpokladem k úspěchu je včasné vytvoření příležitostí k výměně zkušeností, k porovnávání a párování měst. V rámci projektu MiStra bylo věnováno velké úsilí procesu párování měst do tandemu, tedy jejich vzájemnému kombinování. Jako velmi účinný „Projekty jsme vybrali při Semináři o párování nástroj k rychlému a smysluplnému spárování se ve Vídni. Dva z mých účastníků, když slyšeli ukázal Seminář o párování, který se stal jakýmsi o prezentaci projektu Equal Youth, řekli: otevřeným tržištěm, na němž byly jednotlivé položky „výborně, to je přesně to, co jsme potřebovali ... poptávky a nabídky představeny a všemi účastníky přesně, tohle chceme!“ vysvětleny, a kde probíhala přímá jednání, jež vedla k úspěšnému spuštění přenosu zkušeností. 2. Úspěšný přenos určitého postupu z jednoho města do druhého není nutně podmíněn blízkou podobností obou míst. Jak bylo zjištěno při projektu LeCiM, který projektu MiStra předcházel, různost situací ve městech není až „Někdo se bude ptát‚ jak to může fungovat‘? Je to tak důležitá. Žádná z výměn zkušeností neproběhla jiné město, má jiné dějiny, jinou strukturu, jiné v podobných prostředích ... například Taranto je vedení a jiné je vlastně všechno. jižní přístav, zatímco Vídeň je středoevropské hlavní Jiná je i cílová skupina. město! Všechna města se vzájemně výrazně odlišovala. Nakonec jsme to ale dokázali!“ Naopak bylo zjištěno, že velmi důležitým aspektem úspěchu přenosu je vysoká angažovanost veřejných orgánů i soukromých subjektů, stejně jako jasná představa o cílech a očekávaných výsledcích.


21

3. Věnujte čas a zdroje na přizpůsobení těch modelů, které lépe vyhovují vašim potřebám a buďte flexibilní a otevření při výskytu neočekávaných důsledků... Zatímco relativně malá podobnost situací měst se ukazuje jako nepodstatná, pro úspěch celého „Musel jsem se přizpůsobovat, a nejen já ... také procesu je zásadní přizpůsobení zvolené dobré moji účastníci a spolupracovníci. Získal jsem dojem, praxe, nebo alespoň té její části, která nás zajímá. že nikdy nevíte, co se můžete cestou naučit - může Během Workshopů pro posílení místních vztahů to být něco velmi odlišného od Vašeho očekávání, ale (LEW) si řada zainteresovaných osob povšimla, přesto velmi užitečného.“ že příslušný proces některá témata zdůraznil, zatímco jiná se ukázala být méně významná než se očekávalo. Proto museli experti ze zdrojových měst přenosu i personál a účastníci z cílových měst přenosu postupy průběžně upravovat. To umožnilo vytvořit nástroje, protokoly a dohody opravdu na míru...

4. Vaši šanci na úspěch zvětší to, když si dobře promyslíte, která část dobré praxe je pro Vás zajímavá. Málokdy se povede přenést celý Integrationhaus ve Vídni je velmi rozsáhlý projekt, projekt a všechny jeho součástí. který vznikal po dobu několika let. Podobně i kampaň Často se ukázalo, že v účastnických městech „Berlín tě potřebuje“ řeší komplexní problematiku přenosu jsou velmi užitečné prvky, které by bylo související se zapojením obyvatel z řad migrantů do možné pro cílové město přizpůsobit a využít, ale občanského a politického života. Nicméně v obou jako celek nelze příslušný projekt z jednoho místa případech se cílová města Taranto a Budapešť zaměřila na druhé prakticky přenést. na konkrétní aspekty, u nichž jsme se domnívali, že 5. Otevřená komunikace je základ. Nejde jen o prezentaci úspěchů, ale prodiskutovat se musí i problémy – jen tak je bude možné řešit.

