Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Přerov. - návrhová část -

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Přerov (PZKO Přerov)

- návrhová část -

__________________________________________________________________________________

ZADAVATEL:

MĚSTO PŘEROV

ZPRACOVAL:

EKOTOXA OPAVA s.r.o.

AUTORSKÝ KOLEKTIV:

ING. JIŘÍ HON MGR. ZDENĚK FRÉLICH ING. JANA FICHNOVÁ MARTINA TUČKOVÁ

__________________________________________________________________________________ DUBEN 2006 © EKOTOXA OPAVA s.r.o Horní nám. 2, 746 01 Opava tel. 553 696 141, fax 553 628 512, e-mail: [email protected]


PZKO Přerov

OBSAH SEZNAM TABULEK...................................................................................................................................4 SEZNAM GRAFŮ .......................................................................................................................................4 SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................................................4 SEZNAM ZKRATEK...................................................................................................................................5 SEZNAM ZNAČEK PRVKŮ, CHEMICKÝCH VZORCŮ A ZKRATEK SKUPIN LÁTEK ...............................6 1. ÚVOD...................................................................................................................................................7 2. CÍLE PROGRAMU ...............................................................................................................................8 3. SWOT ANALÝZA ANALYTICKÉ ČÁSTI PZKO....................................................................................9

3.1 Silné stránky ...................................................................................................................... 9 3.2 Slabé stránky...................................................................................................................... 9 3.3 Příležitosti........................................................................................................................ 10 3.4 Hrozby ............................................................................................................................. 10 4. ANALÝZA SITUACE VEDOUCÍ KE ZHORŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ................................................11

4.1 Prachové částice ............................................................................................................... 12 4.1.1 Výsledky emisní analýzy............................................................................................ 12 4.1.2 Souhrn emisní bilance............................................................................................... 13 4.2 Resuspendované částice ................................................................................................... 14 5. POPIS PŘIJATÝCH OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ...................................................17

5.1 Stacionární zdroje............................................................................................................. 17 5.1.1 Zdroje kategorie REZZO 1, REZZO 2....................................................................... 17 5.1.2 Zdroje kategorie REZZO 3........................................................................................ 19 5.2 Mobilní zdroje - doprava .................................................................................................. 19 5.3 Práce s veřejností, EVVO................................................................................................. 20 6. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ.......................................23

6.1 Stacionární zdroje............................................................................................................. 23 6.1.1 Zdroje kategorie IPPC.............................................................................................. 23 6.1.2 Velké a střední zdroje (REZZO 1 a REZZO 2)........................................................... 24 6.1.2.1 Konkrétní opatření na největších zdrojích v Přerově ............................................. 25 6.1.3 Malé zdroje (REZZO 3) ............................................................................................ 26 6.1.3.1 Energetická opatření na malých zdrojích............................................................... 27 6.1.3.2 Problematika malých zdrojů ovlivňující výši emisí ............................................... 28 6.2 Doprava – mobilní zdroje ................................................................................................. 29 6.2.1 Omezení primárních emisí ........................................................................................ 29 6.2.2 Omezení sekundárních emisí - reemisí ...................................................................... 31 6.3 Další preventivní opatření ................................................................................................ 32 6.4 Imisní monitoring............................................................................................................. 32 7. POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZAMÝŠLENÝCH V DLOUHODOBÉM ČASOVÉM HORIZONTU....................................................................................................................33 8. ZÁKLADNÍ OBECNÉ NÁSTROJE PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ..................................................34 9. PŘEHLED NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ ..............................................................................................36

2


PZKO Přerov

10. MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ ...............................................................................................................44

10.1 Financování ze SFŽP........................................................................................................ 44 10.2 Společný regionální operační program.............................................................................. 45 10.3 Zahraniční fondy a programy ........................................................................................... 45 10.3.1 Fond soudržnosti ...................................................................................................... 45 10.3.2 OPI – Operační program Infrastruktura ................................................................... 46 10.3.3 Finanční mechanismy EHP a Norska........................................................................ 47 10.4 Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie ............. 50 10.5 Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů v resortu dopravy pro rok 2006..................................................................................................................... 51 10.6 Program Podpora obnovy vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové autobusové dopravy............................................................................................................................ 52 11. NÁVRH SYSTÉMU KONTROL PLNĚNÍ PROGRAMU A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU .....................................................................................................................53 12. ZÁVĚR - NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ....................................54 13. LITERATURA.....................................................................................................................................55 14. SEZNAM PŘÍLOH ..............................................................................................................................57

14.1 Příloha č. 1 Významné zdroje emisí v Přerově a Technické sl. města Přerova................... 58 14.2 Příloha č. 2 Problematika prachových částic a resuspendace............................................. 85 14.3 Příloha č. 3 Posypový materiál EKOGRIT ....................................................................... 91 14.4 Příloha č. 4 Dobrovolné nástroje k řešení nepříznivých situací v ochraně ovzduší – environmentální dohody................................................................................................... 95 14.5 Příloha č. 5 Imisní limity dle NV č. 429/2005 Sb............................................................ 118

3


PZKO Přerov

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 4.01 Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí ve městě Přerově v letech 2002 a 2003...................................................................................................................................... 11 Tabulka č. 4.02 Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v působnosti stavebního úřadu Přerov v roce 2004 ................................................................................................................ 11 Tabulka č. 4.03 Emise TZL ze stacionárních i mobilních zdrojů v Přerově v roce 2003................. 12 Tabulka č. 4.04 Emise TZL pro TOP 10 zdrojů v Přerově, rok 2003 ............................................. 12 Tabulka č. 4.05 Resuspenze tuhých částic vlivem dopravy v Přerově (na základě dat o intenzitě dopravy z roku 2000) ............................................................................................................ 14 Tabulka č. 4.06 Porovnání množství sekundárních emisí z dopravy v závislosti na množství posypů a množství těžké nákladní dopravy (t/rok) ............................................................................. 16 Tabulka č. 10.01 Alokace finančních prostředků pro ČR............................................................... 47 Tabulka č. 10.02 Vybrané priority a specifické formy grantové pomoci ........................................ 48 Tabulka č. 10.03 Vybrané priority a typy projektů ........................................................................ 49

SEZNAM GRAFŮ GRAF Č. 4.01 POROVNÁNÍ PŘÍMÝCH EMISÍ Z VÝFUKŮ A SEKUNDÁRNÍCH EMISÍ ZPŮSOBENÝCH VLIVEM DOPRAVY V PŘEROVĚ.......................................................................................................14 GRAF Č. 4.02 PODÍL JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ ZDROJŮ NA EMISÍCH TZL V PŘEROVĚ ................15 GRAF Č. 4.03 POROVNÁNÍ MNOŽSTVÍ SEKUNDÁRNÍCH EMISÍ Z DOPRAVY V ZÁVISLOSTI NA MNOŽSTVÍ POSYPŮ A MNOŽSTVÍ TĚŽKÉ NÁKLADNÍ DOPRAVY (T/ROK) .....................................16

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK Č. 6.01 VLIV DOSTAVBY DÁLNICE D1 NA KVALITU OVZDUŠÍ VE MĚSTĚ PŘEROV (VŠB 2004) ..................................................................................................................................................29

4


PZKO Přerov

SEZNAM ZKRATEK AMS AIM BAT CpKp CZT ČHMÚ ČIŽP OI ČR ČSN DPH DSMP EHP ERDF ES, EU EUR EVVO FM GS IL IPPC ISPA KrÚ MěÚ MHD MŽP MT NNO NV OZKO OZE OŽP PHM PZKO REZZO ŘSD SEV SFŽP STK TEN TSP TUV US EPA

ÚEK ZP ZPF ŽP

Automatizovaná monitorovací stanice Automatizovaný imisní monitoring Best Available Technology – nejlepší dostupné technologie centrum pro komunitní práci centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí – Oblastní inspektorát Česká republika České technické normy daň z přidané hodnoty Domovní správa města Přerova Evropský hospodářský prostor European Regional Development Fund – evropský fond pro regionální rozvoj Evropské společenství, Evropská unie měnová jednotka Evropské unie – EURO environmentální vzdělávání, výchova a osvěta finanční mechanismus grantové schéma imisní limit Integrated Pollution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování znečištění) Instrument for Structural Policies for Pre-Accession před vstupní fond Evropské unie Krajský úřad Městský úřad Městská hromadná doprava Ministerstvo životního prostředí mez tolerance Nevládní neziskové organizace Nařízení vlády oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší obnovitelné zdroje energie odbor životního prostředí pohonné hmoty a maziva Program zlepšení kvality ovzduší Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Ředitelství silnic a dálnic středisko environmentální (ekologické) výchovy Státní fond životního prostředí státní technická kontrola transevropská dopravní síť Total Suspended Particulate (celkové suspendované částice) teplá užitková voda United States Environmental Protection Agency - americká agentura pro ochranu životního prostředí založená v roce 1970 vládou Spojených států. Hlavním cílem je ochrana lidského zdraví a zachování přirozeného životního prostředí. územní energetická koncepce zemní plyn Zemědělský půdní fond životní prostředí

5


PZKO Přerov

SEZNAM ZNAČEK PRVKŮ, CHEMICKÝCH VZORCŮ A ZKRATEK SKUPIN LÁTEK As C Ca Cd CO Cr Cu CxHy F Fe H2SO4 Hg HNO3 Mn Mo Na NH4 Ni NOx Pb PM10 Se SOx SO2 SO3 TB Ti TZL TK Zn

arzen uhlík vápník kadmium oxid uhelnatý chrom měď organické uhlovodíky fluor železo kyselina sírová rtuť kyselina dusičná mangan molybden sodík amoniak nikl oxidy dusíku olovo suspendované částice velikostní frakce menší než 10 μm selen oxidy síry oxid siřičitý oxid sírový titanová běloba titan tuhé znečišťující látky těžké kovy zinek

Poznámka : V textu se nacházejí i další zkratky, které jsou vysvětleny přímo v textu nebo u daných tabulek

6


PZKO Přerov

1. ÚVOD Návrhová část „Místního programu ke zlepšení kvality ovzduší pro město Přerov“ vychází z aktualizace analytické části, která byla zpracována na základě dostupných imisních a emisních podkladových dat. Analytická část byla zpracována pro imise s využitím dat z roku 2004, pro emise s využitím dat z roku 2003. Pro návrhovou část bylo nutné tato data částečně aktualizovat a ověřovat, jednotliví významní provozovatelé emisních zdrojů byli obesláni dotazníky, v nichž měli uvést základní informace o investičních akcích provedených v minulém období a uvést předpokládaný vývoj v následujícím období. Na základě těchto dotazníků a osobního jednání se zástupci provozovatelů zdrojů byla jednak prověřena správnost a úplnost údajů v REZZO k roku 2003, provedena bilance emisí za rok 2004, popř. předpokládaný vývoj provozu do roku 2010. Současně se hledaly další potenciální zdroje emisí prachových částic, které byly v souladu s metodikou US EPA na výpočet sekundárních emisí z dopravy skutečně nalezeny. V dalším textu jsou uvedeny všechny informace v kapitolách, jak je vyžaduje zákon 86/2002 Sb., o ovzduší v aktualizovaném znění. Poznámka: S účinností od 1.11.2005 platí nařízení vlády č. 429/2005 Sb., které aktualizuje NV č. 350/2002 Sb. Toto NV č. 429/2005 Sb., např. vypouští roční imisní limit pro SO2 pro ochranu zdraví lidí a posunuje termíny splnění imisních limitů pro jednotlivé TK z 1.1.2010 na 31.12.2012, pro Hg již není uveden imisní limit. Imisní limit pro PM10 byl stanoven ve výši 40 µg/m3 (zrušena II etapa - 20 µg/m3).

7


PZKO Přerov

2. CÍLE PROGRAMU Základním cílem a smyslem programu je docílení takové kvality ovzduší ve městě Přerov, aby byly zajištěny vhodné podmínky pro zdraví lidí. Dílčími cíly celého programu ke zlepšení kvality ovzduší jsou: 1. Snížení znečištění ovzduší prachem (suspendovanými částicemi frakce PM10 – prašným aerosolem), pod úroveň imisních limitů vyhlášených pro ochranu zdraví lidí. 2. Udržení imisních koncentrací ostatních znečišťujících látek pod úrovní imisních limitů vyhlášených pro ochranu zdraví lidí. 3. Zamezit zvyšování vypouštěného množství emisí (zejména tuhých znečišťujících látek) ze zdrojů na území města Přerov a najít potenciál ke snížení stávajícího množství. 4. Zachovat a rozvíjet stávající úroveň monitoringu ovzduší a informovat obyvatelstvo Přerova přiměřeným způsobem o kvalitě ovzduší.

8


PZKO Přerov

3. SWOT ANALÝZA ANALYTICKÉ ČÁSTI PZKO Výsledky analytické části PZKO byly zpracovány do SWOT analýzy, která je v plném znění uvedena i v návrhové části. Tato SWOT analýza byla zpracována na základě návrhu zpracovatele a doplněná dalšími body na společném jednání 1. Řídící komise na MěÚ Přerov (zaměřena výhradně na PM10). 3.1

Silné stránky 1. Měření znečištění ovzduší probíhá na jedné kontinuálně měřící stanici AMS 1076 Přerov (ČHMÚ), znalost okamžité imisní situace. 2. Výše emisí z rozhodujících zdrojů kategorie REZZO 1 je stabilizovaná s relativně malými odchylkami v jejich roční výši. 3. Na území Přerova se nacházejí emisně významné zdroje kategorie REZZO 1, které spadají pod kontrolu zákona o integrované prevenci (IPPC). 4. Většina domácností je napojena na CZT. 5. Z individuálního vytápění domů a bytů patří energeticky 1. místo ve městě zemnímu plynu (město je plynofikováno).

3.2

Slabé stránky 1. Město bylo opakovaně vyhlášeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (NV č. 60/2004 Sb., Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP) z důvodu překračování imisních limitů pro prachové částice frakce PM10. 2. Relativně významný podíl plošných zdrojů na celkových emisích města (obtížná identifikace a kvantifikace). 3. Pravděpodobně významný podíl resuspendovaného (zvířeného) prachu z liniových zdrojů. 4. Negativní vliv dopravy (primární emise a sekundární prašnost); městem prochází frekventovaná silnice I/55 (Olomouc-Hulín) a I/47 (Lipník – Přerov). 5. Předpoklad vysokého podílu prašnosti z polí a ze zemědělské činnosti (obtížná identifikace a kvantifikace zdrojů). 6. Nízká účinnost legislativních nástrojů orgánů města.

9


3.3

PZKO Přerov

Příležitosti 1. Možnost zjišťování imisních koncentrací pomocí mobilních měřících systémů. 2. Měření depozičního spadu na více lokalitách ve městě a tím pádem zpřesnění informací o kvalitě ovzduší ve městě. 3. Aktualizace, schválení (např. jako součást územního plánu) a aplikace "Energetické koncepce města Přerova", která doporučuje již v roce 1998 rozvoj CZT a jako vhodné primární palivo pro město zemní plyn. Dále předpokládá snížení spotřeby pevných a kapalných paliv, která budou nahrazena zemním plynem. 4. Zachování a rozvoj systému CZT. 5. Odklon tranzitní dopravy (zejména těžké kamionové přepravy) mimo centrum města, z místních komunikací na připravovanou dálnici D1. 6. Řešení místní dopravní situace - budování záchytných parkovišť, podpora městské hromadné dopravy, obnova vozového parku MHD (alternativní PHM), zavedení pěších zón, zavedení zón s omezením vjezdu, budování cyklistických stezek a rozvoj příměstské rekreace. 7. Účelné rozšiřování, skladba (zkvalitnění) a údržba veřejné zeleně. 8. Organizace, technologie čištění veřejných prostranství, zejména komunikací. 9. Důslednost v uplatňování postavení města v procesu EIA. 10. Protierozní opatření v zemědělské krajině – realizace územního systému ekologické stability. 11. Snížení spotřeby energie v objektech kvalitním zateplením budov. 12. Trvalá osvěta (propagace programu OZKO) ve všech cílových skupinách – veřejnost, podnikatelský sektor, veřejná správa (úředníci, politici). 13. Změna způsobu vytápění bytů v majetku města doposud využívajících tuhá paliva. 14. Nejvýznamnějšími zdroji emisí (nikoliv imisí) tuhých znečišťujících látek (ale i oxidu siřičitého, oxidů dusíku) jsou v Přerově velké zdroje, pro jejichž regulaci v současné době existují účinné legislativní možnosti (IPPC). (V případě nedostatečného tlaku státní správy na emisně významné provozovatele v rámci integrovaného rozhodnutí se příležitost může změnit na hrozbu).

3.4

Hrozby 1. Zastavení provozu měřící stanice AIM 1076 – nutná obnova přístrojové techniky, nedostatek finančních zdrojů na obnovu a provoz. 2. Nedostatečný tlak státní správy na emisně významné provozovatele v rámci integrovaného rozhodnutí (IPPC). 3. Nedůslednost státní správy (orgány ochrany ovzduší, ochrany veřejného zdraví, stavební úřady) při umísťování nových zdrojů a při realizaci schválených koncepčních materiálů. 4. Útlum rozvoje, nebo dokonce snižování podílu, až destabilizace CZT. 5. Nárůst lokálního vytápění, používání nepovolených paliv. 6. Výstavba a napojení města Přerova na dálnici D1 bude způsobovat v suchém období výrazně vyšší prašnost v blízkosti stavby po celou dobu výstavby (v závislosti na rozsahu a délce výstavby platí pro stavební činnost obecně). 7. Nárůst individuální automobilové dopravy. 8. Pokračování nezájmu na rozvoji a budování zařízení příměstské rekreace. 9. Nezávaznost energetické koncepce města Přerov. 10. Zvyšování výroby spojené s produkcí emisí.

10


PZKO Přerov

4. ANALÝZA SITUACE VEDOUCÍ KE ZHORŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Území města Přerova bylo na základě dat z roku 2003 (Věstník MŽP, prosinec 2004) vymezeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM10 (polétavý prach). Imisní limit zvýšený o meze tolerance zde byl překračován na 75% plochy obce pro 24hodinový průměr a na 12,5% plochy obce pro roční průměr. Imisní limit pro PM10 bez meze tolerance byl v roce 2003 překračován na 100% plochy obce pro 24hodinový průměr PM10 a 31,3% plochy obce pro roční průměr PM10. Na základě těchto dat vznikla městu zákonná povinnost vypracovat program ke zlepšení kvality ovzduší. Část území obce byla vymezena jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší také za roky 2002 a 2004 - viz následující tabulky. V letech 2002 a 2003 byly oblasti se zhoršenou kvalitou území vymezovány pro území jednotlivých obcí, data z roku 2004 jsou vztažena na území stavebních úřadů. Tabulka č. 4.01 Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí ve městě Přerově v letech 2002 a 2003 IL+MT pro PM10 IL + MT pro PM10 36.max. 24h průměr

roční průměr

IL pro PM10

IL pro PM10

36.max.24h průměr

roční průměr

Plocha obce (%) Na základě dat z roku 2003 (Věstník MŽP 12/2004) Na základě dat z roku 2002 (Nařízení vlády 60/2004 Sb.) IL imisní limit, MT mez tolerance

75,0

12,5

100,0

31,3

6,3

-

75,0

6,3

Tabulka č. 4.02 Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v působnosti stavebního úřadu Přerov v roce 2004 Stavební úřad

PM10 roční PM10 denní (% Celkem Počet obyvatel v Rozloha OZKO (% plochy plochy území) (% plochy OZKO (km2) území) území) Městský úřad Přerov 4,9 33,5 33,5 39 478 82,0 Pozn.: Zatímco v roce 2003 byly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vyhlašovány pro území jednotlivých obcí (v tomto případě území města Přerov), v roce 2004 byly OZKO vyhlašovány pro území příslušné jednotlivým stavebním úřadům (stavební úřad Přerov).

Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), což je informační systém emisních, technických, provozních a organizačních údajů o zdrojích znečišťování ovzduší. Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1 – 3 (zvláště velké a velké, střední, malé zdroje), mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4. Emise z mobilních zdrojů, které spravuje ČHMÚ, jsou k dispozici pouze na krajské úrovni. Proto byly na základě výsledků sčítání dopravy v roce 2000 a za použití jednotných emisních faktorů pro motorová vozidla pro Přerov vypočítány emise základních znečišťujících látek z dopravy. Současně byla podle metodiky US EPA hodnocena resuspenze prachových částic z dopravy a zimní údržby vozovek posypem.

11


4.1

PZKO Přerov

Prachové částice

4.1.1 Výsledky emisní analýzy Podle výsledků analytické části „Programu“ jsou v Přerově tuhé znečišťující látky emitovány především z velkých zdrojů kategorie REZZO 1 (téměř 50%). Tabulka č. 4.03 Emise TZL ze stacionárních i mobilních zdrojů v Přerově v roce 2003 Kategorie zdrojů REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 stacionární zdroje (REZZO 1 - 3) REZZO 4 celkem

(t/rok) 38,5 3,5 31,3 73,3 5,6 78,9

(%) 48,8 4,4 39,7 92,9 7,1 100,0

V Přerově produkují nejvíce evidovaných emisí tuhých znečišťujících látek (TZL), NOx a SO2 velké zdroje znečištění ovzduší (REZZO 1 – tj. zdroje o jmenovitém výkonu vyšším než 5 MW). Nejvíce emisí organických látek produkují střední zdroje (REZZO 2 – tj. zdroje o výkonu 0,2 – 5 MW). Nejvíce emisí CO produkují malé zdroje (REZZO 3). Významný podíl na emisích má také doprava (REZZO 4). Na množství vypouštěných emisí TZL na území města Přerova se nejvíce (49 %) podílí velké zdroje (REZZO 1) – nejvíce PRECHEZA a.s. Přerov a malé zdroje (REZZO 3 - 40 %). Podíl emisí ze zdrojů REZZO 1 na imisní situaci přímo ve městě Přerov je ovšem částečně snižován tím, že díky vysokým komínům jsou tyto emise rozptylovány po mnohem větším prostoru než emise z ostatních kategorií zdrojů. Velmi významným zdrojem TZL jsou také sekundární emise z dopravy – resuspenze, které nejsou v tabulce uvedeny. Tyto jsou podle metodiky US EPA AP-42 (kterou lze považovat v našich podmínkách za odborný odhad) v Přerově odhadnuty celkem na 58,4 t (z toho cca 5,8 t PM10) – viz níže. Tabulka č. 4.04 Emise TZL pro TOP 10 zdrojů v Přerově, rok 2003 NÁZEV ZDROJE REZZO 3 - Vytápění domů a bytů PRECHEZA a.s. Přerov Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Přerov PSP Slévárna a.s. Přerov REZZO 4 - DOPRAVA PROGRESS OK a.s. - Přerov NAVOS a.s. - granulační linka na krmné směsi České dráhy a.s. - DKV Ostrava-kotelna opravny vozů Přerov-Lověšice Astron Buildings s.r.o. - linka povrchové úpravy profilových nosníků MECHADOP s.r.o. - kotelna celkem celkem REZZO 1-4

12

TZL Kategorie REZZO 31,3157 3 22,3067 1 6,9670 1 6,9397 1 5,5925 4 1,8779 1 0,8663 2 0,5037 2 0,4295 2 0,3930 2 77,1919 78,9

Podíl (%) 39,90 28,42 8,88 8,84 7,13 2,39 1,10 0,64 0,55 0,50 98,36 100


PZKO Přerov

4.1.2 Souhrn emisní bilance V Přerově bylo v roce 2003 evidováno 14 provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší v kategorii REZZO 1, z nichž 3 (mající významný vliv na emisní bilanci) podléhají i režimu IPPC. Nejvýznamnější část emisí tuhých znečišťujících látek v roce 2003 tvoří tzv. malé zdroje – REZZO 3 (39,9% - 31,32 t) – oproti počítanému období však ještě došlo k plynofikaci částí Přerova Kozlovice a Újezdec, takže podíl REZZO 3 je pravděpodobně o něco nižší. Velký podíl mají Precheza (28,4% - 22,3 t), Dalkia Česká republika a.s. Teplárna Přerov (8,88% - 6,97 t), PSP Slévárna (8,84% - 6,94 t) a REZZO 4 – doprava (7,13% - 5,59 t). Další konkrétní zdroje mají podíl nižší než 2,5 %. Riziko nárůstu emisí (a tím i možnost překračování imisních limitů pro tyto látky) je u tuhých znečišťujících látek a oxidů dusíku v případě, že nedojde k odklonu dopravy mimo Přerov, zejména těžké kamionové dopravy. Významný podíl na emisích antropogenního původu mají sekundární emise (reemise), které jsou způsobovány průjezdem vozidel, stavební činností a zemědělskou činností apod. Pokud máme na mysli sekundární emisi z dopravy, používáme termín resuspenze. Velký podíl na resuspenzi mají zejména nákladní automobily. Vysoký podíl na množství prachu v ovzduší mají neantropogenní zdroje, což snižuje možnosti „jednoduchého“ dosažení imisních limitů opatřeními na zdrojích REZZO 1-4.

13


4.2

PZKO Přerov

Resuspendované částice

Co se týče emisí tuhých látek z mobilních zdrojů, byly zjištěny pouze emise vznikající přímo v důsledku spalování paliva v motoru vozidla, tedy částice, které jsou přímo emitovány z výfuků. Ovšem v případě prašnosti hrají významnou roli i další zdroje související s dopravou, zejména se jedná o tzv. resuspenzi, tedy částice, které jsou na povrchu vozovky a jsou neustále zviřovány při průjezdu vozidel. Protože zde působí celá řada faktorů, je stanovení emisního faktoru pro tento typ zdroje velmi obtížné. Pro potřeby alespoň přibližné bilance byl použit postup stanovený organizací US EPA (US EPA AP-42 method). Níže jsou uvedeny pouze výsledky výpočtu s krátkým komentářem. V následující tabulce jsou uvedena množství resuspendovaných částic zjištěná výpočtem dle metodiky US EPA AP-42. Předem je nutno upozornit, že se jedná o velmi hrubý odhad, na skutečnou výši emisí má vliv celá řada těžko kvantifikovatelných faktorů (např. počasí, vstupy z okolí silnic (z polí, chodníků), vnos zeminy na pneumatikách zemědělské, stavební techniky, stavební činnost apod.). Tabulka č. 4.05 Resuspenze tuhých částic vlivem dopravy v Přerově (na základě dat o intenzitě dopravy z roku 2000) Období

(t/rok) PM 38,2 20,2 58,4

léto zima celkem

PM10 3,3 2,5 5,8

Následující graf porovnává přímé emise z výfuků a nepřímé emise způsobené dopravou. Je patrné, že rozdíl u částic frakce PM10 není tak patrný jako u celkového množství částic. To je způsobeno tím, že hrubší částice se rychleji usazují a jsou zvířeny mnohem častěji. Graf č. 4.01 Porovnání přímých emisí z výfuků a sekundárních emisí způsobených vlivem dopravy v Přerově Porov nání přímých emisí z výfuků a se kundárních emisí způsobe ných v live m dopravy v Přerov ě 120 100

(t/rok)

80 resuspenze 60

emise z výfuků

40 20 0 PM10

PM

Do výše uvedeného výpočtu je zahrnuto velké množství faktorů, množství a druh vozidel a délka trasy, průměrná hmotnost vozidel, počet dní se srážkami, délka zimního období (je brána jako počet dní mezi průměrným termínem prvního sněhu a dobou, kdy bývá odklízen poslední posyp) a celkové množství posypů (počet). V Přerově není do výpočtu zahrnut vliv posypů, protože posyp 14


PZKO Přerov

vozovek je prováděn chemicky. Posyp inertním materiálem se provádí jen pro chodníky a tato skutečnost není ve vlastním modelu zahrnuta. V následujícím grafu je znázorněno, jakou roli hraje resuspendace v celkovém zatížení emisemi tuhých znečišťujících látek. Je zřejmé, že tento podíl (53%) je velmi významný. Protože se v Přerově nachází velké množství zdrojů zejména v kategorii REZZO 1, které se také výrazně podílejí na emisním zatížení území, je podíl resuspendace v Přerově na celkovém znečištění menší než ve většině ostatních měst. Přesto je větší než celkové primární emise ze zdrojů kategorií REZZO 1 až 4. Graf č. 4.02 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na emisích TZL v Přerově Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 a resuspenze na celkových emisí TZL v Přerově

REZZO 4 7% REZZO3 20%

Resuspenze 47%

REZZO2 2% REZZO1 24%

Jak již bylo řečeno výše, pro výpočet byly použity hodnoty doporučené v metodice. V případě dalších nutných parametrů, které do výpočtu vstupují, byly tyto určeny pokud možno tak, aby co nejlépe odpovídaly podmínkám v Přerově. Je zde ovšem nutné opět připomenout, že se jedná o obtížně definovatelné parametry a změnou jejich hodnoty dojde k relativně velké změně v množství celkové emise. Jako příklad lze uvést množství posypů nebo podíl jednotlivých druhů vozidel na celkovém množství vozidel. V následující tabulce a grafu jsou zpracovány výsledky výpočtů pro 4 varianty. První varianta představuje současný stav – tedy intenzitu dopravy zjištěnou v roce 2000 (sčítání dopravy ŘSD), nulový počet posypů (silnice jsou v zimě ošetřovány chemicky). V druhé variantě se počítá s 10 posypy za rok (nejde o lokální posyp, ale o situaci, kdy je sypána většina významných komunikací ve městě), což je bráno jako maximum. Pokud by ovšem zima byla mírná nebo by podmínky umožnily nesypat tak často, vedlo by to k relativně významnému snížení sekundárních emisí. Významný podíl na resuspendaci mají také těžké nákladní automobily. Vzhledem ke stavbě dálnice D1, která by měla snížit množství těžkých kamionů projíždějících městem, bylo zjišťováno, jak by se toto snížení projevilo na množství sekundárních emisí z dopravy. Při stávajícím množství 0 posypů bylo zjišťováno, jak by se projevil 50% a 90% úbytek těžkých nákladních automobilů – viz následující tabulka a graf.

15


PZKO Přerov

Tabulka č. 4.06 Porovnání množství sekundárních emisí z dopravy v závislosti na množství posypů a množství těžké nákladní dopravy (t/rok) Počet posypů 0 10 0 0

Množství NT rok 2000 rok 2000 50% oproti roku 2000 10% oproti roku 2000

Resuspenze PM10 12,40 17,25 8,31 5,85

Resuspenze PM 94,84 120,90 72,19 58,35

Graf č. 4.03 Porovnání množství sekundárních emisí z dopravy v závislosti na množství posypů a množství těžké nákladní dopravy (t/rok)

(t/rok)

Porovnání resuspenze PM a PM10 s celkovými primárními emisemi v Přerově 140 120 100 80 60 40 20 0 0p-100%NT

10p-100%NT

Resuspenze PM10

0p-50%NT

Resuspenze PM

0p-10%NT

Primární emise celkem

Z grafu je patrné, jak výrazně by se projevila změna v emisích prachových částic při zimní údržbě silnic z chemického posypu na posyp inertními materiály a snížení množství prachových částic při snížení množství těžkých nákladních aut projíždějících městem. Přesto ještě jednou je nutno upozornit, že data uvedená v tabulce je nutno chápat pouze jako orientační a omezit se na konstatování, že množství resuspendovaných částic hraje v Přerově významnou roli (je větší než celkové primární emise ze zdrojů kategorií REZZO 1 - 4) a existuje zde tedy významný potenciál pro snížení celkové prašnosti ve městě. Více informací o resuspendovaných částicích prachu a způsobu výpočtu je uvedeno v příloze č. 2.

16


PZKO Přerov

5. POPIS PŘIJATÝCH OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 5.1

Stacionární zdroje

Podrobný popis vývoje emisní situace u jednotlivých vybraných zdrojů včetně přehledu přijatých opatření je uveden v kapitole Významné stacionární zdroje v Přerově. Obecně od roku 1990, zejména do konce 1998/1999, došlo v České republice k významnému poklesu emisí znečišťujících látek, které byly způsobeny ve většině případů konkrétními příčinami (omezení výroby, nabytí účinnosti přísnějších emisních limitů, postupná obměna technologií apod.). 5.1.1 Zdroje kategorie REZZO 1, REZZO 2 U zdrojů ze skupiny REZZO 1 v minulosti proběhla celá řada opatření, která zajistila významné snížení emisí všech znečišťujících látek, což např. pro celé území Olomouckého kraje ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 5.01 Emise Olomouckého kraje pro vybrané znečišťující látky ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3) (t/rok) (www.chmi.cz) Rok TZL SO2 NOx CO 1994 17338,3 29817,3 6765,2 32586,4 2003 2688,6 6277,3 4132,7 6855,3 Poznámka : je pochopitelné (z ekonomických a technických důvodů), že se přijatá opatření nejvíce projevila na snížení TZL (snížení cca 6x), případně SO2 (snížení cca 5x) a CO (snížení cca 5x) a v relativně menší míře i v oblasti emisí NOx.

