Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Rožnov pod Radhoštěm (pro PM 10 ) analytická část

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Rožnov pod Radhoštěm (pro PM10) analytická část

_______________________________________________________________________

ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV:

MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM EKOTOXA OPAVA, S.R.O. MGR. PAVLA ŠKARKOVÁ ING. JANA FICHNOVÁ ING. JIŘÍ HON MARTINA TUČKOVÁ ZUZANA VRÁNOVÁ JAN AUSFICÍR

________________________________________________________________________ ČERVENEC 2005 © EKOTOXA OPAVA s.r.o Horní nám. 2, 746 01 Opava tel. 553 696 141, fax 553 628 512, e-mail: [email protected]

červenec 2005

EKOTOXA OPAVA s.r.o.

OBSAH: 1. ÚVOD.............................................................................................................................. 5 2. STANOVENÍ OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ .................... 6 2.1. GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ OBLASTI ............................................................................ 6 2.2. SOUPIS MĚŘICÍCH STANIC KE ZJIŠŤOVÁNÍ IMISNÍ NA ÚZEMÍ OBLASTI.......................... 8 2.3. STRUČNÝ POPIS CELKOVÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...................................... 9 3. VŠEOBECNÉ INFORMACE .................................................................................... 11 3.1. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ ..................................................................................... 11 3.2. PODROBNĚJŠÍ POPIS OBLASTI ................................................................................... 12 3.2.1. Geologie........................................................................................................... 12 3.2.2. Paleontologie ................................................................................................... 12 3.2.3. Těžba nerostných surovin ................................................................................ 12 3.2.4. Geomorfologie ................................................................................................. 13 3.2.5. Lesy .................................................................................................................. 14 3.2.6. Vody ................................................................................................................. 15 3.2.7. Rostlinstvo........................................................................................................ 16 3.2.8. Živočichové ...................................................................................................... 18 3.2.9. Ochrana přírody .............................................................................................. 21 3.2.10. Vodní hospodářství ........................................................................................ 24 3.2.11. Odpady........................................................................................................... 25 3.2.12. Klimatické poměry ......................................................................................... 27 3.3. ROZLOHA ÚZEMÍ SE ZVÝŠENÝM ZNEČIŠTĚNÍM, ODHAD POČTU OBYVATEL VYSTAVENÝCH ZVÝŠENÉMU ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ .................................................. 30 3.4. VZTAH KE KONCEPTU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE ........................ 32 4. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY ........................................................................................... 36 5. DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ .................................................. 40 5.1. KONCENTRACE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZJIŠTĚNÉ V PŘEDCHOZÍCH LETECH ............. 40 5.1.1. Prašný spad a koncentrace těžkých kovů v prašném spadu ............................ 40 5.1.2. Výsledky rozptylových studií ............................................................................ 41 5.2. AKTUÁLNÍ KONCENTRACE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK .................................................. 45

2

červenec 2005


6. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ............................................................................ 54 6.1. VÝČET HLAVNÍCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ PODLE KATEGORIÍ ................... 55 6.2. CELKOVÉ MNOŽSTVÍ EMISÍ PRODUKOVANÝCH HLAVNÍMI ZDROJI ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ A CELKOVÉ MNOŽSTVÍ EMISÍ PRODUKOVANÉ VŠEMI ZDROJI V OBLASTI ... 57

6.2.1. REZZO 1 .......................................................................................................... 57 6.2.2. REZZO 2 .......................................................................................................... 60 6.2.3. REZZO 3 .......................................................................................................... 67 6.2.4. REZZO 4 .......................................................................................................... 71 6.3. PODÍL ZDROJŮ KATEGORIÍ REZZO 1-4 NA CELKOVÝCH EMISÍCH JEDNOTLIVÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK............................................................................................ 74 6.3.1. Emise tuhých látek ........................................................................................... 74 6.3.2. Emise oxidu siřičitého...................................................................................... 75 6.3.3. Emise oxidů dusíku .......................................................................................... 76 6.3.4. Emise oxidu uhelnatého ................................................................................... 77 6.3.5. Emise benzo(a)pyrenu ..................................................................................... 78 7. ZÁVĚR ......................................................................................................................... 79 8. LITERATURA............................................................................................................. 82

3

červenec 2005


SEZNAM ZKRATEK CZT ČHMÚ ČIŽP ČSÚ CHKO IL IPPC ISKO KrÚ MCHÚ MT MÚ MŽP ORP OZKO REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 REZZO RS

Centrální zásobení teplem Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Český statistický ústav Chráněná krajinná oblast Imisní limit Integrated Pollution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování znečištění) Informační systém kvality ovzduší Krajský úřad Maloplošné chráněné území Mez tolerance Městský úřad Ministerstvo životního prostředí Obec s rozšířenou působností Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Zvláště velké a velké zdroje kategorie REZZO 1 Střední zdroje kategorie REZZO 2 Malé zdroje kategorie REZZO 3 Mobilní zdroje kategorie REZZO 4 Registr emisí zdrojů znečišťování ovzduší Rozptylová studie

SEZNAM ZNAČEK PRVKŮ, CHEMICKÝCH VZORCŮ A ZKRATEK SKUPIN LÁTEK As BaP Cd CO CO2 Cr Cu Hg Ni NO2 NOx OL Pb PCB PCDD/F PM10 POPs Se SO2 SPM TE, TZL, TL TEQ TK VOC Zn

arzen benzo(a)pyren kadmium oxid uhelnatý oxid uhličitý chrom měď rtuť nikl oxid dusičitý oxidy dusíku organické látky olovo polychlorované bifenyly polychlorované dibenzodioxiny/polychlorované dibenzofurany suspendované částice velikostní frakce menší než 10 μm perzistentní organické polutanty selen oxid siřičitý celková prašnost tuhé znečišťující látky toxický ekvivalent těžké kovy těkavé organické látky zinek

4

červenec 2005


1. ÚVOD Analytická část „Místního programu zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Rožnov pod Radhoštěm“ byla zpracována v návaznosti na „Integrovaný program snižování emisí znečišťujících látek Zlínského kraje a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje“ (ENVIROS s.r.o., 2004). Program byl zpracován zejména pro prašnou frakci PM10, u níž bylo zjištěno překračování imisních limitů na území města (Nařízení vlády 60/2004 Sb., Věstník MŽP prosinec 2004). V programu jsou ovšem hodnoceny i další znečišťující látky (skupiny látek), pro které jsou vyhlášeny limitní hodnoty (emisní stropy či imisní limity). Práce jsou vázány na již ukončené části krajského programu, a jsou zde doplněny detailní informace důležité pro město Rožnov pod Radhoštěm. V analytické části programu je provedena inventura datových zdrojů, která zahrnuje především výstupy rešeršní části, inventuru dostupných datových zdrojů, zpracování historických dat. Řešení projektu je orientováno na hodnocení emisních a imisních koncentrací vybraných látek znečišťujících ovzduší ve vztahu k výši emisí ze zdrojů na místní úrovni. Jako datové podklady byly použity: 

Data o množství emitovaných látek z databáze REZZO 2001-2003 (ČHMÚ)



Sčítání dopravy (EKOTOXA OPAVA s.r.o., 2001)



Poplatková agenda MÚ Rožnov pod Radhoštěm (zdroje REZZO 2)



Energetický generel okresu Vsetín



Územní plán Města Rožnov pod Radhoštěm



Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje (ENVIROS, 2004)

Cílem Programu ke zlepšení kvality ovzduší pro město Rožnov pod Radhoštěm je dosažení a plnění imisních limitů pro ty látky, pro které jsou tyto imisní limity vyhlášeny.

5

červenec 2005


2. STANOVENÍ OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ Území města Rožnov pod Radhoštěm bylo aktuálně na základě dat z roku 2003 (Věstník MŽP, prosinec 2004) vyhlášeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM10. Imisní limit zvýšený o meze tolerance je překračován pro 24 hodinový průměr PM10 na 9,1 % plochy obce. Imisní limit bez meze tolerance je překračován na 100 % plochy obce (24 hodinový průměr PM10). Obec byla vyhlášena jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší již i v předchozích letech, viz následující tabulka: Tabulka č. 1.: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v Rožnov pod Radhoštěm (vyhlášení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší) IL+MT pro PM10 24h průměr

IL pro PM10 24h průměr Plocha obce [%]

Na základě dat z roku 2003 (Věstník MŽP 12/2004) Na základě dat z roku 2002 (Nařízení vlády 60/2004 Sb.) IL imisní limit MT mez tolerance

9,1

100,0

-

72,7

2.1. Geografické vymezení oblasti Program je zpracován pro celé území města Rožnov pod Radhoštěm, viz následující obrázek:

6

červenec 2005


Obrázek č. 1.: Fyzickogeografická mapa zájmové oblasti

7

červenec 2005


2.2. Soupis měřicích stanic ke zjišťování imisní na území oblasti Na území města se nenachází žádná stanice imisního monitoringu. Nejbližší stanice byla provozována v Zubří (číslo stanice podle ISKO 1079), měření na této stanici bylo ovšem ukončeno v dubnu 2003. Na následujícím obrázku jsou zobrazeny stanice imisního monitoringu ve Zlínském kraji (ČHMÚ, 2004). Obrázek č. 2.: Stanice imisního monitoringu v Zlínském kraji (2004, ČHMÚ)

ZDUSM ZVSHM ZPULM ZTESM ZKRKK ZKROK ZZLNA ZZLNO ZPINM ZSNVA ZSNVD ZJANM ZUHRA

Dušná, manuální měřící program, v současné době mimo provoz Vsetín – hvězdárna, manuální měřící program Pulčín, manuální měřící program, v současné době mimo provoz Tesák, manuální měřící program, v současné době mimo provoz Kroměříž-Na Kopečku, kombinovaný měřící program Kroměříž ZÚ, kombinovaný měřící program Zlín, automatizovaný měřící program Zlín, měření těžkých kovů v PM10 Pindula, manuální měřící program, v současné době mimo provoz Štítná nad Vláří, automatizovaný měřící program Štítná nad Vláří, měření pasivními dozimetry Jankovice, manuální měřící program, v současné době mimo provoz Uherské Hradiště, automatizovaný měřící program

8

červenec 2005


2.3. Stručný popis celkového stavu životního prostředí Celé území Rožnova je součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Území města je dle zákona č.114/92 Sb. rozčleněno na čtyři zóny podle současného stavu přírody a krajiny: 1. zóna představuje nejcennější, přírodě blízké území nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy (cca 5% rozlohy katastrálního území města). 2. zóna představuje lesní porosty s výrazněji pozměněnou druhovou skladbou přírodě blízkých lesních společenstev a druhově bohaté travní porosty (cca 27% rozlohy katastrálního území města). 3. zóna reprezentuje monokulturní hospodářské lesy s mozaikou luk a pastvin, s rozptýlenou zástavbou a zelení (cca 36% rozlohy katastrálního území města). 4. zóna zahrnuje souvisleji zastavěná území s návazností na intenzivně obdělávanou zemědělskou půdu (cca 32% rozlohy katastrálního území města). V územním plánu města je zaneseno rovněž asi 50 přírodně významných oblastí města. Rožnov a okolí patří do tzv. flyšového pásma Západních Karpat. Jedná se o pásmo usazených hornin, kde se střídají různé mocnosti vrstev pískovců, jílovců, prachovců nebo slepenců. Najdeme zde i křemence, slínovce nebo menilitové břidlice. V severní části Rožnova a v blízkém Zubří a Trojanovicích se vyskytují také pelosiderity (valašská železná ruda). Jedná se o jílovce (s obsahem železa až 30%), tyto se v minulosti tavily a získávalo se z nich železo. V Rožnově je dnes jen jeden činný lom – v Hážovicích, kde se těží pískovec. Ten se nejčastěji používá jako stavební kámen a nebo se drtí na písek. Na Rožnovsku se nachází ještě několik dalších malých opuštěných lomů, např. pískovcový lom v Tylovicích. Na území města Rožnova leží také chráněné ložisko hořlavého zemního plynu. Nemá ale velkého významu. Do severní části Rožnova zasahuje z Trojanovic dobývací prostor Dolu Frenštát. Povolení k těžbě nebylo vydáno. Reliéf sledovaného území je díky geologické stavbě velmi rozmanitý a zároveň i velmi členitý. Nejvyšším místem Rožnova je Velká Polana na hřebenu Radhoště (980 m n. m.), nejníže položeným místem je soutok Rožnovské Bečvy a Starozuberského potoka (350 m n. m.). Lesy zaujímají 49 % rozlohy katastrálního území města. Dnešní podoba lesů na Rožnovsku je značně odlišná od původních pralesů v dobách před výraznějším ovlivněním člověkem. Změna jejich druhového složení úzce souvisela se způsobem osídlování a hospodaření a poté i s rozvojem průmyslu. K přeměně druhové skladby podstatnou měrou přispěly také velkoplošné holoseče v 70. letech 20. století s jednoznačnou preferencí smrku. Území Rožnova je odvodňováno především systémem přítoků řeky Bečvy. Na katastru se vlévají do Bečvy z levé strany Hážovický a Mešný, z pravé strany potoky Veřmířovský a Kání. Převážná část města je napojena na městskou ČOV, v rámci realizace akce „Čistá Bečva bude napojení rozšířeno.

9

červenec 2005


Z hlediska dopravy lze město charakterizovat jako dopravně zatížené (zejména díky silnicím I. třídy, které obcí procházejí a dopravní situaci v centru města). Katastrálním územím obce prochází relativně frekventované komunikace E 442 (Valašské Meziříčí – Žilina) a silnice I. třídy 58 (směr Frenštát p.R., Ostrava) s průjezdem více než 12 000 vozidel za 24 hodin (Skybová a kol, 2001). Město Rožnov pod Radhoštěm je zásobováno energiemi především z rozvodů CZT a zemního plynu. Ve městě je provozována soustava CZT firmou ENERGOAQUA, a.s., která má tepelný zdroj – parní výtopnu na zemní plyn a těžký topný olej. Tento zdroj zásobuje prostřednictvím parovodů a horkovodů jak průmyslové odběratele, tak terciální i bytový sektor města (zejména v blízkosti zdroje, tedy v severozápadní části zástavby) . Vytápí více než 4000 bytů. Město je plynofikováno, pro jednotlivé subjekty tedy existuje možnost připojení k rozvodům zemního plynu. Zejména v okrajových částech města jsou k vytápění používána tuhá paliva (černé, hnědé uhlí, koks, dřevo). Ve městě funguje sběr separovaného odpadu (plasty, papír, sklo, nápojové kartony), separovaný odpad je svážen z rodinné zástavby a sídlišť v pravidelných intervalech. Dále je zde provozován sběrný dvůr, kde mohou občané bezplatně (a právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání za poplatek) odkládat velkoobjemový a nebezpečný odpad. Podrobný popis zájmového území je uveden v kapitole 3.2. Podrobnější popis oblasti.

10

červenec 2005


3. VŠEOBECNÉ INFORMACE Rožnov pod Radhoštěm leží při úpatí Radhoště v údolí Rožnovské Bečvy a při úpatí svahů Vsetínských vrchů, 12 km východně od Valašského Meziříčí. Nejvyšším místem katastru je Velká Polana na hřebenu Radhoště (980 m n.m.), nejníže položeným místem je soutok Rožnovské Bečvy a Starozuberského potoka (350 m n.m.). Tabulka č. 3.: Poloha města Rožnov pod Radhoštěm (ČSÚ, 2005) Zem. šířka 49° 27' 35"

Rožnov pod Radhoštěm

Zem. délka 18° 8' 17"

Nadm. výška 378 m n.m.

Tabulka č. 4.: Rozloha města Rožnov pod Radhoštěm [ha] (ČSÚ, 2005) Celková výměra pozemku Rožnov pod Radhoštěm 3947,2

Lesní půda

Ostatní plochy

Vodní plochy

Zastavěné plochy

Zemědělská půda

1937,2

437,5

35,6

132,2

1404,7

3.1. Administrativní členění Rožnov pod Radhoštěm je obcí s rozšířenou působností, správní obvod ORP Rožnov pod Radhoštěm zahrnuje celkem 9 obcí: Dolní Bečva, Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Prostřední Bečva, Rožnov pod Radhoštěm, Valašská Bystřice, Vidče, Vigantice, Zubří. Území samotného města Rožnov pod Radhoštěm se nečlení na městské části, má tři katastrální území. Tabulka č. 2.: Administrativní údaje (ČSÚ, 2005) Název obce

Kód obce

Kód ORP

Počet částí

Počet katastrů

Rožnov pod Radhoštěm

544841

7206

1

3

11

červenec 2005


3.2. Podrobnější popis oblasti 3.2.1. Geologie Geologická minulost Rožnova a okolí sahá až do období křídy (druhohor). Usazené horniny, které vznikaly v hlubokomořských pánvích moře Tethys, byly ve starších třetihorách tlakem vyvrásněné a nasunuté v několika příkrovech na sever. Tak byl z mořského dna vyzdvižen i hřeben Moravskoslezských Beskyd a tedy i Radhošť, Velký Javorník nebo Kamenárka. Později se od jihovýchodu na toto pohoří nasouvala další část usazených hornin, které vznikaly ve třetihorách. Horniny se odlišují barvou a složením. Tak vznikly Vsetínské vrchy a tedy i Rysová nebo Soláň. Rozhraním těchto dvou pohoří je Rožnovská brázda – údolí, kterým protéká Rožnovská Bečva. Rožnov a okolí patří do tzv. flyšového pásma Západních Karpat. Jedná se o pásmo usazených hornin, kde se střídají různé mocnosti vrstev pískovců, jílovců, prachovců nebo slepenců. Najdeme zde i křemence, slínovce nebo menilitové břidlice. Rožnovsko je poměrně chudé na minerály. Nejčastějším minerálem, který se na území Rožnova vyskytuje, je křemen. 3.2.2. Paleontologie Zkameněliny (fosilie) a stopy po přítomnosti živočichů můžeme pozorovat na jílovcích nebo pískovcích na celém území Rožnova. Ve slepencích na severním svahu Hradiska lze najít drobné schránky prvoků. V menilitových vrstvách na Rysové se vyskytují kostry ryb z období třetihor. 3.2.3. Těžba nerostných surovin V Rožnovské brázdě se vyskytují i geologické odlišnosti, které nesouvisí s geologickým vývojem této oblasti. Je to například výskyt žuly v oblasti Palkovny a Hradiska. Při vzniku této oblasti byly žuly vyzdvižené z velkých hloubek na povrch. V 1. polovině 16. století byly v okolí Hradiska doly na stříbrnou rudu. Jejich štoly jsou dnes již zasypány. V minulosti byl v těchto horninách potvrzen i výskyt galenitu (olověná ruda). V severní části Rožnova a v blízkém Zubří a Trojanovicích se vyskytují také pelosiderity (valašská železná ruda). Jedná se o jílovce (s obsahem železa až 30%), tyto se v minulosti tavily a získávalo se z nich železo. V Rožnově je dnes jen jeden činný lom – v Hážovicích, kde se těží pískovec. Ten se nejčastěji používá jako stavební kámen a nebo se drtí na písek. Na Rožnovsku se nachází ještě několik dalších malých opuštěných lomů, např. pískovcový lom v Tylovicích. Na území města Rožnova leží také chráněné ložisko hořlavého zemního plynu. Nemá ale velkého významu. Do severní části Rožnova zasahuje z Trojanovic dobývací prostor Dolu Frenštát. Povolení k těžbě nebylo vydáno.