budou mít zásadní význam pro překonání některých základních obtíží v daných souvislostech: především způsob vytvoření pevné sítě veřejných a soukromých subjektů a také nejlepší metody a nástroje spolupráce s fimami. „Je třeba se podělit i o problémy, nejen o věci pozitivní. Na počátku procesu byla komunikace příliš zdvořilá, ale ukázalo se, že nebytná je argumentovaná diskuse a sdílení i odlišných názorů.“

22


6. Změňte strukturu přenosu „Důrazně bychom ale doporučovali změnit koncepci studijní návštěvy – podle našich zkušeností by bylo mnohem užitečnější, kdyby se návštěva stala plnohodnotnou součástí přenosového procesu...“

Součástí přenosu by měla být studijní návštěva, do níž by se měli zapojit jen účastníci příslušného procesu, kteří tuto příležitost využijí k osobnímu seznámení se s přenášeným postupem v původním prostředí.

…Pokud byste chtěli analyzovat potřeby svého města… Doporučení a poznatky o potřebách měst 1. Důležitost společného pohledu na migraci Je důležité, aby obě partnerská města spojená Analýza či vytváření společného pohledu pomáhají v tandemu (účastníci z cílového města a účastníci formulovat veřejnou politiku, stanovovat rozvojové přinášející model dobré praxe) sdílela společný cíle a vést trvalý dialog různých hlasů, které ve pohled na problematiku migrace. Jen při splnění společnosti zaznívají - hlasů nevládních organizací, tohoto základního předpokladu může město firem, komunit a asociací migrantů, odborových svazů a jeho představitelé stanovit správné cíle. Je a tvůrců veřejné politiky. důležité zodpovědět společně základní otázky: „Kdo jsou to migranti? Jaká je jejich úloha v rozvíjející se společnosti? Jak přispívají k rozvoji města a jak se město podílí na jejich osobním a profesionálním rozvoji?“

2. Jaké jsou nejnaléhavější potřeby obyvatelstva? Odpověď na tuto otázku se zdá být nasnadě, ale „Burgas byl založen jako obchodní přístav pro nemusí tomu tak být vždy. První důležitá otázka Arménce, Židy, Turky a Romy. Už z toho důvodu to zní: jsou do rozhodovacích procesů zapojeni bylo vždy velmi tolerantní město“ ... všichni občané? Stejně důležité je zjistit, zda „...Je pravda, že národnostní menšiny žijí v městské populaci neexistují vyloučené skupiny v Bulharsku už celá století, ale to neznamená, že a pokud ano, jakým způsobem je lze kontaktovat. dokážou vzájemně koexistovat a komunikovat. Aby bylo možné zajistit účast příslušných cílových Na tom ještě musíme zapracovat, protože právě skupin, byly například v Burgasu vypracovány nedostatečná komunikace vede k mnoha formám mapy minorit, které identifikují a vizualizují diskriminace.“ hlavní problémy, s nimiž se komunity migrantů a minorit musí potýkat.


3. Vytvořte partnerskou a podpůrnou síť! Chce-li město své migranty lépe integrovat, musí při tom těsně spolupracovat s nevládními organizacemi. Pokud nemá město s prací se zástupci migrantů a nevládek zkušenosti, mělo by se učit od měst, která jsou v této spolupráci zkušenější. Nevládní organizace ale nejsou jedinými institucemi, s nimiž musí město spolupracovat ve snaze poskytnout migrantům lepší služby a úspěšně je začlenit do svého fungování. Je zde i celá řada jiných aktérů, které je třeba také zapojit: státní instituce, organizace samotných migrantů, integrační centra, poskytovatelé sociálních služeb, školy, apod. Doporučujeme sestavit si seznam institucí, které v oblasti integrace působí, a pokusit se je všechny kontaktovat. Na druhé straně nevládní organizace a soukromé subjekty musí chtít se podělit o zkušenosti, služby i o své problémy. Je-li interakce strukturovaná, například má formu pravidelných schůzek, potom jsou velkou výhodou síťové protokoly a dohody o společném poskytování služeb.