U tří největších zdrojů znečišťování ovzduší jsou v kapitole nejvýznamnější zdroje v Přerově popsány jednotlivé investiční akce na snížení emisí v období 90. let 20. století až do současnosti. Skupina zdrojů kategorie REZZO 2 je z bilančního hlediska emisně nevýznamná. Současně by měla být schválena aktualizovaná energetická koncepce, která bude vždy významným způsobem ovlivňovat emisní, a tím do značné míry i imisní situaci ve městě, která by sladila veškeré ekonomické zájmy se zájmy ekologickými, ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Energetická koncepce by měla přispět ke: q Snižování produkce emisí ze stávajících zdrojů - zejména snižováním energetické náročnosti technologických procesů, vytápění objektů a ohřevu TUV důsledným dodržováním vyhlášky č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách dle zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření s energií a Směrnice EU č. 2002/91/ES o energetickém provedení staveb. q Preferovat zdroje energie a energetické technologie, které budou s vysokou účinností získávat energii z primárních zdrojů, využívat kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla při využití stávajících podpor a dodržovat připravovanou legislativu harmonizovanou se Směrnicí EU č. 204/8/ES. q Využívat Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Podporovat všechny zdroje energie, které lze dlouhodobě reprodukovat a posilovat nezávislost na cizích zdrojích energie. q Postupné úplné vyloučení spalování tuhých fosilních paliv v malých topeništích vypouštějících spaliny nízkými komíny bez odlučovačů a odsíření do ovzduší. q Podpora využívání obnovitelných zdrojů energií, jako je energie slunce, vodních toků a energie získávána pomocí tepelných čerpadel.

17


PZKO Přerov

Při zpracování energetické koncepce je vhodné poukázat na tepelné parametry stávající výstavby i výstavby v blízké i relativně vzdálenější budoucnosti. Tato společnost (myšleno v globálním měřítku celé planety Země) nemá jinou alternativu než snížení potřeby primární energie, především radikálním omezením spotřeby fosilních paliv a jejich částečnou náhradu v nezbytném množství alternativními, obnovitelnými zdroji. V této situaci je ještě uvedena základní charakteristika výstavby - měrná spotřeba energie vztažená na m2 rok. Tabulka č. 5.02 Měrná spotřeba energie na vytápění bytů (ÚEK Opava, 2005) Měrná spotřeba současné bytové výstavby 291 kWh/m2 rok Měrná sp. bytu dle vyhl 245/1995Sb. ve znění vyhl.č.85/1998Sb. 222 kWh/m2 rok Měrná spotřeba bytu v rodinném domě dle ČSN 730540-2 115-156 kWh/m2 rok Měrná spotřeba bytu v udržitelném rodinném domě 22,4-36,4 kWh/m2 rok Měrná spotřeba bytu v nízkoenergetickém domě 15 kWh/m2 rok Je zcela zásadní si uvědomit, že i když bude docházet k rozvoji města a průmyslu, měla by celková spotřeba energií stále klesat v souladu s trvale udržitelným rozvojem. V každém případě by měly být v další fázi zpracování ÚEK Přerova posouzeny všechny navržené varianty vzhledem k zatížení životního prostředí a měla by být doporučena ke schválení optimální varianta s ohledem na ekonomické a sociální posouzení, ale s důrazem na ekologické parametry dané varianty. Na tomto místě je ještě třeba zmínit úlohu podniku Teplo Přerov a.s., který využívá dodávek tepla z Dalkie Česká republika a.s., Divize Přerov, kterou distribuuje dále ke koncovým uživatelům.

Teplo Přerov, a.s. Zdrojem tepla teplárenské soustavy města Přerova je stávající teplárna v Přerově s parními kotli (2 vysokotlaké a 2 středotlaké) a kondenzační odběrovou turbínou, o dosažitelném tepelném výkonu 330 MWt a o celkovém elektrickém výkonu 41 MWt. Teplárna je vlastněna společností Dalkia Česká republika a.s., Divize Přerov. Soustava centralizovaného zásobování teplem je budovaná postupně od roku 1945 a v současnosti ji tvoří tepelné napáječe s teplonosnými médii: vodní pára 2,0 MPa o teplotě 360°C, vodní pára 0,9 Mpa o teplotě 240°C, horká voda 130/70°C a horká voda 125/65°C. Dodávku tepla a teplé užitkové vody pro bytový a nebytový sektor na území města Přerova zabezpečuje akciová společnost Teplo Přerov a.s. Součástí jejího tepelného hospodářství je celkem 64 výměníkových stanic pára/voda, 87 ks objektových předávacích stanic a 16 ks nízkotlakých plynových kotelen. Z výměníkových stanic jsou v rámci zastavěného území města Přerova vedeny potrubní rozvody do odběrových míst, a to pomocí čtyřtrubkových nebo dvoutrubkových systémů. U dvoutrubkových systémů, řešených převážně předizolovanými potrubími, je v každém napojeném objektu instalována objektová předávací stanice tlakově závislá s přímým ohřevem teplé užitkové vody. Objektové předávací stanice pomocí vlastní ekvitermní regulace zvyšují komfort vytápění objektů, a to podle skutečných potřeb v závislosti na aktuální venkovní teplotě.

18


PZKO Přerov

5.1.2 Zdroje kategorie REZZO 3 Z emisních bilancí vyplývá, že podíl emisí TZL ze zdrojů kategorie REZZO 3 je téměř vyrovnaný s podílem na emisích TZL ze skupiny zdrojů kategorie REZZO 1. Tzn. že emise z individuálního vytápění mají stále významný podíl na celkové výši emisí, i když v minulosti byla plynofikována velká část území města Přerova, kde nebyla k dispozici tepelná energie z CZT. V případě, že bychom chtěli snížit tento podíl emisí TZL z individuálního vytápění, je možné dále rozšiřovat síť CZT. Tam, kde to z ekonomických důvodů není možné - zavést plyn. Resp. v okrajových částech Přerova, kde je plyn již zaveden, podpořit ekonomickými nástroji jeho vyšší využití nebo využívat alternativních zdrojů energie.

5.2

Mobilní zdroje - doprava

Narůstající intenzita dopravy, a s tím související zvyšování množství emisí, vyrovnává nebo převyšuje pozitivní vliv modernizace struktury vozového parku (dokonalejší katalyzátory, snížení spotřeby paliva u moderních typů vozidel, atd.), využívání alternativních pohonných hmot (LPG, CNG, ...), zastavení distribuce olovnatých benzínů apod. Ke snížení emisí z dopravy přispívá zejména snížení počtu vozidel projíždějících městem (budování obchvatů, podpora veřejné dopravy na úkor individuální apod.).

19


5.3

PZKO Přerov

Práce s veřejností, EVVO

V dalším textu je třeba velmi vyzdvihnout aktivity MěÚ Přerov, který má v rámci aktivit a naplňování EVVO celou řadu činností, z nichž lze uvést v roce 2004 a 2005 následující (související s problematikou ochrany ovzduší): q q q

q

každoroční vydávání ročenky o činnosti odboru ŽP, která vychází jako příloha Přerovských listů; přednášky pro ZŠ o životním prostředí v Přerově; úzká spolupráce při pořádání Dne Země se Stanicí zájmových činností Přerov a Evropského dne bez aut a Evropského týdne mobility s Moravským ornitologickým spolkem v Přerově; zpracování místní koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty - spolupráce s výše uvedenými organizacemi + ORNIS (Moravská ornitologická stanice, CpKp Přerov) - koncepce bude schválena ještě letos, bude následovat akční plán s konkrétními úkoly;

Obyvatelé města Přerova jsou informováni o stavu ovzduší v městských novinách. Aktuální imisní koncentrace mohou obyvatelé Přerova zjistit na internetových stránkách ČHMÚ, kde jsou k dispozici aktuální data ze stanic imisního monitoringu nejen na území města, ale celé ČR. Aktuální informace jsou rovněž dostupné na teletextu ČT str. 177-180, text bez konkrétních hodnot lze zjistit na tel. čísle 596 900 265. V pravidelných „ročenkách“ – přílohách Přerovských listů, se vyskytují i informace o stavu a vývoji kvality životního prostředí. Veškeré tyto aktivity jsou vykonávány v souladu s právě schvalovanou koncepcí EVVO pro město Přerov, která vychází jednak z národní koncepce, jednak z koncepce krajské. V následujícím textu jsou uvedeny hlavní strategické cíle EVVO zaměřené na významné cílové skupiny obyvatelstva – veřejnou správu, školství a veřejnost. Mezi nástroji realizace SFŽP ČR mj. figuruje zvyšování povědomí veřejnosti v otázkách ŽP, environmentální vzdělávání, výchova a osvěta, Agenda 21, atd.

OPATŘENÍ (výběr): q q q q q q q q

realizovat Státní program EVVO v ČR a zajistit jeho provázanost s ostatními programy; zohlednit cíle Státního programu EVVO v právní úpravě – novela zákona č.123/1998Sb.; zavést povinné environmentální vzdělávání na základních školách; podporovat EVVO na všech stupních škol, včetně mimoškolních aktivit, dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a v hromadných sdělovacích prostředcích; podporovat EVVO pracovníků veřejné správy, volených zastupitelů, poslanců a senátorů podle diferencovaných vzdělávacích programů; rozvojem EVVO vč. poradenství posilovat zájem a podporu účasti občanů v rozhodovacích procesech při řešení environmentálních problémů; podporovat EVVO podnikatelské sféry, zemědělců a zaměstnanců služeb; podporovat EVVO nestátních neziskových organizací, podporovat činnost nestátních neziskových organizací, které zajišťují EVVO včetně poradenství a hodnotit a využívat jejich schopnosti a aktivity jako významnou veřejně prospěšnou práci; 20


q

q q

PZKO Přerov

podporovat šíření informací o • EVVO, poradenství a zacházení s informacemi, • předpokladech a principech udržitelného rozvoje, • právu na informace o životním prostředí, • šetrném chování k přírodě a přírodním zdrojům ve všech pozitivních i negativních souvislostech, • ekologickém zemědělství a souvislostech ve vztahu ke zdraví a péči o krajinu, • zdravém životním stylu, možnostech ekologicky šetrné turistiky, • nebezpečných látkách, zdrojích znečištění, obsahu rizikových látek ve spotřebitelských a potravinových produktech, • obnovitelných zdrojích energie a úsporách energie; vychovávat veřejnost k preventivní opatrnosti vzhledem k chemickým látkám a geneticky modifikovaným organismům; zvýšit právní povědomí veřejnosti ve věcech ŽP včetně důvodů, příčin, následků a dalších souvislostí.

Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Mikroregionu Přerov do roku 2005 (zpracovatel VŠB TU Ostrava, schváleno Zastupitelstvem města Přerova, prosinec 2000): I přes jisté nedostatky je tento materiál z pohledu budování systému EVVO mimořádně cenný, neboť jím nejvyšší orgán města vyslovuje podporu koordinace a systému EVVO (jinými slovy předpokládá, že bude zpracována koncepce, vytvořen systém a tento bude následně koordinován a podporován). Vybrané úkoly: q Koordinovat a podporovat systém ekologické výchovy Zúčastněné subjekty: Odborné školské pracoviště, školy všech úrovní, mimoškolní vzdělávací zařízení, nevládní neziskové organizace, město Přerov q

Prověřit možnost přistoupení města Přerov k místní Agendě 21 Zúčastněné subjekty: Centrum pro komunitní práci Střední Morava, město Přerov

Veřejná správa - Strategický cíl do roku 2015 Orgány města Přerova aktivně, otevřeně a kvalifikovaně komunikují s občany a dalšími subjekty o aktuálních problémech životního prostředí ve městě a o záměrech, které mohou ovlivnit kvalitu jeho složek. Koncepční materiály města jsou zpracovány a realizovány v souladu s principy udržitelného rozvoje. Provoz veškerých budov a zařízení města odpovídá požadavkům environmentálních norem. Každý zaměstnanec města je, přiměřeně svému pracovnímu zařazení, environmentálně vzdělán a při výkonu své práce, jakož i v běžném občanském životě, se chová v souladu s principy udržitelného rozvoje.

21


PZKO Přerov

Školství - Strategický cíl do roku 2015 EVVO je na všech stupních přerovských škol soustavným koordinovaným procesem prostupujícím celým učebním plánem. Výchova k ohleduplnosti vůči životnímu prostředí a míra předávání teoretických a praktických poznatků je vyvážená, přiměřeně věku dětí. Vysoký důraz je kladen na přímý kontakt dětí s přírodou a dochovanými místními přírodními a kulturními hodnotami. Základní environmentální vzdělání všech pedagogů je samozřejmým předpokladem pro uplatňování EVVO i v „nebiologických“ předmětech. Učitelé jdou osobním občanským postojem vůči životnímu prostředí příkladem svým žákům. Provoz škol odpovídá požadavkům environmentálních norem.

Veřejnost - Strategický cíl do roku 2015 Široká přerovská veřejnost má trvale k dispozici přehledný systém aktuálních a srozumitelných informací o stavu životního prostředí, o záměrech, které mohou mít vliv na jeho kvalitu ve městě a o platných environmentálních právních normách. Občané, podnikatelé a právnické osoby jsou motivováni k šetrnému chování k přírodě a ostatním složkám ŽP, mají zájem o účast na rozhodování o důležitých otázkách majících vliv na kvalitu ŽP a zachování přírodních a kulturních hodnot pro další generaci a město jejich zájem podporuje. Vědí, kdy a jak se mohou do procesu rozhodování zapojit.

Středisko environmentální výchovy - Strategický cíl do roku 2015 V Přerově pracuje nejméně jedno středisko environmentální (ekologické) výchovy – SEV provázané s krajským SEV a dalšími informačními a poradenskými centry ve městě (turistický ruch, handicapovaná zvířata apod.) SEV díky svému zázemí a odbornosti svých pracovníků nabízí školám speciální výukové programy i jednorázové environmentálně zaměřené akce. Dále poskytuje nebo zprostředkovává občanům, podnikatelům a organizacím informace z oblasti EVVO (environmentálně šetrné technologie a výrobky, ekologizace provozů, environmentální právní normy, praktická ochrana přírody, nabídky akcí, možnosti dotací, kontakty na environmentálně orientované subjekty i orgány veřejné správy atd.). Umožňuje výměnu zkušeností subjektům zapojeným do EVVO. Služby SEV jsou pro školy a veřejnost snadno dostupné.

Závěr EVVO Přijetím místní koncepce EVVO učiní město první důležitý krok k zajištění soustavné, dlouhodobě koordinované podpory rozvoje stabilního systému EVVO v Přerově. Pro praktické naplňování této koncepce je však nezbytné stanovit v akčních plánech konkrétní reálné úkoly a konkrétní zodpovědnost za jejich plnění. Plnění akčních plánů pravidelně vyhodnocovat, monitorovat odezvu a aktuální požadavky cílových skupin EVVO (orgánů města, škol, veřejnosti) a v odůvodněných případech na ně reagovat odpovídající aktualizací koncepce. Toto bude zvlášť důležité v prvních letech návrhového období koncepce (resp. v období plnění prvního akčního plánu – 2006-2008), kdy se bude ověřovat reálná přijatelnost a splnitelnost stanovených priorit na úrovni politických a správních orgánů města, a to jak stávajících, tak nově ustanovených po komunálních volbách v roce 2006.

22


PZKO Přerov

6. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Obecně lze při realizaci opatření pro zlepšení kvality ovzduší vycházet z pravidel, která byla definována v Programu snižování emisí a imisí znečisťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje. V následujících kapitolách jsou podrobně uvedena opatření pro konkrétní podmínky Přerova.

6.1

Stacionární zdroje

6.1.1 Zdroje kategorie IPPC Tyto zdroje mají povinnost podat žádost o vydání integrovaného povolení. Kompetentním orgánem je krajský úřad. Účastníkem řízení je mj. i obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, a dále pak obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásili úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění údajů ze žádosti. Provozovatelé zařízení, která spadají do kategorie IPPC, mají povinnost získat integrované povolení nejpozději do 30. října 2007. Je důležité, aby se pracovník MěÚ Přerov nebo zástupce Města Přerova účastnil na KrÚ Olomouckého kraje projednávání žádostí IPPC od Přerovských zdrojů znečišťování ovzduší. Opatření, která nebudou přijata v rámci IPPC, mohou být předmětem Dobrovolných dohod mezi městem Přerov a provozovateli zdrojů. V následující tabulce jsou uvedeny zdroje IPPC na území města Přerova spolu s kategorizací a zkráceným slovním označením kategorie. Tabulka č. 6.01 Seznam provozovatelů zařízení, které podléhají regulačnímu režimu IPPC v Přerově k 12/2005 (www.ceu.cz) Název provozovatele Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Přerov PSP a.s. slévárna Precheza a.s. Kemifloc Technické služby města Přerov, skládka Žeravice NACORAL‚ společnost s ručením omezeným SAVONIA s.r.o.

Kategorie IPPC

Charakteristika

1.1

Energetika

2.4 4.2b (1x), 4.2e (2x) 4.2d 5.4

Slévárna Chemický průmysl, pigmenty Chemický průmysl Skládka

4.2e

Chemie – výroba pigmentů

4.1.k

Výroba průmyslového mýdla

Stávající stav v získávání integrovaných povolení: Integrovaná povolení jsou vydaná pro dva provozovatele – firmu Kemifloc a.s. a Prechezu a.s., Dalkia a PSP chystají podat žádost o vydání integrovaného rozhodnutí v roce 2006. Řízení probíhá pro firmu NACORAL s.r.o. a SAVONIA s.r.o. Poznámka : Další informace jsou uvedeny v analytické části programu

23


PZKO Přerov

6.1.2 Velké a střední zdroje (REZZO 1 a REZZO 2) Zdroje REZZO 1 spadají do kompetence Krajského úřadu, proto je nutno jejich problematiku řešit ve spolupráci s Krajským úřadem Olomouckého kraje. Krajský úřad má k dispozici tato legislativní opatření vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší: q q

q q

Aplikace plánu snížení emisí (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků, z nichž emise vznikají). Vydávání povolení ke spalování či spoluspalování odpadů ve zvláště velkých, velkých a středních zdrojích znečišťování ovzduší pouze v případech vhodného technologického vybavení zdrojů. Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení středních zdrojů. Povolení k vydání a ke změnám provozních řádů.

Opatření města, jak ovlivnit zdroje REZZO 1 a 2 na svém území, jsou: q

q

Nepřímé finanční podpory pro provozovatele problematických zdrojů ze strany města podpůrná stanoviska k žádostem o prostředky z tuzemských (např. SFŽP) či zahraničních fondů či programů (např. ISPA) – Podpora by se měla týkat jak akcí ze snížení emisí znečišťujících látek, tak energetických úspor na stávajících zdrojích, i instalace zdrojů nových (CZT, kogenerace, obnovitelné zdroje)... Dobrovolné dohody mezi městem a významnými podniky.

U nových zdrojů, u kterých je plánováno umístění na území města nebo by mohlo dojít k ovlivnění ovzduší v Přerově tímto zdrojem, je nezbytné, aby Krajský úřad důsledně uplatňoval tyto legislativní nástroje (s cílem co nejvíce omezit umísťování zdrojů tuhých částic do imisně zatížených lokalit a významných dopravních tahů, a také do blízkosti zdrojů sekundární prašnosti): q q q

q

Povolení k umísťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů. Povolení k záměrům zavedení nových výrob a technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů. Posuzování vlivu na životní prostředí – EIA – zejména v případech, kdy se jedná o stavby, které nejsou zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší (liniové stavby, objekty, které by byly cílem automobilové dopravy), a u kterých se nemohou uplatnit výše uvedená opatření. Integrovaná povolení pro zdroje znečišťování životního prostředí (IPPC).

Je důležité, aby u výše uvedených řízení podle § 17 zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší, týkající se zdrojů na území města Přerova, jež jsou u zdrojů REZZO 1 vedena Krajským úřadem Olomouckého kraje, bylo město Přerov zahrnuto mezi účastníky řízení.

24


PZKO Přerov

6.1.2.1 Konkrétní opatření na největších zdrojích v Přerově Na největších zdrojích v Přerově (Dalkia Česká republika, a.s., Precheza a.s. Přerov, PSP slévárna a.s. Přerov) byla vytipována tato konkrétní opatření, jejichž realizace by měla mít přínos ke zlepšení kvality ovzduší ve městě. Jedná se zejména o tato opatření: Dalkia Česká republika, a.s. V letech 2006 – 2010 bude provedena „Obnova zdroje Teplárny Přerov“ - nahrazení dvou stávajících kotlů kotlů jedním novým, fluidním s možností spalovat biomasu. Dojde proto ke snížení emisí škodlivin ovlivnitelných spalovacím procesem (NOx). Předpokládá se zvýšení účinnosti tohoto kotle, což přinese snížení emisí v důsledku menšího množství spáleného paliva. Bude možno spalovat i biomasu, což bude mít příznivý dopad do celkové bilance CO2. Přesný odhad těchto úspor a přínosů nelze v současné době stanovit. Dalším opatřením je výsadba ochranného pásu zeleně mezi plošnými zdroji a městem, což je požadavek MěÚ Přerov, OŽP, ke kterému bude vyvoláno jednání s cílem uzavřít dobrovolnou dohodu. Současně se bude Dalkia, teplárna Přerov finančně podílet na měření prašného spadu ve městě.

Precheza a.s. Přerov Navrhovaná opatření pro snížení prašnosti v areálu Precheza q Expedice PRESTABU je projekčně vyřešena a s postupnou realizací se počítá od roku 2005. Rekultivace odkaliště PRESTABU Postupná rekultivace je prováděna dle schváleného projektu. Výrobek PRESTAB je dopravován na odkaliště nákladními auty po provozních komunikacích (nikoliv veřejných). Vlhký materiál je dále rozhrnován a hutněn. Komunikace jsou v pravidelných intervalech čištěny a v letních měsících kropeny. Další zkvalitnění údržby areálu podniku a výsadba ochranného pásu zeleně mezi plošnými zdroji a městem je opět požadavek MěÚ Přerov, OŽP, ke kterému bude vyvoláno jednání s cílem uzavřít dobrovolnou dohodu.

PSP slévárna a.s. Přerov Vybavení zdroje č. 106 Cídírna odlitků, zařízení „Odsávací stěna Mn oceli“ a zařízení „Odsávací stěna CrNi oceli“ patřičným odlučovacím zařízením. Poznámka : Podrobnější informace o jednotlivých největších zdrojích v Přerově jsou uvedeny v příloze č. 1 Významné stacionární zdroje v Přerově a Technické služby města Přerov.

25


PZKO Přerov

6.1.3 Malé zdroje (REZZO 3) Zdroje REZZO 3 mají podíl na primárních emisích tuhých znečišťujících látek přibližně 40%. Většina domácností v Přerově je zásobována teplem z CZT nebo používá zemní plyn. Vzhledem k nárůstu cen zemního plynu však může místně docházet k návratu k vytápění pevnými palivy v již plynofikovaných objektech. Mezi hlavní nástroje pro zamezení opětovného přechodu na vytápění tuhými palivy patří environmentální výchova a osvěta zaměřená především na: q q q q q q

zdravotní rizika způsobená zhoršenou kvalitou ovzduší; vliv používaných paliv na kvalitu ovzduší; problematiku instalace, provozu a údržby malých zdrojů; informace o možnostech zateplení a zabránění úniku tepla při vytápění domácností; informace o možnostech využití obnovitelných zdrojů energie; informace zaměřené na možnosti získání finančních prostředků pro realizaci výše uvedených opatření.

Dalším nástrojem pro omezení emisí z malých zdrojů jsou legislativní prostředky: q q q q

zpoplatnění malých zdrojů sloužících k podnikání, nařízení stanovující podmínky pro spalování rostlinných materiálů a zákaz používání určitých paliv vyhláškou; obec může svým nařízením stanovit podmínky pro spalování rostlinných materiálů, případně taková spalování zcela zakázat; energetické posouzení staveb a posouzení vhodnosti instalace zdrojů tepla; v projektech důsledné posuzování navrhovaného využití tepelných spotřebičů ve vztahu k navazujícím konstrukcím odvodu spalin (např. vyvložkování komína odpovídající typu paliva).

Dalšími opatřeními zamezujícími zvyšování znečištění ovzduší jsou tato: q

q q

q

q

Energetická opatření - v budovách v majetku města realizace přímých investic do úspor energie, zejména do izolace budov a zlepšení regulace, informační podpora domácnostem, energetická opatření v budovách v majetku Olomouckého kraje – viz níže. Technologická opatření – seřízení kotle, rozvodů a spalinových cest na zdrojích v majetku města, informační podpora domácnostem. Systémová opatření – zachování CZT či vytápění plynem v budovách v soukromém vlastnictví (např. nepovolení přechodu z CZT či plynu na horší paliva - §3, odst. 8 zákona o ovzduší). Tradiční hrozbou se stává ve spojitosti s prohlubujícími se rozdíly v ekonomické síle obyvatel také možnost spoluspalování odpadů v domácnostech, které nejsou vybaveny CZT, jako jediným zdrojem tepla pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody. Místní správa by měla v souvislosti s tím dbát na to, aby odpady nemohly být zdrojem nelegálních kontaminací při spalovacích procesech. Postupný přechod všech bytových objektů ve vlastnictví města z vytápění tuhými palivy na vytápění CZT, plynem či el. energií.

26


PZKO Přerov

6.1.3.1 Energetická opatření na malých zdrojích Opatření ke snížení energetické náročnosti objektů jsou velmi významná, neboť při jejich realizaci dochází také ke snížení spotřeby paliva na vytápění objektů (a tím pádem i ke snížení emisí) a zároveň zčásti řeší i problematiku zdražování cen energií. Tato opatření by měla být v souladu s energetickou koncepcí. Energetické opatření na budovách v majetku města (případně v majetku Olomouckého kraje): Město (kraj) má na tyto zdroje přímý vliv. Realizace energetických krátkodobě vyžaduje vyšší provozní náklady, ale dlouhodobě má příznivý vliv na kvalitu ovzduší (snížení spotřeby paliva) a řeší také další problémy spojené s nejistým vývojem cen energií a snižuje provozní náklady. Na realizaci těchto opatření může město získávat i dotace (viz dále). U budov v majetku města by měly být zpracovány energetické audity. Energetické opatření na zdrojích tepla: Spotřeba tepla (energie) na vytápění a přípravu TUV tvoří v bytových domech a objektech občanské vybavenosti 85 – 90% z celkové spotřeby energie. U výrobních objektů se teplo na vytápění a TUV podílí na celkové spotřebě 40 – 60 %. Vytápění a TUV tvoří významný podíl v celkové spotřebě energie budov. Snižování spotřeby tepla je nutné věnovat vysokou pozornost, protože vede k úspoře provozních nákladů, úspoře primárních paliv a snížení emisí. Energetická opatření na majetku v osobním vlastnictví: Na objekty v soukromém vlastnictví nemá město přímý vliv. Přesto může alespoň zčásti aktivně ovlivnit realizaci energetických opatření. Město může na vlastníky těchto objektů cíleně působit prostřednictvím ekologické výchovy a osvěty, případně spolupracovat při získávání finanční podpory.

Poznámka: Nejmasivnější nepřímou podporou v oblasti vytápění domů a bytů je podpora energetické infrastruktury (CZT, zemní plyn). V případě, že energie z CZT nebo z plynu bude ekonomicky srovnatelná s cenou za vytápění pevnými palivy (např. hnědé uhlí), vzhledem na pohodlí, které přináší odběratelům energie z CZT a ZP, mohou začít jednotliví odběratelé přemýšlet o změně způsobu ve vytápění domů a bytů a ohřevu teplé užitkové vody.

27


PZKO Přerov

6.1.3.2 Problematika malých zdrojů ovlivňující výši emisí V následujícím textu jsou uvedeny praktické zkušenosti z měření účinnosti spalování malých zdrojů znečištění (do 200 kW) a kontroly spalinových cest (Adamus, 2005). Tyto zkušenosti se týkají malých zdrojů znečištění obecně, ne pouze malých zdrojů na území Přerova. Zkušenosti v rámci shromažďování dat za období let 2002-2004 ukazují na řadu nedostatků v oblasti instalace, provozování a ošetřování malých zdrojů znečištění. K těmto patří zejména: q q q q q q q q q q

neodborná stavba spalinové cesty – nevyhovující pro daný typ spotřebiče paliv a druh paliva; neodborná instalace spotřebiče paliv, mnohdy v rozporu s návodem výrobce a obecně platnými požadavky příslušných technických norem; nedostatečná projektová dokumentace staveb v části energetické náročnosti stavby a řešení náhrady tepelných ztrát; chybná projektová dokumentace staveb, zejména u nízkopodlažních objektů, se zjevným porušením principů odvodů spalin a následné nepřípustné řešení odvodu spalin na fasádu; nízká kvalita revizních zpráv se snahou o obcházení požadavků na bezpečnou funkci revidovaného zařízení, zejména v již dokončených stavbách; nedůslednost při výměně zastaralých a nefunkčních topných zařízení, kdy není provedeno komplexní hodnocení nového celku – spotřebič, odvod spalin; občanská a sousedská výpomoc při provádění montážních prací bez příslušné odborné kvalifikace; ingerence jiných profesí do kompetencí jim nepříslušných – nahrazují nebo opomíjejí ve svých revizních zprávách jiné obory, ke kterým nemají oprávnění; nedůslednost, nebo malá erudovanost úředníka s rozhodovací pravomocí; nedostatečnost kontrolních mechanismů, případně jejich nevyužívání.

V důsledku uvedených nedostatků jsou registrována určitá pochybení, která jsou spojitou nádobou v negativních projevech spalování paliv na životní prostředí. Neodbornost v provádění montáží spotřebičů paliv, neodbornost při konstrukci spalinové cesty a nedůslednost při jejím ošetřování a revizi, má za příčinu špatné podmínky pro spalování paliv, mnohdy nízkou účinnost spalování a zejména vytváření škodlivin, které jsou volně vypouštěny do ovzduší. V oblasti malých spalovacích zdrojů jsou patrné určité předpoklady k dosažení zlepšení stavu. Vycházeje z uvedeného, jsou možností zlepšení stavu následující: q

q q

q q

využít dostupné prostředky agitace a propagace k objasnění a přiblížení problematiky ošetřování malých spalovacích zdrojů a údržby spalinových cest za účelem úspor energie, paliv a snížení množství nečistot uvolňovaných do ovzduší; při posuzování nových projektů staveb důsledně dbát na příslušné energetické posouzení stavby a vhodnost instalace zdroje tepla; v práci stavebního úřadu důsledně vyžadovat veškerou nezbytnou dokumentaci v povolování provozu zdrojů spalování, včetně rozboru zajištění tepla v nově projektované výstavbě; v projektech důsledně posuzovat navrhované využití tepelných spotřebičů ve vztahu k navazujícím konstrukcím odvodu spalin; zmapování stávajících zdrojů znečištění instalovaných a provozovaných v objektech podnikatelského charakteru. K tomu využít dostupných informačních možností servisních firem, případně databáze dalších odborů úřadu obce, finančního úřadu a úřadu práce.

28


6.2

PZKO Přerov

Doprava – mobilní zdroje

Nástroje a opatření k omezování emisí tuhých znečišťujících látek z dopravy mohou být rozděleny do dvou skupin: q q

opatření zaměřená na omezení primárních emisí, které vznikají při spalovacích procesech během provozu vozidel; opatření ke snížení množství tzv. sekundárních emisí – znečištění zvířené projíždějícími vozidly.

6.2.1 Omezení primárních emisí Výstavba dálnice D1- obchvat města Urychlená dostavba dálnice je pro kvalitu ovzduší ve městě zásadním opatřením. Její dokončení (v roce 2010-12) městu výrazně prospěje, protože vyloučí z města zejména tranzitní nákladní dopravu používající stávající silniční síť. Podíl tranzitní nákladní dopravy je nyní na silnici I/55 a I/47 významný vzhledem k tomu, že se jedná o hlavní tah Olomouc – Otrokovice a do Ostravy a dále směr do Polska. Vliv dostavby dálnice na kvalitu ovzduší je vidět na obrázku níže (viz rozptylová studie pro město Přerov, VŠB-TU Ostrava, 2004). Imisní koncentrace v okolí dálnice stoupnou (červená barva), ve městě klesnou (zelená barva). Obrázek č. 6.01 Vliv dostavby dálnice D1 na kvalitu ovzduší ve městě Přerov (VŠB 2004)

Pozn.: Na obr. jsou modelovány imisní koncentrace NO2, u PM10 (polétavého prachu) by však byly výsledky podobné.

29


PZKO Přerov

Dopravní politika města Zpracování (případně zrevidování) dopravní politiky by mělo být zaměřeno na systémové opatření, jako jsou parkovací politika, podpora pěší dopravy a cyklistické dopravy, zefektivnění MHD apod. q

Parkovací politika - pro ulehčení dopravní zatíženosti centra města je vhodné navrhnout odstavná parkoviště na okraji města na příjezdových komunikacích s návazností na hromadnou městskou dopravu. V centru města zavést výhradně placené parkování. Autům používajícím ekologický pohon mohou být sníženy nebo zrušeny poplatky za parkovné na parkovištích provozovaných městem.

q

Zavedení pěších zón, zavedení zón s omezením vjezdu, zejména pro nákladní dopravu v centru města je vhodné maximální omezení vjezdu nákladním vozidlům, zejména po zprovoznění dálnice s nájezdy a sjezdy do průmyslové zóny.

q

Alternativy automobilové dopravy – zajištění dobré dopravní dostupnosti okolních obcí prostřednictvím veřejné dopravy, podpora rozvoje cyklistické dopravy – vytipování a realizace cyklotras, zajištění bezpečného uložení kola na začátku a na konci cesty, a zajištění možnosti bezpečné jízdy po městských komunikacích.

q

Zajištění přístupu občanů do nejbližšího okolí města - pěšky, na kolečkových bruslích nebo na kole tak, aby nemuseli sedat do auta, chtějí-li se dostat do přírody na území města.