12

červenec 2005


3.2.4. Geomorfologie Z horopisného hlediska je Rožnov a okolí součástí velkého celku Západních Karpat. Obecně můžeme území Rožnova rozdělit na tři hlavní části. Severní části území tvoří Moravskoslezské Beskydy - konkrétně Radhošťská hornatina, do které patří oblast Veřovických vrchů (svahy Kamenárky, Kyčery apod.) a oblast Černé hory. V centrální části je otevřená sníženina – Rožnovská brázda, která vznikla na méně odolných jílovcových horninách. Sníženinou protéká řeka Rožnovská Bečva. Její tok ohraničuje z levé části vyvýšenina Vigantické pahorkatiny. Ze západu zasahuje do Rožnovské brázdy i Zašovská pahorkatina. Ze dna této brázdy vystupují izolované vyvýšeniny, které jsou tvořeny odolnějšími horninami (pískovce, slepence). Jsou to tzv. tvrdoše (např. vrch Hradisko). Jižní část Rožnova (Hlaváčky, Díly) patří do oblasti Vsetínských vrchů. Geomorfologicky patří tato třetí oblast do Hostýnsko – Vsetínské hornatiny. Reliéf sledovaného území je díky geologické stavbě velmi rozmanitý a zároveň i velmi členitý. Nejvyšším místem Rožnova je Velká Polana na hřebenu Radhoště (980 m n. m.), nejníže položeným místem je soutok Rožnovské Bečvy a Starozuberského potoka (350 m n. m.) (viz Příloha č. 1). V místní části Bučiska se nachází skalní útvar „Skalka“. V minulosti zde byl přístřešek, odkud byl hlídán vstup do města. Různé tvary jílovců, pískovců a slepenců dávají lokalitě mimořádný význam. V povodí Rožnovské Bečvy je tento útvar ojedinělý, a proto byl navržen na vyhlášení jako přírodní památka. Pro oblasti s nejvyšší nadmořskou výškou jsou typické geomorfologické tvary, které vznikají mrazovým zvětráváním, tj. působením ledu a sněhu. Nejznámějším takovým tvarem je mrazový srub. Jsou to osamělé skalní útvary, které jsou velmi odolné vůči erozi a zůstávají výrazněji neporušeny na místě. Největší mrazový srub je znám z vrcholu Kamenárky (859,8 m n.m.). Rozpadající se jílovce nebo pískovce svah neudrží a působením vody se tato část území odděluje. Největší sesuv je na jihovýchodním svahu Kyčery. Další významný sesuv je na Kozáku. V horních částech toků probíhá hloubková eroze – prohlubování koryta řeky a odnos hornin do níže položených oblastí. Naopak koryto Rožnovské Bečvy má opačný režim. Nahromaděné horniny se zde ukládají ve formě náplavů. Na naplaveninách řeky Bečvy je postaveno i město Rožnov.

13

červenec 2005


3.2.5. Lesy Lesy zaujímají 49 % rozlohy katastrálního území města. Dnešní podoba lesů na Rožnovsku je značně odlišná od původních pralesů v dobách před výraznějším ovlivněním člověkem. Změna jejich druhového složení úzce souvisela se způsobem osídlování a hospodaření, tzv. valašskou kolonizací, zejména během 15. až 17. století, a poté i s rozvojem průmyslu. K přeměně druhové skladby podstatnou měrou přispěly také velkoplošné holoseče v 70. letech 20. století s jednoznačnou preferencí smrku. Také na území města dnes převažují kulturní porosty smrku a dalších jehličnanů. Pouze menší část tvoří listnaté a smíšené přírodě blízké porosty, ve kterých bylo doposud zjištěno 7 ohrožených a 2 silně ohrožené druhy rostlin (dalších 10 rostlinných druhů vyžaduje pozornost a je uvedeno v regionálním seznamu ohrožených druhů rostlin pro území CHKO Beskydy). Vzácně jsou zastoupeny porosty prostorově a věkově rozrůzněné (stromy různého stáří), které mají význam nejen pro přirozenou obnovu lesa, ale i pro velké množství dalších organismů (hub, živočichů). V okolí drobných vodních toků nebo na svahových lesních prameništích zůstaly ojediněle zachovány malé porosty jasanovo-olšových luhů. Jejich dominantní dřevinou je olše lepkavá a jasan ztepilý. Přimíšeny jsou další listnáče jako javor klen nebo vrba křehká. V keřovém patře roste hojně bez černý, v bylinném podrostu se nalézá hluchavka skvrnitá nebo popenec obecný. V červnu a v červenci kvete vrbina hajní. Zbytky luhů můžeme najít např. podél Mešného potoka nebo pod Rysovou horou. V nižších polohách, zejména v jižní části katastru v podhůří Vsetínských vrchů, jsou zastoupeny dubohabrové lesy, které navazují na luhy. Nacházejí se např. v okolí Hradiska, Rysové hory, na Stráni u Valašského muzea, na Dolních Pasekách, místy podél Mešného potoka. Řada dubohabřin byla již v minulosti značně pozměněna výsadbou smrku, borovice a modřínu. Někdy se dochovaly pouze porosty, v nichž byly stromy s kvalitním dřevem (jako duby) vytěženy a na jejich místo nastoupily habry. Dominantními dřevinami stromového patra těchto zachovalých lesů jsou habr obecný a dub zimní, příměs tvoří lípa srdčitá i velkolistá. Na jižně exponovaných místech se objevuje javor babyka. V keřovém patře je vzácně zastoupen lýkovec jedovatý. Na lesních okrajích roste často líska nebo hlohy. Brzy na jaře se v bylinném podrostu těchto lesů objevuje hrachor lecha, kokořík mnohokvětý, brčál, kostival hlíznatý a jiné. Později můžeme narazit i na orchideje (kruštík modrofialový, okrotice bílá nebo hlístník hnízdák). V lesních lemech dubohabřin roste ojediněle i kručinka barvířská, častěji zde můžeme spatřit černýš hajní. Ve vyšších polohách navazují na dubohabřiny bučiny a jedlobučiny. Výše položené bukové porosty, vyskytující se především severně a východně od města, jsou většinou na rostlinné druhy velmi chudé (tzv. kyselé bučiny). Ve stromovém patře se kromě buku a jedle vyskytuje také javor klen. Vzácně tu roste i jilm drsný, dřevina na jejímž úbytku se zejména v 80. letech 20. století podepsalo onemocnění grafiózou. Původcem tohoto onemocnění je parazitická houba Ceratocystis ulmi. V bylinném podrostu dominuje třtina rákosovitá, kapradina papratka samičí, borůvka, metlička křivolaká. V květnu a červnu v podrostu bíle vykvétá bika hajní pravá a kokořík přeslenitý, koncem léta starček vejčitý. Poměrně vzácně zde roste i kapradina žebrovice různolistá. Tzv. nahé kyselé bučiny, téměř bez bylinného podrostu, najdeme např. na západních svazích Černé hory a Radhoště. Dále jsou bučiny zastoupeny na jižní straně Veřovských vrchů (Kamenárka, Úvěz, Myší hora), a také na vrchu Hradisko. Větší pestrosti si všimnete v květnatých bučinách, kde jsou zastoupeny i další dřeviny - dub, lípa srdčitá, líska. V bylinném patře je zastoupena sasanka hajní, kyčelnice žlaznatá, bažanka, violka lesní, pryšec mandloňovitý, kyčelnice cibulkonosná, strdivka jednokvětá. 14

červenec 2005


V nejvyšších polohách Radhoště a Černé hory tam, kde se nemohla vyvinout dostatečně hluboká vrstva půdy díky příkrým svahům a skalním výchozům, se objevují suťové lesy. Ve stromovém patře suťových lesů dominuje převážně javor klen a jasan ztepilý, místy i buk a lípa velkolistá. V bylinném patře jsou zastoupeny druhy náročnější na přísun živin. Devětsil bílý, udatna lesní, měsíčnice vytrvalá, je sasanka pryskyřníkovitá, oměj pestrý a oměj tuhý moravský, který roste v ČR jen v Beskydech. V nivách horských potoků, ale i níže v olšinách se zřídka objevuje jedovatá kýchavice bílá nebo česnek medvědí. Významné stromy V okolí města roste několik stromů s pozoruhodnou velikostí. Mohutný dub letní se nachází na pastvinách východně od školního statku na Hradisku. Obvod stromu je 498 cm a věk se odhaduje na 250 až 300 let. Z dalších stromů je to lípa srdčitá u nadjezdu silnice do Vidče. Obvod kmene je 442 cm a věk je odhadován na asi 200 let. Lípy, tvořící doprovodnou zeleň u drobné lidové architektury (křížů nebo kapliček) jsou významným krajinotvorným prvkem Rožnova. Na návštěvníka zanechá silný dojem rovněž alej lip na Hradisku nebo alej jírovce maďalu podél přístupové cesty ke statku Hradisko. U statku na okraji lesa roste jasan ztepilý, který vyniká pěknou korunou. Obvod kmene je 381 cm. Vedle tohoto stromu se nachází skupinka starých lip, z kterých největší má obvod 521 cm a věk se odhaduje na 200 až 250 let. Na pastvinách kolem statku na Hradisku a na svazích Rysové hory roste několik mohutných jilmů. U Společenského domu roste vzácný jinan dvoulaločnatý. 3.2.6. Vody Hlavním tokem, protékajícím městem je Rožnovská Bečva. Na území města je v celém úseku zregulována. V západní části katastru, kde řeka teče již nezastavěným územím byla regulace velkými vodami narušena a koryto bylo zčásti ponecháno v tomto zpřírodněném stavu. Břehový porost tvoří jasan, javor, vrba, olše, střemcha, lípa aj. Nejvýznamnějším přítokem Bečvy je Hážovický potok, který je nejvíce znečišťován splašky z rodinných domů místních částí Hážovic a Tylovic. Potok je po celé délce zregulován. Z přítoků Hážovického potoka jsou přírodně nejzachovalejší potoky Studený (tvoří hranici mezi Rožnovem a Viganticemi) a Uhliský. Potoky nejsou téměř regulovány a mají velmi pěkné břehové porosty. Ve Studeném potoce se trvale vyskytuje rak říční. Významnými pravostrannými přítoky Bečvy jsou Veřmířovský (Dolnopasecký) potok a Kání potok, který pramení pod sedlem Pindula ve směru na Frenštát pod Radhoštěm. Potoky jsou zregulované. Významným přítokem Kaního potoka je Sladský potok, který má velmi pěkné přírodně zachovalé úseky. Jihozápadní hranici Rožnova a Zubří tvoří Starozuberský potok, který současně tvoří hranici Chráněné krajinné oblasti Beskydy. U soutoku s Rožnovskou Bečvou je možné každoročně pozorovat čápa černého, ledňáčka říčního nebo potvrdit přítomnost vydry říční. Na území města se nachází několik umělých vodních ploch a tůní. Nejvýznamnější jsou ve vodárenském území východně nad městem, další jsou v městském parku, pod Myší horou nebo na Horních Pasekách. Tůně jsou v okolí Hradiska, nad areálem a v areálu Valašského muzea v přírodě, za městským hřbitovem, na Koryčanských Pasekách nebo na Rysové. Převážná část města je napojena na městskou ČOV, v rámci realizace akce „Čistá Bečva bude napojení rozšířeno.

15

červenec 2005


3.2.7. Rostlinstvo Na území Rožnova rozlišujeme dvě základní fytogeografické oblasti. Horská, chladnější část je řazena ke karpatskému oreofytiku. Teplejší, nižší oblasti spadají ke karpatskému mesofytiku. Květena Rožnovska je dosti chudá. Přispěly k tomu jak výchozí přírodní podmínky, tak nevhodné způsoby lesního a zvláště zemědělského hospodaření, které mnohé druhy z krajiny zcela vytlačilo. Rostlinstvo můžeme dle ekologických nároků rozlišit na dva základní typy, a to na lesní a otevřených ploch. Relativně bohatší květenu lze nalézt v menších, po dlouhá staletí šetrně obhospodařovaných lesích s habrem, lípou a dubem, které se nacházejí především v jižní části katastru v podhůří Vsetínských vrchů. Výše položené bukové porosty vyskytující se především severně a východně od města jsou floristicky velmi chudé s výjimkou nejvyšších poloh v okolí Radhoště, kde se objevují některé horské druhy a druhy vázané na výskyt suťových půd. Uměle založené smrkové monokultury jsou na výskyt rostlinných druhů zcela sterilní. Pestrá květena otevřených ploch (luk a pastvin) byla na Rožnovsku až na výjimky zcela zničena nešetrným hospodařením. Ještě v první polovině 20. století byly v okolí Rožnova četné louky a pastviny s výskytem dnes již vymizelých druhů orchidejí (např. vstavač vojenský, osmahlý nebo švihlík krutiklas). Dnes z těchto luk zbyly nepatrné zbytky. Podobně vymizely mnohé druhy rostlin vázané na mokřady, nivy a břehové porosty toků a specifické biotopy štěrkových náplavů. Z významnějších druhů flóry je možno spatřit v horských oblastech a na sutích např. oměj tuhý moravský, sasanku pryskyřníkovitou, zapalici žluťuchovitou, dymnivku dutou a plnou, měsíčnici vytrvalou, česnek medvědí nebo kýchavici bílou. V dubových lesích roste např. konvalinka vonná, čistec alpský, hlístník hnízdák, kruštík modrofialový, okrotice bílá a na mokřadech prstnatec májový, zerav nejmenší, puškvorec obecný. Na území Rožnovska zasahují také některé karpatské druhy jako kyčelnice žlaznatá nebo krtičník žlaznatý. Z dalších zajímavějších druhů se v dubohabrových lesích vyskytují: kýchavice Lobelova (Hradisko, byla zavlečena z vyšších poloh), lilie zlatohlavá, lýkovec jedovatý (Hradisko, Rysová hora) a hořec tolitovitý (Kamenárka, les Boří). Ojediněle lze najít i žebrovici různolistou. Na Dolních Pasekách se nachází vzácná mokřadní rostlina vachta trojlistá. Na některých místech vystupují na povrch pískovcové skalní výchozy, na nichž můžeme nalézt skalní kapradiny - sleziník červený a routičku, osladič obecný a puchýřník křehký. V břehovém porostu toků místy roste brslen evropský a štěrkové náplavy Bečvy osídluje hvozdíček prorostlý. Ze zavlečených invazních rostlin se vyskytují zejména bolševník velkolepý a křídlatka japonská. Nejvíce jedinců bolševníku v polovině 90. let rostlo v okolí Střední zemědělské školy. Křídlatka roste roztroušeně na ladem ležících místech nebo v břehových porostech u toků. Obě rostliny je nutné důsledně likvidovat. Další invazní rostliny, netýkavka žláznatá a slunečnice hlíznatá, jsou rozšířeny hlavně podél Rožnovské Bečvy. Orchideje Území Rožnova je ve srovnání s jinými oblastmi naší republiky na orchideje bohaté. Během posledních deseti let bylo na terénních průzkumech zaznamenáno celkem 11 druhů. Existují však záznamy z první poloviny 20.století o dalších 7 druzích, které zde již nerostou a jsou pokládány na území Rožnova za vymizelé. Jedná se o tyto druhy : okrotice červená, švihlík krutiklas, pětiprstka žežulník, vemeníček zelený, vstavač osmahlý, vojenský a kukačka.

16

červenec 2005


Orchideje jsou velmi zranitelnou skupinou rostlin a jsou tak citlivými indikátory kvality životního prostředí. U nás rostou dvě hlavní skupiny orchidejí a to lesní a luční druhy. Jsou zde však i druhy, které mohou růst v lesích i na loukách. Jedná se především o vemeník dvoulistý, bradáček vejčitý a kruštík širolistý. Lesní druhy rostou v zachovalých lesních porostech s přirozenou dřevinnou skladbou. Na jejich úbytku se značně podepsala změna druhové skladby lesních porostů na smrkové monokultury a také na holosečný způsob hospodaření. Mezi lesní druhy patří např. nezelená orchidej hlístník hvízdák, dále okrotice bílá, kruštík modrofialový a kruštík polabský. Luční druhy indikují zachovalá luční společenstva. Velká část luk byla intenzivně hnojena, rozorána nebo poškozena nadměrnou pastvou či přeměněna na umělá travní společenstva. Orchidejové louky se udržely zejména v podhorských a horských oblastech, kde jim v současné době hrozí zánik, neboť řada z nich se přestává kosit a zarůstá náletem dřevin. Luční druhy proto potřebují pravidelné kosení nebo extenzivní pastvu. Mezi luční druhy patří např. vstavač mužský, prstnatec májový nebo vstavač osmahlý. Převážná část našich orchidejí je na seznamu chráněných druhů. Houby V blízkosti okolí Rožnova bylo doposud zjištěno asi 200 druhů hub. Z toho celkového počtu zde roste řada vzácných , ohrožených, ale i zajímavých druhů, které jsou svým výskytem vázány zejména na zbytky přirozených lesních porostů, především dubohabřin a bučin. Louky, pastviny a mokřady Pestrá květena luk a pastvin vznikala po dlouhá staletí tam, kde člověk vyklučil les a začal hospodařit - kosit a pást dobytek. Na Rožnovsku byly tyto pozemky, až na výjimky, zcela zničeny nešetrným způsobem hospodaření, tj. intenzivní pastvou, přehnojením nebo rozoráním a výsevem nepůvodních lučních směsí travin. Louky ponechané ladem naopak nenávratně zarostly náletem lesních dřevin. Ještě v 1. polovině 20. století byly v okolí Rožnova četné louky a pastviny s výskytem orchidejí. Dnes patří většina orchidejí na Rožnovsku k vymizelým druhům a z květnatých luk zbyly jen nepatrné fragmenty. V celé ČR bylo doposud zjištěno kolem 50 druhů orchidejí, z toho se na území Rožnova vyskytuje 11 druhů. Fragmenty pastvin se dochovaly ojediněle na kyselých, málo produktivních půdách nebo na obdobných půdách jako mezofilní louky, ale s vyšší četností odběru biomasy (extenzivní pastvou). Najdeme je např. na Palkovně, Kozáku, Na Stráni ve Valašském muzeu. Dominantními druhy trav, určujícími charakter těchto dochovaných porostů, jsou psineček obecný, kostřava červená, na sušších místech trsnatě rostoucí tráva smilka tuhá nebo kostřava ovčí. Rozšířenějším typem lučních porostů na území Rožnova jsou na živinami dobře zásobených půdách (mezofilní) ovsíkové louky, např. na Horních a Dolních Pasekách, Hradisku, Rysové a nebo na Palkovně. Mezi běžnými druhy rostlin se ale vyskytují i ty orchideje (vstavač mužský, prstnatec Fuchsův, vemeník dvoulistý). Obecně nejhojnější orchidejí na Valašsku je bradáček vejčitý. Zajímavým důkazem pronikání teplomilných druhů rostlin na území Rožnova je zvonek broskvolistý nebo tužebník obecný. Nezastupitelnou roli v krajině mají také mokřady. Drobné mokřady najdeme např. na Dolních a Horních Pasekách nebo pod Hradiskem.