23

„... tenhle projekt nabyl v Tarantu jiný smysl, když se nám podařilo podepsat Protokol, což bylo podle mého názoru velmi přínosné, protože ten dokument má skoro všechny vazby na migraci a na nejdůležitější veřejné instituce - na městskou a provinční správu, Provinční ředitelství prací, Sdružení pracovních poradců ... podpisem té dohody se tak nějak vytvořil prostor pro průběžnou výměnu zkušeností a sdílení metod v oblasti plánování a tvorby politiky.“ Aby spolupráce fungovala a byla efektivní, musí existovat struktura, která zajistí, že lidé se budou s migranty pravidelně setkávat a diskutovat s nimi problematiku integrace a že budou do diskuse zapojeny všechny zainteresované instituce. Interinstitucionální model práce vyvinutý v rámci projektu Rovnost mladých (Equal Youth) je skvělým nástrojem k vytvoření kooperativní struktury, která bude současně efektivní i flexibilní.

4. Odpovědí na omezené veřejné rozpočty může být kombinace budování reputace a chytrého fundraisingu V době, kdy se místní úřady v Evropě potýkají Integrationhaus v Vídni je financován celou řadou s četnými obtížemi způsobenými hospodářskou fondů a organizací – v tom právě spočívá jeho krizí, která dosud značně ovlivňuje veřejné udržitelnost a schopnost přežít. rozpočty, je důležité myslet na obstarávání Každoročně probíhá oblíbený ples označovný finančních prostředků: přínosný může být mix jako „Ples uprchlíků“. Přesto, že vstupenky na finančních zdrojů získávaných například od státní něj jsou dost drahé (asi 40 € za osobu), každý správy, městské správy, od soukromých organizací rok se jej zúčastní řada lidí z města. Získané i jednotlivých občanů. peněžní prostředky slouží částečně k finacování jeho zachování a obnovení jeho pověsti jako módní události.

24


…Pokud si myslíte, že vaše město může nabídnout něco hodnotného jinému městu… Doporučení a poznatky o postupech a nástrojích Všechny nástroje, které jsme přizpůsobili pražskému prostředí, byly inspirovány interinstitucionálním pracovními modelem z dublinského projektu Equal Youth. V přenosu mezi Prahou a Dublinem jsme nevyužili žádné dodatečné nástroje vyjma těch, byly uvedeny v žádosti o projekt: tři workshopy LEW, studijní návštěvu a návštěvu mentora zorganizovanou jako součást studijní návštěvy v Dublinu, kde PIN informoval o určitých obtížích v projektu BJC a kde jsme probrali možnosti jejich řešení.

1. V zájmu přizpůsobení modelů potřebám cílových měst investujte do lidských zdrojů Pro úspěšný přenos modelu je velmi důležité jeho přizpůsobení potřebám cílové lokality. K optimálnímu přizpůsobení by mělo dojít už v etapě výběru vhodného modelu a vždy by mělo být k dispozici širší spektrum možných příkladů.

2. Podporujte motivaci všech zapojených aktérů Činitelem, který je pro úspěšný přenos zkušeností nejdůležitější, se ukázala být otevřenost a ochota, s nimiž se instituce v cílových městech přizpůsobují „importu“ úspěšných modelů z jiných lokalit. Velmi důležité je také načasování!

Zmíněné obtíže vyplývající ze skutečnosti, že se jedná o dvě rozdílná města s rozdílnými úrovněmi integrace, lze chápat jako pobídku ke zlepšení procesu a k evaluaci projektu, který probíhá už léta.