Snížení emisí z dopravních prostředků Důležitá je kontrola dodržování předpisů emisí automobilů. Jako možný se jeví systém, kdy by mohla policie na základě svých pravomocí určovat vozidla ke kontrole v mobilní laboratoři a zajišťovat navazující úkony (udělení sankce, atd.). Po zjištění registrační značky bude vytipované vozidlo navedeno policií do mobilní testovací stanice, kde projde standardním testem. Samotné mobilní zařízení by bylo provozováno obcí (popř. několika obcemi, které by se za tímto účelem spojily). V případě překročení emisních limitů bude uložena sankce - pokuta, případně odebrání osvědčení o technickém průkazu a uložení nápravného opatření s povinností opětovného vystavení osvědčení o emisích. Je nezbytné, aby kontroly emisí byly skutečně plošné, dostatečně časté (každodenní), a aby se podstatným způsobem dotkly provozovatelů nevyhovujících vozidel. Bez toho není možné zajistit skutečnou účinnost těchto kontrol, neboť jejich hlavní efekt je motivační. Současně lze doporučit provádění kontrol přímo u stanic technické kontroly se zaměřením na vozidla, která právě prošla měřením emisí (což lze ověřit po zastavení vozidla). V případech, kdy bude zjištěno neoprávněné vydání osvědčení o emisích, by měly následovat vysoké pokuty s následným odebráním licence k provozování STK. Zajištění neúplatnosti STK je z hlediska dodržování emisních parametrů vozidel zcela zásadní. Odebrání licence STK je v současné době v pravomoci orgánů kraje. Obnova vozového parku a přechod na ekologický pohon Obnova vozového parku v případě vozidel veřejné dopravy a vozidel, která jsou v majetku města a jejich přechod na ekologický pohon (plyn, elektřina). Ekologický pohon může být zaveden také u dalších vozidel v majetku města či městských organizací (Technické služby, MěÚ, vozidla sociálních služeb a zdravotnictví). Poskytování informací, výchova a vzdělávání Zde patří rozšíření komunikace orgánů města s občany včetně osvěty (o regulaci automobilové dopravy, cyklistické trasy, semináře, besedy, školení…). Tato činnost je již vykonávána v souladu s EVVO. 30


PZKO Přerov

6.2.2 Omezení sekundárních emisí - reemisí Zajištění staveb a stavenišť Stavby a staveniště by měly být prioritně zajištěny proti možnosti nadměrného prášení, a to jak pro stavby prováděné v režii města, tak stavby v průmyslovém a soukromém resortu (např. zakrytování fasád domů foliemi při prováděných revitalizacích, výměnách oken a zateplování panelových i ostatních domů a staveb, zajištění minimalizace prášení při výjezdech z prostor stavby). Opatření proti snížení prašnosti je důležité prosazovat zejména při stavebním řízení. U staveb, kde je hlavním investorem město, mohou být opatření ke snížení prašnosti jedním z požadavků výběrového řízení. Doplnění komunikací o zeleň Zeleň kolem komunikací působí jako filtr pro snížení prašnosti. Jedná se zejména o výsadbu vhodné a nealergizující zeleně u nově připravovaných tras komunikací a doplnění zeleně v okrajových částech města a v okolí průmyslových areálů kde chybí a kde je možné ji vysadit. Dále by měly být zatravněny hlinité (prašné) a další problematické plochy, které mohou působit jako zdroj prašnosti. Stromy, jež je nutno pokácet během stavby, musí být nahrazeny výsadbou na jiném místě. Nesmí být připuštěno snižování ploch zeleně u staveb, kde nepřevažuje veřejný zájem. Za ten nelze považovat např. budování a rozšiřování obchodů v centru města apod. Protierozní opatření Přijetím vhodných protierozních opatření (zasakovací pásy apod.) zabránit, aby se po jarním tání a přívalových deštích dostával na komunikace materiál z polí. Materiál, který se dostane z polí na komunikace je nutné ihned odklidit. Přijetím vhodných krajinných úprav (zakládání mezí a remízků, realizací územních systémů ekologické stability) dále zabránit větrné erozi, a tím také zvyšování prašnosti přírodního původu. Údržba dopravních a pěších komunikací q q

q

q

q

Posypy vozovek a chodníků, jejich úklid během a na konci posypové sezóny Používání inertních posypů vozovek a chodníků (ale i chemického ošetření) pouze v nezbytných případech pro udržení sjízdnosti a schůdnosti. Čištění komunikací a chodníků provádět v nejkratším možném termínu po skončení zimní sezóny za použití patřičných technologií a během letního období jej provádět podle potřeby co nejintenzivněji. S tím souvisí i požadavek na modernizaci stávající a pořízení nové techniky na úklid veřejných prostranství. Skrápění povrchu vozovek Po delších obdobích sucha je vhodné provádět skrápění povrchu vozovek a splachování uličního prachu do kanalizační sítě. U komunikací první třídy by tato povinnost měla být delegována na Krajskou správu silnic odpovídající za stav a provoz silnic I. třídy. Čištění kol nákladních aut V místech výjezdu ze staveb nebo průmyslových areálů je pro snížení sekundární prašnosti vhodné pravidelné zkrápění v obdobích sucha a výjezdy opatřit rošty pro čištění kol aut (tyto akce by měl realizovat provozovatel zdroje sekundárního znečištění). Pevné krajnice - Zpevnění okrajů vozovek (např. při rekonstrukcích a při zapravování příkopů).

Efektivnější zabezpečení ploch Zabezpečení skládek, surovin a odpadů před povětrnostními vlivy.

31


6.3

PZKO Přerov

Další preventivní opatření q

Důsledné uplatňování legislativních nástrojů ve správních řízeních (navrhovaná opatření mají odstranit nejčastější nedostatky v dosavadní praxi).

q

Aktivní účast města jako účastníka řízení ve správních řízeních dle § 17 vedených Krajským úřadem. Při správních řízeních týkajících se zdrojů REZZO 1 a 2 na území města, která jsou vedena Krajským úřadem Olomouckého kraje, musí být město Přerov včas informováno, aby mělo možnost ze znalostí místní problematiky uplatnit své požadavky jako účastník řízení.

q

Důsledné uplatňování postavení orgánu ochrany ovzduší MěÚ jako dotčeného správního orgánu ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 písm.a) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (důsledné respektování této zásady stavebním úřadem).

q

Nepřipouštět přechod stávajících zdrojů znečišťování ovzduší na méně ekologický provoz.

q

U nových staveb a při změnách stávajících staveb důsledně vyžadovat využití existujících centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů.

q

U stávajících největších znečišťovatelů povolit další rozšiřování výroby pouze v případě, že nedojde k absolutnímu nárůstu emisí (a tedy ke zhoršování imisní situace ve městě) a v případě ekonomické dostupnosti povolovat pouze BAT (Best Available Technologies – nejlepší dostupné technologie).

6.4

Imisní monitoring

Z hlediska imisního monitoringu je důležité zachovat stávající monitorovací stanici. Sledování imisních koncentrací, zejména prachových částic frakce PM10, je vhodné vzhledem k tomu, že město bylo vyhlášeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k překračování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro suspendované částice frakce PM10. Pro získání přesnějších informací je vhodné imisní monitoring rozšířit a zajistit dlouhodobé měření prašného spadu na vytipovaných lokalitách města nebo o další zpřesňující měření zaměřené například na vliv úklidu komunikací na imisní koncentrace a další. Kvalita ovzduší má prokazatelný vliv na lidské zdraví, proto je důležité o stavu ovzduší podávat včasné a přesné informace např. těmito způsoby: q q q

odkazem na internetových stránkách města o aktuálních imisních koncentracích; informačním panelem umístěným na vhodném místě ve městě; prostřednictvím médií.

Precheza a.s. provedla ve spolupráci se ZÚ Pardubice několikadenní měření (6,5,3 dny) ve třech etapách (duben – listopad 2004) s pomocí měřícího vozu Horiba. Dle výsledků studie byla prokázána naprosto nevýznamná navýšení imisních koncentrací SO2 a PM10. Pro Fe a Ti byly nalezeny absolutně nízké, i když prokazatelně zvýšené koncentrace těchto prvků. Z hlediska imisního monitoringu je možné usilovat o zavedení reprezentativního nepřetržitého ověřování imisních koncentrací PM10 a SOx u Prechezy a.s. v souladu s ust. přílohy č. 1 bod 4.6 Nařízení vlády č. 353/2002 Sb. 32


PZKO Přerov

7. POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZAMÝŠLENÝCH V DLOUHODOBÉM ČASOVÉM HORIZONTU Dlouhodobým horizontem jsou především infrastrukturální opatření v oblasti dopravy, především dostavba dálnice D1 a dálničního obchvatu okolo Přerova. Realizace těchto opatření bude mít pozitivní vliv jak na snížení emisí tuhých látek, tak na snížení emisí oxidů dusíku a samozřejmě i dalších látek (polyaromatické uhlovodíky, těkavé organické látky, …), stejně jako na zlepšení kvality prostředí obecně (nižší hluková zátěž, …). Současně se již předpokládá významná obnova vozového parku a s tím související kvalitnější emisní parametry používaných vozidel a totální náhrada vozů bez katalyzátorů. Dlouhodobým horizontem by měla být také aktualizace Energetické koncepce města Přerov, jejíž zájmový horizont by měl sahat až k roku 2020 – 2025.

33


PZKO Přerov

8. ZÁKLADNÍ OBECNÉ NÁSTROJE PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V této kapitole je uveden pouze systematický přehled jednotlivých nástrojů/opatření, jejichž konkrétní popis je uveden v kapitole 6 a 9. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

technická a technologická opatření, technicko - organizační opatření, administrativní opatření, evidence stacionárních zdrojů znečišťování, inventarizace emisí, schválené zásady spolupráce orgánů kraje s dalšími orgány veřejné správy, dohody orgánů obce s provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší a dalšími subjekty, práce s veřejností - snižování emisí produkovaných domácnostmi, využívání ekonomických nástrojů.

Nástroje a opatření programu snižování emisí jsou kategorizovány standardním způsobem užívaným ve strategických a koncepčních dokumentech environmentální politiky takto: q normativní

nástroje/opatření, nástroje/opatření, q organizační nástroje/opatření, q institucionální nástroje/opatření, q informační nástroje/opatření, q dobrovolné nástroje/opatření.

q ekonomické

Normativní nástroje/opatření se opírají o právním předpisem stanovený limit, standard, zákaz či příkaz, jehož dodržování je kontrolováno a nedodržování sankcionováno. Ekonomické nástroje/opatření jsou založeny na ekonomickém zvýhodnění činností anebo produktů žádoucích, a ekonomickém znevýhodnění činností a nebo produktů nežádoucích. Organizační nástroje/opatření jsou založeny na změně vztahů mezi subjekty a nebo činnostmi. I když jejich aplikace může vyvolat ekonomické dopady, liší se od ekonomických nástrojů právě primárním důrazem na změnu vztahů (ekonomické nástroje změnu vztahů vyvolat mohou ale nemusí). Institucionální nástroje/opatření se vztahují jednak k institucím, které konají veřejnou správu, jednak k institucím, které poskytují podporu výkonu veřejné správy. Informační nástroje/opatření jsou aplikovány v oblasti získávání, zpracovávání a předávání informací. Významnou složkou je cílené předávání informací formou výchovy a osvěty. Dobrovolné nástroje/opatření jsou aktivity subjektů, které nejsou zákonem uloženy jako povinnost, a které obvykle ani nepřinášejí přímý krátkodobý ekonomický prospěch. Obvykle jsou motivovány snahou vylepšit si „environmentální image“ a oslovit tak žádoucí subjekty (zákazníky), které jsou v této oblasti senzitivní. Dalším motivem může být snaha o zvýšení flexibility regulace ze strany orgánů veřejné správy. Tato kategorizace pokrývá všechny položky, uvedené výše pod označením 1. až 9., vystihuje však lépe jejich legislativní a organizační zakotvení. V jednotlivých případech je situace následující: 1. 2.

(technická a technologická opatření): z větší části se jedná o nástroje normativní, částečně o nástroje organizační, (technickoorganizační opatření): z větší části se jedná o nástroje organizační, částečně o nástroje normativní, 34


3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

PZKO Přerov

(administrativní opatření): jedná se vesměs o nástroje organizační, částečně institucionální, (evidence stacionárních zdrojů znečišťování): jedná se o nástroj informační, (inventarizace emisí): jedná se o nástroj informační, (schválené zásady spolupráce orgánů kraje s dalšími orgány veřejné správy): jedná se o nástroj institucionální, (dohody orgánů kraje s provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší a dalšími subjekty): jedná se o nástroje dobrovolné, (práce s veřejností – snižování emisí produkovaných domácnostmi): jedná se o nástroj informační, (využívání ekonomických nástrojů): jedná se o nástroje ekonomické.

35


PZKO Přerov

9. PŘEHLED NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ

Na konkrétních zdrojích (technická, organizační)

Konkrétní navrhovaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Kdo je kompetentní k Kdo je kompetentní Opatření Č. Stručný popis opatření Očekávaný nařízení, nutná k realizaci přínos součinnost navrhovaného opatření (vliv na kvalitu ovzduší) 1 Dalkia Česká republika, a.s., divize Dalkia Česká republika, a.s., divize Přerov Přerov:

2

Konkrétní nástroje města (politické, ekonomické, legislativní...)

Časová náročnost (termín)

a) splnění emisních stropů pro TZL, SO2, NOx

nízký

Dalkia Česká republika, a.s., divize Přerov

MŽP

31.10.2007

b) upřesnění prognózy vývoje emisí TZL, SO2 a NOx pro roky 2008, 2010 a 2013

nízký


KrÚ – uloženo v IPPC

30.6.2007

c) nahrazení dvou stávajících kotlů kotlů jedním novým, fluidním s možností spalovat biomasu e) výsadba ochranného pásu zeleně mezi plošnými zdroji a městem

středně vysoký


vlastní investiční záměr

2006 - 2010

středně vysoký


součinnost s OŽP oddělení ochrany přírody a památkové péče

jednání – dobrovolné dohody

Precheza a.s. Přerov: a) zkvalitnění údržby areálu podniku středně vysoký

Precheza a.s. Přerov

b) komplexní řešení nakládky PRESTAB c) rekultivace skládky sádrovce

středně vysoký


středně vysoký


d) výsadba ochranného pásu zeleně mezi plošnými zdroji a městem

středně vysoký


36

jednání – dobrovolné dohody KrÚ – uloženo v IPPC

OŽP - oddělení ochrany přírody a památkové péče

průběžně 2006

jednání – dobrovolné dohody jednání – dobrovolné dohody

2008-2012


Opatření Č. Stručný popis opatření

3

PSP slévárna a.s. Přerov

PZKO Přerov

Konkrétní navrhovaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Kdo je kompetentní k Kdo je kompetentní Očekávaný nařízení, nutná k realizaci přínos součinnost navrhovaného opatření (vliv na kvalitu ovzduší) středné vysoký PSP slévárna a.s. Přerov součinnost s KrÚ

– vybavení zdroje č. 106 Cídírna odlitků, zařízení „Odsávací stěna Mn oceli“ a zařízení „Odsávací stěna CrNi oceli“ patřičným odlučovacím zařízením

37



do 2010



4

Opatření ke snížení sekundární prašnosti

5

6

Zabránění prašnosti při výstavbě a rekonstrukci staveb (bourání, stavba, skladování - kropení, průběžné čištění, přeplachtování...) Doplnění a údržba městské zeleně

PZKO Přerov

Konkrétní navrhovaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Kdo je kompetentní k Kdo je kompetentní Očekávaný nařízení, nutná k realizaci přínos součinnost navrhovaného opatření (vliv na kvalitu ovzduší) středně vysoký investoři stavební úřad



stavební zákon, stavební průběžně řízení, výběrová řízení (v rámci zakázek města), osvěta

a) Zvýšení pokosu zeleně na 50 mm

nízký

TSMP

město

b) zatravnění hlinitých (prašných) ploch c) Ochrana zeleně, kompenzace úbytků zeleně Protierozní opatření

nízký

TSMP

město

středně vysoký

investoři

stavební úřad, OŽP

stavební řízení

a) Realizace ÚSES

středně vysoký

vlastník pozemku

OŽP

vytipování vhodných lokalit jednání s majiteli, finanční podpora projektu, výkup vybraných pozemků

průběžně

b) Výsadba izolační zeleně na okrajích problematických lokalit c) Zasakovací pásy

středně vysoký středně vysoký

vlastník pozemku vlastník pozemku

orgán ZPF vodohosp. orgán

-„-„-

průběžně průběžně

d) vhodné osevní postupy

středně vysoký

vlastník pozemku

orgán ochr. ZPF

-„-

38

požadavek TSMP -„-

města

na průběžně průběžně

a

kolaudační průběžně



Opatření ke snížení sekundární prašnosti

7

8

Údržba dopravních a pěších komunikací

PZKO Přerov Konkrétní navrhovaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Kdo je kompetentní k Kdo je kompetentní Očekávaný nařízení, nutná k realizaci přínos součinnost navrhovaného opatření (vliv na kvalitu ovzduší) Správce komunikace + město v záležitostech TSMP TSMP a smluvních partnerů



a) Včasný úklid posypového materiálu na konci zimní sezóny

vysoký

správce komunikace + TSMP

-„-

jednání se správci silnic, průběžně tlak na vedení TS, osvěta obyvatel

b) Použití šetrného posypového materiálu (EKOGRIT)

středně vysoký


-„-

průběžně

c) Zkrápění vozovek v době sucha

středně vysoký


-„-

průběžně

d) Zpevnění okrajů vozovek (zejména středně vysoký při rekonstrukcích a při zapravování příkopů

správce komunikace

stavební úřad

stav povol, kol řízení, průběžně dozor

e) Zvýšení frekvence blokového vysoký čištění Modernizace stávající a pořízení nové středně vysoký techniky na úklid veřejných prostranství

technické služby

město

technické služby

město

průběžně tlak na uskutečňování opatření cílené finanční dotace a průběžně tlak

39


PZKO Přerov

Konkrétní navrhovaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Opatření Č. Stručný popis opatření

Opatření na malých zdrojích REZZO 3

9

Snížení energetické náročnosti budov a) energetická opatření v budovách a bytech v majetku města b) energetická opatření na budovách v majetku Ol. kraje

Očekávaný přínos navrhovaného opatření (vliv na kvalitu ovzduší)

Kdo je kompetentní k realizaci

Kdo je kompetentní k nařízení, nutná součinnost


středně vysoký

město

středně vysoký

KrÚ

středně vysoký

vlastník nemovitosti

stavební úřad

průběžně jednání s vlastníky budov, ekologická výchova a informovanost občanů, stavební řízení – energetické posuzování staveb

a) Přechod bytových jednotek ve správě organizací města na vytápění ekol. palivy

vysoký

město

město

realizace opatření

průběžně

b) kontrola a příp. oprava kotlů a rozvodů v budovách města

nízký

město

město

realizace opatření

průběžně

c) zachování CZT či vytápění plynem středně vysoký v soukromých budovách

vlastníci nemovitostí

stavební úřad, MěÚ, ekol. osvěta, nepovolení OŽP, KrÚ přechodu z CZT či plynu na horší paliva - §3, odst. 8 zákona o ovzduší, Zákaz používání urč. druhů paliv

d) seřízení kotlů a rozvodů v soukromých budovách

vlastníci nemovitostí

c) energetická opatření v budovách a bytech v soukromém vlastnictví

město


realizace energ. opatření

průběžně

jednání s KrÚ

průběžně

Pozn.: Energetická opatření – izolace, regulace ... 10 Snížení emisí z malých zdrojů

středně vysoký

40

ekol. osvěta

průběžně

průběžně


PZKO Přerov

Konkrétní navrhovaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Kdo je kompetentní k Kdo je kompetentní Opatření Č. Stručný popis opatření Očekávaný nařízení, nutná k realizaci přínos součinnost navrhovaného opatření (vliv na kvalitu ovzduší) 11 Výstavba dálnice D1 - dálničního Velmi vysoký! Ministerstvo dopravy – obchvatu okolo Přerova ŘSD ČR



politická jednání reprezentace, tlak (např. PZKO...)

ideálně 2008

Opatření ke snížení emisí z dopravy

12 Snížení prim. emisí z dopravy

a) obnova vozového parku MHD a přechod na ekologická paliva nebo dodržování normy EURO 4

středně vysoký

provozovatel MHD

tlak provozovatele MHD, průběžně cílená finanční podpora podmínka

b) kontrola technického stavu vozidel a kontrola STK

nízký

Stanice technické kontroly policie ČR - kontrola činnosti STK

jednání s policií ČR, pořízení mobilní kontrolní stanice

c) ekol. pohon vozidel v majetku města (TS, Sociální služby, MěÚ...)

nízký

město

rozhodnutí města k realizaci opatření, finanční dotace města

střední

město

13 Revize Dopravní koncepce města ve vztahu ke zlepšení kvality ovzduší

2007

do 2007

a) vymezení pěších zón a zón s omezením vjezdu (hl. v centru)

odbor dopravy

b) parkovací politika (odstavná parkoviště, napojení na MHD)

odbor dopravy a odbor rozvoje

c) Cyklistická doprava – cyklostezky, bezpečnost...)

odbor dopravy a odbor rozvoje

d) Zajištění „zelené vlny“ na hlavních tazích městem

odbor dopravy

41

v součinnosti s OŽP



14 Zajištění dostatečného množství informací o stavu ovzduší a informování obyvatelstva

PZKO Přerov

Konkrétní navrhovaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Kdo je kompetentní k Kdo je kompetentní Očekávaný přínos nařízení, nutná k realizaci navrhovaného součinnost opatření (vliv na kvalitu ovzduší) nutný předpoklad pro splnění výše uvedených opatření



město

jednání s ČHMÚ, vlastní průběžně další měření, webové stránky a časopisy vydávané městem, informační panel o aktuálním stavu ovzduší na veřejném prostranství

město

jednání s KrÚ (ať je město automaticky účastníkem řízení)

a) Měření depozice prašného spadu – detailnější informace o kvalitě ovzduší b) Informování obyvatel

Obecná opatření

c) informování obyvatelstva o smyslu opatření PZKO d) Podávání informací o kvalitě ovzduší

15

Aktivní účast města ve správních středně vysoký řízeních dle § 17 vedená Krajským úřadem (Možnost ovlivňovat dění na území města)

42

průběžně


PZKO Přerov Konkrétní navrhovaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Kdo je kompetentní k Kdo je kompetentní Očekávaný přínos nařízení, nutná k realizaci navrhovaného součinnost opatření (vliv na kvalitu ovzduší)


16 Preventivní opatření zvyšování emisí:


zamezující

středně vysoký

stavební úřad

stavební řízení

průběžně

b) u nových staveb dbát na přednostní středně vysoký využití existujících ekol. energetických zdrojů

stavební úřad

stavební řízení

průběžně


stavební řízení

průběžně

územní plánování

do 2007

a) nepřipustit přechod stávajících energetických zdrojů na méně ekologický provoz

Obecná opatření


c) umístění nových zdrojů emisí připustit pouze v případě převažujícího veřejného nebo obecného zájmu

středně vysoký

d) Vymezení zón, kde není možno středně vysoký umisťovat nové areály přepravních firem (kamiónová doprava)

pořizovatel ÚP

e) U stávajících prioritních znečišťovatelů nepřipustit zvýšení absolutního množství emisí rozšiřováním výroby, toto povolit pouze za předpokladu snížení měrných emisí

středně vysoký


stavební řízení

Průběžně

f) Pokud možno povolovat pouze BAT

středně vysoký

KrÚ, OŽP

stavební řízení

průběžně

43

v součinnosti s OŽP


PZKO Přerov

10. MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ 10.1 Financování ze SFŽP Podpora ze SFŽP ČR je poskytována v rámci jednotlivých vyhlášených programů, které jsou vymezeny technickými a ekologickými podmínkami. V každém z programů je prováděn samostatný výběr a hodnocení akcí. Základní přístupy k poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR jsou definovány Směrnicí Ministerstva životního prostředí. Formu a zaměření podpory stanoví podle vnějších a vnitřních ekonomických podmínek Přílohy I a II k této Směrnici. Od roku 2003, z důvodu usnadnění komunikace mezi žadateli a SFŽP ČR, platí novela v přijímání žádostí pro programy 1.A. a 4.A. Žádosti s úplnými údaji doložené požadovanými doklady se předkládají v rámci těchto programů na místně příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR. U ostatních programů se veškerá administrace vyřizuje na centrálním pracovišti v Praze. Registrované žádosti Fond vyhodnotí na základě ekologických a ekonomických ukazatelů, podle regionálních vyjádření a technické úrovně řešení. Žádosti splňující podmínky pro poskytnutí podpory jsou v závislosti na objemu disponibilních prostředků Fondu předloženy Radě Fondu k projednání s návrhy na kladné nebo záporné Rozhodnutí ministra životního prostředí o podpoře. Z vyhlášených programů, která byla podporována ještě v roce 2005, je nejvýznamnější Program k dosažení kvality ovzduší ve vztahu k požadavkům evropské unie a jeho podprogram 2.7.2. Program realizace územních programů snižování emisí a imisí znečišťujících látek. Cílem tohoto programu je realizace opatření, vedoucích ke snížení imisí a emisí znečišťujících látek, vypouštěných do ovzduší z těch místních zdrojů, které kvalitu ovzduší kraje významně ovlivňují. Program bude realizován na základě zpracovaných územních programů snižování emisní a imisní zátěže dle jednotné metodiky Fondu ve spolupráci s místně příslušnými orgány, institucemi a obecně prospěšnými organizacemi. Kritéria pro výběr akcí k podpoře v rámci programů v oblasti ochrany ovzduší (kromě programů 2.6., 2.7.1 a 2.8.) jsou stanovena takto: q q

q q

q

úroveň koncentrací hlavních znečišťujících látek v dané lokalitě, vyhodnocení ekonomických parametrů příjemce podpory, zejména ekonomické způsobilosti, dále zajištění celkového financování předmětu podpory po celou dobu výstavby (vč. obdržení zahraniční grantové podpory či podpory formou výhodné půjčky poskytované EBRD, EIB, WB, popřípadě jinou mezinárodní finanční institucí a pod., pokud nejsou řešeny podle jiné směrnice), ekonomika předmětu podpory, vazba na využití současných kapacit a regionální politiky, preference opatření, která zabezpečí trvalé snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší na nižší úroveň, než odpovídá emisním limitům pro nové zdroje podle prováděcích předpisů k zákonu č 86/2002 Sb., v platném znění a provozovatel (investor) se zaváže v rámci dobrovolné dohody k plnění přísnějších podmínek provozování těchto zdrojů než je legislativně stanoveno, měrná finanční náročnost vypočítaná z nákladů na realizaci opatření i požadované, případně navrhované podpory z Fondu, vztažená na jednotku odstraněného znečištění, potřeby oblastí se zhoršenou kvalitou životního prostředí v rámci ČR i v rámci krajů dle členění České republiky platného od 1.1.2000, využití nejlepších dostupných technik, energeticky úsporné řešení a optimální úspora paliv a energie.

44


PZKO Přerov

Od 1. dubna 2005 ovšem pozastavil Státní fond životního prostředí ČR příjem žádostí do národních programů vyhlašovaných Ministerstvem životního prostředí. Důvodem tohoto opatření byl velký převis žádostí, který vysoce přesahoval finanční možnosti SFŽP ČR. V současné době SFŽP ČR plní prioritu Vlády ČR a Ministerstva financí ČR, kterou je konfinancování investic z evropských fondů. Příjem žádostí do evropských fondů pokračuje v rámci Fondu soudržnosti celý rok a v rámci Operačního programu Infrastruktura byla uzavřena k 1. listopadu 2005 třetí výzva. Rozhodnutí pozastavit příjem žádostí bylo učiněno vzhledem k výdajovému limitu stanoveného vládou a účastí na spolufinancování evropských fondů. SFŽP vyvíjí snahu o získání dodatečných finančních prostředků.

10.2 Společný regionální operační program Krajský úřad Olomouckého kraje vypisuje v rámci Společného regionálního operačního programu grantová schémata, v rámci kterých je možné získat finanční podporu z fondů Evropské unie. Výzva k přihlášení se k těmto schématům probíhá několikrát ročně. Na KrÚ Olomouckého kraje lze získat podrobnější informace. Je možné využít konzultací již ve fázi zvažování podnikatelského záměru, který by se týkal vypsaných grantových schémat.

10.3 Zahraniční fondy a programy 10.3.1 Fond soudržnosti Cílem fondu soudržnosti je poskytnout finanční pomoc nejméně prosperujícím členským státům Evropské unie. Maximální podíl pomoci z Fondu soudržnosti se pohybuje v rozmezí 80 - 85 %. Tento podíl může být snížen s ohledem na princip "znečišťovatel platí" nebo v případě, kdy projekt generuje příjem. Všechny projekty musí odpovídat Smlouvě a legislativě Společenství se zvláštním zřetelem na pravidla hospodářské soutěže, životní prostředí a zadávání veřejných zakázek. Projekty jsou vybírány a realizovány příslušným státem, který je také odpovědný za řízení a finanční kontrolu projektu. Nicméně projekty jsou pravidelně monitorovány také Evropskou komisí. V oblasti životního prostředí fond přispívá na projekty, které napomáhají splnění cílů politiky Společenství v oblasti životního prostředí: q ochrana a zlepšení kvality životního prostředí, q ochrana lidského zdraví, q zajištění rozvážného a racionálního využití přírodních zdrojů. V oblasti dopravy se jedná o projekty, jež mají vytvořit nebo modernizovat infrastrukturu v rámci transevropské dopravní sítě (TEN) nebo projekty jež zajistí napojení na TEN.

45


PZKO Přerov

10.3.2 OPI – Operační program Infrastruktura Sektor životního prostředí je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF European Regional Development Fund). Hlavním cílem ERDF je podpora hospodářské a sociální soudržnosti snižováním regionálních rozdílů a podílením se na obnově a rozvoji regionů. Výše podpory z ERDF se pohybuje v rozmezí 15-75% celkových přípustných nákladů na opatření v závislosti na typu projektu. Hlavním programovým dokumentem v rámci využívání prostředků z ERDF pro oblast životního prostředí je Operační program Infrastruktura (OP Infrastruktura). Globálním cílem tohoto programu je ochrana a zlepšování stavu životního prostředí a rozvoj a zkvalitňování dopravní infrastruktury při respektování principů udržitelného rozvoje s důrazem na naplňování standardů Evropského společenství (ES). Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) má v rámci OP Infrastruktura roli zprostředkujícího subjektu a platební jednotky. Přijímá žádosti a poskytuje poradenský servis potenciálním i stávajícím klientům. SFŽP ČR může v letech 2004-2006 v rámci OP Infrastruktura - životní prostředí zprostředkovat více než 142 miliónů EUR. V dokumentu Směrnice č. 11/2005 a jejích příloh je definováno, v jakém případě může být finanční podpora poskytnuta, jaké dokumenty je potřeba k žádosti dodat, jakým způsobem se žádost podává, uvádí i maximální výši podpory pro jednotlivá opatření. V rámci Priority 3 - Zlepšování environmentální infrastruktury jsou realizována 4 opatření: Opatření 3.1 - Obnova environmentálních funkcí území Opatření 3.2 - Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství Opatření 3.3 - Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší Opatření 3.4 - Nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Cílem opatření 3.3 - Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší - je snížení množství vypouštěných znečišťujících látek, zlepšení imisní situace dotčených lokalit, zlepšení zdravotního stavu obyvatel a stavu vegetace, snížení emisí skleníkových plynů. Dělí se na 3 kategorie: A. Využívání šetrných technologií při spalování B. Snižování emisí těkavých organických látek C. využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE)

Informace o opatření 3.3. – Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší - lze získat: Ing. Jiří Míka 267 994 414 [email protected] Ing. Hana Širůčková 267 994 355 [email protected]

Žádosti do Operačního programu Infrastruktura - Priorita 3, přijímá Státní fond životního prostředí ČR na základě vyhlašovaných výzev. Výzvy pro podávání žádostí jsou zveřejňovány v minimálně jednom celostátním deníku a na internetových stránkách SFŽP ČR.