17

červenec 2005


3.2.8. Živočichové Z hlediska zoogeografického je toto území Rožnova pod Radhoštěm součástí palearktické oblasti. Náleží do její eurosibiřské podoblasti a dále do karpatského úseku zóny listnatých lesů. Složení zvířeny je výsledkem dlouhodobého vývoje a četných migrací. Velký vliv na faunu mělo s příchodem člověka jeho hospodaření v krajině. Kácením lesů člověk zmenšoval životní prostředí lesních druhů živočichů a pomáhal tak šíření druhů stepních. Největší vliv měly změny v druhové skladbě lesních porostů a později také intenzivní zemědělské hospodaření, přičemž došlo k výraznému úbytku nebo i vymizení některých druhů. Kromě nevhodného hospodaření v krajině se na poklesu druhové rozmanitosti či přímého vymizení druhů podílel výrazným způsobem bezohledný lov a také vysazování nepůvodních druhů. Jiné druhy se rozšířily samovolně nebo byly sekundárně zavlečeny. Fauna Rožnova je stále rozmanitá. Tato rozmanitost je podmíněna pestrostí krajiny, v níž se místy dochovaly přírodě blízké biotopy. Právě v nich se vyskytují vzácné a ohrožené druhy živočichů. Bezobratlí Nejbohatší skupinou organismů je hmyz. Z této velké skupiny stojí za zmínku výskyt vzácných motýlů, jakými jsou otakárek fenyklový, který byl zaznamenán na jižním svahu Myší hory, batolec duhový a přástevník medvědí, vyskytující se především v okolí Rysové a martináček bukový. Z brouků byl na Hradisku chycen střevlík hrbolatý, střevlík vrásčitý a doložen je také výskyt tesaříka piluny. Na květech miříkovitých rostlin se vyskytuje ohrožený zlatohlávek Oxythyrea funesta. Zajímavou skupinou jsou také vážky. Nejvýznamnější je výskyt vážky podhorní ve vodárenském pásmu nad sportovním stadionem a také šidélka malého na několika lokalitách kolem Rožnova. V jezírkách na vodárenském území se vyskytuje škeble rybniční. Rak říční se vyskytuje v řece Bečvě, ve Starozuberském potoce a ve Studeném potoce. Po povodni v roce 1997 jejich stavy výrazně klesly. Čistotu vod prokazuje přítomnost larev chrostíků a jepic. Obojživelníci Na území Rožnova bylo zjištěno celkem 10 druhů obojživelníků, z toho 4 druhy z řádu ocasatých (mlok a čolci) a 6 druhů z řádu bezocasých (žáby). Mezi nejběžnější druhy obojživelníků patří skokan hnědý, který se vyskytuje na četných lokalitách v okolí Rožnova. Ze všech našich obojživelníků se rozmnožuje jako první. Lze jej spatřit v tůních již koncem února. Podstatně vzácnější je skokan štíhlý, který je potvrzen jen z několika lokalit (okolí Hradiska, Koryčanského potoka a Boří). Přímo v zastavěném území města je možno spatřit ropuchu zelenou. V minulých letech se nacházela její bohatá populace v areálu bývalé Tesly. Její příbuzná ropucha obecná se zdržuje ve volné krajině. Je méně nápadná a zastihnout ji můžeme v lese Boří nebo v okolí Hradiska. Podobná ropuše obecné je kuňka žlutobřichá. Je ale menší a na břiše má žluté skvrny.Najdeme ji roztroušeně v mělkých kalužích na lesních cestách a v drobných tůních. Na území Rožnova se vyskytuje rovněž známá rosnička zelená. Její hlasité skřehotání můžeme zaslechnout na různých místech Rožnova. Nejznámější lokalita je u nového hřbitova. Z ocasatých obojživelníků se v Rožnově můžeme setkat s černožlutým mlokem skvrnitým. Žije v listnatých lesích a pro rozmnožování vyhledává drobné potůčky, tůňky a často jeho larvy můžeme najít také ve studánkách. Nejbohatší populace se nachází v okolí Hradiska. Drobné tůně obývají čolek obecný (samci mají v době rozmnožování výrazný zubatý hřeben na hřbetě) a čolek horský. Tyto druhy můžeme pozorovat v tůních například na Koryčanských Pasekách, za Hradiskem a v okolí Rysové. Čolka horského lze pozorovat také v drobných

18

červenec 2005


kalužích na lesních cestách. Na Rožnovsku se také zachovala malá populace kriticky ohroženého druhu čolka velkého, který se zde vyskytuje pouze na dvou lokalitách v okolí Hradiska a na Rysové. Je největším čolkem v naší republice. Dorůstá délky až 20 cm. Ryby Z území Rožnova je známo celkem 17 druhů ryb, z čehož nepůvodní jsou pstruh duhový a siven americký. Řeka Bečva a její přítoky zahrnují na katastru Rožnova dvě rybí pásma. Vlastní tok řeky Bečvy náleží do lipanového pásma, přítoky Bečvy leží v pásmu pstruhovém. Plazi Intenzivní využívání krajiny mělo za následek likvidaci vhodných biotopů, což vedlo u některých druhů k rapidnímu poklesu populací. Nezanedbatelný je také značný odpor lidí k těmto živočichům. Úbytek populace, zvláště hadů, je způsoben i ubíjeni člověkem. Ještěrka živorodá patří mezi nejběžnější druhy plazů. Vyskytuje se na lesních mýtinách a okrajích lesů. Ještěrka obecná je vzácnější než ještěrka živorodá. Vyskytuje se v okolí Rožnova asi na třech lokalitách. Za zmínku stojí dlouholetý výskyt u školního hřiště v areálu ZŠ 5. května. Slepýš křehký je znám hlavně z oblasti Lázu, Dolních Pasek a okolí Hradiska. Užovka obojková je vázána na vodní prostředí. Nejčastěji se s ní můžeme setkat kolem vodních toků, zejména na Bečvě a jejích přítocích. V tůních byla zastižena v lese Boří, Na Rysově hoře a v okolí Hradiska. Užovka hladká se vyskytuje vzácně na teplejších lokalitách. Zmije obecná je náš jediný jedovatý had. V Rožnově byla zjištěna například na Koryčanských Pasekách, na Dolních a Horních Pasekách. Ptáci Ptáci jsou na území Rožnova nejlépe prozkoumanou skupinou obratlovců. Za posledních 20 let zde bylo zaznamenáno celkem 129 druhů ptáků. Z tohoto počtu lze považovat 101 druhů za hnízdící, 24 druhů bylo zastiženo pouze na jarním nebo podzimním tahu a 54 druhů zimuje. Vysoký počet druhů na území Rožnova je dán nejen velkou pestrostí biotopů, ale také jejich zachovalostí. Především díky této zachovalosti se zde vyskytuje řada vzácných a ohrožených druhů. Na území města Rožnova bylo zjištěno 44 ptáků, kteří jsou na seznamu ohrožených druhů. Z tohoto počtu je 18 ohrožených druhů, 25 silně ohrožených druhů a 1 kriticky ohrožený druh. NATURA 2000 na katastrálním území Rožnova pod Radhoštěm Na území CHKO Beskydy jsou vymezena dvě ptačí území – „Horní Vsacko“ a „Beskydy“, o celkové rozloze 623 km2. Tato jsou hnízdiště více než 20 druhů ptáků, uvedených ve směrnicích EU. Patří k nim vzácná sova puštík bělavý, z dalších lesních druhů např. strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, datlík tříprstý a čáp černý. Vzácným druhem je také chřástal polní, který hnízdí na loukách. Asi 40% území Rožnova pod Radhoštěm překrývá Významné ptačí území (SPA) Beskydy. Jedná se o území v severní části katastru, kde překrývá jižní svahy Veřovských vrchů a západní svahy Černé hory včetně podhůří v okolí sedla Pindula. Území bylo vyčleněno především pro ochranu ohrožených druhů přirozených horských lesů (strakapoud 19

červenec 2005


bělohřbetý, žluna šedá,puštík bělavý,lejsek malý aj.). Na území „rožnovské“ části SPA se nenacházejí větší plochy vhodných biotopů pro tyto druhy a tak území slouží především jako biokoridor (migrační most,spojnice) umožňující jim snadné přesuny (migrace,pohyb) mezi rozsáhlejšími hnízdišti nacházejícími se východním i západním směrem.Přesto však i zde lze nalézt malé plochy s vhodnými podmínkami - např.zbytky starých bučin nad bývalou střelnicí a na Myší hoře u Dolních Pasek nebo části lesů na západních svazích Černé hory.Tady je možno pozorovat hnízdění výše uvedených druhů žluny šedé a lejska malého ale také např. lejska bělokrkého,datla černého a holuba doupňáka, který obsazuje datlem opuštěné hnízdní dutiny. Savci Na území Rožnova se vyskytuje řada drobných zemních savců - myšice lesní a temnopásá, rejsek obecný, hrabošík podzemní, norník rudý, hraboš polní a mokřadní, myška drobná, plšík lískový. Jejich podrobnější průzkum však nebyl dosud proveden. V dutinách stromů žije plch lesní. Nenápadným obyvatelem břehů potoků a řek je rejsec vodní. Z netopýrů byli zjištěni netopýr pestrý, netopýr řasnatý, netopýr dlouhouchý, netopýr velkouchý a netopýr večerní (většina byla určena z rozborů vývržků sov). Z větších savců zde žije srnec obecný, jelen evropský, zajíc polní, veverka obecná, liška obecná, jezevec lesní, lasice hranostaj, kuna lesní, u sídel kuna skalní, ježek východní i západní aj. Na řece Bečvě je každoročně potvrzována přítomnost chráněné vydry říční i nepůvodního druhu – ondatry pižmové. Rys ostrovid se pravidelně vyskytuje v lesích severně a severovýchodně od města. Velmi vzácně se do okolí města od poloviny 70. let zatoulá medvěd hnědý.

20

červenec 2005


3.2.9. Ochrana přírody Celé území Rožnova je součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Jejím posláním je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí. Výkon ochrany přírody a krajiny na tomto území provádí Správa CHKO Beskydy. Její sídlo je právě v Rožnově pod Radhoštěm. CHKO Beskydy byla vyhlášena v roce 1973 na ploše o rozloze 1160 km2. Chráněná krajinná oblast Beskydy Správa CHKO Beskydy Nádražní 36 756 61 Rožnov pod Radhoštěm tel.: +420571654293 fax: +420571657407 E-mail: [email protected] Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 350 – 1328 m n.m. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s tímto územím. Význam chráněné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 43 maloplošných chráněných území (rozloha MCHÚ je 1637,01 ha), územním překrytím CHKO s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a v neposlední řadě i jejím nadregionálním rekreačním významem. Území města, jako součást CHKO Beskydy, je dle zákona č.114/92 Sb. rozčleněno na čtyři zóny podle současného stavu přírody a krajiny: 1. zóna představuje nejcennější, přírodě blízké území nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy. Lesnická činnost v 1. zóně zahrnuje jemné formy hospodaření, na nelesních pozemcích se provádí účelové obhospodařování luk a pastvin (cca 5% rozlohy katastrálního území města). 2. zóna představuje lesní porosty s výrazněji pozměněnou druhovou skladbou přírodě blízkých lesních společenstev a druhově bohaté travní porosty (cca 27% rozlohy katastrálního území města). 3. zóna reprezentuje monokulturní hospodářské lesy s mozaikou luk a pastvin, s rozptýlenou zástavbou a zelení (cca 36% rozlohy katastrálního území města) 4. zóna zahrnuje souvisleji zastavěná území s návazností na intenzivně obdělávanou zemědělskou půdu (cca 32% rozlohy katastrálního území města) V územním plánu města je zaneseno rovněž asi 50 přírodně významných oblastí města.

21

červenec 2005


První (nejcennější) zóny odstupňované ochrany přírody a krajiny na území města Rožnova pod Radhoštěm Národní přírodní památka (NPP) Valašské muzeum v přírodě (výměra 66,06 ha) Reprezentuje národopisný region Valašsko, nejen lidovou architekturou, ale i zachovalou kulturní krajinou s tradičními způsoby hospodaření, původními místními odrůdami zemědělských plodin a plemen domácího zvířectva. Skládá se ze tří částí: Dřevěného městečka, Mlýnské doliny a Valašské dědiny. Jihovýchodní část NPP tvoří zachovalý bukový a dubohabrový les na Karlově kopci s přiléhající extenzívně obhospodařovanou zemědělskou krajinou (louky, pastviny, políčka, meze s rozptýlenou zelení, drobné remízky a tůně). Rysová (výměra cca 20 ha) Mozaika extenzívně využívaných luk, drobných lesíků a remízků. Součástí je i tůň s výskytem vzácného čolka velkého. Zachovalé habřiny s výskytem chráněných druhů rostlin (kruštík modrofialový, okrotice bílá, lilie zlatohlavá) a živočichů (např. bělopásek dvouřadý). Mezi geologické zajímavosti patří skalní výchoz a nálezy částí koster třetihorních ryb. Hradisko (výměra 56,22 ha) Komplex převážně přirozených zachovalých lesů (druhová, věková i prostorová struktura) s mokřinami a drobnými toky. Významné stanoviště mnoha ohrožených druhů organismů. Kulturní a historický význam doplňuje zřícenina hradu Rožnova. Lokalita Hradisko byla zpřístupněna veřejnosti otevřením naučné stezky v roce 2001. Úvěz (výměra 17,21 ha) Kvalitní smíšená bučina se smrkem ve 4. a 5. lesním vegetačním stupni s vysokým podílem doupných stromů – ornitologicky velmi významná lokalita. Hnízdění mnoha druhů chráněných a ohrožených ptáků – např. holub doupňák, datel černý, žluna šedá, lejsek malý, lejsek bělokrký, lejsek šedý, rehek zahradní. Území doplňují pastviny a louky se starými stromy a křovinami. Myší vrch (výměra 16,69 ha) Smrkový porost s výraznou příměsí listnatých dřevin v nižších nadmořských výškách okolo 500 m. Prokázán výskyt a hnízdění chráněných a ohrožených druhů ptáků - např. lejsek malý, lejsek bělokrký, lejsek šedý, rehek zahradní, datel černý. Kamenárka (výměra 25,62 ha) Geomorfologicky, zoologicky a lesnicky cenné území na jižních a jihovýchodních svazích vrcholové části Kamenárky (859 m.n.m). Celoplošné zastoupení kamenitých až balvanitých půd. Převažují bukové porosty s hojným javorem klenem.

22

červenec 2005


Obrázek č. 3.: Rožnov pod Radhoštěm a CHKO Beskydy

23

červenec 2005


3.2.10. Vodní hospodářství Zásobování pitnou vodou Město Rožnov pod Radhoštěm je zásobováno pitnou vodou ze třech zdrojů: -

prameniště Rožnov p.R.

60%

-

Stanovnice

38,7%

-

Krystanka

1,3%

Prameniště Rožnov a zdroj Krystanka jsou majetkem města. Jsou provozovány společností Vak a.s.Vsetín, která provádí distribuci pitné vody pro město Rožnov. Vodní nádrž Stanovnice je majetkem státu, zásobování města probíhá prostřednictvím skupinového vodovodu Karolínka – Stanovnice – Vsetín -Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm. Město bylo na tento zdroj napojeno v roce 1999. Během let 2001-2004 bylo vodoprávním úřadem povoleno na území města Rožnova 44 studní pro individuální zásobování obyvatelstva. Likvidace odpadních vod Likvidace odpadních vod města Rožnova pod Radhoštěm je řešena čištěním na centrální čistírně odpadních vod, která je společná pro město Rožnov pod Radhoštěm a město Zubří. Čistírna je situována na katastru města Zubří a je majetkem města Zubří. Provoz ČOV zabezpečuje společnost Vak a.s. Vsetín. V současné době, před realizací projektu „ Čistá Bečva “, je odkanalizováno cca 17 000 obyvatel města. U okrajových částí města je likvidace odpadních vod provedena individuálně buď domovní ČOV, biologickým septikem, popřípadě svedením těchto vod do jímek na vyvážení s vývozem na ČOV Zubří. Během 10–ti let bylo na okrajových částech území města Rožnova povoleno vodoprávním úřadem cca 100 domovních ČOV pro likvidaci odpadních vod z rodinných domků. Studánky Městský úřad sleduje i kvalitu šesti veřejných studánek na území města Rožnova pod Radhoštěm, jejíž výsledky zveřejňuje občanům v kabelovém vysílání města, v tisku i na vývěskách. Kvalita povrchových vod Městským územím protéká řeka Rožnovská Bečva a jejími významnými přítoky jsou potoky Hážovka, Veřmířovský, Kání. Kvalitu těchto vod sledují v rámci zákonů jejich správci. Jsou to státní organizace, jako Povodí Moravy s.p. pro Rožnovskou Bečvu, Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy pro potok Hážovka a Lesy ČR, s.p., Správa toků – oblast povodí Moravy pro potoky Veřmířovský a Kání. Město bude v letošním roce sledovat kvalitu těchto povrchových vod ve spolupráci se Střední zemědělskou školou, v rámci grantové podpory města – zapojení mládeže do činnosti monitorování životního prostředí města. Pro zlepšení kvality vody v povrchových tocích byla v roce 2005 zahájena realizace projektu „Čistá Bečva“, odkanalizování rozsáhlého území místní části města Tylovic a Hážovic.