3. Využívejte kreativních metod a k různým posluchačům přistupujte s použitím různých nástrojů Ve snaze udržet účastníky workshopů MiStra Silnou stránkou je otevřenost účastníků. V průběhu soustředěné na danou problematiku a co pořádání workshopů si uvědomili, jak dobrá je správná nejlépe využít jejich vkladu, byly v průběhu praxe, kterou mají nyní k dispozici ... a mohou ji využívat, workshopů využívány interaktivní přístupy, aniž by je to stálo nějaké peníze. Samozřejmě, že účast na někdy dokonce nově vyvinuté. Experti z měst workshopech zabere určitý čas, který jim jejich organizace účastnících se přenosu našli způsoby jak své poskytují, což je výborné, ale oni si uvědomují, jaká postupy a jejich souvislosti objasnit, a jak je příležitost se jim tím naskýtá ... sami řekli, že v jejich učinit co nejpřitažlivější a nejživější. okolí nic podobného neexistuje. Proto jim tedy věřím, že je to něco dobrého, něco jiného, co jim umožňuje uspět. A domnívám se, že druhého workshopu by se už nezúčastnili, mezi druhým a třetím workshopem by nebyli ochotni pracovat a na třetí workshop by vůbec nepřišli, kdyby nevěřili v úspěch.


4. Využívejte inovací, které se už osvědčily v jiných městech I přes to, že jednotlivá prostředí se vzájemně liší, je velmi pravděpodobné, že cílová města mohou v současnosti čelit význám, kterým jste v minulosti už čelili vy sami. Jak již bylo uvedeno, „dokonalé“ spárování obou prostředí není tak důležité, mnohem důležitější je sdílení společných problémů v menším měřítku.

25

Vytvořili jsme takovou malou hru. Vytvořili jsme případové studie a dotazovali jsme se účastníků, jak by dané případy, týkající se fiktivních migrantů řešili – a především, do jakých institucí by je poslali. Všechny odpovědi jsme si zapsali a výsledky nám posloužili k sestavení seznamu institucí, které by mohly být zapojené do interinstitucionálního modelu práce.

…a nakonec, pro všechny místní orgány, nevládní organizace, komunity, sdružení, podniky a všechny další subjekty, které chtějí spustit proces výměny a přenosu zkušeností… ...Mějte na paměti, že zkušenosti musí být „... v Itálii jsme řadu lež pracovali na „sociální oboustranné. Pokuste se vytvořit smíšenou sadu pomoci“, a to bylo špatně. Naším současným nástrojů, návštěv na příslušných místech, zásahů posláním je pracovat na „sociální samostatnosti“ ze strany mentorů, workshopů, výměn zkušeností a tím lidem pomoci, aby dosáhli svých cílů a aby mezi lidmi a příležitostí, při kterých by bylo svou situaci zlepšili vlastním přičiněním.“ možné sdílet zkušenosti a prohlubovat vzájemné znalosti. Taková situace bude inspirativní zkušeností pro všechna zapojená města, bez ohledu na problémy, s nimiž se potýkají, bez ohledu na úspěchy, kterých už dosáhla, i na výzvy, jež jim přinese budoucnost - hodně štěstí!

CIOFS-FP Tel. +39.06.5729911 www.ciofs-fp.org - [email protected] MetropolisNet EEIG www.metropolisnet.eu - [email protected] gsub-Projektegesellschaft mbH www.gsub.de - [email protected] Centre for Social Innovation (ZSI) www.zsi.at - [email protected] Ballymun Job Centre (BJC) www.bmunjob.ie - [email protected] EUROPARTNERS 2007 www.europartners2007.org - [email protected] People in Need www.migration4media.net - [email protected] Refugee Ministry of Reformed Mission Centre www.rmk.hu/menekultmisszio - [email protected] Don Bosco Növérek Háza Alapítvány www.donbosconoverek.hu - [email protected]

MiStra. Příručka pro tvůrce integrační politiky. MiStra Strategie začleňování migrantů v evropských městech

Recommend Documents