46


PZKO Přerov

10.3.3 Finanční mechanismy EHP a Norska FINANČNÍ MECHANISMUS EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU (EHP) Výše grantu se určí případ od případu jako minimální částka nezbytná k tomu, aby projekt (program, blokový grant) mohl být realizován, při zohlednění všech relevantních faktorů (např. princip znečišťovatel platí a příjmy generované projektem). Výše příspěvku v podobě grantů (je definována v článku 4 Dohody) nesmí přesáhnout 60 % nákladů projektu, kromě projektů jinak financovaných ze státního, regionálního nebo místního rozpočtu, u nichž tento příspěvek nesmí přesáhnout 85 % celkových nákladů. Nesmějí přitom být překročeny stropy pro spolufinancování stanovené Společenstvím. O maximální výši příspěvku pro různé typy projektů (například při zohlednění specifických potřeb projektů neziskového sektoru) může být dále jednáno. Všeobecně platí, že kombinovaná podpora z Finančního mechanismu EHP, Norského finančního mechanismu a Evropského společenství nebo z jiných grantů nepřekročí 90 % celkových výdajů. Podpora z Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu nenahrazuje jiné zdroje financování z místních grantů, subvence, bankovní půjčky nebo exportní úvěry. Tabulka č. 10.01 Alokace finančních prostředků pro ČR Finanční Rok 1 Rok 2 Rok 3 Rok 4 Rok 5 celkem mechanismus EHP 9,319.700 9,319.700 9,319.700 9,319.700 9,319.700 46,598.400 Norsko 11,850.300 11,850.300 11,850.300 11,850.300 11,850.300 59,251.500 Celkem 21,170.000 21,170.000 21,170.000 21,170.000 21,170.000 105,849.900 Poznámka: Indikativní limity částek pro Českou republiku po odečtení nákladů na řízení (činnost společné Kanceláře FM v Bruselu) jsou v mil. EUR.

Alokace se vztahují k období 2004 – 2009, vždy počínaje 1.5. příslušného roku a konče 30.4. roku následujícího. V každém z těchto období může česká strana navrhnout projekty do celkové výše alokace. Případně nevyužitá částka bude připočítána k alokaci následujícího roku. 2. kolo výzvy k předkládání žádostí o podporu z těchto finančních mechanismů bude vyhlášeno na podzim 2005. Z priorit, které mají být financovány finančními mechanismy, jsou dvě přímo zaměřené na "Ochranu životního prostředí", respektive na "Podporu trvale udržitelného rozvoje". Předběžná, pouze indikativní alokace na tyto priority je celkem 3 000 000 Euro na každý rok, avšak i v jiných prioritách je možné získat podporu na projekty v oblasti životního prostředí, např. v prioritách "Vědecký výzkum a vývoj", "Rozvoj lidských zdrojů" či "Uchování evropského kulturního dědictví". Tyto priority však nejsou zprostředkovávány přímo Ministerstvem životního prostředí. Programový rámec finančního mechanismu EHP a Norska (priority, typy projektů, specifické formy grantové pomoci) je uveden v následující tabulce.

47


PZKO Přerov

Tabulka č. 10.02 Vybrané priority a specifické formy grantové pomoci Grantová Schémata * (anex c) PRIORITNÍ OBLASTI

FOND FOND FOND

ZAMĚŘENÍ PRIORITY

PRO

NNO

2.1

2.2

2.3 OCHRANA 2

2.4

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2.5

2.6 2.7

2.8

5

Podpora udržitelného 5.1 rozvoje

6

Vědecký výzkum a vývoj

6.1

Posouzení vlivů implementace mezinárodní legislativy na podmínky v oblasti ovzduší, vod a půd Monitorovací systémy v regionech a následné využívání výsledků monitorování Enviromentální vzdělávání pro všechny úrovně státní a veřejné administrativy Odpadové hospodářství –zajištění a řízení na místní úrovni Podpora využití biopaliv a alternativních zdrojů energie jako druhotného zdroje energie na místní úrovni Redukce skleníkových plynů v České republice Snížení poklesu biodiverzity a ochrana nedotčených biotopů Podpora technologií pro snížení zplodin a spotřebu paliv, zvýšení bezpečnosti zejména ve veřejné dopravě Pomoc při prosazování a implementaci Strategií udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni Vědecký výzkum a vývoj v uvedených prioritních oblastech, zejména v životním prostředí, zdravotnictví a v oblasti životních podmínek dětí

48

PRO TECHNICKÉ SPOLUPRÁCI POMOCI ŠKOL

a

FOND

FOND NA PRO PŘÍPRAVU PODPORU PROJEKTŮ VÝZKUMU

a

a

a a

a a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a


PZKO Přerov

Tabulka č. 10.03 Vybrané priority a typy projektů Typy projektů Prioritní oblasti

Zaměření priority

2.1 2.2 2.3

2

Ochrana životního prostředí

2.4 2.5 2.6 2.7 2.8

5

Podpora udržitelného rozvoje

6

Vědecký výzkum a vývoj

5.1

6.1

Individuální Program projekt

Posouzení vlivů implementace mezinárodní legislativy na podmínky v oblasti ovzduší, vod a půd Monitorovací systémy v regionech a následné využívání výsledků monitorování Enviromentální vzdělávání pro všechny úrovně státní a veřejné administrativy Odpadové hospodářství –zajištění a řízení na místní úrovni Podpora využití biopaliv a alternativních zdrojů energie jako druhotného zdroje energie na místní úrovni Redukce skleníkových plynů v České republice Snížení poklesu biodiverzity a ochrana nedotčených biotopů Podpora technologií pro snížení zplodin a spotřebu paliv, zvýšení bezpečnosti zejména ve veřejné dopravě Pomoc při prosazování a implementaci Strategií udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni Vědecký výzkum a vývoj v uvedených prioritních oblastech, zejména v životním prostředí, zdravotnictví a v oblasti životních podmínek dětí

a

Blokový grant (GS)*

a a a

a

a a

a

a

a

a

a

a

a a

a

a

a

Kontaktní osoby na Ministerstvu životního prostředí: Ing. Tomáš Oliva ředitel Odbor integrovaného financování e-mail: [email protected] tel: 267 122 530 Mgr. Martin Petrtýl vedoucí oddělení programů EU e-mail: [email protected] tel: 267 122 577 Mgr. Michal Petrus odborný referent e-mail: [email protected] tel: 267 122 898

Další případné informace můžete získat na adrese Ministerstva životního prostředí: http://www.env.cz/AIS/web.nsf/aktuality_archiv.html – v dokumentu Nový zdroj financování projektů mimo Fond soudržnosti a Strukturální fondy EU ze zemí mimo Evropskou unii – Norska, Islandu a Lichtenštejnska. 49


PZKO Přerov

10.4 Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie Část A Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů je vyhlašována Ministerstvem průmyslu a obchodu k naplňování Státní energetické koncepce schválené usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března 2004 a Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Tento program je zaměřen na zavádění energeticky úsporných opatření v oblasti výroby, přenosu, distribuce a spotřeby energie, vyšší využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a rozvoj kombinované výroby tepla, chladu a elektřiny a stanoví pravidla ve smyslu nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o poskytování dotací ze státního rozpočtu (dále jen dotace) na akce obsažené v Národním programu. Program vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě usnesení vlády ČR č. 1429 ze dne 9. listopadu 2005. Členění Státního programu I. Podpora energetického plánování a certifikace budov: odstavec I.1. Územní energetické plánování odstavec I.2. Akční plány pro rekonstrukci nebo modernizaci fondu budov odstavec I.3. Plány úspor energií v průmyslových podnicích odstavec I.4. Plány výstavby Center energetického využití komunálních odpadů odstavec I.5. Průkazy energetické náročnosti budov II. Výrobní a rozvodná zařízení energie: odstavec II.1. Zvýšení účinnosti užití energie ve výrobních a rozvodných zařízeních energie odstavec II.2. Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla odstavec II.3. Vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie III. Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie: odstavec III.1. Snížení energetické náročnosti průmyslových podniků odstavec III.2. Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti energetického hospodářství a budov pro potřeby školství, zdravotnictví a občanské vybavenosti odstavec III.3. Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti bytových domů odstavec III.4. Nízkoenergetické a pasivní bytové domy odstavec III.5. Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti osvětlovací soustavy odstavec III.6. Projekty financované z úspor energie IV. Poradenství, vzdělávání, propagace a informovanost k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí: odstavec IV.1. Poradenství odstavec IV.2. Krajské energetické agentury odstavec IV.3. Vzdělávání a propagace odstavec IV.4. Zpracování produktů k podpoře poradenství, vzdělávání a propagace V. Specifické programy pro pilotní projekty, vzdělávání, studie a spolupráci na mezinárodních projektech Dotace může být poskytnuta podnikatelským subjektům (právnickým i fyzickým osobám), neziskovým organizacím, vysokým školám zřízeným podle zákona č. 111/1998 Sb., městům, obcím a krajům a jimi zřízeným organizacím. Žadatel o dotaci musí vykonávat činnost na území ČR. Kontaktní adresa administrátora: Česká energetická, Vinohradská 8, 120 00 Praha 2, tel.: 257 099 011, e-mail: info@ceacr , www.ceacr.cz

50


PZKO Přerov

10.5 Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů v resortu dopravy pro rok 2006 Tento program vyhlašuje Ministerstvo dopravy ve smyslu Usnesení vlády České republiky č. 1429 ze dne 9. listopadu 2005 a podle nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Základní typy opatření, která budou podporována: Opatření 1.2. Hlavní cíl: Účel opatření: Finanční podpora:

Podpora úspor energie v oblasti pohonů Úspora pohonných hmot a elektrické energie při provozu dopravních prostředků podpora opatření na úsporu pohonných hmot a elektrické energie

realizace technických opatření na 30 %, max. 1,5 mil. na akci dopravních prostředcích využívání moderních technologií

Příjemce:

dopravní podniky, subjekty zabezpečující provozování a údržbu dopravní infrastruktury

Opatření 1.3. Hlavní cíl: Účel opatření:

Dopravní infrastruktura Snížení spotřeby energie při provozování a údržbě dopravní infrastruktury podpora realizace opatření vedoucí ke snížení spotřeby energií při provozování a údržbě dopravní infrastruktury Finanční podpora: přípravná až 50 %, max. 1 mil. na jednu akci nebo realizační fáze opatření Příjemce: subjekty zabezpečující provozování a údržbu dopravní infrastruktury Opatření 1.4. Hlavní cíl:

Organizace dopravy Efektivnější využití energie dosažené organizací dopravy a zvyšováním podílu energeticky méně náročných druhů dopravy Účel opatření: podpora zavádění energetického managementu v dopravě podpora opatření vedoucích k omezování kongescí v dopravě podpora IDS a vazeb IAD – MHD (Park and Ride, Bike and Riede,…) podpora opatření ke zvyšování podílu nemotorové dopravy na přepravním výkonu Finanční podpora: management mobility, zavádění energetického managementu v dopravě, opatření vedoucí k omezování kongescí v dopravě, optimalizace až 30 %, max. 1 mil. na jednu akci v rámci IDS a vazeb MHD – IAD, opatření ke zvyšování podílu nemotorové dopravy na přepravním výkonu (cyklistická, pěší, apod.) Příjemce: fyz. a práv. osoby, obce a města, místní samosprávy, státní podniky, příspěvkové a rozpočtové organizace, obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, církve, ŘSD, SŽDC, ČD a.s., Ředitelství vodních cest ČR Opatření 1.5.

Poradenství, vzdělávání a propagace hospodárného využívání energie v resortu dopravy s důrazem na zlepšení životního prostředí Hlavní cíl: Osvěta, výchova, vzdělávání, poradenství a propagace k hospodárnému užití energie a jejích obnovitelných zdrojů v resortu dopravy Účel opatření: Zvýšení informovanosti veřejnosti o možnostech hospodárného využívání energie v dopravě, Ovlivnění postojů veřejnosti ve směru kladného přijetí informací o nutnosti hospodárného využívání energie v dopravě. Změna chování veřejnosti ve smyslu snížení spotřeby neobnovitelných zdrojů energie v dopravě Finanční podpora: odborné kursy, semináře, konference až 50 %, max. 50 000 Kč/den u regionálních akci, nezisk. charakteru orientované na využití energie v dopravě resp.100 000 Kč/den u mezinárodních akcí tvorba televizních a rozhlasových pořadů, videoprogramů, až 50 %, max. 500 tis. na jednu akci prezentace v tisku, výstavy Příjemce: fyzické a právnické osoby

Kontaktní adresa: Ministerstvo dopravy - odbor strategie Nábřeží Ludvíka Svobody 12/1222 110 15 Praha 1, e-mail: [email protected], www.mdcr.cz

51


PZKO Přerov

10.6 Program Podpora obnovy vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové autobusové dopravy Tento program spadá pod Ministerstvo dopravy. Cílem programu je podpora obnovy vozového parku veřejné linkové dopravy a městské hromadné dopravy ke zlepšení kultury a kvality cestování ve veřejné dopravě, a tím řešení tíživé dopravní situace na komunikacích, především na hlavních tazích a ve městech. Snížení průměrného stáří vozového parku přispívá ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti systému veřejné dopravy, a taktéž ke snižování emisí škodlivin do ovzduší, zvláště v průmyslových aglomeracích a velkých městech. V rámci obnovy vozidel městské hromadné dopravy je prioritou též lepší přístupnost těchto vozidel pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Zvláštní podporu pak mají vozidla na ekologický pohon. Podpora je poskytována dopravcům fyzickým nebo právnickým osobám, kteří zabezpečují základní dopravní obslužnost území nebo zajišťují ostatní dopravní obslužnost v závazku veřejné služby a dopravcům zajišťujícím městskou hromadnou dopravu a je poskytována formou systémové investiční dotace na nákup nového vozidla pro veřejnou linkovou dopravu nebo vozidla pro městskou hromadnou dopravu. 1. Podprogram : Podpora obnovy vozového parku veřejné linkové dopravy Výše podpory na obnovu vozového parku autobusů je poskytována formou fixní částky, která je stanovena do výše 30% pořizovací ceny autobusů bez DPH a je odstupňována podle délky autobusu.

2. Podprogram : Podpora obnovy vozového parku městské hromadné dopravy Výše podpory na obnovu vozového parku městské hromadné dopravy je poskytována formou fixní částky, která je stanovena u vozidel do výše 30% pořizovací ceny. U nízkopodlažních vozidel a vozidel se zabudovaným zařízením umožňujícím přístup osob se sníženou schopností pohybu a orientace je tato částka navýšena o nejvýše 20 % pořizovací ceny vozidla.

Kontaktní adresa: Ministerstvo dopravy Odbor financí a ekonomiky – 410 nábřeží Ludvíka Svobody 12, 110 15 Praha 1 Kontaktní pracovník: Ing. Pavla Doleželová Telefon : 972231275 Fax : 972231253 E-mail : [email protected]

52


PZKO Přerov

11. NÁVRH SYSTÉMU KONTROL PLNĚNÍ PROGRAMU A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU Termíny kontrol plnění programu vychází z možností získání aktuálních dat z emisních bilancí a vyhodnocení imisních limitů pro stanovené látky. Jeho vyhodnocování proběhne 1x za rok (tzv. situační zpráva) nebo podle aktuální potřeby MěÚ. Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší by měla probíhat přibližně po třech letech. Hlavním cílem a smyslem programu je snížení absolutního množství primárních i sekundárních emisí a dosažení požadovaných hodnot imisních limitů prachu (suspendovaných částic frakce PM10 – prašného aerosolu), proto jsou hlavní indikátory pro porovnání navrženy následovně: Emisní indikátory q meziroční změna vykázané výše emisí TZL a ostatních látek; q meziroční změna výše emisí dalších látek – v závislosti na vyhlášení OZKO; q V dalších letech porovnání výsledků z měření depozic prašného spadu v jednotlivých obdobích. Imisní indikátory q meziroční změna výměry oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (stanoveno ČHMÚ, uvedeno ve Věstníku MŽP); q meziroční změna koncentrací znečišťujících látek, pro které je indikováno překračování imisních limitů (PM10) (roční, denní,denní limit včetně navýšení i mez tolerance); q meziroční změna koncentrací znečišťujících látek, u kterých není indikováno překračování imisních limitů. Pro vyhodnocování programu bude zhotovena každoročně situační zpráva za předchozí rok, za jejíž zpracování bude odpovídat odbor životního prostředí Městského úřadu Přerov. Obsah situační zprávy: q stručný přehled o emisní bilanci tuhých znečišťujících látek na základě nejaktuálnějších dostupných dat; q porovnání změn ve vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a úroveň imisních koncentrací polétavého prachu (frakce PM10); q vyhodnocení postupu prací a realizovaných výsledků u klíčových opatření Programu; q vyhodnocení postupu prací a realizovaných výsledků u dalších opatření. Součástí situační zprávy budou: q informace z Krajského úřadu – realizovaná opatření na zdrojích REZZO 1 v rámci procesu IPPC i mimo něj; q plnění hl. opatření na zdrojích REZZO 1 uvedených v rámci PZKO; q zpráva Technických služeb města Přerova o realizovaných opatřeních na snížení sekundární prašnosti a o vynaložených finančních nákladech na tato opatření; q zpráva od správců ostatních komunikací (nespadajících do pravomocí města Přerov) týkajících se údržby těchto komunikací; q informace o změně způsobu vytápění u bytů ve správě DSMP a podnikatelském sektoru; q zpráva o realizovaných opatřeních v rámci dopravy (dodají odbory dopravy a rozvoje). Zpráva podá přehled o kvalitě ovzduší a o realizovaných opatřeních a bude podkladem pro případnou aktualizaci programu.

53


PZKO Přerov

12. ZÁVĚR - NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Opatření uvedená výše v textu byla posouzena na základě jejich důležitosti a realizovatelnosti a z tohoto rozboru vyplynula tato nejdůležitější opatření programu. Opatření jsou seřazena dle jejich předpokládaného významu ke zlepšení kvality ovzduší: 1. Realizace dálničního obchvatu města. 2. Docílení podstatného snížení sekundární prašnosti zkvalitněním a intenzifikací údržby a čistoty komunikací, chodníků a rozšiřováním zeleně ve městě. 3. Realizace opatření u konkrétních zdrojů znečišťování ovzduší - viz Příloha 1. 4. Přechod z vytápění pevnými palivy na ušlechtilejší paliva u bytového sektoru a v podnikatelské sféře, zejména pak u objektů ve správě města Přerova. 5. Soustavná osvětová činnost a zpřesnění monitoringu (měření depozičního spadu apod.).

Současně je třeba zdůraznit význam Krajské energetické koncepce Olomouckého kraje, jejíž součástí je akční plán, který definuje programy využívání obnovitelných zdrojů energie. Koordinaci v uvedené oblasti a poradenskou činnost pak zajišťuje Krajská energetická agentura - viz www.kr-olomoucky.cz - Regionální rozvoj / Energetika.

54


PZKO Přerov

13. LITERATURA MŽP (2005): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat z roku 2004 MŽP (2004): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z roku 2003 MŽP (2004): Nařízení vlády č. 60/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Praha, 2004 I-THERM, CITYPLAN (2004): Program snižování emisí a imisí znečisťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje, I-THERM, CITYPLAN, 2004 ŘSD (2005): Data ze sčítání dopravy 2000, ŘSD, 2005 Adamus, Z. (2005): Zákon č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a související předpisy při provádění autorizovaného měření účinnosti spalování malých zdrojů znečištění do 200 kW – význam spalinových cest. Zpráva pro potřeby řídící komise ŽP při MěÚ Třinec. ČHMÚ Ostrava (2005): Data imisních koncentrací na stanici AMS v Přerově, ČHMÚ, 2005 US EPA AP-42 method - US EPA metodika výpočtu emisí PM Ekotoxa Opava (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Český Těšín, březen 2005 Ekotoxa Opava (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Třince – správního obvodu s rozšířenou působností, únor 2005 Ekotoxa Opava (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, říjen 2005 MěÚ Přerov (2005): Místní koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro město Přerov na období 2006 – 2015 Machálek, P., Machart, J. (2003): Emisní bilance vytápění bytů malými zdroji od roku 2001. Milevsko, 2003. Osobní sdělení (2005): MŽP, Ing. Jiří Morávek Osobní sdělení (2005): Krajský Úřad, p. Kučera Osobní sdělení (2005): Městský úřad, Ing. Yvona Machalová Osobní sdělení (2005): Městský úřad, Ing. Jaroslav Čagánek Osobní sdělení (2005): Technické služby města Přerov, Miroslav Jurenka Osobní sdělení (2005): Dalkia Česká republika, Ing. Dušan Fuksa Osobní sdělení (2005): Precheza a.s., Ing. Tolar, p. Žižlavský Osobní sdělení (2005): PSP Slévárna a.s., Ing. Luděk Šmerda, p. Lubomír Klajban

55


PZKO Přerov

Zdroje použité z internetu: Karty stanic ČHMÚ: Imisní koncentrace: Emisní údaje: Zdroje IPPC: Statistické údaje: Dopravní informace: Dopravní informace: Financování: Obecné informace Technické služby

http://www.chmi.cz/ http://www.chmi.cz/ http://www.chmi.cz/ http://www.ceu.cz/ http://www.czso.cz/, http://www.ka.uradprace.cz http://www.mdcr.cz/ http://www.rsd.cz/ http:// www.sfzp.cz http://www.mu-prerov.cz/ http://tspr.prenet.cz/

Poznámka: další, méně významné odkazy a stránky jsou uvedeny vždy v příslušných kapitolách, kde byly použity

56


PZKO Přerov

14. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Významné zdroje emisí v Přerově a Technické sl. města Přerova Příloha č. 2 Problematika prachových částic a resuspendace Příloha č. 3 Posypový materiál EKOGRIT Příloha č. 4 Dobrovolné nástroje k řešení nepříznivých situací v ochraně ovzduší – environmentální dohody Příloha č. 5 Imisní limity dle NV č. 429/2005 Sb.

57


PZKO Přerov

14.1 Příloha č. 1 Významné zdroje emisí v Přerově a Technické sl. města Přerova V této kapitole jsou uvedeny základní informace o podnicích, které mají význam z hlediska emisní bilance města nebo jsou obyvatelstvem chápány jako možný zdroj rizika pro zdraví obyvatelstva nebo ekosystémů (obvykle chemické podniky, povrchové doly, spalovny nebo jaderná energetika). V konkrétním případě města Přerova se současně objevují obě kriteria u chemického podniku Prechezy. Obvykle je zde krátce uveden jejich výrobní program, vývoj v ekologické oblasti zaměřený především na ochranu ovzduší, opatření provedená v oblasti ŽP zejména k ochraně ovzduší, případně další informace. Součástí této kapitoly jsou i základní informace o Technických službách města Přerova, které se zásadním způsobem podílejí na čistotě města, údržbě a tvorbě životního prostředí všeobecně v praktické oblasti. Technické služby se podílejí i na čištění průmyslových areálů a tato spolupráce by měla být nejen zachována, ale v budoucnu i rozšířena.

58


PZKO Přerov

1. Dalkia Česká republika , a.s., Divize Přerov Poznámka: Následující text byl vytvořen z materiálů firmy Dalkia a text byl autorizován Ing. Fuksou (vedoucím technického útvaru) dne 12.12.2005. Poznámka: Dalkia Morava a.s., teplárna Přerov změnila svůj název od 1.1.2004 na Dalkia Česká republika, a.s., Divize Přerov.

Dalkia Česká republika, a.s., Divize Přerov je od 12/2001 držitelem certifikátu ISO 14001:1996 a v 03/2004 prokázala plnění všech požadavků plynoucích z ČSN EN ISO 14001 úspěšným dozorovým auditem. Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Přerov zajišťovala a zajišťuje především zásobení teplem a teplou vodou cca 14 750 bytů v Přerově v roce 2004. Teplárna Přerov vyrábí teplo a elektrickou energii kombinovaným způsobem (z jednoho druhu paliva získává dvě energie – tepelnou a elektrickou). To znamená, že teplo dodávané do parovodů a horkovodu odchází z turbogenerátoru poté co byla část energie v páře transformována na elektrickou energii. Výroba elektrické energie tvoří podstatný podíl hlavních výrobních činností Teplárny Přerov a taktéž smluvních závazků. V roce 2004 bylo vyrobeno celkem 4 642 TJ (terajoulů) tepelné energie z toho 2 680 TJ bylo použito při výrobě 311 200 MWh elektrické energie. Obrázek č. 1 Letecký snímek Dalkia Česká republika, a.s., Divize Přerov (MŽP ČR)

59


PZKO Přerov

Na základě vývoje emisních dat je možno uvést následující tabulku vývoje absolutní výše emisí i výroby tepla a graf emisních faktorů, jak se s časem vyvíjel ukazatel výše emisí vztažený na jednotku vyrobeného tepla. Je třeba uvést, že emisní faktory jsou uvedeny až od roku 1995, emisní faktor TZL v letech 1990 a 1991 byl vyšší než 1 kg/GJ. Tabulka č.1 Vývoj emisí a vyrobeného tepla v letech 1990-2004 v Dalkia Česká republika, a.s., Divize Přerov Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

TZL 4 532,0 3 871,0 3 270,3 4 001,0 943,0 548,0 505,4 25,4 28,5 11,0 3,2 2,3 9,4 7,0 12,1

SO2 2 361,0 2 220,0 2 819,2 2 613,0 1 985,7 2 066,0 2 196,3 1 836,0 2 463,0 2 282,0 2 238,0 2 072,0 1 938,2 1 999,7 2 012,9

NOx 1 321,0 1 336,0 1 079,1 1 103,0 1 262,1 1 708,0 1 798,4 900,3 1 105,5 1 044,0 1 025,0 1 185,8 1 230,9 1 144,4 1 152,3

CO

Qvyr. 3 696 111 3 720 598 3 720 026 3 804 572 3 553 361 3 776 885 4 592 135 4 188 247 4 387 416 4 134 076 4 160 214 4 725 273 4 833 738 4 637 264 4 642 565

139,4 148,9 152,1 61,3 92,9 73,1 124,9 126,0 119,9 146,5 174,9 137,7 65,9 100,8

Graf č. 1 Vývoj emisních faktorů v letech 1995-2004 v Dalkia Česká republika, a.s., Divize Přerov Emisní faktory 0,6

0,5

0,4

[kg/GJ] 0,3

TZL CO NOx SO2

0,2

0,1

0 1995

NOx 1996

1997

1998

1999

2000

2001

60

TZL 2002

2003

2004


PZKO Přerov

Na základě obdržených informací společnosti Divize Přerov a jejich návrhu „Programu snížení emisí…“ lze konstatovat následující: q q

q

Plán snižování emisí byl předložen na Krajský úřad Olomouc v požadovaném termínu. Krajským úřadem bylo vydáno Rozhodnutí, č.j. OŽPZ-4999-6774-III/04 ze dne 29.9.2004 s tím, že společnost je povinna splnit emisní stropy pro TZL ve výši 6,9 t/rok, SO2 ve výši 1920 t/rok a NOx ve výši 1020 t/rok. Termín splnění opatření je do 31.12.2007 a uvedené emisní stropy platí pro rok 2008. Společnost dále upřesní prognózu vývoje emisí TZL, SO2 a NOx do 30.6.2007 pro roky 2008, 2010 a 2013. Další snižování emisí TZL není předpokládáno, protože v teplárně je instalován pro všechny kotle společný, velmi kvalitní tkaninový filtr, který zcela vyhovuje nejlepší dostupné technologii BAT podle Zákona č. 76/2002 Sb. Výstupní koncentrace z tohoto filtru se pohybují v jednotkách procent emisního limitu.

Tabulka č. 2 Vývoj emisních koncentrací škodlivin na jednotlivých kotlích TZL (mg/m3) ROK 2000 2001 2002 2003 2004

K1 1,8 1,0 4,8 3,6 6,1

K2 1,6 1,0 4,3 3,5 6,2

SO2 (mg/m3) K3 0,9 1,6 3,6 4,0 5,6

K1 1222 1007 895 1028 1037

K2 1206 966 903 974 969

NOX (mg/m3) K3 1119 1156 1014 1105 1052

K1 557 559 564 564 517

K2 553 570 583 580 581

K3 554 529 563 567 534

Tkaninový filtr Objekt tkaninového filtru se nachází za kouřovými ventilátory kotlů směrem na severní stranu. Vlastní filtr tvoří 8 sekcí umístěných ve dvou řadách po čtyřech. Na každé sekci je jedna vstupní klapka umístěná na kouřovodu z boku budovy (tj. ze strany od Přerova) a dvě výstupní klapky umístěné nad sekcemi (pod stropem budovy). Každá sekce obsahuje 468 tkaninových rukávců, pod nimiž jsou výsypky popílku zakončené pneupodavačem. Tyto jsou propojeny potrubím pneudopravy vedeném do mezisila.

61


PZKO Přerov

Obrázek č. 2 CZT města Přerov (Dalkia Česká republika, divize Přerov, 2004)

Poznámka: Červeně jsou vyznačeny parovody, modře – horkovod do Předmostí a zeleně horkovod do Přerovských strojíren a EKO Agrostavu

62


PZKO Přerov

Seznam dosud provedených investičních akcí v oblasti ekologie Tabulka č. 3 Investiční akce v oblasti ekologie (Dalkia Česká republika, a.s., Divize Přerov) Opatření

Rok ukončení

Celková cena (tis.Kč)

Odprášení K 1 - 4 + kontinuální měření emisí 1996 Denox K1 1996 Denox K2 1996 Denox K3 + řízení kotle 1997 Denox K3 1997 CELKEM Poznámka : Systém DENOX pracující na principu postupného přivádění spalovacího vzduchu do s cílem snižování emisí NOx.