24

červenec 2005


3.2.11. Odpady Hlavní zdroje odpadů jsou jednak komunální odpady (komunální odpady od občanů, odpady z údržby silnic a veřejných prostranství, zeleně), dále průmyslové a stavební odpady (rozmanité druhy odpadů ostatních i nebezpečných podle druhu výroby, beton, cihla, keramika, kovy, obaly, zemina). Ve městě jsou následující vhodné lokality a zařízení pro nakládání s odpady: -

-

-

kompostárna – slouží k využívání biologických odpadů od občanů a z údržby zeleně – v současné době z důvodu nedořešených majetkoprávních vztahů je mimo provoz sběrný dvůr – slouží ke sběru a výkupu převážně nebezpečných a velkoobjemových odpadů od občanů i organizací – odpady dále předává odpovědným osobám k dalšímu využití či zneškodnění sběrny kovového odpadu (SKM, s. r. o., Trojek, s. r. o.) slouží ke sběru a výkupu železných a neželezných kovů, dále předávají k využití oprávněným osobám nádoby pro separovaný sběr – rozmístěné v určených lokalitách města, slouží k separovanému sběru plastů, skla a papíru Odpovědnosti v oblasti odpadového hospodářství

-

občané – povinnosti odpady třídit a odkládat na místa k tomu určená dle obecně závazné vyhlášky města město – zajišťovat shromažďování a další využívání, popřípadě odstraňování odpadů vzniklých na území města dle zákona o odpadech organizace a podnikatelské subjekty – zajišťovat shromažďování a další využívání, popřípadě odstraňování odpadů vzniklých v rámci své činnosti dle zákona o odpadech Nakládání s vybranými odpady

komunální odpady - směsný komunální odpad – shromažďován a ukládán na skládku - vytříděné složky – plasty, sklo, papír, biologicky využitelný odpad, kovy – shromažďovány a předávány k recyklaci - nebezpečné odpady – shromažďovány a předávány k odstranění či využití biologicky rozložitelná složka komunálního odpadu - předávány do kompostárny - slouží k využívání biologických odpadů od občanů a z údržby zeleně – v současné době z důvodu nedořešených majetkoprávních vztahů je mimo provoz kaly z ČOV - povinnost nakládání s těmito odpady má původce odpadů – VaK Vsetín, a. s. – v současnosti nejsou využívány na zemědělské půdě obalové odpady - jsou sbírány v rámci tříděného sběru elektrošrot - místo určené k jeho sběru je sběrný dvůr, podrobnosti nakládání s tímto odpadem budou řešeny v další novele odpadového zákona autovraky - v současnosti není v provozu zařízení ke sběru a výkupu autovraků, autovraky zbavené nebezpečných odpadů (olejů, baterií) je možno předávat k využití do sběren kovových odpadů, podrobnosti nakládání s tímto odpadem budou řešeny v další novele odpadového zákona 25

červenec 2005


PCB a zařízení je obsahující - požadavek na evidenci zařízení obsahující PCB a odstraňování těchto odpadů v souladu se zákonem o odpadech odpadní oleje - požadavek na přednostní využívání (regenerace olejů), spalování olejů v souladu se zákonem o ovzduší anebo odstraňování těchto odpadů v souladu se zákonem o odpadech, je možno tyto použité oleje vracet výrobci či prodejci v rámci zpětného odběru výrobků baterie a akumulátory - požadavek na přednostní využívání (regenerace), anebo odstraňování těchto odpadů v souladu se zákonem o odpadech, je možno tyto použité baterie vracet výrobci či prodejci v rámci zpětného odběru výrobků odpady azbestu - nakládání musí být zabezpečeno tak, aby nedocházelo k uvolňování azbestových vláken, ukládání na skládky k tomu určené stavební odpady - vytříděné jsou využívány v rámci jednotlivých staveb, do budoucna je nutno zajistit větší procento využití, popřípadě preferovat firmy zajišťující jejich recyklaci – recyklační linky

26

červenec 2005


3.2.12. Klimatické poměry Podnebí a roční chod jednotlivých prvků počasí jsou dány především nadmořskou výškou a expozicí. Tyto základní faktory se projevují zvláště v teplotách a srážkách. Rožnov pod Radhoštěm leží v mírném pásu na hranicích mezi oblastí atlanticko-kontinentální a oblastí evropsko-kontinentální, tedy na hranici mezi přímořským a kontinentálním klimatem. Pro tuto oblast je typický výskyt vzduchových hmot mírných šířek. Na základě klimatických klasifikací ČR spadá severovýchodní část a okraj jižní části Rožnova do chladné oblasti CH6, severní a jižní část do klimatické oblasti chladné CH4 a střední část Rožnova do mírně teplé oblasti MT2. V následující tabulce jsou uvedeny základní údaje charakterizující blíže tuto klimatickou oblast. Tabulka č. 5.: Charakteristika chladné klimatické oblasti (Quitt, 1971) Klimatická charakteristika Počet letních dnů Počet dní s teplotou alespoň 10 °C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrné teploty v lednu [°C] Průměrné teploty v dubnu [°C] Průměrné teploty v červenci [°C] Průměrné teploty v říjnu [°C] Počet dnů se srážkami alespoň 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] Srážkový úhrn v zimním období [mm] Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dnů Počet jasných dnů

CH 4 0-20 80-120 160-180 60-70 -6 - -7 2-4 12-14 4-5 120-140 600-700 400-500 140-160 130-150 30-40

CH 6 10-30 120-140 140-160 60-70 -4 - -5 2-4 14-15 5-6 140-160 600-700 400-500 120-140 150-160 40-50

MT 2 20-30 140-160 110-130 40-50 -3 - -4 6-7 16-17 6-7 120-130 450-500 250-300 80-100 150-160 40-50

V následujících tabulkách jsou uvedeny údaje z klimatologických stanic v Rožnově pod Radhoštěm a ve Valašském Meziříčí. Tabulka č. 6.: Počet dnů se srážkami za období 2002-2004 ze stanice Rožnov pod Radhoštěm (ČHMÚ) Rok 2002 2003 2004

1 11 16 26

2 15 6 23

3 9 7 12

4 12 13 13

5 14 11 14

6 14 6 19

7 16 16 16

8 15 7 9

9 15 10 13

10 22 20 11

11 11 9 16

12 10 14 7

Rok 164 135 179

Tabulka č. 7.: Roční úhrny srážek na stanici Rožnov pod Radhoštěm [mm] (MÚ) rok [mm]

1992 1993 1994 1995 733,5 747 914,3 884,7

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 911,3 1332,4 1026,6 963,1 876,6 1102,8 917,1 641,5 798,6

27

červenec 2005


V následujícím grafu jsou zobrazeny průměrné srážkové úhrny pro jednotlivé měsíce za období 1989 – 2004, červeně jsou znázorněny průměry při vynechání extrémních hodnot z roku 1997. Graf č. 1.: Průměrné měsíční úhrny srážek na stanici Rožnov pod Radhoštěm [mm] Množství srážek 1989 - 2004 160 140

[mm]

120 100 80 60 40 20 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíc průměr 1989-2004

průměr mimo 1997

Tabulka č. 8.: Počet dnů s mlhou za období 2002-2004 ze stanice Rožnov pod Radhoštěm (MÚ) Rok 2002 2003 2004

1 0 0 1

2 0 0 0

3 0 1 0

4 0 0 0

5 0 0 0

6 0 0 1

7 0 0 0

8 0 0 1

9 0 0 1

10 0 0 0

11 0 6 1

12 2 2 0

Rok 2 9 5

Počet dnů s mlhou je zde velmi nízký (např. na stanici Valašské Meziříčí bylo v jednotlivých letech zaznamenáno 38, 30 48 dnů s mlhou). Tabulka č. 9.: Počet dnů se slunečním svitem za období 2002-2004 ze stanice Valašské Meziříčí Rok 2002 2003 2004

1 13 12 15

2 18 18 15

3 22 25 20

4 26 29 25

5 28 28 31

6 27 30 29

7 30 26 28

8 27 31 31

9 23 28 28

10 24 22 27

11 16 14

12 13 18 15

Rok 267 278

Tabulka č. 10.: Relativní četnost směru větru (%) za období 1994 – 2004 ze stanice Rožnov pod Radhoštěm (MÚ) S 5,7

SV 5,7

V 10,0

JV 4,1

J 6,4

JZ 6,4

28

Z 14,6

SZ 6,9

KLID 40,0

Celkem 100

červenec 2005


Graf č. 2.: Větrná růžice za období 1994 – 2004 ze stanice Rožnov pod Radhoštěm (MÚ)

15 SZ

S SV

10 5

Z

0

V

JZ

JV J

29

červenec 2005


3.3. Rozloha území se zvýšeným znečištěním, odhad počtu obyvatel vystavených zvýšenému znečištění ovzduší V následujících tabulkách je uvedena výměra plochy obce, na které dochází k překročení imisního limitu a odhad počtu obyvatel, kteří jsou vystaveni zhoršenému ovzduší v Rožnově pod Radhoštěm. Výpočet byl proveden na základě procentuálního vyjádření oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (Věstník MŽP, 12/2004) a znalosti o celkové výměře a celkovém počtu stálých obyvatel. Tabulka č. 11.: Celková rozloha území města a rozloha území se zhoršenou kvalitou ovzduší Plocha obce v OZKO % 9,1 100,0

Plocha obce [ha] překročení IL + MT překročení IL

3947,2 IL MT OZKO

Plocha obce v OZKO ha 359,2 3947,2

imisní limit mez tolerance oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

Oblast, kde bylo zjištěno překračování 24h imisních limitů pro PM10 navýšených o meze tolerance, zaujímá cca 9,1 % plochy obce, což představuje cca 360 ha. Oblast, kde bylo zjištěno překračování 24h imisních limitů pro PM10 bez navýšení o meze tolerance představuje 100 % plochy obce, tedy cca 3950 ha. Tabulka č. 12.: Celkový počet obyvatel a počet obyvatel v oblastech se zhoršeným ovzduším Celkový počet obyvatel

IL MT OZKO

Počet obyvatel (překročení IL + MT)

17 238 1 569 imisní limit mez tolerance oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

v OZKO Počet obyvatel (překročení IL)

v OZKO

17 238

Překračování imisního limitu pro 24h průměrné koncentrace PM10 bylo zjištěno v roce 2003 na 100% plochy obce, týká se tedy všech obyvatel města Rožnov pod Radhoštěm (17 238 obyvatel).

30

červenec 2005


Demografické údaje Tabulka č. 13.: Počty obyvatel a průměrný věk (ČSÚ, 2005) Název obce Rožnov pod Radhoštěm

Počet obyvatel k 1.1.2004 celkem muži

ženy

Průměrný věk k 1.1.2004 celkem muži

ženy

17 238

9 053

39,2

40,5

8 185

37,7

Graf č. 2. a, b): Počty obyvatel a podíl mužů a žen v Rožnově pod Radhoštěm (ČSÚ, 2005) 10000

9053

8185 8000

47%

6000

muži ženy

4000

53%

2000 0 muži

ženy

muži

ženy

Tabulka č. 14.: Věková struktura obyvatel (ČSÚ, 2005) Počet bydlících Počet obyvatel ve Počet obyvatel ve Počet obyvatel ve obyvatel k 31.12. věku 0-14 let věku 15-59 muži věku 15-59 ženy celkem Rožnov pod Radhoštěm 17238 2659 5506 5902

Graf č. 3.: Věková struktura obyvatel v Rožnově pod Radhoštěm (ČSÚ, 2005)

18%

15%

32%

35%

0-14 let (M+Ž) 15-59 let ženy

15-59 let muži > 60 let (M+Ž)

31

červenec 2005


Nezaměstnanost má za období 1998 – 2004 rostoucí trend, podobně jako tomu je v celé České republice. Tabulka č. 15.: Míra nezaměstnanosti [%] v letech 1998 – 2004 (Úřad práce Vsetín, 2005) Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. let 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Rožnov pod Radhoštěm 9,57 10,03 8,41 9,75 10,82 11,28 13,45 okres Vsetín* 9,29 10,50 9,53 10,24 11,85 12,13 10,89 *Od 1.7.2004 se míra nezaměstnanosti za celý okres počítá z dosažitelných uchazečů. Údaj o dosažitelných uchazečích v jednotlivých obcích se nezjišťuje, proto se míra nezaměstnanosti v obcích počítá z celkového počtu evidovaných nezaměstnaných.

Tabulka č. 16.: Počet uchazečů o zaměstnání v letech 1998 – 2004 (Úřad práce Vsetín, 2005)

Rožnov pod Radhoštěm okres Vsetín

Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání k 31. 12. let 1998 1999 2000 2001 2002 847 909 761 880 977 6708 7772 7041 7410 8645

2003 1047 9130

2004 1249 9229

3.4. Vztah ke Konceptu snižování emisí a imisí Zlínského kraje Zlínský kraj zpracoval Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje. Výstupy Konceptu jsou 

Územní energetická koncepce Zlínského kraje



Program snižování emisí Zlínského kraje



Program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje



Program ke snížení emisí skleníkových plynů



Program specifických problémů kraje



Souhrnný akční program Zlínského kraje



Energetický informační systém a Datový model Konceptu

Místní program zlepšení kvality ovzduší pro Rožnov pod Radhoštěm vycházel z výše uvedených dokumentů, nejužší návaznost má Program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje, je jeho upřesňující nadstavbou. Při zpracování místního Programu budou respektovány závěry a doporučení krajských programů. V následujících tabulkách jsou uvedena ta prioritní opatření navrhovaná v Konceptu Zlínského kraje, která mohou být obecně využita při řešení problematiky ochrany ovzduší na místní úrovni.

32

červenec 2005


Tabulka č. 17.: Prioritní opatření a projekty ve stávajících zdrojích znečištění (ENVIROS, 2004) Kategorie původců znečištění

Cílová aktivita

Pozice kraje

Nositel projektu

Škodlivina, skleníkový plyn

Časový horizont

Kvantifikace přínosů

Ekonomické nástroje a zdroje financování

Realizace opatření k modernizaci zdrojů a sítí Velké a střední soustav CZT + využití biomasy a spalovací Iniciační kogenerace ve výhledu do roku zdroje 2010, odstranění ztrát v rozvodech

Provozovatelé soustav CO2, SO2, CZT – podnikatelské PM10, NOx subjekty a obce

Do 2010

OPI, opatření 3.3 OPPP Opatření 2.3 60 000 GJ úspory Vlastní zdroje energie v teple Fond ČSOB energetických úspor

Střední stacionární zdroje

Iniciační

Obce a jejich organizační složky a příspěvkové organizace

CO2

průběžně

nevyčísleny

Iniciační

Podniky středního a malého podnikání

CO2, emise škodlivin – prach, síra

2006 a poté průběžně

Regulační

.

Střední stacionární zdroje Ostatní stacionární zdroje Zemědělské zdroje Zemědělské provozy Malé a střední zdroje znečišťování

Ostatní stacionární zdroje

Modernizace kotelního hospodářství v obecních objektech Modernizace systémů vytápění, úspory energie v provozech podnikatelských subjektů Zlínského kraje Snižování emisí VOC v provozech aplikujících organická rozpouštědla Realizace opatření ke snížení emisí amoniaku a k naplnění požadavků IPPC v zemědělských provozech Realizace opatření ke zlepšení energetické účinnosti podle IPPC * Realizovat studii k návrhu projektů využití geotermální energie – Rožnov, Beskydský masiv, 270 m hluboko voda cca 39°C Kontrola emisí PAH z dřevovýroby ze spalování dřevního odpadu – vlhkost dřeva, plnění emisních limitů, apod. na území kraje

OP multifunkční zemědělství

NH3 Zařízení, podléhající IPPC

Iniciační, podpůrná

Regulační

OPPP Vlastní zdroje Fond ČSOB energetických úspor OPI

Regulační a iniciační

Regulační

OPI, Opatření 3.3, vlastní zdroje obcí

Provozovatelé zdrojů

33

CO2, CH4

Do roku 2007

nevyčísleny

OPPP

PM10, SO2 PAH

2004-5

Nelze zatím provést

ČEA? Kraj?

PAH, PCB

průběžně

Nelze provést

OPPP, vlastní zdroje

červenec 2005


Kategorie původců znečištění Velké spalovací zdroje, velké a střední zdroje znečišťování

Cílová aktivita

Podpora energetické účinnosti v rámci IPPC – požadavek na zavádění energetického řízení (M&T) – BAT* odplynění skládky odpadů s využitím skládkového plynu na Skládka odpadů výrobu el. energie a tepelné energie. Vypracování programů ke zlepšení kvality ovzduší na Malé zdroje základě koncepce zásobování energií v obcích s lokálními problémy v kvalitě ovzduší Prosazování požadavků ve zvýšení energetické účinnosti a Objekty kraje využití OZE, CZT nebo kogenerace při modernizaci vlastních objektů

Pozice kraje

Nositel projektu


Časový horizont



Zařízení zpracovatelského průmyslu podléhající IPPC

Provozovatelé zařízení

CO2, ostatní emise

Před rokem 2007

Cca 3-7% úspor energie

OPPP, EMPRESS, EPC

Regulační

DEPOZ spol. s r. o. Zdounky.

CH4

2005

Nejsou informace

Iniciační

Viz Program SO2, PM10, specifických problémů dioxiny, PAH Zlínského kraje CO2

2007

Odstranění místních problémů Obce, ČEA, SFŽP v kvalitě ovzduší

Prováděcí

Zlínský kraj

Podpořit přípravu projektů Regulační – finanční Úspory elektrické rekonstrukce veřejného osvětlení zdroje prostřednictvím energie, ochrana v obcích kraje klimatu Připravit Akční program na podporu naplnění cílů ÚEK Zlínského kraje

Realizátor

Zlínský kraj

Využívání bioplynu z ČOV

Iniciační

Provozovatelé ČOV

34

CO2

2012 a průběžně

CO2

průběžně

CO2, emise hlavních 2005 škodlivin Náhrada paliv a elektřiny Do 2025 z obnovitelných zdrojů energie

OPI, OPPP, SFŽP?