236 819 5 000 5 000 18 234 3 500 268 553 spalovací komory

Vývoj emisních faktorů v Teplárně Přerov v letech 1996-2004 (kotle K1-K4) a další informace o emisních stropech, palivu a jeho charakteristice, posouzení dosažitelnosti stabilizace provozu dle let 200-2003 Tabulka č. 4 Vývoj emisních faktorů Divize Přerov v letech 1996-2003 (kotle K1-K4) (Dalkia Česká republika, a.s., Divize Přerov) Emisní faktor (kg/GJ vyrobeného tepla) TZL SO2 NOx CO

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

0,1101 0,4783 0,3916 0,0159

0,0061 0,4384 0,2150 0,0298

0,0065 0,5614 0,2520 0,0287

0,0027 0,5520 0,2525 0,0290

0,0008 0,5380 0,2464 0,0352

0,0005 0,4385 0,2509 0,0370

0,0019 0,4010 0,2547 0,0285

0,0015 0,4312 0,2468 0,0142

0,0026 0,4336 0,2482 0,0217

Emisní limity při přepočtených hodnotách emisí na normální stav, tedy: tlak 101,325 kPa, teplota 273,15 K, obsah vody 0% a obsahu O2 6% uvedené v provozním řádu. Pro kotle K1, K2 a K3 jsou emisní limity: TZL SO2 NOx CO

100 1700 650 250

mg.m-3 mg.m-3 mg.m-3 mg.m-3

Stanovené emisní stropy: Vypočtený strop pro oxid siřičitý: .....................................................................2257,8 t/rok Emisní strop, stanovený provozovatelem zdroje dle § 5 odst. 1 nařízení vlády: Emisní strop SO2:..................................................................................1922,7 t/rok Emisní strop NOX:.................................................................................1053,8 t/rok Emisní strop TZL: ...................................................................................... 4,5 t/rok Emisní stropy stanovené Rozhodnutím KrÚ : Emisní strop SO2:................................................................................. 1920,0 t/rok Emisní strop NOX:.................................................................................1020,0 t/rok Emisní strop TZL: ...................................................................................... 6,9 t/rok

63


PZKO Přerov

Tabulka č. 5 Vývoj emisí Teplárny Přerov v letech 1996-2003 s výhledem do roku 2010 (kotle K1-K3) (Dalkia Česká republika, a.s., Divize Přerov) Rok

TZL (t/rok)

SO2 (t/rok)

NOX (t/rok)

2122,6 1901,0 1744,7 1834,9 1944,9 1920,0 1915,0

971,9 1083,2 1106,3 1042,9 1041,4 1020,0 1000,0

2,9 2,0 8,6 6,4 7,3 6,9 6,9

2000 2001 2002 2003 2005 2008 2010

Charakteristika paliv: Tabulka č. 6 Charakteristika paliv (Dalkia Česká republika, a.s., Divize Přerov) Číslo paliva

Druh paliva

Výrobní označení

Dodavatel

Obsah síry (%)v surovém palivu

Měrná sirnatost paliva (g.MJ-1)

Výhřevnost paliva (MJ.kg-1)

0,339

0,176

19,29

0,979

0,239

41,00

OKD (Lazy, Darkov, ČSM) 182 PARAMO Pardubice 2 LTO Poznámka : proplástek je černé uhlí s vysokým obsahem hlušiny 1

Ostravský proplástek

152

Spotřeba paliv: Tabulka č. 7 Spotřeba paliv (v kt za rok ) (Dalkia Česká republika, a.s., Divize Přerov) ROK

Palivo č. 1

Palivo č. 2

2000 2001 2002 2003 2004

243,58 262,81 271,34 257,99 300,05

0,473 0,231 0,269 0,158 0,310

Průměrná měrná sirnatost pro rok 2000: ............................................... 0,2058 g/MJ Průměrná měrná sirnatost pro rok 2001: ............................................... 0,1641 g/MJ Průměrná měrná sirnatost pro rok 2002: ............................................... 0,1559 g/MJ Průměrná měrná sirnatost v letech 2000 - 2002:............................... 0,1753 g/MJ Průměrný obsah síry pro rok 2000:............................................................ 0,4000 % Průměrný obsah síry pro rok 2001:............................................................ 0,3186 % Průměrný obsah síry pro rok 2002:............................................................ 0,2994 % Průměrný obsah síry v letech 2000 - 2002:............................................. 0,3393 %

64


PZKO Přerov

Informace o vlivu zdroje na imisní limity: Imisní měření není prováděno. Rozptylová studie byla zpracována firmou TESO Ostrava k 21.7.2004 pro PM10, která byla předána na Krajský úřad. Poznámka : Její vypovídací schopnost je komentována na jiném místě zprávy. Posouzení dosažitelnosti emisního stropu: Z hodnot uvedených v tabulce vývoje emisí v letech 2005 – 2010 je patrné dosažení emisního stropu pro oxid siřičitý v těchto letech. Toto lze ovšem konstatovat pouze za předpokladu, že hodnota měrné sirnatosti paliva nebude překročena. Tuto vlastnost paliva není dodavatel schopen dlouhodobě garantovat, proto je riziko nedosažení emisního stropu hodnoceno jako nezanedbatelné. Posouzení schopnosti stabilizace emisí na úrovni let 2000 až 2002: TZL: U emisí TZL je velice problematická přesnost měření při spalování tuhých paliv při velmi kvalitních tkaninových filtrech, kdy koncentrace TZL se pohybují v hodnotách jednotek mg/m3. Je pak jedno, zda se emise měří jednorázově nebo kontinuálně. U jednorázového měření podle vyjádření renomovaných měřících skupin je jednorázové měření koncentrací TZL ve velikosti jednotek mg/m3 velice problematické a nepřesné, takže při 2 po sobě následujících měřeních může být koncentrace i o 100 % a více vyšší, např. 2 a 4 mg/m3, takže při meziročním zachování výroby a stejné spotřebě paliva se může množství emisí TZL zvýšit i o více než 100%. U kontinuálního měření emisí může být meziroční rozdíl i několikanásobný vlivem řady vlivů, které mají na toto měření vliv (velikost částic, odrazivost jejich povrchu, obsah spalitelných látek v popílku ap.), a také díky tomu, že přístroje měří prakticky na hranici svého spodního rozsahu, což z hlediska požadavků na měřící přístroje je zcela nevhodné (přesné měření je až od 1/3 rozsahu přístroje). Jestliže je totiž emisní limit TZL 100 mg/m3, měly by přístroje umět změřit koncentrace až do cca 250 mg/m3. Přístroje však mohou mít vlastní chybu měření podle vyhlášky č. 356/2002 Sb. do 2 % z rozsahu přístroje, avšak se započtením chyb na přepočet na 0 °C (měření teploty) a obsah O2 na 6 % (měření O2) a suché spaliny (měření vlhkosti spalin) vzniká chyba měření cca 10%. Pak chyba měření takovéhoto přístroje je 25 mg/m3 a ta je několikanásobně větší než naměřená koncentrace TZL. Z tohoto důvodu je stanovený emisní strop dle § 5 odst. 1 nařízení vlády nepřesný a riziko překročení emisní úrovně je vysoké. NOx: V letech 2006 – 2010 budou prováděny generální opravy kotlů K1, K2 a K3. V rámci těchto oprav se plánuje realizace opatření snižujících množství produkovaných emisí škodlivin. Z tohoto důvodu je možné konstatovat, že úroveň emisí bude počínaje rokem 2008 dodržena. SO2: Z hodnot uvedených v tabulce vývoje emisí v letech 2005 – 2010 je patrné nepřekročení průměrné emisní úrovně let 2000-2002. Toto lze ovšem konstatovat pouze za předpokladu, že hodnota měrné sirnatosti paliva nebude překročena. Z tohoto důvodu je riziko překročení průměrné emisní úrovně let 2000-2002 hodnoceno jako nezanedbatelné.

65


PZKO Přerov

Navrhovaná opatření ke snížení emisí u zdroje: V letech 2006 – 2010 budou prováděny generální opravy kotlů K1, K2 a K3. Dojde proto ke snížení emisí škodlivin ovlivnitelných spalovacím procesem (NOx). Předpokládá se zvýšení účinnosti těchto kotlů, což přinese snížení emisí v důsledku menšího množství spáleného paliva. Přesný odhad těchto úspor nelze v současné době stanovit. Poznámka: výše uvedený text byl přejat z materiálu Plán snižování emisí zdroje Teplárna Přerov (kotle K1-K3) a obsahuje skutečnosti a očekávané předpoklady známe k datu zpracování uvedeného plánu.

Mimo vlastní zvláště velký zdroj emisí provozuje Dalkia v členění dle zákona č. 86/2002 Sb. ještě 4 „malé“ zdroje emisí TZL. Názvy malých zdrojů znečišťování: q skládka paliva henčlovská, q skládka paliva přerovská, q odkaliště popelovin laguna A, q odkaliště popelovin laguna B. Údaje o malých zdrojích znečišťování ovzduší: q Skládka paliva henčlovská a přerovská Na skládku paliv divize Přerov se dočasně ukládá černouhelný proplástek z OKD. Jedná se o jednu skládku paliv rozdělenou na dvě části: - část henčlovská o rozloze 11 971 m2 - část přerovská o rozloze 4 498 m2 Skladované palivo má následující průměrné kvalitativní parametry: Výhřevnost ................MJ.kg-1 .............. 15,0 - 21,8 Obsah vody................% ....................... 5,0 – 12,4 Obsah popela .............% ..................... 24,9 – 43,1 Obsah síry..................g.MJ-1 .......................... 0,31 Bod měknutí ..............oC.............................. 1 050 Bod tavení .................oC.............................. 1 400 Celková úložná kapacita skládky je 150 000 t pevného paliva. Během roku 2004 nedošlo na skládce paliv k zapaření či zahoření paliva. q

Odkaliště popelovin laguna A a B Odkaliště popelovin používá divize Přerov k hydraulickému plavení produkovaného popele z vlastních kotelních jednotek. Jsou provozována dvě odkaliště, laguna A o rozloze 3,96 ha a laguna B o rozloze 5 ha. Vždy je naplavována jedna laguna a druhá je před těžením překryta vrstvou ornice z důvodu protiprašných opatření.

66


PZKO Přerov

Opatření v oblasti ochrany životního prostředí na Teplárně Přerov Teplárna Přerov provozuje v současné době dvě odkaliště, z toho je jedno vždy v provozu (naplavuje se) a druhé je těženo. Pokud je odkaliště naplavováno, je pokryto souvislou vrstvou vody a nemůže tedy docházet k prášení. U druhého odkaliště, které je za příznivého počasí těženo externími firmami, může docházet při extrémně suchém a větrném počasí k prášení (několik dnů v roce). V souvislosti se zavedeným systémem environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14 001 bylo pro omezení tohoto negativního působení do životního prostředí podniknuto několik opatření. Od 09/2004 je součástí smluv na likvidaci popelovin povinnost vybrané firmy používat pouze zaplachtovaná auta (v případě porušení povinností jsou uplatňovány sankce). Druhotným opatřením bylo uzavření smlouvy se soukromou firmou vlastnící postřikovou techniku. Tato firma přijíždí na vyžádání do 1 hodiny a je připravena za nepříznivých podmínek provádět zkrápění těženého povrchu. Dalším preventivním opatřením pro snížení prašnosti byla v letošním roce realizována investiční akce Rozdělení odkaliště „A“ s celkovým nákladem 5 mil. Kč. Smyslem bylo vybudování hráze, která rozdělila odkaliště na dvě poloviny, a tím došlo ke snížení těžené plochy. Jedna polovina je vždy v provozu a druhá se těží. Při této investici byla nová hráz vybavena samopostřikovacím zařízením pro snížení prašnosti. Toto odkaliště bude v dalších letech plně dostačovat provozu celé teplárny. Odkaliště „B“ bude tedy možno odstavit z provozu. Dovoluje to zejména skutečnost, že v letech 2005 a 2006 budou investovány další prostředky ke zvýšení podílu suchého odběru popelovin zejména z elektroodlučovačů kotlů K3 a K4 a jejich další využití suchou cestou jako druhotné suroviny. Tímto opatřením bude možno veškeré popílky likvidovat suchou cestou bez použití odkaliště. Odkaliště bude používáno pouze pro splavování strusky. V souvislosti s dalším investičním vývojem je na Teplárně Přerov předpokládána postupná eliminace mokrého způsobu likvidace strusky a přechod na likvidaci popelovin suchou cestou. V letech 2008-2010 je předpokládána rozsáhlá obnova dožívajícího hlavního výrobního zařízení. V současné době probíhá technické a ekonomické vyhodnocování jednotlivých variant obnovy zdroje od prosté rekonstrukce hlavního výrobního zařízení až po moderní rozvojové varianty obnovy. Společným ukazatelem všech navržených variant je splnění zpřísňujících se požadavků legislativy, zejména z hlediska ochrany ovzduší (emisní limity a emisní stropy). Nově instalovanou technologií dojde ke snížení celkového množství vyprodukovaných emisí, zejména NOx a SO2, a tím i ke zlepšení celkové situace ve městě Přerov. Závěr Z výše uvedeného textu vyplývá, že potenciál pro snížení emisí TZL z bodových i plošných zdrojů emisí, ale i dalších znečišťujících látek, je velmi omezený bez dodatečných zařízení na snížení emisí zejména SO2 a NOx spočívající především v zajištění paliva s nízkým obsahem síry popř. výstavbou odsíření a udržením optimálního chodu provozovaných zařízení DENOX na jednotlivých kotlích. Je vhodné, pro objektivizaci kontinuálního měření emisí TZL, upravit rozsahy měřících přístrojů a objektivizovat tak skutečné emise TZL, pokud ovšem dojde ke změně příslušného legislativního předpisu.

67


PZKO Přerov

2. Precheza a.s. Přerov Poznámka : Následující text byl vytvořen z materiálů firmy PRECHEZA a.s. Přerov a text byl autorizován Ing. Tolarem a p. Žižlavským (oddělení životního prostředí).

Na základě znalosti, že PRECHEZA a.s. Přerov je významným podnikem v Přerově, byly vyžádány základní informace o výši emisí z jejich provozů a přehled investičních akcí v minulých letech a akcích s výhledem do budoucna. PRECHEZA a.s. Přerov vznikla z bývalých Přerovských chemických závodů, jejími hlavními výrobky jsou titanová běloba, kyselina sírová a železité pigmenty. Podnik počítá s rozvojem, se zvýšením výroby titanové běloby. Z poskytnutých informací uvádíme následující: Tabulka č. 8 Celkové emise PRECHEZA a.s. Přerov (t/rok ) (Precheza a.s. Přerov) Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

SOx (t/rok) 2785,151 1362,733 1541,897 987,300 1021,300 869,700 766,231 863,868 902,409 741,426 674,597 325,380 358,663 452,222 398,300

SO2 (t/rok) 2510,997 1257,083 1410,087 955,200 993,500 832,200 727,591 819,538 881,853 738,100 638,630 308,231 339,946 427,109 382,600

SO3 (t/rok) 342,692 132,062 164,763 38,000 38,400 45,700 48,284 62,562 20,556 4,995 43,960 53,934 22,462 30,161 29,04

F (t/rok) 13,705 5,338 3,619 2,100 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

TZL (t/rok) 551,433 271,820 298,947 89,100 73,700 58,800 73,929 34,311 61,250 35,172 55,540 19,094 24,125 23,063 17,250

NOx (t/rok) 118,715 67,127 78,447 69,288 71,700 41,000 36,531 48,294 50,160 37,768 35,951 26,224 23,794 53,658 41,600

CO (t/rok) 0* 0* 0* 0,4* 12,850 10,352 6,339 4,287 1,97 2,843 23,460 23,363 21,775 5,197 0,940

CxHy (t/rok) 0* 0* 0* 0,06* 1,140 4,796 5,105 0,942 0,875 0,441 1,544 1,296 1,300 1,000 1,200

* Hodnoty označené hvězdičkou nebyly sledovány.

Z tabulky je patrný celkový trend snižování jednotlivých emisí i přes jednotlivé výkyvy u jednotlivých škodlivin v některých letech. Je zde dobře patrný vliv zákona o ovzduší č. 309/1991 Sb. a naplnění zákonných emisních limitů.

68


PZKO Přerov

Vzhledem k situaci, že největším problémem Přerova je překračování imisních koncentrací prachu, je dále uveden graf výše emisí ze zdrojů PRECHEZY a.s. (dříve Přerovských chemických závodů) v letech 1990 – 2004. Z grafu je patrné významné snížení emisí TZL již na počátku 90. let (1993). V současnosti se výše emisí TZL pohybuje kolem cca 20 t/rok. Graf č. 2 Emise tuhých znečišťujících látek z provozů PRECHEZA a.s. Přerov v letech 1990 – 2004 (PRECHEZA a.s. Přerov) Výše emisí tuhých znečišťujících látek z Prechezy a.s. Přerov v letech 1990-2004

emise TZL (t/rok)

600 500 400 300 200 100

19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04

0

čas (roky)

Protože jedním z hlavních výrobků podniku je titanová běloba, při jejíž výrobě vzniká nezanedbatelné množství oxidu síry a TZL, jsou dále uvedena grafická zpracování měrných emisí SO2 a TZL. Z grafického zpracování je patrný výrazný pokles emisí u TZL již po roce 1992 a pro SO2 pak ve dvou časových obdobích, v letech 1992-1993 a 1999-2000. Graf č. 3 Měrné emise oxidů síry (vyjádřené jako SO2) z rozkladu ilmenitu a kalcinace titanové běloby (PRECHEZA a.s. Přerov)

60 50 40 30 20 10

čas (rok y)

69

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

19 92

19 91

0

19 90

emisní faktor (kg SO2/t TiO2)

Měrné emise SOx (vyjádřené jako SO2) z výroby titanové běloby


PZKO Přerov

Graf č. 4 Měrné emise tuhých znečišťujících látek z výroby titanové běloby (Precheza a.s. Přerov) Měrné emise tuhých znečišťujících látek z výrobny titanové běloby 11,00

Em is ní faktor (kg/ 1t titanové bě loby)

10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Čas (roky)

Skutečnost, že emise jsou na dobré úrovni, vynikne lépe, když uvedeme graf znázorňující současně výrobu a měrné emise. Je pochopitelné, že při narůstající výrobě a konstantním emisním faktoru absolutní výše emisí vzrůstá. Graf č. 5 Výroba titanové běloby 1990-2004 a měrné emise SO2 a TZL z výroby (PRECHEZA a.s. Přerov) Výroba titanové běloby a měrné emise SO2 a TZL z výroby titanové běloby

výroba TB (kt/rok) a m ěrné em ise SO2 a TZL (kg/t TiO2)

60 50 40 30 20 10 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 čas (roky)

Výroba (kt/rok)

SOx (kg /t TiO2)

70

TZL (kg/t TiO2)


PZKO Přerov

Z grafického zpracování je patrné, že měrné emise TZL (emisní faktor) jsou v posledních letech velmi nízké. Z celkové výše emisí SO2 z PRECHEZY je patrné, že z hlediska absolutní výše emisí SO2 je výrobna kyseliny sírové dominantním zdrojem emisí SO2. Z následující tabulky je vidět srovnání emisí stanovených (požadovaných) Direktivou č. 92/112/EEC se skutečností v roce 2003 a 2004 v PRECHEZA a.s. Přerov. Tabulka č. 9 Srovnání vypouštěných emisí z PRECHEZA a.s. Přerov (rok 2003, 2004) s Direktivou č. 92/112/EEC Typ emise / směrnice EU prach z hlavních zdrojů

Direktiva 92/112/EEC

Skutečnost 2003

Skutečnost 2004

max. 50 mg.Nm-3

kalcinace TB 10,2 mg.Nm-3 sušení ilmenitu pod 5 mg.Nm-3 * 1,164 kg**

1,1 mg.Nm-3

Odstaveno v 7/1997 Nahrazeno výrobnou bílého sádrovce

Odstaveno v 7/1997 Nahrazeno výrobnou bílého sádrovce

max. 50 mg.Nm-3 SO2 z rozkladu a kalcinace SO2 ze zařízení na koncentraci odpadní kyseliny

10 kg / 1 tuna TB

Emise SOx

Zachycování emisí z kalcinace Zařízení pro kalcinaci solí získaných přepracováním odpadu je železitých pigmentů „K- systém“ nutno vybavit nejlepší dostupnou technikou pro omezování emisí SOx, nevyvolávající nadměrné náklady

500 mg.Nm-3

sušení ilmenitu 3,1 mg.Nm-3 * 3,23 kg**

Zachycování emisí z kalcinace železitých pigmentů „K- systém“

* Ostatní zdroje jsou vybaveny tkaninovými filtry, u kterých jsou emise prachu pod 50 mg.Nm-3. ** V říjnu 1999 najela do zkušebního provozu stavba na zachycování emisí SO2 z kalcinace titanové běloby "SULFACID" kde se využívá nejmodernější dostupná technologie (BAT - best avaiable techniques). Výsledkem je snížení emisí z rozkladu a kalcinace TB pod 10 kg/t TB a tím splnění emisního limitu dle směrnice 92/112/EEC.

Dosažení cílových hodnot emisí (odpadních látek) z výroby oxidu titaničitého ve vztahu k limitům směrnice 92/112/EEC bylo podmíněno následujícími kroky v investiční výstavbě v PRECHEZA a.s. Přerov: Investice do ochrany ovzduší: q zachycování emisí z kalcinace titanové běloby – najeto koncem roku 1993; q zachycování havarijních exhalací z kalcinace železitých červení - 1993; q zachycování emisí z rozkladu ilmenitu –1997; q zachycování emisí TZL ze sušení železitých červení , tkaninové filtry –1998; q zachycování emisí TZL z dehydratace zelené skalice, multicyklony – 1998; q zachycování exhalací SO2 z kalcinace titanové běloby , SULFACID, zkušební provoz – říjen 1999 , trvalý provoz od II.Q.2000; q zachycování emisí SO2 z dehydratace zelené skalice – mokrá vypírka - zahájení v roce 2000- trvalý provoz od roku 2002; q rekonstrukce kyseliny sírové – zvýšení kapacity a snížení a snížení emisí SOx pod 1 kg SO2.t-1100% H2SO4, trvalý provoz od května 2002; q instalace třetího mokrého elektrostatického odlučovače do série za stávající dva, před zařízení SULFACID (katalytická oxidace SO2 na SO3 a absorpce ve slabé H2SO4) – 71


q

q q q q q

PZKO Přerov

zamezení odstavování zařízení SULFACID v době technologického promývání MEO (2003); instalace třetího záskokového ventilátoru před zařízení SULFACID - v chodu vždy dva na dodržení požadovaných parametrů, při poruše jednoho jsou zvýšené emise, i když podlimitní, musí se s nimi počítat (2003); převedení spalin z venturiho pračky na čištění plynů z dehydratace zelené skalice z 10 m komína do společného 100 m komína (2004-projekce, 2005-realizace); 3. mokrý elektrostatický odlučovač na kalcinaci titanové běloby (2004); zachycování emisí z čištění plynů z dehydratace zelené skalice (2004); přeložení skladu kusového vápna (2004); navíc výměna katalyzátoru v jednom z reaktorů SULFACID za 2,5 mil. Kč (2004).

Od roku 1990 do roku 2004 bylo proinvestováno do ochrany ovzduší cca 432 mil. Kč. Tabulka č. 10 Opatření ke snížení prašnosti v areálu PRECHEZA a.s. Stávající Údržba vozovek v areálu PRECHEZA a.s. • multicar se zametacím kartáčem, kropí a odstraňuje nečistoty do boku, se skrápěním a bez sběru odpadu; • přídavné zařízení k UNC 060, s kropením a sběrem nečistot; • po dohodě s provozem vodního hospodářství jsou komunikace oplachovány. Čištění se provádí pravidelně 2x měsíčně a dle aktuální potřeby. Spojená odkaliště PRECHEZA a.s. • kropení vozovek přepravy sádrovce z výrobny na odkaliště dle aktuální potřeby. Rozhrnutý a proschnutý sádrovec na deponii nepráší pokud není rozježděný.

Navrhovaná V případě potřeby je možno využít zametací vozidlo Technických služeb Přerov

Investiční akce Přesun manipulace s kusovým vápnem od starého skladu vápna přímo k technologii neutralizační stanice. T: 2004 – v současné době byl zahájen zkušební provoz.

Řešeno investičními akcemi.

Čištění plynů z dehydratace zelené skalice. • komín 15 m – emise TZL jsou sice nízké ale obtěžující okolí.

Řešeno investičními akcemi.

Expedice sádrovce PRESTAB - do silničních vozidel , v roce 2004 zpracování technického řešení a po projednání projektu , který umožní nakládku silničních vozidel ze skladu dopravníkem s vyloučením přepadávání a následné rozjíždění materiálu. Předpoklad realizace v roce 2005 - Ve střednědobém programu investic je na rok 2006 je plánováno komplexní řešení nakládky PRESTAB do silničních i kolejových vozidel včetně potřebných komunikací. Převedení emisí z dehydratace zelené skalice do komína 96 m – zvýší se rozptyl a sníží se imisní zatížení.

K absolutnímu snížení emisí SO2, NOx, TZL již zřejmě výrazně nedojde (v roce 2002 cca 360 t SO2 při výrobě 35 kt TB, 135 kt H2SO4 a 15 kt železitých pigmentů a monohydrátu zelené skalice, při výrobě 50 kt TB se předpokládá mírné navýšení 380-400 t SO2 za celou a.s. – viz EIA). Nepřepokládá se v žádném případě zvýšení měrné emise na tunu vyrobeného produktu. Např. u rozkladu ilmenitu a kalcinace titanové běloby je měrná emise SO2 cca 2kg/t titanové běloby, což je 20% emisního limitu, u kyseliny sírové těsně pod 1 kg SO2/t vyrobené 100% kyseliny sírové, což je 45 % emisního limitu.

72


PZKO Přerov

NOx – jako paliva pro technologii se používá ZP a množství emisí je dáno spotřebou plynu, která se výrazně nezvýší s rostoucí výrobou titanové běloby. TZL – na odlučování se používají převážně tkaninové filtry, emise jsou pod 10 mg/Nm3, což je přibližně 20% z povoleného emisního limitu. Opatření pro snížení prašnosti v areálu Precheza q Údržba areálu PRECHEZA a.s. probíhá v souladu s opatřeními ke snížení prašnosti. Využívá se průběžně i techniky Technických služeb města Přerova. q

q

Od druhé poloviny roku 2004 je v provozu nový sklad kusového vápna na provoze Vodní hospodářství a je zcela vyloučena manipulace s kusovým vápnem a jeho doprava z původního skladu umístěného v severovýchodní části areálu. Kropení vozovek na odkalištích probíhá průběžně dle potřeby.

Navrhovaná opatření pro snížení prašnosti v areálu Precheza q Expedice PRESTABU je projekčně vyřešena a s postupnou realizací se počítá od roku 2005. q Čištění plynů z dehydratace zelené skalice – přeložení do komína 96 m je projekčně zpracováno a v roce 2005 proběhne realizace.

Rekultivace odkaliště PRESTABU Postupná rekultivace je prováděna dle schváleného projektu. Výrobek PRESTAB je dopravován na odkaliště nákladními auty po provozních komunikacích (nikoliv veřejných). Vlhký materiál je dále rozhrnován a hutněn. Komunikace jsou v pravidelných intervalech čištěny a v letních měsících kropeny. Systém návozu sádrovce a údržba provozních komunikací funguje již minimálně 20 let, nebude tedy měnícím se vlivem ovlivňující PM10 ve městě. Mezisklad zelené skalice Po rozsáhlých úpravách skladu se situace od roku 2002 stabilizovala, plocha i vybavení meziskladu zelené skalice se od tohoto roku již nezměnila a v podobném rozsahu se s tímto skladem počítá i v budoucnosti. Závěr Z výše uvedeného textu vyplývá, že potenciál pro snížení emisí TZL, ale i dalších znečišťujících látek, je velmi omezený a pro TZL spočívá především v nakládání se sypkými materiály a čištěním vozovek v areálu podniku – viz předchozí tabulka opatření.

73


PZKO Přerov

3. PSP slévárna a.s. Přerov Poznámka : Následující text byl vytvořen z materiálů firmy PSP Slévárna a.s. Přerov a text byl autorizován Ing. Šmerdou (systémový inženýr) a p. Klajbanem (podnikový ekolog) dne 13.12.2005 a nově dne 15.3.2006.

Společnost PSP Slévárna a.s. si plně uvědomuje existenci negativních vlivů slévárenské výroby na životní prostředí. Proto je také její významnou součástí výrobního programu tyto vlivy minimalizovat, ať v odpadovém hospodářství, v ochraně ovzduší, tak i v oblasti ochrany spodních vod. V pravidelných intervalech jsou prováděna všechna nutná zákonná měření emisí, dle jednotlivých zdrojů znečišťování, přičemž všechny zákonem stanovené emisní limity jsou dodržovány. PSP Slévárna a.s. byla postavena v roce 1958 v rámci tehdejších Přerovských strojíren. Vyrábí se zde odlitky pro cementárny, keramičky, cihelny, drtírny, stavební a důlní stroje, energetický a chemický průmysl i pro zemědělství a automobilový průmysl. Technologické vybavení slévárny umožňuje výrobu kvalitních odlitků pracujících následně v mnoha případech v extrémních podmínkách rázového namáhání, otěru abrasivními látkami i vysokých teplot. Odlévají se zde materiály v těchto skupinách: q uhlíkaté oceli s obsahem C do 0,6%; q nízko a středně legované oceli legované Mn, Cr, V, Mo; q vysokolegované otěruvzdorné manganové oceli s obsahy Mn až do 20%, C až 1,5%, Cr až 1,8%; q vysokolegované otěruvzdorné chromové ledeburitické oceli s obsahy Cr až 14%, C až 1,8%; q vysokolegované feritické a feriticko-karbidické oceli s obsahy Cr až 30%, C až 1,8%; q vysokolegované austenitické a feriticko-austenitické žáruvzdorné oceli s obsahem Cr, Ni až 45%; q nízkolegované otěruvzdorné chromové bílé litiny s C cca 2%; q vysokolegované otěruvzdorné litiny chromové a chrom-molybdenové litiny s obsahy Cr až 28%, C až 3%. Celý provoz slévárny je rozdělen na formovnu, tavírnu, cídírnu a hrubovnu, kde v následných operacích dochází postupně k celé výrobě opracovaných odlitků až do jejich finální podoby určené k expedici. FORMOVNY Používají 3 typy formovacích směsí: q pojené jílovými pojivy (bentonity) - odlitky do hmotnosti 500 kg; q s vodním sklem vytvrzované CO2 - odlitky až do hmotnosti 18 - 20 t; q s organickými pojivy vytvrzované CO2 - odlitky pro velkou náročnost na kvalitu povrchu. Sušení jader se provádí ohřátým vzduchem a spalinami zemního plynu. TAVÍRNA Tavírna disponuje: q 3-mi obloukovými pecemi se zásaditou vyzdívkou 5t + 5t + 3t s možností přesazení jmenovité tonáže 50%, na jedné peci kyslíko-palivový hořák; q 2-mi indukčními středofrekvenčními kelímkovými pecemi, každá o objemu 2 tuny s neutrální vyzdívkou. To umožňuje výrobu odlitků až do 18 - 20 tun o hrubé hmotnosti. 74


PZKO Přerov

CÍDÍRNA Zde dochází k úpravě povrchu tryskáním odlitků z písku a okují a následnému tepelnému zpracování a cídění odlitků bruskami, případně opravy vad jednotlivých odlitků.

HRUBOVNA Zde se provádí hrubování, broušení a opracování odlitků na soustruzích, vyvrtávačkách, frézách a bruskách. Tabulka č. 11 Celkové emise TZL z PSP Slévárna a.s. Rok

1998

CELKEM TZL t/rok PRODUKCE ODLITKŮ t/rok EMISNÍ FAKTOR kg TZL/t odlitků

1999

2000

2001

2002

2003

2004

7,911 10,05 8,549 9,608 10,563 6,138 7,9741 5 026,36 5 878,52 6 179,10 6 837,27 6 479,90 6 914,50 7 258,93 1,574 1,710 1,384 1,405 1,630 0,888 1,099

Graf č. 6 Celkové emise TZL z PSP Slévárna a.s. Celkové emise TZL z PSP Slévárna a.s. 14 12

t/rok

10 8 6 4 2 0 1997

1998

1999

2000

rok

Emise TZL t/rok

2001

2002

2003

2004

2005

Emisní faktor kg TZL/t odlitků

Pokud se provede zhodnocení produkce emisí TZL za celou společnost PSP Slévárna a.s., pak ve všech letech, tj. od roku 1998 do 2004, je celková produkce emisí TZL pod hranicí 10 t/rok, přičemž v roce 2004 bylo vyprodukováno necelých 8 t/rok. Výjimku tvoří pouze rok 2002, kdy se projevil vliv zvýšeného množství emisí TZL z provozu formovny. Celkové emise PSP slévárny se skládají z emisí formovny, cídírny a žíhací pece, jejichž vývoj lze ve zkrácené tabulkové podobě uvést následovně: Tabulka č. 12 Celkové emise TZL z formovny, PSP Slévárna a.s. (střední zdroj) Rok CELKEM t TZL/rok PRODUKCE ODLITKŮ t/rok EMISNÍ FAKTOR kg TZL/t odlitků

1998 3,382 5 026,36 0,673

1999 5,332 5 878,52 0,907

75

2000 4,091 6 179,10 0,662

2001 4,3518 6 837,27 0,636

2002 6,7328 6 479,90 1,039

2003 4,078 6 914,50 0,590

2004 4,1584 7 258,93 0,573


PZKO Přerov

Tabulka č. 13 Celkové emise TZL z cídírny, PSP Slévárna a.s. (střední zdroj) Rok CELKEM t TZL/rok PRODUKCE ODLITKŮ t/rok EMISNÍ FAKTOR kg TZL/t odlitků

1998 4,529 5 026,36 0,901

1999 4,718 5 878,52 0,803

2000 4,458 6 179,10 0,721

2001 5,2207 6 837,27 0,764

2002 3,80437 6 479,90 0,587

2003 1,928 6 914,50 0,279

2004 3,8 7 258,93 0,523

Tabulka č. 14 Celkové emise TZL z žíhacích pecí, PSP Slévárna a.s. (střední zdroj) Rok CELKEM t TZL/rok PRODUKCE ODLITKŮ t/rok EMISNÍ FAKTOR kg TZL/t odlitků

1998 * 5 026,36

1999 * 5 878,52

2000 * 6 179,10

2001 0,0355 6 837,27 0,005

2002 0,02538 6 479,90 0,004

2003 0,132 6 914,50 0,019

2004 0,0157 7 258,93 0,002

V roce 2002 byla provedena a schválena ČIŽP OI Olomouc kategorizace jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší dle zákona 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. V současné době jedná akciová společnost s KrÚ Olomouc o podmínkách vydání integrovaného povolení provozu (IPPC). PSP Slévárna a.s. provedla v roce 1999 velkou investiční akci za cca 12 mil. Kč, kdy bylo vybudováno odprášení tří elektrických obloukových pecí (EOP), které má účinnost 99 %. Zachycený prach s vysokým obsahem TK se běžně předává další firmě k likvidaci. V současné době se provádí zkoušky jeho opětovného využití jako druhotné suroviny při tavení oceli na odlitky. Tabulka č. 15 Emise TZL z elektrických obloukových pecí (EOP) PSP Slévárna a.s. (zvláště velký zdroj) EOP č.1 EOP č.2 EOP č.3 CELKEM t TZL/rok PRODUKCE TEKUTÉHO KOVU EOP PECÍ t/rok EMISNÍ FAKTOR kg TZL/t tekutého kovu z EOP

1998 1,878 1,919 2,314 6,111

1999 1,400 1,365 1,163 3,928

2000 1,200 0,450 0,100 1,750

2001 1,294 0,214 0,012 1,521

2002 0,140 0,035 0,343 0,517

6 296,25

7 756,87

7 553,71

7 909,35

7 655,24

0,971

0,506

0,232

0,192

0,068

76

2003 0,569 0,129 0,091 0,789

2004 0,625 0,141 0,090 0,856

7 892,80 8 127,50 0,100

0,105


PZKO Přerov

Graf č. 7 Emise TZL z elektrických obloukových pecí PSP Slévárna a.s. (zvláště velký zdroj) Emise TZL z elektrických obloukových pecí 7 6

t/rok

5 4 3 2 1 0 1997

1998

1999

rok

2000

Emise TZL t/rok

2001

2002

2003

2004

2005

Emisní faktor kg TZL/t tekutého kovu

Od roku 1998 je jasně zřetelný pokles množství emisí TZL, až na hodnotu 0,856 t TZL v roce 2004, i přes to se jedná jen o 14 % emisí TZL roku 1998. Od roku 2002 až do současnosti jsou emise TZL pod hranicí 1t/rok. Tabulka č. 16 Porovnání emisních koncentrací s emisním limitem TZL z elektrických obloukových pecí (EOP), PSP Slévárna a.s. (zvláště velký zdroj) EOP č.1 EOP č.2 EOP č.3

1998

1999

2000

2001

* * *

* * *

* * *

* * *

2002

6 296,25

7 756,87

7 553,71

7 909,35

2004

4,0 3,0 36,0

11,3 8,7 12,9

12,3 10,2 11,4

43,0

32,9

33,9

7 655,24

7 892,80

8 127,50

5,617

4,168

4,171

CELKEM TZL mg/m3 PRODUKCE TEKUTÉHO KOVU EOP PECÍ t/rok

2003

EMISNÍ FAKTOR mg/m3 TZL/t tekutého kovu z EOP Poznámka: Emisní limit (koncentrační) je 75 mg/m3

Graf č. 8 Emisní koncentrace TZL z elektrických obloukových pecí, PSP Slévárna a.s. (zvláště velký zdroj)

m g/m 3

Emise TZL z elektrických obloukových pecí 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2001

2002 Emise TZL mg/m3

rok

2003

2004

Emisní faktor mg/m3 TZL/t tekutého kovu

77

2005


PZKO Přerov

Emise TZL poklesly z hodnoty 57,3% emisního limitu (2002) na 45,2% emisního limitu (2004). Emisní limit daný NV č. 353/2002 Sb. je 75 mg/m3. Akciová společnost poskytla zpracovateli PZKO Přerov základní údaje o emisích ze svých zdrojů. Vyhodnocením předaných informací lze konstatovat, že emise ze všech zdrojů a zařízení ve společnosti dosahují v průměru za poslední 3 roky výše cca 8,2 t/rok, přičemž v roce 2004 jen necelých 8 t/rok. Společnost provozuje celkem 8 zdrojů a 40 zařízení. Celkem 15 zařízení akciové společnosti provozuje bez odlučovačů, z nichž je jen jedno podstatné (zdroj č. 106 Cídírna odlitků, zařízení odsávací stěna Mn oceli), které produkuje cca 0,7-2,6 t TZL/rok. Další obdobné zařízení (odsávací stěna Cr-Ni oceli stejného zdroje) produkuje od 0,38 po 1,20 t TZL/rok. Jeden mechanický odlučovač na apretační lince pracuje s účinností cca 75 %, zbývajících 20 zařízení je vybaveno odlučovači s udávanou účinností 75 %. Vzhledem k situaci, že zásadním problémem města Přerova je překračování imisních koncentrací prachu, nejsou v tomto textu dále rozebírány produkce emisí NOx, SO2 a CO zvláště velkého zdroje znečištění, kterým jsou právě EOP na formovně. Déle je zde uveden další hlavní zdroj emisí formovny, tj. rotační sušící pec písku a to jak celkové emisní bilance TZL stejně jako koncentrační údaje z tohoto zdroje. Tabulka č. 17 Emise TZL z rotační sušící pece písku, PSP Slévárna a.s. (střední zdroj) Rok 1998 1999 CELKEM t TZL/rok * * 5 026,36 5 878,52 PRODUKCE ODLITKŮ t/rok EMISNÍ FAKTOR kg TZL/t odlitků * neměřeno Poznámka: Emisní limit (koncentrační) je 100 mg/m3

2000 * 6 179,10

2001 2,4219 6 837,27 0,354

2002 2,4142 6 479,90 0,373

2003 1,876 6 914,50 0,271

2004 2,06 7 258,93 0,284

Graf č. 9 Emise TZL z rotační sušící pece písku PSP Slévárna a.s. (střední zdroj) Emise TZL z rotační sušící pece písku 3

t/rok

2

1

0 2000

2001

2002 rok Emise TZL t/rok

2003 Emisní faktor kg TZL/t odlitků

78

2004

2005


PZKO Přerov

Tabulka č. 18 Emisní koncentrace TZL z rotační sušící pece písku, PSP Slévárna a.s. (střední zdroj) Rok 3

CELKEM TZL mg/m PRODUKCE ODLITKŮ t/rok

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

* 5 026,36

* 5 878,52

* 6 179,10

* 6 837,27

93 6 479,90 14,352

94,5 6 914,50 13,667

85 7 258,93 11,710

EMISNÍ FAKTOR mg/m3 /t odlitků * neměřeno Poznámka: Emisní limit (koncentrační) je 100 mg/m3

Graf č. 10 Emisní koncentrace TZL z rotační sušící pece písku, PSP Slévárna a.s. (střední zdroj) Emise TZL z rotační sušící pece písku 100

mg/m3

80 60 40 20 0 2001

rok

2002

Emise TZL mg/m3 /rok

2003

2004

2005

Emisní faktor mg/m3 TZL/t odlitků

Poznámka: Stanovený emisní limit ve sledovaných letech nebyl nikdy překročen, i když naměřené množství emisí se jeho hodnotě přibližují. Naměřené hodnoty se tedy pohybují v mezích od 94,5% až po 85% emisního limitu.

Dále lze uvést hlavní zdroje znečištění cídírny, tj. odsávací stěnu pálení manganové a chromniklové oceli. Tabulka č. 19 Emise TZL z odsávací stěny pálení manganové oceli, PSP Slévárna a.s. (střední zdroj) Rok CELKEM t TZL/rok PRODUKCE ODLITKŮ t/rok EMISNÍ FAKTOR kg TZL/t odlitků

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 * * 1,595 2,527 2,566 0,679 0,820 5 026,36 5 878,52 6 179,10 6 837,27 6 479,90 6 914,50 7 258,93 0,370 0,396 0,098 0,113 0,258

Tabulka č. 20 Emisní koncentrace TZL z odsávací stěny pálení manganové oceli, PSP Slévárna a.s. (střední zdroj) Rok

1998 3


1999

2000

2001

2002

2003

2004

* * * * 48,7 27,6 34,2 5 026,36 5 878,52 6 179,10 6 837,27 6 479,90 6 914,50 7 258,93 7,516 3,992 4,711

EMISNÍ FAKTOR mg/m3 /t odlitků * neměřeno Poznámka: Emisní limit (koncentrační) je 100 mg/m3

79


PZKO Přerov

Tabulka č. 21 Emise TZL z odsávací stěny pálení chromniklové oceli, PSP Slévárna a.s. (střední zdroj) Rok CELKEM t TZL/rok PRODUKCE ODLITKŮ t/rok EMISNÍ FAKTOR kg TZL/t odlitků

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 * * 1,200 0,376 0,378 0,381 0,605 5 026,36 5 878,52 6 179,10 6 837,27 6 479,90 6 914,50 7 258,93 0,194 0,055 0,058 0,055 0,083

Tabulka č. 22 Emisní koncentrace TZL z odsávací stěny pálení chromniklové oceli, PSP Slévárna a.s. (střední zdroj) Rok

1998 3


1999

2000

2001

2002

2003

2004

* * * * 48,7 27,6 34,2 5 026,36 5 878,52 6 179,10 6 837,27 6 479,90 6 914,50 7 258,93

EMISNÍ FAKTOR mg/m3 /t odlitků * : neměřeno Poznámka: Emisní limit (koncentrační) je 100 mg/m3

7,516

3,992

4,711

Organizační opatření Metodické pokyny q Na jednotlivých pracovištích přímo u odsávacích zařízeních byly umístěny metodické pokyny pro obsluhu. Jedná se o jednoduchý a srozumitelný popis činnosti pro obsluhu odsávání. q Obsluha má stále na očích metodický pokyn, jak postupovat při vlastní obsluze odsávacího zařízení. Investiční opatření Oprava střechy q Od roku 2004 se začalo s velkou údržbou střechy slévárny. Především důkladné vyčistění od velkých nánosů prachu a opravy střechy včetně komínů. Odstranění nánosů prachu na ploše více než 15000 m2 s opravou vlastní střechy představovalo investice cca 400 000Kč. q V roce 2005 pokračovala oprava komínů včetně nátěrů. Byla provedena výměna některých oken a světlíků. Investiční náklady cca 500 000 Kč. Tento nastolený trend by měl pokračovat i v budoucnu. Management Slévárny má zájem o neustálé zlepšení i ve zdánlivých maličkostech, které mohou mít pozitivní vliv na životního prostředí v blízkém i vzdálenějším okolí . Závěr Lze konstatovat, že v posledních letech, jak je názorně uvedeno v tabelárních a zejména grafických vyhodnoceních, se absolutní výše emisí PSP slévárny pohybují na hodnotách 6-10 t/rok. Je důležité, aby nedošlo k nárůstu emisí. Velmi kladně lze hodnotit nejen zpracování metodických pokynů pro obsluhy vzduchotechnických zařízení, ale především generální opravu střechy se současným odstraněním starých nánosů prachu. Z výše uvedeného textu plyne skutečnost, že by bylo možné doporučit vybavit zdroj číslo 106 (dle číslování zdrojů provozovatelem) Cídírnu odlitků, zařízení „Odsávací stěna Mn oceli“ patřičným odlučovacím zařízením, které by mohlo snížit celkové emise TZL (s vysokým obsahem TK) z PSP Slévárna a.s. Přerov až o cca 10 %. 80


PZKO Přerov

4. Technické služby města Přerova Většina informací je čerpána z internetových stránek společnosti a z osobního sdělení. Bližší informace je možno zjistit na domovské stránce: http://tspr.prenet.cz/ Obrázek č. 3 Umístění technických služeb města Přerova

V následujícím textu jsou uvedena všechna oddělení Technických služeb, která mají určitý vliv nebo význam pro čistotu města, s tím že na závěr je uvedeno z tohoto pohledu nejdůležitější oddělení, provoz čištění města. Mimo tato jmenovitě uvedená oddělení je v rámci TS ještě dalších 6 oddělení.

TECHNICKÉ ODDĚLENÍ Technické oddělení vede technickou dokumentaci k majetku ve správě organizace. Zpracovává vyjádření k požadavkům a projektovým dokumentacím pro účely územního a stavebního řízení. Protokolárně předává a přebírá plochy a veřejná prostranství ve správě TS města Přerova před zahájením stavebních prací v rámci „zvláštního užívání“. Technické oddělení protokolárně předává dotčená veřejná prostranství před zahájením stavebních prací a provádí na těchto akcích po dobu 36 měsíců kontrolní činnost. Dále se vyjadřuje k existenci sítí veřejného osvětlení a k předloženým projektovým dokumentacím pro účely územního a stavebního řízení.

81


PZKO Přerov

PROVOZ A ÚDRŽBA VEŘEJNÉ ZELENĚ Provoz zabezpečuje údržbu veřejné zeleně ve městě Přerově. Městská zeleň zahrnuje v sobě několik kategorií. Tvoří ji parky, doprovodná zeleň kolem komunikací a všechny zelené plochy uvnitř sídlišť. Těžiště úkolů mimo sečení a vyhrabávání zelených ploch spočívá ve výsadbě letniček a udržování záhonů a betonových váz, údržbě parků a dřevin včetně živých plotů, převážně kolem komunikací. Tyto činnosti se řídí technologií údržby zeleně zpracované podle pasportu zeleně. Provoz zabezpečuje náhradní výsadbu za pokácené dřeviny, udržuje dětská hřiště a pískoviště včetně laviček. Dle sdělení se provádí seč v rozmezí 2-15x ročně podle zpracovaného harmonogramu a požadavků na údržbu jednotlivých ploch.

PROVOZ OPRAV A ÚDRŽBY MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ Činnost tohoto provozu zajišťuje sjízdnost a schůdnost komunikací, tj. odstraňování drobných výtluků ve vozovkách, předlažbu chodníků, údržbu a obnovu dopravního značení včetně osazování nového dopravního značení. Dále čištění a oprava uličních vpustí, zabezpečování přípravných prací pro opravy komunikací neinvestičního charakteru. V rámci údržby komunikací je zajišťována i zimní údržba vozovek a chodníků v rozsahu stanoveném „Operačním plánem zimní údržby komunikací“. Celkové plánované náklady na správu a údržbu komunikací jsou ve výši cca 6,5 mil. Kč/rok. ÚDRŽBA PARKU MICHALOV A MÍSTNÍCH ČÁSTÍ Provoz zajišťuje v parku Michalov standardní údržbu parkových trávníků, sečení, podzimní vyhrabávání listí, jarní vyhrabávání, chemické odplevelení, tvarování, průklesty, ořezy stromů, zmlazování průklesty keřů, ornamentální výsadbu letniček na hlavní ose, ošetřování záhonů letniček, trvalek a rosaria, údržbu dětských hřišť, údržbu pískových a asfaltových cest, ošetřování zeleně v místních částech, údržbu sečení travnatých ploch, chemickou údržbu chodníků a úklid zastávek MHD.

PROVOZ ODPADY Provoz odpady zajišťuje, na základě udělených souhlasů k nakládání s odpady, svoz odpadů ve městě Přerově, včetně místních částí a v dalších obcích regionu. Rozsah poskytovaných služeb q svoz a odstranění komunálního odpadu; 3 q přistavování a svoz velkoobjemových kontejnerů 5m pro objemný odpad, včetně odstranění; q svoz a odstranění nekompostovatelného odpadu ze zahrádkářských osad; q celotýdenní svoz sběrného dvora pro nebezpečné složky komunálního odpadu s prodlouženou směnou ve čtvrtek; q svoz separovaného sběru; q dotřiďování vyseparovaného odpadu na třídící lince (papír, sklo, PET-lahve apod.); q realizace prodeje separovaného sběru.

82


PZKO Přerov

PROVOZ ČIŠTĚNÍ MĚSTA (ČM) Činnost tohoto provozu zabezpečují pracovníci ručního čištění, silniční samosběry, chodníkový zametač a kropící vozy, které jsou nasazovány podle klimatických podmínek. Pro obě skupiny ručního i strojního čištění jsou zpracovány harmonogramy čištění, při jejichž sestavování se přihlíželo k optimálnímu stavu, tj. maximálnímu využití vozidel. Provoz zajišťuje schůdnost chodníků, komunikací, veřejných prostranství a zastávek MHD. Uplatňováním tzv. blokového čištění jsou čištěna těžko přístupná místa ve městě z titulu zastavění vozidly. Nedílnou součástí provozu je pravidelné vyprazdňování odpadkových košů. V rámci činnosti provozu ČM jsou nasazeny 2 mobilní vysavače psích exkrementů, které působí ve vybraných lokalitách, zejména dětských hřištích. V další tabulce je například uveden harmonogram blokového čištění města v roce 2005. Tabulka č. 23 Harmonogram blokového čištění pro rok 2005 (TS města Přerov) Termín 30.3.2005 6.4.2005 13.4.2005 20.4.2005 27.4.2005 4.5.2005 11.5.2005 18.5.2005 25.5.2005 1.6.2005 8.6.2005 15.6.2005 22.6.2005 29.6.2005 13.7.2005 20.7.2005 27.7.2005 3.8.2005 10.8.2005 17.8.2005 24.8.2005 31.8.2005 7.9.2005 14.9.2005 21.9.2005 29.9.2005 5.10.2005 12.10.2005 19.10.2005 26.10.2005 2.11.2005 9.11.2005 16.11.2005

Ulice V.Dlážka + parkoviště před mototechnou Č.Drahlovského, Bratrská před MěÚ Palackého včetně parkoviště za samoobsluhou,Dr.Skaláka B.Němcové,Bartošova Kopaniny,Brabansko+parkov. na rohu Sokolská-Kopaniny Havlíčkova,Kramářova Kainarova,parkoviště za Přerovankou,parkoviště za Komunou Pod Skalkou včetně parkoviště Hranická,vč.parkovišť,Sportovní Dr.Horákové,Teličkova vč.parkoviště Pod Valy, Kozlovská, Šrobárova, Trávník U tenisu,U rybníka Budovatelů,Kosmákova + parkoviště na Kosmákové Vsadsko, Klivarova, Dvořákova u Rusalky Sokolovská, Žižkova, Prokopa Holého Tř.Gen.Janouška,Pod hvězdárnou Purkyňova,Dvořákova u garáží B.Němce Optiky,Želatovská Petřivalského,Alšova,K.Kouřilka Tř.17.listopadu (dvůr), Svisle za samoobsluhou Jasínkova,Interbrigadistů,Tománkova Svisle,Šířava,V.Novosady+parkoviště u kostela Osmek, U výstaviště, U Žebračky Za mlýnem,Mikuláškova,Svornosti,Bajákova Seifertova Sokolská,V.Dlážka (parkoviště mezi panel.domy) Dluhonská, Na odpoledni + parkoviště Fügnerova,Mervartova,parkoviště Bayerova P.Jilemnického,Petřivalského parkoviště Kozlovská parkoviště Náhradní termín

83


PZKO Přerov

Z předchozí tabulky je vidět, že bloková čištění se provádějí v předem naplánovaných lokalitách od konce března do poloviny listopadu, tedy v období, kdy s vysokou pravděpodobností neleží na komunikacích sníh.

Celkové plánované náklady na provoz tohoto střediska byly stanoveny na rok 2005 ve výši 1.281 tis. Kč s tím, že vzhledem k prudkému nárůstu cen PHM byla tato částka navýšena o 200 tis. Kč, aby bylo možno dále provádět čištění města. Dle informací náměstka ředitele TS p. Jurenky je většina strojů, které používá toto středisko (a nejen toto středisko, ale celé TS), starší 10 let a je fyzicky i morálně zastaralá. V dalších letech je nezbytné zajistit finanční prostředky minimálně na obnovu této techniky, ale lépe na rozšíření strojového parku. Další možností zlepšení služeb pro město je zpracování optimalizace chodu celého podniku Technických služeb, zejména z hlediska minimalizace spotřeby PHM na jednotlivé činnosti (např. počet výjezdů a najetý počet km na požadované činnosti, např. vyprazdňování odpadkových košů, kdy uváděná cena na vyprázdnění jednoho odpadkového koše z celkem provozovaných 661 odpadkových košů v roce 2005 je vyšší než 5 Kč/kg odpadu, celkové náklady jsou pak vyšší než 30 Kč/koš). Na tuto činnost je možno využít jednak specializované logistické firmy, ale i využítí studentských vědeckých prací, případně diplomových prací studentů vysokých škol v rámci EVVO. V případě, že se uskuteční navrhované měření, které by mělo prokázat oprávněnost požadavku na vyšší frekvenci čištění komunikací a chodníků ve městě Přerov, je vhodné vyčlenit na tuto nesmírně požadovanou a oprávněnou činnost patřičnou částku z městského rozpočtu. Další potenciální možností snížení emisí z vlastní činnosti, která je daná náplní práce Technických služeb města Přerova, je při nárokování nových investic uvažovat např. i o alternativním pohonu kupované techniky (např. ZP). Zde se naskýtá spolupráce se Správou silnic Olomouckého kraje. Vzhledem k tomu, že strojní kapacita Technických služeb na čištění města je využívaná i průmyslovými podniky na čištění průmyslových prostor, je vhodné pořídit výkonnou a moderní techniku a snažit se na svém úseku řešit problém překračování imisních koncentrací PM10 na území města. Čištění průmyslových areálů technikou města by mohl být argument a současně i nabídka pro průmyslové podniky k uzavírání dobrovolných environmentálních dohod mezi městem (krajem) a průmyslovými podniky, které by mohly naopak financovat nebo spolufinancovat imisní měření, které objednává město Přerov.

84


PZKO Přerov

14.2 Příloha č. 2 Problematika prachových částic a resuspendace Prachové částice Za prachové částice v ovzduší (particulate matter, PM) jsou považovány pevné nebo kapalné částice, které mohou být emitovány přímo ze zdrojů (pak hovoříme o primárních částicích) nebo vznikají v atmosféře reakcemi z plynných prekurzorů (sekundární částice). Prachové částice se člení do jednotlivých skupin podle fyzikálních a chemických vlastností, nejčastěji užívané členění je podle velikosti. Rozlišujeme pak jemné a hrubé částice, přičemž hraničním rozměrem je 2,5 µm. Jemné částice (menší než 2,5 µm) vznikají během vysokoteplotních procesů (hoření, tavení rud, kovů, svařování) a fotochemických reakcí v atmosféře. Jedná se o částice emitované z dopravy (z výfuků vozidel), z uvedených průmyslových činností a o sekundární aerosol, který vzniká chemickými reakcemi z plynných prekurzorů (částice vznikající oxidací a kondenzací těkavých organických látek, sulfáty, nitráty - zde závisí na neutralizačním agens HNO3, v případě NH4 vznikají jemné částice, v případě Ca či Na větší částice). Hrubé částice (větší než 2,5 µm) vznikají primárně působením mechanických sil. Hovoříme-li o prašnosti z dopravy, pak se jedná zejména o prach vzniklý erozí vozovek, otěrem pneumatik, brzd a resuspendovaný prach z povrchu vozovek po průjezdu vozidel. Z průmyslových činností, při kterých vzniká hrubá frakce, lze zmínit stavební a těžební činnosti, výrobu cementu a cihel a fugitivní emise vznikající v důsledku nakládání s prašným materiálem. Při hodnocení zdravotních rizik se setkáváme i se skupinou ultrajemných částic (< 0,1µm). Zdravotní rizika Problematika prašnosti je v poslední době často diskutovaným tématem. Existuje totiž celá řada průkazných studií, které uvádějí souvislost mezi expozicí PM a vlivy na lidské zdraví. Jedná se zejména o kardiovaskulární a plicní onemocnění, dále o zhoršení funkce plic u dětí a o chronickou obstruktivní chorobu a zhoršení funkce plic i u dospělých. Z provedených studií vyplývá, že největším problémem ve vztahu k zdravotním rizikům je jemná frakce (částice menší než 2,5 µm), která se při vdechování dostává hluboko do dýchacího traktu, dále hraje důležitou roli chemické složení částic – např. obsah těžkých kovů, polycyklických aromatických uhlovodíků a dalších organických látek, obsah endotoxinů. Toxické látky navázané na povrch částic jsou totiž společně s nimi vdechovány a mohou působit v dýchacím traktu vážné komplikace. Stejně jako v případě jiných znečišťujících látek hraje při hodnocení expozice důležitou roli nejen venkovní, ale i vnitřní prostředí (domácnost, restaurace, dopravní prostředky, pracoviště apod.), ve kterém člověk tráví značnou část dne. Koncentrace ve vnitřním prostředí závisí na koncentraci ve venkovním ovzduší, ovšem činnostmi člověka dochází ke zvyšování koncentrace prachu ve vnitřním prostředí (v závislosti na činnosti, až o 10 µg.m-3). Bylo zjištěno, že vnější prostředí přispívá přímo k celkové expozici PM2,5 pouze 5%, dalšími 35% přispívá nepřímo formou infiltrace z vnějšku do vnitřního prostředí budov. Podíl vnitřního prostředí je tedy 60% (v případě pouze nekuřáckých domácností 50%). Tento podíl na celkové expozici PM2,5 není ovlivnitelný redukcí koncentrací PM2,5 ve volném ovzduší.

85


PZKO Přerov

Koncentrace PM v Evropě Jak již bylo řečeno, zvýšené koncentrace PM nejsou pouze lokálním problémem, tato problematika je řešena na celoevropské úrovni. V rámci evropského projektu CAFE (Clear Air for Europe) byly mj. hodnoceny koncentrace PM10 v jednotlivých evropských zemích. Jednalo se o data z roku 2001 (2000) z celkem 750 (219) měst. Nejvyšší roční průměrná koncentrace v roce 2001 (2000) byla 103 (70) µg.m-3 a nejvyšší 36 hodnota 24hodinového průměru byla 180 (110) µg.m-3. Stanice, na kterých byly tyto hodnoty zjištěny jsou ve Španělsku a reprezentují specifické průmyslové prostředí typu „hot spots“. Dále mezi země, kde bylo zjištěno časté překračování limitu patří Itálie, Česká republika a Polsko. Pro zajímavost lze zmínit, že nejvyšší počet překročení 24h limitu byl zjištěn ve Stockholmu, pravděpodobně vlivem používání pneumatik s hroty a resuspenzí silničního prachu. Naopak, limitní hodnoty nebyly překračovány na pozaďových lokalitách ve Skandinávii, v Irsku, Francii a v alpských oblastech (Rakousko a Švýcarsko). V jižní Evropě byly zjištěny vysoké hodnoty jak na městských, tak na pozaďových stanicích, což souvisí s relativně vysokým příspěvkem přírodních zdrojů prašnosti. Vysoké hodnoty byly zjištěny i na pozaďových stanicích v České republice a v Polsku, v oblasti tzv. černého trojúhelníku, kde je výrazný regionální vliv specifického průmyslu. V letech 1995 – 2001 byl zjištěn na většině evropských stanic pokles imisních koncentrací PM, který koresponduje s poklesem emisí plynných škodlivin. V letech 2002 a 2003 však byl na některých stanicích (zejména ve střední Evropě – Německo, Česká republika a Polsko) pozorován nárůst koncentrací PM. Otázkou zůstává, zda je způsoben pouze díky meteorologickým podmínkám, které byly v tomto období nepříznivé, nebo zda se jedná opravdu o trend způsobený vyššími emisemi z průmyslu nebo z vytápění domácností. Obecně se jako „hot spots“ pro prachové částice jeví stanice, které jsou umístěny v blízkosti dopravních tahů a v blízkosti specifických průmyslových podniků. Při srovnání koncentrací z pozaďových městských stanic a dopravních stanic ve stejných městech byly podle očekávání zjištěny na všech dopravních stanicích vyšší koncentrace než na pozaďových (poměr koncentrací se pohyboval od 1,2 do 2, v závislosti na vzdálenosti odběrového místa od okraje vozovky a na prostorové konfiguraci. Významné zvýšení prašnosti (poměr 1,5 – 2) bylo zjištěno na stanovištích ve vzdálenosti 1 – 3 m od okraje vozovky). Toto zvýšení hodnot oproti pozadí je způsobeno nejen primárními emisemi, ale také resuspenzí silničního prachu po průjezdu vozidel. Resuspenzí vstupují do ovzduší zejména hrubé částice PM2,5 – PM10 a větší. V průměru bylo zjištěno zvýšení PM10 na dopravních stanicích ve srovnání s pozadím o 60% a PM2,5 o 40%. Popisované zvýšení koncentrací se vztahuje pouze na relativně úzký pás podél dopravních tahů (20 – 100 m podle intenzity dopravy a terénu), ve kterém se lidé pohybují pouze krátkodobě. Může se tedy nabízet tvrzení, že tyto hodnoty nepřispívají významně k expozici obyvatel. Ovšem lidé bydlící v blízkosti frekventovaných komunikací jsou vystavováni stejným nebo jen mírně nižším koncentracím ve svých domovech (byla prokázána úzká souvislost mezi vnějšími a vnitřními koncentracemi prachových částic), kde již tráví podstatnou část doby. Navíc se jedná o liniové zdroje, jejichž délka je v součtu velmi významná.

86


PZKO Přerov

Na následujícím grafu je znázorněn příspěvek jednotlivých dílčích zdrojů prašnosti z dopravy k celkové emisi z dopravy v Německu. (Je zde použito odlišné dělení částic, PM fine zahrnuje PM10 i PM2,5, PM coarse znamená TSP – celkovou prašnost). Je zde zřejmý významný podíl prašnosti z otěru vozovky a resuspenze (zejména v případě hrubých částic) a vozidel s dieslovými motory (zde naopak u jemných částic). Graf č. 1 Příspěvek dopravy k emisi TSP a PM10 (Německo, 1998) (Pregger, T., 2002, sec. cit. in CAFE report)

Road – Diesel engines Nonroad engines Road – Road abrasion & suspension Road – Gasoline engines Nonoad – Abrasion &suspension Road – Tyre and brake lining abrasion

Silniční doprava – vozidla s dieslovými motory Nesilniční doprava – obecně emise z motorových dopr. prostředků Silniční doprava – otěr vozovky a resuspenze prachu zvířením (výpočet podle US EPA AP42) Silniční doprava - vozidla s benzinovými motory Nesilniční doprava – otěr a resuspenze prachu zvířením Silniční doprava – otěr pneumatik a brzdového obložení

87


PZKO Přerov

Emisní bilance Zdroje REZZO (Registr zdrojů znečišťujících ovzduší) V emisní bilanci (kapitola Emise tuhých znečišťujících látek) jsou hodnocena data o primárních emisích tuhých částic z jednotlivých typů zdrojů evidovaných v rámci REZZO (průmyslové zdroje, lomy, energetika apod. – REZZO 1-2, spalování v domácích topeništích – REZZO 3 a doprava REZZO 4 (zde ovšem pouze emise vznikající při spalování paliva). Tyto vstupy jsou relativně snadno kvantifikovatelné, avšak zdaleka nevyjadřují skutečné množství prachových částic vstupujících do ovzduší. V následující kapitole jsou uvedeny další možné zdroje prašnosti, u kterých je ovšem velmi obtížné stanovit výši emisí. Přirozené zdroje Mezi primární přírodní zdroje PM10 patří např. prach a půdní částice unášené větrem, biologický materiál (jako pyly a spory hub) a v pobřežních oblastech i drobné kapky mořské vody. Jde – li o částice vznikající mechanicky, je jejich velikost větší než 2,5 µm, řadíme je tedy do kategorie hrubých částic. Velikost částic biologického původu je značně variabilní. Většina pylových zrn je větších než 10 µm, mohou se ovšem poškodit a jednotlivé fragmenty mohou být zachyceny i ve frakci PM1. Také spory hub jsou obvykle větší než 10 µm, existuje ovšem několik málo druhů, které se ovšem vyskytují v hojných počtech, jejichž spory jsou v rozmezí 5 – 10 µm. Z přírodních zdrojů jsou emitovány také plynné prekurzory PM, které se podílejí na vzniku sekundární prašnosti. Jako příklad lze uvést vulkanickou činnost (zdroj SO2), blesky (NOx), produkci amoniaku (půdní bakterie, exkrementy volně žijících organismů). Bilancování množství emisí z těchto zdrojů je značně problematické. Další antropogenní zdroje neregistrované v REZZO Těchto zdrojů je celá řada, počínaje fugitivními emisemi z nezakrytých hald (nejrůznějšího materiálu) přes stavební, demoliční práce apod. V následujícím textu je věnována pozornost částicím, které jsou emitovány v souvislosti s dopravou. Tyto částice totiž představují ve městech významný problém nejen vzhledem k jejich množství, ale také vzhledem k tomu, že na jejich povrch jsou navázány toxické látky a představují zdravotní riziko. Pomineme zde částice emitované přímo z výfuků (vznikající při provozu vozidla spalováním paliva), které jsou pomocí emisních faktorů bilancovány (REZZO 4). V souvislosti s dopravou jsou dále emitovány částice vznikající otěrem pneumatik o povrch vozovky, opotřebením brzdového obložení nebo zvířením (resuspenzí) již deponovaného materiálu (který může pocházet jak z dopravy, tak z jiných vnějších zdrojů) z povrchu silnice v suchém období a také o materiál, který pochází z přepravovaných nákladů. Množství prachu deponovaného na silnici závisí na mnoha faktorech, mezi hlavní je řazena intenzita dopravy, kvalita povrchu silnice, délka období s vlhkým počasím, které předcházelo suchému období a režim údržby a čištění silnic. Turbulence vyvolaná projíždějícím vozidlem, díky které jsou částice zviřovány, je mnohem vyšší u těžkých nákladních vozidel, proto je i podíl nákladní a osobní dopravy důležitým parametrem při hodnocení množství resuspendovaných částic. Resuspenze je logicky vyšší na silnicích s nezpevněným povrchem, na těchto silnicích je ovšem většinou doprava málo intenzivní a proto je další pozornost věnována zejména situaci na zpevněných silnicích. Protože množství emisí resuspendovaných částic velmi závisí na uvedených podmínkách, je obtížné stanovit obecné emisní faktory. Pro potřeby inventarizace byla stanovena organizací US EPA metodika výpočtu emisí PM (US EPA AP-42 method), hodnotící sekundární emise ze zpevněných 88


PZKO Přerov

silnic (paved roads). Procesy, které přispívají ke zvýšeným hodnotám PM v okolí silnic jsou znázorněny na obrázku č. 2. Výpočet resuspenze Pro výpočet množství resuspendovaného materiálu byl použit následující emisní faktor.

E k sL W C

emisní faktor (g/vozidlo/km) konstanta závislá na velikostní frakci, pro kterou je emisní faktor počítán (g/ vozidlo/km) množství usazeného prachu (< 75 µm) (g/m2) průměrná hmotnost vozidla (t) emisní faktor pro emise z výfuků automobilů a otěr pneumatik a vozovky

Parametry k, sL, C byly převzaty z metodiky, ovšem pro přesnější výpočet je doporučeno provést měření množství usazeného prachu (sL) na silnicích v konkrétních podmínkách (AP-42 příloha C.1 a C2.). Průměrná hmotnost vozidla (W) byla stanovena na základě znalosti o průjezdech jednotlivých kategorií vozidel městem (ŘSD 2000, SSOK 2005). Při výpočtu emisí byly dále zohledněny : q q q q

rozdílné emisní faktory pro různě zatížené komunikace, rozdílné emisní faktory pro zimní a letní období, v zimním období počet výjezdů s posypovou směsí, vliv počtu dnů se srážkami

Celková sekundární emise z dopravy byla pro Bohumín stanovena pro frakci PM30 (jedná se prakticky o TSP – celkovou prašnost, hodnota je porovnatelná s emisemi TZL z REZZO) a PM10. V dalším textu jsou uvedeny základní informace o ekologicky šetrném posypovém materiálu Ekogrit, který by mohl být alternativně použit místo stávajícího posypového materiálu.