Snížení nákladů na energii Vlastní rozpočet v objektech a kraje, EPC emisí CO2 o 10 25% Program obnovy venkova 15-25% úspory Větší projekty elektrické energie prostřednictvím EPC Úspora bude kvantifikována Zlínský kraj, ČEA programem Potenciál bioplynu OPI z ČOV

červenec 2005


Tabulka č. 18.: Opatření v dopravě (ENVIROS, 2004) Kategorie původců znečištění

Cílová aktivita

Pozice kraje

Modernizace dopravní infrastruktury v souladu Mobilní zdroje Předkladatel s dopravním generelem Zlínského kraje Organizační opatření na silniční Mobilní zdroje Iniciátor síti Uplatňování biopaliv v silniční Mobilní zdroje dopravě

Nositel projektu


Časový horizont



ŘSD

NOX, N2O, CO2

2010

Snížení imisní zátěže z dopravy

OPI

Kraj, města, obce

NOX, N2O, CO2

2025

neproveditelné

Rozpočet kraje, obcí, ŘSD

provozovatelé

NOx, CO2

průběžně

OPI

Dále v textu a zejména pak v Návrhové části Místního programu zlepšení kvality ovzduší pro Rožnov pod Radhoštěm již jsou tato opatření konkretizována pro podmínky města.

35

červenec 2005


4. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY Krajský úřad – Zlínský kraj Odbor životního prostředí a zemědělství Vedoucí odboru: RNDr. Alan Urc Adresa: tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín Telefon: 577 043 350 e-mail: [email protected] Oddělení technické ochrany prostředí Vedoucí oddělení: Ing. Tomáš Hladík Adresa: tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín Telefon: 577 043 399 e-mail: [email protected] Orgán kraje v přenesené působnosti provádí dozor na úseku ochrany ovzduší ve své územní působnosti, dále pak rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatku za znečišťování ovzduší zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů, kontroluje a hodnotí dodržování imisních limitů a emisních stropů na základě údajů z informačního systému kvality ovzduší, ukládá plnění plánu snížení emisí nebo zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje, schvaluje návrhy opatření pro případy havárií u zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů a návrhy na jejich změny, schvaluje plány snížení emisí u stacionárního zdroje, stanovuje pro zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny, pro které budou uplatněny obecné emisní limity, vede evidenci oznámení pro zvláště velké a velké stacionární zdroje. Krajský úřad vydává povolení dle § 17 zákona o ochraně ovzduší (umístění stavby stacionárního zdroje, stavba stacionárního zdroje, zkušební a trvalý provoz stacionárního zdroje, provozní řády atd.).

36

červenec 2005


Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm Odbor životního prostředí Vedoucí odboru: Adresa: Telefon: e-mail:

Ing. Marie Hrabovská Palackého ul. 480, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm 571 661 257 [email protected]

Ochrana čistoty ovzduší Odpovědný pracovník: Adresa: Telefon: e-mail:

Vítězslava Všetulová Palackého ul. 480, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm 571 661 277 [email protected]

Orgán obce s rozšířenou působnosti rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatků za znečišťování ovzduší středních stacionárních zdrojů, ukládá pokuty a vede evidenci oznámení pro střední stacionární zdroje a údaje z této evidence poskytuje ministerstvu. Orgán obce s rozšířenou působnosti je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a kolaudačním řízení z hlediska ovzduší. Zpřístupňuje informace dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) v platném znění a jeho dalších navazujících právních předpisů. Rozhoduje o vyměření poplatků znečišťování ovzduší u malých stacionárních zdrojů, nařizuje odstranění závad u těchto zdrojů, ukládá opatření k nápravě těchto závad a ukládá pokuty za nesplnění této uložené povinnosti. Vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší v oblastech se zhoršenou kvalitou, které se nacházejí v její územní působnosti. Vydává nařízení, jimž může na svém území zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečiš’tování. Dále vydává nařízení, jimž může na svém území stanovit podmínky spalování suchých rostlinných materiálů. Vede evidenci malých stacionárních zdrojů a poskytuje údaje z této evidence ministerstvu. Obec vydává povolení pro činnosti, při kterých vznikají emise VOC, a které odpovídají kategorii malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Dále obec kontroluje dodržování povinností provozovatelů malých stacionárních zdrojů, za nedodržení povinností jim ukládá pokuty a rozhoduje o zastavení nebo omezení provozu těchto zdrojů. Kontroluje dodržování přípustné tmavosti kouře, pachového čísla provozovatelů malých stacionárních zdrojů. Dále kontroluje účinnost spalování, měření množství a rozsahu vypouštěných látek u malých spalovacích zdrojů. Při nedodržení této povinnosti ukládá pokuty.

37

červenec 2005


Česká inspekce životního prostředí – oblastní inspektorát Brno Hlavní inspektor: Ing. Oldřich Sapoušek, CSc. Adresa: Lieberzeitova 14, 614 00 Brno Telefon: 545 216 768, 545 545 101 E-mail: [email protected] Oddělení ochrany ovzduší Vedoucí oddělení: Adresa: Telefon: E-mail:

Ing. Vladimír Pásek Lieberzeitova 14, 614 00 Brno 545 545 115 [email protected]

Česká inspekce životního prostředí (dále jen ČIŽP nebo inspekce) je orgánem státní správy, který prosazuje a dohlíží na dodržování právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve věcech životního prostředí. Činnost inspekce v oblasti ochrany ovzduší možno charakterizovat následujícími činnostmi: - dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování obecně závazných právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů; - zjišťuje nedostatky, popřípadě škody vzniklé na životním prostředí, jejich příčiny a původce; - ukládá opatření k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků; - provádí kontrolu uložených opatření; - omezuje nebo zastavuje škodlivou činnost právnických nebo fyzických osob; - ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za prokázané porušení stanovených povinností v oblasti životního prostředí; - ukládá některé další povinnosti znečišťovatelům ovzduší a původcům odpadů (emisní limity, poplatky za znečištění ovzduší a ukládání odpadů apod.); - schvaluje nové stavby zdrojů znečištění a jejich umístění, nové technologie, výrobky a zařízení v ochraně ovzduší, opravňuje k autorizovanému měření emisí a imisí; - řeší stížnosti, podání, oznámení a podměty občanů, právnických osob i jiných orgánů státní správy. Zdravotní ústav se sídlem ve Zlíně Ředitel: MUDr. Dana Šviráková Adresa: Havlíčkovo nábř. 600, 760 01 Zlín Telefon: 577 018 090 e-mail: [email protected] Zdravotní ústav se sídlem ve Zlíně poskytuje své služby v těchto oblastech: - podpora zdraví, poradny zdraví - tělovýchovné lékařství - fyziologie a psychologie práce - analýza zdravotních rizik - poradenská, konzultační činnost přednášková a školící činnost - očkování - chemické a mikrobiologické analýzy všech složek pracovního a životního prostředí včetně mykologických vyšetření 38

červenec 2005


-

měření fyzikálních faktorů pracovního a životního prostředí analýza potravin a předmětů běžného používání analýza zdravotnických prostředků, kontroly desinfekce a sterilizace analýza biologických materiálů vyšetření zdravotní nezávadnosti materiálů a přípravků senzorickou analýzu potravin, vod a předmětů běžného užívání.

Český hydrometeorologický ústav - pobočka Brno Ředitel: RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský CSc. Adresa: Kroftova 43, 616 67 Brno Telefon: 541 421 020 e-mail: [email protected]; [email protected] Oddělení ochrany čistoty ovzduší Vedoucí: Ing. Zdeněk Elfenbein Adresa: Kroftova 43, 616 67 Brno Telefon: 541 421 044 e-mail: [email protected]; [email protected] Hlavní činnosti oddělení čistoty ovzduší: Automatizovaný imisní monitoring (AIM) je součástí páteřního systému sledování kvality ovzduší na území České republiky. Tento systém zahrnuje na území ČR 96 stanic (kontejnerů) pracujících v reálném čase. Pobočka zajišťuje provoz 7 automatizovaných stanic, které sledují oxid siřičitý, oxidy dusíku, prašný aerosol, oxid uhelnatý, přízemní ozon, radioaktivitu a na jedné stanici jsou sledovány organické látky typu benzen, toluen a xylen. Manuální imisní monitoring (MIM) tvoří stanice čistoty ovzduší s manuální obsluhou. Manuální metody poskytují výsledek jednou za 24 hod. Oddělení má ve správě 13 těchto stanic měřící nejrůznější škodliviny jako jsou depozice (kyselé deště), oxid siřičitý, oxidy dusíku, prašný aerosol. Kalibrační laboratoř AIM a laboratoř imisí MIM zajišťují přesnost a správnost dat, která jsou z úrovně pobočky dále distribuována do sdělovacích prostředků, orgánů státní správy, ročenek a předávána v rámci mezinárodní výměny dat o znečištění mezi Rakouskem, Maďarskem a Slovenskem. V kalibrační laboratoři jsou sekundární standardy přesných plynů měřených škodlivin vztažené na primární standardy České republiky.

39

červenec 2005


5. DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 5.1. Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech Na území města se nenachází žádná stanice imisního monitoringu, v minulosti byly sledovány pouze hodnoty prašného spadu a v něm byly stanovovány koncentrace těžkých kovů. Proto je nutno při hodnocení imisní zátěže vycházet zejména z rozptylových modelů.

5.1.1. Prašný spad a koncentrace těžkých kovů v prašném spadu V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty prašného spadu zjištěné v jednotlivých letech v Rožnově pod Radhoštěm. Tabulka č. 19.: Přehled naměřených hodnot prašného spadu v Rožnově pod Radhoštěm [g.m-2.měsíc-1] (MÚ Rožnov pod Radhoštěm) rok/stanoviště 1991 Jižní město 6,5 Masarykovo 11,48 nám. ul. Čechova 4,99 Sladské 3,85 ul. Beskydská 3,64 1.máj - MŠ 2,85 ul. Oděská 4,57 Zuberská

1992 5,8 11,25

1993 3,59 6,56

1994 4,06 5,99

1995 3,71 5,53

1996 5,53 8,92

1997 3,52 8,87

1998 2,87 6,98

1999 2,4 7,97

2000 1,92 3,98

2001 2,38 2,31

2002 2,96 2,37

5,18 4,6 4,19 3,32 4,39

3,22 2,44 2,64 2,47 3,86

4,03 3,33 3,01 3,12 2,73

2,75 2,45 2,32 1,93 2,31

2,94 2,17 2,07 2,2 2,65

3,27 2,24 2,38 1,93 2,67

3,06 1,88 2,68 2,1 2,2

4,64 2,07 2,29 1,99 1,66

2,27 1,74 2,67 1,32 2,85

3,21 2,03 1,81 1,78 1,94 3,36

3,26 2,48 2,57 1,37 2,14 2,93

Dle NV 350/2002 Sb. je stanoven imisní limit pro prašný spad jako 12,5 g/m2/30 dní. Této hodnoty nebylo na žádném stanovišti dosaženo. Tabulka č. 20.: Koncentrace těžkých kovů v prašném spadu – roční depozice (OHS Vsetín)

rok 91/92

rok 94/95

rok 00/01

1. Jižní město 2. Masarykovo nám. 3. ul. Čechova 4. ul. Beskydská 5. MŠ 1.máj 1. Jižní město 2. Masarykovo nám. 3. ul. Čechova 4. ul. Beskydská 5. MŠ 1.máj 1. Jižní město 2. Masarykovo nám. 3. ul. Čechova 4. ul. Beskydská 5. MŠ 1.máj

As 1,608 1,154 0,789 0,889 0,913 0,725 0,335 0,116 0,326 0,198 1,04 0,53 0,31 0,09 0,28

mg/m-2/rok Pb Cd Ni 9,788 0,295 9,725 20,162 0,44 10,558 17,2 0,696 4,709 9,225 0,266 4,411 6,052 0,193 3,917 4,142 0,114 2,951 8,652 0,149 2,979 6,961 0,174 2,784 4,304 0,111 1,63 7,644 0,226 2,18 14,59 2,01 9,11 2,13 15,17 1,82 0,98 1,52 35,46 1,19

40

Mo

0,485 1,066

0,228 0,934

Hg 0,084 0,118 0,08 0,036 0,036 0,188 0,237 0,077 0,127 0,127 0,36 0,32 0,28 0,22 0,23

g/m-2/rok Prašný spad 95,9 139,8 76,2 53,4 37,3 51,78 70,92 38,67 32,61 28,31 28,54 27,68 38,54 23,56 23,12

červenec 2005


Imisní limity pro těžké kovy jsou stanoveny pro koncentrace kovů v jednotkovém objemu vzduchu (m3), zde uváděné hodnoty vztažené na depoziční plochu (m2) nelze s limity porovnat.

5.1.2. Výsledky rozptylových studií Dále jsou uvedeny hodnoty z rozptylových studií (RS), které byly provedeny pro vyšší územní celky (pro Českou republiku – RS na základě které byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a pro Zlínský kraj – RS Krajské koncepce). Zvýrazněny jsou hodnoty, které jsou vyšší než imisní limit. Tabulka č. 21.: Imisní koncentrace znečišťujících látek v Rožnově pod Radhoštěm [g.m-3] (ČHMÚ, ENVIROS, 2004)

Vyhlášení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (dle dat 2003) Rozptylová studie Krajské koncepce (2003), dle dat 2001, 2002

PM10 roční průměr

PM10 36. nejvyšší průměr

30-40

50-60 < 60 3,6-18

1,6 - 11

24h

B(a)P roční průměr 0,5-1,0 0,022-0,055

Tabulka č. 22.: Imisní limity a meze tolerance pro suspendované částice (PM10) (350/2002Sb.) Interval cílový limit 24 h limit Roční limit

Max. průměr / 24 h Počet překročení limitu Průměr / rok

50 35 x 40

Imisní limity mez tolerance pro rok 2003 10

limit + mez tolerance 60

3,2

43,2

Podle vyhlášení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší byly v roce 2003 překračovány v Rožnově pod Radhoštěm imisní limity i meze tolerance pro 24 h průměr PM10. Podle rozptylové studie vypracované v rámci krajských programů nebylo na území Rožnova pod Radhoštěm zjištěno překračování imisních limitů pro žádnou sledovanou látku. Koncentrace zde uvedené jsou (při porovnání s měřeními z jiných lokalit) nízké. Do rozptylové studie vstupují pouze údaje z evidovaných zdrojů a nejsou zde zahrnuty vstupy neantropogenní (prašnost z polí, pylové částice, …) ani údaje o sekundární prašnosti (zvíření prachu). Proto lze očekávat, že skutečné koncentrace zjištěné měřením, budou vyšší.

41

červenec 2005


a) Vyhlášení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Český hydrometeorologický ústav byl požádán o podání upřesňujících informací o důvodech vedoucích k vyhlášení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Dále jsou uvedeny hlavní doby vyjádření: „Pole imisních charakteristik, na základě kterých se oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vyhlašují, je výsledkem modelování v síti 2x2 km, kde vstupy tvoří naměřená data, příp. agregované údaje a rozptylový model vypočítaný na základě emisí a meteorologických údajů. V roce 2003 došlo k překročení 24hod. limitu pro PM10 na 100 % území města Rožnov pod Radhoštěm, v roce 2002 na 73 % území města. Roční imisní limit pro PM 10 ani benzo(a)pyren překročen nebyl. Město Rožnov pod Radhoštěm se nalézá v kotlině a při zhoršených rozptylových podmínkách dochází k akumulaci znečišťujících látek v ovzduší. na emisích PM10 se podílí převážně lokální topeniště (REZZO 3), a dále i REZZO 1 (výtopna ENERGOAQUA). Imisní situaci v Rožnova pod Radhoštěm ovlivňuje i dálkový přenos ze severní průmyslové oblasti. Rok 2003 byl extrémní z hlediska meteorologických podmínek, neboť byl velmi suchý a prašný. Zhoršená situace v tomto roce byla zaznamenaná na celém území ČR.“ Přílohou vyjádření jsou výsledky modelů za rok 2003 pro 24h a roční koncentrace PM 10 a benzo(a)pyrenu. Data z těchto map jsou uvedena v tabulce 21, mapy jsou na následujících obrázcích.

42

červenec 2005


Obrázek č. 4.: Imisní koncentrace PM10 (24 h průměr), (ČHMÚ, 2005)

Obrázek č. 5.: Imisní koncentrace PM10 (roční průměr), (ČHMÚ, 2005)

43

červenec 2005


Obrázek č. 6.: Imisní koncentrace benzo(a)pyrenu (roční průměr), (ČHMÚ, 2005)

44

červenec 2005


b) Rozptylová studie Krajské koncepce V rámci Integrovaného programu snižování emisí znečišťujících látek Zlínského kraje byla zpracována rozptylová studie, kdy bylo pro výpočet krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek použito upravené metodiky SYMOS 97. Výpočet byl zpracován pro všechny látky které jsou imisně sledované, vyjma amoniaku, troposférického ozonu a prašného spadu. Výstupy této rozptylové studie jsou uvedeny na obrázcích 7 – 21. Jak již bylo uvedeno výše, na území Rožnova pod Radhoštěm nebylo zjištěno překračování imisních limitů pro žádnou sledovanou látku.

5.2. Aktuální koncentrace znečišťujících látek Pro město byla v rámci Programu zpracována aktuální rozptylová studie, která bude předložena v samostatné zprávě.

45

červenec 2005


Obrázek č. 7.: Imisní koncentrace PM10 (roční průměr), (ENVIROS, 2004)

Obrázek č. 8.: Imisní koncentrace PM10 (24 h průměr), (ENVIROS, 2004)

46

červenec 2005


Obrázek č. 9.: Imisní koncentrace benzo(a)pyrenu (roční průměr), (ENVIROS, 2004)

Obrázek č. 10.: Imisní koncentrace SO2 (roční průměr), (ENVIROS, 2004)

47

červenec 2005


Obrázek č. 11.: Imisní koncentrace SO2 (24 h průměr), (ENVIROS, 2004)

Obrázek č. 12.: Imisní koncentrace SO2 (1 h maximální koncentrace), (ENVIROS, 2004)

48

červenec 2005


Obrázek č. 13.: Imisní koncentrace NOx(roční průměr), (ENVIROS, 2004)

Obrázek č. 14.: Imisní koncentrace NO2 (roční průměr), (ENVIROS, 2004)

49

červenec 2005


Obrázek č. 15.: Imisní koncentrace NO2 (1h maximální koncentrace), (ENVIROS, 2004)

Obrázek č. 16.: Imisní koncentrace As (roční průměr), (ENVIROS, 2004)

50

červenec 2005


Obrázek č. 17.: Imisní koncentrace benzenu (roční průměr), (ENVIROS, 2004)

Obrázek č. 18.: Imisní koncentrace Cd (roční průměr), (ENVIROS, 2004)

51

červenec 2005


Obrázek č. 19.: Imisní koncentrace Hg (roční průměr), (ENVIROS, 2004)

Obrázek č. 20.: Imisní koncentrace Ni (roční průměr), (ENVIROS, 2004)

52

červenec 2005


Obrázek č. 21.: Imisní koncentrace Pb (roční průměr), (ENVIROS, 2004)

53

červenec 2005


6. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Emisní situace v Rožnově pod Radhoštěm zde je hodnocena na základě údajů z celostátní databáze REZZO (Registr emisí zdrojů znečišťování ovzduší). K datu aktualizace byla k dispozici data za období roku 2003. Tabulka č. 23.: Kategorie REZZO Druh zdroje Typ souboru obsahuje

charakter zdroje způsob evidence REZZO

Velké zdroje znečišťování

Střední zdroje znečišťování

Malé zdroje znečišťování

Mobilní zdroje znečišťování

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů

stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek

stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečištění ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší

pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla

plošné zdroje

liniové zdroje

bodové zdroje zdroje jednotlivě sledované

zdroje hromadně sledované

Registr emisí zdrojů znečišťování ovzduší

54

červenec 2005


6.1. Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší podle kategorií V následující tabulce jsou uvedeny všechny zdroje znečišťujících látek, které jsou obsaženy v emisních databázích za rok 2003. Tabulka č. 24.: Zdroje emisí v Rožnově pod Radhoštěm, 2003 Název zdroje ENERGOAQUA, a.s. - výtopna Rožnov pod Radhoštěm MYONIC s.r.o. - Rožnov pod Radhoštěm LISS, a.s. Rožnov pod Radhoštěm ON Semiconductor Czech Republic a.s. Rožnov pod Radhoštěm AHOLD Czech Republic, a.s. - supermarket ALBERT Aral ČR a.s. - ČS PHM Bárta a Cihlář, spol. s r.o. - adjustace, mikrofiltr. a regen. chemikálií BENZINA a.s. - ČS PHM Česká pošta, s.p. - kotelna Školicího zařízení a pošty ČSAD DIESEL, a.s. - ČS PHM ČSAD Ostrava, Hotel RELAX - kotelna Dana Jandová - KOVOMAX - lakovna práškové nanášení barev, kotelna DIOFLEX s.r.o. - kotelna provozovny Elektroprojekta Rožnov, a.s. - kotelna ESPO, s.r.o. - lakovna ESPO, s.r.o. - vytvrzování impreg. pryskyřic vinutí elektromotorů Hotel Eroplán, a.s. - kotelna hotelu Eroplán Jaromír Fassmann - kotelna Fassmannovy papírny KOMERČNÍ DOMY ROŽNOV, spol. s r.o. - kotelna bytového domu BEČVA KOMERČNÍ DOMY ROŽNOV, spol. s r.o. - kotelna Městské polikliniky KRYTÝ BAZÉN ROŽNOV, spol. s r.o. - plynová kotelna krytého bazénu LOANA a.s. - kotelny K1, K2 MATINO Rožnov s.r.o. - černění kovosoučástí Město Rožnov pod Radhoštěm - kotelna Městského úřadu MS Technik, spol. s r.o. - povrchová úprava kovů galvanovna ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC, a.s. - výr. monokryst. křemíku a Si desek PARAMO TRYSK a.s. - ČS PHM PODOS ROŽNOV s.r.o. - kotelna Dům podnikatelů REMAK a.s. - kotelna III, Zuberská 2601 Richard Pospíšil - kotelna hotelu Energetik ROTUMO spol. s r.o. - kování Mo tyčí ROTUMO spol. s r.o. - plynová tepelná centrála Hydrotherm MV-810 Rožnovská travní semena, s.r.o. - kotelna na biomasu Sociální služby Vsetín, p.o. - kotelna DD Rožnov p.R. Střední zemědělská škola - kotelna TCT, a.s. - odmašťování kovosoučástí TCT, a.s. - výroba barevných obrazovek TESLA SEZAM a.s. - obj.M1, výroba a montáž polovodičových součástek THEVIA s.r.o. - galvanovna THEVIA s.r.o. - lakovna VAE THERM, spol. s r.o. - ZŠ Pod skalkou kotelna Základní škola Rožnov pod Radhoštěm - kotelna ZPV Rožnov, s.r.o. - výroba pryžových koberců hala M6 Zvláštní škola Rožnov p.R. - kotelna Malé zdroje – lokální topeniště Mobilní zdroje – doprava

55

REZZO 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 4

červenec 2005


Podle emisní bilance jsou pro tuhé znečišťující látky nejvýznamnějšími zdroji ve městě lokální topeniště (REZZO 3), ENERGOAQUA a.s. (REZZO 1, ostatní zdroje této kategorie nevykazují emise tuhých částic) a doprava (REZZO 4) (viz tabulka č. 46). I pro další sledové látky jsou výše uvedené zdroje nejvýznamnější. Další zdroje ve většině případů nedosahují ani 5 % celkových emisí pro dané látky. Jednotlivé zdroje jsou spolu s vykazovanými emisemi uvedeny v následujících kapitolách.

56

červenec 2005


6.2. Celkové množství emisí produkovaných hlavními zdroji znečišťování ovzduší a celkové množství emisí produkované všemi zdroji v oblasti 6.2.1. REZZO 1 V roce 2003 byly na území Rožnova pod Radhoštěm evidovány čtyři zdroje kategorie REZZO 1 (viz následující tabulka). Výtopna ENERGOAQUA spadá do režimu IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control - Integrovaná prevence a omezování znečištění). Znamená to, že (podle zákona 86/2002 Sb.) má povinnost získat integrované povolení do října 2007. Žádosti o integrovaná povolení stejně jako jejich udělování řeší Krajský úřad. Podle vyjádření KrÚ Zlínského kraje nebyla pro tento zdroj k datu 31.5.2005 dosud podána žádost o vydání integrovaného povolení. Tabulka č. 25.: Zdroje REZZO 1 na území Rožnova pod Radhoštěm , 2003 (ČHMÚ) ICZ 1 40 39 38

Název zdroje ENERGOAQUA, a.s. - výtopna Rožnov pod Radhoštěm MYONIC s.r.o. - Rožnov pod Radhoštěm LISS, a.s. Rožnov pod Radhoštěm ON Semiconductor Czech Republic a.s. Rožnov pod Radhoštěm

Ulice 1. máje 1. máje Zuberská 1. máje

Tabulka č. 26.: Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO1 v roce 2003 [t/rok] Název zdroje

Tuhé emise 4,74

ENERGOAQUA, a.s. LISS, a.s. MYONIC s.r.o. ON Semiconductor Czech Republic a.s. Celkový součet

4,74

SO2 165,60

165,60

NOx 56,93 0,07

57,00

CO 0,47 0,01

0,48

Organické Těkavé látky OL 0,27 1,35 1,84 3,47

5,39 1,73 7,12

Nejvýznamnějším zdrojem základních znečišťujících látek v Rožnově pod Radhoštěm je výtopna ENERGOAQUA a.s. Zdroji kategorie REZZO 1 jsou dále produkovány další specifické škodliviny, podle typu výroby. Tabulka č. 27.: Emise dalších znečišťujících látek ze zdrojů REZZO1 v roce 2003 [t/rok] Název zdroje

LISS, a.s. MYONIC s.r.o. ON Semiconductor Czech Republic a.s Celkový součet

alkylalkoholy dichlormethan fluor a jeho kyanovodík org. silné anorg. anorg.slouceniny slouceniny kyseliny fluoru 0,621 0,00057 0,1505 3,39 3,39

0,00236 0,621

0,00236

57

0,00473 0,00057

0,00473

0,1505

červenec 2005


Emise těžkých kovů a POPs (perzistentních organických polutantů) ze zdrojů kategorie REZZO 1 jsou uvedeny v následujících tabulkách. Emise těchto látek byly vypočítány na základě znalosti o množství a typu paliva používaného v jednotlivých zdrojích a emisních faktorů (ČHMÚ, oddělení emisí a zdrojů). V Rožnov pod Radhoštěm tak byly počítány emise těžkých kovů a POPs v podstatě pouze pro zdroj ENERGOAQUA a.s., ostatní velké zdroje REZZO 1 vykazují jako palivo pouze zemní plyn, který není pro výpočet emisí uvedených látek relevantní. Tabulka č. 28.: Emise těžkých kovů ze zdrojů REZZO1 v roce 2003 [g/rok] Typ zdroje REZZO 1

Cd 1234,4

Hg 3291,7

Pb 41,1

As 1282,5

Cr 885,1

Cu 931,1

Ni 35463,5

Se 250,6

Zn 3656,3

Tabulka č. 29.: Emise perzistentních organických látek ze zdrojů REZZO1 v roce 2003 [g/rok] Typ zdroje

PCB

PCDD/F Benzo(b)floranten Benzo(k)fluoranten Benzo(a)pyren Indeno(1,2,3cd)pyren TEQ

REZZO 1

1,155

0,017

PCB PCDD/F TEQ

50,396

33,597

10,818

4,008

polychlorované bifenyly polychlorované dibenzodioxiny/polychlorované dibenzofurany toxický ekvivalent

V následující tabulce jsou uvedeny souhrnně emise látek ze zdrojů REZZO 1 v Rožnově pod Radhoštěm (kromě emisí POPs a TK).

58

červenec 2005


Tabulka č. 30. : Emise ze zdrojů REZZO 1 v Rožnově pod Radhoštěm, 2001-2003, [t/rok], (ČHMÚ)

ZDROJ

ROK aceton alkylalko- anorg.k. dichlor- fluor holy methan

Energoaqua, a.s. -výtopna

2001 2002 2003 2002 2003 2002 2003 2002 2003

LISS a.s. MYONIC, s.r.o. TESLA SEZAM, a.s. (ON Semiconductor)

1,100 0,151

5,280 0,621

kyanidy kyano- org.fluor org. vyj. vodík látky jako CN 2,360 0,270 0,000 0,003 3,160 1,350 9,841

0,011 0,001

2,160 1,670 3,390

0,002

0,005

59

1,843

Oxid siřičitý

12,455 91,680 165,600 0,000 0,001

Oxid Oxidy uhelna- dusíku tý 1,500 2,570 0,470 0,014 0,006

parafíny těkavé Tuhé s výj. OL emise methanu

40,380 23,470 56,930 0,086 0,071

3,810 2,730 4,740 0,001 0,001 1,000 5,390

1,725

Uhlovodiky

4,000

červenec 2005


6.2.2. REZZO 2 Pro vyhodnocení emisí ze středních zdrojů (kategorie REZZO 2) byl použit seznam z oficiální databáze ČHMÚ pro rok 2003. Tato data byla konfrontována s poplatkovou agendou, která je spravována odborem životního prostředí Městského úřadu Rožnova pod Radhoštěm, při porovnání těchto dvou databází nebyly zjištěny významné odlišnosti v uváděných datech.. Tabulka č. 31.: Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 2 v roce 2003 [t/rok] TE 0,4309

SO2 0,5679

NOx 6,3854

CO 19,3524

organické látky* 8,3023

* suma kategorií organické látky, těkavé organické látky a obecně uhlovodíky (1050, 1051, 1052) TE

tuhé emise

Graf č. 4.: Emise znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů REZZO 2 na území města Rožnov pod Radhoštěm, rok 2003 [t/rok]

Emise (t/rok)

20

15

10

5

0 TZL

SO2

NOx

CO

OC

VOC

TOC

Znečišťující látky

TZL OC VOC TOC

tuhé znečišťující látky organické látky těkavé organické látky celkový organický uhlík

Dále jsou uvedeny pro každou základní látku tabulky největších znečišťovatelů v kategorii REZZO 2.

60

červenec 2005


Tabulka č. 32.: Prvních deset emitentů tuhých látek (TE) v kategorii REZZO 2 v roce 2003 [t/rok] Název

Ulice

MS Technik, spol. s r.o. - povrchová úprava kovů galvanovna Rožnovská travní semena, s.r.o. - kotelna na biomasu ZPV Rožnov, s.r.o. - výroba pryžových koberců hala M6 LOANA a.s. - kotelny K1, K2 Jaromír Fassmann - kotelna Fassmannovy papírny MATINO Rožnov s.r.o. - černění kovosoučástí ČSAD Ostrava, Hotel RELAX - kotelna Sociální služby Vsetín, p.o. - kotelna DD Rožnov p.R. VAE THERM, spol. s r.o. - ZŠ Pod skalkou kotelna KOMERČNÍ DOMY ROŽNOV, spol. s r.o. - kotelna byt. domu BEČVA celkem TOP 10 celkem všechny zdroje REZZO 2

Hasičská Meziříčská Televizní Bezručova Pivovarská Hasičská Lesní Fučíkova Bezručova Lesní

Emise [t/rok] 0,2399 0,0785 0,0433 0,0218 0,0082 0,0058 0,0043 0,0042 0,0035 0,0034 0,4129 0,4309

Emise [%] 55,7 18,2 10,0 5,1 1,9 1,3 1,0 1,0 0,8 0,8 95,8 100,0

Hlavním emitentem tuhých látek v Rožnově pod Radhoštěm ze středních zdrojů je zdroj MS Technik s.r.o., který v roce 2003 emitoval cca 50 % tuhých látek ze všech středních zdrojů ve městě.

Graf č. 5.: Hlavní emitenti tuhých látek v kategorii REZZO 2 v roce 2003 [%] tuhé emise 9% 5%

2%

10%

56% 18% MS Technik,s r.o.

Rožnovská travní semena, s.r.o.

ZPV Rožnov, s.r.o.

LOANA a.s.

Jaromír Fassmann

ostatní

61

červenec 2005


Tabulka č. 33.: Prvních deset emitentů oxidu siřičitého (SO2) v kategorii REZZO 2 v roce 2003 [t/rok] Název

Ulice

TESLA SEZAM a.s. - obj.M1, výroba a montáž polovod. součástek MATINO Rožnov s.r.o. - černění kovosoučástí Rožnovská travní semena, s.r.o. - kotelna na biomasu TCT, a.s. - výroba barevných obrazovek LOANA a.s. - kotelny K1, K2 Jaromír Fassmann - kotelna Fassmannovy papírny ON SEMICONDUCTOR CR, a.s. - výr. monokryst. křemíku a Si desek ČSAD Ostrava, Hotel RELAX - kotelna Sociální služby Vsetín, p.o. - kotelna DD Rožnov p.R. VAE THERM, spol. s r.o. - ZŠ Pod skalkou kotelna celkem TOP 10 celkem všechny zdroje REZZO 2

1. máje Hasičská Meziříčská 1. máje Bezručova Pivovarská Sklářská Lesní Fučíkova Bezručova

Emise [t/rok] 0,485 0,0194 0,0185 0,013 0,0105 0,0039 0,0034 0,0021 0,002 0,0017 0,5595 0,5679

Emise [%] 85,4 3,4 3,3 2,3 1,8 0,7 0,6 0,4 0,4 0,3 98,5 100,0

Graf č. 6.: Hlavní emitenti oxidu siřičitého (SO2) v kategorii REZZO 2 v roce 2003 [%]

2% 2% 3%

oxid siřičitý

4%

3%

86% TESLA SEZAM a.s.

MATINO Rožnov s.r.o.


TCT, a.s.

LOANA a.s.

ostatní

V roce 2003 byla nejvýznamnějším středním zdrojem SO2 TESLA a.s., podíl emisí tohoto podniku na celkových emisích SO2 ze středních zdrojů je více než 85 %.

62

červenec 2005


Tabulka č. 34.: Prvních deset emitentů oxidů dusíku (NOx) v kategorii REZZO 2 v roce 2003 [t/rok] Název

Ulice

LOANA a.s. - kotelny K1, K2 KRYTÝ BAZÉN ROŽNOV, s.r.o. - plynová kotelna krytého bazénu Jaromír Fassmann - kotelna Fassmannovy papírny Rožnovská travní semena, s.r.o. - kotelna na biomasu KOMERČNÍ DOMY ROŽNOV, spol. s r.o. - kotelna byt. domu BEČVA ČSAD Ostrava, Hotel RELAX - kotelna Sociální služby Vsetín, p.o. - kotelna DD Rožnov p.R. TCT, a.s. - výroba barevných obrazovek VAE THERM, spol. s r.o. - ZŠ Pod skalkou kotelna ROTUMO spol. s r.o. - plynová tepelná centrála Hydrotherm MV-810 celkem TOP 10 celkem všechny zdroje REZZO 2

Bezručova Moravská Pivovarská Meziříčská Lesní Lesní Fučíkova 1. máje Bezručova Televizní

Emise [t/rok] 1,7093 0,8602 0,6099 0,6056 0,417 0,3655 0,3205 0,1893 0,1515 0,137 5,3658 6,3854

Emise [%] 26,8 13,5 9,6 9,5 6,5 5,7 5,0 3,0 2,4 2,1 84,0 100,0

Graf č. 7.: Hlavní emitenti oxidů dusíku (NOx) v kategorii REZZO 2 v roce 2003 [%] oxidy dusíku 27%

34%

7%

13% 9%

10%

LOANA a.s.

KRYTÝ BAZÉN ROŽNOV,s r.o.

Jaromír Fassmann


KOMERČNÍ DOMY ROŽNOV,s r.o.

ostatní

V případě oxidů dusíku stojí na prvních místech kotelny podniku LOANA a.s. a Krytého bazénu (27 % a 14 % z celkové emise NOx středních zdrojů z roku 2003). Další uvedené zdroje se podílejí méně než 10 %.