89


PZKO Přerov

Obrázek č. 2: Procesy vstupu a přemisťování prachových částic na povrch vozovek (US EPA AP-42) Depositon – Depozice – vstupy 1. Opotřebení a rozpad vozovky 2. Depozice spojená s provozem vozidla (výfukový plyny, otěr pneumatik, …) 3. Prašný spad 4. Odpadky 5. Nečistoty vnášené na silnici vjezdem z polí, nezpevněných silnic 6. Eroze z okolních ploch 7. Vytroušený přepravovaný náklad 8. Biologické zbytky 9. Zimní posypový materiál

Removal – Přemisťování materiálu 1. Materiál znovuvstupující do ovzduší (resuspenze) 2. Větrná eroze 3. Přemístění mimo vozovku 4. Splach, odtok po srážkách 5. Čištění silnic

90


PZKO Přerov

14.3 Příloha č. 3 Posypový materiál EKOGRIT Firma Lias Vintířov (Lias Vintířov, Lehký stavební materiál k.s., 357 44 Vintířov, tel.: 352 324 444 – 8, fax: 352 324 499) využívá průmyslový proces výroby lehkých kameniv z expandovaných jílů a břidlic. Proces je různý podle vlastností vstupního materiálu. Záleží na obsahu vody a historii těchto přírodních materiálu. Firma Lias Vintířov používá plastický postup, výrobu široké frakce a následné přesné třídění na úzké frakce. Liapor je ve Vintířově vyráběn z třetihorních cyprisových jílů, které tvoří nadloží hnědouhelných slojí Sokolovské pánve. Při výrobě nejsou používány žádné umělé porotvorné přísady, podmínkou expandace je pouze vhodné přírodní složení jílu a jeho dobré zpracování. Díky vynikajícím vlastnostem jílu ve využívaném ložisku a díky úrovni jejich zpracování je Liapor z Vintířova se svou sypnou hmotností frakce 8-16 mm pod 300 kg/m3 jedním z nejlehčích materiálů tohoto druhu na světě. Ekogrit je zdrsňující posypový materiál určený pro zimní údržbu pozemních komunikací, který svými parametry nahrazuje a překonává materiály pro zimní posyp dosud používané. Ochranná známka "EKOLOGICKY ŠETRNÝ VÝROBEK 31–01" byla Ekogritu udělena ministrem životního prostředí ČR. Ekogrit je: q velmi lehký a vydatný, q šetrný k okolí, q ekonomicky výhodný. Použití: komunikace měst a obcí, historická centra, obchodní centra, pěší zóny, parky, cyklistické stezky, lázeňská území, zóny pitné vody apod. Tabulka č. 1: Vlastnosti Ekogritu Složení Tvar zrna Zrnitost Podsítné Nadsítné Podíl nedrcených zrn Sypná hmotnost Sypná hmotnost nesetřeseného materiálu při expediční vlhkosti Sypná hmotnost setřeseného materiálu při běžné vlhkosti Objemová hmotnost zrna Vlhkost Setřesitelnost Nasákavost po 30 minutách Mrazuvzdornost Obsah chloridů Obsah sloučenin síry PH vodného výluhu (1:10) Třída hořlavosti

Drcený expandovaný jíl Převážně drcená zrna 2-8 mm < 15 % hm. < 10 % hm. < 5,0 % hm. 350 ± 15 % kg/m3 415 ± 20 % kg/m3 450 ± 25 % kg/m3 900 ± 15 % kg/m3 15% ± 5 % hm. < 20 % obj. 3 ± 2 % hm. Hmotnostní úbytek 2% po 25 zmrazovacích cyklech < 0,02 % hm. Přepočtený obsah SO3 < 1 % hm. 5,5 až 11, slabě kyselý až zásaditý AI - nehořlavý materiál

Keramické kamenivo - základní frakce (dodáváme na základě objednávky) Ekogrit – drcený Liapor® určený pro zimní posypy

91


PZKO Přerov

Tabulka č. 2 Ceník Označení Součinitel tep. vodivosti [W.m-1.K-1] Frakce [mm] Sypná hmotnost [kg/m3] Prodejní ceny bez DPH [Kč/m3] Hmotnost [kg/pytel] Prodejní ceny bez DPH [Kč/pytel] Hmotnost [kg/vak] Prodejní ceny bez DPH [Kč/vak]

2–8D – 2–8 *415 ± 20% 1 135,– **2,08 ± 20% 42,– *415 ±20% 1 475,–

Veškeré uvedené ceny se rozumí fco závod Vintířov. Ceny neobsahují DPH. Paletové hospodářství: a) Zdící prvky – jsou dodávány na vratných paletách 120x80 cm. Varianty: 1. Prodejní cena palety = Kč/ks 250,–, výkupní cena Kč/ks 220,–. (Při navrácení do 60 dnů) 2. Prodejní cena palety = Kč/ks 250,–, výkupní cena Kč/ks 200,–. (Při navrácení po 60 dnech) 3.Bezplatná výměnaVykupovány jsou pouze nepoškozené palety, a to na základě předloženého dodacího listu. b) Kamenivo Liapor – pytlované v 50 l pytlích je paletováno na vratných paletách, balené v 1m3 Big Bag lze po dohodě dodat na vratné paletě 120 x 80 cm, v případě navrácení nepoškozeného vaku je dobropisována částka 50,– Kč/ks vč. DPH. Prodejní a výkupní cena palety viz bod 3a). Platební podmínky: Prodej v hotovosti nebo formou předfaktury. V případě smluvních vztahů prodej na fakturu se základní splatností 14 kalendářních dní. Doprava: Dle přání zákazníka lze zajistit dopravu materiálu na požadované místo určení, a to jak po ose, tak po železnici (v závodě vlastní vlečka), lodí. V případě zajištění dopravy požadujeme, aby na místě vykládky byla přítomna osoba oprávněná k převzetí zboží a k potvrzení dodacího listu. Přepravu po ose uskutečňujeme: a) Paletované zboží, kusové zboží – běžné vozy (návěsy, soupravy), speciální vozy s hydraulickou rukou b) Liapor volně ložený – speciální velkoobjemové návěsy o objemu 50 – 60 m3 (dle typu přepravované frakce), cisterny o objemu 30 – 60 m3 (včetně pneumatického uložení do konstrukcí do vzdálenosti cca 60 m).V případě zajištění dopravy vlastními prostředky zákazníka, požadujeme předložení plné moci k naložení a převzetí zboží. Objednávky materiálu: Objednávky jsou přijímány: pondělí – pátek, 7.30 – 16.00 hodin telefonicky, písemně, faxem i emailem. Expedice je prováděna: pondělí – pátek, 6.00 – 16.00 hodin. Mimo uvedené časy pouze po předchozí dohodě. Na všechny výrobky uvedené v tomto Výrobním programu bylo vydáno “Prohlášení o shodě” s technickými požadavky na stavební výrobky podle zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 163 resp. 190/2002 Sb. Obchodní případy se řídí Všeobecnými obchodními podmínkami společnosti Lias Vintířov, LSM, k.s., které jsou k dispozici na vyžádání na obchodním oddělení.

92


PZKO Přerov

Obrázek č. 1: Prohlášení o shodě

93


PZKO Přerov

Obrázek č. 2: Certifikát systému řízení výroby

94


PZKO Přerov

14.4 Příloha č. 4 Dobrovolné nástroje k řešení nepříznivých situací v ochraně ovzduší – environmentální dohody

Dobrovolné nástroje k řešení nepříznivých situací v ochraně ovzduší

Environmentální dohody

95


PZKO Přerov

1. Úvod Zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. ukládá orgánům kraje a měst řadu povinností při výkonu správní činnosti na úseku ochrany ovzduší (§ 48) a mimo jiné jim ukládá povinnost stanovit v případě pochybností způsob zjišťování emisí znečišťujících látek (§ 48 odst. 1 písm. v) u stacionárních zdrojů zvláště velkých, velkých a středních (§ 9 odst. 1). Objektivizace „pochybností“ nemusí být nahlížena jednoznačně a souhlasně na straně orgánů státní správy a na straně provozovatele zdroje znečišťování ovzduší. Zatímco provozovatel zdroje se bude snažit doložit své výkazy o emisích všemi náležitostmi, jež mu ukládají právní předpisy, správním orgánům kraje a měst se tyto nemusí jevit přesvědčivé, postihující v míře dostatečné určitá nebo uvažovaná či předpokládaná specifika provozu zdroje nebo objasňující některé jevy související se stavem ovzduší na území kraje a obce. Kromě toho mohou být „pochybnosti“ vneseny i třetí stranou, zejména nevládními organizacemi působícími v oblasti ochrany životního prostředí, jimž informace zpřístupňované orgány kraje nebo obce (§ 48 odst. 1 písm. o) nemusí dávat ucelený nebo podrobnější obraz o znečišťování ovzduší na území kraje, nebo mohou mít výhrady proti environmentálnímu chování zdroje jako takovému. Obě uvedené situace, tzn. pochybnosti orgánů kraje a obce a vstup třetí strany, mohou vést ke konfliktu, který může přerůst v narušení rovnováhy mezi přizpůsobením se stanoveným podmínkám na straně provozovatele zdroje a kontrolní činností na straně orgánů kraje. Složitá situace v oblasti ochrany životního prostředí, zavádění nových právních předpisů pro tuto oblast a ekonomické, sociální a technologické problémy u zdrojů znečišťování životního prostředí byly v mnoha evropských zemích v posledních desetiletích důvodem k hledání i jiných řešení, než byla přísná restrikce nebo jednostranné a účelově vedené kampaně, které často postrádaly objektivní analýzu. Novým principem se stalo vyjednávání, které postavilo konfliktní strany na sobě si rovné úrovně a připustilo širokou argumentaci na obou stranách. Tím se otevřel prostor pro řešení konfliktní situace z pohledu širších souvislostí a ke sblížení stran v řadě principů, tzn. mohla být vyčleněna množina shodných názorů a minimalizována množina neshod, přičemž neshody byly oběma stranami jednoznačně a souhlasně identifikovány. Jestliže byly neshody rozpoznány, mohla každá strana k jednotlivým neshodám vznášet své návrhy řešení, zatímco druhá strana mohla argumentovat konkrétními (a velmi podrobnými) údaji nebo fakty. Konečným výstupem takového vyjednávání bylo uznání, že je možné dohodnout se na řešení, které neohrozí autoritu státní správy (neboť ta ústupky nemůže principiálně činit) a protistraně přinese za určité plnění kompenzaci v dohodnuté formě. Tento proces nese znaky právního aktu dohody nebo smlouvy a liší se podle legislativy jednotlivých zemích, kde začal být uplatňován. Aby se odlišil zvláštní charakter těchto dohod, volí se termíny jako dobrovolné přístupy, dobrovolné programy, jednostranné závazky, environmentální dohody a někdy i „dobrovolné“ dohody, což je z hlediska sémantického významu v české právní terminologii nevhodné. Ať se již volí termín jakýkoliv, byl nalezen nástroj, který v oblasti ochrany životního prostředí může účinně působit. Nelze na něj ale pohlížet jako na nástroj univerzální nebo dokonce favorizovaný před nástroji legislativními. Lze jej aplikovat tam, kde končí možnosti nástrojů právních předpisů, nebo tam, kde použitím nástrojů právních předpisů by nebylo dosaženo potřebného stavu. 96


PZKO Přerov

Nástroj environmentálních dohod je užitečný zejména při jednání mezi vrcholnými orgány státní správy a reprezentanty určitých profesních sdružení, nebo mezi orgány kraje nebo obce a významnými zdroji znečišťování v kraji. Přizvání třetí strany k uzavírané dohodě je možné a může přispět jak ve fázi analytické, tak ve fázi kontrolní, jak bude dále uvedeno.

2. Vznik environmentálních dohod Je zajímavé, že první environmentální dohoda byla uzavřena v Japonsku, a to v r. 1964 mezi městem Jokohama a společností Electric Source Development Corporation. Za jednu z prvních environmentálních dohod v Evropě lze pak pokládat dohodu mezi francouzským Ministerstvem životního prostředí a cementářským průmyslem v roce 1971. Pozoruhodné na této dohodě je, že byla uzavřena krátce po zřízení a zahájení činnosti ministerstva. Od roku 1990 se environmentální dohody rozšířily v zemích OECD a pokrývají jak vztahy mezi privátním subjektem a státní správou, tak i vztahy mezi privátními subjekty, přičemž účastníky bývají i nevládní organizace (zejména pro oblast informací o stavu životního prostředí). Pro ilustraci lze uvést alespoň dva příklady ze zahraničí: − Portugalsko, 1997: Environmentální protokol mezi Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a Asociací průmyslu papíru a celulózy. Řešený problém: kvalita odpadní vody, emise do ovzduší, odpady, spotřeba energie. (Např. pro ovzduší byly stanoveny emisní limity pro jeden kotel pro tuhé znečišťující látky, sirovodík a oxid siřičitý). − Švédsko, 1999: Dohoda mezi závodem Volvo a rafinérií British Petrolemu (BP). Řešený problém: U BP docházelo přechodem výroby na sirnatější benzin ke zvýšené korozi karosérií aut na nedalekém skladovém parkovišti Volvo. Řešením bylo zastřešení parkoviště na náklady BP. V České republice lze uvést následující příklady environmentálních dohod: − Dohoda Českého sdružení výrobců mýdla, čistících a pracích prostředků s Ministerstvem životního prostředí o obsahu chemikálií. − Dohoda Českého průmyslového sdružení pro obaly s Ministerstvem životního prostředí o odpadech. − Dohoda Moravských chemických závodů s občanským sdružením VITA OKO o poskytování informací nad rámec zákona. − Dohoda Ostravsko-Karvinských koksoven s magistrátem Ostravy o provozu koksáren a čistotě ovzduší.

97


PZKO Přerov

Environmentální dohody jsou moderním a flexibilním nástrojem politiky životního prostředí, které mohou plnit různé funkce, ať již v rámci platných právních předpisů, nebo nad jejich rámec. Dohody mohou pomoci např. orgánům kraje nebo obce dosáhnout některých nápravných opatření v termínech kratších, než jak by bylo možné správním postupem, a privátním subjektům získat dobrozdání environmentálně se chovajícího podniku, což je důležité jak ve vztahu k veřejnosti, tak i ve vztahu ke konkurenci. V zemích Evropské unie jsou nejčastěji uzavírány environmentální dohody v oblastech: − − − − −

odpadové hospodářství znečišťování ovzduší znečišťování vod klimatické změny ozonová vrstva.

Celkem bylo dosud1 uzavřeno v zemích Evropské unie 312 environmentálních dohod, nejvíce v Nizozemsku (107), v Německu (93) a v Rakousku (20).

3. Struktura konfliktu Jak již bylo výše uvedeno, environmentální dohodou se řeší konflikty, které nejsou plně řešitelné nebo jsou obtížně či pouze dlouhodobě řešitelné v rámci právních předpisů a s použitím legislativních nástrojů státní správy. Důležitými faktory, které ovlivňují strukturu konfliktu, jsou zejména: − − − −

distribuce moci vstup třetí strany do konfliktu množství a kvalitativní znaky řešených problémů počet, kvalita a nákladové položky alternativních řešení, jež mají strany konfliktu k dispozici.

Dalším faktorem, který strukturuje konflikt, je jeho konkrétní podoba, jež může mít charakter intrapersonální nebo interpersonální. Intrapersonální charakter konfliktu je založen na rozličném chápání určitých priorit či preferovaného chování v určité oblasti životního prostředí jednou skupinou osob (případně institucí, ať již státní správy nebo nevládních organizací) a prioritami jiné skupiny osob, jež má své zájmy neslučitelné nebo obtížně slučitelné (a to i z objektivních důvodů) se zájmy skupiny prvé. Příkladem z oblasti ochrany ovzduší může být chování obyvatelstva při volbě paliva pro vytápění domácností, kdy přes podporu státní správy plynofikaci obcí dochází v důsledků nárůstu cen za plyn (a elektřinu) k návratu ke spalování tuhých paliv. Tento rozpor se pak sekundárně dotýká i odpadového hospodářství, kde opět jedna skupina preferuje (a státní správa i finančně podporuje) třídění a sběr komunálního odpadu, kdežto druhá skupina, optimalizující svá vydání, neváhá z hlediska spalovacího procesu zcela nevhodným způsobem spalovat podstatnou část komunálního odpadu, což má za následek nárůst emisí zejména ve spektru organických polutantů, tuhých

1

Stav v r. 2002.

98


PZKO Přerov

znečišťujících látek, těžkých kovů a jiných škodlivin, nehledě na vystupující tmavost kouře nebo zápach. Posoudíme-li ale chování takto se chovající skupiny obyvatel z hlediska jejich ekonomické rozvahy, pak jí musíme přiznat zcela přirozené chování podle zásad tržní ekonomiky, která v environmentálně vyspělých zemích doznala právě z podobných důvodů již určitých korekcí, kdežto v ekonomice transformujících se států přetrvávají její prioritní aspekty nebo dokonce favoritní postavení v legislativním, zákonodárném procesu. Konkrétním příkladem pro výše uvedené chování obyvatelstva může být volba kotle a paliva pro vytápění rodinných domků, jak ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 1 Porovnání investic do kotle pro rodinný dům a nákladů na roční vytápění pro různá paliva2 palivo

náklady na 1 kWt výkonu kotle

roční náklady na otop

[Kč]

[Kč]

929

22 464

hnědé uhlí

1 015

32 270

černé uhlí

518

33 082

hnědé uhlí (splynování)

910

38797

10 854

43 834

zemní plyn

741

68 474

dřevěné brikety

929

70 347

8 556

89 492

850

104 304

topný olej

1 340

114 470

propan

2 515

148 183

dřevo

geotermální energie

elektrická akumulace elektrický přímotop

Z tabulky je zřejmé, že ač při nižších nákladech na pořízení kotle na zemní plyn proti kotli na spalování dřeva (741,- Kč na 1 kWt výkonu kotle na zemní plyn, 929,- Kč u kotle na dřevo) jsou roční náklady při vytápění dřevem přibližně třetinové oproti nákladům na topení zemním plynem. V tomto případě, dovedeme-li jej v představě v příčinné konsekvenci do konce, se zájem státní správy dosáhnout snížení emisí ve skupině malých zdrojů3 prosazovanou a ekonomicky podporovanou plynofikací obcí dostává do konfliktu s nikoliv a priori negativním postojem obyvatel, ale s jejich sociální úrovní, resp. s makroekonomickou státní politikou. Interpersonální charakter konfliktu je zpravidla založen na protichůdných názorech nebo stanoviskách individuí (subjekty konfliktu jsou jednotlivci) nebo skupin (subjektem konfliktu jsou skupiny), a to v podobě konfliktu dvoustranného (mezi dvěma jednotlivci nebo skupinami) či vícestranného (mezi více jednotlivci nebo skupinami).

2 3

Energie & peníze, č. 6, 2003 Podle národního registru pro emisní bilanci v kategorii zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 3.

99


PZKO Přerov

Rozlišení, zda se jedná o konflikt individuální, skupinový, dvoustranný nebo vícestranný, je z praktického hlediska velmi důležité, protože z hlediska řešení konfliktu se tyto typy dosti značně liší. Zatímco u jednotlivce je třeba počítat pouze s konzistencí jeho individuálního chování, u skupinových konfliktů jejich charakter ovlivňuje heterogenita skupiny nebo skupin. U vícestranných konfliktů pak navíc ještě může dojít k vytváření koalicí, zejména, vyžaduje-li řešení dlouhodobé jednání nebo není-li konflikt jednoznačně (např. čistě technickými parametry) vymezen. Příkladem takového složitého konfliktu může být situace v podniku, v němž jedna skupina prosazuje inovaci zařízení na úroveň nejlepších dostupných technologií BAT s pochopitelně náročným investičním kalkulem, kdežto jiná skupina, přidržujíc se platné legislativy a jejích ekonomických nástrojů, prosazuje v dané době levnější finanční postih se strany státní správy, která je protistranou oběma stranám v podniku. Je nasnadě, že řešit takovýto konflikt, v němž se obě strany opírají o kategorie jako jsou ekonomické rozvahy, sociální stabilita, konkurenceschopnost apod., je velmi obtížné, neshodnou-li se strany konfliktu na vyjednávání, jehož hlavním cílem je nalezení optimální varianty řešení. Přitom těžištěm konfliktu jsou ekonomické parametry: na straně podniku krátkodobá versus dlouhodobá ekonomická rozvaha, na straně státní správy ekonomické nástroje dané současnou legislativou.

4. Symetrie konfliktu Jak již bylo uvedeno, jedním z faktorů, které ovlivňují charakter konfliktu, je distribuce moci. Je-li distribuce moci mezi stranami konfliktu v rovnováze, jde o konflikt symetrický. V opačném případě jde o konflikt asymetrický. Je zřejmé, že v případě posuzování a hodnocení environmentálního chování podniku orgány státní správy, jež je založeno na zákonných (a tudíž vymahatelných) opatřeních, jde převážně o typ konfliktu asymetrického, u něhož vzájemný vztah stran a jejich rolí není možné měnit (neboť to by vyvolalo další konflikt). Konflikt, který vyústí v environmentální dohodu, může být ovšem i symetrický. Příkladem může být výše citovaná dohoda mezi závody Volvo a British Petroleum z roku 1999. K symetrickému konfliktu může ale dojít i mezi orgány státní správy, např. při projednávání některých zákonů nebo právních předpisů, kde se zájmy obchodních, průmyslových, zemědělských a jiných sektorů státní správy (ministerstev) mohou dostat do konfliktu se zájmy sektoru ochrany životního prostředí. Asymetrie konfliktu, která je typická pro vztahy mezi státem (orgány státní správy) a ostatními subjekty společnosti, nezadává předpoklady snadného vyjednávání k řešení problému, který je podstatou konfliktu. Smyslem vyjednávání, jež by zde mělo vést k dohodě, je nalézt řešení, které nebude spojováno s násilím, v daném případě s použitím nátlaku ekonomického, pomocí sankcí nebo jiných prostředků, jež zákon nabízí. Jelikož struktura a zejména distribuce moci u asymetrického konfliktu neumožňuje rovnoměrné rozložení silových polí (argumentů) na obou stranách konfliktu, je výhodné asymetrický konflikt transformovat.

100


PZKO Přerov

Proces transformace konfliktu představuje strukturální změny na obou jeho stranách. Jde např. o vytvoření určitého zájmového sdružení dotčených podniků (neboť konflikt se může dříve či později vyskytnout i u jiných subjektů), které bude schopno fundovaně argumentovat z pohledu obecnějšího, a na straně státní moci např. o vytvoření speciálního ministerského nebo mezirezortního útvaru, který bude schopen přijímat argumenty protistrany jako podnět k určité novelizaci právního předpisu nebo k jeho alternativnímu výkladu. Důležitým faktorem v transformaci konfliktu je možnost vstupu třetí strany, jež má respekt obou konfliktních stran, má schopnost odblokovat některé sveřepě hájené postuláty konfliktních stran (např. podrobnou analýzou situace, výkladem příčin situace a srovnáním se zahraničními zkušenostmi, poukázáním na současné vědecké poznatky či technické možnosti apod.) a může objektivně interpretovat konflikt na veřejnosti. Třetí strana konfliktu by také měla mít schopnost vytlačit ze stávající struktury konfliktních vztahů ty subjekty, které na konfliktu profitují, konflikt zkreslují nebo jsou nekomunikativní. Třetí strana může, ale nemusí mít žádnou sílu (z pohledu distribuce moci). V případě, že určitou mocí vládne, jde o arbitra, nemá-li žádnou moc, jde o facilitátora či mediátora. Je-li třetí stranou arbitr, je výsledkem jednání stav výhra/prohra, je-li třetí stranou pouze zprostředkovatel jednání, může snadněji dojít k nalezení vzájemně uspokojivých řešení.

5. Ekonomické nástroje v péči o životní prostředí V předcházejících kapitolách byly zmíněny ekonomické nástroje na straně státní správy, které jsou součástí jejího silového (mocenského) vybavení. V běžné praxi se ekonomickými nástroji rozumí zpravidla pouze sankce za neplnění zákonných povinností nebo jiné postihy s ekonomickým dopadem na podnik, u něhož vyvstaly pochybnosti o plnění ekologických normativů. Ve skutečnosti ale jde o celou řadu různých nástrojů, které mohou být v jednání k environmentálním dohodám uplatněny4, a proto jsou zde alespoň ve stručném přehledu zmíněny. Především je třeba poznamenat, že vedle termínu „nástroj“ je možné (a někdy vhodnější) použít termín „prostředek“ (tedy v souvislosti s environmentálními dohodami ve smyslu prostředníka), neboť v dané oblasti jde především o určité způsoby nebo mechanismy pro řízení těch postojů, chování a jednání, které mohou mít vliv na životní prostředí. Mezi nástroje (prostředky) patří zejména: §

nástroje pro sběr a zpracování informací: − monitoring životního prostředí − ekologický audit − EIA (vyhodnocování dopadu projektu na životní prostředí) − analýzy rizik − přehledy, statistické údaje a jejich interpretace a informace pro veřejnost

§ regulační nástroje: − zákazy 4

Přiručka Evropského sekretariátu mezinárodní rady místních ekologických iniciativ (ICLEI) pro řízení záležitostí životního prostředí. ICLEI Europena Secretariat GmbH, Freiburg, 1999.

101


PZKO Přerov

− zákazy s výhradou udělení povolení − povinná regulace − preventivní kontrola § komunikační nástroje: − vzdělávání a osvěta − poradenství − účast občanů na řešení problémů − vyjednávání a zprostředkovatelská činnost § plánovací nástroje: − územní plán − plán hospodářského rozvoje − plány ochrany přírody, tvorby krajiny a lesního hospodářství − vodohospodářský plán − energetická koncepce − program ochrany ovzduší − program nakládání s odpady § vlastní ekonomické nástroje: − daně obecné i účelově vázané − poplatky − sankce − dotace − obchodovatelná povolení. Jak je z výčtu zřejmé, sankce, jež jsou často chápány jako jediný ekonomický nástroj, je pouze jedním z prostředků, jimiž může státní správa vstupovat do jednání k environmentální dohodě. Právě četnost nástrojů a jejich možná kombinace může poskytnout vhodnou výchozí pozici k vyjednávání, aniž by byla použita hrozba nejtvrdšího postihu. Důležitým aspektem ekonomických nástrojů je, že jsou principiálně založeny jak na odnímání, tak na dodávání finančních prostředků. Jako příklad lze uvést následující: − − − − − − − − − −

poplatky za služby poplatky za využívání infrastruktury (např. mýto) daně obecné i účelově vázané (zdaněné produkty jsou dražší a méně konkurenceschopné) přímé veřejné investice dotace a subvence půjčky obchodovatelná povolení kauce a pojištění smluvní ujednání o podílu na nákladech na poskytované služby oceňování investic.

Při volbě ekonomických nástrojů je třeba mít na zřeteli hlavní principy pro jednání k dosažení cíle: − povzbuzování, nikoliv donucování 102


− − − −

PZKO Přerov

ekonomickou efektivnost ponechání volby podniku o způsobu nápravy k dosažení cíle průběžné, nikoliv jednorázové vyvíjení tlaku snadnou administrativu a průhlednost.

Pokud se jako ekonomický nástroj volí pokuta, pak je třeba si uvědomit: − pokuta může být udělena pouze na základě zákonného předpisu ve správním řízení a vymáhána v exekučním řízení (které je pomalé, časově i finančně náročně a navíc nejisté co do výsledku) − peníze z pokut jdou do státní pokladny, bez záruky, že budou použity na nápravná opatření v oblasti, kde škoda nebo pochybení (chybné chování) vznikly − výše pokuty musí být úměrná jak závažnosti škody nebo pochybení, tak charakteru podniku, z jehož viny k postihované skutečnosti došlo. Uvedený výčet nástrojů dokládá, že při řešení konfliktu mezi státní správou a privátním subjektem se může státní správa vybavit dostatečným arsenálem nástrojů, které otevírají cestu k alternativním řešením a u podniku mohou iniciovat jiné kalkuly, než např. pouze rozhodování mezi investicí do nových technologií a zaplacením pokuty.

6. Vyjednávání Vyjednávání je jednou z nejdůležitějších fází k přípravě environmentální dohody. Bohužel, je také fází nejvíce opomíjenou, což má častou příčinu v silně emocionálně zabarvených konfliktech. Proto účast třetí strany, jíž by se mělo především podařit emoce eliminovat, má velký význam. Je zřejmé, že spíše než arbitr je zde vhodný konzultant, technický a finanční poradce nebo jiný nezávislý subjekt. V přípravné fázi vyjednávání není vhodné volit za třetí stranu advokáta, aby se již v počátku nevylučovala diskuse možná mimo právní rámec případu. Příprava na vyjednávání má několik etap, v nichž je třeba pokládat následující otázky a řešit dílčí problémy: § Etapa strategická − Má smysl a chceme vyjednávat? − Jaké jsou alternativy řešení konfliktu (věcné a institucionální)? − Chceme případnou dohodu realizovat? − Co nastane v případě, že se nedohodneme? − Jaké vztahy s ostatními stranami konfliktu chceme nastolit? − Jaký styl vyjednávání zvolíme? − Chceme publicitu vyjednávání? − Může vyjednávání ovlivnit náš image? − Známe dobře ostatní strany konfliktu a vyjednávání? § Etapa analytická a) cíle a očekávání − Jaké jsou naše zájmy a jsou na naší straně jednotné? 103


− − − − −

PZKO Přerov

Jaké cíle lze odvodit z našich zájmů? Jak jsou jednotlivé zájmy a cíle pro nás důležité? Kdy můžeme konstatovat, že jsou naše zájmy či cíle uspokojeny? Jaké jsou zájmy a cíle ostatních účastníků jednání? Existují styčné body našich cílů a zájmů se zájmy ostatních účastníků?

b) vliv a moc − Kdo má moc a v čem spočívá? − Jsou naše zájmy legitimní a legální? − Kdo podporuje nás a kdo protistranu? − Kdo z účastníků jednání je pasivní a kdo je proti všem? − Jak se na předmět konfliktu dívají média a jaká je jejich podpora? − Máme spojence? − Můžeme se opřít o stanovisko některé profesní organizace? − Co vše o nás ví druhá strana a ostatní účastníci jednání? − Koho se výsledek jednání dále dotkne? c) věcná stránka − Máme dostatek informací a jsou naše informační zdroje spolehlivé a objektivní? − Nezaměňujeme fakta za jejich interpretaci a nečiní tak i druhá strana? § Etapa syntaktická − Třídění informací o situaci. − Výčet možných řešení konfliktu. − Alternativní scénáře řešení. § Etapa taktická − Personální úvahy. − Procesní otázky. − Parametry dohody. − Organizační záležitosti. Uvedené etapy vyjednávání nemusí být v jednodušších případech tak podrobné. K tomu, jak skutečně složitý je konflikt (neboť na počátku se může jevit jako téměř neřešitelný), mohou odhalit odpovědi na následující otázky: − − − − − − − − − − −

Kolik stran je do konfliktu zapojeno? Jsou strany konfliktu homogenní? Jedná se o konflikt jednorázový nebo opakující se? Má konflikt vazbu na jiné konflikty (a dohody)? Týká se konflikt jednoho problémů, nebo více problémů? Je nutné se dohodnout? Je možné při vyjednávání použít výhružek? Je vyjednávání časově limitováno? Bude dohoda vzešlá s vyjednávání závazná a vynutitelná? Je možný vstup třetí strany? Probíhá jednání veřejně?

104


PZKO Přerov

Je pochopitelné, že v uvedených schématech nelze poukázat na všechny možnosti, které lze ve vyjednávání uplatnit. Umění vyjednávat vyžaduje nejen dobré znalosti věcné, vědecké, odborné, technické, ekonomické apod., ale také psychologické. Navíc osoby participující na vyjednávání by měly mít určité disposice v chování, vyjadřování, soustředění a v neposlední řadě i v rychlosti reakce. Emocionální stránka jednání by měla být maximálně potlačena, lépe eliminována vůbec.