63

červenec 2005


Tabulka č. 35.: Prvních deset emitentů oxidu uhelnatého (CO) v kategorii REZZO 2 v roce 2003 [t/rok] Název

Ulice

TCT, a.s. - výroba barevných obrazovek KRYTÝ BAZÉN ROŽNOV, spol. s r.o. - plynová kotelna bazénu Rožnovská travní semena, s.r.o. - kotelna na biomasu ROTUMO spol. s r.o. - plynová tepelná centrála Hydrotherm ZPV Rožnov, s.r.o. - výroba pryžových koberců hala M6 MATINO Rožnov s.r.o. - černění kovosoučástí Elektroprojekta Rožnov, a.s. - kotelna Střední zemědělská škola - kotelna LOANA a.s. - kotelny K1, K2 KOMERČNÍ DOMY ROŽNOV,s.r.o. - kotelna byt. domu BEČVA celkem TOP 10 celkem všechny zdroje REZZO 2

1. máje Moravská Meziříčská Televizní Televizní Hasičská B. Němcové Dukelských hrdinů Bezručova Lesní

Emise [t/rok] 16,6529 1,0631 0,7302 0,2415 0,1113 0,0905 0,0879 0,0707 0,0665 0,0622 19,1768 19,3524

Emise [%] 86,1 5,5 3,8 1,2 0,6 0,5 0,5 0,4 0,3 0,3 99,1 100,0

Graf č. 8.: Hlavní emitenti oxidu uhelnatého (CO)v kategorii REZZO 2 v roce 2003 [%] 3% 5%

oxid uhelnatý

1% 1% 4%

86% TCT, a.s.

KRYTÝ BAZÉN ROŽNOV,s r.o.


ROTUMO s r.o.

ZPV Rožnov, s.r.o.

ostatní

U emisí oxidu uhelnatého ze středních zdrojů hraje významnou roli TCT, a.s. - výroba barevných obrazovek (86 % ze všech středních zdrojů). V Rožnově pod Radhoštěm nejsou evidovány střední zdroje, které spalují paliva, pro které jsou stanoveny emisní koeficienty pro výpočet těžkých kovů a POPs. Proto byly v roce 2003 v této kategorii zdrojů uvažovány emise uvedených látek jako nulové. V následujících tabulkách jsou uvedeny emise dalších vykazovaných látek, které jsou pro rožnovské zdroje evidovány v databázi REZZO 2.

64

červenec 2005


Tabulka č. 36 : Emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 2 v Rožnově pod Radhoštěm, 2003, [t/rok]

AHOLD Czech Republic, a.s. - supermarket ALBERT Bárta a Cihlář, spol. s r.o. - adjustace, mikrofiltr. a regen. chemikálií Česká pošta, s.p. - kotelna Školicího zařízení a pošty ČSAD Ostrava, Hotel RELAX - kotelna Dana Jandová - KOVOMAX - lakovna práškové nanášení barev, kotelna DIOFLEX s.r.o. - kotelna provozovny Elektroprojekta Rožnov, a.s. - kotelna Hotel Eroplán, a.s. - kotelna hotelu Eroplán Jaromír Fassmann - kotelna Fassmannovy papírny KOMERČNÍ DOMY ROŽNOV, spol. s r.o. - kotelna bytového domu BEČVA KOMERČNÍ DOMY ROŽNOV, spol. s r.o. - kotelna Městské polikliniky KRYTÝ BAZÉN ROŽNOV, spol. s r.o. - plynová kotelna krytého bazénu LOANA a.s. - kotelny K1, K2 MATINO Rožnov s.r.o. - černění kovosoučástí Město Rožnov pod Radhoštěm - kotelna Městského úřadu MS Technik, spol. s r.o. - povrchová úprava kovů galvanovna ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC, a.s. - výr. monokryst. křemíku a Si desek PODOS ROŽNOV s.r.o. - kotelna Dům podnikatelů REMAK a.s. - kotelna III, Zuberská 2601 Richard Pospíšil - kotelna hotelu Energetik ROTUMO spol. s r.o. - kování Mo tyčí ROTUMO spol. s r.o. - plynová tepelná centrála Hydrotherm MV-810 Rožnovská travní semena, s.r.o. - kotelna na biomasu Sociální služby Vsetín, p.o. - kotelna DD Rožnov p.R. Střední zemědělská škola - kotelna TCT, a.s. - výroba barevných obrazovek TESLA SEZAM a.s. - obj.M1, výroba a montáž polovodičových součástek THEVIA s.r.o. - galvanovna VAE THERM, spol. s r.o. - ZŠ Pod skalkou kotelna Základní škola Rožnov pod Radhoštěm - kotelna ZPV Rožnov, s.r.o. - výroba pryžových koberců hala M6 Zvláštní škola Rožnov p.R. - kotelna

0,0005

0,0035

0,0004 0,0021

0,0043 0,0068

0,0007 0,0010 0,0008 0,0039 0,0016 0,0008 0,0003 0,0105 0,0194 0,0002

0,0168 0,0879 0,0130

Celkový součet

0,5679

0,0034 0,0002 0,0002 0,0001

0,0185 0,0020 0,0008 0,0130 0,4850 0,0017 0,0008

65

tuhé emise

oxidy dusíku

oxid uhelnatý (CO)

oxid siřičitý

Zdroj

0,0652 0,0157 0,0850 0,3655

0,0622 0,0137 1,0631 0,0665 0,0905 0,0083

0,0324 0,0901 0,0980 0,6099 0,4170 0,0680 0,8602 1,7093 0,1035 0,0534

0,0018 0,0042 0,0157

0,0150 0,0398 0,0194 0,0784

0,2415 0,7302 0,0335 0,0707 16,6529

0,1370 0,6056 0,3205 0,0903 0,1893

0,0530 0,1113 0,0010 19,3524

0,0018 0,1515 0,1341

0,0010 0,0009 0,0043 0,0025 0,0014 0,0022 0,0016 0,0082 0,0034 0,0018 0,0006 0,0218 0,0058 0,0004 0,2399 0,0005 0,0005 0,0010 0,0002 0,0785 0,0042 0,0016

0,0035 0,0018 0,0433

0,0295 6,3854

0,4309

červenec 2005


Tabulka č. 37 : Emise dalších znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 2 v Rožnově pod Radhoštěm, 2003, [t/rok]

zinek (Zn)

uhlovodíky (org. uhlík TOC)

trichlormethan

toluen

0,0237

0,3980 0,0091

0,0356

0,0008

0,1960 0,0094

0,0001

0,0029 0,0171 0,0138 0,0009 0,0045

DIOFLEX s.r.o. - kotelna provozovny Elektroprojekta Rožnov, a.s. - kotelna ESPO, s.r.o. - lakovna ESPO, s.r.o. - vytvrzování impreg. pryskyřic vinutí elektromotorů Hotel Eroplán, a.s. - kotelna hotelu Eroplán Jaromír Fassmann - kotelna Fassmannovy papírny KOMERČNÍ DOMY ROŽNOV, spol. s r.o. - kotelna bytového domu BEČVA KOMERČNÍ DOMY ROŽNOV, spol. s r.o. - kotelna Městské polikliniky KRYTÝ BAZÉN ROŽNOV, spol. s r.o. - plynová kotelna krytého bazénu

0,0069 0,1144 0,2883 0,0052 0,0262 0,0112 0,0056 0,0021 0,0698 0,0014

LOANA a.s. - kotelny K1, K2 Město Rožnov pod Radhoštěm - kotelna Městského úřadu MS Technik, spol. s r.o. - povrchová úprava kovů galvanovna

Celkový součet

těkavé organické látky

0,5000

ČSAD DIESEL, a.s. - ČS PHM ČSAD Ostrava, Hotel RELAX - kotelna Dana Jandová - KOVOMAX - lakovna práškové nanášení barev, kotelna

TCT, a.s. - výroba barevných obrazovek TESLA SEZAM a.s. - obj.M1, výroba a montáž polovodičových součástek THEVIA s.r.o. - galvanovna THEVIA s.r.o. - lakovna VAE THERM, spol. s r.o. - ZŠ Pod skalkou kotelna Základní škola Rožnov pod Radhoštěm - kotelna ZPV Rožnov, s.r.o. - výroba pryžových koberců hala M6

sirovodík

0,0028

BENZINA a.s. - ČS PHM Česká pošta, s.p. - kotelna Školicího zařízení a pošty

ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC, a.s. - výr. monokryst. křemíku a Si desek PARAMO TRYSK a.s. - ČS PHM PODOS ROŽNOV s.r.o. - kotelna Dům podnikatelů REMAK a.s. - kotelna III, Zuberská 2601 Richard Pospíšil - kotelna hotelu Energetik Rožnovská travní semena, s.r.o. - kotelna na biomasu Sociální služby Vsetín, p.o. - kotelna DD Rožnov p.R. Střední zemědělská škola - kotelna TCT, a.s. - odmašťování kovosoučástí

organické látky

olovo (Pb)

kyselina octová

chrom (Cr)

fosfan

fluor

benzen

0,0058

0,0041 0,0063

butylacetát

anorganické sloučeniny chloru

amoniak (NH3) nezpoplatněný

alkylalkoholy

AHOLD Czech Republic, a.s. - supermarket ALBERT Aral ČR a.s. - ČS PHM Bárta a Cihlář, spol. s r.o. - adjustace, mikrofiltr. a regen. chemikálií

aceton

Zdroj

0,7258 0,0030

0,0004

0,0688

0,0031

0,0103

1,2902

0,0006

0,0134

0,1743 0,0016 0,0015 0,0031 0,0092 0,0133 0,0052

1,0990 2,7820

2,7661 1,2390

2,3350

0,0088 0,0530 0,0001

0,0080

0,0137 0,0020

0,0290

0,0020 1,0950 0,7910 0,0114 0,0058 3,7242

4,3840

1,2390

2,4275

0,7396

0,0110

66

2,7752

0,1078

0,0020

0,0004

0,0298

0,0137

6,5043

0,0134

0,2063

0,0020

0,0001

1,5917

0,0031

červenec 2005


6.2.3. REZZO 3 Zásobení teplem v Rožnově pod Radhoštěm Město Rožnov pod Radhoštěm je zásobováno energiemi především z rozvodů CZT (centrální zásobení teplem) a zemního plynu. Ve městě je provozována soustava CZT firmou ENERGOAQUA, a.s., která má tepelný zdroj – parní výtopnu na zemní plyn a těžký topný olej. Tento zdroj zásobuje prostřednictvím parovodů a horkovodů jak průmyslové odběratele, tak terciální i bytový sektor města (zejména v v blízkosti zdroje, tedy v severozápadní části zástavby). Vytápí více než 4000 bytů. Město je plynofikováno, pro jednotlivé subjekty tedy existuje možnost připojení k rozvodům zemního plynu. Zejména v okrajových částech města jsou k vytápění používána tuhá paliva (černé a hnědé uhlí, koks, dřevo). Českým hydrometeorologickým ústavem byla pro účely zpracování Programu poskytnuta data REZZO 3 za roky 2001 - 2003. Z hodnot sledovaných v databázi REZZO můžeme pro Rožnov pod Radhoštěm vyčíst následující informace: a) počet domácností používajících určitý druh vytápění: Tabulka č. 38.: Vytápění domácností v Rožnově pod Radhoštěm - počet bytů, 2003 (ČHMÚ) Pevná paliva

Centrální Zemní plyn zásobení teplem

Elektrické vytápění

Uhlí

Dřevo

4048

155

268

214

1730

Topný olej

Propan butan

1

1

Graf č. 9.: Podíl jednotlivých typů vytápění v domácnostech (REZZO 3, 2003) Podíl jednotlivých typů vytápění v domácnostech v Rožnově pod Radhoštěm, rok 2003 CZT 63,09%

topný olej 0,02% propanbutan 0,02%

dřevo 3,33%

uhlí 4,18%

elektřina 2,42%

zemní plyn 26,96%

Podle údajů REZZO 3 v Rožnově pod Radhoštěm převládá zásobení teplem z centrálních rozvodů, dále pak vytápění zemním plynem. Ostatní druhy vytápění jsou v porovnání s výše uvedenými mnohem méně využívané.

67

červenec 2005


V následujíc tabulce jsou uvedeny spotřeby paliv v kategorii REZZO 3 v Rožnově pod Radhoštěm. Tabulka č. 39.: Spotřeba jednotlivých paliv v Rožnově pod Radhoštěm, [t/rok], pro zemní plyn a propan-butan [tis.m3/rok], (REZZO 3, 2003) Hnědé uhlí

Černé uhlí

Koks

Dřevo

LTO

544

135

426

1743

2

Propanbutan 1

Zemní plyn 3279

Pro možnost porovnání byla spotřeba paliv v domácnostech vynásobena průměrnou výhřevností paliva (Machálek, 2003) pro Zlínský kraj, získané hodnoty tepelného obsahu jsou uvedeny v tabulce č. 39 a procentuelně vyjádřeny v grafu. Tabulka č. 40.: Průměrná výhřevnost paliva Qi (Machálek, 2003) Kraj Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeň.+Karlovar. Ústec.+Liberecký Královéhr.+Pardub. Vysoč.+Jm.+Zlín. Olom.+Moravskosl.

HUTR 19,02 18,3 18,34 17,48 18,41 18,18 18,79 17,84

CUTR 23,35 23,87 25,96 28,28 29,91 29,02 30,4 30,3

KOKS 27,81 27,83 27,79 27,82 27,81 27,8 27,83 27,71

DREV 12,65 12,65 12,65 12,65 12,65 12,65 12,65 12,65

LTO 42,3 42,3 42,3 42,3 42,3 42,3 42,3 42,3

PB 46 46 46 46 46 46 46 46

ZP 34,06 34,06 34,06 34,06 34,06 34,06 34,06 34,06

Tabulka č. 41.: Tepelný obsah ve spotřebovaném palivu [GJ/rok] v Rožnově pod Radhoštěm, 2003 Hnědé uhlí Černé uhlí Koks tříděné tříděné 10223 4108 11865

Dřevo

LTO

22044

91

Propanbutan 44

Zemní plyn 111673

Graf č. 10.: Tepelný obsah ve spotřebovaném palivu [%] v Rožnově pod Radhoštěm, 2003 Tepelný obsah v palivu v Rožnově pod Radhoštěm, rok 2003 [GJ/rok] ZP 69,77%

HUTR 6,39%

PB 0,03%

LTO 0,06%

DREV 13,77%

KOKS 7,41%

68

CUTR 2,57%

červenec 2005


b) emise ze zdrojů REZZO 3 Tabulka č. 42.: Emise ze zdrojů REZZO 3 [t/rok] Tuhé látky 29,7

SO2 15,7

NOx 13,0

CO 52,5

VOC 13,2

Graf č. 11.: Emise z malých zdrojů (REZZO 3, 2003) Výše emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů REZZO 3 v Rožnově pod Radhoštěm, rok 2003

VOC 10,65%

TE 23,90%

CO 42,33% NOx 10,45%

SO2 12,67%

VOC těkavé organické látky TE tuhé emise

Tyto emise pochopitelně nezahrnují neekologické chování obyvatelstva, tj. spalování odpadů, uhelných kalů a jiných nevhodných materiálů. To znamená, že skutečná hodnota emisí bude pravděpodobně vyšší. Pro srovnání výše emisí s předchozími lety je uveden následující graf. V průběhu let 2001- 2003 došlo k mírnému nárůstu emisí tuhých znečišťujících látek, NOx i VOC. Naopak mírný pokles byl zaznamenán u emisí SO2. Graf č. 12.: Emise z malých zdrojů v letech 2001 - 2003 (REZZO 3, 2001-3) Výše emisí znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 3 v Rožnově pod Radhoštěm v letech 2001-2003

Výše emisí (t/rok)

60 50 2001

40

2002

30

2003

20 10 0 TZL

SO2

NOx

CO

VOC

Znečišťující látka

69

červenec 2005


Emise těžkých kovů a POPs (perzistentních organických polutantů) ze zdrojů kategorie REZZO 3 jsou uvedeny v následujících tabulkách. Emise těchto látek byly (stejně jako v případě kategorie REZZO 1) vypočítány na základě znalosti o množství a typu paliva používaného v jednotlivých zdrojích a emisních faktorů (ČHMÚ, oddělení emisí a zdrojů). Tabulka č. 43.: Emise těžkých kovů ze zdrojů REZZO3 v roce 2003 [g/rok]

REZZO 3

Typ Druh paliva zdroje hnědé uhlí černé uhlí koks dřevo LTO Celkem

Cd

Hg

Pb

3,26 68,55 150,81 0,03 2,36 1,57 8,87 211,71 458,89 0,00 0,00 0,00 0,11 0,11 2,72 12,27 282,73 613,99

As

Cr

92,84 0,76 155,85 0,00 0,04 249,50

20,64 0,00 14,07 0,00 1,03 35,74

Cu

Ni

44,03 18,39 6,84 4,89 190,69 11,80 0,00 0,00 0,78 94,84 242,33 129,91

Se

Zn

27,93 2,65 47,55 0,00 0,00 78,12

531,63 85,18 1308,65 0,00 3,49 1928,95

Emise těžkých kovů z malých zdrojů jsou ve městě zapříčiněny zejména spalováním koksu (přestože je celkové množství spáleného koksu v porovnání s jinými palivy minimální). Významnou roli zde hrají vysoké emisní faktory pro tento druh paliva (při spálení stejného množství koksu se uvolní mnohem více těžkých kovů než při spálení jiného druhu paliva). Tabulka č. 44.: Emise perzistentních organických látek ze zdrojů REZZO3 v roce 2003 [g/rok]

REZZO 3

Typ Druh paliva zdroje hnědé uhlí černé uhlí koks dřevo LTO Celkem PCB PCDD/F TEQ

PCB

PCDD/F Benzo(b)floranten Benzo(k)fluoranten Benzo(a)pyren Indeno(1,2,3cd)pyren TEQ

0,33 0,00 625,66 285,63 459,72 0,64 0,00 216,21 6,76 202,69 2,03 0,00 682,12 21,32 639,49 0,00 0,01 5681,03 1882,06 4321,76 0,01 0,00 0,02 0,01 0,01 3,01 0,01 7205,02 2195,76 5623,67 polychlorované bifenyly polychlorované dibenzodioxiny/polychlorované dibenzofurany toxický ekvivalent

603,89 405,39 1278,97 3067,06 0,02 5355,32

Emise perzistentních organických látek jsou nejvyšší ze spalování dřeva v lokálních topeništích v Rožnově pod Radhoštěm. To je způsobeno jednak vysokými emisními faktory pro tento druh paliva, jednak relativně vysokým množstvím spáleného dřeva ve srovnání s ostatními tuhými palivy.