7. Obecné aspekty environmentálních dohod Názory na environmentální dohody se liší podle národních právních systémů. Často se rozlišují jako dohody iniciované veřejnou institucí („public voluntary schemes“) nebo jako dohody tzv. vyjednané („negotiated agreements“). Z obecného právního hlediska jde o smluvní ujednání, o smlouvu (dohodu), tedy dobrovolný akt, který přijímá: − na jedné straně veřejnoprávní subjekt, který reprezentuje zájem státu, − na druhé straně jeden nebo více soukromoprávních subjektů. Obecně je obsahem environmentální dohody přijetí závazku k plnění nad rámec právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí. Je nutné si uvědomit, že veřejnoprávní subjekt může jednat, tudíž i uzavírat smlouvy, jen v rozsahu, k němuž je zákonným prostředkem oprávněn. V České republice je to v oblasti ochrany ovzduší především zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Z právního hlediska je důležité, zda je environmentální dohoda právně závazná a její závazky jsou vynutitelné. Např. v německé praxi mohou být dohody koncipovány jako právně závazné i jako právně nezávazné. Tento problém není v právní teorii zcela vyřešen. V Evropské unii je uzavírání environmentálních dohod řešeno (regulováno) „Doporučením Komise č. 96/733/EC z 9. prosince 1996 týkající se Dohod o životním prostředí provádějících směrnice Společenství“. Toto doporučení samo je právním pramenem, ale není právně závazné ani vynutitelné. Doporučení propaguje environmentální dohody jako metody pro zavedení směrnic Evropských společenství, které se týkají problematiky životního prostředí a udržitelného rozvoje. Na rozdíl od Doporučení jsou tyto směrnice pro členské země právně závazné. Doporučení definuje environmentální dohody jako dohody mezi orgánem státní správy a podnikem nebo skupinou podniků, které mohou za jistých okolností doplňovat právní předpisy nebo nahrazovat nutnost podrobnější legislativy. Dále jsou uvedeny nejdůležitější články Doporučení Komise ke struktuře a formě environmentálních dohod. čl. 2.2 Dohody musí v každém případě a) mít formu smlouvy, jejíž plnění lze vymáhat podle práva soukromého nebo práva veřejného; b) uvádět kvantifikované cíle, jakož i dílčí cíle s příslušnými lhůtami plnění; c) být zveřejněny v úředním věstníku jako oficiální dokument přístupný široké veřejnosti; d) umožnit kontrolu výsledků, pravidelné informování příslušných orgánů a náležitou informovanost veřejnosti; e) být otevření všem stranám, které si přejí plnit smluvní podmínky. čl. 2.3 105


PZKO Přerov

Kde je to vhodné, dohody musí a) stanovit účinná opatření pro sběr, vyhodnocování a ověřování dosažených výsledků; b) požadovat od zúčastněných stran poskytování informací o plnění dohody všem třetím osobám za podmínek platných pro orgány veřejné správy podle Směrnice Rady č. 90/313/EEC ze dne 7. června 1990 o volném přístupu k informacím o životním prostředí; c) stanovit sankce v případě neplnění, jako např. pokuty, penále nebo zrušení povolení. čl. 3.1 Při uzavírání dohody musí příslušný orgán pamatovat na ustanovení pro přezkum výsledků dosažených při plnění dohody a pro včasné přijetí dodatečných opatření, bude-li to vyžadovat splnění závazků vyplývajících ze Směrnice. Dále Doporučení Komise stanoví, že národní orgán veřejné správy musí při uzavírání environmentální dohody zajistit její soulad s Římskou dohodou, zejména s jejími požadavky vnitřního trhu a pravidly hospodářské soutěže a dále, že v případě použití dohod jako prostředku realizace směrnic Společenství musí být o tom vyrozuměna Komise. 8. Environmentální dohody z hlediska českého právního řádu V řadě evropských zemí, ale i ve Spojených státech, v Kanadě a Japonsku jsou environmentální dohody poměrně rozšířeným institutem pro zlepšení stavu životního prostředí. Naproti tomu jsou v České republice tyto dohody chápány jako nový přístup k ochraně životního prostředí a institut smluvní spolupráce mezi sektorem veřejným a soukromým se dosud nachází v české právní praxi, ale i teorii v určitém vakuu. Environmentální dohody patří podle svých charakteristických prvků (zúčastněné subjekty, obsah) do kategorie veřejnoprávních smluv, které jsou oproti soukromým smlouvám a dohodám (uzavíraným např. podle obchodního či občanského zákoníku) v české právní praxi spíše výjimkou. Veřejnoprávní smlouvy jsou institutem veřejného práva, jmenovitě práva správního. Veřejná správa má pro svoji činnost k dispozici metody, které vycházejí z ústavních principů5, z nichž pro posuzování environmentálních dohod je třeba mít na paměti následující: a)

Správní činnost mohou vykonávat pouze subjekty k tomu zákonem oprávněné.

b) Působnost (kompetence, předmět činnosti) správních úřadů je možné stanovit pouze zákonem. c) Státní moc a její orgány mohou své pravomoci uplatňovat, jen pokud to zákon dovolí. Tedy jen v případech, v mezích a způsoby, které jsou konkrétním zákonem předpokládány. Jedná se tedy o opačný princip, než který je formulován pro občany, totiž, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo není povinen činit, co zákon neukládá. Právě posledně uvedený princip je pro přiznání možnosti či nemožnosti uzavírat environmentální dohody v České republice zcela zásadní. Činnost správních orgánů má právem upravený postup, formy a meze a jen úkony provedené těmito postupy, formami a v daných mezích mohou mít právní důsledky. Všechny formy správní činnosti 5

Čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod; čl. 2 odst. 3 a 4 a čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky.

106


PZKO Přerov

mohou vykonavatelé veřejné správy uplatňovat pouze na právním základě, přičemž některé z forem právo přikazuje, ostatní alespoň připouští. Právo přikazuje určitou formu jednání zejména tehdy, má-li takové jednání správního orgánu právní důsledky pro fyzickou nebo právnickou osobu nebo v případech, kdy postup správy by mohl vést k porušení práv a svobod. Tím se ale dotýkáme kategorie problémů, které jsou předmětem akademických diskusí o způsobech (formách) a mezích činnosti státní správy, o ústavních limitech pro ukládání povinností fyzickým a právnickým osobám a o ochraně jejich práv. Z hlediska výkladu v českém právu by na příklad ujednání mezi subjektem znečišťujícím ovzduší a Ministerstvem životního prostředí o zlepšení stavu emisí bylo možné uzavřít jako veřejnoprávní ujednání (mezi vykonavatelem správy a soukromoprávním subjektem), které ale není právně závazné. Je třeba zdůraznit, že veřejnoprávní ujednání není totéž jako veřejnoprávní smlouva. Veřejnoprávní ujednání patří mezi právně nezávazné úkony, které jsou uskutečňovány na základě zákona, neboť jde o správní činnost výslovně zákonem neupravenou, ale veřejné správě dovolenou. Tato ujednání nesmí ovšem ohrožovat plnění jiných stanovených úkolů pro státní správu, nesmí znamenat plýtvání veřejnými prostředky nebo ohrožení nestrannosti veřejné správy. Environmentální dohody mají ovšem povahu veřejnoprávních smluv a od veřejnoprávních ujednání se odlišují v těchto bodech: − − − − −

jsou právně závazné, jsou vynutitelné, jsou uzavírány vždy na základě konkrétního zákona, jejich režim alespoň rámcově upravují normy správního práva, je určen způsob řešení a rozhodování případných sporů z těchto smluv.

Důsledkem skutečnosti, že jednou ze smluvních stran je orgán veřejné správy, je omezení smluvní volnosti. Orgán veřejné správy je totiž ve svých smluvních aktivitách omezen právě stanoveným výběrem způsobů, jak smluvní aktivity (závazky) plnit. Jestliže se původce znečišťování zavazuje k plnění povinností, jež by jinak neměl, je nutné zvážit rozsah závazku vzhledem k důsledkům jeho neplnění, a to pro případ vymáhání plnění závazku správní nebo soudní cestou. Důležitým aspektem environmentálních smluv je jejich průhlednost. Jejich formulace nesmí vyvolávat pochybnosti, že jde o aktivity, jež by soukromoprávnímu subjektu měly zajistit budoucí příznivá rozhodnutí v jiných věcech. Rovněž přístupnost k třetím stranám musí být zaručena, aby nevzniklo podezření, že smlouvy jsou uzavírány jen s vybranými subjekty. To je ostatně předmětem článku 2.2 výše citovaného Doporučení Komise. Z výše uvedeného je zřejmé, že institut environmentálních smluv není problematikou jednoznačně uzavřenou a že lze v budoucnu očekávat určitá doplnění v právních předpisech (např. v zákoně o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb.) nebo upřesňující výklad v těchto předpisech, jak s environmentálními dohodami nakládat. Pro environmentální smlouvy z hlediska českého práva platí, že mají obecné charakteristiky veřejnoprávních smluv, které současná správně právní teorie definuje takto: „Klasická veřej-

107


PZKO Přerov

noprávní smlouva je institut, jehož režim upravují normy správního práva, a spory z této smlouvy se řeší ve správním soudnictví nebo správní cestou“.6 Nutno přiznat, že dosud uzavřené environmentální smlouvy v České republice nemají jednotnou formu, jež by zcela odpovídala výše uvedené definici. Zkušenosti z těchto smluv odvozené dovolují některé závěry a doporučení - užitečná by byla určitá právní pravidla, která by upravovala vlastní režim environmentálních smluv, zejména pak − náležitosti obsahu dohody (ovšem nikoliv natolik detailně, že by smluvní strany měly volnost pouze v otázce, zda smlouvu uzavřít nebo nikoli); − záruky zákonnosti samotných dohod a jejich uzavírání (tzn. sankce za porušení právních norem při uzavírání dohod); − záruky zachování dohod (tzn. sankce za porušování povinností z dohod vyplývajících, a to jak ze strany veřejnoprávního orgánu, tak ze strany soukromoprávního subjektu); − stanovení oprávněného orgánu a dále způsobu rozhodování jednotlivých eventuálních sporů z dohod. Řešení sporů vyplývajících z environmentálních smluv není jednoduché. V současné praxi totiž není upraven postup, jak spory u veřejnoprávních smluv řešit, a to i u smluv zákonem předpokládaných. V odborné právní literatuře se diskutuje, zda je to v pravomoci soudu nebo správního orgánu, a když v pravomoci správního orgánu, pak zda toho, který je smluvní stranou, nebo zda se má jednat o orgán nadřízený, který by ovšem musel mít zákonem danou pravomoc spory z veřejnoprávních smluv rozhodovat. I když existuje ústavně zakotvený princip práva na soudní ochranu, vyskytly se i případy, kdy soud se odmítl sporem zabývat s odkazem, že k řešení sporu ze smlouvy veřejného práva není příslušným. Závěrem lze konstatovat, že přijetí odpovídající právní úpravy bude nutností. Tato úprava by stanovila základní náležitosti a záruky uzavírání a zachování smluv (třeba jako specifické kategorie environmentálních dohod), dále alespoň částečně též práva a povinnosti zúčastněných subjektů a zejména by pak dávala jednoznačné řešení velmi problematického aspektu, kterým je rozhodování eventuální sporů. Tato nutnost vyplývá i z toho, že uzavírání environmentálních smluv je jednou z doporučených metod, kterými lze dosáhnout splnění úkolů v ochraně životního prostředí, stanovených směrnicemi Evropské unie. V oblasti ochrany ovzduší je uzavírání environmentálních dohod předpokládáno mezi orgány kraje nebo obce a jednotlivými znečišťovateli ovzduší (§6 odst. 4 zákona č. 86/2002 Sb.). Dosud uzavřené environmentální smlouvy v České republice se svým charakterem blíží spíše veřejnoprávnímu ujednání. Teprve praxe ukáže, do jaké míry jsou takovéto dohody schopné plnit svůj účel a jaké problémy vyvstanou při jejich aplikaci.

9. Příprava environmentální dohody Příprava environmentální smlouvy je záležitostí, která vyžaduje neustálou interakci mezi orgány státní správy, soukromoprávním subjektem (znečišťovatelem) a nevládními organizacemi. 6

D. Hendrych a kol.: Správní právo. Obecná část. C.H. Beck, Praha 1996.

108


PZKO Přerov

V přípravné fázi vyjednávání mohou proto probíhat vzájemné konzultace, které jednak sledují cestu změkčení konfliktu (jak bylo ukázáno v kapitolách o konfliktu), jednak určují cíle smlouvy. Na základě dosud odvozených právních aspektů environmentálních smluv lze jako modelový postup pro uzavírání environmentálních smluv (dohod) odvodit následující schéma.

Postupné kroky při aplikaci environmentální dohody OR – odborně administrativní nebo realizační krok (proces) AK – analytický nebo kontrolní krok (proces) RK – rozhodovací krok (proces) č.

typ

1

OR

identifikace a formulace problému

2

OR

zpracování záměru řešit problém dohodou

3

AK

analýza/posudek záměru řešit problém dohodou

4

RK

rozhodnutí řešit problém dohodou (ano/ne)

5

OR

specifikace prvků dohody (účastníci, předmět atd.)

6

AK

analýza připravované dohody

hlediska ŽP, ekonomická, technická, právní; strategie vyjednávání

7

RK

doporučení dohody pro vyjednávání (ano/ne)

v záporném případě: a) problém řešit jiným nástrojem b) zpět k bodu 5 – změna specifikace dohody

8

OR

vyjednávání

jednorázové nebo v etapách

9

AK

úspěšnost vyjednávání (ano/ne)

v záporném případě: a) problém řešit jiným nástrojem b) zpět k bodu 5 – změna specifikace dohody c) zpět k bodu 8 – strategie vyjednávání

postupný krok (proces)

poznámka

v záporném případě: a) problém řešit jiným nástrojem b) zpět k bodu 2 – změna záměru

10 OR

vypracování návrhu smlouvy

11 AK

posouzení/analýza smlouvy

hlediska ŽP, ekonomická, technická, právní aj.

12 RK

rozhodnutí o přijetí (ano/ne)

v záporném případě: a) problém řešit jiným nástrojem b) zpět k bodu 5 – změna specifikace dohody c) zpět k bodu 8 – strategie vyjednávání

13 OR

realizace úkolů vyplývajících z dohody

14 AK

kontrola plnění dohody

15 RK

rozhodnutí o plnění dohody (ano/ne)

16 AK

závěrečná analýza

17 OR

závěrečné zhodnocení dohody, prezentace výsledků, uplatnění zkušeností

v záporném případě: a) uplatnění sankcí (jsou-li možné) b) vypovězení dohody c) zpět k bodu 8 – nové vyjednávání

Posouzení dohody (smlouvy) je třeba nejen z jednostranného hlediska ochrany životního prostředí, ale také z hlediska ekonomického, které se opírá o technickou analýzu problému. Ekonomická analýza by měla obsahovat následující body: − hospodárnost environmentální smlouvy, 109


PZKO Přerov

− transakční náklady (porovnání s jiným řešením a určení nákladů pro soukromoprávní subjekt), − vliv na hospodářskou soutěž v daném sektoru, − posouzení dalších aspektů – flexibility řešení, možnost integrace smlouvy do stávajících nástrojů politiky životního prostředí, − dopady na cenový vývoj, zaměstnanost, investice, zahraniční obchod a jiné národohospodářské dopady. Uplatnění environmentálních dohod neznamená oslabení funkcí orgánů státní správy. Právě průběh vyjednávání může značně posílit jejich pozici. Rovněž pro soukromoprávní subjekt vyjednávání vede k nasazení mechanismů, jimiž se provede důkladná analýza stavu, zváží se ekonomické, technické a právní aspekty problému a dosáhne se jeho efektivního řešení. S širším uplatňováním environmentálních dohod lze očekávat i posílení úlohy a kvality konzultačních, poradenských a jiných subjektů podílejících se na vyjednávání a přípravě dohody. Pro analytické a kontrolní činnosti bude třeba přizvat kvalifikované odborníky, autorizované nebo akreditované laboratoře a případně vést odborné semináře nebo workshopy. Závěrečné vyhodnocení úspěšně naplněné dohody by mělo nabýt publicity, iniciované především orgány státní správy.

10. Environmentální dohody v rámci krajů a měst Orgány kraje mají za povinnost zpracovat pro své území krajský program snižování emisí znečišťujících látek (§6 odst. 5 cit. zák.), a to v rozsahu podle přílohy č. 2 k zákonu. Při vytváření krajského programu mohou orgány kraje využít podrobné znalosti emisní situace na jednotlivých zdrojích, a to i v souvislostech, jež z pohledu národního registru emisí a zdrojů (§13 zákona o ochraně ovzduší) nejsou zřejmé. Proto zákon umožňuje orgánům kraje realizovat své programy snižování emisí na základě dohod mezi orgány ochrany ovzduší a provozovateli stacionárních zdrojů nebo osobami jimi zřízenými o řešení problémů souvisejících s místními nepříznivými klimatickými a rozptylovými podmínkami, případně i s jinými vlivy na imisní situaci (§6 odst. 4 cit. zák.). Obdobně platí i pro místní programy zlepšení kvality ovzduší. Tyto dohody musí naplňovat základní kritéria: − − − − −

musí mít formu smlouvy (tj. dvoustranného nebo vícestranného právního úkonu) musí uvádět kvantifikované cíle musí být zveřejněny v úředním věstníku musí umožňovat kontrolu musí být otevřeny stranám, které si přejí plnit smluvní podmínky.

Environmentálními dohodami lze řešit především místní nebo oborové situace, kde uplatnění legislativních nástrojů by mohlo narazit na spor (v právním významu odpor), těžko řešitelný soudně znaleckými posouzeními. Může to být ale i případ iniciativ vycházejících z nevládních organizací zaměřených na ochranu životního prostředí, jimž legislativa umožňuje vstup do projednávání závažných investičních projektů nebo přístup k informacím, jejichž jednostranná interpretace nemusí mít charakter objektivního posouzení stavu věci. V těchto případech může subjekt znečišťující životní prostředí přistoupit prostřednictvím environmentální dohody na zpřísnění podmínek limitujících jeho environmentální chování a zavedení určitých kontrol, jež prokáží např. chod inkriminovaného provozu na úrovni technologií BAT.

110


PZKO Přerov

11. Vypracování návrhu environmentální dohody Pokud proběhne úspěšně fáze vyjednávání a strany se dohodnou, že uzavřou environmentální dohodu, je třeba vypracovat návrh textu dohody. K tomu nelze poskytnout universální šablonu, ale jako příklad lze uvést následující základní osnovu dohody pro případ, že se podnik (soukromoprávní subjekt) rozhodne pro opatření ke snížení emisí určitých polutantů ze svých zdrojů znečišťování ovzduší nad rámec stanovený emisními limity. V uvedeném příkladu jde o velký zdroj znečišťování, u něhož se má ověřit nová úprava technologie pro záchyt tuhých znečišťujících látek (hypotetický příklad).

PŘÍKLAD OSNOVY ENVIRONMENTÁLNÍ DOHODY

Dohoda o spolupráci při realizaci opatření ke snížení emisí těžkých kovů Orgán státní správy (např. KÚ, MM) ……… zastoupený (jméno, funkce) …………... a podnik (název, identifikace)……………. zastoupený (jméno, funkce) …………… − vycházejíce ze závazku České republiky dané v Protokolu OSN/EHK o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, − respektujíce právní ustanovení o použití nejlepších dostupných technik (BAT) − a ve snaze zlepšit emisní a imisní situaci v kraji nebo obci uzavírají následující dohodu: článek 1 Účel dohody Účelem dohody je a) upřesnění emisní situace podniku pro stanovené těžké kovy (Cd, Hg, Pb, As, Cr, Cu, Ni, Se a Zn) provedením zvláštního měření, kterým bude možné prokázat účinnost nově zkoušené technologie pro omezování emisí tuhých znečišťujících látek jakožto nejlepší dostupné

111


PZKO Přerov

technologie (BAT) pro snížení emisí těžkých kovů, zejména emisí rtuti, a dosažení nižších emisních hodnot, než byly vykazovány v rámci předepsaného výkaznictví za rok 2002, b) spolupráce stran dohody při posouzení navržené technologie jako nejlepší dostupné technologie (BAT) ve smyslu přílohy č. 3 k zákonu č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, c) získání co nejvíce informací o technologiích BAT pro daný účel. článek 2 Závazky stran 1) Podnik se zavazuje a) soustředit informační a vědecko technické podklady k navržené technologii pro omezování emisí, b) provést ekonomickou analýzu investice, c)

provést instalaci technologie a související technicko organizační opatření pro její zkušební provoz,

d) zajistit na své náklady měření emisí dotčených polutantů autorizovanou (akreditovanou) laboratoří a ověřit, že emise ostatních polutantů nejsou dotčeny nebo že vykazují zlepšení stavu, e) předložit souhrnnou zprávu o výsledku experimentu orgánu státní správy (tzn. účastníku dohody).

2) Orgán státní správy (KÚ) se zavazuje a) spolupracovat s podnikem na přípravě celé akce, zejména při jejím vědecko technickém posuzování přizváním expertů ze specializovaných útvarů státní správy, b) podpořit navržená a společně projednaná a dohodnutá technicko organizační opatření k získání povolení inspekčních orgánů k provedení experimentu na dobu dostatečnou (s případnou rezervou pro opakování experimentu), c)

zajistit na své náklady odpovídající odbornou diskusi (např. formou veřejně vyhlášeného jednodenního semináře s přizváním zainteresovaných zástupců nevládních organizací působících v oblasti ochrany ovzduší) do 60 dnů po obdržení souhrnné zprávy podle bodu 1e,

112


PZKO Přerov

d) formou účelové dotace na podporu vědecko technické rozvoje (z fondu kraje nebo města ………………) přispět podniku na provedení experimentu částkou 40 % z prokazatelných nákladů na měření podle bodu 1d, a to do 30 dnů po obdržení souhrnné zprávy o výsledku experimentu podle bodu 1e, e) v případě kladného vyhodnocení experimentu specializovanými útvary státní správy a odbornou diskusí využije svých adekvátních mediálních prostředků k publikaci výsledků experimentů, a to ve formě, na níž se s podnikem dohodne, f)

bude souhlasit s publikací výsledků ze souhrnné zprávy nebo se zprávou celou v odborném tisku. článek 3 Společné hodnocení dohody

a) Smluvní strany se dohodly, že budou pravidelně vyhodnocovat plnění dohody, a to minimálně jednou vždy před zahájením jednotlivých fází experimentu uvedených pod body 1a až 1d a dále po ukončení těchto fází experimentu s cílem posoudit nebo upřesnit harmonogram prací, úplnost technicko organizačních podkladů a volbu objednané měřící laboratoře. b) Výzvu k jednání pro vyhodnocování plnění dohody podá podnik, který také určí termín s tolerancí 5 pracovních dnů; místo konání dohodnou strany zvlášť pro jednotlivé případy. c) O vyhodnocování plnění dohody budou pořízeny zápisy odsouhlasené delego-vanými pracovníky každé strany. článek 4 Postih za neplnění závazků stran Strany nestanoví postih za neplnění závazků podle článku 2 dohody. článek 5 Řešení sporů a) O zjištění sporu vyhotoví strany zápis s uvedením sporných otázek. b) Sporné otázky budou strany řešit ustavením komise, jejímiž členy bude vždy jeden zástupce každé strany a jeden zástupce nezávislé organizace, na níž se strany dohodnou. Za ustavení komise odpovídají obě strany. c) Komise se sejde do 15 dnů od data zápisu s uvedením sporných otázek.

113


PZKO Přerov

d) Komise si na svém prvém zasedání zvolí předsedu, který vede o jednání zápisy a předkládá je stranám do 5 dnů po jednání. e) Strany se dohodly, že nepoužijí jiných prostředků k řešení sporných otázek než společně ustavené komise, s výjimkou zjištění nezákonného chování. článek 6 Závěrečná ustanovení a) Dohoda je uzavřena na dobu konání experimentu a na dobu jejího vyhodnocení. b) Dohoda může být zrušena, pokud kterákoliv strana od dohody odstoupí a vyrozumí o tom písemně druhou stranu. c) Jakékoliv změny a doplňky k této dohodě jsou možné pouze v písemné formě a na základě dohody obou stran. d) Tato dohoda nabývá účinnosti dnem podpisu oprávněnými zástupci smluvních stran. Datum: Podpisy:

………… …………

114


PZKO Přerov

12. Jednostranné závazky Zvláštním případem aktu uplatňovaného v ochraně životního prostředí jsou jednostranné závazky, které jsou přijímány v těch průmyslových oborech, jejichž dopady na životní prostředí jsou veřejností sledovány ve zvýšené míře. Jejich počet je pouze několik málo desítek a dotýkají se především průmyslu chemického, petrolejářského, energetického, důlního a metalurgického. Zajímavá je situace u důlních společností, které založily mezinárodní organizaci ICME (International Council for Metals and the Environment), jež zahrnuje hlavní důlní a transformační společnosti na celém světě a má vlastní environmentální chartu. ICME se zúčastňuje jednání v rámci OSN jako pozorovatel7 a snaží se prosadit informace o moderních metodách těžby, které jsou šetrnější vůči životnímu prostředí, než tomu bylo v minulosti. Iniciativy průmyslu v rámci jednostranných závazků mají ve většině případů podobu kvalitativních a nikoliv kvantitativních cílů. Jednostranné závazky se zpravidla omezují na deklaraci pozitivních záměrů ve vztahu k životnímu prostředí a nejsou doplněny žádnými sankcemi. Jejich ekologická účinnost je těžko vyhodnotitelná a v očích veřejnosti nejsou důvěryhodné. Obecnou charakteristiku jednostranných závazků překračuje program odpovědné péče přijatý v chemickém průmyslu. Pochází z Kanady z roku 1984 a rozšířil se do víc než třiceti zemí. Jeho motivem byla řada ekologických havárií. Tato iniciativa podněcuje přijetí pravidel řízení procesů v chemickém průmyslu, aby byly šetrné vůči přírodě a obyvatelstvu. Iniciativa vedla k vytvoření profesní asociace, jejíž členové požívají důvěry. Sankčním opatřením při nedodržení pravidel programu odpovědné péče je vyloučení subjektu z asociace, což má za následek pokles důvěryhodnosti subjektu a oslabení jeho image na veřejnosti. Ve Velké Británii má charakter jednostranného závazku dohoda o odpovědnosti provozovatelů tankerů za ropné znečištění TOVALOP (Tankers Owners Voluntary Agreement concerning Lability for Oil Pollution). Tato dohoda má téměř 4 000 signatářů, kteří pokrývají 98 % světové tonáže tankerů. V České republice nejsou zkušenosti s jednostrannými závazky zatím přesvědčivé. Platí o nich to, co bylo řečeno výše, že jsou totiž spíše deklarací vůle než konkrétních a kvantifikovatelných cílů.

7

Organizace ICME se zúčastnila např. projednávání Protokolu o těžkých kovech.

115


PZKO Přerov

13. Závěry Environmentální dohody (smlouvy) jsou moderním nástrojem uplatňovaným v ochraně životního prostředí. Lze jimi dosáhnout zlepšení stavu tam, kde právní předpisy svým rozpětím nestačí k zavedení určitých opatření. Dohody jsou výrazem pochopení principů udržitelného rozvoje a soukromoprávní subjekt, který je jednou ze stran dohody, deklaruje tak své environmentální chování nebo postoje. V českém právním řádu mají environmentální dohody dosud labilní postavení díky akademické diskusi o jejich charakteru, vymahatelnosti a řešení sporů. Toto vyžaduje určitou dobu praxe s dohodami a dále nastavení určitých právních předpisů, které by environmentální dohody uvedly do národního právního rámce bez jakýchkoliv výhrad a pochybností. Doporučení Komise Evropských společenství č. 96/733/EC z 9. prosince 1996 týkající se Dohod o životním prostředí provádějících směrnice Společenství environmentální dohody doporučuje a určuje, jaký by měly mít obsah a formu. Doporučení Komise není ovšem závazné. Dohody lze uzavřít nejen ke zlepšení stavu emisní a imisní situace, ale též o poskytování informací nad rámec daný zákony. Na krajské nebo místní úrovni úrovni jsou environmentální dohody doporučovány jako jeden z nástrojů pro řešení problému v oblasti ochrany ovzduší. Příprava environmentální dohody vyžaduje podrobnější vyjednávání, aby byly odstraněny konfliktní averze a byla provedena objektivní analýza možností (alternativ), jimiž by bylo dosaženo zamýšleného cíle dohody. Environmentální dohody neomezují působnost orgánů státní správy, ale napomáhají jí nalézt v rámci jejích kompetencí alternativní řešení. Rovněž v rámci podniku může jednání k environmentální dohodě vést k nalezení různých alternativních řešení. Environmentální dohody na úrovni kraje uzavírá s podnikem (nebo podniky) Krajský úřad, dohody na úrovni republiky uzavírá Ministerstvo životního prostředí s asociacemi, sdruženími nebo jinými profesními organizacemi a svazy majícími celorepublikovou působnost. Environmentální dohody na úrovni obce uzavírá s podnikem (nebo podniky) městský úřad, v případě statutárního města Magistrát .

116


PZKO Přerov

14. Literatura Roger Levett: Ekonomické nástroje naplňování politiky péče o životní prostředí. Příručka IVLEI pro řízení záležitostí životního prostředí určená orgánům místní správy a samosprávy v České republice, svazek 6. Centrum environmentálních analýz, 1999. Petr Šauer a kolektiv autorů: Dobrovolné dohody v politice životního prostředí. ISBN 80-245-01163. Vysoká škola ekonomická, Praha 2000. Protokol o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států. OSN/EHK, 1998.

117


PZKO Přerov

14.5 Příloha č. 5 Imisní limity dle NV č. 429/2005 Sb. Vzhledem k změně legislativy, změnám imisních limitů v NV č. 350/2002 Sb., uvádíme přehled platných imisních limitů a termíny jejich splnění dle NV č. 429/2005 Sb. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí (NV č. 429/2005 Sb.) znečišťující látka doba průměrování

hodnota imisního limitu datum splnění limitu 350 ug/m3 oxid siřičitý 1 hodina max. 24x/rok 125 ug/m3 oxid siřičitý 24 hodin max. 3x/rok 200 ug/m3 oxid dusičitý 1 hodina max. 18x/rok 1.1.2010 oxid dusičitý 1 rok 40 ug/m3 1.1.2010 oxid uhelnatý max. denní 8h klouzavý průměr 1) 10 mg/m3 50 ug/m3 PM10 24 hodin max. 35x/rok PM10 1 rok 40 ug/m3 benzen 1 rok 5 ug/m3 1.1.2010 0,5 ug/m3 max. 24x/rok olovo 1 rok arsen 1 rok 6 ng/m3 2) 31.12.2012 kadmium 1 rok 5 ng/m3 2) 31.12.2012 3 2) nikl 1 rok 20 ng/m 31.12.2012 benzo(a)pyren 1 rok 1 ng/m3 2) 31.12.2012 120 ug/m3 troposférický ozon max. denní 8h klouzavý průměr 4) max. 25 dní/rok v průměru za 3 roky 5) 1.1.2010 3) 1) Osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí. 2) Pro celkový obsah v suspendovaných částicích velikostní frakce PM10. 3) Splnění cílového imisního limitu se posuzuje od tohoto data. Rok 2010 bude prvním rokem, ve kterém budou údaje použity pro výpočet plnění v průběhu následujících 3 let. 4) Osmihodinové klouzavé průměry se počítají z hodinových koncentrací a přepočítávají se každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, tj. první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 1:00 dne následujícího. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. 5) Pokud nelze vyhodnotit průměrné hodnoty za 3 roky na základě úplného uspořádaného souboru ročních dat, minimální roční údaj nutný pro kontrolu splnění cílových hodnot jsou pro cílovou hodnotu pro ochranu lidského zdraví platné údaje za 1 rok.

Meze tolerance vybraných znečišťujících látek (NV č. 429/2005 Sb.) znečišťující látka oxid dusičitý oxid dusičitý benzen

doba průměrování 1 hodina 1 rok 1 rok

2005 50 ug/m3 10 ug/m3 5 ug/m3

2006 40 ug/m3 8 ug/m3 4 ug/m3

2007 30 ug/m3 6 ug/m3 3 ug/m3

2008 20 ug/m3 4 ug/m3 2 ug/m3

2009 10 ug/m3 2 ug/m3 1ug/m3

Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (NV č. 429/2005 Sb.) doba průměrování 1 rok zimní období (1. října - 31. března) 1 rok AOT40, vypočtená z hodinových hodnot troposférický ozon v období od května do července 3)

znečišťující látka oxid siřičitý oxid siřičitý oxidy dusíku

118

hodnota imisního limitu 20 ug/m3 20 ug/m3 30 ug/m3 18000 ug/m3/h zprůměrovaná za 5 let 2)

datum splnění limitu

1.1.2010

1)


PZKO Přerov

1) Splnění cílového imisního limitu se posuzuje od tohoto data. Rok 2010 bude prvním rokem, ve kterém budou údaje použity pro výpočet plnění v průběhu následujících 5 let. 2) Pokud nelze vyhodnotit průměrné hodnoty za 5 let na základě úplného uspořádaného souboru ročních dat, minimální roční údaj nutný pro kontrolu splnění cílových hodnot jsou pro cílovou hodnotu pro ochranu vegetace platné údaje za 3 roky. 3) Pro účely tohoto nařízení AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 ug/m3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 ug/m3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ.

Dlouhodobé imisní cíle pro troposférický ozon (NV č. 429/2005 Sb.) účel vyhlášení doba průměrování dlouhodobý imisní cíl, který nesmí být překročen ochrana zdraví lidí max. denní 8hodinový klouzavý průměr 120 ug/m3 AOT40, vypočtená z hodinových hodnot ochrana vegetace v období od května do července 6000 ug/m3/h

119

Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Přerov. - návrhová část -

Recommend Documents