70

červenec 2005


6.2.4. REZZO 4 Z hlediska dopravy lze město charakterizovat jako dopravně zatížené (zejména díky silnicím I. třídy, které obcí procházejí a dopravní situaci v centru města). Katastrálním územím obce prochází relativně frekventované komunikace E 442 (Valašské Meziříčí – Žilina) a silnice I. třídy 58 (směr Frenštát p.R., Ostrava) s průjezdem více než 12 000 vozidel za 24 hodin. Dopravně nejzatíženějším úsekem (podle sčítání dopravy v roce 2001, Skybová a kol., 2001) je silniční průtah městem, tj. celé nábřeží Dukelských hrdinů. Maximální počty vozidel byly zjištěny na úseku 7-3 a 10-4 (Nádražní – k mostu cca 14 000 vozidel), viz obr. 22. Na hlavním tahu městem (nábřeží Dukelských hrdinů) byl také zjištěn největší počet nákladních vozidel, až 10% z celkového počtu). Od sčítání v roce 2001 byl ve městě zprovozněn JZ obchvatu města. Jedná se o odklon dopravy z historického centra města v JV směru. Začátek úpravy je umístěn za mostem přes řeku Bečvu, ze stávající silnice III/4867 se odklání jihovýchodním směrem a vede jižně od kostela Všech svatých, pokračuje v původní poloze koryta potoka Hážovka a vrací se na silnici III/4867 (ulice Bayerova). Celková délka úpravy je 758 m. Na trase jsou čtyři průsečné křižovatky a oboustranné autobusové zálivy (DOPRAVOPROJEKT Ostrava s.r.o.). Uvedenou úpravou došlo k vymístění dopravy z historického centra a ke zklidnění této části. Ovšem celkový počtu vozidel projíždějících městem zůstal zachován a nelze tedy předpokládat snížení celkového množství emisí z dopravy ve městě. Graf č. 13.: Druhová skladba dopravy na hlavním silničním průtahu městem, Rožnov pod Radhoštěm, 2001

7,2

4,9

3,3 2,5 0,2

82,0 osobní

dodávky

nákl-lehké

nákl-těžké

bus/traktor

moto

71

červenec 2005


Obrázek č. 22.: Intenzita dopravy v Rožnově pod Radhoštěm (Skybová a kol., 2001)

72

červenec 2005


Databáze REZZO není zpracována na takové úrovni, aby z ní bylo možno vyčíst informaci o emisích z mobilních zdrojů na úrovních jednotlivých sídel. Jedná se ovšem o velmi významný zdroj emisí. Proto byly emise z dopravy pro město Rožnov pod Radhoštěm pro potřeby programu vypočítány za použití jednotných emisních faktorů pro motorová vozidla, které byly vydány MŽP ČR. Pro výpočet emisních faktorů byl použit program MEFA (Mobilní Emisní FAktory) verze 02. Tento program byl vytvořen v rámci řešení projektu MŽP ČR VaV/740/3/00 autorským kolektivem pracovníků VŠCHT Praha, ATEM a DINPROJEKT. Program sice nemůže postihnout emisní charakteristiky jednotlivých vozidel v plné šíři (jedná se zejména o nákladní vozidla, kde je produkce emisí do značné míry ovlivněna celkovou hmotností vozidla), poskytuje však typické průměrné hodnoty odpovídající vozovému parku v České republice a středoevropském regionu. Jako další podklad pro výpočet sloužily informace z podrobného sčítání dopravy ve městě z roku 2001, které zde prováděla EKOTOXA OPAVA s.r.o. (Skybová a kol., 2001), tyto hodnoty byly na základě koeficientů ŘSD převedeny na předpokládané intenzity v roce 2003. Emise z dopravy byly počítány zvlášť pro osobní automobily s benzinovým a dieslovým motorem, nákladní lehké a nákladní těžké automobily. Pro prachové částice byl proveden výpočet jak pro celkovou prašnost PM, tak i pro částice o velikosti menší než 10 μm PM 10. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 45.: Emise vybraných látek z dopravy v Rožnově pod Radhoštěm osobní benzín osobní diesel nákladní lehké nákladní těžké Celkem

g/rok BaP 2,32 0,21 0,09 0,52 3,14

t/rok NOX 35,07 4,29 5,04 18,00 62,41

PM 0,02 0,68 0,54 1,30 2,54

PM10 0,02 0,65 0,52 1,23 2,42

SO2 0,26 0,07 0,04 0,08 0,44

CO 34,98 1,26 3,03 8,78 48,06

benzen 1,23 0,01 0,01 0,04 1,28

Je zřejmé, že na emisích benzo(a)pyrenu, NOx, SO2 a CO a benzenu z dopravy se podílejí zejména osobní automobily, jiná je situace v případě prachu (PM, PM10), kde hrají významnou roli nákladní těžká vozidla. Ve výpočtu jsou zahrnuty pouze primární emise prachových částic z dopravy (částice, které jsou vozidly emitovány přímo z výfuků a které vznikají spalovacími procesy). Nejsou zde zahrnuty tzv. reemise prachových částic (zvíření prachu z povrchu vozovky při průjezdu vozidel). Pro tento proces nelze jednoznačně stanovit emisní faktory, neboť množství takto zvířeného prachu velmi závisí nejen na meteorologických podmínkách, ale i na údržbě komunikací, rychlosti úklidu posypového materiálu po zimním období, apod. Přesto existuje obecný předpoklad, že reeemitované částice (i když nekvantifikovatelné) jsou ve městech významným zdrojem prašnosti.

73

červenec 2005


6.3. Podíl zdrojů kategorií REZZO 1-4 na celkových emisích jednotlivých znečišťujících látek 6.3.1. Emise tuhých látek Tuhé částice jsou v Rožnově pod Radhoštěm emitovány zejména z malých zdrojů – lokálních topenišť(REZZO 3). Velké zdroje REZZO 1 (zde konkrétně jeden hlavní zdroj této kategorie – ENEGOAQUA a.s.) se podílejí na celkové emisi tuhých částic 13 %, následuje doprava (6 %), podíl středních zdrojů je minimální. Jak již bylo uvedeno výše, údaje o emisích z dopravy nezahrnují reemisi zvířením prachu při projetí vozidel. Proto lze předpokládat, že celkový podíl dopravy na emisi prachových částic ve městě bude vyšší než uváděných 6 %. Graf č. 14.: Podíl zdrojů kategorií REZZO 1-4 na celkové emisi tuhých látek v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2003 tuhé emise

7%

13%

1%

79% REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Tabulka č. 46.: Hlavní zdroje emisí tuhých látek v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2003 Název Malé zdroje ENERGOAQUA, a.s. - výtopna Rožnov pod Radhoštěm Doprava MS Technik, spol. s r.o. - povrchová úprava kovů galvanovna Rožnovská travní semena, s.r.o. - kotelna na biomasu ZPV Rožnov, s.r.o. - výroba pryžových koberců hala M6 LOANA a.s. - kotelny K1, K2 Jaromír Fassmann - kotelna Fassmannovy papírny MATINO Rožnov s.r.o. - černění kovosoučástí ČSAD Ostrava, Hotel RELAX - kotelna celkem TOP 10 celkem všechny zdroje

Emise [t/rok] 29,66 4,74 2,54 0,24 0,08 0,04 0,02 0,01 0,01 0,00 37,34 37,37

Emise [%] 79,37 12,68 6,80 0,64 0,21 0,12 0,06 0,02 0,02 0,01 99,92 100,00

REZZO 3 1 4 2 2 2 2 2 2 2

Hlavních deset zdrojů se podílí na celkové emisi tuhých látek ve městě 99,92 %. Ostatní zdroje jsou tedy z hlediska emisí této látky zanedbatelné.

74

červenec 2005


6.3.2. Emise oxidu siřičitého Hlavní roli v produkci SO2 v Rožnově pod Radhoštěm hrají jednoznačně velké zdroje REZZO 1, konkrétně (stejně jako v případě tuhých látek) ENERGOAQUA a.s.. Významnější podíl mají dále malé zdroje REZZO 3 (9 %), ostatní zdroje emitují pouze zanedbatelné množství SO2.

Graf č. 15.: Podíl zdrojů kategorií REZZO 1-4 na celkové emisi SO2 v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2003 oxid siřičitý

9%

0%

0%

91%

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Tabulka č. 47.: Hlavní zdroje emisí SO2v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2003 Název ENERGOAQUA, a.s. - výtopna Rožnov pod Radhoštěm Malé zdroje TESLA SEZAM a.s. - obj.M1, výroba a montáž polovodičových součástek Doprava MATINO Rožnov s.r.o. - černění kovosoučástí Rožnovská travní semena, s.r.o. - kotelna na biomasu TCT, a.s. - výroba barevných obrazovek LOANA a.s. - kotelny K1, K2 Jaromír Fassmann - kotelna Fassmannovy papírny ON SEMICONDUCTOR CR, a.s. - výr. monokryst. křemíku a Si desek celkem TOP 10 celkem všechny zdroje

75

Emise [t/rok] 165,60 15,72 0,49 0,44 0,02 0,02 0,01 0,01 0,00 0,00 182,32 182,33

Emise REZZO [%] 90,82 1 8,62 3 0,27 2 0,24 2 0,01 2 0,01 2 0,01 2 0,01 2 0,00 2 0,00 2 99,99 100,00

červenec 2005


6.3.3. Emise oxidů dusíku Emise oxidů dusíku z mobilních zdrojů (z dopravy) zaujímají významný podíl z celkových vykazovaných emisí (45 %). Dalším významným zdrojem je ENERGOAQUA a.s. (41 %), následujíc souhrnně malé zdroje – lokální topeniště (9 %) a jednotlivé střední zdroje. Graf č. 16.: Podíl zdrojů kategorií REZZO 1-4 na celkové emisi NOx v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2003 oxidy dusíku

41%

45%

5%

9%

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Tabulka č. 48.: Hlavní zdroje emisí NOx v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2003 Název Doprava ENERGOAQUA, a.s. - výtopna Rožnov pod Radhoštěm Malé zdroje LOANA a.s. - kotelny K1, K2 KRYTÝ BAZÉN ROŽNOV, spol. s r.o. - plynová kotelna krytého bazénu Jaromír Fassmann - kotelna Fassmannovy papírny Rožnovská travní semena, s.r.o. - kotelna na biomasu KOMERČNÍ DOMY ROŽNOV, s. r.o. - kotelna bytového domu BEČVA ČSAD Ostrava, Hotel RELAX - kotelna Sociální služby Vsetín, p.o. - kotelna DD Rožnov p.R. celkem TOP 10 celkem všechny zdroje

76

Emise [t/rok] 62,41 56,93 12,97 1,71 0,86 0,61 0,61 0,42 0,37 0,32 137,20 138,77

Emise [%] 44,97 41,03 9,35 1,23 0,62 0,44 0,44 0,30 0,26 0,23 98,87 100,00

REZZO 4 1 3 2 2 2 2 2 2 2

červenec 2005


6.3.4. Emise oxidu uhelnatého Na emisích oxidu uhelnatého v Rožnově pod Radhoštěm se významně podílí doprava (REZZO 4 – 40 %) a malé zdroje (REZZO 3 – 44%). Ostatní zdroje evidované na území města jsou v porovnání s výše uvedenými méně významné. Graf č. 17.: Podíl zdrojů kategorií REZZO 1-4 na celkové emisi CO v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2003 oxid uhelnatý

0%

16%

40%

44% REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Tabulka č. 49.: Hlavní zdroje emisí CO v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2003 Název Malé zdroje Doprava TCT, a.s. - výroba barevných obrazovek KRYTÝ BAZÉN ROŽNOV, s.r.o. - plynová kotelna krytého bazénu Rožnovská travní semena, s.r.o. - kotelna na biomasu ENERGOAQUA, a.s. - výtopna Rožnov pod Radhošťem ROTUMO spol. s r.o. - plynová tepelná centrála Hydrotherm MV-810 ZPV Rožnov, s.r.o. - výroba pryžových koberců hala M6 MATINO Rožnov s.r.o. - černění kovosoučástí Elektroprojekta Rožnov, a.s. - kotelna celkem TOP 10 celkem všechny zdroje

77

Emise [t/rok] 52,54 48,06 16,65 1,06 0,73 0,47 0,24 0,11 0,09 0,09 120,05 120,43

Emise [%] 43,63 39,91 13,83 0,88 0,61 0,39 0,20 0,09 0,08 0,07 99,68 100,00

REZZO 3 4 2 2 2 1 2 2 2 2

červenec 2005


6.3.5. Emise benzo(a)pyrenu Na emisích benzo(a)pyrenu se ve městě dominantně podílí malé zdroje – lokální topeniště, ostatní zdroje (podle emisní bilance) tvoří pouze minimální procentuální podíl emisí. Tabulka č. 50.: Hlavní zdroje emisí benzo(a)pyrenu v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2003 [g.rok-1] REZZO 1 10,82 0,19

benzo(a)pyren [%]

REZZO 2 0,00 0,00

REZZO 3 5 623,70

REZZO 4 3,14 0,06

99,75

celkem 5 638,07 100,00

Při spalování v lokálních topeništích zde má hlavní podíl na emisi benzo(a)pyrenu spalování dřeva. Tabulka č. 51.: Emise benzo(a)pyrenu z lokálních topenišť v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2003 – podle druhu paliva [g.rok-1] Typ zdroje

Druh paliva

Benzo(a)pyren

REZZO 3

hnědé uhlí tříděné černé uhlí tříděné koks dřevo lehký topný olej

459,72 202,69 639,49 4321,76 0,01

Graf č. 18.: Podíl jednotlivých paliv v kategorii REZZO 3 emisi benzo(a)pyrenu v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2003 Emise BaP ze zdrojů REZZO 3

11%

8% 4%

77% dřevo

koks

hnědé uhlí

černé uhlí

lehký topný olej

78

červenec 2005


7. ZÁVĚR V analytické části Místního programu ke zlepšení kvality ovzduší pro město Rožnov pod Radhoštěm byly shrnuty dostupné údaje o kvalitě ovzduší ve městě. Jedná se zejména o emisní bilanci, která byla provedena pro rok 2003 a zahrnuje data ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3) i informace o kategorii REZZO 4 (mobilní zdroje). Imisní situace v Rožnově pod Radhoštěm Území města Rožnov pod Radhoštěm bylo opakovaně vyhlášeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší a to z důvodu překročení imisního limitu pro prašnou frakci PM10. Na území města se nenachází žádná stálá monitorovací stanice s měřením PM10, proto není možné tuto skutečnost ověřit srovnáním s reálně naměřenými daty. Ve městě byl prováděn pouze monitoring prašného spadu a analýzy těžkých kovů v něm. U prašného spadu nebylo zjištěno překračování limitních hodnot, pro těžké kovy nelze srovnání s limity provést (pro těžké kovy v prašném spadu nejsou limity stanoveny). Pro zjištění imisní koncentrace bylo zvoleno matematické modelování, podrobné výsledky rozptylové studie pro město budou součástí samostatné zprávy a budou shrnuty v úvodu návrhové části Programu. Emisní situace v Rožnově pod Radhoštěm Emisní situace v Rožnově pod Radhoštěm byla hodnocena pro rok 2003, na základě následujících podkladů: 

Pro zdroje REZZO 1 a 3 byly použity údaje ČHMÚ z databáze REZZO pro rok 2003.



Pro střední zdroje (REZZO2) byla využita data ČHMÚ, která byla konfrontována s poplatkovou agendou Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm.



Pro mobilní zdroje (REZZO4) byl proveden výpočet emisí s použitím jednotných emisních faktorů MEFA v.02 a podrobných údajích o průjezdech vozidel ze sčítání z roku 2001 (aktualizovaných pro rok 2003).

Detailně byly hodnoceny emise základních znečišťujících látek (tuhé emise, SO2, NOx, CO, benzo(a)pyren), uvedeny jsou i emise perzistentních organických látek a těžkých kovů. 

Na emisích tuhých látek v roce 2003 se v Rožnově pod Radhoštěm podílely zejména malé zdroje – lokální topeniště (79 %), následuje ENERGOAQUA a.s. (13 %), doprava (7 %), dále jednotlivé střední zdroje.



Dominantním emitentem oxidu siřičitého byla ENERGOAQUA a.s. (91 %), dále pak malé zdroje (9 %).



Oxidy dusíku byly v roce 2003 emitovány zejména z mobilních zdrojů (45 %), dále pak ENERGOAQUOU a.s. (41 %).



Na emisích oxidu uhelnatého se v roce 2003 podílela doprava 40 %, malé zdroje (44 %) a podnik TCT a.s. (14 %).



Na emisích benzo(a)pyrenu se dominantně podílejí lokální topeniště (99,97 %) a to zejména spalování dřeva.

79

červenec 2005


8. LITERATURA Báňské projekty Valašské Meziříčí, a.s. (1995): Energetický generel okresu Vsetín, aktualizace. Město Rožnov pod Radhoštěm. ČHMÚ (2005): Upřesňující informace o důvodech vedoucích k vyhlášení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ČHMÚ (2005): Klimatologické údaje za období 2002 – 2004 pro lokalitu Rožnov pod Radhoštěm ENVIROS s.r.o. (2004): Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje ENVIROS s.r.o. (2004): Integrovaný program snižování emisí znečišťujících látek Zlínského kraje ENVIROS s.r.o. (2004): Souhrnný akční program Zlínského kraje Machálek, P., Machart, J. (2003): Emisní bilance vytápění bytů malými zdroji od roku 2001. OHS Vsetín (1998): Stanovení těžkých kovů v prašném spadu Skybová, M., Sýkorová, P., Kadlubiec, R,. Hřivnáčová, G. (2001): Zhodnocení dopravní zátěže hlavních komunikací, městských okruhů a křižovatek, vyhodnocení směrovosti v dopravě, účelová studie pro Město Rožnov pod Radhoštěm, EKOTOXA OPAVA s.r.o.

80

červenec 2005


Příloha č. 1: Reliéf Rožnova pod Radhoštěm

81

Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Rožnov pod Radhoštěm (pro PM 10 ) analytická část

Recommend Documents